Konstituce politické antropologie jako subdisciplíny sociální a kulturní antropologie PARADIGMATA V RÁMCI POLITICKÉ ANTROPOLOGIE: -
PA – stejn jako celá soc.a kult.antr. – multiparadigmatická – není založena na jediném, výlu ném p ístupu ke studiu PS KURTZ, Donald(2001): Political Anthropology, Boulder.Westview Press.:
o FUNKCIONALISMUS (STRUKTURN FCIONALISTICKÉ PARADIGMA) – zejména v 1. polovin 20. století, v rámci britské sociální antropologie – v návaznosti na fcionalismus MALINOWSKÉHO a strukturní fcionalismus A.R.R. BROWNA… - synchronní analýza sociální struktury a sociálních systém ; p edpoklad – prvky soc. systému plní d ležité funkce k zachováni stability a integrity celku o PROCESUALISMUS – vytvo en v reakci na fcionalistický p ístup v PA - v polovin 60. let v rámci americké kulturní antropologie - zd razn ní konfliktu – politika pojímána jako proces, ve kterém politi tí akté i užívají moci a strategií k dosažení ve ejných cíl o POLITICKÁ EKONOMIE – od 60. let – p edpoklad: politika je vždy svázána s ekonomickými vztahy - erpá z Marxových myšlenek poskytuje materialistická vysv tlení a analýzy nerovností v r zných typech spole ností; snaha po identifikaci t ídní diferenciace v r zných typech spole ností o POLITICKÝ EVOLUCIONISMUS – souvisí se znovuoživením evolucionismu po 2. sv. válce v rámci americké kulturní antropologie - diachronní analýza a komparace politických systém v historické perspektiv - p edm tem zájmu: politická evoluce (kvalitativní zm ny v sociopolitických systémech) chápána jako d sledek evoluce materiální a technické utvá ení typologie PS o POSTMODERNISMUS – od 80. let - vyzna uje se zpochybn ním pozitivismu v sociálních v dách; „p ehodnocení“ p edchozích paradigmat; nová témata – hegemonie, gender, násilí, ob anství, národnost, identita, teror… ……… D jiny studia politických systém z antropologického hlediska: - evolucionistická antropologii 2. poloviny 19. století: - z hlediska p.a. podstatné – - pozornost zde byla též zam ena na vývoj a fungování politických institucí, kategorizace spole ností podle formy vlády, spole enské organizace, vznik státu a jeho prvotních forem, právo v jednotlivých spol. apod. to použito (spolu s dalšími daty) jako podklad ke konstrukci dobových teoretických koncept , resp. p i vytvá ení evolu ních stadií vývoje lidstva - zde bylo jako jedno z kritérií použita „vysp lost“ daného politického systému (se státem na nejvysp lejším stupni vývoje, s kmenovou organizací na nižším stupni) Henry J.S. MAINE (1822-1888) - „Ancient Law“ – Starobylé právo (1861) –
-
kladen d raz na dichotomii v klasifikaci spole ností – rozlišuje spole nosti opírající se o a) p íbuzenský systém – b) teritoriální princip to považováno též za základ spole ného politického jednání (statut, kontrakt…)…
L.H.Morgan (1818-1881) - další faktor – vlastnictví - „Ancient society“ (Prav ká spole nost z r. 1877)- obraz celosv tov platné vzestupné evoluce lidských d jin, v etn evolu ního vývoje PS. - spole nosti - na 2 typy – v souvislosti s jejich politickou a správní organizací – rodové spole nosti (societas), spole nosti se státním z ízením (civitas) … - po roce 1920 – Robert H. Lowie (1883-1957) - „The Origin of the State“ (1927) – kritika Morgana - i když p íbuzenský princip dominuje v ad kmenových spole ností, je zde d ležitý i princip teritoriální (oba principy zde koexistují) – nelze proto spole nosti polarizovat na ty, které jsou založeny na p íbuzenství a ty, které jsou založeny na teritoriálním principu… V rámci britské sociální antropologie - na základ dat z terénních výzkum z kolonií vznikají r zné etnografické studie znamenají po átek systematizovaného studia politických systém v rámci antropologie - terénní výzkumy v koloniích (20., 30.léta) – realizovány za finan ní podpory Britské koloniální administrativy jejich cílem bylo podpo it britské koloniální a imperiální zájmy o strukturní funkcionalismus rovn ž jako p ístup ke studiu PS - britská fcionalistická škola - B.K.Malinowski, A.R.R.Brown… – strukturáln -funkcionalistický p ístup - vychází z p edpokladu, že základní vlastností politického systému je schopnost p ežít dosáhnout stavu rovnováhy, který umožní zachovat a uplat ovat všechny životn d ležité funkce - po átek p.a. jako subdisciplíny soc.a kult.antropologie - považován rok 1940 – - publikace „African Political Systems“ – Meyer Fortes, Edvard Evans-Pritchard … - strukturáln -funkcionalistický p ístup (žáci Malinowského + A.R.R.Browna)… - první práce v rámci antropologie, která byla zam ena na politické chování jako takové, resp. jejím klí ovým zájmem byla oblast politiky; - identifikace sociálních struktur ( p íbuzenské segmenty a v kové skupiny) jako struktur politických definice politické organizace: politické organizace jsou takové struktury vztah , které vymezují sociální skupinu v rámci teritoriálního systému, pomocí výkonné a donucovací mocí za použití (nebo možnosti použití) fyzické síly - synchronní pohled (…) na politickou strukturu (studium politických institucí – prost ednictvím induktivních a komparativních metod) klasifikace spole ností na základ analýzy politických struktur afrických spole ností: 1.typ: spole nosti státní - centralizovaný typ spole nosti …. 2.typ: spole nosti bezstátní - rodový systém spole nosti … - 2 varianty – bezstátních spole ností --a) spole nosti lovc a sb ra – nemají struktury ani zde nejsou z ejmé takové výkony, které mohou být charakterizovány jako politické
b) segmentární skupiny – segmentární rody (unilineární descenden ní jednotky b žné ve spole nostech subsaharské Afriky) jsou základem politické struktury … Funkcionalistická politická antropologie – v rámci studia PS – 2 oblasti zájmu: 1) ustavení typ PS – (státní, bezstátní – viz Fortes, Pritchard) = TYPOLOGICKÝ P ÍSTUP (= ur ení jednotlivých typ PS a klasifikace jednotlivých forem organizací politického života, p i emž jedním z kritérií je existence i neexistence ur ité formy státního z ízení resp. výkonu politické moci založené spíše na teritorialit než na p íbuzenských vazbách) 2) výzkum toho, jak r zné politické struktury fungují, p ispívají k dosažení sociálního po ádku, rovnováhy, integrity… ….. Další díla („zakladatelská“): E.Evans-Pritchard – The Nuer (1940) E.Evans-Pritchard – The Political System of the Anuak (1940) Seigfried Nadel – A Black Byzantium (1942) M. Fortes – Tallensi…. ------------------------------------------------------------------------------------------------ od roku 1945 – v rámci britské sociální antropologie - zájem zejména o africké spole nosti: - p ehodnocení díla Fortese a Pritcharda; i nadále p ístup strukturního fcionalismu + patrný odklon od synchronního p ístupu - p edznamenávají nástup procesualismu: Lucy Mairová – Primitive government (1962) – PS východních stát v oblasti Mezijeze í (Uganda) a John Beattie – (1964) stát Baganda (východní Afrika – Uganda) – systémy v kových skupin a jejich politickými funkcemi …. - kritika Fortese a Pritcharda – John Middleton + Tait – 1958 „Tribes without rulers“ – odklon od typologie afrických PS. PS afrických rodových spole ností nejsou pojímány jako statické, stabilní …. rod je jen jedním znakem bezstátních spole ností jsou i jiné faktory ovliv ující politickou strukturu bezstátních spole ností… Isaac Schaper – Government and Politics in Tribal Societies (1956) – komparativní analýza 4 jihoafrických kmen (Bushmeni, Bergdamové, Hotentoti, Bantuové – jižní). D raz kladen na problematiku teritoriality, suverenity, autority a ve ejného mín ní v souvislosti s politickou organizací. Do korelace s politickými charakteristikami jsou zde uvedeny též environmentální a subsisten ní faktory…. Úst ední hypotézou je zde to, že se vzr stající velikostí klesá význam p íbuzenství jako základ politických systém , p i emž dominantní se stává heterogenita… všechny spole nosti, i ty nejmén komplexní mají ur itou formu vlády. Lloyd A. Fallers – Bantu Bureaucracy: A study of Integration and Conflict in the Political Institutions of an East African People“ (1965) – téma politické zm ny (odklon od synchronního pohledu) po zavedení britské koloniální nadvlády… vývoj od tradi ních struktur k moderním = p echod od systému autority (d di né) k systému byrokratickému… Aiden Southall – The Alur: A Study in Processes and Types of Domination (1956) – odklon od synchronního pohledu – analýza rozši ování centralizovaného politického systému v historické perspektiv prost ednictvím sousedních skupin – mén centralizované spole nosti si „p j ují“ v dce z centralizovaných spole ností, kte í vytvá ejí etnicky odlišnou skupiny s p edpoklady k vedení…
- na africkém kontinentu – ada typ stát ; není p ísné rozlišení mezi státními spole nostmi a p íbuzenskými jednotkami. Nap . Alurové (východní Afrika) mohou být definováni jako stát, ale p íbuzenství hraje d ležitou úlohu p i ustavení v dcovství navrhuje pojem segmentární stát… ------------------------------------------------------------------------------------------------- zejména v 50. letech 20. století – po átek zm ny p ístupu ke studiu PS v rámci P.A. – za íná se prosazovat tzv. procesuální/dymnamický p ístup –d raz na dynamiku PS - z ejmý již u n kterých p edstavitel fcionalistického sm ru … - dynamický p ístup p edznamenává zejména strukturalismus (dynamický strukturalismus) Edmunda Leache Edmund R.LEACH – odklání se od p edcházejících typologických p ístup , --- Tvrdí, že „...všechny sociální a kulturní zm ny vycházejí z toho, že lidé se snaží dosáhnout moci.“ -----politika je neustálým bojem individuí, kte í se vzájemn spojují, užívají taktiky a strategií k dosažení ur itých cíl , p i emž konflikt m že být v rámci studia PS pojímán jako ur itý konsenzuální mechanismus. --- Politické chování se jako takové objevuje v situaci, kde se skupiny nacházejí v opozici…. - „Political Systems of Highland Burma“ (1954) – PS Kachin jako strukturální systém založený na konfliktu mezi dv ma typy místních PS (---využívá i d ív jší typologický p ístup)centralizovaný (autokratický) a decentralizovaný (založený na p íbuzenství) .... o tzv. procesuální (dynamický) p ístup: - od po átku 60. let jsou p ístupy P.A. a dominantní fcionalostické paradigma transformovány v souvislosti s vlivem tzv. Manchesterské školy a osobnostmi jakými byly – Max Gluckman, Viktor Turner, A.L. Epstein aj. … Tento p ístup ke studiu PS se poprvé objevuje v 60. letech ve sborníku „Political Anthropology“ (1966), kterou editovali Marc Schwartz, Victor Turner, Arthur Tuden (další díla této doby- Local Level Politics (1968) – Schvartz, Stratagems and Spoils (1969) – Bailey…) - tyto práce odmítnutí funkcionalistického p ístupu ke studiu PS… - vyzdvyhnutí KONFLIKTU, ne integrity, jako úst edního tématu p i studiu politických proces … - politika (politický proces) – aréna pro boj/konflikt mezi vzájemnými rivaly výzkum PS orientován na analýzu a popis universálních aspekt boje mezi individui a skupinami, kte í soupe í o sociáln definované hodnoty ( zam ení na dynamiku polit. procesu)…. Political Anthropology“ (1966), editovali Marc Schwartz, Victor Turner, Arthur Tuden: -
-
nová terminologie (politická aréna – namísto pojmu politický systém, dále pojem konflikt, konkurence, akce, nátlak, podpora, síla…) a nové paradigma PA – procesuální p ístup politický boj je událostí, která se neustále opakuje a je nevyhnutelná v každém spole enském kontextu politický proces – obdobný v každém kulturním kontextu… politický proces – chápaný jako záležitost individuí, kte í nejsou nezávislými aktéry, ale reprezentují skupinové zájmy a vybírají z r zných alternativních zp sob jednání ty, které v souboji s jinými skupinami vedou k dosažení zdroj - orientace na lokální úrove politického procesu…….. intenzita politického jednání není stále stejná – politika musí být vid na skrze jiné spole enské faktory – politika je sekundárním jevem – intenzita politického chování jednotlivých aktér
politického procesu vzr stá tehdy, pokud hodlá ešit ur itý problém, který se objeví v r zných oblastech života spole nosti (individua vstupují do politického procesu, aby byly vy ešeny jejich problémy z r zných oblastí)…….. politický proces je zde vid n jako zp sob jakým skupiny dosahují svých cíl (politická analýza se pak v tomto smyslu nezam uje na vyjmenovávání cíl , ale popisuje akce, prost ednictvím nichž jsou tyto cíle skupinami dosahovány) D ležitá p isp ní procesualismu na poli PA: - poskytla definici politiky jež zd raz ovala proces - poskytla soubor koncept , kterými bylo možno analyzovat politiku jako proces - umístila konflikt na p ední místo v analýze politiky - odmítla soust edit se v analýze politiky na politické struktury (vlády i rodové segmenty) ------------------------------------------------------------------------------------------------o tzv. politické ekonomie – -
ekonomická struktura spole nosti (zp soby produkce, distribuce, spot eby ekonomických zdroj ) pojímány jako základ pro právní a politický systém dané spole nosti … i termín neomarxismus – inspirace marxistickou teorií – „zp sob produkce“ ovliv uje charakter spole enského, politického i intelektuálního života obecn …
- d raz na distribuci p išel do antropologie v souvislosti s prací Karla POLANYHO – (1944,1947,1957) – ……..zd raznil funk ní d ležitost reciprocity a redistribuce pro socioekonomickou integraci systém ekonomické distribuce … Eric WOLF (1982) – inspirace Marxovými „zp soby produkce“ … t i zp soby produkce ( rozlišení sociopolitických systém ): a) kapitalistický zp sob produkce – na sv tové politické scén se objevil v 16. stol. spolu s expanzí evropského kolonialismu - vytvo ení organizace práce a trh v koloniích k podpo e industriálního kapitalismu evropských národ - pln rozvinuto v 18. století - prost edky a nástroje prodkce vlastn ny a kontrolovány kapitalisty a ostatní jsou nuceni prodávat svou práci na trhu ustaveném kapitalisty… b) poddanský zp sob produkce – spojována s politickými komunitami ovládanými s centráln ustavenou mocí a autoritou – ná elnické spole nosti a rané státní formace ( individua kontrolují nástroje a zp soby produkce, ale je po nich požadováno též aby vykonávali produkci (práci) pro vládu…) c) zp sob produkce založený na p íbuzenství – souvisí s bezstátními spole nostmi – lovci, sb ra i, zahradni ením, pastevectvím (nomádským, seminomádským) - produkce je zakotvena v sociálních vztazích mezi lidmi sp ízn nými skrze filia ní a descenden ní vztahy. ------------------------------------------------------------------------------------------------o od 60. let v souvislosti s nástupem neoevolucionismu v rámci antropologie: v rámci PA – politický evolucionismus myšlenka politické evoluce - kvalitativní zm ny v politických systémech a organizacích se objevují se vzr stem komplexity sociální a politické organizace 3 druhy evolu ních proces : a) diferenciace a specializace politických rolí a institucí b) vývoj a centralizace politické autority a moci v rámci t chto rolí a institucí c) role, kterou hrají politické organizace a akté i v rámci vzr stajících, specializovaných, diversifikovaných a stratifikovaných politických komunit
-data užívaná k navržení typologií PS v rámci polit. evoluce-od nejmén k nejvíce komplexním…
komplexních,
Nejznám jší navržené evolu ní modely sociopolitických systém – viz p íloha 1: Service, Elman – (1962,1975) typologie politických organizací (ideální typy) - tlupy-kmeny-ná elnictví-stát … Fried, Morton –(1967) spole nosti rovnostá ské-rozvrstvené-stratifikované-stát… Y.Cohen – (1968) schéma podle úrovn sociotechnologická adaptace – lovci a sb ra i, zahradnické spole nosti, pastevci, zem d lci, industriální spole nosti -
politická sféra aktivit je centrální v evoluci celé spole nosti, se kterými je politické z ízení ztotož ováno + snaží se ukázat vývoj diverzifikace a stratifikace politických komunit rozdíl – politická evoluce (od lovc a sb ra po státní spole nosti) - evoluce politiky (politických aktér – slabí v dci-big meni-ná elníci) ------------------------------------------------------------------------------------------------o v sou asnosti – „postmodernismus“ – zde - základní p ístupy d ív jších paradigmat (strukturního funkcionalismu a procesuálního p ístupu) + jejich p ehodnocení v souvislosti se zpochybn ním pozitivismu v sociálních v dách + nová témata v rámci PA (která mají sv j p vod v ostatních spole enskov dních disciplínách – politologii, sociologii, ..), jakými jsou nap . rasismus, násilí i problematika gender, demokracie, ob anská spole nost… asopis pro publikaci p ísp vk posmodernistického p ístupu v rámci PA – Political and Legal Anthropology Review (od r.1994) – nej ast jší témata – ob anství, identita, … gender, … politický teror a násilí..
