Ekologie lesa. Ekologie ptáků v lese

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204

Ekologie lesa

Ekologie ptáků v lese Jiří Reif Ústav pro životní prostředí PřF UK v Praze Ornitologická laboratoř PřP UP Olomouc, Daphne – Institut aplikované ekologie

1. Třídění ptáků a lesních ptáků

Co je to les? A co les není?

Intuitivně poznáme na 1. pohled co je co. neles v lese

Poznáme to i podle ptáků?

(pes ve vodě)

Les jak Brno, ale je tu spousta polních druhů

strnad obecný

pěnice hnědokřídlá

Pole jak víno, ale v něm všelijaká lesní havěť Pěnice slavíková

Drozd brávník

Ptáci čtou prostředí jinak neţ my!

• máchnutím křídel maţou námi určené hranice • některé druhy vyuţívají jemněji či jinak definované typy prostředí

šoupálek krátkoprstý má rád macaté stromy a je mu jedno, kde stojí



pěnice černohlavá má ráda křoví a je jí fuk, kde zrovna vyrostlo...



nejohroţenější polní ptáci ve skutečnosti hnízdí „v lese“…

Má teda jejich ekologie vůbec nějaké zákonitosti?

• ale jistě: prostorová distribuce podle teorie zobecněných fraktálů, rozloţení abundancí aletaxonově houbyinvariantní – kohospecies-area... tohle zajímá... podle centrální limitní •věty,

Jak se teda konkrétní druhy vztahují k vybraným charakteristikám prostředí?

Co jsou lesní ptáci? Analýza databáze studií popisujících česká ptačí společenstva

společenstva rákosin jsou nejodlišnější

lesy se vydělují aţ na druhé ose

(Storch a Kotecký 1999)

Analýza bodového sčítání na 400 km megatransektu

Sax.rube

číţek lesní

POLE A LOUKY

Car.spin Pyr.pyrr

Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Reg.igni Par.cris Phy.troc ROZPTÝLENÁ ZEL. Str.deca Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES horské a jehličnaté lesy Car.card Pru.modu Ser.seri Pas.mont Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Phy.co BUKOVÝ L. Stu.vulg Pha.colc Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio

NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES

Fic.albi

-1.0

1.0

První hlavní gradient

Den.medi

-1.0

sýkora parukářka 1.0

skřivan polní Sax.rube

POLE A LOUKY

Car.spin Pyr.pyrr

„neles“

Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Reg.igni Par.cris Phy.troc ROZPTÝLENÁ ZEL. Str.deca Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES Car.card Pru.modu Ser.seri vrabec domácí Pas.mont Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Phy.co BUKOVÝ L. Stu.vulg Pha.colc Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio


Fic.albi

-1.0

1.0

První hlavní gradient

Den.medi

-1.0

1.0

Sax.rube POLE A LOUKY

Car.spin Pyr.pyrr

Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Reg.igni Par.cris Phy.troc ROZPTÝLENÁ ZEL. Str.deca Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES Car.card Pru.modu Ser.seri Pas.mont Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Phy.co BUKOVÝ L. Stu.vulg Pha.colc Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio


Fic.albi

-1.0

1.0

Druhý hlavní gradient

Den.medi

-1.0

lejsek bělokrký 1.0

1.0

Buc.clan Ana.stre MOKRAD

rorýs obecný

Ayt.feri Cha.dubi

Ayt.fuli Tri.ochr Lar.ridi Acr.scir

Pho.phoe

Třetí hlavní gradient

Cer.brac Ana.plat Mot.cine Hir.rust

Apu.apus Del.urbi Pas.dome

Loc.lusc

Ard.cine Emb.scho

ROZPTÝLENÁ ZEL. Syl.niso Van.vane

Lan.col Sax.torq POLE A LOUKY Mot.flav Per.perd

-0.4

HORSKÝ SMÍŠ. LES

-0.8

0.8

1.0

Buc.clan Ana.stre MOKRAD

Třetí hlavní gradient Ayt.feri Cha.dubi


Pho.phoe



Loc.lusc

Ard.cine koroptev polní

Emb.scho

ROZPTÝLENÁ ZEL. Syl.niso Van.vane otevřený terén

Lan.col Sax.torq POLE A LOUKY Mot.flav Per.perd HORSKÝ SMÍŠ. LES

-0.8

0.8

1.0

Buc.clan Ana.stre

kopřivka obecná

MOKRAD

Čtvrtý hlavní gradient Ayt.feri strnad rákosní

Cha.dubi


Pho.phoe



Loc.lusc

Ard.cine Emb.scho

ROZPTÝLENÁ ZEL. Syl.niso Van.vane

Lan.col Sax.torq POLE A LOUKY Mot.flav Per.perd

-0.4

HORSKÝ SMÍŠ. LES

-0.8

0.8

• sebrané spisy o společenstvech vydělují hlavně mokřady • bodový transekt hlavně les proti nelesu, mokřad aţ 4. v pořadí

Tak kde je ta pravda?! Obojí má něco do sebe... • lokální studie mají dobře definované hranice sčítaných území - většinou homogenní kusy krajiny zjistí, jak dobře do nich kteří ptáci lezou: = mokřadní ptáci nejsou jinde neţ v mokřadech a naopak = ptactvo lesů a otevřené krajiny se často míchá

• sebrané spisy o společenstvech vydělují hlavně mokřady • bodový transekt hlavně les proti nelesu, mokřad aţ 4. v pořadí

Tak kde je ta pravda?! Obojí má něco do sebe... • bodovku tvoří plošky s mozaikou různých prostředí - rozdělí společenstva podle dominantních typů = les vs. otevřená krajina

- mokřad hraje druhé housle = výrazné společenstvo v marginálním prostředí - níţinný luţní les se vyděluje v rámci všech ostatních lesních typů

Fenomenologická klasifikace českých lesních společenstev (podle mě)

předbělokarpatský nivní blanenská bučina západovysočinský jehláč třeboňská tajga východovysočinský lesíkbělokarpatský šumavská smrčina horský soutokový solitér třeboňská olšina pomoravský luţák budějovický dubobor podyjská doubrava rozvolněný milovičák šumavská roztroušenina jihomoravský větrolam

Šumavská smrčina

číţek lesní

králíček ohnivý

Šumavská roztroušenina

čečetka zimní

hýl obecný

Blanenská bučina

ořešník kropenatý

holub doupňák

Budějovický dubobor

rehek zahradní

šoupálek krátkoprstý

Třeboňská tajga kulíšek nejmenší

ţluna šedá

Třeboňská olšina sýkora babka

střízlík obecný

Západovysočinský jehláč

linduška lesní

skřivan lesní

Východovysočinský lesík

sýkora úhelníček

červenka obecná

Podyjská svahová doubrava

zvonohlík zahradní

strakapoud prostřední

Jihomoravský větrolam

sýkora modřinka

slavík obecný

Rozvolněný milovičák

hrdlička divoká

dudek chocholatý

Soutokové solitéry

čáp bílý

kavka obecná

Pomoravský luţák ţluva hajní

vrabec polní

Předbělokarpatský nivňák drozd zpěvný

cvrčilka říční

Bělokarpatská (smíšo)bučina

lejsek malý budníček lesní

Bělokarpatská bučina

1. Třídění ptáků a lesních ptáků - souhrn • ptáci mají volné vazby k prostředí – nevhodná indikační skupina • autekologie ve vztahu k biotopům v našich podmínkách celkem nezajímavá • (řeší se spíš obecnější evolučně-ekologické problémy)

• les a neles tvoří kontinuum, zároveň však jde o nejvýraznější gradient

• při klasifikaci společenstev silně záleţí na metodě a měřítku

• sociologii nikdo dosud neudělal a hned tak neudělá – naše data jsou k dispozici

2. Druhové bohatství ptáků a lesních ptáků

Struktura evropské avifauny podle preference prostředí (n=189)

Druhy otevřené krajiny, 15% Mokřadní druhy, 29% Druhy sídel, 10% Chocholouš

Modráček

Červenka

Datlík tříprstý Pěnice kaštanová

Lesní druhy, 46%

Druhová bohatost sčítacích plošek na Třeboňsku podle jejich prostředí

• více druhů ptáků je v otevřené krajině neţ v lese

• otevřenou krajinu obohacují lesní ptáci v malých fragmentech zeleně ANCOVA: F(1, 114)=11.485, p=0.00096 1.50

