R ST A VÝVOJ OVOCNÝCH D EVIN Životní ili v ková období ovocné d eviny Vyklí ením semene za íná ovocná d evina nový životní cyklus, prochází životními ili v kovými obdobími, a to obdobím r stu, obdobím plodnosti a obdobím stárnutí. Jednotlivá období p itom nelze chápat izolovan , nebo jedno p echází do druhého a má svou fázi nástupu, vrcholu i poklesu. Doba trvání jednotlivých období je r zná podle druhu, podnože, odr dy, ekologických podmínek a zásah agrotechniky. Každé jednotlivé období m že procházet pomaleji nebo rychleji. Ke každému období pat í ur itá nutná agrotechnická opat ení ( ez, hnojení, ochrana, závlaha atd.). Z hlediska maximálního užitku, který m že ovocná d evina za sv j život poskytnout, je d ležité, aby p stitel dokázal vhodnými zásahy co nejvíce prodloužit období plodnosti. Období r stu Období r stu za íná vyklí ením semene nebo zako en ním vegetativn množené podnože a kon í za átkem plodnosti ovocné d eviny. v tomto období zam ujeme celou agrotechniku ve školce a na trvalém stanovišti tak, abychom zajistili zdravý r st d eviny a promyšleným ezem i racionální výživou vytvo ili žádaný p stitelský tvar s pravidelným ov tvením plodného d eva. Ve školce je to úprava podnože, po našt pování tvarujeme št povance ezem ( ez obrostu a ez na korunku) a po výsadb na trvalé stanovišt zajiš ujeme vlastním výchovným ezem úpravu kosterních v tví a rozmíst ní plodného obrostu až do za átku plodnosti.
Období plodnosti Období plodnosti se má vyzna ovat intenzívní a pravidelnou plodností. Navazuje na období r stu. Charakteristická pro n je tvorba plodného obrostu uvnit celé koruny a p im ené nar stání (prodlužování) kosterních v tví s novým plodným obrostem. Kon í odumíráním plodného obrostu uvnit koruny a tvorbou plodného obrostu jen po obvodu koruny bez dalšího prodlužujícího r stu koruny. V tomto období vyžaduje ovocná d evina udržovací ez ili pr klest, kterým zajiš ujeme sv telné pom ry uvnit koruny, a tím i p im enou asimilaci. Krom toho v tším i menším pr klestem m žeme upravovat rovnováhu mezi r stem a plodností. Období stárnutí Období stárnutí se ohlašuje silným prosýcháním plodného obrostu uvnit koruny a tvorbou plodného obrostu po obvodu koruny. v pokro ilejší fázi tohoto období se obnovuje r st nových letorost a výhon u paty koruny, tzv. vlk . Kosterní v tve prosýchají, koruna se zmenšuje. v kone né fázi odumírají celé v tve i s kmenem a obnovuje se r st od paty (z ko en ) ovocné d eviny. V kovými obdobými procházejí v echny d eviny, ovšem délku trvání jednotlivých období m že p stitel do zna né míry ovlivnit nap . volbou podnože, odr dy a stanovišt a také vhodnou agrotechnikou ( ez, výživa atd.). Z ekonomického hlediska máme zájem p edevším na co nejdelším období plodnosti.
Fenologické fáze (Fenofáze) Na rostlinách m žeme každoro n za vegetace pozorovat ur itý sled životních projev . Ovocné rostliny raší, kvetou, tvo í
plody a ukon ují vegetaci opadem list vždy v pravidelném po ádku v souhlasu s postupem vegetace. Tyto pozorovatelné vn jší projevy, které souvisejí jak s povahou rostliny (vlastnosti druhu i odr dy, v k rostliny apod.), tak i s pr b hem po así daného roku, nazýváme fenologickými fázemi ili fenofázemi. U ovocných d evin známe tyto fenofáze: rašení, vegetativní r st, kvetení, zakládání a diferenciace pupen , oplodn ní, vývoj plod , vyzrávání pletiv a hromad ní zásobních látek, opad list a vegeta ní klid.
