Látky poškozující životní prostředí
Základy toxikologie a ekologie Marek Šír
[email protected]
Pesticidy Látky určeny k hubení, odpuzení nebo kontrole škodlivých činitelů, včetně přenašečů lidských nebo zvířecích nákaz - celkově zaregistrováno kolem 800 účinných látek •
•
Podle biologické účinnosti: zoocidy – hubení škůdců živočišného původu – insekticidy (hmyz), akaracidy (roztoči), rodenticidy (hlodavci)…, herbicidy (plevelné rostliny), fungicidy (houby), repelenty (odpuzování škodlivých organismů) Kontaktní - Systémové
•
V ČR i ve světě – v současnosti nejpoužívanější širokospektrý herbicid glyfosát – nízká toxicita, rychlý mikrobiální rozklad
•
WHO – 5 kategorii nebezpečnost pesticidů na základě akutního rizika pro člověka
• Některé pesticidy - perzistentní látky s dlouhodobými nežádoucími účinky, např. chlorované pesticidy – používané v minulosti, ale stále v žp
Transport v atmosféře / sorpce na částice
Fotochemická degradace
Sublimace / vypařování
Příjem do rostlin / transpirace
Chemická degradace
Adsorpce / desorpce
Pohyb pesticidů v životním prostředí:
Hydrolýza / vytěkávání / depozice
Mikrobiální degradace
Rozpustnost ve vodě
Koeficient sorpce na organický uhlík (KOC)
Rozdělovací koeficient oktanol/voda (KOW)
Distribuce mezi kapalnou a plynnou fází (Hi)
Biokoncentrace (faktor BCF)
DDT
DDT 1,1,1-trichlor-2,2-bis(4chlorfenyl)ethan (DDT) – organochlorový pesticid bezbarvý nebo bílý krystalický prášek, velmi slabé aromatické vůně
DDE
DDD
Za 2. světové války – proti vším, přenašeči tyfu, velmi účinné pro likvidaci komárů rodu Anopheles, přenašeči malárie (v některých oblastech, např. na Srí Lance snížilo výskyt malárie prakticky o 100%), používáno intenzivně v zemědělství (1950 – 1980 – 40 000 t ročně)
• Toxicita: Akutně – mírná toxicita Chronicky – endokrynní disruptor – narušuje hormonální systém, snižuje schopnost reprodukce, snižuje kvalitu spermií, může způsobit rakovinu jater, slinivky, prsu Poločas setrvání v lidském organismu 6 - 10 let 2A – Pravděpodobný lidský karcinogen podle IARC
DDT Působení v žp: v půdě je poločas rozpadu 22 – 30 let prochází procesem ,,globální destilace“ bioakumulativní s výrazným nárůstem koncentrace u vrcholových ptačích predátorů, akumulace především v tukových tkáních, nalezen v těle živočichů na celé planetě – ptáci v Antarktidě, hlubokomořští tvorové
DDT a jeho metabolity narušující funkci pohlavních hormonů - zvýšení výskytu tzv. intersexuálních žab, snížení plodnosti dravých ptáků, zeslabení skořápky vajec, degenerovaná mláďata
Chlorované pesticidy - HCH Hexachlorcyklohexan (HCH) – chlorovaný cyklický uhlovodík, několik izomerů – nejúčinnější gamma-HCH (γ-HCH, Lindan) – insekticid - bílý prášek lehce zatuchlého zápachu, dobře rozpustný v organických rozpouštědlech a tucích Používal se na hubení zvířecích a lidských parazitů i na ošetřování zemědělských a lesnických ploch, při aplikaci v zemědělství, moření osiva – až 30% vytěká do atmosféry. Perzistentní organická látka, schopnost bioakumulace v potravním řetězci
Toxicita: Akutně – mírně akutně toxický, ovlivnění nervového systému – bolesti hlavy, závratě, křeče, pocení Chronicky – vliv na hormonální soustavu, vývoj mozku 2B – Možný lidský karcinogen podle IARC (od roku 1987) červen 2015 – WHO studie v níž HCH označen za karcinogenní – způsobuje nonHogdkinův lymfom
Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech (POPs) - právně závazná mezinárodní dohoda, jejímž cílem je eliminace vybraných persistentních organických látek
