MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2012
TEREZA HERŮDKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Identifikace balených potravin v distribuční síti Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Štencl, DrSc.
Vypracovala: Tereza Herůdková
Brno 2012
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Identifikace balených potravin v distribuční síti vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne …………..………………. Podpis………..……………….
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat Doc. Ing. Jiřímu Štenclovi, DrSc., vedoucímu mé bakalářské práce, za odborné vedení, konzultace a věcné připomínky k bakalářské práci. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za podporu během celého studia.
ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá identifikací balených potravin v distribuční síti. Charakterizuje a porovnává současné systémy automatické identifikace. Popisuje konstrukci a umístění čárových kódů na obalu výrobku. Velmi důleţitá je kvalita a dobrá čitelnost kódu. Rozděluje kódy na lineární a 2D kódy a jednotlivé kódy popisuje přesněji. Hlavní část se převáţně zabývá problematikou čárového kódu EAN a radiofrekvenční identifikací (RFID). Kromě čárových kódů jsou zde popsány RFID tagy. Jedná se o nejvíce rozšířené a pouţívané systémy označování balených potravin. Tyto systémy se vyuţívají při dohledatelnosti původu potravin nebo pro určení výrobce. Současný stav pouţívaných systémů v praxi byl sledován ve vybrané prodejně Supermarket Marina Bzenec. Klíčová slova: čárový kód, radiofrekvenční identifikace, RFID tag
ABSTRACT This bachelor thesis deals with the identification of packaged food in the distribution network. It characterizes and compares the current systems of automatic identification and describes the design and placement of barcodes on product packaging. It gives emphasis on the quality and readability of the barcode. Linear and 2D codes, as a representative of barcodes are deeply described. Major part of this work is devoted to EAN barcodes and RFID (radio frequency identification). Apart from barcodes, different types of RFID tags are described. These systems are used for the traceability of food, or to identify the producer. With EAN barcodes, they are nowadays the most
widely used
systems in labeling of
packaged foods. Application
and
monitoring of this technology in praxis is described on example of the selected store Supermarket Marina Bzenec.
Keywords: barcode, RFID, RFID tag
OBSAH 1
ÚVOD ................................................................................................................. 8
2
CÍL PRÁCE ........................................................................................................ 9
3
METODIKA ....................................................................................................... 9
4
SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ ..................................................................... 9
4.1
Automatická identifikace .................................................................................... 9
4.2
Čárový kód ....................................................................................................... 10
4.2.1
Konstrukce čárových kódů ............................................................................... 10
4.2.2
Volba umístění čárových kódů ......................................................................... 11
4.2.3
Typy čárových kódů ......................................................................................... 12
4.2.3.1 Kódy skupiny 2/5.............................................................................................. 12 4.2.3.2 Kód Code 39 ..................................................................................................... 14 4.2.3.3 Kód Code 93 ..................................................................................................... 14 4.2.3.4 Kód Code 128 ................................................................................................... 14 4.2.3.5 Codabar….. ....................................................................................................... 15 4.2.3.6 Dvourozměrné kódy ......................................................................................... 15 4.2.3.7 Kódy EAN 13 a EAN 8 .................................................................................... 17 4.2.3.8 Kód UCC/EAN 128 .......................................................................................... 18 4.2.4
Snímání čárových kódů .................................................................................... 19
4.2.4.1 Čtecí zařízení .................................................................................................... 19 4.2.4.2 Pultové skenery................................................................................................. 19 4.2.4.3 Ruční skenery ................................................................................................... 19 4.3
Kód EAN .......................................................................................................... 20
4.3.1
Kódování a struktura kódu ............................................................................... 20
4.3.2
Výpočet kontrolního čísla ................................................................................. 21
4.3.3
Velikost kódu a umístění .................................................................................. 21
4.3.4
Výhody a nevýhody kódu ................................................................................. 22
4.4
RFID - Radiofrekvenční identifikace ............................................................... 23
4.4.1
Pouţitá frekvence ............................................................................................. 24
4.4.2
Systém RFID .................................................................................................... 24
4.4.3
Rozdíl mezi RFID a čárovým kódem ............................................................... 25
4.4.4
RFID tag. .......................................................................................................... 25
4.4.5
Typy RFID tagů ................................................................................................ 26
4.4.6
Klasifikace RFID tagů podle frekvence a vyuţití ............................................ 27
4.4.7
RFID etiketa ..................................................................................................... 28
4.4.8
Elektronický kód produktu (EPC) .................................................................... 29
4.4.9
Výhody a nevýhody RFID ................................................................................ 30
5
POPIS VYBRANÉHO ŘETĚZCE ................................................................... 31
5.1
Jednota SD Hodonín ......................................................................................... 31
5.2
Distribuční centrum .......................................................................................... 31
5.3
Typy prodejen ................................................................................................... 31
6
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE ................................................................. 32
7
ZÁVĚR ............................................................................................................. 34
8
POUŢITÁ LITERATURA ............................................................................... 35
9
SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................... 38
10
PŘÍLOHY ......................................................................................................... 39
1
ÚVOD V současné době se klade velký důraz na označování a dohledatelnost výrobků,
surovin pouţitých při výrobě, jejich původ, výrobce a moţnost zjistit, komu byl vyrobený produkt prodán. Tento problém řeší systém automatické identifikace, pomocí čárových kódů a RFID technologie. Čárové kódy jsou nejrozšířenějším systémem identifikace. Do této skupiny patří několik typů kódů. Nejvíce pouţívané jsou čárové kódy EAN, vyuţívají se v obchodní síti k označování potravin a zboţí. Komunikace mezi prodejnou a distribučním centrem probíhá pomocí elektronické výměny dat (EDI). Novým a rychle se rozšiřujícím systémem je identifikace pomocí RFID technologie. Tato technologie je zaloţena na přenosu informací z RFID tagu do čtečky pomocí radiových vln. RFID tag dokáţe zakódovat mnohem více informaci neţ čárový kód EAN. RFID technologie se vyuţívá téměř ve všech průmyslových odvětvích.
8
2
CÍL PRÁCE Seznámit se současnými systémy pouţívanými při identifikaci balených potravin.
Analyzovat a porovnat pouţívané systémy a také vyhodnotit a ověřit stav v obchodní síti v České republice. Pro porovnání vyuţít vybraný supermarket. Seznámit se s logistikou, tvorbou etiket, objednávkovým systémem a provozem distribučního centra.
3
METODIKA Při zpracování práce pouţít materiály a poznatky z literárních zdrojů, to jsou
odborné časopisy, vědecké databázové systémy, internetové zdroje a teze k předmětu Balení potravin. Vyuţít osobního seznámení s pracovníky a s vybranou prodejnou Marina Bzenec.
4
SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ
4.1 Automatická identifikace Cílem automatické identifikace je označení kaţdého sledovaného objektu, zajištění rychlého a bezchybného načtení a ucelený systém schopný sledovat pohyby a vztahy mezi jednotlivými objekty (ZVELEBIL, 2007). Automatické identifikace se můţe rozdělit podle fyzikálního principu na optické, radiofrekvenční, induktivní a magnetické. •
Optické technologie – jsou to technologie, které vyuţívají světlo. Světlo se odráţí od tištěných vzorů a je snímáno světlocitlivými přístroji a potom dekódováno. Do této kategorie patří čárový kód.
•
Radiofrekvenční technologie – tato technologie vyuţívá radiový signál, který je přenášen se zařízení a vyvolává odpověď ze speciálního štítku ve formě naprogramované radiové zprávy.
•
Induktivní technologie – pracují na stejném principu jako radiofrekvenční technologie, ale k přenosu dat mezi snímačem a štítkem vyuţívají elektromagnetické indukce.
•
Magnetické technologie – vyuţívá se magnetického zakódování údajů na povrchu nebo prouţku karty (JEŢEK, 1996).
9
4.2 Čárový kód Čárové kódy jsou globálně rozšířený způsob automatické identifikace téměř všech druhů jednotek zapojených do logistického řetězce. Ve druhé polovině minulého století se postupně staly naprosto běţnou součástí informací uváděných na obalech, obalových materiálech a etiketách (BÍLÝ a BÍLEK, 2009). 4.2.1 Konstrukce čárových kódů Čárový kód se skládá z několika čar a mezer. Čáry a mezery nejsou stejně silné. Šířka čar, mezer a jejich uspořádání je specifická pro různé druhy kódů. Některé kódy mají vyšší nebo menší záznamovou schopnost. Na čtení čárového kódu se pouţívá zařízení, které dokáţe přečíst a přeměnit tmavé a světlé čáry na odpovídající znakový řetězec. Nosičem informací čárových kódu jsou čáry a mezery (BENADIKOVÁ et al., 1994). V kaţdém kódů jsou zakódovány jednotlivé znaky podle pravidel z kódovací tabulky určitého kódu. Začátek kódu je určen sekvencí čar znaku start a konec kódu je určen sekvencí čar znaku stop. Znaky start a stop se u různých kódů liší a slouţí k určení typu kódu. Některé kódy mohou obsahovat také dělící znak. Dělící znak rozděluje kódovaný řetězec na více části, ale nenarušuje celistvost kódu. Mezi čárové kódy s dělícím znakem patří kód EAN 13 a EAN 8. Dále je důleţité, aby před a za čárovým kódem bylo světlé pásmo, do kterého se nesmí umísťovat ţádný text ani grafické symboly. Toto místo slouţí k tomu, aby čtecí zařízení mohlo identifikovat znaky start a stop a přečíst kód. Čárový kód můţe být v různých velikostech. Čím je kód menší, tím více jsou kladeny nároky na čtecí zařízení a kvalitu tisku čárového kódu. Mezi nejdůleţitější parametry čárového kódů patří hustota a kontrast kódu. Hustota určuje mnoţství zakódované informace na jednotku délky (BENADIKOVÁ et al., 1994, COMBITRADING, 2004). Podle hustoty zápisu (Obr. 1) rozlišujeme tři základní skupiny. •
High density (vysoká hustota)
•
Medium density (střední hustota)
•
Low density (nízká hustota) 10
Jako příklad uvádím tří stejné kódy s různou hustotou zápisu. Jedná se o kód 2/5 Industrial.
Obr. 1 Hustota zápisu
Kontrast kódu je hodnota, která je definována jako poměr mezi rozdílem odrazu pozadí a odrazu čáry k odrazu pozadí. Kontrast by měl být větší nebo rovno 0,7.
Čárový kód je vysoce spolehlivým prostředkem. Chyby se při čtení skoro nevyskytují. Pokud dojde k mechanickému poškození nebo k nekvalitnímu tisku čárového kódu, nedojde k rozpoznání čárového kódu a uloţená data nejsou přečtena (BENADIKOVÁ et al., 1994). 4.2.2 Volba umístění čárových kódů Čárový kód nesmí být umístěn v oblasti švů, svárů a přehybů. Je důleţité zachovat ochrannou světlou zónu, která přesahuje tiskovou plochu znaků. U některých obalů můţe výrobek nebo podkladový materiál prosvítat přes světlou část ve velkém rozsahu a světlé pozadí se jeví pro snímač jako tmavé. Je důleţité vykonat zkoušky na měření kontrastu obalu i s potravinou, která bude uvnitř. Jestliţe je přes obal pouţitý další obalový materiál (např.: celofán), můţe dojít ke sníţení kontrastu a proto je potřeba obal s přebalem podrobit zkoušce spolehlivosti snímání. 11
Vysoce lesklé obalové materiály nejsou vhodné pro tisknutí čárových kódů. V případě jejich pouţití je třeba vymezenou část na umístění symbolu přebarvit, aby vznikl příslušný kontrast pro snímání. V případě obalů válcového tvaru je nutné symbol umístit tak, aby čáry ohraničující symbol svíraly úhel maximálně 30°. V případě, ţe se tato hodnota překročí, je potřeba symbol otočit o 90°. Z hlediska snímacího zařízení, je vhodné umístit čárový kód tak, aby čáry byly kolmé na přímku tvořící povrch obalu. Několik příkladů umístění kódu na různé obaly: •
Plechovky – čárový kód se umísťuje do běţné grafiky a to potiskem nebo etiketou, z důvodu, ţe plechovky nemají přirozené dno.
•
Obaly z kartonů a lepenek – tyto obaly mají přirozené dno, proto se volí umístění na spodní stranu, ale ne v blízkosti ohybů a spojů.
•
Skleněné obaly – nejvýhodnější je umístění na zadní stranu etikety, pokud není pouţitá, kód se umístí na spodní levý okraj etikety.
•
Sáčky – kód se umístí na zadní stranu obalu ke spodnímu okraji, pokud moţno na co nejrovnější místo (KAČEŇÁK, 2001).
4.2.3 Typy čárových kódů Dnes je známo více neţ 200 různých čárových kódů. Některé kódy jsou velmi rozšířené, jiné mají speciální vyuţití a některé se pouţívají jen v určitých zemích. Čárové kódy můţeme rozdělit do dvou základních skupin. A to na kódy vyuţívané obchodem a kódy vyuţívané v průmyslu. Základním kriteriem pro porovnávání kódů je jejich kódovací tabulka. Podle toho jaké znaky jsou uvedeny v tabulce, můţeme rozlišit kódy numerické, numerické se speciálními znaky, alfanumerické a úplné alfanumerické. Dalším kriteriem je délka kódu, která můţe být pevná nebo variabilní. Kódy pro obchod mají určenou pevnou délku, jedná se o kódy typu EAN (BENADIKOVÁ et al., 1994). 4.2.3.1 Kódy skupiny 2/5 Jedná se o skupinu numerických kódu s variabilní i pevnou délkou. Do této skupiny patří kódy 2/5 Industrial, 2/5 IATA, 2/5 Interleaved (Obr. 2), 2/5 Matrix, 2/5 Datalogic a 2/5 Invertovaný. Kódy skupiny 2/5 jsou jedny z nejstarších kódů. Kód 2/5 Industrial
12
byl vyvinut jiţ v roce 1968 (BENADIKOVÁ et al., 1994). Kódy této skupiny jsou si velmi podobné, a proto popíši jen některé. Kód 2/5 Interleaved Kód byl vyvinut v roce 1972. Je to numerický kód s variabilní délkou. Je tvořen znakem start, znaky 0 aţ 9 a ukončovacím znakem stop. Všechny liché znaky jsou tvořeny čárou a sudé znaky mezerou. Celkový počet kódovaných znaků je vţdy sudý, pokud by byl počet lichý, pouţije se kontrolní znak nebo se na první pozici umístí nula. Tento kód se vyuţívá v obchodě k označování distribučních jednotek, jako jsou palety a bedny (BENADIKOVÁ et al., 1994).
Obr. 2 kód Interleaved 2/5
ITF Kód ITF (Interleaved Two of Five) je speciální verzí kódu Interleaved 2/5. ITF je kód numerický, který má pevnou délku. Definovány jsou tři verze kódu a to: ITF-14, ITF-16 a ITF-6. Číslo, které je uvedeno v názvu, udává jeho délku ve znacích. Kód je ohraničen nosnou čárou. Nosná čára tvoří kolem celého kódu obdélník. V některých případech je moţné, aby nosná čára ohraničovala kód pouze na podélných stranách. Pouţití nosných čar je znázorněno na obr. 3. Tento kód se pouţívá na identifikaci obchodních jednotek, nejčastěji obalů z vlnitých lepenek (BENADIKOVÁ et al., 1994, GS1, 2007).
