MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie
Kondice přijímaných studentů na Gymnázium Brno Vídeňská Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Tomáš Vespalec, Ph.D.
David Kosař ASAK+ZSV
Brno, 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně, pod vedením Mgr. Tomáše Vespalce, Ph.D. a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 25. dubna 2015
podpis
Rád bych poděkoval panu Mgr. Tomáši Vespalcovi, Ph.D. za vedení této práce a podnětné připomínky. Děkuji také Mgr. Petru Sekaninovi za poskytnuté podklady a své rodině a blízkým za podporu při psaní bakalářské práce.
ÚVOD ................................................................................................................. 7 1.
STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ...................................................... 8 1.1.
Motorické schopnosti ........................................................................... 8
1.1.1. Rozdělení motorických schopností.................................................... 8 1.1.1.1. Vytrvalostní schopnosti ............................................................. 9 1.1.1.2. Silové schopnosti .................................................................... 10 1.1.1.3. Rychlostní schopnosti ............................................................. 10 1.1.1.4. Koordinační schopnosti ........................................................... 10 1.1.1.5. Pohyblivost ............................................................................. 10 1.1.2. Rozvoj motorických předpokladů ............................................... 11 1.1.3. Měření motorických schopností .................................................. 11 1.1.3.1. Historie měření motorických schopností ......................................... 11 1.2. 2.
3.
Ontogeneze člověka............................................................................ 12
CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLYPRÁCE.................................................. 16 2.1.
Cíle .................................................................................................... 16
2.2.
Hypotézy ............................................................................................ 16
2.3.
Úkoly práce ........................................................................................ 16
METODIKA PRÁCE............................................................................... 17 3.1.
Popis výzkumného souboru ................................................................ 17
3.2.
Použité metody ................................................................................... 17
3.3.
Organizace práce ................................................................................ 18
3.4.
Prostory pro testování ......................................................................... 18
3.5. Motorické testy................................................................................... 19 3.5.1. Benchpress ................................................................................. 19 3.5.2. Leh-sed ....................................................................................... 19 3.5.3. Člunkový běh na 4x 10 m ........................................................... 19 3.5.4. Trojskok ..................................................................................... 20 3.5.5. Hod medicinbalem ...................................................................... 20 4.
VÝSLEDKY A DISKUZE ....................................................................... 21 4.1. Vyhodnocení prvních ročníků ............................................................. 21 4.1.1. Výsledky testu benchpress .......................................................... 21 4.1.2. Výsledky test leh-sed .................................................................. 23 4.1.3. Výsledky testu člunkový běh ...................................................... 24 4.1.4. Výsledky testu trojskok............................................................... 26
4.1.5. 4.1.6.
Výsledky testu hod medicinbalem ............................................... 27 Celkové vyhodnocení.................................................................. 29
4.2. Vyhodnocení longitudinálního pozorování ......................................... 30 4.2.1. Výsledky testu benchpress .......................................................... 30 4.2.2. Výsledky testu leh-sed ................................................................ 31 4.2.3. Výsledky testu člunkový běh ...................................................... 32 4.2.4. Výsledky testu trojskok ............................................................... 33 4.2.5. Výsledky testu hod medicinbalem ............................................... 34 4.2.6. Celkové vyhodnocení.................................................................. 35 4.3. 5.
6.
Vyhodnocení hypotéz ......................................................................... 36
Závěry ....................................................................................................... 37 5.1.
Závěr pro porovnávání prvních ročníků .............................................. 37
5.2.
Závěr pro longitudinální pozorování ................................................... 37
Seznam použitých zdrojů ......................................................................... 38
Resumé ............................................................................................................. 40
ÚVOD Dnešní doba je natolik uspěchaná, že zapomínáme na důležité části našeho běžného života a to vede ke zdravotním problémům už v mladším věku. Často využíváme různé stroje a technické vymoženosti k tomu, abychom si usnadnili a zpříjemnili život, zároveň tím zapomínáme na pohybovou aktivitu, která i v menší míře prospívá fyzickému i duševnímu zdraví. Moderní doba, znečištěné prostředí, technologie i nezdravá strava mají negativní vliv na motorické schopnosti a tedy i kondici. V období puberty a v mladším věku se vyvíjí návyky a osobnost jako taková se stále formuje, z tohoto hlediska je důležité zachovat si určité kladné tradice a zvyklosti, které jsou pro náš život příznivé. K tomuto by mladistvé měli vést především rodiče a ostatní autority v jejich životě, jako jsou učitelé, prarodiče, trenéři. V dnešní době je ovšem smutné, že se onen úkol rodičům a jiným autoritám moc plnit nedaří. K tomu, aby se změnilo myšlení a chápání světa a zdraví u mládeže, je zapotřebí, aby se změnilo chápání světa a zdraví u rodičů. I malá aktivita je lepší nežli vůbec žádná. Příkladem může být, že lidé preferují hromadnou dopravu na krátké vzdálenosti, nežli by využili kol nebo šli pěšky. Proto jsem se rozhodl zabývat se vývojem fyzické zdatnosti u chlapců v rozmezí od 15 do 20 let longitudinální formou. Pozorování studovaného souboru je provedeno na jednom brněnském gymnáziu od roku 2007. Zvolil jsem si určité cvičební úkony, které se na škole provádí pravidelně k porovnávání výkonu žáků během roku a tudíž i k jejich hodnocení. Následující kapitoly přinášejí informace o výsledcích, historii vývoje testování, rozdělení schopností, dovedností i o způsobu testování.
7
1. STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ 1.1.
Motorické schopnosti
Motorické
schopnosti
jsou
biologické
předpoklady
daného
jedince
k vykonávání motorické činnosti. Základem předpokladů jsou vrozené genetické predispozice a soubor vnitřních předpokladů (Zvonař, Duvač, Sebera, Vespalec, Kolářová a Maleček, 2011, pp. 30-79).
1.1.1. Rozdělení motorických schopností Měkota a Novosad v díle Motorické schopnosti (2005), jak je možné vidět na obrázku (Obr. 1), dělí motorické schopnosti do tří základních kategorií: kondiční, které jsou ovlivněny převážně energetickými procesy. Koordinační, které jsou ovlivněny řídícími procesy, a hybridní, které jsou kombinací obou předchozích. Mimo toto dělení se nachází flexibilita neboli pohyblivost. Do kondičních schopností se řadí vytrvalostní a silové schopnosti. Do hybridních schopností spadá rychlost. Některé podkapitoly schopností se nachází na pomezí, jako třeba rychlostní síla, která je na pomezí silové a rychlostní schopnosti.
