KONVERZE AREÁLU WINTERNITZOVÝCH MLÝNŮ A NA VRTÁLNĚ V PARDUBICÍCH Diplomní projekt Bc. LUKÁŠ CHYBA Ateliér prof. Ing. arch. KARLA MAIERA, CSc. 15121 Ústav prostorového plánování, FA ČVUT, ZS 2015/2016
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Lukáš Chyba AR 2015/2016, ZS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) KONVERZE AREÁLU WINTERNITZOVÝCH MLÝNŮ A NA VRTÁLNĚ V PARDUBICÍCH (AJ)
CONVERSION OF WINTERNITZ’S MILLS AREA AND NA VRÁTNĚ IN PARDUBICE
JAZYK PRÁCE:
ČESKÝ
Vedoucí práce:
prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc.
Ústav: 15121 Ústav prostorového plánování
Oponent práce:
Ing. arch. Pavla Pannová
Klíčová slova (česká):
Územní plánování, konverze, Pardubice, Winternitzovy mlýny
Anotace (česká):
Diplomová práce se zabývá konverzí bývalého pardubického průmyslového areálu Winternitzových mlýnů a k ní přilehlé lokality Na Vrtálně. Projekt upevňuje střed města jakožto přirozeného centra a navrací život do této oblasti pardubického Bílého předměstí. Práce využívá přírodní potenciály a blízkost pardubické university tak, že v lokalitě vytváří zázemí pro vzdělání a rekreaci. Součástí projektu je rovněž výstavba bytového fondu, který přispěje k živosti areálu.
Anotace (anglická):
The diploma project is focused on conversion of former industrial area of Winternitz’s mills and adjacent locality Na Vrátně in Pardubice. The aim of the project is to consolidate the city core as the natural centre and to revive Bílé předměstí locality. The dissertation is using natural potentials as well as the walkable distance of Pardubice university to build appropriate facility for education and recreation in the same time. Project is also establishing a housing area to ensure daylong vibrancy of the area.
Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ (Celý text metodického pokynu je na www FA studium/ke stažení) V Praze dne
.. . . . . . . . . . . . . . . . . …………. Podpis autora diplomové práce
Tento dokument je nedílnou, povinnou součástí bakalářské práce i portfolia (titulní list)
OBSAH OBSAH
01
PARDUBICE
03
HISTORIE PARDUBIC
04
KONTEXT REPUBLIKY
06
KONTEXT MĚSTA
07
ANALYTICKÁ ČÁST ŘEŠENÉ LOKALITY
09
SCHWARZPLAN
10
ZPŮSOB VYUŽITÍ OBJEKTU
11
VÝŠKOVÁ HLADINA BUDOV
12
PROTIPOVODŇOVÉOPATŘENÍ
13
ANALÝZA ZELENĚ
14
SWAT
18
PROBLÉMOVÁ MAPA
19
WINTERNITZOVY MLÝNY
20
NAVRTÁLNĚ
23
INSPIRACE
24
KONCEPT
29
NÁVRH
33
URBANISTICKO ARCHITEKTONICKÝ VÝKRES
35
PERSPEKTIVY
36
ŘEZY
38
SCHÉMA ZPŮSOB VYUŽITÍ OBJEKTŮ
41
SCHÉMA VEŘEJNÝCH PROSTORŮ
42
SCHÉMA DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ
43
DETAIL
44
PROSTOROVÁ SCHÉMATA
45
PERSPEKTIVY
49
ZDROJE A PODĚKOVÁNÍ
52
01
02
PARDUBICE 03
HISTORIE PARDUBIC Pardubice leží ve středu východních Čech na soutoku Labe a Chrudimky. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o jejich existenci pochází z konce 13. stole , městem se staly někdy kolem roku 1340. O středověký rozkvět Pardubic se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém, který město s okolním panstvím koupil koncem 15. stole , přestavěl zdejší vodní hrad na pozdně go ckou rezidenci a jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali v přebudovávání již v renesančním duchu. Dnes představuje pardubický zámecký komplex s opevněním jeden z mála unikátních přechodů mezi hradem a zámkem, které se na světě dochovaly. Vilém z Pernštejna rovněž rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města, který se zachoval do současnos . Mohutné opevnění však nakonec vzalo za své s postupným rozvojem města podmíněným železnou dráhou, jejímž hlavním projektantem byl pardubický občan Jan Perner. Původní trasa z Pardubic do Olomouce nebo do Prahy z roku 1845 se začala záhy rozrůstat do dalších směrů a předznamenala postavení Pardubic jako významného dopravního uzlu, v čemž hrála důležitou roli i výhodná poloha města v samém středu Čech. Město Pardubice započalo svůj rozvoj po druhé světové válce. Rozvoj města souvisel se soudobou poli ckou a sociální situací. Komunis cký režim zapříčinil svým důrazem na průmysl silný růst počtu obyvatel, kteří hledali práci v místních chemických závodech. A právě pro tyto obyvatele se uskutečňovala od konce čtyřicátých let výstavba sídlišť. Nová sídliště vznikala nejprve v prolukách a na asanovaných plochách, později na pravém břehu Labe. Druhý klíčový bod urbanis ckého rozvoje Pardubic spočíval ve vybudování nového moderního centra jako pro kladu renesančního náměs a zámku. Vývoj udal již v polovině 19. stole vznik železničního nádraží, jehož směrem se uskutečňovala výstavba tzv. Nového Města. Po architektonické stránce ve městě sledujeme poválečné doznívání funkcionalismu, reprezentované především budovou hlavního nádraží, a v padesátých letech pak nástup typizované výstavby ovlivněné sovětskými vzory a snahou o přísnou symetrii. Šedesátá léta se v Pardubicích dějí ve znamení expanze města na druhý břeh Labe. Léta sedmdesátá a osmdesátá poznamenala Pardubice výstavba rozlehlých panelových sídlišť, stejně jako všude v Československu. 04
HISTORIE PARDUBIC Pardubice byly po druhé světové válce velmi poškozeny. Nejvíce se na stavu Pardubic podepsal nálet 24. srpna 1944. Tento nálet místo rafinerie minerálních olejů David Fanto zasáhl nádraží a průmyslovou oblast v centru města. Při náletu byly zasaženy i dělnické kolonie při okraji města. Nový směrný územní plán pro město Pardubice zpracovali v letech 1946 až 1947 Alois Mikuškovic a Fran šek Kerhart. Mezi roky 1956 a 1960 Stavoprojekt zpracoval další směrný územní plán. Město tento plán schválilo v roce 1960. Od roku 1960, v souvislos s novým územním členěním státu, pak spadal pardubický Stavoprojekt pod Stavoprojekt Hradec Králové jako jeho pobočka. Období těsně po válce a léta padesátá jsou v Pardubicích ve znamení závěrečné etapy tvorby Karla Řepy. V této době však začíná také naplno projektovat Miloš Návesník, který svojí tvorbou dotvořil poválečné Pardubice. V letech 1967-1969 Miloš Návesník zpracoval směrný územní plán nový, schválený až v letech sedmdesátých. Postupně se znovu k Pardubicím připojovaly okolní obce, které se před m osamostatnily zánikem Velkých Pardubic v roce 1954. Hlavním bodem celých šedesátých let v Pardubicích se stala výstavba sídliště Polabiny. Pardubice nejsou v kontextu padesátých let v Československu výjimkou a téměř celou místní sídlištní zástavbu tvoří typizované domy. V Pardubicích se výstavba zprvu realizovala spíše směrem na východ od centra města, kde po stranách Dašické ulice vznikla dvě menší sídliště. Na jižní straně ulice se pak zrodilo sídliště Tesla, které sloužilo zejména pracovníkům nedalekého stejnojmenného podniku. Prvními vlaštovkami této zástavby při Dašické ulici se však staly dva domy postavené již v letech 1947 a 1948 v duchu pozdního funkcionalismu podle návrhu Karla Řepy. V sedmdesátých a osmdesátých letech dominuje v architektuře Pardubic především výstavba sídlišť. Kromě dalšího rozvoje Polabin, kterým v této době přibyl čtvrtý a později i pátý okrsek, vznikla další zcela nová panelová sídliště. Za zmínku stojí především sídliště Karlovina, která zasahuje až téměř do historického centra města. Pardubice se ovšem měly ještě dále rozšiřovat o další sídliště. Hlavním důvodem pro to bylo předpokládaný nárůst obyvatel do roku 2000 na 130. síc. Nově vybudovaná sídliště Cihelna a Fáblovka měla vyrůst na severovýchodní straně města při pravém břehu Labe. Cihelnu navrhl v roce 1988 Lubomír Driml, na další sídliště už ale nedošlo.
05
KONTEXT REPUBLIKY Město Pardubice, sídelní město Pardubického kraje, leží na soutoku řek Labe a Chrudimky v oblas , která je čás tak zvaného zlatého pruhu země české, nejúrodnější čás Polabské nížiny. Pardubice zaujímají celkovou plochu 78km² v nadmořské výšce od 215 m až do 237 m nad hladinou moře a mají takřka 90.000 obyvatel. Pardubice mají ideální polohu pouhé jedné hodiny jízdy vlakem či autem z Prahy, z hlediska cestovního ruchu je důležitá také přítomnost mezinárodní civilní le ště. Pardubice jsou důležitým dopravním uzlem, vede zde historicky první železniční trať z Olomouce do Prahy, která sehrála v historii Pardubic velmi důležitou roli. K nejvýznamnějším železničním uzlům patří mezinárodní železniční magistrála Berlín – Praha – Brno – Vídeň. Na tento hlavní koridor jsou v Pardubicích napojeny celostátně významné tra ve směru na Liberec a přes Chrudim a Hlinsko na Havlíčkův Brod. Pro Pardubice je důležitá provázanost s blízkým Hradcem Králové. Hradecko-pardubická aglomerace a její zázemí nemá striktně vymezené území. Hradecko-pardubická aglomerace je v rámci ČR jedinou aglomerací s dvěma rovnocennými centry. Mezi oběma městy je vysoká intenzita dojížďky do zaměstnání a škol, rovněž za službami a obchodními a volnočasovými ak vitami. Obě města jsou dopravně dobře propojená silnicí I/37, která je postupně rozšiřována na čtyřproudou komunikaci. Tato silnice prochází přes významnou křižovatku nadregionálního významu v Opatovicích nad Labem, kde se napojuje rychlostní komunikace R35 jako přípoj na dálnici D11 směrem na Prahu. Obě města jsou propojena železniční tra č. 031. Pardubice leží na hlavním železničním koridoru Praha - Brno - Ostrava č. 010 a jsou významným železničním uzlem v rámci ČR. Mezi městy Hradec Králové se nachází několik obcí s výraznou koncentrací obytné funkce, ve větších sídlech jsou lokalizovány též funkce obslužní a výrobní. Největší a nejvýznamnější obcí v prostoru mezi Hradem Králové a Pardubicemi je obec Opatovice nad Labem s cca 2 500 obyvateli. Tato obec je významným dopravním uzlem aglomerace a nachází se zde i největší elektrárna s teplárnou v regionu zásobující obě města - Elektrárna Opatovice nad Labem. V obcích mezi městy Hradec Králové a Pardubice je trvale vysoký zájem o bydlení a za hranicemi měst vyrůstají suburbie. Velmi vysoká intenzita bytové výstavby je např. v obci Vysoká nad Labem v těsném zázemí Hradce Králové, kde se počet obyvatel za posledních 10 let zdvojnásobil a výstavba stále pokračuje. Zdroj h p://www.pardubice.eu/o-pardubicich/strategicky-plan/
06
Liberec Ústí nad Labem
Karlovy Vary
Hradec Králové Praha
Pardubice
Bruntál Ostrava
Plzeň Olomouc
Jihlava Brno
České Budějovice
Zlín
KONTEXT MĚSTA S
Pardubice jsou specificke převážně svým zaměřením na sport a průmysl. Díky své výhodné poloze, ekonomické vyspělos a rela vně vysoké kvalitě života se město Pardubice v posledních 15 letech stalo jedním z nejprogresivnějších měst současnos v České republice. Zároveň jako přirozené socioekonomické a správní centrum Pardubického kraje s téměř 90 síci obyvateli se řadí mezi 10 největších měst v ČR.
