MENDELOVA UNIVERZITA V BRN LESNICKÁ A D EVA SKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
ÚLOŽNÉ PROSTORY V BYTOVÉM INTERIÉRU BAKALÁ SKÁ PRÁCE
BRNO 2010
KATE INA MEJZLÍKOVÁ
Prohlášení Zavazuji se, že jsem bakalá skou práci na téma: Úložné prostory v bytovém interiéru zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zve ejn na v souladu s § 47b Zákona . 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovn Mendelovy univerzity v Brn , zp ístupn na ke studijním ú el m ve shod s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby záv re ných prací. Dále se zavazuji, že p ed sepsáním licen ní smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že p edm tná licen ní smlouva není v rozporu s oprávn nými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit p ípadný p ísp vek na úhradu náklad spojených se vznikem díla dle ádné kalkulace. V Brn , dne:
podpis:
Pod kování Tímto bych cht la velmi pod kovat p edevším svému trp livému vedoucímu práce, panu Ing. arch. Martinu Kova íkovi, za ochotu a as, se kterými se mi p i konzultacích v noval. D kuji za cenné rady a p ipomínky, které mi pomohly rozvíjet myšlenky a dovedly m až k dokon ení této práce. Další, komu bych ráda pod kovala jsou rodi e a všichni nejbližší, kte í to se mnou b hem psaní bakalá ské práce vydrželi a byli mi oporou.
ABSTRAKT Tato práce se v nuje problematice úložných prostor . Letmo se ohlíží za historií, zkoumá problematiku rozm r úložných prostor a faktory je ovliv ující, ale p edevším ukazuje sou asné možnosti z hlediska typologie úložných prostor , jejich dopl k a použitých materiál , které jsou nám nabízeny. Dále nazna uje problematiku ukládání a skladby ukládaných p edm t ve vztahu genera ní odlišnosti populace. Klí ová slova: Úložný prostor, sk í , ukládání, p edm t
ABSTRACT This thesis is devoted to stowagee space. Briefly looks at the history, examines the issue of dimension stowage space a their influencing factors. But abov all shows the present possibilities in terms of typology of stowage space, accessories and materials that are offered to us. Further suggests the problems of storage and structure of stored objects in relation generational diversity of the population. Key words: Stowage space, wardrobe, storage, object
1.
ÚVOD ................................................................................................................. 1
2.
CÍL ...................................................................................................................... 2
3.
METODIKA........................................................................................................ 2
4.
VYMEZENÍ POJM , NORMY........................................................................... 3
5.
HISTORIE ÚLOŽNÉHO NÁBYTKU ................................................................. 5 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6. 5.7.
6.
STAROV KÉ CIVILIZACE ................................................................................. 5 DOBA ANTICKÁ .............................................................................................. 5 DOBA ROMÁNSKÁ A GOTICKÁ ......................................................................... 5 RENESANCE ................................................................................................... 6 BAROKO ........................................................................................................ 6 DEVATENÁCTÉ STOLETÍ .................................................................................. 6 DVACÁTÉ STOLETÍ.......................................................................................... 7
ÚLOŽNÉ PROSTORY V BYTOVÉM INTERIÉRU ........................................... 8 6.1. DRUHY ÚLOŽNÝCH PROSTOR ........................................................................ 8 6.1.1. Vestav né sk ín ........................................................................................ 8 6.1.2. Sk í ové st ny a p í ky.............................................................................. 9 6.1.3. Volné sk ín a jiné úložné solitéry ........................................................... 10 6.1.4. Úložné prostory v kuchyni....................................................................... 11 6.1.5. Za ízení šatny a komory .......................................................................... 12 6.2. VNIT NÍ VYBAVENÍ ...................................................................................... 14 6.3. OTEVÍRÁNÍ ................................................................................................... 15 6.4. OSV TLENÍ .................................................................................................. 16 6.5. ROZM RY ÚLOŽNÝCH PROSTOR .................................................................. 17 6.5.1. Úložné prostory dle velikosti ................................................................... 17 6.5.2. Ergonomie............................................................................................... 18 6.5.3. Antropometrie ......................................................................................... 19 6.5.4. Výška ...................................................................................................... 20 6.5.5. Ší ka........................................................................................................ 25 6.5.6. Hloubka................................................................................................... 25 6.5.7. Manipula ní plocha pro úložný nábytek................................................... 26
7.
NOVÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE ........................................................ 29 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5.
8.
PLAST .......................................................................................................... 29 CORIAN®..................................................................................................... 30 SKLO ........................................................................................................... 31 KOVY A JEJICH SLITINY................................................................................. 32 PAPÍR........................................................................................................... 33
SKLADBA UKLÁDANÝCH P EDM T A UKLÁDÁNÍ ............................. 35 8.1. 8.2. 8.3. 8.4. 8.5. 8.6.
OBLE ENÍ .................................................................................................... 35 OBUV........................................................................................................... 36 DOPL KY ..................................................................................................... 37 P EDM TY ZÁJMOVÝCH AKTIVIT .................................................................. 37 L ŽKOVINY ................................................................................................. 39 P EDM TY PRO PROVOZ DOMÁCNOSTI .......................................................... 40
8.7. PR ZKUM VLIVU GENERACE NA SKLADBU UKLÁDANÝCH P EDM T ............. 41 8.7.1. Oble ení .................................................................................................. 42 8.7.2. Obuv ....................................................................................................... 44 8.7.3. Dopl ky .................................................................................................. 44 8.7.4. P edm ty zájmových aktivit..................................................................... 45 9.
DISKUZE .......................................................................................................... 46 9.1. 9.2. 9.3.
VLIV LOV KA NA ÚLOŽNÉ PROSTORY .......................................................... 46 PR ZKUM VLIVU GENERACE NA ÚLOŽNÉ PROSTORY ...................................... 46 SHRNUTÍ PROBLEMATIKY.............................................................................. 49
10.
ZÁV R.............................................................................................................. 50
11.
SUMMARY....................................................................................................... 50
12.
P EHLED LITERATURY ................................................................................ 51
13.
SEZNAM OBRÁZK A TABULEK ................................................................ 54
1.
ÚVOD
Nedostatek místa, spousta v cí? Neschopnost vyhodit, schopnost po ídit nový? Nelogické uspo ádání, logicky málo sk íní? Rohlíky, boty, korále, paštika, knížky, salám…. Chaos, chaos, chaos! Ano, i tak chaoticky m že vypadat domov bez správného ešení úložných prostor . „KAM S TÍM VŠÍM? TO JE TO, O
TU B ŽÍ!“
Tak jak si vybíráme židli, na které se nám bude pohodln sed t, tak jak p emýšlíme nad jídelním stolem, u kterého se nám bude dob e jíst, stejn tak se musíme d kladn zamyslet i nad kousky nábytku, do kterých se vejde veškeré množství r znorodých p edm t , kterými je náš byt zahlcen. A to nemusí být vždy jednoduchým úkolem. Na ukládání všech nezbytností a zvlášt zbyte ností bychom m li myslet p edevším p i nakupování. Každý nový p edm t, který si po ídíme, totiž bude pot ebovat, i když v n kterých p ípadech jen nepatrný, kousek našeho prostoru ve kterém žijeme. Dá se tedy íci, že ím více p edm t si kupujeme, v p ípad , že nevolíme metodu „kus za kus“ (jeden koupím – jeden vyhodím), tím menší se stává náš prostor pro žití. Není to škoda? Opravdu nám to tak vyhovuje? No, na tyhle otázky si p i zb silé „honb “ za novou sukní, kalhotami nebo botami od „Gucciho“ v tšina asi nevzpomene. Byt se tedy plní a procento zbyte ných v cí se zvyšuje. Bez úložných prostor, s nadsázkou e eno, vlastn nelze žít!
1
2.
CÍL
Cílem bylo p edložit ucelenou práci, ve které bude shrnuta problematika úložných prostor a získaná fakta podat srozumitelnou formou pro kteréhokoli tená e. Za hlavní cíl bylo stanoveno prozkoumání vlivu generace na skladbu ukládaných p edm t , zjišt né výsledky vyhodnotit a utvo it si vlastní pohled na dané téma na základ porovnání s dostupnými informacemi z použitých literárních i internetových zdroj .
3.
METODIKA
První ást práce je zam ena na teoretickou stánku problematiky úložných prostor . Na jejich historický vývoj, rozd lení, rozm rové požadavky, vliv ergonomie a antropometrie, nové materiály a technologie a skladbu ukládaných p edm t . Tato ást p edstavuje fakta erpaná z dostupné literatury a internetových zdroj . Druhá ást je založena na stru ném pr zkumu, který se týká vlivu generace na skladbu ukládaných p edm t . Pr zkum je zam en na skupiny ukládaných p edm t , které odráží individualitu jedince (oble ení, obuv, dopl ky a p edm ty zájmových aktivit). Tedy skupiny, ve kterých lze zaznamenat rozdíly mezi jednotlivými pozorovanými generacemi. Tento pr zkum je pouze subjektivní. Byl proveden u t í žen r zných v kových kategorií. Stojí na základ
se tení jednotlivých ukládaných p edm t ,
zm ení pot ebných objem sk íní, procentuální vyjád ení nepot ebných v cí, které úložné prostory obsahují a stanovení zp sobu ukládání. Poté jsou zaznamenány rozdíly mezi jednotlivými generacemi.
2
4.
VYMEZENÍ POJM , NORMY
Úložný nábytek je nábytek sloužící k ukládání p edm t , potravin nebo jiných v cí ( SN 91 0000, 2005 Nábytek – Názvosloví). Do této skupiny nábytku zahrnujeme : SK Í : úložný nábytek zhotovený z plošných sou ástí, opat ený zády pop . dve mi. SK Í OVÁ ST NA: sestava ze sk íní a sk ín k, pop . polic, tvo ící funk ní celek. SK Í OVÁ P Í KA: sestava úložného nábytku, která rozd luje prostor na dv ásti a je ohrani ena konstrukcí stavby naho e, dole a alespo z jednoho boku; m že být p ístupná z obou stran nebo m že být pr chozí. KUCHY SKÁ LINKA: sestava sk ín k uložených v jedné nebo více úrovních s pracovní plochou, s možností zapojení na instalace v kuchyni (voda, plyn, elekt ina atd.). VESTAV NÁ SK Í : sk í
konstruovaná pro umíst ní do prostoru
vymezeném st nami stavby tak, že se stává sou ástí stavby a vizuáln
se
uplat uje jen její p ední plocha nebo bo ní a p ední plocha. P ÍBORNÍK: nábytková jednotka sloužící k ukládání stolovacích pot eb. LÍSTKOVNICE: nábytková jednotka sloužící k vertikálnímu ukládání spis , výškový rozm r odpovídá normalizovaným formát m papíru. REGÁL: nábytek úložný, tvo ený policemi, boky nebo rošty. ZÁSUVKA: výsuvná ást výrobku, ur ená k ukládání p edm t .1
1
Www.estav.cz/ [online]. 1998 [cit 2010-05-15]. Dostupné z www: http://www.estav.cz/katalog/listy/K07498.pdf
3
NORMY VZTAHUJÍCÍ SE K ÚLOŽNÉMU NÁBYTKU
SN 91 0001
D ev ný nábytek – Technické požadavky, 2007
SN 91 0100
Nábytek – Bezpe nostní požadavky, 2006
SN 91 0102
Nábytek – Povrchová úprava d ev ného nábytku – Technické požadavky, 2006
SN 91 0401
Nábytek. Sk í ový nábytek. Technické požadavky, 1986
SN EN 14749
Bytový a kuchy ský úložný nábytek a pracovní desky Bezpe nostní požadavky a metody zkoušení, 2006
Tabulka 1: Normy vztahující se k úložnému nábytku ZÁKONY VZTAHUJÍCÍ SE K BEZPE NOSTI A KVALIT NÁBYTKU
Zákon . 102/2001 Sb.
O obecné bezpe nosti výrobk a zm n n kterých zákon
Zákon . 634/1992 Sb.
O ochran spot ebitele ve zn ní pozd jších p edpis
Tabulka 2: zákony vztahující se k bezpe nosti a kvalit nábytku 2
2
Www.stolmag.com/ [online]. 2008 [cit. 2010-05-15]. Dostupné z www: http://www.stolmag.com/cz/archiv/2008/down/legislativa_v_cr_10.pdf
4
5.
HISTORIE ÚLOŽNÉHO NÁBYTKU
Schopnost lov ka shromaž ovat p edm ty denní pot eby, šaty, knihy, mince a spoustu dalších, i nepot ebných p edm t , provází lidstvo po celá staletí. Nikdo z nás však nem že s p esností íci, jak tomu bylo v období prav ku i starov ku. Kam si lidé ukládali sv j majetek? Nábytek z tohoto období se nedochoval. Lze tedy jen spekulovat na základ dostupných informací.
5.1. STAROV KÉ CIVILIZACE S postupným budováním m st a vesnic pochopiteln docházelo i k budování domov . Postupem asu se rozr staly pot eby
lov ka, ke kterým neodmysliteln
pat ila i
pot eba vybavení obytného prostoru r znými kusy nábytku. Nábytek se díky tvo ivosti lov ka vyráb l novými technologiemi, za použití nového ná adí. Pojmenovat a ur it jednotlivé kusy nábytku je možno pouze na základ
archeologických vykopávek.
