Jak získat sebedůvěru a překonat nesmělost Autor: Marie-France Muller
"Všechny schopnosti, všechny ctnosti, všechny krásy, všechny možnosti, které nacházíte u druhých, máte také vy sami. Všechny radosti, jež vidíte připraveny pro druhé, jsou připraveny i pro vás..." Walt WHITMAN
Mé dceři Audrey na prahu jejího nového života: Vzpomeň si, že na pouti životem správná cesta vždy vyčnívá nad druhými.%% úvod %"Nesmělost je zvláštním stavem srdce, určitou kategorií, rozměrem, jenž ústí v samotu. Je také utrpením, kterého se nelze zbavit, jako kdybychom měli dvě kůže, z nichž by se vnitřní rozzlobila na život a odtáhla se od něho. Uprostřed všech věcí, utvářejících člověka, patří tato přednost či nedostatek do směsice, jež stanoví věčnost bytí." Pablo NERUDA%% Nezáleží na tom, zda je vám patnáct, třináct nebo šedesát let. Trpíte ochromující strastí. Je to nesmělost. Obtěžuje vás, zahaluje neproniknutelným závojem svět kolem a promítá své strachy, svou úzkost na každého, koho potká, i na všechno, co se má stát. Jenže vy si velmi přejete nad ní zvítězit! Proto jste si tedy koupili tuto knihu, ačkoli jí moc nevěříte. Protože podle vás se vyléčit nemůžete, jelikož vám řekli, že se s tím nedá nic dělat, že jste se "takoví narodili", že máte tyhle nepříjemné vlohy po své babičce a já nevím po kom ještě...
Mohu vám však říct, že tomu tak není. Vůbec ne. Je totiž možné, abyste se té protivné nesmělosti, která vás odvádí od pravého bytí a ničí vám život, rychle zbavili. Jestliže se to odvažuji tvrdit, tak proto, že i já sama jsem byla od útlého věku obětí této nemoci. Nakonec jsem měla možnost se prostě vyléčit, jelikož jsem objevila, sama na sobě vyzkoušela a pochopila jednoduchý, přirozený "klíč", který mě uzdravil rychle, zcela a na vždycky. Cílem této knížky je nabídnout vám využití jednoduchých pravidel, díky nimž může každý znovu získat jistotu, sebedůvěru, nenucenost, což mu dovolí jednat správněji a přirozeněji, což mu umožní i lépe si počínat v životě. Jediná věc, o kterou vás žádám před tím, než se pustíte do studia, je "přistoupit na hru" plně a bez výhrad. Během četby této knihy se budete muset snažit dobrat co nejpozitivnějšího vnitřního postoje, díky kterému budete ochotni naplno spolupracovat. Vymažte ze svých myšlenek negativní pocity, které vám našeptávají, že "to všechno bude k ničemu", že jste sice měli snahu koupit si knihu tohoto druhu, ale v hloubi duše jste naprosto přesvědčeni, že po jejím přečtení budete ve stejné situaci jako dřív a že si budete moci přičíst na svůj vrub další prohru! Právě proto si dovolím naléhat dejte si tu práci! Ujišťuji vás, že budete bohatě odměněni. To bude ostatně jediná opravdová námaha, kterou zde budete muset vynaložit, protože ostatní pak už přirozeně vyplyne samo. To chci zdůraznit, abych ujistila všechny, kteří "dospěli" k přesvědčení, že jim chybí "dostatečná vůle, aby se z toho dostali!" Jedna kapitola bude ostatně věnována vůli, protože vůle je důležitým činitelem každodenního života, ale bohužel jen málo lidí ji opravdu umí uvést do chodu. Především je nutné si uvědomit, že je třeba rozlišovat mezi vůlí a křečovitým lpěním a že většina lidí, o kterých si říkáte "ti mají ale vůli", jí nemají často o mnoho víc než vy, ovšem jsou v určité křeči, což je naprostý rozdíl. Nesnažte se tedy úzkostlivě se upínat na své přání zvítězit nad nesmělostí, to by věci jenom ztížilo. Spokojte se s obyčejným chtěním bez napětí a bez násilí. Tento přístup je velmi důležitý. Doporučím vám, abyste se denně věnovali určitým cvičením provádějte je prosím pravidelně a vytrvale. Cvičení a rozličné rady budu pro větší přehled uvádět v rámečku. Na konci knihy také najdete seznam nabízených cvičení. Po těchto několika úvodních pokynech se vydáme na cestu, která povede k vašemu uzdravení, takže až otočíte poslední stránku, budete se cítit, jako úplně nový člověk, připravený vychutnat si bytí a čelit mu oživenými silami i se zájmem, jenž se vám podařilo v sobě vyvolat, ač se to před tím zdálo čirou utopií. Nejlepší bude, rozložíte-li si četbu knihy do šesti týdnů, které pak prožijeme společně. Jestliže knihu budete poctivě absolvovat, váš život se promění.