8
Obr. 1: Rozdělení motorických schopností (Měkota & Novosad, 2005) 1.1.1.1.
Vytrvalostní schopnosti
Používáme je k udržení tempa, frekvence a intenzity po co nejdelší dobu bez snížení intenzity, a zároveň odolávání únavě a okolním vlivům. Vytrvalost je ovlivněna aktivitou člověka a schopností organismu zásobit svaly kyslíkem. Hlavním dělením vytrvalosti je podle délky trvání aktivity a to na krátkodobou, která trvá do dvou minut, převažují anaerobní procesy a ve svalech se hromadí laktát. Dlouhodobá je při zátěži trvající déle než deset minut, převažují aerobní procesy ve svalech. Přechodem mezi nimi je střednědobá, která trvá od dvou do deseti minut (Měkota a Novosad, 2005; Pavlík, Sebera, Stochl, Vespalec, Zvonař a kolektiv, 2010, pp. 16-17).
9
1.1.1.2.
Silové schopnosti
Jsou to předpoklady k překonání nebo vyrovnání vysokého odporu sil břemene nebo vlastního těla pomocí svalového úsilí. Pomocí silových schopností provádíme úkony jako přemístit či udržet tělo, jeho část nebo břemeno větší hmotnosti. Silové schopnosti se dále dělí na statickou a dynamickou sílu. Statická síla je podmíněna izometrickým stahem, což znamená, že se nemění délka svalu, ale pouze jeho napětí. U dynamické síly se sval napíná a zároveň mění svou délku. Dalším dělením síly ji rozlišujeme na sílu maximální, explosivní, rychlou a vytrvalostní (Měkota & Novosad, 2005; Pavlík, Sebera, Stochl, Vespalec, Zvonař a kolektiv, 2010, pp. 9-15). 1.1.1.3.
Rychlostní schopnosti
Jsou to schopnosti provést aktivitu co nejrychleji nebo zahájit pohybovou aktivitu co nejrychleji po podnětu. Rychlostní schopnosti se obecně dělí na reakční a akční schopnost. Používáme je ke změně polohy těla, jeho části nebo objektu nižší hmotnosti co nejrychleji a v co nejvyšší frekvenci (Měkota a Novosad, 2005; Pavlík, Sebera, Stochl, Vespalec, Zvonař a kolektiv, 2010, pp. 1821). 1.1.1.4.
Koordinační schopnosti
Schopnosti regulující a řídící pohybové činnosti. Důležité je zapojení centrální nervové soustavy organismu, neboli základem je nervosvalová koordinace. Zahrnuje rytmickou, reakční, prostorově orientační a další schopnosti (Měkota a Novosad, 2005; Pavlík, Sebera, Stochl, Vespalec, Zvonař a kolektiv, 2010, pp. 2134). 1.1.1.5.
Pohyblivost
Definujeme jako individuální vlastnost pohybové soustavy, kterou užíváme k provedení cviku v náležitém rozsahu a je členěna na kloubní pohyblivost, ohebnost a svalovou pružnost (Zvonař, Duvač, Sebera, Vespalec, Kolářová a Maleček, 2011, pp. 67-70).
10
1.1.2. Rozvoj motorických předpokladů Během celého života se jedinec vyvíjí. Každý z nás má od narození v sobě dané možnosti jak fyzické tak psychické. Tyto možnosti nazýváme motorické předpoklady. Na základě těchto možností se v průběhu života utváří motorické zkušenosti, kterými disponujeme po celý život a snažíme se je rozvíjet. Ve stáří se zmenšuje portfolio možností prováděných prakticky, ale v teoretické rovině nadále zůstávají. Motorické předpoklady členíme na pohybové schopnosti, zkušenosti a vlastnosti. Motorické předpoklady jsou vrozené, dědičné (genotypové) i získané, osvojené (fenotypové) znaky motoriky v chování a jednání člověka. Motorické schopnosti jsou vnitřní, v činnosti uplatněné vlohy, které jsou potenciálním základem splnění různých pohybových úkolů a provedení různých tělesných cvičení. Motorické zkušenosti jsou vnitřní, v činnosti osvojené a uplatněné vědomosti i dovednosti. U žáků obecné školy rozvíjíme především schopnosti pomocí osvojování základních dovedností. Vědomosti a vlastnosti začínáme rozvíjet a tento proces pokračuje do dospělosti (Zvonař, Duvač, Sebera, Vespalec, Kolářová a Maleček, 2011; Komeštík, 2006; Schmidt, 1991). 1.1.3. Měření motorických schopností Testy se zaměřují na složení těla, správné držení těla, vytrvalost, svalovou sílu, ohebnost a kloubní pohyblivost, rychlost pohybu, rovnováhu, koordinaci, obratnost a motorickou vyspělost. Každé měření je specifické pro danou motorickou schopnost, ale jsou i takové testy, které měří více schopností ve stejný moment (Neuman, 2003).
1.1.3.1.
Historie měření motorických schopností
Je známo, že již dávno před počátkem našeho letopočtu byly prováděny jakési testy fyzické zdatnosti, na základě porovnávání jednotlivců a dosažených výkonů. V průběhu 1. tisíciletí př.n.l. vznikl v Číně komplikovaný systém zkoušek duševní a fyzické zdatnosti. Zhruba 800let před naším letopočtem byli chlapci tvrdě
11
trénováni ve Spartě a taktéž podrobování měření. V sedmém století našeho letopočtu se v Číně praktikoval samostatný systém zkoušek fyzické zdatnosti pro vojáky. Modernější metody, které už jsou doloženy i záznamy, pochází ze 17. století. V roce 1699 se zabývali měřením silových schopností člověka pomocí nošení a zvedání břemen a porovnávali tyto výsledky s výsledky koně. Počátkem 18. století Angličan Graham používal nástroj, který bychom dnes označili pojmem dynamometr. Po upravení onoho původního dynamometru dospěl Desaguliers k závěru, že k vyrovnání síly jednoho koně je zapotřebí 5 Angličanů nebo 7 Francouzů či Holanďanů. Rok 1807 byl průlomem v ruční dynamometrii, protože Francouz Regnier vyvinul dynamometr na měření stisku ruky, tahu paže a síly zad. V tělesné výchově je zapotřebí zmínit i Ernste Einselna, který zavedl hodnocení některých tělesných výkonů, roztřídil je podle obtížnosti a pro měření sestavil tabulky a z roku 1864 lze dohledat hromadné měření u německých mužů. Na začátku 20. století se měřením fyzických schopností zabývali převážně pedagogové a psychologové. Zaměřili se na tři základní faktory a to zdraví, vitalitu a kontrolu těla. Následně se začaly rozvíjet testy, v nichž dominovaly skoky, běhy, přítahy, výdrže apod. (Kössl, Štumbauer a Waic, 2008; Taussig, 2015).