• vyloučeny plošky zahrnující lidská sídla, mokřady a vodu

1.48

Log Počtu druhů

1.46 1.44

• zahrnuty pouze plošky s podílem lesa/otevřené krajiny nad 80%

1.42 1.40 1.38

• otevřená krajina = louka, pastvina, pole

1.36 1.34 1.32 1.30 1.28

Otevřená krajina

Les

• odfiltrována heterogenita prostředí

králíček obecný strnad obecný

sýkora koňadra

pěnice černohlavá

čejka chocholatá

skřivan polní

Rozdělení českých lesních ptáků podle jejich asociace s lesy (n=87)

Druhy pasek; 8%

Lelek

Druhy živící se i mimo les; 13%

AAAAAAAAAAAAAAAAA; Druhy vnitřního 14%

lesa; 14% Orel křiklavý

Tetřev Puštík

Druhy schopné hnízdit i v malých fragmentech; 66%

Druhová bohatost ve velkém měřítku - longitudinální gradient

přírodní vlivy

působení člověka

• v Evropě od západu na východ přibývá ptáků • můţe za to: člověk, ostrovní biogeografie, mid-domain effect

(Tomaiłojć 2000)

Longitudinální gradient diverzity lesních ptáků v Evropě – dělají ho druhy vnitřního lesa

Strakapoud bělohřbetý

Tetřev

Druhová bohatost v malém měřítku – okrajový efekt

32 30

Počet druhů ptáků

28 26 24 22 20 18 16 14 12 10

les

8 6 2

4

6

otevřená krajina

8

10

12

14

16

18

20

otevřená krajina

• směrem ven z lesa diverzita ptáků vzrůstá


sedmihlásek hajní

Ťuhýk šedý drozd kvíčala

• na kraji lesa se míchají druhové pooly: lesní ptáci, nelesní ptáci a speciální ptáci-okrajáci


Foto: David Hořák


Druhová bohatost v malém měřítku – okrajový efekt 9

počet druhů

8

les

7

okraj

savana

6 5 4 3 2 1 0

45

0

20

40

60

80

100

120

140

40 35

25 20

počet jedinců

Počet jedinců

30

15 10

5 0

-20

0

20

40

60

80

100

120

140

vzdálenost od centra lesa

metr sítě (les 0, neles 120)

Gradienty ve sloţení ptačích společenstev v rámci lesa

Con Clear

clearings

0.8

0.8

Třeboňsko

Lesy

Phy Tro Emb Cit Phy Col

Ptáci

Mix Clear Syl Bor

Young Mix

Pru Mod Par MonStr Tur

shrub under high deciduous trees Dec Clear Dec ConCn MixCn ConSh Young Con MixSh

Ant Tri

Stu Vul Syl Atr Mus Str Tur Phi Tri Och Par Cae Par Maj Cer Bra Fic Alb Par Pal Sit Eur Tro Tro

DecSh Pyr Pyr

DecCn Young Dec

Par Cri

Par Ate Phy Sib

Mix

-0.6

high trees without shrub

Reg Reg

1.0

-0.8

-0.8

Con

Coc Coc Reg Ing Cer Fam

-0.6

Fri Coe

1.0

Třeboňsko: výrazný vliv druhově bohatého lužního lesa - velká úživnost, vertikální členitost, prolínání s dalšími lesními typy

Koňadra

Šoupálek

Střízlík

Modřinka

Třeboňsko: druhá osa – druhově chudé jehličnaté porosty - opak lužáku (neúživné, homogenní, málo pater...)

Parukářka

Králíček obecný

Třeboňsko: druhá osa – paseky - docela dost druhů, pronikání prvků otevřené krajiny

Linduška lesní

Pěvuška

28 26 r=0.65, n=72, p=0.000 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6

55 50

r=0.68, n=72, p=0.000

45

Počet jedinců


Luţní les pozitivně ovlivňuje diverzitu i počet jedinců = vliv produktivity prostředí?

