Magazín společnosti New World Resources téma
4
POP 2010 interview
10
Mike Salamon nadace OKD
16
V bývalém dole najdou práci hendikepovaní
č. 1 2009
Editorial Vážení přátelé, v rukou držíte první číslo nového firemního magazínu společnosti New World Resources N. V. (NWR), jednoho z největších evropských producentů černého uhlí. Název Open Mine, který jsme pro časopis zvolili, není náhodný. Symbolizuje naši firemní filozofii – otevřenost v komunikaci, otevřenost vůči novým technologiím, trendům v oboru. Časopis bude vycházet pravidelně čtyřikrát ročně ve dvou jazykových mutacích (anglické a české) a naleznete v něm aktuální informace o dění nejen v NWR, ale také v OKD a dalších firmách v rámci naší skupiny. Z aktuálních článků stojí určitě za pozornost reportáž o nových technologiích, které zavádíme do provozů na Ostravsku v rámci programu POP 2010. Umožní těžit uhlí mnohem efektivněji než dosud. Open Mine č. 1 I 2009
Věřím, že informace, které v časopise najdete, pro vás budou přínosné. Mike Salamon předseda představenstva NWR
Vydavatel: New World Resources N. V. Jachthavenweg 109h, 1081 KM Amsterdam, Nizozemsko Tel.: +31 20 570 2200 Fax: +31 20 570 2222 E-mail:
[email protected] Web: www.newworldresources.eu Šéfredaktor: Vladislav Sobol
Struktura skupiny NWR
Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 10. 7. 2009
New World Resources N. V.
OKD, a.s.
OKD, OKK, a.s.
NWR KARBONIA Sp. z o.o.
NWR Energetyka PL Sp. z o.o.
NWR Energy, a.s.
Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu:
[email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na: http://www.newworldresources.eu/openmine
Obsah 2
aktuality
Bezpečnost především 3
aktuality
Hospodářské výsledky společnosti NWR za 1. čtvrtletí roku 2009 2–5
4–7
téma
POP 2010 8
aktuality
Důl Karviná: efektivnější provoz přináší první ovoce 9
představení společnosti
OKK – unikátní výzkum a ekologie 10 –14
interview
Mike Salamon 8–12
15
příběh
Bývalý horník napsal knihu o Dole ČSM 16 –17
nadace OKD
V bývalém dole najdou práci hendikepovaní 18 –19
těžba ve světě
Povaha stěnování 20 –21
sponzoring
Sponzoring lídrů sportu a kultury
20 –21
22
fotogalerie
Den s Nadací OKD v ostravské zoo
Open Mine 1 I 2009
1
aktuality
Bezpečnost především Společnost OKD zahájila v minulých měsících obměnu většiny ochranných a bezpečnostních pomůcek pro své zaměstnance. V loňském roce firma investovala přibližně 40 milionů korun do nových ochranných a bezpečnostních pomůcek, celkem se do roku 2010 plánuje nákup nového vybavení přibližně za půl miliardy korun. Nákup tohoto vybavení pro horníky je součástí nové bezpečnostní strategie, kterou schválilo představenstvo společnosti. „Přestože počty úrazů a mimořádných událostí se dlouhodobě snižují a doba životnosti současných pracovních pomůcek není zdaleka vyčerpána, rozhodli jsme jejich plánovanou obměnu urychlit. Jde přitom o špičkové výrobky světových parametrů, kterými se nyní vybavují doly v těch nejvyspělejších zemích,“ vysvětlil plán provozní ředitel OKD Leo Bayer. Množství pracovních úrazů v dolech OKD díky tomu meziročně pokleslo skoro o dvacet procent. Odborníci na povrchu i pracovníci v podzemí nejprve několik měsíců testovali pomůcky nabízené různými dodavateli, firma pak začala podepisovat smlouvy a připravovat první objednávky. Do konce roku 2008 společnost nakoupila a dodala do jednotlivých dolů celkem 7541 párů obuvi, 9124 triček, 9452 košil a 9496 ochranných přileb s očním štítem. Na počátku roku 2009 následovalo prvních 3500 kusů dělnických a technických fáraček. Na sklonku roku 2008 začaly také dodávky technických pomůcek. Důlní pracovníci dostali též 2000 kusů nových osobních svítidel T 1005, 1500 kusů svítidel K 07, 400 kusů indikačních a detekčních přístrojů Dráger X-am 5000 a Signál 5 a rovněž 500 kusů nových sebezáchranných přístrojů OXY K 50. V letošním roce bude vybavování dolů novými pomůckami pro zaměstnance pokračovat. Vedení společnosti nakoupí například 10 000 párů bot, 55 000 triček, 20 000 košil, 11 000 kompletů fáraček a 5000 kusů ochranných přileb s novým štítem. Připravují se také další nákupy technických pracovních pomůcek. Do konce roku 2010 dojde ke kompletní obměně téměř všech pomůcek, které nyní horníci při práci pod zemí používají. Všechny nové pomůcky jsou pro horníky velkou změnou – k lepšímu. Například lampy, indikační a detekční přístroje nebo sebezáchranné přístroje jsou výrazně menší, lehčí a výkonnější než dosavadní. U bot si zase mohou zaměstnanci vybrat ze tří typů kvalitních kožených bot ty, které jim nejlépe vyhovují. Nový program zaměřený na zlepšení bezpečnosti práce zahrnuje také nový systém školení, porad i inspekčních kontrol. V loňském roce se díky důrazu managementu na bezpečnost v OKD snížila úrazovost přibližně o 20 procent. „Bezpečnost práce je naší prioritou. Není pro nás nic důležitějšího než zdraví a životy našich zaměstnanců,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva Klaus-Dieter Beck.
Modernizace těžních zařízení pokračuje Společnost OKD dokončila počátkem roku ve staříčském závodě Dolu Paskov modernizaci těžního zařízení skipu, který je umístěn v betonové věži dolu. Investice téměř za 30 milionů korun výrazně zlepší bezpečnost a zvýší produktivitu těžby uhlí.
Nové webové stránky společnosti V souladu se svojí politikou transparentnosti a otevřenosti spustila společnost NWR své nové webové stránky. Nabízejí mnohem více obsahu a snadnější navigaci. Nový web umožní lepší informovanost akcionářů, obchodních partnerů, médií i dalších návštěvníků stránek. Nové webové stránky slouží také jako rozcestník na internetové prezentace všech dceřiných společností NWR - OKD, OKK, NWR Energy a NWR Karbonia - a také na Nadaci OKD, která patří mezi největší firemní nadace v České republice.
OKD Akademie Těžařská společnost OKD připravila další benefit pro své zaměstnance, podpoří jejich děti při studiu vybraných technických oborů na středních a vysokých školách. Bude jim platit stipendium, nabídne praxi i brigády v provozech OKD a pomůže při přípravě diplomových prací. Těžařská firma chce postupně vrátit hornickému řemeslu jeho původní slávu a úctu. Cílem OKD Akademie je podpořit rodiny současných zaměstnanců a vychovat další generace, které budou udržovat a rozvíjet hornické tradice. Výchova mladé hornické generace patří v současné době k prioritám OKD.
