Koncept zabezpečení penze

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Koncept zabezpečení penze The Concept of Pension Security Bakalářská práce

Autor:

Tomáš Štíbr Bankovní Management

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Ing. Tomáš Prekop

duben 2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Chomutově, dne 15. 4. 2013

…………………………… Tomáš Štíbr

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval Mgr. Ing. Tomášovi Prekopovi, za vedení mé bakalářské práce, za ochotu při poskytování informací a za cenné připomínky, které mi pomohly při zpracování bakalářské práce.

Anotace Cílem bakalářské práce je analyzovat moţnosti v oblasti finančního zajištění osob v penzi. Vysvětlit výhody, nevýhody a uvést doporučení pro nejběţnější produkty, které lze vyuţít k dlouhodobému spoření na penzi. V dnešní době dochází k neustálým změnám jak v oblasti legislativy, tak i ve vývoji na finančních trzích. Proto práce klade velký důraz na dostatečný výklad a orientování se v těchto produktech. Historii důchodového systému v ČR, obecným zásadám důchodového systému a kategorizaci důchodových systémů je věnována první část práce. Dále práce popisuje důchodový systém před důchodovou reformou. V druhé části je vysvětlena právě probíhající důchodová reforma a problematika s ní související. Další část uvádí a charakterizuje alternativní způsoby zajištění na stáří. V závěru práce jsou navrţeny základní podoby návrhu portfolia produktů k zajištění financí na stáří. Klíčová slova Důchodový systém, důchodová reforma, penze, tři pilíře, alternativní zajištění na penzi. Annotation The aim of this work is to analyze the potential for financial security for retires. Explain the advantages, disadvantages and make recommendations for the most common products that can be used for long-term savings towards retirement. The constant changes in both legislation and in the development of financial markets. Today, work places great emphasis on adequate interpretation and orientation at these products. I will also look at the history of the pension system in the Czech Republic, the general principles of the pension system and categorization of pension systems is devoted to the first part of the work. It also describes the pension system before the pension reform. In the second part, the ongoing pension reform and issues related to it. Another section lists and describes alternative ways of providing for retirement. In conclusion, the proposed basic forms design product portfolio for funding their retirement. Key Words The Pension system, pension reform, pension, three pillars, alternative security in pension.

Obsah ÚVOD

7

1

9

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČR

1.1

HISTORIE

1.2

ZÁKLADNÍ ZÁSADY DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU

12

1.3

KATEGORIZACE JEDNOTLIVÝCH DŮCHODOVÝCH SYSTÉMŮ

14

1.3.1

DŮCHODOVÉ SYSTÉMY PODLE PROVOZOVANÉHO SEKTORU

15

1.3.2

DŮCHODOVÉ SYSTÉMY PODLE DRUHU FINANCOVÁNÍ

15

1.3.3

DŮCHODOVÉ SYSTÉMY PODLE ZPŮSOBU KONSTRUKCE DÁVEK

16

1.4 2

9

JAK FUNGOVAL DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČR DO 31. 12. 2012 DŮCHODOVÁ REFORMA

17 19

2.1

DŮVODY, PROČ REFORMOVAT DŮCHODOVÝ SYSTÉM

19

2.2

MOŢNOSTI ŘEŠENÍ UDRŢITELNOSTI DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU

20

2.3

JAK FUNGUJE DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČR OD 1. 1. 2013

22

2.3.1

PRVNÍ PILÍŘ

23

2.3.2

DRUHÝ PILÍŘ

25

2.3.3

TŘETÍ PILÍŘ

30

3

ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY ZAJIŠTĚNÍ NA PENZI

3.1

DOPLŇKOVÉ PENZIJNÍ SPOŘENÍ (DŘÍVE PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ)

33 33

3.1.1

TRANSFORMOVANÉ FONDY

36

3.1.2

ÚČASTNICKÉ FONDY

37

3.2

ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

41

3.2.1

KAPITÁLOVÉ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

42

3.2.2

INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

43

3.3 3.3.1

STAVEBNÍ SPOŘENÍ

46

PARAMETRY STAVEBNÍHO SPOŘENÍ

47

5

3.4 3.4.1 3.5

INVESTICE

49

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ

49

REÁLNÉ INSTRUMENTY

59

3.5.1

DRAHÉ KOVY

59

3.5.2

DRAHÉ KAMENY

60

3.5.3

NEMOVITOSTI

61

3.5.4

UMĚLECKÉ PŘEDMĚTY A SBÍRKY

61

ZÁVĚR

64

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ

67

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK, PŘÍLOH

70

PŘÍLOHY

72

6

ÚVOD Někdo dnes sedí ve stínu, protože dávno, před dlouhými roky zasadil strom. Warren Buffet1 V lidské společnosti dochází neustále ke změnám. Ohlédneme-li se do minulosti, neexistuje ţádné období, o kterém by se dalo říci, ţe se mezi lidmi nic nedělo. Svět se prostě mění, vţdy to tak bylo a vţdy to tak bude. Kaţdé společenství v daném čase a v daném prostoru prochází určitými změnami a řeší určité problémy. Jednu změnu však nyní mají všechny vyspělé země společnou, všichni se musí zabývat důchodovou reformou svého penzijního systému a Česká republika není výjimkou. Ne ţe by byl penzijní systém tak špatný, jen zkrátka nefunguje v dnešní době. Populace stárne rychleji, neţ stihne dorůst mladá generace. Lze předpokládat, ţe do budoucna se bude státní důchod stále sniţovat. Cesta penzijní reformy, tedy cesta soukromého spoření, je cestou nepochybně správnou. Nabízí se ale hned otázka, zda jednotlivé parametry jsou nastaveny správně. Dříve, před rokem 1989 to bylo jednoduché. Finanční systém byl značně koncentrován a monopolizován. Důvodem byla chudá bankovní nabídka. Pokud člověk potřeboval spořící produkt, tak zašel do České státní spořitelny a kdyţ chtěl pojistit, tak šel do České státní pojišťovny. O spoustě finančních instrumentů fungujících na „západě“ si tehdejší občan mohl nechat jen zdát. Avšak po roce 1989 se doslova „roztrhl pytel“ se společnostmi, které se objevili na českém trhu a produkty, které tyto společnosti začali nabízet. Informacemi jsme v dnešní době obklopeni na kaţdém na našem kroku. Běţný občan se v této době v jednotlivých produktech sloţitě orientuje, ale nejdůleţitější informaci, kterou nyní dostává, je ta, ţe se do budoucna nemůţe spoléhat stále na stát, ţe ho dostatečně finančně zajistí na 1

Největší investoři světa: Warren Buffett. Čintámani [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.

cintamani.cz/index.php?option=displaypage&Itemid=82&op=page&SubMenu=

7

stáří. Kdo se potom nespokojí s radikálním sníţením ţivotní úrovně v okamţiku odchodu do důchodu, musí se připravit na penzi sám. Na základě výše uvedených skutečností se v bakalářské práci věnuji tématu zabezpečení financí jednotlivce pro svou penzi. Popisuji zrovna probíhající důchodovou reformu, všechny její tři pilíře. Rovněţ se zaměřuji na investiční nebo spořící produkty, které jsou nejvýhodnější pro dlouhodobé investování. Nabízím jejich ucelený souhrn. Tato práce následně můţe slouţit jako příručka lidem, kteří mají zájem nějakým způsobem řešit svou budoucnost. Popisuji ale také historii, základní zásady českého důchodového systému a kategorizaci důchodových systémů. Hlavním cílem bakalářské práce je analyzování produktů, které jedinec můţe vyuţít k zajištění nebo navýšení svého důchodu ve stáří a to vysvětlením jejich kladů, záporů a pro koho jsou produkty primárně určené.

8

1 DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČR 1.1 Historie První pokusy sociálně zabezpečit občany, kteří nemohou pracovat a shánět obţivu, a to z důvodu nemoci, úrazu či stáří, nacházíme aţ na úsvitu moderních dějin. Do té doby ve středověku převládal názor, ţe péče o práceneschopné je věcí soukromých či církevních institucí. Církev poskytovala hlavně almuţny a přístřeší. Feudálové řešili jen mimořádné situace spojené s koncentrací chudiny a z nich vzniklými sociálními bouřemi. Ve středověku existoval další způsob zajištění při výdělečné neschopnosti, tím byly profesní organizace – cechy, těmi byly jiţ tradičně hornická bratrstva a řemeslné cechy, které vytvářely podpůrné pokladny. Panovník nebo soukromníci v hornictví vydávali tzv. horní řády, které se týkaly zaopatření horníků, kteří onemocněli, utrpěli úraz nebo zchudli. Řemeslné cechy přinesly myšlenku solidarity a vzájemnosti. Přesto ve středověku zůstávala stále nejrozšířenějším garantem pojištění rizik rodina. Kaţdý sedlák měl tzv. právo výměnku, které mu zaručovalo od mladého hospodáře peněţní rentu na doţití a s ní spojené případné sluţby. 1) Období druhé poloviny 18. století V období feudalismu v rakouské monarchii nastal pokrok a vývoj v oblasti sociálního pojištění, aţ kdyţ společnost dosáhla zejména po stránce ekonomické, určitého stupně vývoje v souvislosti s průmyslovou revolucí. Tehdy se ukázala nutná potřeba zajistit početné vrstvy obyvatelstva při nemoci, invaliditě, stáří a jiných sociálních událostech. V období konce 18. století začal panovnický stát privilegovat vrstvu státních úředníků a následně i jiných veřejných zaměstnanců. Právě pro ně zavedl první penzijní standardy. V letech 1771 a 1781 byly například v rakouské monarchii vydány dva předpisy, tzv. penzijní normály2.

2

V roce 1771 vydala císařským dekretem Marie Terezie penzijní normál, zakládající nárok na penze pro vdovy

a sirotky po zaměstnancích, kteří věrně slouţili a v roce 1781 její syn Josef II., také císařský dekretem vydal penzijní normál pro samotné zaměstnance, kteří se alespoň po deseti letech uspokojivé sluţby stali neschopnými práce.

9

2) Období konce 19. století Do českých zemí našli cestu moderní formy sociálního zabezpečení aţ koncem 19. století. Významným podnětem a vzorem byl pro Rakousko-Uhersko vývoj světově prvního „nerodinného“ pojištění. Bylo to v Německu, kde tehdejší vláda, kterou vedl kancléř Otto von Bismarck3, přistoupila jako první k uskutečnění obecného a povinného dělnického pojištění. Zákon byl přijat říšským sněmem v roce 1883. V roce 1889 začaly obdobné zákony platit i v Rakousku -Uhersku. Ty byly velmi nedokonalé, protoţe dávková část byla stěsnána jen do několika málo paragrafů. 3) Období počátku 20. století Dne 16. prosince 1906 vyšel penzijní zákon, který vstoupil v účinnost 1. ledna 1909. Podle tohoto zákona se vztahovalo pojištění na zaměstnance od 18 let pracující v soukromých sluţbách, které měly charakter úřednický, nebo pokud vykonávali výlučně nebo převáţně duševní práce a pokud jejich sluţné převyšovalo 600 korun ročně. Zaměstnanci se rozdělovali do šesti tříd. Prováděním pojistného byla pověřena nová instituce – Všeobecný pensijní ústav4 ve Vídni zasahující svými deseti úřadovnami do jednotlivých království a zemí rakouské monarchie. V českých zemích se tyto úřadovny nacházely v Praze, Brně a Opavě.

4) Období počátku samostatné Československé republiky V prvních letech samostatné Československé republiky zlepšili dávkovou soustavu zákony č. 268/1919 Sb., a č. 684/1920 Sb., protoţe rozšířily nemocenské pojištění na všechny skupiny zaměstnanců pracujících za mzdu. Mimo toto pojištění zůstali jen státní a veřejní zaměstnanci, kteří byli povaţováni za zabezpečené svým nárokem na plat v době nemoci. Nový zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, se podařilo navrhnout po skoro třech letech politických debat. Šlo o pokrokový zákon, který zakládal celý důchodový systém na rovnováze mezi příjmy a výdaji. Zákon výraznou měrou přispěl k posílení demokratického vývoje v Československu.

3

Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, (1815–1898), byl první ministr Pruska, první v řadě

německých kancléřů a budovatel sjednoceného Německa. Měl přezdívku „Ţelezný kancléř“. 4

Všeobecný pensijní ústav pojišťoval soukromé zaměstnance a poskytoval soukromým zaměstnancům invalidní

a starobní pojištění, případně vdovské a sirotčí důchody jejich pozůstalým.

10

5) Období od roku 1930 do roku 1948 V letech 1930 aţ 1934 se dostaly pojišťovny do tíţivé situace a začali uplatňovat restriktivní tendence obsaţené v novele zákona č. 221/1924, č. 112 z roku 1934. Moţná i proto byl počet vyplácených důchodů po celá 30. léta 20. století velmi nízký. Za okupace byly upravovány převáţně mzdové třídy. To mělo za cíl vyrovnávat dávky s růstem cen. Po válce se mzdové třídy opět upravovaly a rozšiřovaly. Dřívější předpisy však zůstaly aţ do 30. září 1948. Koncept národního pojištění vyústil v zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. Dnem platnosti tohoto zákona byly zrušeny předchozí zákony z této oblasti. Podle tohoto zákona měla být dávková soustava otevřeným systémem, měla se rozvíjet, zdokonalovat a rozšiřovat na další sociální události 6) Období 50. – 60. let 20. století O solidní ochraně většiny obyvatelstva státem před chudobou ve stáří nemůţeme mluvit dříve neţ po druhé světové válce. Významným momentem bylo přijetí zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním pojištění, který nabyl účinnosti 1. ledna 1957. Nově měli nárok na důchod i ţivnostníci, postupně transformovaní na zaměstnance a členy Jednotného zemědělského druţstva (JZD).5 Na základě tohoto zákona se na výši důchodu podílela jak délka pracovní činnosti a pojištění, kategorie zaměstnance6, tak výše jeho výdělku a délka pojištění. Dále se zde objevuje nová skutečnost, je to zvýšení starobního důchodu pro pracující důchodce a to o 4 %. S odůvodněním potřeby zmírnění rozpětí mezi vyššími a niţšími důchody a větší podporou pracujících osob, kteří jiţ měli nárok na odchod do důchodu, byl přijat zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, který zrušil předešlý zákon č. 55/1956 Sb. 7) Období 90. léta 20. století Od 1. září 1990 vznikla nová soustava orgánů státní správy – Česká správa sociálního zabezpečení (dále ČSSZ), která pokračovala v práci svých předchůdců a převzala jejich archívy a rozsáhlou evidenci občanů. Okresní pracoviště, které spadá pod ČSSZ, je Okresní správa sociálního zabezpečení. Po politickém převratu se začali objevovat sociální problémy nové nebo v minulosti okrajové, jejichţ řešení bylo třeba teprve hledat, či modifikovat modely 5 6

Jednotné zemědělské druţstvo (JZD) – forma organizace zemědělského podniku za dob socialismu. Rozdělení pracovní činnosti podle kategorií: I. kategorie – práce pod zemí v dolech a výkonní letci,

II. kategorie – práce vykonávané ve zvlášť těţkých podmínkách, III. kategorie – ostatní pracovní činnosti.

11

práce vyzkoušené v jiných zemích.7 Proto byl nejdříve v roce 1992 přijat zákon č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií (všechna zaměstnání se povaţovali za kategorii III.). Současná platná právní úprava důchodového systému je obsaţena v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který je účinný od 1. 1. 1996. Zákon byl ale několikrát novelizován. Pouhé tři dny před koncem roku 2012 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 426/2011, o důchodovém spoření a zákon č. 427/2011, o doplňkovém penzijním spoření. Jinými slovy vstoupily v platnost zákony důchodové reformy.