Obr. 3 kód ITF-14 s úplnou a neúplnou nosnou čárou (http://strokescribe.com/en/members.html)
13
4.2.3.2 Kód Code 39 Tento kód byl vyvinut v roce 1974 firmou Intermec. Code 39 je alfanumerický kód s variabilní délkou. Je tvořen znaky 0 aţ 9, velkými písmeny abecedy A aţ Z a speciálními znaky (*, /, +, %, $). Znaky start a stop jsou určovány pomocí znaku *. Kód je tvořen sekvencí pěti čar a čtyř mezer. Kód tvoří tři široké elementy a šest úzkých (BENADIKOVÁ et al., 1994). Code 39 (Obr. 4) je široce pouţíván v mnoha průmyslových odvětvích a je standardem pro čárové kódy vládních organizací, včetně amerického ministerstva obrany (YOUSSEF a SALEM, 2007).
Obr. 4 kód Code 39 (http://www.kodys.cz/carovy-kod.html) 4.2.3.3 Kód Code 93 Kód byl vyvinut stejnou firmou jako Code 39 a proto se v jisté míře podobají. Kód tvoří stejné znaky jako Code 39, ale navíc obsahuje čtyři řídící znaky. Dále kód 93 (Obr. 5) obsahuje identické znaky start a stop. Kód je tvořen sekvencí šesti elementů – tří čár a tří mezer (BENADIKOVÁ et al., 1994).
Obr. 5 Code 93 (http://www.kodys.cz/carovy-kod.html) 4.2.3.4 Kód Code 128 Code 128 (Obr. 6) je alfanumerický kód s variabilní délkou. Je tvořen 128 znaky, speciálními znaky, řídícími znaky a znakem star a stop. Znaky jsou kódovány pomocí tří čar a tří mezer. Tento kód má velkou informační hustotu na jednotku délky (BENADIKOVÁ et al., 1994).
Obr. 6 Code 128 (http://codecorp.com/symbologies.php) 14
4.2.3.5 Codabar Jedná se o numerický kód s variabilní délkou. Codabar (Obr. 7) je tvořen numerickými znaky 0 aţ 9, šesti speciálními znaky (-, :, /, +, ., $) a znaky star a stop. Kaţdý znak tvoří čtyři čáry a tři mezery. Tento kód se pouţívá ve zdravotnictví k označování krevních konzerv (BENADIKOVÁ et al., 1994).
Obr. 7 Codabar (http://codecorp.com/symbologies.php)
4.2.3.6 Dvourozměrné kódy Dvourozměrné kódy mají různé označení. Označujeme je jako kódy maticové nebo dvojdimenzionální, někdy se označují také jako 2D čárové kódy. Důvodem tohoto označení je způsob uloţení dat. 2D kódy mají dvourozměrnou strukturu a proto se na rozdíl od lineárních kódů mohou informace zakódovat nejen horizontálně, ale i vertikálně. Výhoda těchto kódů je zvýšení kapacity kódu, větší tolerance k chybám a menší poţadavky na umístění kódu. Tyto kódy byly původně vyráběny pro průmyslové účely. Za účelem uloţení velkého mnoţství dat na malý prostor (ŠMEJKAL, 2007, KNUCHEL et al., 2011).
PDF 417 Kód PDF 417 (Portable Data File) se řadí do dvourozměrných kódů nové generace. Má velmi vysokou informační kapacitu, můţe zakódovat aţ 1,1 kB dat. Při porušení kódu dokáţe detekovat a opravit chybu. Kaţdé kódové slovo se skládá ze čtyř čar a čtyř mezer. Kód PDF 417 (Obr. 8) nese všechny údaje sebou a stává se tak nezávislý na vnějším prostředí na rozdíl od tradičních čárových kódů. Pouţívá se na řidičské průkazy v USA, identifikační karty a také ve zdravotnictví pro kódování diagnóz pacientů.
15
Od kódu PDF 417 existuje ještě odvozená verze a to kód Micro PDF 417. Má omezenou velikost symbolů a dokáţe uloţit 150 bytů, 250 alfanumerických znaků nebo 360 číslic (ŠMEJKAL, 2007).
Obr. 8 PDF 417 (http://www.activebarcode.com/codes/pdf417.html)
Data Matrix Kód Data Matrix je navrţen k uloţení velkého mnoţství dat na malé ploše. Velikost symbolu je různorodá a můţe být aţ do strany čtverce o velikosti 350mm. Dovoluje uloţit 1 aţ 500 znaků. Výhodou je, ţe do čtverce o pouhých 2 nebo 3 mm lze uloţit aţ 50 znaků. Kód Data Matrix (Obr. 9) se pouţívá nejčastěji k označování integrovaných obvodů, tištěných spojů a malých předmětů. Kód se pouţívá i k označování větších součástí (ŠMEJKAL, 2007).
Obr. 9 Data Matrix (http://www.kodys.cz/carovy-kod/datamatrix.html)
QR kód (Quick Response) QR kód jé kód, který je zapisovaný do čtverce. Ve třech rozích jsou umístěny značky, které určují směr, kterým se má kód číst. QR kód dobře kóduje japonská a asijská písma a proto je v těchto zemích hodně vyuţíván. Tento kód vyuţívá systému kontroly chyb a dokáţe obnovit 7 aţ 30 % dat. Na jednorozměrný kód EAN 13, například lze uloţit jen 13 znaků. Dvojrozměrný QR kód, ale můţe kódovat aţ 7089 znaků. Jinak řečeno, QR kód vyţaduje pouze desetinu prostoru pro uloţení stejného mnoţství dat jako kód EAN. Pro čtení těchto kódů se pouţívá mobilní telefon, který má nainstalovaný speciální program, který dokáţe kód přečíst a zobrazit zakódované informace. Tento kód má 16
moţnost kódovat nejen numerické, ale téměř jakékoliv informace, jako je text, adresy, internetové odkazy a mnoho dalších (KNUCHEL et al., 2011). Například společnost Tanimura & Antle, pěstitel zeleniny ve Spojených státech, pouţívá QR kód jako podstatnou součást marketingové kampaně Celebrate Summer. Balená kombinace 4 druhů salátů je na víčku opatřena QR kódem, který po načtení mobilním telefonem zobrazí recepty na jejich zpracování. Kód QR a jeho pouţití na krabičce salátu je znázorněno na obr. 10 (MCCLEAN, 2011).
Obr. 10 QR kód a příklad použití 4.2.3.7 Kódy EAN 13 a EAN 8 Jedná se o kódy numerické s pevnou délkou. Čárový kód EAN můţe mít v normální délce 13 míst a označuje se jako EAN 13 nebo můţe být ve zkrácené délce jako kód EAN 8, který má 8 míst. Oba kódy EAN jsou znázorněny na obr. 11 (KAČEŇÁK, 2001). Kód je tvořen dvěma identickými okrajovými znaky star a stop, znakem dělícím a numerickými znaky 0 aţ 9. Pro kódy typu EAN jsou definovány tři kódovací tabulky (BENADIKOVÁ et al., 1994).
Obr. 11 Kód EAN 8 a kód EAN 13
17
4.2.3.8 Kód UCC/EAN 128 UCC/EAN128 (Obr. 12) tento kód se vyuţívá pro označování obchodních a logistických jednotek. Dokáţe kódovat mnoho informací o výrobku, například číslo dodávky, datum výroby, datum balení, minimální trvanlivost, hmotnost, délku, šířku, plochu a objem (KODYS, 2009). Čárový kód UCC/EAN-128 vyuţívá kódu Code-128. Organizace GS1 zavedla moţnost strukturování zakódované informace na etiketě do konkrétních polí. Jednotlivá pole se v čárovém kódu oddělují pomocí tzv. aplikačních identifikátorů (Obr. 13). Aplikační identifikátory a pravidla pro zápis údajů do konkrétních polí jsou to, co odlišuje čárový kód UCC/EAN-128 od původního čárového kódu Code-128 (ZVELEBIL, 2007).
