Látky poškozující životní prostředí, základy ekologie. Základy toxikologie a ekologie Marek Šír

Látky poškozující životní prostředí, základy ekologie

Základy toxikologie a ekologie Marek Šír [email protected]

Pesticidy Látky určeny k hubení, odpuzení nebo kontrole škodlivých činitelů, včetně přenašečů lidských nebo zvířecích nákaz - celkově zaregistrováno kolem 800 účinných látek

•

•

Podle biologické účinnosti: zoocidy – hubení škůdců živočišného původu – insekticidy (hmyz), akaracidy (roztoči), rodenticidy (hlodavci)…, herbicidy (plevelné rostliny), fungicidy (houby), repelenty (odpuzování škodlivých organismů) V ČR i ve světě – v současnosti nejpoužívanější širokospektrý herbicid glyfosát – nízká toxicita, rychlý mikrobiální rozklad

•

WHO – 5 kategorii nebezpečnost pesticidů na základě akutního rizika pro člověka

•

Některé pesticidy – perzistentní, bioakumulativní látky s dlouhodobými nežádoucími účinky, např. chlorované pesticidy – používané v minulosti, ale stále přítomné v žp

Sublimace / vypařování

Transport v atmosféře / sorpce na částice

Fotochemická degradace

Příjem do rostlin / transpirace

Chemická degradace

Adsorpce / desorpce

Hydrolýza / vytěkávání / depozice

Mikrobiální degradace

Faktory ovlivňující pohyb pesticidů v životním prostředí: rozpustnost ve vodě, rozdělovací koeficient oktanol/voda (KOW), koeficient sorpce na organický uhlík (KOC), biokoncentrační faktor (BCF), distribuce mezi kapalnou a plynnou fází (Hi)

Chlorované pesticidy - DDT 1,1,1-trichlor-2,2-bis(4chlorfenyl)ethan (DDT) – organochlorový pesticid Bezbarvý nebo bílý krystalický prášek, velmi slabé aromatické vůně

DDT

DDE

DDD

Za 2. světové války – proti vším, přenašeči tyfu, velmi účinné pro likvidaci komárů rodu Anopheles, přenašeči malárie (v některých oblastech, např. na Srí Lance snížilo výskyt malárie prakticky o 100%), používáno intenzivně v zemědělství (1950 – 1980 – 40 000 t ročně) Toxicita: Akutně – mírná toxicita Chronicky – endokrynní disruptor – narušuje hormonální systém, snižuje schopnost reprodukce, snižuje kvalitu spermií, může způsobit rakovinu jater, slinivky, prsu Poločas setrvání v lidském organismu 6 - 10 let 2A – Pravděpodobný lidský karcinogen podle IARC

Chlorované pesticidy - DDT Působení v žp: v půdě je poločas rozpadu 22 – 30 let Bioakumulativní s výrazným nárůstem koncentrace u vrcholových ptačích predátorů, akumulace především v tukových tkáních, nalezen v těle živočichů na celé planetě – ptáci v Antarktidě, hlubokomořští tvorové DDT a jeho metabolity narušující funkci pohlavních hormonů - zvýšení výskytu tzv. intersexuálních žab, snížení plodnosti dravých ptáků, zeslabení skořápky vajec, degenerovaná mláďata

Chlorované pesticidy - DDT •

Prochází procesem ,,globální destilace“ - Arktický monitorovací a hodnotící program (AMAP) - spuštěn v roce 1991

Transport zejména POPs (perzistentní organické polutanty) - dochází k postupnému vypařování v tropickém, subtropickém nebo mírném podnebném pásu, transportu až do polárních oblastí a kondenzaci.

Chlorované pesticidy - HCH Hexachlorcyklohexan (HCH) – chlorovaný cyklický uhlovodík, několik izomerů – nejúčinnější gamma-HCH (γ-HCH, Lindan) – insekticid - bílý prášek lehce zatuchlého zápachu, dobře rozpustný v organických rozpouštědlech a tucích Používal se na hubení zvířecích a lidských parazitů i na ošetřování zemědělských a lesnických ploch, při aplikaci v zemědělství, moření osiva – až 30% vytěká do atmosféry. Perzistentní organická látka, schopnost bioakumulace v potravním řetězci Toxicita: Akutně – ovlivnění nervového systému – bolesti hlavy, závratě, křeče, pocení Chronicky – vliv na hormonální soustavu, poruchy vývoje mozku 2B – Možný lidský karcinogen podle IARC (od roku 1987) červen 2015 – WHO studie v níž HCH označen za karcinogenní – způsobuje nonHogdkinův lymfom

Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POPs) - právně závazná mezinárodní dohoda, jejímž cílem je eliminace vybraných persistentních organických látek

•Podepsána 23. května 2001 ve Stockholmu, spadající pod UNEP (United Nations Environment Programme – Program OSN pro životní prostředí) •Doposud úmluvu ratifikovalo 179 zemí světa a Evropská unie Zakázala anebo omezila použití 8 pesticidů: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, HCB, heptachlor, chlordan, mirex a toxafen, 2 průmyslových sloučenin: polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu a navrhla eliminovat polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF). V roce 2009 zařazeno 9 nových látek: hexabromobifenyl (HBB), penta- a oktabromovaný difenyléter (pentaBDE, oktaBDE), pentachlorbenzen, lindan, αa β-hexachlorcyklohexan, chlordekon a perfluorooktansulfonát (PFOS) 2011 – endosulfan 2013 - hexabromocyklododekan (HBCD, HBCDD)

Prostorová distribuce DDT v České republice [kg/km2] v rozlišení 1 km2. měřící stanice neočekávaná místa nálezu

měřící stanice neočekávaná místa nálezu

Prostorová distribuce HCB v České republice [kg/km2] v rozlišení 1 km2. Oproti DDT je HCB v prostředí více pohyblivé opakovaným procesem sublimace a depozice

Polychlorované dibenzodioxiny (PCDDs) a Polychlorované dibenzofurany (PCDFs)

Skupina polychlorovaných organických heterocyklických sloučenin Vznik: přírodní procesy – požáry, sopečná činnost Antropogenní – nežádoucí procesy chem. výrob, spalování odpadů – látky s chlorem (PVC) V žp – dálkový transport, adsopce v sedimentech, v půdě poločas rozkladu až 10 let, Toxicita: závislá na struktuře, hodnoceny podle TEQ (toxický ekvivalent), TEF (TE faktor) = 1 pro 2,3,7,8 TCDD – nejtoxičtější dioxin Akutní – vysoká toxicita, ,,chlorakné“ - přetrvávající porucha diferenciace buněk kožního epitelu, expozice během těhotenství – změna poměru pohlaví Chronická – negativní ovlivnění hormonální a enzymatické činnosti, imunotoxicita, reprodukční a vývojová toxicita, ovlivnění Ah (aryl hydrocarbon) receptoru - vztah k hormonální a enzymatické regulaci biologických funkcí, biotransformaci xenobiotik Poločas setrvání v organismu přibližně 7 let, depozice v tukových tkáních TCDD - 1 – Prokázaný lidský karcinogen podle IARC (od roku 2001), silný karcinogenní potenciál

Dioxiny v žp • Seveso 10. července 1976 – výbuch chemického reaktoru v továrně v italském městě Seveso - výroba 2,4,5-trichlorophenolu (TCP) – herbicid, defoliant, hubení dřevnatých plevelů Kontaminován 2,3,7,8-Tetrachlorodibenzo-p-dioxin (TCDD) – nežádoucí produkt, celkem uniklo 2 kg dioxinu (přiznání továrny pozdě – až po 17 dnech) - zasaženy stovky osob v okolí, uhynuly tisíce zvířat, poškození jater a ledvin, rakovina • Vietnam Během války ve Vitnamu (1962 – 1971) – masivní použití Agent Orange – směs herbicidů 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4-D) a 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4,5-T) jako defolianty – celkem aplikováno 70 000 tun Vedlejší produkt výroby - 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD) – celkem dioxinu 150 kg Následek expozice obyvatel - rakovina, mentální postižení, defekty pokožky, neurologické defekty a vrozené malformace a novotvary u nově narozených. Dodnes řada narozených dětí s poškozenou genetickou výbavu.

Polychlorované bifenyly - PCBs

Chemicky stále, teplotně odolné nehořlavé aromatické chlorované látky Celkem 209 kongenerů (teoreticky 1 – 10 atomů chloru) Používaly se jako aditiva v barvách, lacích, v hydraulických zařízeních, teplonosných médiích - náplně transformátorů, kondenzátorů a dalších zařízení

Od 30. letech 20. století v USA, 1959 - 1984 chemička Chemko Strážské (směsi pod názvem Delor, Hydelor, Delotherm), u nás použito 11 500 tun, V Československu výroba zastavena v roce 1984 Na světě vyrobeno přibližně 1,2 milionů tun (cca 30 % uvolněno do žp)

Polychlorované bifenyly - PCBs Vstup do potravního řetězce - v minulosti PCBs - součást nátěrových hmot v silech a kravínech – do tučných živočišných potravin (mléko, máslo, maso), také ryby, vejce Problém – perzistence a bioakumulace – akumulace v tukové tkáni zvířat a lidí. špatná vyloučitelnost z organismu (poločas 10 – 15 let) – ale u savců vylučování mlékem

Toxicita – v závislosti na typu kongeneru (nejtoxičtější se 4-7 Cl – dioxine-like PCBs) Akutní - únava, zvracení, poškození jater - žloutenka Chronická – karcinogenní riziko – rakovina slinivky břišní, jater, tlustého střeva, poškozují imunitní systém, snižují plodnost, poškození jater, kožní vyrážky, neurotoxické – snížení IQ u dětí snižují koncentraci hormonu triodothyroninu – ovlivňuje růst, vývoj, metabolismus… 1 – Prokázaný lidský karcinogen podle IARC - (od roku 2013)

Bromované zpomalovače hoření (BFRs) Skupina organických sloučenin bromu - používají jako přísada do hořlavých materiálů (plasty, textilie) s cílem omezit či zpomalit jejich hoření - zlepšení jejich požární bezpečnost. polybromované difenyletery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD), polybromované bifenyly (PBB) a bromované bisfenoly

Toxicita Akutní toxicita relativně nízká Chronické působení – poškození imunitního, endokrinního a reprodukčního systém, během nitroděložního vývoje - narušení vývoje mozku a kostry, neurobehaviorální poruchy V roce 2012 bylo celosvětově vyrobeno na 400 000 tun BFR Do žp – uvolňování z výrobků během používání, při recyklaci, nalezeny v krvi, mateřském mléce, kumulativní v biologických systémech V EU zakázáno používání polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyletherů - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

Perfluorooktansulfonát (PFOS)

Fluorovaná, syntetická sloučenina vysoce odolná proti degradaci, odpuzuje vodu i olej – ochrana spotřebních produktů - ošetření povrchu koberců, tkanin, kůže a papíru (krabice na pizzu, popcorn), výroba nátěrů a aditiv do nátěrových hmot, hasicí pěny, výroba čisticích prostředků. Toxicita Akutní toxicita relativně nízká Subchronické působení – u savců při opakovaných dávkách v koncentracích mg/kg/den – podezření na způsobení rakoviny jater, prsou, nadledvinek a štítné žlázy, toxický pro reprodukci – u zvířat mortalita pravděpodobně spojena s nedostatečným vývojem plic a narušením růstu, imunotoxický V těle ovlivňuje metabolismus mastných kyselin, syntézu cholesterolu (zvyšuje hladinu) a další reakce zprostředkované cytochromem P450 Vyskytuje se prakticky ve všech složkách životního prostředí, perzistentní organická látka - silná schopnost bioakumulace v organismu - nalezen v tělech ryb, ptáků, savců i lidí (desítky až stovky ppb) Poločas vylučování z organismu – cca 9 let!

Freony •

Skupinu halogenderivátů uhlovodíků, obsahují alespoň 2 vázané halogeny, z nichž alespoň jeden je fluor: chlor-fluorované uhlovodíky (CFC – chlorofluorocarbon)

•

Toxicita: relativně nízká – dráždění dýchacích cest, kůže, vysoké koncentrace mohou být neurotoxické

•

Použití: nejvíce jako chladicích média, hnací média, v hasicích přístrojích a čisticích prostředcích

•

Vyráběny od roku 1930, v roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza, že freony, pronikají do stratosféry kde se z nich odštěpuje chlór, který se podílí na katalytickém rozkladu ozonu (1995 – Nobelova ceny za chemii), do roku 1987 se na světě spotřebovalo asi 1,1 mil. tun CFC ročně

•

Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi 15 a 35 km výšky, ozonová vrstva absorbuje část ultrafialového záření (280-320 nm) převážně UV-B záření 80. léta – zvětšování ozonové díry, postupně stabilizace, pomalé zmenšování, největší ozonová díra nad Antarktidou – v létě úbytek i více než 60% ozonu