1.2 Základní zásady důchodového systému Na základě dlouhodobého vědeckého poznání je moţné formulovat základní postuláty, charakterizující důchodový systém. Základní postuláty vyplívají ze srovnání různých právních úprav, posuzováním vývoje systému, hledání okolností, které jsou určující pro jeho konkrétní vývoj. Výsledkem zkoumání a poznání jsou obecné zásady popisující důchodový systém.8 1) Zásada všeobecnosti Zásada všeobecnosti je jedna z nejdůleţitějších zásad. Kaţdá fyzická osoba, která splní určité podmínky, by měla mít právo na zajištění určitého standardu ţivotní úrovně. Míra zaručené ţivotní úrovně je dána všeobecným souhlasem a na základě tohoto souhlasu se vytvářejí důchodové systémy. Jsou definovány dva pohledy: Okruh subjektů. Jsou subjekty, na které se systém vztahuje. Okruh sociálních událostí. Jsou takové události, při kterých systém působí. 2) Zásada solidarity Zdroje systému jsou vytvořeny z plateb ekonomicky aktivního obyvatelstva, ale mohou být vyuţívány i pro sociální zajištění občanů, kteří je v konkrétním časovém období nevytvořili. Časem dochází ke změně lidských generací a tím se posouvá podíl generace na tvorbě zdrojů pro důchodový systém.

7 8

MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál, 2001, s. 151. ISBN 80-7178-473-7. GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 2005, s. 100. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 358. ISBN 80-7239176-3.

12

3) Zásada participace Zásada participace je obecná zásada, kterou můţeme chápat ve dvojí rovině: a) Zásada demokratičnosti systému. Systém by měl být vybudován tak, aby umoţnil všem subjektům, které do něho vstupují, aby se mohly podílet na jeho řízení a spravování. Právo podílet se na správě systému mají subjekty pomocí institutů, k tomu určených. b) Zásada účasti na systému. Shodnou pozici by měli mít jak pojištěnci, tak i jejich zaměstnavatelé. Pro podporu a zajištění zásady je nutné, aby kaţdému subjektu byl zaručen dostatek kvalitních informací, jakými způsoby lze řešit jeho sociální situaci. Záměrem by mělo být to, aby subjekt, který se systému účastní a určitými nařízeními je tímto ovlivňován jeho ţivot, měl moţnost i z tohoto systému přijímat. 4) Zásada rovnosti Zásada uniformity znamená, ţe všechny oprávněné subjekty by měli mít zajištěny shodná pravidla. Neznamená to ale, aby všichni měli nárok na stejné dávky. V praxi se proto počítá s rozdílným vyplácením dávek, samozřejmě při aplikaci stejných pravidel. 5) Zásady vnitřní výstavby systému Zásady vnitřní výstavby systému jsou zásady, které jsou důleţité pro vytvoření vnitřní struktury systému a pro celkovou stavbu podmínek pro udělování různých plnění. Jsou to: a) Zásada zásluhovosti znamená, ţe nárok na poskytnutí dávky, můţe být podmíněno splněním určité podmínky (např. podílet se po určitou dobu na tvorbě zdrojů důchodového systému). b) Zásada sociální potřebnosti znamená poskytnutí dávky subjektu v hmotné nouzi, která nastala mimo jeho vůli a kterou nemůţe vyřešit svým kapitálem. c) Zásady zabezpečení, garance a iniciace mají vztah k financování a realizování důchodového zabezpečení. V ţádném systému se nevyuţívá pouze jedna z těchto zásad, vţdy jsou vytvářeny v různých variantách. Zásada zabezpečení. Určuje postavení státu, který má vytvářet, financovat i organizovat celý systém. Zásada garance. Stát zaručuje fungování systému přesto, ţe je systém financován a organizován odděleně. 13

Zásada iniciace. Stát pouze stanovuje podmínky systému a o jeho působení se jiţ nestará. d) Zásada kompenzace a společenské integrace. Důchodové systémy mají za úkol zabezpečit subjektu plnění ve vymezených sociálních událostech. Zásada kompenzace má vliv na zaměření, mnoţství a skladbu plnění ze systému. Primárním cílem této zásady je určitá náhrada oprávněnému subjektu v případě, ţe utrpěl újmu v souvislosti s kvalifikovanou sociální událostí. Subjektu jsou nahrazovány pouze určitým podílem na základě sloţitých výpočtů. Zásada společenské integrace má snahu začleňovat občany zpět do normálního ţivota, byť mají určitý způsob postiţení. e) Zásada zachování nabytých práv formuluje právo jedince, ţe pokud jednou nabude nárok na plnění z důchodového systému, nemůţe je následně ztratit. f) Zásada valorizace je obecná zásada, která redukuje sniţování vyplácených důchodů (dávek) občanům. Dochází tak k adaptaci vůči ekonomickým podmínkám. (růst cen a mezd). g) Zásada odstraňování tvrdostí znamená, ţe orgán, který spravuje důchodový systém a posuzuje splnění podmínek pro vznik nároku na dávku, můţe v případě, kdy podmínky splněny nejsou, dávku výjimečně přiznat, jestliţe by její neposkytnutí bylo vůči jedinci příliš tvrdé. Uplatnění této zásady je však sporné.9

1.3 Kategorizace jednotlivých důchodových systémů Důchodové systémy můţeme rozdělit podle mnoha kategorií: Podle provozovaného sektoru. Podle druhu financování. Podle způsobu konstrukce dávek.

9

GREGOROVA, Zdenka. Důchodové systémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 85. Spisy

Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 214. ISBN 80-210-2003-2.

14

1.3.1 Důchodové systémy podle provozovaného sektoru Činnost systému penzijního zabezpečení je téměř ve všech zemích rozdělena mezi veřejný (nejčastěji to bývá stát) a privátní sektor. Výrazné rozdíly, u jednotlivých zemí, jsou v rozloţení významu jednotlivých systémů. Rozlišuje dva základní: 1) Důchodový systém provozovaný veřejným sektorem Veřejným sektorem provozovaný důchodový systém znamená to, ţe stát je ten kdo zodpovídá za vybírání příspěvků a vyplácení penze. Běţně můţeme nalézt dva druhy státních penzí. Paušální penze značí, ţe kaţdý důchodce má nárok na stejnou dávku, nehledě na výši výdělku v době, kdy byl jedinec ekonomicky aktivní. Penze závislá na výdělku rozděluje výši vyplacené penze v závislosti na výši výdělku v období, kdy byl jedinec ekonomicky aktivní. 2) Důchodový systém provozovaný privátním sektorem U privátních důchodových systémů přebírá odpovědnost vyplácet dávky a ve většině případů i vybírat příspěvky privátní sektor. Nejčastěji se můţeme setkat se dvěma způsoby. Penzijní plány, které jsou organizovány zaměstnavateli (employer’s mandate). Druhý způsob je zavedení individuálních penzijních účtů, na které si jedinci po období své ekonomické aktivity spoří a které penzijní fond spravuje.

1.3.2 Důchodové systémy podle druhu financování Vyskytuje se pět základních modelů financování důchodových systémů: 1) Průběţně financovaný systém Průběţně financovaný systém (Pay-as-you-go, PAYG) vyuţívá mezigenerační solidaritu a přerozdělování příspěvků na důchodové zabezpečení od generace ekonomicky aktivních lidí, ze kterých jsou vypláceny penze pro dnešní důchodce. Aţ se jednou ekonomicky aktivní lidé dostanou do důchodu, tak jejich penze budou vypláceny z příspěvků generace jejich dětí. 2) Průběţně financovaný systém s tzv. nárazníkovým fondem V podstatě jde o normální průběţný systém, který dosahoval nebo stále dosahuje nadbytek financí. Ty jsou investovány na kapitálovém trhu a tak mohou přinášet další úrokový výnos. Jsou to tak další zdroje, které přispívají k financování penze. 15

3) Plně fondový (kapitálový) systém Plně fondový systém (Fully funded, FF) se neopírá o mezigenerační solidaritu. Výši vyplácené penze ovlivňují pouze příspěvky, které si kaţdý jedinec naspořil a dlouhodobá míra výnosů z aktiv fondu. 4) Částečný fondový systém Jde v zásadě o hybrid mezi průběţným systémem a plně fondovým mechanismem. V praxi takový systém nejčastěji obsahuje dva povinné pilíře, jeden s PAYG financováním a druhý pilíř je zaloţen na plně fondovém přístupu.10 5) Zdánlivě fondový systém Zdánlivě fondový systém (Notional funding, NF) má snahu slučovat výhody PAYG a plně fondového přístupu k financování penze. Z pohledu toku prostředků zůstává systémem s PAYG financováním, ale z pohledu výše vyplácené penze napodobuje plně fondový systém. Systém funguje na principu, ve kterém se odvedené příspěvky účastníka připisují na jeho individuální (zdánlivý) účet a zhodnocují se v čase. Zhodnocení závisí na hypotetické míře výnosnosti systému (imputed rate of return). Nejčastěji bývá formulována jako míra růstu základu, z kterého jsou vypláceny penze, tzn. objem mezd a platů (wage bill). Výše vyplácené penze je přímo závislá na celkové úspoře na účastníkově účtu a nepřímo závislá na průměrné délce ţivota nastávajících důchodců.

1.3.3 Důchodové systémy podle způsobu konstrukce dávek Mezi primární rozdíly důchodových systémů náleţí jejich způsob stanovení dávek a příspěvků. Rozdělují se: 1) Dávkově definovaný systém V dávkově definovaném systému (Defined Benefit, DB) je předem dáno, jak se důchod vypočte. Účastník má alespoň přibliţnou představu o výši svého důchodu mnoho let před

10

BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem)

[online]. Praha: Česká národní banka, 2000, s. 13 [cit. 2013-04-05]. Výzkumné publikace ČNB - sekce měnová, Č. 25. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/en/research/research_publications/ mp_wp/download/vp2500.pdf

16

odchodem do penze, v závislosti na kombinaci některých faktorů, např. jako předpokládaná doba účastníka, po kterou odváděl příspěvky do systému a výše jeho příjmu. 2) Příspěvkově definovaný systém V příspěvkově definovaném systému (Defined Contribution, DC) je stanovena příspěvková sazba, kterou účastník platí do systému. Výše jeho důchodu závisí přímo úměrně na mnoţství odvedených příspěvků a jejich zhodnocení na kapitálovém trhu a nepřímo úměrně na naději doţití jeho generace v okamţiku odchodu jedince do důchodu. Výše důchodu tak není systémem předem garantována.11 Tento systém je stavěn na plně fondovém přístupu, anebo na metodě zdánlivě fondovém přístupu. 3) Zdánlivě příspěvkový systém Zdánlivě příspěvkový systém (Notional defined contribution, NDC) je průběţně financovaným systémem s fixní příspěvkovou sazbou, který vyuţívá některé prvky DC systémů. Platby ekonomicky aktivního účastníka se „papírově“ evidují na individuálních účtech a jsou zhodnocovány mírou, kterou stanovuje zákon (i toto zhodnocení existuje pouze v „knihách“ správcovských společností). Zároveň jsou průběţně distribuovány na úhradu existujících důchodů.

1.4 Jak fungoval důchodový systém v ČR do 31. 12. 2012 Český důchodový systém se skládal do 31. 12. 2012 pouze ze dvou částí. Česká republika tak byla uţ jedna z mála zemí, která ještě vyuţívala pouze dvou pilířový systém. Prvním pilířem bylo povinné základní důchodové pojištění s výplatou starobních důchodů a vedle toho existovalo od 90. let minulého století penzijní připojištění se státním příspěvkem. První pilíř Státní systém důchodového pojištění ČR je průběţně financovaným systémem a funguje na principu solidarity. Je financován z povinných odvodů na důchodové pojištění. Celkové pojistné je 28 % z hrubé mzdy, z toho z vlastních zdrojů hradí zaměstnavatel 21,5 % a zaměstnanec 6,5 %. Osoba samostatně výdělečně činná hradí 28% z vyměřovacího základu.

11

BEZDĚK, Vladimír a VÝKONNÝ TÝM. Závěrečná zpráva [online]. Praha: MPSV, 2005, s. 58-59 [cit.

2013-04-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf

17

Důchodové pojištění je v České republice upraveno od 1. ledna 1996 zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tento zákon byl dotčen řadou novel, zvláště významné jsou z roku 1997, 2003, 2008 a z roku 2011. Oblast důchodového pojištění není upravena v zákoně o důchodovém pojištění komplexně, neboť organizaci a provádění důchodového pojištění upravuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a pojistné na důchodové pojištění, jako součást pojistného na sociální zabezpečení, je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb.12 Druhy vyplácených penzí: 1) Přímé důchody: se vyměřují na základě doby pojištění a výše výdělku. a) Doţivotní starobní důchod b) Invalidní důchod 2) Odvozené důchody: se stanovují jako % výměra z důchodu, který zemřelý pobíral anebo na něj měl nárok. c) Vdovský a vdovecký důchod d) Sirotčí důchod Za situace, ţe zemře osoba před odchodem do důchodu, tak na pojistné placené za celou dobu ţivota není nárok na dědictví a prostředky zůstanou v systému na výplatu jiných dávek. Druhý pilíř Byl zastoupen dobrovolným spořením v podobě Penzijního připojištění se státním příspěvkem (více v kapitolách 2.3.3 a 3.1).

12

PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012, s. 13-14. Právo pro kaţdého

(Grada). ISBN 978-80-247-4090-4.

18

2 DŮCHODOVÁ REFORMA Jiţ od 90. let minulého století se vede diskuze mezi ekonomy o nutnosti důchodové reformy a nejméně od roku 2000 se o ní naplno začalo mluvit. Pohled do budoucnosti nám ukazuje, ţe český důchodový systém je dlouhodobě ekonomicky neudrţitelný. Pokud by se důchodový systém nereformoval, můţou být vysoké náklady na vyplácení dávek v důchodu příčinou krachu státních financí, proto o nutnosti reformovat důchodový systém v České republice nejsou ţádné pochyby. O právě provedených změnách, které by zajistili důstojný důchod pro příští generace, můţeme spekulovat. Pro někoho můţou být výhodné pro někoho ne.

2.1 Důvody, proč reformovat důchodový systém 1) Demografický vývoj Demografický vývoj je jedním z největších problémů. Podíl na tom má průměrná délka ţivota, která se za posledních 50 let výrazně prodlouţila, a zároveň došlo k poklesu porodnosti. Výsledkem je razantní změna věkového sloţení obyvatelstva. Je mnohem více starších lidí, neţ tomu bylo kdykoliv dříve. Podíl starších lidí v dohledné době nadále poroste. Pokud se na to celé podíváme statisticky, tak v roce 1948 bylo 9,5 pracujících, kteří „financovali“ jednoho důchodce. Nyní připadá na jednoho důchodce 1,8 plátce pojistného na sociální pojištění a tento poměr se má v budoucnu zhoršovat. Podle prognóz populačního vývoje, má v roce 2050 připadat na 1,2 pracujícího 1 důchodce. Obrázek 1: Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2020, 2050 ve srovnání s rokem 2008

Zdroj: BURCIN, Boris a Tomáš KUČERA. Prognóza populačního vývoje České republiky [online]. Praha: MF ČR, 2010, s. 23 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf

19

2) Saldo českého důchodového účtu Pokud by neměl být změněn nynější poměr důchodů a průměrné mzdy, bude systém vytvářet hluboké deficity státního rozpočtu. Deficit mezi vybranými penězi na důchody a vyplacenými důchody byl v roce 2012 více neţ 45 mld. Kč a rok od roku roste. Tzn., ţe uţ nyní vybrané peníze na důchodové pojištění nestačí na pokrytí výplaty důchodů. Tento schodek neznamená, ţe uţ nejsou peníze na výplatu důchodů. Musí ale být financovány z jiných zdrojů (např. z výnosu jiných daní, z dividend ČEZu), popřípadě stát si na ně musí půjčovat. Pokud se saldo bude nadále zvyšovat, můţe hrozit selhání veřejných financí. Graf 1: Průběh salda českého důchodového účtu

Zdroj: Privátní finance: klientský magazín společnosti AWD. Brno: AWD ČR, 2013.

2.2 Moţnosti řešení udrţitelnosti důchodového systému Existuje několik způsobů řešení udrţitelnosti důchodového systému. Způsoby jsou jednoduché, ale nelze se spolehnout pouze na jednu moţnost, proto by se měli vzájemně kombinovat. Kaţdý ze způsobů řešení má své výhody a svá rizika. 1) Zvýšit odvody do systému Můţeme zvýšit daně pracujících, aby bylo dost peněz na financování nepracujících. Daně se ale nedají zvyšovat donekonečna, protoţe stávající důchodové pojistné má charakter zdanění práce a to je v České republice jedno z největších z vyspělých zemí (viz Graf 2). Vysoké zdanění vede k niţší konkurenceschopnosti našich podniků, a tím způsobuje nezaměstnanost, a tedy další výpadek příjmů průběţného systému.

