MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2013

VERONIKA KONEČNÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Současné využití kozy domácí pro agroturistiku a ekologické zemědělství Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing.Vladimír Mikule, Ph.D.

Vypracovala: Veronika Konečná

Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma SOUČASNÉ VYUŽITÍ KOZY DOMÁCÍ PRO AGROTURISTIKU A EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne…………………………………... podpis studenta…...………………… 3

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Vladimíru Mikulemu, Ph.D., za poskytování cenných rad a připomínek a za odborné vedení při psaní této práce. Zároveň bych ráda poděkovala Natálii a Petru Kosmákovým za informace, které mi poskytli o své farmě. Také bych chtěla poděkovat rodičům a příteli, kteří mě podporovali při vzniku téhle bakalářské práce.

4

ABSTRAKT Práce se zabývá současným využití kozy domácí v agroturistice a ekologickém zemědělství. V úvodu práce jsou uvedené informace, produkty a využitím kozy domácí. Dále je popsán původ, historie, plemena a stavy kozy domácí v České republice. Práce pokračuje využitím kozy v agroturistice a ekologickém zemědělství, kde je také popsána samotná agroturistika a ekologické zemědělství, jejich význam a poté popisuje vybrané agroturistické a ekoagroturistické provozovny. V závěru práce jsou nastíněny možnosti dalšího rozvoje kozy domácí v České republice s přihlédnutím k využití v agroturistice. Klíčová slova: agroturistika, ekologické zemědělství, koza domácí, agroturistické provozovny ABSTRACT The main point of my paper work is simultaneous utilization of goat domestic in agrotouristic and organic farming. There are the information, products and domestic goat's using in the introduction. Origin, history and breed of using domestic goat in the Czech Republic are also described. Work continues using goats in agro-tourism and organic farming, which also described the agri-tourism and organic farming, their importance, and then describes selected agro-tourism and eco agro-tourism places. The conclusion outlines the possibilities of further development of domestic goat in Czech Republic with regard to the use of agro-tourism. Key words: agroturism, organic farming, goat domestic, agroturism places

5

Obsah 1 ÚVOD ....................................................................................................................... 9 2 CÍL PRÁCE ............................................................................................................. 11 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................ 12 3.1 Koza domácí ......................................................................................................... 12 3.1.1. Původ kozy domácí ....................................................................................... 12 3.1.2 Plemena kozy domácí .................................................................................... 12 3.1.2.1 Dojná plemena ........................................................................................ 13 3.1.2.1.1 Koza sánská ..................................................................................... 13 3.1.2.1.2 Koza toggenburská .......................................................................... 13 3.1.2.1.3 Koza kamzičí ................................................................................... 13 3.1.2.1.4 Koza německá strakatá ušlechtilá .................................................... 14 3.1.2.1.5 Koza anglonubijská.......................................................................... 14 3.1.2.1.6 Koza bílá krátkosrstá ....................................................................... 14 3.1.2.1.7 Koza hnědá krátkosrstá .................................................................... 15 3.1.2.2 Masná plemena ....................................................................................... 17 3.1.2.2.1 Koza burská ..................................................................................... 17 3.1.2.2.2 Koza kamerunská zakrslá ................................................................ 18 3.1.2.2.3 Koza zakrslá ..................................................................................... 19 3.1.2.3 Srstnatá plemena ..................................................................................... 19 3.1.2.3.1 Koza angorská.................................................................................. 20 3.1.2.3.2 Koza kašmírová ............................................................................... 20 3.1.2.3.3 Koza mongolská .............................................................................. 21 3.2 Stav koz domácích v ČR ....................................................................................... 21 3.2.1 Historie chovu koz v ČR ................................................................................ 22 3.3 Využití kozy domácí v ekologickém zemědělství a agroturistice ........................ 24 6

3.3.1 Ekologické zemědělství ................................................................................. 24 3.3.1.1 Chov koz v ekologickém zemědělství .................................................... 24 3.3.1.1.1 Welfare hospodářských zvířat ......................................................... 26 3.3.3 Agroturistika a ekoagroturiskika ................................................................... 27 3.3.3.1 Chov koz v agroturistice a ekoagroturistice ........................................... 27 3.3.4 Údržba a tvorba krajiny ................................................................................. 28 3.3.5 Kozí mléko v medicíně .................................................................................. 28 3.3.6 Produkty ......................................................................................................... 29 3.3.6.1 Výroba kozích sýrů ................................................................................. 30 3.4 Vybrané agroturistické a ekoagroturistické provozy ............................................ 31 3.4.1 Dvorský statek ............................................................................................... 31 3.4.1.1 Produkty .................................................................................................. 32 3.4.2 Chovatelský areál Zlobice ............................................................................. 33 3.4.2.1 Produkty .................................................................................................. 33 3.4.3 Chovatelské středisko a rodinná farma Equican – Macháčkovi .................... 33 3.4.3.1 Produkty .................................................................................................. 34 3.4.5 Kozí farma Pěnčín ......................................................................................... 34 3.4.5.1 Produkty .................................................................................................. 35 3.4.6 Kozí farma z Lesního Jakubova..................................................................... 35 3.4.6.1 Produkty .................................................................................................. 36 3.4.7 Kozí farma Žofín ........................................................................................... 36 3.4.7.1 Produkty .................................................................................................. 36 3.4.8 Kozí farma Dvůr Ratibořice .......................................................................... 37 3.4.8.1 Produkty .................................................................................................. 37 3.4.9 Biofarma Slunečná ......................................................................................... 38 3.4.10 Farma dojných a kašmírských koz – Sedlák ................................................ 38 7

3.4.10.1 Produkty ................................................................................................ 39 3.4.11 Jáňův dvůr .................................................................................................... 39 4 ZÁVĚR .................................................................................................................... 42 5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 44 5.1 Tištěné zdroje .................................................................................................... 44 5.2 Internetové zdroje ............................................................................................. 45 6 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................. 49 7 SEZNAM TABULEK ............................................................................................. 49

8

1 ÚVOD Chov koz má v České republice bohatou historii a tradici. Nejlépe to dokumentují vysoké početní stavy koz v dobách minulých. Po staletí je součástí chovu hospodářských zvířat. Na našem území byly nejvyšší stavy v letech 1900 – 1945. Kozy se především chovaly za účelem produkce mléka a masa pro vlastní potřebu, kozí mléko se používalo i pro chov jiných zvířat, a v neposlední řadě se chovaly i pro mimořádnou zálibu jako hobby. Tento způsob chovu přetrvává doteď (Fantová, 2000; zootechnika, 2013). Chov koz byl odjakživa živností a sloužil především k výdělku. Chovem koz se nezabývají jen zemědělci, ale i často obyčejní lidé, kteří v tom vidí své hobby. V dnešní době ale stoupá počet těch, kteří užitková zvířata chovají spíše ze záliby a touhy vést život blíže přírodě (Kühnemann, 2011). Největšími chovateli koz jsou státy Asie. Jsou to zejména: Čína, kde se chová přibližně 150 milionů kusů koz, dále pak Indie (127 miliónů) a Pákistán (49 miliónů kusů). Dalším kontinentem s velmi početnou populací je Afrika. V latinské Americe jsou stavy koz na úrovni cca. 38 mil. ks. Největšími chovateli jsou Brazílie (75 %), Mexiko, Bolivie a Argentina. V Severní Americe jsou stavy koz pouze kolem 2 mil. ks. Evropa má cca 19 mil ks těchto zvířat. Největšími chovateli jsou: Řecko, Itálie, Španělsko, Albánie a Francie, která je největším producentem mléka v Evropě (zootechnika, 2013). Koza domácí poskytuje řadu produktů. Produkuje mléko, které dobře vyhovuje alternativnímu využívání. Kozí mléko a výrobky z něj mají vlastnosti, které jsou ceněné jak labužníky, tak především dietetiky. Kozí mléko je často označováno za mléko starců a dětí. Jeho význam je zejména u lidí, kteří jsou intolerantní na laktózu mléka kravského (nesnášenlivost, alergická reakce). Toto mléko je také uplatňováno ve výživě dětí s atopickým ekzémem. Velmi kvalitním produktem je i kozí maso, které se svou nutriční hodnotou řadí mezi nejkvalitnější masa. Další využitelné produkty jsou i kožky, srst (mohér a kašmír) a velmi kvalitní, na obsah dusíku, bohatý hnůj (zootechnika, 2013; Fantová, 2000).

9

Zanedbatelný není ani fakt, že koza je velmi přizpůsobivé zvíře využitelné v oblastech, ve kterých se ostatní zvířata hůře uplatňují. Pastva koz je vhodná zejména tam, kde není možné pastviny ošetřovat tradičním způsobem. Jsou to například extrémní horské podmínky, a hlavně tam, kde se prosazují zájmy chráněných území. A tak se koza stává významným prvkem v krajinotvorbě (Fantová, 2000).

10

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo zpracovat studii současného využití kozy domácí v agroturistice a ekologickém zemědělství. Uvést charakteristiku kozy domácí a jejích plemen, dále se zaměřit na jednotlivá plemena chovaná v ČR a jejich využití na ekofarmách, v agroturistice, údržbě a tvorbě krajiny. Uvést současné stavy kozy domácí v ČR, její využití na ekofarmách a aktuální využívání zvířat jako součásti agroturistického a ekoagroturistického provozu, dále charakterizovat vybrané agro a ekoagroturistické provozy. V závěru nastínit možnosti dalšího rozvoje chovu koz v ČR s přihlédnutím k využití v agroturistice.