Použitelné kusy nábytku této doby se neuchovaly. Hlavním materiálem pro výrobu nábytku bylo d evo a kámen. 3
5.2. DOBA ANTICKÁ Z kreseb na nalezených p edm tech z doby antické je možné p edpokládat, že se p edm ty ukládaly do truhel. Proto práv truhly jsou všeobecn zmi ovány jako první nábytek ur ený pro ukládání p edm t . Úložné prostory byly situovány do vestav ných nik a výklenk . 4
5.3. DOBA ROMÁNSKÁ A GOTICKÁ Pro nábytek románský a ran gotický byly typické police na st nách nebo háky v trámech. Truhly byly malované, vyráb né z masivních fošen pobitých kováním a p edstavovaly prostor pro ukládání oble ení. Nábytek této doby byl jednoduchý, ale zárove velmi t žký. Odleh ení nábytku p inesla až pozdní gotika, kdy byla obnovena
3
STANISLAV DLABAL, 2000. Nábytkové um ní – vybrané kapitoly z historie, Praha, Grada Publishing, Spol. s. r. o., 312 s. ISBN 80-7169-655-2. 4 HANA FIŠEROVÁ, 2006. Úložné prostory, 1. vydání. ERA group spol. s. r. o., s. 1. ISBN 80-7366061-X.
5
rámová konstrukce s lehkou dekorativní výplní. Lavice a truhly byly situovány u zdí, velké sk ín v chodbách. 5
5.4. RENESANCE Na p elomu 15. století funkci truhly pln p ebrala sk í . V období renesance vzniklo n kolik nových typ úložného nábytku. Postavením truhly na vysoké nohy to byla kredenc, sekretá byl
len nou sk í kou pro psací pot eby, objevila se knihovna.
V Anglii dále vznikly první komory na potraviny a nádobí. 6
5.5. BAROKO D ležitá zm na nastala koncem 17. století, kdy se objevila první šatní ty . Honosné barokní šaty bylo z praktického hlediska daleko lepší do sk íní zav šovat, než je skládat na police, jak tomu bylo doposud. V tomto období se objevily první dvoudve ové sk ín s volným vnit ním prostorem. Významným úložným nábytkem byla komoda.7
5.6. DEVATENÁCTÉ STOLETÍ
Obrázek 1: Barokní sk í
Nábytek se vrátil zp t ke jednoduchosti. Typická byla p irozená barevnost d eva mahagonu nebo ko enice, což znamenalo konec intarzie. Sk ín
byly umis ovány
v samostatné místnosti vedle ložnice. Za aly vznikat série neboli komplety nábytku. 8 D ležitou roli v tomto období zahrál vnik pr myslové výroby. Významným p ínosem byl silný rozvoj v oblasti techniky, ná adí pro výrobu nábytku. Byly objeveny
5
HANA FIŠEROVÁ, 2006. Úložné prostory, 1. vydání. ERA group spol. s. r. o., s. 2. ISBN 80-7366061-X. 6 PETR BRUNECKÝ, 2009. D jiny a bydlení, 2. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , s. 115-135. ISBN 978-80-7375-354-2. 7 tamtéž 8 HANA FIŠEROVÁ, 2006. Úložné prostory, 1.vydání. ERA group, spol. s. r. o., s. 3. ISBN 80-7366061-X.
6
ekonomické výhody sériové výroby, což znamenalo konec doby emeslník , kte í vyráb li nábytek pro p ímé objednávky jednotlivých uživatel .9
5.7. DVACÁTÉ STOLETÍ Dvacáté století p ineslo do nábytku variabilitu, lehkost skladebnost a pochopiteln i rozvoj technologií výroby nábytku. Docházelo k nahrazováním starých typ nábytku za nové – nap íklad psací stoly nahradily sekretá e. Obrovská zm na nastala p edevším v používání nových materiál . 10 Nábytek této doby je typický svojí jednoduchostí a vzdušností. Tyto principy jsou v nábytku respektovány i v sou asnosti.
9
STANISLAV DLABAL, 2000. Nábytkové um ní – vybrané kapitoly z historie. Praha, Grada Publishing, spol. s. r. o., 312 s. ISBN 80-7169-655-2. 10 HANA FIŠEROVÁ, 2006. Úložné prostory, 1. vydání. ERA group, spol.. s. r. o., s. 3. ISBN 80-7366061-X.
7
6.
ÚLOŽNÉ PROSTORY V BYTOVÉM INTERIÉRU
D ležitou ástí p i tvorb funk ního interiéru je problematika úložných prostor . Tyto prostory by m ly být umíst ny v klidových zónách obytného prost edí. Nem ly by narušovat domácnost jak vzhledem, tak umíst ním, ale i bezpe ností p i manipulaci. Pro dobré vy ešení úložných prostor v bytovém interiéru je nutné se zam it p edevším na: správné dimenzování – stanovení objem úložných prostor v byt , stanovení rozm r úložných prostor z hlediska pohodlné manipulace s nimi, vhodnou volbu druhu úložných prostor , ešení funkce ukládání z hlediska situování úložných prostor v byt .11
6.1. DRUHY ÚLOŽNÝCH PROSTOR V bytovém interiéru se nachází celá ada úložných prostor , které se vzájemn liší druhem ukládaných v cí, velikostí a díky tvarovému a konstruk nímu provedení. Na základ velikosti lze úložný prostor rozd lit na velký a malý. Z pohledu ukládaných v cí se jedná o úložný prostor šatní, pro obuv, pro l žkoviny, úložný prostor pro p edm ty zájmových aktivit, knihovny, atd. Z hlediska tvarového a konstruk ního provedení lze rozd lit úložný nábytek na volné sk ín , vestav né sk ín , sk í ové p í ky a st ny, vybavení kuchyn a vybavení šatny a komory.12
6.1.1. VESTAV
NÉ SK ÍN
Vestav né sk ín p edstavují praktickou variantu ešení úložného prostoru. Jedná se o dobré využití p dorysné plochy a zárove vytvo ení dostate ného prostoru pro ukládání velkého množství r zných p edm t . Vestav né sk ín mohou být zabudovány do
11
STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábytek lov k – bydlení, 1. vydání. Ústav bytové a od vní kultury, Praha a eskoslovenské st edisko výstavby a architektury, s. 117. 12 TERENCE CORAN, 2006. Úložné prostory a jejich uspo ádání. Slováry, spol. s. r. o., Praha, 223 s. ISBN 80-7209-805-5.
8
stavebn
p edur ených prostor jako jsou niky, stavební výklenky a prostory pod
schodišt m. 13 Jelikož se v tšinou jedná o velké plochy, p i jejich realizaci by m lo být d stojn nakládáno p edevším s barevností a zp sobem otevírání dve í, tak aby nedošlo k narušení celkové harmonie prostoru a nebylo pot eba p íliš velký prostor pro manipulaci. D ležitá je také skladebnost vnit ního prostoru sk ín a jeho vybavení. Vnit ek sk ín by m l být vybaven podle pot eb uživatele, na základ množství a druhu ukládaných p edm t . Trh nabízí v sou asné dob velmi pestrou nabídku vnit ního vybavení, jak je uvedeno v kapitole „vnit ní vybavení“.
Obrázek 2: Vestav ná sk í s vnit ním uspo ádáním
6.1.2. SK
Í OVÉ ST NY A P Í KY
V podstat stejné možnosti jako vestav né sk ín nám nabízejí sk í ové st ny a p í ky. Vnit ní vybavení je velice variabilní a záleží na požadavcích uživatele. Sk í ové p í ky a st ny jsou nej ast ji uzavírány plnými dve mi. Vzdušn jším dojmem ovšem p sobí otev ené police. Sk í ové st ny mohou být p ipevn ny
k p í kám
nebo
k nosným
st nám. Sk í ové p í ky lze využít v malém i velkém interiéru, na celou výšku prostoru nebo pouze do ur ité výšky. Krom primární Obrázek 3: Sk í ová p í ka 13
V RA TOM ÍKOVÁ, PETR TOM ÍK, 2008. Úložné prostory v byt a rodinném dom , 1. vydání. Grada Publishing, a. s., Praha, 112 s. ISBN 978-80-247-2556-7.
9
funkce sk í ových p í ek, ukládání p edm t , zastávají také funkci p ed lu místnosti. V p ípad
volby sk í ové st ny nebo p í ky pro p ed l místnosti je t eba v novat
pozornost dostate né akustické izolaci vzniklých místností. 14
6.1.3. VOLNÉ SK
ÍN A JINÉ ÚLOŽNÉ SOLITÉRY
Volné sk ín a jiné úložné solitéry jsou samostatn stojící nábytkové prvky, které se v tšinou snadn ji p emis ují. Pat í sem p edevším šatní sk ín , komody, koše, krabice, atd. 15 P i volb úložného prostoru formou sk ín nebo jiného solitéru je podstatné p emýšlet nad vhodným umíst ním. Je t eba vybrat místo v interiéru, kde zvolená sk í
i solitér
nebude vstupovat do komunika ních zón prostoru a nebude tak p edstavovat nebezpe í pro uživatele. V podstat je t eba vybrat umíst ní, kde nebude narušovat logiku daného prostoru. Úložný solitér lze pojmout jako akcent, kontrast. Protože a zárove i když se ve v tšin p ípadech jedná spíše o menší kusy nábytku, lze s nimi nakládat jako s malou, ale nep ehlédnutelnou v cí. Odlišit je lze barevn , tvarov , použitím kontrastního materiálu nebo pouze umíst ním v interiéru. I v tomto p ípad je stále nejpodstatn jší funk nost daného prvku.
Obrázek 4, 5: Úložné solitéry 14
TERENCE CORAN, 2006. Úložné prostory a jejich uspo ádání. Slovart, spol. s. r. o., Praha, 223 s. ISBN 80-7209-805-5. 15 tamtéž
10
6.1.4. ÚLOŽNÉ PROSTORY V KUCHYNI Pokud si p edstavíme kuchy , je to v podstat soubor n kolika sk ín k, poli ek, nik, zásuvek,… To znamená soubor n kolika druh
úložných prostor , které musí
poskytnout maximální p ehlednost, dosažitelnost obrovského množství ukládaných p edm t a zárove co nejsnadn jší údržbu. Nic snadného pro realizaci. Práv proto je kuchy z hlediska tvorby úložných prostor asi nejnáro n jší ástí obytného interiéru. I pro kuchyn
je v sou asné dob
dostupná celá ada vnit ního vybavení, které
poskytuje snadnou manipulaci, p ehlednost a dostupnost uložených p edm t (hluboké výsuvné kontejnery, r zné po ada e, atd.).
Obrázek 6: Po ada pro p íbory, 7, 8: Kuchy ské plnovýsuvy ROHOVÉ SK Í KY
Rohy pot ebují p i pozornost díky t žce
ešení kuchy ské linky zvýšenou ešitelné dostupnosti vzniklého
prostoru a náro né manipulaci. Vhodným ešením jsou nap íklad výsuvné nebo oto né systémy. 16
Obrázek 9: ešení rohové sk í ky
16
Www.novinky.cz/ [online]. 2007 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z www:: http://www.novinky.cz/bydleni/rekonstrukce/114193-naplanujte-si-vyuziti-uloznych-prostor-vkuchyni.html
11
HORNÍ SK Í KY
Trendem sou asnosti je odleh ení a minimalizace sestav horních sk ín k. Tento trend však, zejména u menších kuchyní, m že zp sobit nedostate né množství úložných prostor . V tomto p ípad se namísto rušení horních sk ín k doporu uje odleh ení použitím sklen ných dví ek, policových systém apod.17 Umíst ní horních sk ín k od pracovní desky kuchy ské linky je p ibližn 50 cm.18 Z hlediska otevírání se d lí horní sk í ky na otevírací , výklopné nebo výsuvné.
Obrázek 10, 11, 12: Prostorov šetrná ešení otevírání dví ek u horních sk ín k
6.1.5. ZA
ÍZENÍ ŠATNY A KOMORY
Šatny a komory
jsou problematikou, která se týká p edevším rodinných dom a
velkých byt . V sou asné dob dochází k mírnému úpadku v budování komor, naopak šatny za ínají být velmi populárními a za ínají se objevovat i v menších bytech. ŠATNY
P i ešení prostoru šatny je dispozi n nap íklad napojením na p edsí
vhodným umíst ním v blízkosti vchodu,
nebo ložnici. Nejideáln jším ešením je šatna, která je
p ístupná z více stran najednou. Šatny jsou v tšinou uzavírány posuvnými nebo shrnovacími dve mi, což p ináší úsporn jší ešení prostoru p i manipulaci. Jejich vybavení je variabilní a záleží primárn na pot ebách uživatele. Jedná se o kontejnery a
17
V RA TOM ÍKOVÁ, PETR TOM ÍK, 2008. Úložné prostory v byt a rodinném dom , 1. vydání. Grada Publishing, a. s., Praha, 112 s. ISBN 978-80-247-2556.7. 18 PETR BRUNECKÝ, FRANTIŠEK ŠVANCARA, 1995. Interiér- lov k a nábytek, 1. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , s. 171. ISBN 80-7157-157-1.
