MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2010
MILAN KŘÍŽ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy
Systémy mýtného nákladních automobilů v Evropě a v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslav Havlíček, CSc.
Brno 2010
Vypracoval: Milan Kříţ
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Systémy mýtného nákladních automobilů v Evropě a v ČR vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendlovy univerzity v Brně. dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….
PODĚKOVÁNÍ Zde bych rád poděkoval panu doc. Ing. Miroslavu Havlíčkovi, CSc. za odborné vedení při tvorbě této práce. Dále děkuji svým rodičům za poskytnutí dobrých studijních podmínek.
ABSTRAKT V této práci se zabývám problematikou mýtných systémů nákladních vozidel v Evropě a ČR. Uvádím zde současné způsoby výběru mýta v jednotlivých evropských státech. Detailně se snaţím popsat funkčnost jednotlivých mýtných systémů, dohled nad správným výběrem mýta. Závěrem jsem shrnul rozdíly v jednotlivých výběrech. Klíčová slova: Nákladní vozidlo, mýto, palubní jednotka, kontrolní mýtná brána, GPS, DSRC, platba předem, následná platba, dálniční známka.
ABSTRACT This work deals with the issue of toll systems trucks in Europe and the Czech Republic. I present here the current methods of toll collection systems in individual European countries. I try to describe in detail the functionality of toll systems, supervising the proper toll. Finally, I summarize the differences in individual choices.
Keywords: Truck, toll-board unit, toll gate control, GPS, DSRC, pre-pay, post-pay, highway sign.
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................... 7 CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 8 DRUHY MÝTNÝCH SYSTÉMŮ ........................................................................... 9 3.1 Přímá platba mýta na platidlech........................................................................ 9 3.1.1 Italský mýtný systém .............................................................................. 10 3.2 Platba mýta nákladních automobilů pomocí dálničních kupónů .................... 12 3.3 Elektronický satelitní mýtný systém ............................................................... 13 3.3.1 Německý systém Toll Collect ................................................................. 13 3.3.1.1 Možnosti zaúčtování mýta ................................................................... 13 Manuální zaúčtování přes terminál ................................................................. 14 Manuální zaúčtování přes internet .................................................................. 15 Automatické zaúčtování přes palubní přístroj ................................................ 16 3.3.1.2 Kontrola správného placení mýta ....................................................... 17 3.3.2 Slovenský mýtný systém ........................................................................ 18 3.3.2.1 Palubní jednotka pro výběr mýta ........................................................ 18 3.3.2.2 Kontrola správného výběru mýta ........................................................ 19 3.4 Elektronický mikrovlnný mýtný systém ......................................................... 20 3.4.1 Rakouský systém GO-Maut .................................................................... 20 3.4.1.1 GO-Box ............................................................................................... 21 3.4.1.2 Způsoby placení mýta ......................................................................... 22 3.4.1.3 Kontrola správného výběru mýta ........................................................ 22 3.4.2 Český mýtný systém MÝTO CZ ............................................................ 23 3.4.2.1 Palubní jednotka PREMID ................................................................. 24 3.4.2.2 Způsoby platby mýta ........................................................................... 25 Platba předem PRE-PAY ................................................................................ 25 Následná platba POST-PAY ........................................................................... 26 3.4.2.3 Dohled na správnou platbu mýta ........................................................ 26 3.4.2.4 Doplácení mýta ................................................................................... 28 3.5 Elektronické mýtné ve Švýcarsku................................................................... 29 3.5.1 Švýcarská OBU jednotka ........................................................................ 29 3.5.1.1 Vyčíslení sazby mýta ........................................................................... 30 3.5.2 Kontrola platby mýta .............................................................................. 31 4 ZÁVĚR ................................................................................................................... 32 5 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................... 33 6 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 34 1 2 3
1 ÚVOD Téma ,,Systémy mýtného nákladních automobilů v Evropě a v ČR“ jsem si vybral, protoţe se uţ od dětství mezi nákladními automobily pohybuji. V nákladním vozidle mám procestovanou celou Evropu nejen jako spolujezdec, ale i jako řidič. První dálniční poplatky se vybírali ve Francii, Itálii a Španělsku způsobem přímé hotovostní platby právě projetých úseků na platidlech s nonstop provozem. Důvodem platby byl vstup soukromých investorů do výstavby dálniční sítě v těchto zemích. Průkopníkem výběru poplatků za skutečně ujetý počet kilometrů po silnicích nákladními automobily a také výběru mýtného elektronickým způsobem je Švýcarsko, kde se systém spustil k 1.1.2001. Další evropské země kde se zavedl elektronický systém výběru mýta bylo Rakousko, Německo, Česká republika, Slovensko. I přes poţadavek Evropské Komise na interoperabilitu elektronického výběru mýtného v zemích EU se pouţívají dva rozdílné systémy. Mikrovlnný a satelitní.
7
2
CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je seznámení se se způsoby výběru mýta pro nákladní
automobily v Evropě a České republice. Popis jednotlivých mýtných systémů, u elektronických systémů popis kontroly správného výběru mýta.
8
3
DRUHY MÝTNÝCH SYSTÉMŮ
Mýtné či mýto je poplatek, který se vybírá za pouţití cesty.