20

Graf 2: Deset zemí OECD13 s nejvyššími daněmi v roce 2011(daň + sociální pojištění)

Zdroj: Vlastní grafické zpracování podle pramene: OECD: Češi platí deváté nejvyšší daně. Česká televize [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/174048-oecd-cesiplati-devate-nejvyssi-dane/

2) Zvýšit počet pracujících Můţeme sníţit počet důchodců, zvýšit počet zaměstnanců a zvýšit migraci. Počet pracujících klesá a zároveň počet nepracujících roste. Situaci můţeme řešit sníţením počtu nepracujících starších lidí tím, ţe posuneme dobu odchodu do důchodu. 3) Sníţit penze Můţeme sníţit pobíraný důchod a pracujícím se řekne, aby se všichni o sebe starali mnohem více sami. Ţádná jiná moţnost v ekonomice není a ţádný politik to nezmění. Česká důchodová reforma je souborem všech výše zmiňovaných kroků a jsou to změny, které výrazně změní důchodový systém. Důchodová reforma zahrnuje změny jak systémové, tak i dílčí parametrické. Tyto způsoby řešení nejsou ani optimální, ani populární. Vedou k pomalejšímu růstu ekonomiky nebo k růstu chudoby.

13

OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, angl. Organization for Economic Cooperation

Development) je mezinárodní organizace sdruţující 34 ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. OECD poskytuje vládám moţnost studovat a formulovat nejvhodnější politiky k dosaţení stanovených cílů. ČR je členem od roku 1995. Sídlo má v Paříţi.

21

2.3 Jak funguje důchodový systém v ČR od 1. 1. 2013 Od 1. ledna 2013, kdy proběhla v České republice důchodová reforma, je důchodový systém tří pilířový. První pilíř je státní průběţný systém financovaný ze sociálního pojištění. Ten doznal jen menších změn. Nově bude moţné vstoupit dobrovolně do vzniklého druhého fondového pilíře a tím si část pojistného na důchodové pojištění odklonit na svůj účet u penzijní společnosti. Dřívější druhý pilíř, tj. dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem, bude zachován, ale podle terminologie EU se z něj stane třetí pilíř. Navíc penzijní fondy projdou transformací na penzijní společnosti. Obrázek 2: Tří pilířový systém důchodového spoření

Zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, 2012.

Důleţité termíny důchodové reformy reformy: 28. únor 2012 – Pokud jste jiţ měli uzavřené penzijní připojištění, tak do tohoto datumu pro vás byla moţnost k přechodu k jinému penzijnímu fondu. 30. listopad 2012 – Do tohoto termínu byla ještě moţnost uzavřít nové penzijní pojištění za „starých“ podmínek. 1. leden 2013 – Od tohoto termínu je jiţ moţné sjednat jak Doplňkové penzijní spoření (třetí pilíř), tak i Důchodové spoření (druhý pilíř). 30. červen 2013 – K tomuto datu mají osoby starší neţ 35 let poslední moţnost pro vstup do důchodového spoření (druhého pilíře).

22

Obrázek 3: Důleţité termíny důchodové reformy

Zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, 2012.

2.3.1 První pilíř Je základní důchodové pojištění s výplatou starobních důchodů a funguje na principu průběţně financovaného systému (PAYG), který je dávkově definovaný (DB). Jeho dominantním zdrojem je pojistné na důchodové pojištění (dále DP), v tuto chvíli činí sazba DP 28% z hrubého příjmu. Důchodové pojištění lidé platí ze mzdy a podnikatelé ze zisku. Z tohoto zdroje jsou vypláceny penze současným důchodcům (viz Obrázek 4). Systém se vyznačuje vysokou mírou solidarity, protoţe existuje velmi slabá vazba mezi výší odvedeného pojistného a výší vypláceného důchodu. První průběţný pilíř i po reformě zůstává důleţitým prvkem systému. Důchodový kalkulátor pro orientační výpočet starobního důchodu a stanovení dne vzniku nároku na starobní důchod je dostupný na webové stránce: http://www.mpsv.cz/cs/2435. Obrázek 4: První pilíř – Průběţný důchodový systém

Zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: Krok č. 4. Brno: AWD ČR, 2013.

23

Většina změn v 1. pilíři měla účinnost k 1. lednu 2012, můţeme mluvit o tzv. malé důchodové reformě. Změny se týkaly: 1) Zvyšování věku odchodu do starobního důchodu Návrh bude vyuţívat princip, který zachovává délku proţitou v penzi, cca 20 let. Dále se u muţské části populace bude navyšovat důchodový věk o 2 měsíce ročně, bez konečné hodnoty penzijního věku a to i po dosaţení 65 let. U ţenské části populace se míra navyšování zrychlí na 6 měsíců od ročníků 1956. Zároveň dojde ke zrušení rozdílné úrovně důchodového věku ţen, zaloţená na počtu porozených dětí. Úkolem je sjednocení věku odchodu do důchodu pro muţe a ţeny, ke kterému dojde v roce 2041. Graf 3: Jak se má nově posunout důchodový věk

Zdroj: Jak se má nově posunout důchodový věk. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/specialni-priloha.aspx?y=viteze%2Finfografika-jak-se-ma-nove-posunout-duchodovyvek.htm

2) Zvýšení zásluhovosti Lidé, kteří platí vyšší sociální pojištění (tzn. ti, kteří pobírají vyšší mzdu), mají dostávat vyšší starobní důchody. To je dosaţeno změnou způsobu výpočtu penzí, úpravou redukčních hranic14. Budou tak vyjádřeny v poměru k průměrné mzdě.

14

Redukční hranice jsou důleţité pro výpočet procentní výměry důchodu.

24

3) Valorizace důchodů Navyšování důchodové renty bude do budoucna automatická a jiţ nebude záviset na rozhodnutí vlády. Zvyšování bude provedeno dle stanovených pravidel, která neumoţní do budoucna volbu navýšení důchodů. 4) Pozůstalostního důchodu Docílilo se zrušení výplaty při zániku nároku na vdovský/vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manţelství. Došlo ke zkrácení lhůty pro moţnost opětovného vzniku nároku na vdovský/vdovecký důchod, pokud by znovu došlo k uskutečnění zákonem stanovených podmínek z pěti na dva roky pro poţadavky vzniklé po 31. prosinci 2011. 5) Předčasného důchodu Dochází k trvalému krácení starobní penze, při předčasném odchodu do důchodu o více jak rok a méně neţ dva roky. To má za následek, ţe lidé, kteří si poţádají o předčasný starobní důchod více neţ 1 rok před dosaţením hranice odchodu do důchodu, bude penze krácena více, neţ tomu bylo před 1. lednem 2012.

2.3.2 Druhý pilíř Zavedení druhého pilíře do našeho důchodového systému je jistě největší změna týkající se právě probíhající důchodové reformy. Rozhodnutím vstupu do druhého pilíře, si kaţdý občan (zaměstnanec) bude moci odklonit z pojistného na důchodové pojištění 3 %, které si převede do vybraného důchodového fondu u penzijní společnosti. Zároveň si ale bude muset přidat 2 % z vlastních prostředků. Dohromady tedy účastníkovi půjde kaţdý měsíc do důchodového fondu 5 % z jeho hrubé mzdy (viz Obrázek 5). Osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ) mohou také vstupovat do druhého pilíře. Nyní OSVČ odvádí ze svého vyměřovacího základu pojistné ve výši 29,2 %. V případě, ţe by se OSVČ stal účastníkem důchodového spoření, pak by si odklonil na důchodové spoření 5 %, ale zároveň za předpokladu, ţe se sazba pojistného zvýší o 2 %.

25

Obrázek 5: Druhý pilíř - Důchodové spoření

Zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: Krok č. 4. Brno: AWD ČR, 2013.

Podmínky pro vstup do 2. pilíře. Vstup je dobrovolný a účastníkem se můţe stát kaţdá fyzická osoba, která dosáhla 18 let a není starší 35 let. Pro občany starší 35 let existuje přechodné období do 30. 6. 2013. V tuto dobu bude mít moţnost se zapojit do 2. pilíře kaţdý. Pro vstup do druhého pilíře je nutné uzavřít smlouvu s penzijní společností, která nesmí smlouvu odmítnout. Následně penzijní společnost zaţádá o registraci a účast vzniká aţ potvrzením registrace v Centrálním registru smluv (CRS)15. Kaţdý účastník má moţnost dobrovolně se rozhodnout, zda vstoupí do druhého pilíře, ale uţ není ţádná moţnost z něho vystoupit, tento krok je nevratný. Po vstupu do důchodového spoření můţe účastník, pokud je ve fázi spoření, libovolně přecházet z jedné penzijní společnosti do druhé. Obrázek 6: Moţnosti účastníka ve druhém pilíři

Zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, 2012.

15

CRS byl vytvořen za účelem evidence údajů týkajících se účasti na důchodovém spoření, jejího vzniku a

zániku, jednotlivých účastníků a jimi uzavíraných smluv. Správcem CRS je Generální finanční ředitelství.

26

Prostředky vloţené do penzijní společnosti se budou zhodnocovat v některém ze čtyř nabízených důchodových fondů. Fondy lze mezi sebou procentuelně rozdělit, ale vţdy musí být součet portfolia 100 %. Tabulka 1: Druhy důchodových fondů, jejich investiční strategie a předpokládaný dlouhodobý výnos Důchodový fond (DF)

Fond investuje…

Předpokládaný výnos

DF státních dluhopisů

zejména do státních dluhopisů ČR, členských států EU nebo OECD

1-3%

Konzervativní DF

do dluhopisů bez moţnosti investovat do akcií a obdobných cenných papírů

2-4%

Vyváţený DF

nejvýše 40% hodnoty svého majetku do akcií a obdobných cenných papírů

3-5%

Dynamický DF

nejvýše 80% hodnoty svého majetku do akcií a obdobných cenných papírů

4-7%

Zdroj: Vlastní grafické zpracování podle pramene: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, 2012.

V případě úmrtí účastníka ve spořící fázi jsou prostředky předmětem dědictví. Pokud je dědic starší 18 let a je zároveň účastníkem důchodového spoření, tak se mu převede celá zděděná částka na jeho účet u penzijní společnosti. Jestliţe je dědici více jak 18 let a není účastníkem důchodového spoření, tak v tomto případě se dědici vyplácí celá zděděná částka přímo. V případě ţe je dědic mladší 18 let, tak se celá částka převede do pojišťovny jako pojistné na pojištění sirotčího důchodu. Sirotčí důchod je vyplácen pojišťovnou po dobu 5 let. Dojde-li k úmrtí účastníka aţ ve fázi vyplácení starobního důchodu, pak je předmětem dědictví pouze zůstatek na účtu důchodového spoření a to platí pouze při variantě starobního důchodu na 20 let nebo sirotčího důchodu na 5 let. Okamţikem odchodu do penze vznikne nárok na čerpání důchodu i z druhého pilíře. Naspořené prostředky se nejdříve musí převést z důchodového spoření do ţivotní pojišťovny a výplata důchodu bude zprostředkována formou pojistného plnění ze smlouvy o pojištění důchodu. Při sjednání smlouvy si účastník vybere způsob, jakým bude čerpat naspořené peníze, tzn. druh důchodu. Druhy důchodů jsou doţivotní starobní důchod, doţivotní starobní důchod s pozůstalostním důchodem na tři roky a starobní důchod na 20 let. Naspořené prostředky nelze vybrat jednorázovým vyrovnáním.

27

Případy, kdy účastník důchodového spoření ztratí zaměstnání, je na mateřské dovolené, je na dlouhodobém pobytu v zahraničí, je dlouhodobě nemocný nebo invalidní, nevedou k ukončení účasti. Jen z důvodu nulového příjmu nedochází k placení pojistného. Platí zásada: „Platba do druhého pilíře kopíruje platbu do prvního pilíře“.16 Účastníkovi důchodového spoření se sníţí výše důchodu z prvního pilíře. Roční procentní výměra důchodu z prvního pilíře bude niţší o 0,3 %, za kaţdý rok účasti ve druhém pilíři. Změna je ze 1,5 % na 1,2 %.

Shrnutí Výhody druhého pilíře: Část platby na důchodové připojištění (3 %) směřuje na vlastní účet. Dochází tím k větší zásluhovosti. Účastníci s větším příjmem si budou moci odklonit z prvního pilíře větší částku, neţ ti s niţším příjmem. Sníţení závislosti výše penze na stavu státního rozpočtu, oproti prvnímu pilíři. Občané ČR, kteří nevyuţijí druhý pilíř anebo jiný způsob zajištění na stáří, budou závislý na výplatě důchodu z prvního pilíře a podle prognóz (které jsou uvedeny v kapitole 2.1) bude výše vyplácených důchodů výrazně niţší oproti nynějším důchodům. Odloţená spotřeba, protoţe si účastník na naspořené prostředky nemůţe během aktivního ţivota sáhnout. Pro některé méně šetřivé občany můţe být výhoda, ţe se jim odkládají peníze bokem. Účastník vidí aktuální stav jeho vlastního účtu, oproti prvnímu pilíři. Jednou ročně je penzijní společnost povinna bezplatně zaslat výpis o stavu jeho účtu. Za poplatek sdělí penzijní společnost účastníkovi stav účtu kdykoliv. V případě úmrtí účastníka jsou naspořené prostředky předmětem dědictví, oproti prvnímu pilíři. Nevýhody druhého pilíře: Politické riziko. To se jeví jako největší riziko, které občany ČR odrazuje od vstoupení do druhého pilíře. Pokud se změní vládnoucí strana, lze očekávat i změnu podmínek 16

Manuál k důchodové reformě [online]. Praha: MPSV, MF, 2013 [cit. 2013-04-06]. Ze zdroje:

http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duch_ref_fi2.pdf

28

druhého pilíře. Vzhledem k nemoţnosti vystoupení z druhého pilíře, tak je účastník vţdy odkázán na politická rozhodnutí. Vhledem k tomu, s jakou frekvencí se v ČR mění anebo upravují zákony, tak lze nakonec aţ skoro s jistotou říct, ţe tyto podmínky, za kterých lidé vstupují dnes do druhého pilíře, nemůţou vydrţet po celou dobu spoření. Není moţnost z druhého pilíře vystoupit. Tzn., ţe po celý ţivot účastník je zapojen do druhého pilíře a vystoupení je moţné aţ dosáhnutím důchodového věku. Vyuţití druhého pilíře sniţuje budoucí státní důchod, který je vyplácen z prvního průběţného pilíře. Naspořené peníze nelze předčasně vybrat. V případě, ţe se účastník, během účasti na druhém pilíři, dostane do finančních problémů, tak neexistuje moţnost, jak by své peníze z pilíře mohl vybrat a to i přesto, ţe by měl na svém účtu naspořeno několik desítek nebo set tisíc korun. Naspořené peníze nelze vybrat jednorázovým vyrovnáním, a to ani v penzi. Nutnost účastníka přidávat navíc 2 % ze svých vlastních prostředků. Účastník nemůţe měnit výši příspěvků podle své finanční situace. Doporučení pro druhý pilíř: Domnívám se, ţe vzhledem k zásluhovosti se druhý pilíř nevyplatí kaţdému občanu ČR. Pokud budu vycházet z ekonomických výpočtů, tak vstup do druhého pilíře je prakticky výhodný pro kaţdého, kdo je mladší 35 let, bez ohledu na jeho hrubou mzdu a dále se vyplatí lidem s vyššími příjmy (nad 25 000 Kč). Platí, ţe čím je člověk mladší, tím niţší příjem potřebuje na to, aby pro něj druhý pilíř, v porovnání s účastí v prvním pilíři, byl výhodný. Pro lidi nad 55 let je přínos minimální, proto jejich vstup do druhého pilíře nedoporučuji. Jestli účast ve druhém pilíři se vyplatí, si můţe kaţdý spočítat na webové stránce Ministerstva práce a sociálních věci (http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/www/). Velmi silný argument, podle kterého usuzuji proč do druhého pilíře nevstoupit, je současná česká politická situace. Druhý pilíř byl prosazen prakticky na poslední chvíli. Byl prosazen vládou, jejíţ mandát není tak silný a pravidla druhého pilíře byli navrţeny poněkud nešťastně. Z řad ČSSD zaznívá, ţe pokud vyhrají volby, tak druhý pilíř zruší anebo ho pozmění tak, aby byl pro občany ČR nevýhodný. Ať tak či tak, účastník pilíře bude stále pod vlivem rozmarů politiků. 29

Zajímavý je názor prezidenta Asociace penzijních fondů, Karla Svobody, který by změnil tři věci na vládou schválených pravidlech druhého pilíře: „Změnil by systém příspěvků do druhého pilíře ze současných 3 % + 2 % na 6 % + 0 %, udělal jej povinný pro lidi do 35 let a přidal by možnost z druhého pilíře vystoupit, protože je naprosto přesvědčený, že by to udělalo jen minimum lidí“.17 Z mého pohledu by takto nastavené parametry byly jistě zajímavější a přesvědčili by daleko více lidí, kteří by se zúčastnili druhého pilíře.

