Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. SKI Park Osvětimany. Bakalářská práce. Vedoucí práce: prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

SKI Park Osvětimany Bakalářská práce

Vedoucí práce: prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc.

Brno 2011

Jana Koplová

Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce, prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, CSc., za jeho odborné rady, které napomohly při kompletaci práce zejména v její závěrečné fázi. Dále bych ráda poděkovala manţelům Mynářovým, majitelům SKI Parku Osvětimany, za cenné informace z vnitřního prostředí podniku, bez nichţ by tato bakalářská práce postrádala autenticitu.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „SKI Park Osvětimany“ vypracovala samostatně za uţití pramenů zmíněných v seznamu pouţité literatury. V Brně dne 24. května 2011

Abstract Koplová, J. SKI Park Osvětimany. Bachelor thesis. Brno: MUAF, 2011. This bachelor thesis deals with the object of tourism, particularly the ski resort in Osvětimany and its future perspectives. The first part is devoted to the theory of economics, tourism, marketing and sports. In the second part, elaborated on the external and internal business environment on the basis of a SWOT analysis is prepared. The paper summarized the results of marketing research and assessed elements of the marketing mix of the object. There is also analyzed the involvement of the object within the field of destination management. In conclusion of the thesis are laid possible recommendations and actions for the further development of the company. Keywords Skiing, sports tourism, external and internal business environment, SWOT analysis, marketing mix, marketing research, partnership for tourism.

Abstrakt Koplová, J. SKI Park Osvětimany. Bakalářská práce. Brno: MZLU, 2011. Bakalářská práce se zabývá objektem cestovního ruchu, konkrétně lyţařským areálem v obci Osvětimany, a jeho budoucími perspektivami. První část je věnována teorii ekonomie, cestovního ruchu, marketingu a sportu. V druhé části je rozpracováno vnější a vnitřní prostředí podniku, na jejichţ základě je sestavena analýza SWOT. V práci jsou dále shrnuty výsledky provedeného marketingového průzkumu a zhodnoceny prvky marketingového mixu daného objektu. Analyzováno je také zapojení objektu v rámci destinačního managementu oblasti. V závěru jsou kladena moţná doporučení a opatření pro další rozvoj podniku. Klíčová slova Lyţování, sportovní cestovní ruch, vnější a vnitřní prostředí podniku, SWOT analýza, marketingový mix, marketingový průzkum, partnerství pro cestovní ruch.

Obsah

11

Obsah 1

Úvod

15

2

Cíl práce a metodika

16

3

Literární rešerše

18

4

3.1

Ekonomické pojmy ..................................................................................... 18

3.2

Cestovní ruch a marketing ......................................................................... 21

3.3

Geografie a základní charakteristika oblasti ............................................ 28

3.4

Problematika sportů v cestovním ruchu .................................................. 33

Praktická část

38

4.1

Vnitřní prostředí SKI Parku Osvětimany ................................................. 38

4.2

Vnější prostředí SKI Parku Osvětimany .................................................. 43

4.3

SWOT analýza SKI Parku Osvětimany ......................................................53

4.4

Vzájemný vliv SKI Parku Osvětimany a dalších objektů CR ...................55

4.5

Marketingový mix SKI Parku Osvětimany ................................................ 57

4.6

Marketingový výzkum návštěvníků SKI Parku Osvětimany ................... 61

4.7

Návrhy opatření na posílení konkurenceschopnosti SKI Parku Osvětimany ....................................................................................................67

4.8

Realizace a předpokládané dopady navrhovaných řešení ...................... 70

5

Závěr

72

6

Literatura

75

A

Fotodokumentace SKI Parku

79

12

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Základní model sportovního cestovního ruchu

34

Obr. 2

Logo SKI Parku Osvětimany

57

Obr. 3

Guerilla marketing pro lyţařská střediska

69

Obr. 4

Úprava svahu na adrenalinový cyklopark

70

Seznam map Mapa 1

Orientační mapa oblasti Chřiby

29

Mapa 2 Katastry obcí Mikroregionu Buchlov

30

Mapa 3 Orientační plán městyse Osvětimany

32

Seznam grafů Graf 1

Průměrné měsíční teploty v areálu SKI Park Osvětimany 12/2009 – 04/2011 44

Graf 2

Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR V letech 2006 – 2011

48

Graf 3

Vývoj míry inflace v ČR v letech 2006 – 2011

48

Graf 4

Věková struktura návštěvníků SKI Parku

61

Graf 5

Nejvyšší dosažené vzdělání návštěvníků SKI Parku

62

Graf 6

Vzdálenost areálu od místa bydliště

62

Graf 7

Návštěvnost SKI Parku během sezony

63

Graf 8

Průměrný počet hodin strávených ve SKI Parku

63

Graf 9

Spokojenost návštěvníků s úpravou svahu ve SKI Parku

64

Graf 10

Ceny služeb SKI Parku v poměru ke kvalitě

64

Graf 11

Využití doprovodné infrastruktury areálu návštěvníky

65

Seznam tabulek

13

Graf 12

Povědomí návštěvníků SKI Parku z informačních zdrojů

65

Graf 13

Využití pohostinských služeb ve SKI Parku

66

Graf 14

Spokojenost návštěvníků s nabízenými pohostinskými službami

66

Seznam tabulek Tab. 1

Malé a střední podnikání dle ustanovení EU

18

Tab. 2 Průměrné měsíční teploty vzduchu zaznamenané meteostanicí Buchlovice

43

Tab. 3 Průměrné měsíční úhrny sráţek zaznamenané meteostanicí Buchlovice

44

Tab. 4

Technické parametry vleků ve SKI Parku Osvětimany

45

Tab. 5

Technické parametry sněţného děla ve SKI Parku Osvětimany

46

Tab. 6

Ceník bodového jízdného ve SKI Parku

58

Tab. 7

Ceník půjčovny lyţařského vybavení ve SKI Parku

59

Tab. 8

Vyčíslení nákladů na webové stránky SKI Parku

71

Seznam zkratek CR CK ČR EU JKM MAS MPO MPSV MSP VH ZLK

Cestovní ruch Cestovní kancelář Česká republika Evropská unie Jihomoravský kraj Místní akční skupina Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Malé a střední podnikání Výsledek hospodaření Zlínský kraj

14

Seznam tabulek

SKI Park Osvětimany

15

1 Úvod Cestování je novodobý trend, který si osvojila velká část populace jako významnou sloţku svých volnočasových aktivit. Často je bráno jako synonymum objevování světa, poznávání nových hodnot, kultur, tradic, přírodních, historických atraktivit nebo jako pouhé uspokojení potřeby klidu, relaxace, útěku od kaţdodenního ţivota. Postupem času, se stále rostoucími nároky populace na kvalitu sluţeb, dosaţení maximálního uspokojení a dalších faktorů, vzniká odvětví cestovní ruch, jenţ se svou podstatou dostává do popředí veřejného zájmu a stává se jednou z nejdůleţitějších sloţek národního hospodářství. Je tedy záhodno nazírat na cestovní ruch jako na odvětví nepostradatelného ekonomického významu. Odvětví, které otevírá dveře novým pracovním příleţitostem, které láká do země potenciální zákazníky, čímţ napomáhá rozvoji dalších odvětví, a v neposlední řadě umoţňuje rozvíjet i takové oblasti, jeţ na první pohled nemají světu co nabídnout, přestoţe v nich najdete přírodu krásnou a neposkvrněnou, obyvatele pohostinné a vstřícné a tradice, jeţ berou dech. Aby se oblast mohla stát destinací, musí disponovat zajímavou nabídkou atraktivit, mít rozvinutou infrastrukturu cestovního ruchu, na jejímţ základě přiláká dlouhodobě vysokou koncentraci turistů. Ani taková destinace však nemůţe nikdy fungovat bez strategického řízení a soustavné koordinace všech objektů cestovního ruchu v destinaci včetně těch konkurenčních. Celá tato koncepce by měla být vystavěna na společných cílech a vizích, které přijmou za své všichni nositelé nabídky v oblasti cestovního ruchu v dané destinaci. Území Mikroregionu Buchlov je povaţováno za lákavou destinaci, která nakládá jak přírodními, tak kulturně-historickými atraktivitami a rozsáhlou infrastrukturou sluţeb. Ročně jej navštíví stovky turistů, kteří se zajímají zejména o atraktivity historického významu, jako je hrad Buchlov a zámek Buchlovice. Převaţující formou cestovního ruchu je zde cestovní ruch kulturně-poznávací, přesto však tato oblast disponuje atrakcemi, které zvyšují potenciál pro rozvoj i jiných forem cestovního ruchu, jako je sportovně-turistický, přírodní, rekreační a venkovský cestovní ruch. Takovou atrakcí je i SKI Park Osvětimany. Lyţařský areál, který oceňují jak návštěvníci, tak i místní obyvatelé, přesto prozatím zůstává v pozadí atraktivit historického významu. Vybudovat lyţařský areál v kraji, který je spíše níţinatého charakteru, je velkým rizikem pro podnikatele. Přesto není nemoţné, aby se takový areál udrţel a získal velkou oblibu návštěvníků. Je potřeba zejména kvalitní technické vybavení, velmi vhodná volba všech marketingových nástrojů a důraz by měl být kladen i na spolupráci s ostatními objekty cestovního ruchu.

16

Cíl práce a metodika

2 Cíl práce a metodika Cílem této bakalářské práce je analýza stávajícího stavu areálu SKI Park Osvětimany a následné navrţení vhodných strategií pro posílení konkurenceschopnosti a zvýšení návštěvnosti a atraktivity areálu, s důrazem na oblast marketingu, na základě získaných informací o vývoji areálu, jeho stávajícím ekonomickém a technickém stavu, konkurenci, spolupráci s ostatními objekty cestovního ruchu a moţnostech vyuţívání veřejných finančních prostředků. V průběhu práce je tedy nutné dosáhnout dílčích závěrů, které povedou k dosaţení cíle hlavního. Tyto dílčí cíle se budou zaměřovat na oblast podnikové ekonomie, cestovního ruchu a marketingu. Na tomto základě je také zkonstruována struktura a zvolena metodika celé práce. Struktura této bakalářské práce je vystavěna na dvou stěţejních kapitolách: „Literární rešerše“ a „Praktická část“. V části „Literární rešerše“ jsou vysvětleny základní odborné pojmy z výše zmiňovaných oblastí, se kterými je v práci nakládáno, a které mají přiblíţit čtenáři obsah a smysl práce. Pracuje se zde s pojmy: podnikatelský záměr, rozvaha, náklady a výnosy apod. Přehled literatury dále přechází do oblasti cestovního ruchu, kde se můţe čtenář blíţe seznámit s definicí cestovního ruchu, jeho formami a druhy, destinací cestovního ruchu, dále také oborem marketing v cestovním ruchu. Největší prostor této části je věnován geografii Mikroregionu Buchlov, obce Osvětimany a SKI Parku Osvětimany, dále sportu a jeho vztahu k cestovnímu ruchu se specializací na zimní disciplíny, zejména lyţování a s tím spojené lyţařské areály. „Praktická část“ je rozčleněna do několika podkapitol. První část je zaměřena na analýzu vnitřního prostředí SKI Parku Osvětimany. Klade si za cíl podat informace o aktuálním ekonomickém a technickém stavu SKI Parku Osvětimany s ohledem na to, jak se k tomuto stavu dospělo. Postup práce tedy spočívá v získání informací z primárních a sekundárních zdrojů a následné zpracování těchto dat do uspořádaného přehledu. Zkoumána je zde jak etapa vzniku, tak etapa vývoje aţ do současnosti. Pozornost je věnována zejména finanční situaci, infrastruktuře a provozu. Druhá část se zabývá analýzou vnějšího prostředí SKI Parku Osvětimany, tedy makroprostředí a mikroprostředí. V makroprostředí jsou dále rozebrány faktory z oblasti přírodní, demografické, sociální a kulturní, technologické, politické a legislativní, ekonomické. Analýza mikroprostředí se zabývá rozborem stávající konkurence, potenciální konkurence, dodavatelů, zprostředkovatelů, zákazníků. Na základě těchto dvou částí je sestavena analýza SWOT. Jedná se o analýzu silný a slabých stránek SKI Parku Osvětimany, jeho hrozeb a příleţitostí. Slouţí jako podklad pro další podkapitoly. A to zejména pro část návrhu moţných doporučení a opatření. Třetí část je věnována marketingovému mixu SKI Parku Osvětimany, na něhoţ plynule navazuje zpracování výsledků marketingového průzkumu spo-


17

kojenosti návštěvníků s areálem SKI Park Osvětimany. Významnou částí je také podkapitola „Vzájemný vliv SKI Parku Osvětimany a dalších objektů cestovního ruchu“. Zde je zkoumáno postavení objektu SKI Park Osvětimany v cestovním ruchu jakoţto významné atrakce obce Osvětimany a Mikroregionu Buchlov, jeţ se podílí na rozvoji cestovního ruchu v dané destinaci. Důraz je zde kladen také na moţnosti čerpání finančních prostředků ze státních fondů a fondů Evropské unie. Závěrečná podkapitola kapitoly „Praktická část“ podává přehledný soupis moţných opatření a doporučení, návrh strategií pro budoucí rozvoj tohoto objektu. Zároveň jsou zde shrnuty výhody a nevýhody implementace navrţených řešení. Tyto výsledky a moţné problémy vzniklé realizací navrhovaných perspektiv pro budoucí rozvoj jsou také součástí závěru, který práci nejenom vyhodnocuje, ale také podává informace o dosaţení dílčích cílů bakalářské práce. V práci byla pouţita následující metodika. V první fázi bylo potřeba načerpat poznatky z odborné literatury, která byla nezbytná pro porozumění daného problému a přiblíţení jakémukoliv druhu čtenáře. Následně bylo nutné získat informace z vnitřního prostředí SKI Parku Osvětimany od provozovatele, z internetových zdrojů či jiných zdrojů. V další fázi toto prostředí analyzovat z pohledu jeho vývoje, infrastruktury a provozu. Analýza vnitřního prostředí SKI Parku Osvětimany dále slouţila pro stanovení silných a slabých stránek podniku pro analýzu SWOT. Dále bylo potřeba zajistit informace z internetových zdrojů týkající se vnějšího prostředí podniku. V této části bylo vyuţito analýzy makroprostředí podle Kotlera (2003) a mikroprostředí, coţ poslouţilo jako podklad pro stanovení příleţitostí a hrozeb analýzy SWOT. Následně byly analyzovány všechny prvky rozšířeného marketingového mixu pro cestovní ruch, na jejichţ základě mohly být stanoveny výpovědi o rozvinutosti marketingového, zejména pak komunikačního mixu. Marketingový průzkum spokojenosti návštěvníků areálu byl řešen osobním kontaktem s respondenty podloţeným kvalitně zpracovaným dotazníkem. Výsledky byly dále zpracovány do přehledných grafů. Na základě výsledků analýzy SWOT, stavu marketingového mixu, stavu spolupráce s ostatními objekty cestovního ruchu a zjištěním spotřebitelských preferencí byly navrţeny konkrétní doporučení a opatření pro posílení konkurenceschopnosti a zvýšení návštěvnosti a atraktivnosti tohoto lyţařského areálu.

18


3 Literární rešerše 3.1 Ekonomické pojmy Malé a střední podnikání Obchodní zákoník definuje podnikání jako soustavnou výdělečnou činnost, která je provozována podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, jejímţ účelem je dosahování zisku. Vedle tohoto právnického pojetí existuje řada jiných definic: ekonomických, sociologických a psychologických. Ekonomické pojetí interpretuje podnikání ve smyslu dynamického procesu, při kterém dochází k multiplikaci ekonomických zdrojů a jiných aktivit. Malé a střední podnikání (dále jen MSP) má nepostradatelný význam pro méně rozvinuté regiony. Malé a střední podniky vytvářejí v regionech nové pracovní příleţitosti, pruţně reagují na změny a jsou schopny rychle přijímat podnikatelská rozhodnutí. V rámci MSP rozlišuje Evropská unie (dále jen EU) tři typy podniků: mikropodniky, malé podniky a střední podniky. Jednotlivé typy jsou vymezeny počtem zaměstnanců a obratem nebo celkovou bilancí. Jejich konkrétní specifikace jsou uvedeny v Tab. 1. Tab. 1

Malé a střední podnikání dle ustanovení EU

Malé a střední podnikání Mikropodniky Malé podniky Střední podniky

Počet zaměstnanců < 10 < 50 < 250

Obrat < 2 mil. EUR < 10 mil. EUR < 50 mil. EUR

nebo nebo nebo

Celková bilance < 2 mil. EUR < 10 mil. EUR < 43 mil. EUR

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zakony/zakon-podpora-maleho-strednihopodnikani/1001184/8140/>.

V České republice se sektor MSP podílí na tvorbě hrubého domácího produktu z 37 % a zabezpečuje z 60 % zaměstnanost. Tak se stává důleţitou sloţkou národního hospodářství. Rozvoj MSP je klíčovým pro podporu zaměstnanosti v méně rozvinutých regionech. (Veber, 2008)

Podnikatelský záměr a investiční rozhodování Ve fázi rozvíjení činnosti podniku čelí podnik často otázkám investičního rozhodování. Jedná se o nejvýznamnější rozhodnutí podniku, které můţe zásadně pomoci v dalším rozvoji, v některých případech však také výrazně uškodit. Proto musí být otázka realizace investičních projektů podloţena propracovaným podnikatelským záměrem.


19

Podnikatelský záměr je základní dokument podnikatele, jenţ plní dvě zásadní funkce. Má slouţit v první řadě jako zdroj informací pro vlastní řízení podniku a v druhé řadě jako zdroj informací pro potenciální investory neboli pro případ financování z externích zdrojů, tedy s vyuţitím cizího kapitálu. Podnikatelský záměr obsahuje realizační resumé, charakteristiku podniku a jejich cílů, informace o organizaci řízení a manaţerském týmu, přehled základních výsledků a závěrů technicko-ekonomické studie, shrnutí a závěry, přílohy. Realizační resumé zahrnuje základní informace o podniku (název, adresu, číslo telefonu, kontaktní osoby), dále jsou zde charakterizovány sluţby, trhy a distribuční cesty, na kterých se hodlá podnik uplatnit, strategický plán na 3 aţ 5 let, manaţerské zkušenosti, kterými disponuje, a finanční aspekty (plánované zisky na období následujících 5 let). V části charakteristika podniku jsou uvedeny informace o historii podniku, důleţitých aspektech sluţeb a strategické cíle, kterých hodlá podnik v daném směru dosáhnout. Část organizace řízení a manaţerský tým se týká informací o politice odměňování, charakteristiky klíčových vedoucích pracovníků, vymezení dlouhodobých záměrů a cílů klíčových manaţerů, stanovení klíčových řídících pozic, základního přístupu k řízení firmy. Technicko-ekonomické závěry by měly obsahovat studie výrobního programu, analýzu trhu a trţní konkurence, marketingové strategie, analýzu pracovních sil, analýzu rizika projektu a další. (Fotr, Souček, 2005)

Náklady a výnosy Náklady podniku jsou jednou z nejdůleţitějších charakteristik hospodaření podniku. Jedná se o peněţní vyjádření spotřeby nebo opotřebení vstupních faktorů za určité období působení podniku. Nejde o pouhou spotřebu zásob, ale také o opotřebení dlouhodobého majetku, vynaloţenou práci či cizí výkony. Náklady nesmí být zaměňovány s výdaji, ty představují reálný úbytek aktiv. Výnosy podniku jsou prostředky v peněţním vyjádření za veškerou činnost podniku, které podnik získal v průběhu účetního období. Od příjmů se fakticky liší tím, ţe výnosy mohou zahrnovat i ty částky, které nebudou nikdy inkasovány. (Martinovičová, 2006)

Rozvaha Rozvaha zachycuje sloţení majetku daného podniku k určitému dni a finanční zdroje, jimiţ je majetek financován. Základem je bilanční rovnice, která vyjadřuje rovnováhu aktiv a pasiv. Existují rozvahy řádné, počáteční a mimořádné. Jejich hlavním přínosem pro podnik je vypovídací hodnota o majetkové situaci podniku, finančních zdrojích, kterými jsou financována aktiva, a finanční situaci podniku. (Martinovičová, 2006)

20


Výkaz zisku a ztrát Náklady a výnosy jsou zaznamenávány do výkazu zisku a ztrát neboli výsledovky. Výsledovka podrobněji rozpracovává výsledek hospodaření (dále také VH), který je hlavním výstupem rozvahy, a je rozdělen na provozní, finanční a mimořádný VH. 1) Provozní výsledek hospodaření - rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady, spolu s finančním VH tvoří VH za běţnou činnost. 2) Finanční výsledek hospodaření - rozdíl mezi finančními výnosy a finančními náklady, spolu s provozním VH tvoří VH za běţnou činnost. 3) Mimořádný výsledek hospodaření - rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady (manka, škody). Celkový výsledek hospodaření po odečtení daně z příjmu se nazývá VH po zdanění a je informací pro podnikatele, zda dosáhl za dané období ztráty či zisku. Výkaz zisku a ztrát tak v sobě nese informaci o schopnosti podniku vytvářet postačující zisk. (Martinovičová, 2006)

Podpora malého a středního podnikání Dle Vebera (2008) se podpora MSP dělí do tří rovin:  informační podpora,  materiální podpora,  finanční podpora. Tuto podporu mohou malí a střední podnikatelé získat od:  vládních organizací,  nevládních organizací,  vědecko-technických parků,  komerčních subjektů specializujících se na podporu podnikání. Dále rozlišujeme několik druhů programů podpory MSP: národní programy na podporu rozvoje MSP a programy EU na podporu rozvoje MSP. Na národní úrovni fungují tyto programy podpory MSP: TRH, CERTIFIKACE, DESIGN, ALIANCE, VÝVOJ. Jedná se o programy, které vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO). Tyto programy jsou finanční povahy a poskytují podporu podnikatelům prostřednictvím záruk za bankovní úvěry pro MSP a bezúročných úvěrů pro podnikatele, jeţ začínají podnikat na území hlavního města Prahy, a také dotací pro podnikatele na území České republiky (dále jen ČR). Z hlediska informační podpory se nabízí například vládní organizace CzechInvest a CzechTrade, které byly zřízeny MPO. Agentury jsou zaměřeny na podporu ve smyslu zjednodušování podnikatelského prostředí (CzechInvest) nebo upevňování pozic českých exportérů na zahraničních trzích (CzechTrade). V oblasti cestovního ruchu je typickou informační podporou podpora ze strany České centrály cestovního ruchu - CzechTourism. Materiální podpora je zajištěna například prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních


21

věcí, které poskytuje kromě plošné a výběrové hmotné podpory také podporu finanční. V oblasti národní podpory pro MSP funguje řada dalších vládních i nevládních organizací. Proto tento výčet nastiňuje pouze příklady podpory malého a středního podnikání. Tento výčet tedy není konečný. Programy přidělování finančních prostředků z fondů EU dělíme na tematické operační programy a regionální operační programy. V rámci tematických operačních programů běţí pro období 2007 - 2013 operační program Podnikání a inovace. Na podporu MSP v méně rozvinutých oblastech dále funguje koncepce regionálních operačních programů, které spolufinancují mimo jiné projekty týkající se rozvoje cestovního ruchu v regionech, coţ zahrnuje i pomoc malým a středním podnikatelům v těchto oblastech.