3.1 Přímá platba mýta na platidlech Tímto způsobem se vybírají poplatky za pouţívání pozemních komunikací například v Chorvatsku, Itálii, Francii, Norsku, Řecko, Slovinsku, Španělsku. Ve všech těchto zemích systém funguje stejně. Na začátku a konci placeného úseku se musí zastavit, čímţ se velice zpomaluje provoz a dochází k velmi silným dopravním zácpám (obr.1). V Itálii, Francii, Norsku a Španělsku se můţe do vozidla pronajmout speciální palubní jednotka, pomocí které se hradí poplatky za pouţívání komunikací a nemusí se na platidlech úplně zastavit. Pro vozidla vybavená palubními jednotkami jsou na platidlech vyhrazeny speciální pruhy, kde se můţe jet rychlostí maximálně 30km/h.
Obr.1: Dopravní zácpy, které vznikají důsledkem placení poplatků
9
3.1.1 Italský mýtný systém Placení mýtného funguje v naprosté většině tak, ţe se na počátku placeného úseku vyzvedne u turniketu lístek (obr.2), k zaplacení dochází při sjezdu z dálnice nebo na konci placeného úseku v hotovosti či platební kartou. Při vjezdu do místa výběru mýtného je třeba sledovat piktogramy, které svítí nad jednotlivými vjezdy do turniketů (obr.3). Pokud zde svítí červený kříţek, je tento turniket uzavřen, musí se vybrat jiný. Hotovostní platbu lze uskutečnit dvěmi způsoby. Pokud nad mýtnou branou svítí piktogram nataţené ruky a mincí, jedná se o přepáţku s obsluhou, na které se odevzdá lístek, který se dostal na začátku placeného úseku, obsluha jej vloţí do čtečky a na displeji se zobrazí částka, která se musí zaplatit. Zaplatí se, poté se otevře závora a pokračuje se dále.
Obr.2: Lístek potřebný k platbě poplatků
Obr.3: Mýtná brána v Itálii
10
Pokud
nad
mýtnou
branou
svítí symbol
mincí bez
nataţené
ruky,
jedná se o automatickou platbu. V tomto případě se vloţí do speciálního automatu lístek, který se vyzvedl na začátku placeného úseku, na displeji se rozsvítí částka, která se zaplatí a pokračuje se v cestě. Dále pak existují turnikety určené k bezhotovostní platbě. Ty jsou označeny symbolem
platební
Eurocard/Mastercard,
karty.
Zde
American
jsou
Express.
akceptovány Další
platební
moţností
je
karty
platba
Visa, pomocí
VIACARD (obr.4). To jsou předplacené karty určené speciálně pro platbu za pouţití italských dálnic. Turnikety na kterých se můţe tato karta pouţit jsou vyznačeny modrými pruhy a šipkami na komunikaci. U všech zmíněných systémů placení poplatků se musí na platidlech vozidlo zastavit.
Obr.4: Karta VIACARD Další a Italy poměrně hojně pouţívanou moţností platby za pouţití dálnic je TELEPASS (obr.5). Jedná se o automatickou platbu mýtného. V autě je za sklem umístěná jednotka TELEPASS, která vysílá mikrovlnný signál a při přiblíţení se k mýtné bráně jednotka vydá krátký zvukový signál, systém automaticky otevře závoru
a vozidlo
pokračuje
plynule
bez
zastavení
jsou označeny oranţovým symbolem T.
Obr.5: Jednotka TELEPASS
11
dále.
Tyto
brány
3.2 Platba mýta nákladních automobilů pomocí dálničních kupónů Tento druh platby za pouţívání pozemních komunikací uţ pomalu nahrazují elektronické
mýtné
systémy,
ale
ještě
stále
je
několik
evropských
zemí
kde se elektronické mýto nezavedlo. Je to Belgie, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Švédsko a Velká Británie. V některých zemích se kupóny vylepují (obr.6) na čelní sklo automobilů, v jiných se dostávají pouze kupóny Eurovignetty (obr.7), které má řidič ve vozidle pro případnou kontrolu policií. Známky je moţné pořídit s různou délkou platnosti. Roční, měsíční, týdenní nebo jen denní.
Obr.6: Polský kupón
Obr.7: Eurovignetta
12
3.3 Elektronický satelitní mýtný systém Tento systém je zaloţený na montáţi jednotek obsahujících GPS/GSM modul.
3.3.1
Německý systém Toll Collect
Spolková Republika Německo je vzhledem ke své poloze ve středu Evropy centrem mezinárodní nákladní automobilové dopravy. Stále rostoucí objem nákladní dopravy vede ke značnému zatíţení německých dálnic a má za následek rostoucí investice na údrţbu a výstavbu. Pro spravedlivější rozdělení těchto vzniklých nákladů zavedla vláda Spolkové Republiky Německo od 1. ledna 2005 dálniční mýto závislé na ujeté vzdálenosti pro kamiony od dvanácti tun celkové hmotnosti, bez diskriminace mezi všechny německé i zahraniční uţivatele. Společnost Toll Collect vyvinula mýtný systém, který na rozdíl od pouţívání dálničních známek, vybírá poplatky závislé na ujeté trase a emisní třídě kamionu. Tak kaţdý platí pouze za skutečně ujeté kilometry. Systém, který při výběru mýta neomezuje dopravní proud, nevyţaduje ani omezení rychlosti, ani zastavování vozidel, ani omezení na předepsané jízdní pruhy.
