Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
FINANČNÍ KONDICE MĚSTA KOPŘIVNICE Financial Condition of Kopřivnice Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Irena OPLUŠTILOVÁ, Ph.D.
Bc. Veronika HANZELKOVÁ
Brno, 2015
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Bc. Veronika Hanzelková
Ná z e v di pl omové pr áce:
Finanční kondice města Kopřivnice
Ná z e v pr ác e v angličt i ně:
Financial Condition of Kopřivnice
Ka t e dr a:
regionální ekonomie a správy
Ve douc í di pl omové pr áce:
Ing. Irena Opluštilová, Ph.D.
Rok obha j oby:
2015
Anotace Předkládaná diplomová práce „Finanční kondice města Kopřivnice“ je zaměřena na hodnocení finanční kondice obcí. Jejím cílem je zhodnocení finanční kondice vybrané obce na základě finanční analýzy. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola vysvětluje pojem finanční kondice a popisuje přístupy k jejímu hodnocení. Druhá část definuje finanční analýzu a vymezuje specifika při vyuţití finanční analýzy ve veřejném sektoru. Je rozvedena oblast zadluţenosti obcí. Část je věnována rozpočtovému hospodaření a účetnictví obcí, jakoţ základním zdrojům dat pro finanční analýzu. Třetí část vymezuje vhodné ukazatele k vyuţití hodnocení situace obcí, které budou v následující části aplikovány na příkladu města Kopřivnice.
Annotation The submitted diploma thesis "Financial Condition of Kopřivnice" deals with the evaluating financial condition of municipalities. Its aim is to conduct the financial analysis of selected municipality in order to evaluate its financial condition. The thesis is divided into five parts. The first part is concentrated on describing the concept of financial condition and approaches to its measuring. The second part defines the financial analysis and describes specifies its use in the public sector. Furthermore, this chapter includes the issue of municipal debt. The part also includes describing of municipal budgeting and accounting, which provide an important tool for the evaluation. The next part determines key indicators to financial condition evaluating. Last part contains the financial analysis of the city of Kopřivnice.
Klíčová slova Obec, finanční kondice, rozpočtování, účetnictví, zadluţenost, finanční analýza
Keywords Municipality, financial condition, budgeting, accounting, debt, financial analysis
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Finanční kondice Kopřivnice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ireny Opluštilové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. května 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Ireně Opluštilové, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a odborné komentáře, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji své rodině a příteli za podporu během vytváření této práce i celého studia.
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................................12 1
FINANČNÍ KONDICE OBCÍ ....................................................................................................14 1.1 1.2
2
FINANČNÍ KONDICE A SOUVISEJÍCÍ POJMY .............................................................................14 PŘÍSTUPY K HODNOCENÍ FINANČNÍ KONDICE ........................................................................18
FINANČNÍ ANALÝZA OBCE ...................................................................................................24 2.1 PODSTATA FINANČNÍ ANALÝZY A JEJÍ VÝZNAM PRO ŘÍZENÍ ..................................................24 2.2 ZDROJE DAT PRO FINANČNÍ ANALÝZU ...................................................................................26 2.2.1 Rozpočtování a rozpočtové hospodaření obcí ....................................................................26 2.2.1.1 Rozpočet obce ............................................................................................................27 2.2.1.2 Rozpočtová skladba ...................................................................................................29 2.2.1.3 Příjmová stránka rozpočtu obcí ..................................................................................31 2.2.1.4 Výdajová stránka rozpočtu obcí .................................................................................34 2.2.1.5 Financování ................................................................................................................35 2.2.1.6 Běţný a kapitálový rozpočet ......................................................................................36 2.2.1.7 Rozpočtový výhled a další informační zdroje ............................................................38 2.2.2 Účetnictví obcí ...................................................................................................................39 2.3 METODY A POSTUPY FINANČNÍ ANALÝZY..............................................................................40 2.3.1 Metody finanční analýzy ....................................................................................................41 2.3.2 Oblasti finanční analýzy .....................................................................................................43 2.3.3 Zadluženost obcí v ČR ........................................................................................................45
3
VYBRANÉ UKAZATELE ZA ÚČELEM HODNOCENÍ FINANČNÍ KONDICE OBCE..51 3.1 3.2 3.3
4
UKAZATELE ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ .........................................................................51 UKAZATELE ZADLUŢENOSTI ..................................................................................................53 UKAZATELE LIKVIDITY ..........................................................................................................54
ZHODNOCENÍ FINANČNÍ KONDICE MĚSTA KOPŘIVNICE56 4.1 CHARAKTERISTIKA OBCE .......................................................................................................56 4.2 ANALÝZA ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ ............................................................................57 4.2.1 Vývoj hospodaření města Kopřivnice .................................................................................57 4.2.2 Příjmová stránka rozpočtu dle druhového členění rozpočtu..............................................62 4.2.3 Výdajová stránka rozpočtu .................................................................................................72 4.3 ANALÝZA ZADLUŢENOSTI ......................................................................................................75 4.4 ANALÝZA LIKVIDITY ..............................................................................................................80 4.3 VYBRANÉ NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ .............................................................................. 84
ZÁVĚR..................................................................................................................................................87 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................91 SEZNAM ZKRATEK..........................................................................................................................96 SEZNAM TABULEK ..........................................................................................................................97 SEZNAM GRAFŮ ...............................................................................................................................98 SEZNAM PŘÍLOH ..............................................................................................................................99
ÚVOD Obce se řadí mezi základní územní samosprávné celky a v souvislosti s reformními procesy veřejné správy v posledních desetiletích v ní zastávají významnou roli. Jak v samostatné, tak v přenesené působnosti vykonávají obce mnoho úkolů, pečují o všestranný rozvoj svého území a zajišťují její stabilitu. Obcím jsou přisouzeny rozsáhlé pravomoci v oblasti hospodaření a do jejich rozpočtů plyne velké mnoţství finančních prostředků (vlastních či přidělených) za účelem zabezpečení celé řady veřejných statků a sluţeb pro své občany. Je tedy ţádoucí, aby s nimi bylo nakládáno odpovědně a efektivně s ohledem na veškeré aspekty zákona č. 128/2000 Sb., o obcích s vyuţitím nástrojů finančního řízení podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Mezi základní nástroje finančního řízení patří rozpočet a rozpočtový výhled. Vlivem finanční krize bylo zasaţeno hospodaření obcí nejen v ČR, ale po celém světě, coţ vedlo k posílení finančního řízení obcí. Začaly se hledat analytické nástroje, které by vedly ke zhodnocení finanční situace obce a napomohly ke zkvalitnění finančního řízení a rozhodovacích procesů. Do řízení obcí se tak stále více prosazují nástroje a postupy, které vychází ze soukromého sektoru, jako například rating či finanční analýza. Původní kořeny finanční analýzy se nacházejí v soukromém sektoru, ale v posledních letech našly její principy uplatnění i ve veřejném sektoru. Prostřednictvím finanční analýzy lze zhodnotit finanční kondici obce, odhalit její silné a slabé stránky, čímţ je zvýšena schopnost obcí reagovat na očekávané či neočekávané změny v příjmech a výdajích. Těţištěm finanční analýzy je rozbor finanční situace pomocí analýzy finančních výkazů s vyuţitím klíčových ukazatelů. Zájem o zjištění finanční kondice obce neustále roste, a to jak na straně řídících orgánů, tak na straně občanů, věřitelů, investorů, poskytovatelů dotací a dalších. Cílem předkládané diplomové práce je zhodnocení finanční kondice obce na základě analýzy finančního hospodaření. Finanční analýza bude provedena prostřednictvím aplikace zvolených ukazatelů z oblasti rozpočtového hospodaření, zadluţenosti a likvidity. Na základě analýzy a sledování vývoje jednotlivých ukazatelů proběhne vyhodnocení finanční kondice obce a v případě zjištění nedostatků budou doporučeny opatření vedoucí k jejich eliminaci. Za účelem zhodnocení finanční kondice bylo vybráno město Kopřivnice. První kapitola je zaloţena na deskripci a obsahové analýze především zahraničních publikací, článků a studií dostupných z informačních databází. Kapitola je věnována pojmu finanční kondice a jednotlivým přístupům k jejímu hodnocení. Druhá kapitola se zaměřuje na finanční
analýzu obce, její podstatu a význam pro řízení. Jsou popsány metody finanční analýzy, oblasti a specifika jejího hodnocení ve veřejném sektoru. Součástí kapitoly je popis a rozbor jednotlivých zdrojů dat z oblasti rozpočtování obcí a účetnictví, které jsou základem pro finanční analýzu. Kapitola se z velké části opírá o odbornou literaturu a legislativní zdroje. Na základě komparace poznatků z prvních dvou kapitol a studia odborných publikací, zabývajících se problematikou vhodných ukazatelů v rámci finanční analýzy na úrovni obcí, jsou ve třetí kapitole vymezeny a popsány ukazatele ke zhodnocení finanční kondice. Čtvrtá kapitola vychází z teoretické základny a za účelem zhodnocení finanční kondice analyzuje oblast rozpočtového hospodaření obce se zaměřením na příjmovou a výdajovou stránku, oblast zadluţení a likvidity. V závěru práce je provedena syntéza poznatků, vyhodnocení finanční kondice města Kopřivnice a v případě zjištění nedostatků hospodaření budou navrţena doporučení k řešení slabých stránek.
1 FINANČNÍ KONDICE OBCÍ V oblasti veřejného sektoru vznikají různé přístupy a pojmy k vyjádření stavu hospodaření územních samospráv, jako například určení finančního zdraví (financial health), finanční tísně (financial distress), finančního napětí (financial strain) či finanční kondice obce (financial condition). Odlišné pojmy a jejich různé definice, které nabízí velké mnoţství literatury a studií, vymezují v podstatě totéţ – popisují finanční situaci.1 Přehled o finanční kondici územní samosprávy je důleţitý, jelikoţ samospráva je hlavním poskytovatelem sluţeb přímo veřejnosti, včetně vzdělávání a infrastruktury. Pokud neplní své finanční závazky, tak dopady neovlivňují hospodaření pouze na lokální úrovni obce, ale nepříznivě můţe být ovlivněna celá regionální ekonomika.
1.1 FINANČNÍ KONDICE A SOUVISEJÍCÍ POJMY Finance územních samospráv ovlivňuje mnoho faktorů a neexistuje jednotný postup hodnocení finanční kondice a ani její jednoznačná definice. Pojem finanční kondice není v české literatuře definován a je spíše vyuţíván jako ekvivalent k finančnímu zdraví. Mnohem více je pojem vyuţíván a diskutován v literatuře zahraniční, kde v posledních desetiletích vzniklo mnoho různých definic. Jednu z nejvíce pouţívaných a uplatňovaných definic finanční kondice formuluje nezávislá nezisková organizace GASB (Governmental Accounting Standards Board), která stanovuje a zlepšuje normy účetnictví a finančního výkaznictví pro americké státy a místní vlády. Organizace finanční kondici definuje jako „schopnost a snahu plnit své finanční závazky a poskytovat své služby občanům nyní i v budoucnu“. 2 Nollenberger et al. definují finanční kondici místní samosprávy jako „schopnost organizace udržet si stávající úroveň služeb, odolat ekonomickým výkyvům a plnit nároky na růst a pokles“.3 Zachování stávajících sluţeb zahrnuje udrţování stabilního toku finančních prostředků k jejich financování a udrţení určité úrovně, dále i schopnost udrţet kapitálovou vybavenost (např. silnice a budovy). K narušení hospodářství můţe dojít mnoha různými způsoby, které jej ovlivňují (např. recese, vysoká nezaměstnanost, niţší investice v důsledku niţších úrokových sazeb). Růst a pokles znamená, ţe populace se v čase přesouvá a mění, coţ
1
HRŮZA, F., VALOUCH, P., Finanční analýza, 2013, s. 106 MEAD, D. M., An Analyst's Guide to Government Financial Statements, 2012, s. 46 3 NOLLENBERGER, K. et al., Evaluating financial condition: a handbook for local government, 2003, s. 2 2
můţe narušit rozpočet (změny v daňových příjmech, v provozních výdajích na poskytování sluţeb a další).4 Nollenberger et al. doplňují, ţe finanční kondice můţe být hodnocena na základě čtyř měřítek: peněžní solventnost – schopnost místní samosprávy generovat dostatečné mnoţství peněţních prostředků na splacení závazků v příštích 30 aţ 60 dnech, rozpočtová solventnost - schopnost generovat dostatečné příjmy na zaplacení výdajů v rámci rozpočtového období, dlouhodobá solventnost – schopnost splatit veškeré výdaje a závazky v čase, ve kterém mají být uhrazeny, schopnost úhrady výdajů na požadovanou úroveň služby – schopnost poskytovat sluţby v mnoţství a kvalitě potřebné pro zajištění zdraví, bezpečnosti a spokojenosti obyvatel.5 Kanadský institut autorizovaných účetních znalců (the Canadian Institute of Chartered Accountants, CICA) ve své zprávě vydané v roce 1997 definuje finanční kondici vlády jako „finančního zdraví, které je měřené z hlediska udržitelnosti, zranitelnosti a flexibility a posuzované v celkovém kontextu ekonomického a finančního prostředí“. Finanční udrţitelnost je stav, ve kterém je vláda schopna udrţovat existující programy a plnit poţadavky věřitelů bez zvyšování zadluţení. Finanční flexibilita je stav, kdy je vláda schopna zvyšovat své finanční zdroje v důsledku rostoucích závazků, a to buď prostřednictvím zvýšení svých příjmů, nebo růstem zadluţení. Finanční zranitelnost je stav, ve kterém se vláda stává závislou (zranitelnou) na domácích či zahraničních zdrojích, které nemůţe ovlivnit a stojí mimo její kontrolu.6 Finanční zdraví Pojem finanční zdraví se objevuje častěji v souvislosti s hodnocením subjektů v soukromé sféře. Termín finanční zdraví byl převzat z anglosaské literatury a pouţívá se pro vyjádření uspokojivé finanční situace podniku.7 Nejobecněji lze za finančně zdravý podnik povaţovat takový podnik, který je „schopen naplňovat smysl své existence“.8 Tato definice můţe být vyuţita ve veřejném sektoru, přičemţ hlavní rozdíl pojetí ve veřejném a soukromém sektoru vychází právě ze smyslu existence neboli poslání. Hlavním cílem subjektů veřejného sektoru není oproti podnikatelskému sektoru snaha o maximalizaci zisku a efektivity vyuţití svěřených zdrojů, tudíţ maximalizace zisku není ve veřejném sektoru tím, co by ve škále 4
MENIFIELD, CH., The basics of public budgeting and financial management: A handbook for academics and Practitioners, 2013, s. 183-184 5 NOLLENBERGER, K. et al., Evaluating financial condition: a handbook for local government, 2003, s. 3 6 RITONGA, I. T., Modelling local government financial conditions in Indonesia, Australia, 2014, s. 44 7 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, 2008, s. 11 8 VALACH, J., Finanční řízení podniku, 1999, s. 91-92
rozhodovacích priorit stálo na prvním místě. Posláním obce je péče o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.9 Vodáková dodává, ţe posláním veřejného sektoru je plnění úkolů, jako poskytování sluţeb veřejného charakteru, např. obrana, justice, bezpečnost, školství, zdravotnictví, výkon veřejné správy.10 Podle Otrusinové lze povaţovat za finančně zdravý podnik: 1) jestliţe zhodnocuje vloţený kapitál (ve veřejném sektoru není posláním ziskovost, tudíţ význam spočívá v hospodárnosti a efektivitě vyuţívání zdrojů pro plnění všech svých funkcí), 2) nemá problémy se včasným uhrazováním splatných závazků (toto platí v plném rozsahu i v sektoru veřejném), 3) je ve svém rozhodování nezávislý (chápeme jako nezávislost na dalších dodatečných zdrojích v rámci rozpočtových výdajů).11 Opačným stavem finančního zdraví je finanční tíseň, coţ je stav, kdy nastávají velmi váţné problémy v peněţních tocích, likvidita je ohroţena a situace není řešitelná bez zásadních změn v činnosti subjektu a ve způsobu financování.12 Bonita a rating obce V rámci hodnocení hospodaření místních samospráv lze zmínit pojmy jako bonita či rating, které se v souvislosti s hodnocením jak soukromých, tak veřejných subjektů často objevují. Vymezení pojmu bonita není jednoznačné a v širším slova smyslu rozumíme bonitou obce vlastnosti, které odpovídají charakteru poţadavků kladených na obec. Bonita je tedy určitým výrokem o obci. Pojem bonita obecně zahrnuje zejména dobrou jakost, vysokou hodnotu nebo i pověst. Na bonitu obce můţe být nahlíţeno různými pohledy a lišit se bude v hodnocení z pohledu podnikatele, investora, návštěvníka či občana příslušné obce.13 Bonita obce představuje „zhodnocení a kumulované vyjádření kvalitativních a kvantitativních parametrů obce“. Bonita obce je tvořena třemi aspekty, kterými jsou hospodaření obce dle rozpočtu (struktura příjmů a výdajů, saldo rozpočtu, zadluţenost), majetek obce a rozvojové podmínky obce (poloha obce, vzdálenost od správních center, dopravní, technická a sociální infrastruktura).14 K hodnocení bonity obce jsou k dispozici tři metody: finanční, bilančně 9
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 2 odst. 2 VODÁKOVÁ, J., Nástroje ekonomického řízení ve veřejném sektoru, 2013, s. 106 11 OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D., Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, 2011, s. 86 12 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, 2008, s. 12 13 HALÁSEK, D. et al., Určování bonity obcí, 2002, s. 7 14 HALÁSEK, D. et al., Určování bonity obcí, 2002, s. 9-12 10
majetková a US Research metoda. Finanční metoda spočívá v hodnocení nejvýznamnějších parametrů hospodaření obce. Bilančně majetková metoda se zaměřuje na hodnocení tří stránek, kterými jsou rozpočtová hodnocení, velikost majetku a místní podmínky. Poslední metoda s názvem US Research hodnotí bonitu obce prostřednictvím finanční analýzy, v níţ se zaměřuje na 7 oblastí (příjmy, výdaje, čisté provozní výsledky, plnění rozpočtu, relativní růst, likvidita, zadluţenost).15 Velmi často se pojem bonita zaměňuje s pojmem rating. Rating je uţším pojmem neţ bonita obce a jde především o ocenění schopnosti splácet dluh16, neboli stanovení rizika nedodrţení závazků.17 Rating je „nezávislé hodnocení, jehož cílem je zajistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostávat včas a v plné výši všem svým splatným závazkům“.18 Hodnocení je prováděno nezávislou ratingovou agenturou, která na základě zhodnocení schopnosti subjektu plnit své dluhové závazky, uděluje odpovídající ratingovou známku z ratingové stupnice.
15
HALÁSEK, D. et al., Určování bonity obcí, 2002, s. 54 HALÁSEK, D. et al., Určování bonity obcí, 2002, s. 7 17 VINŠ, P., LIŠKA, V., Rating, 2005, s. 1 18 VINŠ, P., LIŠKA, V., Rating, 2005, s. 1 16
1.2 PŘÍSTUPY K HODNOCENÍ FINANČNÍ KONDICE Hodnocení finanční kondice na úrovni místních samospráv je relativně nové a metody jejího hodnocení se rozvíjejí především na území USA. Začátky zkoumání metod hodnocení spadají do 80. let 20. století v souvislosti s novým konceptem řízení veřejných sluţeb, tzv. New Public Management,19 přičemţ vyuţití a uplatnění hodnocení finanční kondice místními samosprávami značně posílilo po finanční krizi v roce 2008.20 Literatura nabízí velké mnoţství přístupů a pestrou škálu ukazatelů vhodných pro posouzení finanční kondice obce a neexistuje jednotný koncept, který by zahrnoval přesné vymezení ukazatelů. Následující text uvádí nejčastěji vyuţívané přístupy k hodnocení finanční kondice. Tyto metody jsou základem a východiskem pro další rozvíjející se studie a analýzy v oblasti hodnocení finanční kondice. 21 Hodnotící nástroj v podobě 10-ti bodového testu k posouzení finanční kondice obcí zavedl a publikoval v roce 1993 americký profesor účetnictví Kenneth Brown. Jedná se o rychlou a efektivní metodu zhodnocení finanční kondice obce bez sloţitých analytických technik a je vyuţívána především u menších obcí v USA a Kanadě. Jednoduchý 10-ti bodový test mohou vyuţívat obce s počtem obyvatel niţším neţ 100 tisíc. Test umoţňuje hodnocení finanční kondice na základě srovnávání deseti klíčových finančních ukazatelů vybrané obce s ostatními obcemi s vyuţitím dat dostupných v databázi, kterou vede asociace GFOA (Government Finance Officers Association). Data slouţí ke komparaci hodnot finančních ukazatelů vypočítaných pro 750 obcí na území USA a Kanady. Test zahrnuje udělování bodů a umoţňuje klasifikovat a hodnotit pozici obec ve srovnání s ostatními obcemi ve stejné kategorii počtu obyvatel.22 Postup pro zjištění finanční kondice zahrnuje tři kroky. Na začátku hodnocení je důleţitý výpočet deseti stanovených ukazatelů pro obec, která bude hodnocena na základě dat získaných z finančních výkazů obce. Poté následuje srovnávání hodnot s hodnotami ostatních obcí. Hodnoty potřebné k porovnávání jsou získány z databáze asociace GFOA. Brown ve své studii pracuje na základě dat vypočítaných k roku 1989. Vzhledem k rozlišným 19
LEVINE, H. et al., Handbook of local government fiscal health, 2013, s. 1 PADOVANI, E., SCORSONE, E., Measuring Financial Health of Local Governments: A Comparative Framework, 2011, s. 93 21 Další přístupy a metody hodnocení finanční kondice např. KLOHA, P. et al. (2005), KAMNIKAR, J. A. et al. (2006), RIVENBARK, W. C. et al. (2010), CASAL, C. R., GÓMEZ, B. E. (2011) 22 BROWN, K., The 10-Point Test of Financial Condition: Toward an Easy-to-Use Assessment Tool for Smaller Cities, 1993, s. 21 20
charakteristikám malých a velkých měst je celkových 750 obcí rozděleno do 4 kategorií dle počtu obyvatel.23 Následující tabulka znázorňuje zjednodušený příklad pracovního listu k hodnocení finanční kondice.24 Tabulka 1: Brownův princip hodnocení finanční kondice
Ukazatel
Počet obyvatel v rozmezí 30˗50 tisíc Třída 1 Třída 2 Třída 3 (0˗25 %) (25˗50 %) (50˗75 %)
Třída 4 (75˗100%)
hodnota hodnota hodnota hodnota 1. Ukazatel 1 hodnota hodnota hodnota hodnota 2. Ukazatel 2 hodnota hodnota hodnota hodnota 3. Ukazatel 3 hodnota hodnota hodnota hodnota 4. Ukazatel 4 hodnota hodnota hodnota hodnota 5. Ukazatel 5 hodnota hodnota hodnota hodnota 6. Ukazatel 6 hodnota hodnota hodnota hodnota 7. Ukazatel 7 hodnota hodnota hodnota hodnota 8. Ukazatel 8 hodnota hodnota hodnota hodnota 9. Ukazatel 9 hodnota hodnota hodnota hodnota 10. Ukazatel 10 Pramen: BROWN, K., The 10-Point Test of Financial Condition, vlastní zpracování
Kaţdá třída reprezentuje 25 % obcí v dané skupině počtu obyvatel. Třída 1 zahrnuje 25 % obcí s nejhorším rozmezím výsledku daného ukazatele, třída 4 naopak s nejlepším výsledkem. Tento krok nám umoţňuje porovnávat hodnoty ukazatelů zkoumané obce s ostatními hodnotami obcí dané kategorie. Pokud se například výsledek ukazatele 1 nachází ve třídě 3, můţe být konstatováno, ţe výsledek obce je lepší, neţ u 50 % obcí vedené v databázi finančních ukazatelů. Poslední částí testu je vyhodnocení finanční kondice obce. Hodnotám jednotlivých ukazatelů jsou přiřazovány body, a to dle toho, do které třídy spadá výsledná hodnota hodnocené obce. Kaţdé třídě jsou přiřazeny body od -1 do +2. Pokud je hodnota vypočítaného ukazatele 1 zařazena např. do třídy 1, dosaţený výsledek je -1. Šablona k hodnocení celkové finanční kondice je znázorněna v následující tabulce. Body jsou postupně přiřazovány k jednotlivým ukazatelům a přidělené body po sečtení udávají výsledné číslo finanční kondice.25
23
První kategorie: méně neţ 15 tisíc obyvatel, druhá kategorie: 15˗30 tisíc obyvatel, třetí kategorie: 30˗50 tisíc, čtvrtá kategorie: 50˗100 tisíc obyvatel 24 BROWN, K., The 10-Point Test of Financial Condition: Toward an Easy-to-Use Assessment Tool for Smaller Cities, 1993, s. 21-22 25 BROWN, K., The 10-Point Test of Financial Condition: Toward an Easy-to-Use Assessment Tool for Smaller Cities, 1993, s. 22-24
Tabulka 2: Brownův výpočet finanční kondice Ukazatel 1. Ukazatel 1 2. Ukazatel 2 3. Ukazatel 3 4. Ukazatel 4 5. Ukazatel 5 6. Ukazatel 6 7. Ukazatel 7 8. Ukazatel 8 9. Ukazatel 9 10. Ukazatel 10
Hodnota ukazatele 1. _______ 2. _______ 3. _______ 4. _______ 5. _______ 6. _______ 7. _______ 8. _______ 9. _______ 10. _______
Třída 1 Třída 2 Třída 3 Třída 4 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
+1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1 +1
Celkový výsledek
+2 +2 +2 +2 +2 +2 +2 +2 +2 +2
Výsledek finanční kondice obce:
______ ______ ______ ______ ______ ______ ______ ______ ______ ______
_____
Pramen: BROWN, K., The 10-Point Test of Financial Condition, vlastní zpracování
Brown hodnotí finanční kondici na základě následující hodnotící škály.