11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Koza domácí 3.1.1. Původ kozy domácí Kozy podle zoologického systému řadíme do rodu Capra – kozy, podčeledi Caprineae – ovce a kozy, čeledi Bovideae – dutorožci, podřádu Ruminantia – přežvýkavci a řádu Artiodactyla – sudokopytníci (Fantová, 2000). Předchůdcem domestikovaných plemen byla pravděpodobně koza bezoárová. Velice rychle a obratně se pohybující v horách. Nejvýznamnějším znakem této kozy jsou rohy v jednoduchém oblouku srpovitě stočené dozadu, se špičkami obrácenými dovnitř. Rohy se vyskytují u obou pohlaví. Právě tento typ rohů převládá u mnohých moderních plemen. Zbarvení kozy bezoárové je v létě červenohnědé, v zimě šedohnědé s černou hlavou, černými prsy, černou zevní stranou nohou, černým úhořím pruhem a černým pruhem na plecích. Spodek břicha a vnitřní strany noho jsou bílé (Fantová, 2000). Druhým významným předchůdcem kulturních plemen je markhur. Rohy má šroubovitě a vývrtkovitě stočené. Kozy mají na předku těla, krku a prsou narostlou dlouhou hřívu. V létě jsou červenohnědé, v zimě šedé, přední strana nohou a polovina vousů je zbarvena černě (Fantová, 2000). Třetím významným, ale již vyhynulým předkem nynějších domestikovaných koz je Capra prisca. Z této vyhynulé kozy pravděpodobně vznikla zejména středozemní plemena koz (Fantová, 2000). Vlivem přírodních podmínek a různým způsobem chovu postupem doby vznikla různá plemena koz, která se od sebe liší jak tvarem těla, tak i užitkovostí. Koza patří mezi jedno z prvních domestikovaných zvířat. Chov koz, respektive první zmínky o něm jsou datovány do mladší doby kamenné (Fantová, 2000). 3.1.2 Plemena kozy domácí Chov jednotlivých plemen koz je rozmístěn plošně po celém území České republiky. U nás jde zejména o plemena: koza bílá krátkosrstá a hnědá krátkosrstá, 12

v poslední době se rozšiřuje mastné plemeno koza búrská, která se využívá ke křížení s cílem získání jatečných kůzlat s lepší růstovou schopností a osvalením, a také kombinované plemeno koza anglonubíjská, která se vyznačuje vysokou produkcí mléka s vysokým obsahem mléčných složek a velmi dobrou masnou užitkovostí (MZe, 2012). Plemena koz jsou členěna nejčastěji podle převažující užitkovosti na typ dojný, masný, srstnatý a kombinovaný (Fantová, 2010). 3.1.2.1 Dojná plemena Dojná plemena koz tvoří největší skupinu v Evropě. K tomuto užitkovému typu patří především alpská plemena koz. Na ostatních kontinentech se chovají také dojná plemena koz, avšak ne v takové míře jako v Evropě (Fantová, 2010). 3.1.2.1.1 Koza sánská Koza sánská je rozšířena po celém světě. Pochází z oblastí ve Švýcarsku. Je vhodná pro pastevní i stájový chov. Toto plemeno bylo použito pro zušlechťování dojných plemen. Sánská koza je čistě bílá, krátkosrstá, bezrohá, ale objevuje se i s rohy (Fantová, 2010). Kozel váží kolem 80 kg a koza přes 50 kg. Jde o plemeno s dobrou plodností, za laktaci dává přes 1000 litrů, tím jsou dány vysoké nároky na chov a výživu (agropress, 2013). 3.1.2.1.2 Koza toggenburská Velmi oblíbené plemeno v Anglii, Kanadě, USA a jižní Africe. Kozy jsou světle hnědé až šedé, mají bílé nohy, podélné bílé pruhy na obličejové části a jsou bezrohé (Fantová, 2010). Kozel váží přes 65 kg a koza přes 45 kg. Užitkovostí přesahují 750 kg mléka (agropress, 2013). 3.1.2.1.3 Koza kamzičí Plemeno rozšířeno ve Švýcarsku, patří do skupiny švýcarských horských koz. Chová se rohatá i bezrohá forma. Koza kamzičí má mohutnější rámec, ale nižší mléčnou užitkovost. Zbarvení koz bývá od hnědé až do kaštanové s těsně přiléhavou srstí (Fantová, 2010). 13

3.1.2.1.4 Koza německá strakatá ušlechtilá V Německu tvoří až 70% z celkového stavu chovaných koz. V Rakousku je také rozšířena. Základní zbarvení je srnčí až kaštanově hnědé s více či méně širokým úhořím pruhem na hřbetě a černým čelem (Fantová, 2010). 3.1.2.1.5 Koza anglonubijská Plemeno bylo vyšlechtěno na Britských ostrovech křížením indických a súdánských koz s anglickými mléčnými plemeny. Srst je krátká a jemná bez dlouhých chlupů. Barva bílá, smetanová, světle hnědá, kaštanová, černá i strakatá. Plemeno se vyznačuje vysokou plodností, výbornou mléčnou užitkovostí a kvalitou mléka. Hmotnost kozlů v dospělosti je 90 – 110 kg a koz 60 – 80 kg. Kozy vyprodukují v průměru 1200 – 1500 kg mléka o tučnosti 4,7 % (SCHOK, 2013). 3.1.2.1.6 Koza bílá krátkosrstá Mléčné plemeno, vyšlechtěné v první polovině 20. století křížením původních typově nejednotných českých a slovenských koz s dováženými kozly sánského plemene ze Švýcarska a Německa. Kontrola užitkovosti byla započata v roce 1928. Hlavní uznané plemeno s mléčnou užitkovostí v České republice. Systematická kontrola mléčné užitkovosti se na Moravě provádí už od roku 1928 (Fantová, 2010). Chovatelským cílem je raná koza střední velikosti a hmotnosti, s pevnou kostrou, dobré konstituce, harmonické stavby těla a dobrého zdravotního stavu (Vejčík, Král, 1998). Kozy jsou středního až většího tělesného rámce, harmonické stavby těla, dobré konstituce, s přiměřeně širokým a hlubokým hrudníkem. Končetiny silné s pevnými klouby a dobře chodivé. Hlava je poměrně dlouhá a široká v čelní části. Dominantní vlastností je bezrohost. Do roku 1992 se prováděla přísná selekce na bezrohost u obou pohlaví. Do této doby oficiální označení plemene: bílá krátkosrstá bezrohá. V současnosti se do chovu zařazují rohatí i bezrozí jedinci. Jedinci se vyznačují výrazně krátkou, hladkou srstí bez pigmentu (obrázek 1). Plášťové zbarvení je jednobarevné, tj. bílé, bez přípustných znaků jiných barev. Krk poměrně dlouhý a úzký, v krajině hrtanu se vyskytují většinou přívěsky. Mléčná žláza úměrně veliká, struky středně dlouhé, uzpůsobené jak pro ruční, tak strojní dojení (zootechnika, 2013; SCHOK, 2013). 14

Živá hmotnost koz je 50-60 kg, kozlů 80-90, výška v kohoutku u koz je 70-80 cm a u kozlů 75-85 cm (SCHOK, 2013). V kontrole užitkovosti dosáhla v roce 2009 průměrné produkce 651 kg mléka za laktaci, při tučnosti 3,06 %, s obsahem bílkovin 2,91 % a 4,2 % laktózy. Plodnost v tomto období byla 174 % (Mareš, 2010). Kozy jsou odolné, vysoce plodné, s dobrou schopností pro zhodnocení krmiv (Fantová, 2010).

Obrázek č. 1: Koza bílá krátkosrstá (zdroj: www.genetickezzdroje.cz) 3.1.2.1.7 Koza hnědá krátkosrstá Patří také mezi oblíbená česká plemena. Hnědá krátkosrstá koza vznikla křížením původních barevných místních, převážně hnědých koz, chovaných v pohraničních oblastech s kozly harckého plemene německého původu. (Sambraus, 2006). Zejména harzkým (Harzziege), krušnohorským (Erzgebirgziege) a hnědým alpským (Alpenziege) importovaným v období 1900 – 1930. Nejvíce chovů je

15

v pohraničních oblastech, jejichž podmínkám je dobře přizpůsobená (agropress, 2013; Fantová, 2010). Dříve se chovala jako bezrohá, dnes je rohatost u obou pohlaví povolena. Je středního tělesného rámce, pevné kostry s průměrným osvalením. Hlava dlouhá a poměrně úzká, krk přiměřeně dlouhý, hřbet rovný, který přechází ve sraženější záď, končetiny silné. Základní zbarvení hnědé s úhořím pruhem syté barvy po celé délce hřbetu až ke konci ocasu (obrázek 2). Existují odstíny červenohnědá, skořicově hnědá a tmavě hnědá. Černý trojúhelník za ušima je charakteristickým znakem plemene. Mulec, vnitřek uší, břicho, holeň a paznehty černé, srst krátká. Mléčná žláza úměrně veliká, struky středně dlouhé (Fantová, 2010)

Obrázek č. 2: Koza hnědá krátkosrstá (zdroj: www.genetickezdroje.cz) Plemeno je odolné, rané, vhodné jak pro individuální, tak stádový chov. Strojní dojení je možné, kozy jsou plodné s dobrou schopností pro zhodnocení krmiv a jsou chovány převážně v podhorských a horských příhraničních oblastech. Živá hmotnost koz je 50-55 kg, kozlů 70-85 kg, výška v kohoutku koz je 65-75 cm a kozlů 70-80 cm (SCHOK, 2013). 16

V kontrole užitkovosti dosáhla v roce 2009 produkce 811 kg mléka za laktaci, při tučnosti 3,49 % s obsahem bílkovin 3,16 % a 4,4 % laktózy. Plodnost v tomto období byla 167 % (Mareš, 2010). 3.1.2.2 Masná plemena Skupina masných plemen koz je ve světě nejvíce rozšířena. V České republice jsou masná plemena koz téměř neznámá, ale v poslední době se o ně chovatelé začínají zajímat. Masná plemena mají dobrý předpoklad pro rozšíření, a to hlavně při extenzivním chovu při společné pastvě s ovcemi, skotem, koňmi při údržbě krajiny, neboť řízenou pastvou lze jinak nedostupné plochy velice efektivně zhodnotit (Fantová, 2010). 3.1.2.2.1 Koza burská Burská koza byla vyšlechtěná evropskými usedlíky v jižní Africe z místní bantuské kozy, která je chována kmeni v Malawi, Zambii, Zimbabwe a Botswaně. Do České republiky byla dovezena v roce 1988, nyní se chov úspěšně rozšiřuje, v čisté formě i křížením s méně vhodnými jedinci dojných plemen. Plemeno vyniká kombinovanou užitkovostí mléčnou, masnou a produkcí kvalitních kůží. (Fantová, 2010). Podle Fantové (2010) se v rámci plemene se chovají tři typy: a) obecná burská - středního tělesného rámce, krátkosrstá, s lesklou srstí, rohatá, bílé barvy s hnědými skvrnami na hlavě a krku, b) dlouhosrstá - většího tělesného rámce s hrubší konstitucí, c) bezrohá mnohobarevná - nejednotného zbarvení. Kozy jsou středního až většího tělesného rámce s relativně dobrým osvalením a pevnou konstitucí. Hřbet poměrně široký a rovný, který přechází ve sraženější záď, nohy kratší a silné (Sambrous, 2006). Živá hmotnost u koz se pohybuje v rozmezí 60-70 kg, u kozlů 70-100 kg. Výška kozlů je 70cm, koz 60 cm (Vejčík, Král, 1998).