•Podepsána 23. května 2001 ve Stockholmu, spadající pod UNEP (United Nations Environment Programme) •Doposud úmluvu ratifikovalo 178 zemí světa a Evropská unie Zakázala anebo omezila použití 8 pesticidů: aldrin, DDT, dieldrin, endrin, HCB, heptachlor, chlordan, mirex a toxafen, 2 průmyslových sloučenin: polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu a navrhla eliminovat polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF). V roce 2009 zařazeno 9 nových látek: hexabromobifenyl (HBB), penta- a oktabromovaný difenyléter (pentaBDE, oktaBDE), pentachlorbenzen, lindan, αa β-hexachlorcyklohexan, chlordekon a perfluorooktansulfonát (PFOS)
2011 – endosulfan 2013 - hexabromocyklododekan (HBCD, HBCDD)
Prostorová distribuce DDT v České republice [kg/km2] v rozlišení 1 km2. měřící stanice neočekávaná místa nálezu
měřící stanice neočekávaná místa nálezu
Prostorová distribuce HCB v České republice [kg/km2] v rozlišení 1 km2. Oproti DDT je HCB v prostředí více pohyblivé - opakovaný proces vytěkávání a depozice
Pesticidy - staré zátěže • •
Pesticidy se stále dostávají do životního prostředí ze starých zátěží – úložiště, bývalé sklady, továrny Globální transport – depozice ve vzdálených oblastech – chlorované pesticidy nacházeny v Arktidě, na Antarktidě, v alpských ledovcích
•
Arktický monitorovací a hodnotící program (AMAP) - spuštěn v roce 1991
•
Postsovětské republiky – několik lokalit
•
Nubarashen – rozsáhlé úložiště, předpokládané množství 512 tun pesticidů ( z toho 193 tun DDT, 49 tun HCH) – úniky do okolí (pastviny – transport do potravního řetězce) – až 4 g DDT / kg zeminy
•
Jrarat – řádově stovky kg surových chlorovaných pesticidů (DDT, HCH) v otevřeném prostoru – emise a atmosférický transport
Polychlorované dibenzodioxiny (PCDDs) a Polychlorované dibenzofurany (PCDFs)
Skupina polychlorovaných organických heterocyklických sloučenin Vznik: přírodní procesy – požáry, sopečná činnost Antropogenní – nežádoucí procesy chem. výrob, spalování odpadů – látky s chlorem (PVC) V žp – dálkový transport, adsopce v sedimentech, v půdě poločas rozkladu až 10 let, Toxicita: závislá na struktuře, hodnoceny podle TEQ (toxický ekvivalent), TEF (TE faktor) = 1 pro 2,3,7,8 TCDD – nejtoxičtější dioxin Akutní – vysoká toxicita, ,,chlorakné“ - přetrvávající porucha diferenciace buněk kožního epitelu, expozice během těhotenství – změna poměru pohlaví Chronická – negativní ovlivnění hormonální a enzymatické činnosti, imunotoxicita, reprodukční a vývojová toxicita, ovlivnění Ah receptoru - vztah k hormonální a enzymatické regulaci biologických funkcí, biotransformaci xenobiotik
Poločas setrvání v organismu přibližně 7 let, depozice v tukových tkáních TCDD - 1 – Prokázaný lidský karcinogen podle IARC (od roku 2001), silný karcinogenní potenciál
Dioxiny v žp • Seveso 10. července 1976 – výbuch chemického reaktoru v továrně v italském městě Seveso - výroba 2,4,5-trichlorophenolu (TCP) – herbicid, defoliant, hubení dřevnatých plevelů Kontaminován 2,3,7,8-Tetrachlorodibenzo-p-dioxin (TCDD) – nežádoucí produkt, celkem uniklo 2 kg dioxinu (přiznání továrny pozdě – až po 17 dnech) - zasaženy stovky osob v okolí, uhynuly tisíce zvířat, poškození jater a ledvin, rakovina • Vietnam Během války ve Vitnamu (1962 – 1971) – masivní použití Agent Orange – směs herbicidů 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4-D) a 2,4,5-trichlorfenoxyoctové kyseliny (2,4,5-T) jako defolianty – celkem aplikováno 70 000 tun Vedlejší produkt výroby - 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD) – celkem dioxinu 150 kg Následek expozice obyvatel - rakovina, mentální postižení, defekty pokožky, neurologické defekty a vrozené malformace a novotvary u nově narozených. Dodnes řada narozených dětí s poškozenou genetickou výbavu.