10 a více bodů = mezi nejlepšími 5 aţ 9 bodů = lepší neţ většina 1 aţ 4 body = průměr 0 aţ -4 bodů = horší neţ většina -5 a méně bodů = mezi nejhoršími Popsaný 10-ti bodový test přikládá všem deseti ukazatelům stejný význam a stejnou váhu k hodnocení finanční kondice. Hodnotící škála neudává, ţe finanční kondice obce je dobrá nebo špatná, ale interpretace je směřována k tomu, zda je lepší nebo horší neţ ostatní obce. Sám Brown připouští, ţe nízký bodový výsledek nemusí nutně znamenat, ţe obec se nachází ve špatné finanční kondici.26 Na Brownův 10-ti bodový test navazují autoři Maher a Nollenberger. Jejich studie aktualizuje a doplňuje Brownovu metodu o nové informace. Dochází k úpravám deseti finančních ukazatelů, které vstupují do výpočtů a jsou obnovena data slouţící ke srovnávání hodnot. Brown pracuje na základě dat z roku 1989, Mahler a Nollenberger vytvářejí výpočty pro obce ve spolupráci s GFOA pro roky 2003 aţ 2006. Hlavní nevýhodou Brownova modelu je absence definice finanční kondice obce, tudíţ nejsou stanovené indikátory k hodnocení podloţeny ţádnou jasně vymezenou definicí, ze které by vybrané indikátory vyplývaly. Autoři tvrdí, ţe některé ukazatele zahrnuty do hodnocení finanční kondice, nemusí být významné pro posouzení finanční kondice.27
26 27
RITONGA, I. T., Modelling local government financial conditions in Indonesia, 2014, s. 58 MAHER, C., NOLLENBERGER, K., Revisiting Kenneth Brown's "10-Point Test", 2009, s. 61-63
Organizace GASB vydala v roce 1999 publikaci (Basic Financial Statements – and Management’s Discussionand Analysis – for State and Local Governments), která prezentuje koncepční rámec účetního výkaznictví místních vlád a prezentuje model nového finančního reportingu s cílem zjednodušit analýzu celkového finančního stavu posuzovaného objektu.28 Tento koncepční rámec nabídl příleţitost k rozvoji a sjednocení objektivních měřítek finanční kondice samospráv.29 Dle GASB obsahuje koncept hodnocení finančního zdraví hodnocení dvou sloţek: finanční kondice a finanční pozice. Hodnocení finanční kondice se skládá z hodnocení tří prvků: finanční pozice, fiskální kapacity a kapacity sluţeb. Finanční pozice je hodnocena na základě schopnosti splácet dluh.30 Monitorovací systém finančního trendu (FTSM, the Financial Trend Monitoring System) byl vytvořen v roce 1980 organizací ICMA (International City/County Management Association) za účelem hodnocení finanční kondice územních samospráv. Je jedním z nejuznávanějších31 přístupů hodnocení finanční kondice územní samosprávy a byl dvakrát aktualizován, a to v roce 1994 a 2003. Finanční kondice je hodnocena na základě měření 11 ukazatelů ovlivňujících finanční kondici, které se dále člení do 36 podílových ukazatelů.32 Vybrané indikátory jsou povaţovány za nejlépe zachycující a odráţející finanční kondicí v návaznosti na její definici. Tato metoda je náročná na přípravu, především na dostupnost a sběr dat33, jelikoţ velké mnoţství dat není obsaţeno v běţných finančních výkazech a jsou těţce zjistitelná.34 Metoda poskytuje samosprávám velkou škálu ukazatelů, které mohou vyuţít pro své vlastní analýzy a rozhodnout, které ukazatele pro ně budou klíčové.35
28
RIVENBARK, W., ROENIGK, D., Implementation of Financial Condition Analysis in Local Government, 2011, s. 241-242 29 PRIDGEN, A. B., Analyzing the financial condition of local governments using the GASB No. 34 governmental financial reporting model, 2008, s. 12 30 Blíţe viz MEAD, D. M., An Analyst's Guide to Government Financial Statements, 2012, s. 286-304 31 RIVENBARK, W., ROENIGK, D., Implementation of Financial Condition Analysis in Local Government, 2011, s. 244 32 HONADLE, B. W. et al., Fiscal health for local governments: an introduction to concepts, practical analysis and strategies, 2004, s. 160 33 Blíţe viz Griesel a kol., Guide to Indicators of Financial Condition, kde je uveden přehled významných ukazatelů k hodnocení finanční kondice jednotlivých přístupů, který obsahuje hodnocení ukazatelů z hlediska obtíţnosti na získání dat potřebných k výpočtu a náročnosti jejich konstrukce. 34 HONADLE, B. W., LLOYD-JONES, M., Analyzing rural local governments' financial condition: An exploratory application of three tools, 1988, s. 75 35 MAHER, C. S., DELLER, S. C., Measuring Municipal Fiscal Condition: Do Objective Measures of Fiscal Health Relate to Bubjective Measures, 2011, s. 431
Tabulka 3: Ukazatele k hodnocení finanční kondice podle FTSM
environmentální faktory
finanční faktory
UKAZATEL
PŘÍKLADY PODÍLOVÝCH UKAZATELŮ
1. Příjmy
příjmy na hlavu, daňové příjmy, uživatelské poplatky
2. Výdaje
výdaje na hlavu, fixní náklady, účelové náklady
3. Provozní pozice
provozní přebytek nebo deficit, likvidita, rezervy
4. Struktura dluhu
krátkodobé závazky, dlouhodobé závazky, dluhová služba
5. Nekryté závazky
důchodové závazky, zaměstnanecké benefity
6. Stálá aktiva 7. Obyvatelstvo
náklady na údržbu, kapitálové výdaje počet obyvatel, hustota počtu obyvatel, věková struktura, příjmová struktura, míra nezaměstnanosti, podnikatelská aktivita
8. Volební období
výdaje na volby
9. Rizika katastrof
potenciál pro přírodní katastrofy a místní připravenost
10. Politická kultura
postoje k daním a politický proces
11. Vnější ekonomické podmínky národní a regionální inflace, situace na trhu práce Pramen: RITONGA, I. T., Modelling local government financial conditions in Indonesia, vlastní zpracování
Hodnocení spočívá v získání dat (nejlépe data v rozmezí pěti let) a následném vypočítání jednotlivých ukazatelů. Podrobně rozpracované údaje a vzorce k výpočtům uvádí mnoho studií a publikací.36 Dále jsou výsledky zakreslovány do grafů a je sledován trend ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Podrobnější zkoumání se dále soustřeďuje na ukazatele odráţející nepříznivý trend, hledají se důvody a příčiny vzniku.37 Podle Chaney et al. zahrnuje finanční kondice místní samosprávy čtyři aspekty: finanční pozici, finanční výkonnost, likviditu a solventnost.38 Ukazatele měřící finanční pozici se zaměřují na schopnost místní samosprávy poskytovat sluţby. Měření spočívá v porovnávání neomezených čistých aktiv k celkovým výdajům. Tvrdí, ţe neomezená čistá aktiva jsou vhodným ukazatelem, protoţe ukazují mnoţství čistých aktiv, které jsou k dispozici na poskytování sluţeb veřejnosti. Finanční výkonnost je měřena pomocí dvou ukazatelů. Prvním je procentní změna v celkových čistých aktivech (změna v čistých aktivech/celková čistá aktiva). Druhý ukazatel poměřuje běţné příjmy k celkovým výdajům. První ukazuje, jak roční přebytek/deficit přispěl k hodnotě čistých aktiv. Likvidita je měřená pomocí ukazatelů pohotové a běţné likvidity. V oblasti solventnosti doporučují ukazatel, který vyjadřuje poměr dlouhodobého dluhu k celkovým aktivům. V analýze těchto šesti ukazatelů spočívá jádro hodnocení finanční kondice.39
36
Blíţe viz RITONGA, I. T. (2014), HONADLE, B. W. (2004) RITONGA, I. T., Modelling local government financial conditions in Indonesia, 2014, s. 52 38 CHANEY, B. et al., The new governmental financial reporting model: What it means for analyzing government financial condition, 2002, s. 28. 39 CHANEY, B., Analyzing the Financial Condition of Corona, California: Using a Case to Teach the GASB 34 Government Wide Financial Statement, 2005, s. 183-185 37
V České republice se hodnocení finanční kondice věnuje např. společnost CRIF – Czech Credit Bureau, a.s. v rámci systému iRating. Hodnocení probíhá na základě vyhodnocení 20 finančních (saldo rozpočtu, dluhová sluţba, likvidita aj.) a 7 nefinančních ukazatelů (infrastruktura, věková skladba obyvatel aj.) podle veřejně dostupných dat o hospodaření obce. Výsledné ohodnocení je zaloţeno na přidělení jednoho ze sedmi ratingových stupňů (nejlepší je A+ a nejhorší C-). Výsledky hodnocení konkrétních obcí ratingova agentura nezveřejňuje a jedná se o zpoplatněnou sluţbu. Výsledky hodnocení některé obce publikují například na svých webových stránkách, v případě, ţe si obec takové hodnocení nechala zpracovat.40 Původním smyslem ratingu bylo poskytnutí informace věřiteli o finanční situaci dluţníka. V současné době se rating vyuţívá i pro souhrnné hodnocení obce. Hodnocení můţe být přínosné nejen pro věřitele, ale také pro samotné občany obce, aby získali přehled o hospodaření obce. Důleţitou informaci poskytuje rating také poskytovatelům dotací ze strukturálních fondů, kde je finanční zdraví základním předpokladem pro získání dotace. Hodnocení je také přínosné bankám v závislosti na poskytnutí úvěru obcím a investorům, kteří se rozhodují o umístění svých investic.41 Z výše uvedeného vyplývá, ţe existuje několik přístupů a pohledů na hodnocení finanční kondice obce. Dalo by se říct, ţe vyhodnocením finanční kondice zjistíme, zda je obec finančně zdravá či nikoliv. Výběr ukazatelů vypovídá o tom, za jakým účelem a z jakého pohledu finanční kondici hodnotíme. Do hodnocení mohou být zahrnuty jak finanční, tak i nefinanční ukazatele. Důleţité je mít k dispozici určitý nástroj, pomocí kterého zhodnotíme finanční kondici, odhalíme moţné hrozby a můţeme tak předcházet negativním stavům, jako je např. finanční tíseň, dříve neţ nastanou. V rámci diplomové práce bude finanční kondice hodnocena na základě finančních ukazatelů prostřednictvím finanční analýzy obce.
40 41
KAMENÍČKOVÁ, V. (CRIF), Rating obcí, 2014, s. 1 KAMENÍČKOVÁ, V. (CRIF), Rating obcí, 2014, s. 1-2
2 FINANČNÍ ANALÝZA OBCE Hospodaření s finančními prostředky na úrovni územní samosprávy je nutné kontrolovat a vyhodnocovat, aby bylo moţné zvýšit účinnost finančního systému.42 Oproti podnikatelským subjektům nemá veřejný sektor k dispozici tak propracovaný systém účinných metod řízení. V posledních desetiletích se začínají ve veřejném sektoru k hodnocení finanční situace prosazovat nástroje, které jsou vyuţívané především v soukromém sektoru, a jejich vyuţití je teprve na začátku. Jedním z takových nástrojů významných pro zkvalitnění finančního rozhodování je právě finanční analýza.
2.1 PODSTATA FINANČNÍ ANALÝZY A JEJÍ VÝZNAM PRO ŘÍZENÍ Finanční analýza není legislativně upravena a existují různé definice autorů. Nejčastěji a nejvýstiţněji je finanční analýza definovaná jako „systematický rozbor finančních dat získaných zejména z účetních výkazů daného subjektu,“43, který slouţí ke „komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku“44 či jako „formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci, podle nichž by bylo možné přijmout různá opatření a využít tyto informace pro řízení a rozhodován“.45 Na úrovní územní samosprávy je finanční analýza důleţitým nástrojem řízení. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření. Cílem je poznat finanční kondici subjektu, identifikovat slabiny, které by mohly mít za následek budoucí problémy46 a odhalit pozitivní i negativní faktory, které hospodářství ovlivnily.47 Analýza determinuje taktéţ silné stránky a při správném vedení účetnictví umoţňuje získat kvalitní informace pro efektivní řízení a rozhodování daného subjektu.48 Jako nástroj k hodnocení finančního zdraví je finanční analýza vyuţívána mnoha subjekty, které mají zájem dozvědět se více o jejím hospodaření. Finanční analýza má mnoho tváří a neexistují pro ni všeobecně uznávané zásady, ani mezinárodní standard, jak je známe z účetnictví (např. IFRS, IAS). Z toho vyplývá nejednotnost názvosloví různých autorů v dostupné literatuře a nejvíce konzistentní je terminologie anglická, jelikoţ v tomto jazyce se 42
PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 231 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2011, s. 9 44 KNÁPKOVÁ, A, PAVELKOVÁ, D., Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady, 2010, s. 15 45 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, 2008, s. 9 46 BLAHA, Z, JINDŘICHOVSKÁ, I., Jak posoudit finanční zdraví firmy, 2006, s. 12 47 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 232 a 436 48 VODÁKOVÁ, J., Nástroje ekonomického řízení ve veřejném sektoru, 2013, s. 106 43
utvářejí základy finanční analýzy.49 Různé přístupy a pojetí finanční analýzy vedou k různým formulacím cílů.50 Mezi cíle finanční analýzy podle Kraftové patří: posouzení dosavadního vývoje a poskytnutí informací pro rozhodnutí do budoucna; rozbor moţných variant dalšího vývoje a výběr nejvhodnější varianty; porovnání výsledků se srovnatelnými subjekty; zpracování informací pro hodnocení vnějšími partnery, věřiteli i vlastníky.51 Finanční analýza má své kořeny v odlišném prostředí soukromého sektoru, tudíţ je nutné při aplikaci tohoto nástroje identifikovat specifika a zohlednit odlišnosti těchto dvou sektorů. Z hlediska finančního jsou obce ekonomické subjekty jako firmy, na rozdíl od nich však mají řadu vlastních specifik.52 Vţdy je nutné mít na paměti, ţe hlavním cílem obce není maximalizace zisku, ale zabezpečení veřejných statků pro své občany a naplnění veřejného zájmu. Není tedy moţné v plné míře aplikovat veškeré ukazatele finanční analýzy podniků do finanční analýzy obce a s ohledem na tato specifika musí být modifikována. Mezi hlavní zásady finančního řízení a hospodaření ve veřejném sektoru patří zásady, které vycházejí z principu 3E (economy, effectiveness, efficiency) – tedy hospodárnosti, efektivity a účelnosti. V ČR jsou tyto klíčové zásady zakotveny v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.53 Tato koncepce je ve veřejné sféře základem veškerého řízení v oblasti financí a výkonů a jednotlivé prvky lze interpretovat následovně:54 Hospodárnost: co nejniţší vynaloţení prostředků k zajištění stanovených úkolů při dodrţení odpovídající kvality; Efektivnost: pouţití veřejných prostředků, při kterém se dosáhne co nejvýše moţného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaloţených na jejich plnění;
49
GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku, 2007, s. 13 OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D., Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, 2011, str. 85 51 KRAFTOVÁ, I., Finanční analýza municipální firmy, 2002, s. 25 52 HRŮZA, F., Finanční analýza a obce ČR, 2012, s. 31 53 Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě 54 OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D., Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, 2011, str. 8 50
Účelnost: pouţití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosaţení cílů při plnění stanovených úkolů (jedná se o nejvyšší kritérium fungování veřejné správy).55 Mezi specifika finanční analýzy z pohledu subjektů veřejného sektoru (oproti subjektům soukromého sektoru) lze dle Hrůzy zařadit následující prvky: charakter prostředí (trhu) a pozice subjektu v něm; odlišení a specifikace nákladových a výnosových středisek; rozlišení charakteru finančních toků; odlišnosti odvětvových specifik; vhodnost datové báze při konstrukci a kalibraci nástroje; struktura rozvahy analyzovaných subjektů; charakter příjmů; časový aspekt testovaného datového vzorku.56
2.2 ZDROJE DAT PRO FINANČNÍ ANALÝZU Ke zpracování finanční analýzy je nezbytné zajistit důleţité podklady, bez kterých by finanční analýza nebyla proveditelná. Informace a data potřebná k finanční analýze obce poskytuje z oblasti rozpočtového hospodaření zejména rozpočet obce (resp. výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu), rozpočtový výhled a závěrečný účet. Za účelem hodnocení finanční kondice obce je důleţité doplnění informací, které poskytuje výkaz plnění rozpočtu o informace obsaţené v účetnictví, které poskytují účetní výkazy. Blíţe o jednotlivých zdrojích pojednávají následující samostatné kapitoly.
2.2.1 Rozpočtování a rozpočtové hospodaření obcí Obce zabezpečují v rámci své samostatné i přenesené působnosti velké mnoţství veřejných statků a sluţeb pro své obyvatelstvo a disponují určitým objemem finančních prostředků, které slouţí k zajišťování těchto statků a sluţeb. Rozpočet je významným nástrojem a poskytovatelem dat v oblasti finanční analýzy. Tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.57
55
OCHRANA, F., PŮČEK, M., Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě, 2011, s. 51 HRŮZA, F., Finančně-analytické nástroje a české municipality (teorie a praxe), 2013. s. 48 57 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 1 odst. 1. 56
2.2.1.1 Rozpočet obce „Nástrojem, který usnadňuje řízení všech aktivit a přidělování potřebných prostředků, je rozpočet.“58 Rozpočet můţe být definován také jako „nejdůležitější součást finančního systému na úrovní územní samosprávy“59 a je „základem finančního hospodaření municipalit v daném rozpočtovém období“.60 Z uvedených definic vyplývá, ţe rozpočet je jedním z nejdůleţitějších nástrojů, které zajišťují funkce územní samosprávy a jejich financování. Rozpočet obce plní důleţité alokační, redistribuční a stabilizační funkce. Hospodaření podle ročního rozpočtu je v kaţdé zemi ze zákona povinné. Rozpočtové období na úrovni územní samosprávy trvá jeden rok a kryje se s rokem kalendářním.61 Územní rozpočet lze charakterizovat z několika pohledů. Můţe na něj být nahlíţeno jako na decentralizovaný peněžní fond, jelikoţ rozpočet soustřeďuje veřejné prostředky a obecní rozpočet je tak součástí veřejných rozpočtů.62 Je vytvářen, rozdělován a pouţíván s vyuţitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného (především u daní) způsobu financování, coţ je typické pro všechny veřejné prostředky.63 Dále můţe být rozpočet bilancí příjmů a výdajů. Rozpočet je bilancí, která bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtové období.64 V rozpočtu jsou zachyceny peněţní operace, kterými jsou příjmy, výdaje a financování. Pokud příjmy převyšují výdaje, jedná se o přebytkový rozpočet. Deficitní rozpočet znamená, ţe výdaje v daném roce převyšují příjmy. Financování vypovídá o tom, jak bylo s přebytkem vynaloţeno či jakým způsobem byl krytý deficit. Dlouhodobým cílem hospodaření by měl být vyrovnaný rozpočet, resp. přebytkový rozpočet.65 Pro rozpočtové hospodaření platí následující rovnice: příjmy – výdaje = (-) financování Na rozpočet můţeme nahlíţet dále jako na finanční plán. Roční územní rozpočet na příslušné rozpočtové období je základním finančním plánem, podle kterého obce hospodaří. Na základě analýzy minulého rozpočtového období jsou odhadovány a plánovány příjmy a výdaje na rozpočtový rok následující. Během rozpočtového období mohou nastat změny v plánovaném 58
CÍSAŘOVÁ, E., PAVEL, J., Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu, 2008, s. 23 59 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 211 60 ŢEHROVÁ, J. a PFEIFEROVÁ, D., Finance municipalit, 2010, s. 27 61 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 212-214 62 HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 25-26 63 PEKOVÁ, J. et al., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 2008, s. 212 64 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 57 65 PEKOVÁ, J. et al., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 2008, s. 213
plnění rozpočtu způsobené vlivem různých faktorů, tudíţ mohou nastat během rozpočtového období změny v rozpočtu.66 Čtvrtý pohled chápe rozpočet jako nástroj prosazování obecní politiky, jelikoţ rozpočet je nástrojem realizace koncepce sociálního a ekonomického rozvoje daného území, nástrojem prosazování vlastního poslání územní samosprávy čí nástrojem prosazování lokálních zájmů a preferencí obyvatelstva.67 Souhrn činností, které jsou nezbytné k řízení hospodaření obce, se nazývá rozpočtový proces. Rozpočtový proces přesahuje svým trváním délku rozpočtového období.68 Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů neupravuje veškeré jeho části, proto se můţe jeho podoba v obcích lišit.69 Některé zásady a fáze však zůstávají shodné. První fází rozpočtového procesu je sestavení návrhu rozpočtu obce, většinou finančním odborem. Následuje jeho projednávání radou obce a finančním výborem. Dále je rozpočet schvalován zastupitelstvem na veřejném zasedání. Další fází je plnění rozpočtu obce a průběţná kontrola jeho plnění. Poslední fází je následná kontrola plnění rozpočtu a sestavení závěrečného účtu obce. Mezi zásady sestavování rozpočtu a hospodaření patří kaţdoroční sestavování a schvalování rozpočtu, dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu, reálnost a pravdivost rozpočtu, úplnost a jednotnost rozpočtu, publicita.70 V pravomoci zastupitelstva obce (nebo kraje) je dle zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zřizování mimorozpočtových fondů. Obce mohou zřizovat za účelem shromaţďování peněţních prostředků účelové nebo neúčelové fondy. Účelové fondy jsou častější variantou a sledují přímou vazbu na financování určitých potřeb (např. opravy památek, komunální bydlení). Naspořené finanční prostředky na konci rozpočtového období na rozdíl od územních rozpočtů nepropadají. Nejčastějším typem účelového fondu je fond rezerv a rozvoje, který obce vyuţívají k financování investic, neplánovaných potřeb či dočasného schodku v některých obdobích rozpočtového roku.71 Zdrojem peněţních fondů obcí jsou především přebytky hospodaření z minulých let, příjmy běţného roku, které nejsou
66
PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 222 PEKOVÁ, J. et al., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 2008, s. 219 68 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 70 69 KYPETOVÁ, J., ČERNÝ, I., Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014, 2014, s. 39 70 HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 31 71 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 75 67
určeny k vyuţití v běţném roce, a převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněţních fondů.72 2.2.1.2 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba upravuje vlastní strukturu rozpočtu a způsob třídění všech peněţních operací veřejných rozpočtů. Rozpočtová skladba je „analytický nástroj pro označování příjmů a výdajů veřejných rozpočtů.“73 Rozpočtová skladba je upravená vyhláškou Ministerstva financí č. 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtová skladba zajišťuje jednotnost a přehlednost všech veřejných rozpočtů, z čehoţ plyne moţnost porovnávat a srovnávat jednotlivé rozpočty. Rozpočtovou skladbou se upravuje způsob třídění všech peněţních operací a fondů ÚSC, včetně organizačních sloţek zřízených obcí. Nepouţívá se pro operace související s podnikatelskou činností subjektů ÚSC, na příspěvkové organizace zřízené obcemi a nevztahuje se na účty sdruţených prostředků, jelikoţ nemají charakter veřejných prostředků.74 Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z těchto hledisek: a) odpovědnostní, b) druhové, c) odvětvové, d) konsolidační, e) zdrojové (podkladové, prostorové, nástrojové), f) doplňkové, g) programové, h) účelové, i) strukturní, j) transferové.75
Pro obce je povinné třídění druhové, odvětvové, konsolidační, zdrojové prostorové, zdrojové nástrojové a transferové. Pro účely této práce je blíţe popsáno druhové a odvětvové členění. Druhové členění je pro obce povinné, jedná se o třídění příjmů a výdajů a je důleţité pro rozpočtovou politiku obce. Členění zobrazuje ekonomický charakter dané operace. Druhové
72
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 5, odst. 2 CÍSAŘOVÁ, E, PAVEL, J., Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu, 2008, s. 63 74 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 409-410 75 Vyhláška MF ČR č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, § 1a odst. 1. 73
třídění rozděluje operace do třech základních okruhů. Jedná se o příjmy, výdaje a financování.76 Druhové členění rozděluje peněţní operace do následujících tříd: Třída 1 – daňové příjmy, Třída 2 – nedaňové příjmy,
vlastní příjmy
Třída 3 – kapitálové příjmy, Třída 4 – přijaté dotace (investiční a neinvestiční), Třída 5 – běţné výdaje, Třída 6 – kapitálové výdaje, Třída 8 – financování.77 Kategorie financování zahrnuje operace, které zajišťují financování schodku hospodaření nebo vyuţití přebytku hospodaření. Ve financujících operacích zjistíme, jakým způsobem byl kryt deficit rozpočtu či jakým způsobem byl vyuţit přebytek rozpočtu. Díky druhového třídění můţeme rozpočet rozdělit na jeho běţnou a kapitálovou část, které nám umoţní krátkodobé i dlouhodobé finanční analýzy. Odvětvové třídění doplňuje třídění druhové a vychází z účelů, na které se vynakládají finanční prostředky v souvislosti se zajišťováním potřeb. Poskytuje informaci o tom, do kterého odvětví a na jaký účel byl daný výdaj pouţit nebo z jaké oblasti byl příjem realizován. Odvětvové členění se vyuţívá v oblasti výdajů (operace třídy 5 a 6) a kapitálových a nedaňových příjmů (s výjimkou splátek půjček poskytnutých na rozpočtovou politiku). Odvětvové členění se nevtahuje na daňové příjmy, příjmy z dotací a financující operace.78 Skupiny odvětvového třídění jsou: skupina 1: zemědělství, lesní hospodářství a rybářství; skupina 2: průmyslová a ostatní odvětví hospodářství; skupina 3: sluţby pro obyvatelstvo; skupina 4: sociální věci a politika zaměstnanosti; skupina 5: bezpečnost státu a právní ochrana; skupina 6: všeobecná veřejná správa a sluţby.79
76
PEKOVÁ, J., Veřejné finance: úvod do problematiky, 2008, s. 142 Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě – Rozpočtová skladba pro rok 2014 78 HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 31 79 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 414 77
2.2.1.3 Příjmová stránka rozpočtu obcí Příjmy obsaţené v rozpočtu obce se dělí do několika skupin v souladu s třídami rozpočtové skladby (druhové třídění). Jedná se o daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery.80 Z ekonomického hlediska lze příjmy rozdělit na vlastní příjmy (daňové, nedaňové a kapitálové příjmy) a cizí zdroje (přijaté transfery). Vlastní příjmy obce by měli být dle Hrabalové81 dostatečně výnosné (dosaţení přiměřené míry soběstačnosti), do určité míry závislé na aktivitě obce (ovlivnitelné obcí), rovnoměrně rozloţeny, plánovatelné a administrativně nenáročné na správu a výběr. Vedle výše zmíněných příjmů, které jsou označovány jako nenávratné a jsou nejdůleţitějšími zdroji financování, mohou obce vyuţívat a získávat tzv. návratné příjmy, tj. úvěry a půjčky, a to za účelem doplnění příjmů především kapitálové povahy (financování investičních potřeb). Jejich vyuţívání a splácení je sledováno ve třídě 8 – financování.82 Daňové příjmy Nejvýznamnější skupinu příjmů územních rozpočtů tvoří daňové příjmy a na celkových příjmech se podílí přibliţně polovinou. Do této skupiny se řadí svěřené daně, sdílené daně a místní, správní a ostatní poplatky.83 Daňové příjmy, které plynou do rozpočtu obce, se řídí rozpočtovým určením daní (tzv. RUD). Rozpočtové určení daní se vyvíjí od roku 1993, kdy byla v ČR zavedena nová daňová soustava.84 Současná podoba platná od roku 2001 je dána zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům. V roce 2002, 2008 a 2012 proběhly v podobě rozpočtového určení daní určité změny. Na období let 2013 aţ 2015 plynou do rozpočtů obcí následující daňové příjmy: 100 % výnosu daně z nemovitosti, která se nachází na území obce; 100 % daně z příjmu právnických osob v případech, kdy poplatníkem je obec; 30 % daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných- dle bydliště fyzické osoby; 1,5 % výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti dle počtu zaměstnanců, kteří mají místo výkonu práce v obci;
80
PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 79 HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 34 82 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 444 83 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 121 84 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 121 81
20,83 % z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty; 23,58 % z celostátního výnosu daně z příjmu fyzických osob placené sráţkou; 22,87 % z celostátního výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti; 23,58 % z celostátního výnosu daně z příjmu právnických osob; 23,58% z 60% celostátního výnosu daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných.85