Takže, pokud máte zájem, do toho! 1 Příčiny nesmělosti %"Zlozvyk nesmělosti přichází mechanicky. Někdo vás někdy zastrašil? Napříště se už nemůžete v jeho přítomnosti cítit jistě a rozum se marně snaží zničit onen první dojem. Samozřejmě nesmíme zapomínat, že nesmělost se nerodí ze samotného hromadění strachů z minulosti, ale právě ze vzpomínek, které po nich zůstaly." DUGAS, Nesmělost (nakl. Alcan)%%
I. Osobní důvody: oslabení schopností - citlivost - představivost - nedostatek sebedůvěry - slabá vůle - špatně vedená výchova nedostatečný trénink. II. Příčiny plynoucí z našich vztahů s ostatními: chování ostatních - nedostatek zkušeností - vědomí spřízněnosti všech lidí - malá schopnost být sám sebou - nedostatky v sociálním chování. III. Příčiny trémy spojené s materiálními detaily: oblečení místo - osvětlení - luxus - výjimečnost situace - nová situace. Příčiny nesmělosti mohou být velmi rozličné povahy. U každého člověka jiné a proměnlivé ve svých projevech i podle okolností. Přesto však mají všechny své kořeny v psychickém stavu každého jedince a v jeho okolí. Určující roli v těchto vztazích často hraje výchova. Ostatně jedna kapitola bude věnována nesmělosti u dětí, která většinou prokazatelně vede k nedostatku sebevědomí v dospělém věku. Přitom jí lze tak snadno předejít. Začněme rychlým rozborem různých příčin nesmělosti. Poznáme-li tento jev dobře, budeme pak z toho moci lépe vytěžit prostředky vhodné k jeho odstranění. Právě o nich budou následující kapitoly. A Osobní důvody vlastní každému jednotlivci Mezi těmito důvody rozlišujeme:
1 - Oslabení schopností způsobené citovým rozrušením, únavou, nemocí, chybnou životní hygienou... Role emocí Jediná silná emoce stačí ke ztrátě všech našich schopností právě ve chvíli, kdy je nejvíce potřebujeme. Vzpomínám si, jak jsem propadla u zkoušky, na kterou jsem byla dobře připravená, protože hodinu před tím, než jsem na ni šla, jsem bezmocně přihlížela, jak nám doma umírá zvířátko, které jsem měla ráda. Ti, kdo v rámci svého povolání vystupují veřejně, vědí, jak může být sebemenší nepříjemná zpráva rušivá při "nástupu na scénu". Z toho důvodu například někteří herci otevírají poštu až po skončení představení. Obecněji vzato, všichni jsme si už všimli, že v den, kdy musíme učinit něco důležitého (třeba mít slovo na schůzi či mluvit s ředitelem, dělat zkoušku nebo se zhostit pozvání), naše nervozita většinou vzrůstá. I ta nejmenší tréma nabývá znepokojivých rozměrů, vyvolávajících pocit méněcennosti. Brzdí normální fungování našeho fyzického jednání, naší mysli a především paměti. Nejčastěji se nám pak, když už je po všem, vracejí do paměti vysvětlení i slova, která unikla ve chvíli, kdy jsme je nejvíc potřebovali. Musím dodat, že zmínka o trémě nebo nesmělosti, o nichž se domníváme, že nás postihly, je nejjistějším prostředkem, jak se doopravdy stát jejich obětí... a snad i dovolit našemu protějšku v rozhovoru, aby toho využil. Stačí si poslechnout řeči čekajících na zkoušku, abychom poznali, jak si trému kolektivně vzájemně podsouvají. Povzbuzovat někoho ke klidu může být také škodlivé, protože v tom podvědomě vycítí důvod ke zmatku. Je tedy třeba být velmi obezřetný, pokud se obracíte na někoho, o němž se domníváte že má trému, abyste ho nerozrušili předem. