EXTERIÉR KONSTITUCE PLODNOST R ST ….
Katedra genetiky a šlecht ní Ivana Gardiánová
EXTERIÉR (zevn jšek)
internet
- soubor
všech morfologických znak
- soubor fyziologických znak (vn jší projev stavby, innosti tkání, orgán a partií t la zví ete) - zbarvení a pokryv t la
1
vyjad uje - p íslušnost ke druhu a plemeni, pohlaví, soulad a harmonii t lesné stavby, zdravotní stav, výkonnost, užitkové vlastnosti ZNAKY - morfologické (tvarové) na živém zví eti - exteriér na mrtvém zví eti - interiér - fyziologické (funk ní) - innost a funkce orgán a partií t la Vlivy - vnit ní (genetické) – druh, plemeno, genotyp, pohlaví, v k - vn jší (negenetické) – výživa + krmení, ošet ování, zacházení, pohyb zví at, využití, klima, ....
X www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....
SUBJEKTIVNÍ METODY
OBJEKTIVNÍ METODY
- lineární popis – popis stupn vývinu znaku mezi 2 extrémy , íselná škála 1 - 9 - slovní popis – t lesná stavba vyjád ena slovy - popis zna kovacím klí em – schematické smluvené zna ky
-
m ení t lesných rozm r – výška, ší ka, délka, obvod, úhel, hmotnost – úhlom ry, m ící hole, kružidla, pásková míra, .... vážení zví at – r zné typy vah dle druhu zví ete
- bodový systém – ur itý po et bod pro každý znak
- fotografování – zleva, kontrast, v klidu, všechny kon etiny, malá zví ata – st l, velká zví ata – p edvadišt
- p ímé za azení do t ídy – bez specifikace za azení do t ídy
- videosnímek – nejenom exteriér zví ete, ale i pohybová aktivita
2
1. t lesný rámec (TR)
Lineární popis
2. ší ka hrudníku (SH) 3. hloubka t la (HT) 4. hranatost (HRA) 5. sklon zádì (SKZ) 6. ší ka zádì (SRZ) 7. postoj zadních kon etin zezadu (PZZ) 8. postoj zadních kon etin z boku (PZB) 9. úhel paznehtu (UP) 10. p ední upnutí vemene (PUV) 11. rozmíst ní p edních struk 12. délka struk
2. Ší ka hrudníku (rozdíl jednoho bodu je diference o 2 cm, rozmezí je 13cm –29cm) 1 (velmi úzká zákl. hrudníku) 5 (st edn široká základna) 9 (velmi široká z.,široký postoj p. noh)
(RPS)
(DS)
13. hloubka vemene (HV) 14. výška zadního upnutí vemene (VZU) 15. záv sný vaz (ZV) 16. rozmíst ní zadních struk
(RZS)
www.holstein.cz/metodika
Popis zna kovacím klí em
3
M ení t lesných rozm r
KRAJINY NA T LE ZVÍ AT -
p i posuzování exteriéru zví at znát krajiny t la (topografická anatomie)
- pomysln ohrani ené ásti t la v tšinou s kost ným podkladem, ástí kosti, orgány i svaly
4
ZBARVENÍ ZVÍ AT •
pigmenty – vnit ní - dusíkaté melaniny vznikající v t le zví ete jako výsledek genotypem ovládaných enzymatických konverzí substrátu, – vn jší – organické (karotenoidy) i anorganické (fosfore nany) látky získané potravou
•
odznaky (odchylky) od základního zbarvení srsti mohou být vrozené i získané.
•
zbarvení je pouze u n kterých plemen typickým plemenným znakem.
•
význam pigmentace zví at: estetický, identifikace, užitkovost
•
albín, ryzák, hn dák, b louš, vraník ......................
K ŽE ZVÍ AT •
p edstavuje po zabití zví ete surovinu k dalšímu zpracování na od v, obuv i galanterii.