3.2 Cestovní ruch a marketing Pro vysvětlení pojmu cestovní ruch (dále jen CR) existuje celá řada definic, které se však shodují na tom podstatném. Jedná se o aktivitu osob, které opouštějí místo svého trvalého bydliště na přechodnou dobu, přičemţ účelem jejich cesty není výdělečná činnost v místě návštěvy. (Drobná, Morávková, 2004) Současně se návštěvník v dané zemi nesmí zdrţet déle jak 24 měsíců. Z tohoto pohledu však dále návštěvníky dělíme na ty, jeţ na daném místě stráví maximálně 24 hodin. V tomto smyslu mluvíme o výletnících. Návštěvníky, kteří se na daném místě zdrţí déle neţ 24 hodin, tedy alespoň s jedním přenocováním, označujeme jako turisty. (Ryglová, 2009) CR je oblastí, pro kterou je typická široká nabídka specifických sluţeb a integrovaných produktů. Sluţby se však od produktů výrazně odlišují svými zvláštnostmi. V souvislosti s touto diferencí vzniká poţadavek na speciální úpravu marketingu pro sluţby v CR. (Foret, Foretová, 2001) Marketing CR vychází z obecné definice marketingu a je dále rozšířen o některá specifika. Marketing v obecném smyslu je uceleným procesem, jenţ zahrnuje plánování a následnou implementaci prvků marketingového mixu: produktů, cen, distribuce, propagace, na jejichţ základě budou maximálně uspokojeny potřeby jednotlivců a organizací. (Kotler, 2003) I v sektoru MSP je proces marketingového řízení velmi důleţitý, přestoţe z toho podnikatelům plyne velká finanční zátěţ. To je také argument k tomu, proč malí a střední podnikatelé marketingový plán mnohdy vůbec nesestavují. Mezi další argumenty patří i nedostatek času, získávání zákazníků na základě doporučení a absence zkušeností s plánováním. Tomu oponují argumenty, jeţ jsou výhradně pro nutnost marketingového řízení i v sektoru MSP. Hlavním důvodem pro sestavování marketingového plánu je moţnost sumarize současného stavu, nalezení konkurenční výhody, segmentace cílových skupin, targetingu (trţního zacílení) a positioningu (umisťování na trh - jak je produkt vnímán a přijímán). Správně koncipovaný marketingový plán pak umoţňuje lehce odhalit problémy a pohotově na ně reagovat. (Blaţková, 2007)

22


Systém cestovního ruchu CR jako systém je tvořen dvěma podsystémy jedná se o subjekty a objekty CR. V této rovině je objekt CR nositelem nabídky a subjekt CR nositelem poptávky.  Objekt CR o Rekreační prostor o Materiálně technická základna (ubytování, stravování, sportovní aktivity atd.) o Orgány a organizace CR (cestovní kanceláře, cestovní agentury, destinační kanceláře atd.)  Subjekt CR o Místní obyvatelé o Návštěvníci (Ryglová, 2009)

Formy cestovního ruchu Podle motivů, které vedou návštěvníky k cestování, dělíme CR na rekreační, kulturně-poznávací, sportovně-turistický, zdravotně orientovaný, přírodní, venkovský, vzdělávací, kongresový CR. Určit motivaci dnešní diferenciované společnosti, kdy jsou sluţby povětšinou šité zákazníkům přímo na míru, jiţ není tak jednoduché, proto existuje řada dalších specifických forem (dobrodruţný CR, CR se zaměřením na zimní sporty atd.). (Drobná, Morávková, 2004)

Specifika cestovního ruchu CR je charakterizován několika specifiky. Jelikoţ zde sluţby nahrazují hmatatelné produkty, nelze v tomto oboru vyrábět na sklad. Podnikatelé a další organizace a subjekty jsou ve většině případů závislí na sezónnosti. Trh je výrazně ovlivňován přírodními a jinými nepředvídatelnými vlivy. Specifická je také místní provázanost a těsný vztah nabídky a poptávky. Mezi hlavní faktory, jeţ ovlivňují poptávku, patří fond volného času, cenová hladina sluţeb, spotřebitelské preference, důchody obyvatelstva nebo motivace zákazníků. Naproti tomu nabídka je silně ovlivněna technickým a technologickým pokrokem. (Foret, Foretová, 2001) Jak jiţ bylo zmíněno výše, v oblasti CR je pohlíţeno na produkt spíše jako nehmotnou sluţbu neţ jako na hmatatelný předmět. I v tomto případě jde však o prostředek, jenţ lze na trhu nabízet ke spotřebě, uspokojuje potřeby poptávky a vynáší zisk. Základní odlišnosti sluţeb od hmotných předmětů:  nehmatatelnost – sluţby na rozdíl od produktů nemají hmotný charakter, přestoţe je často spojujeme s hmotnými věcmi jako např. dopravní prostředky, ubytovací zařízení,  pomíjivost – sluţby se nedají vyrábět na sklad,  proměnlivost – sluţby jsou výrazně závislé na lidském faktoru, mimo to jsou silně ovlivňovány přírodními a jinými podmínkami,


23

 distribuční cesty – sluţby jsou striktně spjaty s osobami, místem a časem. (Cirková a kol., 2008)

Destinační management a destinace cestovního ruchu Podle Světové obchodní organizace (z anglického World Trade Organization) je destinací CR takový prostor, který disponuje atraktivitami, zařízeními a sluţbami CR, který poskytovatelé přinášejí na trh, a který si účastníci CR vybírají pro svou návštěvu. Dle Petrů (2007) je destinace cestovního ruchu rekreační prostor, obvykle geograficky menší území s příznivými přírodními podmínkami, které láká návštěvníky svými atraktivitami, atrakcemi, rozvinutostí infrastruktury, dopravní dostupností a organizacemi, které mají za úkol slouţit nejen návštěvníkům, ale také místním podnikatelům a občanům. Hlavním cílem vzniku destinací je na základě efektivního plánování a řízení dlouhodobě zajistit vysokou koncentraci turistů a tím i rozvoj dané destinace. Pro nabízení destinace jednotlivým segmentům se vyuţívá jednotného postupu, který je vystavěn na funkci organizace CR, která koordinuje všechny subjekty působící na území destinace. Pro zajištění správné a efektivní koordinace by měly být součástí organizace CR v destinaci tyto subjekty: podnikatelské subjekty, obyvatelé daného území, občanské a kulturní organizace, orgány místních samospráv a orgány státní správy. (Kiráľová, 2003) Dle Kiráľové (2003) pak můţe taková organizace CR vytvořit kvalitní zázemí pro rozvoj managementu destinace. Cílem managementu destinace je pak za pomocí technik, nástrojů a opatření koordinovat, plánovat, organizovat rozhodovat a regulovat CR v destinaci. Funkční management destinace je předpokladem pro udrţitelnost ţivotního prostředí, ekonomického prostředí a sociálně-kulturního prostředí v destinaci. Management destinace tvoří:  návštěvnický management - cílem je usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování jejich chování,  model limitů přijatelné změny - spočívá ve stanovení hranic zatíţení z hlediska CR pro dané území,  spektrum rekreačních příleţitostí - zabývá se lokalizačními, realizačními a selektivními předpoklady CR.

Strategický management a marketing Strategický management je souhrn aktivit, na jejichţ základě jsou formovány dlouhodobé záměry fungování podniku. J. CH. Holloway (2004) upozorňuje dále na důleţitost rozvoje strategického plánování i v oblasti marketingu, kde se strategické plánování ubírá do tří směrů:  vedení na základě nízkých cen,  diferenciace produktu,  trţní zacílení.

24


V oblasti marketingu je v současnosti trendem kooperující marketing, který vyuţívá moţnosti spolupráce podniků například v rámci destinací pro sníţení marketingových nákladů. Analýza SWOT (z anglického Strengths = silné stránky, Weaknesses = slabé stránky, Opportunities = příleţitosti a Threats = hrozby), je jednou z mnoha metod strategického managementu. Jedná se o analýzu silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb podniku. Na jejím základě lze vytvořit účinnou strategii pro budoucí řízení podniku. Vnitřní prostředí podniku je tvořeno managementem podniku, jeho zaměstnanci, jeho kulturou, materiálním zázemím, mezilidskými vztahy. Tyto faktory mohou být přímo ovlivňovány a řízeny manaţery firmy, jelikoţ sami pocházejí přímo z prostředí podniku. Vnější prostředí podniku je charakterizováno makroprostředím a mikroprostředím. Mikroprostředí zahrnuje dle Kotlera (2003) všechny subjekty, které mají přímý vliv na daný podnik a mohou ovlivnit schopnost prodeje produktu podniku. Jedná se o subjekty spolupracující, ale i ty, jeţ danému podniku konkurují. Konkrétními příklady jsou dodavatelé, marketingoví zprostředkovatelé, stávající konkurence, potenciální konkurence, zákazníci. Makroprostředí je dle Kotlera (2003) tvořeno prostředím demografickým, ekonomickým, přírodním, technologickým, sociálním a kulturním, politickým a legislativním. Jedná se o souhrn významných faktorů, které mohou mít značný dopad na chod podniku. V managementu a marketingu se pro analýzu těchto faktorů vyuţívá nejčastěji pojem analýza PESTE (název vychází z počátečních písmen jednotlivých prostředí). Podniky by tak měly neustále sledovat tyto faktory a reagovat na ně. Protoţe právě ve vnějším prostředí podniku vznikají hrozby, kterým by se podniky měly vyvarovat a příleţitosti, kterých by mohly vyuţít. Vhodných strategií je tak dosaţeno neutralizací hrozeb, vyuţitím příleţitostí, znásobením silných stránek a eliminací stránek slabých. Takové strategie pak napomáhají podniku zachovat stávající pozici na trhu nebo vylepšit své konkurenční postavení. Na základě silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb mohou být vytvářeny 4 typy strategií - strategie S-O, W-O, S-T, W-T. Přístup S-O je zaloţen na vyuţívání silných stránek a příleţitostech plynoucích z okolí, přístup W-O je vystavěn na eliminaci slabých stránek za pomoci příleţitostí z okolí, přístup S-T vyuţívá silných stránek k vyloučení hrozeb a přístup W-T je zaloţen na potlačení slabých stránek a hrozeb. (Veber, 2009)

Rozšířený marketingový mix pro cestovní ruch „Marketingový mix je soubor marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů na cílovém trhu.“ (Kotler, 2003) Základní marketingový mix je tvořen „4P“. Tato zkratka vychází ze 4 anglických slov Product (Produkt), Price (Cena), Place (Distribuce), Promotion (Propagace). V oblasti CR se však základní marketingový mix dále rozšiřuje o „4P“,


25

tedy o People (Lidé), Packaging (Balíčky sluţeb), Programming (Tvorba projektů) a Partnership (Spolupráce). (Petrů, 2007)

 Produkt Produkt je vše, co můţeme nabídnout na trhu k uţívání či ke spotřebě, a co zároveň slouţí k uspokojení potřeb zákazníků a dosahování zisku. Jedná se jak o výrobky, tak i sluţby. V CR je produktem myšlen většinou balíček základních sluţeb (ubytování, stravování), který můţe být dále rozšířen o sluţby doplňkové (obchodní sluţby). (Drobná, Morávková, 2004)  Cena Hodnota produktu je vyjádřena cenou produktu neboli mnoţstvím peněţních jednotek, za které je daný produkt nabízen. Je jedinou sloţkou marketingového mixu, která je zdrojem příjmů. V ceně jsou zohledněny náklady na vytvoření produktu, jeho distribuci, propagaci atd. Tyto náklady dělíme na fixní (např. budovy, stroje) a variabilní (např. náklady na přímý materiál). Je velmi důleţité pracovat s cenou s ohledem na konkurenci, poptávku a další. Na základě těchto faktorů jsou vytvářeny cenové strategie, jejichţ správné uţití vede podnik k dosahování vyšších zisků. (Foret, Foretová, 2001) Pro stanovení ceny produktů se vyuţívá různých metod, k těm nejčastějším patří: o Metody orientované na náklady – Nákladově orientovaná cena je definována jako součet nákladů (fixních a variabilních) a přiráţky k nákladům (marţe) na jednotku výroby. Hlavní výhodou vyuţívání této metody je její jednoduchost. o Metody orientované na poptávku – Tuto metodu vyuţívá například obchodní řetězec IKEA. Ceny produktů jsou relativně nízké, přesto je zaručena kvalitní nabídka. o Metody orientované na konkurenci – Cena produktů je stanovena na základě cen konkurenčních firem. Při určování cen touto metodou, se tak firma nemůţe diferencovat prostřednictvím ceny. (Jakubíková, 2009)  Distribuce Distribuce je nástroj, prostřednictvím něhoţ určíme, jakým způsobem se produkt dostane k cílovému zákazníkovi. Nejde jen o samotné přiblíţení produktu zákazníkovi, ale také ukázat cesty, kterými se zákazník dostane k cílovému produktu. V oblasti CR můţeme tedy distribuci (místo, dostupnost) chápat také v několika dalších rovinách: o Atraktivita místa – Sluţba je obvykle provozována v místech s unikátními podmínkami (např. přírodními, kulturně-historickými).

26


o Atraktivita polohy – Místo, kde je sluţba provozována, má specifickou polohu (např. leţí mimo dosah civilizace). o Dopravní dostupnost – Zákazníka zajímá, jakými dopravními prostředky se na místo, kde je sluţba provozována, dostane (např. autobusem, letadlem), a jak bude doprava organizována (např. individuálně, hromadně). (Foret, Foretová, 2001)  Propagace Propagace je tvořena nástroji, které podporují prodej produktu a prohlubují komunikaci se zákazníkem. Hlavními poţadavky na propagaci je efektivita a účinnost. V CR se vyuţívá následujícího rozdělení: o Reklama – Jde o neosobní nástroj komunikačního mixu, do něhoţ řadíme inzeráty v tisku, webové stránky na internetu, reklamu v televizi, v rádiu, plakáty a jiné. o Podpora prodeje – Je zaloţena na osobním kontaktu se zákazníkem. Typickou podporou prodeje jsou soutěţe, dárkové poukazy, veletrhy a výstavy. Ty si kladou za cíl oslovit potenciální zákazníky a přesvědčit je o jedinečnosti nabízeného produktu. o Vztahy s veřejností – Při vytváření marketingového plánu je třeba vzít v úvahu také styk s veřejností (tisk, akce pro veřejnost, osobní doporučení, prezentace produktů). Cíl prohlubování těchto vztahů tkví v moţnosti připomenout náš vlastní produkt, představit náš podnik tak, aby si o něm zákazníci mohli vytvořit patřičný názor. (Drobná, Morávková, 2004)  Lidé Personál tvoří v oblasti CR významnou sloţku, která je neoddělitelně spjata s nabízeným produktem. Z tohoto důvodu je potřeba mít speciálně vyškolené, trénované, motivované zaměstnance. Důleţitý je zejména přístup zaměstnanců k zákazníkům, u něhoţ bývají zákazníci nejvíce kritičtí. (Foret, Foretová, 2001)

 Balíčky služeb V oblasti CR se zákazníci zajímají o celistvou nabídku sluţeb ve formě tzv. balíčků. Důleţitou společnou vlastností všech balíčků je jejich komplexnost. Sestavení uceleného balíčku sluţeb za jednotnou cenu. V současné době si kladou zákazníci čím dál větší nároky na uţívané sluţby a samostatnou sloţkou jsou tak dnes balíčky šité přímo na míru konkrétnímu klientovi. (Drobná, Morávková, 2004)


27

 Tvorba projektů Balíčky sluţeb je třeba doplnit také vhodným programem, pomocí něhoţ dále stoupá přitaţlivost těchto balíčků pro potenciální zákazníky. Můţe se jednat o tematické zábavní večery, přenocování v přírodě atd. Programy jsou vytvářeny s ohledem na cílový segment, pro něţ jsou balíčky určeny. (Drobná, Morávková, 2004)

 Spolupráce Spolupráce je v oblasti CR nástrojem, jeţ vede k větší efektivitě a působení na zákazníky. Potenciální zákazníci při nákupu sluţeb nazírají na sluţbu jako na celek a k tomu je potřeba participace všech subjektů CR. Je potřebná spolupráce mezi dodavateli, zprostředkovateli, přepravci, orgány veřejné správy atd. (Drobná, Morávková, 2004) I v rámci destinace je nutné dosáhnout vzájemné spolupráce. Nejde o pouhý vztah a partnerství mezí místní správou a místními podnikatelskými subjekty. Významnou roli zde hrají také občanská sdruţení a jednotlivci. Pro fungování konceptu destinace je tedy nutné informovat občany o budoucím rozvoji destinace tak, aby se občané mohli do těchto plánů zapojit a přispět svými aktivitami. (Foret, Foretová, 2001)

Marketingový výzkum Technologický pokrok, globalizace nebo deregulace jsou změny, které se týkají celého světa. Tyto změny výrazně ovlivňují trţní chování a manaţeři podniků tak musí neustále získávat informace o preferencích zákazníků tak, aby předmět jejich podnikání byl stále aktuální. Zákazníci mění své preference nejčastěji v oblasti kvality produktu, individuálních úprav produktů, nových způsobů nakupování a spotřebitelské hodnoty za přijatelné ceny (resp. zvyšování spotřebitelské hodnoty za současné stagnace ceny). (Kozel, 2006) Pro zjištění preferencí na trhu poptávky se vyuţívá marketingového výzkumu. Prostřednictvím marketingového výzkumu dochází k získání informací z primárních zdrojů, které mají větší vypovídací hodnotu neţli zdroje sekundární. Vyuţití marketingových výzkumů znamená pro podniky velké finanční náklady. Marketingový průzkum sestává ze dvou fází: přípravné etapy a realizační etapy. Přípravná etapa zahrnuje definování hlavního problému a cíle, kterých chceme marketingovým výzkumem dosáhnout, dále orientační analýzu situace, poté sestavíme plán výzkumného projektu. V etapě realizační pak probíhá sběr údajů, zpracování shromáţděných údajů, analýza údajů, interpretace výsledků výzkumu a na základě těchto informací je sestavena závěrečná zpráva. Marketingový výzkum se dělí na kvalitativní a kvantitativní.  Kvalitativní marketingový výzkum – snaţí porozumět chování zákazníků. Podrobně zkoumá názory menšího počtu jednotlivců. Mezi nejčastěji pouţí-

28


vané nástroje patří individuální hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory a projekční techniky.  Kvantitativní marketingový výzkum – zkoumá postoje, názory respondentů na konkrétní produkty. Je prováděn na širokém vzorku respondentů a mezi jeho hlavní nástroje řadíme dotazování (písemné, elektronické, telefonické, osobní) a pozorování. (Kozel, 2006)

3.3 Geografie a základní charakteristika oblasti Geografie CR je vědní disciplínou, která vychází z poznatků přírodních, ekonomických a společenských věd. Zabývá se vyhodnocováním faktorů a podmínek, činiteli a analýzou a rozmístěním CR. Tvoří ji čtyři sloţky: destinace, infrastruktura, atraktivity, sluţby.