FAKTORY OVLIV UJÍCÍ R ST A PLODNOST Vliv prost edí Klimatické faktory (sv tlo, teplota, složení vzduchu, vzdušná vlhkost, srážky atd.) nem že p stitel nijak podstatn zm nit tak, aby vyhovovaly pot ebám p stovaných d evin. M že však ovlivnit jejich p sobení tím, že výsadbu p izp sobí klimatickým podmínkám v dané oblasti. Vodní srážky jako jeden z podstatných zdroj vody zpravidla rozhodují o vhodnosti p stování jednotlivých druh . Ro ní rozd lení srážek v našich zemích není stejnom rné, p evážná v tšina je soust ed na v podzimních a zimních m sících, zejména v nižších oblastech. v letních m sících v období násady plod se v tšinou ovocným rostlinám vody nedostává. Vodní srážky p icházejí v r zné form , která se m že také kladn nebo záporn projevit. Námraza, mokrý sníh, jinovatka lámou v tve. Suchý sníh svou izola ní schopností chrání ko enový systém p ed namrznutím (vrstva sn hu 5 cm vytvá í izol. rozdíl teploty 4–5 ºC).
Pokud se náro nosti tý e, jsou na srážky nejnáro n jší jablon (900–1200 mm ro ního pr m ru), ale náro ná je i švestka na odkopku, která krom dostatku vody vyžaduje i teplo. Podle nárok na vláhu m žeme ovocné druhy sestavit do sestupné ady takto: bobuloviny, jahodník, líska, o ešák, hruše , t eše , broskvo , meru ka, više . Nižší nároky na vodní srážky mají rané a letní druhy a odr dy ovocných d evin. Jako nejnižší hranice pro p stování ovocných druh se uvádí 420 mm ro ních srážek.
Zdravotní stav Dalším faktorem ovliv ujícím r st a plodnost je zdravotní stav ovocných rostlin. Rostliny poškozené nebo stále poškozované omezují r st, p inášejí jen pod adné ovoce a pozvolna nebo rychle odumírají.
TABULKA P EHLED PO TU OVOCNÝCH STROM Plodina Jablon Hrušn Broskvon Meru ky Švestky pravé Ostatní švestky, slívy T ešn Višn
eská republika 2003 2004 10,168,909 10,740,572 385,205 428,929 589,880 551,772 472,341 492,921 241,358 307,878 225,342 236,011 437,342 360,639 929,063 882,749
Plodina Rybíz Angrešt O ešáky vlašské Ovocné stromy a ke e celkem
eská republika 2003 2004 4,343,844 4,634,218 118,022 110,155 34,685 31,092 17,945,991 18,776,936
Tabulka 1.1 : Po ty ovocných strom v R
MATEMATICKÝ VZOREC
S = 2π ⋅
b
f ( x ) ⋅ 1 + [ f ′( x )] ⋅ dx 2
a Vzorec 1.1: Obsah rota ní plochy
DODATEK Text pochází z knížky " ez ovocných d evin" od Františka Kyncla, text je bez úprav, pouze zkrácený. • Text je publikován na stránkách formátu A5 na výšku, s okrajema vlevo 1,8 cm, vpravo 2 cm, naho e 2,5 cm a dole 2,6 cm. Celý text je formátován pomocí styl . Veškerý text je formátován písmem Times New Roman. • Hlavní nadpis: 16 pt, tu n , všechna velká, zarovnání na st ed, nastavená vazba s následujícím, mezera p ed i za 18 b.
•
•
• • •
•
•
Podnadpis 1. ádu: 14 pt, zarovnání vlevo, nastavena vazba s násleudjícím, mezera p ed 12 b., mezera za 3 b. Podnadpis 2. ádu: 12 pt, tu n , zarovnání vlevo, vazba následujícím, mezera p ed 12 b., mezera za 3 b. Samotný text má velikost 12 pt, je zarovnán do leva, první ádek odsazen o 0,5 cm, je zapnuta kontrola osamocených ádk (vdovy a sirotci). Vyzna ujícím ezem je kurzíva, legenda tabulky i vzorce je stejným stylem a to kurzívou a písmem 10 pt, je zarovnaná vlevo t sn pod tabulkou (nebo vzorcem). Tabulka: je vytvo ena, pomocí vlastního stylu, formát písma v ní je shodný s oby ejným textem, má nastaveno svázání s následujícím, je zarovnaná doleva a text v bu kách je svisle zarovnán na st ed. Vodorovn je text také zarovnán na st ed, ale íselné hodnoty jsou zarovnány vpravo, kv li p ehlednosti. Tabulka je rozd lená do dvou stránek, proto se hlavi ka tabulky vyskytuje na každé stran zvláš . Seznamy: jsou ešeny odsazením 0,5 cm vlevo a tabulátor za je 1,2 cm. Jako symboly jsou použity erné puntíky. Písmo seznam je shodné s klasickým textem. odsazení druhé úrovn je 0,63 cm, tabulátor za 1,27 cm, jako znak je použita odrážka tvaru šipky. Dokument byl zpracován ve Wordu 2003.