•
zpracovává se tzv. in ním (vyd lávání) na dva základní produkty
• • •
konina k výrob sportovních pot eb a obuvi, d tské obuvi hov zina k obuvnické a galanterní výrob teletina k produkci drahé usn zpracovávané na luxusn jší obuv a galanterii skopovice k výrob brašná ské a obuvnické kozina k výrob rukavic, od v vep ovice ve výrob galanterie, od v , brašná ství jelenice výroba rukavice, od vy krokodýlí a hadí k že (galanterie) pštros (galanterie)
• • • • • •
– use i holina zbavená chlup , pokožky i podkoží v zásadité lázni – kožešina in na šetrným zp sobem vždy v kyselé lázni
5
POKRYV T LA – SRST • • • • • • • •
srst zví ete – surovina pro textilní pr mysl i pro kartá nictví chlupy zví at vhodné na výrobu p íze se nazývají „vlna“. vlákna živo išného p vodu: · vlna – wool – vlákno ze srsti ovce domácí · mohér – mohair – vlákno ze srsti angorské kozy · kašmír – cashmere – vlákno ze srsti kašmírové kozy alpaka – alpaca – vlákno ze srsti lamy · · angora – angora – vlákno ze srsti angorského králíka
• •
srst savc tvo í základní typy chlup dle výskytu kory a d en : · podsada – jemné chlupy bez d en , které nejsou srstí stálou a v jistém období vypadávají (línají), chlupy podsady tvo í vlnovlasy vlna ských ovcí, které však nelínají · pesíky – siln jší chlupy s d ení, asto nelínají. Tvo í chlupy žínité, které tvo í ohon, h ívu, rousy (u koní chladnokrevných na volární ásti sp nky), u prasat se nazývají št tiny · polopesíky – též chlupy p echodné, které obsahují d e jen v ásti chlupu, vyskytují se u kožešinových zví at
• •
•
typ osrst ní je pod genetickou kontrolou, mutací pak vzniklé d di né odchylky typu osrst ní od normálu – angorismus, rexixmus, alopecie
•
na kvalitu srsti zví at mají vliv initelé – vnit ní - druh, plemeno, v k, intenzita innosti endokrinních žláz (štítné žlázy) – vn jší - výživa, klimatické vlivy, ošet ování
•
srst zví at reaguje na klimatické zm ny v pr b hu roku línáním: – · stálé – opadávání vlas , žíní v pr b hu celého roku – · sezónní – vým na srsti v krátkém asovém úseku 1 – 2x ro n , na ja e a na podzim líná v tšina kožešinových zví at – v té dob není kožka kvalitní – · dle v ku – vym ují srst mlá ata ve v ku okolo 5 – 6 m síc , tak vým na srsti mlád te m že znamenat i zm nu zbarvení zví ete
6
POKRYV T LA - PE Í •
pero se skládá – stvolu ( ást stvolu v k ži je brk, nad k ží osten) – praporu
•
pe í – krycí (obrysové), prachové, prachovité, št tkovité, št tinovité, nitkovité
•
stavba pe í je pod genetickou kontrolou, vyskytují se d di né zm ny – hedvábnost pe í a kade avost pe í.
•
initelé ovliv ující pe í jsou – vnit ní – druh a plemeno, innost štítné žlázy a brzlíku – vn jší – klima, výživa
•
vým na pe í (p epe ování) - pelichání – probíhá 1x ro n na podzim cca 2 – 3 m síce, dr bež nesnáší, u vodního ptactva m že dojít k p epe ení na ja e a na podzim.
Ozna ování zví at •
ádné ozna ení umož uje identifikaci a nezam nitelnost základní podmínka úsp šného chovatelství
• •
hospodá ská zví ata - dle požadavku zákona . 154/2000 Sb. o šlecht ní, plemenitb a evidenci hospodá ských zví at ostatní - ozna ování na základ ádu p íslušného chovatelského svazu, organizace
•
z hlediska metody - snadná zjistitelnost, dobrá itelnost a trvanlivost dle ú elu ozna ení.
•
z hlediska aplikace - jednoduchost provedení (souvisí s cenou), nepoškození k že, nenarušení vzhledu zví ete (estetické hledisko).
• •
ozna ování zví at a) do asné – ozna í zví e na omezenou dobu, odstranitelné z t la zví ete, nap . ozna ení barvou, barevným zna kova em, vyst íháním zna ky do srsti, obojky, visa ky, hrudní pásy, ušní visa ky a ter e, náušnice, k ídelní zna ky, nožní kroužky b) trvalé – ozna í zví e na celý život, neodstranitelné
•
• • • •
tetování – tetovací pistolí nebo klešt mi u zví at se sv tlou k ží výžeh – žhavou nebo podchlazenou kovovou zna kou vrubování – klešt mi vytvo ené zá ezy do boltce ucha tvo í íselnou kombinaci mikro ip – ip uzav en ve sklen ném intaktním obalu asi 14 mm délky a pr m ru 2 mm. Zavádí se pod k ži implanta ní pistolí do oblasti ucha, krku. íselný kód ipu je možno íst tecím za ízením, které ip aktivuje signálem (pasivní elektronické ozna ení).
7
•
N kdy se používá aktivní elektronické ozna ení pomocí vysíla ky se zdrojem (ozna ení pro etologické pokusy).