Typologie politických systém z antropologického hlediska. P íbuzenství a politický systém PA se zabývá - vznikem a vývojem spole ností a jejich politických systém (od tlupy po stát) snaha po vymezení typ PS od nejmén komplexních k nejkomplexn jším… -
rozlišení spole ností a v souvislosti s tím i PS – již evolucionistická antropologie –Morgan, Maine (dichotomie mezi státními a nestátními spole nostmi – základním kritériem jsou zde p íbuzenské i nep íbuzenské vazby v souvislosti s výkonem ídícího chování ve spole nosti)…..
-
FORTES/PRITCHARD
-
každá typologie – i tato – p edstavuje IDEÁLNÍ TYPY – ve Weberov smyslu (jako nástroj systematizace)
-
POLANY (1944,1947,1957) do antropologie d raz na distribuci ekonomických zdroj rozlišení spole ností pomocí sm nných proces (reciprocita - …redistribuce…tržní sm na)
SERVICE – toto rozlišení – z roku 1962, 1975(…) – erpal ze STEWARDOVY myšlenky o úrovních sociokulturní integrace …. ustavuje evolu ní typologii: * tlupy-kmeny-ná elnictví-stát + jako charakteristika jednotlivých typ –využito POLANYHO rozlišení – reciprocita, redistribuce, tržní sm na + d ležité zde – obživné/adaptivní strategie – ty podmi ují diferenciaci a specializaci spole nosti, v etn politické organizace - tlupy – malé skupiny založené na rodinných vazbách (lovci a sb ra i); len ní spole nosti na základ v ku, pohlaví, vlastností - (paleolitické skupiny, Bušmeni, Eskymáci, Šošoni, Semangové…) - kmeny – založeny na p íbuzenských vazbách; spojovány s neintenzivními zp soby produkce (pastevectví, zahradni ení), postrádají formální vládu, ale jsou zde jedinci charakterizovaní jako v dcové - ( ada severoamerických indiánských kmen , skupiny v jihoamerickém pralese, v tšina melanéských spole ností, afrických spole ností…) - tlupy, kmeny – postrádají z etelné politické struktury - tlupy – politická organizace je sou ástí celé sociální struktury, zatímco v kmenech je spojena s p íbuzenskou strukturou, zejména rodem - kmen – politické ú ely/fce zde mají r zné asociace i mechanismy, které podmi ují PS dané spole nosti ( spolky, tajné spole nosti, systémy v kových t íd…) - ná elnictví – forma sociopolitické organizace mezi kmenem a státem; založená na p íbuzenství, ale charakterizovaná pernamentní politickou strukturou a s ur itými znaky difrencovaného p ístupu ke zdroj m. - stát – formální vláda + t ídní rozvrstvení - rozdíl – ná elnictví a stát – charakterizován vzr stající sociální nerovností (stratifikací) - ná elnictví – centrum redistribuce - stát – centralizovaná vláda+právo ………. FRIED – evoluce sociální stratifikace - rovnostá ské/rozvrstvené/stratifikované - nepoužívá termíny – tlupa-kmen-ná elnictví-stát, ale jeho typologie koreluje s t mito typy sociopolitických systém
- tlupy a n které ze skupin, které jsou azeny mezi kmeny, jsou rovnostá ské, kmeny s v dci jsou rozvrstvené obdobn jako ná elnické spole nosti, z nichž n které mohou být rovn ž stratifikované jako všechny státy - rovnostá ské – prestižní politické pozice (pokud se dá hovo it o politických funkcích) v rámci sociálního systému jsou otev eny všem, kte í je cht jí zastávat - rozvrstvené – jsou zde ur itá omezení (specifické vlastnosti, které p edur ují jedince k dané pozici…) - stratifikované – založeny na diferencovaném/nerovném p ístupu ke zdroj m (v etn politických funkcích) ….. COHEN - (1968) schéma podle úrovn sociotechnologická adaptace lidské populace na p írodní prost edí lovci a sb ra i, zahradnické spole nosti, pastevci, zem d lci, industriální spole nosti WOLF - t i zp soby produkce ( rozlišení sociopolitických systém – zp soby produkce svázány s politickou organizací dané spole nosti) EMBER/KOTTAK/BAILEY– p . ze soudobých u ebnic Úvod do antropologie … U mén komplexních spole ností – p íbuzenství – jako základní charakteristika PS -- i u komplexn jších spole ností p íbuzenské vazby v rámci PS – p . monarchie (VB, JAP., ŠV…) – d di né p edávání fce hlavy státu – zakládají spíše autoritu ne moc! (+ symbolická fce) - p íbuzenský princip ur uje v ad spole ností povahu PS, je dominantním principem v rámci PS (zakládá politickou moc) : PA – snaží se nalézt vazby mezi p íbuzenstvím a PS – v tomto smyslu se soust e uje zejména na 2 oblasti s tímto spojené: 1) analýza politických fcí unilineárních descenden ních skupin (rod ); úloha rod v rámci PS, PS a rodová struktura spole nosti… 2) navazování politických aliancí skrze afinní p íbuzenské vazby (manželství) ad1) 1. oblast - Bezstátní spole nosti - p íbuzenství má r zné politické významy a fce; v ad spole ností se politika a p íbuzenský systém p ekrývají - rodový princip zde ur uje p íslušnost k ur ité politické jednotce - rod = unilineární (matri/patri pop .bilinární) descenden ní skupina, odvozující sv j p vod od spole ného p edka (6.1) - v rámci PA – d raz na p íbuzenský systém – v rámci strukturn fcionalistického p ístupu (v souvislosti s problémy Britské koloniální administrativy s ustavením politické nadvlády v afrických spole nostech založených na rodovém principu)…. - zájem o politické aspekty p íbuzenství – PRITCHARD/FORTES (African Political Systems) – jeden z typ bezstátních spol. – spol. segmentární --- zde rody (segmentární rody) pojímány jako teritoriáln vymezené politické jednotky založené na p íbuzenských vztazích - rod – rozd len (roz len n) na ur ité stupn (úrovn ), segmenty… pojem segmentární rod - p i emž segmentární typy spole ností reprezentují takovou strukturu vlády, která existuje bez stálé, centralizované autority (vlády)
-
takové politické struktury se zdají být jako nestabilní (náchylné k dalšímu št pení, segmentaci), ovšem jsou funk ní – schopny zajistit sociální po ádek a regulovat vztahy v rámci / mezi politickými komunitami, z nichž n které ítají stovky tisíc lidí
Jako segmentární spole nosti – pojímány ty, které jsou azeny mezi „kmeny“ – - tlupy – malé autonomní teritoriální skupiny (20-50 lidí), nediferencované, založeny na 2 typech sociálních jednotek – rodiny a rozší ené rodiny – relativn politicky a ekonomicky autonomní - kmeny – asociace p íbuzenských skupin, které zahrnují jednotlivé rodiny (- tlupa - asociace rodin) - kmen – segmentární organizací – složen z ur itého po tu rovnocenných, nespecializovaných multirodinných jednotek (souhrn rovnocenných p íbuzenských skupin) - segmenty – residen ní jednotkou založenou (obvykle) na spole ném vlastnictví - sm ují k tomu být ekonomicky a politicky autonomní - kmen jako celek je pak spíše ur itou socio-kulturní entitou
SEGMENTÁRNÍ USPO ÁDÁNÍ SPOLE NOSTI: - za ur ité „ideální typy“ spole ností založených na segmentárním principu jsou pojímány – NUEROVÉ – (Pritchard, 1940), TIV- ze Súdánu a Nigérie (Bohannon, 1953) …………..dále nap . TALLENSI z Ghany (Fortes, 1945)1 - základní jednotkou – rod – patrilineární (Nuer,Tiv) - struktura spole nosti – roz len ní na ur ité segmenty = teritoriální jednotky regulující politické vztahy v rámci/mezi sp ízn nými rody a sm rem k vn jším politickým komunitám se kterými nejsou sp ízn ny (obr.6.1 +obr.TIV – viz P íloha 2) - minimální-menší-v tší-maximální rodové struktury (obr.6.1.) - primární (minimální) segment – Nuerové – vesnice, Tivové – tar - segmentární rodový systém – mechanismus k politické konsolidaci na „vyšší“ úrovni bez stálého roz len ní na vyšší a nižší jednotky v rámci kmenové organizace (bez založení na spole né autorit ) - rozd lení sociopolitického systému na rovnocenné ásti Tiv/Nuer jsou segmentární v tom smyslu, že vyšší úrove politické organizace se vytvá í pomocí integrace rovnocenných nižších úrov ových jednotek - lokální/teritoriální segmentace koreluje s rodovou segmentací (št pením) –(obr.TIV)- vyšší politická úrove je zárove vyšší rodovou úrovní; rodový systém vymezuje strukturu politické jednotky --- jestliže genealogická segmentace nekoresponduje s lokální/teritoriální segmentací nejedná se o segmentárn rodovou spole nost - další charakteristika – segmentární soudržnost – bližší p íbuzenský vztah znamená v tší soudržnost i „mírumilovnost“; v tší p íbuzenská vzdálenost pak menší to souvisí i s astými zákazy užití nebezpe ných zbraní proti bližším p íbuzným – ím vzdálen jší (p íbuzensky), tím více nebezpe né zbran lze použít (od p stí, p es kyje, k šíp , otráveným šíp m…) – to je ur itý tichý mechanismus politického procesu – pokud dojde ke konfliktu, pak jsou zde ur itá pravidla vázaná na p íbuzenství:
1
Evans-Pritchard, E.E.: The Nuer (1940) Bohannon (Bouhen n),Paul +Bohannon Laura (1953) – The Tiv of Central Nigeria Fortes,M(1945) The Dynamic of Clanship among Tallensi
p . TIV – lenové sporu v nejbližší rodin (až 4. generace) mohou použít kameny a kyje. Spor do 8. generace se ešil šípy. 8.-10.generace – otrávené šípy. Cizinci mohli být napadeni ošt py NUEROVÉ – nejbližší p íbuzní – zápas; st edn vzdálení p íbuzní (6-8.generace) –kyj; cizinci – ošt py Formální manifestací segmentární soudržnosti je systém „segmentárních opozic“(Pritchard, 1940) resp. „komplementárních opozic“ (Middleton, Tait-1958) – d ležitý politický mechanismus/regulativní princip v rámci segmentárních spole ností: - systém není na první pohled z ejmý –je odhalován zejména skrze r zné konflikty, spory a války, které se v rámci t chto spole ností málokdy týkají jednotlivc , ale zasahují v tší p íbuzenské skupiny (zp sob usmi ování spor , typy st et a konflikt , r zná spojenectví i územní organizace- spojeny s celkovým uspo ádáním kmenových segment ) - konflikty – nap . o území, pastviny, zdroje pitné vody.. - podstata segmentárních opozic – jednoduše – já proti bratru, já s bratrem proti bratranci, já s bratrem a bratrancem proti širšímu p íbuzenstvu, spojení celého kmene (Nuer) proti sousedním kmen m (Dinka) - viz popis Fig.2 (Pritchard, Nuer) - tímto zp sobem operuje segmentární rodový systém jako politický mechanismus/PS – komplementární opozice vytvá ejí struktury – bez „opozice“ (st etu, konfliktu….) vyšší segment neexistuje! – vnit ní politické záležitosti jsou spravovány p edstaviteli jednotlivých domácností i rodovými sta ešiny – viz P íloha 2 každá podskupina daného rodu (minimální rod, …obr.6.1.) je charakteristická tím, že se m že potencionáln slou it (+) i rozd lit (-) – nap . potencionální problémy mezi a a b mohou být vy ešeny prost ednictví vyšší rodové úrovn 1. (3/4 – usmí í B…) další p . pokud konflikt vznikne na stejné úrovni v rámci rodové struktury, ale mezi vzdálen jšími rodovými segmenty – a/c – pak se a obrátí na b (rovn ž tak c se m že obrátit na d) problém m že být vy ešen prost ednictvím sta ešin /v dc na úrovni mezi 1 a 2 pop . A problém – d/e d + c (2) a e + f (3) pravd podobn 1 + 2 a 3 + 4 konflikt mezi A a B je zde potencionální hrozba, že konflikt zni í celý rod, i když konfliktu lze p edejít pomocí vyjednávání (sta ešinové…) na jednotlivých úrovních – n kdy intervence sta ešin selže, a tak je zde jiný mechanismus regulace konfliktu – u Nuer identifikoval EVANS- PRITCHARD tzv. ná elníka leopardí k že, který nastupuje k ešení problém , pokud všechny ostatní mechanismy selhávají (stojí mimo rodový systém – jejich rituální funkce spo ívá v uklidn ní odvetného boje/krevní msty mezi rodovými segmenty) pokud i ten selže – vše p echází do vleklého boje v rámci rodu - odvetný boj pak m že být ukon en i pozastaven, pokud hrozí n jaký vn jší nep ítel (nap . Nuer/Dinka) celý rod se spojí proti vn jší hrozb -
Rodové struktury – nejsou pernamentní (absolutní sociální entitou, ale jsou relativní) – rodové segmenty neexistují sami o sob , ale vždy v opozici (proti!) Rodové segmenty – se utvo í na ur ité úrovni (vyšší, nižší) pod vn jším tlakem nižšího i vyššího stupn rodové segmenty – nad primárními skupinami (tar, vesnice) nejsou pernamentní rodové segmenty, ale pouze do asné segmenty r zných velikostí relativní struktura segmentárního rodového systému – koreluje s relativním v dcovstvím…
- 6 charakteristik segmentární rodové spole nosti –
p íbuzenství v p ímé linii segmentace (rozd lení na „stejné“ ásti) lokáln -genealogická segmentace (genealogická segmentace koresponduje s lokální segmentací) segmentární soudržnost systém komplementárních opozic strukturální relativnost Interpretace segmentárního uspo ádání spole nosti: - systém segmentárního uspo ádání- jako adaptivní mechanismus: - spole nosti Nuer i Tiv - interpretuje Marshall Sahlins (1961) jako organizace „ko istnické expanze“ = tyto spole nosti mají schopnost expandovat na úkor ostatních sousedních skupin, které jsou neschopné mobilizovat takovéto aliance (sousední skupiny, které nejsou segmentárn uspo ádány, nezmobilizují p i konfliktu své p ívržence jsou prohrávající) - n kte í kritizují takto pojatý model segmentární spole nosti (jak jej ukazoval Pritchard, Fortes, Bohannan..) – je podle nich až p íliš uspo ádaný, ideální – ne empiricky dokazatelný (Peters 1967, Gough 1971, Holý 1979) … ad2) politické aliance – - navazování aliancí pat í k základním charakteristikám politického procesu v každém politickém systému – od nejmén komplexních spole ností k nejkomplexn jším – mezi moderními státy jsou aliance uzavírány písemnou formou, dále i skrze r zné symbolické akty…základním a nejb žn jším zp sobem navazování aliancí je manželství – - téma politických aliancí navozených skrze manželství je poté spojeno s tématem exogamie, manželství k ížových bratranc a sest enic, polygynií… - zájem PA o p íbuzenský systém v souvislosti s navazováním politických aliancí; politické aspekty manželství (manželství jako dobrý zp sob kontroly zdroj moci a politického vlivu) - téma se dostává do centra zájmu PA zejména v souvislosti s analýzou sm nných proces C.LEVI-STRAUSSE, kde považoval vým nu žen za podstatnou rovinu tohoto procesu (vedle vým ny zpráv a vým ny zboží) - která je umožn na pomocí zákazu incestu a pravidla exogamie pomocí níž jsou ustavovány politické aliance (1963,1969) - zájem zejména o tzv. preferen ní osoby, se kterými je uzavíráno manželství - kategorie k ížových (paralelních) bratranc /sest enic - zejm. spole nosti, kde je PS spojený resp. ustavený na p íbuzenském systému - v dci užívají manželství k ustavené aliancí – ot. S kým je nejvýhodn jší se oženit? - zde – specifická pravidla – není t eba si vzít n koho, kdo je nap . p íliš vzdálený nebo p íliš blízký p íbuzný v rámci rodového systému (aliance ustavené mezi vzdálenými p íbuznými jednotkami jsou nestálé, nelze je obsáhnout, manželství mezi blízkými p íbuznými postrádá pak efekt aliance) základní pravidlo k ustavení politických aliancí skrze manželství – exogamie a systém k ížových bratranc /sest enic: exogamie – oženit se mimo vymezenou skupinu (sociáln ,p íbuzensky…), jíž je individuum lenem
