MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2015
JITKA DOSEDLOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Odpočinkové chování dojnic českého strakatého plemene ve vztahu k použité podlahovině boxu Bakalářská práce
Vedoucí práce: Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.
Vypracovala: Jitka Dosedlová Brno 2015
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci na téma „Odpočinkové chování dojnic českého strakatého plemene ve vztahu k použité podlahovině boxu“ vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:……………………
…………………………………………………….. Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala panu prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc., za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích během zpracování této práce. Dále mé poděkování patří Ing. Janě Javorové a Ing. Jiřímu Andrýskovi za odborné rady a pomoc při zpracování práce a v neposlední řadě zemědělskému podniku GenAgro Říčany, a.s., za umožnění provedení praktické části mé práce.
ABSTRAKT V bakalářské práci jsem analyzovala odpočinkové chování dojnic českého strakatého plemene skotu ve vztahu k použité podlahovině boxu. Zabývala jsem se preferencí výšky podestýlky v boxu a preferencí řady ve stáji. Pozorovala jsem také vliv sledování v průběhu jednoho měsíce a vliv použití přípravku na snížení vlhkosti podestýlky, to vše v závislosti na počtu ležících dojnic a doby do zalehnutí. K dané problematice jsem vypracovala literární přehled, doplněný sledováním, které proběhlo v zemědělském podniku Genagro Říčany, a.s. Zjistila jsem, že dojnice preferovaly boxy s výškou podestýlky 10 cm resp. 9 cm, do kterých zalehávaly v čase 131,7 min. resp. 142,4 min. po příchodu z dojírny. Co se týká vlivu výběru řady boxů, nejpreferovanější byla řada nejblíže krmnému stolu. Během měsíce sledování zalehly dojnice v téměř totožném čase, a to do 137,9 min. resp. 135,9 min. Posledním cílem bylo porovnání ošetřené a neošetřené podestýlky. Zjistila jsem, že v ošetřené sekci zalehlo více dojnic, ale za delší časový úsek, a to za 159,1 min. v sekci s ošetřenou a za 110,9 min. s podestýlkou neošetřenou. Klíčová slova: český strakatý skot, boxové lože, podestýlka, welfare, boxová řada
ABSTRACT In my thesis was to analyse Czech Fleckvieh dairy cows resting behaviour in relation to flooring in stall. I focused primarily on bedding height preferences and also on preference of cubicle row in a barn. Influence of products that reduce bedding moisture was monitored as well. I observed the influence during the month. Literary review concerning this issue was created and it was supplemented by observations. Observations took place in agricultural company Genagro Říčany, a.s. I had been found that dairy cows prefer stalls with 9–10 cm high bedding, in which they lied down 131,7–142,4 min. after coming from milking parlor. Line preference in barn has been also observed, line closest to the trough was preferred. In both observations diary cows lied down in 137,9–135,9 min. Last observation was to compare treated and untreated bedding. More dairy cows lied down in the group where moisture reducing product was used but it took them a longer period of time. Key words: Czech Fleckvieh cows, stall flooring, bedding, welfare, cubicle row
Obsah 1 ÚVOD .......................................................................................................................... 9 2 CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ......................................................................................... 11 3.1 Český strakatý skot................................................................................................ 11 3.1.1 Historie plemene .................................................................................................. 11 3.1.2 Šlechtitelský program českého strakatého skotu ............................................. 11 3.1.2.1 Standard plemene ............................................................................................ 12 3.1.2.2 Chovný cíl......................................................................................................... 12 3.2 Etologie skotu ......................................................................................................... 13 3.2.1 Životní projevy skotu .......................................................................................... 14 3.2.1.1 Odpočinek ........................................................................................................ 14 3.2.1.2 Poloha ležení a volba místa pro ležení ............................................................ 15 3.2.1.3 Spánek .............................................................................................................. 15 3.3 Technologie ustájení skotu .................................................................................... 16 3.3.1 Vazné ustájení ...................................................................................................... 16 3.3.2 Kombinované boxy (kombiboxy) ....................................................................... 16 3.3.3 Volné boxové ustájení ......................................................................................... 17 3.3.3.1 Boxové lože....................................................................................................... 17 3.3.3.2 Technologické parametry boxových loží ......................................................... 18 3.4 Druhy podlahovin používané v boxových ložích................................................. 19
3.4.1 Podlahoviny používané ve stelivovém systému chovu...................................... 20 3.4.1.1 Sláma ................................................................................................................ 20 3.4.1.2 Piliny a písek .................................................................................................... 20 3.4.2 Netradiční podlahoviny boxu (stelivový systém) .............................................. 21 3.4.2.1 Sláma + hnůj (sendvič I.) ................................................................................ 21 3.4.2.2 Sláma + vápenec (sendvič II.) ......................................................................... 21 3.4.2.3 Písek + sláma ................................................................................................... 22 3.4.2.4 Plastické stelivo – separát ................................................................................ 22 3.4.3 Bezstelivový systém ............................................................................................. 23 3.4.3.1 Matrace a rohože ............................................................................................. 23 4 METODIKA A MATERIÁL .................................................................................. 24 4.1 Charakteristika podniku ....................................................................................... 24 4.2 Charakteristika stáje ............................................................................................. 24 4.3 Metodika vlastního provedeného pozorování ..................................................... 25 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ....................................................................................... 26 5.1 Vliv výšky podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí ................. 26 5.2 Vliv řady boxů na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí ............................. 28 5.3 Vliv sledování během měsíce na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí ...... 30 5.4 Vliv ošetřené a neošetřené podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí ......................................................................................................................... 32 6 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 34 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 36
8 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................. 41 9 PŘÍLOHA ................................................................................................................. 42
1 ÚVOD Chov skotu je velmi významným článkem zemědělství a živočišné výroby naší země. V současné době jsou na dojnice mléčného a kombinovaného užitkového typu kladeny velmi vysoké nároky, jejich chovatelé se tedy museli začít zajímat o hospodářská zvířata nejen z hlediska produkce, ale podstatněji se zaměřit na jejich životní podmínky včetně pohodlí. Dojnice dnes mají s rostoucí užitkovostí, což je od nich primárně požadováno, zvýšené nároky na prostor a komfort ustájení. V dřívějších dobách nebyl na ustájení dojnic brán velký zřetel. Bývaly obvykle ustájeny ve vazných stájích, bez možnosti volného pohybu a většinou v tmavých prostorách, což mělo za příčinu špatnou produktivitu práce a zejména špatný welfare dojnic. Postupem času a především pomocí důkladného systematického sledování zvířat se prokázal velmi významný vliv prostředí, ve kterém zvířata žijí, na jejich reprodukční a produkční schopnosti. Na základě těchto vypozorovaných poznatků a z důvodu dosažení většího komfortu pro dojnice bylo změněno ustájení z v dřívějších dobách používaného vazného ustájení na ustájení volné. Volného ustájení existuje několik druhů, vždy však mají dojnice možnost se volně pohybovat. Nejpoužívanějším způsobem ustájení v technologii chovu dojného skotu je volné boxové ustájení, v jehož rámci mají dojnice možnost výběru boxového lože a krmného místa u krmného žlabu. Tyto změny technologií však s sebou nesou i některá negativa, jako je větší kontakt s ostatními zvířaty a riziko vzájemných fyzických bojů při sestavování hierarchie ve stádě. Neméně zásadní je i podlahovina, kterou v boxovém loži použijeme. Podlahovina musí být pohodlná, aby zvířata neměla otlaky, suchá, snadno čistitelná a v neposlední řadě ekonomicky únosná pro podnik. Pro chovatele by měla být otázka pohodlí a prostoru zvířat na prvním místě, protože jen dojnice, která bude chována v pro ni příjemném prostředí s kvalitním a pohodlným ložem, dosáhne maximálních reprodukčních a hlavně produkčních výsledků.
9
2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat odpočinkové chování dojnic českého strakatého plemene. Za tímto účelem jsem cíl rozdělila do následujících dílčích podcílů: 1. seznámit se s danou problematikou a vypracovat literární přehled, 2. vybrat vhodný chov pro provedení vlastního sledování, 3. stanovit metodiku sledování, 4. analyzovat vlivy: - výšky podestýlky ve vztahu k počtu ležících zvířat a doby do zalehnutí do boxu po příchodu z dojírny, - sledování v průběhu jednoho měsíce na počet ležících dojnic a dobu do zalehnutí, - ošetřené a neošetřené podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí, - výběru řady boxů dojnicemi s ohledem na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí po příchodu z dojírny.