Podrobnější schéma RUD v letech 2008–2012 a 2013–2015 je přílohou této práce. Rozpočtovým určením daní se stanovují druhy daní, které plynou přímo do rozpočtů obcí, nebo se stanoví podíl obecních rozpočtů na celostátním výnosu daní. V této souvislosti se daně dělí na svěřené (výlučné) a sdílené. Na základě současně platného RUD obce získávají výlučně do svých rozpočtů daň z nemovitosti a daň z příjmů právnických obcí placenou obcemi.86 Sdílené daně jsou takové, jejichţ výnos je procentuálně rozdělen do více druhů veřejných rozpočtů a do obce plyne určitá část z příslušné daně (např. v letech 2013 aţ 2015 si obce jako celek rozdělí z celostátního výnosu 20,83 % z daně z přidané hodnoty). Mezi jednotlivé obce jsou částky následně rozdělovány podle zákonem stanovených koeficientů, které zohledňují výměru obce, počet obyvatel, počet dětí v MŠ a ZŠ a koeficient postupných přechodů. Procentuální podíl jednotlivých obcí vyhlašuje kaţdý rok Ministerstvo financí ČR vyhláškou, přičemţ vychází z údajů Českého statistického úřadu a Českého katastrálního úřadu. Obce mohou svou vlastní aktivitou částečně ovlivnit například daň z nemovitosti (ze staveb a pozemků), jelikoţ má určitou pravomoc ve stanovení výše základního koeficientu pro výpočet daně. Obec můţe také obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na území celé obce stanovit jeden místní koeficient.87 Do daňových příjmů spadají také místní poplatky, které stanovuje zákon o místních poplatcích. O vyuţití či nevyuţití těchto zdrojů příjmů rozhoduje pouze zastupitelstvo. Omezení spočívá v daňové pravomoci při stanovení sazby poplatků, jejichţ maximální sazbu a rozpětí sazeb upravuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Poplatky se stávají povinnými aţ po zavedení obecně závazné vyhlášky obcí.88
85
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), §4, odst. 1 86 Není skutečným příjmem, jelikoţ stejná částka se objevuje i ve výdajích obce jakoţto daňová. 87 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, § 6 odst. 4, § 11 odst. 3, §12. 88 KYPETOVÁ, J., ČERNÝ, I., Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014, 2014, s. 43
Obce mohou vybírat následující místní poplatky:89 poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za uţívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku s moţností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.90 Nedaňové příjmy Tato skupina příjmů zahrnuje především příjmy nárazové, které neplynou z povinnosti uloţené zákonem, ale spíše z určité aktivity obce či jiných subjektů ve prospěch obce.91 Výše a struktura nedaňových příjmů je přímo ovlivňována chováním obce a podíl na celkových příjmech mají nedaňové příjmy cca 10 %.92 Do této skupiny se řadí příjmy za uţivatelské poplatky za sluţby, sankční příjmy (přijaté pokuty), přijaté úroky z vkladů či příjmy z prodeje nekapitálového majetku. Nejvýznamnější kategorií jsou příjmy z vlastní činnosti (např. příjmy za poskytované sluţby, příjmy z pronájmu majetku).93 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy získají obce prodejem svého dlouhodobého majetku. Prodejem majetku získá obec jednorázový a neopakovatelný příjem. Výše příjmů záleţí na tom, zda má obec nevyuţitý či nepotřebný majetek, který můţe prodat. Tyto příjmy by měly být vyuţity na financování investic potřebných ve veřejném sektoru. Mezi kapitálové příjmy se dále řadí peněţní dary a příspěvky na pořízení investic.94
89
Od roku 2012 je zrušen místní poplatek za provozovaný hrací přístroj. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, § 1 91 KYPETOVÁ, J., ČERNÝ, I., Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014, 2014, s. 49 92 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 468 93 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 182 94 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 474 90
Přijaté transfery Transfery jsou obcím přidělovány v rámci přerozdělovacích procesů v soustavě veřejných rozpočtů. Dle poskytovatele lze rozlišovat transfery ze státního rozpočtu, transfery ze státních mimorozpočtových fondů, transfery z prostředků Evropské unie, transfery z rozpočtů ÚSC, popřípadě od dalších subjektů. Přijaté transfery mohou být investiční (kapitálové), slouţící k financování jednorázových investičních akcí, nebo neinvestiční (běţné), které slouţí na financování provozních, tj. neinvestičních potřeb.95 Dalším kritériem rozdělení je způsob, jakým obce transfery získávají. Pokud mají obce na transfery automaticky nárok, dostávají je pravidelně a nemusí o ně ţádat, jedná se o tzv. nárokové transfery (např. financování základního školství). V případě, ţe obec musí o transfery poţádat a splnit určitá kritéria k jejich dosaţení, jedná se o dotaci nenárokovou.96 Většina dotací plyne do rozpočtu obcí ze státního rozpočtu a obce mohou získat také dotace z fondů Evropské unie. Právě úspěch při získávání dotace z evropských strukturálních fondů má v současnosti velký vliv na uskutečňování investičních záměrů. Přijaté transfery lze rozdělovat na účelové (např. příspěvek na výkon státní správy), které výrazně převaţují, a neúčelové, o jejichţ pouţití rozhodují obce. Po daňových příjmech jsou nejvýznamnějším zdrojem financování aktivit obce.97 2.2.1.4 Výdajová stránka rozpočtu obcí Z hlediska rozpočtového plánování lze členit výdaje na plánované a neplánované. Plánované výdaje lze poměrně přesně naplánovat a měly by být objemově rozhodující, neboť se jim musí přiřadit stabilní zdroje krytí. Neplánované výdaje (např. ţivelné pohromy) se označují jako nahodilé a vyskytnou se v průběhu rozpočtového období. Odhad je velmi problematický a je nutné vytvářet rezervy na krytí neplánovaných výdajů. Významné je členění z ekonomického hlediska, které zachycuje druhové členění: běţné výdaje a kapitálové výdaje. Běţnými výdaji se financují běţné, kaţdoročně se opakující výdaje. Někdy mohou být označovány jako neinvestiční nebo provozní výdaje, tedy jako součást běţného rozpočtu (viz níţe). Kapitálové výdaje slouţí k financování dlouhodobých, běţně se neopakujících potřeb, a to investičních, přesahujících jedno rozpočtové období.98
95
HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 43-46 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 147-150 97 KYPETOVÁ, J., ČERNÝ, I., Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014, 2014, s. 50 98 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 279-280 96
Pro ekonomické analýzy a rozpočtové plánování je důleţité rozdělení na mandatorní, quasimandatorní a nemandatorní. Mandatorní výdaje tvoří velkou část celkových běţných výdajů a jejich struktura a výše je determinována zákonnými úpravami (zákonné normy, popř. vyhlášky a nařízení), tudíţ vzniká povinnost, aby obec tyto výdaje hradila. Na jejich financování je potřebné získat dostačující a v čase stabilní příjmy.99 Toto členění je z hlediska finanční analýzy důleţité, jelikoţ sniţovat mandatorní výdaje je velmi obtíţné a je obtíţné hledat úspory. Mandatorní výdaje vynakládá obec na výdaje na přenesenou i samostatnou působnost (školství, nakládání s odpady, veřejné osvětlení, kultura). V průměru za ČR představují mandatorní výdaje 76 % běţných výdajů obcí. U ostatních dvou kategorií je hledání úspor jednodušší. Vynakládání nemandatorních výdajů závisí zcela na politické vůli zastupitelstva obce. U quasimandatorních výdajů nevzniká povinnost tyto výdaje vynakládat. Na úrovni obcí jsou tímto typem výdajů například výdaje na dluhovou sluţbu (splácení úroků).100 2.2.1.5 Financování Výsledné hospodaření obce můţe skončit jako vyrovnané (příjmy = výdajům) a výsledné financování je tak nulové, přebytkové (příjmy > výdaje), přičemţ financování rozpočtu je záporné nebo deficitní (příjmy < výdaje) a financující operace jsou tak kladné. Toto zachycuje jiţ výše zmíněná rovnice rozpočtu. Na základě zjištění přebytkového či deficitního rozpočtu nelze hodnotit finanční situaci obce a deficit nemusí znamenat nutně negativní jev. Více o finanční situaci obce vyčteme právě z osmé třídy rozpočtových operací – ve financování – která poskytuje významné informace slouţící k hodnocení kondice obce. Pokud obec hospodaří s přebytkovým rozpočtem, ve financování zjistíme, jak s tímto přebytkem obec naloţila (uloţení prostředků na bankovní účet, nákup cenných papírů) nebo zda přebytek musela vytvořit z důvodu splácení závazků. V kategorii financování je moţno zjistit, jakým způsobem kryla deficit (sníţení stavu peněţních prostředků na vlastních účtech, půjčka, úvěr, emise obligací, finanční výpomoc). Schodek mohl být způsoben rozsáhlou investiční akcí, na kterou obec předchozí roky spořila, a pokryla jej z vlastních zdrojů, takţe nemusí být obec zadluţená.101
99
PEKOVÁ, J. et al., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 2008, s. 213 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 513-520 101 HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 30-31 100
2.2.1.6 Běžný a kapitálový rozpočet V rozpočtu obce lze za podstatné za účelem hodnocení povaţovat rozdělení příjmů a výdajů na běţné a kapitálové, tj. dělení na běţnou a kapitálovou část rozpočtu (běţný a kapitálový rozpočet). Běžný rozpočet Běţný rozpočet je sestavován jako bilance běţných příjmů a běţných výdajů, které se vztahují k rozpočtovému roku a jde o příjmové a výdajové transakce, které se pravidelně opakují. Můţeme říci, ţe se dají plánovat a vztahují se k rozpočtovému roku. Běţné příjmy jsou dány součtem daňových příjmů, nedaňových příjmů a neinvestičních neboli provozních dotací. Některé běţné příjmy a výdaje však mohou mít charakter nahodilých a neopakujících se příjmů a výdajů. Běţné příjmy by měly být pouţity na financování neinvestičních neboli provozních potřeb prostřednictvím běţných výdajů.102 Tabulka 4: Schéma běžného rozpočtu PŘÍJMY daňové svěřené daně sdílené daně místní (a regionální) daně správní poplatky (daně) nedaňové uživatelské poplatky za služby příjmy z pronájmu majetku příjmy od vlastních neziskových organizací zisk z podnikání ostatní přijaté transfery (neinvestiční) běžné dotace ze státního rozpočtu běžné dotace ze státních fondů od územních rozpočtů ostatní běžné příjmy (přijaté dary, sankce)
VÝDAJE všeobecné veřejné služby (veřejná správa) veřejný pořádek (policie, hasiči apod.) vzdělání péče o zdraví (veřejné zdravotnictví atd.) bydlení komunální služby na podnikání ostatní běžné výdaje (placené pokuty) placené úroky běžné dotace jiným rozpočtům
Pramen: Provazníková, R., Financování obcí, měst a regionů, 2009, s. 67
Běţná část rozpočtu by měla být sestavována jako vyrovnaná, resp. přebytková. Pokud je běţná část sestavena jako vyrovnaná, znamená to, ţe příjmy se rovnají výdajům. Rozpočet můţe být také deficitní, kdyţ výdaje převyšují příjmy. Deficit běţného rozpočtu by měl být výjimečný, například v důsledku neplánovatelích objektivních příčin (např. ţivelné
102
PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 216-217
pohromy).103 Vyrovnaný a deficitní rozpočet znamená zhoršené hospodaření obce. V případě vyrovnaného rozpočtu to znamená, ţe obec je schopna krýt svými běţnými příjmy pouze běţné výdaje. V druhém případě není obec schopna provozními příjmy krýt své provozní výdaje.104 Dlouhodobě schodková část rozpočtu není ţádoucí a je nutné analyzovat příčiny vzniku schodku.105 Kapitálový rozpočet Příjmy a výdaje, které jsou realizovány v delším časovém období, neţ je rozpočtový rok, jsou zachyceny v kapitálovém rozpočtu.106 Jsou to toky především investičního charakteru. V kapitálové části rozpočtu se objevují příjmy, které jsou určeny na financování investičních potřeb a z pohledu dané investice jsou jednorázové a neopakovatelné.107 Jedná se většinou o krytí výdajů na konkrétní investice, které se týkají delšího časového úseku neţ je jeden rok. Kapitálová část rozpočtu je vyrovnaná v případě, kdy se výdaje rovnají příjmům. Pokud jsou kapitálové výdaje vyšší, neţ kapitálové příjmy, je rozpočet deficitní. V opačném případě je rozpočet přebytkový.108 Tabulka 5: Schéma kapitálového rozpočtu PŘÍJMY z prodeje majetku kapitálové přijaté dotace (investiční) příjmy z půjček apod. příjmy z emise vlastních obligací přebytek běžného rozpočtu dary na investice apod.
VÝDAJE na investice kapitálové dotace jiným rozpočtům na nákup obligací, akcií poskytované střednědobé a dlouhodobé půjčky splátky dříve přijatých půjček krytí deficitu běžného rozpočtu
Pramen: Provazníková, R., Financování obcí, měst a regionů, 2009, s. 68
Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Rozdíl mezi běţnými příjmy a běţnými výdaji nazýváme provozní saldo. Provozní saldo rozpočtu je důleţitější údaj neţ samotné saldo rozpočtu. Jestliţe je běţná část rozpočtu deficitní, je moţné tento deficit uhradit z kapitálové části rozpočtu, pokud jsou v ní ovšem potřebné finanční prostředky. Pokud nejsou v kapitálové části dostatečné finanční prostředky na krytí deficitu běţné části a 103
PEKOVÁ, J. et al., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 2008, s. 213 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 68 105 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 218 106 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 226 107 PEKOVÁ, J. et al., Veřejná správa a finance veřejného sektoru, 2008, s. 213 108 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 219 104
nejsou ţádné rezervy z minulých let, je nutné uskutečnit prodej nepotřebného majetku, díky kterému získáme potřebné finanční prostředky. Je moţné přistoupit také k nákladnější formě řešení financování deficitu běţné části rozpočtu, a to prostřednictvím vyuţití úvěru. Deficit běţné části rozpočtu je známkou špatného hospodaření obce a znamená váţnou situaci, kdy obec nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běţných výdajů). Výjimkou je např. deficit v běţné části rozpočtu způsobený zvýšenými výdaji na krytí náhlých událostí.109 Rozpočet územní samosprávy by měl splňovat pravidlo vyrovnaného či mírně přebytkového rozpočtu. V běţné části rozpočtu je toto pravidlo pro dobré hospodaření nutné. Schodkový rozpočet je moţné schválit v případě, ţe bude moţné tento schodek uhradit finančními prostředky z minulých let, návratných zdrojů či přislíbenou dotací.110 2.2.1.7 Rozpočtový výhled a další informační zdroje Za účelem zvýšení efektivnosti alokace finančních prostředků obcí je sestavován rozpočtový výhled. Z rozpočtového výhledu obce vychází při sestavování ročního rozpočtu. Rozpočtový výhled je podle zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu definován jako pomocný nástroj finančního řízení obce. Slouţí pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství. Je sestavován na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 aţ 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet.111 Obce mají podle zákona povinnost rozpočtový výhled sestavovat a toto nedodrţení je postihováno jako správní delikt pokutou ve výši aţ 1 mil. Kč.112 Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů.113 Pokud bude například obec splácet poskytnutý úvěr několik let, splátky úvěru se musí projevit ve všech letech rozpočtového výhledu.114 Rozpočtový výhled podává informaci o zdrojích realizovaných investičních akcí, ale také o příjmech a výdajích, které souvisí s uvedením dané investice do provozu.115 Jedním z účelů rozpočtového výhledu je zobrazení předpokládaných finančních toků v závislosti na realizaci strategického plánu rozvoje obce.
109
PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 219-220 ŢEHROVÁ, J., PFEIFEROVÁ, D., Finance municipalit, 2010, s. 29-30 111 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 4 odst. 3. 112 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 417 113 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 3 odst. 2. 114 KYPETOVÁ, J., ČERNÝ, I., Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014, 2014, s. 38 115 HRABALOVÁ, S. et al., Řízení místních samospráv, 2006, s. 36 110
Podkladem pro analýzu rozpočtového hospodaření je závěrečný účet obce, který obsahuje komplexní údaje o hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok.116 Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního zpracovávají do závěrečného účtu. V závěrečném účtu jsou obsaţeny údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a pouţití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo moţné zhodnotit finanční hospodaření obce.117 Nedílnou součást tvoří zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok.118 Přezkum hospodaření zabezpečuje příslušný krajský úřad nebo auditor či auditorská společnost.119 Strategický plán rozvoje (program rozvoje obce) obce je úzce propojený s rozpočtem a rozpočtovým výhledem obce. Oby tyto nástroje zobrazují finanční pozici obce a jsou zobrazením opatření, které obsahuje strategický plán. Na druhé straně je moţné ve výkazu plnění rozpočtu hodnotit realizaci strategického plánu. Strategický plán bývá většinou zpracován na období 3–5 let a je vytvořen za účelem vymezení rozvojových aktivit, priorit rozvoje obce a definování jednotlivých opatření vedoucích k naplnění cílů, včetně způsobu realizace a financování. Díky strategickému plánu jsou omezené zdroje, kterými obce disponují, vyuţity co nejefektivněji, tedy v souladu s principem 3E.120
2.2.2 Účetnictví obcí Finanční analýza je úzce spjata s účetnictvím, jako základním nástrojem ekonomického řízení. Účetnictví zaznamenává hospodářské skutečnosti a podává obraz o ekonomické situaci konkrétní účetní jednotky a poskytuje data k jejímu hodnocení.121 V posledním desetiletí prochází účetnictví veřejného sektoru v České Republice významnými změnami, které jsou spojené s realizací reformy veřejných financí. Obce se řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a 1. 1. 2010 nabyla účinnosti vyhláška č. 410/2009 Sb., která upravuje zákon o účetnictví především pro některé vybrané účetní jednotky včetně obcí. Dochází k zásadním změnám účetní metodiky, struktury a obsahu účetních výstupů tak, aby byla zvýšena
116
CÍSAŘOVÁ, E., PAVEL, J., Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu, 2008, s. 32 117 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 17 odst. 1 a 2. 118 KYPETOVÁ, J., ČERNÝ, I., Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014, 2014, s. 41 119 Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, § 4 120 HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 17-20 121 KRAFTOVÁ, I., Finanční analýza municipální firmy, 2002, s. 56-57
transparentnost a vypovídací schopnost účetních dat.122 Z toho vyplývají nové povinnosti v oblasti vedení účetnictví, oceňování a odpisování majetku a sestavování účetních výkazů, které dříve nebyly uplatňovány. Podstatou změn je přechod od tradiční, tzv. peněţní účetní báze (transakce spojené s tokem peněz, tj., příjmy a výdaje), k účetní bázi akruální (vykazují se výnosy a náklady, účtuje se o pohledávkách a závazcích).123 Mezi základní zdroje dat k finanční analýze patří účetní výkazy, které jsou výstupem účetní závěrky. Tyto zdroje obsahují důleţité informace potřebné k finanční analýze, které z rozpočtu nezjistíme, jako například informace o pohledávkách, závazcích nebo o stavu majetku.124 Vyhláškou č. 410/2009 sb. došlo k významné změně obsahu účetní závěrky. Účetní závěrka se skládá z pěti výkazů závazné podoby, kterými jsou: rozvaha (bilance) – přehled majetku (aktiv) a zdrojů krytí (pasiv); výkaz zisku a ztráty – údaje o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření; příloha, která doplňuje informace. Pokud obce splňující daná kritéria,125 dále sestavují: přehled o peněţních tocích (cash-flow); přehled o změnách vlastního kapitálu.126
2.3 METODY A POSTUPY FINANČNÍ ANALÝZY Finanční analýza nemá ţádnou právní úpravu a neexistuje jeden jediný model s jednotným postupem vhodným k aplikaci. Finanční analýza musí být přizpůsobena typu organizace, ve které je prováděna, a také účelu, který sleduje. Rozvoj matematických, statistických a ekonomických věd přispěl ke vzniku celé řady metod hodnocení finančního zdraví subjektu. Základem různých metod finanční analýzy jsou finanční ukazatele.127
122
VODÁKOVÁ, J., Nástroje ekonomického řízení ve veřejném sektoru, 2013, s. 28 účetnictví, které zachycuje hospodářské operace v okamţiku, kdy skutečně nastanou, a ne pouze tehdy, kdy dojde k přijetí nebo zaplacení peněţních prostředků 124 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, § 2 125 aktiva celkem více neţ 40 mil. Kč a roční úhrn čistého obratu více neţ 80 mil. Kč (za 2 účetní období) 126 Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, veznění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, § 3 odst. 1 a § 8. 127 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2011, s. 40 123
2.3.1 Metody finanční analýzy Z hlediska způsobu práce s daty vymezuje Kraftová různé metody finanční analýzy: fundamentální – metoda zaloţená na znalostech vzájemných souvislostí mezi procesy ekonomickými a mimoekonomickými, na zkušenostech, intuici a expertních odhadech odborníků a analytiků; technická – zaloţená na matematicko-statistických metodách; kauzální – hodnotí příčinně důsledkové vazby mezi jevy; komparační – zaloţena na srovnávání s tzv. standardními hodnotami ukazatelů.128 Z hlediska času lze finanční analýzu rozlišovat na: finanční analýzu ex-post, která je orientovaná retrospektivně a jejím základem je analýza minulých let; finanční analýzu ex-ante, která je orientovaná do budoucnosti (budoucí období 1–3, maximálně 5 let).129 Metody finanční analýzy lze podle náročnosti zpracování vstupních dat členit na: elementární (základní) metody; vyšší metody.130 Elementární metody jsou zaloţeny na základních aritmetických operacích (tj. sčítání, odečítání, násobení, procentní počet atd.), pomocí kterých se transformují vstupní data. Výběrem vstupních dat se dospěje k hodnotám ukazatelů s předem stanovenou vypovídací schopností. Metoda je v praxi značně rozšířena a plně postačující. Výhodami je její jednoduchost zpracování a interpretace, nenáročnost výpočtu na technické vybavení.131 Vyšší metody nejsou povaţovány za univerzální a jejich vyuţití je závislé na hlubších znalostech matematické statistiky. Jsou zaloţeny na náročnějších matematických operacích a
128
KRAFTOVÁ, I., Finanční analýza municipální firmy, 2002, s. 26 KRAFTOVÁ, I., Finanční analýza municipální firmy, 2002, s. 27 130 OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D., Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, 2011, str. 87 131 OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D., Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, 2011, str. 87-88 129
postupech (odmocniny, logaritmy). Náročnost spočívá také v technické vybavenosti a potřeby kvalitního softwarového vybavení.132 Pro hodnocení hospodaření se vyuţívá řada ukazatelů. Z časového hlediska dělíme ukazatele na stavové ukazatele, které vyjadřují stav k určitému okamţiku (např. rozvaha) a tokové ukazatele vyjadřující výsledek za určitý časový interval (např. výkaz zisku a ztrát).133 Dle způsobu výpočtu rozlišujeme mezi základními skupinami ukazatelů pro zpracování finanční analýzy. Jedná se o ukazatele absolutní, ukazatele rozdílové a ukazatele poměrové. Volba konkrétní skupiny ukazatelů je dána cílem a účelem finanční analýzy. Absolutní ukazatele prezentují konkrétní údaj z určitého řádku některého z účetních výkazů. Ukazatele rozdílové představují ukazatele, které se vypočítají prostým odečítáním údajů z účetních výkazů. Poměrové ukazatele se vypočítají jako poměr mezi konkrétními údaji a patří mezi nejčastěji vyuţívanou skupinu ukazatelů.134 Ukazatele poměrové patří mezi nejpouţívanější skupinu ukazatelů v rámci finanční analýzy. Jedná se o výpočet poměru mezi dvěma či více údaji z účetních výkazů. Ukazatele se vyuţívají především z důvodu jejich jednoduchosti výpočtu a snadné interpretace. Mezi nejvýznamnější poměrové ukazatele patří ukazatele z oblasti likvidity, zadluţenosti, rentability, aktivity.135 V souvislosti s výše uvedeným členěním ukazatelů je moţné v rámci elementárních metod zmínit např. horizontální a vertikální analýzu zaloţenou na absolutních ukazatelích.136 Horizontální analýza (analýza trendů) se zabývá časovými změnami absolutních ukazatelů.137 Umoţňuje popsat změny hodnot jednotlivých poloţek ve srovnání s předcházejícím obdobím (tj. vývoj v čase). Změny mohou být vyjádřeny několika způsoby. Jednou z moţností je např. absolutní vyjádření (rozdíl mezi hodnotami poloţky ve dvou po sobě následujících obdobích, tj. o kolik se hodnota zvýšila či sníţila), vyjádřením v procentech (jako podíl absolutní změny na zvolené základně, tj. o kolik procent se hodnota ukazatele zvýšila ve srovnání s předchozím obdobím) nebo prostřednictvím indexů, kdy se porovnávají absolutní hodnoty
132
OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D., Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, 2011, str. 88 133 KADEŘÁBKOVÁ, J. a PEKOVÁ, J., Územní samospráva - udržitelný rozvoj a finance, 2012, s. 272 134 VODÁKOVÁ, J., Nástroje ekonomického řízení ve veřejném sektoru, 2013, s. 115 135 VODÁKOVÁ, J., Nástroje ekonomického řízení ve veřejném sektoru, 2013, s. 116 136 OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D., Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, 2011, str. 88 137 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2011, s. 43
údajů z jednotlivých období (nikoli jejich rozdíl).138 Vertikální analýza (procentní rozbor) se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů. Je nutná tvorba dostatečně dlouhých časových řad za účelem přesné interpretace výsledků. Vertikální analýza slouţí pro kvantifikaci podílu jedné sloţky na celku. Zkoumá sloţení či strukturu jevů v jediném období. Velikost podílu jedné poloţky na celku ve dvou po sobě jdoucích obdobích vypovídá také o vývoji této poloţky.139
2.3.2 Oblasti finanční analýzy U firem v soukromém sektoru se v rámci finanční analýzy vytvořilo několik oblastí, které se zpracovávají a sledují. Jedná se o oblasti jako například rentabilita (výnosnost vloţeného kapitálu), tj. různé formy míry zisku, dále oblast aktivity (rychlost a doba obratu aktiv), oblast likvidity (schopnost hradit své závazky), oblast finanční stability (ukazatele zadluţenosti) či oblast trţní hodnoty (hodnocení pomocí burzovních ukazatelů).140 Jednotlivé oblasti finanční analýzy zahrnují velké mnoţství ukazatelů, které lze vyuţívat a vyhodnocovat. Z hlediska odlišného postavení subjektů veřejného a soukromého sektoru vyplývá, ţe ne všechny oblasti analýzy mohou být vyuţity v oblasti finanční analýzy obce. Jak jiţ bylo řečeno, cílem obcí není dosahování zisku, tudíţ např. ukazatele z oblasti rentability nelze povaţovat za podstatné v rámci hodnocení finanční kondice obce. Finanční analýzou v oblasti veřejného sektoru se v ČR zabývá několik autorů.141 Například Kraftová vyuţívá znalosti finanční analýzy z podnikatelského prostředí a aplikuje tyto poznatky do sektoru veřejného. Konkrétně za účelem finanční analýzy municipální firmy (firmy zakládané či zřizované ÚSC142, kde tedy není zisk hlavním cílem). Modifikuje např. ukazatel rentability, který má být vyuţit ve smyslu zjištění míry ztrátovosti. Dále zavádí ukazatele hodnotící oblast tzv. finanční autarkii.143 Ukazatele autarkie jsou specifickými ukazately, které se v soukromé sféře neobjevují, avšak ve veřejném sektoru jsou velmi vhodné ke zjištění tzv. míry soběstačnosti. V závislosti na pouţitých datech můţe být hodnocena autarkie na bázi výnosově nákladové nebo příjmově výdajové (provozní příjmy/provozní výdaje). Pokud je ukazatel menší neţ 1, znamená to, ţe subjekt není finančně
138
OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D., Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, 2011, str. 92 139 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2011, s. 43 140 HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza firmy, 2008, s. 54-55 141 Např. KRAFTOVÁ, I. (2002), OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D. (2011), HRŮZA, F. (2013) 142 Např. příspěvkové organizace, obecně prospěšná společnost, společnost s ručením omezeným 143 KRAFTOVÁ, I., Finanční analýza municipální firmy, 2002, s. 52
soběstačný z hlediska pokrytí provozních výdajů provozními příjmy. Ukazatel hodnoty vyšší neţ jedna poukazuje na volné finanční prostředky k potenciálnímu zhodnocení.144 Za účelem hodnocení finanční kondice obce je důleţité sledovat oblasti, které jsou pro ni relevantní, stejně tak ukazatele, které nejvíce informují o míře dosahování stanovených cílů, o silných a slabých stránkách jejího finančního řízení a potenciálním ohroţení v budoucnu.145 Hlavní oblasti hodnocení v municipální sféře s vyuţitím finanční analýzy jsou: běţné hospodaření; investiční činnost a její financování; hospodaření a majetkem.146 V podrobnějším pohledu jsou hlavními oblastmi dle Pekové,147 Kubíčkové a Otrusinové:148 Běţná část rozpočtu -
-
144
analýza hospodaření v běţné části rozpočtu (analýza běţných příjmů a výdajů, podíl mandatorních výdajů, analýza náhodných příjmů a výdajů, tendence a stabilita běţných příjmů a výdajů); analýza druhů příjmů a výdajů (sleduje hledisko ovlivnitelnosti ze strany územní samosprávy); analýza finanční nezávislost (závislost na rozhodnutí státu); analýza salda běţné části rozpočtu (faktory, které ovlivňují jeho výši opakovaně či nahodile); analýza dosahovaných úspor (jejich reálnost a dosaţitelnost); analýza efektivnosti výdajů (hospodárnost a uţitečnost, v praxi obtíţně měřitelné) analýza zajišťování a financování oprav a údrţby; analýza vytváření a vyuţití rezerv.
