26
26
Úvodník Ke čtenářům se dostává již 26. vydaní teoretického bulletinu Pojistné rozpravy. Tradičně se podařilo zajistit renomované autory a zajistit širokou škálu odborných témat, která bezesporu osloví celé spektrum pravidelných čtenářů z řad odborné veřejnosti. Pro časopis je podstatné, že má podporu specialistů z pojišťoven i teoretických pracovišť a také regulátora – Ministerstva financí - a orgánu dohledu v pojišťovnictví – České národní banky, která se projevuje i v tom, že odborníci z těchto institucí v časopise často publikují. V tomto čísle vychází například unikátní příspěvek guvernéra České národní banky pana Ing. Miroslava Singera, Ph.D., jenž se týká nové evropské architektury dohledu nad finančními službami včetně stanovisek banky, resp. České republiky, k návrhům příslušných právních aktů EU. Potěšitelné je, že někteří z autorů publikují v Pojistných rozpravách vůbec poprvé a lze přepokládat, že se zařadí do skupiny kmenových autorů.
Pohled ČNB na navrhovanou architekturu evropského dohledu
nad finančním trhem Ing. Miroslav Singer, Ph.D., guvernér, Česká národní banka Cílem článku je přiblížit současný stav vyjednávání o nařízeních Evropského parlamentu a Rady vedoucí ke zřízení orgánů hodnocení systémového rizika a dohledu nad finančním trhem v EU a ukázat, jaký je postoj České národní banky (ČNB) k těmto návrhům. Ing. Miroslav Singer, Ph.D. – po ukončení studia na VŠE v Praze (obor matematické metody v ekonomii) v roce 1991 získal stipendium na doktorandském studiu University of Pittsburgh, kde v roce 1995 obhájil svou disertaci a získal titul Ph.D. Od roku 1993 pracoval též jako výzkumník a přednášející, později jako zástupce ředitele pro výzkum v Národohospodářském ústavu AV ČR a Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK (CERGE-EI). Od roku 1995 byl hlavním ekonomem Expandia Finance, v letech 1998 a 1999 ředitelem Investiční společnosti Expandia a v letech 2000 a 2001 ředitelem společnosti Expandia Holding (vrcholné firmy finanční a průmyslové skupiny Expandia). V roce 2001 nastoupil jako ředitel do skupiny služeb podnikům společnosti PricewaterhouseCoopers ČR, kde se specializoval na projekty zlepšující výkonnost podniků, restrukturalizace a transakce s problémovými aktivy. Vedl také komplexní projekty, např. projekt marketingové a finanční studie potenciálního pořádání olympijských her v Praze. Členem bankovní rady a viceguvernérem České národní banky se Miroslav Singer stal v únoru 2005. S platností od 1. července 2010 jej prezident republiky jmenoval guvernérem ČNB na šestileté funkční období.
Lisabonská smlouva - přijímání právních aktů Evropské unie PhDr. Vladimír Přikryl, JUDr. Jana Čechová, Ministerstvo financí Článek se věnuje úpravám přijímání legislativních aktů Evropské unie po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. V úvodu jeho autoři stručně popisují hlavní zásady, na nichž je založena Evropská unie. Dále zmiňují její jednotlivé právní akty a shrnují hlavní principy jejich implementace do národního právního řádu. Podrobně je popsán proces přijímání těchto právních aktů, přičemž 26
26 rozlišují legislativní a nelegislativní akty, a současně řádný a zvláštní legislativní postup. Zmíněna je i role poradních orgánů Evropské unie. Na závěr se autoři věnují problematice tzv. doložky flexibility, a s tím spojené výhrady přezkumu právních aktů Evropské unie Ústavním soudem ČR. PhDr. Vladimír Přikryl – referent Ministerstva financí, dlouhodobě se zabývá legislativní tvorbou v oblasti pojišťovnictví, vystudoval filozofickou fakultu Univerzity T. G. Ševčenka v Kyjevě. Publikuje a přednáší v oblasti pojišťovnictví. JUDr. Jana Čechová – referent Ministerstva financí, dlouhodobě se zabývá legislativní tvorbou v oblasti pojišťovnictví, vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Publikuje v oblasti pojišťovnictví.