10
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Český strakatý skot 3.1.1 Historie plemene Původ plemene český strakatý skot sahá až ke zvířatům v bernské oblasti, kde byl již ve středověku chován vzrůstný strakatý skot. Z této oblasti se rozšířil až do západního a severního Švýcarska. Na české území se tento strakatý skot dostal až ve druhé polovině 19. století (SAMBRAUS, 2006). Mezi nejvýznamnější populace strakatého skotu patří chovy ve Švýcarsku, Německu, Rakousku a v České republice. V minulosti byly populace šlechtěny v jednotlivých státech odlišným způsobem – k různým plemenným standardům a chovným cílům. V dnešní době sílí snaha o společné řízení šlechtitelského programu a zároveň respektování odlišností v populacích jednotlivých zemí (BOUŠKA et al., 2006). Český strakatý skot byl vyšlechtěn ve 30. letech 20. století a to jak čistokrevnou plemenitbou tak pomocí zušlechťovacího křížení v rámci plemene, které bylo používáno od 60. let. Cílem zušlechťovacího křížení mělo být zvýšení mléčné užitkovosti, zlepšení vlastností vemene a růst hospodárnosti produkce mléka. K zušlechťovacímu křížení bylo využíváno nejdříve ayshirského plemene, které v populaci strakatého skotu zlepšilo produkci mléka, tvarové a funkční vlastnosti vemene. V České republice bylo od roku 1971 prováděno zušlechťovací křížení českého strakatého skotu s red holštýnem (červená varianta holštýnského skotu). Využívání zušlechťovacího křížení českého strakatého skotu s těmito plemeny vedlo ke snížení masné užitkovosti, z tohoto důvodu bylo od zušlechťování těmito plemeny ustoupeno (CHLÁDEK, 2011). 3.1.2 Šlechtitelský program českého strakatého skotu V současné době jsou parametry šlechtitelského programu pro český strakatý skot přizpůsobeny snižování stavů skotu tohoto plemene v ČR. Šlechtitelský program vede a koordinuje Svaz chovatelů českého strakatého skotu, ten má také na starosti plemennou knihu českého strakatého skotu, ve které se stanovuje chovný cíl, program a metody šlechtění, dále pak rozsah a metody zjišťování a testování vlastností a znaků v rámci 11
plemene. Plemenná kniha též registruje chovy, plemenná zvířata a jejich potomky a jako jediná je oprávněná vydávat doklady o původu a hodnotě zvířat. V plemenné knize jsou též uvedeny parametry pro výběr plemenných zvířat určených ke kvalitní reprodukci (BOUŠKA et al., 2006). 3.1.2.1 Standard plemene Za plemenný standard je označován souhrn požadavků konkretizující chovný cíl v kratším časovém úseku. Standard rozdělujeme do dvou skupin: na standard užitkových vlastností a standard vlastností morfologických. Standard užitkových vlastností zahrnuje konkrétní požadavky na jednotlivé směry produkce, jako jsou například plodnost, produkce masa nebo mléka, zatímco standard morfologických vlastností zahrnuje požadavky na tělesnou stavbu, tělesný rámec a zbarvení (HROUZ, ŠUBRT, 2000). Český strakatý skot se vyznačuje středním až větším tělesným rámcem s přiměřeně silnou kostrou a dobrým osvalením. Exteriér vyniká hlubokým a prostorným hrudníkem a dobře osvalenou zádí. Vemeno má polovejčitý tvar. Zbarvení srsti kolísá od světle žluté až po tmavě červenou, hlava a spodní část končetin jsou dominantně bílé. Hmotnost krav v dospělosti se pohybuje od 650 do 750 kg a hmotnost býků od 1200 do 1300 kg. Výška v kříži kolísá u dospělých krav od 140 do 144 cm a u býků od 152 do 160 cm. Jalovice váží ve věku 12 měsíců 340–360 kg, býci ve 12 měsících pak 500–530 kg (SCHČSS, 2012). 3.1.2.2 Chovný cíl Český strakatý skot je plemeno, které je chováno v kombinovaném maso-mléčném užitkovém typu. Masná a mléčná užitkovost jsou v poměru 34–40 : 66–60. Dojivost by za normovanou laktaci měla u dospělé dojnice dosahovat množství 6000–7000 kg mléka s obsahem mléčných bílkovin 3,5 %. U masné užitkovosti mladých býků ve výkrmu by měl průměrný denní přírůstek dosahovat 1300 g. Věk při prvním otelení krav by měl být 28 měsíců a produkční využití pět laktací. Mezidobí by se mělo pohybovat okolo 380 dní. Výška v kříži je stanovena na 140–144 cm a hmotnost dospělých krav na 680– 750 kg (BOUŠKA et al. 2006).
12
Tab.1: Základní parametry chovného cíle (SCHČSS, 2012). Mléčná užitkovost prvotelky
5600–6200 kg
dospělé krávy
6000–7500 kg
obsah bílkovin v mléce nejméně
3,50%
obsah tuku v mléce
4,0–4,1 %
délka produkčního využití dojnic
4–5 laktací
poměr obsahu bílkovin a tuku 1:1,15–1,20 v mléce Masná užitkovost denní přírůstek ve výkrmu býků
1300 g a vyšší
jatečná výtěžnost žírných býků
57–59 %
třída klasifikace zmasilosti
nejhůře R, optimálně U
Ranost věk při 1. zapuštění
16–18 měsíců
věk při 1. otelení
26–28 měsíců
Plodnost servis perioda
do 100 dní
inseminační index
do 1,8
březost po 1. inseminaci
jalovice – 60–70 % krávy – 50–60 %
mezidobí
380–390 dní
3.2 Etologie skotu Skot je živočich se silným sociálním cítěním. Žil vždy ve stádech, větších či menších společenstvech, ve kterých byla nastolena určitá hierarchie a ta byla všemi členy respektována. Se změnou tradiční technologie, tedy zákazem celoročního vazného ustájení, došlo ke zvýšení nároků na adaptační schopnost zvířat. V nových podmínkách chovu se změnila koncentrace zvířat chovaných společně, způsob jejich ustájení, organizace práce v chovech, ale také nároky na dosahovanou užitkovost. Proto je jedním ze základních požadavků úspěšného chovu nutnost respektovat biologické nároky zvířat v těchto náročných podmínkách (VOŘÍŠKOVÁ et al., 2001). 13
3.2.1 Životní projevy skotu V nových technologiích chovu skotu je důležité respektovat přirozené chování zvířat. Neznalost a nerespektování těchto životních projevů skotu musí zákonitě vést k poklesu užitkovosti (HROUZ et al., 2000). 3.2.1.1 Odpočinek Dojnicím musí být umožněna dostatečná doba pro ležení a odpočinek, což je velmi důležité pro dosažení maximální produkce, stejně jako pohoda a komfort dojnic ve stáji. Ačkoli se může zdát, že většina intenzivních výrobních systémů poskytuje dostatečný čas na odpočinek, ne všechny systémy chovu umožňují dojnicím takový komfort pro odpočinek, jaký potřebují. Například některé volné stáje jsou přeplněné a to může způsobovat, že dojnice nebudou ležet dostatečně dlouhou dobu, a jejich produkce mléka tak bude snížena (LEONARD et al., 1994). Pod pojmem odpočinek se rozumí ležení nebo stání zvířat během dne, při němž zvíře nevyvíjí žádnou jinou aktivitu. Snahou u skotu je dosáhnout konstantní doby ležení, protože její zkrácení by mohlo narušovat pohodu zvířat. Doba odpočinku u přežvýkavců je zásadní, neboť právě u nich je úzce spjata s důležitou fyziologickou funkcí a to se samotným přežvykováním (HROUZ et al., 2000). Délka ležení u skotu je v průběhu dne závislá na několika faktorech zejména na plemeni, na dané technice ustájení, na technickém provedení samotného místa pro ležení. Důležitým faktorem je rovněž počet zvířat ve skupině a počet krmných míst u žlabu. Dále je závislá na mikroklimatických poměrech ve stáji, na krmné dávce a na způsobu předložení krmiva (VOŘÍŠKOVÁ et al., 2001). Je prokázáno, že krávy kombinovaného užitkového typu leží během dne po delší dobu ve srovnání s mléčným užitkovým typem krav. Ve vazném ustájení představuje v prvním případě doba ležení 55–60% z celkového času v druhém pak 45–50% celkového času. Ve volném ustájení rozdíl mezi užitkovými typy zůstává, doba ležení se však snižuje asi o 10% z celkového denního času. Během 24 hodin lze u krav zaznamenat asi 8– 12 period ležení. Krávy při zalehávání dodržují určitý rituál: nejdříve místo vybrané pro ležení očichají a pak přešlapují z jedné nohy na druhou. Při samotném lehání se nejprve spustí na zápěstní klouby předních nohou, dále pokrčí zadní nohy a položí se na bok. Pokud jsou krávy nuceny ulehat na nerovném terénu, jako je například pastva, položí se 14