Chřiby Geomorfologický celek Chřiby je oblastí rozprostírající se v části Jihomoravského a Zlínského kraje. Jedná se o nejvyšší část Středomoravských Karpat. Tato vrchovina se táhne od údolí řeky Kyjovky na jihozápadě aţ po průlomové údolí Moravy v Napajedelské průrvě na severozápadě. Nejvyšším vrcholem je Brdo (687 m). Jde o 15500 ha členité pahorkatiny s převaţujícími bukovými lesy plnými osamocených pískovcových skal. Chřiby skrývají mnohá přírodní bohatství a řadu tajemných historických objektů. (Axamitová a kol., 2001) Území Chřibů má nezbytný význam v CR nejen Jihomoravského a Zlínského kraje, ale také celé ČR. Oblast je protkána mnoţstvím turisticky značených stezek a cyklostezek. Mimo jiné je zde prostor pro adrenalinové vyţití na zdejších skalách, kterých je po Chřibech rozeseto nespočetně mnoho. Řeč je o Břesteckých skalách, skalách pod Barborkou, Osvětimanských skalách, skále Kozel a dalších. (Chřiby: Oficiální portál turistické oblasti Chřiby, 2010) Pro tuto oblast je typická také velmi pestrá fauna a flóra. Vzácní ţivočichové a vzácné rostliny byli podnětem pro vznik 2 přírodních parků (Chřiby, Stříbrnické paseky), 4 přírodních rezervací (Holý kopec, Moravanské louky, Stará hráz, Záskalí) a součástí je také 8 přírodních památek (Barborka, Dráţov, Kamenec, Kazatelna, Kozel, Obora, Pískovcové skály a jeskyně Blučina). (Chřiby: Oficiální portál turistické oblasti Chřiby, 2010) Uprostřed lesů této vrchoviny se ukrývá také skvost kulturně-historického významu, hrad Buchlov. V přilehlých obcích, jeţ lemují celou oblast, se nachází další pamětihodnosti jako např. zámek Buchlovice, archeoskanzen Modrá, Cimburk, arcibiskupský zámek v Kroměříţi. V blízkém okolí se rozkládají také pozůstatky velkomoravského hradiště z 9. století – Hradisko svatého Klimenta. Prostor je zde vyhrazen také pro relaxaci a to v lázních Leopoldov na Smraďavce nebo rekreačních chatových oblastech Chabaně (u Břestku) a Kameňák (u Čeloţnic). (Mikroregion Buchlov, 2009)


29 Mapa 1

Orientační mapa oblasti Chřiby

Zdroj: http://www.chriby.cz/mapa/mapa2.jpg

Mikroregion Buchlov Dle Oxford Concise Dictionary (2011) je regionem takové území, prostor či plocha země, která je vymezena jednou nebo více charakteristikami. Jedná se o podmínky fyzické jako krajina nebo klima a podmínky kulturní, coţ jsou například jednotlivá etnika, jazyky atd. Na základě těchto charakteristik jsou mezi jednotlivými regiony vymezené hranice. Regiony se hierarchicky dělí na makroregiony, mezoregiony a mikroregiony. Mikroregiony jsou obvykle dobrovolnými sdruţeními obcí, jeţ si kladou za cíl kulturní, sociální a ekonomický rozvoj obcí. V ČR jsou právě tyto mikroregiony, které se dále dělí na mikroregiony I. a II. stupně, nejvíce zapojeny do regionální politiky ČR. Mikroregion Buchlov byl zaloţen 20. července 1999 jako svazek 14 obcí rozkládajících se na území geomorfologického celku Chřiby. Oblast se nachází ve Zlínském kraji v západní a severozápadní části okresu Uherské Hradiště a ţije zde více neţ 12 500 obyvatel. Mezi obce mikroregionu patří Boršice, Břestek, Buchlovice, Hostějov, Medlovice, Modrá, Osvětimany, Salaš, Staré Hutě, Stříbrnice, Stupava, Tupesy, Velehrad a Zlechov. Sdruţení obcí Mikroregion Buchlov v čele s předsedou Ing. Jiřím Černým se sídlem v Buchlovicích vzniklo na podporu rozvoje podmínek pro zvýšení atraktivnosti území v různorodých oblastech CR. Hlavním cílem je však prodlouţení

30


délky pobytu turistů, kteří sem jezdí většinou na jednodenní výlety bez přenocování. V rámci Mikroregionu Buchlov funguje také Místní akční skupina Mikroregionu Buchlov (dále jen MAS Buchlov), coţ je skupina dobrovolníků, jejíţ hlavní náplní je výběr a hodnocení dotací přidělovaných z programu LEADER ČR1. MAS Buchlov je sestavena z 1 svazku obcí, 6 podnikatelských subjektů a 1 nestátní neziskové organizace. Hlavní cíle MAS Buchlov spočívají ve zkvalitňování ţivotního prostředí, v rozvoji konkurenceschopného a multifunkčního zemědělství a v rozvoji CR, jeho sluţeb a souvisejících aktivit. V rámci geografické pozice Mikroregionu Buchlov a klasifikace NUTS2 spadá mikroregion pod NUTS II3 Střední Morava, coţ je sdruţení krajů Zlínského a Olomouckého. V průběhu posledních šesti let podpořila MAS Buchlov 25 projektů, které získaly dotaci z programu LEADER ČR v celkové výši 21 milionů korun. Jeden z těchto projektů se týkal také SKI Parku Osvětimany. (Mikroregion Buchlov, 2009) Mapa 2

Katastry obcí Mikroregionu Buchlov

Zdroj: http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/4700302CE8/$File/72070602.pdf Program LEADER ČR funguje na principu vyuţívání investičních prostředků ze státního rozpočtu na základě zákona o státním rozpočtu ČR, jeţ jsou vyuţívány místními akčními skupinami na realizaci rozvojových strategií a místními podnikateli na realizaci konkrétních projektů. 2 NUTS = nomenklaturní jednotka teritoriální statistiky. 3 NUTS II = regiony soudrţnosti neboli spojení více krajů do jedné NUTS II. V ČR existuje 8 regionů soudrţnosti. 1


31

Obec Osvětimany Obec Osvětimany leţí přibliţně 76 km jihovýchodně od Brna a rozkládá se na hranici přírodního parku Chřiby. Výborné dopravní spojení je zajištěno zejména ve směru na Uherské Hradiště a Kyjov. Obec čítá 843 obyvatel a zabírá rozlohu 1943 ha. Svým typem je na pomezí města a vsi, pro něţ se uţívá často názvu městys. Na úrovni krajů, jakoţto vyšších samosprávných celků, spadá obec do Zlínského kraje. Vymezení hranic v oblasti CR je však zcela odlišné. Z tohoto pohledu bereme Osvětimany jako součást turistické oblasti Slovácko, která patří do turistického regionu Jiţní Morava. Historie obce sahá do dob Velké Moravy a je velmi úzce spjata se slovanskými věrozvěsty Cyrilem a Metodějem, bratry ze Soluně, jeţ při své byzantské misi zavítali i na Hradisko sv. Klimenta, jednu z nejvýznamnějších národních kulturních památek této lokality. Dle legendy přinesli věrozvěstové právě do Hradiska, které je vzdáleno jen 4 km od obce Osvětimany, ostatky papeţe sv. Klimenta. I další atraktivity obce jsou náboţenského charakteru. Dominantou obce je barokní kostel sv. Havla z 18. století. Historickou hodnotu má také řada kamenných a litinových kříţů, sochy světců a kaplička sv. Vendelína. Duchovní ráz zdejších atraktivit napomohl obci k rozvoji CR, zejména tedy jeho specifické formě náboţenský CR. Poutě na „Klimentek“, jak místní nazývají Hradisko sv. Klimenta, jsou často spojovány také s turistikou za přírodními skvosty Chřibů. Osvětimany jsou tak záchytným bodem pro několik značených turistických tras a i milovníci cykloturistiky si zde přijdou na své na cyklistické stezce „Velkomoravská poutní cesta“. Nejnavštěvovanějšími přírodními atraktivitami v blízkosti obce Osvětimany jsou Zikmundova skála a Trpasličí město, jak je pojmenován zdejší shluk pískovcových kamenů. Osvětimany jsou také výchozím bodem pro návštěvu kulturně-historických atraktivit, mezi které se nepochybně řadí hrad Buchlov, zámek Buchlovice, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě, zámek Milotice, archeoskanzen Modrá a další. V návaznosti na bohatost kulturně-historických a přírodních atraktivit se v obci rozvíjí materiálně-technická základna CR. Ubytování poskytuje hostinec U Janošků, rekreační středisko Ječmínek, ranč Vlčák, penzion Relax 77. K dispozici je také ubytování v soukromí. Restaurační a pohostinské sluţby jsou v obci reprezentovány objekty: Restaurace a kavárna U Janošků, Restaurace v kulturním domě, SKI Park Osvětimany a ranč Vlčák. Dále v obci funguje provoz obchodů se smíšeným zboţím: Martex (prodej potravin, drogerie, papírnictví) a Potraviny VEČERKA (prodej potravin a drogerie). Místní samospráva se aktivně snaţí o rozvoj kulturního a sportovního vyţití jak pro své obyvatele, tak pro návštěvníky. V letních měsících turisté ocení zejména koupaliště Osvětimany a přehradu Březina. V zimních měsících je pak dominantou SKI Park Osvětimany. Mimo to jsou zde tenisové kurty, pingpongové stoly a na zdejším hřišti je prostor také pro fotbal, nohejbal, volejbal. V tělocvičně se pak praktikuje jóga, zumba a funguje zde také šachový klub.

32


Osvětimany byly v roce 2002 v soutěţi Vesnice roku oceněny Bílou stuhou za výchovu mládeţe k úctě k tradicím a o dva roky později se ve stejné soutěţi umístily na druhém místě a získaly Modrou stuhu za společenský ţivot v obci. V roce 2003 byla oceněna webová prezentace www.osvetimany.cz, která získala druhé místo v celostátní soutěţi Zlatý erb o nejlepší obecní internetové stránky. (Osvětimany: Oficiální portál městyse Osvětimany, 2011)

SKI Park Osvětimany SKI Park Osvětimany leţí necelé 2 kilometry od obce Osvětimany. Je vstupní branou do chřibských lesů a Hospoda Na srubu, jeţ se nachází přímo v areálu, je také jednou ze zastávek mnoha návštěvníků oblasti při jejich brázdění po turistických stezkách či cyklostezkách. Přestoţe se jedná o malé lyţařské středisko, disponuje širokou nabídkou sluţeb, kterou se dále budeme zabývat v kapitole „Praktická část“. Mapa 3

Orientační plán městyse Osvětimany

Zdroj: http://www.skiosvetimany.cz/foto/ski_plan_1.gif


33

3.4 Problematika sportů v cestovním ruchu Vztah cestovního ruchu a sportů Sport a CR jako dvě odvětví, které nevyvíjí iniciativu společné spolupráce? Minulost, současnost nebo mýtus? Dnešní pohled do minulosti je často jednoznačný. Sport a CR jako dvě oblasti, které se vyvíjí nezávisle na sobě, přesto dokáţeme najít určitou spojitost jiţ v dobách starověkého Řecka. Rekreační sportovní vyţití stejně jako účast na sportovních kláních a specielních událostech (např. Olympijské hry) jsou v dnešní moderní době silným podnětem k cestování. Vzájemná provázanost mezi sportem a CR tak dala vzniku speciální formě CR. Jedná se o sportovní cestovní ruch. Kdyţ se na chvíli zaměříme na nedalekou minulost, C. M. Hall (1992) je právě jedním z odborníků, jenţ se specializuje na oblast sportovního cestovního ruchu. Jiţ v roce 1992 definoval sportovní cestovní ruch takto: „Sportovní cestovní ruch je způsob cestování z nekomerčních důvodů, které je založeno na účasti na sportovních aktivitách nebo pozorování sportovních aktivit jinde než v místě svého bydliště.“ Jedná se o volný překlad. Na něj navazuje řada dalších autorů, kteří jeho myšlenky rozpracovávají či pozměňují. Autoři knihy Sport Tourism, Paul de Knop a Joy Standeven (1999), vysvětlují těsnou provázanost těchto dvou oblastí na základě jednoduchého schématu na Obr. 1. Dle jejich názoru nejde o jednostranné působení ze strany sportovních disciplín, které často zvyšují procento návštěvníků dané země na základě výrazné sportovní události (MS ve fotbale, Olympijské hry) nebo dobrodruţného proţitku (potápění v Keni, treking v Nepálu). Cestovní ruch také napomáhá sportovním disciplínám. Na této interakci funguje sportovní cestovní ruch. Sport je zde vnímán jako součást cestovního ruchu. Na základě toho můţe cestovní ruch ovlivňovat infrastrukturu sportů a participovat s nimi. Jako příklad spolupráce CR a sportovních disciplín lze uvést výše zmiňované Olympijské hry. Mnoho nadšenců Olympijských her dosáhne maximální spokojenosti jen v případě, ţe se této události zúčastní osobně. Proto, aby tak mohli učinit, musí mít ubytovací a stravovací moţnosti přímo v místě konání akce. Sportovní disciplíny tak potřebují podpořit událost materiálně-technickou základnou CR. Na druhé straně, aby se materiálně-technická základna CR mohla rozvíjet, potřebuje zákazníky, jeţ budou jejich sluţby vyuţívat. Prostřednictvím Olympijských her tak můţe být zajištěno dostatečné mnoţství klientů pro ubytovací a stravovací zařízení či jinou doprovodnou infrastrukturu. Na tomto příkladě lze vidět oboustranné působení CR a sportovních disciplín.

34

Literární rešerše Obr. 1

Základní model sportovního cestovního ruchu

Implementace v oblasti CR

Cestovní ruch

Sporty

Účast, Infrastruktura

Zdroj: De Knop, Standeven, 1999

James Higham a Thomas Hinch (2009) navazují na tento novodobý model a dále mluví o sportu a cestovním ruchu jako o komplexních a dynamických jevech, které se neustále vyvíjejí, rozšiřují své společné zájmy a to z hlediska prostorového i časového. Provázaností cestovního ruchu a sportů pak dochází k rozvoji spolupráce států, regionů, měst a to zejména v oblastech obchodu, investování kapitálu a růstu počtu pracovních příleţitostí. I v současné době se stále ještě dokáţeme spokojit s jednoduchou definicí C. M. Halla (1992), avšak je důleţité si uvědomit významnost rozvoje infrastruktury sportovního průmyslu a sportovních aktivit. Proto jsme dnes v definicích mnohem specifičtější a sportovního turistu chápeme jako člověka, který aktivně navštěvuje, sleduje, vyuţívá nebo zasahuje jiným způsobem do sportovní infrastruktury města, které navštívil. (Gratton, Henry, 2001) James Highman a Thomas Hinch (2004) dále rozpracovávají myšlenky Standevena, De Knopa a dalších autorů a vysvětlují moderní vývoj sportovního cestovního ruchu jako průřez současných trendů, jimiţ jsou:  rozšiřující se demografický profil účastníků ve sportu,  zvyšující se zájem v oblasti zdraví a fitness,  rostoucí poptávka po aktivním zapojení na dovolené,  rostoucí role sportu a sportovních událostí při obnově měst a s tím související propojení CR a sportu.

Zimní sportovní disciplíny Sportovní disciplíny můţeme dělit na klasické a moderní. Pro potřeby této práce budeme uvaţovat pouze zimní disciplíny. Klasické disciplíny jako je lední hokej,


35

krasobruslení, boby nebo lyţování mají hluboké kořeny v historii a od jejich vzniku si vydobyly důleţitou pozici v oblasti sportu a získaly tisíce fanoušků po celém světě. Jejich modifikací a kombinací dnes vznikají disciplíny moderní jako je například snowkiting4 či snowbagging5, které si získávají popularitu zejména u mladé populace. Rozvoj či inovace na poli zimních sportů pak působí i na oblast CR. Zaměříme-li se na ČR, pak je to právě lyţování a jeho současné modifikace, na jejichţ základě roste v zimních měsících poptávka v oblasti domácího cestovního ruchu.