17

Kozy jsou klidného temperamentu vhodné jak pro chov v ohradě, tak na volné pastvě. S oblibou konzumují vedle travních porostů i různé křoviny. Jsou rovněž vhodné ke společné pastvě se skotem a ovcemi (Fantová, 2000). Plodnost na okozlenou matku je 182 %, živá hmotnost kůzlat v 70 dnech věku je 17 kg, denní přírůstek v odchovu a výkrmu je 200-220g, produkce mléka za laktaci 400400 kg (SCHOK, 2013).

Obrázek č. 3: Koza burská (zdroj: www.ireceptar.cz) 3.1.2.2.2 Koza kamerunská zakrslá Je představitel zakrslých koz, které se chovají v různých geografických rázech pobřeží západní Afriky. Toto plemeno je příkladem achondroplazie, charakteristické normálním vývojem trupu, avšak abnormálně krátkými končetinami. Výška koz se pohybuje kolem 40 – 50 cm, hmotnost kolem 25 kg. Hlava je široká, krátká, trup dobře osvalený, krátké končetiny. Obě pohlaví mají krátké rohy (Fantová, 2010). Je to velmi temperamentní koza. Březost u kozy kamerunské trvá 150 dní a samice rodí 1-3 kůzlata, ty jsou již po šesti měsících pohlavně dospělá. Koza spásá rostlinný porost na okraji pouště, u nás se využívá k údržbě svahů vypásáním a jako zvíře do dětských koutků zoologických zahrad. Koza žije maximálně 15 let (zooliberec, 2013). 18

Obrázek č. 4: Koza kamerunská (zdroj: cs.wikipedia.org) 3.1.2.2.3 Koza zakrslá Toto plemeno k nám bylo importováno z Holandska, kde je velmi rozšířené. Kozy jsou menšího tělesného rámce, výška v dospělosti u koz se pohybuje okolo 40 55 cm, u kozlů 50 – 60 cm. U obou pohlaví se vyskytují rohy, srst je jemná, lesklá, krátká a dobře přiléhá na delším hřbetě. Zbarvení je v různých variantách, od jednobarevné, dvoubarevné, po tříbarevnou v libovolných barevných kombinacích Fantová, 2010). 3.1.2.3 Srstnatá plemena V posledních letech se zvyšuje zájem chovatelů o chov srstnatých plemen koz. Je to způsobeno zejména tím, že srst koz je oproti vlně ovcí vysoce ceněna a kromě toho plemena při extenzivním chovu produkují i kvalitní jatečná kůzlata. Srstnatá plemena pocházejí zejména ze Středního a Dálného východu, kde je výrazně kontinentální klima. Množství vodních srážek tam nedosahuje ani 400 mm a je rovněž nízká relativní vlhkost vzduchu. Naše klima proto působí negativně na zdravotní stav zvířat a následně pak i na kvalitu srsti (Fantová, 2010).

19

Zájemcům o chov srstnatých plemen se doporučuje křížení s domácími plemeny koz, i když kříženci, byť s vysokým podílem krve srstnatých plemen koz, nedosahují takové produkce jako plemena čistokrevná (Fantová, 2010). 3.1.2.3.1 Koza angorská Plemeno pochází z Turecka. Původní angorská koza je malého rámce. Dosahuje hmotnosti asi 29 kg, výšky v kohoutku 51 cm a délky těla 53 cm. Barva srsti je bílá, v některých provinciích jsou zvířata hnědě, šedě nebo černě zbarvená. Obě pohlaví mají rohy. Hlavním produktem angorských koz je mohér, jehož roční produkce je kolem 3kg. Mohér se vyznačuje výrazným stříbrným leskem. V našich klimatických podmínkách se roční střiž mohéru u koz pohybuje 3 – 4 kg, u kozlů 5 – 6 kg, délka srsti v rozmezí 12 – 15 cm (Fantová, 2010). Plemeno je rozšířeno po celém světě, do ČR byla v roce 1991 dovezena embrya z Dánska (SCHOK, 2012).

Obrázek č. 5: Koza angorská (zdroj: www.hospodarska-zvirata.cz) 3.1.2.3.2 Koza kašmírová Patří do skupiny středoasijských kašmírových plemen. Chová se v Kašmíru, Indii, Tibetu, Afgánistánu a Mongolsku. Živá hmotnost u kozlů se pohybuje kolem 60 kg, koz 35 – 45 kg. Výška v kohoutku 60 – 70 cm. Uši jsou dlouhé svislé. Barva srsti bílá nebo černá. Srst je tvořena rovnými pestíky a velmi dlouhou, jemnou (12 – 18 20

tisícin milimetru) a hustou podsadou. Hlavní užitkovost koz spočívá v produkci kašmíru, který se vyčesává ručně. Označuje se jako kašmírová nebo tibetská vlna. Průměrná roční produkce kašmírové vlny z dospělého zvířete činí 200 – 400 g, u kozlů až 500 g a je preferovaná bílá barva kašmíru (Fantová, 2010). Srst kašmírových koz se skládá z husté, silné vrchní vrstvy středně dlouhých rovných a dosti hrubých chlupů, tzv. pestíků, a spodní vrstvy delší měkké srsti, tzv. podsady, neboli kašmíru, který svou jemnost předčí i merinové vlny (Fantová, 2010). 3.1.2.3.3 Koza mongolská Koza mongolská se ve velkých počtech chová v Mongolsku a ve vnitřním Mongolsku v Číně. Barva srsti je bílá, méně často černá, modrá, šedá, hnědá nebo strakatá. Roční produkce kašmíru se pohybuje okolo 300 g, také poskytuje kvalitní maso (Fantová, 2010).

3.2 Stav koz domácích v ČR Chov koz je v současné době orientován na produkci mléka a na výrobu sýrů. Zpracování kozího mléka se provádí převážně přímo na farmách. Ceny kozích sýrů se v posledních letech pohybují okolo 200 až 260 Kč za 1 kg. V období Velikonoc stoupá poptávka i po jatečných kůzlatech, která se vykupují v jateční hmotnosti 12 – 18 kg. Po skončení Velikonoc poptávka prudce klesá (MZe, 2012). Do roku 1995 stoupaly stavy koz až na 44 993 kusů, poté následoval pokles stavů trvající až do roku 2004, ve kterém bylo chováno pouze 11 912 kusů koz. Od tohoto roku dochází k postupnému zvyšování početních stavů a k výraznému zvýšení došlo mezi roky 2010/2009 a to o 5 035 koz. V roce 2012 se chovalo celkem 23 620 kusů koz (MZe, 2012). V tabulkách níže jsou uvedeny stavy koz podle jednotlivých kategorií v roce 2007 až 2012 podle údajů Českého statistického úřadu.

21

Ukazatel Kozy celkem z toho zapuštěné poprvé Kozy a kozli ostatní (bez ohledu a věk)

2008 10 401 1 522 6 226

2009 11 065 1 320 5 609

2010 13 609 2 073 8 100

2011 14 028 2 138 9 235

2012 15 030 3 433 8 590

Kozy celkem

16 627

16 674

21 709

23 363

23 620

Tabulka č. 1: Stavy kozy celkem (zdroj: Český statistický úřad) Území, kraj Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

2007 1 787 1 987 1 306 1 358 1 572 2 004 1 126 1 069 1 513 522 515 88 584 16 222

2008 1 885 2 286 777 1 321 2 147 2 021 1 037 1 187 1 335 588 496 942 632 16 627

2009 1 845 2 158 636 1 498 1 800 2 081 1 020 1 250 1 549 819 581 348 1 089 16 674

2010 3 324 2 965 1 017 1 889 1 849 2 297 1 285 1 179 1 839 1 220 764 602 1 479 21 709

2011 3 515 2 817 972 1 747 1 981 2 102 1 522 1 537 2 842 1 105 797 927 1 399 23 263

2012 3 333 3 080 1 062 1 857 1 974 2 596 1 449 1 301 2 562 1 171 841 967 1 427 23 620

Tabulka č. 2: Stavy koz na území ČR podle krajů (zdroj: Český statistický úřad) 3.2.1 Historie chovu koz v ČR V chovu koz došlo za posledních deset let k několika změnám. Nejprve se zastavil pokles stavů koz a poté došlo k mírnému nárůstu do první poloviny devadesátých let z cca 40.000 na cca 45.000 kusů. Na to vstoupili větší chovatelé koz s počty zvířat od několika desítek až po několik set koz v jednom stádě s víceméně ekonomickým pohledem na tento chov. Další změnou bylo postupné uplatňování výrobků z kozího mléka na našem spotřebitelském trhu především v oblasti “zdravé výživy”, dál se rozšiřovaly i do běžné sítě potravinářských obchodů. Poslední změnou bylo snížení stavů koz v druhé polovině devadesátých let na současných 30.000 32.000 kusů koz a stabilizace výrobců i trhu s kozími výrobky (Sedlák, 2010). Dlouhodobý vývoj stavu koz od roku 1945 do roku 2012 je shrnut v tabulce níže.