OHRAZENICE SEMTÍN
TRNOVÁ CIHELNA ROSICE
POLABINY DUBINA
BÍLÉ PŘEDMĚSTÍ ZÁVOD MÍRU PARDUBICE 1
DAŠICKÁ
PARDUBIČKY POPKOVICE DUKLA
Nízka hustota obyvatel Střední hustota obyvatel Vysoká hustota obyvatel Řešená oblast
VIŠŇOVKA
Ve sportovním odvětví se Pardubice řadí na nejvyšší příčku v republice a to jak z hlediska historie tak z hlediska vydaným prostředků na sport. V Pardubicích se konají velké sportovní akce mezinárodního významu s dlouholetou tradicí - Velká pardubická steeplechase, Zlatá přilba. V Pardubicich se nachází celkem 22 sportovních zařízeníchřišť pro veřejnost a 13 ploch určením ke sportu. Na tělovýchovu a zájmovou činnost Pardubice vydávají o 11,5 procenta prostředků více, než je průměr za srovnatelná města. V průmyslu jsou Pardubice charakteris cké svým chemickým, potravinářským a elektrotechnickým zaměřením. Svou tradici má také výroba op ckých přístrojů. Průmyslová výroba se po roce 1990 postupně přesunula do průmyslových zón na okraji města. Významná je pro město také Univerzita Pardubice, která přitahuje perspek vní pracovní sílu z regionu a vytváří potenciál pro rozvoj vědeckovýzkumných ak vit. K razantním změnám v oblas urbanis ckých struktur došlo po roce 1989, kdy probíhala regenerace městských jader a obnova klasických funkcí města. Díky útlumu průmyslových výrob ve městech a opouštění výrobních a průmyslových areálů došlo ke vzniku brownfields a ekologických zátěží. Kromě průmyslových areálů jde o lokality s původní obytnou funkcí, popř. objekty pro armádní účely. V současnos mají Pardubice tři lokální centra. Jsou to Polabiny, Dubina a Dukla. Tyto tři centra jsou sídliště s největší hustotou obyvatel v Pardubicích.
07
08
ANALYTICKÁ ČÁST ŘEŠENÉ LOKALITY 09
0m
10
50 m
100 m
250 m
S
SCHWARZPLAN
Bydlení
Komerce
OV - ubytovaní
OV - škola, sport
Vodní plocha
Bydlení a komerce
OV - administrativa
OV - kultura
Průmysl
Parková zeleň
0m
50 m
100 m
250 m
S
ZPŮSOB VYUŽITÍ OBJEKTŮ
11
1-2 Podlaží
12
3 Podlaží
4 Podlaží
5-6 Podlaží
> 6 Podlaží
0m
50 m
100 m
250 m
S
VÝŠKOVÁ HLADINA BUDOV
Stoletá voda
0m
50 m
100 m
250 m
S
PROTIPOVODŇOVÉ OPATŘENÍ
13
ZELEŇ
Bubeníkovy sady
Na Špici
Bez parkové úpravy
14
Parková úprava
Revitalizovaný park
0m
50 m
100 m
250 m
S
Tyršovy sady
PARK TYRŠOVY SADY V místě dnešních Tyršových sadů byl původně pernštejnský náhon, roku 1910 zasypaný a přeměněný v mokré louky, které každoročně zaplavovala povodeň. V roce 1931 se ve městě konala celostátní Výstava tělovýchovy a sportu, která se stala podnětem k přeměně okolí zámku ve výstavní park o ploše 70 510 m2. V něm byly umístěny desítky funkcionalis ckých výstavních pavilonů. Kvůli výstavě byly navíc nedaleko parku postaveny Letní stadion, Hotel Grand a Umělecko-průmyslové muzeum. Po skončení výstavy areál výstaviště dále sloužil jako městský park pro společenské vyži . Například v Rotundě u jezírka se až do 60. let konaly taneční večery (poslední budovy výstaviště byly odstraněny roku 1977). Revitalizace má parku vrá t jeho původní funkci, tedy vytvořit z komplexu pod pardubickým zámkem opět místo zajímavé pro širokou veřejnost. Návrh revitalizace počítá s m, že podzámecký park bude sloužit všem generacím, bude přátelský, bezbariérový a bezpečný. Po revitalizaci má být místem pro odpočinek, relaxační ak vity a hry, různé kulturní ak vity či zajímavá setkání. Tento projekt byl ovšem již od svého zahájení kri zován místními občanskými inicia vami, které zpochybňovaly jednak rozsah kácení v parku, později ale i ekonomické aspekty celého projektu (cenu i budoucí provozní náklady) a jeho celkovou koncepci. Pod tlakem ak vistů nakonec došlo k významné redukci počtu kácených stromů, nicméně základní koncepce návrhu autora Ing. et Ing. Tomáše Jiránka zůstala zachována.
15
PARK BUBENÍKOVY SADY První veřejný park v Pardubicích byl založen v letech 18791880 ve středu města na pravém břehu Chrudimky. Řeka s bohatým břehovým porostem starých stromů tvoří východní hranici parku s celkovou rozlohou cca 7,5 hektaru, který v posledních letech prošel rekonstrukcí.Park je rozdělen vyvýšenou hrází Ma čního jezera na dvě čás . Severní část, která se rozkládá podél staré lipové aleje, je dendrologicky bohatší a intenzivně udržována. V sor mentu dřevin převažují introdukované taxony a vyšlechtěné kul vary. Mezi zajímavější patří Fagus silva ca ´Variegatum´, Liriodendron tulipifera, Quercus robur ´Fas giata´, Cercidiphyllum japonicum, Ginkgo biloba, Gymnocladus dioicus, Aesculus glabra ´Lutea´. Ze stavebních prvků zde nalezneme několik zajímavos - sochu prvního starosty města Václava Bubeníka, netradičně moderně řešenou fontánu akademického architekta Petra Davida z 90. let, která celému prostoru vévodí, malou zahradní restauraci a dřevěné dětské hřiště. Jižní část parku má přírodní charakter a leží na březích Ma čního jezera (původně slepé rameno řeky Chrudimky) s velkým množstvím leknínů a stulíků. Severní břeh je lemován zástavbou rodinných domů s upravenými zahradami. Na jižním břehu stojí roman cká restaurace Rybárna (Ing. arch. Miroslav Petráň) s vyhlídkou na jezero. Bubeníkovy sady nebyly nikdy zanedbaným parkem, jejich údržbě byla vždy věnována velká pozornost. V 60. letech minulého stole byly v rámci rekonstrukce doplněny fontány, mobiliář a původní mlatové cesty překryty asfaltovým povrchem. Za m poslední úpravy proběhly koncem 20. stole v režii Odboru životního prostředí Magistrátu města Pardubic (dále jen MmP OŽP).