E.B.TYLOR (1889) – exogamie jako zp sob p edcházení intersociálních konflikt ; poznamenává: „kmeny m ly na výb r mezi alternativami – oženit se mimo vlastní skupinu, nebo být cizí skupinou zabit“ -
-
-
je evidentní, že pravilo exogamie reguluje konflikty, ale na druhou stranu negarantuje mír specifickou formou exogamie – manželství k ížových bratranc /sest enic to má specifické d sledky pro ustavení politických aliancí k ížoví bratranci/sest enice (d ti sourozenc opa ného pohlaví) – 6.2. na stran matky ega (matrilaterální)/ na stran otce ega (patrilaterální) – v unilineárních descenden ních skupinami (patrilineárních/matrilineárních rodech…) zakládá manželství mezi k ížovými bratranci/sest enicemi alianci mezi odlišnými descenden ními skupinami (6.3.) „p edch dce“ bilaterálních manželství k ížových bratranc a sest enic – vým na sester zejména ve spole nostech lovc a sb ra (6.4.) není to explicitn politická strategie – ale vytvá í spojence rozptýlené po velkém území, p íbuzenství skrze manželství individua mohou žádat odlišné skupiny (tlupy) o pomoc bilaterální manželství k ížových bratranc a sest enic ego si m že vybrat (matrilaterální, patrilaterální k ížovou sest enici – 6.5.) možnost vzít si toho, z koho poplyne v tší zisk (pro v dce = více flexibilní zp sob navazování aliancí)
matrilaterální/patrilaterální manželství k ížových bratranc /sest enic - (6.6,6.7) – v ideálním p ípad u matrilaterální…– muži po generace získávají ženy ze stejných rod utužování aliancí mezi jednotlivými rodovými segmenty - patrilaterální… - ne tak asté – ustavování aliancí skrze tento typ manželství není pevné (bilaterální, matrilaterální s atky k ížových bratranc /sest enic – b žné i na královských dvorech v Evrop ustavení politických aliancí) manželství s paralelními bratranci/sest enicemi – endogamní neustavuje aliance s jinou descenden ní skupinou (Hebrejci, nomádští beduíni na arabském poloostrov …) – efektivní prost edek k zachování rodových zdroj – stáda, peníze, majetek…
Teorie vzniku státu, teorie raných stát . Stát = je klí ovým subsystémem politiky --- p edpoklad p.a. – politika definovaná pomocí kritérií moci, autority se vyskytuje ve všech spole nostech (moderních i tradi ních) – ve všech spole nostech - jedinci, kte í disponují ur itou mocí, i mají autoritu, která zakládá v dané spole nosti r zné podoby politiky, resp. politického systému (specifické politické struktury) politika ≠ stát Obtížná definice státu – Stát - politická jednotka, která se objevuje na ur itém stupni spole enského vývoje, za ur itých specifických podmínek, které nejsou nutné pro všechny spole nosti, a je charakteristická n kolika aspekty --- co to je politická jednotka? definice – 1) (MAIR, Lucy) „Skupina lidí dodržujících spole né normy i zákony“ 2)(SHAPER, I.) „Skupina lidí, v níž rozhodují jednotlivci mající k tomu autoritu“ (Holý, L) „Skupina lidí, která se pod izuje spole né autorit “ 3) (A.R.R.-Brown) „Skupina lidí, která se zabývá kontrolou a regulací fyzické síly“ (E.E.Evans-Pritchard) – „Skupina lidí, mezi kterými jsou spory ešeny bez použití fyzické síly nebo kde se objevuje tendence ešit spory bez použití síly“ (Middleton, Tait) – „Skupina, kde existují prost edky k vy ešení spor mírnou cestou - v rámci antropologie - stát jako p edm t zájmu z n kolika pohled : p vod a vznik stát ; r zné druhy státu, které existovaly v pr b hu lidské historie; charakteristika vnit ních i vn jších aspekt státních formací, jejich funkce, vývoj - antropologické analýzy zabývající se vznikem státu a jeho charakteristikami se objevují v rámci všech p ístup politické antropologie, krom procesualismu, kde je stát jako p edm t studia do zna né míry ignorován !!!
1) neexistuje všeobecn platná definice státu – každá škola, p ístup, sm r v antropologii (historii, politologii, sociologii…) si vytvá í vlastní definici státu 2) teorie, které se zabývají charakterem státu v r zných údobích jsou asto založeny na nedostate ných datech teorie je asto vhodná pouze na daný, konkrétní p íklad státu, který je studován, ovšem všeobecn (celosv tov ) platná aplikace dané teorie není možná 3) nejasnosti se vyskytují i u teorií, které se zabývají ustavením a raným vývojem státu
TEORIE VZNIKU STÁTU Aristoteles - l. jako zóon politikon (jako bytost spole enská/politická) - n kolik možných forem vlády – jednoho (monarchie), n kolika (aritokracie), mnohých (políteiá) + jejich zvrhlé formy tyranie, oligarchie, demokracie - úvahy o ideálním stát , který ztotož uje s polis ( eckým m stským státem) …. Teorie o p vodu, vzniku a raném vývoji stát v rámci antropologie - v podstat 2 základní kategorie – 1) teorie, podle kterých stát vznikl jako d sledek sociálních nerovností
2) teorie, podle kterých stát vznikl jako d sledek n jaké formy „sociálního kontaktu“ ad 1) - stát považován za d sledek vnit ních faktor ad 2) - d raz na vn jší faktory ad 1) nap . Engels, Marx, …Steward, Wittfogel… - sociální stratifikace jako univerzální charakteristika raného státu (Rousseau, Marx, Engels, Fried…) – rané státy = systémy vládní kontroly, ve kterých vládnoucí skupina užívá a vytvá í stát jako prost edek k vlastnímu vymezení moci nad ostatními pod ízenými t ídami ve spole nosti -----------------------------ad 1) J.J.Rousseau – (1712-1778) - zabývá se otázkou, jak vznikla nerovnost mezi lidmi Rozprava o p vodu a základech nerovnosti mezi lidmi (1753) – - p vodní, prvotní stav lidstva, kde se lidé ídí p irozenými ctnostmi – konec nastává spolu se vznikem soukromého vlastnictví volná p da je rozd lena a jeden m že prospívat na úkor druhého tento stav sm uje k válce a násilí nutno vytvo it svrchovanou moc, která by pomocí zákon ochra ovala leny spole nosti tak vznikl stát a zákony - více v politickém spise o „Spole enské smlouv “- právní vládu lze založit pouze na všeobecném svobodném souhlasu každého lena spole nosti, na spole enské smlouv … lidé se spojili a vytvo ili stát pro spole né dobro – podle D.Kurtze - tato teorie a na ní navazující - voluntaristická teorie vzniku státu Marx a Engels – t ídní rozvrstvení, ve kterém vyšší t ída vlastník výrobních zp sob produkce ovliv uje rozvoj systému, který ochra uje zájmy privilegované vrstvy - stát vznikl jako d sledek boje spole enských t íd = je to - systém kontroly vládnoucí, ekonomicky nejsiln jší spole enské t ídy nad ovládanými spole enskými t ídami Friedrich ENGELS – 1884 –P vod rodiny, soukromého vlastnictví a státu --- Stát vznikl z pot eby ochránit vzniklé rozvíjející se soukromé vlastnictví. To je spojeno s tím, že stát vznikl za ú elem ochrany/zachování t ídní spole nosti. (T ídní spole nost se ustavila v souvislosti se vznikem soukromého vlastnictví.) - klade do souvislosti vzájemný vztah mezi rozvojem soukromého vlastnictví a sociálních t íd na stran jedné a p vodu státu na stran druhé (ale: Engels neopomíjí i dobyva nou teorii vzniku státu a vedle t ídního rozvrstvení je zde ješt celá ada faktor , které ke vzniku státu p ispívají…) - (okolnosti, které napomohly vzniku státu – centralizace, všeobecn platné zákony, t ídní rozvrstvení, vliv pen žní ekonomiky, vznik soukromého vlastnictví, nahrazení p íbuzenských pout pouty teritoriálními) Karel MARX – koncepce raného státu a asijského zp sobu produkce - na základ historického vývoje íny, Indie, Persie a jiných islámských zemích – zd raz oval speciální charakter státu v t chto neevropských regionech……. ------------------------ad 2) - teoriím o p vodu státu a charakteru raných státních forem byla ve v deckých kruzích v nována na po átku 20. století malá pozornost
– výjimka – po roce 1900 – n mecký sociolog OPPENHEIMER Franz2, následovník L. GUMPLOWICZE - p edložil tzv. dobyva nou teorii vzniku státu - zde vychází z Engelsova pohledu na vznik státu –stát jako nástroj útisku, který má stvrdit sociální nerovnost – nerovnost má p vod v dobytí a podman ní jedn ch druhými za ú elem ekonomického vyko is ování…. – toto je poté základem státu (p edevším pastevecké obyvatelstvo, které má organiza ní schopnosti a je mobilní, si tímto zp sobem podma uje zem d lské obyvatelstvo které posléze p ijímá tuto pod ízenost a odvádí dobyvatel m poplatky, dávky..- tento stav je dovršen vznikem státu) …. proti –R. LOWIE3 – dobývání nevede vždy ke vzniku státních formací, n které státy se vyvinuly bez dobytí …. teorie dobytí je jen jedním ze zp sob vzniku státu, podobná organizace m že vzniknout i na základ dobrovolného spojenectví jedinc , která vznikají i v rámci spole ností založených na p íbuzenském principu (mužské kluby, v kové t ídy, tajné organizace... p . – Indiáni Velkých plání – „spolky“ které hrály hlavní úlohu v organizaci lovu bizon a ukazovaly svou zna nou moc v pr b hu lovecké sezóny – z takovýchto typ asociací se pak mohla vyvinout centralizovaná moc vedoucí k raným státním formacím - tzv. dobyva ná teorie o p vodu a vzniku státu m la své následovníky – R.THURNWALD (1935) – tzv. teorie dobytí a etnického p evrstvení– vidí etnickou stratifikaci a její sociopolitické a ekonomické korelace za základ pro vznik státu - založeno na afrických datech – zejm. situace v Mezijeze í (mezi velkými východoafrickými jezery v dnešní Ugand , Rwand ) – vládnoucí t ída (aristokracie) –menšinové obyvatelstvo TUTSI (pastevci/nilotští) a v tšinové ovládané obyvatelstvo HUTU (zem d lci/bantu) ……stát je spole ensko-politická a ekonomická organizace vzniklá v d sledku etnického rozvrstvení; stát je nástrojem nátlaku, jeho p vod je t eba hledat v p evrstvení jednoho etnika druhým a v dobývání (p íklady pasteveckých skupin ovládajících zem d lce – Rwanda –Hutu/Tutsi)….. -----------------------ad 1) - po 2. sv tové válce - oživení evolucionismu v antropologii d ležitou otázkou se stává rovn ž teorie o p vodu státu a charakteristikách státu, a to zejména d raz na vnit ní faktory p i vzniku státu (endogenní vývoj spole ností) Julian STEWARD (1955)4 – snaha rekonstruovat posloupnost stup evoluce od spole enství lovc a sb ra po státní úrove - státy podle n j situovány do pouštních, polopouštních oblastí, p i emž mechanismus, který umož uje nejv tší posun v evolu ním procesu je zavlažování, které vyžaduje organizaci, moc a koordinaci otevírá možnosti ke vzniku státních formací; stát tak vznikl jako d sledek spolupráce, ke které bylo nuceno zem d lské obyvatelstvo – bylo t eba organizovat velké ve ejné práce (zavod ování) a tato nutnost vedla ke vzniku státní organizace - KARL WITTFOGEL (1957)5 – „teorie hydraulických civilizací“ – zavlažování vede ke vzniku státu – efektivní správa velkého množství vody v m stských civilizacích vytvá í nevyhnuteln výkonnou organizaci. ízena musí být m stskou elitou práce a to zejména za pomoci vojenské síly sílí i byrokracie – takový typ organizace charakterizuje Wittfofel jako „hydraulickou ekonomiku“ …. – to vytvo í nevyhnuteln podmínky pro vznik státu, který zastává manažerskou roli. pojem „rientální despotismus“ (zem d lsko-manažerský despotický politický systém) – vzniká v oblastech, kde je nutné se vyrovnat se vztahem mezi lidmi a suchým podnebím. 2
OPPENHEIMER Franz: Der Staat (1909) R. LOWIE)1927): The Origin of the State 4 Julian STEWARD (1955): Theory of culture change 5 KARL WITTFOGEL (1957): Oriental despoptism: A comparative study of total power 3
- nep íznivé (suché) p írodní podmínky zavlažování Nap . Mezopotámie
byrokrat. kontrola despotismus