Open Mine 1 I 2009
2
aktuality
Hospodářské výsledky společnosti NWR za 1. čtvrtletí roku 2009 Hlavní údaje • Výkonnost v prvním čtvrtletí roku 2009 byla ovlivněna prohlubujícím se poklesem ekonomiky ve střední a východní Evropě, kde se výroba oceli na trzích společnosti NWR snížila o 41 %, což mělo za následek podstatně nižší objemy prodeje koksovatelného uhlí a koksu, než se očekávalo • Tržby z prodeje energetického uhlí se snížily o 2 %; díky vyšším cenám se podařilo částečně vyrovnat 16% pokles objemu • Produkce uhlí 3,1 mil. tun a čisté prodeje 2,0 mil. tun • Celková produkce koksu 233 tis. tun a celkový prodej koksu 103 tis. tun • Hlavní provozní náklady v 1. čtvrtletí 2009 nižší o 12 %, kromě obchodování s elektřinou • EBITDA se snížila o 72 % na 60 milionů EUR • Přepočtená ztráta na jednu akcii typu A ve výši -0,01 EUR • Volná hotovost ve výši 557 milionů EUR, až do roku 2012 není žádná významná potřeba refinancování • Plán produkce pro rok 2009 byl v reakci na tržní podmínky snížen na 10,5 milionu tun uhlí a 710 tisíc tun koksu • Dosaženo dohody s odbory, která povede k celkovému poklesu mezd za celý rok 2009 a snížení počtu zaměstnanců přibližně o 7 % oproti stávajícímu stavu (včetně agenturních zaměstnanců) • Program POP 2010 i nadále přináší lepší výsledky v oblasti produktivity a provozní výkonnosti, než se očekávalo „Globální pokles ekonomiky nyní silně zasáhl průmyslovou výrobu v oblasti střední a východní Evropy, přičemž výroba oceli se v regionu propadla přibližně o 41 % oproti stejnému
období předchozího roku a výhled na zbytek roku 2009 je stále nejasný. To má samozřejmě negativní vliv na podnikání NWR v této oblasti. Snažíme se tyto důsledky co nejvíce zmírnit a postupovat cestou přísnější kontroly nákladů, což v daném období vedlo k jejich snížení. Zavádění programu POP 2010 pokračuje podle plánu, tento program i nadále přináší lepší výsledky, než jsme očekávali. Kromě toho investujeme do oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti našich provozů, přičemž v této sféře zaznamenáváme konkrétní pozitivní výsledky. Jakkoli se celkový trend bezpečnosti a zdravotního stavu v našich provozech zlepšuje, musíme s lítostí konstatovat, že od začátku roku
tři z našich kolegů zahynuli při dvou pracovních nehodách. NWR i nadále zvažuje optimální rozvojovou strategii pro své polské projekty Debiensko a Morcinek s ohledem na jejich optimalizaci z hlediska výkonnosti, strategie těžby a načasování. Podnikli jsme opatření zaměřené na náklady, produkci a kapitál s cílem zmírnit dopady stávajících náročných tržních podmínek a zároveň vybudovat lepší pozici pro společnost NWR v rámci odvětví, jehož dlouhodobý fundament je, jak věříme, velmi pozitivní.“ Mike Salamon předseda představenstva NWR
Komentář finančního ředitele k aktuálním výsledkům Jak již bylo oznámeno dříve, NWR podepsala veškeré kontrakty na dodávky uhlí již začátkem tohoto roku. Jaká je tedy příčina posledních výsledků firmy zveřejněných 18. května? Objem odběru uhlí a koksu byl během prvního čtvrtletí 2009 podstatně nižší, než se očekávalo, což vedlo k většímu objemu skladových zásob. V důsledku toho snížila společnost NWR svůj plán produkce na celý rok 2009 z 12,1 milionu tun na 10,5 milionu tun. Nový cíl bude dosažen prostřednictvím omezení výroby ve všech dolech společnosti. Nejasný je rovněž další vývoj na trhu s koksem. Poptávka po oceli, a tím pádem také koksu je výrazně nižší. Jde o důsledek celosvětové hospodářské krize. Jak bude NWR na současnou situaci reagovat?
NWR se zaměřuje na přísnou kontrolu nákladů. Společnost také dosáhla s odbory v OKD dohody, která v roce 2009 povede ke snížení počtu zaměstnanců, z části kmenových, převážně však agenturních, přibližně o 7 % a též ke snížení mzdových nákladů. Neplánujeme však hromadné propouštění jako mnoho jiných velkých průmyslových podniků v České republice. Plánujete nějaké omezení ohlášených investic? Určitě neplánujeme omezení investičního programu POP 2010 ani ohlášených investic do ochranných pomůcek. Zvažujeme však odložení kapitálových výdajů do našich rozvojových projektů v Polsku. Toto opatření může přinést úsporu investičních nákladů a také posílit naši pozici pro případné další akvizice.
Open Mine 1 I 2009
3
x-x-x-x-x-x-x-x-x
POP 2010 Open Mine 1 I 2009
4
Program optimalizace produktivity Projekt POP 2010 – to jsou miliardové investice do těch nejmodernějších důlních technologií. Zatímco ještě před nedávnem počítal dřívější management OKD se zahájením postupného útlumu těžby již za 11 let, dnes se díky novým investicím plánuje efektivní těžba nejméně na dvojnásobnou dobu. Investiční program, který nemá v historii OKD obdoby. Tak se hovoří o „Programu optimalizace produktivity 2010“ (POP 2010) v hodnotě 8,5 miliardy korun, jehož realizace bude ukončena počátkem příštího roku. Úplně na začátku bylo prohlášení generálního ředitele a předsedy představenstva OKD Klause-Dietera Becka v prosinci roku 2007: „Pro naše doly chceme koupit ty nejmodernější technologie, které jsou na světovém trhu k dispozici. Tím se zlepší pracovní podmínky našich zaměstnanců v dole a také očekáváme zvýšení produktivity práce. Navíc budeme moci vytěžit i sloje o menších mocnostech nebo ve větších hloubkách,“ prohlásil Beck.
První instalovanou technologií se na jaře loňského roku stal razicí kombajn špičkových světových parametrů od švédské společnosti Sandvik. Hodnota padesátitunového kolosu je 85 milionů korun a tomu odpovídají i jeho přednosti. „Jako kdybyste ze staré škodovky přesedli do mercedesu,“ popsala osádka z Dolu Darkov už po prvních dnech provozu. Švédský kombajn má větší řezný výkon, díky elektrické výbavě se
snadněji ovládá a jeho výkon lze sledovat i na dálku. Navíc je vybaven novou grafickou vizualizací, která umožňuje sledovat velikost a tvar řezného profilu a zároveň tvar profilu předem zadat. „Velkou pomocí je i dálkově ovládané manipulační rameno s vrtacím strojem, které umožňuje vyvrtat různé typy vrtů – od předvrtání bezpečnostních vrtů až po speciální vrty pro instalaci svorníkové výztuže,“ vysvětlil Pavlík.
Součásti dobývacího komplexu firmy Bucyrus jsou připraveny na transport do podzemí.
Následovaly měsíce vyplněné vyjednáváním s dodavateli, podepisováním smluv a testováním prvních prototypů i celých komplexů. Koncem března mohla odstartovat jedna z největších logistických akcí v Evropě. „Do jednotlivých dolů jsme potřebovali dopravit více než 150 000 různých dílů zařízení o celkové váze kolem 21 000 tun. Na sever Moravy se tak z centrály firmy Bucyrus v Lüenenu i z desítek dalších výrobních závodů v různých koutech Evropy vypravilo postupně 1100 kamionů. Vše se podařilo, a tak jsme mohli jednotlivé součásti technologií dopravit až do příslušných porubů,“ popsal manažer projektu POP 2010 Richard Pavlík.
Open Mine 1 I 2009
5
Na školení do Německa Součástí dodávky technologií bylo i potřebné zaškolení – vybrané týmy se jej zúčastnily přímo v centrále Bucyrusu v německém Lüenenu. Instruktáž pokračovala v areálech jednotlivých dolů a v poslední fázi při nájezdech porubů přímo na důlních pracovištích. „Rozsáhlého školicího programu se zúčastnilo několik desítek pracovníků z každého dolu, od členů osádek porubů přes odborné pracovníky až po členy managementu dolů,“ upřesnil Pavlík.
Důl Karviná má jedno světové prvenství – největší uhelnou sekci najdete právě zde.
Kombajny se pořizovaly především kvůli plánovanému nasazení stěnových porubových komplexů – ty potřebovaly širší a kvalitněji připravené chodby, které by dosud používané razicí technologie nezvládly. Nasazení stěnových komplexů provázelo velké očekávání. „S něčím tak moderním, výkonným a rozměrným jsme se ještě nesetkali,“ zhodnotil první dojmy z instalace a provozu mechanizované výztuže vedoucí provozu důlně technických služeb Dolu Darkov Karel Majetny. „Například jen jediná sekce mechanizované výztuže váží o deset tun více (zhruba o třetinu), než na co jsme byli na šachtě dosud zvyklí. Navíc má větší rozteč, tedy je širší a rozměrnější,“ dodal Majetny. Dostat takový 36tunový kolos pod zem a tam ho smontovat a instalovat není žádná maličkost. Nutno však říct, že se nové komplexy v Darkově i ve všech dalších šachtách velmi osvědčily.
Nové technologie jsou již v provozu ve všech dolech OKD. V průběhu dvou let se počítá s instalací 9 porubových a 23 ražbových komplexů a také s dodávkou manipulační techniky pro přepravu a montáž těžších technologií.
Spolupráce s německou společností jde přitom ještě dál. V závěru loňského roku došlo k dohodě o prodeji dceřiné společnosti Bastro. Uzavřením dohody si OKD zajistí přístup k dostatečným opravárenským kapacitám pro všechny doly. Prodej Bastra je v souladu s dlouhodobou strategií OKD: „Chceme se zbavit všech aktiv, která přímo nesouvisí s naším klíčovým oborem podnikání, kterým je těžba a prodej uhlí. Pro Bastro znamená integrace s mezinárodní skupinou Bucyrus potenciál k dalšímu růstu,“ sdělil k transakci Klaus-Dieter Beck, generální ředitel OKD. Bucyrus ale není jediným dodavatelem nových technologických komplexů. Další dobývací kombajny má OKD objednané od firmy Eickhoff.
Výkonnost těžby v 1. čtvrtletí 2009 Průměrná denní produkce na porub (t) Ostatní poruby Lazy; vysoké sloje Důl Karviná
Poruby POP 2010
ČSA; střední sloje
Důl Darkov; vysoké sloje Důl ČSM; střední sloje
Ostatní poruby
2 789 1 721
Lazy; nízké sloje (pluh)
Průměrná produkce na porubu na zaměstnance a směnu (t) Poruby POP 2010 119,98 29,30
4 202
93,36
308
433
3,60
9,29
1 638
5 316
29,93
87,04
982
3 055
18,98
65,78
Open Mine 1 I 2009
6
x-x-x-x-x-x-x-x-x
Se světou špičkou zdatně soupeří i domácí dodavatelé – nové dopravníky, které slouží k přepravě již vyrubaného uhlí, zajistí pro OKD společnost Ostroj Opava. Nový klimatizační systém Těžební společnost OKD dokončuje další významnou investici, která zlepší pracovní podmínky horníků. V podzemí Dolu ČSM, kde se pracovníci potýkali s nejsložitějšími mikroklimatickými podmínkami z celého revíru, instaluje firma novou centrální klimatizaci za více než 400 milionů korun. Klimatizace, jež díky nejmodernějším technologiím zároveň sníží spotřebu vody i elektrické energie, byla dokončena v polovině roku 2009. „V některých slojích byla práce kvůli nepříznivým mikroklimatickým podmínkám opravdu náročná, nový systém podmínky pro horníky výrazně zlepší. Nyní můžeme nainstalovat pro každé pracoviště takový chladicí výkon, který na konkrétním místě sníží teplotu a umožní provoz bez mikroklimatických přestávek,“ řekl ředitel Dolu ČSM Josef Kasper. Výroba chladu nyní probíhá na povrchu, do šachet se díky tomu nemusely instalovat žádné nové elektrické spotřebiče, a tedy další potenciální zdroje tepla. „Velkým přínosem investice je také až pětinásobné snížení spotřeby vody,“ dodal Kasper. Hlavní část centrální klimatizace tvoří moderní strojovna s technologií na výrobu chladicí vody o celkovém výkonu 10 MWt, která díky přímému chlazení vody v chladicích věžích umožňuje dosahovat významných energetických úspor, dále trojkomorový výměník, jakési srdce celého systému, umístěný více než 800 metrů pod povrchem, a přes 55 kilometrů jednotlivých potrubí. Po dokončení druhé etapy v červnu 2009 byl celkový výkon navýšen na 15 MWt. Razicí kombajn na Dole Karviná (závod Lazy) připraven k akci.
Energetika od nového roku samostatně
Těžební společnost OKD soustředila všechny své energetické aktivity do sesterské akciové společnosti NWR Energy. Nově založená společnost bude centrálně zajišťovat výrobu, distribuci, nákup a prodej elektřiny, tepla, zemního plynu a stlačeného vzduchu pro celou českou část skupiny NWR. Do nové firmy převedla společnost OKD energetická aktiva, činnosti a zaměstnance zabývající se energetikou ze všech svých dolů, z dřívějších vnitřních organizačních jednotek Energetika a Zásobování i dřívější dceřiné společnosti BASTRO. V rámci koncentrace energetických aktiv byl do společnosti NWR Energy vyčleněn i 100% obchodní podíl v dceřiné společnosti CZECH-KARBON. Nová firma, jejímž jediným vlastníkem je společnost New World Resources N. V. nyní zaměstnává přibližně 340 lidí. „Jde o systémový krok, který jsme připravovali několik měsíců. Jeho cílem je optimalizovat podnikání s energetickými médii ve skupině NWR, a tím zajistit ještě vyšší efektivitu energetiky naší těžební skupiny,“ řekl Ján Fabián, ředitel pro rozvoj a strategii a místopředseda představenstva OKD a zároveň předseda představenstva nově vzniklé společnosti. Sloučení a vyčlenění energetiky z OKD je dalším krokem ke zpřehlednění organizační struktury NWR. Zároveň je to další z důležitých mezníků pro společnost OKD, která se bude v budoucnu věnovat především těžbě uhlí a nebude zatěžována dalšími aktivitami.
Open Mine 1 I 2009
7
aktuality
Důl Karviná: efektivnější provoz přináší první ovoce Důl Karviná v číslech: • Pracuje zde cca 5500 pracovníků včetně zaměstnanců dodavatelských firem. • Pod zemí pracuje 4400 důlních zaměstnanců. • Závod ČSA aktuálně provozuje 4 rubáně, závod Lazy také 4. • Závod ČSA má 130 km udržovaných důlních děl, závod Lazy 50 km. • Mocnost uhelných slojí se pohybuje od 80 cm do 6 m. • V rámci programu POP 2010 loni získal 2 dobývací komplexy a 4 razicí kombajny.
Efektivnější spolupráce a vyšší produktivita – to jsou přínosy administrativního spojení dolů ČSA a Lazy. K propojení pod zemí došlo už dávno.
Plán managementu OKD na sloučení dolů ČSA a Lazy se loni v dubnu proměnil ve skutečnost. Záměr, který měl přinést lepší spolupráci i vyšší produktivitu práce, se postupně začíná naplňovat. „Dobývání v sedmé kře, které dříve zajišťoval Důl ČSA, bylo od července 2008 organizačně převedeno na závod Lazy. Doprava pracovníků do
rubání dnes už netrvá půldruhé hodiny, ale jen asi padesát minut,“ shrnul jeden z prvních úspěchů společného dolu ředitel Dolu Karviná Pavel Hadrava. Dobývací prostory obou šachet totiž byly pod zemí propojeny už dávno před sloučením dolů. Důl Karviná dále koordinuje větrání na obou závodech jedním pracovníkem. Stejně tak mají společného geomechanika a jednotnou přípravu výroby. „Podle geologických podmínek teď můžeme těžbu přesouvat mezi jednotlivými závody. Stejné je to s technologiemi, které můžeme využít tam, kde je to nejvíce zapotřebí. Bez
problémů můžeme také z jednoho závodu na druhý přesunout specialisty a profesní pracovníky, které potřebujeme pro vyřešení konkrétního odborného problému,“ řekl Hadrava. Další zefektivnění práce přináší unifikace technologií – snadněji se shánějí náhradní díly, zkvalitňují a urychlují se opravy. Díky nové technice bude možno postupně snížit počet rubání, aniž by se to projevilo ve výrobě. „Naše celková produkce zůstane zachována. Méně pracovišť s sebou přinese větší důraz na bezpečnost a zajištění efektivního provozu,“ upřesnil ředitel.
Open Mine 1 I 2009
8
představení společnosti
OKK – unikátní výzkum a ekologie postupným rozvojem těžby koksovatelného uhlí vznikla na území Ostravsko-Karvinska zhruba dvacítka koksoven. V současnosti je společnost OKD, OKK, a.s. (OKK) tvořena dvěma provozy, které v roce 2008 vyprodukovaly přibližně 1,34 milionu tun koksu.
S
Slévárenský koks vyráběný v OKK se již dlouhou dobu těší pověsti výrobku špičkové evropské kvality, OKK se staly jeho největším evropským výrobcem. V OKK vzniklo také několik významných inovací, které vedly k výrazně efektivnější produkci koksu a které postupně převzaly i další koksárenské provozy v zahraničí.
OKK jde například o omezování emisí těkavých organických látek.
způsobovalo zanášení přívodního potrubí naftalenem a korozi vík nádrží.
Výstavba nové ochlazovací jednotky je jednou z podmínek stanovených v integrovaném povolení, cílem je využití přebytků koksárenského plynu k absorpčnímu chlazení chladicí vody. Pro dodržení technologických parametrů je zapotřebí, aby se teplota přívodní chladicí vody pohybovala v rozmezí 18–23 °C.
Proto byla vyprojektována hermetizace pomocí dusíku. Nové řešení si však vyžádalo kompletní výměnu potrubních rozvodů, řídicího systému, posouzení pevnosti nádrží vzhledem k zatížení jejich vík a zajištění dostatečného zdroje dusíku. Hermetizace chemických provozů byla dokončena v prosinci 2008. Centralizace výroby V areálu koksovny Svoboda také probíhá rekonstrukce jedné baterie a výstavba jedné nové baterie. Obě budou v plném provozu nejpozději v roce 2012. Společnost zároveň přistoupila k urychlení centralizace svých provozů a uzavření koksovny Jan Šverma už v druhé polovině letošního roku. Původně bylo uzavření plánováno na rok 2011.
Miliardy korun do ekologie V roce 1998 byla dokončena rozsáhlá ekologizace provozů koksoven OKK celkovým nákladem téměř 1,8 mld. Kč. Naše provozy jsou v současnosti v tomto směru na evropské úrovni. Tím však investice do ekologie zdaleka neskončily. V rámci investičního programu zaměřeného na modernizaci a zvýšení produktivity (COP 2010 – Coking Plant Optimization Programme), který schválila mateřská společnost NWR na sklonku roku 2007, proinvestovala společnost OKK během loňského roku dalších 159 milionů korun. Směřovaly zejména na výstavbu nové ochlazovací jednotky a hermetizaci chemických provozů. O co konkrétně jde? Na provozy OKK se vztahuje legislativa upravující tzv. integrovanou prevenci a omezování znečištění. Jde o sérii zákonů, které podle evropského vzoru zpřísnily ochranu jednotlivých složek životního prostředí. V případě provozů
V hlavním chladicím okruhu však teplota chladicí vody v letních měsících dosahovala až 28 °C. Snížení teploty chladicí vody (až o 10 °C) se pozitivně projeví ve zvýšených výnosech benzolu z koksárenského plynu a snížení obsahu nečistot v plynu (naftalen, dehet). V případě hermetizace jde o uzavření provozních nádrží a zásobníků, aby nedocházelo ke styku chemických látek s ovzduším a jejich odpařování do okolní atmosféry. Dosud bylo uzavření zásobníků zajišťováno prostřednictvím koksárenského plynu. Toto řešení však
„Odstaveny budou ty technologie, které neumožňují výrobu slévárenského koksu, ale pouze koksu vysokopecního a otopového. Tyto provozy, které navíc výrazně zasáhla povodeň v roce 1997, budou v nejbližší době nahrazeny modernějšími jednotkami v areálu koksovny Svoboda. Nové technologie plně pokryjí současné požadavky na kapacitu produkce a budou připraveny ke zvýšení výroby zpět na původní úroveň, jakmile to tržní situace bude vyžadovat. Pro letošní rok předpokládáme pokles roční produkce koksu na 710 kt oproti plánovaným 850 kt. Po dokončení plánovaných projektů však budeme schopni objem výroby v krátké době vrátit na původní úroveň,“ uvedl Michal Kuča, generální ředitel společnosti.
Open Mine 1 I 2009
9
x-x-x-x-x-x-x-x-x
Mike Salamon „Lidé odvádějí skvělou práci,” prohlásil po návštěvě Ostravy.
Nejprve základní věci. Kdy jste se poprvé doslechl o NWR? Poprvé jsem o společnosti NWR zaslechl v roce 2006. Řekl mi o ní Milan Jelínek, kolega, s nímž jsem před lety pracoval a nyní je jedním z členů představenstva naší společnosti. Řekl mi o ní a také o tom, jak pracoval za komunismu v těžebním průmyslu. Podruhé jsem o NWR slyšel až počátkem roku 2007, když byla společnost založena a byl jsem
Open Mine 1 I 2009
10
interview
osloven, abych se stal předsedou představenstva. Jak jste reagoval, když vám poprvé nabídli, abyste se stal předsedou představenstva? Trochu mě to překvapilo, neočekával jsem to. Jsem sice původem Maďar, ale vlastně jsem neočekával, že bych v tomto regionu mohl pracovat – takže z tohoto pohledu to bylo trochu překvapivé – ale zároveň mě to také velmi zaujalo. Za svoji kariéru jsem získal mnoho zkušeností v uhelném průmyslu, takže mě to zajímalo a přistupoval jsem k tomu otevřeně. Setkal jsem se Zdeňkem (Bakalou) a Petrem (Kadasem), Milana jsem už znal. Byli mi sympatičtí a dobře jsme spolu vycházeli, takže mě pozvali, ať se přijedu podívat. Plány, o nichž jsme debatovali, byly velice zajímavé. V té době nebyly akcie společnosti kotované na burze, neexistoval investiční program POP 2010 atd. Existoval ale zájem o zásadní proměnu společnosti a velice mě oslovovala možnost být při ní nápomocen. Zmínil jste se o tom, že pocházíte ze střední Evropy a že jste se sem potom, co jste jako malý odešel, vracel. Jezdil jste sem někdy za prací nebo jen na návštěvu? Především je tu moje rodina, můj otec žil v Budapešti. Byl pryč 48 let a vrátil se. Do Maďarska jsem se vracel na prázdniny, ale v regionu jsem býval také obchodně, kvůli zákazníkům – když jsem byl předsedou představenstva jednoho z největších výrobců železných slitin, manganových a chromových rud a slitin. Měli jsme zákazníky mezi ocelárnami, z nichž někteří jsou i zákazníky OKD a NWR. Takže jsem byl v minulosti v Polsku, na Slovensku i v Rakousku.
Jako obchodník? Tou dobou jsem už byl předsedou představenstva. Takže jsem cestoval za významnými zákazníky. A jeden z našich dalších klientů byl velký výrobce důlního vybavení, který své výrobky dodával důlní společnosti, u níž jsem byl předtím zaměstnaný. Rád bych se ještě zeptal na vaše středoevropské kořeny. Co přimělo vašeho otce vrátit se do Maďarska? Naše rodina odešla z Maďarska za revoluce v roce 1956. Nejdřív jsme byli jako uprchlíci v Rakousku, kde se narodil můj bratr. Pak otci Národní uhelná rada (National Coal Board) nabídla práci v Británii. Takže se celá rodina přesunula na sever Anglie. V té době si otec na univerzitě v Newcastlu udělal doktorát v oboru mechaniky hornin. V roce 1962 ale došlo v jižní Africe k obrovskému důlnímu neštěstí, takže se Jihoafrická důlní komora (Chamber of Mines in South Africa) a ministerstvo důlního průmyslu dohodly na spolupráci při vybudování výzkumného pracoviště pro uhelné doly. Když potom po celém světě hledali ředitele, tak přišli na mého otce. Takže se rodina v roce 1963 přesunula do JAR a moji rodiče tam zůstali až do roku 1986. Pak se přestěhovali do USA, kde byl otec profesorem na Colorado School of Mines. Když moje matka v roce 2000 zemřela, tak otec odešel do důchodu a rozhodl se vrátit do Maďarska. Já jsem si naopak vybudoval vlastní kariéru v důlním průmyslu v JAR a ve Velké Británii a vzhledem k tomu, že je moje žena Jihoafričanka a spolu s dětmi žijeme ve Velké Británii, tak jsem o návratu vlastně nikdy neuvažoval. Já jediný z nich umím maďarsky. Žena ani děti ne.
Což mě přivádí k další otázce: Pomýšlel jste někdy na to, že byste pracoval jinde než v důlním průmyslu? Protože, jak jste řekl, pocházíte z rodiny se silnou vazbou na doly… Vlastně ne. Rozhodl jsem se, když mi bylo šestnáct. Do oblasti důlního průmyslu jsem vstoupil v šestnácti. V šestnácti letech? V šestnácti jsem začal studovat na důlního inženýra a od šestnácti jsem pracoval v dolech, a to včetně prázdnin. A pohyboval jste se vždy jenom v oblasti těžby uhlí? Ne, věnoval jsem se těžbě zlata, diamantů, uhlí, manganu, chromu, hliníku, mědi, niklu… tak trochu všemu. Je velký rozdíl mezi těžbou uhlí a řekněme třeba zlata? Mnoho věcí je stejných a mnoho se liší. Produkční procesy jsou na určité úrovni stejné. Hlavní podniky v odvětví jsou podobné – globální, a to jak povahou lidí, tak i typem investic. Jsou to velké a velice rizikové investice, protože jsou globální, jsou vystaveny celosvětové volatilitě nabídky a poptávky. Je to odvětví náročné jak obchodně, tak i fyzicky. A jaký je v tom rozdíl? U hlubinné těžby uhlí je obzvlášť významné riziko spojené s metanem, při těžbě uhlí je to vlastně daleko nejvýznamnější. Mechanika hornin, geologické pohyby, tedy to, co v OKD nazývají otřesy, když se těží ve velkých hloubkách. Pracoval jsem ve zlatých dolech, které byly daleko hlubší než doly v OKD, a tohle riziko tam bylo neustále přítomno, musíte se pokoušet zvládnout mechaniku hornin, snažit se zjistit, kde k tomu napětí dochází. Situace v ČR je náročná z důvodu hloubky
Open Mine 1 I 2009
11
interview
dolů – tisíc metrů hloubky, to už je u uhelného dolu hodně. V zásadě je možno říci, že v JAR, Evropě nebo v Austrálii jsou uhelné doly daleko mělčí, a tím jsou nižší i náklady na těžbu. Takže naše konkurenceschopnost je založena na dodávce k zákazníkovi, protože měřeno náklady na těžbu je uhlí z OKD drahé. Ale doprava k zákazníkovi drahá není, protože když povezete uhlí z Austrálie, Jižní Afriky nebo z Indonésie, tak budou náklady na dopravu obrovské.
» Lidé zde pracovali skvěle navzdory zastaralému vybavení. « Takže doly patřící OKD jsou hluboké, s významnými problémy v oblasti mechaniky hornin, tedy rizikem otřesů, jako u všech uhelných dolů tu jsou i rizika spojená s důlními plyny – to jsou samé složité problémy. Je také náročné sehnat šikovné lidi, ale to je stejné na celém světě. Než se objevil fenomén růstu „nových ekonomik“ byl těžební průmysl vnímán jako odvětví na sklonku své existence. Pak se ale objevily „nové ekonomiky“ a všichni najednou potřebovali energii na zpracování surovin, takže došlo k velkému růstu poptávky, ale předtím mělo tohle odvětví sestupnou křivku, nevzdělávali se noví lidé. Překvapilo vás něco? Očekával jsem, že tu najdu něco mezi západními doly a Ruskem – bylo mi jasné, že budou staré, ale měl jsem za to, že budou v lepším stavu než to, co jsem viděl v Rusku. Myslím, že to jsem tu i nakonec našel. V Rusku teď sice probíhají investice, ale předtím to bylo šílené, a to až do konce období komunismu, i potom, za
éry divoké privatizace, která nastala po perestrojce – v té době nebyly téměř žádné investice a všechno bylo v hrozném stavu. Takže jsem tu očekával typickou situaci, kdy lidé jsou skvělí, dobře vzdělaní a schopní, ale většinou chybí investice. Lidé museli opravdu tvrdě pracovat, aby chybějící investice dohnali. Proto jsme začali s programem POP 2010. Když se na to Klaus (Dieter Beck) podíval zblízka, rozhodli jsme se, že musíme uskutečnit velké
investice. Lidé zde pracovali skvěle navzdory zastaralému vybavení. Jsou mnohem lepší než na mnoha jiných místech světa. Jak může dojít ke vzájemnému porozumění mezi regionem a těžební společností? Je potřeba dlouhodobě pěstovat důvěru a komunikaci, aby každá strana pochopila úhel pohledu té druhé. A to trvá dlouho, přičemž jeden z problémů je, že nikdy
Open Mine 1 I 2009
12
x-x-x-x-x-x-x-x-x
nepřesvědčíte všechny, ale taková je lidská přirozenost. Pokud máte oblast, v níž žije 10 000 lidí, pak na svou stranu nezískáte všech 10 000, ať už se je snažíte přesvědčit o čemkoli. Vždycky bude existovat nesouhlasný pohled. A tak máte na jedné straně přístup, který bývá označován jako „dostatečný souhlas“, u nějž existuje menšinový názor, který ale můžete jednoduše převálcovat, protože dostatečná část příslušného spole-
čenství je pro. Nebo máte extrémní model, v němž musí souhlasit úplně všichni a pro nějž argumentují některé nevládní organizace. Ten ale ve většině případů znamená, že nemůže dojít k žádnému rozvoji. Já si ale nemyslím, že by některá z těchto cest byla opravdu možná. Společnost by samozřejmě ráda dosáhla významného a hlubokého vzájemného pochopení s lidmi v regionu a dělala věci, které by tito lidé z valné většiny podporovali. A to
zabere dost času, protože si myslím, že průměrný občan velkým společnostem nevěří, a je jasné, že v případě OKD i za hranicemi v Polsku existuje několik set let historie, která nebyla vždy jen dobrá. A lidé mají tendenci si pamatovat hlavně špatné věci. Takže jejich východiskem pravděpodobně bude nedůvěra k vám. A to se nedá změnit za pár minut. Jaká je odpovědnost společnosti, která má vlastně z definice vliv na životní prostředí?
Open Mine 1 I 2009
13
interview
V Ostravě máme dvousetletou historii těžby uhlí, takže se nyní musíme snažit těžit tak zodpovědně, jak je jen možné. Máme zodpovědnost jak za životní prostředí, tak i za region a jeho obyvatele, takže by bylo dobré se snažit skloubit obojí. Řečeno jinými slovy: realizujeme
» V Ostravě máme dvousetletou historii těžby uhlí, argumentovat tím, že „kdyby se tu uhlí nikdy netěžilo“, je irelevantní. To je daná věc. Už se to stalo, takže se nyní musíme snažit těžit tak zodpovědně, jak je jen možné. « rekultivace. V případě Ostravska jsme také velkým zaměstnavatelem, který má výrazný vliv na lidi. To bychom si měli uvědomovat a jednat podle toho. Existují projekty, které bychom měli preferovat nebo je vést ve prospěch celého regionu, což se myslím snaží dělat Nadace OKD. Nemůžete ale jen dělat takovéto programy a ignorovat životní prostředí; musíte se tedy také příslušným způsobem věnovat životnímu prostředí – tedy profesionálně a správně. Pokud se posuneme od přírody k firmě: Když se slučovaly společnosti BHP a Billiton, byl jste zodpovědný za integraci, že?
Šlo o různé regiony, různé kultury, různé fáze rozvoje. BHP vždy byla australská společnost, zatímco Billiton se přeměnil z holandské na jihoafrickou a britskou společnost. Takže se v mnohém doplňovaly, a to jak z hlediska rozložení aktiv, tak i z hlediska lidí. Myslím, že Billiton byl z obchodního hlediska odvážnější společností. BHP šla více do hloubky, dělala věci komplexně a důkladně je analyzovala a my jsme se snažili využít výhody obou přístupů. Myslím, že Billiton byla daleko více mezinárodní společnost, BHP měla zase skvělou těžební licenci v Austrálii, tedy v zemi, která je z hlediska přírodních zdrojů jednou z nejbohatších na světě. Takže jsme si chtěli z obou světů odnést to nejlepší. Když jsme to spojení připravovali, určili jsme si v každé oblasti cíl: řekli jsme si, jaký je náš vzor v oblasti marketingu, jaký je náš vzor z hlediska správy financí, jaký je náš vzor v provozní oblasti. Stanovili jsme si cíl a snažili jsme se, aby ho podnik dosáhl. Byla to jedinečná příležitost. Když stojíte před podobnou fúzí, tak byste měli začít nanovo, protože je velmi těžké změnit jakýkoli podnik zevnitř. V tom smyslu, že můžete vše roztrhat a říct: „zapomeňte na stará pravidla“ a zároveň vytvořit nová. Pokud tuto příležitost nevyužijete, tak se nevrátí. Protože pak každý jen pokračuje způsobem, na nějž byl zvyklý, a všichni uváznou ve svých vlastních mentalitách. Takže jsme měli před sebou velikou příležitost a myslím, že jsme se jí zhostili s úspěchem. Začali jsme znovu a vytvořili zcela nový přístup.
Přesně tak.
Přijal byste nabídku, pokud by šlo o začlenění kultury někoho jiného?
Zaznamenal jste velké rozdíly ve firemních kulturách?
Myslím si, že důležité je být otevřený a naslouchat druhým a snažit
se pochopit, že ostatní možná věci dělají lépe než vy. Protože v důlním průmyslu často slyšíte: „Jsme nejlepší na světě.“ A tajemství spočívá v tom, že si připustíte, že jsou v tom dobří i jiní, snažíte se pochopit proč, a pak zkoušíte rozdíl dohnat. To je nejspíš vůbec nejdůležitější vlastnost: nebýt arogantní. Když tolik cestujete, kolik času trávíte s rodinou? Na cestách trávím přibližně polovinu svého času. S Blackberry, notebookem a mobilním telefonem jste pořád v práci, ale můžete zároveň také odpočívat. A tak to dělám i já. Není to nebezpečné? Odpočívat s Blackberry v ruce? Já to chápu tak, že pracuji 365 dní v roce, to je můj přístup, ale nemusím přitom být vždycky v kanceláři. Pocházíte z tohoto regionu. Nakolik vám to pomáhá pochopit OKD? Myslím, že mi to pomáhá. Ale nikdo tu nemluví maďarsky! To ano, je ale zajímavé, že s Peterem Kadasem a Lajosem Vargou spolu mluvíme maďarsky a vyrostl jsem jako Maďar, byli jsme uprchlíci, takže jistý vliv tam stále je. Na pracovní schůzce patříte k zastáncům mezinárodní části společnosti, tedy lidí, kteří region moc neznají, nebo… Ne, je to různé, mám-li být upřímný, tak jsem především předseda představenstva, musím jednat za mezinárodní investory, ale zároveň se snažím chápat, co se děje uvnitř. Přinejmenším bych si to rád myslel.
Open Mine 1 I 2009
14
příběh
Bývalý horník napsal knihu o Dole ČSM zabrala půldruhého roku. Sám na šachtě zažil mnoho legrace a nezapomenutelných okamžiků, takže o inspiraci neměl nouzi. „Nejtěžší však vždy bylo, když jsem musel jít rodině oznámit, že jejich otec, manžel nebo syn tragicky zahynul při výkonu povolání. Zkrátka, že jejich ‚chlop‘ už nepřijde domů. Práce v dolech přitom není rizikovější než v jiných oborech těžkého průmyslu nebo třeba v dopravě. Bohužel většinou bylo skutečnou příčinou neštěstí nedodržení bezpečnostních předpisů, tedy selhání lidského faktoru,“ vysvětlil Kurial.
Padesát let vzpomínek na Důl ČSM nosí v hlavě Jan Kurial. Při příležitosti 50. výročí této šachty se o ně podělil s veřejností prostřednictvím knihy.
Dříve horník, razič-rubač, důlní technik, dnes důchodce a spisovatel. Jan Kurial, horník tělem i duší, který pracoval na šachtách ostravsko-karvinského a také kladenského revíru 46 let, je zároveň autorem výpravné publikace Důl ČSM Stonava 1958–2008 vydané u příležitosti padesátileté historie šachty. Půl století Dolu ČSM – to jsou miliony vytěžených tun uhlí, ale také tisíce lidských osudů a stovky dojemných i radostných příběhů. Do knihy se však mohly vejít jen některé z nich. „Chtěl jsem především napsat knihu pro lidi, zařadit co nejvíce fotografií, aby se tam našli.
Zaznamenal jsem nejvýznamnější události každého roku, jednotlivé kapitoly jsem oddělil zajímavými oblastmi týkajícími se havířství. Například o složení uhlí, jak jsme slavívali Den horníků, nebo o naší krásné patronce, svaté Barboře“, vypráví autor. Práce na knize mu
Kronikář a spisovatel se z horníka nestal náhodou – umělecké nadání projevil už na hornickém učilišti. „Jako kluk jsem hrál na učilišti v dechovce. Pan dirigent mě přemlouval, abych šel na konzervatoř, ale já měl pořád v hlavě horničinu a přihlásil jsem se na hornickou průmyslovku v Ostravě,“ popisuje Kurial začátek své hornické cesty. I když se stal horníkem-profesionálem, na hudbu nezanevřel. Před lety dostal na začátku roku za úkol složit kapelu, která měla zahrát při oslavách Svátku práce. „Sehnal jsem kluky horníky, ale zkoušení bylo tak drastické, že jsem se musel přidat a hrát s nimi sám. Vystoupení se nakonec povedlo a na prvního máje byla kapela v průvodu,“ dodal s úsměvem zakladatel Akorďanky. Za své pracovní zásluhy získal Jan Kurial nejvyšší hornické vyznamenání, medaili Jiřího Agricoly. Během celé své kariéry byl pravý profesionál. Ale především je srdcem i duší havíř, skromný člověk a - jak o sobě sám říká – spokojený pohodář.
Open Mine 1 I 2009
15
x-x-x-x-x-x-x-x-x
V bývalém dole najdou práci hendikepovaní Chátrající budovu kočárovny bývalého Dolu Alexandr opravíme, instalujeme do ní linku na zpracování plastových odpadů a zaměstnáme navíc pět hendikepovaných lidí. To je hlavní myšlenka projektu Charity svatého Alexandra, který nedávno podpořila grantem ve výši přes milion korun Nadace OKD. Open Mine 1 I 2009
16
nadace OKD
„V projektu se snoubí hornické tradice, šetrný přístup k životnímu prostředí i podpora zdravotně postižených lidí, kteří mají při hledání práce těžkou pozici. Tento záměr správní radu velmi zaujal,“ řekla ředitelka Nadace OKD Blanka Týřová. Dříve sloužila kočárovna jako opravna důlních vozíků, kterým havíři říkali kočáry. Významná historická památka má díky projektu charity šanci na přežití. Dokončení projektu bylo plánováno na letošní červen, úkol tedy věru nelehký. „Byla to spousta práce, nejen fyzické, ale i té administrativní. Krůček po krůčku jsme ale postupovali a k tomu nám významně přispěla Nadace OKD svým štědrým darem,“ vyjádřil vděčnost ředitel Charity svatého Alexandra Pavel Folta. V dalších objektech bývalého dolu charita provozuje chráněné dílny. „Je velmi pozitivní, že na aktivitách
V textilní dílně šijí zdravotně postižení lidé například hračky, bytové doplňky a polštáře. Vlevo: Koordinátor projektu Věnomír Merta.
u nás se již čtvrtým rokem podílejí také pracovníci se zvlášť těžkým pracovním postižením. Jejich začlenění do běžného života je jinak nesmírně obtížné. Proto si naši lidé váží každé práce, která jim pomáhá integrovat se zpět do společnosti, a tím získat pocit uspokojení a důležitosti. Právě tyto skutečnosti pro ně mají často větší význam než samotná finanční odměna,“ vysvětluje koordinátor projektu Věnomír Merta. Dnes má Charita sv. Alexandra přes 50 zaměstnanců, z toho 45 zdravotně postižených osob, kteří pracují ve čtyřech chráněných dílnách. V textilní dílně šijí například hračky, bytové doplňky a polštáře, ve stolařské dílně vzniká na zakázku dřevěný nábytek. Plně vytížena je také linka na separaci odpadů i chráněná dílna, ve které hendikepovaní lidé zpracovávají plasty. Právě ta by se díky Nadaci OKD měla výrazně rozšířit.