16
PARK NA ŠPICI Park Na Špici je součás městské zeleně vázané na řeky Labe a Chrudimku. Je vymezen ze severu a západu soutokem řek Labe a Chrudimka, z jihu Spojilským odpadem a na východě výběžkem zahrádkářské a chatové osady směrem k Labi. Tento park je výjimečný jednak umístěním na soutoku řek, jednak přímou návaznos na historické centrum města. Svým umístěním, spolu s centrální vodní plochou „Čičák“ , který je významným krajinným prvkem, je i místem výskytu mnoha druhů ptactva. Park je ideálním místem pro rekreaci, sport a zábavu. Park Na Špici se nacházel v podobě dožívající koncepce parku z 50. let. Celá řada dřevin zde byla nevyhovující či v dožívajícím stavu, mlatové cesty byly nefunkční, mobiliář nedostatečný. Porosty byly zaneseny náletovými dřevinami, stromový parter byl z větší čás neprůchozí, asfaltová hřiště a chodníky byly rozrušeny kořenovou erozí. V parku se nenacházelo žádné dětské hřiště, sportovní hřiště či zázemí. Území je součás ochranného pásma městské památkové rezervace. Vzhledem ke své poloze je park významnou čás veřejného prostoru města a jeho minulý stav neumožňoval využít jeho potenciál. Konečný rozsah prací byl zvolen mj. s ohledem na stávající stav parku Na Špici, finanční možnos města i poptávku a připomínky obyvatel k revitalizaci parku. Plocha revitalizovaného území parku je 6,8 ha a jeho součás je především volnočasové vybavení – lavičky, dětské hřiště, pobytové plochy, víceúčelové hřiště, nový objekt Pavilon pro vzdělávací a volnočasové ak vity. Vybudováním osvětlení a lávky, která je velmi důležitou propojkou do centra města, do Tyršových sadů ale také do další městské čás Polabin se zvýšila atrak vita tohoto území.
17
SWAT
Silné stránky
Slabé stránky
Blízkost historického městského centra
Absence lokálního centra a prvků přitahující lidi
Lokalita se vyskytuje ve středu Pardubic a zároveň v klidné prostředí
Omezená přístupnost parku Na Špici 8 nevhodné přemostění 9 špatná přístupnost
Rozsáhlé parkové plochy zeleně s rekreačním potenciálem 1 Na Špici 2 Bubeníkovy sady 3 Tyršovy sady
Výrobní areály v blízkos centra města 10 Pekárny Goldfein cz s.r.o. 11 Automa cké mlýny
Udržované plochy zeleně - na nábřeží 4 ,městská vzrostlá zeleň 5 Silná automobilová doprava v ulici Bubeníkova tvoří bariéru Vodní plochy 6 síť vodních kanálů 7 sádka řeky Labe a Chrudimka Nábřeží Chrudimky - Pěší a cyklis cké cesty
Nevyuži potenciálu nábřeží - Limitování vlivem pro povodňového opatření Návaznost cyklostezek - nevhodný uliční profil
Pro povodňové opatření - tato městká čát je chráněna i pro stoleté vodě - potvrzeno povodněmi v 1997
Příležitos
Hrozby
Přestavba automa ckých mlýnů - potenciál k vytvoření městské knihovny a archivu - zatrak vnění lokality/ přilákání lidí
Přestavba automa ckých mlýnů - nová knihovna zapříčiní zánik místních knihoven ve zbytku města - nemusí přitáhnout lidi do této lokality
Upravení nábřeží a jejich zatrak vnění pro lidi - přístupnost vody - dotvoření stezek pro pěší a cyklisty - stánky/kavárny/lodičky
Upravení nábřeží a jejich zatrak vnění pro lidi - lokální problémy s pro povodňovým opatřením - nebude využíváno vlivem parků/jiných zájmových ak vit
Úprava/přestavba lokality Na Vrtálně - místo pro nové lokální centrum - atrak vní lokalita s přístupem k vodě
18
Úprava/přestavba lokality Na Vrtálně - lokální centrum nebude využíváno - setrvání některých výrobních areálů
PROBLÉMOVÁ MAPA
6
7
9
6 5 2 5
4 11
10
4
1 9
8
0m
50 m
100 m
250 m
S
3
19
WINTERNITZOVY MLÝNY - HISTORIE Winternitzovy mlýny v Pardubicích je budova mlýnů navržená Josefem Gočárem pro bratry Egona a Karla Winternitze. Stojí na pravém břehu řeky Chrudimky před jejím soutokem s Labem, v Bílém Předměs v těsné blízkos renesančního historického centra města. Areál mlýnů je vymezen ulicemi Na Ležánkách, Mezi mosty a Nábřežím Chrudimky. Svojí polohou u řeky a velkolepos hlavní mlýnské budovy se mlýny stávají dominantou pravého břehu a moderním pro pólem pardubického zámku. Blízké nábřeží navazuje na zelený pás Chrudimky. Stavba budovy mlýnů započala roku 1909. Na počátku 20. stole kvůli rovinatému povrchu a nevyhovujícím podmínkám vodních toků probíhala rozsáhlá regulace řek, z jejichž slepých ramen vznikala umělá jezera, kolem kterých se rozšiřovala zástavba města, neboť město zažívalo prudký nárůst obyvatelstva. Winternitzovy mlýny jsou industriálním areálem, který byl původně na okraji města. Ovšem postupné rozšiřování města mělo za následek jeho obestavění. Zástavba jihovýchodně od mlýna se postupně mění z blokové čtyř až pě patrové zástavby na čtvrtě s idividuálním bydlením v rodinných domech. Ze severozápadní čás k areálu přiléhá zahrádkářská kolonie která plynule navazuje na park Na Špici. Územní plán nepočítá do budoucna se změnou využívání území. Levý břeh Chrudimky napro mlýnům je zastavěn rodinnými domy s pozemky až k řece. Za nimi se tyčí pardubický zámek, vzdálený vzdušnou čarou 400 m, na který navazuje jihovýchodním směrem historické centrum města a na jihozápadní stranu konzervatoř a novodobé město směřující k hlavnímu nádraží Pardubic (Zelené předměs ). Díky své poloze a hodnotné architektuře má potenciál stát se důležitým městským prostorem navazující na historické jádro města.
