EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Krizová intervence ve škole lektoruje: Mgr. Magdaléna Steinerová autor: Mgr. Magdaléna Steinerová PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Registrační číslo projektu:
CZ.2.17/3.1.00/36357
Realizátor projektu:
FZŠ při PedF UK, Praha 13, Brdičkova 1878
Obecné informaci o krizi a krizové intervenci
Krize je zákonitý jev běhu našeho života. Je součástí normálního života jedince.
Krize přichází buď s naším vývojem, nebo s nastolením vnějších podmínek (většinou náhle vzniklým) a je potřeba na ni reagovat. S krizí se otevírá nová rovina našeho života (bod obratu). Bez ní by nebylo možné dosáhnout vývoje, pokroku. Pojetí v medicíně: okamžik nemoci, kdy se rozhoduje, zda nemoc zvítězí, nebo ustoupí. Pojetí v psychosociální oblasti: krize je důsledek střetu s překážkou, kterou nejsme schopni zvládnout vlastními silami. Důležitý je subjektivní prvek. Krize je definována jedincem. Krize je prožívána individuálně. Jedincem je prožívána jako ohrožující situace. WWW.OPPA.CZ
2
Obecné informaci o krizi a krizové intervenci
Pomoc v krizi je soubor postupů, které mají základ v přirozených strategiích, kterých obvykle spontánně užíváme. Původ slova – krize – bod obratu Antické drama – vystavěno tak, že se tu se tu rozehrává konflikt, který vyústí v krizi (Agamemnón je postaven před volbu, zda obětovat dceru pro úspěch vojenského tažení. Následky rozhodnutí jej poté stále provází a nakonec se mu stanou osudnými. Příklad ze života: Studentka medicíny zjišťuje, že udělala špatnou volbu ohledně výběru studia. Rozhoduje se, zda studium i přes vnitřní odpor dokončí, nebo zda docílí životní změny i přes nátlak rodičů.
WWW.OPPA.CZ
Typy krizí – situační krize
Situační krize – stresor je působí z vnějšku,
Vnější stresory působí jako:
Stresor je událost, na kterou jedinec reaguje nepředvídatelným stresem (trvá hodiny i dny).
ztráta něčeho, nebo hrozba (ztráta zdraví, ztráta blízkého člověka, nemožnost pokračovat v nějaké činnosti, obava z neúspěchu při zkoušce)
Závažnost je dána subjektivním nazíráním krize a dostupností vyvažujících faktorů. )
změna a její anticipace (stěhování, rozvod, změna školy, třídního kolektivu)
volba (rozhodování mezi dvěma partnery, volba studia, povolání) WWW.OPPA.CZ
Typy krizí – tranzitorní krize
Tranzitorní krize – přechodová
Stresorem jsou očekávané životní změny. Člověk v průběhu svého vývoje a zrání zdolává spoustu překážek, které se objevují v určitém časovém období. Vyskytují se v rámci života jednotlivce (puberta, adolescence, klimakterium), v rámci života rodiny, společnosti(výběr partnera, sňatek, narození dítěte, rozpad rodiny, úmrtí v rodině).
WWW.OPPA.CZ
Typy krizí – vývojová krize
Krize zrání – moment, kdy člověk potřebuje svůj život dorovnat do přirozeného běhu, změnit koncept (např. o fungování partnerského vztahu). Vývojové překážky zdoláváme, abychom si zajistili saturaci základních potřeb (jistoty, být milován, upevnit svou identitu, získat svůj prostor pro svou intimitu apod. ) Pokud se vyřešení krize nezdaří, nastupuje náhradní opatření pro saturaci uvedených základních potřeb Pokud náhradní opatření selže, ocitá se člověk v krizi zrání (vývojové krizi).
Příklady:
Žena, která byla v dětství zneužívána si najde agresivního partnera. Mladý muž, který byl na základní škole šikanován si nedokázal vymezit svůj prostor ve školním kolektivu a v dospělosti je přehnaně ostýchavý a nedokáže pracovat v kolektivu. Dítě bylo přijímáno od svých rodičů pouze za samé jedničky. Člověk ale potřebuje i své neúspěchy a přijímat se i jako pětkař.) WWW.OPPA.CZ
Typy krizí – traumatická krize
Traumatická krize - krize pramenící z náhlého traumatizujícího stresoru
Vznikají na popud vnějšího stresoru velké síly, který jedinec neočekává a nad nimž nemá žádnou kontrolu (nejsou zde vyvažující faktory). Reaguje šokem, zdrcením, ochromením (smrt blízké osoby, znásilnění, zneužití, ublížení dítěti).
WWW.OPPA.CZ
Neodkladné krizové stavy
Zásady - navázat s osobou v krizi kontakt – Jde o vysoce naléhavé situace. Patří vyzvat ji, ať o sobě hovoří, ať hovoří sem akutní stavy, které mohou, ale o tom, jak vnímá situaci také nemusejí provázet psychické onemocnění (akutní psychotické - zajistit její bezpečí a bezpečí okolí stavy, akutní intoxikace návykovou - postupovat s klientem po malých látkou, sebevražedné, vražedné krocích (nebudeme přemýšlet nad chování, nekontrolovatelná zlost, řešením krize, životní situace, ale agrese. dohodneme se na jednotlivých úkonech, které je potřeba udělat pro odvrácení akutního nebezpečí) - přivolat odbornou pomoc (psycholog, pracovník krizového centra, rychlá záchranná služba, policie) WWW.OPPA.CZ
Reakci na krizový stav
Přirozené vyrovnávací strategie – jsou fylogeneticky dané, mají za úkol zajistit přežití, mají fyziologický podklad (aktivace, útlum), jsou na úrovni instinktů
Obranné mechanismy – reakce na náročnou situaci, která dává jedinci mentální odstup a tím jej chrání před její nepříjemností, nebo bolestí
Patří k nim:
Popření (Nepamatuji si, že by do mě někdo bouchl).
Útok Útěk Útlum- ztuhnutí (zvíře se jeví jako mrtvé), jsou zablokovány myšlenkové pochody, člověk má tendenci omdlít.
Racionalizace (V každé třídě musí být nějaký otloukánek.) Náhradní řešení (Bojím se, že neuspěji z matematiky, tak si stanovím jiný cíl: stejně jsem lepší ve sportu.) Regrese – vývojový krok zpátky, sestoupení na nižší vývojový stupeň. Např. žák 8. třídy potřebuje k zvládnutí nervozity WWW.OPPA.CZ lízat lízátko, nebo žvýkat.
Strategie vedoucí k překonání krize
vědomé adaptivní postupy, které vedou k vyrovnání situace, jsou osvědčené, užitečné, zdravé, život obohacující. U klientů je třeba je respektovat a podporovat. kontakt s pocity, dát průchod svým emocím – emoce při prožívání krize mohou být velmi silné a je obtížné je skrývat. Za své emoce se stydíme a omlouváme. Platí mýtus, že silný člověk má své emoce pod kontrolou. Schopnost sdílet a sdělovat – dovednost přizvat druhé k tomu, co prožíváme, umět to sdělit, naslouchat si. Vyžaduje to často překonat blokující pocity (stud, obava). Pokud se sdílení zdaří, výsledek může být obohacující pro všechny zúčastněné. Dobrý kontakt s tělem – Tělesné reakce jsou důležité indikátory toho, co se děje (nebo že se něco děje). Tělesně prožíváme zájem, averzi, bolest, únavu. Ve stresu máme tendenci nevnímat vlastní tělesné prožitky. Dobrý kontakt s tělem dává zprávu o individuálních mezích únosnosti, má ochranný a varovný význam. WWW.OPPA.CZ
Strategie vedoucí k překonání krize
Kontakt s vlastními potřebami – v krizi vyvstávají některé niterné psychické potřeby, které možná dříve byly opomíjeny a nyní přicházejí ke slovu (najednou si uvědomím, že se hněvám na své rodiče + nejsem si jistá, jestli je správné, že prožívám hněv vůči svým rodičům). V krizi se dostávají do popředí také naprosto bazální lidské potřeby (sucho, teplo, klid, bezpečí, tekutin, energie – chuť na sladké, spánku apod.) Vědomí vlastních hranic – krize nás přiměje zkonfrontovat se s mezemi vlastní únosnosti a vymezit se tam, kde to doposud nebylo možné, nebo jsme si tuto potřebu neuvědomovali (člen náboženské sekty si uvědomí, že je manipulován, matka gamblera přestane dávat synovi peníze, šikanovaný žák se rozhodne svěřit se třídnímu učiteli). Mnohdy jde o zážitek utvrzení něčeho, co už do jisté míry zatím jen tušíme.