tak, aby měly hlavu proti spádu. V průběhu dne, většinou při jednotlivých periodách ležení mění stranu těla, na které leží (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 1997). 3.2.1.2 Poloha ležení a volba místa pro ležení Pro ležení si skot pokud možno vybírá otevřené místo, které je chráněné před větrem a průvanem a při teplých dnech si vybírá raději místo, které je zastíněné. Před ulehnutím skot obvykle několik minut stojí na zvoleném místě pro ulehnutí, které nejdříve prozkoumá očicháním, přitom zatím není zcela známo, jaké informace jsou při výběru místa rozhodující. Dojnice, která leží, se vyhýbá kontaktu s jinými zvířaty, ale často si pro odpočinek vybírá místo v blízkosti ostatních zvířat. Vzdálenost mezi ležícími dojnicemi se pohybuje v rozmezí 0,5–5 m. Přestože dojnice moc nedbají na čistotu, dávají si pozor, aby se neuložily k odpočinku na mokré nebo znečištěné místo (HROUZ et al., 2000). V průběhu 24 hodin si skot lehne v průměru 8–10 krát, doplňuje VOŘÍŠKOVÁ et al. (2001). Skot nejčastěji leží na levém nebo pravém boku, s hlavou nataženou do strany nebo do boku, kterou má často zvrácenou do úhlu až 180°, a tak položenou na hrudníku. Přední končetiny mívá při odpočinku buď natažené dopředu, nebo ohnuté v karpálních kloubech a zadní končetiny má mírně pokrčené. V případě ustájení skotu volně nebo na pastvě často leží na boku s nataženými končetinami (HROUZ et al., 2000). 3.2.1.3 Spánek Spánek je nejvyšším stupněm odpočinku. V průběhu spánku se silně sníží aktivita mozkové kůry, tlak krve a puls, prohlubuje se dýchání a zvyšuje se práh citlivosti smyslových orgánů. Spánek je fixován jako vzorec v nervovém ústředí a je to instinktivní chování (VOŘÍŠKOVÁ et al., 2001). Skutečný spánek trvá u skotu jen velmi krátkou dobu. Hluboký spánek trvá z 24 hodin pouze 30 minut za den a je rozdělen do 6 až 10 period v průběhu dne trvající jen 1–5 minut. I když mají zvířata zavřené oči, nemusí to nutně znamenat skutečný spánek. Při spánku skot uvolní tělo, hlavu si stočí a položí ji na lopatku nebo se skrčí „do kozelce“ a hlavu si položí na zadní končetiny. Při skutečném spánku má skot oči zavřené a nepřežvykuje (HROUZ et al., 2000).
15
3.3 Technologie ustájení skotu Na zvířata, která jsou chována v produkčních stájích, působí velmi komplikovaný systém faktorů z vnějšího prostředí. Člověk vyjmul zvířata z jejich přirozeného prostředí, a proto na sebe musí přebrat odpovědnost za to, že budou žít v podmínkách, které jsou neadekvátní jejich přirozeným nárokům a požadavkům. Tyto požadavky se velmi často liší od požadavků člověka na samotná zvířata. Chovatel očekávající maximální užitkovost musí eliminovat značnou část faktorů, které nutí organismus zvířat vybudit obranné mechanismy, a tím omezovat potenciální užitkovost negativním směrem (BOUŠKA et al. 2006) 3.3.1 Vazné ustájení Vazný typ ustájení patří v dnešní době již mezi zastaralé technologie ustájení skotu. V současné době se využívá pouze ve starých typech kravínů nebo v malých chovech s několika kusy zvířat. Zvířata jsou v tomto systému nejčastěji fixována řetězem umístěným kolem krku na stáních. Před hlavami zvířat se nachází krmný žlab, do kterého je zvířatům zakládáno krmivo. Krmný žlab musí mít takové parametry, aby bylo zakládané krmivo zvířatům dobře přístupné. Dojení probíhá často přímo na stáních, do konví nebo do potrubí, na které se připojuje dojící zařízení (ZINK, 2012a). Vazné stání se vyvíjelo z dlouhého podestýlaného stání (230–270 cm), přes střední stání se žlabovou zábranou a vysokou požlabnicí (190–210 cm) až ke krátkému stání s nízkou (do 25 cm) požlabnicí, s podestýlkou nebo pryžovou matrací (145–170 cm). Tento vývoj probíhal v minulých desetiletích především v závislosti na ekonomických podmínkách, ale i zohledňování požadavků na ochranu zvířat, respektive tvorby podmínek welfare (DOLEŽAL et al., 1996). 3.3.2 Kombinované boxy (kombiboxy) Kombinované boxy patří k použitelným technologiím volného ustájení, avšak pouze při akceptaci specifických požadavků. Kombibox je stání a lože s krmným žlabem, eventuálně napáječkou, respektive princip vazného ustájení, ale bez vázání. Využívá se krátkého stání 150– 70 cm dlouhého a 115–120 cm širokého, s nízkou požlabnicí, stranovými a žlabovými zábranami, které umožňují položení hlavy na požlabnici. Uplatňují se 16
jak stelivové, tak bezstelivové varianty (PŘIKRYL et al., 1997). Kombinovaný box splňuje podmínky k dosažení vysoké mléčné užitkovosti snížením pohybu zvířat a vzájemného vyrušování při příjmu krmiva. Negativně se při tomto typu ustájení projevují problémy s poraněním struků, vemene a končetin. Je evidován i vyšší výskyt mastitid (BOUŠKA et al., 2006). 3.3.3 Volné boxové ustájení Volné ustájení lépe vyhovuje biologickým požadavkům zvířat a poskytuje jim lepší životní pohodu (welfare). Je méně náročné na práci, zvířata jsou čistější, zdravější a s lepšími parametry reprodukce, což by se mělo odrazit v lepší ekonomice (ŠTOLC et al., 1999). Volné skupinové ustájení a technika chovu s použitím volného boxového ustájení, kdy zvířata odpočívají v boxových stlaných či bezstelivových ložích, je systém vyhovující potřebám a pohodě zvířat v celém životním a produkčním cyklu. Dobře řešený box by měl zajišťovat: - snadnou orientaci zvířat při vstupu a důvěru ve vyhrazené místo k odpočinku, - pohodlí při ulehání, vstávání a prostor pro volný pohyb těla a hlavy, - dostatek místa pro boky a břišní krajinu při současném vyloučení příčného zalehávání v boxech, - pevnost a trvanlivost podlahy a bočního hrazení (DOLEŽAL et al., 1996). Dojnice může ležet v boxu 10 až 13 hodin denně, vstává a ulehá až 10× denně. Důležitá je proto příprava zvířat na způsob ustájení již od mládí, kdy je v odchovu nejlepší připravovat telata, jalovice a starší věkové kategorie na ustájení v boxových ložích (BOUŠKA et at., 2006). 3.3.3.1 Boxové lože Zkušenosti chovatelů ukazují, že vysokoprodukční dojnice mají svoje místo jen a bez výhrady v boxových ložích. Je to trvalý a nekompromisní požadavek. Výjimku tvoří ustájení trvající jeden až dva dny v celém reprodukčním období, kdy kráva pobývá v individuálním porodním kotci. Jen takový chov je z pohledu pohody ustájených zvířat perspektivní (DOLEŽAL, ČERNÁ, 2003). Pokud není komfort boxových loží optimální, krávy si nelehnou dříve, než jsou velmi unaveny a poté leží déle, než je pro danou 17