2.3.3 Třetí pilíř Součástí důchodové reformy je i úprava třetího pilíře – Doplňkového penzijního spoření. Z penzijních fondů vzniknou penzijní společnosti, které nadále budou vyuţívat plně kapitálový systém financování (FF), který je příspěvkově definovaný (DC). Účastníci, kteří si jiţ spoří na stávající penzijní připojištění se státním příspěvkem, tak mnoho změn nezaznamenají, pouze se jejich prostředky, tj. prostředky účastníků převedou do transformovaného fondu, které budou nově obhospodařovat penzijní společnosti. Větší změnou je oddělení majetku účastníků od majetku fondu. To má za následek, ţe nebude moţné, aby společnost sniţovala výnosy střadatelů o náklady (na marketing, na akvizici nových účastníků). Při úpadku penzijní společnosti, tak klienti o své úspory nepřijdou, majetek totiţ není součástí konkurzní podstaty, pouze majetek účastníků převezme jiná penzijní společnost. Transformované fondy budou nadále investovat prostředky svých klientů velmi konzervativně, jak jim přikazuje zákon, a účastníci budou mít nárok na stejné typy dávek. Nezměněn zůstává i nárok na výplatu starobní dávky (jednorázově nebo formou penze) dosaţením 60 let věku za splnění podmínky minimálně pěti let spoření. Do účastnických fondů mohou nový zájemci vstupovat a účastníci v transformovaných fondech do nich přestupovat od 1. ledna 2013. Účastnické fondy jiţ nebudou mít povinnost hospodařit beze ztrát, ale mohou se pustit do rizikovější strategie investování. Účastníci si proto budou moci vybrat mezi více fondy s různou strategií. Volba strategie s sebou ovšem nese i investiční riziko. V účastnických fondech jiţ nelze sjednat výsluhovou penzi, proto má účastník nárok na výplatu jednorázové dávky aţ věkem odchodu do řádného důchodu. Klient 17

Jak zlepšit důchodovou reformu? Svoboda má tři návrhy. Aktuálně.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-06].

Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=768865

30

má na výběr ještě výplatu doţivotní pravidelné renty, o kterou můţe poţádat uţ 5 let před odchodem do starobního důchodu. Obrázek 7: Transformace penzijních fondů

Zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, 2012.

Státní podpora je nadále vyplácená v podobě státních příspěvků ke kaţdému vkladu účastníka. Jen se změnila její výše, ta by měla motivovat účastníky k navýšení svých příspěvků. Minimální uloţená částka, aby měl účastník nárok získat státní příspěvek, se zvýšila ze 100 Kč na 300 Kč a maximální státní podpora se navýšila ze 150 Kč na 230 Kč, ta bude vyplácena v případě měsíčního příspěvku 1 000 Kč. Tabulka 2: Srovnání státního příspěvku před a po důchodové reformě

Zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, 2012.

Klienti, kteří jsou účastníky transformovaného fondu, mají moţnost volby, zda zůstanou ve spoření dle „starých“ pravidel anebo přejdou do nových účastnických fondů. Tuto volbu lze vyuţít pouze jednou, protoţe klienti účastnických fondů mít uţ tuto volbu nebudou, z důvodu, ţe přechod zpět jiţ nebude moţný.

31

Obrázek 8: Moţnosti účastníka ve třetím pilíři

Zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, 2012.

Obrázek 9: Schéma důchodového systému po důchodové reformě

Zdroj: Manuál k důchodové reformě [online]. Praha: MPSV, MF, 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duch_ref_fi2.pdf

32

3 ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY ZAJIŠTĚNÍ NA PENZI 3.1 Doplňkové penzijní spoření (dříve Penzijní připojištění) O doplňkovém penzijním spoření bylo jiţ pojednáno v kapitole 2.2.3, kde byly zdůrazněny hlavně aspekty, které byly součástí důchodové reformy. Tato kapitola se k produktu vrací a vysvětluje jeho parametry podrobněji. Penzijní připojištění se státním příspěvkem vzniklo v ČR v roce 1994 na základě vydání zákona č. 42/1994 Sb. Záměrem bylo doplnit stávající průběţný systém o další pilíř, který by byl spravován nezávislými finančními institucemi. Většina penzijních fondů vznikala uţ během prvních dvou let. Povolení k činnosti získalo 46 společností, dvě z nich ale vůbec svou činnost nezahájily. Postupem času docházelo k výrazné koncentraci sektoru, k tomu přispěli fúze a krachy některých fondů. Před transformací fungovalo uţ pouze 9 penzijních fondů. Ty jsou v současné době stabilizované a převáţně za nimi stojí nadnárodní společnosti nebo banky. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, byl několikrát novelizován. Významné změny byly pomocí zákona č. 170/1999 Sb., který zavedl podmínku vyššího věku pro dosaţení vzniku nároku na starobní penzi, dále byla zavedena podmínka minimální pojistné doby, zvýšil se státní příspěvek a zavedla se moţnost daňových úlev pro účastníky i zaměstnavatele. Další zásadní úpravy přinesl zákon č. 36/2004 Sb., který obsahoval harmonizační ustanovení ve vztahu k přistoupení ČR do Evropské unie. V rámci důchodové reformy bylo penzijní připojištění transformováno na doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. Doplňkové penzijní spoření (dále DPS), tj. třetí pilíř důchodového systému, je dlouhodobý spořící produkt, který je podporovaný státem, v podobě státních příspěvků a do kterého můţe zaměstnanci přispívat i zaměstnavatel. Jeho uzavření (vstup) je dobrovolné. DPS je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., a definováno jako: shromaţďování a umísťování příspěvků 33

účastníka doplňkového penzijního spoření, příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehoţ účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě.18 Penzijní společnosti (dále PS) mají na starost shromaţďování a správu finančních prostředků účastníků. Tuto funkci mohou vykonávat jen společnosti v podobě akciových společností, a pokud jim bylo uděleno povolení ČNB. Penzijní fondy vzniklé podle zákona č. 42/1994 Sb., k 1. lednu 2013 prošli transformací na penzijní společnosti. Pokud si účastník jiţ dříve spořil do penzijního fondu, pak se jeho naspořené prostředky převedly do transformovaného fondu. Pokud si účastník začne spořit aţ v roce 2013, pak mu je to umoţněno pouze v účastnických fondech. Stát se snaţí doplňkové důchodové spoření podporovat třemi způsoby: 1) Státní příspěvky Stát přispívá na kaţdý příspěvek účastníka určitou částkou (viz Tabulka 3) 2) Moţností daňových úlev Část příspěvků si účastník můţe odečíst od svého daňového základu a to roční částku, která je vyšší neţ 12 000 Kč. Maximální daňová úleva je tedy při měsíčním vkladu 2 000 Kč (viz. Tabulka 3). 3) Moţností příspěvku zaměstnavatele Příspěvky od zaměstnavatele jsou osvobozeny od daně z příjmu (tzn., ţe účastník nemusí odvádět sociální ani zdravotní pojištění). Zároveň je i pro zaměstnavatele skutečnost, ţe z příspěvku neplatí zdravotní ani sociální pojištění. Tento způsob je výhodnější neţ zvýšení mzdy zaměstnance o stejnou částku. Od ledna 2013 je od daně z příjmů osvobozen vklad aţ do výše 30 000 Kč ročně.19

18

Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/

obcan/. 2011. 19

Změna byla provedena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. §6, bod 9, p

34

Tabulka 3: Doplňkové penzijní spoření – výše státního příspěvku a daňové odpočty Měsíční příspěvek

100

200

300

400

500

600

700

800

900

Státní příspěvek

0

0

90

110

130

150

170

190

210

230

230

230

Daňové odpočty

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6000

12 000

1 000 1 500 ≥ 2 000

Zdroj: vlastní grafické zpracování

Podmínky a vznik nároků na dávky z doplňkového penzijního spoření: 1) Penze Starobní penze – Nárok na starobní důchod vzniká účastníkovi, který dosáhl 60 let věku (dle plánu č. 1, je to účastník který dosáhl 50 let věku) nebo získal starobní důchod, zároveň platil příspěvky po dobu 60 měsíců a jiţ nepobírá invalidní penzi. Doba zasílání příspěvků není omezena. Ze zákona bylo sjednání penze povinné. Výsluhová penze – Na výsluhovou penzi vzniká účastníkovi nárok na výplatu maximálně 50% naspořených příspěvků (tj. všech příspěvků – příspěvků účastníka, zaměstnavatele, státu, třetí osoby a výnosy z hospodaření fondu). Podmínkou je, aby platil příspěvky po dobu 180 měsíců. Sjednání této penze nebylo povinné. Invalidní penze – Přiznáním plného invalidního důchodu ze správy důchodového pojištění (invalidní důchod třetího stupně) vzniká nárok na invalidní penzi. Další podmínkou je, ţe před přiznáním invalidního důchodu zasílal účastník příspěvky po dobu 36 měsíců a dosud nezačal čerpat starobní penzi. Vyplácená penze je určena celým objemem naspořených příspěvků účastníka, zaměstnavatele, státu, třetí osoby a výnosů z hospodaření fondu. Není povinné sjednání invalidní penze. Pozůstalostní penze – v případě úmrtí účastníka se vyplácí pozůstalostní penze oprávněným osobám k tomu určeným ve smlouvě. Podmínkou je, ţe účastník zasílal příspěvky nejméně po dobu 60 měsíců. Vyplácená penze je určena celým objemem naspořených příspěvků účastníka, zaměstnavatele, státu, třetí osoby a výnosů z hospodaření fondu. Její sjednání není povinné. 35

2) Jednorázové vyrovnání Je způsob jak vybrat naspořené prostředky na jednou, ve velké sumě. Při takto pouţitém výběru jsou zdaněny všechny výnosy a příspěvky zaměstnavatele 15 %. 3) Odbytné Odbytné účastníkovi – Účastník má nárok na odbytné v případě zrušení smlouvy za podmínek, ţe mu jiţ nevznikl nárok na starobní penzi a ţe zaplatil příspěvky alespoň na 24 měsíců. V tomto případě jsou mu vyplaceny pouze příspěvky účastníka, zaměstnavatele, třetí osoby a zhodnocení z nich plynoucí. Zaniká nárok na státní příspěvky a zhodnocení z nich, ty se vrací zpět do státního rozpočtu. Odbytné pozůstalým – V situaci, kdy zemře účastník a přitom nevznikl nárok na pozůstalostní penzi, mají nárok na výplatu odbytného oprávněné osoby.

3.1.1 Transformované fondy Účastníci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem do 30. 11. 2012 budou automaticky převedeni do transformovaného fondu. Transformované fondy zůstanou stále u velmi konzervativní strategie, protoţe podle zákona musí dodrţovat skladbu svého portfolia, které je velmi omezená, proto i nadále mohou garantovat minimálně nulové zhodnocení. Peněţní prostředky transformovaného fondu mají být umísťovány s odbornou péčí, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku. Peněţní prostředky shromáţděné v transformovaném fondu mohou být umístněné zejména do20: dluhopisů, jejichţ emitentem je členský stát OECD nebo centrální banka tohoto státu a dluhopisů, které převzal záruku členský stát OECD, dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, podílových listů otevřených podílových listů, 20

Celý odstavec: ALLIANZ. Statut: Allianz transformovaného fondu [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné

z: https://www.allianzdirect.cz/public/6a/13/fc/3084_24117_AZPS_Statut.pdf

36

cenných papírů, s nimiţ se obchoduje na regulovaném trhu země OECD, který je povolen příslušným úřadem členského státu, movitých věcí představujících záruku bezpečného uloţení peněţních prostředků, kromě cenných papírů, movitých věcí představujících záruku spolehlivého uloţení peněţních prostředků, slouţících zcela nebo převáţně k podnikání nebo bydlení. Účastník v transformovaném fondu má nárok na veškeré penze. Účastník má moţnost volby přestoupit do účastnického fondu. Jde ale jen o jednocestný přestup, zpět uţ přestoupit nelze.

3.1.2 Účastnické fondy Účastnické fondy vznikly 1. ledna 2013 a mohou do nich vstupovat nový účastníci doplňkového penzijního spoření nebo přestupovat účastníci z transformovaných fondů. Velký rozdíl oproti transformovaným fondům, které vyuţívají pouze konzervativní strategii, je moţnost zvolit si z několika účastnických fondů, podle jejich investiční strategie, které jsou nabízené danou penzijní společností. Účastník má moţnost i kombinaci několika účastnických fondů. S tím ale plyne i investiční riziko, které plně nese účastník. Účastník účastnického fondu jiţ nebude mít nárok na výsluhovou penzi. Účastník můţe přecházet do jakéhokoliv účastnického fondu u jiné penzijní společnosti, nikoliv však do transformovaných fondů. Tabulka 4: Poplatky v účastnických a transformovaných fondech Název fondu Konzervativní účastnický fond Vyváţený účastnický fond Dynamický účastnický fond Transformovaný fond (bývalý penzijní)

Poplatky z kapitálu fondu

Poplatky ze zhodnocení*

0,4%

10%

0,8%

10%

0,8%

10%

0,6%

15%

*pozn.: z kladného rozdílu vůči nejlepšímu zhodnocení v historii. Zdroj: vlastní grafická úprava na základě zdroje: Manuál k důchodové reformě [online]. MPSV, MF, 2013 [cit. 2013-02-08], s. 22. Dostupné z: http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duch_ref_fi2.pdf

37

Shrnutí Tabulka 5: Porovnání transformovaných fondů s fondy účastnickými Transformované fondy

Účastnické fondy

Jedinečné hledisko

Pokračování penzijního připojištění po 1. 1. 2013. TF má stejné podmínky jako penzijní připojištění

Nové penzijní spoření pro nové účastníky

Investiční strategie

Velmi konzervativní strategie, dle zákona má fond velmi omezené moţnosti, kam umístit peněţní prostředky účastníků

Výnosy, garance

Riziko

Nízké - není moţnost si zvolit svou vlastní strategii, je ale garantováno minimálně nulové zhodnocení

Povinné konzervativní fondy - nízké Vyváţený fond - střední Dynamické fondy - střední aţ vysoké event. další fondy, podle nabídky PS Podle výběru strategie (fondy lze různě kombinovat), nejsou garantovány: Povinné konzervativní fondy - nízké Vyváţený fond - střední Dynamické fondy - střední aţ vysoké Podle výběru strategie (fondy lze různě kombinovat): Povinné konzervativní fondy - nízké

Nízké

Vyváţený fond - střední Dynamické fondy - střední aţ vysoké Likvidita

Nízká

Velmi nízká

Účast ve třetím pilíři

Dobrovolná

Výstup

Lze za předpokladu, ţe účastník spořil nejméně 24 měsíců. Při předčasném ukončení účastník ztrácí nárok na státní příspěvky

Státní příspěvky, daňové úlevy pro účastníky, moţnost získání příspěvků od zaměstnavatele

Ano

Nárok na výplatu naspořených peněz

Výsluhová penze - po 15 letech si účastník můţe vybrat aţ 50% naspořených prostředků

Předdůchod - formou renty lze čerpat naspořené prostředky aţ dosaţením věku, který je o pět let niţší neţ je věk odchodu do důchodu

Jednorázové vyrovnání - naspořené Starobní penze - dosaţením 60let věku prostředky lze jednorázově vybrat a min. spoření 5 let, lze penzi vyplatit pouze dosaţením věku odchodu do jednorázově nebo formou renty penze Zdroj: Vlastní grafické zpracování

38

Výhody doplňkového penzijního spoření - obecně Oddělení majetku účastníků od majetku fondu. Došlo k rozdělení majetku v bilanci penzijní společnosti, to má za následek, ţe společnosti jiţ nebudou své náklady sniţovat

o

výnosy

účastníků,

ale

je

zaveden

transparentní

poplatek

za

obhospodařování majetku účastníků. V případě krachu fondu, nemůţe být majetek účastníků součástí insolvenčního řízení, pouze by došlo k přesunu obhospodařovaných fondů na jinou společnost. Je podporováno státem, ve formě státních příspěvků Daňová podpora. Účastník má moţnost odpočtu zaplacených příspěvků z daňového základu. Při měsíčním příspěvku 2.000 Kč tak, po sníţení daňového základu, můţe znamenat roční úspora aţ 1.800 Kč Nevýhody doplňkového penzijního spoření - obecně Nízká likvidita. U transformovaných fondů lze své naspořené prostředky vybrat nejdříve po 15 letech a to maximálně 50% a veškeré prostředky aţ po 60 roce věku. U účastnických fondů je likvidita ještě niţší, protoţe při jednorázovém vyrovnání je moţnost výběru aţ v době odchodu do starobního důchodu (pro člověka, kterému je dnes třicet let, je to v 67 letech). V případě vyplácené renty lze čerpat jiţ pět let před řádným odchodem do penze. Doporučení Transformované fondy se vyznačují nízkým rizikem, sníţeným navíc ještě o oddělení majetku účastníků od majetku fondu. Také se vyznačují velmi nízkým zhodnocením, které je dáno velmi přísnými regulatorními příkazy, do jakého majetku mohou fondy investovat. Z mého pohledu, není zhodnocení připisované fondy to, co dělá produkt zajímavým, protoţe průměrné zhodnocení je větší jen o pár desetin procenta, neţ je průměrná inflace (viz Příloha 1). Jsou to ale státní příspěvky a případně příspěvky zaměstnavatele, které činí pro jistou část lidí tento produkt zajímavým. Dle mého názoru, je nejvíce výhodné si spořit v transformovaných fondech lidem, kterým je 55 let a více nebo mají 10 a méně let do odchodu do penze. Z důvodu konzervativní strategie a kratšímu horizontu spoření. Naopak lidem, kterým je méně neţ 55 let, doporučuji více riskovat, vzhledem k moţnému delšímu horizontu spoření (investování), nad 10 let. 39

Účastník v transformovaném fondu má také jednu výhodu oproti účastníku v účastnickém fondu a to v tom, ţe má moţnost rozhodnutí, zda stále zůstane v transformovaném fondu anebo přestoupí do nově vytvořeného účastnického fondu, kde nebude svázán nízkým zhodnocením, ale bude si moci vybrat z různé investiční strategie a tedy i moţnost zajímavějšího zhodnocení. Vzhledem k tomu, ţe účastnické fondy ještě nemají (oni ani mít nemohou) ţádnou svou investiční historii, podle které by se dalo předpokládat, jak si fondy do budoucna povedou. Proto doporučuji vyčkat alespoň rok, jak si účastnické fondy povedou a pak aţ přemýšlet o přestupu do účastnických fondů. Do účastnických fondů mohou přistupovat nový klienti anebo přestupovat účastníci z transformovaného fondu. Záměrem bylo dát účastníkům moţnost, aby dosáhli vyššího zhodnocení, proto mají účastníci na výběr z několika investičních strategií. Jednoho povinného konzervativního fondu a další fondy jsou na penzijní společnosti, většinou jsou to ještě vyváţený a dynamický. Celkový počet strategií pro penzijní společnost není omezen. Kaţdý z fondů se liší svým portfoliem, a tím i mírou rizika a potencionálního výnosu. Tzn., ţe výnosy mohou být vyšší neţ u transformovaného fondu, ale investované peníze nejsou garantované a účastník s sebou nese investiční riziko. Jaký investiční fond (strategii) zvolit? Před uzavřením smlouvy je nutné vyplnit investiční dotazník21 (příklad investičního dotazníku naleznete v Příloze 3), který odhalí investiční profil účastníka. Účastník se tedy můţe rozhodnout dle svého investičního profilu anebo můţe vyplnění investičního dotazníku odmítnout a strategii popřípadě rozloţení mezi více strategií, rozhodnout dle svého uváţení. Doporučuji dodrţovat toto pravidlo: horizont spoření je niţší neţ 10 let – konzervativní a vyváţená strategie, horizont spoření je nad 10 let – vyváţená nebo dynamická strategie (konzervativní strategie by měla být nastavena jen v případě opravdu velmi konzervativního klienta). Mezi účastnickými fondy je moţno libovolně přestupovat. Podle jakého kritéria vybírat penzijní společnost? Z mého pohledu určitě podle minulé výkonnosti penzijních fondů (viz Příloha 1). Podle ratingu nadnárodní skupiny, která penzijní společnost vlastní (viz Příloha 2). Podle nastavení poplatkové struktury. 21

Investiční dotazník slouţí ke klasifikaci investiční povahy investora. Investiční povaha odpovídá znalostem,

zkušenostem a finančnímu zázemí investora. Na základě vyplněného dotazníku, se investor zařadí do určitého rizikového profilu, který ukáţe, jaká jsou očekávání investora.

40

Doplňkové penzijní spoření zaujalo, po důchodové reformě, místo třetího pilíře. Cílem doplňkového penzijního spoření je doplnit státní starobní penzi, kterou pojištěnec bude dostávat z průběţného systému, tj. z prvního pilíře. Výhodnost DPS ve velké míře spočívá ve vyplácení státních příspěvků, ale na druhou stranu se domnívám, ţe nic nemusí trvat věčně (jak jsme se mohli přesvědčit u stavebního spoření) a můţe se stát, ţe jednoho dne bude státní rozpočet v takovém deficitu, ţe se státní příspěvky zruší anebo se sníţí. Prostě pořád je to stát, na jehoţ rozhodnutí je účastník závislý. Jediná skupina, pro kterou je změna z konzervativní strategie penzijního spoření na účastnické fondy dozajista prospěšná, jsou penzijní společnosti, jeţ peníze budou ovládat.

3.2 Ţivotní pojištění Ţivotní pojištění má většinou dvě základní funkce. Ta první tvoří zajištění pojištěného proti různým ţivotním rizikům (riziko úmrtí, invalidity, pracovní neschopnosti a úrazu) a druhá funkce je v pravidelném odkládání určité částky pojistníkem (tj. klientem, který uzavřel s pojišťovnou smlouvu), kterou pojišťovna zhodnocuje vlastním investováním. Pojišťovna je finanční instituce, která provádí pojišťovací a zajišťovací činnosti a řídí se podle zákona č. 277/2009Sb., o pojišťovnictví. Pojišťovna můţe vykonávat svou činnost pouze ve formě právnické osoby a na základě udělení povolení od ČNB. Pojišťovna přebírá pojistná rizika na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich, přičemţ součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných událostí, nakládání s aktivy, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplívajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků.22 Pojišťovna musí vytvářet technickou rezervu a to z rozdílu vybraného pojistného a vyplacených pojistných plnění. To pro případ, aby mohla v budoucnu dostát svým závazkům.

22

Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 2009.

41

Stát podporuje ţivotního pojištění, podobně jako u doplňkového penzijního spoření, a to dvěma způsoby: 1) Formou úspory na daních Formou úspory na daních, tzn. spíše sníţením daňové povinnosti. O uplatnění sníţení daňové povinnosti pojednává zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné za zdaňovací období a to za předpokladu, ţe je smlouva sjednána minimálně na 60 měsíců a současně minimálně do 60 let poplatníka. Maximální částka, kterou si poplatník můţe odečíst, činí 12 000 Kč.23 Sníţit daňovou povinnost lze pouze z hlavního tarifu smlouvy, tomu se rozumí pojištění pro případ smrti nebo doţití. Nelze z případných připojištění (smrt úrazem, denní odškodné za úraz apod.). Tabulka 6: Výše úspory na daních u ţivotního pojištění Měsíční pojistné Roční odpočet od základu daně Roční úspora na dani

100

200

300

400

500

600

700

800

900

≥1000

1 200 2 400 3 600 4 800 6 000 7 200 8 400 9 600 10 800 12 000 180

360

540

720

900

1080 1260 1440

1620

1800

Zdroj: vlastní grafické zpracování

2) Moţnost příspěvku zaměstnavatele Jako u doplňkového penzijního spoření, tak i u ţivotního pojištění je moţné zasílání příspěvku od zaměstnavatele aţ do výše 30 000 Kč ročně. Příspěvky jsou osvobozeny od daně z příjmů i od platby sociálního a zdravotního pojištění.

3.2.1 Kapitálové ţivotní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění (dále KŢP) se vymezuje jako pojištění, u kterého je ve smlouvě garantována ve formě jednorázového plnění pojistná částka pro případ doţití.24

23

Zákon č. 586/1992, o daních z příjmů. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 1992.

24

FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2006, s. 12.

Beckova edice ABC. ISBN 80-7179-466-X.

42

KŢP funguje na principu pravidelného zasílání pojistného, které se časem kumuluje, zhodnocuje o technickou úrokovou míru25 a navíc se můţe rozhodnout pojišťovna, ţe přidá část zisku ze svého. Druhá funkce je zajištění při vzniku pojistné události (viz Obrázek 10). Klient, který uzavřel s pojišťovnou smlouvu, nevlastní svůj účet. Proto není přímo jeho majetkem portfolio ani podíl v pojišťovně. Dále nemá své vklady zákonem pojištěné (jako tomu je u vkladů u bank a stavebních spořitelen).

3.2.2 Investiční ţivotní pojištění Investiční ţivotní pojištění (dále IŢP) nemá ve smlouvě pojistnou částku pro případ doţití garantovanou. Kolik peněz je na konci doby platnosti smlouvy o pojištění, závisí na úspěšnosti investování do vybraných podílových fondů.26 V IŢP se pravidelné platby investují do klientem nastaveného portfolia fondů a podle aktuální výkonnosti fondů, hodnota podílů klesá nebo stoupá. Pojišťovny vyuţívají portfolio investičních nebo otevřených podílových fondů převáţně ze své finanční skupiny. Virtuální fond, vytvořený pojišťovnou, investuje do reálných otevřených podílových fondů a prakticky má úlohu podobnou jako fond fondů. Stejně jako u KŢP můţe i IŢP pokrývat riziko vzniku pojistné události (viz Obrázek 10). Na rozdíl od KŢP má klient pojišťovny, který si zřídí IŢP, svůj účet. Pravidelnými platbami (pojistné) se nakupují investiční podílové jednotky, které jsou vedené na jeho vlastním účtu. Z účtu si pojišťovna také strhává poplatky za správu smlouvy a za rizikové pojistné. IŢP neodděluje majetek obsaţený v podílových fondech od majetku pojišťovny, proto je majetek ve fondech součástí účetnictví pojišťovny.

25

Technická úroková míra je úroková míra, kterou pojišťovny pouţívají při kalkulaci pojistného. Představuje

takové zhodnocení rezervy pojistného ţivotního pojištění, na které má klient smluvní nárok. Max. výše je stanovena vyhláškou. Dnes činí 2,5%. 26

FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2006, s. 13.

Beckova edice ABC. ISBN 80-7179-466-X.

43

Shrnutí Tabulka 7: Porovnání kapitálového a ţivotního pojištění s ohledem na investiční funkci

Jedinečné hledisko

Kapitálové ţivotní pojištění

Investiční ţivotní pojištění

Zhodnocení vloţených prostředků je formou technické úrokové míry

Investování je formou podílových jednotek Podle výběru strategie (fondy lze různě kombinovat), nejsou garantovány:

Velmi nízké, jsou garantovány

Výnosy

Fondy peněţního trhu - nízké Dluhopisové fondy - střední Smíšené fondy - střední aţ vysoké Akciové fondy - vysoké Podle výběru strategie (fondy lze různě kombinovat): Fondy peněţního trhu - nízké

Nízké

Riziko

Dluhopisové fondy - střední Smíšené fondy - střední aţ vysoké Akciové fondy - vysoké

Likvidita

Nízká

Střední

Náklady

Jsou jiţ zahrnuty v sazbě pojistného a tím v dohodnutém pojistném

Výše poplatků je dána aktuálním sazebníkem, který můţe být změněn

Moţnost změny alokace fondů

Ne

Ano

Individuální účet

ne

ano

Zdanění kapitálových výnosů

ano (15%)

ano (15%)

Částečný odkup

Odprodání části podílu lze mnohem snadněji zrealizovat u investičního ŢP Zdroj: Vlastní grafické zpracování

Výhody ţivotního pojištění - obecně Při úmrtí pojištěného je kapitálová hodnota a pojistná částka vyplacena přímo osobě, která je ve smlouvě uvedená jako obmyšlená, kapitálová hodnota tak nenáleţí do dědického řízení. Zaměstnavatel má moţnost přispívat svému zaměstnanci. O pojistné zaslané na smlouvu, lze sníţit daňový základ. Roční úspora tak, po sníţení daňového základu, můţe znamenat aţ 1 800 Kč. 44

Nevýhody ţivotního pojištění - obecně Vysoké poplatky za uzavření, správu a vedení smlouvy. Vyplácené pojistné podléhá dani 15 %. Obrázek 10: Srovnání kapitálového a ţivotního pojištění

Zdroj: FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2006, s. 13. Beckova edice ABC. ISBN 80-7179-466-X.

Doporučení Kapitálové ţivotní pojištění je dnes jiţ starší, méně pouţívaný a velmi konzervativní produkt. Pokud bych měl zhodnotit produkt z pohledu spoření, tak klient pojišťovny má v případě doţití konce smlouvy nárok na garantovanou výplatu peněz, která se skládá ze zhodnocení technickou úrokovou mírou a podílu na výnosech z finančních umístění aktiv. Tento podíl na výnosech je přiznáván za kaţdý kalendářní rok, na základě rozhodnutí představenstva společnosti o přiznání, případně výši zhodnocení, nebo nepřiznání. Z mé praxe můţu potvrdit, ţe ve většině případů se rozhodne o nepřiznání nebo o přiznání velmi malého procenta zhodnocení. Proto bývá výnos z KŢP nízký. Z tohoto důvodu můţu označit produkt jako nevhodný k dlouhodobému spoření na stáří. Jeho hlavní prioritou by mělo být vţdy jen pojištění. Investiční ţivotní pojištění patří v dnešní době k nejrozšířenějšímu ţivotnímu pojištění. Pokud člověk splácí hypotéku, má děti nebo chce zabezpečit své blízké pro případ neočekávané situace, tak je určitě potřeba se pojistit. Pro takového člověka je určen tento produkt. Z pohledu investování připomíná IŢP otevřené podílové fondy, ale není tomu tak, protoţe pojišťovny se řídí jinou legislativou neţ investiční společnosti. U IŢP za pojistné, podle 45

investiční strategie, jsou nakoupeny podílové jednotky, které jsou umístněny na individuální účet. Kolik peněz je vyplaceno na konci doby platnosti smlouvy, závisí na aktuální hodnotě podílových jednotek (celkový počet podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený aktuální prodejní cenou těchto fondů). Tzn., ţe výplata peněz není garantovaná a zhodnocení závisí na úspěšnosti jednotlivých fondů. Velká nevýhoda IŢP je zatíţení různými poplatky (vstupní poplatek, měsíční poplatek za vedení účtu a poplatek za správu fondů), které velmi sniţují konečnou investici. Proto se domnívám, ţe investice prostřednictvím IŢP patří mezi draţší způsoby zhodnocování úspor. Doporučuji minimální investiční horizont IŢP alespoň10 let, protoţe právě aţ po 10 letech produkt začíná být ve většině případů ziskový. Člověk by měl zvlášť pečlivě vybrat, jakou pojišťovnu si zvolí. Je to hlavně z důvodu, ţe pojistné, za které klient nakupuje podílové jednotky, se stává majetkem pojišťovny a v případě krachu pojišťovny, uţ by své peníze nemusel nikdy dostat zpět. Proto je určitě dobré vybírat pouze mezi společnostmi, které jsou dlouhodobě na trhu a které mají své renomé. Domnívám se, ţe se člověk nepotřebuje pojistit v případech, kdy je mladý a nemá ţádné závazky, starší lidé, kteří splatili hypotéku, nebo jim děti odrostly a odešli z domova a nakonec všichni občané starší 55 let, kteří by si chtěli pořídit nově toto pojištění. Pro tyto skupiny lidí bych doporučil jiné výhodnější alternativy, jak spořit či investovat. Z mého pohledu, by mělo být ţivotní pojištění, primárně určený pro zajištění rizika související s nemocí nebo úrazem, určitě by nemělo být ţivotní pojištění vyuţíváno jako hlavní produkt na spoření.