WWW.OPPA.CZ
Strategie vedoucí k překonání krize
Orientace v situaci – člověk v krizi ztrácí orientaci, často panikaří, pole vnímání a pro vyhodnocení situace se zúží, často se octne jakoby „v tunelu“ – vidí pouze dvě možná řešení (buď, anebo), vytrácí se kapacita pro uvažování a hledání dalších řešení. Je třeba mu nabídnout prostor, ptát se, co si o své vlastní situaci myslí, co o ní ví, co by ještě potřeboval. Problémem může být nedostatek informací, nebo jejich nepřehlednost – potřebuje si je uspořádat. Schopnost využít své vlastní starší zkušenosti- zkušenosti kladné i záporné mají svůj směrující význam. Schopnost využít zkušenosti blízkých lidí – nasměrovat klienta do rodiny, do okruhu blízkých lidí Schopnost využít potenciálu přirozené komunity – společenství lidí, kteří žijí ve stejné lokalitě, instituci (škola). Funguje tu princip vzájemnosti, výpomoc, rada, možnost sledovat různé modely chování a řešení.
WWW.OPPA.CZ
Strategie vedoucí k překonání krize
Schopnost využít vzorců kolektivního chování – společenské rituály (účast na pohřbu, na svatbě). Vzorce kolektivního jednání se týkají i katastrof a reakcí na ně. (Při povodních v roce 2002 bylo možno zaznamenat větší připravenost než při povodních v roce 1997). Díky tomu, že o katastrofách v různých částech světa víme, rozvíjíme představy o reakcích na ně a o způsobech ochrany – to napomáhá ke vzniku kolektivních vzorců chování. Inspirace literárními příběhy, zapojení vlastní fantazie, kreativity Uchýlení se k víře, naději, spirituálnímu rozměru utrpení
WWW.OPPA.CZ
Scénář krizové intervence
Ke krizové intervenci ve škole může dojít na požádání dítěte (vyžádaná), nebo na požádání rodiče, učitele (všimnou si, že se s žákem něco děje, mají o něj obavu), nebo na základě situace, na kterou je třeba reagovat (tragická událost, hromadné neštěstí). Velká část krizových intervencí ve škole je ze strany žáka nevyžádaná (rozdíl oproti klientům krizových pracovišť). V praxi to znamená, že žák nás sám většinou nevyhledá, ale my musíme reagovat na jeho stava a informovato ho o tom, co prožívá. Dospělého klienta vždy vedeme k tomu, aby si sám svoje pocity uvědomil, aby se sám ve své situaci orientoval.
WWW.OPPA.CZ
Zásady a kroky krizové intervence
reagovat na základní potřeby dítěte (teplo, tekutiny, nutkání na WC, energie, klid apod. zajistit pocit bezpečí – odvést dítě do klidné místnosti a vytvořit bezpečný rámec pro rozhovor. Pokud mě dítě nezná, představím se mu. Pokud mě zná, připomene si, kdy a za jakých okolností jsme se už setkali. Vytvoříme tak pocit kontinuity (víme už o sobě, máme na co společně navázat, trochu už víme, co od sebe můžeme očekávat). Ujistíme dítě, že i když náš hovor probíhá na půdě školy, nestojíme proti sobě jako učitel a žák. (Dítě nesmí mít pocit, že jeho jednání bude posuzováno jako kázeňský přestupek. Je možné, že k trestu doje, ale musí si být jisto, že zde není proto, abychom se dozvěděli něco, za co bychom ho mohli potrestat.)