1.2.
Ontogeneze člověka
Vývoj člověka jako takového podle Machové (2005, pp. 178-237) se uskutečňuje ve dvou základních etapách a to v období před a po narození. Prenatální období je od oplození vajíčka po porod plodu. Vývoj jedince v prenatálním období probíhá v děloze ženy po zhruba devět měsíců. V průběhu této etapy se plodu utváří životně důležité funkce, formují se orgány a části těla. V momentě porodu plod přechází do období postnatální, které se posléze dělí dle věku dítěte. Období novorozenecké Začíná přestřižením pupeční šňůry. Hlavní úlohou v tomto období je adaptace na podmínky mimo dělohu matky. Začínají samostatně fungovat orgány a to vede ke změnám i anatomickým. Novorozenec má hmotnost mezi třemi a čtyřmi kilogramy a měří zhruba padesát centimetrů.
12
Období kojenecké Trvá do konce prvního roku dítěte. Název je odvozen podle způsobu krmení.
Dítě
v prvním
roce
dosahuje
rychlého
růstu
a
intenzivního
psychomotorického vývoje. Čtyři měsíce po porodu má dítě dvojnásobnou hmotnost a do dvanáctého se ztrojnásobí. Jednotlivé části těla se zdokonalují a vyvíjí. Páteř má na počátku jediný oblouk, ke konci kojeneckého období už je formovaná esovitě. Prohnutí páteře však není ustálené a fixuje se ukončením celého růstového období. Dítě většinu dne prospí. Po týdnu natáčí hlavu za světlem, ve dvou měsících sleduje očima předmět. V lehu na břiše udrží vztyčenou hlavu a částečně zvedá hrudník od podložky. Na konci období dokáže stát a pokouší se o chůzi. Období batolete Probíhá od prvního do třetího roku dítěte. Během batolecího období se dítě osamostatňuje v základních životních funkcích, chůzi, přijímání potravy, udržování čistoty, řeči a poznávání prostředí okolo sebe. Je zapotřebí neustálý dozor u dítěte, protože je nezkušené a neobratné, to pak vede k častým úrazům. Batole vyznačuje velkou fyzickou aktivitu, neustále se pohybuje, objevuje své okolí a raduje se ze svých objevů. Okolo osmnáctého měsíce dokáže s přidržením vyjít schody přísuvným krokem. Na konci období dokáže při chůzi do schodů střídat nohy. Dítě je schopno mluvit a chápe význam používaných slov. Předškolní věk Hlavní činností dítěte je hra, je zvídavé, ale má málo zkušeností, to vede k častým úrazům. Při hře se rozvíjí myšlení, paměť, představivost, řeč a motorika. Na konci předškolního období se dítě samo převleče, hází míčem, skáče a dopadá na špičky, jezdí na tříkolce. Školní věk Dělí se na mladší školní věk a starší školní věk. V mladším školním věku je dítě vystaveno zátěži, na kterou doposud nebylo zvyklé. Ve školní lavici nastává značné omezení pohybu, je neustále zatěžováno samostatnou školní prací, důsledkem toho bývá dítě unavené. Zátěž někdy překročí adaptační mez dítěte a může způsobit i zdravotní problémy. Dokáže podávat sportovní výkony vyžadující sílu a obratnost, to vede k vývoji zájmu o sport, dále se v tomto období
13
může také rozvíjet zájem o vědu nebo techniku. Dítě začíná samovolně sportovat, ale mladší školní věk ještě není ideální doba pro zahájení závodního sportování. Starší školní věk je ovlivňován pubertou a dospíváním. Také se projevují zdravotní problémy s držením těla jako je skolióza či kulatá záda u chlapců. Období dorostového věku Začíná patnáctým rokem a končí v osmnácti letech. Adolescence je považována za přechodný úsek mezi dospělostí a dětstvím. Období je to kritické a rizikové, protože se jedinec mění rychle po biologické, psychické a sociální stránce. Adolescent si již osvojil určité rozumové schopnosti, zkušenosti, dovednosti a subjektivný projevy. V tomto věku lidé dosahují pohlavní vyzrálosti a dokončuje se tělesný růst. Chlapci v tomto období vyrostou cca o 8cm a jejich hmotnost se zvýší až o 13kg, mohutní trup a zvýrazňuje se svalstvo. Dokončuje se psychické zrání a logické myšlení je na vysoké úrovni. Tělo se začíná po době změn harmonizovat. Lze pozorovat, že pohyby jsou plynulé, vystupování jistější a estetičtější. Zdokonaluje a harmonizuje se motorika. Dle množství aktivit se vytváří životní režim. Výkony v jednotlivých úkonech se stabilizují. Období plné dospělosti Začíná osmnáctým a končí třicátým rokem. Na začátku jedinec dosahuje definitivní výšky, zvyšuje se váha díky mohutnosti kosterního svalstva a nárůstu množství podkožního tuku. Někteří jedinci dosahují vyzrálosti až v průběhu tohoto období, nicméně je to z biologického hlediska ideální období k založení rodiny. Období zralosti Doba až do čtyřiceti pěti let je charakteristická stabilitou tělesného rozvoje. Ve druhé polovině období začínají šedivět vlasy, svalstvo začíná ochabovat a více se ukládá tuk. Oční čočka ztrácí pružnost a objevují se příznaky dalekozrakosti. V oblasti somatické dochází k pozvolnému snižování určitých funkcí, ale v oblasti psychiky a sociálního cítění se získávají další zkušenosti a dosahuje se psychického zrání.
14
Období středního věku U žen končí reprodukční věk a nastupuje přechod. Končí schopnost plodit a rodit děti a zároveň končí i pravidelné menstruační cykly. U obou pohlaví nastává pokles hmotnosti, ale v psychické oblasti je snaha maximálně využívat nashromážděné zkušenosti. Klade se důraz na udržování dobré tělesné kondice, zdraví a prevence vůči stařeckým změnám. Období stáří Člověk se nachází v období stáří od šedesátého do pětasedmdesátého roku podle toho, jak úspěšná byla prevence stáří a jak člověk dbal o své zdraví. Nad sedmdesátý pátý rok života je období bráno jako vysoké stáří a nad devadesátý rok období kmetské. Hmotnost klesá, postupně se zhoršuje motorika, kosti jsou křehké a zhoršuje se i smyslové vnímání.
15
2. CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLYPRÁCE 2.1.
Cíle
Cílem mé práce je porovnávání fyzické kondice u studentů prvních ročníků na gymnáziu od školního roku 2007/08 až po rok 2012/13 a zkoumat chronologický vývoj jednoho ročníku od nástupu na školu až po maturitu.
2.2.
Hypotézy
Hypotéza H1: Předpokládám, že se výsledky motorických testů u přijatých žáků na Gymnázium Brno Vídeňská v letech 2007-2012 budou chronologicky zhoršovat na základě všeobecně se zhoršujícího zdraví a fyzické kondice populace. Hypotéza H2: Předpokládám, že se výsledky testů u pozorovaného souboru studentů za celý průchod studiem budou postupně zlepšovat.
2.3.
Úkoly práce
1. Komplementovat
data
z testování
souboru
žáků
v jednotlivých
disciplínách 2. Zpracovat data a statisticky vyhodnotit výsledky jednotlivých testů u žáků prvních ročníků. 3. Na základě vyhodnocení posoudit vývoj fyzické kondice žáků v prvních ročnících. 4. Zpracovat data a statisticky vyhodnotit výsledky jednotlivých testů u vybraného souboru od prvního do čtvrtého ročníku. 5. Na základě výsledků určit longitudinální závislost. 6. Na základě analýzy výsledků vyhodnotit hypotézy a provést diskusi nad daným problémem.
16
3. METODIKA PRÁCE Ve své praktické části jsem se zabýval vývojem výsledků fyzických testů u chlapecké části studentů na Gymnáziu Brno Vídeňská. Podklady byly poskytnuty pedagogem GVID Mgr. Petrem Sekaninou. Gymnázium Brno Vídeňská Jedná se o veřejnou školu, kterou navštěvuje okolo šesti set studentů z Brna a blízkého okolí. GVID nabízí možnost zvolit šestileté a čtyřleté studium všeobecného gymnázia nebo zaměřeného na programování. Díky těmto možnostem studia je na škole devatenáct tříd, na které dohlíží čtyřicet dva kantorů.
3.1.
Popis výzkumného souboru
Bakalářská práce je zaměřená na chlapeckou populaci střední školy ve věku od 15 do 20 let. Testovaných jedinců každý rok bylo přes 100, zároveň však v jednotlivých ročnících byl počet minimálně 20. Počet chlapeckého zastoupení závisí na procentuálním zastoupení chlapců v jednotlivých třídách a počtu přijímaných studentů.
3.2.
Použité metody
Pomocí deskriptivní statistické metody jsem popisoval hlavní vlastnosti dat důležitých pro mnou prováděný výzkum. Využil jsem statistické veličiny, jako jsou aritmetický průměr, medián a modus. Jedním, z pro mě důležitých ukazatelů, byla taktéž směrodatná odchylka, maximální a minimální naměřená hodnota. Aritmetický průměr je součet všech výsledků podělený množstvím výsledků. Medián uvádí prostřední hodnotu z čísel seřazených od nejmenšího po největší nebo naopak a modus je nejčastěji vyskytující se hodnota. Směrodatná odchylka určuje, jak moc se jednotlivé výsledky od sebe liší, to znamená, že čím menší směrodatná odchylka je, tím si jsou výsledky více podobné. Z výsledků naměřených při testování jsem pomocí těchto propočtů prokazoval chronologický vývoj fyzické kondice u žáků gymnázia. K názorné ukázce vývoje jsem použil krabicové grafy, které přehledně ukazují mnou potřebné ukazatele.
17
Tento způsob ukáže, zda je ročník vyrovnaný či jsou výkony roztříštěny do extrémů a zároveň jaký je trend vývoje (Komeštík a Fejtek, 1997).
3.3.
Organizace práce
Celkový sběr dat probíhal v hodinách tělesné výchovy průběžně od školního roku 2007/08 až do roku 2013 učitelem Mgr. Petrem Sekaninou, za účelem hodnocení žáků. Veškeré měření probíhalo v jeden týden tak, že se testy rozložily do dvou skupin cviků a jeden soubor testů se měřil v jednu hodinu tělesné výchovy a druhý soubor v následující hodině téhož týdne. Měření všech tříd probíhalo ve stejný vyučovací týden. Cviky vždy následují ve stejném pořadí tak, aby všechny třídy měly stejné podmínky. K měření studentských výkonů používá učitel školní stopky, pásmo a jiné pomůcky jako jsou kužely, karimatky a předměty potřebné ke sportovním úkolům.
3.4.
Prostory pro testování
Škola disponuje posilovnou, velkou a malou tělocvičnou. Každý z testů probíhá vždy na stejném místě a to tak, že benchpress na jediné lavici v posilovně, ostatní testy se měří ve velké tělocvičně, která umožňuje dostatek prostoru. Tímto je zajištěná objektivita a žádný ročník není tudíž zvýhodňován jakýmkoliv způsobem.
V době
měření
nebyly
zdejší
prostory
k tělesné
modernizovány a nikterak upravovány, kromě běžných údržeb.
18
výchově
3.5.
Motorické testy
K porovnávání jsem použil testy, které jsou běžně prováděny na jednotlivých středních školách. Jednotlivé testy jsou přizpůsobeny podmínkám gymnázia, zároveň jsou zachovány základní parametry. 3.5.1. Benchpress Testovaný leží na zádech a rukama zvedá činku o váze jeho poloviční hmotnosti z polohy na prsou do napjatých paží. Snaží se provést maximální počet zvednutí činky. Testování končí v okamžiku, kdy jedinec už nedokáže činku zvednout. Pro bezpečnost stojí u cvičícího dva pomocníci, kteří sledují činku a hlídají, aby na něj při nevydařeném pokusu nebo při velké únavě nespadla. Měří se svalová výdrž svalů paží (Neuman, 2003, p. 53). 3.5.2. Leh-sed Testovaný si lehne na karimatku na záda a ruce spojí za hlavou. Nohy jsou mírně rozkročené, ohnutá v kolenou aby stehno a bérec svíral pravý úhel a s chodidly na zemi. Pomocník mu drží chodidla pevně na zemi. Z výchozí polohy provádí sed tak, aby se lokty dotýkal kolenou a znovu leh co nejrychleji po dobu šedesát sekund. Pomocník počítá počet dotyků kolen lokty a také kontroluje správnost provedení. Měří se dynamická síla bederních, kyčelních, stehenních a břišních svalů (Neuman, 2003, p. 59). 3.5.3. Člunkový běh na 4x 10 m Na rovné dráze odměříme vzdálenost 10 m. Začátek a konec tohoto úseku vyznačíme metou vysokou 20 cm. Běžec vybíhá od startovní mety (má ji po pravé ruce), oběhne druhou metu tak, že ji má po levé ruce a vrací se ke startovní metě, kterou oběhne tak, že ji má po pravé ruce; proběhnutá dráha má tvar osmičky. Na konci třetího úseku se už meta neobíhá, pouze se jí dotkne rukou a vrací se zpět. Jakmile vběhne za startovní čáru, stopky se zastavují. Výkon měříme s přesností na desetiny sekundy. Testuje se běžecká rychlost a hbitost (Neuman, 2003, pp. 9091).