Historie lyžování Počátky lyţování jsou spojovány s norskými lovci a sahají do období 2000 let př. n. l. Skalní malby vyobrazují prvotní účel lyţí (v původní podobě spíše sněţnic, resp. kusů dřevěných palic) jako nástroj usnadňující pohyb v terénu při obstarávání potravy. Později se jejich účel změnil v překonávání dlouhých tras při putování mezi osadami, aţ se nakonec vyprofiloval v prostředek zábavy, někdy dokonce aţ ţivotního stylu, rekreačních a profesionálních sportovců. (Firestone, 2004) Jiţ v 2. pol. 19. století se lyţování stává významnou aktivitou ovlivňující počátky moderního CR. Tato událost je spojena zejména se vznikem první cestovní kanceláře (dále jen CK) Angličana Thomase Cooka, která byla zaloţena v roce 1841. V této době byla uskutečněna první zimní dovolená do lyţařského střediska Sv. Moritz ve Švýcarsku, které si brzy oblíbili bohatí angličtí šlechtici. V roce 1905 bylo lyţování zahrnuto v Olympijských hrách jako neoficiální disciplína (oficiálně aţ od roku 1924), čímţ se prohloubil jeho význam jak ve sportovním průmyslu, tak i v CR. Olympijské hry v roce 1924 ve Francii a v roce 1932 v USA tak podpořily lyţování jako významnou aktivitu CR pro zimní sezónu na obou kontinentech. V 60. letech byl zaznamenán velký boom v oblasti lyţování. Evropa se stala svědkem vzniku plně integrovaného lyţařského střediska. Ani Severní Amerika však nezůstala pozadu, aby uspokojila rostoucí poptávku po dovolené v zimních resortech, vzniklo v oblastech Colorada, Nové Anglie, Quebecu a dalších městech USA a Kanady několik větších lyţařských středisek. Změnu si vyţádala i lyţařská výbava. Dřevěné lyţe tak byly nahrazeny kovovými a laminátovými, zatímco koţené boty vystřídaly boty plastové. (Hudson, 2003) V 90. letech 20. století nastala revoluce v oblasti lyţování. Carvingové lyţe (z anglického carving, v překladu řezání, krájení) jsou novým trendem, který však vyţaduje vyšší stupeň pohybových dovedností. Carvingové lyţe se liší od těch klasických svou délkou a stupněm vykrojení. Zatímco klasické lyţe jsou rovné a dlouhé ty carvingové jsou kratší a vykrojené, umoţňují tak jízdu po hranách bez smýkání. (Lyţování: Lyţování jde s dobou, 2008) Snowkiting = adrenalinový sport provozován na zasněţených pláních na lyţích nebo snowboardu, při kterém se účastník dostává do pohybu za pomoci taţného draka. 5 Snowbagging = zimní sport na pomezí lyţování, bruslení a skateboardingu, jehoţ hlavním znakem je snowbag, tzv. pytel, přivázaný na nohou jezdce. 4

36


Základní rozdělení lyţování je na lyţování severské a alpské. V dnešní době bylo toto rozdělení rozšířeno dále o akrobatické lyţování. Alpské lyţování se vyznačuje poměrně prudkým sjezdem kopce, naproti tomu severské lyţování zahrnuje skoky na lyţích a běh na lyţích. Pro akrobatické lyţování jsou specifické akrobatické prvky jako salta a skoky přes umělé překáţky. Kvalitní SKI resorty pro provozování všech výše zmíněných druhů lyţování najdete po celé Evropě. Ty nejvyhledávanější však leţí v Alpách. Češi vyjíţdějí do SKI areálů nejčastěji do rakouského Kaprunu a dalších rakouských středisek či na slovinský Maribor. V ČR funguje přes tisíc objektů zaměřených na lyţování a snowboarding včetně malých samostatných vleků. (Lyţování: Lyţování jde s dobou, 2008)

Role lyžování v cestovním ruchu Lyţování je v dnešní době populárním sportem, kterému se věnují lidé profesionálně i rekreačně. Jde o sport cenově dostupný a jednoduše zpracovatelný pro vytváření balíčků CK, tedy jako sportovní aktivita vyuţitelná pro oblast CR. Hlavně z tohoto důvodu si tato sportovní disciplína přitáhla zájem medií, čímţ jeho popularita více stoupla. Mezi další výhody, které staví lyţování na ţebříčku sportů vhodných pro rozvoj CR v destinaci před jiné je: dostupnost pro všechny věkové kategorie, okamţité uspokojení a moţnosti dalšího rozvoje. (Higham, Hinch, 2004)

Destinace zaměřené na sportovní průmysl a CR Přírodní specifika (moře, hory) daného území určují směr, jakým se bude v dané destinaci rozvíjet sportovní cestovní ruch. Mimo to je však rozvoj sportovního cestovního ruchu podmíněn výzvami, které se tímto před lidmi otevírají. Jeden příklad za všechny tuto teorii potvrzuje. Kdyţ se sira Edmunda Hillaryho, prvního člověka, jenţ dosáhl vrcholu Mount Everestu, ptali, jaký měl k tomuto výšlapu důvod, odpověď zněla jednoduše: „Protoţe tam je, a protoţe zdolat tuto horu jako první pro mne byla výzva.“ (Volný překlad) Sportovní průmysl závisí na fyzických zdrojích planety, stejně tak i CR. Aby se udrţel vztah mezi sportem a CR, je třeba usilovat o zachování ţivotního prostředí v destinaci. Ne kaţdá destinace je tak předurčena k rozvoji sportovního cestovního ruchu. (Higham, Hinch, 2004) Historické a kulturní zdroje jsou důleţité pro rozvoj CR v destinaci. Současnost, která je plná potenciálních návštěvníků s řadou speciálních poţadavků, však přiměla obce, města, podnikatelské subjekty uvaţovat nad novým rozměrem, který by rozvoj CR posílil. Atraktivnost mnohých destinací tak dnes nestojí na historickém rázu krajiny, ale na umělých multifunkčních areálech (venkovní umělá lezecká stěna, lyţařské resorty), které nabízejí zákazníkovi mimo klasických sluţeb také simulaci přírodních zdrojů, které by ve své surové formě nebyly pro zákazníka uţitečné (viz. Holý kopec s nedostatkem sněhu). (Higham, Hinch, 2004)


37

Destinace, jejíţ image (vnímání destinace z pohledu zákazníka) a branding (strategie značky) jsou vystavěny na lyţování, je mnohem více závislá na přírodních vlivech. A právě vhodné svahy a dostatek sněhové pokrývky jsou podnětem pro největší obavy lyţařů i nelyţařů (jak Hudson označuje potenciální zákazníky). S ohledem na sněhovou pokrývku jsou stěţejní dva důvody pro vnímání atraktivity lyţařské destinace: délka sezóny a spolehlivost sněţení. Delší sezonnost a spolehlivější sněţení automaticky přináší větší uspokojení a spolehlivý výnos z investic do zařízení a infrastruktury. Dalšími důleţitými faktory jsou i nadmořská výška (s rostoucí nadmořskou výškou roste také intenzita sněţení a udrţení nízkých teplot po delší dobu) a vítr (určuje mnoţství zadrţeného sněhu na svahu). (Hudson, 2000)

Marketing sportovního cestovního ruchu Cestovní ruch si klade velmi specifické poţadavky na marketing počínaje rozšířeným marketingovým mixem aţ po volbu jedinečných marketingových strategií. V oblasti sportovního cestovního ruchu se mluví o kooperativním marketingu jako vhodné formě pro podporu nabídky daného podniku. Kooperativní marketing je zaloţen na spolupráci subjektů CR v destinaci. V tomto směru vystupují jednotlivé subjekty jako celek, prezentují se jako součást destinace a s tím souvisí i úspora finančních prostředků na propagaci svých vlastních produktů. Produkty podniku jsou součástí propagačních materiálů destinace, prezentují se společně také na veletrzích, v tisku apod. (Bull, Weed, 2009) CK, hotely a destinace často vyuţívají ve své propagaci produkty (sluţby) vytvářené v rámci MSP, aby dodaly svému hlavnímu produktu přidanou hodnotu. Dochází tak zde ke dvojímu efektu. Na straně CK, hotelů a destinací se tohoto vyuţívá pro zvýšení atraktivity nabízených balíčků, která dále vede ke zvyšování návštěvnosti, či zvýšené prodejnosti hlavních produktů. Z hlediska malých podnikatelských subjektů, kterými jsou i menší ski areály, spočívá vliv zejména v úspoře nákladů na marketing a zvyšování návštěvnosti v areálu. Aby se malé a střední podniky mohly stát součástí propagace větších seskupení objektů CR či přímo destinací musí disponovat konkurenční výhodou, které bude natolik silná, aby byla schopna odlišit destinaci od jiných. Opět se tedy dostáváme k vzájemné spolupráci jednotlivých objektů CR. (Bull, Weed, 2009)

38

Praktická část

4 Praktická část 4.1 Vnitřní prostředí SKI Parku Osvětimany Základní údaje o SKI Parku a provozovatelích Název: Oficiální název: Jednatelé: Adresa: IČ:

SKI Park Osvětimany O.L.G.A., s.r.o. Ing. Vratislav Mynář a Kamila Mynářová Osvětimany 274, 687 42, Osvětimany 60726393

Zakladatelem a provozovatelem SKI Parku Osvětimany je Ing. Vratislav Mynář, s trvalým bydlištěm v Osvětimanech, který se svou manţelkou Kamilou Mynářovou zahájil první kroky pro výstavbu areálu jiţ v roce 2003. Manţelé jsou dále aktivně zapojeni do kulturního a společenského dění obce. Ing. Vratislav Mynář je mimo jiné také aktivním podněcovatelem činnosti zdejšího fotbalového týmu. V roce 2005 zaloţil Nadační fond Kopretina a v současné době je na postu předsedy politické strany Zemanovců. Dle úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně byla společnost O.L.G.A., s.r.o. zapsána do obchodního rejstříku dne 19. dubna 2005. Do společnosti byl vloţen základní kapitál 200 000 Kč jednatelem společnosti Ing. Vratislavem Mynářem (obchodní podíl 100 %). Předmět podnikání:  zprostředkování obchodu a sluţeb,  specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zboţím,  opravy a údrţba potřeb pro domácnost, sportovních potřeb a výrobků,  ubytovací sluţby,  pozemní doprava vyjma ţelezniční a silniční motorové dopravy,  pronájem a půjčování věcí movitých,  činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců,  hostinská činnost.

Podnikatelský záměr SKI Parku Podnikatelský záměr byl sestaven v roce 2003. Jeho předmětem byly „Stavební úpravy lyţařského areálu Osvětimany“ s cílem rekonstrukce nefunkčního vleku v obci Osvětimany. Dílčí cíle byly zaměřeny na tyto činnosti:  stavební úpravy vleku,  výstavba parkoviště,


39

 výstavba občerstvení a sanity,  zavedení přípojky kanalizace, NN a vody. K dosaţení vytýčených cílů mělo dojít dle následujícího postupu. Stávající nefunkční vlek bude prodlouţen. Jeho funkčnost bude odviset na elektrické energii, jeţ bude dodávána skrze kabelovou zemní přípojku, která bude připojena ke stávající trafostanici. Svah bude upravován rolbou a k jeho kvalitě přispěje také umělé zasněţování, jehoţ bude docíleno instalací dvou nízkotlakových sněţných děl. Sněţná děla budou zásobována vodou ze zdejší studny a obecního vodovodu. Areál bude vybaven také stylovým restauračním zařízením s veřejnými toaletami. V areálu bude instalováno osvětlení a objekt bude dále vybaven lavičkami na vrcholu svahu i pod ním. Zázemí bude tvořeno srubovou konstrukcí, která bude slouţit k soukromým účelům majitele a zároveň pro prodej jízdenek a permanentek. K areálu dále přísluší parkovací plocha, která bude zpevněna asfaltem, a která by mohla být schopna pojmout kapacitu 50 – 100 aut. Předpokládaná návštěvnost areálu během dne je 100 osob. Vyuţitelnost pozemku je plánována po celý rok. V období prosince aţ března by měla slouţit k lyţování a snowboardingu. Po zbytek roku by slouţila jako louka k zemědělským účelům, proto se tedy nepředpokládalo výrazné zasaţení do přirozeného rázu krajiny. Převáţná většina pozemků byla jiţ v době přípravy podnikatelského záměru v rukou navrhovatele podnikatelského záměru. U třech parcel probíhalo dědické řízení, po jehoţ ukončení došlo k přepisu těchto pozemků na Ing. Vratislava Mynáře. Předpokládaný termín zahájení rekonstrukce byl plánován na leden roku 2004. Jeho dokončení bylo plánováno na prosinec téhoţ roku. V rozmezí tohoto období však stavba dokončena nebyla.

Průběh výstavby SKI Parku Kopec, který se rozkládá necelé dva kilometry od obce Osvětimany v oblasti Dolní paseky, slouţil k lyţování jiţ v dřívějších dobách. Na svahu se lyţovalo aţ do konce 80. let. V této době byl svah pod záštitou tělovýchovné jednoty. Nápad na realizaci lyţařského areálu a s ním související úpravu svahu, rekonstrukci starého lyţařského vleku, zbudování infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu vznikl jiţ v roce 2003. K uvedení areálu do provozu došlo aţ po třech letech. Průběh byl několikrát pozastaven byrokracií. Podnikatelský záměr výstavby lyţařského areálu byl podpořen také zastupitelstvem obce, jeţ pomohlo zejména se změnou územního plánu.

 Vývoj v roce 2006 Areál byl uveden do provozu v lednu roku 2006. Po dvaceti letech byl tedy vlek zprovozněn znovu veřejnosti. Celá rekonstrukce vyšla na několik desítek milionů korun. Majitelé jiţ vstupovali na trh s příslibem mnoha změn, kterých

40

Praktická část

v průběhu let 2006 – 2011 dostáli, čímţ si udrţovali své stávající zákazníky a lákali potenciální klientelu. Dle ankety, kterou v roce 2006 provedlo MIC Uherské Hradiště, jiţ v době zprovoznění areálu předstihlo v oblíbenosti i svého rivalitního soupeře, kterým je lyţařské středisko Stupava. Na trh vstupovalo toto lyţařské středisko s velmi dobrými technickými dispozicemi. Dva nové vleky (typu POMA) o kapacitě 1880 osob/hod., dětský vlek dlouhý 60 m, osvětlený, upravený a uměle zasněţovaný svah (zasněţovaný dvěma sněţnými děly) se tak zaslouţily o 1000 návštěvníků, kteří navštívili středisko hned v prvním lyţařském víkendu. Návštěvnost areálu byla dále podpořena výstavbou Hospody Na srubu o kapacitě 45 míst a přilehlým rybníkem, který je moţné za příznivého počasí vyuţít pro zimní bruslení. Pro udrţení návštěvnosti i po ukončení lyţařské sezony začali majitelé s pořádáním doprovodných akcí na svahu a v Hospodě Na srubu. Jiţ první z nich měla velký úspěch, jednalo se o ukončení lyţařské sezony karnevalem. Účastníci přijeli v maskách na stylových lyţích z 20. století. Pro návštěvníky v maskách bylo lyţování na svahu po celý den zdarma. Akce byla určena pro děti i dospělé a celou akci komentovali moderátoři rádia Kiss. Podobných akcí se v průběhu celého roku konalo ještě několik: Den dětí, Košt slivovice, Srubařské speciality, Košt marmelád, Dny Středověku a další. Po ukončení lyţařské sezony se dále pracovalo na úpravách svahu a do nové lyţařské sezony, která započala v prosinci 2006, vstupoval areál s realizovaným příslibem mnoha novinek. Jednalo se o úpravu druhého svahu, který je určen pro snowboardisty a dále vznik snowparku. Pod kopcem byla otevřena půjčovna lyţí a snowboardů se současným zajištěním servisu. Oblíbenost areálu si dále vyţádala zpevnění příjezdové cesty, která byla v katastrofálním stavu.

 Vývoj v roce 2007 Lyţařská sezona 2006 – 2007 se nevydařila z důvodu nepřízně počasí. Došlo k výraznému poklesu příjmů. Nepřízeň přírodních podmínek zapříčinila u některých dalších konkurenčních objektů neschopnost splácet úvěry. V průběhu roku 2007 se dále pracovalo na úpravě svahu pro snowboardisty a rozšiřování sluţeb půjčovny lyţí, která se stala testovacím centrem HERVIS SPORTU. Návštěvníci si tak mohli přímo na svahu otestovat aţ na 20 druhů nových modelů lyţí a 10 druhů snowboardů. Aby se předešlo nepříznivé situaci ze sezony 2006/2007 byla instalována další dvě sněţná děla.

 Vývoj v roce 2008 I v roce 2008 se pokračovalo v mnoha stavebních úpravách, kterými došlo k dalšímu zhodnocení areálu a posílení pozice mezi konkurencí. Přímo v areálu byl totiţ vybudován vinný sklípek, který slouţí pro různorodé typy akcí. Dále byl vytvořen záměr na vybudování penzionu, který byl dlouhodobým cílem jiţ v počátcích výstavby areálu.


41

Rozšířena byla také dopravní infrastruktura, která se tentokrát týkala pěších a cyklistů. Jednalo se o dokončení cyklostezky mezi fotbalovým hřištěm a srubem. Nově vybudovaný snowpark podnítil majitele k dalším akcím. Tentokrát se jednalo o 1. ročník snowboardových a freeski závodů, které se uskutečnily 23. února 2008 pod názvem „Live Freestyle Contest“. Na vítěze čekala hlavní cena ve formě peněţité odměny 10 000 Kč. Soutěţilo se také o věcné ceny v celkové hodnotě 80 000 Kč. Tato akce přilákala širokou škálu návštěvníků od nadšenců akrobatického lyţování aţ po profesionální jezdce. Při organizování akce se řešil problém sponzoringu, jelikoţ řada potenciálních sponzorů nechtěla investovat do akce v areálu s nepříznivými klimatickými podmínkami, kde bylo vysoké riziko absence sněhové pokrývky. Přesto se však našlo dostatek sponzorů pro zorganizování celé akce. Akci tak podpořily firmy: Choc Skis, Rossignol, Skateshop.cz, Enno Freeskiing, Freestyle Sport Uherské Hradiště, Young Primitive, NITRO, Armada Skis, 686, INFANTIA, Freeskiing.cz. Propagace byla zajištěna skrze média: časopis Freemagazine a server www.FReeride.cz.

 Vývoj v období 2009 – 2011 Od roku 2009 se pokračuje v tradici doprovodných akcí. Dochází ke změně dodavatele lyţařského vybavení, kdy je původní HERVIS SPORT nahrazen firmou HOPE SPORT, která se specializuje na sportovní vybavení, zejména lyţování a snowboarding. Návštěvníci si tak mohou v testovacím centru ozkoušet lyţe slovinské firmy ELAN a další modely, které jsou právě aktuálním trendem na světových trzích. Od roku 2009 probíhaly v areálu méně viditelné změny týkající se zejména provozu. V současné době započala rekonstrukce budovy, jeţ má slouţit jako ubytovací zařízení, které je součástí tohoto lyţařského areálu.

Hospodaření SKI Parku Rekonstrukce nefunkčního vleku v obci Osvětimany si vyţádala velké finanční investice. Na konci účetního období roku 2006, tedy k 31. 12. 2006 měl SKI Park aktiva, resp. pasiva (dle bilanční rovnice A=P) v celkové výši 8 591 000 Kč. Z toho vlastním kapitálem byla kryta aktiva v hodnotě 1 049 000 Kč, zbytek 7 542 000 Kč byl financován z externích zdrojů. Podnik nabyl v průběhu roku 2006 dlouhodobého hmotného majetku v celkové výši 6 549 000 Kč. Z výkazu zisku a ztrát k 31. 12. 2006 vyplývá, ţe bylo dosaţeno kladného VH za účetní období. Celková výše disponibilního zisku 6 činila 616 000 Kč. Ve srovnání s finanční situací ke dni 31. 12. 2006 nastal v roce 2007 výrazný propad. Tato situace byla zapříčiněna zejména nepříznivými přírodními podmínkami, které měly vliv na finanční situaci SKI Parku i v následujících le6

Disponibilní zisk = čistý zisk – zisk po zdanění

42

Praktická část

tech. Za účetní období 2007 se podnik dostal do ztráty 1 331 000 Kč. Došlo k poklesu výnosů SKI Parku z hodnoty 3 293 000 Kč v roce 2006 na 1 470 000 Kč, tedy více jak o polovinu. V průběhu roku 2008 trţby vzrostly na hodnotu 1 893 000 Kč, avšak výrazně vzrostla také cenová hladina za provoz areálu, coţ vedlo SKI Park opět ke ztrátě 1 462 000 Kč ke dni 31. 12. 2008. V roce 2009 se finanční situace SKI Parku začala zlepšovat. Výnosy vzrostly o 542 000 Kč a došlo také k mírnému sníţení nákladů, tedy oproti roku 2008 o 98 000 Kč. Ke dni 31. 12. 2009 zaznamenal SKI Park ztrátu 898 000 Kč.

Provoz SKI Parku SKI Park Osvětimany je lyţařským areálem vhodným jak pro sjezdové lyţování, tak pro snowboarding. Areál disponuje 400 m dlouhou sjezdovkou s 98m převýšením. Na své si zde přijdou jak úplní začátečníci, tak i zkušení jezdci. Svah je vybaven dvěma sjezdovými tratěmi. První trať je dlouhá 100 m a je určena začátečníkům. Druhá trať je dlouhá 400 m a svou povahou je vhodná pro středně pokročilé. Technické vybavení tvoří dvě pomy s regulací rychlosti, jeţ pojmou kapacitu 1880 osob za hodinu. SKI Park je dále vybaven sněţnými děly a rolbou. Jen tak můţe mít sjezdovka větší vyuţití během zimní sezony. Celý areál je osvětlen a umoţňuje tak vyuţití sjezdovky i ve večerních hodinách. Areál je dále vybaven půjčovnou a prodejnou zimního sportovního vybavení. Pro začátečníky je nabízena také sluţba Lyţařská škola, jeţ zahrnuje komplexní přípravu pro lyţování na svahu pod vedením zkušených instruktorů. Prostor je dále vybaven webkamerou, jeţ monitoruje svah a okolí. Záznam snímaný webkamerou je dostupný na webové prezentaci www.skiosvetimany.cz a umoţňuje tak podat aktuální stav sjezdovky zákazníkům. Pro rychlé odbavení u vleků slouţí turnikety na magnetické karty. Zapůjčení této karty je podmíněno zálohou 50 Kč, aby se předešlo zcizením těchto karet. Cenová relace jízdného je zaloţena na bodovém systému. Pro šetření podnikových nákladů funguje lyţařská škola jen po předchozí telefonické rezervaci. Na tomto principu funguje i půjčovna lyţí spolu s testovacím centrem. Ty jsou otevřeny kaţdý víkend, tedy od pátku do neděle. V průběhu týdne fungují tyto objekty opět jen po telefonické domluvě. Personální zajištění je řešeno proměnlivým počtem zaměstnanců odvislým od sezonnosti. V průběhu sezony je v areálu zaměstnáno aţ 12 zaměstnanců, jejichţ počet se mimo sezonu sniţuje na 6 – 8. Pro potřeby lyţařské školy jsou zaměstnáni kvalifikovaní zaměstnanci vlastnící certifikát o absolvování akreditovaného kurzu „Instruktor pro lyţování a snowboarding“. I pro chod hostince na pozice kuchař, číšník jsou vyţadováni zaměstnanci s odpovídajícím vzděláním, tedy vyučeni v oboru. Parkoviště je poskytováno zdarma. A kapacita pro lyţaře na svahu je dostačující. V průměru se počet aut na parkovišti pohybuje okolo 50 – 60. Toto číslo bylo vysledováno osobní návštěvou po dobu několika víkendů.


