2. Konstituce a kondice

2. Konstituce a kondice KONSTITUCE A JEJÍ ŘÁD Fyzickou a mentální konstituci člověka formují následující vlivy:

❀ dědičné faktory pocházející z reprodukčních buněk od matky a otce, ❀ mentální a fyzické působení skrz matčino tělo v těhotenství, ❀ výživa a prostředí v období růstu po porodu. Vedle těchto faktorů, které určují, jakou máme konstituci, musíme brát v potaz i další vlivy, jež nám umožňují při diagnóze lépe pochopit konstituci a osud daného člověka. Jsou to: ■ podmínky života našich rodičů a předků, ■ kvalita reprodukčních buněk, ■ datum početí a porodu, ■ místo narození a růstu, ■ jídlo, které matka přijala v těhotenství, a jídlo, kterým jsme

byli krmeni v době růstu, ■ rodinné, společenské a kulturní vlivy.

Nyní si tyto faktory probereme podrobně.

Podmínky rodičů a předků Pokud u předků a rodičů převládala fyzická zátěž, jak v každodenní práci, tak ve způsobu života, která ovlivňovala jejich fyzický a duševní stav určitým způsobem, budou jejich potomci podobně fyzicky

28

Umûní orientální diagnostiky

založení. Pokud ovšem rodiče výrazně nezměnili svou stravu, obydlí a společnost nebo kulturu v době těsně před těhotenstvím či v průběhu těhotenství. Na druhé straně, duchovněji a duševněji orientovaní předkové a rodiče přivádějí na svět častěji spíš intelektuální potomky. To je patrné zejména tehdy, když si rodina uchovává podobné tradice a životní podmínky v podobných podmínkách klimatických a podobným způsobem stravy už po celé generace.

Kvalita reprodukčních buněk Reprodukční buňky – spermie a vajíčko, zejména pak jejich kvalita před oplodněním – jsou určující faktor ve vývoji fyzické a duševní kondice budoucího člověka. Nejde jenom o DNA, RNA a další genetické faktory, ale také o kvalitu vibrací, energie, výživy buněk a další podobné rysy, které v reprodukčních buňkách určují, jak se bude člověk vyvíjet. Spolu s těmito vlivy mají na podobu budoucího člověka dopad i následující zásady:

❀ Pohlaví dítěte. Pokud je spermie aktivnější než vajíčko, s větší pravděpodobností bude počata dívka; má-li však více energie vajíčko, výsledkem bude chlapec. ❀ Hlavní systémy v těle dítěte. Otcova spermie ovlivňuje nervový systém dítěte silněji, matčino vajíčko má zase větší vliv na trávicí a reprodukční trakt, proto bude konstituce novorozence a jeho nervový, trávicí a reprodukční systém daný odlišnými kvalitami reprodukčních buněk rodičů. ❀ Hlavní orgány v těle dítěte. Vliv otcovy spermie působí víc na levou stranu obličeje a těla dítěte, včetně levé plíce, levé komory srdeční, sleziny, slinivky, žaludku, levé ledviny, levé strany tenkého střeva, sestupný tračník a levý vaječník nebo varle. Matčino vajíčko zase víc ovlivňuje pravou stranu hlavy a těla, včetně pravé plíce, pravé srdeční komory, jater, žlučníku, pravé ledviny, dvanácterníku, pravé strany tenkého střeva, vzestupné části tlustého střeva a pravého vaječníku nebo varlete. ❀ Duševní a fyzické založení dítěte. Otec více ovlivňuje intelekt, společenské založení a ideologické vnímání dítěte. Matka se víc projeví ve fyzické, smyslové a emocionální podstatě, a to jak v období růstu, tak celkově v osobnosti daného jedince.

Konstituce a kondice

29

Datum početí a narození Datum početí a narození mají veliký vliv na to, jak bude fyzická a duševní konstituce jedince vypadat. Tento vliv studovaly tradiční východní i západní astrologie a považovaly ho za jednu z možností, jak nahlédnout do osudu. Prakticky to znamená, že na fyzické a psychické ustrojení rodičů, a potažmo na to, jak vitální ve svém rozmnožování budou a jak kvalitní budou mít spermie a vajíčka, působí proměnlivé atmosférické vlivy, počítaje v to elektromagnetické napětí v zemi, ve vodě i ve vzduchu a také záření, vlnění a další vibrace přicházející od nebeských těles. Strava rodičů se navíc mění podle ročního období i jednotlivého měsíce, které jsou určovány pohybem Země, Slunce, Měsíce a dalších planet. To vede k odlišné podobě krevních buněk, které dávají vzniknout buňkám reprodukčním. Tyto změny ve stravě pokračují i během těhotenství, protože to se také mění roční doby a přecházejí od teplých k chladným nebo naopak. Tato klimatická změna má významný vliv na matčino stravování. Dítě narozené na jaře tak bude mít opačnou fyzickou i duševní konstituci než dítě, které se narodilo na podzim (obrázek 2.1). Poãetí N

N 12

1 2

11 Víc ▼ konstituce

Víc ▲ konstituce

Víc ▼ konstituce

10

3

9

4

Víc ▲ konstituce

5

8 7

6

M

Poãetí M âísla 1 aÏ 12 oznaãují mûsíce od ledna do prosince. M se narodil uprostfied kvûtna, jeho embryo se zaãalo vytváfiet poãátkem srpna. N se narodil uprostfied listopadu a svÛj embryonální v˘voj zapoãal na zaãátku února. Obrázek 2.1 Datum narození a biologická konstituce

30


1. Člověk narozený v květnu prošel embryonálním stadiem vývoje od srpna předchozího roku přes zimu a jarní období. Za tuto dobu jedla jeho matka pokrmy vhodné pro podzimní a zimní období. Tam patří i slanější, tepelně upravované jídlo a méně potravin, které se rychle kazí, většinou převládá strava živočišného původu. Na druhé straně člověk, který se narodil v listopadu, dostával skrze matčinu výživu v těhotenství spíš jarní a letní potravu, méně slaná a méně tepelně upravovaná jídla, patrně více ovoce, šťáv, sladkostí a tekutin. Tito dva jedinci tedy dostali do vínku odlišnou biologickou historii. Během devíti měsíců těhotenství se jejich konstituce vyvíjela, oni téměř třímiliardkrát zvětšili svou váhu a opakovali celý proces biologické evoluce od jediné buňky po život vystoupivší z vody. Svými odlišnostmi se doplňují, ale jsou každý jiný. 2. Stejně tak se každý člověk ve své konstituci naprosto odlišuje a navzájem doplňuje s člověkem narozeným v opačné roční době a měsíci. Tyto rozdíly jim mohou pomoci se navzájem podporovat, ale mohou jim někdy bránit se dorozumět. Lidé narození ve stejném měsíci nebo aspoň ve stejné roční době mívají podobnou fyzickou a duševní konstituci a tendence. Dokážou si porozumět mnohem snáz, přestože se mohou navzájem přitahovat méně než lidé narození v naprosto opačných měsících a ročních dobách. 3. Není překvapivé, že lidé, kteří se narodili ve stejném nebo podobném měsíci či roční době, mívají i stejné nebo podobné fyzické a duševní poruchy – a to četněji než lidé narození v jiných měsících a ročních obdobích:

❀ Jedinci narození na jaře a v létě mají větší sklony k zánětům průdušek, tuberkulóze a dalším chorobám dýchacího traktu. Trpí na choroby jater a vylučovacího systému a také na nemoci srdce a krevního oběhu. ❀ Lidé narození na podzim a v zimě mají sklony k poruchám trávicího traktu, zejména nemocem jater, žlučníku, sleziny, slinivky a tenkého střeva. Trpívají nemocemi jako cukrovka, zácpa, průjem, žaludeční a dvanácterníkové vředy a dalšími chorobami souvisejícími s těmito orgány; mívají také nervové poruchy. Tyto odlišnosti v datu početí a narození můžeme rozdělit do dvou velkých, obecných skupin: jarní a letní nátura a podzimní a zimní nátura. Rozdělovací hranice vede počátkem března a počátkem září.