19
3.5.4. Trojskok Testovaný stojí v normálním postavení špičkami nohou těsně u odrazové čáry na šířku pánve. S podřepem a za současného švihnutí pažemi se snožmo odrazí a snaží se třemi po sobě následujícími skoky doskočit co nejdále. Skoky musí plynule navazovat. Dopadne na chodidla a zůstane stát. Vzdálenost se měří kolmicí od odrazové čáry po poslední dotyk paty nohy, která je odrazové čáře nejblíže. Měří se výbušná síla dolních končetin a obratnostní úroveň. Měří se na přesnost v centimetrech (Neuman, 2003, p. 70). 3.5.5. Hod medicinbalem Testovaný jedinec si stoupne v mírném rozkročení za odhodovou čárou, čelem do směru hodu a s míčem nad hlavou. Nápřah je spojený se záklonem trupu a snaží se hodit míč co nejdále. Testuje se dynamická síla horních končetin a pletence svalů ramenního kloubu. Měří se na přesnost pět centimetrů (Neuman, 2003, p. 58)
20
4. VÝSLEDKY A DISKUZE V následujících kapitolách jsou vypsány výsledky testů výzkumného souboru a jejich vyhodnocení. Pro přehlednost výsledků, jsou u každého testu v tabulkách uvedeny důležité hodnoty pro srovnání a zároveň je přidán i krabicový graf, ze kterého je patrný vývoj.
4.1.
Vyhodnocení prvních ročníků
4.1.1. Výsledky testu benchpress Tab. 1: Srovnání výsledků testu benchpress u prvních ročníků Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
33x
2x
13,92
13
13
6,89
2008/09
30x
9x
16,25
15
15
4,99
2009/10
33x
4x
19,75
20
25
6,76
2010/11
40x
6x
17,6
16,5
10
7,55
2011/12
31x
1x
19,35
19,5
12
7,21
2012/13
49x
2x
19,04
20
20
11,03
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
21
Obr. 2: Grafické znázornění srovnání výsledků testu benchpress u prvních ročníků Tabulka (Tab. 1) a graf (Obr. 2) ukazují, že se maximální hodnoty u počtu zvednutí pohybovaly okolo třiceti, kromě tří jedinců, kteří dosáhli výborných výsledků. Jeden v roce 2010/11 provedl čtyřicet opakování a v roce 2012/13 dva překročili hranici čtyřiceti zvednutí, přičemž nejlepší výsledek za šest let bylo čtyřicet devět opakování. Nejhorší výsledky se pohybovaly pod hranicí deseti opakování. Z ukazatelů medián a aritmetický průměr lze vyčíst, ve kterých školních letech byla střední hodnota podobná průměru. Ve školních letech 2007/08, 2008/09 a 2010/11 větší část studentů dosáhla podprůměrných hodnot. Směrodatná odchylka ukazuje, že školní rok 2008/09 byl nejvíce vyrovnaný dle výsledků. Žáci dosahovali hodnost od devíti do třiceti, až na jednoho studenta, který dosáhl v tomto ročníku extrémních hodnot vůči svým spolužákům, zároveň však prostředních padesát procent se rozložilo pravidelně kolem aritmetického průměru. Naopak ve školním roce 2012/13 byla větší část z prostředních padesáti procent výsledků podprůměrných, za což zjevně mohou dva extrémně dobré výkony. Z celkového hodnocení testu benchpress usuzuji, že síla a svalová výdrž paží se u přijímaných studentů do prvních ročníků ze začátku měření zvyšovala i když výsledné hodnoty začaly postupně klesat po nejlepším roce 2009/10.
22
4.1.2. Výsledky test leh-sed Tab. 2: Srovnání výsledků testu leh-sed u prvních ročníků Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
55x
30x
41,10
42
42
6,17
2008/09
58x
39x
48,07
47,5
50
5,16
2009/10
61x
33x
45,29
46
44
7,90
2010/11
52x
37x
45,5
47
39
4,98
2011/12
62x
29x
44
43
39
8,57
2012/13
57x
20x
42,68
40
37
10,47
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
Obr. 3: Grafické znázornění srovnání výsledků testu leh-sed u prvních ročníků Z tabulky (tab. 2) je patrné, že nejlepší výsledky dosáhly hodnot nad šedesát opakování, to znamená, že nejlepší žáci udrželi tempo jeden leh-sed za sekundu. Nejhorší výsledek byl dvacet opakování za minutu a to v posledním měřeném školním roce. Největší rozdíl mezi žáky byl taktéž v roce 2012/13, výsledky ročníku byly rozloženy od padesáti sedmi do dvaceti počtů opakování, přičemž
23
prostředních padesát procent výsledků se rovnoměrně rozložilo okolo průměru. Nejvyrovnanější první ročník byl ve školním roce 2010/11, kdy se výsledky všech žáků vešly do rozmezí od třiceti sedmi do padesáti dvou. Toto zjištění potvrzuje i směrodatná odchylka. Ve školních letech 2008/09, 2011/12 a 2012/13 dosáhl větší počet žáků podprůměrných hodnot než nadprůměrných. Celkové hodnocení testu leh-sed je takové, že školní rok 2007/08 byl nejhorší a zároveň, podle vývoje aritmetických průměrů a mediánů, lze usoudit, že výsledky tohoto testu se od roku 2008/09 zhoršují, i když horní hranice prostředních padesáti procent výsledků se udržuje okolo padesáti leh-sedů za minutu. Z grafu (Obr. 3) je patrný klesající trend výsledků, který znamená, že žáci v prvních ročnících mají horší dynamickou sílu bederních, kyčelních, stehenních a břišních svalů. 4.1.3. Výsledky testu člunkový běh Je důležité si uvědomit, že nejnižší naměřené hodnoty u člunkového běhu jsou těmi nejlepšími výsledky. Tab. 3: Srovnání výsledků testu člunkový běh u prvních ročníků Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
9,8s
11,8s
10,8
10,7
10,2
0,55
2008/09
10,2s
11,7s
10,8
10,7
10,7
0,39
2009/10
9,9s
13,3s
11,1
10,9
11,6
0,78
2010/11
10,4s
12,5s
11,1
11,3
11,4
0,53
2011/12
10,1s
11,7s
10,9
10,8
11,6
0,45
2012/13
9,7s
12,3s
10,8
10,5
10,5
0,78
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
24
Obr. 4: Grafické znázornění srovnání výsledků testu člunkový běh u prvních ročníků Z tabulky (tab. 3) je patrné, že nejlepší výsledky v člunkovém běhu 4x10 metrů se pohybovaly pod deset vteřin, přičemž nejhorší výsledky dosahovaly i nad třináct vteřin. Rok 2009/10 byl zcela nevyrovnaný a portfolio výsledků bylo široké, i když prostředních padesát procent se pohybovalo v časech s rozdíly menších než jedna sekunda. Nejmenšího rozpětí dosažených časů dosáhli žáci v roce 2008/09, kdy se celý ročník vešel s časy do rozmezí jedné a půl sekundy. První ročník 2010/11 byl unikátní v tom, že žáci dosahovali více podprůměrných nežli nadprůměrných hodnot. Z grafu (Obr. 4) je patrný vývoj výsledného hodnocení člunkového běhu tak, že do roku 2010/11 byla zhoršující se tendence, nastal zvrat a výsledné časy se začínají zlepšovat a v posledním měřeném roce byly výsledky obdobné jako v roce prvním. Lze tedy konstatovat, že běžecká rychlost a hbitost měřená člunkovým během 4x10 metrů se v průběhu měření zhoršila, ale ke konci měření už studenti zase dosahovali stejně dobrých výsledků jako studenti na začátku měření.