HRŮZA, F., VALOUCH, P., Finanční analýza, 2013, s. 128-129 KRAFTOVÁ, I., Finanční analýza municipální firmy, 2002, s. 101 146 PEKOVÁ, J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 2004, s. 215 147 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 232-233 148 OTRUSINOVÁ, M., KUBÍČKOVÁ, D., Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví, 2011, str. 87 145
Kapitálová část rozpočtu -
struktura příjmů a výdajů; investiční činnost a její financování.
Analýza vyuţívání návratných příjmů -
Analýza dluhů (struktura, věcné i časové hledisko)
Analýza hospodaření s majetkem - způsob jeho vyuţívání, efektivnost a hospodárnost při zajišťování oprav a údrţby
2.3.3 Zadluženost obcí v ČR Jedním z důleţitých aspektů hodnocení v rámci finanční analýzy je dluhová analýza. Hospodaření obce se můţe dostat do situace, kdy v rozpočtu není dostatek nenávratných finančních prostředků na krytí potřeb. Obec můţe v takové situaci vyuţít návratné zdroje, které bude muset v budoucnu vrátit svým věřitelům. Tento druh finančních prostředků je spojem s úrokovým zatíţením, které můţe významně zatěţovat budoucí rozpočet obce. Mezi návratné příjmy obcí patří: úvěr od peněţních ústavů, příjmy z emise obligací (popř. jiných cenných papírů), návratné půjčky a finanční výpomoci od jiných subjektů.149 Vyuţívání návratných příjmů je často vynuceno financováním rozvojových projektů ze schválených dotací EU, které jsou často spojené s investicemi, které obce musí financovat samy, jelikoţ dotace je čerpána aţ následně po uznání uznatelných nákladů.150 Obec by v případě vyuţití cizích prostředků měla zvaţovat únosnost zadluţení z hlediska objemu, nákladů a trvaní dluhu a formy dluhu. Obec by měla analyzovat svou schopnost přijatý dluh splácet a v jaké míře zatíţí úroky její rozpočet. Dluh obce je tedy „sumou jejích závazků vůči jiným subjektům“.151 Obce by neměly dlouhodobě vyuţívat cizích prostředky ke krytí deficitu jejich běţného rozpočtu, jelikoţ financování běţných výdajů formou dluhu není dlouhodobě udrţitelnou situací a vypovídá o špatné finanční kondici obce. Rozhodování o přijetí dluhu by měly usnadnit informace získané z dlouhodobých nástrojů řízení, jako je strategický plán či rozpočtový výhled.152 Návratné finanční zdroje by měly být vyuţívány převáţně ke krytí investičních nákladů, které mohou být spojené s pořízením či rekonstrukcí majetku. Obec si
149
PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 267 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 489 151 HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 57 152 HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 57 150
můţe odpovědně půjčit v případě její schopnosti splácet z rozdílu mezi běţnými příjmy a běţnými výdaji a ještě jí zůstává rezerva.153 Nelze jednoznačně říci pro všechny obce, jaká výše dluhu je přiměřená a jaká je příliš vysoká, jelikoţ kaţdá obec má svá specifika. K dispozici jsou však různé ukazatele, které mohou být při rozhodování o přijetí dluhu uţitečné. Rozlišujeme tokové a stavové ukazatele. Tokové hodnotí náklady dluhu a schopnost dluh splácet, a to z hlediska toků peněţních prostředků zachycených v rozpočtu. Jedná se o ukazatel dluhové sluţby, ukazatel dluhové kapacity a poměr dluhové kapacity vůči dluhové sluţbě. Stavové ukazatele naopak hodnotí objem dluhu, např. výši dluhu na jednoho obyvatele.154 Obce vykázaly ke konci roku 2014 celkový dluh ve výši 88, 9 mld. Kč. Přesto dosahují obce kaţdoročně nejlepší hodnoty v rámci veřejné správy a zaujímají přibliţně 5% podíl na celkovém veřejném dluhu.155 Největší podíl nese centrální úroveň veřejné správy hodnotou 93 %. Následující tabulka zachycuje strukturu dluhu obcí.156 Tabulka 6: Zadluženost obcí České republiky (v mld. Kč) Ukazatel/rok
2011
2012
2013
2014
47,1 46,7 47,4 55,8 59,9 60,9 Komunální dluhopisy 22,9 22,6 22,7 14,7 15,8 14 Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 10,9 9,9 10 10,1 7,6 7,5 CELKEM 80,9 79,2 80,1 80,6 83,3 82,4 Pramen: MFČR, Zadluženost územních rozpočtů v roce 2014, upraveno autorkou
68,3
68,8
67,7
13,8
15
11,8
7,9
8,4
9,4
90
92,2
88,9
Úvěry
2006
2007
2008
2009
2010
Ze struktury dluhu obcí vyplývá, ţe největší váhu na zadluţenosti mají dlouhodobě úvěry. Právě úvěry obce nejvíce vyuţívají, jelikoţ jsou relativně levnějším návratným příjmem a jsou dostupnější ve srovnání s vyuţíváním příjmů z emise obligací.157 Přijaté úvěry obcemi směřovaly především na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů, které jsou spolufinancované s fondů EU, a výstavbu bytového fondu. Dále jsou úvěry ve vysoké míře vyuţívány na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů aj. Vedoucí postavení v poskytování úvěrů udrţují Česká spořitelna, a. s., Komerční banka, a.s. a Československá obchodní banka, a.s. V roce 2014 bylo zadluţeno 3 235 obcí z celkového počtu 6 248 obcí, coţ je více neţ polovina (51,8 %) 153
KYPETOVÁ, J., ČERNÝ, I., Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014, 2014, s. 51 HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 58-59 155 Veřejný dluh zahrnuje státí dluh, dluh mimorozpočtových fondů, dluh místních rozpočtů a dluh zdravotních pojišťoven. 156 MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Zadluženost územních rozpočtů v roce 2014. 157 PEKOVÁ, J., Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR, 2011, s. 268 154
obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluţenost, zůstává v zásadě stabilizovaný. Zadluţenost podle velikostních kategorií obcí udává, ţe podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Velikostní kategorie obcí nad 5 000 obyvatel mají vyšší neţ 97 % podíl počtu obcí vykazujících dluh. Na celkové zadluţenosti obcí se značně podílí 4 největší města ČR. Bez čtyř největších měst (hl. město Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) činí zadluţenost ostatních obcí celkem 43,6 mld. Kč. To znamená, ţe přibliţně polovina připadá na tato čtyři města. Podíl zadluţenosti hl. m. Prahy na celkové zadluţenosti obcí činil 37,7 %. Zadluţenost obcí bez čtyř největších měst zachycuje následující tabulka.158 Tabulka 7: Zadluženost obcí bez hl. města Prahy, Brna, Ostravy a Plzně (v mld. Kč) Ukazatel/rok
2006
2007
2008
2009
2011
2012
2013
2014
25,7 25,9 26,9 34,8 35,5 36,3 Komunální dluhopisy 0 0 0 0 2 2 Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 7,8 7 7,4 6,5 5,7 5,7 CELKEM 33,5 32,9 34,3 41,3 43,2 44 Pramen: MFČR, Zadluženost územních rozpočtů v roce 2014, upraveno autorkou
36,4
34,9
35
2
2
1,3
6,1 44,5
6,1 43
7,3 43,6
Úvěry
2010
Regulace dluhu obcí Obce v ČR nejsou ve vyuţívání cizích zdrojů ţádným legislativním opatřením omezené, tudíţ není ani stanovena hranice určující maximální výši dluhu. Jiţ od roku 1997 probíhají na území České Republiky snahy o regulaci zadluţenosti územních samospráv.159 V roce 2008 byla zrušena regulace zadluţenosti na základě ukazatele dluhové sluţby. Zmíněné nelegislativní opatření bylo vyuţíváno v letech 2004–2007, jehoţ podstatou bylo sledování zadluţenost obcí a krajů ministrem financí podle ukazatele dluhové sluţby. Sledovalo se, kolik prostředků obec vynaloţí na splátky svých závazků a kolik prostředků zůstane k dispozici na financování běţného provozního chodu. Únosná hranice byla stanovena na 30 % příjmů moţných k vyuţití na splátky a 70 % na financování chodu obce. V případě překročení hranice byly obce osloveny dopisem ministra financí s tím, aby obec přijala opatření k nápravě v příštím období.160
158
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Zadluženost územních rozpočtů v roce 2014. HRABALOVÁ, S., Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, s. 66 160 PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 199-200 159
Tabulka 8: Výpočet ukazatele dluhové služby Číslo řádku
Název položky
Odkaz na rozpočtovou skladbu
1
daňové příjmy (po konsolidaci)
třída 1
2
nedaňové příjmy (po konsolidaci)
třída 2
3
přijaté dotace - finanční vztah
položka 4112 + 4212
4
dluhová základna
ř. 1 + ř. 2 + ř. 3
5
úroky
položka 5141
6
splátky jistin a dluhopisů
položky 8xx2 a 8xx4
7
splátka leasingu
položka 5178
8
dluhová služba
ř. 5 + ř. 6 + ř. 7
9
UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY
ř. 8 děleno ř. 4
Pramen: MFČR, 2008
Pokud bylo překročení stanovené hranice způsobeno tzv. zohledňujícími ukazately, nebyly obce povaţovány za problémové. Mezi zohledňující ukazatele se řadí např. kontokorentní účet, revolvingový účet, jednorázová splátka půjčky nebo úvěru, zadluţenost vzniklá z důvodu odstranění škod po povodni. Sledování zadluţenosti uvedeným ukazatelem má určitá omezení. Nedostatkem je například to, ţe postihuje jen peněţní toky spjaté se splácením závazků v daném roce a ne celkovou zadluţenost. Nevýhodou je také situace, kdy obec splácí niţší splátky delší dobu (víc ji to zatíţí na úrocích), avšak její ukazatel dluhové sluţby bude vycházet příznivěji. Z důvodu omezené vypovídací schopnosti tak Ministerstvo financí vytvořilo nový systém ukazatelů za účelem komplexnějšího monitoringu územních samospráv.161 V současné době je ke sledování zadluţenosti obcí vyuţíván Monitoring hospodaření obcí. Ke sledování je od roku 2009 vyuţívána soustava 16 informativních a 2 monitorujících ukazatelů (SIMU). Ministerstvo financí provádí na základě předloţených finančních a účetních výkazů kaţdoročně výpočet těchto ukazatelů za všechny obce. Monitoring obcí není restriktivní ani přímé regulační povahy. Jedná se o preventivní opatření.162 Mezi monitorující ukazatele patří: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) Celková (běţná) likvidita Pokud je ukazatel celkové likvidity k 21. prosinci příslušného roku v intervalu <0; 1> a současně podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší neţ 25 %, je obec oslovena dopisem
161 162
PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe, 2009, s. 201 NAHODIL, F., Veřejná správa a financování veřejného sektoru, 2014, s. 93
ministra financí a vyzvána k odůvodnění této situace.163 Ministerstvo financí údaje pravidelně vyhodnocuje. Výsledné hodnoty mohou být indikátorem rizik hospodářských problémů, ale nemusí to nutně znamenat, ţe je obec ve špatné finanční kondici. To lze vyhodnotit prostřednictvím důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů obce.164 V únoru roku 2015 schválila vláda návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Hlavní podstatou zavedení je omezení zadluţenosti státu a součástí zákona je také regulace výše zadluţení obcí a krajů. Zákon čeká na schválení Parlamentu ČR ústavní většinou a v současné době165 probíhají jednání a přípravy na schválení. Zákon se tak dotkne i hospodaření ÚSC a jednalo by se tak o první legislativní opatření zadluţenosti. Zákon zavádí zásadu rozpočtového hospodaření, která stanovuje, ţe výše dluhu ÚSC by neměla přesáhnout k rozvahovému dni 60 % průměru jejich celkových příjmů za poslední 4 rozpočtové roky. V případě, ţe bude hranice překročena, budou ÚSC povinni dluh166 v následujícím roce sníţit.167 V případě, ţe tak obce či kraje neučiní, rozhodne ministerstvo o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.168 Ministerstvo financí bude kaţdoročně vyhodnocovat údaje o příjmech a dluzích krajů a obcí a současně zveřejňovat seznam ÚSC, které nesplní podmínky a překročí stanovenou hodnotu 60 %.169 Základním účelem nové ústavy je omezení zadluţenosti státu, kde je navrţena dluhová brzda ve výši 55 % HDP. V případě, ţe zadluţenost státu docílí této hodnoty zadluţení vůči HDP, jsou zákonem daná určitá opatření vedoucí k jejímu sníţení. Jedno z opatření postihuje také oblast hospodaření obcí, které stanovuje, ţe „územní samosprávný celek schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový; rozpočet ÚSC může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů ÚSC je možné uhradit pouze schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU“.170 Z uvedeného opatření vyplývá jistá omezenost pro ÚSC v případě neodpovědného hospodaření státu. Tento stav 163
Usnesení vlády ČR Č. 1395/2008 – o monitoringu hospodaření obcí KYPETOVÁ, J., ČERNÝ, I., Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014, 2014, s. 52 165 Aktuální informace ke 2. 5. 2015 166 Dluhem územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota nesplacených závazků z vydaných dluhopisů, přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí, realizace plnění ze záruk a vystavených směnek. 167 V následujícím kalendářním roce, kdy nebyla podmínka splněna, musí ÚSC sníţit dluh nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky 168 Vládní návrh – zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, § 16 odst. 1 a 2 169 Vládní návrh – zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, § 17 odst. 1 170 Vládní návrh – zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, dodatek k § 12 aţ 15, odst. 3 164
zadluţení ČR vůči HDP (55 %) není nereálný, neboť ke konci roku 2013 to bylo téměř 46 % (v roce 2014 sníţení na 42,6 %).171
171
SLÁMA, D., Rozpočtová odpovědnost – odpovědný přístup nebo omezení?, 2014
3 VYBRANÉ UKAZATELE ZA ÚČELEM HODNOCENÍ FINANČNÍ KONDICE OBCE Výběrem vhodných ukazatelů, které lze vyuţít k hodnocení finanční kondice prostřednictvím finanční analýzy, se zabývá několik autorů172. Na základě studia těchto pramenů a získaných informací z předchozích kapitol bylo vybráno a popsáno několik nejvýznamnějších ukazatelů příhodných k hodnocení finanční kondice obce, a to z oblasti rozpočtového hospodaření, zadluţenosti a likvidity.
3.1 UKAZATELE ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Analýza příjmů obce Celkové příjmy obce Jedná se o základní ukazatel, který vypovídá o výši zdrojů obce. Ukazatel udává výši příjmů, které lze sledovat z hlediska jejich vývoje v čase. Vliv na výslednou hodnotu mají obce nízkou, jelikoţ svou aktivitou mohou ovlivnit pouze nedaňové a kapitálové příjmy, minimálně pak své daňové příjmy. Ukazatel spíše vypovídá o finančních moţnostech obce. Daňové příjmy obce Výši tohoto ukazatele nemají obce moţnost ovlivnit, jelikoţ výše daňových příjmů plyne do rozpočtů na základě RUD. Daňové příjmy jsou však nejvýznamnějším zdrojem příjmů obce a při hodnocení finanční kondice je důleţité na něj brát zřetel. Podíl vlastních příjmů na celkových příjmech Peková173 nazývá tento ukazatel jako míra finanční soběstačnosti. Ukazatel vyjadřuje finanční stabilitu obce, a to do jaké míry je v zajišťování finančních zdrojů soběstačná či závislá na přijatých transferech. Ukazatel částečně vypovídá o aktivitě obce v získávání zdrojů. Podíl jednotlivých kategorií příjmů na celkových příjmech V rámci rozpočtového hospodaření je moţné sledovat podíly jednotlivých příjmů (daňové, nedaňové, kapitálové, přijaté transfery) na celkových příjmech. Rozsah nedaňových příjmů můţe odráţet aktivitu obce, avšak na druhé straně jejich velikost záleţí také na rozsahu působnosti obce. Kapitálové příjmy jsou jednorázového a nahodilého charakteru, tudíţ se
172
OPLUŠTILOVÁ, I. (2012, s. 59-69), HRŮZA, F., VALOUCH, P. (2013, s. 116-130), HRABALOVÁ, S. (2004, s. 55-58), HALÁSEK, D. el al. (2002) 173 PEKOVÁ, J., Hospodaření a finance územní samosprávy, 2004, s. 169
jedná o ukazatel spíše informativní. Výše přijatých transferů je znamením, do jaké míry je obec závislá na různých druzích podpory. Ukazatele tohoto charakteru jsou spíše doplňující pro komplexní pohled na hospodaření obce. Analýza výdajů obce Oblast analýzy výdajů je sloţitější, jelikoţ neexistuje optimální výše výdajů. Výdaje ovlivňuje mnoho faktorů, především velikost obce či rozsah její činnosti. Součástí výdajů jsou tzv. mandatorní výdaje, které obec musí ze zákona platit a ukazatel je více přínosný z hlediska hodnocení vývoje hospodaření. Celkové výdaje Ukazatel je spíš informativního charakteru a zobrazuje vývoj v čase, jelikoţ neexistuje optimální výše výdajů. Podíl běžných výdajů na celkových výdajích Ukazatel vyjadřuje, z jaké části se na celkových výdajích podílí běţné výdaje, tedy výdaje opakujícího se charakteru. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích Ukazatel vyjadřuje, z jaké části se na celkových výdajích podílí kapitálové výdaje, tedy investice do majetku. Analýza salda rozpočtu Podíl běžných příjmů na běžných výdajích (tzv. ukazatel autarkie, viz kap. 2.3.2) Ukazatel vypovídá o schopnosti obce generovat příjmy v dostačující míře na pokrytí výdajů (výsledek větší neţ 1), či nikoliv (hodnota menší neţ 1). Saldo rozpočtu Výše salda stanovuje, zda se obec nachází v přebytku či deficitu. O finanční kondici však tento ukazatel nevypovídá a spíš zachycuje vývoj v čase. Za účelem hodnocení její kondice je třeba důkladněji analyzovat důvody vzniku přebytku či deficitu v kategorii financování, jak jiţ bylo pojednáno v předchozích kapitolách.
Provozní saldo Velmi důleţitým ukazatelem v této kategorii je ukazatel provozního salda neboli salda běžného rozpočtu. Vypovídá o udrţitelnosti chodu obce z hlediska finanční stability. Na základě tohoto ukazatele je moţné hodnotit finanční kondici, jelikoţ poskytuje informaci o tom, zda je obec schopna hradit běţnými příjmy své běţné výdaje. Podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech Jedná se o přínosný ukazatel k hodnocení finanční kondice obce a přispívá k lepšímu plánování budoucích aktivit obce. Ukazatel vypovídá o tom, jaký podíl ze svých běţných příjmů obec uspořila.
3.2 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI Díky ukazatelům zadluţenosti je získána informace o tom, v jaké míře vyuţívá příslušný subjekt ke své činnosti dluhy (závazky). V praxi je téměř nereálné, aby bylo k financování vyuţíváno výhradně vlastního kapitálu. Analýza oblasti zadluţenosti je ve vztahu k hodnocení finanční kondice jedna z nejdůleţitějších a má na její finanční kondici značný vliv. Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům Jedná se o ukazatel vyuţívaný Ministerstvem financí za účelem monitoringu. Ukazatel vypovídá o míře krytí dluhů dlouhodobým majetkem (neboli míra zadluţení majetku). Při hodnocení je nutné věnovat pozornost tomu, ţe do roku 2011 nebylo v účetnictví účtováno opotřebení dlouhodobého majetku, tudíţ není moţné zjistit reálnou hodnotu majetku, coţ můţe být omezením tohoto ukazatele. Hraniční hodnota je 25 % a více. Výše dluhu k saldu běžného rozpočtu Ukazatelem se vyjádří, za kolik let je celkový dluh obce splatný ze salda běţného rozpočtu. Ukazatel odráţí přístup obce k plánování svých závazků a obec by měla brát v úvahu výši běţného salda při rozhodování o dalším zatíţení rozpočtu. Poukazuje na zatíţení do budoucna, pokud bude obec schopna zaplatit dluh během 2-5 let, nemá větší problémy se splácením. Ukazatel dluhové služby Ukazatel vyjadřuje podíl výdajů na dluhovou sluţbu na vybrané kategorii příjmů (dle metodiky MFČR k celkovým příjmům, viz kap. 2.3.3). Vypočítá se jako podíl dluhové sluţby a dluhové základny. Dluhová sluţba zahrnuje souhrn splátek dluhu a úroků za určité období.