•

•

Oslabení ozonové vrstvy - rizika: rakovina kůže, zánět spojivek, poškození očí (,,sněžná slepota“), ekologická - snížení zemědělské produkce

•

Obnovení ozónové vrstvy - kolem roku 2050, nad Antarktidou 2060 - 2070

Ozonová vrstva – tvorba a poškozování • • •

Ozon je tvořen převážně ve stratosféře působením UV-záření na molekulární kyslík O2 + hν → O + O následuje termolekulární rekce O + O2 + M → O3 + M (při λ < 242,4 nm) M – třetí látka – kyslík, dusík

•

Z hlediska možnosti poškození ozonové vrstvy – ,,tvrdé freony“ – plně halogenované a ,,měkké freony“ (mají alespoň 1 vodík) - potenciál ničení ozonu je nižší (podle typu 10 až 1000krát nižší)

•

Mezi nejrozšířenější chlor-fluorované uhlovodíky patřily CFC-011 (CFCl3) a CFC-012 (CF2Cl2)

•

Působením UV záření (při λ <220 nm) se štěpí - jeden atom chloru zlikviduje až 100 000 molekul ozonu CF2Cl2 → CF2Cl• + Cl• (při λ < 1200 nm) Cl• + O3 → ClO• + O2 ClO• + O3 → Cl• + 2O2

•

Doba zdržení v atmosféře je velmi dlouhá: CFC-011 – 65-75 let, CFC-012 – 100 let

Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země - přijat 16. září 1987 v Montrealu

•

Jde o prováděcí protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně ozónové vrstvy z 22. března 1985

•

Přistoupilo přes 190 států (Československo 1990), hlavním cílem je vyloučení výroby a spotřeby regulovaných látek (96 chemických látek), které poškozují ozonovou vrstvu

•

Postupně zpřísňující dodatky – Londýnský (1990) a Kodaňský (1992)

•

V ČR zákon č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech – jde o samostatný zákon, odloučen od zákona o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.)

Skleníkové plyny Vodní pára, oxid uhličitý, uhlovodíky (methan), halogenované uhlovodíky, ozón – skleníkové plyny – absorpce IČ záření vyzařovaného zemským povrchem. •

Při absorpci IČ záření – kvantový přechod v molekule na úrovni molekulárních vibrací (symetrické, asymetrické, ohyb)

•

Nutnost změny dipólového momentu molekuly - H2O (všechny 3 typy vybrací), CO2 (asymetrická a ohyb), N2 a O2 – neabsorbují IČ záření

CO2

CH4

N2O

CFC - 11

Životnost v atmosféře

5 - 200

12

100

45

Radiační síla

1

21

310

4000

Základní způsob odstranění z atmosféry

Ukládání do biomasy, výměna v oceánech

Reakce s OH• v troposféře

Fotolýza ve stratosféře

Fotolýza ve stratosféře

Globální oteplování – mezinárodní úmluva Rámcová úmluva OSN o klimatických změnách •Mnohostranná úmluva o ochraně klimatického systému Země a omezení globálního oteplování •1979 - první diskuse na Světové klimatické konferenci v Ženevě •1982 – podepsána na Konferenci OSN o životním prostředí v Rio de Janeiru •2016 – ratifikovalo 195 států a EU jako celek Cíl: stabilizovat atmosférické koncentrace skleníkových plynů na takové hladině, která předejde nebezpečnému antropogennímu narušení klimatického systému Kjótský protokol •Protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů za pětileté období 2008 - 2012 o 5,2 % oproti roku 1990. Dojednán v prosinci 1997 v Kjótu. Podmínka – ratifikace alespoň 55 státy s 55% podílem emisí – proto účinnost až od roku 2005. Pařížská dohoda •Dohoda v rámci Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách. Dojednána během Klimatické konference v Paříži 2015, od roku 2020 má navázat na Kjótský protokol. V současnosti ratifikována 86 státy (61,71 % globálních emisí skleníkových plynů – OK)

Hg – globální kontaminant Globální rozložení antropogenních emisí rtuti za rok 2010. Ročně se dostane do ovzduší cca 2 000 t rtuti. 37% - lokální těžba zlata amalgámovou metodou 26% - produkce a spalování fosilních paliv 12% - těžba a zpracování kovů 9% - cementárny

g/km2

5% - těžba zlata ve velkém měřítku 5% - zpracování odpadů 4% - staré zátěže, kontaminovaná místa 1% - rtuťové elektrolýzy