Pojišťovnictví v krizi vcelku obstálo Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc., prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc., doc. dr Jarmila Radová, PhD., Vysoká škola ekonomické v Praze Ve vyspělých ekonomikách převážně uplatňovaný liberální tržní model je po roce a půl finanční a ekonomické krize nahrazován doktrínou státních zásahů do ekonomik. Finanční a ekonomická krize rozvrátila bankovní sektor, nicméně až na výjimky se zdaleka tolik nedotkla odvětví pojišťovnictví, které je svou podstatou při finančních operacích konzervativnější. Krize se dotkla i procesu globalizace, volný pohyb zboží a kapitálu se zpomalil. Článek se také zabývá reakcí politiků ve směru zextenzívnění regulace finančních trhů a diskutuje otázky její účinnosti. V současně probíhajícím období recese má dle názoru autorů pojišťovnictví dobré předpoklady znovu nastartovat předkrizové tempo růstu. Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. – vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze - obory finance a ekonomicko-matematické výpočty, po absolvování VŠ pracoval ve vysokých exekutivních funkcích v oboru pojišťovnictví a peněžnictví, od roku 1997 pracuje na katedře bankovnictví a pojišťovnictví VŠE v Praze, je členem vědeckých rad fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze, ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci a Bankovního institutu Praha, je členem redakčního kruhu časopisů Politická ekonomie a Prague economic papers a redakčních rad Pojistného obzoru a Pojistných rozprav. Prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc. – Člen katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE v Praze, vedoucí řešitel grantu GAČR „Změny v úloze a postavení odvětví pojišťovnictví v globální éře ve světě a v ČR“, člen Akademického senátu fakulty financí a účetnictvi. Doc. Dr. Jarmila Radová, Ph.D. – Vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE v Praze, předsedkyně Akademického senátu VŠE v Praze.
26
26 Bude se v zajištění uplatňovat DPH? (Úvahy nad přelomovým rozhodnutím Evropského soudního dvora) JUDr. Erika Mačaková, LL.M., Ph.D., advokátka Evropský soudní dvůr se zabýval otázkou, zdali převod zajistného kmene může být považován za finanční transakci s výjimkou platit DPH. Případ se týkal přezhraničního převodu zajistných smluv. Až doposud bylo praxí považováno, že převod zajistných smluv nepodléhá DPH. Podle rozhodnutí ESD postrádá převod zajistného kmene prvky legální definice pojistných transakcí, a proto se na něj nevztahuje výjimka z daňové povinnosti. Předmětné rozhodnutí se dotkne nejen zajišťoven, ale i jiných subjektů účastných v podobných transakcích. S ohledem na autoritu ESD lze očekávat změnu interpretačních pravidel v rámci všech členských států EU. JUDr. Erika Mačáková, LL.M., Ph.D. – v roce 1996 dokončila studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 2001 složila advokátní zkoušky a o rok později úspěšně absolvovala státní doktorskou zkoušku na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2002 do roku 2005 se věnovala studiu mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Poté následovalo studium v programu Master of Laws (LL.M.) – finanční právo na Masarykově Univerzitě v Brně pod licencí Notingham Trend University – a doktorské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy zakončené v roce 2008 titulem Ph.D. Co se profesní dráhy týče, tak Erika Mačáková začínala jako právník centrály Pojišťovny Slavia, poté pracovala jako advokátní koncipient a od roku 2001 je samostatný advokát se zaměřením na pojišťovací právo.
Mezinárodně právní aspekty pojištění JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D., Katedra obchodního práva, Právnická fakulta Univerzity Karlovy Článek je věnován současným trendům v evropském soukromém pojišťovacím právu. Struktura článku vychází z historického vývoje pojišťovacího práva v evropském právu a v judikatuře Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku. Autor po analýze relevantních zdrojů judikatury a odborné literatury dospívá k pozitivnímu hodnocení zejména ve vztahu k praktickým zkušenostem s aplikací Nařízení Brusel I. Obecný závěr je, že nové nástroje (Nařízení Řím I, Nařízení Řím II a Nařízení Brusel I) v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého představují důležitý krok kupředu (nejenom v pojistných věcech). Na druhé straně bude třeba zejména ve vztahu k Nařízení Řím I a Řím II provést určité změny, které budou v následujících letech předmětem diskuze právní teorie a praxe. JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D. – v současné době působí jako odborný asistent a spolukoordinátor specifického vysokoškolského výzkumu (projekt: Smlouva jako nástroj ochrany účastníků obchodněprávních vztahů) na katedře obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve své vědecké a pedagogické činnosti se primárně zabývá problematikou řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu (mezinárodní obchodní arbitráž) a evropským mezinárodním právem soukromým (kolizní úprava smluvního práva z pohledu Římské úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy a Nařízení Řím I), a to jak z hlediska teoretického, tak i 26
26 praktických možností dalšího rozvoje alternativních způsobů řešení sporů v rámci rozšířené Evropské unie. Dále pak rozhodčím řízením na základě mezistátních smluv o ochraně investic a mezinárodní arbitráží s burzovními komoditami. Petr Dobiáš je spoluautorem publikace Právo mezinárodního obchodu (kapitoly: Mezinárodní licenční smlouva a Mezinárodní smlouva o dodávce investičních celků) a je autorem článku Principles of European Insurance Contract Law in Comparison with Czech Law on Insurance Contracts (Czech yearbook of international law, Juris Publishing, 2010).
K aktuální judikatuře Nejvyššího soudu ve věcech pojištění JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud Článek předkládá popis a rozbor aktuálních rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky jako soudu dovolacího ve věcech pojištění. Jde o různorodou problematiku od otázek pojištění osob a majetku a výkladu zákonných ustanovení či pojistných podmínek přes úpravu ohlašovací povinnosti při dopravní nehodě až po procesní problém naléhavého právního zájmu na určení platnosti pojistné smlouvy. JUDr. Petr Vojtek – absolvent Právnické fakulty UK v Praze, od roku 1989 působí v justici, od roku 1998 jako soudce Nejvyššího soudu. Působí v senátu rozhodujícím o dovolání ve sporech na náhradu škody, rovněž jeho publikační a přednášková činnost je spojena s problematikou náhrady škody, zejména podle občanského zákoníku a podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Nové impulsy pro důchodovou reformu a role soukromých pojišťoven Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., Česká asociace pojišťoven Článek reaguje aktuálně na politický vývoj v České republice, na podepsání koaliční smlouvy dne 12. července 2010, na jmenování nové vlády ČR a informuje o jejích záměrech, a to zejména v oblasti důchodové reformy. Jelikož vláda sdělila, že bude respektovat základní závěry Bezděkovy komise k reformě důchodového systému, tak jsou v článku specifikována podstatná doporučení této komise, které pak autor hodnotí a konfrontuje s možnou nabídkou soukromých pojišťoven. Závěrečná část článku se zaměřuje na širší souvislosti důchodové reformy, konkrétně na obsah a stěžejní myšlenky Zelené knihy k adekvátním, udržitelným a bezpečným evropským penzijním (důchodovým) systémům, kterou zveřejnila Evropská komise dne 7. července 2010. Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc. – zahájil činnost v pojišťovnictví na počátku devadesátých let jako ředitel marketingu Allianz pojišťovny, a.s. V letech 1995 – 2006 působil jako generální tajemník České asociace pojišťoven. V této souvislosti vykonával mimo jiné funkci předsedy redakční rady časopisu Pojistný obzor a časopisu Pojistné rozpravy. Od roku 2006 pracuje v sekretariátě České asociace pojišťoven jako specialista v oblasti legislativy a práva a věnuje se nadále jako předseda redakčního kruhu časopisu Pojistné rozpravy. Například jen v těchto časopisech zveřejnil od roku 1995 více než stovku odborných článků. Podílel se jako spoluautor na tvorbě anglicko-českého a česko-anglického slovníku Pojišťovnictví a na tvorbě řady publikací vydaných ČAP i jinými 26
26 nakladatelstvími. Vystupoval jako lektor na mnoha tuzemských i mezinárodních konferencích k pojišťovnictví.