WWW.OPPA.CZ
Zásady a kroky krizové intervence
započetí v rozhovoru a základní orientace v situaci – Jednoduchou větou vyzveme dítě, aby vyprávělo svůj příběh.(Pověz mi prosím vše, co se stalo.) Pokud mluví stručně, může uvítat otázky (Kdy se to stalo? Kdo tam ještě byl?) očekávání – Pokud máme dostatek informací o situaci, je potřeba, aby bylo formulováno očekávání pomoci (co bys potřeboval, aby se tady vyřešilo? Co bys potřeboval s mojí pomocí vyřešit). Může od nás chtít, abychom si promluvilo s matematikářkou, aby neseděl vedle XY. Někdy ale může být zakázka jen sdílet s někým něco, získat podporu pro vlastní pocity (dívka z 9. třídy si přijde popovídat o vztahu se svou matkou). Složitější zakázka např. „Nechci dostávat poznámky.“ Pak s dítětem hledáme spouštěče – proč, za jakých okolností dostává poznámky (rozčílí ho něčím učitelka, spolužák, jsou situace, kdy se nedokáže kontrolovat – které situace to jsou apod.)
Na očekávání se ptáme i pokud je intervence ze strany žáka nevyžádaná a pokud nám žák v rozhovoru nastínil situaci, se kterou si opravdu neví rady. Pokud sám řešení situace neví, nebo nemá chuť o tom přemýšlet, můžeme mu nějaké nabídnout. Intervenci ale můžeme také zakončit nabídnutím WWW.OPPA.CZ dalšího setkání.
Zásady a kroky krizové intervence
Můžeme nabídnout některé z vyrovnávacích strategií (zkušenosti s podobnou situací, zkušenosti druhých). Dohoda a závěr – Dohodneme se, co udělá dítě pro změnu, v čem mu pomůžeme my. Můžeme se dohodnout na dalším setkání, kdy si sdělíme, jak se nám daří předsevzetí plnit.
Podle zvážení informujeme rodiče o průběhu naší intervence. Informujeme vždy, pokud je ohroženo zdraví a bezpečí dítěte (vážné psychické poruchy – bludy, sebevražedné myšlenky) a doporučíme vyhledat odbornou pomoc (klinický psycholog, psychiatr, krizové centrum).
WWW.OPPA.CZ
Techniky usnadňující komunikaci
provázení – vytvoříme kontakt a pocit rekapitulace, shrnutí, parafrázování důvěry, přizpůsobíme se tempu, – dáme tak, najevo, že slovníku dítěte, necháme ho nasloucháme, rozumíme (svou projevit jeho emoce, pomůžeme mu účast) + sami si ověřujeme, že je zvládnout (Vidím, že máš na chápeme správně situaci + někoho vztek, možná máš pomáháme si tak posunout se z něčeho obavu, je ti do pláče v rozhovoru dál apod.) kotvení – zpevňování některých vedení – vést rozhovor určitým odpovědí, nebo reakcí klienta (To směrem, nepostupovat příliš rychle: jsi udělal dobře, že jsi odtamtud nechat se vyjádřit, orientovat se utekl, že jsi to někomu řekl, že jsi v situace, ptát se na očekávání atd. se přiznal apod.) technika zrcadlení – snaha o napodobování slovního i mimoslovního chování dítěte (to tě fakt šokovalo), účelem je dát najevo, že chápeme, jak se cítí
zhodnocující formulace na závěr – dát dítěti najevo, že jeho sdělení má váhu, že je podstatné. WWW.OPPA.CZ
Krizové situace u dětí školního věku
Krize tranzitorní: •
Vstup do školy
•
Přechod na druhý stupeň
•
Adolescentní krize
•
Volba povolání
Krize související se školním prostředím: •
Školní stres
•
Šikana
Traumatické krizové situace:
•
Sebepoškozování
•
Sebevražedné chování WWW.OPPA.CZ
Tranzitorní krize u dětí školního věku
•
Vstup do školy
•
Přechod na druhý stupeň