22

Rok 1945 1955 1960 1965 1975 1980 1985 1990 2000 2005 2008 2009 2010 2011 2012

Počet koz ks 1 484 497 784 193 539 459 412 051 101 611 46 635 44 130 40 638 31 912 12 623 16 627 16 674 21 709 23 263 23 620

Procentuálně oproti roku 1945 rok 1945 = 100 52,8 36,3 27,8 6,8 3,1 3,0 2,7 2,1 0,9 1,1 1,1 1,5 1,6 1,6

Tabulka č. 3: Dlouhodobý vývoj stavu koz (zdroj: Horák, 2008 a ČSÚ) Dnes je situace v počtu chovaných koz ve větších chovech stabilní. Každý rok jeden až dva chovy vzniknou a stejný počet jich končí s výrobou. V těchto chovech je ustájeno průměrně 1.500 koz (chovy s větším počtem než 10 - 15 koz) a zaregistrováno u obou svazů (ČSCH a SCHOK v ČR) je asi 25 chovatelů s počtem nad 15 - 20 koz. Počet farem, jež dodávají výrobky na trh a splňují tedy podmínky pro hygienické normy, je cca 15 - 18 v ČR. Pokud jde o samotné výrobky, rozmanitost je jak v množství, tak v pestrosti nabídky - od naturálního mléka přes mléko sušené, měkké a tvrdé sýry, jogurty a zakysané výrobky, pomazánky až po sýry zrající. Kvalita těchto výrobků se za posledních deset let o hodně zlepšila. V oblasti tzv. “zdravé výživy“ je poptávka a nabídka přibližně vyrovnaná, u některých obchodních řetězců se výrobky úspěšně prodávají, jinde je situace s odbytem kozích výrobků špatná (Sedlák, 2010). Strukturu chovatelské veřejnosti lze podle Sedláka, 2010 rozdělit: 1) cca 90 % chovatelů s 1 - 3 kozami, to představuje hlavní chovatelskou základnu s velmi dobrými výsledky v kontrole užitkovosti, pokud se zde mléko zpracovává, tak jen pro vlastní spotřebu,

23

2) chovatelé s počtem 4 - 15 koz, jedné se tzv. “hobby” chovy, kozy jsou většinou využity pro spásání těžce skliditelných lokalit, mléko je zkrmeno nebo zpracováno pro vlastní spotřebu nebo prodáno formou sousedské výpomoci, 3) chovatelé s počtem 20 - 100 koz představují většinou základ rodinných farem, mléko se většinou zpracovává přímo na farmě a prodává osobně nebo cestou distributorů, 4) chovatelé s počtem nad 100 koz jsou většinou zemědělské organizace, právnické osoby, které provozují chov koz jako součást svých zemědělských aktivit. Předpokládat vývoj v chovu koz je velmi problematické.

3.3 Využití kozy domácí v ekologickém zemědělství a agroturistice 3.3.1 Ekologické zemědělství Největší rozvoj ekologického zemědělství v České republice nastal po roce 1998, kdy byla obnovena státní finanční podpora. Programy k vývoji mimoprodukčních funkcí zemědělství, hlavně pro udržení krajiny a také programy k podpoře méně příznivých oblastí začala podporovat státní dotační politika. Tyto programy přispěly k obnovení zemědělství především v horských oblastech (Moudrý, 2007). Stabilně se zvyšuje výměra orné půdy, trvalých travních porostů, vinic i rybníků a počet výrobců biopotravin dosáhl téměř 650 provozoven. V září roku 2011 hospodařilo celkem 4 022 ekologických zemědělců na celkové výměře 500 tisíc hektarů, což je 11,44 % z celkové výměry zemědělské půdy v České republice (Dvořáčková, 2011). 3.3.1.1 Chov koz v ekologickém zemědělství Základním legislativním předpisem pro ekologický chov zvířat v Evropské unii je Nařízení Rady (EC) č. 1804/1999, které je závazné pro všechny zúčastněné subjekty v členských zemích EU. Živočišná produkce je součástí všech ekologických systémů hospodaření. Poskytuje totiž nezbytné organické látky a živiny pro růst rostlin. Živočišná produkce též poskytuje statková hnojiva, která rostlinám dodávají potřebné živiny a zvyšují obsah organických látek v půdě. Jednou z hlavních a nejdůležitějších zásad ekologické živočišné produkce je zavést a udržet koloběh živin a energie v zemědělském podniku a optimalizovat vztah rostlin k půdě a také vztah zvířat k 24

rostlinám a k půdě. Ekologická živočišná produkce zajišťuje trvale udržitelný systém hospodaření, protože využívá obnovitelné přírodní zdroje. Používání přírodních hnojiv a zeleného hnojení zajišťuje a zlepšuje úrodnost pastvin, polí i celých zemědělských systémů (zf.jcu, 2013). V ekologických systémech musí způsoby chovu zajišťovat co nepřirozenější život a jejich dlouhověkost. Základní podmínkou je možnost pastviny, zajištění dostatečného životního prostoru každému zvířeti, dostatek vzduchu, světla vody a krmiva podle potřeb zvířat (Čermák a Šoch, 1997). Při chovu koz v ekologickém zemědělství musí být veškeré praktiky přirozené. Rozmnožování a chov koz musí být založen na přírodních metodách, je však povolena umělá inseminace. Jiné formy umělého rozmnožování, jako je např. přenos vajíčka či hormonálně řízená ovulace, jsou přísně zakázány (zf.jcu, 2013). Zařazení koz do systému ekologicky hospodařícího podniku může při využití produkčních a tržních příležitostí zlepšit jeho ekonomiku a ve vhodných podmínkách se může stát i hlavním (jediným) zdrojem jejího příjmu. Investice do založení chovu je relativně nízká a lze jej zvládnout i jako vedlejší činnost u začínajících ekozemědělců. Během krátké doby lze postupně zvyšovat kapacitu produkce a přizpůsobit ji tak možnostem i postupně získávaným zkušenostem (Mátlová, 2005). Koza domácí se vyznačuje všestrannou užitkovostí a v současné době roste i mimoprodukční význam chovu, tj. podíl na udržování krajiny, zvláště v méně příznivých (podhorských a horských) oblastech. Jejich specifické vlastnosti (způsob pastvy)lze při vhodné aplikaci využít i pro eliminaci plevelů a náletů. Zařazením pastvy malých přežvýkavců do osevního postupu se zlepší úrodnost půdy a přeruší se vývojové cykly plevelů a parazitárních škůdců. Velmi efektivně využijí i porosty nevhodné pro skot, snižují tak náklady na krmivo. Jsou mnohem méně závislé na koncentrovaných krmivech (zrniny) než skot, drůbež nebo prasata, spotřebují tedy i méně energie fosilních paliv na jednotku produkce. U zavedených ekofarem jsou kozy, ale i ovce prvkem, který kromě příznivého vlivu na prostředí přispívá k udržitelnosti, protože zvyšují diverzitu celého systému (Mátlová, 2005).

25

Z právních norem o EZ (NR č. 834/2007 a NK č. 889/2008) vyplývají pro chov ovcí a koz například tato důležitá pravidla:  Přežvýkavci mají mít stálý přístup na pastvu nebo k objemnému krmivu.  Minimální venkovní plocha, kterou mají mít dospělé ovce či kozy k dispozici je 2,5 m2 a u mláďat 0,5 m2.  Maximální počet zvířat na hektar je 13,3.  Při ustájení by měla být minimální plocha 1,5 m2 pro dospělou ovci či kozu a 0,35 m2 pro mládě. Vazné ustájení není povoleno.  Celková intenzita chovu musí být taková, aby nebyl překročen limit 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy.  Vykrmování býložravců je nutné ekologickými zemědělskými plodinami nejméně z 50% vyprodukovanými vlastním zemědělským podnikem nebo okolními ekofarmami.  Nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce býložravců by mělo pocházet z objemných, čerstvých, sušených nebo silážovaných krmiv.  Mláďata musí být přednostně krmena mateřským mlékem, u ovcí a koz minimálně 45 dní.