Reporting v pojišťovnictví a metody jeho zkvalitňování Ing. Kateřina Lhotská, Ness Czech s.r.o. Článek se zabývá některými aspekty reportingu a možností ověřování hodnověrnosti výstupů z něj. Vzhledem k tomu, že celá problematika je poměrně rozsáhlá, snaží se v prvé řadě o její vymezení. Na tomto základě se následně pokouší definovat základní vlastnosti důvěryhodného reportingu, pojmenovat důvody, proč se zatím nedaří těchto vlastností dosahovat, a naznačovat některé cesty, jak dospět ke zlepšení. Nejedná se o vyčerpávající návod jak postupovat, který, když se použije, tak se z reportingu s nízkou úrovní důvěryhodnosti stane okamžitě množina výstupů, na něž se lze vždy a absolutně spolehnout. Jde především o otevření tohoto tématu ke všeobecné diskuzi s cílem najít cesty, jak situaci průběžně a postupně zlepšovat. Článek přináší nový pohled především v odlišném přístupu k zajištění kvality reportingu. Tradiční metody využívají spíše technologický přístup, kdy jsou stavebním prvkem reportu data a zvýšení kvality reportingu je dosahováno především zvýšením kvality těchto dat. Odlišnost popisovaného přístupu spočívá především v tom, že jako základní stavební prvek používá informaci a snaží se najít takové cesty a metody, které zajistí její nezkreslení, správné pochopení a korektní zasazení do objektivně existujících souvislostí. Ing. Kateřina Lhotská – ve společnosti Ness Czech pracuje na pozici Senior Business Consultant pro pojišťovnictví. Kromě toho je členkou managementu divize Consulting s odpovědností za finanční sektor. V oboru působí od roku 2002, kdy začínala jako vedoucí IT analýzy a vývoje v Komerční pojišťovně. Zde využila výhody menší společnosti pro získání rozsáhlých odborných znalostí pojišťovnictví a užitečných zkušeností. Po odchodu zamířila do společnosti Logos, která byla v roce 2008 zakoupena společností Ness. Kromě otázek reportingu a jeho věrohodnosti se Kateřina Lhotská zabývá i některými dalšími tématy z oblasti pojišťovnictví. Průběžně sleduje a analyzuje pojistný trh a vydává pravidelné čtvrtletní rešerše jeho vývoje. Publikuje v časopise Bankovnictví a také na serveru OPojištění.cz. Přináší i některá další nová témata (Sdílení klientů v rámci multidistribuce, ABP pro pojišťovnictví) a k těm aktuálním volí netradiční přístup (např. Znalost klienta). Její filozofií je: „Když budete dělat to, co dělají ostatní, tak nic neztratíte, ale ani nezískáte. Pokud chcete získat, dělejte věci jinak“.