3.3.1.1 Možnosti zaúčtování mýta V německém mýtném systému existují tři způsoby zaúčtování:
Manuální zaúčtování přes terminál
Manuální zaúčtování přes internet
Automatické zaúčtování přes instalovaný palubní přístroj ve vozidle, On-Board Unit (OBU)
Manuální způsoby pouţívají dopravní podniky, které cestují po německých dálnicích jen zřídka, nebo které nechtějí platit poplatek za montáţ a údrţbu OBU.
13
Manuální zaúčtování přes terminál Všichni uţivatelé se mohou zaúčtovat manuálně u terminálů na poplatkových stanovištích. Těchto asi 3500 terminálů (obr.8) je umístěno v blízkosti všech nájezdů na dálnice, na parkovištích, odpočívadlech, čerpacích stanicích a v příhraničních oblastech sousedících zemích. Ovládání všech terminálů je moţné v německém, anglickém, francouzském a polském jazyce.
Obr.8: Terminály na manuální zaúčtování Proces zaúčtování u terminálu je velmi jednoduchý. Kaţdý terminál má dotykovou brazovku a klávesnici pro zadáni PIN při platbě kartou. Řidič zadá všechny poţadované údaje o vozidle, coţ je RZ vozidla, emisní třída, do které vozidlo zapadá, a počet náprav vozidla,soupravy. Čas, kdy na dálnici nejede a cílové místo své jízdy. Terminál pak vypočítá nejkratší trasu po zpoplatněné silniční síti. Řidič můţe navrţenou trasu akceptovat, nebo vybrat zadáním jiných průjezdných bodů alternativní vedení trasy. Je-li řidič s výběrem trasy spokojen, potvrdí ji a zvolí si poţadovaný platební prostředek. Maximální doba jízdy je vypočtena systémem automaticky, aby bylo zamezeno vícenásobnému pouţití s jedním zaúčtováním. Řidič je povinen provádět zaúčtování tak, aby mohl dodrţet předepsané časy řízení a odpočinku. Nakonec řidič obdrţí platný zúčtovací doklad (obr.9). Zúčtovávání můţe být provedeno aţ tři dny předeme před dobou výjezdu. Terminály jsou spojeny s počítačovým centrem společnosti Toll Collect, zúčtovací data jsou okamţitě po potvrzení řidičem odeslána
14
do společnosti. Systém tak na kontrolních stanovištích rozpozná, zda je vozidlo správně zaúčtované.
Obr.9: Zúčtovací doklad
Manuální zaúčtování přes internet Způsob
k manuálnímu
zaúčtování
na
internetu
umoţňuje
zaúčtovat
se uţ před začátkem jízdy. Předpokladem pro účast je přitom jen předešlá registrace podniku u společnosti Toll Collect. Internetové zaúčtování probíhá na prvotní adrese, jeho hlavní nabídka je ve 4 jazycích v první řadě je to německý a anglický jazyk a dále francouzský a polský jazyk. Výhodou je, ţe k těmto krokům není zapotřebí speciální software.
15
Automatické zaúčtování přes palubní přístroj Aby se mohlo automatického zaúčtování vyuţívat, musí se kaţdé vozidlo zaregistrovat.
Registrační
údaje
jsou:
výrobní
číslo
nákladního
automobilu,
počet náprav, emisní třída, státní poznávací značka a celková přípustná hmotnost automobilu. Po registraci vozidla se v servisech, asi 2000 míst v Německu a sousedních zemích, instaluje do vozidla palubní přístroj On-Boadr Unit (OBU). OBU (obr.10) je poskytován zdarma a zůstává majetkem společnosti Toll Collect GmbH, uţivatel platí pouze instalaci. Do OBU servis nahraje všechna registrační data. U kaţdé jednotky je modul DSRC, který sloţí ke komunikaci jednotky s kontrolními mosty, vozidly a podpůrnými majáky. DSRC je přenos dat, který probíhá na bázi infračervené techniky. OBU se v automobilu zapíná vţdy po zapnutí zapalování.
Obr.10: Palubní jednotka OBU
Řidič vozidla musí před pouţitím jednotky překontrolovat správnost registračních dat. Poté je OBU aktivováno. OBU automaticky pomocí signálu GPS rozpozná všechny zpoplatněné úseky a vypočítá, na základě nastavených údajů o vozidle a tarifů, mýtné poplatky. Informace o mýtných poplatcích jsou přes sít GSM (Global System for Mobile Communication) přenášeny počítačovému centru společnosti Toll Collect, zde jsou splatné částky mýta podle státní poznávací značky vozidla přiřazovány danému uţivateli, následně je vypracováno vyúčtování mýta.
16
3.3.1.2 Kontrola správného placení mýta V Německu jsou zavedeny čtyři druhy kontroly. Automatická kontrola se provádí pomocí ,,kontrolních mostů“ (obr.11). V Německu na je asi 300 pevně instalovaných kontrolních mostů, které pomocí infračervených senzorů registrují projíţdějící vozidla. Získaná data se z mostu odešlou do počítačů ve společnosti Toll Collect, kde se vyhodnotí a porovnávají s daty dříve uloţenými. Zkontrolováni jsou uţivatelé automatického a manuálního zaúčtování.