Ekologický chov koz je založen na pastevních chovech s menší intenzitou vypásání, s využitím druhově bohatých pastevních směsí a organických hnojiv pro zachování úrodnosti půdy. Minimalizací stresů volbou adekvátní výživy, prostoru a principů welfare a odpovídajícím managementem se u zvířat vyvine přirozená imunita vůči parazitům a nemocem. Výběr plemen a jedinců se kromě užitkových vlastností řídí hlavně jejich vitalitou a odolností (Mátlová, 2005). 3.3.1.1.1 Welfare hospodářských zvířat „Pohoda zvířete je určena jeho schopností vyhnout se strádání a zachovat si zdatnost. Neboli životní pohoda zvířete musí být definována nejen tím, jak se cítí ve škále sahající od utrpení ke slasti, ale také přežitím jeho genů (Webster, 1999)“. Welfare hospodářských zvířat je jedním z cílů ekologického zemědělství. Vytvořit hospodářským zvířatům podmínky, které odpovídají jejich fyziologickým 26

a etologickým potřebám, humánním a etickým zásadám. Způsob chovu musí zvířatům umožnit přirozené chování včetně pohybu venku, jejich zdraví růst, vývoj a reprodukci (Šonková, 2006). 3.3.3 Agroturistika a ekoagroturiskika Agroturistika je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší, doplňková činnost sloužící k získání dodatečných finančních prostředků (Pourová, 2002). Ekoagroturistika je také formou venkovského cestovního ruchu, který zahrnuje pobyty na ekologicky hospodařících farmách produkující bio-produkty, umístěných ve zdravotně příznivém prostředí (Pourová 2002). 3.3.3.1 Chov koz v agroturistice a ekoagroturistice Kozy by určitě neměly chybět na žádném statku. Nemusí to být celé stádo, k užitku a oživení hospodářství stačí kozy dvě. Koza potřebuje oproti jiným užitkovým zvířatům méně prostoru a i její nároky na ustájení nejsou velké. Díky známé kozí „mlsnosti“ však spotřebuje, lépe řečeno „vytřídí“, relativně dost krmiva. Tato její vybíravost se ale odráží ve výjimečné kvalitě a pozitivních účincích kozího mléka. Na péči nejsou kozy příliš náročně, ale mají rádi společnost člověka (rohatakoza.unas, 2013). Ve většině případů se kozy chovají v ekologických a agroturistických chovech pro produkci velice kvalitního mléka. Syrové mléko se uplatňuje jako dietní potravina, velká část mléka se zpracovává na vysoce kvalitní sýry. Kozí mléko a výrobky z něho mají vlastnosti, které jsou ceněné jak labužníky, tak především dietetiky. Mezi hlavní přednosti kozího mléka patří jeho nutriční, terapeutická hodnota a vysoká stravitelnost, velký význam hraje ve výživě dětí, které trpí alergií na kravské mléko. V menší míře se využívá tuk a syrovátka v kosmetickém průmyslu. Velmi kvalitním produktem je i kozí maso, které se svou nutriční hodnotou řadí mezi nejkvalitnější masa vůbec. Další využitelné produkty jsou kožky, srst a kvalitní, na obsah dusíku bohatý, hnůj (Fantová, 2000). 27

Chov dojných plemen koz a zpracování kozího mléka nemá v českých zemích velkou tradici, v minulosti však bývala na vesnici v každé chalupě alespoň jedna koza. S chovem více jedinců dojných plemen se setkáváme spíše na malých rodinných farmách, kde je pastvou koz možné současně udržovat nevyužitelné pozemky. Zpracování mléka na kozí sýry umožní nabídnout obyvatelstvu vyhledávané místní speciality. Podmínkou úspěchu je nejen zvládnutí technologie chovu a získávání mléka, ale i legalizace jeho prodeje a faremního zpracování (Hrbek, 2011). 3.3.4 Údržba a tvorba krajiny V dnešní době je zdůrazňována mimoprodukční funkce zemědělství. Význam chovu hospodářských zvířat v údržbě a tvorbě krajiny spočívá zejména v údržbě trvalých travních porostů (TTP). Malí přežvýkavci jsou nepostradatelní ve spásání luk a pastvin, hlavně v horských a podhorských oblastech. K hospodaření na TTP lze využít specifický způsob pastvy koz pro odstranění plevelů a náletů. Pokud využíváme pastvu malých přežvýkavců v osevním postupu, zlepšíme tím úrodnost půdy a přerušíme vývojové cykly plevelů a parazitárních škůdců. Pastva však sebou nese i rizika pro ochranu přírody i pro protierozní funkci, která spočívají v nedopascích s přítomností expanzivních a ruderálních druhů, nadměrný sešlap a narušení drnu či přílišné vypasení (Šarapatka, Urban, 2005). Pro úspěšný pozitivní vliv pastvy zvířat na TTP Mládek (2006) doporučuje dodržovat tyto zásady:  Rozdělit pastviny na menší plochy různě obhospodařované  Upřednostňovat jednorázové intenzivní vypasení před kontinuální pastvou během celé sezóny  Ponechat rozptýlenou zeleň na pastvinách  Střídat pastvu intenzivní, extenzivní a ponechat půdu několik let ladem  Na pastvinách bez plevelů a šťovíků ponechat nedopasky  Vysokostébelné porosty sklidit na seno a poté teprve spásat 3.3.5 Kozí mléko v medicíně Koza pomáhala odjakživa proti nemocem, proto odborníci litují, že po první světové válce chov koz upadl. Kozí mléko se v domácnostech používalo při léčení 28

plicních onemocnění dětí i dospělých a používalo se i v léčebnách tuberkulózy. Na podkladě

výzkumů

dostává

prostor

v medicíně

i

v

přírodním

léčitelství

(kozifarmapencin, 2013). Kozí mléko obsahuje vysoce hodnotné bílkoviny (kasein, albumin, globulin), velmi hodnotné a lehce stravitelné tuky, minerální soli Ca, K, Mg, Na, P, stopové prvky Cu, Zn, Mn, Ti, Cr, relativně málo Fe, vitamíny A, B1, B2, B12, C, D, E, kyselinu listovou, osm enzymů. Při jeho konzumaci je naše tělo chráněno před škodlivými vlivy životního prostředí a celou řadou nemocí (kozifarmapencin, 2013). Je přírodním lékem pro nervovou soustavu a při pravidelném používání odstraňuje její poruchy. Pomáhá také odstraňovat důsledky stresu, úzkosti a poruchy koncentrace. Na mnoha zahraničních kožních klinikách se používá proti zarudlosti a neústupným vyrážkám, působí pozitivně i na žaludek a střeva (kozifarmapencin, 2013). Protože bylo dokázáno, že kozy nikdy neonemocní rakovinou, zkoumali vědci, co chrání kozí buňky. Toho využil prof. K. H. Wagner z univerzity v Giesenu. Začal dělat pokusy, při kterých zjistil, že nemocní rakovinou, kteří pili denně kozí mléko, se cítili mnohem lépe. Ve Francii se u operovaných pacientů snížilo nové propuknutí nemoci. V USA a Německu se u zvířat krmených tímto mlékem zmenšovaly projevy každým dnem. Vědci z toho samozřejmě nevyvozují, že by mohlo být kozí mléko lékem proti rakovině, avšak jeho pravidelné užívání chrání naše buňky před škodlivými vlivy (kozifarmapencin, 2013). 3.3.6 Produkty Poptávka po velmi hodnotném kůzlečím mase a dalších výrobcích z domácích chovů stoupá. Prodejem chovných zvířat a porážkou kůzlat a starých kusů se chov omlazuje a početně omezuje. Rovněž se přináší finanční efekt. Prodej srsti se ale v malých chovech již nevyplatí (Kühnemann, 2011). Mléko a mléčné výrobky: Kozí mléko se může zpracovat především na sýry, které sice ještě pořád patří ke specialitám, ale stále častěji se s nimi setkáváme i mezi běžným sortimentem. Mléko 29

a máslo se oproti tomu nabízí zřídka. Poptávka závisí nejen na chuti, ale i na ceně, která výrobky z kravského mléka převyšuje až trojnásobně (Kühnemann, 2011). Kozí mléko je cenná, zdravá, chutná a lehce stravitelná potravina za předpokladu, že zvířata jsou zdravá, ustájení, krmení, dojení koz a ošetřování nadojeného mléka je optimální. Pokud jde o obsah sušiny a živin, neliší se podstatně nijak od kravského mléka, ale díky svému složení má vyšší léčebnou hodnotu, která byla známá už ve starověku (Kühnemann, 2011). Maso: Maso ještě kojených kůzlat je v mnoha rodinách žádanou pochoutkou, hlavně ve velikonočním období. Maso dojných plemen je chuťově neutrální a díky své křehkosti a minimálního obsahu tuku může sloužit i jako dietní potravina. Maso kůzlat, starých šest až devět měsíců, je zralejší, a proto má charakterističtější chuť. Maso starších koz a kozlů má dlouhá vlákna a je tužší (Kühnemann, 2011). Vlna a kůže: Srst koz se mění střídavě s ročním obdobím. Jemná podsada angorských koz a kašmírových koz se zpracovává na velmi kvalitní textilie. Vrchní vlas se zpracovává k výrobě koberců, dek a štětců. Kůže je velmi hodnotnou surovinou ke zhotovení oděvních součástí a koženého zboží. Používají se k výrobě rukavic, kabelek, na knižní vazby, dále ke zhotovení vaků na vodu a víno a dokonce i měchů na dudy. Pro majitele, kterým je chov koz koníčkem, jsou kůže jen vedlejším produktem při porážce. Dají se ale prodat nebo dát k vyčinění (Kuhnemann, 2011). 3.3.6.1 Výroba kozích sýrů V České republice není speciální mlékárna nebo sýrárna, která by vykupovala nebo zpracovávala kozí mléko. Mléko a mléčné produkty se zpracovávají přímo na farmách, kde jsou také prodávány spotřebiteli (MZe, 2012). V tabulkách níže jsou uvedeny počty koz, produkce mléka, produkce sýrů a cena sýrů od roku 2001 do roku 2012.

30

Rok Počet dojných koz ve stádech Produkce mléka (tis.l) Produkce sýrů (tuny) Cena sýrů Kč/kg

2001 1 559 850 85 170

2002 1 236 740 74 170

2003 1 289 775 78 170

2004 1 809 990 99 180

2005 2 216 1 100 110 190

2006 2 263 1 150 115 200

Tabulka č. 4: Počty koz, produkce mléka, produkce sýrů a cena sýrů (zdroj: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR). Rok Počet dojných koz ve stádech Produkce mléka (tis.l) Produkce sýrů (tuny) Cena sýrů Kč/kg

2007 2 389 1 200 120

2008 2 589 1 300 130

2009 2 797 1 400 140

2010 2 930 1 500 150

2011 2 902 1 500 150

2012 3 000 1 600 160

200

225

240

250

260

270

Tabulka č. 5: Počty koz, produkce mléka, produkce sýrů a cena sýrů (zdroj: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR).