Náklady na úroky se nazývají jako obsluha dluhu. Ukazatel vyjadřuje, kolik procent z celkových příjmů plyne na splácení závazků a jejich obsluhu. Omezení ukazatele spočívá v tom, ţe odráţí pouze finanční toky spojené s dluhem a jejich obsluhou nikoliv celkovou zadluţenost, dobu trvání a nezachycuje např. odloţené splátky. Podíl dluhové služby a dluhové kapacity Vyjadřuje, zda je obec schopna hradit závazky spojené se zadluţením z přebytku běţného rozpočtu. Ukazatelem je zjištěno, kolikrát je obec schopna z dluhové kapacity pokrýt dluhovou sluţbu. Dlouhodobě by měl být výsledek větší neţ jedna (dluhová kapacita by měla být větší neţ dluhová sluţba). Dluhová kapacita vyjadřuje přebytek běţného rozpočtu. Při výpočtu ukazatele nejsou do běţných výdajů zahrnuty výdaje na dluhovou sluţbu (odečtou se úroky, případně splátky leasingu).
3.3 UKAZATELE LIKVIDITY Pojem likvidita znamená „schopnost příslušného subjektu hradit okamţitě splatné závazky“. Pokud je subjekt likvidní, znamená to, ţe nemá krátkodobě problémy s hrazením svých splatných dluhů. Od pojmu likvidita se ještě odlišuje pojem solventnost, který představuje dlouhodobou schopnost hradit závazky. Ztráta likvidity je znamením, ţe se objevují finanční problémy a při jejich neřešení můţe tento stav vést aţ k nesolventnosti, která je často neřešitelná pomocí běţných opatření (provozní úvěr, půjčka, emise komunálních dluhopisu apod.). V praxi patří ukazatelé likvidity k nejčastěji hodnoceným ukazatelům. okamžitá likvidita Vyjadřuje podíl krátkodobého finančního majetku a krátkodobých závazků. Do výpočtu vstupují v podobě krátkodobého finančního majetku nejlikvidnější peněţní prostředky, jako jsou hotovost v pokladně, peníze na běţných účtech v bankách, případně jiné peněţní ekvivalenty, např. šeky. Hodnota 1 znamená, ţe obec má k dispozici přesně takovou výši finančních prostředků, které potřebuje k okamţité úhradě splatných závazků. Hodnota menší neţ 1 je riziková (není dostatečný objem prostředků k úhradě okamţitě splatných dluhů). pohotová likvidita Pohotová likvidita udává podíl oběţných aktiv sníţených o zásoby a krátkodobých závazků. Doporučená výsledná hodnota tohoto ukazatele se pohybuje v rozmezí 1 aţ 1,5. Ukazatel hodnoty na úrovni 1 znamená, ţe krátkodobé závazky jsou přesně pokryty krátkodobými aktivy. Pohotová (rychlá likvidita) je někdy označována jako „Quick Test“ ve významu
rychlého testu finančního zdraví.174 Hodnota niţší neţ jedna poukazuje na nebezpečí nesolventnosti, hodnota vyšší neţ jedna je znamením neefektivního vázání prostředků v penězích a pohledávkách, čímţ nedochází k jejich zhodnocování. Ukazatel nebude při analýze města vyuţit, je uveden pouze pro doplnění oblasti likvidity. běžná likvidita (celková) Ukazatel běţné likvidity je jedním z vyuţívaných ukazatelů pro Monitoringu hospodaření obcí MFČR. Vyjadřuje podíl oběţných aktiv a krátkodobých závazků. Výsledek ukazuje, jak je subjekt schopný splatit své krátkodobé závazky, pokud by proměnil všechen oběţný majetek na likvidní peněţní prostředky. Hodnota běţné likvidity niţší neţ v doporučeném rozmezí značí hrozící riziko neschopnosti splatit v budoucnu své závazky.
174
KRAFTOVÁ, I., Finanční analýza municipální firmy, 2002, s. 116
4 ZHODNOCENÍ FINANČNÍ KONDICE MĚSTA KOPŘIVNICE Úkolem diplomové práce je vyhodnocení finanční kondice obce prostřednictvím analýzy finančního hospodaření. Pro potřeby posouzení finanční kondice prostřednictvím finanční analýzy budou vyuţity ukazatele sestavené na bázi příjmů a výdajů, ukazatele likvidity a ukazatele zadluţenosti, popř. další ukazatele vhodné na doplnění. Podrobnější přehled vybraných ukazatelů za účelem zhodnocení finanční kondice je zpracován v předchozí kapitole (kapitola 3). Na základě poznatků ohledně hodnocení finanční kondice z první kapitoly bylo stanoveno jako vhodné časové období analýzy na pět let, tedy na období let 2010–2015. Finanční analýza města Kopřivnice z části vychází z autorkou zpracované případové studie s názvem „Analýza rozpočtových údajů a zhodnocení finanční situace města Kopřivnice“. V analýze a hodnocení finanční situace obce je vycházeno ze závěrečných účtů obce v letech 2010–2014 a rozpočtových informací z informačních portálů Ministerstva financí s názvem MONITOR. Určité informace byly poskytnuty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Veškerá vyuţívána data k analytické části jsou po konsolidaci.
4.1 CHARAKTERISTIKA OBCE Město Kopřivnice leţí v severovýchodní Moravě, v podhůří Beskyd. Spolu se sousedním malebným Štramberkem, Freudovým Příborem a Janáčkovými Hukvaldy vytváří pomyslnou Lašskou bránu Beskyd. Město se nachází 10 km od okresního města Nový Jičín a necelých 30 km jiţně od Ostravy. Geograficky se město rozléhá na 27,48 km² v nadmořské výšce 320 m. Počet obyvatel dosahuje 22 417 (k 31. 12. 2014) a je zaznamenán mírně klesající trend (pokles přibliţně o sto obyvatel ročně). Desítky let je město spojováno s automobilkou Tatra a často bývá označováno jako město automobilů. Značka Tatra se dostala do všech koutů světa, ať uţ díky cestovatelům Jiřímu Hanzelkovi a Miroslavu Zikmundovi, slavné cestě Tatry kolem světa nebo Rallye Paříţ-Dakar. Vytvořením průmyslového parku v roce 1999 začalo období, kdy se město odpoutalo od dlouholeté silné vazby na podnik Tatra. Průmyslový park Kopřivnice je jedním z největších a nejprestiţnějších parků v Moravskoslezském kraji s celkovou rozlohou 82,4 ha. V květnu roku 2003 byl Průmyslový park Kopřivnice vyhlášen Ministerstvem průmyslu a obchodu akreditovanou průmyslovou zónou. Dnes patří Průmyslový park Kopřivnice k největším a nejlépe vybaveným průmyslovým zónám na severní Moravě. Sídlí zde především zahraniční
firmy automobilového průmyslu, např. Cirex s.r.o., Brose CZ spol. s r. o., Erich Jaeger s.r.o. či Dura Automotive Systems CZ, s.r.o. Kopřivnice je obcí s rozšířenou působností. K městu patří tři místní části – Lubina, Vlčovice a Mniší. Správní území ORP Kopřivnice je tvořeno 10 obcemi. Zastupitelstvo obce volené pro období 2014–2018 má 21 členů a zřizuje kontrolní a finanční výbor. Radu obce tvoří 7 členů. Vedení
města
zajišťuje
starosta
spolu
s
1. místostarostou,
2. místostarostou
a
3. místostarostou. V obci je zřízena funkce tajemníka. Kopřivnice má v současnosti majetkovou účast v následujících společnostech: Kabelová televize Kopřivnice s.r.o. – 100 %, SLUMEKO, s.r.o. – 100 %, TEPLO Kopřivnice s.r.o. – 40,5 %, Centrum podnikání a rozvoje, s.r.o. – 30 %. Město má zřízeny tři peněţní fondy, které jsou účelově vázané. Jedná se o sociální fond, fond modernizace a oprav bytového fondu a fond rozvoje a rezerv.
4.2 ANALÝZA ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ V úvodu poskytuje analýza rozpočtového hospodaření obecný pohled na hospodaření města a zachycuje jeho vývoj ve sledovaném období. Pozornost bude zaměřena na běţný a kapitálový rozpočet, který lépe postihuje hospodaření města a vypovídá o jeho situaci. Následně bude podrobněji rozpracována analýza příjmové a výdajové stránky, která zachycuje důleţité body, které se projevily v celkovém hospodaření a ovlivnily jednotlivé kategorie příjmů a výdajů.
4.2.1 Vývoj hospodaření města Kopřivnice Podrobnější analýza vychází z tabulky 9, která zachycuje strukturu rozpočtu města a jednotlivé sloţky příjmů a výdajů, které se podílejí na hospodaření a na jeho konečném výsledku. Z uvedené struktury rozpočtu je moţno lépe posoudit situaci obce na základě hodnocení provozního a kapitálového rozpočtu. Tabulka 10 poskytuje údaje o peněţních operacích, které zachycuje dle rozpočtové skladby třída 8 ˗ financování.
Tabulka 9: Přehled hospodaření Kopřivnice (v tis. Kč) 2010
2011
2012
2013
2014
225 216,86
217 147,52
241 248,99
259 625,07
275 736,45
34 145,99
36 534,81
31 831,70
28 284,35
45 228,04
c) Přijaté transfery (neinvestiční)
161 227,02
156 950,00
65 921,48
63 926,52
61 337,43
a)+b)+c) Běžné příjmy
420 589,87
410 632,33
339 002,17
351 835,94
382 301,91
d) Přijaté transfery (investiční)
60 772,13
57 432,40
121 217,92
90 515,72
65 188,37
e) Kapitálové příjmy
54 081,34
38 346,67
3 814,27
1 656,61
40 792,84
Celkové příjmy
535 443,32
506 411,35
464 034,36
444 008,27
488 283,12
Běžné výdaje
378 198,69
381 079,76
297 918,56
298 843,95
306 119,81
Kapitálové výdaje
160 587,35
149 633,26
187 066,58
148 899,61
180 571,96
Celkové výdaje
538 786,04
530 713,02
484 985,14
447 743,56
486 691,77
-3 342,72
-24 301,67
-20 950,78
-3 735,29
1 591,35
Saldo provozní 42 391,18 Saldo kapitálové -45 733,88 Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
29 552,57 -53 854,19
41 083,61 -62 034,39
52 991,99 -56 727,28
76 182,10 -74 590,75
2012 10 032,49 x x 18 600,00 -7 681,71
2013 -3 796,90 x x 16 000,00 -8 467,81
2014 -7 688,45 x x 15 000,00 -8 901,39
a) Daňové příjmy b) Nedaňové příjmy
Saldo hospodaření
Tabulka 10: Rozbor kategorie financování (v tis. Kč) Položka Položka 8115 Položka 8117 Položka 8118 Položka 8123 Položka 8124 Položka 8901
2010 -14 137,40 x x 24 983,00 -7 502,88 x
Položka 8000 3 342,72 Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpravování
2011 34 233,52 50 000,00 -50 000,00 x -9 931,85 x 24 301,67
x 20 950,78
x 3 735,29
-1,49 -1 591,35
Provozní rozpočet obce byl v roce 2010 kladný a dosahoval hodnoty 42 391,18 tis. Kč. Kapitálový rozpočet byl záporný, coţ ovlivnilo celkové saldo, které bylo deficitní. Deficit byl plně krytý zůstatkem finančních prostředků z přebytků minulých let. Do rozpočtu byly zapojeny úvěrové zdroje ve výši 24 983 tis. Kč (8123). Úvěrové zdroje byly přijaty v souvislosti s realizací energetických opatření na ZŠ 17. listopadu a ZŠ Alšova v rámci projektu realizovaného na základě dotace ze strukturálních fondů EU (Operační program Ţivotní prostředí), která proběhla v roce 2010. Město hradilo plátky přijatých prostředků z minulosti ve výši 7 502,88 tis. Kč (8124). V roce 2011 byla obec v podobné situaci, provozní část rozpočtu opět kladná, kapitálová záporná. Hodnota kapitálového deficitu byla vysoká, tudíţ celkově skončilo hospodaření v deficitu. Celou částku deficitu obec pokryla z prostředku na bankovním účtu, ze kterého také
čerpala prostředky na splátku úvěru ve výši 9 931,85 tis. Kč. Poloţky 8117 a 8118 charakterizují dočasné uloţení prostředků na termínovaný vklad a následné převedení zpět na účet obce. Rok 2012 znamenal pro obec deficitní rozpočet, přičemţ saldo provozní bylo kladné. Kapitálový rozpočet vykazoval druhý nejvyšší deficit ve sledovaném období. Kapitálové výdaje byly v tomto roce nejvyšší za sledované období důsledkem realizace náročných investičních projektů a jedná se o historicky nejvyšší částku vynaloţenou městem na investiční výdaje během jednoho roku, tj. 187 066,58 tis. Kč (do výše 121 217,7 tis. Kč kryto příjmem z investičních dotací na daný účel získaných a částkou 18 600 tis. Kč z úvěrových zdrojů). Schodek ve výší 20 950,78 tis. Kč byl financován z prostředků na běţném účtu a úvěrovými zdroji z úvěru na projekt „Odkanalizování vybraných obcí a měst regionu Novojičínska ˗ odkanalizování místní části Lubina“. Do rozpočtu byly v roce 2012 zapojeny úvěrové zdroje ve zmíněné výši 18 600 tis. Kč za účelem financování projektu. Obec také splácela půjčku z minulých let ve výši 7 681,71 tis. Kč. V roce 2013 byl zachován stejný trend vývoje, běţné saldo dosahuje vysokých kladných hodnot, kapitálová část byla záporná, tudíţ byl výsledek hospodaření opět záporný. V roce 2013 vstupují do rozpočtu uvěrové zdroje ve výši 16 000 tis. Kč za účelem financování energetických opatření ZŠ Dr. Milady Horákové v rámci projektu spolufinancovaném Evropskou unií. Výše kapitálových výdajů je vysoká a byly financovány investičními dotacemi (90 515,6 tis. Kč), úvěrovými zdroji (16 000 tis. Kč) a zbývající část byly kryta vlastními zdroji rozpočtu, tj. z provozního přebytku a zůstatku na rozpočtových účtech (42 384 tis. Kč.). Schodek rozpočtu byl financován zůstatkem z přebytků finančních prostředků z minulých let a výše uvedeným úvěrem. Prvním rokem ve sledovaném období, který vykazuje kladné celkové saldo, byl rok 2014. Na kladném saldu se podílelo zvýšení daňových a nedaňových příjmů, určitý podíl měly i kapitálové příjmy realizované v tomto roce. Provozní saldo bylo kladné a dosahuje nejvyšší hodnoty sledovaného období. Přebytek uloţilo město na běţný účet. Město vyuţilo úvěr ve výši 15 000 tis. Kč na spoluúčast na financování projektu zateplení ZŠ Emila Zátopka. Celkové můţeme zhodnotit, ţe obec za sledované období měla v kaţdém roce kladný provozní rozpočet, nejvyšší v roce 2014, a byla schopna z běţných příjmů pokrýt běţné výdaje. Provozní saldo mělo v posledních třech letech rostoucí tendenci. Kapitálová část byla kaţdý rok v deficitu, coţ ovlivnilo celkový výsledek hospodaření obce. Od roku 2012 je na
straně běţných příjmů zaznamenán pokles, který byl způsoben sociální reformou. V jejím důsledku nejsou od 1. 1. 2012 vypláceny nepojistné sociální dávky (státní sociální podpora, pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na péči) prostřednictvím rozpočtu obcí. Administrace a výplata těchto dávek přechází na Úřad práce, tedy na stát. Souběţně lze zaznamenat pokles i na straně běţných výdajů, kde byla výplata nepojistných dávek zachycena. Tento fakt je nutné mít na paměti v rámci hodnocení finanční kondice, jelikoţ v letech 2012-2014 jiţ nevstupují do příslušné příjmové kategorie (neinvestiční transfery) prostředky na sociální dávky, tudíţ mohou být výsledky některých ukazatelů ovlivněné a zkreslené. Pokud se běţné příjmy očistí o částku na sociální dávky (v roce 2010 částka 89 mil. Kč, v roce 2011 částka 84 mil. Kč), tak byl vývoj běţných příjmů, tedy i běţného salda, rostoucí.
Kontokorentní úvěr nebyl
v ţádném roce sledovaného období čerpán. Město Kopřivnice má na běţných účtech dostatek zdrojů. V roce 2014 činila hodnota krátkodobého finančního majetku 126 mil. Kč. Hradí tak především vzniklé deficity, jelikoţ v letech před rokem 2009 vykazovala přebytky rozpočtů a dokázala tak naspořit na deficity vzniklé v následujících letech, se kterými do budoucna počítala. Vývoj celkového, provozního a kapitálového salda zachycuje graf 1.
Tisíce Kč
Graf 1: Vývoj celkové, provozního a kapitálového salda (v tis. Kč) 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0 -20,000 -40,000 -60,000 -80,000 -100,000
2010
2011
2012
2013
2014
Celkové saldo
-3,344
-24,302
-20,951
-3,735
1,591
Saldo provozního rozpočtu
42,391
29,553
41,084
52,992
76,182
Saldo kapitálového rozpočtu
-45,734
-53,854
-62,034
-56,727
-74,591
Pramen: MFČR, vlastní zpracování
Za účelem hodnocení finanční kondice je významné sledovat provozní saldo, jehoţ vývoj poukazuje na zdraví a kvalitu rozpočtového hospodaření. Významným ukazatelem v oblasti hodnocení běţného rozpočtu je podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech, který vyjadřuje, jaký podíl Kopřivnice ze svých běţných příjmů uspořila. Minimální výsledná hodnota by neměla klesnout pod 10 % (dlouhodobé hodnoty pod touto hranicí signalizují
moţné problémy v budoucnu). Ideální výsledná hodnota by se měla pohybovat kolem 20 %.175 Tabulka 11 vypovídá o tom, ţe město (vyjma roku 2011) udrţuje doporučenou hranici a od následujícího roku 2012 se podíl provozního salda na běţných příjmech zvyšoval, přičemţ v roce 2014 bylo dosaţeno optimální hodnoty, tj. 20 %. Srovnatelnost výsledků jednotlivých let je omezena jiţ avizovaným vstupem částky na sociální dávky do jmenovatele v letech 2010 a 2011. Provozní saldo v čitateli ovlivněno není, jelikoţ příspěvky na sociální dávky rozpočtem „protečou“ a částka se objevuje jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. V konečném důsledku je výsledek v letech 2010 a 2011 určitou mírou podhodnocen. Pokud se běţné příjmy poníţí o částku sociálních dávek, bude výsledný podíl provozního salda na běţných příjmech v roce 2010 činit 13 % a v roce 2011 9%. Tabulka 11: Podíl provozního salda na běžných příjmech 2010
2011
2012
2013
2014
Běžné příjmy (v tis. Kč)
420 590
410 632
339 002
351 836
382 302
Běžné výdaje (v tis. Kč)
378 199
381 080
297 919
298 844
306 120
42 391
29 553
41 084
52 992
76 182
10 %
7%
12 %
15 %
20 %
Provozní saldo Podíl provozního salda na běžných příjmech (%) Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Saldo provozního rozpočtu by mělo vţdy dosahovat kladných hodnot. Výsledná hodnota provozního salda sníţena o splátky by měla být kladná. Tabulka 12 znázorňuje výši provozního salda po odečtení částek plynoucích na splátky úvěru. Tabulka 12: Zůstatek provozního salda po úhradě splátek úvěru (v tis. Kč) 2010 42 391
2011 29 553
2012 41 084
2013 52 992
2014 76 182
7 503
9 932
7 682
8 468
8 901
Zůstatek z provozního salda po úhradě splátek 34 888 19 621 úvěru Pramen: MONITOR MFČR, závěrečné účty, vlastní zpracování
33 402
44 524
67 281
Saldo provozní (v tis. Kč) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček (v tis. Kč)
Výše provozního salda Kopřivnice po úhradě splátek v jednotlivých letech vykazuje kladnou hodnotu. Město je schopno hradit splátky úvěru z přebytků provozního rozpočtu a nemusí tak přistupovat k hrazení dluhu z kapitálových příjmů, coţ by mohlo ohrozit její hospodaření.
175
OBROVSKÝ, Jan. Jak připravovat rozpočet obce. Moderní obec [online]. 2012 [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://moderniobec.cz/jak-pripravovat-rozpocet-obce/
Tato situace u města nenastala a město v provozním rozpočtu uspoří finanční prostředky, které můţe vyuţít ke krytí investičních výdajů. K hodnocení finanční kondice obce můţe být vyuţit ukazatel autarkie, tzn. podíl běžných příjmů na běžných výdajích (viz kap. 2.3.2). Tabulka 13: Ukazatel autarkie 2010
2011
2012
2013
2014
Běžné příjmy (tis. Kč)
420 590
410 632
339 002
351 836
382 302
Běžné výdaje (tis. Kč)
378 199
381 080
297 919
298 844
306 120
1,12
1,08
1,14
1,18
1,25
Ukazatel autarkie Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Výsledná hodnota byla ve všech sledovaných letech vyšší neţ 1, coţ znamená, ţe město bylo finančně soběstačné z hlediska pokrytí běţných výdajů svými běţnými příjmy a nabývá doporučených hodnot.
4.2.2 Příjmová stránka rozpočtu dle druhového členění rozpočtu Příjmy jsou pro obce základním zdrojem jejich fungování a je důleţité, aby byly zajištěny v dostatečné výši. Nejvýznamnějším zdrojem příjmů pro sledovanou obec jsou daňové příjmy a následně přijaté transfery. Přijaté transfery svým podílem na celkových příjmech překračují v Kopřivnici průměrnou hodnotu těchto příjmů obcí v ČR, která se pohybuje kolem 30 %. Obec dosáhla nejvyššího podílu v roce 2011, a to 42 %. Ve vývoji celkových příjmů je od roku 2012 zachycen značný pokles, který byl způsoben výše zmíněnou sociální reformou, a ne hospodářskou činností obce. Vývoj příjmů obce v letech 2010–2014 a podíl jednotlivých tříd na celkových příjmech zobrazují následující graf 2 a graf 3.
Graf 2: Vývoj jednotlivých příjmů dle druhového třídění (v tis. Kč) 300,000 250,000
Tisíce Kč
200,000 150,000 100,000 50,000 0
2010
2011
2012
2013
2014
Daňové příjmy
225,217
217,148
241,249
259,625
275,736
Nedaňové příjmy
34,146
36,535
31,832
28,284
45,228
Kapitálové příjmy
54,081
38,347
3,814
1,657
40,793
Přijaté transfery
221,999
214,382
187,139
154,442
126,526
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Graf 3: Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech (v tis. Kč)
100% 80%
Přijaté transfery Kapitálové příjmy
40%
Nedaňové příjmy
%
60%
Daňové příjmy 20% 0% 2010
2011
2012
2013
2014
Rok Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Z grafů vyplývá, ţe nejstabilnější poloţkou jdou daňové příjmy, které nezaznamenaly výraznější výkyvy hodnot, a od roku 2012 lze sledovat rostoucí trend. Nedaňové příjmy jsou víceméně vyrovnané a kapitálové příjmy představují kolísavý charakter s výraznými meziročními rozdíly. Pro město jsou nejvýznamnější daňové příjmy a přijaté transfery, co se týká podílu na celkových příjmech. Podrobněji o jednotlivých příjmech pojednávají následující kapitoly.
Daňové příjmy Daňové příjmy mají na rozpočtu města rozhodující podíl. Výše daňových příjmů města je ve velké míře závislá na vývoji daňových příjmů státního rozpočtu. Daňové příjmy ze sdílených a svěřených daní představují rozhodující a opakující se zdroj financování výdajů rozpočtu města. Příjmy ze sdílených daní představují ve sledovaných letech průměrně 76 %, město má moţnost svou aktivitou ovlivnit v průměru 24 % celkových daňových příjmů. Graf 4: Vývoj daňových příjmů (v tis. Kč)
300,000
Tisíce Kč
250,000 200,000 150,000
Daňové příjmy
100,000 50,000 0 2010
2011
2012
2013
2014
Rok Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Největším zdrojem daňových příjmů je daň z přidané hodnoty, která se ve sledovaných letech podílela na daňových příjmech průměrně 38 % s průměrnou hodnotou 94 mil. Kč. Daň z přidané hodnoty vykazuje růstový trend, který odráţí růst sazeb DPH.176 Následuje daň z příjmů právnických osob a daň z příjmu fyzických osob. U daně z příjmů PO za obce je důleţité podotknout, ţe tato částka se objevuje v rozpočtu jak na straně příjmů, tak i na straně výdajů ve stejné výši. Obec můţe svou aktivitou ovlivnit výši místních poplatků. Město Kopřivnice vybírá tyto místní poplatky stanovené obecnými vyhláškami: poplatek za uţívání veřejného prostranství, poplatek ze psů, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj (do roku 2012) a od roku 2012 vybírá v rámci místních poplatků také poplatek za poplatek za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů. V předchozích letech obec vybírala tento poplatek v rámci kategorie poplatky a odvody v oblasti ŢP. Přehled daňových příjmů zachycuje tabulka 14 a podíly jednotlivých kategorií vystihuje graf 5. 176
Základní sazba DPH se v letech 2010, 2011 a 2012 rovná 20 %, v letech 2013 a 2014 činí 21 %, sníţená sazba DPH byla v roce 2010 a 2011 10%, v roce 2012 činila 14 % a na 15 % byla stanovena v letech 2013 a 2014
Tabulka 14: Struktura a výše daňových příjmů města Daňové příjmy v tis. Kč DPH Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob Daň z nemovitosti Správní poplatky Místní poplatky Ostatní poplatky Poplatky a odvody v oblasti ŽP CELKEM
2010 88 749 46 754 47 513 20 009 5 915 3 656 1 858 10 763 225 217
2011 88 801 52 096 49 292 4 260 5 767 4 911 1 035 10 986 217 148
2012 86 739 52 700 51 284 17 845 5 084 13 012 14 320 265 241 250
2013 98 692 51 348 55 885 18 594 5 922 12 697 16 386 102 259 625
2014 103 802 56 892 57 263 18 244 6 256 16 019 17 158 103 275 736
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
%
Graf 5: Podíl jednotlivých daňových příjmů (v tis. Kč) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Poplatky a odvody v oblasti ŽP Ostatní poplatky Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitosti
2010
2011
2012
2013
2014
Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu právnických osob DPH
Rok
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
V roce 2010 se na celkových příjmech nejvíce podílela daň z přidané hodnoty. V roce 2011 se daňové příjmy sníţily a v tomto roce byly nejniţší ze sledovaných let. Příčinou sníţení byla především nízká daň z nemovitosti z důvodu rozhodnutí FÚ o přeplatku daně z nemovitostí za minulá období a jejím následném vrácení poplatníkovi. Objem sdílených daní ovlivňovaly dopady hospodářské krize a nízký hospodářský růst. V roce 2011 je pokles daně z příjmů právnických osob od roku 2008177 necelých 37 %. Je tedy málo pravděpodobné, ţe ve střednědobém horizontu se výše daně přiblíţí roku 2008.