•
Ozna ování a identifikaci hospodá ských zví at se v nuje velká pozornost v souvislosti s implementací legislativy Evropské unie – Rada Evropy ve snaze zabránit ší ení nebezpe ných nemocí u skotu p ijala Sm rnici . 92/102/EEC, která zavádí povinnosti chovatel p i registraci zví at, vzhledem ke lenství R v EU musí být Sm rnice pln respektována.
•
V R platí vyhláška MZe . 136/2004 Sb. o ozna ování a evidenci zví at a chov , jejímž cílem je zajistit spolehlivé ozna ení zví at, informace o místu narození a pohybu zví at po celou dobu života (viz Koncepce národního systému). Záznamy o zví atech jsou shromaž ovány Úst ední evidenci hospodá ských zví at zajiš ované eskomoravskou spole ností chovatel a.s. ( MSCH a.s.). Ozna ování, evidence zví at je podporována dotací Mze.
KONDICE, VZTAH ZVÍ ETE A PROST EDÍ - ada definicí konstituce dle r zných autor , klasická Bílkova (1933) „Konstituce je stupe zdraví daného jedince jako výsledek anatomické struktury a fyziologické innosti tkání a orgán t la. Navenek se projeví ur itým stupn m reaktivnosti na okolí a r znou odolností v i škodlivým vliv m.“ - geneticko-imunologický pohled „Konstituce je geneticky podmín ná reak ní schopnost individua na vlivy vn jšího prost edí všeho druhu, jejichž p sobnost je ohrani ena druhov specifickou normou reakce.“
8
1. Habitus neboli vn jší vzez ení zví ete - podmín n anatomickou stavbou, funk ností orgán t la jako celk pod vlivem d di nosti i prost edí Habitus dýchací (typus respiratorius) – 1. extrém s dlouhým hrudníkem, poslední žebra šikmo uložená, celkov štíhlá stavba t la s jemnou k ží a dob e vyvinutým ob hovým aparátem - mlé ná plemena skotu, plnokrevník a lehký teplokrevník, plemena oha a chrt
www.celysvet.cz
Habitus výkrmný (typus digestivus) – 2. extrém s hlubokým, širokým a sudovitým hrudníkem, žebra tém kolmo k páte i, celkov zavalitá plná stavba t la s velkým b ichem a vrstvou podkožního tuku - klasická výkrmná plemena skotu, prasat, ovcí, t žcí chladnokrevníci
home.foni.net/ ~nando-xx/kalte.htm www.dsz.unito.it
9
Habitus svalový (typus muscularis) - odvozen od p edchozího extrémního typu prodlouženým rámcem t la a zejména mohutným vývinem svalstva s minimem uloženého tuku - moderní masná plemena prasat (Pietrain, Duroc), skotu (Belgické modro-bílé, Limousine, Charolais), ovcí (Suffolk, Berrichone), n která teplokrevná i chladnokrevná plemena koní, z plemen ps boxer, doga, bullteriér
www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....
2. Komplexe vyjad uje vrozený i b hem života získaný zp sob fyziologické funkce tkání a orgán t la komplexe s pr m rnou oxida ní inností - výdej energie se rovná p ibližn p íjmu, výrazn se nem ní hmotnost zví ete v dosp losti, neukládá se tuk - habitus svalový komplexe se zvýšenou oxida ní inností - typem se zvýšenými rozkladnými pochody, v dosp losti se nezvyšuje hmotnost, naopak p i zhoršeném p ívodu živin zví e snižuje hmotnost, protože vytvá í produkt (mléko, práci) na úkor tkání vlastního t la - habitus dýchací komplexe se sníženou oxida ní inností - typem se zvýšenými asimila ními (skladnými) pochody, zví e p etvá í živiny ve tkán t la a zvyšují hmotnost - habitus výkrmný
10
3. Temperament (letora) - stupe dráždivosti a reaktivnosti nervové soustavy na základ
vzruchu a útlumu, zakládá schopnost zví ete vnímat rozdílné podn ty vn jšího prost edí a adaptovat se bez neúm rných reakcí
·
živý (sangvinik) – klidné, p im en reagující na podn ty, podrážd ní a útlum je v rovnováze, reflexy se utvá ejí rychle a p etrvávají, zví e se snadno u í a p izp sobí. Temperament ohnivý je extrémem živého – reakce na podn t je prudší, zví e je lekavé, agresivní, h e ovladatelné
·
nervózní (cholerik) – nízký práh p evládající dráždivosti, prudkost, nervozita, rychlé reakce, dráždivé, citlivé na všechny podn ty, h e ovladatelná až umín ná, p i v tší zát ži podléhají neurózám
·
klidný (flegmatik) - podrážd ní a útlum silné a v rovnováze, s pomalým pr b hem, reflexy a reakce pomalejší, tvo í se pomalu, dlouho p etrvávají, asto mohutná silná zví ata (chladnokrevná plemena koní, masná plemena skotu, prasat)
·
apatický (melancholik) - extrém klidného temperamentu, podrážd ní a útlum slabé, p evládá útlum s pomalou reakcí, pomalá tvorba reflex , zví e pomalé, málo u enlivé, h e ovladatelné a p izp sobivé - kastráti (valach, v l).