[- ada kritik - Wittfogela kritizuje nap . Claessen (1973) – je mnoho p íklad toho, že vznikla státní organizace bez zavlažovacího systému a naopak spole nosti využívající zavlažovací systém nemusí dosp t ke státní organizaci -to však neznamená, že zavlažovací práce nemají vliv na podobu politického systému – organizace a kontrola zavlažovacího systému je asto svázána s politickou mocí, rovn ž i vliv politických v dc v zavlažovacím systému vede k despotickým, byrokratickým i manažerským tendencím, ovšem vliv na samotný vývoj státního systému se zdá být neadekvátní] ad 1+ad 2: FRIED (1967)6 – stádia evoluce – rozvrstvené, rovnostá ské, stratifikované …. - Fried – stát – centralizovaná vláda, se objevuje nevyhnuteln spolu se sociální stratifikací i institucionalizovanou sociální nerovností, ve které ne všichni lenové spole nosti mají rovný p ístup ke zdroj m(nejpodstatn jší faktor, který umožnil stratifikaci je podle Frieda vzr stající popula ní tlak na zdroje), které podporují a zvyšují kvalitu života - stratifikace státní organizace - upouští od striktní teorie o vzniku státu v d sledku sociálních nerovností (ad 1) navrhuje typologii státních útvar : a) primární státy (státy, které se formovaly díky svému vnit nímu vývoji, jejich vznik nebyl podmín n žádným existujícím sousedním státním útvarem – státy v 5ti oblastech – soutok Eufratu a Tigridu (Mezopotámie), údolí Žluté eky ( ína), Indu (Indie), území dnešního Mexika (Aztékové) a Peru (Inkové) – jejich vznik byl d sledkem n kolika faktor , zejm. popula ního r stu a vále ných konflikt b) sekundární státy (veškeré státy, které se objevily mimo t chto 5 území = následný rozvoj stát v Asii, Evrop , Africe) ad 2 + ad 1: CARNEIRO, Robert7 (1970) – popula ní tlak je podle n j hlavní hybatelem evoluce sm rem ke státní organizaci - kombinuje faktor popula ního tlaku spolu s válkou a dobýváním - tyto faktory jsou mechanismy, které mohou vytvo it za specifických podmínek stát. Specifické podmínky pro vytvo ení státu pak rozlišuje na environmentáln vymezující a sociáln vymezující - v t ch p ípadech, kdy spole nosti, které obývají ur ité území, jsou obklopeny p írodními bariérami (poušt , hory, mo e), nebo sociálními bariérami (skupina lidí je obklopena jinými skupinami) tyto faktory v p ípad popula ního nár stu popula ního tlaku v rámci spole nosti znemož ují geografickou expanzi - tam kde tyto limitující faktory neexistují nap . povodí Amazonky (Jižní Amerika), kde na rozlehlém území nejsou v tší p írodní bariéry kmeny na tomto území, jejichž obživnou strategií je nej ast ji tzv. kopani á ství i posuvné zem d lství, nesm ují k politické organizaci typu státu. Pokud nastane v této oblasti ur itý nár st populace popula ní tlak.. je pro vesnice jednodušší se rozšt pit i se ur itá skupina p esídlí do neobydleného území. - v prost edí s environmentálními a sociálními bariérami (p . povodí Eufratu a Tigridu, Indus, Nil…Mexiko, Peru-Andy) je expanze lidí do jiných oblastí znemožn na popula ní tlak nem že být ešen odchodem ásti spole nosti/kmene/skupiny na jiné místo tato situace vede k vále ným konflikt m, utvá ení mocenských (militaristických) politických systém – ur itá vesnice/skupina dobývá jiné území/vesnice/skupiny a podma uje si je zm na 6 7
FRIED, Morton (1967) The evolution of political society. NY CARNEIRO, Robert (1970) „A theory of the origin of the state“. as. Science 169.
-
politické organizace – ná elnictví (výsledek politické centralizace n kolika vesnickými komunitami, které ani navzájem nemusejí tvo it to co je ozna ováno jako - kmen), ovšem další popula ní tlak a vále né konflikty vedou ke vzniku státu…tento evolu ní proces m že dále pokra ovat tím, že po dobytí státních útvar jsou vytvo ena velká mocenská impéria jako ur itý p íležitostný faktor politické evoluce pak zmi uje koncentraci zdroj (vedle environmentáln vymezujících a sociáln vymezujících faktor ) - prost edí bohaté na zdroje potravy p itahuje adu lidí a zp sobuje výrazný popula ní nár st
--- kritiky CARNEIRA – výzkumy, na kterých založil svoji teorii byly provád ny v Jižní Americe, která po conquist byla zna n zdecimovaná r znými nemocemi Starého sv ta je otázkou, zda tato situace, kdy území bylo zna n vylidn né malé skupiny lidí mohly snadno najít jiné vhodné místo, kam by se p est hovaly, byla typická i pro preindustriální období - proti je též fakt, že - nap . oblast horské Nové Guinei – zde hust osídlené území, kde skupiny obyvatel žily v situaci, kde p sobily jak environmentální tak sociální faktory, ovšem nikdy zde nedošlo k vytvo ení státu (až v r.1975-Papua Nová Guinea) --SERVICE, Elman (1975)8 –ná elnictví jako sociopolitická organizace p echodu mezi kmenovými spole nostmi a státem --- v opozici proti teorii, že ekonomické nerovnosti jsou základem vývoje politicko-mocenských struktur – podle Service – v po áte ním stadiu je politické v dcovství spojeno spíše s osobními kvalitami a individuálními schopnostmi ná elník , ne s ekonomickými odlišnostmi, které stratifikují spole nost ( ekonomické postavení jednotlivc a skupin nepovažuje pro vznik státu za d ležité) Service – sociální stratifikace není p í inou vzniku raného státu, ale d sledkem jeho vzniku; p í ina vzniku státu pochází od ob an a jejich tichého souhlasu se státní mocí. Základním rysem státní formace je všeobecn rozší ená podpora (legitimita) státní moci. Dokud neexistuje konkrétní legitimní potla ovací aparát (vytvo ený schopnými ná elníky), lze hovo it podle Service jen o ná elnictví … --V podstat – pro oba zp soby vzniku státu nacházíme dostate né množství p íklad jak vznik stratifikace (vnit ní faktory), tak územní expanze (vn jší faktory) jsou d ležitými p edpoklady pro vznik státu -- nem žeme íci, že je všeobecn platná a akceptovatelná posloupnost – tlupa, kmen, ná elnictví, stát (viz Service), nebo existují p íklady o vývoji – vesnice ná elnictví stát (viz Carneiro); ne vždy platná tranzice od nehierarchických k hierarchickým – možno i naopak -- po existenci ná elnictví nenásleduje stát, ale decentralizace rozpad na jednotlivé kmeny (p ední východ…-Jemen) --Nejobsáhlejší studií o p vodu státu a základních charakteristikách raných stát je: Claessen, Henri- Skalník, Peter: The Early State (The Hague. Mouton publishers 1978)- 3 ásti – 1) všeobecné teorie raného státu 2) case studies (21) 3) analýza case studies: - p edpoklad – stát je produktem sociálních vztah ; je organizací, specifickým druhem sociální organizace, vyjad ující specifický typ sociálního po ádku ve spole nosti – vycházejí z definice státu od Radcliffe-Browna (uve ejn na v p edmluv k „Africkým politickým systém m“ od Fortese a Pritcharda) :
8
SERVICE, Elman (1975): Origins of the state and civilization. NY.
Stát je skupina lidí spojených komplexním systémem vztah . V rámci této organizace mají odlišná individua odlišné role, z nichž n kte í disponují mimo ádnou mocí i autoritou. -
stát je sociálním fenoménem, je specifickým, historicky limitovaným typem lidské organizace
Podle Claessena a Skalnika - každý stát je organizací skládající se ze t í komponent : a) po et lidí, b) ur ité ohrani ené území, c) specifický typ vlády (2 složky-moc a administrativa) (- definice státu Ronald COHEN (jeden z p isp vovatel do „Early state“): stát (raný, neindustriální) je centralizovaný a hierarchicky organizovaný politický systém, ve kterém centrální autorita vykonává kontrolu nad zna ným objemem donucovací moci ve spole nosti. ásti systému jsou spojeny do hierarchie skrze hodnostá e jmenované a odpov dné panovníkovi/ hlav státu. Hodnostá i zabezpe ují administrativní strukturu daného systému, podporují celistvost a kontinutitu státu tím, že z jejich ad pocházejí voli i, kte í vybírají a/nebo legitimizují nového panovníka ) - nutné rozlišit alespo – 2 kategorie stát 1) MODERNÍ INDUSTRIALIZOVANÉ a ROZVOJOVÉ 2) NEINDUSTRIÁLNÍ STÁTY (p edpr myslové epochy) -
po áte ní stádium evoluce p edkapitalistického neindustriálního státu je asto ozna ováno jako RANÝ STÁT – struktura, fce i evoluce r zných raných státních útvar vykazují obdobné charakteristiky je možné vytvo it n jakou všeobecn akceptovatelnou definici raného státu i jeho základních charakteristik
Obtížné – ozna it d lící áru mezi státními a nestátními spole nostmi; p echod od nestátních spole ností ke státním = zdlouhavý proces charakteristický rozvojem specifické sociopolitické organizace – RANÝM STÁTEM Nej ast ji uvád né základní charakteristiky raného státu: 1) dostate ný/ur itý po et lidí 2) ob anství (založeno na ohrani eném území, kde lov k žije i se zde narodil) 3) vláda je centralizovaná 4) je to nezávislá politická jednotka (celistvost území díky centralizované moci) 5) regulace p ebytk (pravidelné p íjmy státu-dan ) 6) sociální stratifikace (vrstvy, t ídy) 7) spole ná ideologie -
to neznamená, že všechny tyto charakteristiky by hrály rozhodující úlohu ve vývoji raného státu/ ve vývoji spole ností sm rem ke státu. Je možné, že pouze n které z nich byly v konkrétních p ípadech podstatné pro vývoj spole nosti sm rem ke státu. Classen+Skalnik vycházejí v charakteristikách raného státu z t chto kritérií, v ur itých p ípadech je dopl ují, reformulují…
komparativní analýza 21 raných stát / formací, které jsou za rané státní útvary považovány (2 p íklady z Ameriky, 2 z Oceánie, 3 z Evropy, 8 z Afriky, 6 z Asie) – od starov ku (Egypt) až po 19. století (Jimma) -
Afrika (8): p .
•
• • • •
Zande – dnešní Súdán (J) a Zaire (SV) – kolem roku 1900 žili Zandové v 15 ti státech – Evans –Pritchard ozna uje tento typ politické organizace charakteristický pro rané státní útvary za tzv. segmentární stát - jednota tohoto státu je vázána na osobu panovníka, po jeho smrti se rozpadá na jednotlivé provincie, ovládané v tšinou blízkými p íbuznými – mezi nimi dochází k boji o centrální provincie a p ípadn k obnovení jednoty celého státu. Ti, kte í v boji neusp li odchází za hranice a zakládají vlastní státy 9. Axum – dnešní „africký roh“ (Etiopie) – v 1. století n.l. zde vzniká axúmský stát – založený místním kúšitským obyvatelstvem a semitským obyvatelstvem, které sem p icházelo v pr b hu 1. tisíciletí p ed n.l. z území dnešního Jemenu a jižní Arábie. Založeno i stejnojmenné m sto Axúm. Obyvatelé axúmské íše se podíleli na námo ním obchodu v Rudém mo i a Indickém oceánu. P ijetí k es anství (4. stol. n.l.) – tzv. monofyzitní sm r (Kristus je podle n j Bohem / ímskokatolické – Ježíš podstatu lidskou i božskou), které p ežilo v Etiopii dodnes Yoruba – dnešní Nigérie – jorubské státy (vznik ve st edov ku) – v podstat m stskými státy s jediným velkým centrem, asto opevn ným, kde sídlil panovník; zbytek území – vesnice zem d lc a menší m sta, která byla spravována zejména blízkými p íbuznými panovníka. V oblasti náboženství – rozsáhlý panteon. Státy typu sakrálního království – uctíváni jako živá vt lení Boh …. Kuba – dnešní Zair a Kongo – kubský stát - po átky v 16. století existence až do 20. stol. V ele vládce (jehož osoba posvátná), stát rozd len na provincie spravované ná elníky, guvernéry – asto blízcí p íbuzní krále (státní rada – p edstavitelé nejd ležit jších provincií). Neexistovalo stálé hlavní m sto – každý nový vládce si stav l nové… Ankole (dnešní Uganda) Volta (Mezijeze í) Jimma Egypt
• •
Aztecs Inka
• • •
Norway France Iberia
• • •
Mongolia Maurya Kachari
•
•
•
Amerika (2): Evropa (3)
Asie (6):
9
Balandier (s.206) – A. Southall (Alur Society, 1956) – rozlišuje stát unitární (s hierarchickou strukturou, kde je jasn vymezená moc i její formy) a stát segmentární – 6 rys segmentárního státu – 1) teritoriální svrchovanost je uznávána, ale omezována: autorita státu se s rostoucí vzdáleností od centra zeslabuje 2) centralizovaná vláda koexistuje s ohnisky moci, nad nimiž má jen relativní kontrolu 3) centrum disponuje specializovaným administrativním aparátem, který ve zmenšeném m ítku nacházíme i v jednotlivých oblastech 4) úst ední moc nemá absolutní monopol na legální užití síly 5) úrovn pod ízenosti jsou r zné, ale vztahy mezi nimi mají pyramidální charakter 6) pod ízené autority mají tím v tší možnost vypov d t p íslušnost, ím dále od centra se nacházejí
Oceánie (2):
• • •
Scythia Angkor China
• •
Hawaii Tahiti
analýza 21 case studies (Charakteristiky raného státu:) Raný stát = nezávislá sociopolitická organizace s ohrani eným územím a centrální vládou. vymezené území, rozd lené na ur ité teritoriální podjednotky; lidé obývající toto území jsou považovány za ob any tohoto státu (ur itý po et obyvatel není k formování státu podstatný); obvykle s jedním mocenským centrem. Ekonomika je charakterizovaná zem d lskou produkcí (nej ast jší zp sob – jen v n kolika málo p ípadech pastevectvím, zahradni ením i smíšenými typy ekonomik – kombinace pastevectví + zem d lství), dopln nou obchodem a tržním systémem (rovn ž dálkovým obchodem) a p ítomností profesionálními specialisty (obchod, byrokracie, náboženství, vojenství). Typické jsou pro raný stát produkce zem d lských p ebytk , které spolu s odvody daní z obchodu a tržních forem jsou d ležitými zdroji p íjm vlády, ta je reprezentovaná profesionálními funkcioná i, kte í jsou vy aty ze systému materiální produkce. – s trhem a obchodem je spojeno užívání m ny (v r zných podobách – mince, mušle kaurí – Kuba, Joruba, nože – Zande….) Populace je rozd lena nejmén do dvou vrstev – vyšší vrstvu zahrnující panovníka, jeho p íbuzné a aristokracii, a nižší vrstvu zahrnující mj. drobné rolníky, pachtý e (nájemce p dy), kte í žijí v malých vesnických komunitách. Aktuální produkce potravin je omezena na ur ité sociální skupiny a rovn ž p ístup k materiálním zdroj m (v etn p dy) je nerovný. Vyšší vrstva (panovník) má obvykle jako hlavní zdroj p íjmu dan (tribut, dávky, odvody..), jež povinn odvádejí prostí ob ané. Hlavním zdrojem p íjmu oby ejných lidí (drobných rolník a pachtý …) je pak primární produkce potravin. Pozice vládce je založena mytickém charakteru a genealogickém principu, jež propojují panovníka s nadp irozenými silami. Aristokracie zahrnuje leny panovníkovi rodiny, klanu a rodových pohlavár a držitele vysokých ú ednických funkcí. Soukromé vlastnictví p dy v rámci raného státu není astým fenoménem, ani zde není d ležitým znakem vyššího sociálního statusu. Ideologie raného státu je založena na konceptu reciprocity – r zné skupiny osob poskytují zboží a služby (tribut, dan ,…) a panovník je za to odpov dný za jejich osobní bezpe nost, právo, po ádek…(je vrchním soudcem, vojev dcem) Sociální nerovnost založena p edevším na míst narození (odkud lov k pochází). Neexistují p ímé p íbuzenské vazby mezi panovníkem a oby ejnými lidmi. Vláda raného státu se vyvíjí sm rem k systému pov ených povinností a práv. Je zde ada míst pro lidi zastávající r zné vládní fce, kte í plní povinnosti ve vládním aparátu.