stáj typické. Důsledkem diskomfortu boxových loží je snížený příjem krmiva a vody. Počet návštěv u žlabu se snižuje a pravděpodobnost selektivního příjmu krmiva se naopak zvyšuje. Navíc se mohou brzy objevit i další problémy jako jsou například otoky hlezen (HULSEN, 2011). Boxové ustájení jsou skupinové kotce zábranami rozdělené na jednotlivá lože. Může být stlané i bezstelivové (ŠTOLC et al., 1999). Přednosti boxů je dokonale možné využít jen při správné volbě rozměrů podle rámce skotu. Musejí být řešeny tak, aby zabezpečovaly maximální pohodu při ležení a současně umožňovaly pohodlné a přirozené vstávání a lehání. Aby rozměry boxů vyhovovaly většině zvířat ve stádě, je potřebné je dimenzovat na tělesné míry těch největších (BRESTENSKÝ, MIHINA, 2006). Rozměrové, funkční a dispoziční řešení boxových lehátek zajišťuje: snadnou orientaci zvířat, důvěru k místu odpočinku, pohodlí, prostor při uléhání a vstávání, dostatek místa pro boky a břišní krajinu, pevnost a trvanlivost bočního hrazení a podlahy s měkkou podestýlkou (PŘIKRYL et al., 1997). Při vstávání vykonává dojnice rychlý pohyb hlavy směrem vpřed, a proto musí mít zabezpečen dostatečný prostor před hlavou. Pokud je v řadě boxových loží situovaných u stěny minimalizována délka, zvíře musí vykonávat tento pohyb hlavy do strany, což je méně vhodné. U protilehlých boxů se délka lože redukuje asi o 10 %, protože lze pro pohyb hlavy využít i prostor protilehlého boxu. Vymezovací zábrana musí být nastavena tak, aby i nejmenší zvířata byla nucena po vstání zadní části těla vystoupit končetinami na prostor hnojné chodby. Schéma pohybu hlavy dojnice při vstávání je uvedeno v příloze, obrázek č. I na straně 42 (DOLEŽAL, ČERNÁ, 2003). Box musí být dostatečně dlouhý a široký pro pohodlný odpočinek. Na druhé straně musí zábrany zvířata do určité míry omezovat, aby jim bylo zabráněno se v boxu otočit nebo do boxu kálet či močit (BRESTENSKÝ, MIHINA, 2006). 3.3.3.2 Technologické parametry boxových loží Boxové lože je vymezeno bočními zábranami, jejichž tvar, umístění a výška jednotlivých částí a konstrukce musejí vyhovovat požadavkům zvířat. Boční zábrany jsou v horní části doplněny o posouvatelnou příčnou vymezovací zábranu tzv. šíjovou zábranu, která slouží k omezení vstupu do čela boxu a k zamezení jeho znečištění výkaly a močí (DOLEŽAL et al., 1996). Podlaha boxových loží je izolována proti zemní vlhkosti 18
a je alternativně řešena jako vyvýšená (tzv. bezstelivové boxové lože) proti podlaze hnojné chodby nebo krmiště se stlaním, popřípadě matrací na povrchu nebo jako snížená (tzv. hluboké boxové lože) pro založení a udržení steliva se zvýšeným prahem v zadní části boxu. Práh hlubokého boxového lože má pod úhlem 45° zešikmenou hranu dovnitř lože, čímž se umožňuje posun podestýlky do prostoru hnojné chodby (tzv. samočištění boxu). Správně dimenzovaný box znemožňuje znečištění zvířat (DOLEŽAL, ČERNÁ 2003). Prsní opěrka brání tomu, aby dojnice mohly zalehávat v boxu příliš dopředu. Měla by být zaoblená a ne příliš vysoká, ideální výška je asi 10 cm. Hlavové zábrany nesmějí dojnicím překážet v natažení hlavy. Proto musejí být umístěny ve výšce méně než 20 cm nebo naopak ve výšce přesahující 90 cm. Boční zábrany zajišťují, aby dojnice ležely rovně, aniž by se o tyto zábrany opíraly (HULSEN, 2011). Počet boxů ve stáji by měl odpovídat počtu ustájených zvířat ve skupině, přičemž hrazení zabezpečuje nerušený prostor pro zvířata a přitom vymezuje prostor boxu. Boxová lože mohou být uspořádána rovně nebo šikmo. Rozměry rovného boxu činí dle hmotnosti a tělesných rozměrů dojnic 210–250 cm délky, 110–130 cm šířky a 110–120 cm výšky u zábran. Rozměry šikmých boxů podle úhlu jejich sklonu v rozmezí 15°– 30°činí dle hmotnosti a tělesných rozměrů dojnic 180– 230 cm u délky, 120–130 cm u šířky a výška zůstává stejná (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2006). Schéma rozměrů boxového lože dle DOLEŽALA a ČERNÉ (2003) je uvedeno v příloze, obrázky č. II, III, IV na straně 42 a 43.
3.4 Druhy podlahovin používané v boxových ložích Ve volných boxových stájích tvoří podlahu v ložích většinou podestýlka ze slámy, pilin a někdy i písku. Tyto podestýlkové materiály plochu a prostor boxového lože zpříjemňují a do značné míry absorbují výkaly ulpívající na paznehtech a tím i přispívají k relativně větší čistotě a suchosti lože. Na druhé straně způsobují tyto podestýlkové „matrace“ i problémy při odklizení hnoje, a to především tím, že zvyšují pracnost, vyžadují dočišťování a zvyšují materiálové náklady, ale i větší mikrobiální zatížení mléčné žlázy. To četné chovatele vede k přechodu na bezstelivové boxové ustájení, kde se vyu-
19
žívá alternativních podestýlkových materiálů ve formě rohoží a matrací (DOKTOROVÁ, 2003). 3.4.1 Podlahoviny používané ve stelivovém systému chovu 3.4.1.1 Sláma Sláma je asi nejrozšířenějším typem podestýlky v českých chovech. Je snadno dostupná jako zbytkový produkt obilí. Kromě toho má sláma další pro chovatele využitelné vlastnosti a těmi jsou především její skladovatelnost a manipulovatelnost. Do boxových loží stlaných slámou zvířata velice ráda zalehávají. Sláma se dokáže dobře přizpůsobit tvaru těla zvířete a to dělá lože pro zvířata značně pohodlným (ZINK, 2012b). Nejčastěji se používá sláma ječná a pšeničná, ale čeští chovatelé se naučili používat i slámu řepkovou. Slámu je třeba před nastláním nakrátit, což upraví její vlastnosti tak, aby nepřinášela dalším následným technologiím a to zejména odklizu výkalů, pokud možno žádné problémy. Sláma velmi dobře váže tekutiny (1 g slámy dokáže navázat 4 až 5 g tekutiny) a má výborné termoizolační vlastnosti, což krávy oceňují zejména v zimě. Sláma je bohužel také příhodným substrátem pro množení široké škály mikroorganizmů velmi, často i těch patogenních (MARCINKOVÁ, 2010). 3.4.1.2 Piliny a písek Písek a piliny nejsou na našem území příliš často používaná steliva do boxových loží pro dojnice, což je ovšem škoda, protože se jedná o velmi vhodné podestýlky. V případě písku jsou i další problémy spojené s celkovým managementem tohoto materiálu při jeho použití jako podestýlky do boxových loží. Zejména se jedná o čištění a sušení již použitého písku, které je nezbytné pro jeho vrácení do koloběhu. Neopomenutelné je i opotřebení některých technologií v důsledku použití písku, který samotný nebo ve spojení s vodou působí jako brusný papír (ZINK, 2012b). Jednoznačným přínosem používání pískové podestýlky je snížení výskytu krav s oteklými končetinami, odřenými hlezny a zraněnými koleny. Terénní průzkumy v Ontariu prokázaly, že více krav s oteklými hlezny je ustájeno na matracích a méně na podestýlce z písku a to o 9% (Rodenburg, 2011).