Legislativa: Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - CLRTAP) - sjednána v rámci Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů 13. listopadu 1979 v Ženevě. Součástí je Protokol o těžkých kovech – přijat 1998, omezení pohybu těžkých kovů na velké vzdálenosti (Cd, Pb, Hg) ,,Miamatská úmluva“ - nové globální úmluva o rtuti, podepsána na konferenci v Japonsku 2013 Cíl - omezit vstupy rtuti do výrobních procesů, mezinárodní obchod se rtutí, emise rtuti do ovzduší, zajistit její bezpečné uložení a řešit i staré ekologické zátěže a odpad s obsahem rtuti

Hg - koloběh v životním prostředí V atmosféře elementární rtuť Hg0 v plynné fázi – umožňuje transport Hg v globálním měřítku - průměrnou dobu zdržení v atmosféře do jednoho roku, pokud je Hg adsorbovaná na částicích – depozice. Pro nevratné vázání rtuti v biosféře jsou významné thiolové skupiny (-SH). Methylrtuť - bioakumulace v rybách – roste s klesajícím pH, z celkové rtuti v rybách se přibližně 90% nachází ve formě methylrtuti

Methylace rtuti – většinou mikrobiálně řízený proces, který probíhá za aerobních i anaerobních podmínek - nejvýznamnější podíl na metylaci (pomocí methylkobalaminových sloučenin) mají ve vodním prostředí sulfát redukující bakterie (SRB), také druhy bakterií z rodů Bifidobacterium, Chromobacterium, Enterobacter, Escherichia, Methanobacterium, Pseudomonas) vyskytujících se v sedimentech - methylrtuť obvykle do 10% celkové rtuti v sedimentu

Hg – kontaminace žp a hromadné otravy • Minamata ,,Minamatská nemoc“ – soubor neurologických symptomů způsobených závažnou otravou rtutí Symptomy Ataxie (porucha koordinace pohybů), necitlivost v rukou a nohou, obecná svalová slabost, ztráta periferního vidění, poškození sluchu a řeči. Až – ochrnutí, bezvědomí a smrt během několika týdnů od začátku příznaků. Příčina – vypouštění Hg v odpadní vodě chemické továrny Chisso Corporation do zátoky Minamata v Japonsku, mezi lety 1932 – 1964, bioakumulace methylrtuti v rybách, korýších a měkkýších V roce 2001 – oficiálně uznáno 2265 obětí postižených Minamatskou nemocí (1784 již zemřelo), 10 000 odškodněno

• Irák Během zimy na 1971 – 1972 v oblastech venkova v Iráku - pytle s pšenicí, které byly dovezeny do Iráku jako osivo byly ošetřeny methylrtutí - součást použitého fungicidu. Z osiva mouka na chleba - konzumace. Pytle se semeny sice označeny, ale ve španělštině. Kontaminovaný chléb pozřelo asi 50 000 lidí, z nichž 459 zemřelo a 6 530 jich bylo hospitalizováno.

Léčiva a jejich rezidua v ŽP •

V ČR – registrováno cca 50 000 variant – 1200 léčivých látek + pomocné látky – plniva, nosiče, barviva

•

Biodegradabilita – silně závislá na typu látky

•

Do žp – farmaka pro humánní i veterinární medicínu – nejvíce kontaminovanou složkou jsou povrchové vody – dolní toky, velké aglomerace, půda – aplikace stabilizovaných čistírenských kalů

•

Problémové látky: Perzistentní + Bioakumulativní + Toxické → PBT

•

Antibiotika

V Evropě roční spotřeba cca 10 000 t Nízká biodegradabilita (chinolony, nitroimidazoly, sulfonamidy) - v ČOV sorpce na částice aktivovaného kalu, dlouhý biologický poločas ve vodním prostředí (tetracykliny 300 – 500 dní) Inhibice růstu fotosyntetizujících organismů, vliv na reprodukci vodních organismů Nebezpečí vývoje rezistentních kmenů