Příběh paní Petry „Narodila jsem se s tělesným postižením. Nikdo, kdo tím neprošel, si neumí představit, jaké to je, žít prakticky na okraji společnosti. Neuvěřitelná nuda doma, žádná společnost. Proto děkuji osudu za náhodu, která mě v podobě inzerátu zavedla sem. Jsem teď neuvěřitelně spokojená, daleko sebevědomější a mám přes svůj hendikep radost ze života. S kolegyněmi v dílně si výborně rozumíme. Nevěřili byste, jak si mnohdy popovídáme i přes to, že několik mých kolegyň má problémy s komunikací, protože jsou hluchoněmé. Vždycky se ale domluvíme, i když je to někdy tak, jako když přijedete do ciziny a neumíte řeč té země,“ vypráví pobaveně paní Petra.
První rok
Nadace OKD v loňském roce vyhlásila dvě grantová kola a obdržela neuvěřitelných 1509 žádostí o podporu. Vybrala z nich 402 projektů, které podpořila více než 62 miliony korun. Zároveň se nadace stihla představit široké veřejnosti na několika akcích – úplně poprvé na festivalu Colours of Ostrava.
Jen o pár dní později nadace zajistila mimořádný zážitek pro děti ze severomoravských dětských domovů – pozvala je na Letní shakespearovské slavnosti do areálu Slezskoostravského hradu.
Na konci léta se nadace prezentovala na Hornických slavnostech OKD. Závěr roku patřil Barboradování, společné akci Občanského sdružení Svatá Barbora a Nadace OKD pro hornické sirotky a děti z dětských domovů.
Open Mine 1 I 2009
17
těžba ve světě
Povaha stěnování Zdroj: Převzato z článku Bree Freemanové v Coal Equipment Buyer 1/2008, redakčně kráceno.
Těžební technika stěnování během posledních 50 let prokázala svou užitečnost. Bree Freemanová zjišťuje, jaké jsou výhody a nevýhody stěnování, a také, kdo jsou hlavní průmysloví hráči na tomto poli. Výhody Stěnování nahrazuje tradiční metodu pilířování, při níž jsou podzemní uhelné „síně“ vytěžovány manuálně a jsou v nich ponechány pilíře, aby podpíraly strop a horníci mohli bezpečně pracovat. V důlních oblastech s hloubkou větší než 300 m je pilířování vzhledem k značné velikosti pilířů podpírajících strop vysoce neekonomické, protože v nich uložené cenné uhlí nemůže být vytěženo. Stěnování umožňuje dobývání ve velkých hloubkách.
Kromě mnoha výhod má však stěnování také některé nevýhody. Zaprvé a především – kapitálové náklady na vybavení a instalaci jsou podstatně vyšší než u pilířování.
těnování, poprvé zavedené v 50. a 60. letech 20. století, dokázalo, že je vysoce produktivní hlubinnou těžební technikou. Funguje tak, že je vyrubáno veškeré strojně vytěžitelné uhlí v celistvém bloku mezi podlahou a stropem označovaném jako porubní pole, přičemž nejsou ponechávány žádné podpůrné pilíře. Stěnování je automatizovaná forma hlubinné těžby uhlí charakterizovaná vysokou návratností a výtěžností, použitelná pouze v relativně ploše uložených mohutných a homogenních uhelných slojích. Přes porubní bok přejíždí vysoce výkonný brázdicí stroj (kombajn, méně často pluh), přičemž odlupuje uhlí, které je neustále odváženo systémem nízkých dopravníků.
S
Produktivita stěnování je potenciálně vyšší než u pilířování, neboť stěnování je v principu průběžná operace, jež vyžaduje méně pracovníků a umožňuje trvalé udržování vyššího tempa produkce. Stěnování také nabízí oproti pilířování mnoho dalších výhod: horníci a vybavení se při něm soustředí v méně pracovních oblastech, což usnadňuje řízení dolu, díky lepší kontrole nadloží a omezení použití pohyblivého vybavení se také zlepšuje bezpečnost. U této metody nejsou k podpoře nadloží porubu nutné svorníkové výztuže a také se snižuje nutnost poprašování důlních chodeb inertním materiálem za účelem zabránění výbuchům prachu. Není při ní třeba trhacích prací, a nevznikají tak s nimi spojená rizika. Vytěží se též více uhlí a z větších hloubek než při pilířování. Systém dopravy uhlí je jednodušší, větrání je lépe
kontrolovatelné a poklesy povrchu předvídatelnější. Těžba stěnováním obecně nabízí nejlepší příležitost k automatizaci. Kromě mnoha výhod má však stěnování také některé nevýhody. Zaprvé a především – kapitálové náklady na vybavení a instalaci jsou podstatně vyšší než u pilířování. Kromě tohoto vybavení je pro přípravu porubního pole k těžbě stěnováním nutná kontinuální technika a další vybavení používané při pilířování. Jelikož jsou nutné velké vstupní kapitálové náklady, přičemž neexistuje – s výjimkou uhlí produkovaného při přípravě – žádná jejich okamžitá návratnost, je stěnování z ekonomických důvodů omezeno především na velké uhelné společnosti. Kromě toho nemusí být menší společnosti – bez zkušeností s metodou stěnování – schopny vyhradit čas potřebný ke specializovanému zácviku na tuto těžební metodu. Jak už bylo řečeno, stěnování je těžební metoda, při níž musí všechny součásti pracovat v rámci jednoho systému. Selhání v jedné z částí může narušit celý provoz, což může mít citelný dopad na plnění smluvních termínů dodávek uhlí. U tohoto typu těžby je také naprosto nezbytný dobře udržovaný větrací systém, protože při něm vzniká velké množství prachu a metanu. I přes pokroky v technologii kontroly prašnosti přesahuje často její míra povolené limity.
Open Mine 1 I 2009
18
těžba ve světě
Použití stěnování, či naopak pilířování nebo jiných těžebních metod je podmíněno kombinací geologie a faktorů vyplývajících z povahy uhelného průmyslu té které země. Ne každá uhelná sloj je vhodná pro stěnování. Stěnová technika se nejlépe hodí pro rozsáhlé ploše uložené sloje s převážně jednotnou mocností bez přerušení, jako jsou například velké poruchy nebo jiné geologické prvky, které mohou mít vliv na průběžnou těžbu. Podloží musí tvořit pevnou základnu pro mobilní výztuže používané při stěnování. V nadloží sloje by také neměly být významnější vodonosné horizonty. Ropné a plynové kapsy v těženém prostoru jsou rovněž překážkou, neboť kolem nich musí být pro ochranu zachovány pilíře uhlí. Geologie a technologie Země s největším podílem stěnování jsou dnes s velkým odstupem Čína a USA (kde se na celkovém vytěženém objemu uhlí podílí více než polovinou), Austrálie, Rusko, Polsko, Česká republika, Mexiko, Ukrajina, Velká Británie a Německo. Technologie se neustále zlepšuje, a to nejenom z hlediska automatizace, která v současnosti zaznamenává velké pokroky, ale také co do kvality materiálů a vybavení, především toho od východoevropských, ruských a některých čínských výrobců. Šířka porubového prostoru se zvyšuje – například před deseti lety měl Bucyrus v provozu čelbu širokou 430 cm – zatímco v současnosti je největší čelba široká 500 cm. Mohou být postaveny i stěnové systémy širší než 550 cm, ale hlavním omezujícím faktorem je instalovaný elektrický příkon nutný k provozu hřeblových porubových dopravníků (Armoured face conveyor – AFC). V několika provozech je v současnosti v chodu zařízení CST6 5 od společnosti Bucyrus o příkonu 3 × 1200 kW (např. BMA Broadmeadows v Austrálii), ale společnost zároveň pracuje na přípravě zařízení o příkonu 3 × 1800 kW.