12
zásuvky, plastové boxy, police, drát né nebo textilní koše, šatní ty e, ramínka pro oble ení, výsuvné a oto né držáky, krabice, samostatné há ky, atd.19
Obrázek 13: Samostatná šatna, 14: Šatna vedle ložnice, odd lená sklen nou p í kou
Podle vybavení rozeznáváme t i typy šaten. Typ A – tento typ šatny je vybaven jako komora s voln uloženými od vy na policích i r zných typech v šákových ty í, v šák
a plic na boty i od vní
dopl ky. K výhodám tohoto typu šatny pat í velmi dobrý p ehled, snadná kontrola a udržování systému a po ádku v uložených v cech. Jeho nevýhodou je snadná dostupnost
prachu,
kterou
lze
však
odstranit
dob e
ešenou
vzduchotechnikou. Typ B – šatna je v tomto p ípad
vybavena systémem uzavíratelných
vestav ných sk íní s d kladn promyšleným a asto flexibilním vybavením. Za výhodu lze ozna it lepší ochrana ukládaných v cí proti p ístupu prachu. Nevýhodou jsou však vyšší po izovací náklady, horší p ehled v uložených v cech a pot eba manipulace s dve mi sk íní. Typ C – poslední typ odpovídá kombinaci volného ukládání v cí a vestav ných sk íní. V tšinou je dopln na volnými nást nnými a stojanovými v šáky. 20 Šatna pat í v sou asné dob k nedílné sou ásti v tšiny dom i byt . Tém
každý z nás
se totiž nespokojí jen s pot ebným množstvím oble ení, kupujeme stále nové „trendy“ kousky a sk ín se neustále plní. V tomto p ípad je šatna nejlepším ešením. Poskytne
19
V RA TOM ÍKOVÁ, PETR TOM ÍK, 2008. Úložné prostory v byt a rodinném dom , 1. vydání. Grada Publishing, a. s., Praha, 112 s. ISBN 978-80-247-2556-7. 20 BORIS HÁLA, 2009. Interiér – tvorba obytného prostoru. Grada Publishing, a. s., Praha, s. 127-128. ISBN 978-80-247-3216-9.
13
nám organizovaný prostor, který nám umožní odsun velkých sk íní z obytných ástí interiéru a vzniklý prostor m žeme pak lépe využít. KOMORY
Komoru lze využít k ukládání r zných p edm t . M že plnit funkci samostatné místnosti pro ukládání potravin (tzv. špižírna), kdy je umíst na vždy v blízkosti kuchyn . Dále m že být využita pro ukládání sezónních v cí, pot eb pro úklid nebo v cí, které nejsou denn
používány. K
vnit nímu vybavení komory pat í p edevším regály, police a v šáky. 21
Obrázek 15: Samostatná spíž
Nyn jší zp sob života vede k úpadku ve využití komory jako samostatného prostoru pro ukládání potravin. Tento jev je zp soben jednoduše tím, že takový prostor domácnosti nepot ebují. Oproti minulým generacím sou asná generace nejr zn jších druh
zava enin
nevyrábí kvanta
i kompot , supermarkety nám poskytují veškeré
potraviny 7 dní v týdnu. Není tedy t eba skladovat zeleninu a ovoce po celý rok a tento prostor zkrátka, z hlediska ukládání potravin, není pro co využít.
6.2. VNIT NÍ VYBAVENÍ V sou asné dob nepat í k jedinému vybavení sk íní pouze pevné nebo volné police. K dokonalému využití vnit ních prostor sk íní lze využít velké množství r zných skladebných prvk nejr zn jších materiál , dle požadavk a pot eb uživatele. Jedná se o výsuvné police, výsuvné zásuvky, v šáky na kalhoty a sukn , v šáky na kravaty a opasky, výsuvné zrcadlo, krabice i šatní ty e, atd.22
21
V RA TOM ÍKOVA, PETR TOM ÍK, 2008. Úložné prostory v byt a rodinném dom , 1. vydání. Grada Publishing, a. s., Praha, 112 s. ISBN 978-80-247-2556-7. 22 tamtéž
14
Obrázek 16: Sklopná šatní ty , 17: Teleskopický oto ný stojan na boty, 18: Držák na kalhoty
6.3. OTEVÍRÁNÍ Zp sob otevírání dve í úložných prostor se volí p edevším na základ prostorových možností dané místnosti. D lení dve ních systému z hlediska konstrukce. Posuvné dve e – nyní jeden z nejpoužívan jších ešení otevírání dve í úložných prostor , a to práv díky úspo e prostoru p i manipulaci. Skládací dve e – skládací dve e jsou podobné dve ím posuvným. P i jejich otevírání dochází ke skládání na zp sob harmoniky. Posuvné skládací dve e – tento princip otevírání je na trhu nejnov jší. Nabízí prostorov velmi dobré ešení navíc s tím, že oproti posuvným dve ím m žeme otev ít celý prostor sk ín nebo jenom ást. Nejsme omezeni vždy jednou zakrytou ástí sk ín , jak je tomu u dve í posuvných. Otvíravé dve e – tento zp sob otevírání je prostorov nejnáro n jším, avšak stále
nejlevn jším
ešením.
Dve e
jsou
osazeny
b žn
používanými
nábytkovými záv sy. Záv sy, záv sové tkaniny – zp sob praktického uzav ení z hlediska pot ebného prostoru pro manipulaci. Z hlediska údržby je však snížen hygienický komfort díky špatné istitelnosti a zadržování prachu v záv su.
15
Žaluzie, rolety, rohože – tento zp sob nabízí obdobné využití jako u záv s a záv sových tkanin. Hygienický komfort je odvislý od zvoleného materiálu. 23
Obrázek 19: Otevíravé dve e, 20: Posuvné dve e, 21: Skládací posuvné dve e
6.4. OSV TLENÍ Osv tlení úložných prostor
lze rozd lit z hlediska umíst ní na vnit ní a vn jší a
z hlediska použitého zdroje na žárovková nebo zá ivková svítidla. Krom klasických zdroj
se na trhu objevují i osv tlení na bázi bodových
t chto
i plošných
sv tlovod , neon , LED (svítivých diod), fluorescen ních pás , panel nebo kabel , dekorativních hadic apod.. Vn jší svítidla jsou svítidla umíst ná nezávisle mimo sk í nebo na vn jší ásti sk ín . Pat í sem vestav ná svítidla zabudovaná ve strop p ed sk íní a svítidla umíst ná na vn jší hran sk ín . 24 Vnit ní osv tlení je umíst no p ímo uvnit sk ín . U tohoto druhu svítidel je d ležité, aby byly opat eny certifikátem pro možnost montáže na a do ho lavého materiálu. Pat í sem nap íklad osv tlení zabudované p ímo do korpusu sk ín , svítící šatní ty e nebo svítidlo p isazené na korpus sk ín . Vnit ní svítidla lze ovládat mechanicky nebo na základ pohybového senzoru, kdy se sv tlo rozsvítí p i otev ení dve í.
25
Osv tlení úložného prostoru na
základ pohybového senzoru je však nepraktické. Po otev ení sv tlo svítí jen ur itou chvíli a poté si senzor op t žádá pohyb. Pro uživatele to tedy znamená, že p i hledání pot ebného p edm tu musí neustále mávat ruky nebo vykonávat jiný pohyb, aby sv tlo svítilo nep etržit . 23
HANA FIŠEROVÁ, 2006. Úložné prostory, 1. vydání. ERA group, spol. s. r. o., s. 66-73. ISBN 807366-061-X. 24 Www.e-light.cz/ [online] 2003 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z www: http://www.elight.cz/news/view.php?id=35& 25 tamtéž
16
Obrázek 22: Vn jší osv tlení zabudované ve strop p ed sk íní, 23: Vnit ní osv tlení umíst né v šatní ty i
6.5. ROZM RY ÚLOŽNÝCH PROSTOR Úložné prostory neslouží lov ku p ímo, tudíž na jejich rozm ry nemá primárn vliv. Rozm ry úložných prostor jsou závislé p edevším na druhu ukládaného p edm tu, jeho velikosti a množství. Krom základních rozm r je dále d ležité si uv domit, že je pot eba ur itý prostor kolem nábytku p i manipulaci. 26
6.5.1. ÚLOŽNÉ PROSTORY DLE VELIKOSTI MALÝ ÚLOŽNÝ PROSTOR
Malý úložný prostor je ur en pro ukládání drobných p edm t . Nej ast ji se jedná o mobilní nábytek, který se objevuje v obývacím pokoji, ložnici, d tském pokoji a na p edsíni. Krom interiéru.
své primární funkce ukládání dále dotvá í p íjemné prost edí
27
26
STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábtek lov k – bydlení, 1. vydání. Ústav bytové a od vní kultury, Praha a eskoslovenské st edisko výstavby a architektury, s. 55. 27 PETR BRUNECKÝ, FRANTIŠEK ŠVANCARA, 2995. Interiér – lov k a nábytek, 1. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , s.177. ISBN 80-7157-157-1.
17
VELKÝ ÚLOŽNÝ PROSTOR
V sou asné dob je velký úložný prostor tvo en p edevším vestav ným nábytkem. Krom toho se jedná o police a policové systémy, zásuvky, výsuvné za ízení, mobilní krabice, zásobníky, plata. 28 Na základ norem, právních p edpis a zákon musí nábytek spl ovat ur ité stanovené požadavky. Norma SN 910108 Šatní sk ín , ur uje: vnit ní hloubka úložného prostoru minimáln 56 cm, výška úložného prostoru (výška šatní ty e) min. 140 cm (dlouhé šaty), výška šatní ty e pro saka a krátké obleky min. 90 cm, vzdálenost osy ty e od vodorovného horního dílce min. 5 cm, výška ukládacího prostoru nad šatní ty í min. 17 cm. 29
6.5.2. ERGONOMIE Ergonomie je v decká disciplína, která se zabývá vztahy mezi lov kem, jeho inností a ostatními prvky pracovního systému. K tomu jsou využívány poznatky, údaje a metody ur ené k dosažení optimální pohody lov ka, zvyšování efektivnosti lidské innosti a k prevenci rizik zdravotního poškození. 30 Pro vztah lov k a úložný nábytek je z hlediska ergonomie podstatné výškové umíst ní polic a zásuvek, a to z hlediska pohody t la p i manipulaci s p edm ty. Podle ISO 11228 je ru ní manipulace každá innost vyžadující použití lidské síly ke zvedání, spušt ní, p enášení nebo jinému pohybu s b emenem a k jeho držení. 31 P i manipulaci s p edm ty dochází k vlivu na pohybový systém. P i špatné manipulaci m že docházet p edevším k poškození páte e, poškození, sval , vaz a periferních
28
PETR BRUNECKÝ, FRANTIŠEK ŠVANCARA, 1995. Interiér – lov k a nábytek, 1. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , s. 177-180. ISBN 80-7157-157-1. 29 tamtéž 30 www.osha.europa.eu/ [online] 2010. [cit. 2010-07-01] Dostupné z www: http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/publications/files/ergonomie_ces.pdf 31 S. GILBERTOVÁ, O. MATOUŠEK, 2002. Ergonomie – optimalizace lidské innosti, 1. vydání. Grada Publishing, Praha, s. 167. ISBN 80-247-0226-6.
18
kloub . D ležitá je hmotnost p edm tu, tvar a objem, úchopové možnosti p edm tu, umíst ní a dráha pohybu a frekvence manipulace.32 D ležité je také správné ovládání kování (úchytky, klí e, kliky), tedy pot ebné síly vynaložené na manipulaci s nimi, a to takové síly, aby nedocházelo k namáhání sval a kloub na prstech ruky. Velikost vynaložené síly pro otev ení nebo uzav ení dve í je ovlivn na typem kování, tvarem, velikostí a umíst ním na nábytku. 33 V tšina uživatel druh kování z hlediska námahy organismu ne eší. Podstatná je pro n p edevším stránka vzhledová. Podle námahy, kterou proces ukládání vyžaduje jsou známy tyto pásma dosah , stanovené na základ ženské populace. Pásmo snadno dosažitelné bez ohnutí nebo pokleknutí. Pásmo dosažitelné pouze p i postavení na plochu situovanou výše než podlaha.34
6.5.3. ANTROPOMETRIE Antropometrie je jedna ze základních výzkumných metod antropologie, tedy v da o lov ku, jeho vývoji v ase, kultu e, atd. Antropometrie je systém m ení a pozorování lidského t la a jeho ástí. Podkladem pro m ení je soustava antropometrických bod na hlav , trupu a kon etinách. Jejich poloha byla stanovena mezinárodní dohodou.35 Na úložné prostory má antropometrie vliv p edevším z hlediska jednotlivých dosah lov ka a výšky o í v sed a p i stání. Tyto získané rozm ry ur ují vhodné rozmíst ní úložných prostor
pro daného jedince. Na základ
antropometrických m ení lze
sledovat zm ny t la lov ka a tudíž i zm nu požadavk na úložné prostory. Pro úložné prostory jsou z hlediska uživatele nejd ležit jší tyto rozm ry: 36 výška o í p i stání, výška o í p i sezení, 32
tamtéž PETR BRUNECKÝ, FRANTIŠEK ŠVANCARA, 1995. Interiér - lov k a nábytek, 1. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , s. 81-82. ISBN 978-80-7375-354-2. 34 tamtéž 35 www.gym-bohumin.cz/ [online] [cit. 2010-06-20] biologie/soubory/antropometrie.doc 36 STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL. 1972. Nábytek lov k a bydlení, 1. vydání. Ústav bytové a od vní kultury, Praha a eskoslovenské st edisko výstavby a arch. s. 55-59. 33
19
dosah vzh ru vstoje, dosah kup edu, dosah vzh ru vsed , dosah dolu vsed , dosah kup edu vsed .