40 35 30 25 20 15 10

0.7

0.8

0.9

1.0

5 0.2

0.3

0.4

Lužák s křovím

• je-li v lese kus luhu, je to pro ptáky kruciální • není-li, jsou zásadní paseky, smrčiny...

0.5

0.6

0.7

Lužák s křovím

0.8

0.9

1.0

Gradienty ve sloţení ptačích společenstev v rámci lesa

0.8

Křivoklátsko

0.8

forest with understory Young Dec DecSh MixSh

clearings

deciduous trees without shrubs

ConSh Mix Clear Con Clear Young Mix ConCn DecCn MixCn

Par Maj Sit Eur Par Cae Emb Cit Coc Coc Mus Stri Syl Atr Par Pal Syl Bor Phy Col

Par Cri

Young Con

Mot Cin Cer Fam

Fri Coe Reg Ing Par Ate Reg Reg

Tro Tro

-0.6

coniferous forests -0.6

Fic Alb

Dec Mix

Con

-0.6

Fic Par

Pru Mod Phy Tro

1.0

-0.8

1.0

Křivoklátsko: výrazný vliv druhově chudého bukového lesa - malá úživnost, bez podrostu, skály podél potoka

lejsek malý

konipas horský

Bukový les ovlivňuje diverzitu negativně = vliv produktivity prostředí? 24

r = -0.16, n = 84, n.s.

45

20

r = - 0.39, n = 84, p = 0.0003

40

Počet jedinců


22

50

18 16 14 12

35 30 25 20

10 8

15

6

10

Bukový les

• je-li v lese kus buku, je to pro ptáky kruciální • není-li, jsou zásadní paseky, smrčiny...

Bukový les

2. Diverzita ptáků a lesních ptáků - shrnutí • gama-diverzita jednotlivých prostředí odráţí jejich evoluční historii (méně uţ jejich současnou strukturu) • les je druhově bohatý v lokálním měřítku, ale je tam nízká beta-diverzita • lesní druhy s širší ekologickou valencí obohacují otevřenou krajinu • na rozhraní lesa a otevřené krajiny je nejvyšší diverzita díky specializovaným druhům, ale v tropickém deštném lese tohle neplatí – chybí specialisti na okraje • citlivé druhy hlubokého lesa jsou u nás vzácné a způsobují výraznou diverzitu východoevropských lesů a pralesů • pozitivní koreláty lokální diverzity v lese: listnatost aţ smíšenost, křoví v podrostu; negativní koreláty: jehličnatost nebo bukatost, absence vertikální členitosti

3. Ţivotní strategie ptáků a lesních ptáků

Potravní specializace (všichni lesní ptáci ČR n=87)

Semenožravci; S; 11% sýc rousný

Masožravci; M; 25% Křivka

Plodožravci; F; 3%

Sluka

Hmyzožravci; I; 60%

Jeřábek

Potravní specializace

• naši ptáci nejsou ve způsobech obţivy moc nápadití – proč? • inu, myslet bolí a proč by někdo namáhal, kdyţ...

Sezónnost

doba krmení mláďat

... je u nás zjara ţivot tak krásný!

doba krmení mláďat

• v tropech je pořád hodně ovoce a pořád málo hmyzu

(Stutchbury a Morton 2001)

Mixed-species foraging flocks

24 22

Pobřeţí slonoviny

20

Počet případů

18

Je to odpověď společenstva na:

16 14

1) 2)

12 10

vysoké riziko predace omezenost potravních zdrojů

8 6 4 2 0

méně 5

5-9

10-14

15-20 více 20

Počet druhů v hejnu

• mezidruhová kompetice je slabší neţ vnitrodruhová je výhodnější druţit se s druhými druhy neţ s vnitrodruhovými soudruhy (Waltert 2000)

Mixed-species foraging flocks Strakapoud velký

Mlynařík

Brhlík

• u nás se ptáci spolčují pouze v zimě (sýkorky a spol.)