Vstup dítěte do školy je důležitým Mění se složení třídních kolektivů, krokem v životě jedince, kdy ze jejich sociální a sychologické světa her vstupuje do světa charakteristiky. Žáci se vývojově práce a povinností. Na zvládnutí dostávají do obtížného období – tohoto kroku závisí úspěšnost puberta, doprovázené emoční jeho další studijní dráhy i instabitou, impulsivitou, sociálního začlenění. potřebou sebeprosazení, citlivé reakce na kritiku, negativismus Dítě v tomto přechodovém období atd. Obecně jsou pro žáky musí zvládnout spoustu nároků podmínky specifické – rozdílné v mnoha oblastech života: vyučovací přístupy jednotlivých, kognitivní schopnosti, střídajících se pedagogů, schopnost adaptability, sociální přechody mezi učebnami, větší dovednosti, emoční stability. suma osvojovaných znalostí.
WWW.OPPA.CZ
Tranzitorní krize u dětí školního věku
•
Adolescentní krize
- období hledání nové identity, opouštění dětského vnímání světa a sama sebe a budování si nového sebepojetí. •
- agravovaná adolescentní krize – stavy, kdy jedinec opustí svou dětskou identitu, ale nevytvořil si novou. Projevuje se zvýrazněnými jevy provázející adolescentní krizi (bezradnost, vyhrocenost konfliktů, negativismusm apod.)
•
Volba povolání
V raném dětství jsou představy o budoucím povolání spojeny s fantazijními přáními. V pozdním dětství fantazii nahrazuje zájem o určitou oblast. Ve věku okolo 14 let jedinec objevuje svoje schopnosti a limity a jim přizpůsobuje výběr svého budoucího povolání. Rozhoduje se mezi výzvou, nebo rezignací na vysněný cíl a hledání cíle náhradního.
WWW.OPPA.CZ
Školní stres
Stres ve školách je běžný jev a každý žák nějaký stres v běžném školním týdnu prožívá. Je známo, že období před zkouškami přináší stres. Školní docházka však může žákům působit obavy i z mnoha jiných důvodů (jsou často káráni, těžká látka, podrobení se školnímu řádu). Školní stres je negativní emocionální prožitek (např. úzkost, zlost, deprese, frustrace) pramenící z některého aspektu výuky. Vychází zejména z obav a starostí, které žáci prožívají ve škole a z nároků, které na ně škola klade. Příznaky stresu: -
fyzické: bolesti ve svalech, hlavy, břicha, bledost, pocity na zvracení, časté chození a toaletu, napětí ve tváři
příznaky v chování: náhlá uzavřenost, vyvolávání hádek, plačtivost, výbuchy vzteku, nesoustavná práce, nepečlivost, zasnění se, zírání někam, snaha upoutat pozornost, nedostatek péče o vlastní vzhled WWW.OPPA.CZ
Školní stres – působení stresorů
Ve školním prostředí je mnoho stresorů, které jsou vnímány jako hrozba, hrozba ztráty něčeho (zkoušení, prospěch, ztráta kamaráda, kritický komentář učitele, zesměšnění). To, co z potencionálního stresoru způsobí stesor aktuální, závisí na tom, do jaké míry se cítí žák danou situací ohrožen. Když máme strach o svůj prospěch, jsou ohroženy naše dlouhodobé cíle a očekávání. Bojíme se, jak nás budou vnímat ostatní, toho, že nastalá situace může zmařit naše plány. Na každého žáka působí stres jinak. Různí žáci jsou vystaveni různě silným stresorům, ale i stejné potenciální stresory nevnímá každý jako ohrožení. Dále se podílí osobní vlastnosti žáka (schopnost správně vyhodnotit situaci, vlastní zájmy a hodnoty, schopnost mobilizovat své síly apod.) Podílejí se také mimoškolní stresory + podmínky, ve kterých žije, které mohou zvýšit nebezpečí, že bude školní nároky vnímat jako hrozbu.(Zažívá-li problémy doma, mohou tyto problémy zvýšit sklon podléhat ve škole stresovým situacím.)