43

4.2 Vnější prostředí SKI Parku Osvětimany Makroprostředí Makroprostředí je analyzováno na základě rozdělení prostředí dle Kotlera (2003). Jedná se o analýzu prostředí přírodního, demografického, sociálního a kulturního, politického a legislativního, ekonomického a technologického. Níţe uvedená analýza jednotlivých prostředí je uspořádána dle významnosti pro rozvoj SKI Parku. Tedy jako nejdůleţitější podmínky, které ovlivňují chod SKI Parku, byla stanovena prostředí: přírodní, demografické a technologické. Následují prostředí sociální a kulturní, dále pak ekonomické, které úzce souvisí s prostředím demografickým. Pro správný chod SKI Parku Osvětimany je důleţité sledovat také prostředí legislativní.

1. Přírodní prostředí Pro budování ski areálů je velmi důleţitý vhodný výběr lokace na základě klimatických podmínek. Oblast Chřibů spadá dle klimatické rajonizace do okrsku T2. Dle Quitta (1971) je tato oblast charakterizována jako teplá oblast. Lokalita se vyznačuje velmi dlouhým a suchým létem. Jaro a podzim jsou zde definovány pouze jako velmi krátká a přechodná období. Zima je mírná a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Na území Chřibů byla v letech 1901 – 1950 naměřena průměrná teplota 8,2°C. Sledovaný vývoj průměrné teploty vzduchu v letech 2008 – 2011 je zaznamenán v Tab. 2. Tab. 2

Průměrné měsíční teploty vzduchu zaznamenané meteostanicí Buchlovice Průměrné měsíční teploty vzduchu v letech 2008 - 2011 Leden Únor Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen Září

Říjen Listopad

Prosinec

2008

2,6

3,5

5,1

10,4

15,8

21

20,4

19,7 14,3

10,7

7

2,7

2009

-2,4

0,9

4,5

14

15,2

17,2

20,9

20,3 16,7

8,5

5,8

0,1

2010

-3,6

-0,6

4,1

9,5

13,8

18,6

21,8

18,8 13,3

7,5

6,8

-3

2011

-0,5

-1,2

5,1

12,2

--

--

--

--

--

--

--

--

*Hodnoty v tabulce jsou uváděny ve °C Zdroj: Zpracováno autorkou, podklad: http://www.pocasi-volary.cz/volary/stations/index.php

Průměrný roční úhrn sráţek za období 1901 – 1950 činil 604 mm. Z toho nejvyšší měsíční úhrn sráţek připadl na letní měsíce. V současnosti je zaznamenán úhrn sráţek meteostanicí Buchlovice od roku 2008, která udává nejvyšší úhrn sráţek v měsíci květnu. Naopak nejniţší úhrn sráţek v dubnu. Podrobné informace jsou uvedeny v Tab. 3.

44

Praktická část

Tab. 3

Průměrné měsíční úhrny sráţek zaznamenané meteostanicí Buchlovice Průměrné měsíční úhrny srážek v letech 2008 - 2011 Leden

Únor Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen Listopad

Prosinec

54

57

33,5

29

67,5

2008

26

14

63

26

79,5

32,5

86,5

2009

41,8

77

106

18

70,2

63,6

120

35,2 18,3

40,1

85,4

44,6

2010

46,3

38,6

14,7

50,3

186,8

92,3

73,3

116,8 62,5

21,5

56,8

45

2011

35,1

2,6

32,7

58,8

--

--

--

--

--

--

--

--

*Hodnoty v tabulce jsou uváděny v mm Zdroj: Zpracováno autorkou, podklad: http://www.pocasi-volary.cz/volary/stations/index.php Graf 1

Průměrné měsíční teploty v areálu SKI Park Osvětimany 12/2009 – 04/2011

Zdroj: http://skiosvetimany.cz/teploty.php

2. Demografické prostředí Dle Českého statistického úřadu (2011) dochází od roku 2003 k pozvolnému nárůstu populace na území ČR. Přitom přirozený přírůstek7 obyvatelstva je kladný od roku 2006. Přírůstek stěhováním8 na území ČR je kladný od roku 2002 a největších hodnot nabyl v letech 2007 a 2008, kdy se toto číslo v součtu vyšplhalo aţ na 155 735 obyvatel. V ČR je přirozeným trendem převaha ţen nad muţi, přesto ze statistických dat vyplývá, ţe od roku 2006 do roku 2009 dochází k postupnému zmírňování rozdílu v počtu muţů a ţen. Roste také naděje na doPřirozený přírůstek vyjadřuje rozdíl ţivě narozených a zemřelých na daném místě za určité období. 8 Přírůstek stěhováním vyjadřuje rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými na daném místě za určité období. 7


45

ţití při narození, která pro rok 2009 dosahovala hodnot 74,2 let pro muţe a 80,1 let pro ţeny. Tyto jevy lze pozorovat i ve sledovaných oblastech Jihomoravského kraje (dále jen JMK) a Zlínského kraje (dále jen ZLK). V JMK dochází k růstu počtu obyvatel od roku 2006 aţ do roku 2010, coţ bylo z počátku způsobeno stěhováním lidí na toto území. V roce 2010, kdy se v JMK počet obyvatel k 31. 12. zvedl oproti stavu v roce 2009 o 2946 obyvatel, byl jiţ přírůstek stěhováním téměř totoţný s přirozeným přírůstkem. Tedy přirozený přírůstek zahrnoval 1474 obyvatel a přírůstek stěhováním 1472 obyvatel. K 31. 12. 2010 byl zaznamenán počet obyvatel na tomto území 1 154 654 obyvatel. Populace v ZLK je téměř o polovinu niţší (stav ke dni 31. 12. 2010 činil 590 361 obyvatel). Jeho tendence jsou však v porovnání s JMK opačné. Dochází ke sniţování stavu počtu obyvatel a to nejenom v závislosti na přírůstku stěhováním, ale také na přirozeném přírůstku. V roce 2009 došlo dokonce k úbytku stěhováním (z původní hodnoty -337 obyvatel na -726). Přirozený přírůstek se v roce 2010 vyšplhal z hodnoty -33 na 45 obyvatel. V obou krajích převaţuje počet ţen nad počtem muţů.

3. Technologické prostředí V oblasti lyţařského vybavení a technického zařízení pro lyţování probíhá technologický pokrok rychlým tempem. Aby podnik předešel zaostáváním za konkurencí, musí sledovat technologické trendy. Technologickými trendy jsou dnes sedačkové lanové vleky, které zajišťují vyšší komfort a poskytují vyšší přepravní kapacitu. Tento druh vleků tak dnes vystřídal starší typy zejména prvotní kotvy a novější pomy. Pro segment rodiny s dětmi byly dále vyvinuty pojízdné chodníčky, které zaručují větší bezpečnost při přepravě dětí na vrchol svahu. SKI Park Osvětimany vyuţívá 5 let staré vleky, jejichţ parametry jsou dále rozvedeny v Tab. 4. Vývoj technologií probíhá také v oblasti sněţných děl, zařízení pro obsluhu vleků (turnikety na magnetické karty) a strojů pro rolbování. V této oblasti stojí SKI Park před konkurencí. Tab. 4

Technické parametry vleků ve SKI Parku Osvětimany

Technické parametry vleků Délka vleku

350 m

Příkon elektromotoru

30 kW

Unášeče teleskopické

86 ks

Přepravní kapacita

900 osob/hod.

Mezipodpěra s odchylovacími kladkami

2 ks

Mezipopěra

8 ks

Zdroj: Data SKI Parku Osvětimany

46

Praktická část

Tab. 5

Technické parametry sněţného děla ve SKI Parku Osvětimany

Technické parametry sněžného děla Maximální spotřeba vody

4,9 l/s

Maximální produkce sněhu

45 m³/hod

Tlak vody

8 - 40 bar

Dosah

25 - 35 m

Hmotnost

340 kg

Maximální horizontální natočení

360°

Maximální vertikální natočení

80°

Příkon

11,8 kW

Zdroj: Data SKI Parku Osvětimany

4. Sociální a kulturní prostředí Ve společnosti dochází k vytváření rámců chování, formují se názory a postoje individuí. Všechny tyto hodnoty mají vliv také na kupní chování zákazníků. SKI Park Osvětimany můţe být ovlivňován preferencemi zákazníků v oblasti CR, zábavního a sportovního průmyslu. Region Slovácko a region Východní Morava provádějí od roku 2010 do roku 2014 monitoring návštěvníků na tomto území. Jedná se o výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Sběr dat probíhá v předem stanovených etapách. Poslední vyhodnocená etapa je etapa 2011, jedná se o období od 15. 12. 2010 do 28. 2. 2011. Toto období odpovídá také přibliţně sezoně SKI Parku Osvětimany. Nashromáţděno bylo během tohoto období 1002 dotazníků v lokalitě Východní Morava a 2352 v lokalitě Jiţní Morava. Z průzkumu vyplývá následující. Atraktivity turistické oblasti Východní Morava navštěvují lidé nejčastěji z okruhu 21 - 50 km. Při návštěvě atraktivity či atrakce preferují jednodenní výlety. Nejčastěji cestují s přáteli nebo partnerem či partnerkou za relaxací, turistikou a sportem, nákupy. Z 12 nabízených aktivit regionu návštěvníci nejvíce upřednostňují poznávací a pěší turistiku. Lyţování se umístilo hned těsně za nimi. 65 % respondentů potvrdilo návratnost do regionu. Sluţby pro lyţaře byli procentuelně ohodnoceny takto: velmi dobře 17 %, spíše dobře 38 %, spíše špatně 14 %, velmi špatně 6 %, neumím posoudit 25 %. Dojezdová vzdálenost za atraktivitami turistické oblasti Jiţní Morava je v průměru 21 – 50 km. 86 % návštěv je jednodenních. 71 % respondentů upřednostňuje cestování s partnerem či partnerkou. Prvnímu místu u nejčastějšího důvodu návštěvy v oblasti vévodí sport a turistika. Z 12 nabízených aktivit zahrnujících mimo jiné cykloturistiku, pěší turistiku, koupání, návštěvu kulturních akcí atd. zvolilo 47 % respondentů moţnost lyţování, coţ se zároveň stalo také nejčastější volenou moţností. 75 % návštěvníků potvrdilo návratnost. Sluţby


47

pro lyţaře byli procentuelně ohodnoceny takto: velmi dobře 30%, spíše dobře 24 %, spíše špatně 5 %, velmi špatně 5 %, neumím posoudit 36 %. (Monitoring Czechtourism, 2010)

5. Politické a legislativní prostředí Aby mohl SKI Park Osvětimany provozovat sluţby lyţařského střediska, musí splnit mnoho podmínek, jeţ jsou součástí mnoha právních předpisů. Nejdůleţitější jsou: Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, Sbírka zákonů 209/2001, která stanovuje seznam ţivností, jejichţ výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, Zákon č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník, Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/9/ES, o lanových drahách pro dopravu osob. Dosaţení některých podmínek, zejména podmínek uvedených ve směrnici Evropského parlamentu, znamená pro některé provozovatele vleků značné finanční zatíţení.

6. Ekonomické prostředí Makroekonomické ukazatele jsou nositeli informací, jejichţ dlouhodobý vývoj bývá podnětem pro mnohá podnikatelská investiční rozhodnutí. Tyto ukazatele se tak mohou jevit jako alarmující, jeţ často ovlivní samotný chod a strategické plánování jednotlivých podnikatelských subjektů. Vývoj míry nezaměstnanosti Za nezaměstnané jsou povaţováni v ekonomickém měřítku lidé, jeţ přesto, ţe nepracují, aktivně hledají zaměstnání. Dlouhodobá nezaměstnanost je výrazným problémem, který je spojen se ztrátou kvalifikace jedinců, ale také oslabováním ţivotní úrovně, neschopností nalézt další motivaci. V ČR směřoval vývoj míry nezaměstnanosti pozitivním směrem. Od roku 2003 docházelo k postupnému sniţování míry nezaměstnanosti na hodnotu 5 % v červnu roku 2008. V dalších letech však opět dochází k nárůstu míry nezaměstnanosti, která se k lednu 2011 vyšplhala aţ na 9,7 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí (2011) dělí kraje do pěti úrovní dle míry nezaměstnanosti. Jedná se o kategorie: I. 2,5 % aţ 4,99 % II. III. IV.

5 % aţ 7,49 % 7,5 % aţ 9,99 % 10 % aţ 12,49 %

V. 12,5 % aţ 14,99 % Při tomto rozdělení spadá JMK a ZLK mezi poslední dvě kategorie. Sledovaný vývoj v letech 2008 aţ 2011 vykazuje na průměrnou míru nezaměstnanosti

48

Praktická část

v kategorii IV. 10 % aţ 12,49 %. Na území ZLK je vývoj kolísavý mezi kategoriemi IV. a V. Graf 2

Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR V letech 2006 – 2011

Zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/

Vývoj míry inflace Míra inflace v ČR se za období 2006 – 2010 pohybovala na nejvyšší hranici v roce 2007. V prosinci 2007 dosahovala dokonce meziroční hodnoty 5,4 %. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2008 klesla na hodnotu 3,6 % a pro rok 2009 se meziroční inflace pohybovala dokonce okolo jednoho procenta. K prosinci roku 2010 vzrostly meziročně spotřebitelské ceny o 2,3 %. Průměrná meziroční míra inflace dosáhla hodnoty 1,5 %. Tento stav byl zapříčiněn zejména růstem cen pohonných hmot, kde došlo ke zrychlení růstů na 16,6 % z původních listopadových 10,8 %. Výrazně rostly také ceny potravin. Graf 3

Vývoj míry inflace v ČR v letech 2006 – 2011

Zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/


49

V roce 2011 se vzrůst spotřebitelských cen zpomalil z 2,3 % (prosinec 2010) na 1,7 % (leden 2011). Na vzrůstu spotřebitelských cen se výrazně podepsal růst cen v oblastech oděvů a obuvi, dopravy a potravin. Nárůst cen v oblastech doprava a potraviny mohou působit negativně na vývoj CR a samotný SKI Park. Ceny sluţeb meziročně stouply o 1 %. (Kurzy.cz, 2011) Vývoj výše průměrné mzdy V dlouhodobém měřítku dochází k nárůstu výše průměrné mzdy, která se k roku 2009 vyšplhala na hodnotu 23 500 Kč. V oblasti kulturní, zábavní a rekreační činnosti došlo k nárůstu průměrné nominální mzdy o 7,3 %. V porovnání nejvyšší nominální mzda, která se týkala oblasti peněţnictví a pojišťovnictví byla cca 4,4krát vyšší neţ nejniţší průměrná nominální mzda, která se vztahuje k oblasti pohostinství, ubytování a stravování. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila nominálně o 2,1 % (to představuje 536 Kč) na 25 660 Kč, reálně však mzda stagnovala. V nepodnikatelské sféře průměrná mzda poklesla nominálně o 3,9 % (to představuje 1 074 Kč) na 26 422 Kč, reálně poklesla o 5,9 %. (Kurzy – Makroekonomika, 2011)

4.2.1

Mikroprostředí

1. Konkurence Na území ČR funguje v současné době přes tisíc objektů zaměřených na lyţování a snowboarding (včetně samostatných menších vleků). Velká lyţařská střediska jsou soustředěna v pohořích, které zároveň tvoří přirozené hranice ČR se sousedícími státy. Nejvíce areálů najdeme v pohořích: Krkonoše, Beskydy, Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory, Jeseníky a Šumava. Areál SKI Park Osvětimany je mikropodnikem v oblasti Chřiby. Tato oblast nedisponuje tak přívětivými klimatickými podmínkami pro zimní sporty. Nemůţe být tedy konkurencí pro výše zmíněná pohoří. Stejně tak i SKI Park Osvětimany nemůţe konkurovat velkým lyţařským areálům, jelikoţ nenakládá dostatečným technickým vybavením, zázemím ani dostatečnou kapacitou. Stávajícími konkurenty jsou však dva malé ski areály v Mikroregionu Buchlov a to Mendl SKI Břestek a Lyţařské středisko Stupava. Analýza konkurence je zpracována na základě informací z webových stránek, propagačních materiálů a osobní návštěvy areálů. Lyžařské středisko Stupava Název: Oficiální název: Jednatelé: Adresa: IČ:

Lyţařské středisko Stupava nebo také SKI park Stupava A - COMPAQ cz s.r.o. (do 2005), SPORT Stupava s.r.o. (od 2005) Lubomír Orel 768 05, Lískovec 118, Koryčany 255 22 264

50

Praktická část

Provozovatelem SKI parku Stupava je obchodní firma SPORT Stupava s.r.o. Ta byla do obchodního rejstříku zapsána jiţ 23. 3. 1998, avšak k 30. 11. 2005 došlo ke změně v názvu na SPORT Stupava s.r.o. Jednatelem společnosti s ručením omezeným je Lubomír Orel, který do společnosti vloţil základní kapitál 100 000 Kč (100 % obchodní podíl). Lyţařské středisko Stupava se nachází ve stejnojmenné obci Stupava. Toto středisko vzniklo jiţ v roce 2001. Technické zázemí je tvořeno třemi vleky a jedním dětským vlekem. Kapacita těchto vleků je schopna pojmout 2500 osob/hod. Dále je vybaveno rolbou a 7 sněţnými děly. V areálu je instalováno osvětlení, jeţ umoţňuje večerní lyţování. Ke středisku dále přísluší restaurace „Akvárko“. Areál nabízí parkovací plochu pro 200 automobilů. Dopravní spojení pro návštěvníky bez automobilu je zajišťováno pravidelnými autobusovými linkami na trasách Brno – Stupava, Uherské Hradiště – Stupava, Zlín – Stupava, Staré město – Stupava. Nadmořská výška: 350 – 440 m n.m. Celková délka sjezdovek: 1,2 km Převýšení: aţ 100 m Úroveň: začátečníci, středně pokročilý, pokročilý Provoz: od poloviny prosince do poloviny dubna Otevírací doba: denně: 8:30 - 20:30, pátek: 8:30 - 21:00 On-line kamera: Ano (2 ks) Lyžařská škola: Ano Půjčovna: Ano Servis: Ano Ceny: Ceny jsou rozlišeny v závislosti na výběru bodového či časového jízdného. Například 1 hodina lyţování na svahu je dána sazbou 110 Kč, při zakoupení více hodin se cena úměrně sniţuje. Stejně tak je tomu u bodového jízdného, kde se dá jedna jízda pořídit od 15 korun. V nabídce jsou také celosezónní permanentky a slevy pro děti do 15 let. Půjčení lyţařského nebo snowboardového kompletu je dáno sazbou 200 Kč za 2 hodiny. Zapůjčení lyţí na celý den vyjde na 300 korun. Cena lyţařského výcviku pod vedením školeného instruktora stojí 500 Kč na 2 hodiny. Hlavní konkurenční výhody ve srovnání se SKI Parkem Osvětimany spočívají v délce sjezdovek, zavedenosti areálu (od roku 2001), vyšší míře propagace a počtech sněţných děl, které umoţňují vyšší stupeň sněhové pokrývky během nepřízně počasí. Nevýhody jsou v absenci doprovodných akcí, menší míře vyuţití mimo sezonu a zastaralých technologií vyuţitých v areálu včetně nepříznivé úpravy svahu. Mendl SKI Břestek Oficiální název: Jednatelé: Adresa:

Mendl SKI Břestek Zdeněk Mendl 687 08, Břestek ev. č. 511


IČ:

51

13400657

Provozovatelem vleků Mendl SKI Břestek je Zdeněk Mendl, který je zapsán v ţivnostenském rejstříku od roku 1992. Ţivnostenské oprávnění na provozování lyţařských vleků vzniklo dne 28. 04. 2003. Lyţařský areál Mendl SKI Břestek se nachází v obci Břestek. Toto středisko vzniklo jiţ v roce 2006. Technické zázemí je tvořeno dvěma vleky a jedním dětským vlekem. Kapacita těchto vleků je schopna pojmout 1200 osob/hod. Dále je vybaveno rolbou a sněţnými děly. V areálu je instalováno osvětlení, jeţ umoţňuje večerní lyţování. Ke středisku dále přísluší rychlé občerstvení a sociální zařízení. Areál nabízí parkovací plochu pro 250 automobilů. Nadmořská výška: 340 m n.m. Celková délka sjezdovek: 450 m Převýšení: 80 m Úroveň: začátečníci, mírně pokročilý Provoz: od poloviny prosince do poloviny března Otevírací doba: pondělí aţ pátek: 13:00 - 20:00, víkend: 9:00 - 20:00 On-line kamera: Ano (1 ks) Lyžařská škola: Ano Půjčovna: Ano Servis: Ano Ceny: Ceny jsou řešeny prostřednictvím bodového jízdného, k dispozici je dobíjení na 10 nebo 20 jízd, v obou případech však jízdné vyjde na 10 Kč za jízdu. Areál Mendl SKI tedy nenabízí ţádná cenová zvýhodnění. Areál disponuje vybavením, jeţ je pro malá lyţařská střediska dnes zavedeným standardem. Jako hlavní nevýhody bych tedy zmínila absenci kvalitního restauračního či pohostinského zařízení, neexistence cenových zvýhodnění pro děti či cenových zvýhodnění odvislých od výše bodového kreditu a neatraktivní zázemí. Konkurenční výhodou vůči SKI Parku Osvětimany je pak bliţší dojezdová vzdálenost pro obyvatele z okolí Břestku, Buchlovic a blízkého okolí.

Substituční podniky Konkurencí je také nově vzniklá běţkařská trasa, která je pod správou společnosti Lesy ČR. Jedná se o první oficiální běţkařskou trasu v Chřibech dlouhou 45 km, která vede od ţelezničního nádraţí v Bohuslavicích, přes přírodní pískovcovou památku Kozel aţ po zříceninu Stříleckého hradu. Hlavní konkurenční výhoda zde spočívá ve vzdělávacím rázu stezky a přímém kontaktu s krajinným rázem chřibských lesů. Mimo sezonu, kdy SKI Park Osvětimany profituje pouze z pohostinského zařízení, jsou silnou konkurencí také další restaurační a pohostinská zařízení v obci Osvětimany a přilehlém okolí. Mezi tyto objekty patří: Restaurace a kavárna u Janošků, Restaurace v kulturním domě, Ranč Vlčák.

52

Praktická část

Potenciální konkurence V současné době se v oblasti neplánuje ţádná další výstavba komplexního multifunkčního areálu zaměřeného na zimní sportovní disciplíny.

Dodavatelé Sportovní vybavení pro půjčovnu ve SKI Parku Osvětimany je zajištěno firmou HOPE SPORT, která mimo lyţe, snowboardy a ostatní vybavení pro jízdu na svahu, zajišťuje také kvalitní servis. Firma HOPE SPORT je na trhu od roku 1996. Hlavními konkurenčními výhodami před jinými dodavateli je dlouholetá tradice, distribuce produktů světových značek, které jsou novinkami na trhu a jejich doplňkové sluţby. Firma HOPE SPORT má také odborně vyškolený personál pro zajištění servisních sluţeb a vynakládá značné investice do speciálních přístrojů na digitální nastavování funkčnosti vázání, strojů na broušení skluznic lyţí a snowboardů. Volba takto významného dodavatele zimního vybavení podporuje moderní ráz SKI Parku Osvětimany pokrokovými technologiemi v oblasti sjezdového lyţování. (HOPE SPORT, 2011)

Zákazníci Z marketingového výzkumu vyplývá, ţe nejčastějšími zákazníky jsou obyvatelé ZLK a JKM ze vzdálenosti 0 – 50 km. Věková struktura je soustředěna do intervalu 30 – 55 let. Ve většině případů se tedy jedná o ekonomicky aktivní obyvatele. Setkáváme se zde také s vysokou koncentrací středně pokročilých lyţařů. V poměru lyţařů a snowboardistů klasicky převládají lyţaři, přesto je na svahu v průměru aţ 1/3 snowboardistů. Dle intervalu 0 – 50 km, ze kterého se sjíţdějí návštěvníci do SKI Parku Osvětimany bylo zjištěno na základě informací z Českého statistického úřadu (2011), ţe velikost trhu k 1. 1. 2010 odpovídala hodnotě 579 431 obyvatel. Jedná se o součet obyvatel z okresů Zlín, Kroměříţ, Uherské Hradiště, Vyškov, Břeclav a Hodonín. Z toho je 282 649 muţů a 296 782 ţen. Z celkového počtu obyvatel těchto šesti okresů je 504 988 obyvatel starších 15 let. K 1. 1. 2011 byl zaznamenán mírný úbytek v počtu obyvatel na tomto území. A to z hodnoty 579 431 na 579 037 obyvatel, z toho starších 15 let bylo 503 817 obyvatel. Počet muţů a ţen byl jako v předchozím roce téměř vyváţený (282 425 muţů, 296 612 ţen). Obecné mínění zákazníků vykazuje pozitivní charakter. Návštěvníci upřednostňují areál z mnoha různých důvodů před konkurencí. Časté názory lze demonstrovat na těchto příkladech: pěkný svah, moderní vlek, málo lidí, máme to blízko, sjezdovka je hezky upravená, pěkný srub.


53

4.3 SWOT analýza SKI Parku Osvětimany Silné stránky  Poloha areálu na okraji geomorfologického celku Chřiby  Velmi dobrá dopravní dostupnost z Kyjova a Uherského Hradiště  Prostorné parkoviště s kapacitou 350 aut  Parkování zdarma  Půjčovna lyţí a snowboardů s kvalitním servisem  Široký sortiment lyţařského vybavení  Lyţařská škola pro všechny věkové kategorie  Kvalifikovaní lektoři lyţařské školy  Stylové zázemí tvořené dvěma tradičními sruby podporující ráz krajiny  Pohostinské zařízení Hospoda Na srubu přímo v areálu v provozu po celý rok  Občerstvení ve venkovním bufetu  Vinný sklípek  Nejmodernější technické zařízení v regionu  Večerní osvětlení pro moţnosti večerního lyţování v areálu  Rychlé odbavení lyţařů u turniketů  Vlastní webová prezentace  Cenová dostupnost  Zvýhodněné vstupné pro děti, dále odvislé od výše bodového tarifu  Zvýhodněné vstupné pro dospělé odvislé od výše bodového tarifu  Zacílení na všechny věkové kategorie  Webkamera a měřič teplot na webové prezentaci  Dětský vlek  Turnikety na magnetické karty  Celoroční společensko-kulturní akce ve vinném sklípku a v Hospodě Na srubu  Vysoká návratnost návštěvníků

Slabé stránky       

Nízká návštěvnost od pondělí do čtvrtka Nízká kvalita webové prezentace Nedostatečná propagace Nevhodné situování pomy, která nedisponuje bezpečnostními zónami Nevyhovující stav pomy Problematické rozšíření svahu i parkovacích prostor Poloha parkoviště

54

Praktická část

 Neschopnost zajistit celodenní kvalitu sjezdovky  Malý dosah čidla u turniketů  Nedostatečné zajištění dopravní obsluţnosti pro osoby nedisponujícími motorovým vozidlem

Příležitosti  Historicko-kulturní zázemí Mikroregionu Buchlov  Hustá síť turistických stezek a cyklostezek v okolí  Nová běţkařská trať vedoucí napříč Chřiby  Rozvoj způsobů moderní turistiky (cykloturistiky, agroturistika)  Pravidelné autobusové linky do obce Osvětimany  Zvyšující se zájem o sportovní vyţití na dovolené  Popularita zimních sportovních disciplín – lyţování, snowboarding a jejich další formy  Mediální podpora lyţování – Olympijské hry, Mistrovství světa v alpském lyţování  Příliv turistů ze zahraničí  Rostoucí populace v JMK  Zvýšený zájem populace i médií o zdraví ţivotní styl  Dotační programy EU a národní dotační programy  Podpora rozvoje malého a středního podnikání v méně rozvinutých oblastech  Cílená propagace Mikroregionu Buchlov s vyuţitím všech dostupných mediálních prostředků  Spolupráce Mikroregionu Buchlov v rámci regionu Slovácko

Hrozby  Silná stávající konkurence  Nepříznivý ekonomický vývoj v ČR  Teplotní výkyvy během zimní sezony  Krátká zimní sezona  Vysoká nezaměstnanost v ZLK a JMK  Klesající populace v ZLK  Sniţování počtu pracovních příleţitostí  Zhoršování příjmové situace obcí podmíněné vývojem podnikatelské sféry omezující moţnost získání dotací  Rostoucí ceny energií  Nová běţkařská trať vedoucí napříč Chřiby  Nespolupráce mezi veřejnou správou a podnikateli v CR


55

 Vysoké procento obyvatelstva vyjíţdějících za prací  Špatná dosaţitelnost rychlé zdravotnické pomoci, hasičů a policie v odlehlých oblastech mikroregionu  Malé procento pobytové turistiky, velké zastoupení jednodenních výletů  Absence sluţeb pro cykloturistiku (půjčovny kol, úschovny kol)

4.4 Vzájemný vliv SKI Parku Osvětimany a dalších objektů CR Areál SKI Park Osvětimany se nachází na úpatí Chřibů. Jedná se o turisticky atraktivní lokalitu. Obec Osvětimany a zároveň její populace jsou ekonomicky závislé na rozvoji CR a doprovodných sluţbách, jeţ tento rozvoj podporují. V obci a jeho blízkém okolí je vytvářeno kvalitní zázemí pro drobné podnikatele. Drobní podnikatelé jsou podporováni MAS Buchlov, která působí v rámci celého Mikroregionu Buchlov, regionem Slovácko a dále zastupiteli jednotlivých obcí.

MAS Buchlov MAS Buchlov se zasluhuje o přidělování dotací z národního dotačního programu LEADER ČR, prostřednictvím něhoţ se podařilo SKI Parku Osvětimany získat v roce 2009 dotaci v celkové výši 473 234 Kč na projekt „Rozšíření stávajícího zasněţovacího systému ve SKI Parku Osvětimany“. MAS Buchlov tak podpořila areál pro získání finančních prostředků ze státního rozpočtu na nákup technického zařízení pro výrobu technického sněhu. Tato investice přinesla zlepšení úrovně nabídky sluţeb areálu, ale také posílení pozice celé rekreační oblasti.

Mikroregion Buchlov Mikroregion Buchlov vznikl za účelem podpory zvyšování atraktivnosti území. Navenek se tedy prezentuje jako destinace, ve které dochází ke spolupráci mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty, občany i zastupitelstvy obcí. To má za následek pozitivní vliv jak na tyto podnikatelské subjekty, tak na samotný rozvoj obcí a celé destinace. Mikroregion je zapojen do projektu „Přeshraniční výměna zkušeností na podporu cestovního ruchu Mikroregionu Buchlov“. Tento projekt má pomoci zejména poskytovatelům stravovacích a ubytovacích sluţeb a volnočasových aktivit. Přeshraniční spolupráce je zaloţena na spolupráci Mikroregionu Buchlov a Mikroregionu Horný Hričov v oblasti vzdělávání v CR. Pro SKI Park Osvětimany to znamená moţnost účastnit se na mezinárodním semináři, jehoţ výstupem bude katalog sluţeb nabízených účastníky tohoto semináře. V katalogu budou mimo jiné také informace o tradicích či turisticky zajímavých místech. Bude k dispozici v tištěné i elektronické podobě. V nabídce bude také kalendář připravovaných akcí a projekt počítá i s rozmístěním informačních tabulí v kaţdé obci obou mikroregionů.

56

Praktická část

Dalším přínosem vzniku a činnosti Mikroregionu Buchlov pro drobné podnikatele je společná propagace. V roce 2011 se Mikroregion Buchlov představil na veletrhu REGIONTOUR na brněnském výstavišti pod záštitou regionu Slovácko a regionu Východní Morava. Mikroregion se zde prezentoval z hlediska moţností CR, coţ zahrnovalo popis přírodních a kulturních památek, moţnosti na trávení volného času, sportovní vyţití, kde kromě lyţování ve SKI Parku Osvětimany zajímaly návštěvníky také moţnosti vyuţití cyklistických tras a stezek.

Region Slovácko Region Slovácko je sdruţení právnických osob, které vzniklo roku 2008 mezi městy Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou a Společenstvem podnikatelů v cestovním ruchu v turistické oblasti Slovácko. Jedná se o částečné propojení Jihomoravského a Zlínského kraje. Toto sdruţení má napomáhat rozvoji všech forem CR v turistické oblasti Slovácko. Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj. (Region Slovácko, 2008) Sdruţení Region Slovácko vyvíjí snahu o trvale udrţitelný rozvoj, vytvoření managementu CR v oblasti, udrţování místních tradic. Toho dosahuje monitorováním a zpracováváním projektů zaměřených na turistickou oblast Slovácko. Součástí oblasti, na kterou je sdruţení zaměřeno, je i městys Osvětimany a samotný SKI Park Osvětimany. Zvyšování prestiţe oborů pohostinství, ubytování, činnosti rekreačních a sportovních středisek atd. dociluje analýzou trhu, tedy marketingovým průzkumem rozděleným v letech 2010 – 2014 do několika etap, vytvářením jednotné prezentace a image Slovácka skrze webové stránky www.slovacko.cz a podpůrnými propagačními materiály pro turistická informační centra na území turistické oblasti Slovácko. Ve snaze o zkvalitnění Úplného průvodce Slováckem je nutná spolupráce s objekty CR na daném území. Podnikatelské subjekty, jeţ provozují sluţby cestovního ruchu, poskytují sdruţení informace, které přispívají k hodnotě projektu. Za tyto informace jsou objekty CR, v tomto případě i SKI Park Osvětimany, propagovány prostřednictvím tohoto průvodce a v rámci tištěných propagačních materiálů. I zde je prokázána pozitivní spolupráce sdruţení a těchto subjektů zjištěná autorčinou odbornou praxí v Regionu Slovácko a spolupodílením se na monitoringu návštěvníků.

Městys Osvětimany Městys, reprezentován místním zastupitelstvem, usiluje o rozvoj CR, který přináší obci prosperitu. Mimo běţného chodu obce, týkající se údrţby komunikací, komunálních sluţeb, zajištění chodu základní školy a dalších, je nemalé procento výdajů výdaji zaměřenými na rozvoj CR. A jejich podíl se zvyšuje. Zatímco pro rok 2010 byly vyčleněny finanční prostředky na zatraktivnění destinace v celkové výši 470 000 Kč (zahrnující výdaje na ochranu památek, hodnoty historického povědomí, filmovou tvorbu, knihovnické činnosti, sportovní zařízení


57

a ostatní záleţitosti a činnosti v kultuře), rozpočet pro rok 2011 počítá s výdaji v celkové výši 500 000 Kč. Přesto nezbývá dostatek finančních prostředkům na podporu drobných podnikatelů v obci. I v tomto směru však funguje spolupráce. Jedná se zejména o podporu informační, v některých případech i materiální. Zastupitelstvo obce vychází vstříc drobným podnikatelům při realizaci jejich podnikatelských záměrů. Toho dosahuje zejména pomocí při zajišťování všech různých povolení či dokonce změnami územních plánů. Tak tomu je i u SKI Parku Osvětimany, který je podporován například i v rámci webové prezentace městyse Osvětimany. I tady se setkáváme s oboustranným vlivem. Tedy usnadnění realizace výstavby a následného chodu SKI Parku Osvětimany a na druhé straně zvýšení atraktivnosti obce a přilákání nových návštěvníků.

4.5 Marketingový mix SKI Parku Osvětimany 4.5.1

Produkt

SKI Park Osvětimany nabízí svým zákazníkům produkt ve smyslu kombinace výrobků a sluţeb CR. Jedná se o spojení sluţeb zaměřených na sportovní vyţití a pohostinských sluţeb. Sluţby sportovního charakteru jsou zaměřeny na snowboarding a lyţování. Podnik nabízí další doplňkové sluţby: půjčovnu lyţí a snowboardů, servis, lyţařskou školu. Specielní sluţby jsou orientovány na děti, pro které je zřízen dětský vlek s moţností sáňkování. Při příhodných podmínkách nabízí zdarma SKI Park Osvětimany také zimní bruslení na přilehlé vodní nádrţi. Mimo sezonu je moţné také vyuţití zdejších tenisových kurtů jako doprovodnou sportovní aktivitu při rekreaci v přírodním parku Chřiby. Prodejna lyţí a půjčovna v areálu poskytují zákazníkům ke koupi či k zapůjčení lyţařské vybavení slovinské firmy ELAN. Toto zboţí získávají od zprostředkovatele sportovního vybavení HOPE SPORT a dále poskytují koncovému uţivateli. Jako doplněk slouţí také pohostinské sluţby, jeţ podtrhují tradiční ráz oblasti. Mimo rychlé občerstvené nabízí majitel také moţnost návštěvy tradičního vinného sklípku a dále tradičního pohostinského zařízení Hospody Na srubu, kde majitel sází na českou kuchyni a zajímavostí pro příchozí je zejména netradičně pojatý jídelní lístek, kde pokrmy vynikají jiţ samotnými lidovými názvy. Obr. 2

Logo SKI Parku Osvětimany

Zdroj: http://www.skiosvetimany.cz/

58

Praktická část

4.5.2 Cena Cena je jedinou sloţkou marketingového mixu, která představuje pro podnik zdroj příjmů. Ceny v lyţařském areálu jsou nákladově orientované, tedy zohledňují mnoţství fixních a variabilních nákladů, ke kterým je dále připočítán zisk. Cena jedné jízdy tak vyjde na 12 Kč. Setkáváme se zde také se zavedením diskriminačních cen. Jedná se o ceny pro různé zákaznické segmenty, tedy cenové rozlišení dětí a dospělých. Cenové zvýhodnění lze nalézt dále v mnoţství nabitých bodů bodového tarifu. S rostoucím počtem zakoupených bodů klesá cena za jednu jízdu, coţ je dále znázorněno v Tab. 6. Areálu se navíc daří udrţovat cenovou hladinu pod úrovní konkurence, udává tedy také volbu cenových strategií jeho konkurence. Tab. 6

Ceník bodového jízdného ve SKI Parku

Ceník bodového jízdného Dospělí Tarif – body

Cena

100

100 Kč

200

Děti

Cena za jízdu 10,00 Kč

Cena

Cena za jízdu

70 Kč

7,00 Kč

190 Kč

9,50 Kč 130 Kč

6,50 Kč

300

280 Kč

9,33 Kč 190 Kč

6,33 Kč

400

350 Kč

8,75 Kč 250 Kč

6,25 Kč

600

500 Kč

8,33 Kč 360 Kč

6,00 Kč

800

660 Kč

8,25 Kč 460 Kč

5,75 Kč

1000

740 Kč

7,40 Kč 550 Kč

5,50 Kč

1500

1 000 Kč

6,66 Kč 750 Kč

5,00 Kč

Zdroj: data SKI Parku Osvětimany

Ceník půjčovny je opět zaloţen na nákladově orientovaných cenách. Cenové zvýhodnění je nabízeno při zapůjčení na 4 a více hodin. Orientační ceny jsou znázorněny v Tab. 7.

SKI Park Osvětimany Tab. 7

59

Ceník půjčovny lyţařského vybavení ve SKI Parku

Lyže

Lyžařské hole Snowboard

Boty snowboard

Dřevěné sáňky Boby Talíř

Ceník půjčovny Časový interval 1 hod 2 hod

Cena 100 Kč + boty 50 Kč 200 Kč + boty 50 Kč

4 hod 5 hod a více 1 hod 5 hod a více 1 hod 2 hod 4 hod 5 hod a více

300 Kč + boty 50 Kč 400 Kč + boty 50 Kč 20 Kč 100 Kč 100 Kč + boty 50 Kč 200 Kč + boty 50 Kč 300 Kč + boty 50 Kč 400 Kč + boty 50 Kč

1 hod 2 hod 4 hod 5 hod a více 1 hod 1 hod 1 hod

50 Kč 100 Kč 150 Kč 200 Kč 50 Kč 50 Kč 25 Kč

Zdroj: data SKI Parku Osvětimany

4.5.3 Distribuce SKI Park Osvětimany nabízí především sluţby, pro jejichţ vyuţití se zákazník musí dostavit osobně přímo do SKI Parku. Z tohoto pohledu se jedná o přímou distribuci, která je v oblasti CR dále rozvedena do rovin:  Atraktivita místa: Sluţby SKI Parku Osvětimany jsou provozovány v atraktivní lokalitě Mikroregionu Buchlov, která se vyznačuje mnoţstvím přírodních i kulturně-historických atraktivit.  Atraktivní poloha: SKI Park Osvětimany se rozkládá na hranici přírodního parku Chřiby.  Dopravní dostupnost: Dopravní dostupnost je zajištěna autobusovými linkami ze směru Kyjov a Uherské Hradiště. Dále vede ke SKI Parku nová příjezdová cesta. Do SKI Parku se tak dá velmi snadno dostat autem. K dispozici je také parkoviště.