6.5.4. VÝŠKA Výška prostoru pro ukládání závisí p edevším na dosazích lov ka a na výšce horizontu lov ka. Krom toho dále pak na sv tlé výšce místnosti, výšce parapet , výšce zárubní apod., ale také na rozm ru ukládaného p edm tu. 37 Z hlediska neaktuálních informací dostupné literatury bylo provedeno orienta ní m ení, díky kterému jsem získala d ležité informace o vlivu výšky lov ka na tvorbu úložných prostor v bytovém interiéru. P i m ení byla figurantkou žena o výšce 167 cm, což odpovídá sou asné pr m rné výšce ženy v R. 38 Tyto výsledky byly porovnány s dostupnou literaturou z roku 1972. Výška ženy p i m ení z roku 1972 odpovídala 164 cm. (Nábytek lov k - bydlení, 1972). Níže uvedené obrázky znázor ují orienta ní m ení provedené pro tuto práci (2010) v porovnání s m ením z knihy Nábytek lov k a bydlení (1972). M ení bylo provedeno na základ knihy ze 70. let (sloužila jako vzor p i m ení jednotlivých dosah
a pozic ovliv ujících úložné
prostory), práv proto, aby mohly být jednotlivé dosahy a pozice d ležité pro ukládání porovnány. Pro dopln ní informací bylo provedeno i m ení pro mužskou postavu. Figurantem byl muž o výšce 180 cm (sou asná pr m rná výška muže v R je 180 cm)39.
37
STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL. 1972. Nábytek lov k a bydlení, 1. vydání. Ústav bytové a od vní kultury, Praha a eskoslovenské st edisko výstavby a arch. s. 55 38 Www.wiki.answers.com/ [online] 2008 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z www: http://wiki.answers.com/Q/What_is_the_average_height_of_men_and_women_worldwide 39 tamtéž
20
Obrázek 24: Výška oka vsed , 25: Výška oka vestoje, 26, 27: Výšky o í muže (2010)
Rozm ry uvedené na obrázku 24-27 byly získány na základ zm ení výšky oka p i vzp ímeném postavení t la vsed a vestoje.
Obrázek 28: Výška oka vsed , 29: Výška oka vestoje (1972)
Obrázek 30: Dosah jednou vzty enou paží na špi kách, 31: Dosah ob ma pažemi, 32, 33: Dosahy muže (2010)
21
Dosahy ukázané na obrázku 30-33 byly nam eny na figurantce (figurantovi), stojící u st ny, v prvním p ípad
byl v pozici na špi kách zm en dosah jednou rukou, ve
druhém p ípad p i stoji na celé ploše chodidla dosah ob ma pažemi.
Obrázek 34: Dosah jednou vzty enou paží na špi kách, 35: Dosah ob ma pažemi bez zvýšené podložky (1972)
Obrázek 36: Optimální dosah vstoje, 37: Optimální výška pro ukládání vstoje, 38: Optimální výška pro ukládání vsed (2010)
Obrázek 39: Optimální dosah vstoje, 40: Optimální výška pro ukládání vstoje, 41: Optimální výška pro ukládání vsed (muž 2010)
Výsledky ukázané v obrázcích 36-41 odpovídají pohodlným dosah m
lov ka bez
namáhání t la. Tedy dosah optimálních pro pohodlné ukládání.
22
Obrázek 42: Optimální dosah, 43: Optimální výška pro ukládání vstoje, 44: Optimální výška pro ukládání vsed (1972)
Obrázek 45: Optimální výškové umíst ní zásuvek vestoje a vsed (2010)
Obrázek 46: Optimální výškové umíst ní zásuvek vestoje a vsed (muž 2010)
Obrázek 45-46 ukazuje optimální umíst ní zásuvek vestoje a vsed , na základ zm ených dosah pro pohodlnou manipulaci.
Obrázek 47: Optimální výškové umíst ní zásuvek vestoje a vsed (1972)
23
Obrázek 48: Výškové situování polic pro ženu, 49: Výškové situování polic pro muže (2010)
Obrázek 48-49 ukazuje aplikaci nam ených rozm r
pro ukládání stanovených
p edm t .
Obrázek 50: Výškové situování polic (1972)
24
Vliv vybraných ukládaných p edm t na výšku úložných prostor je uveden v tabulce3. Tabulka 3: Výška úložného prostoru dle charakteristického p edm tu
Typ ukládaných p edm t
Ur ující p edm t
Výška prostoru (mm)
Od vy
Kabáty a saka
1500 (ur ující je délka kabátu)
Obuv
Ur ující jsou koza ky a pánské holínky, pro ostatní lze výšku snížit
500
Klasické košt
1500
Obrazové publikace, skripta, encyklopedie
300
B žné formáty beletrie
250
DVD p ehráva e, domácí kino apod.
100
Formáty typu A4 umíst né v šanonu
320
Smetáky a mopy Knížky a publikace Knihy Výrobky audio a videotechniky Kancelá ské písemnosti
6.5.5. ŠÍ
KA
Na ší ku úložných p edm t má v tší vliv množství ukládaných p edm t než jejich ší ka. D ležitým faktorem je délka police, která musí mít dostate nou nosnost p i dané konstrukci. 40
6.5.6. HLOUBKA Hloubka sk ín
se ur uje na základ
velikosti ukládaného p edm tu.41 Tabulka 4
ukazuje uložení vybraných p edm t do daných úložných prostor na základ velikosti p edm tu.
40
STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL, 1972. Nábytek lov k a bydlení, 1. vydání. Ústav bytové a od vní kultury, Praha a eskoslovenské st edisko výstavby a arch. s. 55. 41 tamtéž
25
Tabulka 4: Hloubka úložného prostoru podle druhu ukládaných p edm t
Typ ukládaných p edm t
500 - 600 mm
400 – 500 mm
Od vy
kabáty, obleky, šaty
kalhoty
košile, svetry
tri ka, halenky
vysava , kbelík, smeták, sušák na prádlo, žehlicí prkno, šicí stroj
P edm ty pro provoz domácnosti
spodní prádlo vycházková, spole enská a domácí obuv
lyža ské boty, brusle
Obuv
300 – 400 mm
Knihy
úklidové prost edky, stolní nádobí, ná adí knihy, asopisy
Výrobky audio a video tech.
DVD p ehráva e šanony s papíry formátu A4
Kancelá Dopl ky a drobné p edm ty
kabelky, tašky
klobouky, epice, ve erní kabelky
Sezónní p edm ty
kufry, cestovní tašky
tašky
6.5.7. MANIPULA
kravaty, rukavice, kapesníky, šály
NÍ PLOCHA PRO ÚLOŽNÝ NÁBYTEK
Krom správn zvolených rozm r úložných prostor je také nezbytné se zam it na pot ebný prostor pro pohodlnou a bezpe nou manipulaci s uloženými p edm ty. Jako p íklady (obrázek 51-53) jsem uvedla fakta získané z knihy Nábytek lov k a bydlení z roku 1972 Jelikož se jedná o starší literaturlu, lze p epokládat neaktuálnost údaj . Proto jsem zkusila jednotlivé pozice p em it, a to pouze pro své zjišt ní, zda se dá alespo s obdobnými rozm ry p i realizaci úložných prostor po ítat. Manipula ní plocha p i obsluze zásuvek. 1 – Situace jedná znázor uje manipulaci v omezeném prostoru, kdy je t eba se hluboce sklonit k zásuvce umíst né t sn
nad zemí, naproti velkému úložnému prostoru.
V takovém p ípad je minimální pot ebný prostor pro manipulaci se zásuvkou 1500 mm.
26
V p ípad jedna hraje d ležitou roli, zda se jedná o manipulaci s polovýsuvnou nebo plnovýsuvnou zásuvkou. V p ípad plnovýsuvu je tento rozm r pravd podobný. Pro pohodlnou manipulaci v této situaci jsem p i použití plnovýsuvu nam ila 1400 mm. 2 – V této situaci se jedná o obsluhu stejné zásuvky, která je však umíst na naproti malému úložnému prostoru. Nezbytná manipula ní plocha je 1200 mm. U situace dv je nepochopitelný uvedený jiný rozm r než v p ípad jedna. I v této situaci lze po ítat s pot ebným prostorem asi 1400 mm. 3 – P i obsluze zásuvky vestoje je t eba pro pohodlnou manipulaci 600 mm. Hodnota uvedená v situaci t i je nepravd podobná, nebo je špatn zakreslena. 600 mm mi vyšlo jako rozm r pot ebný pro otev ení zav eného plnovýsuvu hlubokého 500 mm. 4 – V p ípad obsluhy zásuvek, které jsou umíst ny naproti sob je p i jejich vysunutí nezbytná manipula ní plocha mezi nimi 400 mm. Pro situaci 4 je 400 mm dosta ujících. V tomto p ípad však záleží na tlouš ce lov ka. 3 1
2
4
Obrázek 51: Pot ebné manipula ních plochy p i obsluze zásuvek
27
Manipula ní plocha p i obsluze velkých úložných prostor. P i obsluze velkého úložného prostoru, který stojí proti malému úložnému prostoru je minimální manipula ní plocha 700 mm. Pokud stojí proti velkému úložnému prostoru, jedná se o 1000 mm. Mezi t mito situacemi není jasný rozdíl v pot ebné ploše pro pohodlnou manipulaci 300 mm.
Obrázek 52: Manipula ní plocha p i obsluze velkých úložných prostor Manipula ní plocha p i obsluze šatních úložných prostor. Pot ebný manipula ní prostor p i obsluze šatní sk ín o hloubce 600 mm je minimáln 900 mm. Pokud máme umíst ny dv šatní sk ín prosti sob , pot ebný manipula ní prostor se zvýší na 1000 mm. 42 Ani v této situaci není rozdíl zcela jasný. Pot ebná plocha je v obou p ípadech stejná. D ležitou roli hraje použití dve í u sk íní. Pokud se jedná o klasické otvíravé dve e, je pot ebná plocha pro manipulaci v tší. P i zm ení mi vyšlo zhruba 600 mm. U posuvných a skládacích je dosta ující plocha podstatn menší.
Obrázek 53: Manipula ní prostor p i obsluze šatní sk ín 42
STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábytek lov k a bydlení, 1. vydání. Ústav bytové a od vní kultury, Praha a eskoslovenské st edisko výstavby a arch., s. 119.
28
7.
NOVÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE
Nejstarším materiálem, který byl používán pro výrobu veškerého historického nábytku bylo masivní d evo. V sou asné dob je však díky dostupnosti nových technologií a materiál nahrazováno aglomerovanými materiály, které jsou dýhované, nebo v horší, avšak ast jší variant , olepené laminovou fólií. Masivní d evo tak bylo odsunuto na pozici luxusní suroviny, která je využívána p edevším na rámové konstrukce. Krom materiál d ev ných i na bázi d eva si sou asné moderní trendy žádají i adu dalších materiál , jako je nap íklad velmi populární hliník, sklo a kov. V posledním desetiletí se do pop edí dostává také plast a zajímavou novinkou je nap íklad použití papíru.
7.1. PLAST Plast, plastická hmota, um lá hmota. Všechny tyto názvy skrývají stejný význam, který pod sebou nese celou adu syntetických nebo polysyntetických polymerních materiál , asto obsahujících další dopl kové látky, které p ináší zlepšení jeho užitných vlastností. Díky neustálému zdokonalování výroby a modifikacemi stávajících typ lze íci, že plasty již nejsou surovinami, ale polotovary, které se dále zpracovávají. 43 Plast je ozna ován materiálem 21. století. Materiálem, který nabízí tvárnost, odolnost, pevnost a možnost výb ru barevného provedení, dokonce i v pr svitných a pr hledných variantách, které jsou nyní velmi oblíbené. Materiálem, který díky svým vlastnostem nachází použití tém
ve všech pr myslových
odv tvích a významn
také vstupuje do
nábytká ství. Mezi výhody tohoto materiálu pat í
p edevším
nízká
hustota,
chemická
odolnost, jednotnost složení a struktury a dobrá zpracovatelnost energeticky málo náro nými technologiemi vhodnými pro masovou výrobu (lisování, vst ikování, vyfukování, apod.).44 Obrázek 54: Nábytek z plexiskla 43
www.imaterialy.cz/ [online] 2008 [2010-06-25]. Dostupné z www: http://www.imaterialy.cz/clanky/materialy/1968/plasty-pro-stavebnictvi-a-nbsparchitekturu-2polymetylmetakrylat-pmma/ 44 www. wikipeda.org/ [online] 2010 [cit. 2010-06-25]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Plast
29
Jelikož existuje celá ada r zných druh plastických hmot a každá z nich je vyráb na jinou technologií, jejich vlastnosti se pochopiteln
liší. Soudobý nábytkový trend
p edstavují pr svitné a pr hledné plasty, které v interiéru p sobí lehkým, vzdušným dojmem a v kombinaci s jinými materiály (nap . hliník, d evo) umí vytvo it harmonický celek. Nejznám jším plastem, který poskytuje pr hlednost i v tlustých vrstvách je tzv. plexisklo (polymetylmetakrylát – PMMA). Plexisklo je pr hledný syntetický polymer s vlastnostmi termoplastu. Je používán jako náhražka skla. Oproti sklu jsou jeho výhodou nízké výrobní náklady, snadné tvarování, nižší hmotnost a odolnost v i náraz m. Nevýhodou je však nižší chemická odolnost a náchylnost na poškrábání – nižší tvrdost. Nej ast jší alternativou PMMA je polykarbonát.45 Z hlediska úložných prostor se plexisklo používá p edevším pro výrobu sk í ových st n a p í ek. Vytvo í ur itý p ed l, ale zárove nep sobí tak tvrdým dojmem, jelikož je p es n j vid t.