WWW.OPPA.CZ
Hlavní příčiny školního stresu
-
nástup do školy, přestup na druhý stupeň, přestup na střední školu – strach pramení z toho, že učivo bude těžké, že učitelé budou přísní, ze šikany od spolužáků. (Obavy může zmírnit možnost seznámit se se školou dříve než ji bude navštěvovat, např. den otevřených dveří.)
-
studijní nároky a vztahy ve škole: tlak na dosažení dobrých školních výsledků, přetěžování učivem, problémy s rodiči, nebo učiteli v souvislosti se školou, problémy s jinými žáky, strach žáka z budoucnosti, obavy o další vzdělávání, strach z veřejného neúspěchu
-
strach ze zkoušení, z písemné práce – dvě složky: špatný výsledek může ovlivnit sebehodnocení a důležitá rozhodnutí o budoucnosti + je provázen akutními fyzickými stavy (pocení, třes, zvýšená tepová frekvence, nauzea)
WWW.OPPA.CZ
Strategie vedoucí ke zmírnění stresu
přímá technika – identifikace zdroje stresu a jeho odstranění, zmírnění jeho působení (např. věnovat práci více času) paliativní – zdroj stresu nelze odstranit, zaměřují se na zmírnění citových prožitků a reakcí (odvrátit mysl od problému, odreagovat se, relaxační techniky)
WWW.OPPA.CZ
Intervenční strategie
stresové poradenství + zvládání antistresových technik – cílem je zlepšení některých dovedností (lepší organizace času, rozpoznání stresu) a nácvik paliativní techniky (relaxace) vytvoření “mapy stresu” školy – škola by měla předvídat stresové situace a podle nich uzpůsobit svůj harmonogram plánování zátěžových akcí (např. sportovní den) materiální prostředí školy sociální zázemí školy – přátelská a vlídná atmosféra
WWW.OPPA.CZ
Šikana
Agresivní jednání jednoho žáka, namířené proti druhému žáku s cílem způsobit mu trápení (fyzická, verbální, nepřímá – vyloučení), které je systematické a trvá delší dobu. Následky šikany: zhoršený prospěch, záškoláctví, depresivní onemocnění, sebevražedné myšlenky a jednání Šikana se odvíjí od vztahu mezi obětí a agresorem. Agresorovi působí radost vidět oběť trpět. Šikanovaný žák se buď chová submisivně a dává najevo strach, nebo využije své možnosti a dovednosti a šikaně se vyhne, nebo jí zamezí.
WWW.OPPA.CZ
Strategie proti šikaně
Když tě někdo šikanuje: Buď neústupný a rozhodný; podívej se mu do očí a řekni mu ať toho nechá.
Co nejrychleji odejdi. Někomu dospělému hned řekni, co se stalo. Když už k šikaně došlo: Řekni to učitelce, nebo jinému dospělému Řekni to rodičům Pokud máš strach svěřit se dospělému, požádej kamaráda, ať jde s tebou. Nesváděj vinu za to, co se stalo na sebe. Až budeš o šikaně s dospělým mluvit, vyjádři jasně: Co se stalo.
Jak často se to dělo. Kdo u toho byl. Kdo to viděl. Co už jsi v tom směru podnikl.
WWW.OPPA.CZ
Co dělat, když se šikana vyskytne
-ohlásit případ třídnímu učiteli/řediteli/vychovateli případ vyšetřit -pohovořit s obětí a kontaktovat rodiče, vyjádřit oběti svou podporu, navrhnout možnost někomu se svěřit -šikanujícího žáka odpovídajícím způsobem potrestat a kontaktovat rodiče -svolat výchovnou komisi – žák by si měl uvědomit své chování a jeho dopad na ostatní, měl by jasně vědět proč a jak je trestán
S šikanujícím dítětem je potřeba si promluvit a vysvětlit mu, že to, co dělá ostatním ubližuje. Pomožte mu vcítit se do druhého, uvědomit si, jako to je z pozice oběti. WWW.OPPA.CZ
Zásady pro intervenci při šikaně - zachovat klid, ovládat vlastní emotivní reakce -brát incident, nebo zprávu o něm zcela vážně -co nejrychleji reagovat, zahájit nějaký postup -rozmyslet si, jak bude záležitost řešena (individuálně, koho z žáků se budeme ptát a v jakém pořadí)
vyjádřit postiženému své pochopení; nesmí se cítit trapně nebo hloupě -nabídnout postiženému konkrétní radu, podporu -šikanujícímu žákovi jasně naznačit, že jeho chování je nežádoucí WWW.OPPA.CZ
Sebepoškozování
•
Sebepoškozování je autoagresivní chování, zahrnuje různé formy ubližování vlastnímu tělu (píchání, řezání, pálení se, vytrhávání si vlasů apod.) Nejčastěji k němu dochází ve věku okolo 13-14 let.
Spouštěcím mechanismem je často silná negativní emoce, prožitek, dlouhodobá deprivace, úzkost, pocity viny. Příčiny, které mohou vést k sebepoškozování mohou pramenit z: •
Rodina (neporozumění ze strany rodičů, nezájem o dítě, rozvod, pocit osamělosti, zanedbávání, násilí v rodině)
•
Nepříjemné, negativní zážitky (týrání, sexuální zneužívání, přebíjení psychické bolesti fyzickou, šikana)
•
Citová oblast (emoční tíseň, pocity viny, dlouhodobý stres, nebo frustrace, dospívání)
•
Citová oblast (emoční tíseň, pocity viny, dlouhodobý stres, nebo frustrace, dospívání) WWW.OPPA.CZ
Sebevražedné chování
Dětské sebevraždy jsou u nás druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí, hned po úrazech. Období nejvyššího rizika je vždy kolem vysvědčení. Někdy děti reagují na rodinné konflikty, mají tendenci brát na sebe vinu za to, že se rodiče hádají, nebo jsou za to i přímo obviněny. Někdy je to neúnosná situace týrání, zneužívání, šikany, deprese. Pubescence období náporu velkých tělesných a duševních změn, první lásky, tendence řešit vše absolutně, bez kompromisů. Důvody, které se dospělému zdát banální, mohou u pubescenta končit sebevraždou. Období adolescence nese s sebou krizi týkající se hledání smyslu života, vlastní identity. Trápení s láskou stále přetrvává jako vážné téma.
WWW.OPPA.CZ
Příznaky sebevražedného chování
Zaobalená oznámení typu „už ode mě budete mít pokoj“, někdy se objeví otevřená hrozba sebevraždou (třeba ve školní práci) Dávání si věcí do pořádku, vracení vypůjčených věcí, splácení dluhů, rozdávání emočně významných věcí (jako by se chtěl loučit), narůstající izolace, pocity zbytečnosti, bezmoci, sebevražedné pokusy v minulosti.
Pokud takový žák vyhledá naši pomoc, má se mu dostat ocenění, že se rozhodl o tom mluvit. Má zažít, že není se svými bolestmi sám, že se má o koho opřít.
Škola má zajistit psychologickou pomoc a informovat rodiče.