Obr.11: Kontrolní most Stacionární kontrola navazuje na automatickou kontrolu, kde data o vozidlu, podezřelém z neplacení, nebo špatného placení mýtných poplatků jsou odeslány úředníkům Spolkového úřadu pro nákladní dopravu (Bundesamt für Güterverkehr, BAG) umístěných na jednom z parkovišť za kontrolním mostem. BAG poté vozidlo zastaví a překontrolují ho. Mobilní kontrola se provádí za pomocí mobilních týmů BAG, které kontrolují správný výběr mýtných poplatků NON-STOP. Odstaví-li vozidlo, které není vybavené palubní jednotkou, porovná tým BAG státní poznávací značku nákladního automobilu na kontrolním počítači s manuálně zúčtovacími daty v centrální databázi. Podniková kontrola se provádí dodatečně přímo v náhodně vybraných dopravních firmách. Pracovníci BAG kontrolují, zda bylo mýto správně odvedeno.
17
3.3.2 Slovenský mýtný systém Další zemí v Evropě, která zavedla od 1. ledna 2010 satelitní mýtný systém pro vozidla o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny je Slovenská republika. Na rozdíl od Německa jsou na Slovensku zpoplatněny nejen dálnice, ale také rychlostní silnice a silnice 1. třídy.
3.3.2.1 Palubní jednotka pro výběr mýta Slovenská palubní jednotka umoţňuje jednoznačnou identifikaci a polohu vozidla elektronickým mýtným systémem, je nepřenosná. Palubní jednotka je vybavena vysoce citlivým přijímacím modulem GPS, který obsahuje integrovanou pasivní anténu. K jednotce je moţnost ještě doinstalovat i aktivní externí anténu. Provozovatel vozidla je povinen při jízdě na zpoplatněném úseku mít jednotku, pomocí příchytných drţáků, přidělanou na čelním skle automobilu. Palubní jednotka OBU 1374 (obr.12) se řadí s rozměry 145 x 126 x 41 mm mezi největší jednotky OBU v Evropě. Na přední straně jednotky jsou identifikační, ovládací a signalizační prvky, které slouţí řidiči ke správnému nastavení a pouţívání palubní jednotky. Jednotka se napájí kabelem, který je zapojen do cigaretového zapalovače v automobilu. Palubní jednotka se půjčuje do vozidla za poplatek 50 EUR.
Obr.12: OBU 1374
18
Po zapnutí zapalování vozidla vydá palubní jednotky signální tón a LED diody blikají, dokud palubní jednotky přechází do normálního provozu. Poté co je palubní jednotka připravena k provozu, vydá další signální tón a LED diody indikují provoz a nastavenou kategorii vozidla. Palubní jednotka obsahuje dvě tlačítka, 5 LED diod, integrovaný světelný snímač. Na základě informací ze světelného čidla se v závislosti na intenzitě okolního světla nastaví intenzita svícení LED diod. Tlačítky se nastavuje kategorie vozidla, vypínání a zapínání zvukové signalizace a v konkrétních případech na pokyn operátorů zákaznické linky je moţné zahájit i odeslání dat.
Obr.13: Schéma nastavení OBU 1374
3.3.2.2 Kontrola správného výběru mýta Kontrola je zajištěna na celém území Slovenské republiky prostřednictvím mobilních jednotek v nepřetrţitém reţimu 7 dní v týdnu a 365 dní v roce. Ve vozidle mýtné policie pracuje smíšená hlídka, která je sloţena z příslušníka mýtné policie a mýtného úředníka. Kontrola je realizována dynamicky během jízdy vozidla nebo staticky na odstavných plochách. Dynamická kontrola spočívá ve vyhledání 19
a zastavení vozidel, u nichţ je na základě informací z centrálního informačního systému evidováno podezření na spáchání mýtného přestupku. Kromě cíleného vyhledávání je realizována i náhodná kontrola. Při statické kontrole se prostřednictvím speciálních technických prostředků kontrolují zaparkované vozy. Systém kontroly je zaloţen kromě činnosti mobilních jednotek i na síti pevných a přenosných mýtných bran, které zajišťují automatický sběr dat a selekci vozidel, podezřelých ze spáchání mýtného přestupku.
3.4 Elektronický mikrovlnný mýtný systém 3.4.1
Rakouský systém GO-Maut
Od 1.1.2004 je v Rakousku spuštěný mikrovlnný mýtný systém DSRC (Dedicated Short Range Communication). Rakousko jako první země na celém světě zavedlo celoplošný mýtní systém typu „ multilane free-flow“. Mýtné se vybírá od všech vozidel s celkovou přípustnou hmotností nad 3,5 tuny. K tomu aby systém byl funkční, musí být v kaţdém vozidle na skle přidělán přístroj o
velikosti 110 × 66 × 27mm, váţící
asi 100 gramů, zvaný GO-BOX (obr.14).
Obr.14: GO-BOX instalovaný v automobilu
20
3.4.1.1 GO-Box GO-Boxem musí v Rakousku být vybaveno kaţdé vozidlo s nevyšší povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Jednotka se uţivateli pronajímá za jednorázový manipulační poplatek 5EUR. Distribuce GO-Boxů probíhá především v přibliţně 200 distribučních místech GO v Rakousku a v příhraničí sousedících států. Kaţdý průjezd vozidla pod mýtným portálem (obr.15), se díky mikrovlnnému signálu registruje přes GO-Box. Do kaţdé jednotky se před předáním zákazníkovi nahrají registrační údaje. Registračními údaji je státní poznávací značka vozidla, emisní třída a počet náprav. Na rozdíl od německé jednotky OBU se rakouským GO-Boxem nemusí na montáţ do servisu, kaţdý si můţe jednotku namontovat sám.