7.2. CORIAN® Corian® je povrchový materiál, který je v sou asné dob velmi používán. Vstupuje jak do obytných interiér , tak do komer ních. Jeho obliba je tak výrazná p edevším díky jeho vlastnostem. Snad vše, na co si lov k vzpomene, lze z Corianu® vyrobit. Nabízí odolnost a tvárnost kamene, ale však možnostmi zpracování se podobá tvrdému d evu. P edními výhodami tohoto materiálu je snadná opracovatelnost, možnost úpravy povrchu broušením a lešt ním, bezespárá technologie, spojování lepením a možnost ohýbání a tvarování za tepla. D íve se Corian® používal p edn pro pracovní desky kuchyní a v koupelnách. Na základ nyn jších nových technologií zpracování je ale jeho využití mnohem širší. Povrch m že být gravitován nebo zmatn n pískováním, do povrchu mohou být sublimací vytvo eny rozli né obrazce. Tento materiál lze obráb t pomocí numericky ízených stroj nebo složit tvarován ízeným tlakem a teplotou. Práv díky variabilit použití je mezi architekty a designéry velmi oblíben. 46
45
www.cs.wikipedia.org/ [online] 2010. [2010-06-18] Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Polymetylmetakryl%C3%A1t 46 www.imaterialy.cz/ [online] 2008. [2010-06-20] Dostupné z www: http://www.imaterialy.cz/clanky/materialy/2866/plasty-pro-stavebnictvi-a-architekturu-15-povrchovematerialy-solid-surfaces/
30
Obrázek 55: Pojízdná knihovna z Corianu®, 56: 3,7 m dlouhá st na z Corianu®
7.3. SKLO Použití skla vnáší do interiéru istotu, vzdušnost, hravost, ale i luxus. Stále ast ji se tak objevuje použití skla v nejr zn jším provedení, jako jsou sklen né p í ky, obklady, schody, dve e, apod. P i zam ení se na skupinu úložných prostor je sklo nej ast ji používáno pro výpln dve í. Pro tento ú el se používá výhradn kalené (tvrzené) sklo o tlouš ce 8 – 10 mm. Kalené sklo je vyráb no speciálním procesem, kdy dochází k zah átí na 600°C a poté k prudkému
nebo
p ípadech p esn
pomalejšímu ochlazení, v obou ízenou rychlostí. Touto úpravou
dojde k trvalému nap tí rovnom rnému po celé ploše. Na povrchu skla je silné tlakové a uprost ed tahové pnutí. P i destrukci skla poté nedochází k rozbití skla na ostré úlomky, ale na drobné neostré, což je zp sobeno silným vnit ním nap tím. V tomto p ípad se jedná o tzv. bezpe nostní sklo. Krom
tohoto zp sobu je
bezpe nostní sklo také tzv. lepené, které se vyrábí slepením dvou nebo více sklen ných tabulí pomocí bezpe nostní folie. Tlouš ka folie ur uje pevnost a bezpe nost skla. 47 Sklen né výpln
Obrázek 57: Sklen né posuvné dve e
jsou nej ast ji vsazovány do hliníkových nebo ocelových rám .
Možností je ale také použití rám d ev ných nebo nechání dve í bez osazení. Otevírání
47
www.alfaglass.cz/ [online] [2010-06-18] http://www.alfaglass.cz/index.php/skla/tvrzena-kalena-skla
31
sklen ných dve í u úložného nábytku m že být otvíravé nebo posuvné. Vždy musí být použito speciální kování pro sklen né dve e.48 Pro výpln dve í úložných prostor lze volit z n kolika druh skel. Float - iré sklo, Santiáno – pr svitné sklo, které je jednostrann
plošn
leptané, Planibel – sklo
celoplošn barvené, Lacobel – lakované barevné sklo, atd. U všech druh je možnost volby z široké palety barev.
7.4. KOVY A JEJICH SLITINY Kovy všeobecn
p edstavují skupinu pevných, tvrdých, tvárných a trvanlivých
materiál . Jsou to p írodní krystalické materiály, které se získávají z vhodných rud. Podle podílu železa se d lí na kovové a nekovové. Slitiny kov vznikají míšením dvou a více kov za p ídavku jiných prvk . Kovy a jejich slitiny mají velmi silné zastoupení ve stavebnictví a architektu e. Jejich uplatn ní ale také vstupuje, v sou asné dob významn ji, do oblasti nábytku. Využívány jsou, krom dobrých vlastností, také díky svému chladnému lesklému odstínu, který je ostatními materiály nenahraditelný. Jejich lesk je dán schopností odrážet viditelné sv tlo, které nepropouští a i v tenkých vrstvách jsou nepr hledné. Mezi nejvýznamn jší, z hlediska nábytká ství, pat í nerezová ocel a hliník. NEREZOVÁ OCEL
Ocel je slitina kov železa, uhlíku a dalších prvk . Má tmavost íbrnou barvu a je velmi pevná. Sou asné technologie umož ují až neuv itelné možnosti v úprav povrchu. Nerezová ocel m že být lesklá, zrcadlov lesklá, matná, hladká, drsná, se vzorem, r zné barevnosti, apod.49 Její uplatn ní v nábytku najdeme u nosných konstrukcí, kování nebo p ípadn dopl cích.
48
www.novinky.cz/ [online] 2007. [2010-06-07] Dostupné z www: http://www.novinky.cz/bydleni/tipya-trendy/187131-sklo-do-interieru-patri-doda-mu-punc-elegance-a-vzdusnosti.html 49 www.euro-inox.org/ [online]. [2010-06-22] Dostupné z www: http://www.euroinox.org/pdf/build/Finishes02_CZ.pdf
32
HLINÍK
Hliník je st íbrolesklý, m kký a lehký kov. V nábytká ství je hliník, díky své lehkosti a dobré odolnosti, používán zejména pro výrobu zahradního nábytku. V posledních letech se také více používá i v interiéru formou dopl k , ale p edevším ve form hliníkových rám dve í vestav ných sk íní v kombinaci se sklen nou, zrcadlovou nebo laminovou výplní.
Obrázek 58: Použití hliníkového rámu na vestav né sk íni, 59: Hliníkový profil
7.5. PAPÍR S vynikající realizací papírového nábytku p išel designér Frank O. Gehry, který v roce 1972 vytvo il sestavu sedacího a stolového nábytku, pro papír až nepochopitelných tvar . V úložném nábytku se s papírem setkáváme už po dlouhou dobu v podob kartónových krabic, které nám slouží jako levný, lehký, kdykoliv vym nitelný kus úložného nábytku. Krom zmi ovaných krabic se ale na trh dostávají i nejr zn jší, již na první pohled velmi luxusní druhy úložných prostor. Pro výrobu takového nábytku se používají nej ast ji vlnité lepenky (dvouvrstvé až sedmivrstvé) nebo trubicové prvky r zných profil (kruhový, tvercový, trojúhelníkový apod.). Nevýhodou papírových materiál
je malá odolnost v i tekutinám (vod ,
olej m, mastnotám, apod.) a zm ny fyzikálních a mechanických vlastností p i navlhnutí. Pokud je materiál správn
povrchov
upraven, lze destrukce vzniklé
p sobením vlhkosti a ostatních tekutin snížit.50 I p esto se papír zatím materiálem pro
33
masovou výrobu v oblasti nábytku nestal. Jeho použití je spíše p edm tem designér a „boom“ ho t eba jednou eká.
Obrázek 60: Papírová sk í , 61: Papírové k eslo F. O. Gehry
34
8.
SKLADBA UKLÁDANÝCH P EDM T A UKLÁDÁNÍ
Skladba ukládaných p edm t zcela odráží individualitu každého jedince. Každý z nás má jiné pot eby, jiné priority, tudíž i pot eba prostoru pro odkládání a ukládání v cí se zna n liší. Významnými hledisky, odlišující objem a skladbu ukládaných p edm t jednotlivých jedinc , jsou v k, klimatické podmínky, životní styl a sociální úrove .
8.1. OBLE ENÍ Historicky prvním od vem byla v podstat sukn . Objevila se už v prav ku jako kus kožešiny, kterou lidé nosily omotanou kolem sebe pro zakrytí nejintimn jších partií, a to bez ohledu na pohlaví. 51 V sou asné dob však sukn a šaty pat í do šatníku ryze ženského a jsou tak v podstat jediným rozdílem mezi šatníkem muže a ženy. Dlouhé dámské šaty, zav šené na ramínku, pot ebují pro pohodlné uložení prostor o výšce p ibližn 140 cm, dle výšky ženy. Ukládají se zpravidla do vysokých šatních sk íní. Nejv tším „žroutem“ úložných prostor
lov ka je oble ení. Jak je uvedeno v knize
Nábytek lov k a bydlení z roku 1972, práv oble ení zabírá 33% úložných prostor v byt .52 Ale je tomu tak i v sou asnosti? Vlivem nasycenosti trhu s oble ením je jejich snadná cenová dostupnost. Konkurence mezi sebou bojují nejr zn jšími slevami, tudíž je lov k „nucen“ si kupovat i „trendy“ kousky, které nepot ebuje. Jen málokdo je schopen tomuto nátlaku odolat. S postupem asu se nám tedy hromadí kupy oble ení, které už nemáme kde skladovat. Byt se nafouknout prost nedá. ešením je postupné t íd ní a zbavování se jednotlivých kus , které se nestaly t mi oblíbenými. To však v tšina lidí neumí, nechce nebo si zkrátka hledá jinou záminku, pro práv ten daný kousek pot ebuje. Zhruba z 50% procent je šatník tvo en kusy oble ení, které nejsou nošeny.
51
www.wikipedia.org [online] 2010. [2010-06-18] Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sukn%C4%9B 52 STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábytek lov k-bydlení, 1. vydání. Ústav bytové kultury a od vní kultury, Praha a eskoslovenské st edisko výstavby a architektury s. 117.
35
eská republika se nachází v mírném pásu. To znamená, že musíme po ítat s šatstvem pro 4 ro ní období. I tento fakt je významným opodstatn ním, pro má eská populace tolik oble ení. Rozdíl lze pochopiteln vnímat mezi šatníkem muže a ženy. Postupem asu však tento rozdíl není tak významný. Ješt p ed n kolika lety bylo spole ensky nep edstavitelné, aby žena nosila kalhoty - do dvacátého století nosily ženy pouze dlouhé sukn . 53 Ale dnes? V sou asné dob dává v tšina žen p ednost pohodlným kalhotám p ed sukn mi i šaty. I muži prošli zm nou v oblékání. Ješt nedávno by se v mužském šatníku jen t žko hledala barevná tri ka a pestré kalhoty. Uniformita oble ení se vytratila, jednoduchá barevnost oblek a elegance d stojných pán je pry . Možná je jen otázkou asu, kdy muži za nou nosit sukn a šaty, kdo ví. Každý volí své oble ení podle p íležitosti, na kterou se chystá. Jiné oble ení máme na všední nošení, jiné na spole enskou událost nebo oble ení pracovní. Specifickou skupinou je také oble ení ur ené na sport. Nejv tší podíl zabírá v šatníku mladých lidí. Krom r zných tri ek, teplák , kra as a apod. ze speciálních materiál se jedná také o spodní prádlo, které je ur itým zp sobem sportu p izp sobeno. Pro tyto kusy oble ení nevolíme speciální úložné prostory. Pouze bychom si m li zvolit ur itý prostor, ve kterém bude roznošené pracovní nebo sportovní oble ení odd leno od oble ení istého.
8.2. OBUV Obuv je skupina p edm t , která je úzce spjatá s oble ením. Stejn jako oble ení podléhá trend m doby, proto i boty zapl ují náš byt podstatn víc, než tomu bylo kdysi. Krom sezónní obuvi (jarní, letní, podzimní, zimní) pot ebuje lov k také speciální obuv, která odpovídá jeho zájm m a koní k m. Jedná se o obuv sportovní, spole enskou a domácí. Jelikož si však v tšina z nás nevysta í pouze s jedním párem z každé kategorie, i ukládání obuvi, jako relativn malých skladných p edm t , m že v obytném prostoru zp sobit problém.
53
www.kalhoty-2.navajo.cz/ [online]. [2010-06-12] Dostupné z www : http://kalhoty-2.navajo.cz/
36
Obuv se ukládá do botník , které jsou instalovány na p edsíních. Pro ukládání bot se používají klasické sk í ové botníky nebo botníky vykláp cí, které jsou prostorov úsporn jší. Výška jednotlivých polic je ur ena výškou bot. Pro dámy je ur ující výška koza ek, která dosahuje zhruba 50 cm. Úložné prostory ur ené pro obuv musí být dostate n odv trávány, aby docházelo k p irozenému vysychání. 54
8.3. DOPL KY Dopl ky p edstavují velkou skupinu p evážn drobných p edm t . Pat í sem kravaty, pásky, šátky, klobouky epice, rukavice, deštníky, kabelky a tašky a také, p edevším pro ženy typické, šperky. Tyto p edm ty nejsou pro náš život nezbytné, ale i p es to jich v tšina z nás vlastní nespo etn . V roce 2008 otiskla
TK informaci, že britská žena vydá za sv j život v p epo tu v
pr m ru 1 364 000 K za boty a 704 000 K za módní dopl ky. Vyplývá to z výsledk šet ení britské pojiš ovny Churchill Home Insurance. T etina britských žen uvádí, že má 25 pár obuvi. 1,3 milionu osob n žného pohlaví ve velké Británii dokonce tvrdí, že má ur it více než 30 pár bot. Šedesát procent žen v Británii má 10 kabelek a osmdesát procent žen nejmén deset pásk . 55 Tento výzkum v Británii sice neodráží p ímo eskou populaci. Jelikož jsme ale i my zemí evropskou, výsledky by mohly být obdobné.