31

Místo narození a růstu Místo narození a růstu v dětství je třeba brát při diagnostikování obecných fyzických a duševních tendencí v potaz. Prostředí a atmosférické podmínky mají velký vliv na způsob stravování matky v těhotenství i na růst dítěte po narození. Proto je veliký rozdíl mezi tím, kdo se narodil do teplejšího klimatu, a tím, kdo se narodil v oblastech chladnějších. Ten první jídává lehčí jídla, méně tepelně upravovaná, s podílem syrové zeleniny, ovoce a šťáv a také sladkostí. Ten druhý jí spíše slané pokrmy, dobře povařené obiloviny, luštěniny a zeleninu a také více potravin živočišného původu. Rozdíly lze rovněž pozorovat u lidí, kteří pocházejí z přímořských oblastí, a u těch, kdo vyrůstali ve vnitrozemí či v horách. Lidé narození v blízkosti moře jídávají více mořských plodů a ryb; lidé z hor dávají přednost tepelně upravovaným pokrmům; lidé z vnitrozemí bez hornatých oblastí dávají přednost docela průměrné stravě. Můžeme pozorovat také významné rozdíly mezi člověkem narozeným ve městě a na vesnici. Kdo se narodil a vyrostl ve městě, zejména v moderní době, jídával víc masově produkovaných pokrmů a takzvaně komercionalizovanou stravu. Ten, kdo se narodil a vyrostl na vesnici, jídával kvalitnější a přirozenější potravu. Od těchto rozdílů daných místem narození a dětství se odvíjejí rozdílnosti ve fyzické a duševní konstituci, které pak vedou k typickým poruchám, jak ukazuje tabulka dole.

Místo narození a rÛstu

Potenciální poruchy

Severnûj‰í, chladnûj‰í oblasti; horské oblasti

KoÏní choroby; hromadûní hlenu a tuku; vznik nádorÛ; poruchy jater a Ïluãníku

JiÏnûj‰í, teplej‰í oblasti; pfiímofiské oblasti

Poruchy stfiev, plic, jater, moãového mûch˘fie a také nemoci rozmnoÏovacích orgánÛ a nervové poruchy; nûkteré koÏní choroby a nádory; paral˘za a artritida

Mûstské oblasti

Komplexní poruchy, zejména v oblasti stfiev, plic a nervÛ a také reprodukãních orgánÛ

Venkovské oblasti

Jednodu‰‰í a jasnû dané choroby; ménû nemocí trávicího, reprodukãního a nervového systému

32


Strava v době těhotenství a růstu Kvalita stravy, kterou matka konzumuje v době těhotenství, a jídlo, jež sní dítě v době růstu, mají určující vliv na to, jaké konstituce daný člověk bude. Ovlivňuje to všechny formy a struktury těla, charakter a osobnost, kapacitu a funkční schopnost orgánů a žláz. Obecné tendence ukazuje následující tabulka:

Snûdené potraviny

Tendence

Obiloviny, fazole, vafiená zelenina

V‰eobecnû harmonick˘ metabolismus, fyzicky i du‰evnû aktivní a vyrovnan˘; ménû poruch; intuitivnûj‰í a estetiãtûj‰í povaha

Zelenina, zejména málo tepelnû upravená a syrová

Jemnûj‰í a skeptiãtûj‰í; koÏní nemoci, potíÏe d˘chacího a vyluãovacího systému; chronické stfievní obtíÏe

Ovoce, ‰Èávy, ofiechy

Sentimentálnûj‰í, nervóznûj‰í, citlivûj‰í; kritická povaha; poruchy a tendence k oslabení stfiev a trávicího a reprodukãního systému

Mléãné v˘robky

Jemnûj‰í, pomalej‰í mysli; tupûj‰í reakce; choroby kÛÏe, zahlenûnost, tuãnost; poruchy srdce a obûhového systému; poruchy jater, Ïluãníku a sleziny; nemoci pohlavních orgánÛ; více cyst, nádorÛ a rakovinného bujení

Maso, drÛbeÏ, vejce

Vût‰í tvrdohlavost a odtaÏitost, odhodlanost; materiálnûj‰í zamûfiení; ostré smysly; mechanické schopnosti; poruchy srdce a obûhového systému, nemoci tenkého stfieva a trávicího traktu, vznik nádorÛ a rakoviny

Cukr, med a dal‰í sladkosti

Mentální zmatky, schizofrenie, nervozita, obezita, cukrovka, nemoci kÛÏe, rÛzné poruchy smyslového vnímání a nervového systému, chronické potíÏe trávicí soustavy, nemoci ledvin a vyluãovacího systému, slabost reprodukãní soustavy

Kofiení a stimulanty

PodráÏdûnost, citová nejistota, abnormální krevní tlak, srdeãní a obûhové potíÏe, ledvinové nemoci a nemoci vyluãovacích orgánÛ, nûkteré koÏní problémy, nepravidelnost reprodukãní soustavy