Polychlorované bifenyly - PCBs
Chemicky stále, teplotně odolné nehořlavé aromatické chlorované látky Celkem 209 kongenerů (teoreticky 1 – 10 atomů chloru) • Použití: Používaly se jako aditiva v barvách, lacích, v hydraulických zařízeních, teplonosných médiích - náplně transformátorů, kondenzátorů a dalších zařízení • Výroba: Od 30. letech 20. století v USA, 1959 - 1984 chemička Chemko Strážské (směsi pod názvem Delor, Hydelor, Delotherm), u nás použito 11 500 tun, V Československu výroba zastavena v roce 1984 Na světě vyrobeno přibližně 1,2 milionů tun (cca 30 % uvolněno do žp)
Polychlorované bifenyly - PCBs Tzv. „globální destilace“, PCB po vypaření mezi tropickým - mírným pásem se planetárním prouděním vzduchu přesunují k pólům – kondenzace – nalezeny např. na Antarktidě. V minulosti PCBs - součást nátěrových hmot v silech a kravínech – do tučných živočišných potravin (mléko, máslo, maso), také ryby, vejce
•
Problém – perzistence a bioakumulace – akumulace v tukové tkáni zvířat a lidí. špatná vyloučitelnost z organismu – ale u savců - vylučování mlékem
• Toxicita – v závislosti na typu kongeneru (4-7 Cl) Akutní - relativně nízká – únava, zvracení, poškození jater Chronická – karcinogenní riziko – rakovina slinivky břišní, jater, tlustého střeva, poškozují imunitní systém, snižují plodnost, poškození jater, kožní vyrážky, neurotoxické 1 – Prokázaný lidský karcinogen podle IARC (od roku 2013)
Bromované zpomalovače hoření (BFRs) Skupina organických sloučenin bromu - používají jako přísada do hořlavých materiálů (plasty, textilie) s cílem omezit či zpomalit jejich hoření - zlepšení jejich požární bezpečnost. polybromované difenyletery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD), polybromované bifenyly (PBB) a bromované bisfenoly
• Toxicita Akutní toxicita relativně nízká, chronické působení – poškození imunitního, endokrinního a reprodukčního systém, během nitroděložního vývoje - narušení vývoje mozku a kostry
• Výskyt V roce 2012 bylo celosvětově vyrobeno na 400 000 tun BFR Do žp – během používání a recyklace, nalezeny v krvi, mateřském mléce, kumulativní v biologických systémech V EU zakázáno používání polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyletherů - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.
Perfluorooktansulfonát (PFOS)
Fluorovaná, syntetická sloučenina vysoce odolná proti degradaci, odpuzuje vodu i olej – ochrana spotřebních produktů - ošetření povrchu koberců, tkanin, kůže a papíru (krabice na pizzu, popcorn), výroba nátěrů a aditiv do nátěrových hmot, výroba čisticích prostředků. • Toxicita Akutní toxicita relativně nízká, při subchronickém působení – u savců při opakovaných dávkách v koncentracích mg/kg/den – podezření na způsobení rakoviny jater, prsou, nadledvinek a štítné žlázy, toxický pro reprodukci – u zvířat mortalita pravděpodobně spojena s nedostatečným vývojem plic a narušením růstu • Výskyt Prakticky ve všech složkách životního prostředí, perzistentní organická látka - silná schopnost bioakumulace v organismu - nalezen v tělech ryb, ptáků, savců i lidí
Freony •
Skupinu halogenderivátů uhlovodíků, obsahují alespoň 2 vázané halogeny, z nichž alespoň jeden je fluor: chlor-fluorované uhlovodíky (CFC – chlorofluorocarbon)
•
Toxicita: relativně nízká – dráždění dýchacích cest, kůže, vysoké koncentrace mohou být neurotoxické
•
Použití: nejvíce jako chladicích média, hnací média, v hasicích přístrojích a čisticích prostředcích
•
Vyráběny od roku 1930, v roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza, že freony, pronikají do stratosféry kde se z nich odštěpuje chlór, který se podílí na katalytickém rozkladu ozonu (1995 – Nobelova ceny za chemii), do roku 1987 se na světě spotřebovalo asi 1,1 mil. tun CFC ročně