3.4 Vybrané agroturistické a ekoagroturistické provozy Z níže vybraných agroturistických a ekoagroturistických provozů jsem navštívila Jáňův Dvůr, kde mě manželé Kosmákovi dokonale provedli po celém objektu. Penzion v původním stylu se mi opravdu líbil. Jsou to takové světničky, které mi připomněli dětství u prababičky. Mohli se pochlubit šestnácti kůzlátky, která nám dělala doprovod při prohlížení kempu, kde ještě nezačala sezóna. Navštívili jsme i pastviny za objektem. Majitelka se mi svěřila, že za kozami jezdí na kole, protože se z pastvy ženou tak rychle, že jim nestačí. Toto je atrakcí pro ubytované hosty, kteří sem přijíždí většinou z velkých měst. Farma mě velice zaujala a určitě se tam ještě vrátím, protože jsem nemohla ochutnat kozí sýry, které zde vyrábí, jelikož s výrobou začínají až na začátku června. 3.4.1 Dvorský statek Biofarma rodiny Dvorských zabývající se ekologickým zemědělství a především chovem koz a zpracováním kozího mléka do finálních produktů v Olešence na Vysočině. V rámci prodeje ze dvora může nabídnout i zeleninu vypěstovanou na farmě. Dále jsou schopni nabídnout i poradenské služby z oblastí ekologického a trvale udržitelného zemědělství, ochrany a tvorby krajiny, pozemkové úpravy, ekonomiky

31

a řízení, rozvoje venkova, zavádění systému kvality produktů a služeb, zdraví a zdravého životního stylu. První písemná zmínka o gruntu v Olešence (tehdy Wolessne) je z roku 1654. V roce 1998 celý grunt koupila rodina Dvorských a rozhodli se ho obnovit a začít na něm znovu hospodařit. Po dokončení rozsáhlých stavebních oprav a rekonstrukcí jsme v roce 2004 požádali ZD Olešenka o vrácení zemědělské půdy zpět do užívání. První koza Rózinka se svou dcerou Zvonečkou se pak na statek nastěhovaly v roce 2005, čímž grunt opět ožil a první sýr se pokusili vyrobit v roce 2007. V roce 2010 obývalo Kozí dvorek celkem 40 koz a dva kozli. V tomhle roce dostavěli sýrárnu, ve které se týdně zpracovávalo 200 l mléka. Nyní je na statku chováno plemeno české hnědé krátkosrsté kozy a ovce plemene Suffolk. Celý rok mají zvířata neomezený přístup na pastvu a přes zimu jsou ve skupinovém, volném a vzdušném ustájení na hluboké podestýlce. Všechny produkty jsou vyráběny z kozího mléka ručně nadojeného na farmě a jsou připraveny i k ochutnávce. Produkt si lze objednat i přes internet. 3.4.1.1 Produkty  Kozí sýr polotvrdý: vyroben ručně z bio kozího mléka dle starých tradičních receptur. Lze konzumovat ihned nebo až po několika měsících, kdy získá na své lahodné chuti vyzráním. Balen ve vosku. K dostání přírodní nebo s bazalkou.  Čerstvý kozí sýr: sýr balený v kelímku. Tento je připravován v různých variantách: přírodní, s pažitkou, s bazalkou, s provensálským kořením, s česnekem a paprikou, s barevným pepřem.  Žervé - vyroben šetrným postupem, který zachovává charakter čerstvého sýru a výbornou chuť. Má krémovou, lehce roztíratelnou konzistenci a lahodnou smetanovou chuť.  Čerstvé kozí mléko - bez typické "kozí" chuti.  Jogurtové mléko - hustý jogurtový nápoj. (zdroj: www.kozidvorek.cz) 32

3.4.2 Chovatelský areál Zlobice Přírodní areál Zlobice je bývalý vojenský prostor u obce Malhostovice. Leží asi 15 km severně od Brna směrem na Svitavy. Ovce a kozy ve zdejším areálu pomáhají udržovat a zvelebovat prostor kopce Zlobice. Tradice pastevectví zde sahá do padesátých let dvacátého století, od kdy se zde páslo stádo ovcí. Od roku 1975, po příchodu armády, původní sady a pastviny zarůstaly náletovými dřevinami. Zvrat nastal až v roce 2004, kdy prostor převzala obec Malhostovice, která se se svými partnery snaží obnovit vyhlášené významné krajinné prvky v tomto areálu. Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, pořádá v areálu řadu akcí, které umožňují návštěvníkům seznámit se s chovem ovcí a koz a jejich produkty. V přírodním areálu Zlobice se mohou návštěvníci v sezoně seznámit se šetrným chovem ovcí a koz, navštívit občerstvení v Kolibě, využít nabídku ubytování nebo si koupit výrobky z chovu ovcí a koz. Na Zlobici lze zakoupit mnoho výrobků z chovu ovcí a koz. Prodej lze domluvit telefonicky. 3.4.2.1 Produkty  výrobky z ovčí vlny - přikrývky, polštáře, spací pytle a další,  kozí a ovčí sýry  domácí jehněčí klobásy  jehněčí maso (zdroj: www.zlobice.schok.cz) 3.4.3 Chovatelské středisko a rodinná farma Equican – Macháčkovi Rodinná farma sídlící v obci Chroustíkovo Hradiště u Hradce Králové. Rodina Macháčků farmu zakoupila v roce 2009 a od té doby probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Nyní se zabývají chovem koní různých plemen, chovem skotu plemene Česká červinka, chovem koz Hnědých krátkosrstých a Anglonubijských a Vietnamských prasat. Na farmě lze zakoupit syrové mléko „ze dvora“. Již několikátým rokem odebírá mléko z farmy firma, která z něj vyrábí probiotické výrobky. Nakoupit lze i zmražené 33

mlezivo pro kozí sirotky. Prodej masa možný v „živém“ či již poražené a připravené. Do budoucna se plánuje otevřít i kamenný krámek s chovatelskými potřebami. 3.4.3.1 Produkty  mléko  maso  zmražené mlezivo (zdroj: www.machackovi.cz) 3.4.5 Kozí farma Pěnčín Obec Pěnčín se nachází v okrese Jablonec nad Nisou. Kozí farma je zde součástí výletního areálu Pěnčín, který může nabídnout mnoho zajímavého ke zhlédnutí. Návštěvníci zde v celém areálu mohou navštívit: výrobu skleněných perlí a kozí farmu, absolvovat projížďku vyhlídkovým vláčkem na blízkou rozhlednu, vyrobit si svoji bižuterii nebo nalepit skleněné obrázky, nakoupit si skleněné perle, bižuterii a další skleněné předměty v podnikové prodejně, pochutnat si na specialitách z kozího sýra či masa v místní restauraci, nakoupit si ve specializované prodejně kozí sýry a další produkty z kozího mléka a masa. Při prohlídce kozí farmy návštěvníci dostanou výklad o chovaných plemenech a o technologii výroby sýrů. Součástí prohlídky bývá i ochutnávka výrobků, které si návštěvníci mohou následně i zakoupit v prodejně sýrů. Farma nabízí cca 13 druhů čerstvých kozích sýrů. Na farmě je chováno plemeno kozy bílé krátkosrsté, kozy hnědé krátkosrsté a kozy Búrské. Kozy jsou od jara do podzimu celý den na pastvinách volně ve velkém stádě. Součástí stáda je i kozel, který je chován odděleně. Do stáda se pouští v době říje - v podzimních či jarních měsících. Dále zde můžeme najít i zvířata jako je skot plemene Charolai a Limuzin, pávy a perličky, husy, kachny a ovce. Na farmě jsou chovány ovce plemene Merino, Valaška, Romanovka a Suffolk.

34

3.4.5.1 Produkty  BIO sýr kozí nebo ovčí čerstvý - natural, ochucený (česnek, pažitka, bazalka, pepř, provensálské koření, bylinková směs), zauzený, polotvrdý, archivní – sezónní nabídka  BIO sýr kozí pěnčínská cihla  sýr kozí tavený přírodní, s pažitkou  sýr kozí nebo ovčí nakládaný ve slunečnicovém oleji  BIO ovčí brynza  BIO tvaroh kozí, BIO tvarohová pomazánka s pažitkou  BIO mléko kozí nebo ovčí čerstvé pasterované  BIO syrovátka a kefír kozí  BIO ovčí žinčice  BIO jogurtové mléko kozí, ochucené  BIO jogurt ovčí přírodní, ochucený  jogurt kozí přírodní, ochucený  Pěnčínský salám se skopovým masem  Pěnčínská klobása skopovým masem (zdroj: www.kozifarmapencin.cz) 3.4.6 Kozí farma z Lesního Jakubova Ekofarma manželů Čapkových, hospodařících na základech ekologického zemědělství, se nachází v obci Lesní Jakubov v okrese Třebíč. Kozy se zde snaží chovat co nejpřirozenějším způsobem. Po celý den se pasou na rozlehlých pastvinách. Všechna zvířata na farmě zůstávají i po ukončení svého produktivního věku a užívají si na pastvinách zasloužený důchod. Zájemci se mohou na zvířata chodit dívat a i u nich relaxovat, nakrmit je rohlíkem. Tady na farmě je lepší objednávat si kozí výrobky dopředu.