Obr. 12 kód UCC/EAN 128
Obr. 13 Příklad etikety s aplikačními identifikátory 18
4.2.4 Snímání čárových kódů Je důleţité, aby se informace z čárového kódu dostaly do počítače. Tyto informace se přečtou pomocí čtecího zařízení, které pomocí vstupní části kód načte, dále zpracuje elektronický signál a vyhodnotí signál dekodérem na data. Tyto data pomocí výstupního zařízení přenese do počítače, kde se s nimi můţe pracovat (BENADIKOVÁ et al., 1994). 4.2.4.1 Čtecí zařízení Pouţívá se ke snímání elektromagnetického vlnění. Čtecí zařízení vyuţívá viditelné světlo o vlnové délce kolem 660nm a infračervené záření s vlnovou délkou kolem 900nm. Při čtení čárového kódu se jako nosič informace vyuţívá světlo. Snímání čárového kódu je znázorněno na obr. 14. Čárové kódy mohou být čteny: •
Sériově – jedná se o čtení pomocí čtecího pera, kdy se čárový kód načítá postupně a to tak, ţe se perem přejede z jedné strany na druhou stranu kódu.
•
Paralelně – kdy se vyuţívají laserové pistole a CCD ruční scannery. Čárový kód se načte najednou a celý (BENADIKOVÁ et al., 1994).
Obr. 14 Snímání paralelně a sériově 4.2.4.2 Pultové skenery Tyto skenery jsou pevně zabudované nebo postaveny na pultu u pokladny. Vysílají laserový nebo infračervený paprsek ve formě mříţkové sítě nebo křivek. Kód se snímá ze všech úhlů. Znamená to, ţe výrobek nemusí být speciálně natočen, aby došlo k načtení kódu (KAČEŇÁK, 2001). 4.2.4.3 Ruční skenery Čárový kód je snímán pouze pomocí jednoho laserového nebo infračerveného paprsku, který je v jedné přímce. Skener se ručně nasměruje na kód a paprsek musí
19
zasáhnout kód po celé délce. Mezi obalem a skenerem můţe být větší vzdálenost na rozdíl od pultového skeneru (KAČEŇÁK, 2001).
4.3 Kód EAN Kód EAN se řadí mezi nejrozšířenější kódy u nás. Kód EAN se vyskytuje ve dvou verzích, v normální délce jako EAN 13 a zkrácené EAN 8. EAN je zkratka z názvu European Article Numbering. V USA se pouţívá kód UPC (Universal Product Code), který má stejný význam jako kód EAN. Čtečky kódů EAN mohou přečíst i kód UPC, ale obráceně to neplatí. Kód EAN se vyuţívá v obchodní sítí k označování potravin a zboţí (ŠMEJKAL, 2007). 4.3.1 Kódování a struktura kódu Kód EAN tvoří dvě základní série čísel (Tab. 1). První série obsahuje 13 čísel a pouţívá se v plné délce symbolu. Druhá série, která obsahuje 8 čísel, se pouţívá ve zkrácené formě. Kaţdý kód EAN se skládá z prefixu, čísla výrobku a kontrolního čísla. Tab. 1 Struktura kódu EAN 13 a EAN 8 pozice
13 12 11 10 9
8
P2
P3
x
doplnění EAN 8
0
0
6
5
4
3
2
číslo výrobku
prefix EAN 13 P1
7
0
x
x
x
x
prefix 0
x
1 kontrolní číslo
x
x
x
K
číslo výrobku kontrolní číslo
0 P1 P2 P3 x
x
x
x
K (KAČEŇÁK, 2001)
Prefix je umístěn na začátku kódu a je tvořen třemi číslicemi. Pro Českou republiku bylo přiděleno organizací GS1 číslo 859. Prefixy přidělené pro další země viz příloha 1. Kód EAN 13 tvoří zleva 3 čísla mezinárodního prefixu, 4 aţ 6 čísel neměnné identifikace firmy, přidělené GS1 Czech Republic, 3 aţ 5 čísel identifikace poloţky, které je definováno firmou a poslední číslo je povinná kontrolní číslice. Kód EAN 8 je zleva tvořen prefixem (pro ČR 859) dále obsahuje 4 čísla, která identifikují poloţku, ty jsou smluvně přidělena GS1 Czech Republic a kontrolní číslo (GS1, 2012). 20
Pokud se výrobek nebude vyváţet do jiných států, nemusí být označený prefixem státu a můţe být onačený tzv. in-store numbers – číslem pouţívaným uvnitř obchodu. V něm můţe být zahrnutá např. cena, kód pro druh výrobku a podobně. Kód EAN cenu nevyjadřuje, ta se ukládá do paměti počítače v obchodě (KAČEŇÁK, 2001). 4.3.2 Výpočet kontrolního čísla Výpočet kontrolního čísla se provádí pomocí algoritmu MODULO 10. Pro výpočet pouţijeme čárový kód s číslem 858123412345, který je rozepsán v tab. 2. Tab. 2 Příklad rozmístění pozic pro výpočet kontrolního čísla Číslo výrobce
prefix
Číslo výrobku
K
Pozice znaku
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
Vzor kódů
8
5
8
1
2
3
4
1
2
3
4
5
5
+
1
+
3
+
1
+
3
+
5
+
8
+
2
+
4
+
2
+
4
Sudá pozice Lichá pozice
8
1
Při výpočtu se postupuje v jednotlivých krocích: 1. Spočítáme hodnoty čísel na sudých pozicích, postupujeme zprava doleva. 5 + 3 + 1 + 3 + 1 + 5 = 18. Vyšla hodnota 18, kterou vynásobíme číslem 3, coţ odpovídá 54. 2. Spočítáme hodnoty na lichých pozicích, počítáme zprava od třetí pozice znaku. 4 + 2 + 4 + 2 + 8 + 8 = 28 3. Sečteme výsledky z 1. a 2. kroku. 54 + 28 = 82 4. Zaokrouhlíme výsledek z 3. kroku na celé desítkové číslo, zaokrouhlujeme nahoru. Zaokrouhlené číslo je 90. 5. Od zaokrouhleného čísla odečteme vypočtené číslo z kroku 3. 90 – 82 = 8 je kontrolní číslo pro uvedený vzor kódu EAN (KAČEŇÁK, 2001). 4.3.3 Velikost kódu a umístění Rozměry čárového kódu závisí na faktoru zvětšení anebo zmenšení od normální velikosti a od šířky modulu. Příklad rozměrů čárových kódů EAN při 100% velikosti: •
EAN-13
37,29 x 26,26 mm (Obr. 15)
•
EAN-8
26,73 x 21,64 mm 21
Obr. 15 Rozměry kódu EAN 13
Čárový kód můţe mít různou velikost, ale doporučuje se zmenšení na 80% a zvětšení na 200% od nominální hodnoty. Pro umístění kódu EAN se pouţívají dvě základní pravidla: •
Kaţdý výrobek můţe být označen pouze jedním viditelným kódem. Pokud se vyskytuje více kódu (např.: skupinové obaly), musí být zakrytý, aby nedocházelo k chybnému načítání.
•
Symbol EAN by měl být umístěn na spodní straně obalu vlevo, případně na zadní straně obalu. Pokud není moţné symbol umístit na uvedené strany, volí se umístění na boční stranu obalu (KAČEŇÁK, 2001).
4.3.4 Výhody a nevýhody kódu Výhody čárových kódů: •
Spotřebitelům přináší rychlejší odbavení u pokladen
•
Rychlou kontrolu správnosti účtování, protoţe na účtence je počet kusů, název výrobku, cena, součet, suma placená, suma vrácena, datum, čas, číslo pokladny a pokladní.