20
Pokud se nabízí možnost získat za rozumnou cenu dokonce například v rámci podniku z přidružené výroby zdarma stálý přísun pilin, je tento typ podestýlky skvělou volbou. Pozor však na rozdílnou nasákavost pilin v závislosti na druhu dřeva a na tom zda jsou piliny ze dřeva proschlého nebo čerstvého (ZINK, 2012b). 3.4.2 Netradiční podlahoviny boxu (stelivový systém) Podlahovina boxu by měla splňovat několik základních požadavků a to: 1. musí zamezovat nadměrnému odvodu tepla z organismu dojnice v zimních měsících, 2. musí být stabilní, snadno upravitelná a nenáročná na údržbu, 3. péče o podlahovinu musí být pravidelná, a to včetně přistýlání, protože krávy vstávají a ulehají do boxu v průběhu dne přibližně 6 až 10krát (STANĚK, 2009). 3.4.2.1 Sláma + hnůj (sendvič I.) Při stlaní do boxových loží tímto způsobem se dno boxového lože pokryje 15 cm vyzrálého hnoje. Tato vrstva hnoje se zvlhčí, důkladně sešlape a následně se na ni navrství a sešlape dlouhá, neřezaná sláma, která byla pokryta 10 cm vrstvou krátce řezané slámy viz. obrázek č. V na straně 44 (DOLEŽAL, KNÍŽEK, 2004). 3.4.2.2 Sláma + vápenec (sendvič II.) Tato varianta stlaní do boxového lože je v porovnání s předchozím typem stabilnější, hygieničtější a méně náročná na údržbu. Základní vrstva, která by měla být 12 až 15 cm, se zakládá na vodou zvlhčené dno boxového lože, bývá homogenizována v míchacím krmném voze, a to z 10 cm dlouhé slámy a mletého vápence za dostatečného zvlhčení vodou. Zda je směs dobře namíchána, zjistíme tak, že při stisku směsi v dlani z ní mírně odkapává voda. Základní vrstvu je nutné řádně udusat a poté pokrýt další krycí vrstvou. Krycí vrstva, o výšce 10 až 13 cm, se smíchá ze slámy krátce řezané asi na 4 cm a mletého vápence za mírného zvlhčení vodou. U krycí vrstvy nedochází při jejím stisku k odkapu vody. Tuto krycí vrstvu musíme rovněž udusat a urovnat. Je důležité ze svrchní vrstvy pravidelně odstraňovat výkaly a v teplých dnech je doporučováno ji 21
zvlhčovat vodou z důvodu snížení prašnosti. Krycí vrstvu můžeme také vytvořit ze separované kejdy a mletého vápence v poměru 3:1 (STANĚK, 2009). Schéma vrstev sendviče II. je uvedeno v příloze, obrázek č. VI na straně 44. 3.4.2.3 Písek + sláma DOLEŽAL a KNÍŽEK (2004), provedli výzkum této podestýlky a ve sledované stáji jako kontrolní lože vytvořili několik boxů tzv. pískových. Použili přesátý betonářský písek o velikosti zrna 2–3 mm a promíchali jej s krátce řezanou slámou a vodou. Tento pokus probíhal v letním období. Z aplikace této varianty podestýlky vyplynulo několik poznatků, a to, že už při samotné homogenizaci podestýlky docházelo k separaci jednotlivých komponent. Dále bylo zjištěno, že podestýlka byla velmi „živá“, rychle mizela z boxových loží a vytvářela v boxech „vyležená“ a nepohodlná místa dosahující až na beton. Dále vznikaly problémy v kanálech, jímkách a při čerpání kejdy. Ve sledované stáji dojnice preferovaly sendvič I. a II. před podestýlkou slámou a pískem. Chovatelé hodnotili tuto variantu vesměs nepříznivě. 3.4.2.4 Plastické stelivo – separát Stlaní nebo přistýlání separátem je v současné době nejprogresivněji se vyvíjející technologie, co se podestýlky týče. Separát je pevná část, která se získá z kejdy, po oddělení její pevné složky od tekuté. Tato technologie stlaní se dostává do popředí mimo jiné díky rozvoji bioplynových stanic. Technologie velmi dobře zapadá do koloběhu kejdy na farmě. Při dobře zvládnutém technologickém postupu, lze tímto způsobem získat pohodlnou podestýlku s dobrými vlastnostmi (ZINK, 2012b). Dle STAŇKA (2009) lze separovanou kejdu úspěšně použít jako podlahovinu boxového lože pouze za předpokladu, že obsahuje minimálně 30 % sušiny a navíc prošla termickým záhřevem. Vhodné je ji smíchat s mletým vápencem a v průběhu 2 až 5 dnů je nutné uskutečnit manuální úpravu boxového lože, zejména pak urovnávat „vyležená“ místa a „valy“. Tato podestýlka byla preferenčně testována a krávy jí dávaly přednost před ostatními druhy podlahovin, jako je matrace, písek, beton nebo rohože a piliny. Z tohoto výzkumu vyplývá, že separovaná kejda jako podestýlka je ke zvířatům, co se týče pohody při ležení velmi „přátelská“. Na druhou stranu dosud neověřené názory hygieniků pře22
dem tuto podestýlku zpochybňují vzhledem k eventuálním hygienickým rizikům (DOLEŽAL, KNÍŽEK, 2004). 3.4.3 Bezstelivový systém 3.4.3.1 Matrace a rohože Matrace nejsou podestýlkou v pravém slova smyslu, ale lze říci, že ji zastupují, protože dělají boxové lože pro dojnice pohodlnější. Technologie používající matracové lože je velice snadná na údržbu, co se managementu nastýlání a čištění týče. Výhoda snadného nastýlání a čištění je však často na úkor pohodlí dojnic, které matrace poskytují oproti ložím stlaným. Proto se na klasické matrace začalo v některých chovech přistýlat. V některých chovech toto opatření není plošné, ale týká se jen krav v první fázi laktace. Problémy mohou způsobovat zejména častější otlaky na končetinách, které lze někdy u tohoto typu technologie chovu vidět. Proto se někdy na již nainstalované matrace přistýlá sláma, piliny, separát nebo písek (ZINK, 2012b). Vysoká lože s matracemi nebo rohožemi většinou způsobují silnější znečištění zvířat, zvláště u stájí s povrchovým vyhrnováním hnojných chodeb, proto je třeba denně přistýlat na zadní část lože drcenou slámu či piliny v dávce asi 0,5 litru na stání. Dále je nezbytné boxové lože s matracemi nebo rohožemi posypat v zadní části lože v pásu širokém asi 60 cm mletým vápencem. Tímto opatřením se přispívá k vyšší čistotě krav, jejich lepšímu zdravotnímu stavu, k prodloužení doby ležení až o 8–10 %, ke snížení potřeby práce na očistu vemene, ke snížení spotřeby vody a ke snížení rizika kontaminace mléka výkaly (DOLEŽAL, KNÍŽEK, 2004).
23
4 METODIKA A MATERIÁL
4.1 Charakteristika podniku Společnost GenAgro Říčany, a.s. byla založena v roce 1996, jakožto nástupnická organizace po Zemědělském družstvu Ostrovačice. Společnost je zaměřena především na zemědělskou činnost – 75,57 %. Jako další činnosti provozují služby v dopravě, opravárenství zemědělské techniky a stavebních prací (PALÍK, 2013). Předmětem podnikaní je zemědělská, rostlinná a živočišná výroba. Společnost obhospodařuje asi 1850 ha orné půdy. V půdním fondu má společnost také travní porosty a dokonce i část lesů. Přímo v Říčanech se chová skot a prasata. Šlechtitelský chov českého strakatého skotu je v počtu 750 kusů dojnic a celkem asi 2200 kusů skotu včetně telat. Průměrná roční užitkovost se pohybuje okolo 7400 kg mléka, obsah tuku 3,86 %, obsah bílkovin 3,63 %. V podmínkách ČR jde tedy o chov s nadprůměrnou užitkovostí (MODLITBOVÁ, 2013).
4.2 Charakteristika stáje Dojnice jsou v zemědělském podniku GenAgro Říčany, a.s. ustájeny ve volném boxovém stelivovém ustájení. Produkční stáj je členěna do čtyř sekcí. V každé z nich se nachází 103 boxových loží. V jednotlivých sekcích jsou boxová lože řešena do tří řad, uprostřed dvě řady protilehlé a jedna řada u stěny, směrem ven ze stáje. V každé ze sekcí se nachází dvě hladinové napáječky a jedna napáječka společná pro dvě sekce, dále se tu nachází dvě pružinová drbadla pro každou sekci. Mezi jednotlivými řadami boxů se nachází kaliště, které je řešeno pomocí roštového systému pro odkliz výkalů. Podélně je produkční stáj rozdělena krmnou chodbou na dvě poloviny. Boxová lože jsou nastýlána netradiční podlahovinou, separovanou kejdou – dvakrát do měsíce. Separovaná kejda je vyráběna přímo v podniku. Dojnice jsou v zemědělském podniku GenAgro Říčany, a.s., dojeny dvakrát denně v dojírně, která je s produkční stájí spojena přiháněcí chodbou.