Obr.15: Mýtná brána Vzdálenost mezi jednotkou GO-Box, která je namontovaná ve vozidle a mýtními portály je malá, proto systém zaručuje evidenci průjezdu vozidla, aby se mohlo zaúčtovat mýto.
21
3.4.1.2 Způsoby placení mýta V Rakousku jsou zavedeny 2 způsoby placení mýtných poplatků. Prvním způsobem je přímé placení poplatků. Do GO-Boxu se vloţí vklad, a při kaţdém projetí mýtným portálem se z jednotky odečte částka příslušná projetému placenému úseku dálnice. Nejniţší vklad je 75EUR, maximum je 500EUR. Vklad pro placení mýtného má platnost 2 roky od posledního dobití, ale aţ po pěti letech od posledního dobití vklad propadá. Tento způsob mýtného se nazývá Pre-Pay. GO-Box, který je nastaven na placení Pre-Pay řidiče či řidičku zvukovým signálem upozorní na nízký stav vkladu. Tento způsob placení vyuţívají dopravní firmy a vozidla, které přes Rakousko projíţdějí jen výjimečně. Druhý, více vyuţívaný způsob placení mýta se nazývá Post-Pay. Drţitel jednotky nastavené na reţim Post-Pay dostává pravidelné vyúčtování sluţeb podle ujetých kilometrů. Doba platnost jednotky GO-Box v Post-Pay je 5 let od data předání jednotky zákazníkovy.
3.4.1.3 Kontrola správného výběru mýta
Aby byl zaručen správný odvod mýtného je na rakouských rychlostních silnicích a dálnicích, podléhajících zpoplatnění, nainstalováno okolo 100 stacionárních a velký počet přenosných kontrolních zařízení. Kaţdý systém výběru mýtného je dobrý ve stejné míre, v jaké je moţná jeho kontrola. Systém uţívaný v Rakousku předpokládá kombinaci automatických a manuálních kontrol. Podvody jsou prakticky vyloučeny. Kontrolní systém identifikuje všechna vozidla, u nichţ odečet mýtného neproběhl, nebo proběhl jen částečně. O všechny druhy kontroly správného výběru mýta se stará provozovatel rakouského mýtného systému, společnost ASFINAG Maut Service GmbH. Kontrolní zařízení vyfotografuje a změří kaţdé projíţdějící vozidlo, vyhodnotí zda je to vozidlo, které podléhá placení mýta, coţ jsou všechna vozidla, jejíchţ maximální přípustná hmotnost převyšuje 3,5 tuny, fotografie s vozidly nepodléhajícími zpoplatnění vymaţe.
22
3.4.2
Český mýtný systém MÝTO CZ
V České republice se od 1. ledna 2007 pouţívá elektronický mýtný systém, DSRC vybudovaný firmou Kapsch, zaloţený na mikrovlnné technologii. Při spuštění platila mýto pouze vozidla, jejíchţ maximální přípustná celková hmotnost převyšovala hodnotu 12 tun. Nově od 1. února 2010 začala mýto platit i vozidla o hmotnosti vyšší neţ 3501kg. Aby vozidla podléhající placením mýta mohla mýto platit, musí v automobilu být na čelním skle instalována palubní jednotka PREMID (obr.16). Zpoplatněné vozovky jsou osazeny přijímacími přístroji, které jsou přidělány na mýtných branách (obr.17). Při průjezdu vozidla pod mýtnou bránou jsou zjištěná data posílána na centrálu, zde se vypočítá ujetá vzdálenost a určí výše platby.
Obr.16: Jednotka PREMID
Obr.17: Mýtná brána v ČR
23
Mýto se platí nejen na všech dálnicích a rychlostních komunikacích, ale také na vybraných silnicích 1. třídy (obr.18). Komunikace, které podléhají platbě mýta jsou označeny speciální dopravní značkou bílé barvy s černým ,,M“ ve ţlutém kolečku (obr.19).
Obr.18: Síť zpoplatněných komunikací od 1. ledna 2010
Obr.19: Dopravní značky Mýtné a Konec mýtného 3.4.2.1 Palubní jednotka PREMID Povinnost vybavení jednotkou PREMID platí i pro vozidla zpoplatněných kategorií, která jsou ze zákona osvobozena od placení mýtného. To jsou automobily IZS a ozbrojených sil. Pro vozidla s metalizovaným čelním sklem je určena palubní jednotka PREMID PLUS vybavená venkovní anténou.
24
Palubní jednotku PREMID lze získat na všech kontaktních a distribučních místech premid point (obr.20) na základě registrace vozidla a sloţení kauce 1550 Kč. Jednotka je mezi vozidly nepřenosná. Při registraci je aktivována palubní jednotka PREMID a jsou do ní nahrány registrační údaje, které nelze měnit. Měnit lze jen počet náprav způsobem uvedeným v Návodu k pouţití palubní jednotky PREMID a toto nastavení je řidič povinen zkontrolovat vţdy před vjezdem na zpoplatněnou komunikaci, jinak se vystavuje významnému postihu. Jednotku je moţné vrátit na všech kontaktních a distribučních místech premid point. Po ověření totoţnosti uţivatele je vrácena kauce a zůstatek kreditu.