8.4. P EDM TY ZÁJMOVÝCH AKTIVIT Tyto p edm ty odpovídají aktivitám každého jedince. Pat í sem sportovní pot eby, knihy a asopisy, CD (kompaktní disky), DVD (digitální video disky), sbírky, kreslící pot eby, u ební pom cky student , atd. K významným zm nám z hlediska asového posunu dochází p edevším v technice, do které spadají CD a DVD. Ješt nedávno si nikdo z nás neum l p edstavit, že zmizí 54
PETR BRUNECKÝ, FRANTIŠEK ŠVANCARA, 1995. Interiér – lov k a nábytek, 1. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn s. 180. ISBN 80-7157 55 www.primazena.cz [online] 2008. [210-06-03] Dostupné z www: http://www.primazena.cz/moda/styla-trendy/clanek/kolik-maji-damy-bot/
37
gramofonové desky, diskety, pozd ji i VHS kazety. S postupnými zm nami ve vývoji t chto médií pochopiteln dochází i ke zm n jejich ukládání, respektive ke zm n rozm rových požadavk pro jejich ukládání. Klasický polypropylenový obal na CD má rozm ry 141 x 123 x 5 mm, na DVD 135 x 190 x 14 mm. Kapacita CD je pr m rn 700 MB, kapacita DVD maximáln 5,8 GB. Díky neuv iteln
rychlému vývoje techniky jsou CD a DVD v sou asné dob
nahrazovány pevnými externími disky (zkratka HDD) Není divu, že se CD a DVD vytrácí. HDD totiž poskytuje kapacitu i více než 2000 GB. Krom toho p ináší i úsporu na prostoru. Za zmínku stojí také knihy. Kniha jako v c se nem ní, m ní se však jejich po et. Vlivem klasických kamenných knihoven a v sou asné dob i knihoven internetových se rapidn snižuje po et vlastních knih lov ka. V nov za ízených bytech mladých pár se asto setkáváme s faktem, že bytelná knihovna, tak jak tomu bylo v bytech našich babi ek, zcela chybí. Není do ní co dávat? Nejvýznamn jší roli této kapitoly, z hlediska pot ebného prostrou, hrají sportovní pot eby. Sportovní pot eby jsou zcela individuální pro každého lov ka. P evážn se jedná o skupinu d tí a mladých lidí, kte í jich vlastní nejvíce. D íve tato skupina p edm t až takový problém nep sobila. D ti vlastnily kolo, brusle, lyže a sá ky (v n kterých domácnostech i pro více d tí po jednom kusu). V sou asné dob je tomu však jinak. Krom kola, bruslí, lyží a sán k lze hovo it také o kole kových bruslích, skateboardech, lyžích jak b žkových tak sjezdových, snowboardech, rotopedech a apod. Tyto p edm ty jsou, z hlediska velikosti, v tšinou ukládány mimo obytný prostor - ve sklepech nebo garážích. Toto ešení je dobré v p ípad rodinného domu, ale v klasickém panelákovém sklep ? Jelikož tyto prostory bývají astým cílem zlod j , nastává t žko ešitelný problém. P i p edstav
ty lenné rodiny v byt 3+1 spíš problém ne ešitelný.
Takové množství p edm t se do malého bytu p ece nevejde.
ešení se v n kterých
p ípadech najít dá. Nap íklad u problému, kam s kolem, m žeme využít možnost zav šení na ze
pomocí speciálních držák
Ale jak to vypadá? Nem že to být
nebezpe né?
38
8.5. L ŽKOVINY Kniha Nábytek lov k a bydlení z roku 1972 uvádí klasické rozm ry polštá e 120 – 140 x 100 cm a p ikrývky 160 x 110 cm. 56 Postupem asu se však tyto rozm ry zm nily. V sou asné dob je obvyklý rozm r polštá e 70 x 90 a p ikrývky 140 x 200 cm. Tento fakt je zp soben r stem populace. K významné zm n , krom rozm r l žkovin na základ r stu populace, došlo také v používaných materiálech. Klasické pe iny z husího nebo kachního pe í, ve v tšin p ípadech, používají jen naše babi ky. Tyto typy pe in v sou asné dob nahrazují syntetické materiály (podle výpln se m že jednat o duté vlákno – polyesterové vlákno v podob
kuli ek, silikonové vlákno – na povrchu tenká vrstva silikonu nebo
mikrovlákno, tzv. vzdušné vlákno – velmi drobné ástice). Syntetické materiály jsou vhodné zejména pro alergiky, i když ne ve všech p ípadech. P i výb ru je t eba si vždy uv domit, že použitý materiál musí být pratelný více než na 60°C, což je teplota p i které dochází k likvidaci rozto . Tyto materiály se staly oblíbenými nejen u alergik , ale ve v tšin domácnostech. P ikrývky a polštá e z um lých vláken jsou leh í a mén objemné. Tento fakt je d ležitý p edevším p i údržb l žkovin. Pe iny a polštá e z um lých vláken se totiž, oproti klasickým pé ovým pe inám, pohodln vydají do pra ky. Krom toho jsou také levn jší. To m že být zp sobeno náro ností na výrobu pé ové pe iny, kdy pro jednu luxusní p ikrývku je t eba oškubat až 52 hus nebo kachen.57 Z hlediska hygieny l žka se nedoporu uje ukládat l žkoviny do uzav ených prostor. Nev trané uložení polštá rozto
a p ikrývek zvyšuje jejich vlhkost, která umož uje rozvoj
a nedostate ný odvod vlhkosti z t la p i spánku. Z v tšiny domácností tedy
zcela vymizely tzv. pe iná e. Nejvhodn jším ešením je volné uložení l žkovin na l žku, které umož uje pozvolné vysychání b hem dne.58 Tento fakt je krom hygieny l žka spojen i s pohodlností lov ka.
56
STANISLA DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábytek lov k a bydlení, 1. vydání. Ústav bytové a od vní kultury, Praha a eskoslovenské st edisko výstavby a arch., s.123. 57 www.tvujdum.cz/ [online] 2010. [2010-06-20] Dostupné z www: http://www.tvujdum.cz/interiery/nabytek-doplnky/periny-a-polstare-pro-dobrou-noc-a-sladke-sny.aspx 58 PETR BRUNECKÝ, 1998. Domiciologie – nauka a o obývaném prost edí, 1. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , s. 54. ISBN 80-7157.307-8.
39
8.6. P EDM TY PRO PROVOZ DOMÁCNOSTI Do této skupiny se adí veškeré p edm ty spojené s chodem domácnosti. Vysava , žehlicí prkno, šicí stroj, v šák, mop, smeták, mycí prost edky, atd.. Pat í sem také nádobí pot ebné pro p ípravu stravy, které se ukládá v kuchyni. Tyto p edm ty nepat í mezi osobní v ci lov ka, ale jsou to spole né p edm ty pro celou rodinu. Na obrázku 41 jsou znázorn ny požadavky na vybrané kusy oble ení a dopl k a jiných p edm t .
Obrázek 62: Prostorové požadavky na uložení vybraných p edm t , z r.1995
40
8.7. PR ZKUM VLIVU GENERACE NA SKLADBU UKLÁDANÝCH P EDM T Podstatný vliv na skladbu a objem ukládaných p edm t má v k jedince. S postupem asu se lov k m ní. M ní se jeho postava, vkus, pot eby, zájmy a koní ky. Práv tyto faktory jsou d sledkem ve zm n šatníku, obuvi, dopl cích i p edm tech zájmových aktivit. Z hlediska rozsahu bakalá ské práce byl proveden pouze orienta ní pr zkum. Jeho rozsah byl limitován asovou náro ností a intimností. Bylo tázána jen malá skupina respondent . Cílem pr zkumu bylo nazna it problematiku vlivu generace na skladbu ukládaných p edm t a jejich ukládání. Vybranými skupinami ukládaných p edm t byly oble ení, obuv, dopl ky a p edm ty zájmových aktivit. Tedy osobní p edm ty jedince. V pr zkumu nebyly sledovány skupiny p edm t ur ené pro chod domácnosti (p edm ty užívané všemi
leny domácnosti) a l žkoviny (p edm ty, které zcela
neodráží individualitu jedince, jsou shodné pro každého z nás). Pr zkum byl zam en na skupinu t í žen, odlišných v kových kategorií, stejné sociální sféry. Tabulka 5: Rozd lení generací dle v ku
Generace Pohlaví, v k
Generace 1 žena, 68 let
Generace 2 žena, 47 let
Generace 3 žena, 22 let
Generace 1 – žena 68 let, v penzi, žijící v byt 3+1 s manželem. Generace 2 – žena st edního v ku, 47 let, zam stnaná, žijící v byt
3+1
s manželem a dv ma dcerami. Generace 3 – žena 22 let, studentka VŠ, žijící v byt 3+1 s rodi i a sestrou.
41
8.7.1. OBLE
ENÍ
Tabulka 6: Skladba ukládaného oble ení jednotlivých generací
Druh oble ení Bundy podzim zimní Kabát dlouhý 3/4 Mikiny Svetry Tri ka Tílka Tepláky Kalhoty Hlenky Sukn krátké dlouhé Šaty spole enské letní dlouhé Kostýmy Zást ry Kra asy Saka Vesty Celkem Zabraná plocha Ponožky Kalhotky Podprsenky
Generace 1 celkem/nenošené (ks) 7/5 6/4 4/3 3/2 10/4 17/11 27/17 4/0 4/1 12/4 22/10 1/1 2/1 6/4 2/2 4/3 4/4 6/2 1/1 2/1 144/80 =55% nepot ebuje 3,19m3 40 42 5
Generace 2 celkem/nenošené (ks) 8/5 5/3 4/3 2/0 7/3 5/3 24/8 10/2 4/1 15/7 5/3 1/0 0/0 4/2 10/7 1/1 0 5/3 4/0 3/1 117/52 = 44% nepot ebuje 1,18m3 17 12 3
Generace 3 celkem/nenošené (ks) 3/1 2/1 0/0 1/0 10/4 4/2 20/7 23/8 5/1 11/5 8/4 2/0 1/0 3/1 3/1 0 0 3/1 0/ 1/0 93/30 = 32% nepot ebuje 0,97m3 25 15 4
Tabulka 6 jednozna n ukazuje, že s rostoucím v kem se zvyšuje množství ukládaných kus oble ení a zárove i procento jejich nevyužitelnosti. Generace 1 Nejstarší z pozorovaných žen m la oble ení uloženo ve t ech šatních sk íních. Podstatným rozdílem ve skladb ukládaného oble ení, oproti ostatním generacím, byl po et halenek a výskyt zást r. Jinak se šatník nejstarší ženy v ni em podstatn nelišil. Osobní prádlo bylo uloženo v policové ásti jedné ze šatních sk íní.
42
Celkový po et uložených kus
oble ení byl 144 ks, z toho 80 ks nenošených. To
znamená, že tato žena 55% svého šatníku v bec nenosí. Veškeré oble ení bylo zav šeno a zabíralo šatní ty o celkové délce 265 cm. Celkový objem sk íní, ve kterých bylo šatstvo uloženo, odpovídal 3,19 m3. Krom
využitého ukládacího prostoru
v obytném interiéru bylo staré, nenošené oble ení uloženo také v igelitových pytlích na p d . Toto oble ení nebylo do pr zkumu zahrnuto, protože nezasahovalo p ímo do obytného prostoru. Generace 2 Žena st edního v ku m la veškeré oble ení uloženo ve dvou šatních sk íních. V jedné sk íni byl prostor pro kalhoty, halenky a šaty, které byly zav šeny. Druhá šatní sk í byla vybavena policemi. V této sk íni byly uloženy tri ka, tílka, mikiny a ostatní složené kusy oble ení. Krom polic byly ve sk íni také zásuvky, ve kterých bylo uloženo osobní prádlo. Tato žena m la celkem 117 ks oble ení, z ehož 52 ks nenosila. To odpovídá 44% nepoužívaného oble ení. Oble ení bylo uloženo na 1,18 m3 objemu sk íní a zabíralo 153 cm šatní ty e. Oble ení bylo uloženo pouze v bytovém interiéru. Generace 3 V kov nejmladší žena oble ení ukládala v jedné vysoké šatní sk íni, kde byly zav šeny kalhoty a halenky. Druhá šatní sk í byla policového systému, ve které byly uloženy tri ka, mikiny, svetry a ostatní drobn jší kusy oble ení. Tuto sk í m la dohromady se sestrou. Zvláš
bylo uloženo sportovní oble ení na zimu (na snowboard), a to
v nástavcové polici nad velkou sk íní. Osobní prádlo bylo uloženo v zásuvce pod sk íní s tri ky. Celkem oble ení zabralo sk ín o objemu 0,97 m3 a šatní ty o délce 57 cm. Tato žena vlastnila 93 ks oble ení, z toho 30 ks nenosila, tedy 32% šatníku bylo nenošeno. Oble ení bylo uloženou pouze v úložných prostorech umíst ných v bytovém interiéru. Pro nenošené kusy nebyl vyhrazen jiný prostor.