Na základ t í složek konstituce se v chovatelské praxi ur uje typ konstituce konkrétního zví ete jako charakteristika se vztahem k jeho využití: · konstituce pevná (tvrdá) – harmonická, typická stavba t la, dobrý vývin tkání a orgán , živý t., pevné zdraví a odolnost · konstituce jemná – zeslabení pevné k. šlecht ním, jemn jší stavba t la, komplexe se zvýšenou oxidací, dýchací habitus a živý t., horší adaptabilita, zvyšení náro nosti na podmínky prost edí, špatné podmínky – horší užitkovost · konstituce slabá – extrém jemné k. u p ešlecht ných, specializace a vysoká výkonnost naruší rovnováhu organismu a odolnost, útlá, slabá kostra a osvalení, oslabená vazba kon etin k t lu, slabá ídce osrst ná k že, t. nervózní, adaptabilita snížená, k udržení užitkovosti a zdraví držet bezpodmíne n v optimálních podmínkách · konstituce hrubá – mén šlecht ná plemena, zevn jšek hrubý, nesouladné, klidný, komplexe se sníženou oxida ní inností, typická nízká užitkovost, dobrá adaptabilita · konstituce lymfatická – zví ata s vysokou hmotností, rozsáhlé podkožní a mezisvalové vazivo, svaly a klouby neznatelné pod houbovitou k ží, komplexe s extrémn sníženou oxida ní schopností, malá výkonnost a odolnost
11
Nové p ístupy v hodnocení konstitu ní zdatnosti: 1. adapta ní výkonnost organismu – hodnocení postrádá exaktní test vhodný pro praktické využití, chovatel by m l sledovat adaptaci i nedostate nost zví at na zát že (transportní, psychosociální, alimentární, výkonnost, b ezost, porod), adapta ní nedostate nost zejména u šlecht ných zví at v intenzivních chovech (syndromy prasat aj.) 2. odolnost organismu v i nemocem - s ohledem na druh, plemeno, jedince 3. fittnes a dlouhov kost – charakterizovaná též v sou asnosti jako p ežitelnost, tj. podíl zví at, který se dožívá ur itého v ku v chovu a je aktivní v reprodukci stáda.
Nejb žn jší typy kondice: · chovná (plemenná) – dobrý fyzický stav, pro úsp šnou reprodukci · pracovní – stavu pro požadovanou výkonnost · výkrmná – velmi dobrý výživný stav, p íjem množství krmiva a tvorba zejména svalstva, p ípadn tuku · pastevní – výsledek pobytu na pastv , stupe výživy dle úživnosti pastvy s dobrým zdravotním stavem a neupraveným zevn jškem · výstavní - výsledek p ípravy pro výstavu – nadpr m rný výživný stav, bezvadná úprava zevn jšku · hladová – výsledek nedostate né výživy i nemoci, nežádoucí - týrání zví at
12
ranost - schopnost rychlejšího r stu, asn jšího dosažení pohlavní, chovatelské a t lesné dosp losti než je pr m rná doba dosp losti plemen i druhu plemena krajová, primitivní jsou ve vývinu pozdní. dlouhov kost - schopnost zví ete dosahovat vyššího v ku p i zachování požadované úrovn užitkovosti, cenná vlastnost zmenšující podíl neproduktivního období života (odchov), sníží se náklady/jednotku produkce/život, cenná zejména u plemenných zví at, negativní vztah k ranosti v chovu skotu je v posledních letech používána p ežitelnost jako podíl krav, které dosahují stanovené v kové hranice, nebo ji p ekro í.