25
4.1.4. Výsledky testu trojskok Tab. 4: Srovnání výsledků testu trojskok u prvních ročníků Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
810cm
250cm
658
655
710
99,1
2008/09
795cm
550cm
650
657,5
660
65,0
2009/10
840cm
580cm
692
697,5
700
57,8
2010/11
560cm
745cm
650
657,5
630
46,2
2011/12
750cm
520cm
644
637,5
650
55,3
2012/13
820cm
570cm
688
680
710
64,2
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
Obr. 5: Grafické znázornění srovnání výsledků testu trojskok u prvních ročníků V tabulce (Tab. 4) a grafu (Obr. 5) je znázorněné, že nejlepší výsledky v trojskoku se pohybovaly nad osm metrů a nejhorší nad pět metrů. Za celou dobu měření nenastal tak výrazný extrém, jako byl žák, který skočil pouhých dvě stě padesát centimetrů. Konkrétně tento výkon byl ověřován u učitele, který správnost údaje potvrdil. Nejlepší výkon byl osm set čtyřicet centimetrů. Největší rozdíly
26
mezi jednotlivými studenty v dosažených skocích ovládl ročník 2007/08. Zároveň však prostředních padesát procent žáků bylo pravidelně rozmístěno kolem průměru i mediánu. Pokud by se ovšem extrémně slabý výkon nepočítal do aritmetického
průměru,
pak by více žáků
bylo
nadprůměrných nežli
podprůměrných. Jak ukazuje směrodatná odchylka, tak výkony z prvního ročníku 2010/11 byly nejvyrovnanější. Celkově by se dal test trojskokem považovat za vyrovnaný, protože průměry i mediány oscilovaly okolo hodnoty šest set padesát centimetrů, kromě roku 2009/10, který byl podle výsledků nejúspěšnější, i když lze pozorovat do tohoto roku rostoucí tendenci a po tomto roce klesající, tak v posledním roce opět přišlo větší zlepšení. Dalo by se tedy konstatovat, že výbušná síla dolních končetin a obratnostní úroveň na základě trojskoku je obdobná až na výjimky dvou ročníků s lepšími výsledky. 4.1.5. Výsledky testu hod medicinbalem Tab. 5: Srovnání výsledků testu hod medicinbalem u prvních ročníků Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
1020cm
510cm
701
697,5
660
115,7
2008/09
870cm
575cm
699
695
710
95,1
2009/10
1035cm
550cm
798
805
800
138,8
2010/11
880cm
580cm
701
717,5
600
100,3
2011/12
1050cm
470cm
689
685
700
123,0
2012/13
920cm
450cm
874
690
590
100,86
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
27
Obr. 6: Grafické znázornění srovnání výsledků testu hod medicinbalem u prvních ročníků Jak je z tabulky (Tab. 5) patrné, tak nejlepší výsledky v hodu medicinbalem dosahovaly nad deset metrů a nejhorší výsledky pod pět metrů. Směrodatná odchylka i graf (Orb. 6) ukazují, že nejvyrovnanějších hodnot se dosáhlo ve školním roce 2008/09, přičemž prostředních padesát procent výsledků je blíže k nejhoršímu výsledku. O rok dříve se zase dosáhlo výsledků v největším rozmezí a to od čtyř metrů po délku přes deset metrů. Kromě roku 2010/11 byl aritmetický průměr téměř roven mediánu. V tomto roce byla hodnota mediánu větší nežli aritmetický průměr, to znamená, že více výsledků bylo v tomto roce nadprůměrných. Celkové hodnocení testu hodu medicinbalem ukazuje, že výsledky prvních ročníků v době měření se pohybovaly okolo sedmi metrů. Pouze školní rok 2009/10 byl patřičně lepší. Toto zjištění mě vede ke konstatování, že dynamická síla horních končetin a pletence svalů ramenního zůstává u žáků prvních ročníků převážně neměnná.
28
4.1.6. Celkové vyhodnocení K celkovému vyhodnocení tělesné zdatnosti u žáků prvních ročníků jsem dospěl pomocí t-bodů, jako součet výsledků jednotlivých testů převedených na tbody, díky tomu by měl být výsledek objektivní a počítat se všemi testy rovnocenně. Z grafu (Obr. 7) je tedy patrné, že trend vývoje fyzické kondice je kolísavý. Od prvního roku se výsledky po školní rok 2009/10 postupně zlepšovaly. Následující rok nastal strmý pád a posléze se výkony začaly opět zlepšovat až do posledního měřeného roku. Nejhorších výsledků dosahovali žáci ve školních letech 2007/08 a 2010/11. Studenti přijati v roce 2009 dosáhli nejlepších výsledků v testu benchpress a trojskok. Předchozí ročník dosáhl nejlepších výsledků v testu leh sed a v člunkovém běhu zase žáci ve školním roce 2007/08. V hodu medicinbalem dominovali studenti prvního ročníku v posledním měřeném roce 2012/13.