20
Stručný popis areálu Výchozí stav před budování areálu byl ovlivněn dokončováním díla regulace řeky Chrudimky mezi jezem a ús m do Labe. Pozemky na pravém břehu v tomto úseku prošly zásadní proměnou. Díky posunu řečiště východním směrem došlo k demolici obou pravobřežních mlýnů a především odstranění členitého areálu bývalých „Červených lázní“ čp. 53. Právě pozemek této usedlos s čás louky na sever od něj byl v majetku obce již od roku 1898. Pozemek těsně přiléhal k „Požeračce“ – kanálu, který obcházel jez z východní strany a který mohl historicky plnit i for fikační funkci v předpolí mostu založeného na jím obtékaném „ostrově“. Vznikl tak lichoběžný pozemek katastrálního čísla 527/5 jehož západní část byla vymezena novou regulovanou ortogonální hranicí a na východě zkosenou hranicí reflektující strukturu staré zástavby ulice Na Ležánkách. Jižní průběh pozemku byl ovlivněn stále existujícím příkopem Požeračky, který měl být kanalizován a zasypán. Takto vymezený pozemek byl nabídnut podnikatelskému tandemu Karlu a Egonu Winternitzovým jako náhrada za regulačními zásahy ušlou inves ci při koupi mlýna Valcha, který stál na Zeleném předměs . Mlýny a památková péče I když k vlastnímu zápisu do rejstříku nemovitých kulturních památek došlo až v roce 1983 pod číslem 46077/6-4645, byly mlýny již v 50. letech, ještě před vznikem zákona 22/1958 Sb. o kulturních památkách, považovány za výjimečné dílo hodné památkové ochrany. Vysvítá to ze zápisu z komise vyslovující se k opravě průčelí mlýna v roce 1957. Explicitně je zde vyjádřeno, že „Gočárova stavba, … je chráněná Památkovým úřadem“. Jedná se o velmi zajímavou ranou aplikaci ochrany moderní architektury. Nemáme doklady o tom, z jakých pozic či z jakých pohnutek byla tato ochrana vyžadována. Stavbu uvádí v témž roce Zdeněk Wirth v Uměleckých památkách Čech a můžeme se domnívat, že Wirthem ovlivněná generace památkářů mohla jeho zájem o moderní kvalitní českou architekturu přenášet i do praxe. Rozsah zápisu z roku 1983 je stanoven takto: vodní mlýn automa cký, s vodárenskou věží, se silem a trafostanicí, tzv. Winternitzův, se svými pozemky st. parc. č. 1617/2, a 1617/3. Průzkumem bylo zjištěno, že do zápisu se objekt trafostanice dostal spíše omylem, protože starý turbínový domek byl postupně zcela zdemolován a nahrazen novostavbami. Uvažovat lze o upřesnění ochrany této součás (hmotový regula v) nebo její zrušení. 21
WINTERNITZOVY MLÝNY - FOTODOKUMENTACE
22
Radniční zpravodaj | 2007/5
LOKALITA NA VRTÁLNĚ
Toulky historií Pardubic ... ptáme se ředitele Východočeského muzea Františka Šebka Jeden z mých přátel se mě nedávno dotazoval, proč se jednomu ze zákoutí Pardubic na Bělobranském předměstí říká Na Vrtálně. Jde o prostranství, které severovýchodně přiléhá k ulici Mezi mosty. Má tam provozovny a sídlo několik pardubických firem. Pro méně znalé Pardubic upřesním, že Na Vrtálnu se dostanete, když půjdete od křižovatky u Hotelu Zlatá Štika přes Štrossovu ulici směrem k železnému mostu přes Chrudimku a Automatickému mlýnu (AMPA), ale než tam dojdete, zahnete vpravo, ještě před odbočkou do ulice Na Ležánkách. Dnes budu tedy vyprávět o historii tohoto prostoru a vzniku názvu Na Vrtálně. Geneze tohoto zákoutí začala při razantní přestavbě Pardubic, kterou na konci 15. a začátku 16. stol. podnikal Vilém z Pernštejna. Její promyšlenost (koncepčnost) je vskutku udivující. Proměna města probíhala současně s výstavbou rozsáhlé rybniční soustavy na Pardubicku. Páteří rybniční soustavy byly velkoryse konstruované umělé kanály. Jedním z nich, který měl i velký význam pro život města, byl kanál Halda. Vyprávěl jsem o něm podrobněji v Toulkách před rokem. Proto jen připomenu, že Vilém z Pernštejna nechal Haldu zřídit již v počátcích svého podnikatelského díla, nejspíš někdy do roku 1500. Kanál se napájel vodou z Loučné, nedaleko od ústí do Labe, na katastru Počápel, jižně od Sezemic (tenkrát se kanálu také říkalo „strúha Sezemská“). Pohled z ulice Mezi mosty do prostoru Na Vrtálnu z roku Když Halda přicházela k Pardubicím, nechal Vilém z Pernštejna 1902. V pozadí budova Červenkovy barvírny (pohlednice ze podél ní vykopat haltýře (sádka), které sloužily jako zásobárna sbírky VČM). čerstvých ryb. Časem tu měli své haltýře i pardubičtí měšťané. Tok Haldy se dostal k městu, kde se voda setkala s Chrudimkou, aby na druhém břehu vytvořila městem protékající tzv. Pernštejnský kanál. Jeho zbytky vidíme za radnicí na Wernerově nábřeží a u kostela sv. Bartoloměje. Ale ještě předtím, než se voda Haldy dostala k Chrudimce, postavili pernštejnští stavitelé na Haldě splav, kterým část vody odvedli v protisměru náhonem, jímž napájeli zmíněné haltýře (sádka). Podél tohoto náhonu potom vyrostla ulice Na Ležánkách (původně „na dlažení“, „dlažánka“). Dnes je tento náhon napojen na tzv. Spojilský odpad. O kousek dál po proudu Haldy byl ještě vykopán nevelký kanál tzv. Požeračky, který v případě velké vody odváděl její přebytek o kus dál až za město. Důmyslně tak pernštejnští stavitelé regulovali stav vody ve městě a kolem něj. Požeračka zmizela na začátku 20. stol. při regulaci Chrudimky a při stavbě Winternitzova mlýna. Mezi tokem Haldy, haltýři (sádkami) a zmíněným náhonem k nim vznikl malý ostrůvek, který je oním prostranstvím, jemuž dnes říkáme Na Vrtálně. Byla to za časů pánů z Pernštejna jen louka, kterou vrchnost využívala na bělení prádla. Proto se těmto místům dlouhý čas říkalo „Na bělidle“ nebo „Panské bělidlo“ apod. Vznikala tu ovšem záhy některá stavení – kromě těch potřebných k bělidlu též rybárna pro obsluhu a dozor u haltýřů; na Haldě byl postaven r. 1562 mlýn (zhruba v místech čp. 87 Husovy ulice) a o něco dřív ještě jeden menší mlýn, zvaný „Hrkačka“ – stál v rohu prostranství u sádek a poblíž ústí náhonu do nich. Prostor pro bělení prádla ubývalo, zato na ostrůvku začala přibývat další výrobní zařízení využívající pohon vodních kol. Pracoval tu jirchář (koželuh), nějaký čas tu stála prachárna. Všechno to ale smetla třicetiletá válka. Předměstí Pardubic byla vypálena a rozmetána. S nimi i stavení, mlýny a ostatní vodní kola ostrůvku „Na bělidle.