•
Přibližně 90 % celkového atmosférického ozónu je soustředěno v oblasti mezi 15 a 35 km výšky, ozonová vrstva absorbuje část ultrafialového záření (280-320 nm) převážně UV-B záření 80. léta – zvětšování ozonové díry, postupně stabilizace, zmenšování, největší ozonová díra nad Antarktidou – běžně 60% ozonu
•
•
Oslabení ozonové vrstvy - rizika: rakovina kůže, zánět spojivek, poškození očí (,,sněžná slepota“), ekologická - snížení zemědělské produkce
•
Obnovení ozónové vrstvy - kolem roku 2050, nad Antarktidou 2060 - 2070
Freony • Z hlediska možnosti poškození ozonové vrstvy – ,,tvrdé freony“ – plně halogenované a ,,měkké freony“ (mají alespoň 1 vodík) - potenciál ničení ozonu je nižší (podle typu 10 až 1000krát nižší) • Mezi nejrozšířenější chlor-fluorované uhlovodíky patřily CFC-011 (CFCl3) a CFC-012 (CF2Cl2) • Působením UV záření (<220 nm) se štěpí - jeden atom chloru zlikviduje až 100 000 molekul ozonu
CF2Cl2 → CF2Cl• + Cl• Cl• + O3 → ClO• + O2 ClO• + O3 → Cl• + 2O2
iniciace propagace
• Doba zdržení v atmosféře je velmi dlouhá: CFC-011 – 65-75 let, CFC-012 – 100 let
Montrealský protokol •
•
o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země - přijat 16. září 1987 v Montrealu Jde o prováděcí protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně ozónové vrstvy z 22. března 1985
•
Přistoupilo přes 190 států (Československo 1990), hlavním cílem je vyloučení výroby a spotřeby regulovaných látek (96 chemických látek), které poškozují ozonovou vrstvu
•
Postupně zpřísňující dodatky – Londýnský (1990) a Kodaňský (1992)
•
V ČR zákon č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech – jde o samostatný zákon, odloučen od zákona o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.)
Oslabení ozonové vrstvy nad Antarktidou, září 2006
Skleníkové plyny •
Kjótský protokol - protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů za pětileté období 2008 - 2012 o 5,2 % oproti roku 1990. Dojednán v prosinci 1997 v Kjótu. Podmínka – ratifikace alespoň 55 státy s 55% podílem emisí.
Týká se oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O), hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového (SF6).
Skleníkový efekt – přepočet dalších plynů na ekvivalent CO2: 1 t CH4 = 21 t (CO2)ekv, 1 t N2O = 310 t (CO2)ekv Prodloužení platnosti Kjótského protokolu do roku 2020 – na konferenci v Dauhá v Kataru, nové závazky + další státy •
Rámcová úmluva OSN o klimatických změnách - mnohostranná úmluva o ochraně klimatického systému Země – 2015 – ratifikovalo 196 subjektů/států
Základní principy: • Princip předběžné opatrnosti • Princip mezigenerační odpovědnosti • Princip společné, avšak diferencované odpovědnosti
Hg – globální kontaminant Globální rozložení antropogenních emisí rtuti za rok 2010 37% - lokální těžba zlata amalgámovou metodou 26% - produkce a spalování fosilních paliv 12% - těžba a zpracování kovů 9% - cementárny
g/km2
5% - těžba zlata ve velkém měřítku 5% - zpracování odpadů 4% - staré zátěže, kontaminovaná místa
1% - rtuťové elektrolýzy
Legislativa: Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution - LRTAP) - sjednána v rámci Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů 13. listopadu 1979 v Ženevě. její Protokol o těžkých kovech – přijat 1998, pohyb těžkých kovů na velké vzdálenosti (Cd, Pb, Hg) ,,Miamatská úmluva“ - nové globální úmluva o rtuti, podepsána na konferenci v Japonsku 2013 Cíl - omezit vstupy rtuti do výrobních procesů, mezinárodní obchod se rtutí, emise rtuti do ovzduší, zajistit její bezpečné uložení a řešit i staré ekologické zátěže a odpad s obsahem rtuti