•
zmapování informací o kaţdé jednotlivé části řetězce (výroba, příjem, výdej)
•
přesná a rychlá logistika – správně fungující logistický systém je podmínkou (zrychlení procesu příjmu, výdeje, přesunu a inventarizace produktů) 22
•
vysoká přesnost a rychlost čtení – čárový kód je přesný identifikátor, který vylučuje chyby včetně chyb obsluhy
•
zvýšení produktivity práce
•
finanční úspory – nízké náklady na pořízení čárových kódů
•
přesnější stanovení výrobních časů jednotlivých výrobních operací
•
okamţitý přehled o stavu zboţí ve skladech a na prodejnách
•
kontrola
toku
výroby,
výrobku
a
počtu
vyrobených
produktů
(COMBITRADING, 2004, KAČEŇÁK, 2001) Nevýhody čárového kódu: •
nutná viditelnost kódu
•
špatná odolnost proti vnějším a mechanickým vlivům
•
nelze doplňovat a měnit údaje
•
krátký čtecí dosah (VOJÁČEK, 2007)
4.4 RFID - Radiofrekvenční identifikace Radiofrekvenční identifikace ( RFID ) je forma automatické identifikace která pouţívá rádiové vlny. Pomocí radiových vln se dokáţou přenášet data a identifikovat objekty. RFID systémy se obvykle skládají ze dvou částí a to z RFID tagu a RFID čtečky. RFID se povaţuje za významné zlepšení oproti běţným čárovým kódům z hlediska kapacity pro ukládání dat, schopnosti čtení více tagů najednou, čtení na dlouhou vzdálenost a dokonce i nepřímo viditelné tagy. RFID technologie se vyuţívá v aplikacích dodavatelského řetězce (sledování pohybu výrobků), k identifikaci zvířat, kdy se RFID tag umístí zvířeti pod kůţi. U některých tagů jsou senzory, které shromaţďují informace o okolním prostředí jako je teplota, tlak a vlhkost. Často jsou tyto senzory pouţívány u potravin. Tagy jsou pouţívány i pro bezpečnostní účely na kreditní karty, přístupové karty, pasy a sledování zavazadel v letecké dopravě (DAVIS et al., 2012).
23
4.4.1 Použitá frekvence Přidělení kmitočtů je obecně řízeno prostřednictvím právních předpisů a regulací jednotlivých vlád. Mezinárodně existují rozdíly ve frekvencích, přidělených pro aplikace RFID i přes normalizaci ISO. Například v Evropě se pouţívá 868 MHz pro UHF a v USA se pouţívá 915 MHz. Pro aplikace RFID se obvykle pouţívají čtyři frekvenční rozsahy, které jsou v tab. 3 (ROBERTS, 2006). Tab. 3 Typy frekvencí Frekvenční pásmo
Běţná frekvence
Nízká frekvence (LF)
125 aţ 134,2 kHz
Vysoká frekvence (HF)
13,56 MHz 433 MHz
Ultra vysoká frekvence (UHF)
868 MHz v Evropě, 915 MHz USA
Mikrovlnná (MW)
2,4 GHz aţ 5,8 GHz (RUIZ-GARCIA, 2011)
4.4.2 Systém RFID Systém RFID(Obr. 16) obvykle zahrnuje: •
zařízení RFID (tag)
•
čtečka s anténou a vysílačem
•
připojení k systému podniku nebo hostitelskému systému
Obr. 16 Systém RFID
(ROBERTS et al., 2006)
24
4.4.3 Rozdíl mezi RFID a čárovým kódem RFID ˗
Moţnost snímání přes různé materiály
˗
Snímání více RFID tagů najednou
˗
Čtení aţ na 30 metrů
˗
Výrobní náklady vyšší neţ čárové kódy
˗
Moţnost vyššího stupně automatizace
Čárový kód ˗
Nutná přímá viditelnost
˗
Čtení pouze jednoho čárového kódu
˗
Snímaní na maximální vzdálenost 1 metru
˗
Velmi nízké výrobní náklady
˗
Obtíţné automatizování (DOLEŢAL, 2006)
4.4.4 RFID tag RFID tag (Obr. 17) obsahuje malý integrovaný obvod (čip), který umoţňuje ukládání dat a anténu, která umoţňuje komunikaci a přenos dat (DAVIS et al., 2012).
Obr. 17 RFID tag
RFID tag neboli nosič informace můţe mít různé podoby. Například přívěšky na klíče, plastové karty, šrouby, krabičky a samolepky. Papírová samolepící etiketa, která obsahuje RFID tag a je moţné potisknout ji, označujeme jako „chytrou etiketu“ (smart label) (UNUCKA, 2011).
25
4.4.5 Typy RFID tagů RFID tagy se mohou rozdělit do dvou skupin podle:
schopnosti napájení •
Pasivní tagy – neobsahují zdroj napájení. Ke komunikaci vyuţívají energii, kterou získávají z čtecího zařízení. Čtecí zařízení vysílá signál. Pokud je pasivní tag v dosahu signálu, dojde k nabytí kondenzátoru na tagu. Jestliţe dojde k vytvoření potřebného napětí, tag vyšle informace zpět čtecímu zařízení na stejném signálu. Rozsah je obvykle omezen na několik metrů. Pasivní tagy jsou hodně vyuţívány, protoţe jsou jednoduché a jejich cena je nízká.
•
Aktivní tagy – mají vlastní zdroj napájení. Do tagu je zabudována baterie, která umoţní komunikaci na vzdálenost desítek metrů aţ stovek metrů. Aktivní tagy jsou draţší neţ pasivní tagy a proto jejich vyuţití je v oblasti etiket omezené. Vyuţívají se k označování lodních a přepravních kontejnerů.
•
Semipasivní tagy – tyto tagy osahují napájecí zdroj, ale k tomu aby došlo k přenosu dat, potřebují signál čtečky. Ţivotnost baterie je delší, ale dosah čtení je kratší. Tyto tagy jsou malé, lehké a baterie jsou cenově dostupné, ale v oblasti etiket nemají podstatný význam (JIRÁK, 2007, IDTECHEX, 2004).
schopnosti zápisu •
Read only – tyto tagy obsahují pouze unikátní poznávací číslo, které není moţné změnit.
•
WORM – na tento tag je moţné pouze jednou zapsat informace, které budou uzamčeny a nelze je měnit. Tyto informace mohou být několikrát přečteny.
•
Read/Write – informace na tomto tagu mohou být libovolně měněny a aktualizovány (IDTECHEX, 2004).
26
4.4.6 Klasifikace RFID tagů podle frekvence a využití •
Nízká frekvence (LF) ˗
Pouţití pasivních tagů
˗
Komunikační dosah pasivních tagů při nízké frekvenci je obvykle 20 cm a maximálně 100 cm
˗
Vyuţití pro identifikace zvířat, sledovatelnost potravin
˗
Výhody: Méně náchylné k rušení zejména z biologické tkáně a tekutin. Frekvenční pásmo je k dispozici ve většině zemí.
˗
Nevýhody: Nízkofrekvenční signály vyţadují dlouhé antény a jsou obecně větší a draţší neţ vyšší frekvence
•
Vysoká frekvence (HF) ˗
Pouţití pasivních a semi-pasivních tagů
˗
Komunikační dosah je 10 cm aţ 150 cm
˗
Pouţití pro identifikaci zvířat, sledování chladícího řetězce, měření teploty
˗
Výhody: Tyto tagy mohou mít antény kratší a větší rozsah. Frekvenční pásmo k dispozici po celém světě
•
Ultra vysoká frekvence (UHF) ˗
Pouţití aktivních tagů při frekvenci 433 MHz
˗
Komunikační dosah je 3 m aţ 10 m
˗
Vyuţívají se pro identifikaci zemědělských strojů, kombinované dopravy a monitorování plodin
˗
Výhody: K dispozici po celém světě. Větší rozsah neţ LF a HF. Méně problémů s rušením pomocí kovů a kapalin ve srovnání s 860 a 915 MHz
˗
Nevýhody: Kratší vlnová délka vzhledem k vyšší frekvenci je dělá více citlivé na rušení. Baterie má omezení.