177
Rok 2008 není zahrnut do hodnocení v této práci, uveden pouze pro srovnání v souvislosti s DPPO (61 254 tis. Kč)
V roce 2012 jsou údaje prakticky srovnatelné s rokem 2011. Vyšší daňové příjmy způsobuje vyšší částka z daně z nemovitostí, avšak v předchozím roce byla daň krácena, a tudíţ nemá optimální srovnávací základnu. Od roku 2012 je vykazován růst ostatních poplatků v důsledku legislativní změny v oblasti zákona o loteriích. K navýšení došlo v důsledku novely zákona č.202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách s účinností od 1. 1. 2012. Na základě novely se obce staly příjemcem odvodu z loterií a jiných podobných her (odvod z loterií a odvod z výherních hracích přístrojů). Podrobná struktura daňových příjmů Kopřivnice je uvedena v příloze práce, která uvedené změny zachycuje. Město předpokládalo s novelou zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2013 vyšší příjmy ze sdílených daní. Údaje dokazují, ţe novela zvýšila tento příjem o necelých 9 % ve srovnání s rokem 2012 a daňové příjmy za rok 2013 překročily po pěti letech rekordní úroveň daňových příjmů z roku 2008 (248 156 tis. Kč). V roce 2014 rostoucí trend daňových příjmů pokračoval a ve srovnání s předchozím rokem se daňové příjmy zvýšily o více neţ 16 mil. Kč. Na příkladu roku 2014 je graficky poukázáno na podíly daňových příjmů. Graf 6: Struktura daňových příjmů v roce 2014 Ostatní poplatky 6,22% Místní poplatky 5,81% Správní poplatky 2,28%
Poplatky a odvody v oblasti ŽP 0,04% DPH 37,65%
Daň z nemovitosti 7,16% Daň z příjmu fyzických osob 21,53%
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Daň z příjmu právnických osob 20,63%
Nedaňové příjmy Obce přímo ovlivňují výši a strukturu nedaňových příjmů. Podíl nedaňových příjmů na celkových je v obci průměrně 7 % za sledované roky. Vývoj nedaňových příjmů vyobrazuje následující graf.
Tisíce Kč
Graf 7: Vývoj nedaňových příjmů (v tis. č) 50,000.00 45,000.00 40,000.00 35,000.00 30,000.00 25,000.00 20,000.00 15,000.00 10,000.00 5,000.00 0.00
Nedaňové příjmy
2010
2011
2012
Rok
2013
2014
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Nedaňové příjmy jsou podstatně niţší neţ příjmy daňové a přijaté transfery. Struktura nedaňových příjmů je zpracována v následující tabulce, která také ukazuje, kolika procenty se jednotlivé příjmy podílejí na celkových nedaňových příjmech. Nejvyšší podíl mají přijaté splátky půjček, z toho nejvíce splátky od podnikatelských subjektů (splátky půjček od firmy TEPLO Kopřivnice s.r.o. a firmy Centrum podnikání a rozvoje, s.r.o.). Dalším významným zdrojem jsou odvody příspěvkových organizací a příjmy z pronájmu majetku (z pronájmu městských bytů a pozemků, převod pronájmu z Kulturního domu Kopřivnice178). Dále se jedná o příjmy z pokut a přestupků, příjmy Městské policie (včetně příjmů ze psího útulku), příjmy z podílů na zisku od společností zaloţených městem.
178
Zřizovací listinou je stanovený odvod příjmů z pronájmů nebytových prostor do rozpočtu zřizovatele (město), v případě poskytnutého pronájmu v délce 30 dnů a více. V opačném případě jsou příjmy z pronájmu příjmy příspěvkové organizace.
Tabulka 15: Struktura nedaňových příjmů (v %) Příjmy z vlastní činnosti Odvody přebytků organizací s přímým vztahem Příjmy z pronájmu majetku Výnosy z úroků a finančního majetku Přijaté sankční platby Přijaté vratky transferů Příjmy z prodeje nekapitálového majetku Přijaté splátky půjček
2010 10,3 7,4 3,2 3,8 4,4 0,5 8,3 62,1
2011 9,2 12,2 2,4 8,1 5,7 1,1 4,6 56,7
2012 9,4 15,9 5,6 4,4 8,0 5,9 9,4 41,4
2013 7,4 17,8 8,4 1,5 6,5 7,5 4,3 46,6
2014 7,3 10,9 7,4 2,9 5,0 6,9 5,6 54,0
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy jsou pouze jednorázové operace, nejsou opakovatelné a jejich výše můţe být v jednotlivých letech zcela odlišná. Výše příjmů záleţí na rozhodnutí obce, jakým způsobem bude nakládat se svým majetkem. Zda se například rozhodne realizovat příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a zajistit tak okamţitý výnos. Graf 8: Vývoj kapitálových příjmů 60,000 50,000
Tisíce Kč
40,000 30,000
Kapitálové příjmy
20,000 10,000 0 2010
2011
2012
2013
2014
Rok Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Kapitálové příjmy nesou v Kopřivnici nízký podíl na celkových příjmech. Průměrně za sledované roky se jedná o podíl 5,6 %. Vysoké kapitálové příjmy byly v roce 2010 a 2011, kdy hodnotou přesáhly i nedaňové příjmy v těchto letech. V roce 2010 se na výši kapitálových příjmů podílely příjmy z prodeje bytů a pozemků. V roce 2011 se jednalo především o příjmy z prodeje bytů, nemovitého majetku, pozemků a přijaté příspěvky (dary na pořízení dlouhodobého majetku). V roce 2012 dosáhly kapitálové příjmy výše cca 3
814,27 tis. Kč. Jednalo se o příjmy z prodeje nemovitého majetku, pozemků a prodeje obchodního podílu ve společnosti TEPLO Kopřivnice s.r.o. Ve srovnání s rokem 2011 došlo ke sníţení (o 34 532,4 tis. Kč tj. o 90 %) a v roce 2013 nízké kapitálové příjmy pokračovaly. V roce 2014 kapitálové příjmy vzrostly důsledkem prodeje bytových domů v hodnotě 21 mil. Kč. (za účelem financování výstavby domova pro seniory), loutkového divadla soukromému vlastníkovi a příjmem druhé splátky z prodeje podílu ve společnosti TEPLO Kopřivnice s.r.o. Kapitálové příjmy jsou sledovány odborem majetku města a odborem rozvoje. Přijaté transfery Přijaté transfery se na celkových příjmech podílely za sledované období průměrně podílem 37 %. Vývoj přijatých transferů v čase byl ovlivněn sociální reformou a za účelem lepší vypovídací schopnosti bude vyuţito rozdělení na neinvestiční (běţné) a investiční (kapitálové) transfery. Investiční transfery souvisí s výdaji, jsou provázané. Přijaté dotace musejí být pouţity na konkrétní účel, na který byly poskytnuty. Nejvyšší investiční dotace jsou patrné v roce 2012, kdy byly realizovány investiční akce a byla přijata značná výše prostředků z regionálních rad a evropských fondů. V letech 2007˗2014 se městu podařilo na základě ţádostí získat dotace (ze strukturálních fondů EU, státního nebo krajského rozpočtu, nadací apod.) přesahující 528 mil. Kč, které jsou významným zdrojem financování aktivit Strategického plánu.
Graf 9: Struktura přijatých transferů (v tis. Kč) 180,000 160,000 140,000 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0
2010
2011
Neinvestiční transfery
161,227
Investiční transfery
60,772
Neinvestiční dotace bez SD
72,004
72,483
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
2012
2013
2014
156,950
65,921
63,927
61,337
57,432
121,218
90,516
65,188
V letech 2012–2014 je vidět výrazný klesající trend přijatých neinvestičních transferů způsobený právě ukončeným vyplácením sociálních dávek městem ze svého rozpočtu. Graf 9 zachycuje situaci v podobě šedých sloupců, pokud by do výše neinvestičních transferů nebyly sociální dávky zahrnuty. Lze konstatovat, ţe po očištění vykazují neinvestiční transfery vyrovnaný trend a transfery na sociální dávky zaujímaly v kategorii neinvestičních transferů výraznou část. Výrazný podíl na neinvestičních transferech představují neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně, konkrétně neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu (příspěvek na výkon státní správy Kopřivnice jako obce s rozšířenou působností). Prostřednictvím neinvestičních přijatých transferů v rámci souhrnného dotačního vztahu byl městu vyplácen příspěvek na školství. S novým rozpočtovým určením daní od roku 2013 jiţ není tento příspěvek uvedenou cestou poskytován a prostředky se přesunuly do sdílených daní v souvislosti s novým kritériem „počet dětí MŠ a ţáků ZŠ navštěvujících školu zřizovanou obcí“. V roce 2010 získalo město dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury na projekt „Bezbariérové město“. Cílem projektu bylo zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupnění osobám s omezenou schopností pohybu (rekonstrukce chodníků, úpravy autobusových zastávek). Dotace byla čerpána i v následujícím roce. Další dotace byla poskytnuta z Moravskoslezského kraje na stavební úpravy hasičské zbrojnice. V roce 2010 získalo město dále např. dotaci z operačního programu Ţivotní prostředí na energetická opatření v ZŠ Alšova a ZŠ 17. listopadu. V roce 2011 byla městu poskytnuta dotace z ROP Moravskoslezsko na projekt s názvem Stezka pro cyklisty a chodce „Kopřivnička“. Realizace tohoto projektu byla ukončena v roce 2013. Další získané dotace z ROP Moravskoslezsko byly poskytnuty například na modernizaci školního sportovního hřiště v ZŠ dr. M. Horákové nebo revitalizaci MŠ Krátká. Čerpání dotací pokračuje i v dalším roce. V roce 2012 byla přijata dotace na velký investiční projekt „Odkanalizování místní části Lubina“. Za účelem získání finančních prostředků na realizaci projektu vstoupilo město Kopřivnice do Svazku obcí regionu, který poţádal o poskytnutí podpory na skupinový projekt s názvem: „Odkanalizování vybraných měst a obcí regionu Novojičínska“. Do tohoto projektu bylo zapojeno více zdrojů financování. Jednalo se o dotaci z OP Ţivotní prostředí, dotaci z Moravskoslezského kraje, zdroje Svazku a město si na tuto investici půjčilo také 24 mil. Kč ze Státního fondu ţivotního prostředí. Dalšími příklady přijatých transferů je projekt
„Rekonstrukce vestibulu radnice“ (ROP Moravskoslezsko) nebo „Revitalizace ulice Štefánikova včetně přilehlého veřejného prostranství“ (ROP Moravskoslezsko). V roce 2013 a 2014 směřovaly investiční transfery především na realizací projektů v rámci energetických opatření základnách škol. Vlastní příjmy obce Podíl vlastních příjmů na celkových příjmech vypovídá o finanční soběstačnosti obce. Z tabulky 16 vyplývá, ţe město Kopřivnice je finančně stabilní, přičemţ největší podíl vlastních příjmů na celkových příjmech vykazuje rok 2014. K tomuto výsledku přispělo zvýšení daňových a nedaňových příjmů. Tabulka 16: Podíl vlastních příjmů na celkových příjmech 2010 225 217
2011 217 148
2012 241 249
2013 259 625
2014 275 736
Nedaňové příjmy
34 146
36 535
31 832
28 284
45 228
Kapitálové příjmy
54 081
38 347
3 814
1 657
40 793
Vlastní příjmy
313 444
292 029
276 895
289 566
361 757
Přijaté transfery
221 999
214 382
187 139
154 442
126 526
Celkové příjmy
535 443
506 411
464 034
444 008
488 283
Podíl vlastních příjmů na celkových 59% Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
58%
60%
65%
74%
Daňové příjmy
Kopřivnice vykazuje stabilní hodnoty a určitá výše přijatých transferů je k hospodaření nutná vzhledem k výkonu přenesené působnosti a odráţí také aktivitu a úspěšnost města při získávání účelových dotací. V letech 2010 a 2011 je výsledek zkreslený, jelikoţ do jmenovatele vstupuje výše sociálních dávek. Pokud by byly přijaté transfery očištěny o hodnotu sociálních dávek, zvýší se podíl vlastních příjmů na celkových příjmech v roce 2010 na 70 % a v roce 2011 na 69 %.
4.2.3 Výdajová stránka rozpočtu Dle druhového členění výdajů jsou rozlišovány běţné a kapitálové výdaje. Toto členění umoţňuje sledovat ekonomické hledisko výdajů. Jak ukazuje následný graf, běţné výdaje ve sledovaných letech zaznamenaly klesající charakter, který opět poukazuje na změny ve vyplácení sociálních dávek, tudíţ je jejich pokles odrazem neuskutečněním výdajů na tyto dávky. Kapitálové výdaje v čase kolísají. Běţné výdaje zaujímají největší objem výdajů obce. Běţné výdaje se průměrně podílejí na celkových výdajích 70 procenty. V roce 2014 byl podíl běţných příjmů 63 %, zbylých 37 % připadlo na kapitálové výdaje. Graf 10: Vývoj běžných a kapitálových výdajů (v tis. Kč) 400,000 350,000
Tisíce Kč
300,000 250,000 200,000
Běžné výdaje
150,000
Kapitálové výdaje
100,000 50,000 0 2010
2011
2012
2013
2014
Rok Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Tabulka 10 zachycuje podíl běţných a kapitálových výdajů na celkových výdajích. V letech 2010 a 2011 dochází opět ke zkreslení. Vysoký podíl běţných výdajů na výdajích celkových v letech 2010 a 2011 je objemem výdajů na sociální dávky. V případě nezahrnutí objemu dávek do běţných příjmů by činil podíl běţných výdajů na celkových výdajích 64 % a v roce 2011 přibliţně 67 %. Hodnoty podílu běţných výdajů na celkových by tak byly ve sledovaných letech téměř totoţné. Hodnocení výsledků je nejednoznačné, jelikoţ nelze určit optimální výši podílů na celkových příjmech, avšak hodnoty jsou přínosné k plánování úrovně výdajů do budoucnosti.
Tabulka 17: Podíl běžných a kapitálových výdajů Struktura v % Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkové výdaje
2010
2011
70 30 100
2012
72 28 100
61 39 100
2013 67 33 100
2014 63 37 100
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Běžné výdaje Běţné výdaje jsou výdaje, které se pravidelně opakují v oblastech zajišťovaných městem. Tyto výdaje mají charakter oprav, udrţování, sluţeb, energií, nákupu materiálu, platů, příspěvků příspěvkovým organizacím apod. Následující graf ukazuje výši běţných výdajů dle odvětvového členění rozpočtové skladby. Graf 11: Struktura běžných výdajů dle odvětvového třídění 100% Všeobecná veřejná správa a služby Bezpečnost státu a právní ochrana Sociální věci a politika nezaměstnanosti Služby pro obyvatelstvo
80%
%
60% 40% 20% 0% 2010
2011
2012
2013
Rok
2014
Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
V rámci výdajů průmyslová a ostatní odvětví hospodářství jde téměř 90% na pozemní komunikace. V oblasti sluţeb pro obyvatelstvo jsou nejvyšší výdaje na základní a mateřské školy, na zájmovou činnost v kultuře, na činnost muzeí a galerií, zdravotnické programy, komunální sluţby, na podporu bytové výstavby a péči o vzhled obcí. V odvětví Sociálních věcí byly nejvyššími výdaji výdaje na sociální dávky. Jak jiţ bylo řečeno, vyplácení těchto dávek přešlo od roku 2012 na úřady práce, a tato změna je v grafu viditelná. V oblasti Bezpečnosti se jedná o výdaje na bezpečnost a veřejný pořádek a na poţární ochranu.
Kapitálové výdaje
Kapitálové výdaje zahrnují téměř z celé části výdaje pod odborem rozvoje města a odborem majetku. Výdaje jsou vázané na několik projektů, které město uskutečňuje v rámci strategického plánu a akčního plánu města. Tyto projekty jsou spolufinancované z fondů Evropské unie a z národních zdrojů. Výdaje na jejich realizaci se ve většině případů promítají do rozpočtu v několika letech.
%
Graf 12: Struktura kapitálových výdajů dle odvětvového třídění 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Všeobecná veřejná správa a služby Bezpečnost státu a právní ochrana Sociální věci a politika nezaměstnanosti Služby pro obyvatelstvo Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství 2010
2011
2012
2013
2014
Rok
Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
V rámci kapitálových výdajů je ve sledovaném období zachycena částka v průměrné hodnotě 20 mil. Kč. na údrţbu komunikací, autobusových zastávek, veřejného osvětlení a dopravního značení, hřbitov atd. V roce 2010 byla výše kapitálových výdajů 160 587,3 tis. Kč. Výdaje byly pouţity především na úpravu kruhového objezdu v místní části Lubina (7,4 mil. Kč), pokračující realizaci projektu bezbariérové město (3,9 mil. Kč), úpravu veřejného prostranství (parkoviště) a na energetická opatření na jiţ zmíněné ZŠ Alšova a ZŠ 17. Listopadu (43 mil. Kč). Výše výdajů v roce 2011 činila 149 633,2 tis. Kč a prostředky byly pouţity na dostavbu objektu stravovny v domově pro seniory (35,2 mil. Kč), zkvalitnění infrastruktury pro vzdělávání v ZŠ dr. M. Horákové (6,5 mil. Kč), modernizaci školního sportovního hřiště ZŠ dr. M. Horákové (6,5 mil. Kč), revitalizaci budovy MŠ Krátká (6,2 mil. Kč), rekonstrukci ZŠ Mniší (4 mil. Kč) a cyklostezku „Kopřivnička“ (5,2 mil. Kč). Investiční výdaje v roce 2012 dosáhly výše 187 066,6 tis. Kč. Nejvíce peněz bylo pouţito na odkanalizování místní části Lubina (70,4 mil.), na rekonstrukci komunikace Štramberská a
přilehlého prostranství (29,5 mil. Kč), rekonstrukci ZŠ Mniší (15,6 mil. Kč), rekonstrukci hasičské zbrojnice v Kopřivnici (12,8 mil. Kč), rozšíření azylového domu (4,3 mil. Kč), cyklostezku „Kopřivnička“ (3,5 mil. Kč) a rekonstrukci vestibulu MÚ (3 mil. Kč). Jedná se o historicky nejvyšší částku vynaloţenou městem během jednoho roku na investiční výdaje, která byla částečně do výše 121 mil. Kč kryta příjmem z investičních dotací a ve výši 18,6 mil. Kč z úvěrových zdrojů. Zbývající část ve výši cca 47,3 mil. Kč byla kryta z vlastních zdrojů rozpočtu (z provozního přebytku a přecházejícího zůstatku). V roce 2013 pokračuje financování přecházejících investičních akcí z předešlých let: rekonstrukce ulice Štramberská, odkanalizování místní části Lubina, energetická opatření základních škol. Největší objem prostředků (120 mil.) byl investován v roce 2014 do údrţby a oprav městského majetku (bytové domy, místní komunikace) či na modernizaci krytého bazénu, která v tomto roce začala. Novými projekty v roce 2014 byly např. budování chodníku v městské části Mniší, rekonstrukce městského rozhlasu, revitalizace sadu Edvarda Beneše či energetická opatření ZŠ Emila Zátopka.
4.3 ANALÝZA ZADLUŽENOSTI Město Kopřivnice vyuţívá k financování svých rozvojových aktivit vlastní zdroje, ale také návratné příjmy. Město financuje náročnější investiční akce pomocí dlouhodobý úvěrů od peněţních ústavů. Návratné finanční výpomoci, směnky či emitované dluhopisy ve sledovaném období nevyuţívá a celkový dluh města je zaloţený výhradně na dlouhodobých úvěrech. Tabulka 18 zobrazuje výši dlouhodobého úvěru ve sledovaných letech, přičemţ jeho výše od roku 2012 mírně roste v souvislosti s realizací projektů spolufinancovaných EU, na kterých se město finančně podílí. Město kaţdý rok sjednává kontokorentní úvěr pro případ krytí krátkodobých finančních potřeb města či překlenutí časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou finančních zdrojů provozního charakteru. Nicméně, ve sledovaném období nebyl kontokorent městem čerpán. Tabulka 18: Struktura a výše dluhu (v tis. Kč) položka Dlouhodobé úvěry (v tis. Kč)
451
2010
2011
2012
2013
2014
39 301
29 369
40 287
47 819
53 918
Dluh celkem 39 301 Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
29 369
40 287
47 819
53 918
Přehled jednotlivých zdrojů úvěrů zapojených do rozpočtu města zachycuje tabulka. V roce 2005 vyuţilo město úvěr ve výši 35 000 000 Kč na rekonstrukci radnice města Kopřivnice,
který byl splacen v roce 2011. V roce 2007 přijalo město úvěr na rekonstrukci nemovitosti (prostory pro Českou poštu a.s.). Celková hodnota úvěru byla 10 076 600 Kč, splacen v plné výši dle splátkového kalendáře bude v roce 2018. V roce 2010 uzavřelo město smlouvu o úvěru na realizaci energetických opatření v ZŠ Alšova v celkové výši 13 872 000 Kč. Splacení plánováno na rok 2015. Dalším úvěrem téhoţ roku je úvěr na realizaci energetických opatření v ZŠ 17. listopadu v hodnotě 11 111 000 Kč se splatností v roce 2015. Energetická opatření základních škol byla realizována na základě poskytnuté dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z operačního programu ŢP, a město vyuţilo úvěr za účelem spolufinancování. V roce 2012 byl za účelem realizace projektu „Aglomerace Kopřivnice“ ˗ odkanalizování místní části Lubina spolufinancovaný Evropskou unií v rámci operačního programu Ţivotní prostředí v celkové výši 18 600 000, předpokládané splacení bude v roce 2022. V letech 2013 a 2014 byly městem přijaty úvěry opět v souvislosti s energetickými opatřeními základních škol. V roce 2013 se jednalo o úvěr ve výši 16 000 000 Kč směřující na spoluúčast na projektu zateplení ZŠ Milady Horákové. Doba jeho splácení je 6 let, tj. do roku 2018. Veškeré doposud čerpané úvěry byly poskytnuty Českou spořitelnou. V roce 2014 vyuţilo město z důvodu výhodnější nabídky čerpat úvěr u Komerční banky. Město si půjčilo 15 000 000 Kč za účelem spolufinancování projektu zateplení ZŠ Emila Zátopka. Tabulka 19: Přehled úvěrových zdrojů Přijetí
Název banky
Výše úvěru (v tis. Kč)
Záměr
Splatnost
2005 úvěr ČS a.s.
35 000
rekonstrukce nemovitosti (radnice)
2011
2007 úvěr ČS a.s.
11 793
rekonstrukce nemovitosti (prostory pro Českou poštu)
2018
2010 úvěr ČS a.s.
13 872
realizace energetických opatření ZŠ Alšova
2015
2010 úvěr ČS a.s.
11 111
realizace energetických opatření ZŠ 17. listopadu
2015
2012 úvěr ČS a.s.
18 600
odkanalizování místní části Lubina
2018
2013 úvěr ČS a.s.
16 000
realizace energetických opatření ZŠ Milady Horákové
2022
2014 úvěr KB, a.s. 15 000 realizace energetických opatření ZŠ Emila Zátopka Pramen: závěrečné účty města, vlastní zpracování
2019
Finančnímu odboru města Kopřivnice se v roce podařilo sníţit úrokovou sazbu na splátky úvěru, kterým město financovalo spoluúčast na projektu odkanalizování místní části Lubina (18,6 mil. Kč). Nesplacená část (přibliţně 15 mil. Kč) bude v letech 2015 aţ 2022 úročena sazbou 2,09 % namísto původních 3,98 %, coţ přinese městu úsporu přibliţně 1,14 mil. Kč. Město Kopřivnice za účelem poskytnutí úvěru vyzývá banky k předloţení návrhů a následně si vybírá nejpříznivější nabídku. Jednou z podmínek, které si město stanovuje a banky jej musí akceptovat je, ţe nebudou ţádat město o ţádné poplatky ani sankce v případě
nevyčerpání úvěrové částky nebo v důsledku toho, ţe městu nebude přiznaná dotace a úvěr tak nebude čerpán. Nejvyšší hodnoty zadluţenosti dosáhlo město v roce 2014, jelikoţ dočerpává úvěry přijaté od roku 2007 a vyuţívá úvěry nové. V roce 2015 dojde k ukončení splátek úvěru přijatých v roce 2010, čímţ by mohlo dojít ke sniţování stavu zadluţenosti. Následující graf zachycuje situaci zadluţenosti města Kopřivnice v letech 2010˗2015 společně se splátkami těchto úvěrů. Dle splátkového kalendáře města Kopřivnice je naznačen budoucí vývoj zadluţenosti za předpokladu, ţe město se nezaváţe k přijetí dalších závazků od roku 2015. Ke splacení všech úvěrů přijatých do roku 2014 dojde dle harmonogramu města v roce 2022. Graf 13: Výše dluhu a odhad budoucího vývoje
60,000 splátka
50,000 Tisíce Kč
40,000 30,000 20,000
nesplacený zůstatek úvěru k 31.12.