33

Vliv rodiny, společnosti a kultury Při formování fyzické a duševní konstituce má důležitý vliv i to, jak se žije v dané rodině, bezprostřední komunitě a kultuře obecně. Vliv má také vzdělání. Tyto faktory ovlivňují, jak se v dané společnosti lidé stravují i jak se chovají a uvažují. Například imigranti do Severní Ameriky mají ve zvyku zachovávat v první a druhé generaci tradiční způsoby stravování a chování své původní země. Na stravování, morálku a etiku jedince mají také vliv různá náboženství jako katolicismus, protestantství, buddhismus, islám, judaismus, hinduismus, taoismus i konfuciánství. Buddhisté jídávají víc obilovin a zeleniny, protestanti se řídí všelijakými specifickými nařízeními. Judaismus také obsahuje řadu stravovacích příkazů a následovníci islámu zase dávají přednost mastnějším a kořeněnějším pokrmům. Ke změně stravovacích a společenských zvyklostí přispívá i vzdělání. Ti, kdo dosáhli nižší úrovně vzdělání, se řídí více tradičními zvyky rodiny, vzdělanější členové své chování v kuchyni i ve společnosti uvolňují – což znamená, že také využívají více potravin a konzumují i komerční potraviny. V tomto směru ke změně stravovacích a společenských zvyklostí populace přispívá i to, nakolik je daná země nebo společnost hospodářsky vyspělá. Proto se fyzická a duševní konstituce lidí začíná rychle měnit, jak se mění v moderní době úroveň vzdělání, kultury a hospodářských podmínek. Lidé, kteří žijí v oblastech izolovaných od moderního rozvoje, mívají i po fyzické a duševní stránce konstituci takovou, jakou měli i jejich předkové.

DIAGNÓZA KONSTITUČNÍCH TYPŮ V umění diagnózy může být konstituce určena několika metodami. Pojďme si je představit.

Stavba kostí Kvalita konstituce je patrnější ve stavbě a struktuře kostí. Svaly, kůže a další vnější části těla prozrazují zase více o úrovni kondice. Konstituci lze odhadnout pohmatem kostí, zejména v ramenou, pažích a nohou. Silnější a pevnější kosti naznačují, že je jedinec jangovější, silnější konstrukce. Tenčí a slabší kosti naznačují vyšší úroveň jinu,

34


tedy konstituci slabou a křehkou. První typ, jangový, bývá aktivnější fyzicky i po společenské stránce. Druhý, jinový, typ je aktivnější v uměleckém životě a myšlení.

Poměr velikosti hlavy k tělu Standardní poměr hlavy k tělu ve svislé délce je 1 : 7 (obrázek 2.2). Jestli je hlava menší, poměr je kupříkladu 1 : 8, fyzická a duševní konstituce je slabší než průměr, což má na svědomí kvalita potravy, kterou matka zkonzumovala v těhotenství. Na druhou stranu, jestliže je hlava delší než průměr, poměr je třeba 1 : 6, ukazuje to, že fyzická a duševní konstituce je mnohem silnější než u průměru a člověk bývá aktivnější v duševním i společenském životě. A – jangovûj‰í (▲) konstituce B – jinovûj‰í (▼) konstituce

1

B A

1

7

Obrázek 2.2 Pomûr mezi hlavou a tûlem

Obrázek 2.3 Rozdíly v˘‰ky


35

Výška Vyšší lidé mají jinovější konstituci, nižší lidé jsou konstituce spíš jangovější (obrázek 2.3). Vyšší mívají také víc duševních schopností a jsou náchylnější k onemocnění dýchacího a nervového aparátu. Menší lidé se zase věnují aktivnějšímu fyzickému a společenskému životu a zároveň častěji podléhají chorobám trávicího a oběhového ústrojí.

Úhel ramen Klesající ramena značí ženštější podstatu, která vyniká estetikou a ocení umění; hranatější ramena znamenají mužnější podstatu, jež oceňuje spíš fyzické a společenské aktivity a intelektuálnější myšlení (obrázek 2.4). Pokud jsou ramena spíš kulatá s dobře vyvinutými svaly, ukazuje to na vyrovnanost charakteru, který obsáhne duševní i fyzické aktivity a také estetiku a intelekt.