WWW.OPPA.CZ
Stupně vážnosti sebevražedných sklonů
Nízké riziko: žák mající sebevražedné představy, ale dosud sebevraždu neplánuje. V minulosti se o sebevraždu nepokusil. Střední riziko: student s minulostí sebevražedných pokusů, který v současné době sebevraždu neplánuje; či student plánující sebevraždu bez předchozích pokusů v minulosti. Vysoké riziko: žák s minulostí sebevražedných pokusů, který uvažuje o sebevraždě v současné době. Měl by být pod neustálým dohledem. Bez ohledu na úroveň rodiče musí být vždy upozorněni na zařazení dítěte do rizikové skupiny. Výjimku tvoří rodiny s historií zanedbávání či týrání dítěte. V tomto případě je WWW.OPPA.CZ
Příčiny suicidálního chování
rodinné faktory – dispozice k psychiatrickým onemocněním v rodinné anamnéze
interpersonální příčiny – přičiny v mezilidských vztazích
neuspokojivé rodinné poměry - rozpad rodiny, rozvod rodičů, převážně s dlouhodobými předrozvodovými, rozvodovými a porozvodovými spory
konflitky s rodiči
zájem o paranormální, transcendentní jevy – zejéma u adolescentů se setkáváme s představami o posmrtném životě – aby mohli zemřít a narodit se v jiné době a prožít lepší život, když svůj život pociťují jako neuspokojivý
mnohdy se jedná o „volání o pomoc“ v neuspokojivé, tíživé a ohrožující situaci.
WWW.OPPA.CZ
Vliv školního prostředí na suicidální chování Škola, vzdělávání hraje v životě dítěte a celé rodiny významnou roli. Školní úspěšnost má bezpochyby pozitivní význam v duševním životě dítěte a dospívajícího, zatímco školní neúspěch, ať v oblasti prospěchové či vrstevnické, zvyšuje nebezpečí suicidálního jednání. Školní zátěž může znamenat přetížení a vést od pocitu neúspěšnosti a vlastního selhání k depresivním prožitkům. Kolektivní vrstevnické vztahy souvisí bezesporu se zapojením dítěte a dospívajícího ve škole a hrají zde velkou roli. K přiměřenému sebevědomí patří dobré zapojení se mezi spolužáky a dobrá pozice mezi nimi. Ohrožujícími faktory jsou šikana ze strany vrstevníků, pocity nedostačivosti a, neúspěchu a nízkého sebevědomí.
WWW.OPPA.CZ
Příčiny krizových stavů u dětí - shrnutí
Škola - špatný prospěch, šikana, problém s učitelem, problémy se spolužáky a jiné.
Sociálně-patologické jevy/psychopatologie – zneužívání návykových látek, týrání, sexuální zneužívání, šikana, sebepoškozování, psychické onemocnění Rodina – změny v rodině, neshody rodičů, sociálně patologické jevy v rodině
Vztahy – nepřijetí do skupiny, osamělost, izolovanost, zamilovanost apod. Osobní obtíže - nízké sebevědomí, pesimistická nálada, negativní myšlenky, osobní neúspěchy (například ve sportu), akutní onemocnění, strach z onemocnění, strach z následků onemocnění (úrazů apod.), vyrovnávání se se zjištěním závažného onemocnění, úmrtí blízké osoby, úmrtí zvířátka. Sexuální otázky - Otázky ohledně sexuální orientace, sexuálních tužeb, masturbace
WWW.OPPA.CZ
Možnosti pomoci – linky důvěry
Linka bezpečí •
Bezplatná pro děti a mládež, nonstop 116 111
•
Pro rodiče 840 111 234; 606 021 021, email:
[email protected]
•
internetová linka:
[email protected]
Linka důvěry Dětského krizového centra •
Linka důvěry pro děti i pro dospělé nonstop 241 484 149
•
skype: ld_dkc
•
internetové poradenství:
[email protected]
WWW.OPPA.CZ
Možnosti pomoci – ambulantní zařízení
Dětské krizové centrum Praha adresa: V Zápolí 1250, Praha 4
telefon pro objednání: 241 480 511 e-mail pro objednání:
[email protected] Centrum krizové intervence Praha adresa: Ústavní 91, Praha 8 telefon pro objednání: 284 016 110
WWW.OPPA.CZ
DĚKUJI ZA POZORNOST
xxx