24
4.3 Metodika vlastního provedeného pozorování Pozorování proběhlo, jak již bylo výše uvedeno, v zemědělském podniku GenAgro Říčany, a.s., který se nachází nedaleko obce Říčany u Brna v okrese Brno-venkov. Proběhlo na začátku a na konci měsíce srpna roku 2014, vždy ve stejnou dobu, a to po ranním dojení. Pro účel sledování byla vybrána polovina sekce nacházející se blíže ke vstupu do přiháněcí chodby do dojírny. Půdorys stáje s vyznačením sledovaných sekcí je uveden v příloze, obr. č. VII na straně 45. V těchto sekcích bylo sledováno celkem 50 boxových loží, která jsou uspořádána do tří řad (řada číslo 1– se nachází se na okraji u obvodové konstrukce, řada číslo 2–se nachází uprostřed sekce, řada číslo 3– se nachází nejblíže krmnému stolu). Do první sledované poloviny sekce byl aplikován přípravek pro zkvalitnění podlahoviny, přesněji na snížení vlhkosti podestýlky. Druhá sledovaná polovina sekce zůstala bez aplikace přípravku. Po odchodu všech dojnic ze sekce do dojírny, byla změřena výška podestýlky pomocí měřící jehly a metru. Výška byla zaznamenána do nákresu jednotlivých boxových loží stáje. Po příchodu první dojnice z dojírny začalo vlastní sledování. Sledovalo se, za jak dlouhou dobu po příchodu z dojírny si dojnice lehne, do kterého boxu a řady. Vše bylo postupně zaznamenáno do nákresu jednotlivých boxových loží stáje. Celý proces sledování probíhal po dobu dvou a půl hodiny po příchodu první dojnice z dojírny. Výsledky sledování a měření byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí matematickostatistických metod a následně zpracovány do grafů v programu Microsoft Excel 2007.
25
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Vliv výšky podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí Po odchodu sledovaných dojnic do dojírny byla změřena výška podestýlky pomocí měřicí jehly a metru. Hodnoty byly rozděleny do skupin dle výšky: na výšku do 5 cm, 6 cm, 7 cm, 8 cm, 9 cm, 10 cm, 11 cm a výška nad 12 cm. Z těchto hodnot byl vytvořen graf v závislosti na době do zalehnutí a počtu případů v boxu s danou výškou podestýlky. Celkem bylo sledováno 50 boxových loží. Vliv výšky podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí vyplývá z grafu 1. Nejpreferovanější boxová lože byla ta s výškou podestýlky 10 cm, a to v počtu 29 případů. Méně preferované byly boxy s výškou podestýlky 9 cm (26 případů) a 8 cm (22 případů). Nejméně preferovány byly boxy s výškou podestýlky do 5 cm, lože s touto výškou podestýlky vyhledaly dojnice pouze ve 12 případech. Dle provedeného pokusu dojnicím nevyhovovala ani příliš vysoká podestýlka, boxové lože s výškou podestýlky 11 cm vyhledaly dojnice pouze ve 14 případech, stejný počet případů byl sledován u výšky podestýlky nad 12 cm.
Graf 1: Vliv výšky podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí 26
Z časového hlediska je z grafu 1 patrné, že dojnice nejdříve zalehávaly do boxových loží s výškou podestýlky 8 cm, a to po uplynutí 125,5 minuty od příchodu z dojírny. O několik minut více potřebovaly dojnice na zalehnutí do lože s výškou podestýlky 10 cm, a to 131,7 minuty a do boxů s výškou podestýlky 7 cm – 133,6 minuty. Nejdelší dobu k zalehnutí do boxového lože potřebovaly dojnice v boxech s výškou podestýlky 6 cm – konkrétně 148,5 minuty. Ze sledování vyplývá, že výška podestýlky má vliv spíše na počet ležících zvířat než na dobu do které dojnice do boxového lože zalehly. Zajímavostí vyplývající ze sledování je, že dojnice si nevybíraly boxy s velmi nízkou podestýlkou, ale ani s podestýlkou příliš vysokou. Tento fakt by se dal vysvětlit tím, že boxová lože s malou výškou podestýlky, především ty do výšky podestýlky 5 cm, jsou pro dojnice nepohodlné a nízká podestýlka pro ně není příjemná z důvodu tvrdosti podkladu. Neoblíbenost podestýlky vysoké, nad 12 cm, pak mohla být způsobena zvýšením vlhkosti ve vyšší vrstvě steliva, čímž se pro dojnice stala méně atraktivní. DRISSLER et al. (2005) zjistili, že druh a množství podestýlky může měnit využití boxového lože. Při svém výzkumu zjistili, že delší dobu (více než 2,3 hodiny denně) leží dojnice v boxovém loži s pískovou podestýlkou, kdy písek byl o výšce nižší než 14 cm. Dále TUCKER et al. (2004) uvádí výrazné zvýšení ležení u dojnic (až o 1,5 hodiny za den více) a delší periody ležení na gumové matraci se 7,5 kg pilin na povrchu než na matraci s 1 kg pilin přisypaných na povrchu matrace. Z výzkumu je zřejmé, že dojnice dávají přednost gumové matraci s vyšší výškou přidané podestýlky, v tomto případě pilin. Výzkum DOLEŽALA et al. (2003)uvádí preferenci dojnic k různým podlahovinám v boxových ložích. Ve stáji, kde preferenční testace probíhala, použili několik druhů různých podlahovin, a to čistou betonovou podlahu, čistou slámu, piliny, sendvič, písek, rohož, matraci a separovanou kejdu s vápencem. Z jejich sledování vyplynulo, že dojnice preferují několik druhů podlahovin: v letním období písek, matraci, piliny a separovanou kejdu a pro období zimní sendvič, separovanou kejdu, matraci a slámu. Separovaná kejda tedy dojnicím vyhovuje v obou ročních obdobích a je dojnicemi velmi hojně využívána. 27
5.2 Vliv řady boxů na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí Po postupném příchodu dojnic z dojírny byla sledována preference jednotlivých řad boxů ve sledované sekci. Sledovaná sekce byla rozdělena do 3 řad, za řadu boxů číslo 1 byla označena řada u obvodové konstrukce, řada číslo 2 byla řada uprostřed a řada číslo 3 byla řada nejblíže u krmného stolu. Vliv preference řady boxů na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí je patrný z grafu 2. Dojnice nejvíce preferovaly řadu boxů číslo 3, nejblíže ke krmnému stolu, a to celkem v 60 případech. Druhá nejčastěji navštěvovaná řada boxů byla řada číslo 1, nejblíže obvodové konstrukci, která je bez výplně, a to v počtu 52 případů. Nejméně navštěvovaná řada byla řada boxů číslo 2 uprostřed stáje. Tuto řadu navštívily dojnice ve 44 případech.
Graf 2: Vliv řady boxů na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí
28
Z grafu 2 je též patrná časová preference řad. Nejdříve dojnice zalehávaly do řady boxů číslo 3, která se nachází nejblíže krmnému stolu, a to v době do 124,5 minuty. Jako druhou, do 143,3 minut, nejdříve dojnice navštěvovaly řadu boxů číslo 2, nacházející se uprostřed stáje, a nejdéle trvalo zalehnutí do boxů dojnicím v řadě číslo 1, což je řada nejblíže obvodové konstrukci, která je bez výplně – do 145,8 minuty. Ze sledování je tedy patrné, že dojnice nejvíce preferovaly řadu 3 nejblíže žlabu, pak řadu 2 (uprostřed) a nejméně si oblíbili řadu číslo 1 (u obvodových stěn). Toto zjištění je v souladu s výzkumem VEČEŘI et al. (2011), který uvádí, že dojnice, které přicházely z dojírny dříve, obsazovaly první (nejblíže krmnému stolu) a druhou (uprostřed) řadu boxů. Dojnice vracející se z dojírny později neměly možnost výběru jako dříve příchozí a tudíž obsazovaly boxové řady v menší míře a raději se věnovaly dalším životním projevům. VEČEŘA (2013), který provedl sledování preference boxové řady v závislosti na pořadí při návratu z dojírny a při svém sledování rozdělil pozorovanou sekci do tří skupin dle příchodu z dojírny, zjistil vysoce průkazný rozdíl v preferenci boxové řady pouze u dojnic ze 2. skupiny, kdy dojnice přicházející z dojírny do již částečně zaplněné sekce 1. skupinou nejčastěji obsazovaly oproti očekávané četnosti řadu u krmného stolu a nejméně pak řadu uprostřed sekce. Dále VEČEŘA et al. (2012) doplňuje, že byla naopak zjištěna preference řady boxových loží nacházejících se na okraji stáje, kterou si dojnice po dojení vybíraly nejčastěji. Naproti tomu řadu, která se nacházela uprostřed sekce, si vybíralo ze všech sledování nejméně dojnic. Výsledky VEČEŘI (2013), jsou srovnatelné s mými výsledky pozorování, kdy nejvíce a také nejdříve dojnice taktéž obsazovaly řadu nacházející se u krmného stolu a nejméně řadu umístěnou uprostřed pozorované sekce.