Léčiva a jejich rezidua v ŽP • Nesteroidní protizánětlivé léky Diclofenac – pstruh – chronicky - poškozená játra, ledviny, žábra od 1 g/L Sup bělohlavý – dramatický pokles populace v jižní Asii (95%, 90. léta), akutní selhání ledvin v důsledku akumulace kyseliny močové – Diclofenac ve veterinární medicíně – mršiny potrava pro supi Ibuprofen – některé ryby - zvětšená játra a zvýšená produkce vajíček, Daphnia magna – redukce populace při nízkých koncentracích Paracetamol – selektivně toxický pro hady, použit pro hubení • Steroidní hormony Změna poměru pohlaví některých živočichů ve prospěch samiček – ryby, žáby • Antidepresiva Ryby a korýši – snížená schopnost ulovit kořist, předčasná dospělost, v dalších případech opožděný vývoj

Ropa jako kontaminant • Ropné havárie – tankery a ropné plošiny – poslední 20. 4. 2010 – ropná plošina Deepwater Horizon v Mexickém zálivu – po výbuchu znečištěno pobřeží 5 států, zasaženy cenné území, mokřady

• Exxon Valdez Supertanker, 24. 3. 1989 – náraz do útesu „Bligh Reef“ na Aljašce • Do moře uniklo 42 mil. l ropy • Zasaženo 2500 km pobřeží, velká část v národních parcích, tloušťka skvrny až 30 cm • PAHs – toxikologicky nejvýznamnější podíl, tvoří 0,2 – 7% hm. ropy

Ropa jako kontaminant Okamžité následky pro živočichy Zaolejovaná srst a peří ztrácí nejen izolační vlastnosti – hypotermie, tonutí, dušení, hladovění, otrava, Mořští ptáci – nalezeno 21 500 uhynulých – extrapolace na 375 000, vydry 871, kosatky – pokles z 36 na 21 Dlouhodobé následky Chronická expozice populací spojených se sedimenty Pokles hustoty populací Vydry a další živočichové - vyšší úroveň jaterního detoxikačního enzymu CYP1A2 CYP1A2 Monooxigenáza - patří mezi enzymy typu cytochromu P450 Exprese genu CYP1A2 je indukována některými PAHs Zasahuje do metabolismu léčiv, aflatoxinů, cholesterolu, lipidů… Je schopný metabolizovat PAHs na reaktivní intermediáty – tvorba DNA aduktů

Bhópálská katastrofa Největší průmyslová havárie v historii – v noci z 2. na 3. v indickém městě Bhópál v chemické továrně patřící americké společnosti Union Carbide. V továrně se vyráběl pesticid Carbaryl (Sevin, 1-naphthyl methylcarbamate) – nespecifický insekticid – není perzistentní, široké použití Výroba: reakce methyl isokyanátu (MIC) s 1-naphtholen za vzniku Carbarylu

Dlouhodobé zanedbávání bezpečnosti – únik 27 tun MIC ze skladovacích tanků Toxicita MIC: Akutní účinky - podráždění horních i dolních dýchacích cest, kašel s pěnou u úst, dušnost, bolest na hrudi, edém plic, krvácení do plic Hormonální změny, zvyšuje riziko potratu, také 1-30 den byla 30% úmrtnost novorozenců Imunotoxický - úroveň T-lymfocytů u zasažené populace o polovinu nižší Následky: Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8 000 lidí, do dnešního dne okolo 25 000 lidí, celkový počet zasažených lidí dosáhl 520 000.

TOP 10 – nejvíce znečištěná místa světa Dzerhinsk, Rusko - ,,Nejvíce znečištěné město světa“ - v okolí 300 tis. tun chemického odpadu, muži – 42 let, ženy – 47 let

Linfen, Čína / Tianying, Čína Těžký průmysl, hutě, podle WB je 16 z 20 nejvíce znečištěných měst v Číně

Norilsk - Rusko Největší hutní komplex na světě, -10 let, 16% úmrtí dětí kvůli respiračním potížím

Semipalatinsk/Semej Kazachstán – 468 jaderných zkoušek – radioaktivní spad ovlivnil přímo 200 tis. obyvatel

Černobyl, Ukrajina – havárie jaderné elektrárny

TOP 10 – nejvíce znečištěná místa světa Kalimantan, Indonésie Těžba zlata amalgámovou metodou – roční emise Hg odhadovány na 1000 tun

Sukinda, Indie

12 chromových dolů – prakticky žádná kontrola

La Oroya, Peru Doly a olověné hutě – 99% obyvatel nadlimitní koncentrace olova v krvi Hazaribagh, Bangladéš 270 koželužen, znečištění m.j. šestimocným chromem

Agbobloshie, Ghana Recyklace elektroniky, spalování kabelů