vliv prost edí na zví e
abiotické faktory - makroklimatické, mikroklimatické biotické faktory trofické faktory
K omezení negativních vliv má p ispívat zákon . 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování zne išt ní (IPPC), na jehož základ jsou ke své innosti povinny podniky získat tzv. integrované povolení. Zákon se týká v sou asnosti asi 450 zem d lských a 220 potraviná ských podnik r zné kategorie. Integrované povolení musí získat podnik intenzivního chovu dr beže nebo prasat s kapacitou více než (rozhodující je projektovaná kapacita): • · 40 000 kus dr beže • · 2000 kus prasat ve výkrmu (nad 30 kg hmotnosti) • · 750 kus prasnic Za ízení uvedená do provozu do 30. 10. 2000 musí získat povolení do 30. 10. 2007. Za ízení uvedená do provozu do 1. 1. 2003 musí podat žádost o povolení do 31. 3. 2003. U nových staveb je povolení pot ebné pro kolaudaci nebo pro vydání stavebního povolení.
13
• • • • • • • • • • • • • • •
Žádost o integrované povolení je velmi podrobný dotazník zahrnující : · Popis za ízení a inností podniku · Doprava související s provozem · Popis surovin a látek spot ebovávaných a produkovaných provozem · Palivo-energetická situace podniku · Emise z jejich zdroje · Charakteristika stavu a ovlivn ní dot eného území · Popis opat ení k zacházení s vznikajícími odpady · Systém monitorování vliv na životní prost edí · Popis plánovaných opat ení k prevenci, návrh závazných podmínek a pln ní Stavby a za ízení pro chov hospodá ských zví at m žeme chápat jako zdroje zne išt ní, s ohledem na velikost mohou být d leny na: · velké zdroje – koncentrace od 500 ks skotu, od 5000 ks prasat, od 50 000 ks dr beže · st ední zdroje – koncentrace 188 – 499 ks skotu, 500 – 4 999 ks prasat, 1000 - 49 999 ks dr beže · malé zdroje – do 179 ks skotu v etn , do 499 ks prasat v etn , do 999 ks dr beže v etn .
PLODNOST Plodnost - komplexní vlastnost, která je výsledkem schopností samc a samic poskytovat zdravé potomstvo v optimálním po tu za ur itý as. Plodnost samc - schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení do pohlavního ústrojí samice. Plodnost samic - schopnost pravidelné reprodukce tj. pravidelným pohlavním cyklem, zab eznutí a porození zdravého a životaschopného mlád te. Nejd ležit jší užitková vlastnost hospodá ských zví at, všechny užitkové vlastnosti jsou funkcí plodnosti. Plodnost hodnotíme u jednotlivých zví at, v rámci skupiny a u jednotlivých druh hospodá ských zví at.
14
Ukazatele plodnosti - skot • • • • •
délka SP (service perioda, mezib ezost, neb ezost) - od porodu do nového zab eznutí: 60 - 90 dní mezidobí - sou et dn SP + délka b ezosti - od porodu do porodu: 350 - 380 dn insemina ní interval - doba od porodu (zmetání) do 1. inseminace: 57 - 67 dn insemina ní index (index zab ezávání) - po et inseminací nutných k zab eznutí: 1,1 - 1,6 index plodnosti - p i hodnocení celoživotní užitkovosti
Foto: Ivana Gardiánová
Plodnost ve stád •
b ezost po 1. inseminaci - % zab ezlých plemenic po 1. inseminaci
•
% celkové b ezosti (po všech inseminacích) - % plemenic zab ezlých po všech inseminacích z celkového po tu 1. inseminovaných
• • •
hrubá natalita - po et všech narozených telat na 100 krav istá natalita - po et živ narozených telat na 100 krav natalita krav - po et telat narozených na 100 krav za 1 rok po ode tení telat od prvotelek