29
5.3 Vliv sledování během měsíce na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí Sledování proběhlo na začátku a na konci měsíce srpna 2014, tedy během jednoho měsíce. V průběhu obou sledování bylo sledováno 78 dojnic po dobu dvou a půl hodin. Vliv sledování během měsíce vyplývá z následujícího grafu 3. Při prvním i druhém sledování byla doba po příchodu dojnic z dojírny do zalehnutí téměř totožná. V průběhu prvního sledování dojnice zalehly do boxů v časovém rozpětí 137,9 minuty po příchodu z dojírny a při sledování číslo dva do boxů zalehly o přibližně dvě minuty rychleji.
Graf 3: Vliv sledování během měsíce na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí Z těchto výsledků mohu usoudit, že vliv sledování v průběhu měsíce nemá žádný vliv na dobu zalehnutí dojnic do boxového lože po příchodu z dojírny. Tento vliv sledo-
30
vání by byl zřejmě prokazatelný, kdyby sledování probíhalo v odlišných ročních obdobích a ne jen v průběhu jednoho měsíce. O´DRISCOLL (2009) uvedl, že na čas, který stráví dojnice v leže, má vliv roční období. V zimním období leží dojnice více, než v období letním, a to nezávisle na tom, jaká je technologie ustájení. Jak uvádí WAGNER-STORCH et al. (2003), zvýšení míry obsazenosti boxové řady, která se nachází na okraji stáje, může být způsobeno vyšší ventilací v tomto místě. Obsazenost jednotlivých boxů také závisí na času stráveném v boxovém loži, druhu podlahoviny boxu a na teplotě uvnitř stáje. DOLEŽAL et al. (2003) dále uvádí, že při průměrné teplotě 19,1 °C dojnice preferují řadu nejblíže krmnému žlabu (ze 71,1 %), přičemž větší zájem o tyto boxy je přes den. Zbývající dvě řady jsou obsazovány v průměru z 20,6 % řada uprostřed a z 8,3 % řada u obvodové konstrukce.
31
5.4 Vliv ošetřené a neošetřené podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí Sledování bylo prováděno ve dvou sekcích, přičemž jedna ze sekcí byla ošetřena přípravkem proti vlhkosti podestýlky. V každé ze sekcí byla pozorována pouze polovina sekce, to znamená celkem 50 boxových loží. Vliv ošetřené a neošetřené podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí udává graf 4. Z grafu je patrné, že v pokusné části ošetřené přípravkem proti vlhkosti podestýlky si za pozorovanou dobu dvě a půl hodiny zalehlo do boxů celkem 84 dojnic, v části neošetřené přípravkem proti vlhkosti podestýlky si za pozorovanou dobu zalehlo pouze 72 dojnic.
Graf 4: Vliv ošetřené a neošetřené sekce na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí
32
Dále z grafu 4 vyplývá, že v části neošetřené přípravkem byla doba po příchodu dojnic z dojírny do zalehnutí dojnic do boxového lože kratší než v části přípravkem ošetřené. V neošetřené části dojnice zalehly do boxu průměrně v době 110,9 minuty a v části ošetřené zalehly v době 159,1 minuty. Z výsledků sledování vyplývá, že dojnice v neošetřené části stáje zalehávaly v rychlejším časovém intervalu než dojnice v části přípravkem proti vlhkosti ošetřené. V ošetřené sekci však do boxu zalehlo více dojnic. Z těchto výsledků je tedy patrné, že dojnice, přesto že jim zalehnutí trvalo o něco delší dobu, více preferují ošetřenou podestýlku, tedy tu, která obsahuje méně vlhkosti. ZEJDOVÁ et al. (2011) prokázali, že dojnice se při výběru místa pro odpočinek řídí celou řadou kritérií, jako je teplota ovzduší, vlhkost ovzduší, proudění vzduchu, zchlazovací veličina, úroveň osvětlení, intenzita hluku a další, a snaží se si vybrat vždy takovou kombinaci, která jim zaručí největší pohodlí. Proto je nutné zabývat se mikroklimatem ve stáji a kvalitou podestýlky jako celkem a snažit se dojnicím zajistit optimální rozpětí hodnot ve všech prvcích.
33
6 ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat odpočinkové chování dojnic českého strakatého plemene skotu ve vztahu k použité podlahovině boxu. Vypracovala jsem literární přehled, kde jsem sepsala informace o plemeni český strakatý skot, o etologii skotu, o technologiích ustájení skotu a druhu používaných podlahovin v chovu skotu. Dále jsem vybrala vhodný chov pro provedení vlastního sledování a vypracovala metodiku prováděného sledování. V praktické části bylo mým cílem analyzovat vliv výšky podestýlky ve vztahu k počtu ležících zvířat a doby do zalehnutí do boxu po příchodu z dojírny, dále jsem se snažila vysledovat vliv výběru řady boxů dojnicemi s ohledem na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí po příchodu z dojírny. Poté jsem analyzovala vliv sledování v průběhu měsíce na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí a jako poslední jsem analyzovala vliv ošetřené a neošetřené podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do jejich zalehnutí do boxového lože. Pokud se týká vlivu výšky podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí do boxového lože lze konstatovat, že ovlivňuje především počet ležících zvířat než dobu, během níž zvířata do boxového lože zalehla. Nejpreferovanějšími boxy při tomto sledování byly ty s výškou podestýlky 10 cm, respektive 9 cm, s časem do zalehnutí 131,7 minuty, respektive 142,4 minuty. Při analýze vlivu řady boxů na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí bylo zjištěno, že nejvíce a nejdříve dojnice zalehávaly do boxové řady číslo 3, která se nacházela nejblíže krmnému stolu, a to v 60 případech v čase 124,5 minuty. Následovala řada číslo 1, u okna, s počtem případů 52 v čase 145,8 minuty do zalehnutí po příchodu z dojírny. Nejméně preferována pak byla řada číslo 2, uprostřed sledované sekce, a ta byla navštívena dojnicemi ve 44 případech v časovém odstupu 143,3 minuty po příchodu dojnic z dojírny. Vliv sledování v průběhu měsíce na počet ležících dojnic a dobu do zalehnutí nebyl prokázán, zřejmě proto, že sledování probíhalo v příliš malém časovém odstupu a při téměř totožných klimatických podmínkách. Dojnice při obou sledování zalehly v téměř totožném čase a leželo při obou sledování 78 dojnic. 34
Analýza vlivu ošetřené a neošetřené podestýlky v boxech na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí prokázala, že méně a dříve zalehly dojnice do boxového lože v sekci neošetřené přípravkem proti vlhkosti, a to v 72 případech v čase 110,9 minuty po příchodu dojnic z dojírny. V sekci přípravkem ošetřené zalehlo dojnic více a to 84 kusů, v době do 159,1 minuty po příchodu první dojnice z dojírny do sekce. Ze sledování vyplynulo, že dojnice v části přípravkem ošetřené zalehávaly sice ve větší míře, ale ve větším časovém odstupu po příchodu z dojírny než dojnice na podestýlce přípravkem proti vlhkosti neošetřené.