Hranatûj‰í ramena – muÏnûj‰í podstata

Klesající kulatá ramena – Ïen‰tûj‰í podstata

Nevyrovnaná ramena

Obrázek 2.4 Úhel ramen

Jestliže jsou ramena nevyrovnaná – jedno je výš než druhé –, naznačuje to, že orgány na straně vyššího ramene jsou slabší než orgány na straně s nižším ramenem. Zejména to platí pro plíce a tlusté střevo.

36


Ruce a nohy Větší a silnější ruce a chodidla jsou výsledkem jangovější stravy v době těhotenství, jež dává vzniknout robustnější vnitřní konstituci, a jinovější stravy v období růstu, které vedlo k rozrůstání periferních oblastí. Takový člověk bývá vnitřně fyzicky i duševně silný, ale zároveň přizpůsobivý a nadaný ve společenském a intelektuálním ohledu. Na druhou stranu, lidé s malýma rukama a chodidly vykazují fyzickou sílu, ale nejsou tak aktivní po duševní stránce. Dlouhé citlivé prsty na rukou a na nohou ukazují člověka, který dokáže lépe ocenit emocionální, umělecký a estetický svět. Krátké tlusté prsty na rukou a na nohou dávají tušit spíš fyzicky aktivního člověka, který se více vzpírá svému prostředí, ale nedokáže tak dobře ocenit duševní a duchovní záležitosti.

Stav svalů a kůže Měkčí svaly prozrazují jinovější konstituci, živenou spíš tekutinami, zeleninou a ovocem. Pevnější svaly ukazují na jangovější konstituci vyživovanou obilovinami, fazolemi, živočišnými produkty a více minerály. Hodně prozrazuje také stav pokožky. Na rozdíl od stavby kostí lze však svaly a stav kůže víc ovlivnit stravou a cvičením, protože měkké tkáně jsou utvářeny bílkovinami a tukem, zatímco kosti jsou tvořeny minerály. Svaly a kůže tedy ukazují jednak konstituci danou výživou matky v těhotenství a výživou v dětství, ale také prozrazují, jak fyzicky a duševně aktivní je jedinec v současnosti. Měkčí svaly a jemná pokožka ukazují na přizpůsobivějšího a mentálně orientovaného člověka. Pevnější a napjatější svaly a kůže naznačují, že daný člověk je orientován víc fyzicky a je aktivnější.

Další rysy Při diagnostice konstituce lze využít mnoha dalších fyzických rysů, řadu z nich si ještě probereme. Diagnóza pracuje mimo jiné s tvarem obličeje a hlavy, se zuby, velikostí a tvarem úst a očí, s délkou a úhlem obočí, s postavením těla i chováním a tak dále.


37

ANTAGONISTICKÉ A KOMPLEMENTÁRNÍ VZTAHY VE STAVBĚ A FUNGOVÁNÍ LIDSKÉHO TĚLA V diagnóze se pracuje s nacházením protichůdných (antagonistických) a doplňujících se (komplementárních) vztahů ve stavbě a funkcích, které ovlivňují konstituci a kondici. Ty důležitější si probereme v následující části knihy.

HLAVA A OBLIČEJ Souvztažnost tváře a tělesných orgánů Při vývoji v děloze funguje jako střed celé struktury pupek. Při porodu a po něm se tento střed bytí přesouvá k ústům a krku. To je jakási dělící hranice, od ní se vyvíjí horní a spodní část – hlava jako horní sféra a tělo jako ta dolní. Proto spolu tyto dvě části korelují, spodní partie hlavy zastupují horní část trupu (s výjimkou úst a ústní dutiny, které ukazují na stav trávicího traktu); střední oblast hlavy odpovídá středu těla a horní část hlavy zastupuje spodní část těla. Podle této zásady každá oblast na obličeji zastupuje některý orgán a jeho funkci v těle (obrázek 2.5). Tlusté stfievo

Moãov˘ mûch˘fi

Tenké stfievo

Játra Slezina Játra a Ïluãník Ledviny Tlusté stfievo Plíce PrÛdu‰ky Obrázek 2.5 Vztah ãástí obliãeje a orgánÛ

Slinivka Slezina a slinivka Îaludek Srdce Îaludek Dvanácterník Stfieva Pohlavní orgány

2. Konstituce a kondice

Recommend Documents