3.3 Stavební spoření Stavební spoření (dále SS) původně vzniklo za účelem získávání úvěrů na bydlení, ale ve skutečnosti se však mnohem víc vyuţívá jako spořící produkt. Lze ho přiřadit jako alternativní produkt k dlouhodobějším termínovaným vkladům poskytovaných bankami. Stavební spoření je účelové spoření spočívající: v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, v poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření.27 27

Zákon č. 96/1993, o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. In: http://portal.gov.cz/app/

zakony/?path=/portal/obcan/. 1993.

46

Principem stavebního spoření je dlouhodobé ukládání prostředků, na které můţe účastník čerpat státní podporu a po skončení spořící části, za splnění předem daných podmínek, získává moţnost vyuţití úvěru ze stavebního spoření. Tuto moţnost nemusí vyuţít, můţe si pouze vybrat naspořené prostředky. Účastníkem SS můţe být jak fyzická osoba (není omezeno věkem), tak i právnická osoba. Státní podporu můţe získat občan ČR; občan EU, s povolením k pobytu na území ČR; fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR a rodným číslem přiděleným orgánem ČR. Jedním z nejvýznamnějších atributů stavebního spoření je jeho vysoká bezpečnost. Stavební spoření mohou provozovat pouze specializované banky na základě zvláštního oprávnění. Omezením rizikových obchodních aktivit stavebních spořitelen zákonem a pojištění vkladů u ČNB dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, část 13 § 41a - § 41o, lze SS povaţovat za jeden z nejbezpečnějších produktů.28

3.3.1 Parametry stavebního spoření 1) Parametry do konce 2003 Jestliţe účastník stavebního spoření uzavřel smlouvu do konce roku 2003, měl nárok na státní podporu ve výše 25 % z vloţených peněz za daný rok, státní podpora ale mohla být připsána maximálně 4 500 Kč. Vázací doba byla 5 let, po této době mohl klient SS vybrat své úspory navýšené o zhodnocení a připsanou státní podporu. Naspořené prostředky mohl pouţít k libovolnému účelu anebo mohl poţádat o úvěr ze stavebního spoření. Roční zhodnocení se pohybovalo okolo 5 % a bylo osvobozeno od daně z příjmu. 2) Parametry v letech 2004 - 2010 Po lednu 2004 došlo ke zhoršení podmínek SS. Vázací doba se prodlouţila na šest let a státní podpora se sníţila na 15 % z roční vloţené částky, klientovi tedy mohlo být maximálně připsáno na jeho účet 3 000 Kč ročně. Připisované úroky se pohybovali okolo 2 % a nově připsané podléhali dani z příjmů 15 %. Změny se projevily pouze u nově uzavřených smluv.

28

Jak funguje?: Bezpečnost stavebního spoření. AČSS [online]. Praha, 2013, 21. 2. 2013 [cit. 2013-02-23].

Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/jak-funguje/

47

3) Parametry v letech 2011 – 2013 Opět se sniţovala státní podpora a to na 10 % z ročního vkladu, maximální výše můţe činit 2 000 Kč. Připsané úroky budou podléhat 15 % dani z příjmu. Změny se týkají všech aktivní smluv stavebního spoření, tedy starých i nově uzavřených. 4) Parametry po roce 2014 S příchodem roku 2014 čeká stavební spoření nejvýraznější změny za celou historii SS v ČR. Od 1. ledna má pravděpodobně platit novela zákona o stavebním spoření. Bude obsahovat dvě zásadní koncepční změny29: Zavedení účelového vyplácení státní podpory. K vyplacení státní podpory má být zavedena podmínka účelovosti na bytové potřeby a nutnost tento účel prokázat (jedná se o státní podporu, vztahující se ke vkladům, které účastník vloţí po 1. lednu 2014) nebo alternativně k zajištění na stáří, tj. převedení celé naspořené částky a připsané státní podpory do doplňkového penzijního spoření. Do budoucna se počítá ještě s další alternativou a to je pouţití na úhradu školného na vysokých školách. Rozšíření okruhu poskytovatelů stavebního spoření o univerzální banky (od roku 2015). Změny se dotknou všech účastníků, kteří mají své smlouvy ve spořící části.

Shrnutí Výhody stavebního spoření Velmi malé riziko, z důvodu garance veškerých vkladů. Stát vyplácí na stavební spoření státní podporu. Dnes je státní podpora ve výši 10 % z ročních vloţených prostředků účastníka, aţ do výše 2 000 Kč. Nevýhody stavebního spoření Nízká likvidita. Vloţené prostředky musí být vázány po dobu 6 let. V případě předčasného zrušení smlouvy, ztrácí účastník SS nárok na státní podporu a zhodnocení z ní plynoucí. 29

Vláda dne 18. ledna 2012 schválila návrh zákona, kterým se mění podmínky SS. Novela byla vládou

předloţena k projednání Poslaneckou sněmovnou – legislativní proces stále probíhá a můţe dostát změn. Ze zdroje: Informace MF k vládnímu návrhu novely zákona o stavebním spoření: rok 2012. MF ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stavebni_sporeni_69872.html

48

Připsané úroky podléhají zdanění 15 %. Doporučení Stavební spoření v posledních letech čelilo kritice, ţe nesplňuje svůj cíl, jako produkt pro získání levnějšího úvěru na bydlení, ale ţe je pro většinu účastníků vyuţíván jako výhodný spořící produkt. Po různých legislativních změnách, které uţ jsou platné nebo se teprve připravují, dnes můţu doporučit to, ţe pokud si někdo v dnešní době sjednává stavební spoření, tak by to mělo být pouze za účelem budoucího vyuţití k úvěru na bydlení.

3.4 Investice Existují alternativy jak investovat. Můţeme investovat sami (přímo), ale to představuje, abychom disponovali velkým kapitálem, který je třeba pro přístup na daný finanční trh anebo investovat jako drobný investor pomocí instituce, která byla k investování zaloţená a to v rámci kolektivního investování. Tato bakalářská práce se soustřeďuje a popisuje princip kolektivního investování.

3.4.1 Kolektivní investování Kolektivní investování je podnikání, jehoţ předmětem je shromaţďování peněţních prostředků od investorů upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozloţení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.30 Smyslem kolektivního investování je tedy kumulace většího mnoţství kapitálu od drobných investorů po malých částkách, jeho zhodnocení a zároveň diverzifikování rizika.

3.4.1.1 Subjekty kolektivního investování 1) Investiční společnost Je právnická osoba, jejímţ předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo v obhospodařování investičních fondů. K činnosti je třeba povolení České národní banky.31 Investiční společnost musí mít v době udělování licence vlastní kapitál minimálně v hodnotě 125 000 EUR.

30

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.

2004. 31

taktéţ

49

Hlavním předmětem činnosti investiční společnosti je kolektivní investování. Investiční společnost můţe zakládat podílové fondy a spravovat jejich majetek. Nesmí vydávat dluhopisy. S investičními fondy a s jinými investičními společnostmi můţe uzavřít obhospodařovatelnou smlouvu a můţe spravovat jejich majetek. Mezi další sluţby, které můţe investiční společnost poskytovat investičnímu fondu anebo jiné investiční společnosti, jsou oceňování majetku a závazku fondu a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu, vedení účetnictví fondu, právní sluţby, zajišťování plnění daňových povinností, vedení evidence podílových listů nebo akcií, rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu, propagace sluţeb investiční společnosti. 2) Fondy kolektivního investování Rozdělují se na investiční a podílové fondy: a) Investiční fond Shromaţduje finanční prostředky od investorů upisováním akcií. Je právnická osoba a vzniká v podobě akciové společnosti. Investiční fondy mohou vzniknout v ČR pouze na dobu určitou (max. 10 let) a jako uzavřené investiční fondy. Akcionáři fondu mají právo podílet se na řízení, právo hlasovat, na předkupní právo na nové akcie a právo podílet se na zisku. b) Podílový fond Není právnickou osobou a je souborem majetku, který náleţí všem vlastníkům podílových listů podílového fondu (podílníků), a to v poměru podle hodnoty vlastněných podílových listů.32 Většinou je zakládán investiční společností, která obhospodařuje jeho majetek a to svým jménem na účet podílníků. K vytvoření podílového fondu je třeba mít povolení ČNB. Peněţní prostředky shromaţduje do podílového fondu od podílníků investiční společnost emitováním podílových listů. Podílový list je cenný papír, se kterým je spojeno právo na odpovídající část majetku podílového fondu a právo podílníka podílet se na výnosu fondu, ale neopravňuje podílníka zasahovat do hospodaření a řízení fondu.

32

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.

2004.

50

Druhy podílových fondů: Otevřený fond nemá omezen počet vydávaných podílových listů ani omezenou dobu trvání. Podílník má právo zpětného odkupu podílových listů za hodnotu, která se vztahuje k aktuální hodnotě čistého obchodního jmění připadající na jeden podílový list.

kde

NAV – čistá hodnota aktiv A(TC) – trţní hodnota aktiv fondu (portfolio fondu oceněné aktuálními trţními kurzy + hodnota předkupních práv + pohledávky + hotovost v podobě dividend, úroků či běţných účtů) L – hodnota závazků vztaţených na jeden podílový list

Uzavřený fond má v době vzniku jasně definován počet podílových listů a je stanovena upisovací doba, po které jsou podílové listy vydávány. Fond je zakládán na dobu určitou nebo neurčitou. Ve statusu fondu musí být definována doba, po kterou je fond zaloţen a jestli uplynutím této doby fond zanikne nebo se přemění na otevřený podílový fond. Dále ve statusu můţe být určeno právo podílníka na odkoupení podílového listu ve stanovených termínech. Podílový list můţe být obchodován na veřejném trhu cenných papírů.

3.4.1.2 Klasifikace fondů kolektivního investování Pro investora, aby si mohl udělat přehled v záplavě různých variant fondů, se nejčastěji fondy dělí do dvou kategorií a to podle zákona o kolektivním investování a podle metodiky Asociace pro kapitálový trh ČR (dále AKAT).

3.4.1.2.1 Klasifikace fondů kolektivního investování podle legislativy Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivní investování, definuje fondy na základě vymezení určitých pravidel. V jaké formě mohou vznikat, v předmětu investování a v diverzifikaci rizika. 1) Standardní fond Je fond kolektivního investování, který shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti, ale vţdy tomu nemusí být, kdyţ alespoň dva standardní fondy nebo zahraniční standardní fondy 51

investují více neţ 85% svého majetku do jím vydávaných podílových listů. Jsou na něj kladeny vyšší právní poţadavky neţ na speciální fond, proto také splňuje legislativní nároky EU. Můţe mít podobu pouze otevřeného podílového fondu a nesmí být přeměněn na speciální fond. Standardní fond investuje nashromáţděné peněţní prostředky podle zákona33 a to při zásadě rozloţení a omezení investičního rizika. Na ţádost podílníka odkupuje podílové listy s pouţitím svého majetku. 2) Speciální fond Je fondem kolektivního investování, jenţ poţadavky práva EU nesplňuje. Speciální fond můţe vznikat v podobě investičního fondu, otevřeného nebo uzavřeného podílového fondu.34 Speciální fond shromaţďuje kapitál od veřejnosti nebo od kvalifikovaných investorů a) Fondy shromaţďující peněţní prostředky od veřejnosti Speciální fond cenných papírů můţe investovat do investičních cenných papírů, dluhopisů vydávaných centrální bankou nebo státních a bankovních dluhopisů, cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování a finančních derivátů. Zákon definuje poţadavky na maximální podíl instrumentů jednoho emitenta v portfoliu fondu.35 Speciální fond nemovitostí můţe mít jen formu otevřeného podílového fondu. Investuje přímo do nemovitostí a účastí v nemovitostních společenstvech. Podmínkou je, ţe hodnota nemovitosti nesmí v době nabytí překročit 20% hodnoty majetku anebo nemovitosti oceňované porovnávací metodou nepřekročí 25 % hodnoty majetku fondu. Fond nemovitostí nesmí získat do svého majetku nemovitost od investiční společnosti, která fond spravuje a svého depozitáře. Pro zajištění likvidity fondu musí nejméně 20 % a nejvýše 49% investovat do doplňkového likvidního majetku, cenných papírů 33

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.

2004. 34

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika,

2011, s. 716. ISBN 978-80-7357-647-9. 35

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.

2004.

52

vydávaných standardním fondem, otevřeným speciálním fondem cenných papírů nebo fondem fondů, státních pokladničních poukázek a poukázek ČNB a dluhopisů se splatností do tří let. Speciální fond fondů můţe investovat svůj majetek do cenných papírů vydávaných jiným fondem kolektivního investování, ale nesmí investovat do cenných papírů emitovaných fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost anebo který investuje více neţ 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů emitovaných jiným fondem kolektivního investování. Fond fondů můţe nabýt do svého majetku maximálně 25 % jmenovité hodnoty cenných papírů jednoho fondu, ale zároveň ze svého majetku pak můţe vloţit maximálně 20% do jednoho fondu kolektivního investování (za podmínky, ţe fond je uveden ve statusu fondu, pak maximum můţe být 35% hodnoty ze svého majetku). b) Fond shromaţďující peněţní prostředky od kvalifikovaných investorů Speciální fond kvalifikovaných investorů je určen pro zkušené investory. Počet podílníků nebo akcionářů můţe být nejvýše 100, popřípadě můţe ČNB povolit výjimku. Vstupní investice pro investora činí minimálně 1 000 000 Kč. Cenné papíry vydávané speciální fondem kvalifikovaných investorů můţe nabývat pouze okruh investorů uvedených v zákoně. 36 Statut fondu stanový pro koho je fond určen a dále popisuje, do jakého druhu majetku můţe investovat, jak rozkládá a omezuje riziko a zda můţe přijmout nebo poskytnout půjčku nebo úvěr.

3.4.1.2.2 Klasifikace fondů kolektivního investování dle metodiky AKAT37 Metodika klasifikace fondů AKAT slouţí k rozlišování fondů, za účelem sjednocení kritérií při veřejném nabízení a k prezentaci jednotlivých fondů klientům. Pro členy AKAT je

36

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/.

2004. 37

Asociace pro kapitálový trh České republiky AKAT - je sdruţení nejvýznamnějších tuzemských investičních

společností a zahraničních správců fondů, které nabízejí své produkty v ČR, poskytují sluţby a vzájemně si konkurují v oblasti kolektivního investování.

53

závazná od 30. června 2012. Fondy se zařazují do jednotlivých kategorií podle stanovených statusů fondu. Fond se nesmí odchýlit z limitů na dobu delší neţ 30 dní. Fondy fondů trvale investují do podílových listů a akcií fondů. Podle svého investičního zaměření můţou být zařazeni do kterékoliv kategorie. 1) Akciové fondy Akciové fondy trvale investují minimálně 80 % aktiv na akciovém trhu. Můţeme sem zahrnout fondy, které jsou vázané na akciový index. 2) Dluhopisové fondy Dluhopisové fondy trvale investují do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů a to minimálně 80 % aktiv. Lze sem zařadit i fondy vázané na dluhopisový index. 3) Fondy peněţního trhu Fondy peněţního trhu trvale investují na dluhopisovém nebo na peněţním trhu. 4) Smíšené fondy Smíšené fondy investují do různých typů aktiv na různých trzích a není definován poměr zastoupení rizikových a konzervativních nástrojů v portfoliu fondu. 5) Ostatní fondy Fondy ţivotního cyklu realokují sloţení portfolia v čase. Čím více se blíţí cílové datum, tím větší je zastoupení konzervativních aktiv a menší zastoupení rizikovějších aktiv. Strukturované fondy poskytují investorům výplatu k předem danému datu, která je zaloţená na stanoveném algoritmu. Algoritmus je vztaţen k realizaci změn ceny, výkonnosti nebo jiných podmínek finančních aktiv, indexů, referenčních portfolií nebo fondů s obdobnými rysy.