Soudrţnost ţracích hejn

Soudrţnost ţracích hejn

• sýkora babka se do hejna připojí jen tehdy, pokud brhlík zmasí koňadru, která jinak babku vydrtí

Reprodukce (velikost snůšky) • dutinoví ptáci mají podstatně více mláďat neţ jinde hnízdící – proč?

• niţší riziko predace hnízda = moţnost větší investice do současné reprodukce • větší kompetice o vhodné prostory = mnoţ se co nejvíc, dokud máš kde (a s kým)

Ţivotní styl lesních ptáků Teorie o vztahu investice do reprodukce vs. riziko predace platí obecně i pro srovnání našich zemí a tropů

Ţivotní styl lesních ptáků Reprodukce (riziko predace)

• v tropech je velmi vysoké riziko predace hnízda

• asi kvůli hadům

Jak se liší „normální“ les od pralesa?

• pořádný středoevropský prales pro ptáky vlastně neexistuje – jedině snad Bialowieza • diverzita a druhové sloţení nejsou moc podstatné – záleţí na druzích stromů, nadmořské výšce, mnoţství křoví...

• zásadní je predace – v pralese je velmi vysoká, v normálním lese spíš nízká • zásadní je nabídka hnízdních dutin – v pralese je velmi vysoká, v normálním lese spíš nízká • v Bialowiezi je 2/3 dutin neobsazených, druhy o ně nesoupeří, vyuţívají je i bizarní ptáci (červenka, kos) • limitující faktor v pralese je predace – ptáci proto neradi hnízdní ve starém dřevu

Park jako les?

• v postatě jo • absence některých druhů citlivých na lidskou přítomnost

drozd brávník krkavec velký

datel černý

káně lesní

Park jako les? – interakce predátor/kořist

vrána šedivka

holub hřivnáč

• v nově vzniklém parku chybí predátoři – početnost ptáků roste proklatě rychle • za pár desítek let se tam predátoři dostanou – intenzita predace podobná pralesu

Year • početnost lesních ptáků u nás dlouhodobě roste...

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90 88

1982

Geometric mean of species indices

Změny početnosti našich lesních ptáků

Rozdělení druhů podle šířky niky na megalinii

druhá CCA osa

abundance druhu XY

• šířka habitatové niky – variabilita distribucí jednotlivých druhů v mnohorozměrném prostoru ordinačních os

CCA – odezva je unimodální

druh s nikou širokou první CCA osa

faktor prostředí

druh s nikou úzkou

Year

• přibývají hlavně druhy s uzší nikou a dutinové druhy

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

brhlík lesní

1984

ţluna zelená

112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90 88 86

1982


Změny početnosti našich lesních specialistů

Year • generalisti nic moc • zrnoţravci ubývají skoro všichni

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90

1982

budníček větší


Změny početnosti našich lesních generalistů


Area (ha * 1000)

2650 2640 2630 2620 2610 2600 2590 1965

1975 1970

1985 1980 1990 Year

1995 2000

• ptáci asi reagují na rostoucí rozlohu lesa a/nebo...


Relative coverage (%)

100

80

60

40

20

0 1920

Age class (years) 121+ 101-120 81-100 61-80 41-60 21-40 1-20

1930

1950

1960

1970

1980

Year ... na změnu věkové struktury

1990

2000

POLE A LOUKY

Car.spin Pyr.pyrr

Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Reg.igni Par.cris Phy.troc ROZPTÝLENÁ ZEL. Str.deca Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES Car.card Pru.modu Ser.seri Pas.mont Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Phy.co BUKOVÝ L. Stu.vulg Pha.colc Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio


Fic.albi

-1.0

1.0

Existuje vztah mezi vazbou druhu na daný typ lesa a jeho dlouhodobým populačním trendem? Sax.rube

Den.medi

-1.0

lejsek bělokrký 1.0

Změny početnosti našich lesních ptáků 1.06 Picus viridis Sylvia atricapilla Muscicapa striata Phoenicurus phoenicurus Garrulus glandarius Ficedula albicollis minor Columba oenas Dendrocopos ColumbaDryocopus palumbusmartius Sturnus vulgaris Oriolus oriolus T urdus Parus aterviscivorus T urdus merula Dendrocopos major T roglodytes troglodytes Sitta europea Regulus ignicapillus Phylloscopus collybita Ficedula hypoleuca Certhia familiaris Parus montanus Parus caeruleus rubecula T urdus pilaris Erithacus T urdus philomelos Cuculus canorus Parus major Certhia brachydactyla Prunella modularis Sylvia Fringilla borin coelebs Regulus regulus Coccothraustes cocothraustes Anthus trivialis