Průměrný výsledek součtu všech testů v t-bodech 265 260 255 250 245 240 235 230 2007/08
2008/09
2009/10
2010/11
2011/12
2012/13
Obr. 7: Grafické znázornění celkových výsledků všech testů v t-bodech
29
4.2.
Vyhodnocení longitudinálního pozorování
V této kapitole jsem se zabýval chronologickým vývojem motorických schopností u nejpočetnějšího ročníku od přijetí na školu až po maturitu. 4.2.1. Výsledky testu benchpress Tab. 6: Srovnání výsledků testu benchpress u longitudinálního pozorování Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
33x
3x
14,0
13,5
15
6,9
2008/09
36x
2x
17,2
16,5
9
8,2
2009/10
42x
8x
22,4
20
20
9,0
2010/11
50x
7x
21,7
21
27
9,8
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
Obr. 8: Grafické znázornění srovnání výsledků testu benchpress v longitudinálním pozorování Graf (Obr. 8) a tabulka (Tab. 6) ukazují, že se žáci v průběhu celého studia zlepšili v síle a svalové výdrži paží. Od prvního ročníku po maturitní ročník se
30
postupně zlepšovaly jak výsledky prostředních padesáti procent žáků, tak i výsledky nejhorších a nejlepších jedinců. Směrodatná odchylka se postupem času zvětšila, tento fakt naznačuje, že dosažené maximální hodnoty se zvyšovaly o větší počet opakování, nežli hodnoty nejhorší. 4.2.2. Výsledky testu leh-sed Tab. 7: Srovnání výsledků testu leh-sed u longitudinálního pozorování Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
55x
32x
40,4
40
40
6,2
2008/09
61x
28x
41,6
40
40
8,2
2009/10
60x
23x
43,3
42
41
8,2
2010/11
59x
20x
41,0
41
37
8,3
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
Obr. 9: Grafické znázornění srovnání výsledků testu leh-sed v longitudinálním pozorování Tabulka (Tab. 7) a graf (Obr. 9) udávají, jak se do třetího ročníku zlepšovaly výsledky v testu leh-sed, ale v maturitním ročníku nastal mírný pokles 31
výkonnosti. Nejlepší výsledky opisovaly podobnou křivku jako prostředních padesát procent, ovšem jedinci, s nejhoršími výsledky, se permanentně zhoršovali od začátku studia až do posledního ročníku. Je možné tedy říci, že převážná část žáků byla ovlivněna stejným způsobem a zároveň, že studenti s nejhoršími výsledky udrželi tempo snižování dynamické síly břišních, stehenních, kyčelních a bederních svalů v návaznosti na přibývající roky. 4.2.3. Výsledky testu člunkový běh Tab. 8: Srovnání výsledků testu člunkový běh u longitudinálního pozorování Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
9,8s
11,8s
10,8
10,7
10,2
0,55
2008/09
9,9s
12,4s
11,0
10,9
10,7
0,64
2009/10
9,5s
12,8s
10,9
10,75
10,3
0,73
2010/11
9,7s
11,8s
10,8
10,8
11,1
0,57
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
Obr.
10:
Grafické znázornění
srovnání
v longitudinálním pozorování
32
výsledků
testu člunkový běh
Je důležité si uvědomit, že čím menší je naměřený čas, tím lepší výsledek je. Z tabulky (Tab. 8) a grafu (Obr. 10) je tedy patrné, že nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v třetím ročníku, ovšem aritmetický průměr a medián, nezaznamenaly velké rozdíly, to naznačuje, že výsledky byly velice podobné. Jedinci s nejhoršími výsledky dosahovali kolísavého vývoje ve svých výkonech. 4.2.4. Výsledky testu trojskok Tab. 9: Srovnání výsledků testu trojskok u longitudinálního pozorování Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
810cm
250cm
660
655
710
100,3
2008/09
840cm
580cm
686
690
640
62,7
2009/10
855cm
440cm
693
700
710
84,5
2010/11
825cm
525cm
699
685
640
75,5
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
Obr. 11: Grafické znázornění srovnání výsledků testu trojskok v longitudinálním pozorování V tabulce (Tab. 9) i grafu (Obr. 11) je patrné, že výsledky testů ve trojskoku se od prvního ročníku po maturitní ročník postupně zlepšovaly. Tento trend je 33
pravděpodobně způsobený tím, že žáci koncem dorosteneckého období v ontogenezi dosahují maximální výšky. 4.2.5. Výsledky testu hod medicinbalem Tab. 10: Srovnání výsledků testu hod medicinbalem u longitudinálního pozorování Nejlepší
Nejhorší
Aritmetický
výsledek
výsledek
průměr
2007/08
1020cm
400cm
701
697,5
660
115,7
2008/09
1045cm
470cm
790
800
800
155,7
2009/10
995cm
600cm
776
775
600
115,3
2010/11
1210cm
610cm
791
755
710
143,4
Školní
Medián
Modus
Směrodatná odchylka
rok
Obr. 12: Grafické znázornění srovnání výsledků testu hod medicinbalem v longitudinálním pozorování Graf (Obr. 12) ukazuje, že v prvních dvou letech studia zabíraly výsledky široké spektrum hodnot. V posledních letech školní docházky se kromě dvou
34
výsledků ustálily výkony žáků okolo rozmezí od šesti do deseti metrů. Maximální dosažené hodnoty, uvedené v tabulce (Tab. 10), jsou kolem dvanácti metrů
4.2.6. Celkové vyhodnocení
Průměrný výsledek součtu všech testů v tbodech 270 265 260 255 250 245 240 235 230 225 220 215 První ročník
Druhý ročník
Třetí ročník
Čtvrtý ročník
Obr. 13: Grafické znázornění celkových výsledků v jednotlivých ročnících v tbodech V grafu (Obr. 13) je viditelné, že se celková fyzická kondice žáků v longitudinálním pozorování od prvního ročníku do třetího zlepšovala a v maturitním ročníku se zhoršila. Třetím rokem na škole studenti dosahovali nejlepších výsledků. Což naznačuje, že žáci si během studia osvojili lepší kondici, techniky testů apod. Pokles výkonnosti ve čtvrtém ročníku může být způsoben ontogenezí, přesněji tím, že u chlapců se dokončuje muskulatura a zaznamenávají velký nárůst váhy. Převedením výsledků testů na t-body a jejich následný součet umožňuje objektivní porovnání.