Obr.20: Označení distribučních míst premid point 3.4.2.2 Způsoby platby mýta V České republice jsou dva způsoby platby mýta:
Předem Pre-pay
Následná platba Post-pay
Platba předem PRE-PAY Tento způsob platby je zaloţen na předplacení mýta, nebo-li nabitím PREMID jednotky před vjezdem na zpoplatněnou komunikaci. Platba je moţná na všech kontaktních a distribučních místech premid point a to buď v hotovosti nebo příslušnými platebními kartami (tankovací nebo platební). Minimální částka, kterou je moţno dobít je 500 Kč. Jednotka nastavená na platbu pre-pay upozorňuje řidiče na zůstatek kreditu niţší neţ 600 Kč akusticky při průjezdu mýtnou bránou. Na stránkách provozovatele mýtného systému www.premid.cz je k dispozici kalkulátor mýtného, aby uţivatel mohl nabít správnou částku, kterou potřebuje.
25
Následná platba POST-PAY Výhodou následného placení je mimo jiné skutečnost, ţe není nutné nabíjet jednotku premid a sledovat stav nabití kreditu jako u pre-pay. Podmínkou je předem sjednaná platná smlouva provozovatele vozidla s provozovatelem elektronického mýtného systému. Předplatné se nevkládá, ale je pravidelně zasíláno vyúčtování mýtného, které bylo předepsáno v předchozím zúčtovacím období. Smlouvu lze sjednat na kontaktních místech nebo u některých vydavatelů tankovacích karet. Platba následná je nejpohodlnějším způsobem hrazení mýtného. Řidič vozidla s mýtnou povinností nemusí sledovat nabití palubní jednotky a provozovateli vozidla odpadají starosti s odpovídajícím vybavením řidičů hotovostí a jinými platebními prostředky pro platbu předem. Platba post-pay je zajištěna buď bankovní zárukou, nebo prostřednictvím tankovacích karet.
3.4.2.3 Dohled na správnou platbu mýta Kontrola správné platby mýta je v České republice stacionární a mobilní. Mobilní kontrolu provádějí jednotky Celní sprány, naopak stacionární jsou kontrolní mýtné brány (obr.21).
Obr.21: Kontrolní mýtná brána
26
Celní
správa
České
republiky
vlastní
25
kontrolních
vozidel,
která jsou v pohotovosti 24 hodin denně. Vozidla jsou vybavena čtecími mobilními terminály, které fungují podobně jako systémy upevněné na branách, kdy při průjezdu kolem vozidla dokáţí přečíst údaje z palubní jednotky. Jelikoţ se dokáţí spojit i s datovým centrem, mohou okamţitě vyhodnotit zda-li se jedná o platiče, jakou má transakční historii. Kromě terminálů jsou pracovníci celní správy vybaveni mobilními čtečkami (obr.22), s nimiţ mohou zkontrolovat palubní jednotku i v případě pokud automobil stojí a má vypnutý motor. Palubní jednotka je totiţ napájena z autonomního zdroje a tak celník můţe i přes nepřítomnost řidiče zjistit, zda je jednotka správně nakonfigurována.
Obr.22: Kontrola jednotky mobilní čtečkou Pokud kontrolní mýtnou branou projede vozidlo a postrádá palubní jednotku, nebo ji má špatně umístěnou, ţe jednotka není schopna komunikovat s DSRC komunikátorem, nebo se neshoduje registrační značka (RZ) vozidla uloţená v PREMID jednotce s RZ umístěnou na automobilu, vznikne incident. Vozidlo se vyfotí, snímek je následně poslán do Centra manuální validace (CMV). V CMV (obr.23) sedí operátoři, kteří se na snímek podívají a určí, zda brána incident vyhodnotila či nevyhodnotila správně. Pokud operátor rozhodne, ţe kontrolní mýtná brána vyhodnotila incident správně, pokračuje incident k dalšímu zkušenému pracovníkovi CMV, který opět rozhoduje, zda vozidlo má povinnost platit mýtné. Kdyţ i druhý pracovník CMV rozhodne, ţe ano, je vozidlo nahlášeno celní kontrole, která automobil můţe zastavit a udělit mu pokutu. V rámci přestupkového řízení ve výši od jednoho do pěti tisíc korun českých. Zmíněné kontrolní metodě se říká „Metoda čtyř očí“. Metoda má zamezit, aby Celní správě chodily zbytečně chybné hlášky. Jelikoţ je denně vygenerováno kolem desetitisíce incidentů, nelze se všem chybám vyhnout. 27
A právě tato metoda má zmíněné chyby minimalizovat. Dle vyjádření Kapsche, 10 % nesrovnalostí je opravdu chybných.
Obr.23: Kancelář Centra manuální validace
3.4.2.4 Doplácení mýta Kdyţ Celní správa zjistí, ţe vozidlo neplatilo správně mýto, udělí řidiči pokutu, ale tím není přestupek vyřešen jako například v Rakousku. Provozovatel musí nezaplacené poplatky na kontaktním či
distribučním místě premid point doplatit,
protoţe peníze za mýto jdou na ministerstvo dopravy, zatímco peníze z pokut udělených Celní správou jdou do
na ministerstvo vnitra. V ČR není moc velké mnoţství
kontrolních mýtných bran, proto celní správa dá řidiči po udělení pokuty lístek, kde jsou identifikační čísla kontrolních bran, které zaznamenali ţe vozidlo neplatilo jak mělo, kdyţ však provozovatel vozidla doplatí mýto jen podle dokladů od Celní správy je označen za ,,skokana“ a je mu udělena pokuta za nesprávné doplacení mýta. Aby se provozovatel tomuto špatnému doplacení mýta vyvaroval, musí mít v kaţdém vozidle nainstalovaný vlastní sledovací systém, kterým prokáţe, zda vozidlo jelo, či nejelo po zpoplatněném úseku.