35

3.4.6.1 Produkty  kozí mléko  kozí kefír  kozí jogurt  kozí čerstvý sýr (zdroj: www.ekokoza.cz) 3.4.7 Kozí farma Žofín Rodinná farma Dvořáků se zabývá výrobou kozích sýrů a poskytováním ubytování na farmě. Nachází se v obci Horní Podluží v okrese Děčín. Rodina Dvořáků se chovem koz už zabývá asi 15 let, nyní hospodaří asi na 5 hektarech pozemků. Chovají převážně kozy bílé krátkosrsté, mléko a sýry vyrábí pro spotřebitelskou veřejnost od roku 2003. Z kozích výrobků lze na farmě zakoupit kozího mléka a kozí sýry. Kozí sýr vyrábí ve dvou variantách: s příchutí česnek paprika a kozí sýr přírodní. Dále se na farmě zabývají i prodejem plemenných i jatečních kůzlat. Pro turisty, školy, školky a zájezdy je možné si domluvit i prohlídku farmy s odborným výkladem a ochutnávkou kozího mléka a kozích sýrů. Pro toho, kdo se nebojí fyzické práce, je tu možnost zapojení se do provozu farmy. Může uklízet stáje, připravovat krmení pro kozy, ošetřovat kozám paznehty a naučit se dojit kozy a to buď ručně, nebo dojícím strojem. V době, kdy se rodí kůzlata, je možno asistovat i při porodu. Na farmě jsou také k dispozici 2 stylově zařízené pokoje pro ubytování návštěvníků farmy. 3.4.7.1 Produkty  Kozí sýr přírodní, paprika + česnek  Kozí mléko (zdroj: www.kozifarma-zofin.cz)

36

3.4.8 Kozí farma Dvůr Ratibořice Kozí farma Ratibořice v současné době chová cca 590 kusů koz plemene Bílá krátkosrstá. Chov koz se řídí pravidly ekologického zemědělství. Hlavním produktem farmy jsou BIO výrobky z kozího mléka. Kozí mléko je zpracováváno v mlékárně, která je součástí farmy. V mlékárně je vyráběn široký sortiment výrobků. Sortiment kozích výrobků obsahuje širokou škálu mlékárenských produktů: mléko, jogurty, sýry, tvarohové dezerty a syrovátkový nápoj. Nedílnou součástí činnosti farmy Dvůr Ratibořice je nabídka služeb v rámci agroturistiky. Farma je každou sobotu od 14.00 do 17.00 hodin otevřená veřejnosti, pro skupiny je možné na farmě domluvit exkurzi. Součástí exkurze je návštěva stájí se zvířaty a ochutnávka výrobků z kozího mléka. Hosté se zde mohou dozvědět i zajímavé informace o chodu farmy, chovu koz a biopotravinách. 3.4.8.1 Produkty  Čerství kozí sýr  Doral kozí sýr BIO, pažitka, česnek  Doral Morávia bochník  Dorinka tvaroh borůvka, rybíz, jahoda, meruňka, vanilka, višeň  Jogurtové kozí mléko neochucené BIO borůvkové, jahodové, černý rybíz, meruňkové, višňové, vanilkové  Kozí jogurt bílý BIO, borůvka, černý rybíz, jahoda, meruňka, višeň  Kozí kefír BIO  Kozí mléko BIO  Kozí sýr v olejovém nálevu bylinky, kapie, cibulka, provensálské koření  Kozí žervé BIO  Pomazánkový kozí sýr BIO, pažitka, česnek  Sydora - Syrovátkový nápoj (zdroj: www.kozimleko.cz)

37

3.4.9 Biofarma Slunečná Biofarma s malým penzionem se nachází ve velmi malebné lokalitě na okraji NP a CHKO Šumava. Hospodaří na 36 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce 840 m ekologickým způsobem od roku 1999. Větší část pozemků biofarmy tvoří pastviny s extenzivním chovem ovcí, koz a skotu, na menších přilehlých pozemcích pěstují brambory, zeleninu a ovoce. V samotném srdci biofarmy byla nedávno s podporou evropských grantů vybudována moderní výrobna sýrů, kde vznikají jedinečné sýry z kozího, ovčího i kravského mléka. Farma produkuje mléko, sýry, další mléčné produkty, vejce a brambory – v tomto je farma plně soběstačná. Pokud mají zákazníci zájem, můžou na farmě místní produkty ochutnat i nakoupit. Na farmě se také setkáme i s párem oslíků, kteří každoročně zatraktivňují farmu svými potomky a s domácími zvířaty - psem a kočkami. Aktuálně se zpracovávají projekty v rámci Operačního programu na přestavbu stáje za účelem větší pohody zvířat. (zdroj: www.biofarma-slunecna.cz) 3.4.10 Farma dojných a kašmírských koz – Sedlák První zmínka o zemědělské usedlosti v Šošůvce je z roku 1812 s výměrou 9,5 ha zemědělské půdy. Usedlost vyhořela v 80. letech 19. století a opravena byla jen v původním rozsahu. V roce 1933 zajistila rozšíření novostavba stodoly a v roce 1938 novostavba hospodářské části (chlévů). Po socializaci objekty přechodně sloužily k chovu prasnic, poté telat do 6 měsíců stáří. Roku 1956 se dočkala přestavby obytná část podle návrhu ing. arch. Stanislava Ryse. Budovy byly po roce 1990 přizpůsobeny pro specializovaný chov koz a výrobu sýrů. Mezi lety 1992-1994 byla provedena první větší rekonstrukce budovy, která sloužila 10 let. V roce 2004 byla před vstupem do EU provedena zásadní rekonstrukce a rozšíření mlékárenské výroby a tím získala tato faremní mlékárna mezinárodní označení CZ 5959 ES. 38

Od roku 1990 pokračuje rodina Sedlákova ve šlépějích předků. Polnosti, které obhospodařují, se rozšířily asi na 30 ha, louky a pastviny tvoří zhruba polovinu. Zde vyhání od jara do podzimu stádo 150 koz. Na orné půdě pěstují ječmen, oves, tritikále a vojtěškovou trávu pro výrobu senáže. To slouží jako krmivo pro kozy, které je doplněno vlastním senem a nákupem sóji a krmné soli. Zvířata jsou pod stálým veterinárním dohledem, jelikož majitel je současně veterinárním lékařem. Kozy zde dojí dvakrát denně ve vlastní dojírně a mléko se denně zpracovává na tvaroh a sýry, které dodávají do tržní sítě „Zdravá výživa“ po celé České republice. V rámci venkovské agroturistiky „prodávají z domu“. Na chodu hospodářství se podílejí syn Jan a dcera Vendula. Snaží se v rámci hospodářství o zastupitelnost mezi dětmi a rodiči. Farma zahajuje provoz v období Velikonoc a ukončuje v období Vánoc. 3.4.10.1 Produkty  Přírodní kozí sýr  Přírodní kozí sýr s příchutěmi – s bylinkami, gyrosem, česnekem, ořechy, bazalkou, estragonem a v olivovém oleji  Tvaroh  Dezertní sýr  Eidam  Jadel  Tvarohový kozí krém  Sedláčiky/korbáčiky (zdroj: www.sedlakkozy.cz) 3.4.11 Jáňův dvůr Penzion, kemp a ekofarma manželů Kosmákových je historická usedlost ve vesničce Nový Přerov na Mikulovsku u hranice s Rakouskem. Dávným hospodářem na této staré zemědělské usedlosti byl Jáně s rodinnou, odtud pochází také název Jáňův dvůr. Manželé Kosmákovi, kteří žili v Brně, koupili v roce 1998 statek, jako chátrající objekt a vyměnili tak život v bytě za život na 39

vesničce. Rekonstruovali tuto historicky cennou, převážně hliněnou stavbu deset let. Na jaře 2008 otevřeli kemp s hospůdkou a od léta 2009 i penzion. Na dvoře se v sezóně setkáme pouze s malou partou zvířat. Ostatní se pasou nad Znojmem na známém vřesovišti Kraví hora, také v rozsáhlé stepi přírodní památky Dunajovické kopce a také na několika lokalitách v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Do Nového Přerova se vrací až na zimu. Na dvoře chovají ovce plemene romanovská, kozy plemene kašmírská, které produkuje kvalitní srst vhodnou ke spřádání na přízi a výrobu oděvů, anglonubijská, bílá krátkosrstá a hnědá krátkosrstá, kde kříží bílou a hnědou kozu s anglonubijským kozlem kvůli vyššímu obsahu tuku v mléce, ze kterého vyrábějí čerstvý bílý sýr, dále pak poníky a koně. Chov zde funguje dle zásad ekologického zemědělství. Pastviny, které stáda obhospodařují, čítají téměř 100 hektarů. V zimě krmí lučním senem, kterého na loukách sklidí až 150 tun. Penzion je rekonstruovaný v původním stylu, nabízí pět dvoulůžkových světniček s možností přistýlky, polštáře a přikrývky jsou vyrobeny z ovčí vlny přímo na dvoře. Součástí penzionu je malá kuchyňka, společná pro všechny pokoje, avšak je možnost využít snídaně obědů i večeří, které připraví v hospůdce přímo na dvoře, kde vaří z vlastních i lokálních surovin. Další možností je ubytování v kempu, který nabízí prostor až pro 16 stanů. (zdroj: www.januvdvur.cz)

40

Obrázek č. 6: Výrobky z ovčí vlny na Jáňově dvoře (zdroj: autor)

Obrázek č. 7: Návštěva Jáňova dvou (zdroj: autor)