Limity odpovědnosti zaměstnance za škodu Mgr. Martin Laur, Kooperativa, pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Článek se zabývá problematikou odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovním právu a specifiky tohoto odpovědnostního vztahu. Zejména je poukázáno na poměrně nízké limity výše náhrady škody, které souvisí s ochranou zaměstnance v pracovním právu. Zaměstnavatele by tato skutečnost měla vést k úvaze o dostatečnosti ochrany majetku, který zaměstnanci při výkonu 26
26 práce užívají. Článek obsahuje i poměrně vyčerpávající rozbor obecných předpokladů odpovědnosti zaměstnance za škodu a uvedení rozdílů mezi odpovědností zaměstnavatele a zaměstnance a mezi jednotlivými typy odpovědnosti zaměstnance za škodu, včetně srovnání s právem občanským. Podle názoru autora pracovní právo neposkytuje ve svém stávajícím znění zaměstnavateli adekvátní záruky náhrady škody způsobené zaměstnancem, a vytváří se tak velký prostor pro jiné způsoby ochrany majetku, zejména pro soukromé pojištění. Mgr. Martin Laur – od roku 1997 pracoval na pozici odborného referenta v rámci Evropského dokumentačního a informačního střediska Univerzity Karlovy. Poté nastoupil na pozici disponenta pojištění odpovědnosti za škodu v České podnikatelské pojišťovně a v současnosti působí jako ředitel právního úseku v Kooperativa pojišťovně, a.s. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově a absolvoval řadu zahraničních kurzů a stáží zaměřených na výkon funkce In-House Counsel, General Counsel a Compliance Officer. Autor je také místopředsedou legislativní sekce ČAP a výkonného výboru LS a členem týmu legislativního rámce pro implementaci směrnice Solvency II. Dále pak přednáší a publikuje v rámci katedry finančního práva PF UK.
Rizikové přirážky při oceňování produktů životního pojištění Mgr. Petr Sotona, Kooperativa, pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group Článek je rozdělen na dvě časti. V první je pojednáno o rizikových přirážkách z teoretické části. Jsou zde uvedeny jednotlivé typy rizik, různé interpretace a vlastnosti rizikových přirážek. Následně jsou popsány metody vedoucí k výpočtu rizikové přirážky a nakonec je nastíněna problematika týkající se modelováni závislosti mezi riziky a metod vedoucích ke snižování rizika. Druhá část článku je věnována konkrétnímu příkladu výpočtu rizikové přirážky na riziko úmrtnosti v produktu smíšeného životního pojištění. Je zde popsán postup výpočtu rizikové přirážky pomoci dvou navrhovaných metod a nakonec je proveden výpočet a krátká analýza výsledků na konkrétním příkladu. Mgr. Petr Sotona – vystudoval MFF UK v Praze obor Finanční a pojistná matematika. V současné době studuje na MFF UK v Praze postgraduální studium oboru Finanční a pojistné matematiky a pracuje v pojišťovně Kooperativa, a.s., Vienna Insurance Group jako pojistný matematik životního pojištění.
Koncepce regulace pojištění osob a konkurenčních produktů
v Česku prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc., Vysoká škola finanční a správní, česká sekce AIDA Regulace životního pojištění je v Česku upravena zákony plně v souladu s právem (směrnicemi) EU, přesto je však trh životního pojištění zásadním způsobem ovlivněn především paralelní existencí penzijního připojištění se státním příspěvkem (poskytovaným pouze penzijními fondy) a tzv. stavebního spoření a dále též vysokou koncentrací trhu životního pojištění a těchto dvou dalších produktů. Zásadní úlohu přitom také má skutečnost, že státní podpora penzijního připojištění se státním příspěvkem je nejvyšší na světě (ze zemí OECD). To vytváří zcela nerovné podmínky na trhu životního pojištění v širším pojetí, včetně penzijního připojištění. Díky státním 26
26 dotacím a kratší době trvání smluv je stavební spoření ve většině případů ještě výhodnějším produktem než penzijní připojištění. Autor doporučuje sjednocení podmínek prodeje všech produktů zabezpečení ve stáří včetně vlastního bydlení podle vzoru německých produktů typu Wohn-Riester, se státní podporou obvyklé zahraniční konstrukce. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. – rozvinul výuku pojištění na Vysoké škole ekonomické v Praze (1970-1984), pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV (1984-1989), po revoluci byl mj. náměstkem ministra hospodářství ČSFR (1991-1992), profesorem na VŠE a na HF TUL a v letech 1998-2007 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem životní pojišťovny Wüstenrot. Od roku 2007 je vedoucím katedry veřejné ekonomiky na Vysoké škole finanční a správní.