10,000 0 Rok
Pramen: závěrečné účty města, analýza dluhové služby, vlastní zpracování
Přínosným ukazatelem finanční kondice obce je podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům. Omezení ukazatele spočívá v tom, ţe obce do roku 2011 v účetnictví neodpisují dlouhodobý majetek a evidují pouze historické ceny majetku, tudíţ není moţné zjistit reálnou a srovnatelnou hodnotu majetku. Od 1. 1. 2011 bylo zahájeno odpisování majetku, coţ způsobuje meziroční změnu ukazatele v roce 2010 a 2011. V následujících letech je udrţována vyrovnaná tendence. Výjimkou je rok 2012, kdy je hodnota v rámci sledovaného období nejvyšší, tj. 12,2 %, coţ udává, ţe podíl zadluţení k celkovému majetku obce je 12,2 %. Vyšší hodnota byla způsobena růstem cizích zdrojů, především na straně krátkodobých závazků (růst poloţek dodavatelé a krátkodobé přijaté zálohy na transfery) a dlouhodobých úvěrů. Ukazatel vyuţívá Monitoring hospodaření obcí a za hraniční hodnotu je
povaţována hodnota 25 %. Město v ţádném ze sledovaných let nepřekročilo kritickou hodnotu a ani se jí výrazně nepřibliţovalo, coţ je hodnoceno velmi pozitivně. Tabulka 20: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům 2010 Cizí zdroje (v tis. Kč) Aktiva celkem (v tis. Kč)
2011
2012
125 127
157 501
231 688
2 277 401
1 899 869
1 900 457
5,5%
8,3%
12,2%
Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům v % Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
2013 153 910
2014 153 477
1 965 950 2 111 437 7,8%
7,3%
Hodnocení situace města je moţné na základě zjištění, za kolik let je celkový dluh splatný ze salda rozpočtu. Z výpočtu ukazatele v tabulce vyplývá, ţe obec je schopna generovat zdroje ke splácení svých dluhů. V kaţdém sledovaném roce je saldo běţného rozpočtu vyšší neţ celkový dluh, tudíţ je hodnota vţdy niţší neţ jedna. Schopnost splatit svůj dluh je tak menší neţ jeden rok a lze tak usoudit, ţe obec svými dluhy výrazně nezatěţuje rozpočet. Tabulka 21: Výše dluhu k saldu běžného rozpočtu 2010
2011
2012
2013
2014
39 300
29 369
40 287
47 819
53 818
Běžné saldo (v tis. Kč) 42 391 Výše dluhu k saldu běžného 0,93 rozpočtu Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
29 553
41 084
52 992
76 182
0,99
0,98
0,90
0,71
Dluh celkem (v tis. Kč)
V souvislosti s poměřováním celkového dluhu k saldu běţného rozpočtu je vhodné vypočítat stejný ukazatel, avšak do čitatele bude zahrnut dluh k 31. 12. 2014 a do jmenovatele se promítne průměrná hodnota běţného salda ve sledovaném období. Modifikace je vhodná za účelem lepší vypovídací schopnosti a vyloučení jednorázových výkyvů, jelikoţ původní ukazatel vychází pouze z výše běţného salda za daný rok a nepočítá s jeho změnami v následujících letech. Průměrná hodnota běţného salda byla ve sledovaných letech 48 440 tis. Kč a výsledná hodnota po provedené úpravě činí 1,11. Město by bylo schopno splatit své dluhy za přibliţně jeden rok, coţ je i po provedené úpravě velmi pozitivní situace.
Ukazatel dluhové služby je informativní indikátor, který sleduje hospodaření obce a to, jak je schopna se vypořádat se svými finančními závazky. Jedná se o ukazatel, který hodnotí náklady dluhu a schopnost obce dluh splácet z prostředků zachycených v rozpočtu. Ukazatel vypovídá o tom, kolik obec vydá v určitém období na splácení závazků a jejich obsluhu
(platba úroků) ve vztahu k určité kategorii příjmů. Vláda ČR doporučuje, aby ukazatel dluhové sluţby nepřekročil 30 %, coţ znamená, ţe po úhradě svých závazků by mělo zůstat alespoň 70 % na financování běţného chodu obce. Kopřivnice se ve sledovaném období nepřiblíţila stanovené kritické hranici a byla hluboko pod její úroveň. Dluhová sluţba se pohybovala průměrně kolem hranice 3 %, coţ lze z hlediska hodnocení tohoto ukazatele povaţovat za velmi dobré. Například v roce 2014 bylo 2,96 % z dluhové základny vyuţito na dluhovou sluţbu. Vývoj dluhové sluţby zachycuje následující tabulka. Tabulka 22: Ukazatel dluhové služby
Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace (položka 4112) Dluhová základna (v tis. Kč) Splátky Úroky vlastní Dluhová služba (v tis. Kč) Ukazatel dluhové služby (%) Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
2010
2011
2012
2013
2014
225 217
217 146
241 249
259 626
275 737
34 146
36 535
31 832
28 284
45 228
33 350
27 957
27 345
23 889
23 819
292 713
281 638
300 426
311 799
344 784
7 503
9 932
7 682
8 468
8 901
949
1 415
1 625
1 507
1 308
8 452
11 347
9 307
9 975
10 209
2,89
4,03
3,08
3,19
2,96
Ve vztahu k zadluţenosti je zajímavé zmínit přístup města Kopřivnice. V roce 2012 na základě rozpočtového výhledu na období 2013˗2015 schválila rada města Kopřivnice poprvé tzv. limit zadluţenosti. Toto kritérium by mělo být dluhovou brzdou a přispět k tomu, aby se město v budoucnosti nedostalo do dluhových problémů a neschopnosti hradit své závazky. Limit zadluţenosti byl nastaven na 7 % a tuto hodnotu by neměl ukazatel dluhové sluţby překročit. Limit má slouţit k tomu, aby byla míra zadluţení přijatelná vzhledem k saldu provozních příjmů a výdajů a město se nedostalo do záporného provozního salda. Finanční odbor města ukazatel sleduje a kaţdoročně vyhodnocuje. Na základě jeho hodnot plánuje budoucí investice a přijetí úvěrových zdrojů. V souvislosti s dluhovou sluţbou obce je k hodnocení vhodné vyuţít ukazatel, který vyjadřuje podíl dluhové služby a dluhové kapacity. Dluhová kapacity je vyjádřena saldem běţného rozpočtu, přičemţ nejsou do běţných výdajů zahrnuty placené úroky. Ve všech sledovaných letech mělo město dostatečný počet prostředků na splácení ročních splátek dluhu a jeho obsluhu. Hodnota ve sledovaném období byla vţdy niţší neţ jedna, coţ signalizuje schopnost města hradit své závazky z přebytku svého běţného rozpočtu. Dobře hospodařící obec by měla vykazovat vyšší dluhovou kapacitu oproti dluhové sluţbě, coţ město Kopřivnice
splňuje. V procentním vyjádření lze konstatovat, ţe v roce 2011 odčerpávaly náklady zadluţení 37 % dluhové kapacity, coţ bylo nejvíce ze sledovaného období. Nejméně v roce 2014 díky nárůstu hodnoty běţného salda, kterou způsobily vyšší daňové a nedaňové příjmy města. Tabulka 23: Podíl dluhové služby a dluhové kapacity 2010 Uhrazené splátky
2011
2012
2013
2014
7 503
9 932
7 682
8 468
8 901
949
1 415
1 625
1 507
1 308
8 452
11 347
9 307
9 975
10 209
Běžné příjmy
420 590
410 632
339 002
351 836
382 302
Běžné výdaje (bez položky 5141)
377 250
379 665
288 612
297 337
304 812
43 340
30 967
50 390
54 499
77 490
0,19
0,37
0,19
0,18
0,13
Úroky vlastní (položka 5141) Dluhová služba (v tis. Kč)
Dluhová kapacita (v tis. Kč) Podíl dluhové služby a dluhové kapacity Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Ukazatel je moţné sledovat i v opačném pořadí, tedy podíl dluhové kapacity a dluhové sluţby. V literatuře je takový ukazatel označován jako krytí dluhové služby. Hodnota vypovídá, kolikrát je město schopno pokrýt svou dluhovou sluţbu z dluhové kapacity. Za zdravou je povaţována hodnota větší neţ jedna. Kopřivnice vykazuje ve sledovaných letech vţdy větší dluhovou kapacitu oproti dluhové sluţbě. V roce 2014 byla schopna pokrýt dluhovou sluţbu téměř pětkrát, v roce 2011 přibliţně třikrát. Hodnoty jednotlivých let uvádí tabulka. Tabulka 24: Poměr dluhové kapacity a dluhové služby
dluhová kapacita (v tis. Kč) dluhová služba (v tis. Kč) Poměr dluhové kapacity a dluhové služby Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
2010
2011
2012
2013
2014
43 340
30 967
50 390
54 499
77 490
8 452
11 347
9 307
9 975
10 209
5,1
2,7
5,4
5,5
7,6
4.4 ANALÝZA LIKVIDITY Předchozí analýzu zadluţenosti doplňuje analýza likvidity, která se zaměřuje na stránku krátkodobých závazků obce oproti analýze zadluţenosti, která směřovala pozornost na
závazky dlouhodobé. V souvislosti s hodnocením situace města v oblasti likvidity je důleţité zmínit, ţe výsledné hodnoty jsou ovlivněny vstupem krátkodobých přijatých záloh na transfery do hodnot celkových krátkodobých závazků. Jedná se o nevypořádané dotace krátkodobého charakteru, které se v účetnictví objevují, ale nejedná se o závazky, které by obec musela splatit. To znamená, ţe obec přijme transfer v podobě zálohy a aţ do doby jeho finančního vypořádání se v účetnictví zobrazuje jako závazek. Nízké výsledné hodnoty tak nemusí být zapříčiněny špatnou hospodářskou situací obce a je nutné se zaměřit na výši zálohy transferu, která vstupuje do výpočtu. Ukazatel běžné likvidity poměřuje oběţná aktiva a krátkodobé závazky. Do čitatele vstupují oběţná aktiva (zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek) a do jmenovatele krátkodobé závazky. Vyjadřuje tedy, kolikrát je obec schopna uspokojit pohledávky, pokud promění všechna oběţná aktiva v peněţní prostředky. Ukazatel běţné likvidity vyuţívá v souvislosti s Monitoringem obcí MFČR a doporučená výsledná hodnota by měla být větší neţ 1. V případě města Kopřivnice je tato hranice splněna, obec by tedy byla schopna uhradit veškeré závazky. Z výsledných hodnot lze usoudit, ţe městu nehrozí riziko neschopnosti splatit své budoucí závazky. Město nevykazuje náznaky nastávající platební neschopnosti. Např. v roce 2014 byla hodnota běţné likvidity 2,2, coţ znamená, ţe oběţná aktiva kryjí krátkodobé závazky více neţ dvakrát. V souvislosti s výše popsanou problematikou přijatých záloh na transfery je tabulka, zobrazující výsledné hodnoty běţné likvidity, doplněna o výpočty ukazatele v případě nezahrnutí přijatých záloh na transfery do krátkodobých závazků. Z očištěných výsledků je zřejmé, ţe výsledné hodnoty jsou příznivější a dosahují vyšších hodnot. Nejvíce znatelný vliv záloh na transfery na výslednou hodnotu je v roce 2012, kdy přijaté zálohy na transfery činily 52,2 mil. Kč.
Tabulka 25: Vývoj běžné likvidity Oběžná aktiva (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis. Kč) - v tom přijaté zálohy na transfery (v tis. Kč)
Běžná likvidita Běžná likvidita (bez záloh na transfery)
2010 238 496 85 826 5 834 2,78
2011 225 820 128 132 3 233 1,76
2012 265 719 190 482 52 211 1,39
2013 228 240 99 412 914 2,30
2014 247 273 112 376 13 233 2,20
2,98
1,81
1,92
2,32
2,49
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
V roce 2010 byla schopnost města splatit své závazky nejvyšší, coţ bylo způsobeno nízkou hodnotou krátkodobých závazků, přičemţ byla jejich hodnota nejniţší i v rámci sledovaného období. V roce 2011 se hodnota ukazatele ve srovnání s rokem 2010 sníţila, stále byla ale udrţována hodnota větší neţ 1. Pokles ukazatele zapříčinil především růst krátkodobých závazků o 42,3 mil. Kč (největší podíl na růstu měly krátkodobé závazky k zaměstnancům a dohadné účty pasivní). Souběţně byl patrný mírný pokles oběţných aktiv způsobený úbytkem prostředků na základním běţném účtu – z důvodu hrazení schodku a splátek úvěrů v daném roce. V roce 2012 zaznamenal ukazatel mírné zhoršení a přiblíţil se hodnotě 1. Na straně oběţných aktiv lze sice sledovat růst, souběţně ale rostly také krátkodobé závazky, tudíţ je výsledná hodnota ukazatele niţší. Zvýšení aktiv bylo zapříčiněno růstem krátkodobých pohledávek a růstem závazků vůči dodavatelům (27 mil.). Krátkodobé přijaté zálohy na transfery (ve srovnání s rokem 2011) se zvýšily téměř o 50 mil Kč, coţ bylo důsledkem zvýšení celkových krátkodobých závazků. Právě v roce 2012 je výsledná běţná likvidita nejvíce ovlivněna vstupem záloh na transfery do výpočtu. V roce 2013 byla hodnota ukazatele velmi příznivá a krátkodobé závazky vykázaly skokové sníţení téměř o 50 %. Příčinou poklesu bylo z velké části sníţení krátkodobých přijatých záloh na transfery v hodnotě 51,3 mil. Kč a sníţení závazků vůči dodavatelům o 32,5 mil. Kč. V roce 2014 zastával ukazatel téměř srovnatelnou hodnotu s rokem 2013. K mírnému zvýšení došlo na straně krátkodobých závazků způsobenou růstem přijatých záloh na transfery. Oběţná aktiva v roce 2014 vzrostla na základě poskytnuté krátkodobé návratné finanční výpomoci. V oblasti likvidity lze sledovat ukazatel okamţité likvidity, kde oproti běţné likviditě do čitatele z poloţek oběţných aktiv vstupuje pouze krátkodobý finanční majetek neboli nejlikvidnější prostředky, jako např. hotovost v pokladně, peníze na běţných účtech obce, prostředky na účtech fondu, popř. jiné peněţní ekvivalenty. Výsledná hodnota podává obraz o tom, kolik krátkodobých závazků je obec schopna uhradit v daném čase. Rizikovou hodnotu
překročilo město Kopřivnice v roce 2011 a v roce 2012, kdy byla hodnota niţší neţ 1, coţ znamená, ţe nedisponovalo dostatečným objemem prostředků k okamţité úhradě. Tabulka 26: Vývoj okamžité likvidity Krátkodobý finanční majetek (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis. Kč) - v tom přijaté zálohy na transfery (v tis. Kč)
Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita (bez záloh na transfery)
2010 155 115 85 826 5 834 1,81
2011 114 601 128 132 3 233 0,89
2012 107 768 190 482 52 211 0,57
2013 121 078 99 412 914 1,22
2014 125 896 112 376 13 233 1,12
1,94
0,92
0,78
1,23
1,27
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Okamţitá likvidita byla v roce 2010 v souladu se stanovenou kritickou hranicí a krátkodobý finanční majetek byl téměř dvojnásobně vyšší neţ krátkodobé závazky. V roce 2011 se město přehouplo pod stanovenou hranici následkem vyšších krátkodobých závazků a současným poklesem krátkodobého finančního majetku, který byl způsobený poklesem prostředků na základním běţném účtu obce z důvodu splátky úvěru a hrazení deficitu v tomto roce vzniklém. Na nejniţší hodnotu město dosáhlo v roce 2012, kdy bylo schopno ze svého finančního majetku splatit pouze 58 % svých krátkodobých závazků. Důvodem byl pokles prostředků na základním běţném účtu obce z důvodu odčerpání prostředků na splátky úvěru a krytí deficitu. Na nízké hodnotě okamţité likvidity měl vliv stav krátkodobých závazků, kdy byla hodnota ze sledovaného období nejvyšší. V letech 2011 a 2012 je patrný vliv přijatých záloh na okamţitou likviditu. V případě nezahrnutí těchto záloh do výpočtu vykazovalo město pozitivnějších hodnot jak v roce 2011, tak v roce 2012. Optimální hranice rovná 1 překročena sice nebyla, ale v roce 2011 zůstaly hodnoty těšně pod touto hranicí s výsledkem 0,92 a v roce 2012 s hodnotou 0,78. Od roku 2013 byla hodnota ukazatele zpět v optimální výši, především díky značnému sníţení krátkodobých závazků (viz běţná likvidita) a souběţně zvýšením krátkodobého finančního majetku, který byl dán zvýšením částky na běţných účtech fondů města. Rok 2014 zaznamenal hodnotu ukazatele 1,22, coţ lze hodnotit kladně. Krátkodobý finanční majetek se zvýšil v souvislosti s uloţením finančních prostředků na základní běţný účet obce, které obec získala přebytkovým hospodařením.
V rámci analýzy zadluţenosti je moţno vyuţít ukazatel nově připravovaného zákona, na jehoţ základě (viz kapitola 2.3.3), zda by docílila splnění či nesplnění podmínek zákona. Následující tabulka zachycuje údaje vyhodnocené k 1. 12. 2013 a k 1. 12. 2014. Tabulka 27: Podíl dluhu na průměru příjmů Dlouhodobý úvěr k 31. 12. (v tis. Kč) Celkové příjmy (v tis. Kč)
2013 47 820 444 008
2014 53 918 488 283
Průměrná hodnota příjmů za 4 předcházející období (v tis. Kč) Podíl dluhu na průměru příjmů (%)
487 474 9,8
466 146 11,3
Pramen: MONITOR MFČR, vlastní zpracování
Výsledné hodnoty města Kopřivnice lze povaţovat za velmi příznivé a podíl dluhu na průměrných příjmech za poslední 4 roky nebyl vyšší neţ 60 %. Nově připravovaný zákon také avizuje opatření, které by muselo město zavést v případě dosaţení dluhové hranice státu 55 % vůči HDP. V takovém případě by bylo město nuceno schválit na následující rok přebytkový či vyrovnaný rozpočet. Město Kopřivnice neschválilo v ţádném ze sledovaných období přebytkový rozpočet. Na rok 2014 byl rozpočet schválen jako vyrovnaný. V ostatních letech jako schodkový, coţ by se mohlo jevit jako problém. Deficit města Kopřivnice ale vţdy plně pokrývají prostředky z minulých let na účtech města, čímţ je splněna podmínka připravovaného zákona, aby mohl být rozpočet města schválen jako deficitní.
4.3 VYBRANÉ NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ Podkapitola poskytuje přehled dalších nástrojů finančního řízení města Kopřivnice za účelem doplnění informací o jejím hospodaření. Peněžní fondy Město má zřízeny tři peněţní fondy, které jsou účelově vázané. Město do fondů převádí částky z rozpočtu v určité výši. Ze Sociálního fondu město hradí například penzijní připojištění, stravné zaměstnanců MÚ a vedení města, pracovní a ţivotní jubilea, společenské události, dětské rekreace nebo jazykové. Nejvyššími poloţkami fondu jsou výdaje na penzijní připojištění a výdaje na stravné zaměstnanců MÚ. Dalším fondem je Fond modernizace a oprav bytového fondu, který poskytuje prostředky na zateplování bytů či revitalizaci bytových domů. V tomto roce byla z fondu financována např. revitalizace bytových domů v hodnotě 3 759 110 Kč, oprava střešních plášťů ve výši 2 056 325 Kč nebo podpora v rámci „Zelená
úsporám“ ve výši 7 265 000 Kč. Třetím fondem je fond rozvoje a rezerv, ze kterého jsou financovány např. peněţité či věcné dary jiným organizacím a spolkům (dary a příspěvky základním školám, občanským sdruţením, sportovním klubům, atd.). Strategický plán V hospodaření města se odráţí provázanost rozpočtu, rozpočtového výhledu a strategického plánu. Město má zpracovaný strategický plán na roky 2007–2022, který zachycuje rozvojové aktivity a priority města v dlouhodobém horizontu. V rozpočtu obce se tyto aktivity odráţejí a při návrhu rozpočtu je s nimi počítáno. Totéţ platí pro rozpočtový výhled, který je sestavován s ohledem na strategický plán. Město se aktivit, které si ve strategickém plánu stanovilo, drţí a přizpůsobují mu hospodaření obce. Strategický plán se v rozpočtu odráţí ve velké míře. K naplnění vize a rozvoji města byly Komisí pro strategický rozvoj stanoveny tyto prioritní oblasti: 1) Ekonomický potenciál a rozvoj lidských zdrojů Rozvoj podnikání, zejména malého a středního Rozvoj vzdělávání 2) Doprava, infrastruktura, ţivotní prostředí Zlepšení dopravní obsluţnosti, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu Zlepšení podmínek pro bezpečnost a plynulost cyklistického a pěšího provozu Rozvoj technické infrastruktury Zlepšování ţivotního prostředí 3) Sociální zázemí Rozvoj sociální a zdravotnické infrastruktury a sluţeb Bezpečnost a prevence kriminality 4) Image města Vytvoření a zvýraznění atributů Kopřivnice jako města Rozvoj městského marketingu Rozvoj volnočasových aktivit Rozvoj aktivit a infrastruktury cestovního ruchu Aktivity rozvoje strategického plánu jsou promítnuty do krátkodobějšího tzv. Akčního plánu rozvoje Kopřivnice, který obsahuje výčet jednotlivých aktivit vedoucích k naplnění stanovených cílů. Jednotlivé aktivity jsou vyhodnocovány jako splněné, zahájené nebo nezahájené v daném roce. Akční plán je připraven vţdy na následující dva roky současně s rozpočtovým výhledem. Slouţí jako základní dokument k přípravě rozpočtu pro následující roky. Je hlavním podkladem při zpracovávání návrhu rozpočtu odbory MÚ (hlavně pro
neprovozní část rozpočtu). Město má za účelem naplňování cílů vytvořené pracovní skupiny. Kaţdá skupina se zabývá jednou prioritní oblastí a schází se podle harmonogramu na jednání skupin. Kaţdá priorita dále obsahuje několik opatření. Přípravou akčního plánu je zastupitelstvem pověřena Komise pro strategický rozvoj. Aktivity rozvoje byly financovány především strukturálními fondy EU. Rozpočet a rozpočtový proces Rozpočet města Kopřivnice je připravován na základě řady pracovních jednání Rady města a jednotlivých odborů v čele s finančním odborem. Finanční odbor stanovuje jednotlivým odborům po předchozích konzultacích předběţné limity, aby nedocházelo k nadhodnocení výdajových potřeb. Návrh poté putuje ke schválení Radě města a v konečné fázi je schvalován zastupitelstvem. Rozpočet je sestavován metodou „zdola nahoru“. Radní také schvalují harmonogram a zásady pro tvorbu rozpočtu. Obvykle je harmonogram schvalován v měsíci září. Cílem harmonogramu je podchytit potřebné kroky tak, aby bylo moţné na zasedání zastupitelstva v prosinci rozpočet schválit a nebylo třeba na začátku dalšího roku hospodařit dle rozpočtového provizoria. Dle harmonogramu by měl být kompletní návrh rozpočtu připravený ke schválení Radě vţdy na konci listopadu. Následující den musí návrh viset na úřední desce, aby se s ním mohla seznámit veřejnost. Zastupitelé poté o definitivní podobě rozpočtu rozhodují v první polovině prosince. Rozpočtový výhled projednává a schvaluje Rada města většinou na 3 roky. Finanční výbor kontroluje plnění hospodaření s majetkem a finančními prostředky města. Dále kontroluje vyuţívání všech moţností tvorby rozpočtových příjmů a účelnost vynakládaných finančních prostředků městem. Kontroluje tedy průběţné plnění rozpočtu spolu s Radou a Zastupitelstvem. Město také pořádá pravidelné veřejné schůze, a to jak v Kopřivnici, tak ve všech svých místních částech. Kaţdý rok provádí přezkoumání hospodaření města Kopřivnice auditor. Kontrola je zaměřena na plnění příjmů a výdajů v rozpočtu a na finanční operace týkající se peněţních fondů. Zpráva o výsledku přezkoumání je zveřejňována na stránkách města jako příloha závěrečného účtu za daný rok.