28
Elektronické mýtné ve Švýcarsku
3.5
Švýcarský systém LSVA (Die Leistungsabhängige Schwerverkehrsabgabe) pro výběr elektronických poplatků za provoz vozidel o hmotnosti nad 3,5 tuny na celé síti pozemních komunikací. Tento systém byl zaveden k 1. lednu 2001. Výběr mýtného ve Švýcarsku je zabezpečován státem, za výběr mýtného a elektronický výběr je zodpovědná vrchní celní správa, která má v organizační struktuře i oddělení výběru mýtného. Do systému LSVA se tak lze přihlásit pomocí OBU jednotky nebo manuálně pomocí ID-karty (obr.24). ID-karta je vydána na základě vyplnění registračního formuláře a údaje na ni jsou přenášeny manuálně přes terminály. Při opouštění území Švýcarska je z údajů z ID-karty vypočten poplatek za ujeté km po švýcarské silniční síti, který je zaplacen hotově nejlépe tankovací kartou. Manipulace s ID-kartami nevytváří na hranicích ţádné fronty.
Obr.24: ID-karta potřebná k manuální platbě mýta 3.5.1
Švýcarská OBU jednotka
Všechna tuzemská nákladní vozidla s hmotností nad 3,5 tuny musí být povinně vybavena OBU jednotkou. Zahraniční vozidla mohou být vybavena OBU jednotkou, ale nemusí, pak provádí platbu za ujeté km hotově pomocí terminálů. V současnosti je u zahraničních vozidel nainstalováno pouze nepatrné mnoţství OBU jednotek. OBU jednotky jsou distribuovány dopravcům zdarma, uţivatel platí jen instalaci do vozidla. Cena instalace OBU se pohybuje v rozmezí 250 aţ 300 CHF. OBU jednotka přijímá pulsy z tachografu, načítají se ujeté km. Mikrovlnné komunikace v pásmu 5,8 GHz se vyuţívá pomocí DSRC modulu OBU jednotky pro přihlášení se do systému, nebo naopak odhlášení na státních hranicích a na stacionárních kontrolních místech ke kontrole funkčnosti OBU jednotky v projíţdějícím vozidle. GPS modul OBU jednotky je vyuţíván ke stanovení data a času.
29
Obr.25: Princip fungování systému LSVA Do OBU jednotky lze dále zasunout čipovou kartu, na kterou se ukládají příslušné údaje z jednotky a pomocí této karty jsou měsíčně zpracovávány údaje pro platby a fakturace. OBU jednotka se umísťuje za sklo vozidla a pro vizuální kontrolu policií bez zastavení vozidla je vybavena soustavou svítících LED diod. V OBU jednotce se počítá ujetá vzdálenost, registruje deklarace o přívěsu, registrují se kilometry ujeté na švýcarském území a kilometry ujeté v zahraničí to vše pomocí GPS modulu. Při výpadku nebo chybě v napájení má OBU náhradní baterie, které vydrţí aţ 6 měsíců provozu. S OBU jednotkou se dodávají 2 ks čipových karet, z nichţ 1 ks slouţí jako rezerva, pro provoz a zpracovávání údajů obvykle stačí karta základní.
3.5.1.1 Vyčíslení sazby mýta Vyčíslení sazby mýta je podmíněno odesláním čipové karty z OBU jednotky nejpozději do 20. dne následujícího měsíce na vrchní celní správu do Bernu. Zpracování probíhá většinově automatickým způsobem, manuálně jsou zpracovávány pouze karty automatem odmítnuté. Odmítnutí bývá způsobeno mechanickým poškozením karty, nečitelností nebo ztrátou dat u karet dlouhodobě pouţívaných, nesouhlasem údajů uvedených na kartě s údaji centrálního řídícího systému. Karty se odesílají zpět obvykle 30
do 2 dnů. V případě, ţe není karta zaslána ke zpracování v určeném termínu, zasílá vrchní celní správa 1. upomínku a v případě její oprávněnosti platí uţivatel pokutu ve výši 20 CHF. V případě další upomínky, provede celní správa vykalkulování poplatku z předešlých měsíců s navýšením o 20% a vystaví fakturu. Faktury jsou vystavovány se splatností 30 dnů. Není-li faktura zaplacena, zavádí se s uţivatelem správní řízení a kantonální ředitelství odebere provozovateli registrační značku vozidla.