Uplatňování zákona „proti praní peněz“ v pojišťovnictví Mgr. Jiří Tvrdý, Finanční analytický útvar Ministerstva financí Nový zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorizmu, je v účinnosti od 1. září 2008. Pojišťovnám přinesl řadu úlev, přesto však přetrvávají některé nejasnosti při jeho uplatňování. Na základě zejména průběžně vydávaných stanovisek MF se tento článek snaží poskytnout souhrn poznámek i rad a zkušeností. Mgr. Jiří Tvrdý – autor článku je absolventem Policejní akademie České republiky, na Finanční analytický útvar Ministerstva financí přešel v roce 2002 z funkce vyšetřovatele hospodářské kriminality Úřadu vyšetřování pro Českou republiku. Od počátku se zabýval zejména legislativní činností v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu a uplatňování mezinárodních sankcí. V současné době je zástupcem ředitele Finančního analytického útvaru MF a vedoucím jeho Mezinárodního a právního oddělení. Vedle rozsáhlé přednáškové a konzultační činnosti se na šíření právního vědomí v uvedených oblastech podílí také publikační činností v odborných časopisech, je také autorem komentáře k původnímu „zákonu proti praní peněz“ a spoluautorem komentáře k zákonu č. 253/2008 Sb.
Vnitřní a vnější aspekty boje proti pojistným podvodům Ing. Pavel Východský, ředitel interního auditu a kontroly Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Článek pojednává o vnitřních vlivech na řízení pojistných podvodů, a to z několika pohledů. Jde zejména o vztah pojištění a pojistného podvodu, dále o jednotlivé typy pojistných podvodů a v další části o organizaci a řízení této agendy uvnitř pojišťoven včetně jejich charakteristik a zákonitostí. Z pohledu vnějších vlivů tento článek pojednává o právním prostředí ve vztahu k pojistným podvodům včetně rozdílnosti trestního a pojistně technického pohledu. V další části se zabývá ekonomickým pohledem na pojistný podvod, jeho významností včetně kvantifikace kvalifikovaného odhadu pojistných podvodů. V závěrečné části pak popisuje formy spolupráce pojišťoven na společném trhu jako účinného nástroje boje proti pojistným podvodům. Ing. Pavel Východský – ředitel Interního auditu a kontroly Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, externí člen katedry pojišťovnictví Ekonomické fakulty Technické univerzity Liberec, do roku 2009 26
26 vrchní ředitel Interního auditu a vyšetřování České pojišťovny a.s., do roku 2009 předseda sekce prevence pojistného podvodu České asociace pojišťoven.