Koloběh rtuti v životním prostředí V atmosféře elementární rtuť Hg0 v plynné fázi – umožňuje transport Hg v globálním měřítku průměrnou dobu zdržení v atmosféře do jednoho roku, pokud je Hg adsorbovaná na částicích – depozice. Methylrtuť - bioakumulace v rybách – roste s klesajícím pH, z celkové rtuti v rybách se přibližně 90% nachází ve formě methylrtuti
Pro nevratné vázání rtuti v biosféře jsou významné thiolové skupiny (-SH)
Methylace rtuti – většinou mikrobiálně řízený proces, který probíhá za aerobních i anaerobních podmínek - nejvýznamnější podíl na metylaci (pomocí methylkobalaminových sloučenin) mají ve vodním prostředí sulfát redukující bakterie (SRB), také druhy bakterií z rodů Bifidobacterium, Chromobacterium, Enterobacter, Escherichia, Methanobacterium, Pseudomonas) vyskytujících se v sedimentech - methylrtuť obvykle do 10% celkové rtuti v sedimentu
Hg – kontaminace žp a hromadné otravy • Minamata ,,Minamatská nemoc“ – soubor neurologických symptomů způsobených závažnou otravou rtutí Symptomy zahrnují - ataxii (porucha koordinace pohybů), necitlivost v rukou a nohou, obecnou svalová slabost, ztrátu periferního vidění, poškození sluchu a řeči. Až – ochrnutí, bezvědomí a smrt během několika týdnů od začátku příznaků. Příčina – vypouštění Hg v odpadní vodě chemické továrny Chisso Corporation do zátoky Minamata v Japonsku, mezi lety 1932 – 1964, bioakumulace methylrtuti v rybách, korýších a měkkýších V roce 2001 – oficiálně uznáno 2265 obětí postižených Minamatskou nemocí (1784 již zemřelo), 10 000 odškodněno
• Irák Během zimy na 1971 – 1972 v oblastech venkova v Iráku - pytle s pšenicí, které byly dovezeny do Iráku jako osivo byly ošetřeny methylrtutí - součást použitého fungicidu. Z osiva mouka na chleba - konzumace. Pytle se semeny sice označeny, ale ve španělštině. Kontaminovaný chléb pozřelo asi 50 000 lidí, z nichž 459 zemřelo a 6 530 jich bylo hospitalizováno.
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU, PAHs) Perzistentní organické látky, popsáno několik stovek sloučenin V žp – bioakumulativní, dostávají se do potravního řetězce, nízké koncentrace PAH mohou u ryb zpomalit srdeční tep (až srdeční zástava), mohou narušit vývoj ryb Biotranformace na dihydrodiolepoxidy -zásadní faktor pro karcinogenitu – pokud se tvoří v části molekuly ,,zátoka“ (bay region) – pak jsou špatně přístupné pro EH – a proto kovalentní vazba těchto metabolitů na DNA Karcinogeny
Benzo[a]pyren Benzo[a]pyren - PAH - produktem nedokonalého spalování při teplotách 300 až 600 °C, součást černouhelného dehtu, výfukových plynů, cigaretového kouře, grilovaných potraviny V ČR – SZÚ stanovil cílový imisní limit na 1 ng/m3 – v roce 2013 byl roční průměr 1,96 ng/m3 (překročeno u 21 z 31 stanic) Biotransformace: Benzo[a]pyren je oxidován cytochromem P450 na několik intermediárních epoxidů – v konečném důsledku je za tvorbu aduktů s DNA odpovědný benzo[a]pyren-7,8dihydrodiol-9,10-oxid – DNA adukty – identifikovány v různých orgánech a tkáních Toxicita: Karcinogenní – kovalentní vazba na DNA deformuje její strukturu a porušuje mechanismus normálního kopírování DNA – mutace, u dětí - růstová retardace a nízká porodní hmotnost, zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, disfunkce ledvin 1 – Prokázaný lidský karcinogen podle IARC
Léčiva a jejich rezidua v ŽP •
V ČR – registrováno cca 50 000 variant – 1200 léčivých látek + pomocné látky – plniva, nosiče, barviva
•
Biodegradabilita – silně závislá na typu látky
•
Do žp – farmaka pro humánní i veterinární medicínu – nejvíce kontaminovanou složkou jsou povrchové vody – dolní toky, velké aglomerace, půda – aplikace stabilizovaných čistírenských kalů
•
Problém pro látky: Perzistentní – Bioakumulativní – Toxické - PBT
•
Antibiotika