Ukazatelé ranosti stá í - p i 1. zapušt ní - p i 1. zab eznutí - p i 1. otelení
15
Ukazatelé plodnosti u prasat • • • •
množství selat v jednom vrhu - dobré 10 - 12 kus délka mezidobí (150 dní) % zab ezávání po 1. inseminaci velkochovy 80 - 85 % intenzita reprodukce - 2 vrhy do roka
ZOO Chomutov
Ukazatelé plodnosti u ovcí • • • •
internet
po et narozených jeh at na 100 bahnic (ovcí) -140 - 150 % mortalita jeh at – 1 % po et odchovaných jeh at po et zab ezlých matek ze všech zapušt ných - 80 - 90 % Ivana Gardiánová
Ukazatelé plodnosti u dr beže •
potenciální plodnost - po et vajec snesených za ur ité období – snáška vajec podle druh
•
skute ná plodnost - líhnivost vajec z vajec vložených do líhn – 65 - 85 % podle druhu SP PP Perli ky 70 - 75 % 140 - 200 vajec Pštrosi 50 - 70% 40 - 60 vajec Slepice – nosný typ 80 – 85 % 290 - 340 vajec Slepice – masný typ 80 – 85 % 150 - 170 vajec Kachny 75 – 80 % 150 - 300 vajec Kr ty 75 – 80 % 90 - 120 vajec Husy 65 – 70 % 50 - 70 vajec Bažanti 50 - 60 % 40 - 60 vajec K epelky japonské 40 - 60 % až 300 vajec
• • • • • • • • • •
Ivana Gardiánová
16
Po et narozených mlá at •
Unipara – 1 (2) mlá ata – k , skot, srna, la
Multipara – 2 a více potomk – ovce (2 x 2 - 4 a více) – koza (2 x 2 - 4 a více) – prasnice (2 x 6 - 15) – pes, ko ka (2 x 4 - 16) – králík (6 x 4 - 12)
•
Ivana Gardiánová
Ivana Gardiánová
Um lá neplodnost - kastrace, sterilizace Kastrace - zastavuje se produkce spermií i vají ek a hormonální innost pohlavních žláz Sterilizace - zabrání se oplodn ní p i zachování hormonální innosti pohlavních žláz • • • • • • •
h ebec býk kanec kohout beran kozel pes
• • • • • • •
valach v l vep kapoun skopec h up fešák
17
Dosp lost a využití k plemenitb Skot
Prasata
Koza
Ovce
Kon
Pes
Ko ka
Pohlavní dosp lost (m s.)
6 – 14 6 – 14
6–8 6-8
6–8 6-8
4–6 5 - 12
8 – 16 6 – 20
6 – 12 7 - 14
7–9 7-9
Chovatelská dosp lost (m s.)
12 – 14 15 - 20
8 - 18
12 – 15 12 - 15 12 – 15 10 – 24
36 – 52 36 – 48
12 18 - 24
18
T lesná dosp lost (roky)
4-5
1,5 - 2
2,5 - 3
2-4
T. 6 – 7 Ch. 5 – 6
2- 3
1–1,5
Délka doby využití k plemenit. (roky)
8 - 15
3–4
6-8
5-6
15 – 18
8 - 12
4 –5
Senilita ve stá í (roky)
20 - 30
7 - 10
12
10 - 12
25 – 30
8 - 14
6–7
Smrt ve stá í (roky)
25 - 30
15 - 20
20 - 25 15 - 20
35 - 40
10 - 20 8 – 10
Ukazatele plodnosti Skot
Prasata
Kozy
Ovce
Kon
Typ celoro n celoro n sezónn sezónn sezónn pohlav. polyestr. polyestr. polyestr. polyestr. polyestr. cyklu Délka pohlav. 21 21 21 14 - 19 21 cyklu (dny) Délka íje 18 24 - 96 36 24 - 36 3 – 5 dní (hod) Délka 285 115 150 150 333 b ezosti (dny) 3. – 5. den Doba 2. pol. íje 2. den íje 2. pol. íje 2. pol. íje íje zapoušt. Délka 305 56 – 85 316 100 - 140 120 - 240 laktace (dny)
Pes
Ko ka
diestr.
diestr. s.p.
J,P
21
8 - 14
6-8
63
56-68
9. – 13. den íje 42 - 52
42
18
Plodnost samc • • •
tvorba pohlavního hormonu - testosteronu sperma (ejakulát) - spermie a plasma plasma - sekrety p ídatných pohlavních žláz - tvo í vhodné prost edí spermiím, umož ují pohyb a dodávají energii – beran, kozel - 10 % plasmy -------- 0,5 - 2 ml ejakulátu – býk - 50 % plasmy ----------- 2 - 10 ml ejakulátu – h ebec - 90 % plasmy -------- 30 - 300 ml ejakulátu – kanec - 80 % plasmy --------- 100 - 700 ml ejakulátu
•
oplozovací schopnost spermií - dle druhu (skot) 24 hodin až (dr bež) n kolik týdn