41

4 ZÁVĚR Chov koz na vesnici, to nejen v horských i podhorských oblastech, přispívá k zachování rozmanitosti zemědělské krajiny a využití trvalých travních porostů. Dále přispívá k rozvoji agroturistiky s možností výroby kvalitních produktů, jako je hlavně mléko, ze kterého se vyrábí následné mléčné produkty (sýry, máslo, mléko, kefíry, jogurty, syrovátka, tvaroh) a maso, kde domácí porážka dává možnost výroby speciálních uzenářských produktů. Kvalitní kozí hnůj je výborným základem pro pěstování ve sklenících. Koza je počtem chovaných kusů po krávě a ovci rozšířeným hospodářské zvířetem. Chov koz je nenáročný, má svou tradici, která v posední době zažívá velký rozvoj v okrajových, ale turisticky zajímavých oblastech. Nabídka kozích produktů přispívá k zviditelnění celého regionu. V současné době roste zájem spotřebitelů o výrobky z kozí produkce, které jsou zdravější než z kravského mléka a mohou ho konzumovat lidé s alergií na kravské mléko. Je třeba neustále propagovat výrobky z chovu koz a oslovovat větší část spotřebitelů. V současné době není situace v dotační politice příznivá a neumožňuje rozšiřovat chovy. Pokud se situace zlepší, je zde předpoklad, že dojde k navyšování chovaných stavů koz. Zvyšováním užitkovosti zvířat bude docházet ke stabilizaci rodinných farem a rozvoji kozích chovů s návazností na agroturistiku. Rozmanitost chovaných druhů není v ČR tak velká, čítá pouze 6 plemen. Dominantní je koza bílá krátkosrstá a po ní následuje hnědá krátkosrstá. Dalšími chovanými plemeny jsou koza burská, kašmírová, mohérová a anglonubíjská. České kozí farmy jsou z pravidla menší rodinné farmy s pastvinami oplůtkového typu. Většina majitelů kozích farem se snaží o zařazení do ekologického režimu a být ekonomicky samozásobitelná v produkci krmiv pro své chovy. V ekologickém chovu koz jsou základem objemná krmiva z ekofarmy. Dojení realizují v jednoduchých dojírnách, kde je mléko zpracováváno přímo na farmách na různé druhy sýrů. Prodej výrobků je ve většině případů „ze dvora“ místním odběratelům nebo ve městech ve farmářských obchodech, které zažívají velký rozvoj. Ve farmářských obchodech může člověk ve městě zakoupit kozí produkty. 42

Práce na kozích farmách je velmi zajímavá, osobně jsem vypomáhala při odchovu kůzlat. Už dříve jsem měla svůj sen mít malý rodinný penzion s restaurací, s malým koutkem, kde bych chovala drobná hospodářská zvířata. Objekt bych zaměřila převážně na rodiny s dětmi. Městské děti by se osobně seznámily s hospodářskými zvířaty. Kozí farma by přispěla k návštěvnosti a rozvoji mého snu.

43

5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 5.1 Tištěné zdroje

ČERMÁK, B. ŠOCH M.: Ekologické zásady chovu hospodářských zvířat: (studijní zpráva) = Ecological principles of farm animal breeding : (review). Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1997, 43 s. Studijní informace. ISBN 80861-5327-4.

FANTOVÁ, M.: Chov koz. Vyd. 1. Praha: Český svaz chovatelů, 2000, 191 s. ISBN 80-209-0290-2.

FANTOVÁ, M.: Chov koz. Vyd. 2., upr. Praha: Ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR vydalo nakl. Brázda, 2010, 214 s. ISBN 978-80-209-0377-8.

KÜHNEMANN, H.: Chováme kozy: významná plemena, chov s ohledem na zvláštnosti druhu, péče o zdraví. Líbeznice: Víkend, 2011, 92 s. ISBN 978-80-7433-039-1.

MAREŠ, V.: Výsledky kontroly užitkovosti ovcí a koz v ČR za rok 2009. In: Náš chov. roč. 70., 2010, č. 8, s. 54-56. ISSN: 0027-8068. MÁTLOVÁ, V.: Ovce a kozy v ekologickém zemědělství. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005, 30 s. ISBN 80-7084-479-5.

MOUDRÝ, J.: Základní principy ekologického zemědělství: odborná monografie. 1. vyd. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2007, 39 s. ISBN 978-80-7394-041-6.

MLÁDEK, J.: Vliv pastvy na druhovou rozmanitost rostlin. In: Sborník: Ovce – kozy Seč 2006, MZLU, Brno, 2006, s. 62-63. ISSN: 1213-600X.

44

POUROVÁ, M.: Agroturistika. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit, 2002, 123 s. ISBN 80-213-09652.

SAMBRAUS, H.: Atlas plemen hospodářských zvířat: skot, ovce, kozy, koně, osli, prasata: 250 plemen. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2006, 295 s. ISBN 80-209-03445. ŠARAPATKA, B., URBAN J.: Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi. 1. vyd. Šumperk: PRO-BIO, 2005, 334 s. ISBN 80-903-5830-6.

ŠONKOVÁ, R.: Welfare v ekologickém zemědělství: šance pro lepší život hospodářských zvířat. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2006, 29 s. ISBN 80-7271176-8.

VEJČÍK, A., KRÁL M.: Chov ovcí a koz. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 1998, 145 s. ISBN 80-704-0297-0.

WEBSTER, J.: Welfare: životní pohoda zvířat, aneb, Střízlivé kázání o ráji. Praha: Nadace na ochranu zvířat, 1999, ix, 264 s. ISBN ISBN 80-238- 4086-X.

5.2 Internetové zdroje AGROPRESS. Plemena koz: koza toggenburská Dostupné http://www.agropress.cz/plemena_koz.php

[online]. [cit. 2013-04-21]. z:

AGROPRESS. Plemena koz: koza sánská [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.agropress.cz/plemena_koz.php Biofarma

Slunečná [online].

2012

[cit.

http://www.biofarma-slunecna.cz 45

2013-04-26].

Dostupné

z:

Dvorský

statek [online].

[cit.

2013-04-26].

Dostupné

z:

http://www.kozidvorek.cz/

DVOŘÁČKOVÁ, T. MĚSÍC BIOPOTRAVIN prezentuje kvalitní potraviny. Eagri [online].

2009

[cit.

2013-04-21].

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2011_mesic-biopotravinprezentuje-kvalitni.html

Farma dojných a kašmírských koz-Sedlák [online]. 2006 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.sedlakkozy.cz

HRBEK, I. Chov dojených plemen koz v ekologickém zemědělství. Eposcr [online]. 2011

[cit.

Dostupné

2013-04-21].

z:

http://www.eposcr.eu/wp-content/uploads/2011/04/ML42_Chov-dojenych-plemen-kozv-EZ.pdf

Chovatelský

areál

Zlobice [online].

2009

[cit.

2013-04-26].

Dostupné

z:

http://zlobice.schok.cz/ Chovatelské středisko a rodinná farma Equican – Macháčkovi [online]. 2006 [cit. 2013Dostupné

04-26].

z:

http://www.machackovi.cz/ Jáňův

dvůr [online].

[cit.

2013-04-26].

Dostupné

z:

http://www.januvdvur.cz KEZ [online]. [cit. 2013-04-21]. Nařízení komise (ES) č. 889/2008 kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 834/2007o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu.

Dostupný

http://www.kez.cz/sites/default/files/dokumenty/Zakon_3.pdf 46

z:

KEZ [online]. [cit. 2013-04-21]. Nařízení Rady (ES)č. 834/2007o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č.2092/91. Dostupný z: http://www.kez.cz/sites/default/files/dokumenty/Zakon_4.pdf Kozí

farma

Dvůr

Ratibořice [online].

[cit.

2013-04-26].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.kozimleko.cz/ Kozí

farma

Pěnčín [online].

2013

[cit.

2013-04-26].

http://www.kozifarmapencin.cz/ KOZÍ FARMA PĚNČÍN. Kozí mléko v medicíně [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné

z:

http://www.kozifarmapencin.cz/kozi-medicina.html

Kozí farma z Lesního Jakubova [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.ekokoza.cz

Kozí

farma

Žofín [online].

[cit.

2013-04-26].

Dostupné

z:

http://www.kozifarma-zofin.cz MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Situační a výhledová zpráva ovce a kozy [online]. 2012

[cit.

2013-04-21].

ISBN

978-80-74-34-041-3.

Dostupné

z:

http://eagri.cz/public/web/file/187092/SVZ_ovce_a_kozy_2012.pdf

ROHATA KOZA U NAS. Proč chovat kozy [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné

z:

http://rohatakoza.unas.cz/kozy-chov.html

SEDLÁK, J. Analýza současného stavu v chovu koz v ČR. Ifauna [online]. 2010 [cit. 2013-04-21].

Dostupné

z:

http://www.ifauna.cz/ovce-kozy/clanky/r/detail/284/analyza-soucasneho-stavu-v-chovukoz-v-cr 47

SCHOK. Koza anglonubijska [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.schok.cz/plemena-koz/plemena-mlecna/anglonubijska-koza

SCHOK. Koza

angorská [online].

2012

[cit.

2013-04-27].

Dostupné

z:

http://www.schok.cz/plemena-koz/plemena-srstnata/koza-moherova-koza-angorska-m

SCHOK. Koza bílá krátkoststá [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.schok.cz/plemena-koz/plemena-mlecna/koza-bila-kratkosrsta-b

SCHOK.

Koza

burská [online].

2012

[cit.

2013-04-21].

Dostupné

z:

http://www.schok.cz/plemena-koz/plemena-s-masnou-uzitkovosti/koza-burska-bu SCHOK. Koza hnědá krátkosrstá [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.schok.cz/plemena-koz/plemena-mlecna/koza-hneda-kratkosrsta-h

SCHOK.

Koza

kamerunská [online].

2012

[cit.

2013-04-21].

Dostupné

z:

http://www.zooliberec.cz/cz/katalog/savci/koza-kamerunska-domaci/73

ZF.JUC. Chov zvířat v ekologickém zemědělství [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/ecologica/chov_zvirat.pdf

ZOOTECHNIKA. Chov koz obecně [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.zootechnika.cz/clanky/chov-koz/chov-koz-obecne-/chov-koz-obecne.html

48

6 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Koza bílá krátkosrstá Obrázek č. 2: Koza hnědá krátkosrstá Obrázek č. 3: Koza burská Obrázek č. 4: Koza kamerunská Obrázek č. 5: Koza angorská Obrázek č. 6: Výrobky z ovčí vlny na Jáňově dvoře Obrázek č. 7: Návštěva Jáňova dvou

7 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Stavy kozy celkem Tabulka č. 2: Stavy koz na území ČR podle krajů Tabulka č. 3: Dlouhodobý vývoj stavu koz Tabulka č. 4: Počty koz, produkce mléka, produkce sýrů a cena sýrů Tabulka č. 5: Počty koz, produkce mléka, produkce sýrů a cena sýrů

49