V Evropě roční spotřeba cca 10 000 t Nízká biodegradabilita (chinolony, nitroimidazoly, sulfonamidy) - v ČOV sorpce na částice aktivovaného kalu, dlouhý biologický poločas ve vodním prostředí (tetracykliny 300 – 500 dní) Inhibice růstu fotosyntetizujících organismů, vliv na reprodukci vodních organismů Nebezpečí vývoje rezistentních kmenů
Léčiva a jejich rezidua v ŽP • Nesteroidní protizánětlivé léky Diclofenac – pstruh – chronicky - poškozená játra, ledviny, žábra od 1 g/L Sup bělohlavý – dramatický pokles populace v jižní Asii (95%, 90. léta), akutní selhání ledvin v důsledku akumulace kyseliny močové – Diclofenac ve veterinární medicíně – mršiny potrava pro supi Ibuprofen – některé ryby - zvětšená játra a zvýšená produkce vajíček, Daphnia magna – redukce populace při nízkých koncentracích Paracetamol – selektivně toxický pro hady, použit pro hubení
• Steroidní hormony Změna poměru pohlaví některých živočichů ve prospěch samiček – ryby, žáby • Antidepresiva Ryby a korýši – snížená schopnost ulovit kořist, předčasná dospělost x opožděný vývoj
Ropa jako kontaminant • Ropné havárie – tankery a ropné plošiny – poslední 20. 4. 2010 – ropná plošina Deepwater Horizon v Mexickém zálivu – po výbuchu znečištěno pobřeží 5 států, zasaženy cenné území, mokřady
• Exxon Valdez Supertanker, 24. 3. 1989 – náraz do útesu „Bligh Reef“ na Aljašce • Do moře uniklo 42 mil. l ropy • Zasaženo 2500 km pobřeží, velká část v národních parcích, tloušťka skvrny až 30 cm
• PAHs – toxikologicky nejvýznamnější podíl, tvoří 0,2 – 7% hm. ropy
Ropa jako kontaminant • Okamžité následky pro živočichy zaolejovaná srst a peří ztrácí (izolační) vlastnosti – hypotermie, tonutí, dušení, hladovění, otrava, Mořští ptáci – nalezeno 21 500 uhynulých – extrapolace na 375 000, vydry 871, kosatky – pokles z 36 na 21
• Dlouhodobé následky Chronická expozice populací spojených se sedimenty Vydry a další živočichové - vyšší úroveň jaterního detoxikačního enzymu CYP1A Pokles hustoty populací
Bhópálská katastrofa •
Největší průmyslová havárie v historii – v noci z 2. na 3. v indickém městě Bhópál v chemické továrně patřící americké společnosti Union Carbide. V továrně se vyráběl pesticid Carbaryl (Sevin, 1-naphthyl methylcarbamate) – nespecifický insekticid – není perzistentní, široké použití Výroba: reakce methyl isokyanátu (MIC) s 1-naphtholen za vzniku Carbarylu
•
Dlouhodobé zanedbávání bezpečnosti – únik 27 tun MIC ze skladovacích tanků
• Toxicita: Akutní účinky - podráždění horních i dolních dýchacích cest, kašel s pěnou u úst, dušnost, bolest na hrudi, edém plic, krvácení do plic Hormonální změny, zvyšuje riziko potratu, také 1-30 den byla 30% úmrtnost novorozenců Imunotoxický - úroveň T-lymfocytů u zasažené populace o polovinu nižší Následky: Během tří dnů po havárii zemřelo v Bhópálu a jeho okolí přibližně 8 000 lidí, do dnešního dne okolo 25 000 lidí, celkový počet zasažených lidí dosáhl 520 000.
TOP 10 – nejvíce znečištěná místa světa Dzerhinsk, Rusko - ,,Nejvíce znečištěné město světa“ - v okolí 300 tis. tun chemického odpadu, muži – 42 let, ženy – 47 let
Linfen, Čína / Tianying, Čína Těžký průmysl, hutě, podle WB je 16 z 20 nejvíce znečištěných měst v Číně
Norilsk - Rusko Největší hutní komplex na světě, -10 let, 16% úmrtí dětí kvůli respiračním potížím
Semipalatinsk/Semej Kazachstán – 468 jaderných zkoušek – radioaktivní spad ovlivnil přímo 200 tis. obyvatel
Černobyl, Ukrajina – havárie jaderné elektrárny
TOP 10 – nejvíce znečištěná místa světa Kalimantan, Indonésie Těžba zlata amalgámovou metodou – roční emise Hg odhadovány na 1000 tun
Sukinda, Indie
12 chromových dolů – prakticky žádná kontrola
La Oroya, Peru Doly a olověné hutě – 99% obyvatel nadlimitní koncentrace olova v krvi Hazaribagh, Bangladéš 270 koželužen, znečištění m.j. šestimocným chromem
Agbobloshie, Ghana Recyklace elektroniky, spalování kabelů