35
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BOUŠKA, J. et al., Chov dojeného skotu. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006, 186 s. ISBN 80-86726-16-9. 2. BRESTENSKÝ, V. a Š. MIHINA. Organizácia a technológia chovu mliekového hovädzieho dobytka. Vyd. 1. Nitra: Slovenské centrum pol'nohospodárskeho výskumu, 2006, 107 s. ISBN 80-88872-53-7. 3. DOKTOROVÁ, J. Testace podlahovin v boxových ložích dojnic. Náš chov. Praha [online]. 1.12.2003 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://naschov.cz/testace-podlahovin-v-boxovych-lozich-dojnic/ 4. DOLEŽAL, O. a D. ČERNÁ. Metodické listy: Boxové lože - optimalizace parametrů. Praha Uhříněves: Výzkumný ústav živočišné výroby, 2003, č. 03. ISBN 80-86454-33-9. Dostupné z: http://www.vuzv.cz/sites/File/nabidka_publikace/2003_03_boxove_lozeoptimal izace_parametru.pdf 5. DOLEŽAL, O. a D. ČERNÁ. Metodické listy: Boxové lože - eliminace chyb. Praha Uhříněves: Výzkumný ústav živočišné výroby, 2003, č. 04. ISBN 8086454-35-5. Dostupné z: http://www.vuzv.cz/sites/File/nabidka_publikace/2003_04_boxove_lozeelimina ce_chyb.pdf 6. DOLEŽAL, O., J. KNÍŽEK a D. ČERNÁ. Jaká podlahovina vyhovuje dojnicím?. Farmář. 2003, roč. 9, č. 12, s. 4. Dostupné z: http://profipress.cz/archiv/farmar-122003/#page/39 7. DOLEŽAL O., 2003: Vyhodnocení čtyřřadové dispozice boxových loží metodou preferenční testace. [on-line], [cit. 25.3.2015] Dostupné z: www.mzevyzkuminfobanka.cz/DownloadFile/41757.aspx
36
8. DOLEŽAL, O. a J. KNÍŽEK. Metodické listy: Boxová lože - netradiční podlahoviny. Praha Uhříněves: Výzkumný ústav živočišné výroby, 2004, č. 01. ISBN 80-86454-47-9. Dostupné z: http://www.vuzv.cz/sites/File/nabidka_publikace/2004_01_boxove_lozenetradi cni_podlahoviny.pdf 9. DOLEŽAL, O., J. PYTLOUN a J. MOTYČKA. Technologie a technika chovu skotu. 1. vyd. Svaz chovatelů českého strakatého skotu, 1996. 10. DRISSLER, M. et al., Freestall Maintenance: Effects on Lying Behavior of Dairy Cattle. Journal of diary science [online]. 2005 2381–2387 [cit. 201504-18]. DOI: http://dx.doi.org/10.3168/jds.S0022-0302(05)72916-7. Dostupné z: http://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(05)72916-7/fulltext 11. HULSEN, J. Cow signals: jak rozumět řeči krav: praktický průvodce pro chovatele dojnic. Praha: Profipress, 2011, 98 s. ISBN 978-80-86726-44-1. 12. HROUZ, J. Etologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000, 185 s. ISBN 80-7157-463-5. 13. CHLÁDEK, G. Chov skotu: Plemena skotu. In MÁCHAL, L. Chov zvířat I: Chov hospodářských zvířat. Místo vydání: Mendelova univerzita v Brně, 2011, s. 79-124. ISBN 978-80-7375-553-9. 14. LEONARD, F. C., O´CONELL, J. and O´FARRELL K. 1994. Effect of different housing conditions on behaviour and foot lesions in Friesian heifers. Vet. Rec. 134: 490–494 15. MARCINKOVÁ , A. Čím skotu ve stájích podestlat, je často kladenou otázkou: Jak jí kdo ustele, tak si dojnice lehne. Chov skotu. 2010, roč. 7, č. 5. Dostupné z:http://www.crvcz.cz/Portals/0/Files/Ke%20stazeni/Chov%20skotu/ChS_10_2 010.pdf
37
16. MODLITBOVÁ, J. Vliv prodloužené laktace dojnic českého strakatého plemene skotu na složení a technologické vlastnosti jejich mléka. Brno, 2013. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/index.pl?podrobnosti=59378. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Gustav Chládek,CSc. 17. MIKŠÍK, J. a J. ŽIŽLAVSKÝ. Chov skotu: přednášky. 1.vyd. Brno: MZLU, 1997, 149 s. ISBN 80-7157-287-1. 18. O’DRISCOLL, K. The effect of breed and housing system on dairy cow feeding and lying behaviour. Applied animal behaviour science [online]116 (2 - 4), 156 – 162 s., JAN 2009, ISSN: 0168-1591. 19. PALÍK, J. Vliv složení mléka, pořadí a stádia laktace na bod mrznutí mléka u dojnic
českého
strakatého
skotu.
Brno,
2013.
Dostupné
z: http://is.mendelu.cz/zp/index.pl?podrobnosti=59379. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. Vedoucí práce Ing. Daniel Falta, PhD. 20. PŘIKRYL, M., DOLEŽAL, O., HÁJEK, J.: Technologická zařízení staveb živočišné výroby. Tempo Press II, Praha, 1997,276 s. ISBN 80-86454-43-6. 21. RODENBURG, J. Sand Bedding For Dairy Cows has Benefits and Costs. Ontario ministry of agriculture, food and rural affairs [online]. 2011, [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.omafra.gov.on.ca/english/livestock/dairy/facts/info_sandbed.htm 22. SAMBRAUS, H. H. Atlas plemen hospodářských zvířat: skot, ovce, kozy, koně, osli, prasata: 250 plemen. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2006, 295 s. ISBN 80-209-0344-5. 23. SCHČSS: Plemeno. Český strakatý skot: plemenné znaky [online]. 2008 [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.cestr.cz/plemeno.html
38
24. STANĚK, S. Zootechnika.cz: Boxové lože - skot [online]. 2009, 13.11.2009 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.zootechnika.cz/clanky/chovskotu/ustajeni-skotu/boxove-loze---skot.html 25. ŠTOLC, L. Chov hospodářských zvířat I: (chov skotu, ovcí a koní). Vyd. 2., upr. V Praze: ISV, 1999, 151 s. Živočišná výroba. ISBN 80-213-0478-2. 26. TUCKER, C.B. a D.M. WEARY. Bedding on Geotextile Mattresses: How Much is Needed to Improve Cow Comfort?. Journal of diary science [online]. 2004 [cit. 2015-04-18]. DOI: http://dx.doi.org/10.3168/jds.S00220302(04)73419-0. Dostupné z: http://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(04)73419-0/abstract 27. VEČEŘA, M. Faktory ovlivňující výběr boxu dojnicemi českého strakatého plemene skotu. Brno, 2013. Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. 28. VEČEŘA, M, et al. Výběr řady boxů dojnicemi po návratu z ranního dojení. [CD-ROM]. In MendelNet 2011 - Proceedingsof International Ph.D. StudentsConference. 1.vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. s. 56. ISBN 978-80-7375-563-8. 29. VEČEŘA, M., et al. Vliv pořadí laktace na celodenní preferenci boxové řady dojnic českého strakatého plemene. [CD-ROM]. In Animal Breeding 2012. s. 62 – 66. 30. VOŘÍŠKOVÁ, J. Etologie hospodářských zvířat. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2001, 169 s. ISBN 80-7040-513-9. 31. WAGNER-STORCH, A. M., PALMER, R. W. and D. W. KAMMEL. Factors Affecting Stall Use for Different Freestall Bases. Journal of Dairy Science. 2003, 86, 2253-2266.
39
32. ZEJDOVÁ, P., et al.: Effect, of air flow rate on resting behaviour of dairy cows, Vliv rychlosti proudění vzduchu na odpočinkové chování dojnic. [CD-ROM]. In MendelNet 2011 - Proceedings of International Ph.D. Students Conference. 2011, 318--322 s. ISBN 978- 80-7375-563-8 33. ZINK, V. Technologie ustájení dojnic: Vazné ustájení. In: Agropress.cz [online]. 2012a [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.agropress.cz/ustajeni_dojnic.php 34. ZINK, V. Boxové lože a typy podestýlek. In: Agropress.cz [online]. 2012b [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.agropress.cz/typy-podestylek.php
40
8 SEZNAM OBRÁZKŮ 1. Graf 1: Vliv výšky podestýlky na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí 2. Graf 2: Vliv řady na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí 3. Graf 3: Vliv sledování na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí 4. Graf 4: Vliv ošetřené a neošetřené sekce na počet ležících zvířat a dobu do zalehnutí 5. Obrázek č. I: Schéma pohybu hlavy dojnice při vstávání 6. Obrázek č. II: Schéma rozměrů boxového lože – základní rozměry 7. Obrázek č. III: Schéma boxového lože stelivového 8. Obrázek č. IV: Schéma boxového lože bezstelivového 9. Obrázek č. V: Schéma vrstev sendviče I. 10. Obrázek č. VI: Schéma vrstev sendviče II. 11. Obrázek č. VII: Půdorys stáje s vyznačenými pozorovanými sekcemi
41
9 PŘÍLOHA
Obrázek č. I: Schéma pohybu hlavy dojnice při vstávání (Doležal, Černá, 2003)
Obrázek č. II: Schéma rozměrů boxového lože – základní rozměry (Doležal, Černá, 2003) 42
Obrázek č. III: Schéma boxového lože stelivového (Doležal, Černá, 2003)
Obrázek č. IV: Schéma boxového lože bezstelivového (Doležal, Černá, 2003) 43
Obrázek č. V: Schéma vrstev sendviče I. (Doležal, Knížek, 2004)
Obrázek č. VI: Schéma vrstev sendviče II. (Doležal, Knížek, 2004)
44
Obrázek č. VII: Půdorys stáje s vyznačenými pozorovanými sekcemi 45