“ Po válce se obnovily mlýny – u toho na Haldě pracovala i jirchárna a soukenická valcha. V poslední třetině 18. století se tu objevil rourník (nebo také rourař, trubák, trubař apod.). Ten vyvrtával do kmenů stromů otvory a vyráběl dřevěné trubky na vedení vody. To byla důležitá výroba v každém větším městě. Dřevěné trubky sloužily k vedené vody běžně hluboko do 19. stol. A tak tato výroba dala vzniknout novému názvu námi sledovaného prostoru – Na Vrtálně. S názvem „Vrtálna“ pro toto místo se setkáváme v dochovaných písemných pramenech poprvé k roku 1777. O rozsahu výroby ani o rourařích ale bohužel nevíme nic bližšího. Lze usuzovat, že se tu nevrtalo déle, než do roku 1818, kdy velký požár v této části města pohltil většinu zdejších stavení. Mezi obnovenými již není o rourníkovi ani stopy. Místní název Na Vrtálně ale přežil dodnes. Asi pět drobných stavení na ostrůvku u Haldy, u sádek a náhonu skoupil na konci 19. století František Červenka a roku 1887 tu založil barvírnu textilu; na tehdejší dobu to byl poměrně velký podnik. Později tu přibývaly další: namátkou Lukesleho velkoobchod papírnickým zbožím aj. Komerčně provozní charakter tomuto ostrůvku už zůstal i dnes.
Pozvánka na besedu na zámku Čtenáře Toulek si dovoluji pozvat na besedu o zajímavostech z historie Pardubic v pátek 18. května od 19. 00 hodin do přednáškového sálu Východočeského muzea v Pardubicích, Zámek čp. 2. Je to malý dárek k Mezinárodnímu dni muzeí. Ten den buFrantišek Šebek23 deme mít od 20.00 hodin také otevřeny expozice („muzejní noc“). strana
INSPIRACE Bankside power sta on,Tate modern London, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Bankside 1947 — 1963 stavba elektrárny, 1995 — 2000 konverze autor: Sir Giles Gilbert Sco , Herzog & de Meuron Proslulá londýnská galerie Tate modern užívá budovu bývalé elektrárny Bankside power sta on, postavenou na jižním břehu Temže mezi lety 1947–1963. Autorem původního návrhu byl sir Giles Gilbert Sco , architekt z rodiny s dlouholetou tradicí, mj. autor Liverpoolské katedrály či Ba ersea power sta on. Elektrárna přestala sloužit svému účelu poměrně brzy, v roce 1981. Dvě stě metrů dlouhá, cihlami obložená budova s mohutným komínem ve svém středu, stojící v centrálním Londýně – napro katedrále sv. Pavla, vzbuzovala rozpaky a bouřlivé dohady. V roce 1993 se již zdálo, že je její osud zpečetěn – utrpěla dokonce částečnou demolici. V této době však budovu zaměřil hledáček médií – v televizi BBC proběhl pořad "One Step in the Past" a reportér této stanice Dan Cruikshank podnikl zuřivý boj za záchranu elektrárny. Záhy bylo ins tucí Tate Gallery oznámeno, že tu bude umístěna galerie moderního umění. Architektonická soutěž vybrala autory návrhu – byli jimi Švýcaři Herzog & de Meuron. Konverze fyzicky proběhla v letech 1995–2000. Z exteriéru byl charakter budovy zachován – nad cihelnou masou pouze přibyla dvě prosklená patra a hrot komínu získal noční osvětlení. Rozsáhlé vnitřní prostory byly zcela vyklizeny a přizpůsobeny novému účelu. Návštěvníky dodnes ohromuje rozlehlost turbínové haly, přístupné z boční strany od parku díky nově vložené rampě. Nezřídka tu jsou prezentovány speciální umělecké počiny a instalace. Stálá expozice galerie je rozdělena do jednotlivých pater a zastřešuje sbírky moderního umění od roku 1900 do současnos . V galerii probíhají velkolepé dočasné výstavy, jejich dějištěm se stává často také parter budovy, který byl postupně přeměněn v jednoduchý park. V roce 2000 navíc osu mezi St. Paul´s Cathedral a Tate modern propojila nová pěší lávka. Nedávno proběhla realizace tvarově výrazné přístavby, rovněž z pera kanceláře Herzog & de Meuron. Nábřeží South Banks a celá čtvrť přilehlá k Tate Modern se od doby, kdy byla stavba adaptována, změnila k nepoznání. Galerie se jako ins tuce, jež tento rozvoj nastartovala, snaží maximálně zapojit do lokálního dění – ve čtvr se s jejím pozi vním rozvojem objevil také fenomén gentrifikace – udržet dnes lokální atmosféru dostupnou široké veřejnos je jedním z úkolů galerie pro budoucnost. 24
INSPIRACE Josef Walzel a synové, mechanická tkalcovna Meziměs , čp. 138 5. května 1852, 1884 — 1894 Josef Walzel (1801–1884) začal roku 1826 v Meziměs obchodovat s plátnem a roku 1853 získal povolení manufakturní výroby jak lněného, tak i bavlněného zboží. Do roku 1855 ji soustředil v nové budově, dokončené již roku 1852, pracovalo se zde na padesá ručních stavech, luční bělidlo, sušárnu a mandl si Walzel pronajímal od broumovského kláštera. V roce 1872 daroval obci z vlastních prostředků postavenou školní budovu a o tři roky později podnik předal synům Ferdinandovi (1835–1893) a Augustu F. Walzelovi (1845–1915). Ti mezi léty 1884–1885 vybudovali nové bělidlo, úpravnu a mechanickou tkalcovnu, dostavenou do dnešní podoby roku 1894. Dvojice podélných dvouposchoďových budov se liší výškou podlaží, spojených zvýšenou budovou bělidla a sušárny. V přízemí jsou stropy klenuté do příčných traverz na li nových sloupech, v patře nesla kovová konstrukce dřevěné stropy a poslední podlaží je kryto širokým krovem. Na počátku stole firmu postupně převzali Augustovi synové, August ml. (1873–1937) a Ferdinand (1883–1953), kteří vybudovali také přeshraniční filiálku v tehdejším pruském Slezsku, bělidlo v Golińsku (HofGöhlenau). Nepodařilo se jim však překonat ztrátu trhů po rozpadu monarchie a výrobu postupně omezovali, nejdéle zůstala v chodu úpravna, jako součást vrchlabské společnos Spojených zušlechťoven, stavy byly do roku 1934 rozprodány. Patrně právě proto se budova mechanické tkalcovny dochovala zcela bez stavebních změn – bylo v ní skladiště a poté sušárna obilí. Kotelna s komínem na severní straně podlehla demolici, stejně jako postupně i ostatní budovy. Zůstala dochována vila rodiny Walzelů čp. 116, v níž je dnes knihovna. Budova tkalcovny byla až do roku 2012 prázdná, poté ji nový vlastník za podpory Regionálního operačního programu regionu soudržnos Severovýchod podle projektu náchodské kanceláře ateliéru Tsunami (pod vedením architekta Aleše Kr čky) rekonstruoval na Skladové, obchodní a volnočasové centrum Walzlovka. 25