(Definice raného státu:) Raný stát = centralizovaná sociopolitická organizace sloužící k regulaci sociálních vztah v komplexní, stratifikované spole nosti rozd lené p i nejmenším do dvou základních vrstev (vládnoucích a ovládaných), jejichž vztahy jsou charakterizovány politickou dominancí jedn ch a da ovými závazky druhých, a legitimizovány spole nou ideologií, ve které je základním principem reciprocita
(Rozd lení:) Rané státy lze rozlišit n kolika r znými zp soby, na základ r zných klasifika ních princip - teritoriáln (na jakém míst , kontinentu vznikaly) - asov (starov ké, st edov ké rané státy) - synchronn (na základ podobností a odlišností v systémech technologií, zp sobu produkce, vládní struktury..) - diachronní perspektiva (Claessen, Skalnik) - t i typy raných stát : po ínající raný stát, typický raný stát, p echodný raný stát – na základ n kolika kritérií (stupe rozvoje obchodu a trh , zp sob získávání d ležitých funkcí i zp sob jejich odm ování, existence soukromého vlastnictví p dy, stupe rozvoje právního systému, stupe rozvoje da ového systému) – - po ínající raný stát – Ankole, Hawaii, Norway, Tahiti, Volta, Zande Charakteristiky: - p evládají zde p íbuzenské vztahy – na nich je založen výb r hodnostá (vyšších ú ednických funkcí) a specialist (jejichž po et je omezen) - d raz na osobní vztahy - po ínající soukromé vlastnictví, ale dominantní je stále spole né/komunální vlastnictví - soudní systém nemá kodifikované právo- není zde ustavena specifická fce soudce - obchod a trhy jsou omezené (jen lokální význam) - výb r daní je nahodilý - málo specialist (náboženství, byrokracie, vojsko) -- spole nosti charakterizované t mito charakteristikami jsou podle E.Service ná elnickými spole nostmi a) typický raný stát – Angkor, Axum, Egypt, Iberia, Kachari, Mongolia, Scythia, Yoruba Charakteristiky: - p íbuzenské a lokální vztahy – zhruba stejn d ležité - soukromé vlastnictví p dy je stále omezené, vzr stá d ležitost státního vlastnictví - po átek kodifikovaného práva, jsou formáln p ítomni soudci - výb r daní je pravidelný - obchod a trhy jsou rozvinuty nad místní úrovní (supralokální) b) p echodný raný stát – Aztecs, China, France, Jimma, Kuba, Maurya Charakteristiky: - p íbuzenské vztahy mají jen minimální funkci (jmenování funkcioná ) - soukromé vlastnictví p dy se stává d ležité pro aristokracii stejn jako pro oby ejné lidi - vládní aparát se stává nezávislou politickou silou (placení funkcioná i) - kodifikované právní p edpisy, soudní administrativa spojená s funkcí soudce - výb r daní –rozvinutý systém, který umož uje jeho pravidelný p ísun - tržní hospodá ství - obchod a trhy mají zna nou d ležitost
Politická moc v korelaci se sociální stratifikací a náboženstvím. politika (politický systém) vytvá í v rámci spole nosti vztahy nadvlády a pod ízenosti a tak nutn i ur itou hierarchii -- pokud není spole nosti bez politiky, politického systému (jak p edpokládá p.a.), pak v každé spole nosti se vyskytuje ur itá hierarchie i systém nerovných vztah , které jsou nastoleny mezi jednotlivci i mezi sociálními skupinami ------------------Pokud rozlišujeme sociopolitické organizace, chceme je ur itým zp sobem klasifikovat, pak jedním z kritérií, které nám slouží k roz len ní spole ností, je ur itý stupe hierarchie i stratifikace v rámci dané spole nosti. Nejzákladn jší a nej ast jší vymezení spole ností na základ stratifikace - 3 typy spole ností --1) rovnostá ské 2) rozvrstvené 3) stratifikované - tímto zp.rozlišuje spol. M. FRIED (1967)10 – existence t chto typ spole nosti = jednotlivá stadia evoluce - STRATIFIKACE = stratifikovaná spole nost - taková, v níž osoby stejného pohlaví a rovnocenného v kového statusu nemají rovný p ístup k základním zdroj m zajiš ující jejich živobytí - stratifikace se objevila v okamžiku, kdy spole né/kolektivní vlastnictví zp sob produkce bylo nahrazeno soukromým vlastnictvím – jako nejpodstatn jší faktor, který umožnil tuto zm nu je podle Frieda vzr stající popula ní tlak na zdroje --- po nár stu populace nevznikají automaticky zm ny v sociální struktu e – pokud je v okolí dostatek volné p dy je vzniklá situace ešena nejjednoduším zp sobem - rozptýlením populace po okolí -- proto je pot eba zm ny sociálního systému zpo átku omezená – spolu s poklesem možností usídlení na neobsazené p d vzniká v rámci spole nosti popula ní tlak na omezené zdroje (skupina se již nem že dále rozpínat a musí využívat stávající ekonomické zdroje ) d sledkem toho je pak to, že ur itá skupina lidí dosáhne výhodn jší pozice k získání zdroj obživy, než skupiny jiné – v takových p ípadech pak m že následovat stratifikace spole nosti stratifikace státní organizace - Fried – stát – spolu s centralizovanou vládou, se objevuje nevyhnuteln spolu se sociální stratifikací i institucionalizovanou sociální nerovností, ve které ne všichni lenové spole nosti mají rovný p ístup ke zdroj m, které podporují a zvyšují kvalitu života Souvislost mezi nár stem populace a sociální stratifikací – KOTTAK, Conrad – aplikoval Friedovy teorie na rozvoj státního z ízení v Bugand ….– ukázal, jak faktory jako vzr st populace, zm ny subsisten ních strategií a rozvoj tržní ekonomiky šly ruku v ruce s rozvojem z rozvrstveného typu spole nosti ke stratifikované a posléze státu… SCHAPER, Isaac (1956) – data z Jižní Afriky (viz 1.p .) – vzr st populace si žádá více komplexní a efektivn jší politické systémy (SAHLINS (1958) – Social Stratifiaction in Polynesia – existuje p ímé spojení mezi komplexitou sociálního systému a velikostí produkovaných p ebytk …) --------------------------------------------
10
FRIED,M: The evolution of political society (Evoluce politické spole nosti)
- v souvislosti se spole enskou hierarchií - pojem sociální status… a role…! -
k t mto dv ma pojm m se pak váže pojem „ú adu“ – který ozna uje ur itou spole enskou funkci, která je obsazována na základ obecného uznání oprávn nosti – legitimního mandátu spole nosti (Balandier)
„ú ad“ pojímá D.KURTZ ve smyslu politického ú adu – rozlišuje mezi politickým statusem a politickým ú adem rozlišuje jednotlivé typy držitel politické moci, jejichž autorita je vázaná k politickému statusu i politickému ú adu - typy v dc pak asto korelují s ur itým typem hierarchie v rámci spole nosti ( držitelé politické moci - v dce, sta ešina, ná elník, panovník… v rovnostá ské spole nosti najdeme jiné typy v dc , p edstavitel politické moci, než ve spole nostech rozvrstvených i stratifikovaných) - v dci, jejichž autorita a moc je produktem statusu, který zastávají v rámci dané spole nosti (tzv. statusoví v dci - zejm. v mén komplexních spole nostech – zahrnují r zné typy episodických (do asných) v dc , big man …) – tento typ v dc musí stále obnovovat svou v dcovskou pozici prost ednictvím svých akcí… - ------------ zp soby dosažení politického statusu – alokace autority… (ta je p i ena danou politickou komunitou), usurpace…. - politický ú ad – se pak váže na vytvo ené abstraktní strukturu pozic, které jsou spojeny s politickou mocí a autoritou - politický ú ad je ustaven tehdy, pokud v dci mohou transferovat autoritu a moc (bez protestu dané politické komunity) na své d dice – nej ast ji nejstarší syny (pravidlo primogenitury) --- politický ú ad umož uje transferovat autoritu a moc následným držitel m této fce bez toho, aniž by si on sám musel znovu vybudovat základy autority a moci (jako je tomu u statusových v dc ) --- politický ú ad se váže ke komplexn jším spole nostem – jakými jsou ná elnictví i státní formace -------------------- jak se stát držitelem politického ú adu – d dictví (ná elnictví + stát), jmenování (ná elnictví + stát), volba (charakteristické pro státní formace)……… -
Obecné charakteristiky politického systému v souvislosti s hierarchií v rámci spole nosti: Obecn (podle M. Frieda – z pohledu politického evolucionismu…) - tlupy a n které ze skupin, které jsou azeny mezi kmeny, jsou rovnostá ské, kmeny s v dci jsou rozvrstvené obdobn jako ná elnické spole nosti, z nichž n které mohou být rovn ž stratifikované jako všechny státy a) rovnostá ské- egalitární spole nosti: TLUPY - pro tlupy (a n které kmeny) m žeme užít ozna ení – rovnostá ské/ egalitární spole nosti (tlupy – malé skupiny založené na rodinných vazbách (lovci a sb ra i); - paleolitické skupiny, Bušmeni, Eskymáci, Šošoni, Semangové…..) - len ní spole nosti na základ v ku, pohlaví, vlastností ur itá „p irozená“ hierarchie; tyto atributy – rovn ž základem pro ustavení politické moci, autority - i v t chto spole nostech se projevuje ur itá hierarchie individuálního postavení jedinc spojená s konkrétními politickými ú ady/fcemi - ta je založena zejm. na tzv. p irozených nerovnostech vyplývajících z p ipsaného statusu– v ku, pohlaví, p vodu, vlastnosti jedince …..