54

Zajištěné a garantované fondy Zajištěné fondy jsou nastaveny tak, aby poskytly ochranu počáteční investované částce před poklesem hodnoty ke dni splatnosti fondu. Garantované fondy poskytují garanci návratnosti příjmu nebo kapitálu. Ta je poskytnuta třetí stranou. Exchange-trade funds jsou fondy obchodovatelné na regulovaných trzích (burzách). Zpravidla participují na vývoji zvoleného indexu nebo jiného podkladového aktiva. Speciální fondy nemovitostí trvale investují do nemovitostí anebo do nemovitostních společností minimálně 51 % hodnoty majetku fondu. Komoditní fondy jsou fondy, které investují do komodit nebo komoditních futures a opcí. Asset-backed securities funds alokují nejméně 80 % svých aktiv do finančních nástrojů zabezpečených pooly podkladových aktiv, které jsou úvěry nebo jiné pohledávky. Graf 4: Struktura podílových fondů (domácích i zahraničních) v ČR k 31. 12. 2012

Zdroj: vlastní grafické zpracování z pramene: AKAT ČR. Tisková zpráva: 6. února 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/download/2745-tz20130206.pdf

55

Shrnutí kolektivní investování Výhody kolektivního investování Moţnost pravidelného investování po malých částkách. Drobný investor, který nedisponuje velkým obnosem, tak má přístup k trhům a investičním příleţitostem, ke kterým by se sám jinak nedostal. Profesionální obhospodařování majetku klienta. V investičních společnostech pracují zkušení fond manaţeři a portfolio manaţeři. Diverzifikace rizika. Provádí se vhodným rozloţením velkého počtu finančních instrumentů, které jsou na sobě nezávislé nebo slabě závislé. Takto diverzifikovat své portfolio, by drobný investor, se svými omezenými prostředky, stěţí dosáhl. Vysoká likvidita je zaručena, zejména u otevřených podílových fondů. Podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ukládá povinnost fondu, na poţádání podílníka od něho do 15 dnů podílové listy odkoupit. Osvobození od daně z příjmu, při zachování časového testu, tj. drţby cenných papírů více jak 6 měsíců. V tuto chvíli je schválena novela, která s účinností od roku 2015 (je moţné, ţe to bude jiţ v roce 2014), má prodlouţit časový test na tři roky. Daňové výhody. Fondy můţou svými investicemi v různých zemích (které jsou označovány za daňové ráje) vyuţívat daňových výhod. Jako jsou mimořádně zvýhodněné sráţkové daně nebo úplné osvobození od daní. Sníţení transakčních nákladů fondy dosahují tak, ţe obchodují s finančními instrumenty ve velkých objemech, tj. dosahuje se tak úspor z rozsahu. Nevýhody kolektivního investování Vloţené prostředky nejsou pojištěny státem, proto celé investiční riziko nese klient. Podílník nemůţe zasahovat do řízení fondu, rozhodování a výběru titulů fondu, zařazených do portfolia. Podílník rozhoduje pouze o zaměření své investice (akcie, dluhopis, region, odvětví). Můţe tak docházet ke konfliktu zájmů mezi podílníky a portfolio manaţery. Vysoké poplatky. Manaţerské poplatky za správu obhospodařovaného majetku (0,5 % - 2 %), kaţdoročně. Poplatky při nákupu (0 % - 5 %, z objemu investovaných prostředků) nebo odkupu (většinou se neplatí). 56

Podprůměrná výnosnost fondů oproti trţnímu indexu (benchmarku). Výkonnost podílových fondů lze porovnávat se srovnávacím indexem (nejčastější srovnávací index pro americké akcie index S&P 500, pro evropské akcie je to index Dow Jones Euro Stoxx 50). Aţ 2/3 fondů je podprůměrných. Riziko podvodů a nelegálních obchodů. I přes přísnou regulaci a legislativu, nelze toto riziko zcela odstranit. Doporučení Fondy kolektivního investování dovolili drobným investorům investovat do nejrůznějších finančních instrumentů, bez toho, aby sami investoři měli na to potřebné informace, vzdělání a dostatečně velké finanční prostředky. V posledních letech nabývá kolektivní investování v ČR opět na důvěryhodnosti, které ztratilo díky nestandardnímu vzniku a problémům spojených s kuponovou privatizací a čím dál víc lidí začalo směřovat své finance do fondů. Domnívám se, ţe kolektivní investování můţe být zajímavé pro všechny typy lidí, ať uţ jsou mladí, staří, více nebo méně bonitní. Investovat lze jak jednorázově, tak i pravidelně. U jednorázové investice je větší riziko, v moţnosti špatného načasování investice. Mohlo by se stát, ţe se finanční prostředky zainvestují v době, kdy je kurz fondu na svém maximu. Pokud budu vycházet z mé praxe, tak doporučuji investovat pravidelně, povaţuji to v dnešní době, z důvodu velké volatility na finančních trzích, za méně rizikové. Pokud tedy investor pravidelně investuje, tak nejvíce nakupuje za nejlevnější ceny a naopak. To je obecný koncept, který umoţňuje průměrování nákladů a funguje bez ohledu na to, co se na finančních trzích děje. Minimální investovaná částka bývá zpravidla 500 Kč a maximální není nijak omezená. Četnost pravidelného investovaní je podle preferencí klienta, ale nejvhodnější je měsíční perioda. Do jakých typů fondů investovat? Opět, jak u účastnických fondů DPS, je důleţité zjistit investorův investiční profil, vyplněním investičního dotazníku (příklad investičního dotazníku naleznete v Příloze 3), podle kterého investor zjistí svůj rizikový profil. Vzorové nastavení portfolia dle rizikového profilu je znázorněno v Tabulce 8. Obecně také platí, ţe investice do dluhopisů by měly mít investiční horizont větší neţ dva roky a u akcií by tento horizont měl být nejméně 5 let, ale doporučuje se nejlépe ještě výrazně delší. 57

Tabulka 8: Doporučená alokace investičního portfolia

Spekulativní

Dynamický

Vyváţený

Konzervativní

Investiční profil

Produkt

Jednorázová investice Pravidelná investice Investiční horizont Investiční horizont < 1 1-3 3-5 5-10 > 10 < 5 5-10 10-20 > 20

peněţní trh

100%

70%

60%

50%

35%

60%

40%

30%

20%

garantované produkty

0%

0%

0%

30%

25%

0%

0%

0%

0%

dluhopisové fondy

0%

30%

40%

20%

20%

40%

40%

30%

30%

smíšené fondy

0%

0%

0%

0%

20%

0%

20%

20%

20%

akciové fondy

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

20%

30%

peněţní trh

100%

35%

30%

15%

10%

40%

30%

20%

15%

garantované produkty

0%

0%

0%

30%

25%

0%

0%

0%

0%

dluhopisové fondy

0%

45%

40%

35%

30%

40%

30%

30%

20%

smíšené fondy

0%

20%

30%

20%

20%

20%

20%

20%

20%

akciové fondy

0%

0%

0%

0%

15%

0%

20%

30%

45%

peněţní trh

80%

20%

15%

0%

0%

15%

0%

0%

0%

garantované produkty

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

dluhopisové fondy

0%

30%

25%

30%

15%

25%

20%

20%

15%

smíšené fondy

0%

30%

35%

15%

15%

20%

20%

15%

15%

akciové fondy

20%

20%

25%

55%

70%

40%

60%

65%

70%

peněţní trh

20%

0%

0%

0%

0%

10%

0%

0%

0%

garantované produkty

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

0%

dluhopisové fondy

0%

15%

0%

0%

0%

20%

20%

15%

0%

smíšené fondy

0%

0%

10%

0%

0%

15%

10%

0%

0%

akciové fondy

80%

85%

90%

100%

100%

55%

70%

85%

100%

Zdroj: vlastní grafické zpracování z pramene: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. PFA: Investiční dotazník. Brno: Swiss Life Select, 2013.

Pro správný výběr podílového fondu doporučuji, aby investor sledovat tyto kritéria a to nejméně pět let nazpátek: Finanční zázemí a dlouhodobou stabilitu investiční společnosti. Zkušenosti a schopnosti managementu fondu. Historickou výkonnost (dlouhodobé zhodnocení a srovnání s konkurencí). Poplatky (vstupní, výstupní, manaţerské). Informační otevřenost (zveřejňování zpráv, kvalita fact sheetu38). Ostatní (dodrţování etických principů, marketingová strategie).

38

Fact sheet (prospekt fondu) – obsahuje klíčové informace pro investory (např. informace o investiční

společnosti, o fondu, o poplatcích…)

58

3.5 Reálné instrumenty O alternativních investicích do drahých kovů, kamenů, nemovitostí a umění se můţe říct, ţe je to taková nadstavba investic, které mohou pomoci ještě více rozloţit investorovo portfolio a tím sníţit rizikovost jeho investice. Navíc mohou majiteli přinášet jistou formu poţitku. Reálné instrumenty se od finančních instrumentů odlišují svými vlastnostmi a pohybem své výnosové míry.

3.5.1 Drahé kovy Mezi drahé kovy patří zlato, stříbro, platina a palladium. Drahé kovy se vyznačují vysokou kolísavostí ceny, z které vyplívá velká rizikovost investice do drahých kovů. S investicí do drahých kovů je spojena niţší likvidita na trzích s drahými kovy a vysokými náklady (transakčními, skladovacími a pojišťovacími). Detailně se podíváme na jednoho zástupce drahých kovů, na zlato.

3.5.1.1 Zlato Zlato uţ od nepaměti patřilo mezi hlavní platidla a jeho význam příliš nesníţily ani papírové peníze. Pro investice do fyzického zlata se nejlépe hodí tzv. investiční zlato, které se pouţívá jako investiční nástroj. Ve fyzické podobě jde zpravidla o mince, či slitky (zlaté cihly) a ke kaţdému slitku náleţí certifikát pravosti. Výhodou je, ţe oproti šperkům investor neplatí za zpracování, ale jen za skutečnou hodnotu zlata, která odpovídá jeho váze. Konečnou cenu zlata následně zvýší ještě marţe obchodníka. Slitky se mohou vyrobit o hmotnosti odpovídající přání investora. Také cena fyzického zlata je kolísavá, stejně často jako ostatní aktiva. Růst nebo pokles ceny zlata, jde „ruku v ruce“ s negativními očekáváními investorů na kapitálových trzích. Přesto si zlato stále zachovává svou hodnotu. Pokud budete chtít investovat do fyzického zlata, musíte počítat s rozdílnou prodejní a kupní cenou. Nákupní cena bude vţdy vyšší neţ prodejní, protoţe prodejní cena je navýšena o marţi obchodníka. Další zdraţení sebou můţe přinést ověření pravosti (punc).

59

Graf 5: Vývoj ceny zlata za posledních 40 let v USD za 1 unci (31,10 g)

Pozn.: Vývoj ceny zlata je k datu 16. 3. 2013. Zdroj: Cena zlata za posledních 40 let v USD. Ezlato [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.ezlato.cz/cena-zlata-za-poslednich-40-let-v-usd/cz/t-760/

3.5.2 Drahé kameny Pod pojmem drahé kameny si můţeme představit diamanty, rubíny, safíry a smaragdy. Drahé kameny jsou charakteristické malými rozměry, trvanlivostí a snadnou přenosností. S investicí do drahých kamenů je spojena nízká likvidita. Představíme si nejznámějšího zástupce drahých kamenů, diamant.

3.5.2.1 Diamant Diamant vţdy byl a bude vyhledávaným symbolem bohatství a prosperity. Investice do diamantů má své zvláštnosti. Diamantový kámen je prakticky nezničitelný, bohatství diamantu je velice koncentrované, broušený diamant je volně obchodovatelný a nepodléhá registraci. Trh drahých kamenů je jiný neţ trh s jinými komoditami. Diamant si můţete pořídit pouze jako šperk nebo investiční diamant, proto zapomeňte na fondy. Těţbu a obchod s diamanty pevně ovládají prakticky dvě monopolní společnosti (De Beers a Leva Levieva), kteří si úzce hlídají, aby nedošlo k nadprodukci a tím degradaci ceny. S nákupem investičního diamantu, musí investor počítat s navýšením prodejní ceny o spread (marţi) obchodníka. Pokud ale investor bude chtít diamant prodat, můţe nastat problém, protoţe nelze jednoduše diamant prodat, je třeba najít pro diamant kupce. Proto se investice do diamantu vyznačuje velmi nízkou likviditou. 60

Graf 6: Vývoj cen diamantů od roku 2006 (Diamond Price Index)

Pozn: Vývoj ceny diamantů je k datu 11. března 2013. Zdroj: Diamond Pricing Trends Index. Diamond search engine [online]. 2013, 11. 3. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.diamondse.info/diamonds-priceindex.asp

3.5.3 Nemovitosti Nemovitosti patří jiţ po desetiletí mezi oblíbená aktiva investorů. Přímo investovat do nemovitostí lze formou koupě domu, bytu, pozemku, průmyslového objektu, kanceláří nebo vodní plochy. Další investice můţe být za účelem pronajímání nemovitostí. S investováním do nemovitostí musí mít investor dostatečný kapitál, minimálně musí disponovat částkou okolo 1 mil. Kč a musí počítat s nízkou likviditou. Pokud pomineme to, ţe nejlepší investice je do vlastního bydlení, tak zakoupit reálnou nemovitost k investování, budou mít moţnost většinou hlavně movití a institucionální investoři.

3.5.4 Umělecké předměty a sbírky Investování do uměleckých či různých předmětů a sbírek nikdy nebylo rozšířeným způsobem k zabezpečení na penzi. Je to hlavně z hlediska příliš velkých pořizovacích nákladů a také proto, ţe investor by měl umění rozumět. Investice do uměleckých předmětů a sbírek je jistotou v době, kdy krachují finanční instituce. Na druhou stranu je nutné vynaloţit finance na zabezpečení předmětů proti krádeţi, zničení a ţivelným pohromám. Další riziko, na které si investor musí dát pozor je, zda nekupuje falzifikát. V tomto případě se dá eliminovat prověřením znalce umění. Nevýhoda k pořízení uměleckého předmětu můţe být jeho nízká likvidita. Umělecké předměty můţete zakoupit buď v galeriích, ve kterých zakoupíte díla přímo od autorů jako první prodej anebo v aukčních domech, tam uţ to bude vţdy jako další prodej. Při 61

koupi uměleckých předmětů se musí počítat s přiráţkou (tzv. buyer’s premium) ke „kladívkové ceně“, tedy ceně za kterou jsou předměty v draţbě prodány. Stejně tak při prodeji je výtěţek sníţen o provizi aukčního domu.

Shrnutí Výhody Velmi dobrá varianta k zajištění proti inflaci. Při růstu inflace mají ceny reálných aktiv tendenci růst. Rozloţení rizika v portfoliu. V situacích, kdy dochází k výrazným propadům na trhu s finančními aktivy, sniţují reálné instrumenty riziko portfolia. Zajištění proti politickému riziku. V dobách politické nestability (státní převraty, války, teroristické útoky), si reálné instrumenty uchovávají svou hodnotu. Vlastnictví reálných instrumentů můţe investorovi přinášet určité poţitky. Nevýhody Vysoké transakční náklady spojené s obchodování s reálnými aktivy oproti finančním aktivům. V důsledku vysokého rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Pro reálné instrumenty v podstatě neexistuje efektivní a likvidní trh. V průběhu vlastnictví reálných instrumentů nezískává investor ve většině případů ţádný peněţní důchod. Investice do reálných instrumentů, v kratším horizontu, jsou vysoce rizikové z důvodu vysoké volatility výnosové míry. Doporučení Investice do reálných instrumentů jsou citlivé na lokální, globální a specifické vlivy. Tyto vlivy lze sledovat a určit tak trendy. Na základě těchto trendů lze vysledovat, zda cena instrumentů poroste anebo bude klesat. To můţe být impuls pro investora k prodeji resp. k nákupu. Drţba reálných aktiv v dlouhodobějším horizontu je méně riziková oproti investici v krátkodobém horizontu. Investovat do reálných aktiv doporučuji tomu, kdo disponuje větším kapitálem (řádově desítky aţ stovky tisíc Kč), můţe aktiva drţet nejméně po deset let a jiţ investuje dalším způsobem. Pro drobné investory bych doporučil investovat zejména do vlastního bydlení, protoţe je dnešní doba velmi příznivá, jak nízkými úrokovými sazbami, tak 62

i nízkými cenami nemovitostí. Obecně bych drobným investorům nedoporučoval investovat do drahých kovů nebo do drahých kamenů, pokud to ovšem není jejich hobby nebo specialita, které velice rozumí. Je to z důvodu vysokého rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou.