INSPIRACE Gundeldinger feld Basel, Švýcarská konfederace, Dornacherstrasse 1893 vznik areálu, 2000 konverze autor: Insitu V roce 1844 založil Franz Burckhardt firmu na výrobu strojů pro místní tkalcovnou hedvábných stuh. Postupně začal vyrábět další průmyslové řezačky, vrtačky, čerpadla a lisy. V roce 1893 založil jeho syn strojírenskou továrnu na na okraji města v místě zvaném Gundeldinger. Továrna začala vyrábět nová inova vní čerpadla a kompresory, na přelomu stole již zaměstnávala 130 dělníků. Společnos se dařilo i nadále navzdory krizi a světovým válkám. Po skončení 2. světové války zaměstnávala továrna už 500 dělníku a rozšířila se do rozsáhlého komplexu. Na počátku 60. let se firma spojila se společnos Sulzer Group, o 10 let později tato společnost výrobu kompletně převzala, avšak nadále pokračovala pod obchodním názvem "SulzerBurckhardt". V roce 1999 došlo k překvapivému rozhodnu opus t Basilej. V roce 2000 koupila nemovitost společnost Gundeldinger Real Estate AG a propůjčila ho pro sdružení Kantensprung AG, které vede probíhající projekt na revitalizaci území a oživení areálu o ploše 1,2 Ha. Komplex je po částech pronajat asi 70 nájemníkům, kteří využívají 7 hal a 8 dalších budov. Během dne zde pracuje přibližně 200 lidí v ateliérech a kancelářích, odpoledne a večer areál ožívá bary, restauracemi a různými kulturními událostmi. Součás komplexu je také knihovna. Transformace areálu probíhá postupně, podle možnos dalších inves c. Důležitou součás plánu, do které je každoročně výrazně investováno, je snižování energe cké náročnos areálu. Třídění: původní: DB - výroba tex lií, tex lních a oděvních výrobků; I.63.01 - sklad současné: M - společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělávání 26
INSPIRACE
Central Saint Mar ns ,Granary Square, Kings Cross Londýn Ve viktoriánské době, Kings Cross byl důležitým průmyslovým centrem. Ale na konci 20. stole se v této zůstala řada nepoužívaných budov, železničních vleček, sklady a kontaminovaná půdy. Sýpky,ve kterých se dříve uchovávola pšeniče pro pro londýnské pekaře, je jedna z 20 historických budov, které prošli v Kings Cross prošli rekonstrukcí. reonstrukce proběhle podle návrhu Stansona Williamse, které přetvořil areál na školní kampus a "tvůrčí sklad" pro Central Saint Mar ns College of Art and Design. Bývalé konírny byly přestavěny na bikepark pro 275 jízdních kol. 27
28
KONCEPT 29
Základní schéma napojení lokality - Zajis t prostupnost řešené lokality - Napojení lokality na významná sídliště v Pardubicích - Posílení lokálního centra a zvýšení hustoty obyvatel - Vytvoření podmínek pro tvorbu bydlení v centru města - Zkvalitnění veřejných prostorů - Vytvoření nábřeží v centru města - Využi přítomnos univerzityv blízkos lokality
Základní schéma zeleně - Podpoření přístupnos parku Na Špici - Navázání bydlení na síť vodních kanálů a zeleně - Rekul vace zeleně na nábřeží Chrudimky - Zkvalitnění stávající městské zeleně - Využi blízkos parků a zelených ploch v lokalitě
30
CÍLE KONCEPTU - Vytvoření lokálního centra - Celková prostupnost území - Bydlení v atrak vní lokalitě - Zlepšení prostupnos lokality na Vrtálně a využi jejího potenciálu k bydlení - Zajištění života v lokalitě pomocí studentů - Přemístění restaurátorské školy z Litomyšle do podnětného a historicky ceného areálu mlýnů - Vytvoření nové městské knihovny - Zlepšení napojení na současné parky - vytvoření vhodných rekreačních prvků v lokalitě
PLÁNOVANÉ PROPOJENÍ SÍDLIŠTĚ CIHELNA
KONCEPT
KAMPUS UNIVERZITY
NA ŠPICI
SÍDLIŠTĚ DUBINA TYRŠOVY SADY
RUM CENT 31
32
NÁVRH 33
Řešené území V návrhu je řešené území areálu Winternitzových mlýnů a přilehlé vyloučené lokality Na Vrtálně. V současné době je areál mlýnu po odchodu průmyslu nevyuživán. Tato oblast má díky své privilegované pozici v těžis mezi lokálními centry Pardubic klíčový význam v budoucím rozvoji města. Oblast Na Vrtálně má mimo jiné díky podnětným přírodním zdrojům významný předpoklad pro vytvoření kvalitního bydlení v blízkos historického městského jádra. V současné době je lokalita pro pěší těžko čitelná a neprostupná. Významným problémem širší oblas řešeného území je automobilová doprava a parkování. Hodnotná území jsou věnována dopravě v klidu. Prostorová struktura Oblast leží na rozhraní tradiční městské zástavby s rozmělněnou zástavbou rodinných domů. Struktura oblas je poznamenaná průmyslovými areály, které dříve byly na okraji města, ovšem s postupem času byly obestavěny zástavbou a následně včleněny do struktury města. V současné době tvoří spíše barieru než pozi vum města. Návrh Z výše popsaných důvodů bylo prvořadým cílem projektu zvýšit prostupnost území m propojit lokální centra Pardubic a m podpořit životaschopnost vylidňujícího se městského jádra. Práce využívá potenciálu podnětného historického a přírodního dědictví. Velmi významná je pro lokalitu blízkost univerzitního kampusu, která byla jedním ze stěžejních důvodu pro umístění nové oblastní knihovny do budovy Winternitzových mlýnů. Na odkazu významného historického dědictví je do řešeného území navrženo přesunu fakulty restaurátorství z Litomyšle. Tímto počinem se fakulta přiblíží ke své blíže kampusu univerzity Pardubice, kterou je součás . Přestavba areálu není cílena pouze na kulturu ducha, ale take na péči o tělesnou schránku. V poslední době narůstá poptávka po krátkobodých relaxačních ak vitách jako je wellness. Proto je v oblas navrženo nové rekreační a wellness centrum. Oblast Na Vrtálně je pak přeměněna v zástavbu bytových domů,která čerpá z potenciálu přírodního dědictví a tak nabízíbydlení v blízkos přírody přímo v centru města. Lokalita je řešena tak, aby nebyla významnou zkratkou pro automobilovou dopravu a vybízela uživatele lokality k pěšímu pohybu.