•
kapacitace spermie - dozrání pobytem v pohlavních orgánech samice a stykem se sliznicí a sekrety d lohy a vejcovod – dle druhu 1,5 až 5 hodin
P ipoušt ní samcem •
p irozené p ipoušt ní – p ipoušt ní volné - skupina samic s 1 i více samci ve stád a pá ení dle íje samic – p ipoušt ní skupinové (harémové) skupina samic a 1 plemeník v p ipoušt cím období – p ipoušt ní „z ruky“ - k pá ení p edvedeni samec i samice tzv. „na ruce“, kontrola chovatele
– plemeník musí být licentován podle zákona
19
inzetnet
•
inseminace (um lé oplod ování) – odb r spermatu do um lé vagíny – hodnocení spermatu – ed ní a vytvo ení insemina ní dávky • (polyvinylchloridové trubi ky nebo ampule)
– kryokonzervace v tekutém dusíku (-196°C) – vlastní inseminace - zapravení do samice
• • • •
inzetnet
h ebec 3-4/týden, 50-60/rok …….... inseminace 200 - 250 býk 3-4/týden, 80-120/rok ….......inseminace p es 5 000 kanec 2-3/týden, 30-40/rok ….…….inseminace až 2 500 kozel, beran 12-20/týden, 80-120/rok ......inseminace až 5 000
•
na plodnost p sobí – vnit ní faktory - druh, plemeno, v k – vn jší faktory - výživa, ošet ování, pohyb, teplota, sv tlo, využívání
•
p. potenciální - dána produkcí spermií a parametry ejakulátu
•
p. skute ná - daná po tem zab ezlých plemenic a po tem mlá at p ipadajícím na porod
•
p. samc se hodnotí – % zab ezlých samic - ze všech zapušt ných i inseminovaných – insemina ní index - po et inseminací nutných k zab eznutí (dobrý do 1,6) – index plodnosti - hodnocení komplexn % b ezosti po plemeníkovi s ohledem na stáda a insemina ního technika a ostatní plemeníky, výpo et se provádí pro jednotlivé plemeníky
20
Plodnost samic •
tvorba pohlavních bun k (vají ek), pá ení a vytvo ení prost edí pro vývin zárodku a plodu do doby porodu
•
tvorba pohlavních hormon - estrogeny a progesteron
•
ovulace - uvoln ní vají ka z Graafova folikulu – spontánní - v íji bez závislosti na pá ení (kráva, klisna, prasnice) – provokovaná - ovulace po pá ení nervovým podrážd ním (ko ka, králice) – vn jší projev ovulace je íje (estrus)
Pohlavní cyklus •
•
zm ny v chování – neklid, vokalizace, vyhledávání t lesného kontaktu, v optimální dob íje stojí klidn , prasnice tzv. „reflex nehybnosti“ íjové chování – kráva se „b há“ , prasnice se „bouká“, koza se „prská“, klisna se „h íná“, fena se „hárá“, ko ka se „mrouská“
•
mezi íjemi - období íjového cyklu
•
dle po tu íjí za rok jsou zví ata – monoestrická - íje 1 x rok - divoká zví ata, srna, la – diestrická - íje 2 x ro n - ko ka, fena – polyestrická - íje vícekrát do roka • celoro n - kráva, prasnice, mor e, potkan • sezónní - cykly na ja e a podzim - klisna, ovce, koza
21
•
fáze íjového cyklu - (21 dní) – proestrus - p íprava na íji (3 dny) – estrus - vlastní íje (1 - 2 dny) – metestrus - po íjové zklid ovací období (cca 4 dny) – diestrus - mezi íjové období klidu
R ST a VÝVOJ •
R st je projevem postihujícím zm ny kvantitativního charakteru, jehož základem je množení a zv tšování bun k, tkání, orgán t la, což se navenek projeví zv tšováním hmotnosti, objemu, povrchu a rozm r zví ete.
•
Vývoj je projevem postihující zm ny kvalitativního charakteru nov vznikajícího organismu - d ležitou složkou vývoje je diferenciace, daná kvalitativními zm nami p i kterých dochází k funk nímu odlišení bun k, tkání a vznik orgán jedince.