43
Tabulka 7: Výsledky m ení ve skupin oble ení
Generace Generace 1 Generace 2 Generace 3
Po et oble ení (ks)
Nenošeno (%)
144 117 93
55 44 32
Celkový objem sk ín (m3) 3,19 1,18 0,97
Délka šatní ty e (m) 2,65 1,53 0,57
8.7.2. OBUV Tabulka 8: Skladba ukládané obuvi jednotlivých generací
Generace 1 (pár) 3 3 3 5 1 0 15
Druh obuvi Jarní Letní Podzimní Zimní Tenisky Sportovní Celkem
Generace 2 (pár) 7 4 4 5 3 2 25
Generace 3 (ks) 4 4 2 4 3 2 19
Nejvíce pár bot vlastnila st ední v ková kategorie, tedy Generace 2, a to 25 pár . U Generace 1 bylo napo ítáno pár nejmén (15 pár ) a zcela chyb la obuv sportovní. Všechny t i generace m ly obuv uloženu v botnících na p edsíni. Generace 1 svoji obuv ukládala ve velkém vestav ném policovém botníku, Generace 2 a 3 m ly boty uloženy v policovém botníku a ve výklopných boxech instalovaných na st n . Nepot ebná sezónní obuv Generace 2 a 3 byla z hlediska nedosta ující kapacity botník uložena ve sklep .
8.7.3. DOPL
KY
Tabulka 9: Skladba ukládaných dopl k jednotlivých generací
Druh dopl ku Batohy Tašky Šátky Náramky Náhrdelníky Náušnice elenky Pásky Rukavice epice
Generace 1 (ks) 0 4 2 0 2 0 0 0 2 1
Generace 2 (ks) 1 5 8 8 50 4 0 3 4 1
Generace 3 (ks) 1 9 5 6 12 13 6 4 2 5 44
Nejv tší parádnicí a sb ratelem dopl k je, jak je vid t v tabulce 8, žena s ozna ením Generace 2. Rapidní rozdíl je p edevším v po tu náhrdelník . Ty byly zav šeny na speciálním stojánku. N které náhrdelníky, ty mén nošené, byly uloženy v plastové misce. Ostatní dopl ky byly uloženy v zásuvkách nebo papírových krabicích. Stejným zp sobem byly uloženy i dopl ky pat ící Generaci 1 a 3.
8.7.4. P
EDM TY ZÁJMOVÝCH AKTIVIT
Tabulka 10: Skladba ukládaných p edm t zájmových aktivit jednotlivých generací
Odv tví
Druh p edm tu
Sport
Lyže Lyžáky Snowboard Snowboard boty Kolo Brusle Kole kové brusle Knihy + u ebnice CD DVD
Odpo inek
Nejvíce sportovních koní k
Generace 1 (ks) 0 0 0 0 1 0 0 280 0 0
má pochopiteln
Generace 2 (ks) 1 1 0 0 1 0 0 150 4 6
Generace 3 (ks) 1 1 1 1 1 1 1 48 40 15
Generace 3, tedy žena nejmladší.
Veškeré sportovní vybavení všech generací bylo z hlediska velikosti uloženo ve sklep . Co se tý e p edm t
spojených s odpo inkem a relaxací, z tabulky 9 je patrné, že
dochází ke zm n v po tu vlastních knih jednotlivých generací. Z pr zkumu vyšlo, že nejmladší generace jich vlastní nejmén , a to i za p edpokladu, že do skupiny knih byly zapo ítány i u ebnice. Krom knih je dalším významným rozdílem mezi jednotlivými generacemi po et CD a DVD. U této skupiny p edm t tomu bylo zcela naopak, než p i se tení ukládaných knih a u ebnic. Žena nejstaršího v ku nem la žádná CD ani DVD, na rozdíl od ženy nejmladší, která jich dohromady vlastnila 55 ks.
45
9.
DISKUZE
9.1. VLIV LOV KA NA ÚLOŽNÉ PROSTORY Vra me se zp t k problematice vlivu lov ka na rozm ry úložných prostor . Jak jsem již uvedla, z hlediska neaktuálních informací dostupné literatury jsem pro svoji pot ebu provedla m ení. Toto m ení bylo provedeno podle vzoru jednotlivých pozic a dosah z knihy Nábytek lov k a bydlení. Figurantkou byla žena vysoká 167 cm, což odpovídá sou asné pr m rné výšce ženy v R. Nam ené výsledky jsem porovnala s literaturou ze 70. let, kdy výška m ené ženy odpovídala pravd podobn n 164 cm. V n který p ípadech se m ení v podstat
shodovalo a vniklá odchylka mohla odpovídat
výškovému rozdílu ženské postavy, což je logické a správné. V n kterých p ípadech mi však vyšly úpln jiné rozm ry a v porovnání jsem zjistila nelogické výsledky. Pro p íklad uvedu m ení optimálního dosahu vestoje a optimální výšky pro ukládání vestoje a vsed . Zde došlo k rapidním rozdíl m. Moje m ení odpovídalo hodnotám 1600 mm (optimální dosah), 950–1550 mm (optimální výška pro ukládání vestoje) a 550-1100 mm (optimální výška pro ukládání vsed ). V knize z roku 1972 však byly hodnoty takovéto: 1900 mm (optimální dosah), 700 – 1250 mm (optimální výška pro ukládání vestoje) a 500 – 900 (optimální výška pro ukládání vsed . Moje m ení, jak jsem uvedla, bylo pouze orienta ní. Ale to co je uvedené v knize Nábytek, lov k a bydlení mi p ijde až nemožné. Pro lov ka vysokého 1640 mm je p ece nemožný optimální dosah 1900 mm? O to víc nesmyslné je to v návaznosti na další rozm r uvedený v knize, kdy optimální výška pro ukládání vestoje je najednou 700 jen do 1250 mm. Krom t chto údaj jsou v knize zarážející i n které údaje ur ující pot ebnou plochu p i manipulaci úložnými prostory. Tuto problematiku n jak rozhodn uzav ít nemohu, jelikož moje m ení bylo založeno pouze na jedné osob . Pro m j vlastní názor to ale znamená, že nelze vylou it možnost ne zcela správných údaj v knize z roku 1972.
9.2. PR ZKUM VLIVU GENERACE NA ÚLOŽNÉ PROSTORY I v této oblasti jsem provedla malý pr zkum, který mi snad pom že najít odpov di na n které otázky. Pr zkum byl zam en na t i ženy r zných v kových kategorií (68 let, 47 let a 22 let). K porovnávání došlo v t chto sekcích: ukládání oble ení, obuv, dopl ky a
46
p edm ty zájmových aktivit. Z hlediska rozsahu bakalá ské práce byl tento pr zkum pouze orienta ní. Jeho rozsah byl limitován asovou náro ností a intimností. Byla tázána jen malá skupina respondent . Oble ení. V této kategorii pr zkumu mi vyšlo zcela jednozna n , že se u žen s postupem asu hromadí stále více oble ení a pochopiteln roste i procento jejich nevyužití. Nejstarší žena m la ve svých sk íních uloženo 144 ks oble ení a z toho 55% nenosila. Žena st edního v ku vlastnila 117 ks a procentueln nenosila 44% svého oble ení. Nejmladší žena toho tolik ješt nestihla, ve sk íních m la 93 ks a nenosila „pouhých“ 32%. P i položení otázky „Pro
nenošené v ci nevyhodíte?“ Bylo
odpov zeno r zn . Nejstarší žena odpov d la, že se jí do toho nechce a že to jednou za ni n kdo zlikviduje. Žena st edního v ku ekla, že zhubne. A žena nejmladší tvrdila, že se to ješt bude hodit a že to vlastn skoro všechno nosí. T mito tvrzeními se mi potvrdila teorie, že se ze svými v cmi prost neumíme, respektive nechceme rozlou it. Nebo jsme jednoduše lenošní a prost dokud je to kam dávat, ne eším. Co se tý e faktu, který jsem uvedla v p íslušné kapitole, že všeobecn
lov k 50% svého šatníku nenosí,
s tím až tak souhlasit nemohu. Jak jsem totiž zjistila, procento nenošeného oble ení je, tedy alespo v ženské sfé e, podstatn ovlivn no v kem jedince. Dále si myslím, že jiných výsledk by bylo dosaženo p i tázání m žu nebo lidí z jiné sociální sféry. P i pohledu na rozm ry úložných prostor pozorovaných žen bylo zjišt no, že nejv tší plochu sk íní zabrala žena nejstarší (3, 19 m3). Veškeré oble ení m la zav šeno, zabíralo šatní ty o délce 265 cm. Jelikož tato žena m la nejvíc kus oble ení, je zcela logické, že i zabraná šatní plocha byla nejv tší. Krom toho tato žena bydlela pouze s manželem, tudíž se veškeré její úložné prostory do bytu vešly. Z toho plyne, že na velikost úložných prostor jednoho lov ka má podstatný vliv velikost domácnosti a po et len v ní. Žena st edního v ku vlastnila sk ín o ploše 1,18 m3 a šatní ty o délce 153 cm. Tato žena bydlela s manželem a dv ma dcerami. Nejmladší žena vlastnila 0,97 m3 sk íní a 57 cm šatní ty e. Bydlela se sestrou a rodi i. Obuv. V této kategorii nebyly zjišt ny podstatné rozdíly ve struktu e ukládaných bot, krom toho, že žena nejstarší nevlastnila obuv na sport. Krom toho byla skladba stejná, lišila se pouze v po tech. Nejvíce bot m la žena st edního v ku (25 pár ) a nejmén žena nejstarší (15 pár ). Oproti oble ení není obuv tedy p edm tem uchovávání po celý život. Tento fakt m že být zp soben p edevším tím, že ve stá í dáváme p ednost
47
pohodlné obuvi, nedbáme na módní výst elky, nepot ebujeme vysoké jehlové podpatky. Spokojíme se tedy jen s n kolika páry. Podstatný vliv má jist také fakt, že obuv podléhá v mnohých p ípadech rychlé zkáze, tudíž ji uchovávat je poté zcela bezp edm tné. P i porovnání zjišt ných hodnot s výsledky pr zkumu zjišt nými v Británii, kde jedna t etina žen vlastní 25 pár obuvi, lze íci, eská žena st edního v ku to plní na pár. Že by i eská žena tolik utrácela? Dopl ky. Tato kategorie nep inesla nic p ekvapivého. Pouze se lišilo množství jednotlivých generací. Nejv tší parádnicí se p edstavila žena st edního v ku, což je logické. Tato žena je ve v ku, kdy o sebe velmi pe uje a snaží se vypadat dob e, protože vnímá známky stárnutí. Žena nejstarší m la dopl k nejmén . P edm ty zájmových aktivit. Tato
ást p inesla logický poznatek, že nejv tším
sportovcem, tudíž nejvíce sportovního vybavení vlastnila žena nejmladší. Jelikož tato žena žila ve ty lenné rodin , v byt 3+1, zajímalo m , kde všechny ty v ci ukládají. Bylo mi s úsm vem odpov zeno, že ve sklepech, kde jinde? A tak jsem se zeptala, jestli nemají strach, že je n kdo okrade. Na tuto otázku mi bylo odpov zeno, že ve spodním sklep se jim to už jednou stalo, ztratilo se jim kolo. V sou asné dob tam však kola i nadále ukládají, protože nemají jinou možnost. Ostatní sportovní pot eby mají uloženy v horním sklep , kde je pravd podobnost krádeže nižší. Jelikož sporovní pot eby nezasahovaly p ímo do obytného interiéru, jsou v mém pr zkumu pouze zmín ny, avšak ne podrobn ji rozebírány. Krom toho se jedná o skupinu p edm t , které jsou z hlediska ukládání nejnáro n jší a prozkoumání všech možností, jak jednotlivé p edm ty v obytném interiéru ukádat, by bylo nad rámec této práce. Dalším, všeobecn známým, ale trošku odstrašujícím zjišt ním byl podstatný rozdíl v po tu vlastních knih. Nevíce (280 ks) knih pat ilo nejstarší žen , 150 ks žen st edního v ku a nejmén (48 ks) knih vlastnila žena nejmladší. Na jednu stranu je to alarmující, ale na druhou stranu vlastn není divu. V sou asném usp chaném sv t p ehlceném novinkami mladý lov k ztrácí as na knihy a také zájem o n . Má spoustu možností jak trávit volný as a pokud práv
pot ebuje, má možnost navštívit kamennou knihovnu nebo knihovnu
internetovou, kde si knihy vyp j í. Tohle jsou, podle mého názoru, ty nejvýznamn jší faktory, pro klesá po et vlastních knih jedince. Rozdíl byl také patrný p i se tení CD a DVD. Nejstarší žena nevlastnila ani jedno CD, ani jedno DVD. Nejvíc jich vlastnila žena nejmladší. Ani u této skupiny p edm t nelze íct, že zjišt ní bylo p ekvapivé.
48
Starší lidé zkrátka nem žou vst ebávat veškeré množství zm n a novinek, které se na n valí, což je pochopitelné. Navíc to k životu ani nepot ebují.