Vývoj Během posledních třiceti let bylo v uhelném průmyslu instalováno přes 100 stěnových systémů, ale k podstatným změnám došlo až v poslední době v rámci snahy těžebních společností o větší produktivitu. Oblast, v níž došlo k zvláště významným změnám, je automatizace. Dva OEM giganti v oblasti stěnování, Joy a Bucyrus, neúnavně pracují na vylepšení svých vlastních automatizačních řešení. Bucyrus tvrdí, že jeho produkty PMC nabízejí obrovské zrychlení v komunikaci. Elektrohydraulický systém kontroly stěnové čelby Bucyrus PMC R je špičkové zařízení nabízející plnou automatizaci, monitoring a dálkovou diagnostiku veškerého stěnového vybavení. Informace jsou v reálném čase přenášeny na povrch a umožňují provozním a řídicím zaměstnancům maximalizaci výkonu stěnového systému. Bucyrus také upozorňuje, že po jistou dobu byly plně automatizovány pouze pluhové systémy. Společnost Joy, po podpisu předběžné dohody s CSIRO, k jehož oznámení došlo v dubnu 2007, nedávno ohlásila první vlastní inerční navigační systém (Joy Inertial Navigation Systém – INS) pro stěnový systém v Austrálii. Systém výztuží RS20s od společnosti Joy již prokázal svou plnou kompatibilitu s touto automatizační technologií. Společnost považuje tyto synergie, včetně kontrolního stanoviště kombajnu Faceboss, za extrémně významné z hlediska úspěchu celého systému. Výrobci Jasnými leadery trhu zůstávají Joy Mining a Bucyrus, ale na paty jim šlape Longwall Associates, významný dodavatel AFC jak na globální trhy, tak především do USA. Tato společnost získala přibližně 30 % amerického trhu s AFC systémy. Na východě USA má 45 % trhu, což je
více než jakýkoli jiný výrobce porubových dopravníků a překladačových systémů. Na západě USA je Longwall Associates druhá v objemu instalací a zaujímá 25% podíl na trhu. Kromě primárního trhu v USA realizovala společnost také OEM instalace AFC v Číně (provincie Shanxi) a instalaci komponent v australském Queenslandu. Kromě zmíněné trojice existují někteří důležití hráči v Polsku, na Ukrajině a v Rusku, stejně jako početná skupina v Číně. Polské skupiny Famur Group a Kopex stále zvyšují svou přítomnost, přičemž se ze slučovaných společností změnily v jednu obchodní společnost – pod Famur spadá Famur (kombajny), Nowomag (AFC), Fazos (výztuže), zatímco Kopex zahrnuje výztuže od Tagoru a kombajny ZZM. Jiní výrobci za účelem nabízení ucelených řešení vytvořili volnější seskupení – na některých trzích například německý výrobce kombajnů Eickhoff pracuje společně se společností Glinik, polským výrobcem výztuží, a výrobcem AFC Ryfama (Rybnik). Polské výrobky jsou robustní a velmi kvalitní, ale nejsou doposud vybaveny stejným množstvím automatizačních technologií jako výrobky některých konkurentů. Kombajny Eickhoff jsou v celém světě velmi uznávané a v mnoha projektech jsou přímo uvedeny. V Číně existuje mnoho výrobců důlního vybavení. Obecně jim dominují výrobci výztuží. Existují ale významné výjimky, jako je například výrobce kombajnů Xi‘an Coal Mining Machinery Plant a výrobce AFC Zhangjiakou Coal Mining Machinery Co. Ltd. Výrobky těchto společností se v současnosti prodávají i mimo Čínu prostřednictvím společnosti Ellton Longwall z Nového jižního Walesu.
Open Mine 1 I 2009
19
sponzoring
Sponzoring lídrů sportu a kultury Zatímco Nadace OKD se zaměřuje na pomoc těm nejpotřebnějším, sponzoringové aktivity severomoravských těžařů byly loni soustředěny na podporu nejvýznamnějších aktivit na Ostravsku a Karvinsku. Na sponzoring vynaložila společnost OKD v roce 2008 přes 37 milionů korun. Firmě to zajistilo mimořádnou reklamu, celorepublikovou prestiž a uznání od obyvatel regionu. Házenkáři z Karviné dlouhodobě patří k evropské i domácí elitě.
Házenkáři na špici Karviná je městem házené. Zatímco senioři pravidelně plní tribuny městské házenkářské haly, stovky chlapců (i dívek) pravidelně tráví svůj volný čas tréninkem ve školních tělocvičnách a ti nejlepší i na palubovce prvoligového týmu. To všechno kvůli skvělé házené, kterou už tradičně předvádí místní tým mužů – díky tra-
diční podpoře společnosti OKD, která je generálním sponzorem klubu. Tým HCB OKD Karviná je stálicí na špici prvoligové tabulky, a to nabízí skvělé sportovní zážitky především při mezinárodních pohárových zápasech. A zároveň velkou motivaci pro mladé lidi – odchovanci karvinské házené hrají v nejlepších týmech v Německu a Francii.
Loni se tým za podporu odvděčil ziskem jubilejního 10. mistrovského titulu a jako bonus přidal vítězství ve finále Českého poháru. Ligový triumf navíc právě v těchto dnech dokázal obhájit. Začalo se znovu chodit na fotbal Sportovní fanoušci z Karvinska mají od loňska o důvod víc k radosti
Open Mine 1 I 2009
20
sponzoring
Další projekty
Od května 2008 zajišťuje Karvinská hornická nemocnice vyšetření na moderním digitálním mamografu, který dokáže odhalit rakovinu prsu. Podobné zařízení dosud v regionu chybělo. Nemocnice získala nové vybavení s podporou společnosti OKD a nadačního fondu Medicus.
S pomocí silného sponzora má Karviná ambice vrátit se mezi českou fotbalovou elitu.
– fotbalový tým MFK OKD Karviná postoupil za podpory OKD do 2. fotbalové ligy a ve městě se začala po dlouhé době hrát opravdová kopaná. Potvrzují to návštěvy na domácích zápasech, které se týden co týden zvyšovaly, i rostoucí zájem médií. A vše bude – zdá se – ještě gradovat: mezi zimními posilami týmu se objevil i bývalý reprezentant Radek Slončík, který nováčka soutěže pomohl vytáhnout na 8. místo tabulky. Jaké budou ambice pro příští ročník?
16 12
Rozvrstvení finančních prostředků do jednotlivých oblastí (mil. Kč)
8 4 0
Sport Kultura, vzdělání Zdravotní projekty Sociální projekty
hudebního festivalu Colours of Ostrava. Společnost OKD byla loni hlavním partnerem již 7. ročníku neobvyklé multižánrové hudební a dnes již i divadelní party. Na šesti pódiích (jedno z nich neslo i název firmy OKD) se vystřídalo téměř 150 účinkujících – mimo jiné Shinead O´Connor, Happy Mondays, Gogol Bordello i špičky české hudby. Na pomezí Moravy a Slezska má házená velkou tradici.
Celý svět na Colours of Ostrava Festival, který Ostravě závidí celá republika – tak by mohla znít jedna z charakteristik mezinárodního
Divadlo na hradě Společnost OKD byla také hlavním sponzorem loňské nejúspěšnější divadelní akce v Ostravě. Festival Shakespearovské slavnosti na Slezskoostravském hradě nadchl všechny.
Díky finanční podpoře společnosti OKD si polepšila také Fakultní nemocnice v Ostravě. K dispozici má nový heliport, který využívá zejména Rychlá záchranná služba Moravskoslezského kraje. Díky této investici mají občané v Moravskoslezském kraji zdravotní péči mnohem blíž, a to zejména v situacích, kdy jde o záchranu lidských životů.
Open Mine 1 I 2009
21
fotogalerie
Den s Nadací OKD v ostravské zoo
Drápkaté opičky a další ohrožené druhy zvířat získaly díky Nadaci OKD nový domov v ostravské zoo.
Den s Nadací OKD přilákal do zoologické zahrady téměř 5000 lidí, hlavně rodiny s malými dětmi.
Návštěvníci akce mohli vyslechnout zasvěcený výklad od ošetřovatelů zvířat.
Open Mine 1 I 2009
22
fotogalerie
Kreslení na papír i na tváře neodmyslitelně patří k akcím Nadace OKD pro veřejnost.
Kromě Nadace OKD se na vydařené akci představily i další neziskové organizace z regionu.
Den s Nadací OKD nabídl kromě poznávání exotických zvířat i další zábavu, soutěže a hry pro malé i velké.
Nadační tým, který úspěšnou akci připravil, měl spoustu důvodů k úsměvu.
Open Mine 1 I 2009
23