22
VÝVIN •
termín v zootechnice pro vyjád ení stupn r stu a vývoje zví ete
•
je jev komplexního charakteru
• •
výsledek interakce genotypu zví ete a konkrétních životních podmínek význam chovatelský a ekonomický - tvorba nových jedinc , tvorba hmotnosti t la - produkce masa
Vývojová stádia Stádium prenatální (p ed narozením) - od oplození po porodu vylíhnutí)
(vrhu,
– 1. období embryonální (zárodku) - od embrya do dob e diferencovaného plodu – 2. období fetální (plodu) - od období ukon ené diferenciace tkání a orgán a kon í narozením
www.albany.edu/genomics/ transgenics-mouse.html
fetus (plod) vysp lejší stádium zárodku od druhé t etiny b ezosti
medicine.ucsd.edu/ cpa/dog.htm
23
Živá hmotnost narozených (vylíhnutých) mlá at Druh h íb tele jehn k zle sele králí e ku e kachn
Hmotnost p i narození 55 kg 38 kg 4 kg 3 kg 1,3 kg 50 g 40 g 56 g
Rozmezí 40 - 70 kg 26 - 45 kg 2,5 - 5 kg 2,5 - 4,5 kg 1,2 - 1,5 kg 40 - 60 g 38 - 42 g 55 - 58 g
Stádium postnatální (po narození) - od narození (vylíhnutí) do smrti – 1. období mlé né výživy – mlezivo, mléko, mlé ná náhražka – 2. období odstavu a výživy pevnou potravou - za átek nezávislosti na matce
24
– 3. období pohlavního dospívání - tvorba pohlavních bun k a pohlavních hormon zm ny zevn jšku, formování individuality mlád te
– 4. období chovatelské dosp losti - zví e se využívá k plemenitb , samice 70 - 80 % hmotnosti celkové
– 5. období t lesné dosp losti - ukon ení r stu kostry
– 6. období stárnutí a smrti - pozdní v k, opot ebení organismu
25
R st a r stové k ivky •
absolutní r st a obecná k ivka absolutního r stu
•
pr m rný denní p ír stek + k ivka
•
relativní r st a k ivka relativního r stu
•
k ivka - grafické znázorn ní r stu
•
k popisu reálné r stové k ivky - ada funkcí nej ast ji používány pro dobrou shodu teoretických a reálných hodnot hmotnosti – Brodyho r stová k ivka – Gompertzova r stová k ivka – Richardsova r stová k ivka
Absolutní r st • vyjad uje zvýšení m ené jednotky (nap . hmotnosti, výšky, obvodu hrudníku) v závislosti na ase, ukazatel kvality chovu a ur ení doby porážky • BI = bod inflexe (zvratu) • v tomto bod k ivka m ní sv j charakter • dosažen nejv tší denní p ír stek • v BI mají velká HZV 60-70% porážkové hmotnosti
• Ra = H2 – H1 (H2 - hmotnost na konci, H1 - hmotnost na za
átku)
• Legenda: – I = autoakcelera ní fáze (a = r stová elevace), fáze zrychleného r stu – II = autoretarda ní fáze (b = r stová deprese), fáze zpomaleného r stu
26
K ivka absolutního r stu kg
bod zvratu
BI
II (b) r stová deprese
I (a) r stová elevace
m síce
Relativní r st • nejlépe vystihuje vlastní r stovou intenzitu jedince a její pokles s p ibývajícím v kem • je mírou intenzity r stu • vyjád en v relativních p ír stcích (%)
• R (%) = [(H2 - H1)/H1] x 100 •
(H1 1 - hmotnost na po átku období, H2 2 - hmotnost na konci období)
27
K ivka relativního r stu
%
klesá s v kem
m síce
Pr m rný denní p ír stek • vyjad uje pr m rné denní p ír stky za pravideln se opakující asové úseky
Rdp= (H2 - H1)/t • (H1 1 - hmotnost na po átku kontrolního období, H2 2 - hmotnost na konci kontrolního období, t - doba kontrolního období ve dnech)
• •
u odchovu optimální hodnoty u výkrmu maximální hodnoty – skot: 0,7 - 1,5 kg – prasata: 0,7 - 1 kg – ovce: 0,18 - 0,25 kg – dr bež: 0,025 - 0,03 kg – králík: 0,027 kg
28
K ivka pr m rného denního p ír stku vysoký denní p ír stek
BI
kg
nízký denní p ír stek
m síce
Nerovnom rnost r stu - ALLOMETRIE •
projevuje se r znou rychlostí r stu ástí t la v i sob celku a následnými zm nami v proporcích
•
allometrie pozitivní - rychlejší r st ásti t la než r st celku
•
allometrie negativní - pomalejší r st ásti t la než r st celku
–
–
•
i
(k>1)
(k<1)
isometrie proporce se nem ní, ásti rostou stejn rychle – (k=1)
29
Kompenzace r stu •
intenzivn jší r st (než normální) v období po omezeném p ísunu živin, kdy došlo k zaostání r stu
•
pozorováno - lepší využívání živin a ekonomi t jší r st
ízení r stu - pohlavní hormony (steroidy) - zákaz - nep íznivé pro zdraví
- STH (somatotropin) - zákaz v R a EU
Faktory p sobící na r st •
vnit ní initelé – – – – –
•
druh plemeno genotyp jedince pohlaví v k
vn jší initelé – maternální efekty - mate ské t lo omezuje r st mlád te (mlá at) – výživa a krmení – klima • teplota • sezónní vlivy
– technologický systém chovu a management • vliv odstavu • pracovní využití zví ete • využití v reprodukci
30