35
4.3.
Vyhodnocení hypotéz
Hypotéza H1: Předpokládám, že se výsledky motorických testů u přijatých žáků na Gymnázium Brno Vídeňská v letech 2007-2012 budou chronologicky zhoršovat na základě všeobecně se zhoršujícího zdraví a fyzické kondice populace. Tato hypotéza se nepotvrdila. Ačkoliv se všeobecně fyzická kondice u české populace zhoršuje, u žáků v prvních ročnících na gymnáziu byl trend kolísavý. Vždy se kondice zvyšovala a posléze klesla. Po poklesu nastal opětný vzestup. Hypotéza H2: Předpokládám, že se výsledky testů u pozorovaného souboru studentů za celý průchod studiem budou postupně zlepšovat. Tato hypotéza se nepotvrdila. Do třetího ročníku se žáci v dosažených výsledcích zlepšovali, ovšem v posledním školním roce nastal propad výkonnosti.
36
5. Závěry 5.1.
Závěr pro porovnávání prvních ročníků
Moje práce pojednává o porovnávání dosažených výsledků a deskriptivním zpracováním dat z testů, které prováděli žáci Gymnázia Brno Vídeňská. Sjednocené testy vykonávali žáci v prvních ročnících od školního roku 2007/08 pod vedením zdejšího kantora Mgr. Petra Sekaniny, který podklady používal pro hodnocení žáků. Moje domněnka byla, že se fyzická kondice u přijatých žáků do prvních ročníků bude zhoršovat na základě zhoršující se fyzické zdatnosti populace. Je ovšem důležité si uvědomit, že testování probíhalo pouze na vybrané škole a tudíž to nesvědčí o celkové zdatnosti populace. V mém případě tedy nelze konstatovat, že se úroveň fyzické zdatnosti u žáků přijatých na školu zhoršuje, nýbrž pravidelně kolísá v určitém rozmezí.
5.2.
Závěr pro longitudinální pozorování
V této části jsem vyhodnocoval data u vybraného nejpočetnějšího ročníku od nástupu na školu ve školním roce 2007/08 až po maturitní ročník 2010/11. Jako podklady pro porovnávání jsem použil výsledky měření od stejného pedagoga. Žáci každý rok prováděli testy za stejných podmínek. Moje domněnka byla, že se fyzická kondice žáků bude zlepšovat. Ukázalo se, že zdatnost jedinců se zlepšovala do třetího ročníku a v posledním školním roce se kondice zhoršila. Je pravděpodobné, že je tento propad výsledků způsoben ontogenezí jedince a to převážně dokončením muskulatury a tím i navýšením hmotnosti.
37
6. Seznam použitých zdrojů Komeštík, B. (2006). Kinantropologie- Antropomotorika- Metodologie. Olomouc: Univerzita Palackého Komeštík, B. & Fejtek, M. (1997). Metodologie kinantropologického výzkumu. Hradec Králové: Gaudeamus Kössl, J., Štumbauer, J. & Waic, M. (2008). Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. Praha: Univerzita Karlova Machová, J. (2005). Biologie člověka pro učitele. Praha: Univerzita Karlova Měkota, K. & Cuberek, R. (2007). Pohybové dovednosti- činnosti- výkony. Olomouc: Univerzita Palackého. Měkota, K. & Novosad. J. (2005). Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého Neuman, J. (2003). Cvičení a testy obratnosti, vytrvalosti a síly. Praha: Nakladatelství Portál s.r.o. Pavlík, J., Sebera, M., Stochl, J., Vespalec, T., Zvonař, M. & kol. (2010). Vybrané kapitoly z antropomotoriky. Brno: Masarykova univerzita
Schmidt, R. A. (1991): Motor learning & performance. From principles to practice (2nd ed.). Champaign: IL, Human Kinetics.
Taussig,
J.
(2015).
Něco
z historie
testování.
Retrieved
http://www.sportvital.cz/sport/testy/o-testovani/neco-z-historie-testovani/ (accessed March 5, 2015)
38
from
Zvonař, M., Duvač, I., Sebera, M., Vespalec, T., Kolářová, K., & Maleček, J. (2011): Antropomotorika pro magisterský program tělesná výchova a sport. Brno: Masarykova univerzita.
39
Resumé Cílem této bakalářské práce byla komparace úrovně fyzické kondice u žáků ve věku 15 – 20 let na Gymnáziu Brno Vídeňská. Získané výsledky testů byly porovnány a na základě statistické analýzy dat byl vytvořen ukazatel vývoje kondice u prvních ročníků od školního roku 2007/08 do školního roku 2012/13. Následně jsem z longitudinálního pozorování určil vývoj kondice žáků z nejpočetnějšího ročníku. Teoretická část práce pojednává o motorických schopnostech jedinců, jejich rozdělení a vývoji a ontogenezi člověka, která je důležitá pro fyzické možnosti člověka. Praktická část práce se zabývá samotnou analýzou dat a jejich porovnáváním na základě výsledků testů benchpress, leh-sed po dobu 60s, člunkový běh, hod medicinbalem a trojskok snožmo z místa. Dle zjištěných výsledků a jejich porovnání jsem dospěl k závěru, že žáci prvních ročníků dosahují kolísavých hodnot a jednotný trend výkonnosti zde není možné určit. U části věnované chronologickému sledování jednoho souboru žáků jsem dospěl k závěru, že od nástupu na školu do třetího ročníku se žáci postupně zlepšují ve svých výkonech. Poslední rok na škole ovšem jejich výsledky klesají, pravděpodobně v návaznosti na ontogenezi a rychlém navýšení hmotnosti.
40
Resume Main goal of this bachelor thesis is comparison of physical condition of the Gymnasium Brno Víděnská students at age of 15-20. Obtained test results was compared and by statistical analysis was made index of condition development since school year 2007/08 to 2012/13. By long-term observation I have found physical condition of the largest class. Theoretical part of the thesis is about motor skills of individuals, their distribution and development, and ontogeny of man, which is important for his physical abilities. Practical part of the thesis is the data analysing and their observing based on test results of bench press, 1 minute sit ups, shuttle run, medicine ball throw and standing triple jump. I have made conclusion based on the results and their observation. Freshmen achieve fluctuating values and performances trend is not possible to determine. Chronological observation of one student group determined, that since freshman year to 3rd grade students are developing their results. In the last year of school their results are decreasing. This is probably caused by ontogeny and rapid weight gain.
41