- v dci, headmeni, p edstavitelé vesnice… se rekrutují z ad vlivných jedinc , kte í mají specifické vlastnosti k výkonu dané politické fce - další skupina v dc – sta ešinové - politická moc je spojena s v kovým faktorem, (založena na principu sta ešinství- spolu s v kem lov k získává významné sociální postavení…) – moc je v rukou nejstaršího p íslušníka nejstarší generace, jejíž p vod stojí „nejblíže“ ke spole nému p edkovi/ zakladateli rodu - pojem, který je asto spojován zejména se spole nosti lovc a sb ra – episodický v dce = získává do asnou autoritu v politickém systému dané spole nosti - ta se projevuje v rámci ur ité sféry aktivit, pouze po ur itý as, pro vymezený ú el, proto také není spojena s ur itým systémem práv a privilegií – nap . vedení lovu, rituálu - episodický v dce je prototypem tzv. slabého v dce -- jiný zp. rozlišení v dc : škála slabí a silní v dci11, p i emž základní kategorií, která je spojována se silným v dcem je redistribuce (podle Frieda) b) rozvrstvené – (ranked societies) – není zde stálá vrstva nad azených KMENY s v dci (hodnostá ské spole nosti) (- kmeny – založeny na p íbuzenských vazbách; spojovány s neintenzivními zp soby produkce (pastevectví, zahradni ení), postrádají formální vládu, ale jsou zde jedinci charakterizovaní jako – v dcové, „big mani“) ( ada severoamerických indiánských kmen , skupiny v jihoamerickém pralese, v tšina melanéských spole ností, afrických spole ností…) - kmeny – sice asto charakterizovány jako rovnostá ské - jedná ze zejména o spole nosti, kde je PS založený na p íbuzenském principu = segmentární spole nosti (viz Nuer/Tiv) – kde není pernamentní politická struktura, stálá vládnoucí vrstva, centrální politická autorita – to vše je vytvá eno v souvislosti s konkrétní situací – i zde nejsou všechny rody úpln rovnocenné (n které mohou v rámci spole enské struktury zaujímat dominantní postavení), a rovn ž zde existují další mechanismy, které strukturují spole nost a vymezují systém práv a povinností- vedou ke spol. hierarchii (organizace v kových stup ….) - kmeny, kde jednotlivé segmenty, rody, jedinci…nejsou zcela rovnocenné (hierarchické postavení v rámci sociální struktury) jsou charakterizovány jako rozvrstvené (ranked), ovšem neexistuje zde to, co D. Kurtz nazývá politickým ú adem - n kolik typ v dc - vesni tí ná elníci, sta ešinové, pohlavá i (headmeni), „big mani“… ovšem i jejich pozice jsou více mén do asné (episodické) - není zde stálá politická struktura (v etn stálého politického ú adu) P . p íklad spole nosti s village head (ná elníkem vesnice)– Yanomamo – J Amerika --- osoba, která získala pozici ná elníka vesnice má pouze omezenou autoritu; nem že na izovat i donutit lidi, aby jednali podle jeho p íkaz ,m že je pouze p esv d ovat, domlouvat a pokoušet se p im t lidi, aby jednali ur itým zp sobem; --- je prost edníkem p i r zných sporech, ovšem nemá pravomoci ani prost edky k tomu, aby spor m zamezil i ukládal tresty --- základním p edpokladem pro výkon své funkce – musí být št drý, což ovšem znamená to, že musí obhospoda ovat v tší díl p dy a po ádat slavnosti pro jiné vesnice…
11
(Bailey – 1969,1988,1991) – viz Kurtz
P . big man – n co jako ná elník vesnice, ale jeho autorita je vymezená regionáln ( ovliv uje více než jednu vesnici) - ídí vnit ní aktivity daného spole enství - jeho úkolem je ešit spory (zabezpe ovat po ádek); je centrální postavou v politicko-ekonomických záležitostech a komunitních rituálech, které vyžadují redistribuci zboží a potravin (možnost big mana redistribuovat zboží je hlavním znakem jeho moci); m že být rovn ž reprezentantem daného spole enství navenek – p i komunikaci s jinými skupinami ….. – prototyp big mana je odvozen od autoritativní postavy popsané v Melanésii -- nej ast jším p íkladem skupina - Kapauku …. (popsaná L. Pospíšilem) - tento typ autority se objevuje i v jiných kulturách – postavy, které mohou být charakterizovány jako big man byly popsány nap . u Nuer , Tallensi, ..jihoamerických Indián a nejspíše se objevoval i u severoamerických Indián - instituce big mana se objevuje v širokém spektru spole ností – v nejmén komplexních spole nostech je složité jej odlišit od episodického v dce – v komplexn jších spole nostech se blíží autorit ná elníka --- p i emž ideálním modelem je n co mezi tím, což koresponduje s p edstavou big mana jako prvního mezi rovnými - nemá dostatek moci k prosazení své autority – m že doporu it, p esv d ovat a dožadovat se, ale z ídkakdy m že na izovat …. - není vždy v rámci sociální struktury zcela viditelný – žije, jedná a vypadá stejn jako ostatní lenové spole nosti – z jeho postavení neplynou žádné p íjmy, které by ur itým zp sobem ozna ovaly jeho status --- je alokovanou autoritou (autorita mu byla ud lena na základ osobních schopností, vlastností daným politickým spole enstvím) ……. --- big manství není politickým ú adem – politická moc je mu sv ena na základ svých personálních kvalit coby v dce --- musí stále vyd lávat a podporovat své následovníky – když jim nemá co nabídnout – je vym n n - v takových spol. se vytvá í tzv. klientelismus – klientský systém, který má smluvní charakter; vytvá í sí vztah mezi sociáln a politicky nerovnými jedinci…….. NÁ ELNICTVÍ - ná elnictví – (z hlediska politického evolucionismu - forma sociopolitické organizace mezi kmenem a státem); sociopolitická organizace charakterizovaná redistribucí; založená na p íbuzenství, ale typická svojí pernamentní politickou strukturou a s ur itými znaky difrencovaného p ístupu ke zdroj m, který zakládá v n kterých p ípadech sociální stratifikaci spole nosti. - p .: potlachové spol. – Kwakiutl (rozd lení do „t íd“; vyšší postavení, politický status, se nedosahuje pouze na základ akumulace bohatství, ale i prost ednictvím dávání, rozdávání, „marnotratnosti“ - viz referát!), Irokézové Trobriandy (popsané Malinowskim - 1921- M. užívá pojem „ná elnictví“) ada Polynéských spole ností – Hawaj, Tikopia (popsaná M. Sahlinsem…ty mají adu charakteristik tzv. segmentárních spole ností, ale na rozdíl od nich i stálou politickou strukturu)- - tyto spole nosti charakterizovány Claessenem a Skalnikem jako „po ínající raný stát“, ale Sahlinsem a Servicem za azovány mezi „ná elnické spole nosti“ Tsembaga Maring (R.Rappaport) ………aj. - ná elník (politická fce ná elníka) = politický ú ad, který existuje pernamentn není závislá na osob , která tento ú ad zastává - m že existovat široká škála ná elník – od slabých k silným (v extrémním p ípad m že ná elník disponovat menší mocí než silný big man – rozdíl je jen v tom, že ú ad ná elníka je d di ný)
- ú ad ná elníka – nej ast ji d di ný (v n kolika málo p ípadech - jmenování, které je charakteristické pro státní útvary) – vysoký status ná elníka p ináší vysoký státu i jeho rodin ( existence „šlechty“) – ostatní rody se hierarchicky se k n mu adí podle genealogické blízkosti ( ím blíže k ná elníkovi a jeho rodu – tím vážen jší ve spole nosti) ----------------------------------------------------------------------------------------------------------– i ve spole nostech, kde je politický systém založený zejména na p íbuzenském principu existují další mechanismy, které jsou d ležitou sou ástí politického systému a definují rovn ž vzájemné sociální vztahy i ur itou hierarchii v rámci spole nosti – jde o r zné spolky, tajné spole nosti (založené na územním principu) i systémy v kových t íd (založené na v kovém principu)… systémy v kových t íd – - ve spole nostech, kde existuje roz len ní na základ v kových stup – zde pro získání politických práv a povinností není d ležitá p íslušnost k n jaké p íbuzenské skupin , ale práv v kový faktor ( lenství v ur itém v kovém stupni, ur ité v kové skupin ) --- existuje zde hierarchie založená na v ku - m žeme íci, že pokud p íbuzenství roz le uje vertikáln spole nost na jednotlivé segmenty, pak princip v kových stup jí roz le uje horizontáln na skupiny osob, které jsou si v kov blízké - systémy v kových t íd – nejvíce popsány a zaznamenány - východní Afrika (dnešní Uganda, Ke a, Tanzánie…) --- v podstat u všech kmen v této oblasti (pokud u nich neexistovala státní organizace) se m žeme setkat s organizací v kových stup p . Masajové (Ke a, Tanzanie) – zde se rozd lení do v kových stup vztahuje na ob pohlaví, Konsové (Etiopie), Kikujové (Ke a) ……. .Jižní Afrika – Swazi, Zulu …… Amerika - Indiáni Velkých Plání…aj. - organizace v kových stup se u jednotlivých spole ností liší – ale všeobecn – nej ast jší rozd lení na dva v kové stupn (mladíky, sta ešiny) a každý pak na n kolik v kových skupin (4-5) - rozd lení spole nosti do v kových stup skupin vzniká na základ v ku a rituální procedury (iniciace), která podmi uje p ijetí do konkrétní skupiny – iniciace probíhá bu každým rokem (tzn., že spole n iniciované osoby ješt nevytvá ejí v kovou skupinu, ale tvo í ji až ti, kte í byli iniciováni v pr b hu p ti až šesti let po sob ) nebo až po ur itém období, kdy byla iniciována celá skupina (nap . u kmene Nandi –V Afrika…– po každém 2.rozkv tu ke e setiot, kt. kvetl jednou za 7 let, tzn. iniciace probíhala 1 za 14 let a byli iniciováni všichni, kdo na to m li nárok (nap . ti od 12ti do 26 let)) - práva a povinnosti jsou pak rozd leny podle v ku – jakmile jedinec získává lenství v ur ité v kové skupin (mezi 12-16.rokem), pak z stává s touto skupinou až do smrti a spolu s ostatními p ebírá r zné povinnosti, které jeho v ku a zkušenostem odpovídají; v jedné v kové skupin pak jsou p íslušníci r zných rod - politické fce – závislé na v ku – lenové v kového stupn mladík se sice nap . ú astnili zasedání všech muž kmene i vesnice, kde m li možnost vyslovit sv j názor – nesm jí zde ale rozhodovat --- rozhodovat mohou jen p íslušníci v kového stupn sta ešin - r zným v kovým skupinám p ísluší r zné povinnosti – ideáln typické uspo ádání v kových stup /skupin: o mladíci (1.nejmladší sk.12-18let) – u í se vál it, p íprava, seznámení se zbran mi
o mladíci (2.a 3. st ední v k. skupina- 20-30let)- „profesionální“ vále níci ( asto ve zvláštních táborech) o mladíci (4.a 5.nejstarší v ková skupina- 30-40) – zakládají rodiny – do boje jen v p ípad války o sta ešinové – eší spory, ídí vále ná tažení, vykonávají i náboženské ob ady – skute ný výkon t chto fcí zastávají lenové st ední v kové skupiny sta ešin (nejmladší se zau ují do politiky, sta í jsou žádáni o rady…) podstatné - neexistuje zde n jaká centrální politická autorita – všichni dosp lí muži se (v ideálním p ípad ) podílejí na rozhodování (záležitosti se projednávají na ve ejných shromážd ní všech dosp lých muž ) V n kterých p ípadech je s uspo ádáním spole nosti do v kových stup spojeno i teritoriální uspo ádání dané spole nosti – tzn. mladíci ze stejné v kové skupiny odcházejí ze svých domovských vesnic a zakládají nové vesnice, do kterých se pak vdávají dívky (lokální jednotku pak tvo í osoby stejného v ku + jejich ženy a d ti) –p . Nyakyusa…- dívky se provdávají bu do vesnice, kterou zakládají její brat i spolu s vrstevníky, nebo z stávají v domovské vesnici (za manžele si vezmou vrstevníky otc ) vesnice d d vesnice otc vesnice syn - když celá vesnice vym e, nechá se území zar st a asem zde m že vzniknout nová vesnice (nebo se místo m že stát posvátným)…. - mezi vesnicemi – aliance; d ležitá politická fce – ná elník vesnice P . ada bantuských skupin východní Afriky (Nyakyusa) Kandert, J. – p ikládá organizaci v kových skupin d ležitou roli p i vzniku ná elnických i ran státních útvar …. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------tajné spole nosti – pojem pochází z 18. století z Evropy, kde opravdu ozna oval spolky (svobodné zedná e, templá e…), které usilovaly o svržení stávajících feudálních režim - - ovšem je používán zejm. pro africké spolky, i když ty o n jaké svržení politického režimu neusilují a nejsou „tajné“, protože každý ví, kdo je jejich lenem - lenství v t chto spole nostech, které je asto limitované r znými faktory, zvyšuje spole enskou prestiž limitující faktory pro lenství v t.s.: pohlaví – asto existence mužských a ženských tajných spole ností (nazývané v r zných spol. podle názvu užívaného u ady kmen z Libérie, Pob eží slonoviny a Siery Leone – Sande a Poro) v k – leny až dosp lí n kdy velikost majetku – asto vstupní poplatek spole enské postavení jeho rodu politické i náboženské fce osobní vlastnosti n kdy se lenství d dí - tajné spol. – p edevším spol. náboženskými, jejich lenové vykonávali náboženské ob ady ( asto jako prost edníci mezi nadp irozenými bytostmi a ne leny tajné spol.) - plnily rovn ž fci ur itých výchovných st edisek – ve spole nostech, kde existovaly m ly na starosti iniciace, které zasv covaly jedince do spole nosti (procházení adou zkoušek, kde se prokazovala fyzická zdatnost, dovednosti, schopnosti…) - plnily rovn ž fci ur ité konsolida ní politické síly – zasahovaly v r zných výjime ných p ípadech, dlouhotrvajících sporech… - zásahy do politiky byly zd vod ovány náboženskými hledisky – i p i politických vystoupeních – p edstavitelé tajných spol. – maskováni (masky p edk , boh …) = politické akce vykonávali sami nadp irozené bytosti….