4.5.4 Propagace Hlavním typem mediální podpory SKI Parku Osvětimany je bezesporu internet. Veškeré sluţby lyţařského střediska jsou propagovány skrze vlastní internetové stránky objektu a to jak samotného SKI areálu, jehoţ webovou prezentaci najde-

60

Praktická část

te na www.skiosvetimany.cz, tak i přilehlé Hospody Na srubu, která je dostupná na stránkách www.hospodanasrubu.cz. Další mediální podpora je zajištěna přes sociální síť www.facebook.cz a stránky Mikroregionu Buchlov a regionů Slovácko a Východní Morava. V rámci projektu Region Slovácko spolufinancovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj, Ministerstvem pro místní rozvoj a Zlínským krajem vznikly také propagační materiály oblasti zahrnující informace o regionech, obcích, ubytovacích a stravovacích moţnostech, atraktivitách i sportovním vyţití a vyuţitím volného času. V těchto materiálech figuruje i samotný SKI Park Osvětimany. Regiony pak dále propagují destinaci na veletrzích (například REGIONTOUR v Brně). Zbytek komunikačního mixu je zaloţen na virálním marketingu. Tedy na bázi dosaţení výborného dojmu z nabízených sluţeb přímo v areálu a následném sdílením dobrých zkušeností návštěvníků s potenciálními zákazníky.

4.5.5 Lidé K vytvoření vhodného marketingového mixu v oblasti CR patří neodmyslitelně struktura zaměstnanců. V oblasti marketingu sluţeb jsou to mnohdy právě zaměstnanci, kteří jsou vizitkou celého podniku, právě z tohoto důvodu zaměstnává SKI Park vysoce motivované a kvalifikované instruktory, kteří jsou schopni vytvořit individuální přístup a tempo kaţdému účastníku lyţařské školy s koncentrací na přátelský přístup k dětem, jeţ jsou nejčastějšími účastníky zdejší lyţařské školy. Pro obsluhu vleku a prodej jízdného vyuţívá brigádníky.

4.5.6 Balíčky Komplexnost sluţeb je dosaţena doprovodnou infrastrukturou, která zahrnuje vše od půjčení lyţařského vybavení, seřízení lyţí, přes zajištění lyţařského instruktora pro začátečníky, aţ po vyuţití dvou vleků, dětského vleku a samostatné sjíţdění svahu. Jako doplněk slouţí také prodejna, která dává zákazníkovi moţnost si vybrané modely lyţí ozkoušet a zakoupit přímo v areálu. A dále sluţby Hospody Na srubu a vinného sklípku v areálu. Přesto se však nejedná o balíčky v pravém slova smyslu. Tyto produkty nejsou nabízeny za jednotnou cenu. O formě komplexních sluţeb by se mohlo uvaţovat po dokončení rekonstrukce ubytovacího zařízení v areálu. Tak by mohly vzniknout ucelené balíčky zahrnující ubytovací sluţby, stravovací sluţby a sluţby sportovního vyţití.

4.5.7

Programování

Programování nebo také tvorba projektů je zaloţena na doprovodných akcích k samotným balíčkům. Toho je v areálu dosaţeno různorodými akcemi, které se však nekonají jenom v rámci zimní sezony, ale také mimo sezonu. Příkladem můţe být například karneval k ukončení lyţařské sezony, který byl zacílen jak na děti, tak i na dospělé. Mimo lyţařskou sezonu, kdy je dále v provozu Hospoda Na srubu a vinný sklípek v areálu, jsou pohostinské sluţby dále doplněny tradičními košty slivovice, košty marmelád, dny srubařských specialit. Zpestřením


61

jsou také tematické dny. Příkladem jsou Dny středověku, Upíří večer. Pro milovníky myslivosti či rybaření se zde konají také tradiční Rybářské závody či Myslivecká noc.

4.5.8 Spolupráce SKI Park Osvětimany aktivně spolupracuje s ostatními objekty CR. Silnou podporu si SKI Park získal od zastupitelstva obce Osvětimany, které vychází vstříc rozvoji a dalším aktivitám lyţařského areálu. Stojí za tím pozitivní vliv, který má lyţařské středisko na rozvoj CR v oblasti Mikroregionu Buchlov a samotné obce. Zastupitelstvo obce nemá dostatečné finanční prostředky na podporu rozvoje zimních sportovních aktivit, proto činnost Ing. Vratislava Mynáře podporuje od samotného vzniku usnadňováním papírování, sháněním různých povolení a razítek či pomocí se změnou územního plánu. Mimo jiné vychází také SKI Parku vstříc při realizování různorodých akcí v areálu a jeho okolí. Podnik dále spolupracuje s Mikroregionem Buchlov a regionem Slovácko. Mimo to musí být zajištěna také kvalitní spolupráce mezi dodavateli, zprostředkovateli atd., čehoţ SKI Park dociluje výběrem subjektů, poskytujících nadstandardně kvalitní sluţby.

4.6 Marketingový výzkum návštěvníků SKI Parku Osvětimany Ve SKI Parku Osvětimany bylo provedeno terénní šetření návštěvníků. Během dvou sezonních víkendů bylo nashromáţděno 105 dotazníků týkajících se spokojenosti návštěvníků s areálem. Osobního dotazování se zúčastnilo 37 ţen a 68 muţů, kteří zodpověděli 15 otázek předem připraveného dotazníku, který se skládal z otevřených i uzavřených otázek. Věková struktura návštěvníků odpovídá rozloţení na Grafu 4. Graf 4

Věková struktura návštěvníků SKI Parku

Věková struktura návštěvníků 6% 11% 53%

30%

Do 18 let 19 - 26 let 27 - 50 let 51 a více let

62

Praktická část

Největší procento návštěvníků areálu leţí ve věkové kategorii 27 – 50 let. Jedná se o 56 respondentů ze 105, přičemţ volba věkových kategorií je zaloţena na klíčových milnících ţivotního cyklu člověka, které úzce souvisí také s vyšší dosaţeného vzdělání. Dle výše dosaţeného vzdělání odpovídá struktura návštěvníků SKI Parku Grafu 5. Nejčastějšími návštěvníky jsou lidé s úplným středoškolským vzděláním zakončeným maturitou. Graf 5

Nejvyšší dosaţené vzdělání návštěvníků SKI Parku

Nejvyšší dosažené vzdělání návštěvníků 14%

Základní

11% 31%

44%

Odborné vyučení bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

Nejvíce návštěvníků jezdí do areálu z blízkého okolí, coţ je znázorněno na Grafu 7. Lidé se sjíţdějí do areálu z okolních obcí i vzdálenějších měst na území JMK a ZLK ve vzdálenosti 11 – 50 km. Nejčastější odpověď se pohybovala na hranici těchto dvou skupin, tedy okolo 30 km. Graf 6

Vzdálenost areálu od místa bydliště

Vzdálenost areálu od místa bydliště 2% 37%

20%

Do 10 km 11 - 30 km

41%

31 - 50 km 51 km a více

Na tomto výzkumu byla dále prokázána vysoká návratnost turistů, coţ je znázorněno na Grafu 7. Z tohoto grafu je patrné, ţe 97 % návštěvníků jiţ areál v dřívější době navštívilo. Je zde také vysoké procento respondentů, kteří na-


63

vštěvují areál pravidelně. Pro návštěvu areálu 1krát týdně se vyjádřilo dokonce 45 % dotazovaných. Graf 7

Návštěvnost SKI Parku během sezony

Jak často navštěvujete areál v průběhu lyžařské sezony? 6% 3%

0%

14%

2 - 3krát týdně 1krát týdně

32%

1krát za 14 dní 45%

1krát za měsíc Méně často Jsem tu poprvé

41 % všech dotazovaných tráví v areálu aktivním jeţděním či odpočinkem 3 aţ 5 hodin. Vyšší procento je také u kategorie 0 aţ 1 hod, coţ je tvořeno zejména dotazovanými z velmi blízkého okolí, kteří se v areálu věnují pouze intenzivní hodině lyţování, za to se ale v areálu objevují pravidelně. Podrobněji v Grafu 8. Graf 8

Průměrný počet hodin strávených ve SKI Parku

Kolik hodin v průměru strávíte za den v areálu? 11%

41%

26%

0 - 1 hod. 1 - 3 hod. 22%

3 - 5 hod.

5 a více hod.

V další otázce měli návštěvníci moţnost zhodnotit kvalitu úpravy svahu na základní středoškolské stupnici výborný – nedostatečný. Převáţná většina, tedy 47 %, ohodnotilo kvalitu úpravy sjezdovek známkou chvalitebný. Někteří z nich však upozorňovali na nedostatečné rolbování během dne.

64

Praktická část Graf 9

Spokojenost návštěvníků s úpravou svahu ve SKI Parku

Jste spokojeni s úpravou svahu? 6% 0% 17%

30%

Výborný Chvalitebný 47%

Dobrý Dostatečný Nedostatečný

Cenová hladina je dle návštěvníků areálu úměrná jeho kvalitě. Pro moţnost průměrných cen se vyjádřilo 49 % dotazovaných. Překvapivé bylo však také procento vyjadřující se k názoru velmi nízkých cen. Pro tuto moţnost hlasovalo 12 % respondentů, podle kterých jsou sluţby areálu podhodnoceny. Graf 10

Ceny sluţeb SKI Parku v poměru ke kvalitě

Jak hodnotíte cenovou relaci služeb v poměru ke kvalitě? 0% 3% 12% 36%

Příliš vysoké 49%

Vysoké Průměrné

Nízké Velmi nízké

Z průzkumu dále vyplývá, ţe doprovodné sluţby jako lyţařská škola, půjčovna či servis, jsou vyuţívány návštěvníky minimálně. Dokonce 63 % respondentů uvedlo, ţe s těmito sluţbami nemají v areálu ţádnou zkušenost. Tento stav je dán zejména cenami lyţí, které jsou dnes k dostání za velmi rozumnou cenu. Většina respondentů vozí do areálu vlastní lyţařskou výbavu. 26 % dotazovaných, jeţ se vyjádřili k moţnosti občas, dále dodali, ţe někdy vyuţívají zdejšího servisu nebo zajišťují pro své děti lyţařskou školu.

SKI Park Osvětimany Graf 11

65 Vyuţití doprovodné infrastruktury areálu návštěvníky

Využíváte doprovodné infrastruktury areálu (lyžařská škola, půjčovna, servis)? 11% 26%

63%

Při každé návštěvě areálu Občas Nikdy

Nejvíce respondentů bylo do SKI Parku přilákáno na základě pozitivních referencí od známých. Jako druhou nejčastější variantu uváděli internet. Konkrétněji webovou prezentaci www.skiosvetimany.cz a vyhledání za pomocí internetového vyhledávače www.google.cz. Graf 12

Povědomí návštěvníků SKI Parku z informačních zdrojů

Odkud jste se dozvěděli o SKI Parku Osvětimany? 7%

29% 44% 20%

Internet Tisk Rádio Od známých

0%

Jiným způsob

66 % dotazovaných jiţ někdy vyuţilo sluţeb pohostinských zařízení, tedy rychlého občerstvení či Hospody Na srubu. Výsledky této otázky mohou být úzce spjaty také s otázkou průměrné délky stráveného času v areálu, jelikoţ bylo dle průzkumu dokázáno, ţe mnoho návštěvníků tráví v areálu 3 – 5 hodin, během kterých si obvykle udělají prostor na chvilku odpočinku a zahnání pocitu hladu.

66

Praktická část Graf 13

Vyuţití pohostinských sluţeb ve SKI Parku

Využili jste někdy pohostinských služeb v areálu? 34%

Ano

66%

Ne

Aţ na dva jedince z těch, co navštívili v průběhu pobytu v areálu pohostinské zařízení, všichni vyjádřili pozitivní postoj k nabízeným sluţbám. Někteří dokonce konstatovali přijatelnost cenové hladiny připravovaných pokrmů. Graf 14

Spokojenost návštěvníků s nabízenými pohostinskými sluţbami

Jste spokojeni s kvalitou nabízených pohostinských služeb? 33% 65%

Ano Ne

2%

Nemohu posoudit

Poslední tři otázky marketingového průzkumu byly zaměřeny na celkové zhodnocení areálu a jakékoliv další připomínky týkající se technického řešení areálu, sluţeb, doprovodné infrastruktury atd. Jednalo se o otázky otevřené. První otázka se týkala toho, čeho si lidé na tomto areálu cení. Přes 52 % dotazovaných zmínilo jako velký klad stylové zázemí srubu s pohostinským zařízením, dále instalaci webové kamery a dojezdovou vzdálenost od místa bydliště. Malé procento dotazovaných zmínilo také doprovodné akce, které se v areálu konají po celý rok a téměř nulové čekací fronty u vleků. Druhou otevřenou otázkou byly výtky, které vedou k nespokojenosti zákazníků. V tomto směru byla jednoznačnou odpovědí špatná kvalita sněhu v odpoledních hodinách. Někteří se také vyjadřovali k bezpečnosti na svahu, která je v současné době oslabena neohleduplnými lyţaři.


67

Poslední otázka se týkala celkové spokojenosti se sluţbami a provozem SKI Parku Osvětimany. Drtivá většina se shodla na spokojenosti dané celkovou nabídkou sluţeb, cenovou dostupností a odpovídající kvalitou. Zbylé procento kladlo ještě další připomínky, jejichţ eliminace by mohla vést k posílení konkurenceschopnosti a zvýšení návštěvnosti areálu.

4.7 Návrhy opatření na posílení konkurenceschopnosti SKI Parku Osvětimany Modifikace webové prezentace SKI Park Osvětimany se prezentuje na webu www.skiosvetimany.cz. Mít vlastní webovou prezentaci je v oblasti lyţařských areálů jiţ zavedeným standardem. Přesto často vzniká problém s přehledností webové prezentace. Na internetových stránkách SKI Parku lze vypíchnout on-line webkameru, zbytek je ovšem povětšinou chaotický. Návrh proměny webové prezentace by tak měl vést k upoutání pozornosti většího mnoţství potencionálních zákazníků a zvýšení viditelnosti na internetu. Doporučeny jsou následující změny:  vytvoření cizojazyčné verze webové prezentace,  rozšíření informací o základních technických parametrech areálu také o obecné informace o vzniku areálu či jeho cílech,  zavedení sekce aktualit, kde budou návštěvníci informováni o veškerých novinkách a vylepšeních v areálu,  přepracování designu a struktury webové prezentace pro zvýšení přehlednosti a vyuţití SEO optimalizace pro zvýšení viditelnosti na internetu,  aplikování počítadla pro měření návštěvnosti,  rozšíření stávající aplikace pro znázorňování vývoje teplot a úhrnu sráţek s důrazem na dlouhodobý vývoj a moţnosti předpovědí,  rozšíření sekci akcí, které jsou v areálu připravovány mimo sezony či za nepřízně počasí v hlavní sezoně,  rozšíření informací o dopravním spojení, ideálně začlenit jízdní řády z hlavních směrů přímo do webové prezentace,  rozšíření o odkazy na elektronické novinové články týkající se dění v areálu SKI Park Osvětimany, které vyšly v průběhu let například v MF DNES.

Cenová zvýhodnění SKI Park vyuţívá cenových zvýhodnění pro děti, coţ je vhodnou strategií vzhledem k podstatným rozdílům ve výkonnosti dětí a dospělých. Vzhledem k tomu, ţe je areál podstatně zacílený na rodiny s dětmi, chybí moţnost vyuţití rodinných slev, případně pak taky slev pro studenty, kteří se budou schopni prokázat kartou ISIC nebo ALIVE. ISIC sleva ve výši 5 % by mohla být zavedena také na prodejně lyţařského vybavení přímo v areálu. Nákladově orientovaná cena

68

Praktická část

však uţ více neumoţňuje jít s cenou dolů, lépe řešeným návrhem by bylo vyuţít psychologie cen a nepatrně zvýšit základní cenu bodového tarifu a na tomto základě zavést slevy buď pro rodiny s dětmi nebo studenty s ISIC či ALIVE kartou.

Zlepšení dopravní obslužnosti K areálu vede nová silnice zpevněná asfaltem. Dodělána byla také stezka pro turisty a cyklisty. Dostupnost je tedy velmi dobrá. Chybí ale přehledné ukazatele na páteřních spojích, které by bezproblémově navedli přímo do areálu. Dalším podnětem pro zlepšení, jeţ by si ale vyţádalo větší investici, je pořízení a provoz Skibusu, který by zajišťoval alespoň o víkendech pravidelnou dopravu z autobusové stanice obce Osvětimany do lyţařského areálu pro návštěvníky, jeţ nedisponují motorovým vozidlem. Tento návrh by bylo moţné řešit také úzkou spoluprácí s autobusovými dopravci v okolí.

Změny v provozu Dle vyjádření většinového názoru plynoucího z marketingového průzkumu ohledně úpravy svahu se dále nabízí moţná zlepšení v oblasti provozu. Areál disponuje rolbou s výbornými technickými parametry. Z tohoto hlediska tvoří technické vybavení areálu konkurenční výhodu oproti rivalům, přesto úprava svahu rolbou je nedostačující. Provoz je stanoven na jednu úpravu rolbou denně, to má za následek výborně upravený terén pro sjezdové lyţování a snowboarding v ranních hodinách, odpoledne se na svahu začínají vytvářet ledové plošiny a muldy. Doporučení se vztahuje k úpravě svahu rolbou i během dne. Ideálně z rána, odpoledne a navečer. Dále se nabízí pro zvýšení bezpečnosti instalovat panely podél vleku, aby se zabránilo moţným sráţkám jezdců na svahu s lyţaři na vleku. Případně alespoň vyznačení bezpečnostní zóny. S ohledem na konkurenci a další malá střediska na území ČR, dochází postupně k nahrazování vleků s kotvou nebo klasickou pomou sedačkovými lanovkami. Konkurence SKI Parku doposud sedačkovými lanovkami nedisponuje, realizací tohoto návrhu by tak areál získal další silnou konkurenční výhodu.

Posílení propagace Mediální podpora je převáţně řešena vlastní webovou prezentací a spoluprácí s mikroregiony či regiony. Akce pořádané mimo sezonu jsou pak určeny spíš pro místní či přespolní, jelikoţ pro tyto události není zajištěna dostatečná propagace. Z analýzy vnitřního prostředí podniku vyplývá, ţe SKI Park pořádá v průběhu roku různorodé typy akcí: maškarní bály, košty slivovice, košty marmelád. Mimo koštu slivovice bývá program ostatních akcí zacílen převáţně na rodiny s dětmi. Vhodným doporučením by bylo zveřejňování těchto událostí prostřednictvím rádia JIH, jeţ má sídlo v Hodoníně a dosah jeho signálu pokrývá oblast od Břeclavi aţ po Zlín. Toto rádio je v oblasti poměrně populární a oslovuje široký segment posluchačů od dětí, přes dospělé aţ po seniory.