˗
Dále se pouţívají aktivní i pasivní tagy při frekvenci 860 MHz v Evropě a 915 MHz USA
˗
Tyto tagy mají komunikační dosah 3 m aţ 15 m
27
˗
Pouţívají
se
pro
monitorování
chladicího
řetězce,
kontrolu
sledovatelnosti ˗
Výhody: Tyto tagy jsou potenciálně silnější, a proto mají větší rozsah.
˗
Nevýhody: Více rušení. Různé skupiny jsou k dispozici v USA a v Evropě. Japonsko a Čína neumoţňují vysílání v tomto pásmu
•
Mikrovlnná (MW) ˗
Pouţití pasivních a aktivních tagů
˗
Komunikační dosah je 3 m aţ 30 m
˗
Vyuţívají se pro sledování palet a kontejnerů, zemědělských strojů, řízení loďstva, sledování klimatu
˗
Výhody: Celosvětová dostupnost. Silnější neţ ultra vysoká frekvence
˗
Nevýhody: Přenosová frekvence je sdílena s dalšími technologiemi (Bluetooth, Wi-Fi, GSM). Vyţaduje citlivé přijímače (RUIZ-GARCIA, 2011).
4.4.7 RFID etiketa RFID Smart Label neboli „chytrá etiketa“ (Obr. 18) je ve skutečnosti vícevrstvá etiketa, kde její vrchní část je tvořena krycím materiálem. Na krycí materiál můţe být pouţit papír nebo plastová folie, která se potiskne pomocí termotransferového potisku. Další vrstvu tvoří RFID tag, který je menší neţ samotná etiketa. Tento tag je umístěn na silikonovém podkladu, který je lepící. K připevnění tagu se mohou pouţívat i lepidla, podle toho je rozdělujeme na: •
suchý tag nebo inlay – tag umístěný pouze na silikonovém nosiči bez lepidla
•
mokrý tag nebo wet-inlay – tag umístěný na silikonovém nosiči opatřený lepidlem
28
Celý komplex je umístěn na nosné podloţce, ze které se etiketa snímá, stejně jako u běţné etikety. Proto je moţné etikety skladovat v kotoučích (VOJÁČEK, 2007, GABEN, 2011).
Obr. 18 Chytrá etiketa
Zásadní výhodou „chytré etikety“ je moţnost mít informaci, která je uloţena v paměti tagu, rovněţ vytištěnou v textové podobě nebo ve formě čárového kódu. Je tak moţno spojit výhody a pouţívat obě technologie identifikace paralelně. To je podstatné zejména v přechodné době, kdy RFID technologií je vybavena jen malá část logistického řetězce. Nebo kdyţ by došlo k poškození RFID tagu, tak by se informace o produktu získaly z čárového kódu (GABEN, 2011). 4.4.8 Elektronický kód produktu (EPC) Elektronický kód produktu poskytuje uţivatelům přesnou, rychlou a jednoznačnou identifikaci objektů v globálním logistickém řetězci pomocí RFID. EPC je zakódován v elektronické podobě a uloţen v čipu RFID tagu. Elektronický kód produktu vyuţívá zakódování i sériových čísel. To je výhodou, kdyţ jsou dva stejné produkty se stejným čárovým kódem, ale pomocí EPC je lze rozlišit.
29
Struktura EPC EPC kód se skládá ze 4 částí: •
Hlavičky – definuje délku, typ a strukturu kódu
•
EPC Manager – identifikuje konkrétní společnost
•
Object Manager – identifikuje druh výrobku
•
Sériové číslo – identifikuje konkrétní poloţku v rámci daného druhu výrobku
Elektronický kód produktu patří do standardů GS1. Standardem pro fadiofrekvenční identifikaci je systém GS1 EPCglobal.
EPCglobal Network a jeho funkce EPCglobal Network je soubor technologií, které umoţňují sdílení informací o objektech pohybující se v logistickém řetězci. Umoţňuje kontrolu nad logistickými operacemi v globálním měřítku. Údaje z RFID tagů, které jsou umístěny na produktech se pomocí technologie RFID identifikují, načtou a převedou do sítě EPCglobal Network. Oprávnění uţivatelé mohou prostřednictvím EPCglobal Network vyhledávat informace o produktech, například kde se daný výrobek nachází (CIHLÁŘOVÁ, 2006, GS1, 2007). 4.4.9 Výhody a nevýhody RFID Výhody: ˗
Odolné proti vnějším vlivům (prach, vlhkost a povětrnostní podmínky)
˗
Obsahují velké objemy dat
˗
Velký komunikační dosah
˗
Tag nemusí být viditelně umístěn
˗
Čtení více tagů najednou
˗
Zlepšení řízení toku zboţí
˗
Vyšší stupeň automatizace
˗
Zaznamenání a poskytování informací o výrobku v reálném čase
˗
Tagy se mohou přepisovat
˗
rychlost čtení
˗
identifikace jednotlivých kusů, pomoci EPC
30
Nevýhody:
5
˗
Můţe docházet k rušení, pomocí kapalin nebo kovů
˗
Pořizovací cena (RUIZ-GARCIA, 2011)
POPIS VYBRANÉHO ŘETĚZCE
5.1 Jednota SD Hodonín Jednota, spotřební druţstvo v Hodoníně provozuje svou činnost na Hodonínsku uţ od roku 1847. Během několika let druţstvo vystřídalo několik názvů.(Slovácká svépomoc, konzumní, výrobní a úsporné druţstvo v Hodoníně nebo Lidový konzum pro Hodonín a okolí) V roce 1978 došlo ke konečné úpravě názvu na Jednota, spotřební druţstvo v Hodoníně. Jednota SD Hodonín provozuje 75 maloobchodních prodejen. Hlavní náplní je maloobchodní prodej širokého sortimentu potravin, nápojů, průmyslového a drogistického zboţí denní potřeby. Zásobování prodejen probíhá od konce roku 2005 z Distribučního a logistického centra v Napajedlech.
5.2 Distribuční centrum Zásobování řeší druţstvo z Distribučního a logistického centra Napajedla a.s., jehoţ podílovými vlastníky jsou Jednota, spotřební druţstvo v Hodoníně, Jednota, spotřební druţstvo v Uherském Ostrohu a Jednota, spotřební druţstvo ve Zlíně. Toto distribuční centrum o celkové ploše cca 9 000 m2 provozuje suchý i chlazený sklad. Zajišťuje efektivní centrální nákup, skladování a distribuci. Při zahájení DLC zásobovalo asi dvě stě prodejen svých vlastníků, dnes uţ více neţ 400 a je schopno zásobovat i další.
5.3 Typy prodejen Jednota SD Hodonín provozuje tři typy prodejen: •
Prodejna typu A
•
Prodejna typu B
•
Prodejna typu C 31
˗
Onačení A, B a C určuje velikost prodejní plochy. A je největší a C je nejmenší.