-- vedle organizace v kových skupina tajných spole ností – vznikaly r zné spolky vznikající mimo p íbuzenský systém -R. LOWIE12 – stát m že vzniknout i na základ dobrovolného spojenectví jedinc ; i v rámci spole ností založených na p íbuzenském principu vznikají r zné spolky, asociace i nadkmenové organizace, které nejsou založeny na p íbuzenském principu. p . – ejenové – nadkmenové „spolky“ (vále nické asociace) které hrály hlavní úlohu v organizaci lovu bizon a ukazovaly svou zna nou moc v pr b hu lovecké sezóny – z takovýchto typ asociací se pak mohla vyvinout centralizovaná moc vedoucí k raným státním formacím ….. ------------------------c) stratifikované – existence vrstev13 a t íd14 (n kdy kast)15 - prototypem stratifikované spole nosti - STÁT (- stát – charakterizován nohem z eteln jším t ídním roz len ním než v ná elnictví – je spojován s tzv. endogamním rozvrstvením, jehož výsledkem je sociální stratifikace – hierarchické uspo ádání nerovnocenných spole enských t íd) - asto nejasnosti, za jakých okolností charakterizovat spole nosti jako stratifikované – Balandier uvádí, že pojem stratifikace se užívá ve spole nostech, kde se 1) dominantní nerovnosti vytvá ejí na základ jiných kritérií, než jsou kritéria v ku a pohlaví, p íbuzenství a rodového p vodu 2) rozdíly mezi hierarchizovanými skupinami jsou vyty eny v m ítku globální spole nosti/ politické jednotky Sociální stratifikace je podle Claessena-Skalnika jednou z charakteristik raného státu: Raný stát - populace zde je rozd lena nejmén do dvou vrstev – vyšší vrstvu zahrnující panovníka, jeho p íbuzné a aristokracii, a nižší vrstvu zahrnující mj. drobné rolníky, pachtý e (nájemce p dy), kte í žijí v malých vesnických komunitách. (nej ast ji vrstva nižší, vyšší, st ední) P i pohledu na všechny p íklady raných stát , které se v této publikaci (Claessen-Skalnik – The Early State…- viz kopie!) vyskytují, existuje n kolik kategorií (12), které se objevují v rámci sociální stratifikace jednotlivých stát (vymezují sociální status; zakládají spole enskou hierarchii…): 1) panovník a jeho rodina 2) aristokracie 3) kn ží, duchovní 4) vojev dci 5) minist i (vyšší ú ednické fce) 6) šlechta (aristokracie) 7) drobní rolníci 8) pachtý i (nájemci p dy) 9) obchodníci 10) emeslníci 11) pomocné síly 12) otroci 12
R. LOWIE(1927): The Origin of the State Vrstva – taková skupina lidí, která zaujímá spole n ur ité místo v pracovním procesu, má stejnou úrove života, nebo disponuje stejným p íjmem 14 T ída –taková skupina lidí, která má stejný vztah k d ležitým zdroj m a stejná práva p i disponování s výsledky celé spole nosti (znakem spole nosti státní) – jednotlivcovo postavení je ur eno tržn ekonomickými kritérii ( existence t íd podmín na existencí tržní výroby) 15 Kasta – endogenní spole enská t ída nebo vrstva; prototypem tzv. uzav ené stratifikace (není možný pohyb v rámci sociální stratifikace) 13
----------------------------------Náboženství a politická moc -
politická moc je svázána s náboženstvím, posvátnem v bec….. panovník - asto považován za p íbuzného i partnera boh , je považován za Boha, i krále z boží milosti… - posvátné je jednou z dimenzí oblasti politiky; náboženství se m že stát jedním z nástroj moci, zárukou jeho legitimnosti.. - i u držitel politického ú adu (Kurtz), kte í se do fce dostali nikoliv vlastním úsilím, mohou být proto neschopní vládnout, p esto není p íliš jednoduché je odvolat, zbavit fce --- na politický ú ad je totiž vázán ur itý sakrální i mystický status…. V souvislosti se vztahem politické moci a náboženství, posvátna …. asto se mluví osakrálním království = ozna ení specifického typu státu (raného státu), ve kterém obyvatelé v í, že panovník je nadán nadp irozenou mocí, ovládá p írodní síly a blaho státu je tak p ímo závislé na jeho fyzickém stavu. D ležitá je zde i role panovníkovi matky (ta co porodila „Boha“) a rovn ž panovníkovi manželky (ta co testuje jeho potenci- nefunguje smrt). Sakrální království – Afrika – Kamerun, Zair, Angola, Zambie, Zimbabwe …. James Frazer – popisuje království Šiluk a Džukun – nap . v Džukunu byl panovník ve funkci jen 7 let – pak zavražd n a dosazen nový, zdravý, sv ží…, kdyby panovník onemocn l krize pro celou zemi…… Yoruba – dnešní Nigérie – jorubské státy (vznik ve st edov ku) – v podstat m stskými státy s jediným velkým centrem, asto opevn ným, kde sídlil panovník; zbytek území – vesnice zem d lc a menší m sta, která byla spravována zejména blízkými p íbuznými panovníka. V oblasti náboženství – rozsáhlý panteon. Státy typu sakrálního království – panovníci jsou uctíváni jako živá vt lení Boh -- vládce jako B h nejí, nespí a nepije ( - nesmí být p i t chto innostech p istižen.) Zde existovaly tajné spole nosti – m ly na starosti zjiš ování panovníkova stavu…… Kuba – dnešní Zair a Kongo – kubský stát - po átky v 16. století existence až do 20. stol. Stát rozd len na provincie spravované ná elníky, guvernéry – asto blízcí p íbuzní krále (státní rada – p edstavitelé nejd ležit jších provincií. V ele vládce, jehož osoba posvátná – žil v ústraní, nesm l být spat en p i jídle, asto nošen, aby se nedotýkal zem . Neexistovalo stálé hlavní m sto – každý nový vládce si stav l nové, nebo po smrti panovníka se z místa jeho sídla stávalo posvátné místo…. Egypt … Indie…
Nacionalismus vs. stát Národní stát – všechny státy v sou asném sv tovém systému jsou dnes oficiáln „národní“ / definovány jako „národní“ – a už charakterizovány jako MODERNÍ INDUSTRIALIZOVANÉ i ROZVOJOVÉ (tzn., že všechny spole nosti spadají (jsou ovlivn ny ) ur itou teritoriální politickou jednotkou – státem (národním státem) - nacionalismus jako politický princip v moderní spole nosti, jehož d sledkem bylo rozd lení lidstva do jednotlivých od sebe navzájem odd lených národ , jež mají jako samostatné jednotky tvo it základnu politické jednotky – státu Stát –ur itá politická jednotka, která se objevuje za ur itých specifických podmínek, které nejsou nutné pro všechny spole nosti, a je charakteristická n kolika aspekty ----- Sou asný mezinárodní („mezistátní“) systém: 2 základní typy – 1) industrializované státy 2) rozvojové (postkoloniální) ad1) – rozlišení na postmoderní (centrum) (záp. Evropa, kde národní stát ztrácí ur itou suverenitu a stává se sou ástí nadnárodních celk – EU) a moderní (semiperiferie) , kde existuje jasn ur ená teritoriální hranice a u obyvatelstva myšlenka státu jako takového – v ur ité podob zde existuje systém liberální zastupitelské demokracie „západního“ typu (Brazílie, Chile, Japonsko, …Indie) ad2) – mají vymezenou teritoriální hranici, ale ta se nekryje s historickým vývojem tohoto území (periferie) – zejména p . afrických zemí …… ----------[Stát – def. M.Webera = spole enství, které si na ur itém území nárokuje pro sebe monopol na legitimní využití násilí (stát jako hlavní zdroj práva a násilí)] -----------------------Národní stát – „vyžadovaný zp sob politického uspo ádání“ (nejlépe pak v kombinaci se systémy zastupitelské demokracie) -------------------------Nacionalismus, národ 3 základní p ístupy ke studiu národa a nacionalismu – KONSTRUKTIVISMUS, SITUACIONALISMUS, PRIMORDIALISMUS – David Brown: Contemporary nationalism… (viz P íloha 3) • Primordialismus – p ístup ke studiu národa a nacionalismus., který se p i vysv tlování t chto fenomén zakládá na prožitku aktér (p íslušník národa) to, že p íslušníci národa cítí ur itou jednotu, sp ízn nost – z toho je pak z hlediska primordialismu usuzováno to, že národní cít ní musí být vrozené - národy jsou pak pojímány jako organické, p irozené komunity, které mají nárok na sebeur ení … etnicita je v tomto smyslu p edch dcem nacionalismu jako etnické skupiny jsou ozna ovány ty skupiny, které nedosáhly politické autonomie……… - metafora obrození – z pohledu zastánc primordialistického p ístupu -„obrození“ pojímáno jako skute né znovuustavení národa, který opravdu d íve existoval - ideálem je pak – pro každý národ vlastní stát Situacionalismus – p edpokládá, že jednání lov ka vychází dané kulturní konfigurace, která je platná pro danou chvíli – ale jedinec m že kulturní konfigurace m nit ( l. je p íliš racionální bytostí; racionáln se rozhoduje o tom, co je pro n j nejvýhodn jší) individua
využívají etnické a národní identity pro spole né zájmy definice dané etnické a národní identity se m ní v souvislosti se zm nami situace - - d ležitá je existence hranic mezi skupinami (etnickými,národními..) kategorie 16 „oni“ ur uje kategorii „my“ - ( národní státy se objevily proto, že byly v dané politicko-historické situaci nejvýhodn jší politickou jednotkou Konstruktivismus - p edpokládá, že národní identita/ národy jsou výsledkem ideologické konstrukce reality – tzn, že d ležitou úlohu hraje ideologie – národní ideologie, která je nabízena individuím Brown – hovo í o zmatených dezorientovaných a nejistých individuích17, kterým je nabízena národní identita jako jednoduchý a srozumitelný vzorec sebeidentifikace - znejist ní/ dezorientace individuí vzniká spolu s industrializací ---- d ležitou podmínkou pro vymezení národa a nacionalismu je p edpoklad o jejich vzniku v pr b hu modernizace, resp. transformace feudální spole nosti ve spole nost moderní, pr myslovou -
zatímco situacionalisté by argumentovali tak, že zm na kulturních vzorc (vznik národa jako specifické identity) je výsledkem jednání racionálních aktér --konstruktivisté tvrdí, že existence ideologie p edchází jednání jednotlivc
Autory, které lze do konstruktivistického p ístupu za adit (A. Gellner, E. Hobsbawm, B.Loewenstein, D. T eštík, L. Holý a B. Anderson……) -------------------------------------------------------------------------------------------------------v konstruktivist. pojetí - - národ – nová podoba spole enské organizace - byl reakcí na hluboké prom ny spole nosti, které souvisely s procesy industrializace v období transformace agrární (feudální) spole nosti ve spole nost pr myslovou (moderní).18 Proces utvá ení moderního národa nezapo al d íve než v roce 1789, kdy francouzská revoluce dala poprvé podn t ke vzniku této nové formy kolektivní identity, politického z ízení a mezistátního uspo ádání. Vymezení nacionalismu jako politického principu- u zrodu nacionalismu stál – rozpad starého hierarchického ádu ----- podle A. Gellnera19 se hierarchicky organizovaná agrární spole nost d lila z hlediska své spole enské struktury na dv (politicky, kulturn , jazykov a podle gramotnosti) navzájem odd lené t ídy – vládnoucí t ídu, která tvo ila menšinu obyvatelstva – t ídu zem d lských výrobc , která p edstavovala v tšinu obyvatelstva. --- jednotlivé vrstvy ješt dále rozr zn né - vládnoucí t ída byla dále rozd lena na kulturn rozr zn né vrstvy vojenské, správní, duchovenské a n kdy obchodní, a obdobn pak t ída zem d lských výrobc byla tvo ena od sebe navzájem odd lenými, rozdílnými, kulturn izolovanými venkovskými obcemi. 16
(p . Fredrik Barth: „Ethnic groups and boundaries“, 1999) BROWN, D. Contemporary nationalism: Civic, ethnocultural and multicultural politics. 1st ed. London : Routledge, 2000. 18 Vznik „národ “ nemusí být nutn spojován s modernizací vztahující se k osvícenství a pr myslové revoluci, nebo ur itá uskupení vykazující se kritérii považovanými v sou asnosti za „národní“, lze najít i v Evrop 11. století, kdy za alo období tzv. st edov ké modernizace. V tomto p ípad je však nutné doplnit, že tento st edov ký „národ“ není kompatibilní s moderním národem v dnešním slova smyslu, a není dále dokázána jakákoli kontinuita mezi nimi; tento „národ“ m l zcela jinou funkci i podobu a spole né m l snad jen to, že byl též sou ástí reakce na modernizaci, ovšem proto nelze tvrdit, že jde o porovnatelné entity. 19 GELLNER, A. Národy a nacionalismus. [1. vyd.] Praha : Josef H íbal, 1993. 17
Zlom nastává v období transformace agrární spole nosti ve spole nost pr myslovou: Pr myslová spol. - založena na vysoce výkonné technologii a o ekávání trvalého ekonomického r stu, která p ináší popula ní explozi, urbanizaci, migraci pracovních sil, a ovliv uje tím d íve více i mén izolované venkovské obce. - dochází k radikální zm n v d lb práce20, která vyžaduje snadno rekvalifikovatelnou, mobilní a obecn vzd lanou populaci. - populace musí být tvo ena jedinci s jistou úrovní gramotnosti a technických dovedností, kte í jsou schopni vzájemné p esné, ústní i písemné komunikace. Tuto výbavu jim nemohou poskytnout rodové nebo místní sebeprodukující jednotky spole nosti agrární -- s tím souvisí následné vytvá ení odpovídajícího centralizovaného vzd lávacího systému pro jedince, kte í se migrací dostávají z d íve vzájemn kulturn izolovaných obcí do pr myslových center. -
Tento nový ád vyžaduje ke svému fungování vysokou kulturu ---
- bez vysoké kultury nem že efektivn fungovat centralizovaný vzd lávací systém, který produkuje všeobecn vzd lanou populaci, která uspokojí požadavky moderní spole nosti Moderní „vysoké“ kultury - se opírají o všeobecnou gramotnost, vzd lání a kodifikované normy Politickým principem, který se projevuje v prosazování všeobjímající „vysoké“ národní kultury na úkor vyt s ované kultury „nízké“ (lidové), je princip nacionalismu. Pot ebný centralizovaný vzd lávací systém v moderní pr myslové spole nosti, opírající se o „vysokou“ národní kulturu, m že poskytovat a udržovat jen stát, nebo nižší politické jednotky nejsou schopny tuto fci zastávat. Politické a kulturní hranice se v d sledku toho m ní pomocí nacionalismu tak, aby byl uspokojen nový požadavek pr myslové spole nosti – stát totožný s národem, resp. politická jednotka zahrnující pokud možno pouze (a zárove všechny) nositele „vysoké“ (národní) kultury. (nacionalismus = politický princip, který vyžaduje, aby se kulturní a politická jednotka kryly! stejnorodost kultury je politickým poutem – zvládnutí „vysoké“ kultury (kultury, kt. používá byrokracie) je rovn ž p edpokladem politického ob anství v daném státu) (zatímco v agrární spole nosti je vysoká kultura výsadou menšiny – v industriální proniká celou spole ností – což je spojeno i s vyžadovaným principem rovnosti všech len dané národní jednotky v moderní spole nosti, který je spojen s rozpadem hierarchicky uspo ádaného „od Boha daného“ stavovského systému agrární spole nosti) (--- Princip rovnosti souvisí s nástupem výrazné sociální mobility v moderní pr myslové spole nosti) v agrární spole nosti kulturn vzájemn izolovaných entit – nelze definovat politické jednotky kulturními hranicemi. (Politické jednotky agrární spole nosti jsou menší nebo naopak daleko v tší než hranice kultury) Nov prosazovaná „vysoká“ (národní) kultura je s nízkými (lokálními) kulturami podle obecného názoru spojena. --- ale ve skute nosti - je národní „vysoká“ kultura jen dobovým „vynálezem“ sloužícím v rámci dané politické jednotky k pot ebné homogenizaci a 20
Zatímco v agrární spole nosti jsou specializace vzdálen jší jedna od druhé a skupiny specialist , kte í jsou na sob závislí, se navzájem dopl ují, je d lba práce v pr myslové spole nosti rozvinut jší v tom smyslu, že o každý druh innosti se stará jeden druh specializovaného pracovníka, a i p es v tší po et specializací je odstup mezi specialisty menší; K tomu: GELLNER, A. Národy a nacionalismus…
standardizaci obyvatelstva, která je následn provád na p edevším pomocí kodifikovaného „národního“ jazyka, používaného posléze ve ve ejném školství, v r zných administrativních mechanismech i ší eného v podob tišt ných písemností.21 Též národní jazyky - vznikají a už pouhou opravou i standardizací stávajících mluvených jazyk a dialekt , dále utvá ením jazyka z r zných p ekrývajících se dialekt i „vytvá ením“ jazyka zcela nového.22 – p . starší tišt ný st edov ký literární eský jazyk Národy a nacionalismus nejsou pak univerzálními ani nutnými jevy, jsou pouze „nutným d sledkem ur itých spole enských pom r , a ty jsou náhodou našimi vlastními pom ry“23. (V evropském prost edí éra nacionalismu, resp. nástup moderní pr myslové spole nosti, dále souvisí též s procesem sekularizace, což m lo za následek to, že se nacionalismus stal „novým sekulariza ním náboženstvím“, které poskytlo pomocí nov vytvá ených tradic alternativu k identit náboženské.24) pojem nacionalismus – obtížné definovat - spole enský (politický) princip, kterému je vlastní p edpoklad, o rozd lení lidstva do odd lených, samostatných jednotek – národ , které mohou tvo it samostatnou politickou jednotku – stát. - neutrální pojem (- oproti tomu nap . M. Hroch ho používá ve smyslu negativním – prosazování vlastního národa na úkor jiných!) Nacionalismus p edpokládá „fundamentální pouto“ mezi nositeli „podobné“ kultury, která je jím posléze definována jako základ kultury „národní“, a stává se nezbytnou a zárove dosta ující podmínkou pro legitimní lenství v dané politické jednotce. -------------------------------------------------------------------------------------------------------Nacionalismus jako takový bývá asto ozna ován pojmem ideologie, i když vhodn jší je v tomto p ípad užití pojmu hnutí - hnutí, které se pokouší o vytvo ení i upevn ní národního cít ní u konkrétní skupiny lidí konstituujících daný národ. – v tomto smyslu m že být národní agitace pojímána jako innost, p i níž se obyvatelstvu nabízel národní koncept spolu s národní identitou, jako novým typem skupinové identity. - p esto - hraje ideologie v národním hnutí podstatnou roli, nebo s její pomocí jsou vymezována kritéria sloužící k za len ní (vylou ení) jedince jako sou ásti národa.: - Nacionalismus pomocí r zných ideologických mýt poskytuje „znejist ným a dezorientovaným individuím“25, jejichž struktura tradi ní lokální komunity byla narušena r znými vlivy moderniza ního procesu, novou náhradní skupinovou identitu – národní. - typy národních mýt , které jsou podstatné pro definici konkrétního národa26 mýtus o spole ném p vodu a p íbuzenské sp ízn nosti (založení .národa praotcem echem), o spole ném teritoriu ( v eském p ípad - koreluje s p edstavou o jeho 21
Podle B. Andersona byl vynález knihtisku d ležitým p edpokladem pro úsp ch procesu vytvá ení národní pospolitosti, ve kterém sehrál d ležitou roli práv knižní trh. Anderson poukazuje zejména na evropské „vynálezy“ 18. století jakými byly „noviny“ a „román“, které upevnily pozici kodifikovaného jazyka v rámci vytvá ející se národní pospolitosti; K tomu: ANDERSON, B. Imagined communities: Reflections on the Origin and spread of Nationalism. [3rd. ed.]. London : Verso, 2002. 22 K tomu: HOBSBAWM, E. J. Národy a nacionalismus… 23 GELLNER, A. Nacionalismus…, s. 25. 24 K tomu: HOBSBAWM, E. J. Mass-Producing traditions… 25 BROWN, D. Contemporary nationalism… 26 SCHÖPFLIN, G. The functions of myth and a taxonomy of myth. In HOSKING, G. - SCHÖPFLIN, G. (ed.) Myth and Nationhood. 1st. ed. London : C. Hurst& Co., 1997. s. 19.