69

Vzhledem k povaze SKI Parku, který je charakterizován jako mikropodnik, je nemoţné investovat velké finanční prostředky právě do reklamy. V současné době je hojně rozšířenou a velmi populární formou reklamy Guerilla marketing9. Jay Conrand Levinson (2007) přišel v 70. letech 20. století na revoluční myšlenku vyuţití marketingových nástrojů při vyuţití minima finančních prostředků. Svou podstatou je tak Guerilla marketing vhodný pro propagaci malých a středních podniků, tedy i SKI Parku Osvětimany. Obr. 3

Guerilla marketing pro lyţařská střediska

Zdroj: http://www.creativeguerrillamarketing.com/wpcontent/uploads/HLIC/ac64044e77adcd57959802ef33adabc1.jpg

Posílení návštěvnosti areálu mimo sezonu Současný stav areálu umoţňuje vyuţití SKI Parku i mimo sezonu, kdy slouţí jako záchytný bod na cyklotrasách a turisticky značených stezkách vedoucích napříč Chřiby. Svah je vyuţíván jako louka a po dobu osmi měsíců nepřináší majiteli ţádný zisk. Moţnou variantou, která by se mohla stát součástí dlouhodobého strategického plánu, by byla další úprava svahu pro umoţnění provozu adrenalinového cykloparku přímo v areálu SKI Parku Osvětimany mimo sezonu, tedy po dobu zbylých osmi měsíců. Tato moţnost by znamenala vyuţití vleku i ve zbylých měsících, kdy svah není pokryt sněhem, a to k přepravě cyklistů z cílové stanice na start terénních tras adrenalinového cykloparku. Termín Guerilla vychází z teorií boje. Jedná se o partyzánské jednotky, které jsou výrazně malé, a musí čelit významné materiální či početní převaze. Pro vítězství nemohou vyuţívat standardní taktiky boje, musí překvapit údery, které protivník nečeká. (Levinson, 2007) 9

70

Praktická část Obr. 4

Úprava svahu na adrenalinový cyklopark

Zdroj: http://www.lanovky.sk/_img/clanky/jasna/jasna200906_1.jpg

4.8 Realizace a předpokládané dopady navrhovaných řešení Výsledky analýzy SWOT, analýzy stávajícího marketingové mixu a terénního šetření návštěvníků SKI Parku Osvětimany poukazují na nedostatky SKI Parku, jejichţ eliminací můţe dojít k posílení konkurenceschopnosti a zvýšení atraktivnosti pro potenciální zákazníky. Navrhovaná řešení pro zlepšení situace byla kladena na základě rozpracování všech poznatků, přesto nebyla řešena s ohledem na finanční situaci podniku. Podnik má stále velký podíl cizího kapitálu, který zvyšuje zadluţenost a sniţuje finanční stabilitu, v tomto případě by byla vhodná implementace méně finančně náročných řešení. V současnosti by se nabízela implementace doporučení a opatření: „Modifikace webové prezentace“ a „Změny v provozu“. V blízké budoucnosti pak doporučení a opatření: „Vyuţití Guerilla marketingu“ a “Cenová zvýhodnění pro rodiny s dětmi nebo studenty“. Pro vzdálenou budoucnost připadají v úvahu i opatření „Posílení návštěvnosti mimo sezonu“ a „Zlepšení dopravní obsluţnosti“. U posledních dvou řešení by bylo vhodné uvaţovat o moţnostech čerpání dotací z národních fondů a fondů EU. Aktivní přístup majitele však dokazuje, ţe i implementace posledních dvou řešení je do budoucna moţná. O zřízení Skibusu se v současné době dokonce jiţ uvaţuje. Dokladem je i neustálá snaha o vylepšování infrastruktury a provozu na základě zpětné vazby od návštěvníků. Základní výhody a nevýhody navrhovaných řešení jsou komplexně shrnuty do přehledu níţe.


71

Výhody implementace navrhovaných řešení       

Rozšíření nabídky sluţeb Zvýšení povědomí o areálu Zvýšení celkové návštěvnosti Posílení postavení mezi konkurencí Zvýšení bezpečnosti Vyuţití areálu během celého roku Oslovení potenciálních zákazníků

Nevýhody implementace navrhovaných řešení  Finanční náročnost  Časová náročnost Při uvaţování nad moţnostmi realizace týkající se cykloparku a skibusu vyvstává dále otázka finančního řešení projektu. Bylo by vhodné při implementaci těchto finančně náročných řešení vyuţít dotací z fondů EU. Konkrétně v tom případě by se jednalo o vyuţití spolufinancování na základě výzvy z regionálního operačního programu ROP NUTS II Střední Morava, pod který spadá i katastr Osvětimany. Projekt by byl koncipován v rámci prioritní osy 3 – Cestovní ruch, do níţ spadá mimo jiné i oblast rozvoje a obnovy lyţařských svahů a jiných sportovních zařízení. Pro tuto prioritní osu bylo pro období 2007 – 2014 vyčleněno 121,6 mil. € z Evropského fondu pro regionální rozvoj, tj. 18,5 % finančních prostředků ROP NUTS II Střední Morava. V současnosti by se měl SKI Park soustředit především na méně finančně náročná řešení. To přináší modifikace webové prezentace, která působí ve stávajícím stavu prázdným dojmem. Toto řešení vyţaduje časovou a finanční náročnost. Z hlediska finanční náročnosti byly vyčísleny náklady následovně: Tab. 8

Vyčíslení nákladů na webové stránky SKI Parku

Vyčíslení nákladů na webové stránky SKI Parku Vytvoření grafického návrhu 1 900 Kč Převedení návrhu do XHTML a CSS 2 300 Kč Naplnění webových stránek daty 1 000 Kč Optimalizace SEO a registrace do katalogů 2 000 Kč Cizojazyčná verze 1 440 Kč Celkem 8 640 Kč

72

Závěr

5 Závěr Bakalářská práce na téma SKI Park Osvětimany byla zaměřena na malý lyţařský areál spadající do katastru obce Osvětimany. Cílem práce byla analýza stávajícího stavu areálu a navrţení moţných perspektiv pro posílení konkurenceschopnosti a zvýšení atraktivnosti a návštěvnosti SKI Parku Osvětimany. Dílčím cílem bylo také posouzení současné koordinace všech subjektů CR v rámci destinace Mikroregion Buchlov. SKI Park Osvětimany leţí necelé 2 km od obce Osvětimany. Provozovatelem je obchodní firma O.L.G.A., s.r.o., jejíţ jednatelé jsou Ing. Vratislav Mynář a Kamila Mynářová. Pozemky, na nichţ je areál provozován, patří do vlastnictví provozovatele Ing. Vratislava Mynáře. Areál, který na těchto pozemcích vznikl v roce 2006 rekonstrukcí starého nefunkčního vleku, disponuje kvalitním technickým vybavením. V areálu fungují 2 vleky typu poma, které pojmou kapacitu aţ 1880 osob za hodinu. SKI Park dále poskytuje půjčovnu lyţí, prodejnu lyţí, servis a sluţby lyţařské školy. Sluţby jsou zacíleny na široký segment lidí, kteří si našli oblibu v zimních sportech bez věkového omezení. Přesto se v rámci konaných akcí více soustřeďuje na rodiny s dětmi. Pro děti je zde zvýhodněné vstupné, dětský vlek i pořádané tradiční Maškarní karnevaly či oslavy Mezinárodního dne dětí. Svým zázemím se SKI Park snaţí oslovit jak lyţaře, tak i snowboardisty všech pokročilostí. Pro snowboardisty byl zde vystavěn snowpark, ve kterém provozovatel pořádá závody v akrobatickém lyţování a freestyle snowboardingu. Za zmínku stojí také večerní osvětlení, jeţ umoţňuje provoz SKI Parku i ve večerních hodinách, a dále moţnosti umělého zasněţování, které jsou nezbytné v oblastech s těmito klimatickými podmínkami. K areálu přísluší stylová Hospoda Na srubu, kterou oceňuje široká veřejnost. SKI Park se v současné době potýká s problémy týkajícími se bezpečnosti na svahu, kvality sněhu a nedostatečnou propagací zejména doprovodných akcí. Tyto a další poznatky o areálu dále vedly k definování silných a slabých stránek pro analýzu SWOT. Provedená analýza vnějšího prostředí, jeţ byla rozdělena na oblast makroprostředí a mikroprostředí, dále poukázala na moţné příleţitosti a hrozby pro SKI Park Osvětimany. Jednotlivá odvětví v rámci makroprostředí byla posuzována postupně dle významnosti a míry vlivu na SKI Park. Jako prostředí s nejvyšší mírou vlivu bylo označeno prostředí přírodní, dále pak demografické, technologické, sociální a kulturní. Menší vliv byl shledán v oblasti prostředí ekonomického či politického a legislativního. Klíčovými faktory, jeţ ovlivňují bezproblémový chod areálu, jsou tedy sezonní výkyvy teplot, tendence ve vývoji počtu populace, jeţ tvoří trh pro SKI Park Osvětimany, preference této populace a dále technologický pokrok v oblasti lyţařského vybavení. V mikroprostředí byla pozornost soustředěna zejména na analýzu konkurence. Tu tvoří dva menší areály na území Mikroregionu Buchlov. Jedná se o Lyţařské středisko Stupava a Mendl SKI Břestek. Za pomoci této analýzy bylo prokázáno silné konkurenční


73

postavení SKI Parku Osvětimany. Ohled byl brán také na výběr dodavatelů a personál. Tyto informace slouţily jako podklad pro kladení příleţitostí a hrozeb pro analýzu SWOT. Práce se dále ubírala do marketingového prostředí a analyzovala sluţby provozované v areálu prostřednictvím rozšířeného marketingového mixu pro cestovní ruch. Na základě této analýzy byla prokázána nedostačující forma komunikačního mixu a absence balíčků sluţeb (packaging), které by bylo vhodné realizovat po dokončení výstavby ubytovacího zařízení v areálu. V průběhu sezony 2010 – 2011 byl dále proveden marketingový výzkum zákazníků, jehoţ výsledky byly v některých případech velmi překvapivé. Jako příklad poslouţí otázka, jeţ poukazuje na 97% návratnost návštěvníků, z nichţ 45 % navštěvuje areál v průběhu sezony dokonce pravidelně 1krát týdně. Překvapením byla také nízká vyuţitelnost lyţařského servisu či půjčovny lyţí. Na tomto místě by bylo také vhodné podotknout, ţe vzorek respondentů byl reprezentativní z pohledu věkového rozloţení, a na základě pohlaví, avšak autorka dále uvaţuje o zajištění reprezentativnosti z hlediska nashromáţděného mnoţství respondentů, které nebylo úplně dostačující. Zvláštní podkapitola Praktické části byla věnována vztahu SKI Parku Osvětimany k jiným subjektům cestovního ruchu. Koordinace subjektů cestovního ruchu je v současnosti velmi důleţitá. Ne vţdy jsou však ochotny subjekty cestovního ruchu spolupracovat v rámci destinačního managementu. V některých případech dokonce ani destinační management v oblasti nefunguje. V tomto případě byl však prokázán pozitivní vliv v rámci destinace Mikroregion Buchlov. V destinaci funguje místní akční skupina MAS Buchlov, která se zasazuje například o přidělování dotací jednotlivým subjektům z programu LEADER ČR. Bylo prokázáno, ţe se SKI Park zapojuje do činnosti destinačního managementu na území. Vzájemný vliv se projevil také ve spolupráci s regionem Slovácko, regionem Východní Morava, Mikroregionem Buchlov a zastupitelstvem obce Osvětimany. Na základě analýzy SWOT, rozboru marketingového mixu, vztahu k jiným subjektům CR a marketingového výzkumu byly v závěru kapitoly „Praktická část“ kladeny návrhy a doporučení pro posílení konkurenceschopnosti a zvýšení atraktivnosti a návštěvnosti SKI Parku. Tato doporučení se týkala provozu, infrastruktury i oblasti propagace. Byly navrţeny méně finančně náročné projekty: zvýšení kvality webové prezentace a úpravy svahu jako vhodné perspektivy pro současnost, středně finančně náročné projekty: cenová zvýhodnění pro rodiny s dětmi a vyuţití Guerilla marketingu jako vhodné a finančně nepříliš náročné formy propagace, coţ se zdá být jako dobrá doporučení spíše pro blízkou budoucnost. A dále dva projekty pro vzdálenou budoucnost, jeţ by představovaly pro SKI Park velké finanční zatíţení: pořízení Skibusu a úprava svahu pro adrenalinový cyklopark, pro vyuţití svahu a vleků mimo sezonu. Realizace těchto doporučení by tak mohla silně ovlivnit boj s konkurencí a přilákat do SKI Parku nové segmenty. Příkladem mohou být segmenty: „Lidé nevlastnící motorová vozidla“ (v případě návrhu Skibusu), „Nadšenci extrémního cyklojezdění v terénu“ (v případě návrhu Cykloparku). Ačkoliv se jiţ v současné době

74

Závěr

uvaţuje o investici do Skibusu, jeţ by navazoval na pravidelná dopravní spojení ze směru Kyjov a Uherské Hradiště, autorka shledává jako vhodnější formu investice druhou moţnost, tedy zbudování cykloparku, které jsou na území ČR teprve v rozvoji. Důvodem pro volbu této moţnosti je dle názoru autorky potřeba vyuţití technického vybavení a dalších dispozic v rámci celého roku, tedy i mimo lyţařskou sezonu, aby bylo dosaţeno návratnosti investic v předpokládaném čase, coţ je v současné době pozastaveno, z důvodu dvou nevydařených sezon způsobených nepřízní počasí. Přírodní prostředí zahrnuje faktory, které provozovatelé nemohou ovlivnit, nemohou jim předejít, proto je vhodné vypořádat se s těmito faktory jiným způsobem. Finanční zajištění pro realizaci cykloparku by autorka navrhovala jako spolufinancování z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Konkrétně by se jednalo o navrţení projektu v rámci regionálního operačního programu ROP Střední Morava. Projekt by byl dále strukturován do prioritní osy 3 – Cestovní ruch, která se týká rozvoje a obnovy infrastruktury pro CR. V rámci prioritní osy 3 je také zmíněn rozvoj a obnova areálu pro sjezdové či běţecké lyţování a dalších sportovních zařízení. Vyuţitelnost této bakalářské práce byla uvaţována ve dvojím smyslu. Jako prostředek pro zlepšení zázemí v areálu SKI Park Osvětimany při boji s konkurencí a v druhé řadě jako prostředek, jeţ má poukázat na důleţitost zapojení malých podnikatelských subjektů v rámci destinačního managementu. V tomto smyslu bylo dosaţeno předem stanovených cílů. Přesto se i v závěru této práce otevírají další otázky, týkající se například nových způsobů, kterými by se mohly tyto podnikatelské subjekty dále angaţovat v oblasti destinačního managementu. Na závěr uţ jen dodat, ţe SKI Park Osvětimany ačkoliv malý areál v klimaticky nepříliš příznivé oblasti disponuje velmi kvalitním zázemím a drţí si silnou konkurenční pozici. Nebyly shledány výrazné nedostatky. Přesto byly nalezeny moţnosti pro další zvýšení atraktivnosti areálu.


75

6 Literatura Tištěné dokumenty AXAMITOVÁ, J. A KOL. Turistický lexikon A-Z : Čechy-Morava-Slezko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2001. 1087 s. ISBN 80-7033-644-7. BLAŢKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 280 s. ISBN 978-80-7261-200-0. BULL, CH., WEED, M. Sports tourism : Participants, policy and providers. 2. vyd. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2009. 351 s. ISBN 978-80-2471535-3. CIRKOVÁ, V., RÓZSA, Z. & CIBÁK, L. Marketing služieb. 1. vyd. Bratislava: Iura Edition, 2008. 214 s. ISBN 978-80-8078-210-8. DE KNOP, P., STANDEVEN, J. Sport Tourism. Campaign (IL): Human Kinetics, 1999. 367 s. ISBN 0-87322-853-7. DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch : pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 205 s. ISBN 80-7168-901-7. FIRESTONE, M. Extreme Downhill Skiing Moves. 1. vyd. Mankato: Capstone Press, 2004. 32 s. ISBN 0-7368-2153-8. FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. Vyd. Praha: Grada, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. GRATTON, CH. & HENRY, I. Sport in the city : the role of sport in economic and social regeneration. 1. vyd. London: Routledge, 2001. 322 s. ISBN 0-41524349-1. HALL, C. M. Adventure, Sport and health tourism, in Special Interest Tourism. 1. vyd. London: Bellhaven Press, 1992. 214 s. ISBN 1-85293-072-1. HIGHHAM, J., HINCH, T. Sport tourist development. 1. vyd. Clevedon (UK): Cromwell Press, 2004. 254 s. ISBN 1-873150-62-8. HIGHHAM, J., HINCH, T. Sport and Tourism : Globalization, Mobility and Identity. 1. vyd. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2009. 314 s. ISBN 978-07506-8610-5. HOLLOWAY, J. C. Marketing for tourism. 4. vyd. Harlow, England: Prentice Hall/Financial Times, 2004. 510 s. ISBN 0-273-68229-6. HUDSON, S. Snow business : a study of the international ski industry. 1. vyd. London: Cromwell Press, 2000. 180 s. ISBN 0-304-70470-9. HUDSON, S. Sport and Adventure Tourism. 1. vyd. New York: The Haworth Press, 2003. 324 s. ISBN 0-7890-1276-6.

76

Literatura

JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. KIRÁĹOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopres, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOTLER, P. Marketing management. 10. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 720 s. ISBN 80-247-0016-6. KOZEL, R. A KOL. Moderní marketingový výzkum : nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 277 s. Expert. ISBN 80247-0966-X. LEVINSON, J. C. Guerilla marketing: easy and inexpensive strategies for making bigprofits from your small business. 4. vyd. New York: Houghton Mifflin Company, 2007. 368 s. ISBN 978-0-618-78591-9. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 178 s. ISBN 80-86575-46-2. PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. přeprac. vyd. Praha: Idea Servis, 2007. 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch : soubor studijních materiálů. 3. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. VEBER, J. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6. VEBER, J. A KOL. Management : Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2. vyd. Praha: Management Press, 2009. 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. QUITT, E. Klimatické oblasti Československa : Studia geographica 16. 1. vyd. Brnno: GÚ ČSAV, 1971. 73 s. Bez ISBN.

Elektronické zdroje Buchlov.cz [online]. c2009 [cit. 2011-03-13]. Rozcestník Mikroregion Buchlov MAS Buchlov. Dostupné z WWW: . BusinessInfo.cz [online]. 18. 6. 2003 [cit. 2011-03-14]. Zákon o podpoře malého a středního podnikání (MSP). Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. c2011 [cit. 2011-05-17]. Obyvatelstvo. Dostupné z WWW: . Chriby.cz [online]. c2004 - 2010 [cit. 2011-05-15]. Oficiální portál turistické oblasti Chřiby. Dostupné z WWW: . Justice.cz [online]. c2011 [cit. 2011-03-12]. Justice.cz. Dostupné z WWW: .


77

Kurzy.cz [online]. c2000-2011 [cit. 2011-04-20]. Makroekonomika - přehled makroekonomických údajů z ČR. Dostupné z WWW: . Lyzovani.az-sport.eu [online]. c2008 [cit. 2011-05-17]. Lyţování - lyţování jde s dobou. Dostupné z WWW: . Monitoring.czechtourism.cz [online]. c2010 [cit. 2011-05-17]. Ipsos - Czechtourism. Dostupné z WWW: . Mpsv.cz [online]. 10. 5. 2011 [cit. 2011-05-17]. MPSV.cz - Ministerstvo práce a sociálních věcí Zaměstnanost. Dostupné z WWW: . Osvetimany.cz [online]. 5. 5. 2011 [cit. 2011-05-15]. Osvětimany. Dostupné z WWW: . Oxforddictionaries.com [online]. c2011 [cit. 2011-05-15]. English Dictionary andLanguage Reference. Dostupné z WWW: . Pocasi-volary.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-17]. Průměry z meteostanic. Dostupné z WWW: . Ski-sport.cz [online]. 20?? [cit. 2011-02-12]. Kolečkové brusel - HOPE SPORT, s.r.o. Dostupné z WWW: . Skiosvetimany.cz [online]. c2008 [cit. 2011-04-20]. SKI Park Osvětimany. Dostupné z WWW: <www.skiosvetimany.cz>. Slovacko.cz [online]. c2008 [cit. 2011-05-12]. Slovácko. Dostupné z WWW: . Svah.brestek.cz [online]. c2004 - 2006 [cit. 2011-04-20]. Lyţařský areál MENDL-SKI Břestek. Dostupné z WWW: . Stupava.cz [online]. c2007 [cit. 2011-04-20]. Lyţařské středisko Stupava. Dostupné z WWW: .

78

Přílohy

Přílohy


79

A Fotodokumentace SKI Parku Fotografie jsou převzaty z oficiálního zdroje SKI Parku – webové prezentace www.skiosvetimany.cz.

Obrázek 1: Lyžařský svah v Osvětimanech

Obrázek 2: Zázemí SKI Parku Osvětimany

80


Obrázek 3: Hospoda Na srubu

Obrázek 4: Interiér Hospody Na srubu


Obrázek 5: Vinný sklep ve SKI Parku Osvětimany

Obrázek 6: Vytíženost areálu o víkendech

81

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta. SKI Park Osvětimany. Bakalářská práce. Vedoucí práce: prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc

Recommend Documents