63

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo seznámit čtenáře se světem nejběţněji vyuţívaných finančních produktů, které mohou slouţit k zabezpečení financí k penzi. Informacemi je kaţdý obklopen více neţ v minulosti. Dostupných informací o všem moţném je tolik, ţe není problém je získat, ale problémem je informace zpracovat, pochopit a vyuţít ke svému prospěchu. Přesto je k zamyšlení, jestli člověk sám dosáhne obsáhnout tolika informací, aby se mohl kvalitně rozhodnout. Protoţe právě na jeho rozhodnutí, pak můţe záviset jeho kvalita ţivota ve stáří. Proto jsem se v práci zaměřil na ucelený přehled produktů, které lze vyuţít pro dlouhodobý horizont. Podrobně jsem popsal jejich principy, jejich výhody a negativa. Kladl jsem velký důraz, aby po jejím přečtení, se zvýšilo povědomí čtenáře o jednotlivých produktech a aby byl schopen se v produktech orientovat a kvalitně se rozhodnout. Člověk to opravdu nemá lehké, je dnes a denně pod vlivem reklam z televize, telefonáty nabízejících „kdovíco“. Je těţké takovému vlivu nepodlehnout a nepodepsat něco, co by mohl za pár let litovat. Jako rozumné řešení se potom naskytne, aby se svěřil profesionálovi, který jiţ v oboru pracuje několik let. Ať uţ na bankovního poradce, který ale bude vyzdvihovat vţdy produkty společnosti, kterou zastupuje nebo na finančního poradce, který mu můţe vţdy navrhnout to nejoptimálnější řešení a nemusí se jednat o produkty pouze od jedné společnosti. Člověk hlavně musí mezi poradci vybírat pečlivě a informace si také sám ověřovat. V internetové době to není problém. Jde přeci o jeho peníze. Samozřejmě je mnoho způsobů, kterými si lze zajistit poklidné stáří. Někdo bude vyuţívat státem podporované produkty, někdo naopak bude investovat ve fondech. Kaţdopádně by neměl nikdo zapomenout na inflaci. Co je to vlastně inflace? „Je obvykle chápána jako opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. V praxi je inflace v oblasti spotřebitelských cen měřena jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen“39 (výše inflace za poslední roky viz Příloha 1). Co znamená inflace pro investora? S čím delším horizontem investování, je pro investora faktor inflace podstatnější. Na to nesmíme zapomínat. Inflace dokáţe jiţ zhodnocené finanční prostředky v průběhu času znehodnotit. To znamená, aby investor na

39

Inflace. ČNB [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/inflace/

64

konci investičního horizontu byl v zisku, tak nestačí mít jen kladný výnos, ale výnos se musí pohybovat i nad mírou inflace. V souvislosti s investováním bychom měli vědět, kdo drţí dohled nad českým finančním trhem. Ten má na starosti Česká národní banka (dále ČNB). Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Dále určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje peněţního trhu, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v ČR.40 V České republice stále u většiny obyvatel převládá tendence, ţe se o ně ve stáří postará stát. Je to hlavně zapříčiněno nízkou finanční gramotností v ČR. Na stát, na státní důchod, bychom se neměli v ţádném ohledu spoléhat. Je jisté, ţe důchody se budou sniţovat. Např. dnešní třicátníci budou mít aţ o 1/2 niţší důchody oproti současným důchodcům.41 To znamená, aby se člověku nesníţila kvalita ţivota v penzi, tak by si měl odkládat část svého platu na stranu. Kolik by si měl člověk odkládat kaţdý měsíc? Klíčem k úspěchu je čas. Čím dříve si člověk začne spořit, tím menší částku je třeba si odkládat. Protoţe, pokud začne spořit později, tak ani nemusí být uţ v jeho moţnostech potřebnou částku naspořit. V dnešní turbulentní době sice finanční trhy, po hypoteční krizi v roce 2008, opět dokazují nabízet zajímavé zisky, ale vţdy bude těţké vystihnout dno trhu. Dlouhodobě se to podaří málokomu, ale spíš jde vţdy o náhodu. Proto se domnívám, ţe v dnešní době je nejideálnější investovat pravidelně. Pravidelným investováním lze značně sníţit riziko nevhodného načasování investice. Odkládat a pravidelně investovat určitou částku se můţe stát nakonec jedním z finančních návyků člověka myslícím na svou penzi. Pokud bych vzal všechny moţnosti drobného investora, jak si zajistit finance na stáří. Porovnal bych je ze tří pohledů: výnos, riziko a likvidita, tak nejlepší moţnou variantou je 40

Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 1992.

41

SCHNEIDER, Ondřej. IDEA CERGE EI. Jaký důchod nás čeká?: Alternativy vývoje státního průběžného

důchodového systému [online]. Praha: Národohospodářský ústav AVČR, 2012 [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/documents/kratka_studie_2012_07.pdf

65

kolektivní investování do podílových fondů. Velkými přednostmi kolektivního investování je diverzifikace rizika, likvidita vloţených prostředků a dosaţení zajímavých výnosů. Jak by tedy mělo vypadat portfolio investora? Domnívám se, ţe doplňkové penzijní spoření má pro člověka pořád smysl a to hlavně z důvodu příspěvků státu a zaměstnavatele. Kaţdopádně by to měl být pouze základ a v případě transformovaných fondů, by tak byla zahrnuta konzervativní sloţka v portfoliu investora. Ostatní finanční prostředky by se měli investovat do podílových fondů na základě investičního profilu investora. Český občan je velmi konzervativní, obává se investovat nebo investuje pod své moţnosti. Z mého pohledu bych doporučil kaţdému, který má investiční horizont vyšší neţ 10 let, více se nebát riskovat a zahrnout do svého portfolia více akciové sloţky. S pravidelnou investicí a dlouhým investičním horizontem se riziko ztráty rapidně sniţuje. Dnešní doba je velmi nevyzpytatelná a investor musí být velmi obezřetný, proto je důleţité mít své portfolio velmi dobře diverzifikováno. Podstatné je mít své investice rozloţeny mezi více typů fondů (akciové fondy, dluhopisové fondy…), mezi více regionálních oblastí (Evropa,

Asie,

Jiţní

Amerika…),

mezi

různé

průmyslové,

hospodářské

odvětví

(telekomunikace, energetika…) a mezi různé měny (česká koruna, dolar, euro…). Investor by neměl zapomínat i na likvidní rezervu, kterou pro něj mohou představovat fondy peněţního trhu nebo spořicí účty. Kaţdému investorovi bych doporučil dodrţovat tyto investiční zásady: nesnaţit se časovat trh, nepodléhat emocím a uvaţovat racionálně, investovat pravidelně, investovat dlouhodobě, nevsázet vše na jednu kartu, diverzifikovat.

66

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Kniha 1) FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství: jak se dobře zajistit. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2006. Beckova edice ABC. ISBN 80-7179-466-X. 2) GREGOROVA, Zdeňka. Důchodové systémy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 85. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 214. ISBN 80-210-2003-2. 3) GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s. 100. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 358. ISBN 80-7239-176-3. 4) JANDA, Josef. Spořit nebo investovat?. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 167 s. Finance pro kaţdého. ISBN 978-80-247-3670-9. 5) MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. 1.vyd. Praha: Portál, 2001, s. 151. ISBN 80-7178-4737. 6) PIKORA, Vladimír a Markéta ŠICHTAŘOVÁ. Všechno je jinak, aneb, Co nám neřekli o důchodech, euru a budoucnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 224 s. ISBN 978-80-247-4207-6. 7) PŘIB, Jan. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012, s. 13-14. Právo pro kaţdého (Grada). ISBN 978-80-247-4090-4. 8) REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 2., rozš. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2010, 659 s. Ekonomie (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-080-4. 9) SHILLER, Robert J. Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích. 1. vyd. Překlad Radim Laník. Praha: Grada Publishing, 2010, 293 s. Investice. ISBN 978-80-247-2482-9. 10) VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 716. ISBN 978-80-7357-647-9.

Elektronický dokument 11) AKAT ČR. Tisková zpráva: 6. února 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.akatcr.cz/download/2745-tz20130206.pdf 12) ALLIANZ. Statut: Allianz transformovaného fondu [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: https://www.allianzdirect.cz/public/6a/13/fc/3084_24117_AZPS_Statut.pdf 13) BEZDĚK, Vladimír. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem) [online]. Praha: Česká národní banka, 2000, s. 13 [cit. 2013-04-05]. Výzkumné publikace ČNB - sekce měnová, Č. 25. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/en/ research/research_publications/mp_wp/download/vp2500.pdf. 14) BEZDĚK, Vladimír a VÝKONNÝ TÝM. Závěrečná zpráva [online]. Praha: MPSV, 2005, s. 58-59 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf

67

15) BURCIN, Boris a Tomáš KUČERA. Prognóza populačního vývoje České republiky [online]. Praha: MFČR, 2010, s. 23[cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_ 2010.pdf 16) ČSSZ. 80 let sociálního pojištění [online]. Praha, 2004 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/5572A3BE-22CD-46D3-A31F-2BA0076C1C63/0/publikace_

80let

SP.pdf 17) MPSV, MF. Manuál k důchodové reformě [online]. Praha: MPSV, MF, 2013 [cit. 2013-04-06]. Ze zdroje: http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/67/Duch_ref_fi2.pdf 18) SCHNEIDER, Ondřej. IDEA CERGE EI. Jaký důchod nás čeká?: Alternativy vývoje státního průběžného důchodového systému [online]. Praha: Národohospodářský ústav AVČR, 2012 [cit. 201304-13]. Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/documents/kratka_studie_2012_07.pdf

Webová stránka 19) Cena zlata za posledních 40 let v USD. Ezlato [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.ezlato.cz/cena-zlata-za-poslednich-40-let-v-usd/cz/t-760/ 20) Diamond Pricing Trends Index. Diamond search engine [online]. 2013, 11. 3. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.diamondse.info/diamonds-price-index.asp 21) Inflace. ČNB [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/inflace/ 22) Inflace - druhy, definice, tabulky. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 23) Informace MF k vládnímu návrhu novely zákona o stavebním spoření: rok 2012. MF ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/stavebni_sporeni_69872.html 24) Jak se má nově posunout důchodový věk. Idnes.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/specialni-priloha.aspx?y=viteze%2Finfografika-jak-se-ma-nove-posunoutduchodovy-vek.htm 25) Jak funguje?: Bezpečnost stavebního spoření. AČSS [online]. Praha, 2013, 21. 2. 2013 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/stavebni-sporeni/jak-funguje/ 26) Jak zlepšit důchodovou reformu? Svoboda má tři návrhy. Aktuálně.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=768865 27) Největší investoři světa: Warren Buffett. Čintámani [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.cintamani.cz/index.php?option=displaypage&Itemid=82&op=page&SubMenu= 28) OECD: Češi platí deváté nejvyšší daně. Česká televize [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/174048-oecd-cesi-plati-devate-nejvyssi-dane/ 29) Zhodnocení prostředků účastníků PP. APF ČR [online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceni -prostredku-ucastniku.html

68

Web 30) Asociace českých stavebních spořitelen [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http:// www.acss.cz/cz/ 31) Asociace penzijních fondů ČR [online]. 2009 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz http:// www.mpsv.cz 32) Asociace pro kapitálový trh ČR [online]. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.akatcr.cz/ 33) Bankovní poplatky [online]. 2005 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/ 34) Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.cnb.cz 35) Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/ i/home 36) Investiční web [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/ 37) Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: www.mfcr.cz 38) Ministerstvo

práce

a

sociálních

věcí

[online].

2011

[cit.

2013-04-10].

Dostupné

z:

http://www.mpsv.cz/cs/

Legislativní dokument 39) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 1992. 40) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 1992. 41) Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/ portal/obcan/. 2011. 42) Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/ obcan/. 2004. 43) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/. 2009. 44) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. In: http://portal.gov.cz/ app/zakony/?path=/portal/obcan/. 1993.

Firemní dokument a časopis 45) Privátní finance: klientský magazín společnosti AWD. Brno: AWD ČR, 2013. 46) ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: Krok č. 4. Brno: AWD ČR, 2013. 47) ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, 2012. 48) ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. PFA: Investiční dotazník. Brno: Swiss Life Select, 2013.

69

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ, TABULEK, PŘÍLOH Seznam obrázků Obrázek 1: Očekávaná věková struktura obyvatelstva v roce 2020, 2050 ve srovnání s rokem 2008

19

Obrázek 2: Tří pilířový systém důchodového spoření

22

Obrázek 3: Důleţité termíny důchodové reformy

23

Obrázek 4: První pilíř – Průběţný důchodový systém

23

Obrázek 5: Druhý pilíř - Důchodové spoření

26

Obrázek 6: Moţnosti účastníka ve druhém pilíři

26

Obrázek 7: Transformace penzijních fondů

31

Obrázek 8: Moţnosti účastníka ve třetím pilíři

32

Obrázek 9: Schéma důchodového systému po důchodové reformě

32

Obrázek 10: Srovnání kapitálového a ţivotního pojištění

45

Seznam grafů Graf 2: Průběh salda českého důchodového účtu

20

Graf 2: Deset zemí OECD s nejvyššími daněmi v roce 2011(daň + sociální pojištění)

21

Graf 3: Jak se má nově posunout důchodový věk

24

Graf 4: Struktura podílových fondů (domácích i zahraničních) v ČR k 31. 12. 2012

55

Graf 5: Vývoj ceny zlata za posledních 40 let v USD za 1 unci (31,10 g)

60

Graf 6: Vývoj cen diamantů od roku 2006 (Diamond Price Index)

61

Seznam tabulek Tabulka 1: Druhy důchodových fondů, jejich investiční strategie a předpokládaný dlouhodobý výnos

27

Tabulka 2: Srovnání státního příspěvku před a po důchodové reformě

31

Tabulka 3: Doplňkové penzijní spoření – výše státního příspěvku a daňové odpočty

35

Tabulka 4: Poplatky v účastnických a transformovaných fondech

37

Tabulka 5: Porovnání transformovaných fondů s fondy účastnickými

38

Tabulka 6: Výše úspory na daních u ţivotního pojištění

42

Tabulka 7: Porovnání kapitálového a ţivotního pojištění s ohledem na investiční funkci

44

Tabulka 8: Doporučená alokace investičního portfolia

58

70

Seznam příloh Příloha 1: Přehled penzijních fondů, jejich výnosy za roky 1995-2011 a průměrný reálný roční výnos penzijního připojištění

72

Příloha 2: Rating nadnárodních společností penzijních fondů dle ratingové agentury Standard & Poor’s

72

Příloha 3: Příklad investičního dotazníku

73

71

PŘÍLOHY Příloha 1 Přehled penzijních fondů, jejich výnosy za roky 1995-2011 a průměrný reálný roční výnos penzijního připojištění

Zdroj: vlastní grafické zpracování, Výnosy fondů jsou z pramene: Zhodnocení prostředků účastníků PP. APF ČR [online]. 2011 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceni -prostredku-ucastniku.html. Inflace je z pramene: Inflace - druhy, definice, tabulky. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

Příloha 2 Rating nadnárodních společností penzijních fondů dle ratingové agentury Standard & Poor‘s

zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. Důchodová reforma: pro někoho výhodná, pro někoho ne. Brno: AWD ČR, 2012.

72

Příloha 3 Příklad investičního dotazníku

Zdroj: ODDĚLENÍ PRODUKTOVÉHO MANAGEMENTU. PFA: Investiční dotazník. Brno: Swiss Life Select, 2013.

73