•
Supermarket – jedná se o obchod, který má plochu přibliţně kolem 1000m2. Jednota SD Hodonín vlastní pouze tři supermarkety a to v Hodoníně, Kyjově a Bzenci. (JEDNOTA 2012)
6
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE Pro zjištění současných pouţívaných systému identifikace v České republice jsem
pouţila Supermarket Marina ve Bzenci. Tyto poznatky jsem získala po konzultaci s vedoucí směny. Tato prodejna je součástí řetězce COOP. Zákazníkům nabízí široký výběr potravin, nápojů, průmyslového a drogistického zboţí. Prodejna vlastní malou pekárnu, kde se zákazníkům po celý den peče pečivo. Supermarket Marina je zásobován od přímých dodavatelů a z distribučního logistického centra (DLC). Objednávání zboţí probíhá pomocí objednávkového systému. Tento systém pracuje na základě minimálního stavu zboţí na prodejně. Program pracuje tak, ţe ráno se zkontroluje, jestli jsou staţené trţby z předchozího dne. Tímto, dojde k odečtení zásob zboţí, které prodejna má na skladu. Při nastavení objednávkového systému počítač nabídne k objednání poloţky, u kterých klesla minimální zásoba. Pracovník zváţí, které zboţí potřebuje objednat, protoţe v objednávce vidí i prodej zboţí za týden. Po vytvoření objednávky se data pošlou do DLC. Odtud v průběhu dne přijde hlášení e-mailem, jestli poţadované zboţí je na skladu a v kolik hodin bude dovezeno na prodejnu. Komunikace mezi obchodem a distribučním centrem probíhá pomocí elektronické výměny dat (EDI). Od přímých dodavatelů se zboţí objednává telefonicky, objednávka se provádí podle potřeby jednou nebo dvakrát týdně. Tato prodejna nevyuţívá RFID technologie, vyuţívá čárové kódy EAN jiţ od výrobce, ale také pouţívá své speciální kódy. Speciální kódy se vyuţívají u váţeného ovoce, zeleniny a pečiva. Pro váţení ovoce a zeleniny se pouţívají váhy, které se musí naprogramovat. Váhy se programují pomocí artiklů, to jsou 5 místná čísla. Tato čísla v sobě mají zakódovány název výrobku, cenu, dodavatele a EAN původního výrobku. Pracovník pomocí počítače k uvedeným artiklům přiřadí čísla na váze. Tyto údaje odešle na váhy a 32
pokladny, tato aktualizace je hotová během 10 minut. Po správném naprogramování váha po stisknutí příslušného čísla, vytiskne etiketu, která obsahuje název, cenu, hmotnost, datum a EAN. Pro prodej pečiva se pouţívají „rychlokódy“ tyto kódy obsahují 2 aţ 5 čísel. Princip programování kódů je stejný jako u ovoce a zeleniny. Tyto kódy jsou u pokladen a prodavač je zadává do pokladny. Pokladna „rychlokód“ rozezná, určí název, hmotnost výrobku a cenu. Pouţívání čárových kódů je nejvíce rozšířené v potravinářském průmyslu, kdy se kódy nejvíce uplatňují při placení zboţí. RFID technologie se v potravinářském průmyslu vyuţívá nejvíce pro kontrolu zboţí a potravin proti odcizení. Čárové kódy se vyuţívají nově při monitorování tradiční výroby olomouckých tvarůţků. Pouţívá se čárový kód EAN 13 jako kód na spotřebitelské balení a kód EAN 128 pro značení skupinového balení. Kód EAN 128 se vytiskne na speciální etiketu, na které jsou dva kódy jeden menší a druhý větší. Větší kód se vloţí mezi kartony, které jsou naskládané na paletě. Menší kód si pracovník vezme a zaeviduje do systému, tak aby bylo moţné v případě nutnosti výrobky dohledat. Tvarůţky musí zrát, a proto po načtení čárového kódu kaţdé paletě běţí čas potřebný ke zrání. Po uplynulé době se palety opatří logistickou etiketou a jdou do prodeje (CAISOVÁ, 2010). RFID technologie patří mezi nejrychleji se rozvíjející technologie. Protoţe její vyuţití je téměř ve všech průmyslech. Kromě potravinářství se vyuţívá k identifikaci zvířat, léčiv, automobilů, strojů a mnohých dalších. Toto rozšíření umoţňuje i stále klesající cena RFID tagů, které se díky ceně stávají dostupnější. Podle odhadů Evropské unie bude v roce 2012 potřeba několik miliard chytrých etiket na evropském trhu. Na tuto zprávu zareagovala společnost Gaben, spol. s r. o, která má sídlo v Ostravě. Kdy na začátku roku 2011 uvedla do provozu výrobní linku SMARTLABEL. Tato linka dokáţe vyrobit chytrou etiketu s RFID tagem libovolného rozměru (GABEN, 2011). RFID technologie se často vyuţívá v obchodech a knihovnách proti krádeţi zboţí. Tento systém ochrany zboţí se označuje EAS (Electronic Article Surveillance). Na výrobek se umístí RFID tag, který je zapnutý. Po zaplacení výrobku se tag deaktivuje a po průchodu prostorem za pokladnou, kde jsou umístěny čtecí brány, nedojde k načtení kódu. Pokud se RFID tag nedeaktivuje a projde přes čtecí bránu, tak brána spustí výstraţný signál. 33
7
ZÁVĚR Čárové kódy a RFID technologie patří mezi nejpouţívanější technologie vyuţívané
pro identifikaci balených potravin v distribuční síti. Čárové kódy EAN jsou více rozšířené neţ RFID technologie, protoţe jsou cenově dostupnější a většina obchodů má zařízení, které je schopné přečíst čárový kód. Čárové kódy jsou vyuţívány především pro označování zboţí v obchodech. Výhodou těchto kódů je jejich jednoznačnost, kterou zaručuje kontrolní číslo, další výhodou je rychlost čtení. Důleţitou identifikační technologií je RFID. Tato technologie se velmi rychle rozvíjí, protoţe v současné době je její vyuţití v celém průmyslu. RFID zatím nenahradí čárové kódy, ale díky spojení čárového kódu a RFID tagu vznikla „chytrá etiketa“. Etiketa, která umoţní lepší dohledatelnost produktů, ale i surovin pouţitých při výrobě. Systém RFID se v České republice uplatňuje především v obchodech proti krádeţi zboţí. Většina maloobchodů pouţívá k identifikaci pouze čárové kódy, protoţe pouţití RFID by bylo moc nákladné. Je důleţité vzít v úvahu, ţe technologie se neustále mění a vyvíjí. Lze předpokládat, ţe v budoucnu bude vše řízeno pouze pomocí RFID technologie.
34
8
POUŽITÁ LITERATURA
BENADIKOVÁ, Adriana, Štefan MADA a Stanislav WEINLICH. Čárové kódy automatická identifikace. Praha: Archon, 1994, 272 s. ISBN 80-856-2366-8. BÍLÝ, Michal a Petr BÍLEK. Čárové kódy vyţadují kvalitu. Svět balení. 2009, č. 2 CAISOVÁ,
Ladislava.
Balení
potravin:
Tradiční
výrobu
monitoruje
nová
technologie. Svět balení. 2010, č. 1 CIHLÁŘOVÁ, Pavla. EPCglobal Network. In: RFID-EPC.cz [online]. Praha, 2006 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.rfid-pc.cz/download/prezen/RFIDWorkingGroupEPCglobalNet.pdf DAVIS, Lauren, Funda SAMANLIOGLU, Xiaochun JIANG, Daniel MOTA a Paul STANFIELD. A heuristic approach for allocation of data to RFID tags: A data allocation knapsack problem (DAKP). Computers & Operations Research [online]. 2012, roč. 39, č. 1 [cit. 2012-03-23]. DOI: 10.1016/j.cor.2011.01.019. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0305054811000311 DOLEŢAL, Luboš. Úvod do technologie RFID. In: RFID-EPC [online]. 2006 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.rfid-pc.cz/download/prezen/RFIDWorkingGroupUvodDoTechnologie.pdf JEŢEK, Vladimír. Systémy automatické identifikace: [aplikace a praktické zkušenosti]. Vyd. 1. Praha: Grada, 1996, 124 s. ISBN 80-716-9282-4. JIRÁK, Pavel. Označování, identifikace, vysledovatelnost: RFID–identifikace pro pokročilé. Svět balení. 2007, roč. 2007, č. 5. KAČEŇÁK, Igor. Základy balenia potravín. Bratislava: ARM 333, 2001, 198 s. ISBN 80-967945-6-6. KNUCHEL, Thomas, Tobias KUNTNER, Eva Carolina PATAKI a Andrea BACK. 2DCodes. Business. 2011, roč. 3, č. 1, s. 45-48. ISSN 1867-0202. DOI: 10.1007/s12599010-0139-z.