Aktuální stav provádění elektronických právních úkonů podle zákona č. 300/2008 Sb. Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. LL.M., soudní znalec, člen Legislativní rady vlády ČR Česká republika zavedla v roce 2009 zcela nový nástroj pro elektronickou komunikaci s orgány státu a následně i mezi uživateli samotnými. Je to informační systém datových schránek, který umožňuje jednoznačně identifikovat a autentizovat uživatele, doručit datovou zprávu včetně příloh (jakýchkoliv digitálních dokumentů) příjemci a prokázat, že zpráva byla doručena a že se s ní příjemce seznámil. Jedná se o zcela nový, státem garantovaný bezpečný kanál pro komunikaci mezi všemi uživateli datových schránek, poskytující daleko vyšší kvalitu zabezpečení, nežli při klasické e-mailové komunikaci. Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. LL.M. – vysokoškolský učitel, soudní znalec a odborník na ekonomiku, právo a bezpečnost informačních systémů. Byl rektorem Vysoké školy finanční a správní v Praze. Nyní vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně a působí ve své kanceláři soudního znalce v Praze (www.znalci.cz). Je členem řady vědeckých rad vysokých škol, redakčních rad, autorem a spoluautorem řady knih, skript a mnoha mezioborových článků z oblasti informatiky, práva, organizace a řízení, veřejné správy a e-governmentu. Podílí se také na legislativních pracích v ČR v oblasti informatiky. Významný je jeho podíl na zákonu o elektronickém podpisu a na další české legislativě týkající se především elektronické komunikace, včetně zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. V letech 2001 – 2004 byl předsedou subkomise pro právo informačních systémů Legislativní rady vlády České republiky, v roce 2004 jej vláda jmenovala členem Legislativní rady, kde působí doposud.
K elektronickým dokumentům v právní praxi JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity Článek se věnuje problematice používání elektronických dokumentů v právní praxi. Výklad je založen na předpokladu, že s příchodem informačních a komunikačních technologií sice dochází ke změnám vnější jevové formy dokumentu, avšak jeho podstata a dominantní způsoby využití zůstávají neměnné. Elektronický dokument tak musí disponovat přinejmenším stejnou informační hodnotou, jako je tomu u tradičně používaného dokumentu listinného. Jen to umožní jeho plnohodnotné využití jako důkazního prostředku v každodenní právní praxi. Klíčovou součástí dokumentu prokazujícího právní jednání je podpis. Článek se v tomto směru věnuje nejen elektronickému podpisu ale též dalším možnostem, jak lze za užití současných technologií podpis mechanicky nahradit bez ztráty autenticity a ověřitelnosti elektronické písemnosti. Současné kontraktační platformy založené na autentizaci uživatelů ve formě uživatelských účtů a na důkladném záznamu uživatelských aktivit v tomto směru poskytují důkazně kvalitní, a přitom i 26
26 dostatečně ergonomická a uživatelsky přívětivá řešení. Posledním z dílčích témat článku pak je trvalost elektronických dokumentů. V tomto směru je třeba přiznat, že aktuální legislativa nedává příliš velký výběr typických institutů, které by byly způsobilé ochránit elektronické dokumenty před postupnou ztrátou ověřitelnosti. Možností, která se nabízí do budoucna, je především důvěryhodné ukládání ve standardizovaných systémech libovolné kapacity. V závěrečné části pak článek konstatuje v oboru distanční spotřebitelské kontraktace v pojišťovnictví existenci sice specifické avšak nejasné respektive problematické legislativy. Namísto čekání na ustálenou judikaturu (to může být značně zdlouhavé a ekonomicky nebezpečné) vybízí závěrečná úvaha spíše ke společnému vymezení základních doporučených postupů (best practices), které mohou celému prostředí distanční spotřebitelské kontraktace v pojišťovnictví přinést kýženou kvalitu, a tím i ekonomickou a právní jistotu k dalšímu rozvoji. JUDr. Radim Polčák, Ph.D. – vedoucí Ústavu práva a technologií. Radim Polčák vystudoval právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a od roku 2002 zde působí a publikuje v oborech právní teorie, právní filozofie a práva ICT. Jako host přednáší na právnických fakultách a justičních vzdělávacích institucích v ČR, Rakousku, Maďarsku a Velké Británii. JUDr. Polčák je předsedou organizačního výboru mezinárodního sympozia Cyberspace a národní konference České právo a IT, šéfredaktorem časopisu Masaryk University Journal of Law and Technology a členem řídících orgánů několika odborných časopisů a mezinárodních konferencí v oboru práva informačních a komunikačních technologií. Od roku 2005 je rovněž rozhodcem stálého rozhodčího soudu pro doménová jména .eu při RS OHKAK.
26