3.5.2
Kontrola platby mýta
Kontrola uţivatelů švýcarských silnic je prováděna ve spolupráci s policií. Na státních hranicích u vozidel s OBU jednotkou probíhá kontrola automaticky pomocí DSRC. U vozidel registrovaných v systému ID-kartami je správnost vyměřeného poplatku a tím i správnost zadaných údajů při vstupu do systému kontrolována na státních hranicích. Další kontrolní činnost na silniční síti je zabezpečována automatickým stacionárním dohledem bez zastavení vozidla. Tato automatická kontrolní místa jsou instalována na dálnicích. Dále existují mobilní automatické kontroly, které pohybující se nákladní vozidlo kontrolují jedoucím vozidlem policie, které je vybavené jednotkou DSRC pro komunikaci s OBU jednotkou nákladního vozidla a terminálem on-line spojeným s řídícím centrem LSVA, kdy na základě RZ vozidla je kontrolováno, zda je toto vozidlo v systému deklarováno. Kontrola na základě RZ vozidla se týká především nákladních automobilů bez OBU jednotky. U vozidel vybavených OBU jednotkou lze dále bez zastavení vozidla vizuálně kontrolovat pomocí svítících LED diod, zda OBU jednotka je zapnuta a je-li správně zadán typ vozidla. Na rozdíl od ostatních evropských elektronických mýtných systémů se můţe u systému LSVA pouţít další kontrola vycházející z údajů tachografu.
31
4
ZÁVĚR Ve své práci jsem shrnul veškeré dnešní existující mýtné systémy v Evropě. Kaţdý
systém má své zastánce a naopak i odpůrce. Poplatky za pouţívání komunikací platí celá Evropa mimo Finska, Irska, Estonska a Ukrajiny. Domnívám se, ţe si málokdo uvědomuje, ţe v současnosti náklady na mýto tvoří téměř 25% ceny přepravy nákladním vozidlem. Systém různých elektronických způsobů výběru mýta nesplňuje poţadavek Evropské Komise na interoperabilitu a nemá řádnou koncepci. Bude zapotřebí nemalých finančních prostředků na její zajištění. V roce 2014 má být zpuštěn Globální druţicový polohový systém Galileo, který má danou problematiku řešit. Pokud bych se měl k některému z uvedených elektronických systémů přiklonit, byl by to systém satelitní, nejen kvůli Galileu, ale k větší uţitkovosti a jednoduchosti rozšíření sítě. K tématice mýtných systémů není dostatek literatury, při zpracování jsem byl většinou odkázán na informační materiály jednotlivých států k výběru mýta, materiály publikované sdruţením dopravců Česmad Bohemia a odborné časopisy. Snaţil jsem se, abych co nejblíţe přiblíţil současný stav ve výběru mýta, co moţná nejsrozumitelnějším způsobem. Vzhledem k osobním zkušenostem za volantem nákladního vozidla po evropských cestách mohu odpovědně prohlásit, ţe je v této oblasti opravdu co zlepšovat. Aţ do doby, kdy se mýtný systém dopracuje k ideálu jeden mýtný systém pro celou Evropu.
32
5
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Mýto pro nákladní automobily v Německu - Informace pro uživatele, Toll Collect GmbH, KOM, Berlin 1910.04.006.00 Ročník XI, TECHNOLOGIES & PROSPERITY, E-TOLL ´06 SLOVAKIA EDITTION STEINER, I. -- ČERNÝ, J. GPS od A do Z. 3. vyd. Praha: eNav, 2004. 220 s. ISBN 80-239-3314-0 WEBOVÉ STRÁNKY www.asfinag.at www.autopass.no www.autostrade.it www.celnisprava.cz www.ceskedalnice.cz www.cs.wikipedia.org www.emyto.sk www.fela.ch www.go-maut.at www.idnes.cz www.itsrevue.cz www.kapsch.cz www.lsva.ch www.mojeauto.sk www.mytocz.cz www.ndsas.sk www.premid.cz www.prodopravce.cz www.telepass.it www.toll-collect.de www.vyvlastnenie.sk
33
6
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr.1: Dopravní zácpy, které vznikají důsledkem placení poplatků................................. 9 Obr.2: Lístek potřebný k platbě poplatků........................................................................ 10 Obr.3: Mýtná brána v Itálii ............................................................................................. 10 Obr.4: Karta VIACARD .................................................................................................. 11 Obr.5: Jednotka TELEPASS ........................................................................................... 11 Obr.6: Polský kupón ........................................................................................................ 12 Obr.7: Eurovignetta ........................................................................................................ 12 Obr.8: Terminály na manuální zaúčtování ..................................................................... 14 Obr.9: Zúčtovací doklad ................................................................................................. 15 Obr.10: Palubní jednotka OBU ...................................................................................... 16 Obr.11: Kontrolní most ................................................................................................... 17 Obr.12: OBU 1374 .......................................................................................................... 18 Obr.13: Schéma nastavení OBU 1374 ............................................................................ 19 Obr.14: GO-BOX instalovaný v automobilu ................................................................... 20 Obr.15: Mýtná brána ...................................................................................................... 21 Obr.16: Jednotka PREMID ............................................................................................. 23 Obr.17: Mýtná brána v ČR ............................................................................................. 23 Obr.18: Síť zpoplatněných komunikací od 1. ledna 2010 ............................................... 24 Obr.19: Dopravní značky Mýtné a Konec mýtného ........................................................ 24 Obr.20: Označení distribučních míst premid point ......................................................... 25 Obr.21: Kontrolní mýtná brána ...................................................................................... 26 Obr.22: Kontrola jednotky mobilní čtečkou .................................................................... 27 Obr.23: Kancelář Centra manuální validace ................................................................. 28 Obr.24: ID-karta potřebná k manuální platbě mýta ....................................................... 29 Obr.25: Princip fungování systému LSVA ...................................................................... 30
34