9.3. SHRNUTÍ PROBLEMATIKY Celkové zm ny úložných prostor vnímám p edevším ze strany zm n druh ukládaných p edm t
a jejich množství. Když se zamyslím, vždy i my, stejn jako v baroku
používáme sk ín . Ty sk ín mají jen jiné rozm ry. Mají rozm ry, které ur uje práv zm na skladby ukládaných p edm t . Ty sk ín mají jiné rozm ry i díky zm nám výšky postavy. Ty sk ín
vypadají jinak než v baroku. Jsou plastové, se sklem, kovem,
z papíru… Jsou to ale po ád sk ín . Pochopiteln
lov k postupem asu objevuje i jiné, nové kusy nábytku. Ty vždy závisí
na jeho pot ebách. D íve lidé chodili bosí. My nosíme obuv, a tak máme i botníky. Však spíše než vymýšlení nových druh úložných prostor , jelikož snad už máme vše co „nezbytn “ pot ebujeme, dochází k jejich inovacím, zdokonalování. Tvo ivost lov ka je nevy erpatelná. Nevy erpatelná je ale také jeho schopnost se zahlcovat nepot ebnými p edm ty. A tak v tšina zdokonalovacích nápadu vede k šet ení prostoru p i ukládání, respektive p i manipulaci. Z otevíravých dve í jsou tak dve e skládací – posuvné, z otevíravých botník botníky výklopné a z klasických sk íní sk ín vestav né. Otázkou mi stále ale z stává, zda se n kdy zamyslíme nad tím, že bychom se všech nepot ebných v cí zbavili. Nebo budeme rad ji p emýšlet, jak vyrobit neviditelnou sk í ? Možná nás p epadne lenost. Budeme líní cokoliv vymyslet, m nit nebo vyhazovat. Budeme žít na 1 m2, zavaleni celoživotn nasbíranými „trendy“ kousky a „novinkami“. Další otázkou, která se ve vztahu k této problematice nabízí je: „Víme vlastn co chceme?“ Na jedné stran
stojí chtí
po minimalismu, jakožto životnímu stylu
s minimem nábytku, tudíž i nábytku úložného. Na druhé stran
stojí touha po
nakupovaní nových v cí a neschopnost se zbavovat starých. A to p ece nedává logiku. Chceme nemožné! Kam tedy dát všechny ty „krámy“, ale vytvo it si minimalistický interiér s minimem v ci? To zkrátka nelze. Bu
musíme slevit z jednoho ze svých
požadavk , nebo vyrobit tu neviditelnou sk í . Jiné ešení se nenabízí.
49
10. ZÁV R Úložné prostory pot ebuje každý z nás, a to bez vlivu jakéhokoli faktoru. Pot eba ukládání si nevybírá. Rozdíly vznikají až p i realizaci úložných prostor , kdy nastává odlišnost na základ objemu a druh ukládaných p edm t , ale také na prostorových možnostech našeho bydlení. Jelikož trh nabízí nep eberné množství druh , vybavení a materiálových ešení úložných prostor , volba je zcela na nás, a tak si m žeme vybrat zkrátka to, co pot ebujeme a co je práv pro nás vhodné. Ur ujícím faktorem, který omezuje náš výb r m že být cena. Existují r zné cenové skupiny nábytk a my si vybíráme podle toho, který si m žeme nebo nem žeme dovolit. Movit jší hledají luxusní kusy navrhované špi kovými designéry, sociáln nižší skupiny se spokojí se sériov vyráb nou variantou, která je podstatn levn jší. A je to dražší nebo levn jší kus nábytku, m li bychom si uv domit, že nikdy nebude bezedný.
11. SUMMARY Stowage space needs each of us, without any influencing factor. A need for storage can not be choosed. Differences arise only in the implementation of stowage space when the difference occurs in the volume and types of stored objects, but also the possibilities of our living space. Since the market offers a wealth of species, equipment and material stowagee space solutions, the choice is up to us, so we can choose just what we need and what is now appropriate for us. The determining factor which limits our choice may be purchased. There are different pricing category of furniture, we can choose according to what we can or can not afford. Rich people are looking for luxury items proposed by top designers, lower social groups are content to mass-produced variant that is significantly cheaper. Whether it is cheaper or more expensive piece of furniture, we realize that will never be bottomless.
50
12. P EHLED LITERATURY [1]
STANISLAV DLABAL, 2000. Nábytkové um ní – Vybrané kapitoly z historie. Praha, Grada Publishing, spol. s. r. o., 312s. ISBN 80-7169-655-2.
[2]
PETR BRUNECKÝ, 2009. D jiny bydlení, 2. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , 263 s. ISBN 978-80-7375-354-2.
[3]
HANA FIŠEROVÁ, 2006. Úložné prostory, 1. vydání. ERA group spol. s. r. o., 106 s. ISBN 80-7366-061-X.
[4]
PETR BRUNECKÝ, FRANTIŠEK ŠVANCARA, 1995. Interiér – lov k a nábytek, 1. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , 280 s. ISBN 80-7157-157-1.
[5]
PETR BRUNECKÝ, 1998. Domiciologie – nauka o obývaném prost edí, 1. vydání. Mendlova zem d lská a lesnická univerzita v Brn , 326 s. ISBN 807157-307-8.
[6]
STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL, 1972. Nábytek lov k - bydlení, 1. vydání. Ústav bytové a od vní kultury, Praha a eskoslovenské st edisko výstavby a architektury, Praha, 178 s.
[7]
BORIS HÁLA, 2009. Interiér, tvorba obytného prostoru. Grada Publishing a. s., Praha, 152 s. ISBN 978-80-247-3216-9.
[8]
TERENCE CORAN, 2006. Úložné prostory a jejich uspo ádání. Slovart spol. s. r. o., Praha, 223 s. ISBN 80-7209-805-5.
[9]
VERA TOM ÍKOVÁ, PETR TOM ÍK, 2008. Úložné prostory v byt
a
rodinném dom , 1. vydání. Grada Publishing a. s., Praha, 112 s. ISBN 978-80247-2556-7. [10]
S. GILBERTOVÁ, O. MATOUŠEK, 2002. Ergonomie – optimalizace lidské innosti, 1. vydání. Grada Publishing, Praha, s. 167. ISBN 80-247-0226-6.
[11]
www.stolmag.com/ [online]. 2008 [cit. 2010-20-5]. Dostupné z www: http://www.stolmag.com/cz/archiv/2008/down/legislativa_v_cr_10.pdf
[12]
www.estav.cz/ [online]. 1998 [cit 2010-05-15]. Dostupné z www: http://www.estav.cz/katalog/listy/K07498.pdf
51
[13]
www.e-light.cz/ [online]. 2003 [cit. 2010-06-28]. Dostupné z www: http://www.e-light.cz/news/view.php?id=35&
[14]
www.osha.europa.eu/ [online]. 2010. [cit. 2010-07-01]. Dostupné z www: http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/publications/files/ergonomie_ces.pdf
[15]
www.novinky.cz/ [online]. 2007 [cit. 2010-06-13]. Dostupné z www:: http://www.novinky.cz/bydleni/rekonstrukce/114193-naplanujte-si-vyuzitiuloznych-prostor-v-kuchyni.html
[16]
www.gym-bohumin.cz/ [online]. [cit. 2010-06-20]. Biologie/soubory/ antropometrie.doc
[17]
www.wiki.answers.com/ [online] 2008 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z www: http://wiki.answers.com/Q/What_is_the_average_height_of_men_and_women_ worldwide.
[18]
www.imaterialy.cz/ [online]. 2008 [2010-06-25]. Dostupné z www: http://www.imaterialy.cz/clanky/materialy/1968/plasty-pro-stavebnictvi-anbsparchitekturu-2-polymetylmetakrylat-pmma/
[19]
www.wikipeda.org/ [online]. 2010 [cit. 2010-06-25]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Plast
[20]
www.cs.wikipedia.org/ [online]. 2010 [2010-06-18]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Polymetylmetakryl%C3%A1t
[21]
www.imaterialy.cz/ [online]. 2008 [2010-06-20]. Dostupné z www: http://www.imaterialy.cz/clanky/materialy/2866/plasty-pro-stavebnictvi-aarchitekturu-15-povrchove-materialy-solid-surfaces/
[22]
www.alfaglass.cz/ [online]. [2010-06-18]. Dostupné z www: http://www.alfaglass.cz/index.php/skla/tvrzena-kalena-skla
[23]
www.novinky.cz/ [online]. 2007 [2010-06-07]. Dostupné z www: http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/187131-sklo-do-interieru-patridoda-mu-punc-elegance-a-vzdusnosti.html
[24]
www.euro-inox.org/ [online]. [2010-06-22]. Dostupné z www: http://www.euro-inox.org/pdf/build/Finishes02_CZ.pdf
52
[25]
www.wikipedia.org [online] 2010. [2010-06-18] Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sukn%C4%9B
[26]
www.kalhoty-2.navajo.cz/ [online]. [2010-06-12] Dostupné z www : http://kalhoty-2.navajo.cz/
[27]
www.primazena.cz [online] 2008. [210-06-03] Dostupné z www: http://www.primazena.cz/moda/styl-a-trendy/clanek/kolik-maji-damy-bot/
[28]
www.tvujdum.cz/ [online] 2010. [2010-06-20] Dostupné z www: http://www.tvujdum.cz/interiery/nabytek-doplnky/periny-a-polstare-pro-dobrounoc-a-sladke-sny.aspx
53
13. SEZNAM OBRÁZK A TABULEK OBRÁZKY
Obr. 1:
http://www.petrlavicky.cz/foto/fotobig/skrin_mnich.jpg
Obr. 2:
http://svetskrini.cz/fotogalerie/1600.jpg
Obr. 3:
http://www.decodir.com/wp-content/uploads/2009/12/ModernWardrobe-with-Refined-Door-Design-Stuart-from-Gautier-550x417.jpg
Obr. 4:
http://www.greatinteriordesign.com/search/wall+textures
Obr. 5:
http://www.newhouseofart.com/wp-content/uploads/2009/11/mshapedbookcase-design-ideas.jpg
Obr. 6:
http://www.jninterier.cz/kuchyne/doplnky/img/orgaline.jpg
Obr. 7:
http://media.novinky.cz/750/147508-original-2fhxe.jpg
Obr. 8:
http://media.novinky.cz/874/118743-article-fr75d.jpg
Obr. 9:
http://www.intekadesign.cz/Agalerie/images/504.jpg
Obr. 10:
http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/37064azkuchynevybaveniuchytypojezdydetaily-foto-3.jpg
Obr. 11:
http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/37065azkuchynevybaveniuchytypojezdydetaily-foto-4.jpg
Obr. 12:
http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/37059up5.jpg
Obr. 13:
http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/13249v_satna_gruberSchlager.jpg
Obr. 14:
http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/13242v_satny2.jpg
Obr. 15:
http://paradiseclosets.com/images/whitePantry.jpg
Obr. 16:
http://www.abcskrine.cz/images/stories/doplnky/12.jpg
Obr. 17:
tp://media.novinky.cz/156/201567-free1-9ivj2.jpg
Obr. 18:
http://www.ceskadvirka.cz/fotky1484/fotos/d__vyrd11_680Vesak_na_kalhoty_1.jpg
Obr. 19:
http://www.todap.cz/galerie/otevirave/001.jpg
Obr. 20:
http://media.novinky.cz/378/183783-original1-qcbh8.jpg
Obr. 21:
http://www.linea-nabytek.cz/images/skrine/otvirani/5v.jpg
Obr. 22:
http://www.e-light.cz/pictures/ID_35_2003_03_230104-Frame-In-clk.jpg
54
Obr. 23:
http://www.vseprobydleni.cz/foto.php?id=61798
Obr. 28-29: STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábytek lov k a bydlení. Obr. 34-35: STANISLAV DÍBAL, EMAsNUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábytek lov k a bydlení. Obr. 42-44: STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábytek lov k a bydlení. Obr. 47:
STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábytek lov k a bydlení.
Obr. 50-53: STANISLAV DÍBAL, EMANUELA KITTRICHOVÁ A KOL., 1972. Nábytek lov k a bydlení. Obr.54:
http://www.utilitydesign.co.uk/mall/UtilityDesign/customerimages /products/l_UT30025.jpg
Obr. 55:
http://www.designmagazin.cz/foto/2009/11/amosdesign-movingmondrian-2.jpg
Obr. 56:
http://203.145.50.198/idl/media/MAY-08/corian3_hero.jpg
Obr. 57:
http://media.novinky.cz/155/201559-original1-abqcy.jpg sklo
Obr. 58:
http://www.libovickyskrine.cz/picture/gallery/skrine/Realizace /detail/realizace-skrine-05.jpg
Obr. 59:
http://www.vestavene-skrine-tabor.cz/album4/slides/IMG_3482.jpg
Obr. 60:
http://www.tyden.cz/obrazek/mooi-49a50a8fbb66b_200x235.jpg
Obr. 61:
http://common1.csnimages.com/lf/1/hash/1671/407654/1/ Wiggle+Side+Chair+by+Frank+Gehry.jpg
Obr. 62:
V RA TOM ÍKOVÁ, PETR TOM ÍK, 2008. Úložné prostory v byt a rodinném dom .
55
TABULKY
Tabulka 1:
http://www.stolmag.com/cz/archiv/2008/down/legislativa_v_cr_10.pdf
Tabulka 2:
http://www.stolmag.com/cz/archiv/2008/down/legislativa_v_cr_10.pdf
Tabulka 3:
BORIS HÁLA, 2009. Interiér, tvorba obytného prostoru
Tabulka 4:
V RA TOM ÍKOVÁ, PETR TOM ÍK, 2008. Úložné prostory v byt a rodinném dom
56