-
umíst ní „ve st edu“, „srdci“ Evropy), mýty spojené s fiktivními spole nými zážitky i d jinami, mýtus o absolutní odlišnosti od jiných skupin (u (Cech – od N mc ), mýtus o období temného spánku (v . p ípad doba temna po bitv na Bílé ho e) aj. -- obdobné mýty obsahují všechny národní mytologie (Rómové – viz Hirt a Jakoubek) „spánek nacionalismu“ – jeden z nejd ležit jších mýt --- nacionalistická ideologie se musí vypo ádat se zjevnou absencí tohoto fenoménu v r zných dobách, kterou musí dát do souvislosti s proklamovanou univerzalitou nacionalismu – to je ešeno práv tímto mýtem (tzn., že národ i nacionalismus existovaly, jen po ur itou dobu spaly!)
[V národní ideologii, resp. národní mytologii, je „národ“ pojímán jako nadindividuální celek se schopností samostatného jednání nezávislého na jednotlivcích, resp. p íslušnících daného národa, což platí rovn ž i o jeho d jinách, ve kterých národ vystupuje jako samostatn jednající subjekt nikoli objekt d jin….. Národní historii je pak vlastní národní mytologie, která je tvo ena prost ednictvím ady fiktivních spole ných zážitk , prožitého útlaku, národních hrdin i stereotyp , jež odd lují daný národ od skupin (národ ) ostatních a dotvá ejí tak inkluzivní charakter národní identity….] -------------------------------------Obtížné jednozna n vymezit i pojem národ - nelze definovat na základ konkrétních objektivních kritérií, mezi než je za azován zejména spole ný jazyk, spole né d jiny, území, stát (politická jednotka), kulturní rysy, etnická p íslušnost a další obdobné aspekty, nebo k definici r zných, konkrétních potencionálních národních skupin, resp. národ , mohou být užita odlišná kritéria. - pro všeobecn platnou definici pojmu národ je proto vhodn jší zam it se na subjektivní aspekty a vymezit národ subjektivní definicí jako „spole enství v domé si samo sebe jako národa“27 -
národ je novodob vytvo ené, slovy B. Andersona - „p edstavované politické spole enství“28
Podstatné! - Moderní národ, který se formoval v návaznosti na spole enské zm ny doprovázející p echod k modernizaci, nem že být pojímán jako organické, p irozené, nem nné spole enství, ale lze na n j nahlížet jako na „sociáln -kulturní konstrukci“ formovanou pomocí národní ideologie, založené na mýtech o daném národu. ----------------------------------podstatné z hlediska politické organizace Evropy – a) agrární/ feudální spole nost - založena na dynastiích, náboženských a teritoriálních institucích (o zemích se mluvilo jako o „ íších“, „knížectví“, „království“ – lidé jako poddaní b) moderní/pr myslová spole nost – politické jednotky založeny primárn na jazyku a s ním spojené kultu e -- lidé jako ob ané ---------------------------------------------------------------------------------------------Gellner --- stadia vývoje nacionalismu (v rámci Evropy): (od Vídn 1815 po rok1989) 1.víde ské uspo ádání – politický systém ustavený ve Vídni po napoleonských válkách – nenacionalistický 27
BROWN, D. Contemporary nationalism… Národ jako „p edstavované spole enství“ v tom smyslu, že „ lenové ani t ch nejmenších národ nikdy nepoznají nebo se nesetkají s v tšinou p íslušník téhož národa…pouze v mysli každého z nich je p edstava, že jsou spojeni.“; ANDERSON, B. Imagined communities… 28
2.iredentismus – 1815-1914 (Itálie, N mecko…) - období vít zství nacionalism – zakotvení národní ideologie v politice 3. doba versailleská a wilsonovská (Wilson – propagoval zásadu o „sebeur ení“) - uspo ádání po 1. sv tové válce (Finsko, Ma arsko, SR, Polsko, Jugoslávie….) 4. etnické istky - nacionalistický princip vyžaduje, aby se politické a kulturní jednotky kryly nutné, aby každý, kdo se nachází uvnit politické jednotky, pat il k téže kultu e = jedna kultura, jeden stát – jedním ze zp. jak toho dosáhnout je etnická istka p . – 40.léta – N mecko, Rusko, SR – odsun… Jugoslávie po r.1989 (nutný d sledek zakonzervovaného stavu z povále ných let 1918-21) 5. oslabení národního cít ní - vytvo ení svrchovaných stát po pádu komunistického režimu Pásma nacionalismu – asová pásma – Gellner 1. pásmo – oblast Špan lska, Portugalska, VB, Francie – zde silné dynastické státy, které vícemén odpovídaly požadavku korelace politické jednotky s kulturn -jazykovou oblastí p íchod nacionalismu zde neznamenal žádné velké zm ny 2. pásmo – území dnešní Itálie, N mecka – p i nástupu nacionalismu zde byla podle Gellnera k dispozici vysoká kultura (s kodifikovaným jazykem), ale chyb l zde stát – oblast se vyzna ovala politickou fragmentací 3. pásmo – východní a st ední Evropa - zde ani „národní“ státy, ani vysoké národní kultury nutno obojí vytvo it soub žné formování národního státu a národní kultury - zde lze kulturn homogenní oblasti vytvo it pomocí etnických istek (Balkán), nebo odsunem ( echy) 4. pásmo – státy, které prošly víde ským a iredentistickým obdobím „normáln “ – pak sov tské impérium - (1917) 5. dodává – sv t islámu – zde vysoká kultura vít zí díky spojitosti s vírou - - islám se zjevn neslu uje s obecným sekulariza ním trendem moderní industrializované spole nosti….. ------------------------APLIKACE NÁRODNÍHO KONCEPTU DO OSTATNÍCH OBLASTÍ --Pokud m žeme íci, že národní princip v ur ité dob triumfoval, tak to bylo po konci 1. sv tové války – Evropa se stala sm sicí „národních“ stát ovšem ukázalo se, že zásada o shod státních hranic s hranicemi národnostními (kulturními) je neproveditelná ---- v tšina nových „národních“stát byla stejn mnohonárodní jako staré íše R-U, osmanská íše… p . SR – N mci, eskoslovenská ideologie… -- po první sv tové válce se projevila další skute nost – nacionalistická hnutí se ve v tší mí e projevovala v kolonizovaných zemích p edstavitelé osvobozeneckých hnutí p ejali nacionalistický princip, nacionalistickou rétoriku (byla populární a mocnosti na ní slyšely), a tak bylo na jejich osvobozování od dobyvatel pohlíženo jako na národní osvobození -- osvobozovací procesy ve jménu národa vedly p íslušníci místních elit, kterým se dostalo vzd lání na západních univerzitách – p ejali nacionalistickou ideologii -p etvo ili ji pro pot eby domovských zemí a aplikovali ji…… -- tento osvobozovací proces byl „nacionalistický“ jen v tom smyslu, že využil nacionalistickou ideologii, která byla vhodná ke svržení cizí nadvlády --- nelze ozna it všechny státy, které vznikaly zejména po roce 1945, kdy se naplno projevil dekoloniza ní proces, v souvislosti s dekolonizací za „národy“ --- tím myslím zejm. státy rozvojové – oproti tomu - n které z dekolonizovaných stát se staly „moderními demokratickými národními státy“ ( Jižní Amerika – proces
dekolonizace již v první polovin 19. stol … 200 let na to, aby se s tím n jak srovnaly – i zde hranice vícemén narýsovány --- p esto je možné je ozna it za národní státy s ur itým typem liberální zastupitelské demokracie); specifická i Indie… - státy rozvojové – zejm. Afrika – krátká doba na to, aby se identifikovali s národem, státem – zde byly použity k vymezení stát hranice narýsované kolonizátory (Berlínská konference v roce 1885/86 podle cestovatel …), bez p ihlédnutí k obyvatelstvu t chto oblastí – jiné hranice nebyly k dispozici -- ada afrických zemích – zde vznik státu p edcházel vzniku národa - neexistující národ se m l ustavit v již existujícím „národním“ stát --vrchol dekolonizace – 50,60.léta (1.stát Namibie)…….
erné Afriky – Ghana 1957……..poslední 1990 –
-- kolonizované zem – apriory považovány za národy/ národní jednotky, které mají právo na sebeur ení - i Deklarace OSN z roku 1960 hovo í jasn o skoncování s kolonialismem, který pojímá jako porobování „národ “…… -
situace navíc komplikována mezinárodní politickou situací - studená válka definice „t etího sv ta“ + ú ast na bipolárním st etu (tzv. války v zastoupení…) + relativn aktivní role afrických stát v rámci OSN …..
-
hnutí „nezú astn ných“ – základ na konferenci v roce1955 v indonéském Bandungu, ofic. – 1961 B l hrad (poukazuje na úlohu Jugoslávie za studené války – má i ur ité charakteristiky zemí „t etího sv ta“..)…
-
teorie „závislosti“ (neokolonialismu)- politická nezávislost vs. ekonomická závislost ….
- konflikty mezi etnickými skupinami, k nimž dochází v jednotlivých „národních“ státech (nap . v Africe) jsou starší než politický nacionalismu a také ho nejspíše p ežijí --- v tšina stát má sporné hranice ada ob anských válek se vyzna uje pohrani ními kmenovými spory, které se m ní ve války mezi „národními“ státy ….
Literatura k tématu: ALONSO, A.M: The politics of space, time and substance: State formation, nationalism and ethnicity. Annual review of Anthropology, vol.23 (1994), 379-405. (p ístupné na JSTOR) ANDERSON, B. Imagined communities: Reflections on the Origin and spread of Nationalism. [3rd. ed.]. London : Verso, 2002 Balandier, G. (2000): Politická antropologie. Praha: Dauphin. BROWN, D. Contemporary nationalism: Civic, ethnocultural and multicultural politics. 1st ed. London : Routledge, 2000 Budil, I.T. (2001): Za obzor západu. Praha:Triton. Cabada,L.: Politická antropologie. In Cabada,L-Kubát,M.: Úvod do studia politické v dy. Praha:Eurolex,2002. s.369-387. Claessen,H-Skalnik,P.: The Early State: a Structural Approach. The Hague:Mouton, 1978. CLAPHAM, C.: Third World Politics – an Introduction. London: Croom Helm, 1985. Cohen, Ronald; Middleton, John (1967): Komparative Political Systems. Studies in the Politics of Pre-Industrial Societies. Austin and London: University of Texas Press. De Heusch, L.: The Symbolic mechanism of sacred Kingship: Rediscovering Frazer. The journal of zhe royal Anthropological institute. Vol.3, No.2, June 1997. (p ístupné na JSTOR) Ember,C.R.-Ember,M.: Anthropology. NJ:Prentice Hall, 1993. Encyclopedia of nationalism. Vol. 1,2: Fundamental themes. 1st pub. San Diego: Academic Press, 2001. heslo – ideology, s. 390. Fried, M.: The Evolution of PoliticaL Society: an Essay in Political anthropology. New York: Random house, 1967. GELLNER, A. Nacionalismus. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. HOBSBAWM, E. J. Mass – Producing traditions : Europe, 1870 – 1914. In HOBSBAWM, E. J. – RANGER, T. (ed.) The invention of tradition. 1st. ed. Cambridge : Cambridge University Press, 1992 HOBSBAWM, E. J. Národy a nacionalismus od roku 1780 : Program, mýtus, realita. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2000. Charvát, P. Ná elnictví i raný stát. In Archeologické rozhledy.. Kandert,J (1984). Afrika. Praha: Mladá fronta. Korotayev,A.-Beliaev,D: Origins and Evolution of Chiefdoms. Reviews in Anthropology. 2001, vol.30, s.373-395. (p ístupné na PROQUEST) Kottak, C.: Cultural anthropology. NY:McGraw-hill, 1994. Kurtz, D. (2001): Political anthropology: paradigms and power. Boulder: Westview Press. McGlynn, Frank; Tuden, Arthur (1991): Anthropological Approaches to Political Behavior. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press. Peoples,J-Bailey,G.: Humanity:An introduction to cultural anthropology,1994. Roscoe, P.B.: Practice and Political Centralisation. (A New Approach to Political Evolution) Current Anthropology. Vol.34, No. 2, April 1993. (p ístupné na PROQUEST) Sahlins, M: The Segmnentary Lineage: An Organization of Predatory Expansion. In American Anthropologist, 1961, .2, s.322-345. (p ístupné na JSTOR) Service,E.: Primitive Social Organization. New York:Random House, 1962. SCHÖPFLIN, G. The functions of myth and a taxonomy of myth. In HOSKING, G. SCHÖPFLIN, G. (ed.) Myth and Nationhood. 1st. ed. London : C. Hurst& Co., 1997. s. 19. SMITH,A. D. Nationalism theory, ideology, history. 1st. ed. Cambridge Wilson, M.: Nyakyusa Age-villages. In Cohen, Ronald; Middleton, John (1967): Comparative Political Systems. Studies in the Politics of Pre-Industrial Societies. Austin and London: University of Texas Press, s.217-227.