34
URBANISTICKO-ARCHITEKTONICKÝ VÝKRES
S 0 m 10 m
50 m
M 1 : 1500
35
PERSPEKTIVA
36
PERSPEKTIVA
37
ŘEZY
SCHÉMA ŘEZŮ
ŘEZ A-A / 1:250
G C
D
D
5
2,5 10
2,5
A
E
A
C
E
B
ŘEZ D-D / 1:250 D
D
B
G 5
38
5,5 13
2,5
ŘEZY
ŘEZ B-B / 1:250
4
ŘEZ C-C / 1:250
2,5
6
2,5
10
15
2,5
18,5
ŘEZ E-E / 1:250
4
6
ŘEZ F-F / 1:250
2,5
6 15
2,5
5,5
6 17
5,5
39
ŘEZY
ŘEZ G-G / 1:500
2,5
6
11 19,5
POHLED / 1:500
40
2 20
5
5 20,5
8,5
SCHÉMA ZPŮSOB VYUŽITÍ OBJEKTU Bydlení Bydlení a komerce Komerce OV - administrativa OV - ubytovaní OV - kultura OV - škola, sport Průmysl Vodní plocha Parková zeleň Ostatní
S 0 m 10 m
50 m
M 1 : 1500
41
SCHÉMA VEŘEJNÝCH PROSTORŮ Náměstí Zpevněné plochy pro pěší Zpevněné plochy pro automobily
S 0 m 10 m M 1:1500
42
50 m
SCHÉMA DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ Hlavní místní komunikace třídy B Vedlejší místní komunikace třídy B Místní komunikace třídy C Pěší Parkovací plochy
S 0 m 10 m
50 m
M 1 : 1500
43
0m
5m
M 1:500
44
25 m
S
DETAIL
PROSTOROVÉ SCHÉMA
PROSTOROVÉ SCHÉMA
KNIHOVNA
Studovna
Sklad knih 2.-5.NP Volný výběr
Soc. zařízení
Volný výběr
Kanceláře
Knihkupectví
Sklad knih 1.NP Volný výběr
Soc. zařízení
Volný výběr
Sklad knih
Příjem
Sklady Technická místnost
45
PROSTOROVÉ SCHÉMA VYSOKÁ ŠKOLA
Učebna Soc. zařízení Dílny Učebny
Přednáškové sály
Kabinety
Technická místnost
Dílny
Soc. zařízení Učebny
Přednáškové sály Kantýna Šatna Vrátnice
46
PROSTOROVÉ SCHÉMA WELLNESS Procedury
Masáže
Šatny a soc. zařízení
Prostory pro zaměstnance Procedury Technická místnost
Hlavní bazén Sklad
Občerstvení Vrátnice
Šatny a soc. zařízení
Kanceláře
47
PERSPEKTIVA
49
PERSPEKTIVA
50
51
ZDROJE A PODĚKOVÁNÍ
POUŽITÉ ZDROJE h h h h h h h h h h h h h h
p://vcpd.cvut.cz/cz/ p://www.mlynymestu.cz/historie/ p://www.pardubice.eu/urad/radnice/odbory-magistratu/stavebni-urad/ p://nahlizenidokn.cuzk.cz/ ps://cs.wikipedia.org/wiki/Winternitzovy_ml%C3%BDny ps://cs.wikipedia.org/wiki/Pardubice p://tyrsovysady.pardubice.eu/jak-budou-vypadat.html p://www.naspici.eu/ ps://www.upce.cz/fr/index.html p://www.svkhk.cz/ p://www.upce.cz/knihovna/ p://www.npu.cz/ p://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Pardubice/Pardubice_-_Na_Vrtalne/Default.aspx p://www.pardubice.eu/o-pardubicich/strategicky-plan/
DIGITÁLNÍ MAPOVÉ PODKLADY ZABAGED, Digitální katastrální mapa mapové podklady Stavebního úřadu Pardubice
MAPY Původní mapování: h p://oldmaps.geolab.cz/ Mapy.cz: h p://Maps.google.com/
KONZULTACE Prof. Ing. arch. Karel Maier, Csc. Ing. arch. Veronika Šindlerová, PhD. Ing. arch. Jakub Vorel, PhD. Ing. arch. Zuzana Krmelová Ing. arch. Václav Zídka Ing. arch. Tomáš Livňanský Ing. arch. Petr Strakoš
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu diplomové práce prof. Ing. arch. Karlu Maierovi za podnětné připomínky, které usměrnovaly diplomovou práci a za podporu rodiny a přátel.
52
