Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
MASMÉDIA Seminární práce k předmětu Psychologie masmédií
Autor:
Lenka Černá
UČO:
64986
Typ studia:
prezenční
Ročník:
3. Brno 2003
1
„NOVÁ, MASOVÁ KOMUNIKACE PŘEDSTAVUJE REVOLUCI VE VŠECH ASPEKTECH ŽIVOTA: V OBCHODĚ, V POLITICE, VE VZDĚLÁNÍ, DOKONCE I V OBYČEJNÉM SETKÁVÁNÍ A DRBECH …“
(Cooley) Je zřejmé, že příchod masové komunikace rozrušil překážky mezi národy světa a zásadně změnil organizovanost a fungování společnosti. Rozvoj komunikačních prostředků do složitého komunikačního systému umožnil dnešním lidem, aby se organizovali na mnohem globálnější úrovni. Základní funkcí média je ukládání informací a zprostředkování publiku bez ohledu na národ, pohlaví, věk, vyznání … Ale opravdový význam masových médií ve společnosti nespočívá v jejich okamžitých vlivech na specifické příjemce, ale v nepřímém, jemném a dlouhodobém vlivu, který mají na lidskou kulturu a organizaci sociálního života. Důsledkem informací, jež masová média šíří, je také formování veřejnosti. Možná trochu extrémní, ale ne úplně nepravdivé, je tvrzení, že nejdůležitější úlohou médií možná je, aby se člověk naučil s nimi žít - jako s kulturní drogou. Klíčem k pochopení každého média není co toto médium samo o sobě dělá nám, ale jakým způsobem s ním nakládáme my. Mezi funkcemi, které se médiím připisují jsou: odstranění nudy, zábava, vzdělávání, růst sebevědomí, nabídka témat k diskuzi, náhražka „reálného“ styku a komunikace … Masmédia nepozorovaně přizpůsobují člověka požadavkům systému, a to tak, že potlačují kritické individuální myšlení. Přinášejí rozptýlení a navozují uvolnění, potěšení a spotřebu, a vytvářejí tak falešné potřeby. Walter Lippmann ve dvacátých letech zformuloval myšlenku o roli tisku - lidé nejednají na základě toho, co se doopravdy děje nebo stalo, ale na základě toho, co si myslí, že se děje, podle obrazů, které jim poskytuje tisk. Pouze slovní popisy přírodních katastrof nebo válečných utrpení nepřinutí lidi k akci tak jako televizní šot nebo reportážní fotografie.
2
Audiovizuální média dokáží apelovat, získat si pozornost a zaujmout i uprostřed informačního přesycení. Jaký vliv vlastně mají média na život každého z nás? Odpověď je docela složitá. Otázkou je, zda mají spíše pozitivní či negativní vliv. To záleží na každém jedinci individuálně. Já bych klady a zápory rozdělila takto:
-
+
- snižování vkusu publika
- odhalují korupci a hříchy
- zvyšování kriminality
- ochrana svobodných projevů
- přispívání ke všeobecnému kulturnímu - předkládají alespoň nějakou kulturu rozkladu
milionům lidí
- ukolébávání veřejnosti do stavu politické - denně poskytují neškodnou (?) zábavu jednoduchosti
unaveným masám pracujících (naplňují život jednoduchého člověka)
- potlačování tvořivosti
- informují nás o událostech z celého světa
- ovlivňují tvorbu životních hodnot
- umožňují, aby “rostla” naše životní úroveň, neboť na nás neustále naléhají, abychom nakupovali a spotřebovávali stále více výrobků, a tím povzbuzovali i ekonomickou situaci společnosti
Jako příklad bych uvedla také tuto charakteristiku médií: 1) okno - rozšiřují náš pohled na svět a jsou určitou extenzí našich smyslů, bez vlastních zásluh můžeme vidět, co se kde děje a vnášejí do poznatkových procesů svou vlastní zkušenost nebo vědomosti 2) zrcadlo - nastavují zrcadlo společenskému dění, měl by to být věrný obraz a možnost zpětné vazby 3) filtr (gatekeeper) - třídí vybrané informace a získané zkušenosti a potlačují některé pohledy
3
4) ukazatel, průvodce, vykladač - ukazují cestu a dodávají smysl matoucím nebo útržkovým sdělením 5) fórum, platforma názorů - předkládají názory k diskusi veřejnosti 6) plátno, bariéra - odříznou člověka od některých skutečností.
Médium působí jako prostředník ve výměně informací, ale mezi médiem a komunikantem je jistá časoprostorová vzdálenost, a proto nedochází k pravidelnému střídání rolí. Lazarsfeld uvedl, že obyčejná mezilidská komunikace je efektivnější formou propagandy než formální komunikační média. Pravdou je, že přímá komunikace má větší oblast působnosti → vyhnout se působení hromadných sdělovacích prostředků je stále reálné, ale vyhnout se interpersonální komunikaci je téměř nemožné. Uvedla bych příklad: konají se volby. Více lidí se spíše nechá ovlivnit přímým osobním kontaktem s kandidátem (či stranou) než jenom šotem v televizi, rádiu či v tisku (který často ani nevidí, neslyší nebo nečte). Mnoho voličů je také ovlivněno svými přáteli (například během diskuse o té či oné straně). Výhodou mezilidské komunikace je také jakási flexibilita - debatující jedinci mohou okamžitě reagovat na daný problém a vyjádřit své názory. Hlavní světové regule práci médií vycházejí z výsledků Komise pro svobodu tisku USA 1947, která ve své zprávě poprvé zmiňuje odpovědnost médií. Říká se zde, že média mají společenskou zodpovědnost a jsou věcí veřejnou, že by měla pracovat eticky, že by měla být svobodná, ale samoregulující se, že mají chránit veřejné zájmy. Tak proč jsou média společností kontrolována? Protože mají moc! McQuail říká o médiích, že jsou „potenciálním prostředkem vlivu, ovládání a prosazování inovací ve společnosti; pramenem informací životně důležitých pro fungování většiny společenských institucí a základním nástrojem jejich přenosu“. Myslím si, že média sama o sobě moc nemají Byla, jsou a vždy budou závislá na společnosti a ekonomické a politické moci – tzn. že my sami jim dáváme moc. Je nutné posuzovat jejich moc v souvislosti s jejich účinky a s jejich vlivem.
4
Je jisté, že se masmédia budou rozšiřovat víc a víc. Teď můžeme pouze doufat, že neovládnou naši společnost (nenecháme se ovládnout!) do té míry, že s nimi nebudeme umět bojovat. Musíme se naučit s touto drogou žít.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Elektronické dokumenty:
GABRIEL, Radim. Význam interpersonální komunikace při utváření postojů [online].
Duben 2002 [cit. 2002-05-10]. Dostupné na WWW: URL: http://www.sociologie.cz/msv/interni/dipl_rg_final.doc
KŘIŠŤAN, Alois. Sdělovací prostředky – cesty k člověku [online]. Duben 1999 [cit. 2002-05-10]. Dostupné na WWW: URL: http://kpt.ora.cz/documents/turiak3.html
Podstata masové komunikace [online]. [cit. 2002-05-10]. Dostupné na WWW: URL: http://www.skov.cz/hasl/isp/3.htm
5