Trend početnosti

1.04 1.02 1.00

0.98 Phylloscopus trochilus Pyrrhula pyrrhula

Phylloscopus sibilatrix Parus palustris

Carduelis flammea Paruscurvirostra cristatus Loxia

0.96

Carduelis spinus

0.94

r = 0.41, n = 54, p = 0.006

0.92 -0.6

-0.2 -0.4

0.2 0.0

0.6 0.4

1.0 0.8

Vazba na lužák • čím luţnější druh, tím více přibývá

1.4 1.2

1.6

1.0

Sax.rube

číţek lesní

POLE A LOUKY

Car.spin Pyr.pyrr

Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Reg.igni Par.cris Phy.troc ROZPTÝLENÁ ZEL. Str.deca Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES horské a jehličnaté lesy Car.card Pru.modu Ser.seri Pas.mont Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Phy.co BUKOVÝ L. Stu.vulg Pha.colc Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio


-1.0

Fic.albi Den.medi

-1.0

sýkora parukářka 1.0

Změny početnosti našich lesních ptáků 1.06 Picus viridis Sylvia atricapilla Muscicapa striata PhoenicurusFicedula phoenicurus Garrulus glandarius albicollis Columba oenas Dendrocopos minor Columbamartius palumbus Dryocopus Sturnus vulgaris Oriolus oriolus T urdus viscivorus Parus ater T urdus merula Dendrocopos T roglodytes troglodytes Sitta europea major Regulus ignicapillus Phylloscopus collybita Certhia familiaris FicedulaParus hypoleuca Parus montanus caeruleus Erithacus rubecula T urdus pilaris TParus urdusmajor philomelos canorus Certhia Cuculus brachydactyla Prunellacoelebs modularis Sylvia borin Fringilla Regulus regulus Coccothraustes cocothraustes Anthus trivialis

Trend početnosti

1.04 1.02 1.00 0.98

Phylloscopus trochilus PhylloscopusPyrrhula sibilatrixpyrrhula Parus palustrisflammea Carduelis Parus cristatus Loxia curvirostra

0.96 0.94

r = -0.31, n = 54, p = Carduelis 0.04 spinus

0.92 -0.8

-0.4 -0.6

0.0 -0.2

0.4 0.2

0.8 0.6

1.2 1.0

Vazba na jehličnany • čím jehličnatější druh, tím více ubývá

1.6 1.4

1.8

Sniţuje se zastoupení jehličnatých ve prospěch listnatých 100

Procenta

80

60

40

20

0

1970

1980

1990

2000

2004

3. Ţivotní styl ptáků a lesních ptáků - shrnutí • skoro všichni naši ptáci se v době mnoţení ţiví hmyzem – je výţivný a je ho dost • tropičtí ptáci mají širší nabídku zdrojů, ale soutěţí o ně v drsnější konkurenci • při nedostatku jídla a nebezpečí ţivota je výhodné druţit se do mezidruhových seskupení – je v nich menší konkurence, ale fungují hejnové výhody

• je výhodné hnízdit v dutinách – méně rizik = více energie do současné reprodukce • dutiny jsou však ve většině lesů v nedostatku – větší kompetice o ně • ve středoevropském pralese je jich habakuk – proč nejsou všichni ptáci dutinoví?

• park je jako les, akorát chybí citlivé druhy a občas je tam niţší míra predace • početnost našich lesních ptáků stoupá, a to hlavně u listnatolesních druhů – asi proto, ţe roste výměra lesů, zastoupení starých porostů i podíl listnáčů

Díky za pozornost!

Special thanks všem, kterým jsem ukradl jejich fotografie (zvláštně © Janu Ševčíkovi).

All correspondence to: [email protected]

Ekologie lesa. Ekologie ptáků v lese

Recommend Documents