ZÁVĚR Diplomová práce se zabývala hodnocením finanční kondice vybraného města. První část práce formulovala teoretická východiska jakoţto důleţitou základnu pro zhodnocení finanční kondice konkrétní obce. V druhé části práce byla provedena aplikace těchto poznatků za účelem zhodnocení konkrétní obce. K hodnocení finanční kondice bylo vybráno město Kopřivnice a hodnocené časové období bylo stanoveno na období let 2010˗2014. Pojem finanční kondice není přesně definován a literatura nabízí několik rozlišných definicí. Zjednodušeně řečeno, finanční kondice vypovídá o finanční situaci obce, čili v jakém stavu se nachází a zda je finančně zdravá. K jejímu hodnocení lze přistupovat z různých úhlů pohledu a v průběhu let bylo odborníky navrţeno několik metod a postupů, které by nejpřesněji odhalily finanční kondici obce. Do hodnocení finanční kondice je moţné zahrnout jak finanční, tak nefinanční faktory. Záleţí na individuálním přístupu a účelu hodnocení. Hodnocení finanční kondice města Kopřivnice bylo zaměřeno na finanční stránku, která byla analyzována prostřednictvím finanční analýzy. Jedná se o významný nástroj z oblasti finančního řízení a je neodmyslitelnou součástí finančního řízení podniku. Finanční analýza je stále více vyuţívána i v oblasti veřejného sektoru, přičemţ její určité stránky musí být přizpůsobeny charakteristikám veřejného sektoru, který se od podnikatelského liší především ve svém poslání. Finanční analýza by nemohla být provedena bez finančních dat. Významným zdrojem dat je v oblasti rozpočtování výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu a v oblasti finančního účetnictví se jedná o rozvahu. V prostředí veřejného sektoru se finanční analýza soustředí především do oblastí rozpočtového hospodaření, zadluţenosti a likvidity. V rámci těchto oblastí vzniká široká škála ukazatelů, které jsou součástí finanční analýzy. Na jejich výsledcích lze usuzovat závěry a hodnotit finanční kondici obce, přičemţ je nutné dbát na některá jejich omezení v interpretaci. První analyzovanou oblastí bylo rozpočtové hospodaření města s ohledem na vývoj příjmové stránky, výdajové stránky a celkového výsledku hospodaření. Výsledné hospodaření města Kopřivnice jakoţto rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji vykazovalo ve sledovaných letech deficitní saldo vyjma roku 2014, kdy se celkové saldo přehouplo do kladných hodnot. Nicméně, provozní rozpočet města Kopřivnice byl ve všech sledovaných letech kladný a obec byla schopna pokrýt běţné výdaje svými běţnými příjmy. Běţné saldo dosahuje poměrně vysokých hodnot a od roku 2012 neustále roste, přičemţ v roce 2014 dosáhlo hodnoty 76 mil. Kč. Na celkové záporné hospodaření měla vliv kapitálová část
rozpočtu, která byla ve sledovaných letech v deficitech způsobených na straně vysokých kapitálových výdajů. Výsledné hodnoty ukazatelů v souvislosti s hodnocením rozpočtového salda zaznamenaly pozitivní hodnoty. Bylo zjištěno, ţe obec je schopna generovat běţné příjmy v dostatečné výši na pokrytí svých běţných výdajů. V tomto ohledu je město finančně soběstačné. Běţné saldo dosahovalo kladných hodnot i po odečtení splátek úvěrů daného roku. Ukazatel vyjadřující podíl běţného salda na běţných příjmech vykazoval dobré výsledky a v roce 2014 uspořila Kopřivnice 20% podíl ze svých běţných příjmů. Ve vývoji příjmů města lze spatřovat stabilní hodnoty bez výraznějších výkyvů. Na první pohled se můţe zdát výrazný propad v celkových příjmech od roku 2012. Skokové sníţení však nezpůsobilo špatné hospodaření města, ale sociální reforma, která znamenala ukončení kaţdoročního převodu sociálních dávek formou neinvestičních transferů z rozpočtu státu do rozpočtů obcí. Tato povinnost byla přenesena od roku 2012 na úřady práce, tedy na stát. Uvedená změna se projevila jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Změnou ovlivněné hodnoty příjmů a výdajů jsou v rámci hodnocení finanční kondice a v meziročním srovnávání brány v potaz. V prvních letech sledovaného období lze sledovat klesající trend daňových příjmů, coţ bylo ovlivněno následky hospodářské krize, a v souvislosti s rozpočtovým určením daní tak plynulo do rozpočtu méně prostředků. Od roku 2012 je patrný růst daňových příjmů a v roce 2013 překročila tato kategorie příjmů historickou výši z roku 2008. Nově bylo v rámci RUD od roku 2013 zavedeno kritérium „počet dětí a ţáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“, které by mělo podpořit ty obce, jeţ jsou zřizovateli základních a mateřských škol. Novela se do hospodaření obce Kopřivnice promítla pozitivně i díky tomu, ţe město je zřizovatelem několika mateřských a základních škol. V roce 2014 daňové příjmy ještě vzrostly, coţ je znamením, ţe následky krize byly eliminovány. Příčinou rostoucí tendence v posledních dvou sledovaných letech jsou také legislativní změny v souvislosti s rozpočtovým určením daní a rostoucí sazbou daně z příjmů právnických osob. Budoucí vývoj daňových příjmů je závislý především na případných změnách rozpočtového určení daní, na dalších úpravách sazeb přímých daní a na výši daňových příjmů státu a jeho finanční stabilitě. V současnosti se na daňových příjmech nejvýznamněji podílí daň z přidané hodnoty, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V posledních dvou hodnocených letech vykazují růst a nejvýrazněji ovlivňují výši celkových daňových příjmů. Město má velmi malé moţnosti ovlivnit svůj daňový příjem. Jednou z moţností je například vytváření vhodného podnikatelského prostředí, které se můţe projevit v dani fyzických osob
se samostatně výdělečné činnosti (30 % výnos dle trvalého bydliště podnikatele) a v dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (1,5 % z celostátního výnosu daní přerozdělováno obcím dle počtu zaměstnanců v obci). Význam těchto poloţek je na celkovém rozpočtu města nízký a město by mohlo v tomto ohledu posílit a podpořit podnikatelskou aktivitu. Význam nedaňových příjmů na celkových příjmech není výrazný a na celkových daňových příjmech v roce 2014 se podílely hodnotou 9 %, čímţ vykázaly téměř dvojnásobný růst oproti předchozímu období. Růst byl způsobený přijetím splátek půjček města od jiných subjektů. Nejvyšší částky nedaňových příjmů jsou příjmy z pronájmu majetku a z odvodů přebytků organizací s přímým vztahem. Kapitálové příjmy jsou vázány na prodej nemovitostí v majetku města a jejich vývoj je ve sledovaných letech velmi proměnlivý. Tendence ve vývoji přijatých transferů sledovaného období ovlivňují změny v souvislosti se sociální reformou. Na straně neinvestičních transferů je tak viditelný značný propad od roku 2012, který způsobila absence částky na sociální dávky. Pominutím tohoto vlivu vykazují neinvestiční transfery vyrovnanost. Vývoj investičních dotací je propojen s realizací investičních projektů. Investiční dotace dosahují vysokých částek, přičemţ rekordní částka v rámci sledovaného období byla v roce 2012, a to 121 mil. Kč. Město má velkou výhodu v podobě zkušeností s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů. Městu se v posledních letech podařilo realizovat nespočet projektů, čímţ pozitivně přispívá ke svému rozvoji. Tento fakt hodnotím velmi pozitivně a z pohledu občana mohu snahu o všestranný rozvoj města jen potvrdit. Výdajová stránka rozpočtu města je ve svém vývoji vyrovnaná. Kopřivnice udrţuje ve sledovaném období relativně vysokou hodnotu kapitálových výdajů, coţ odráţí vazbu na realizaci investičních projektů, do kterých se město v posledních letech pustilo. Velkou část kapitálových výdajů hradí obec z přebytků z rozpočtů z minulých let, které naspořila. Jednalo se především o období let 2007 a 2008, přičemţ v roce 2008 dosáhlo celkové saldo přebytku více neţ 100 mil. Kč. Potřeba předfinancování projektů podporovaných z fondů EU přináší vzrůstající tlak na zadluţenost obcí. Jak je tomu v případě města Kopřivnice zkoumala druhá oblast finanční analýzy. Město financuje náročnější investiční akce pomocí dlouhodobý úvěrů od peněţních ústavů. Úvěry vyuţívá výhradně na investiční akce a na spoluúčast na projektech. Velkou část investičních výdajů dokáţe pokrýt ze svých úspor. V ţádném ze sledovaných let nevyuţilo město úvěrové zdroje na financování svého rozpočtového schodku. V současnosti splácí
město šest úvěrů a jejich nesplacená výše k 31. 12. 2014 činila 53,9 mil. Kč. Dle aktuálního splátkového kalendáře budou úvěry splaceny v roce 2022. K analýze zadluţenosti bylo vyuţito těchto ukazatelů – výše dluhu k saldu běţného rozpočtu, podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům, ukazatel dluhové sluţby a podíl dluhové sluţby a dluhové kapacity. Ţádný z těchto ukazatelů nezaznamenal kritické hodnoty a ani se jejich hranicím nepřibliţoval. Současná míra zadluţení města nepředstavuje výrazné riziko, další zvyšování by mohlo ale do budoucna omezit realizaci některých finančně náročných investic. Je nutná rozváţnost v přijímání úvěrových zdrojů a posuzování zatíţení rozpočtu. Město disponuje dostatkem finančních prostředků na svých účtech, kterými zčásti pokrývá investiční akce. Jejich výše se v závislosti na těchto akcích sniţuje, hradí schodky rozpočtů, které v důsledku těchto akcí vznikají, tudíţ je potřebná opatrnost s jejich nakládáním, aby v budoucnu nedošlo k vyčerpání úspor a zhoršení situace. Na analýzu zadluţenosti navázala analýza likvidity. Ani v této oblasti nebyly pozorovány negativa, která by poukazovala na neschopnost města splácet krátkodobé závazky z likvidních prostředků. Město Kopřivnice nevykazuje náznaky nastávající platební neschopnosti. V celkovém souhrnu nebylo ve finančním řízení zjištěno výraznějších nedostatků a projevů špatného hospodaření. Město Kopřivnice je v dobré finanční kondici a lze jej povaţovat za finančně zdravé. Obec se ve velké míře snaţí o rozvoj města. Má důkladně propracovaný strategický plán a akční plány města. Strategický plán opravdu naplňuje a rozvoj města byl v minulých letech viditelný. Město se pyšní velkým úspěchem v získávání dotací. Ve srovnání s ostatními obcemi podobné velikosti je rozdíl opravdu výrazný. Za své úspěchy v získávání dotací byla v roce 2010 oceněna prvním místem v Moravskoslezském kraji. Město prošlo poslední dobou změnou k lepšímu a město se změnami bude pokračovat i v následujících letech. V této oblasti hodnotím obec velmi pozitivně.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
BLAHA, Zdenek Sid a Irena JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006, 194 s. ISBN 80-7261-145-3.
[2]
BROWN, Kenneth. The 10-Point Test of Financial Condition: Toward an Easy-to-Use Assessment Tool for Smaller Cities. Government Finance Review. 1993, vol. 9, no. 6, s. 21-26. Dostupné z: databáze Proquest
[3]
CASAL, Roberto Cabaleiro a Enrique Buch GÓMEZ. Impact of size and geographic location on the financial condition of Spanish municipalities. Transylvanian Review of Administrative Sciences. 2011, no. 34, s. 22-39. Dostupné z: databáze EBSCO
[4]
CÍSAŘOVÁ, Eliška a Jan PAVEL. Průvodce komunálními rozpočty, aneb jak může informovaný občan střežit obecní pokladnu [online]. Praha: Transparency International, 2008, 94 s. [cit. 2015-04-10]. ISBN 978-808-7123-065. Dostupné z: http://www.transparency.cz/doc/kr_pruvodce2008.pdf
[5]
GRIESEL, Janet a John LEATHERMAN. Guide to Indicators of Financial Condition [online]. Kansas State University [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.ksuolg.info/assets/docs/Guide_to_Fiscal_Indicators.pdf
[6]
GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2.
[7]
HALÁSEK, Dušan, Jaroslav PILNÝ a Petr TOMÁNEK. Určování bonity obcí. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2002, 130 s. ISBN 80-248-0159-0.
[8]
HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8.
[9]
HONADLE, Beth Walter a Mary LLOYD-JONES. Analyzing rural local governments' financial condition: An exploratory application of three tools. Journal of Public Budgeting, Public Budgeting & Finance. 1998, vol. 18, no. 2, s. 69-86. Dostupné z: databáze Proquest
[10] HONADLE, Beth Walter, Beverly A CIGLER a James M COSTA. Fiscal health for local governments: an introduction to concepts, practical analysis and strategies. Boston: Elsevier Academic Press, 2004, xvi, 271 s. ISBN 01-235-4751-2. [11] HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 93 s. ISBN 80-210-3356-8. [12] HRABALOVÁ, Simona, Svatava NUNVÁŘOVÁ a Irena OPLUŠTILOVÁ. Řízení místních samospráv. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 76 s. ISBN 80-2104158-7. [13] HRŮZA, Filip a Petr VALOUCH. Finanční analýza. In Nástroje ekonomického řízení ve veřejném sektoru. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká Republika, 2013, s. 106-147. ISBN 978-80-7478-324-1.
[14] HRŮZA, Filip. Finanční analýza a obce ČR. In: Veřejná správa 2012: Sborník příspěvků. [online]. Univerzita Pardubice, 2012, s. 31-41. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.upce.cz/fes/veda-vyzkum/konference/verejna-sprava/archiv/sbornikvs2012.pdf [15] HRŮZA, Filip. Finančně-analytické nástroje a české municipality (teorie a praxe). Scientific papers of the university of Pardubice Series D, 2013, roč. 29, č. 4, s. 47-60. ISSN 1211-555X. Dostupné z: databáze EBSCO [16] CHANEY, Barbara, Dean Michael MEAD a Kenneth SCHERMANN. The new governmental financial reporting model: What it means for analyzing government financial condition. The Journal of Government Financial Management. 2002, vol. 51, no. 1, s. 26-31. Dostupné z: databáze Proquest [17] CHANEY, Barbara. Analyzing the Financial Condition of Corona, California: Using a Case to Teach the GASB 34 Government Wide Financial Statement. Journal of Public Budgeting, Accounting & Financial Management [online]. 2005, vol. 17, no. 2, s. 180201 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: databáze Proquest [18] KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Jitka PEKOVÁ. Územní samospráva - udržitelný rozvoj a finance. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 300 s. ISBN 978-807357-910-4. [19] KAMENÍČKOVÁ, Věra. CRIF - CZECH CREDIT BUREAU. Rating obcí [online]. 2014 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.crif.cz/Documents/rating_obci_leden_2014_OaF.pdf [20] KAMNIKAR, Judith A. a Edward G. KAMNIKAR. Assessing a State's Financial Condition. Journal of Government Financial Management. 2006, vol. 55, no. 3, s. 3036. ISSN 15331385. Dostupné z: databáze Proquest [21] KLOHA, Philip, Carol S. WEISSERT a Robert KLEINE. Developing and testing a composite model to predict local fiscal distress. Public Administration Review. 2005, vol. 65, no. 3, s. 313-323. Dostupné z: databáze Proquest [22] KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 208 s. ISBN 978-80-247-3349-4. [23] KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, 587 s. ISBN 80-717-9778-2. [24] KYPETOVÁ, Jaroslava a Ivan ČERNÝ. Finance a rozpočet. SVAZ OBCÍ A MĚST ČESKÉ REPUBLIKY. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2014 [online]. 1. vyd. Praha, 2014, s. 37-55 [cit. 2015-04-10]. ISBN 978-80-905421-3-6. Dostupné z: http://www.vzdelanyzastupitel.cz/prirucka-pro-zastupitele/elektronickaverze/prirucka-pro-clena-zastupitelstva-obce-1.aspx [25] LEVINE, Helisse, Jonathan B. JUSTICE a Eric A. SCORSONE. Handbook of local government fiscal health. Burlington, MA: Jones, 2013, xviii, 555 s. ISBN 9780763792305.
[26] MAHER, Craig S. a Karl NOLLENBERGER. Revisiting Kenneth Brown's "10-Point Test". Government Finance Review. 2009, vol. 25, no. 5, s. 61-66. Dostupné z: databáze Proquest [27] MAHER, Craig S. a Steven C. DELLER. Measuring Municipal Fiscal Condition: Do Objective Measures of Fiscal Health Relate to Bubjective Measures?. Journal of Public Budgeting, Accounting & Financial Management. 2011, vol. 23, no. 3, s. 425-470. Dostupné z: databáze EBSCO [28] MEAD, Dean Michael. GASB. An Analyst's Guide to Government Financial Statements [online]. 2. vyd. Norwalk, 2012, xxiv, 305 s. [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.parentebeard.com/email/2012/audit_accounting/PDFs/2012_Analysts_Guid e.pdf [29] MENIFIELD, Charles. The basics of public budgeting and financial management: a handbook for academics and practitioners. 2. vyd. Maryland: University Press of America, 2013, ix, 255 s. ISBN 978-076-1861-423. [30] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Monitoring hospodaření obcí [online]. 2008 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/regulace/hospodareni-kraju-a-obci/monitoring-hospodareni-obci [31] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Zadluženost územních rozpočtů v roce 2014 [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejnysektor/monitoring/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2014/zadluzenost-uzemnichrozpoctu-v-roce-201-21237 [32] NAHODIL, František. Veřejná správa a financování veřejného sektoru. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014, 366 s. ISBN 978-80-7380-536-4. [33] NOLLENBERGER, Karl, Sanford GROVES a Maureen Godsey VALENTE. Evaluating financial condition: a handbook for local government. 4. vyd. Washington, D.C.: ICMA, 2003, x, 224 s. ISBN 978-0873261357. [34] OCHRANA, František a Milan PŮČEK. Efektivní zavádění a řízení změn ve veřejné správě: smart administration. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 246 s. ISBN 9788073576677. [35] OPLUŠTILOVÁ, Irena. Finanční zdraví obcí a jeho regionální diferenciace. Brno, 2012. 168 s. Disertační práce. Masarykova univerzita. [36] OTRUSINOVÁ, Milana a Dana KUBÍČKOVÁ. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, xiv, 178 s. ISBN 978-80-7400-342-4. [37] OBROVSKÝ, Jan. Jak připravovat rozpočet obce. Moderní obec [online]. 2012 [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://moderniobec.cz/jak-pripravovat-rozpocet-obce/ [38] PADOVANI, Emanuele a Eric SCORSONE. Measuring Financial Health of Local Governments: A Comparative Framework. Yearbook of Swiss Administrative Sciences, 2011, s. 93-104. Dostupné z:
http://www.sgvw.ch/d/Documents/Jahrbuch%20PDFs/Jahrbuch%202011/08_Padovani_ Scorsone_Measuring%20Financial%20Health%20of%20Local%20Governments.pdf [39] PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 712 s. ISBN 978-807357-351-5. [40] PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 9788073573584. [41] PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 588 s. ISBN 978-80-7357-614-1. [42] PRIDGEN, Annette Bernice. Analyzing the financial condition of local governments using the GASB No. 34 governmental financial reporting model. USA, 2008. Dostupné z: databáze Proquest. Disertační práce. The University of Mississippi. [43] PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 97880-247-2789-9. [44] RITONGA, Irwan Taufiq. Modelling local government financial conditions in Indonesia. Melbourne, Australia, 2014. 460 s. Doktorská disertační práce. Victoria University. Dostupné z: http://vuir.vu.edu.au/25831/1/Irwan%20Taufiq%20Ritonga.pdf. [45] RIVENBARK, William, Dale ROENIGK a Gregory ALLISON. Conceptualizing Financial Condition in Local Government. Journal of Public Budgeting, Accounting & Financial Management. United States, 2010, vol. 22, no. 2, s. 149-177. Dostupné z: databáze Proquest [46] RIVENBARK, William a Dale ROENIGK. Implementation of Financial Condition Analysis in Local Government. Public Andministration Quarterly. University of North Carolina, 2011, vol. 35, no. 2, s. 241-267. Dostupné z: databáze EBSCO [47] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. aktualiz. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 144 s. ISBN 978-80-247-3916-8. [48] SLÁMA, David. Rozpočtová odpovědnost – odpovědný přístup nebo omezení? Deník veřejné správy [online]. 2014 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6642297 [49] VALACH, Josef. Finanční řízení podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN 80-86119-21-1. [50] VINŠ, Petr a Václav LIŠKA. Rating. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, x, 109 s. ISBN 80-7179-807-X. [51] VODÁKOVÁ, Jana. Nástroje ekonomického řízení ve veřejném sektoru. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 207 s. ISBN 978-80-7478-324-1. [52] ŢEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFEROVÁ. Finance municipalit. 2. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2010, 168 s. ISBN 978-80-213-2024-6.
Právní předpisy [53] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) [54] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [55] Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) [56] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí [57] Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích [58] Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí [59] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [60] Usnesení vlády ČR Č. 1395/2008 – o monitoringu hospodaření obcí [61] Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, veznění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky [62] Vládní návrh – zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti [63] Vyhláška MF ČR č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě
Dokumenty města Kopřivnice [64] Akční plány rozvoje města Kopřivnice a jejich kaţdoroční vyhodnocení [65] Jednací řád rady města [66] Jednací řád zastupitelstva města [67] Kopřivnické noviny [68] Profil města Kopřivnice [69] Strategický plán rozvoje města Kopřivnice pro období 2007–2022 [70] Vyhodnocení plnění Strategického plánu rozvoje za období 2007–2014 [71] Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu územně samosprávných celků [72] Závěrečné účty obce za období 2010–2013
Další informační zdroje [73] ČSÚ. Databáze demografických údajů za obce ČR. [74] KOPŘIVNICE. Oficiální web města. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/ [75] MONITOR. Informační portál ministerstva financí. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz
SEZNAM ZKRATEK ČR
Česká republika
GASB
Governmental Accounting Standards Board Rada pro účetní standardy vlády
CICA
Canadian Institute of Chartered Accountants Kanadský institut certifikovaných účetních
EU
Evropská unie
GFOA
Government Finance Officers Association
FTMS
Financial Trend Monitoring System Monitorovací systém finančního trendu
IAS
International Accounting Standards Mezinárodní účetní standardy
ICMA
International City/County Management Association
IFRS
International Financial Reporting Standards Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
MFČR
Ministerstvo financí České republiky
EU
Evropská unie
ROP
Regionální operační program
RUD
rozpočtové určení daní
SIMU
Soustava informativních a monitorujících ukazatelů
USA
United States of America Spojené státy americké
ÚSC
územní samosprávné celky
ZŠ
základní škola
MŠ
mateřská škola
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Brownův princip hodnocení finanční kondice........................................................19 Tabulka 2: Brownův výpočet finanční kondice ........................................................................20 Tabulka 3: Ukazatele k hodnocení finanční kondice podle FTSM ..........................................22 Tabulka 4: Schéma běţného rozpočtu ......................................................................................36 Tabulka 5: Schéma kapitálového rozpočtu ...............................................................................37 Tabulka 6: Zadluţenost obcí České republiky (v mld. Kč) ......................................................46 Tabulka 7: Zadluţenost obcí bez hl. města Prahy, Brna, Ostravy a Plzně (v mld. Kč) ............47 Tabulka 8: Výpočet ukazatele dluhové sluţby .........................................................................48 Tabulka 9: Přehled hospodaření Kopřivnice (v tis. Kč) ...........................................................58 Tabulka 10: Rozbor kategorie financování (v tis. Kč)..............................................................58 Tabulka 11: Podíl provozního salda na běţných příjmech .......................................................61 Tabulka 12: Zůstatek provozního salda po úhradě splátek úvěru (v tis. Kč)............................61 Tabulka 13: Ukazatel autarkie ..................................................................................................62 Tabulka 14: Struktura a výše daňových příjmů města ..............................................................65 Tabulka 15: Struktura nedaňových příjmů (v %) .....................................................................68 Tabulka 16: Podíl vlastních příjmů na celkových příjmech .....................................................71 Tabulka 17: Podíl běţných a kapitálových výdajů ...................................................................73 Tabulka 18: Struktura a výše dluhu (v tis. Kč) .........................................................................75 Tabulka 19: Přehled úvěrových zdrojů .....................................................................................76 Tabulka 20: Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům ..............................................................78 Tabulka 21: Výše dluhu k saldu běţného rozpočtu ..................................................................78 Tabulka 22: Ukazatel dluhové sluţby .......................................................................................79 Tabulka 23: Podíl dluhové sluţby a dluhové kapacity .............................................................80 Tabulka 24: Poměr dluhové kapacity a dluhové sluţby ...........................................................80 Tabulka 25: Vývoj běţné likvidity ...........................................................................................82 Tabulka 26: Vývoj okamţité likvidity ......................................................................................83 Tabulka 27: Podíl dluhu na průměru příjmů .............................................................................84
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj celkové, provozního a kapitálového salda (v tis. Kč) ....................................... 60 Graf 2: Vývoj jednotlivých příjmů dle druhového třídění (v tis. Kč) ....................................... 63 Graf 3: Podíl jednotlivých druhů příjmů na celkových příjmech (v tis. Kč) ............................ 63 Graf 4: Vývoj daňových příjmů (v tis. Kč)............................................................................... 64 Graf 5: Podíl jednotlivých daňových příjmů (v tis. Kč) ........................................................... 65 Graf 6: Struktura daňových příjmů v roce 2014 ....................................................................... 66 Graf 7: Vývoj nedaňových příjmů (v tis. č) .............................................................................. 67 Graf 8: Vývoj kapitálových příjmů........................................................................................... 68 Graf 9: Struktura přijatých transferů (v tis. Kč) ....................................................................... 69 Graf 10: Vývoj běţných a kapitálových výdajů (v tis. Kč) ...................................................... 72 Graf 11: Struktura běţných výdajů dle odvětvového třídění .................................................... 73 Graf 12: Struktura kapitálových výdajů dle odvětvového třídění ............................................ 74 Graf 13: Výše dluhu a odhad budoucího vývoje ...................................................................... 77
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Daňové příjmy města Kopřivnice v letech 2010–2014 Příloha 2: Rozpočtové určení daní od 1. 1. 2008 Příloha 3: Rozpočtové určení daní v letech 2013–2015
Příloha 1: Daňové příjmy města Kopřivnice v letech 2010–2014 Daňové příjmy města Kopřivnice (v Kč) 2009
2010
2011
2012
2013
DPH
82 448 940
88 749 000
88 801 255
86 738 759
98 691 682
2014 103 802 241
Daň z příjmu právnických osob
69 720 970
46 754 150
52 096 230
52 699 779
51 347 787
56 891 787
Daň z příjmu právnických osob
42 684 730
41 682 150
38 658 100
40 537 309
46 552 757
51 795 417
Daň z příjmu právnických osob za obce
27 036 240
5 072 000
13 438 130
12 162 470
4 795 030
5 096 370
Daň z příjmu fyzických osob
48 638 420
47 512 860
49 291 839
51 284 260
55 884 868
57 262 596
DPFO ze závislé činnosti a funkčních požitků
41 112 430
41 229 030
43 144 723
44 803 030
49 206 505
50 326 855
DPFO z kapitálových výnosů
3 421 600
3 419 470
3 695 228
4 379 131
4 610 162
5 410 364
DPFO ze samostatné výdělečné činnosti
4 104 390
2 864 360
2 451 887
2 102 099
2 068 201
1 525 377
Daň z nemovitosti
11 234 860
20 008 990
4 260 048
17 845 204
18 593 935
18 244 317
Správní poplatky
7 116 560
5 915 220
5 766 445
5 084 268
5 922 169
6 255 765
Místní poplatky
4 797 850
3 655 630
4 911 006
13 012 196
12 696 660
16 019 089
Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek ze psů Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Zrušené místní poplatky Ostatní poplatky Odvod z výherních hracích přístrojů Odvod z loterií a podobných her kromě z výherních hracích přístrojů Příjmy za zkoušky z odborné způsobilosti od žadatelů o řidičské oprávnění Ostatní odvody z vybraných činností a služeb jinde neuvedené Poplatky a odvody v oblasti ŽP Poplatky za znečišťování ovzduší Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa Poplatek za likvidaci komunálního odpadu CELKEM
10 776 080
10 732 011
10 848 253
1 335 270
X
917 030
961 756
950 349
725 591
4 571 307
607 490
538 850
592 240
685 465
608 459
599 529
2 855 090
2 199 750
3 357 010
583 845
630 599
X 2 906 560 X
X
X 1 858 350 X
X
X 1 034 894 X
16 457
X
X
X
14 319 511
16 385 875
17 158 009
12 892 363
15 004 796
15 908 770
2 370 860
1 378 950
559 494
961 148
972 779
800 789
535 700
476 400
478 400
463 000
408 300
445 450
3 000
-3 000
3 000
11 005 100
10 762 660
10 985 805
265 012
238 500
218 100
192 800
176 100
49 730
76 180
21 904
X
X 102 091
3 000 102 645
X
X
78 294
63 114
80 192
9 920
10 950
18 686
10 618
38 977
22 453
10 706 950 237 869 260
10 457 430 225 216 860
10 752 415 217 147 522
X 241 248 990
X 259 625 067
X 275 736 449
Příloha 2: Rozpočtové určení daní od 1. 1. 2008
Příloha 3: Rozpočtové určení daní v letech 2013–2015