Dostupné
z:
http://www.springerlink.com/index/10.1007/s12599-010-
0139-z
35
MCCLEAN, Diana. Zakódovaná chuť léta. Svět balení [online]. 15.6.2011 [cit. 201203-06]. Dostupné z: http://www.svetbaleni.cz/aktuality/zakodovana-chut-leta.htm ROBERTS, C.M. Radio frequency identification (RFID). Computers [online]. 2006, roč.
25,
č.
1,
s.
18-26
[cit.
2012-03-07].
ISSN
01674048.
DOI:
10.1016/j.cose.2005.12.003. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S01 6740480500204X RUIZ-GARCIA, Luis a Loredana LUNADEI. The role of RFID in agriculture: Applications,
limitations
Agriculture [online].
and
2011,
č.
challenges.Computers 1,
s.
42-50
[cit.
and
Electronics
2012-03-23].
in DOI:
10.1016/j.compag.2011.08.010. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/ S0168169911001876 ŠMEJKAL, Ladislav. Snímače čárových kódů – přehled trhu: Jednorozměrné a dvourozměrné kódy. Automatizace [online]. 2007, č. 11, s. 720-730 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://www.automatizace.cz/article.php?a=1952 UNUCKA, Jakub. Nová linka na chytré etikety. Svět balení. 2011, č. 3 VOJÁČEK,
Antonín.
RFID
Smart
Label
a
RFID
vs.
čárkový
kód.
In: Automatizace: Rady a poslední novinky z oboru [online]. 2007 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://automatizace.hw.cz/rfid-smart-label-rfid-vs-carkovy-kod YOUSSEF, Sherin M. a Rana M. SALEM. Automated barcode recognition for smart identification and inspection automation. Expert Systems with Applications [online]. 2007, roč. 33, č. 4, s. 968-977 [cit. 2012-03-07]. ISSN 09574174. DOI: 10.1016/j.eswa.2006.07.013. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S09 5741740600234X ZVELEBIL, Vladislav. Identifikační systémy a jejich praktické vyuţití. Svět balení [online]. 2007[cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.codeware.cz/projekty/p ublicistika_354/rok-2008-svet-baleni-dohledatelnost_359.html COMBITRADING. Výhody čárového kódu. In: Combitrading: Planet of IT solutions [o nline]. 2004 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.combitrading.cz/technologie/vyhody-caroveho-kodu.html 36
GABEN. Výroba chytrých etiket s RFID tagem. In: Gaben [online]. 2011 [cit. 2012-0318]. Dostupné z: http://www.smartlabel.cz/princip-vyroby/ GS1 CZECH REPUBLIC. Čárové kódy: ITF-14 [online]. 2007 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.gs1cz.org/carove-kody-a-identifikace/carove-kody/itf-14/ GS1 CZECH REPUBLIC. RFID a globální standard EPC [online]. 2007 [cit. 2012-0317]. Dostupné z: http://www.gs1cz.org/download/materialy/RFID-PC_po_strankach.pdf IDTECHEX. RFID tag type options. In: IDTechEx [online]. 2004 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.idtechex.com/research/articles/rfid_tag_type_options_0000004 1.asp JEDNOTA. O nás. Jednota: Spotřební družstvo v Hodoníně [online]. © 2012 [cit. 201203-26]. Dostupné z: http://www.jednota-hodonin.eu/sekce.php?id_sekce=3 KODYS. Čárový kód: UCC/EAN 128 [online]. 2009 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.kodys.cz/carovy-kod/ucc-ean-128.html Seznam kódů zemí GS1. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2011
[cit.
2012-03-21].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_k%C3%B3d%C5%AF_zem%C3%A D_GS1&oldid=735954
37
9
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Hustota zápisu .............................................................................................. 11 Obr. 2 kód Interleaved 2/5 ....................................................................................... 13 Obr. 3 kód ITF-14 s úplnou a neúplnou nosnou čárou ............................................ 13 Obr. 4 kód Code 39 kodys ........................................................................................ 14 Obr. 5 Code 93 code corp ........................................................................................ 14 Obr. 6 Code 128 codecorp ....................................................................................... 14 Obr. 7 Codabar ........................................................................................................ 15 Obr. 8 PDF 417 ........................................................................................................ 16 Obr. 9 Datamatrix .................................................................................................... 16 Obr. 10 QR kód a příklad použití ............................................................................. 17 Obr. 11 Kód EAN 8 a kód EAN 13 ........................................................................... 17 Obr. 12 kód UCC/EAN 128 ...................................................................................... 18 Obr. 13 Příklad etikety s aplikačními identifikátory ................................................ 18 Obr. 14 Snímání paralelně a sériově ....................................................................... 19 Obr. 15 Rozměry kódu EAN 13 ................................................................................ 22 Obr. 16 Systém RFID ............................................................................................... 24 Obr. 17 RFID tag ..................................................................................................... 25 Obr. 18 Chytrá etiketa .............................................................................................. 29
38
10 PŘÍLOHY Příloha 1 Seznam zemí a jejich příslušné prefixy. (zpracováno podle Seznam kódů zemí GS1 2011)
000 - 299 USA a Kanada
535 Malta
300 - 379 Francie
539 Irsko
380 Bulharsko
540 - 549 Belgie a Lucembursko
383 Slovinsko
560 Portugalsko
385 Chorvatsko
569 Island
387 Bosna a Hercegovina
570 - 579 Dánsko
400 - 440 Německo
590 Polsko
450 - 459 Japonsko
594 Rumunsko
460 - 469 Rusko
599 Maďarsko
470 Kyrgyzstán
600 - 601 Jihoafrická republika
471 Taiwan
608 Bahrajn
474 Estonsko
609 Mauricius
475 Lotyšsko
611 Maroko
477 Litva
613 Alţírsko
478 Uzbekistán
616 Keňa
480 Filipíny
619 Tunisko
481 Bělorusko
621 Sýrie
482 Ukrajina
622 Egypt
484 Moldavsko
624 Libye
485 Arménie
625 Jordánsko
486 Gruzie
626 Írán
487 Kazachstán
627 Kuvajt
489 Hongkong
628 Saudská Arábie
490 - 499 Japonsko
629 Spojené arabské emiráty
500 - 509 Velká Británie
640 - 649 Finsko
520 Řecko
690 - 695 Čína
528 Libanon
700 - 709 Norsko
529 Kypr
729 Izrael
531 Makedonie
730 - 739 Švédsko 39
740 Guatemala
800 - 839 Itálie
741 Salvador
840 - 849 Španělsko
742 Honduras
850 Kuba
743 Nikaragua
858 Slovensko
744 Kostarika
859 Česká republika
745 Panama
860 Srbsko a Černá Hora
746 Dominikánská republika
865 Mongolsko
750 Mexiko
867 Severní Korea
754 - 755 Kanada
869 Turecko
759 Venezuela
870 - 879 Holandsko
760 - 769 Švýcarsko
880 Jiţní Korea
770 Kolumbie
884 Kambodţa
773 Uruguay
885 Thajsko
775 Peru
888 Singapur
777 Bolívie
890 Indie
779 Argentina
893 Vietnam
780 Chile
899 Indonézie
784 Paraguay
900 - 919 Rakousko
785 Peru
930 - 939 Austrálie
786 Ekvádor
940 - 949 Nový Zéland
789 - 790 Brazílie
955 Malajsie
40
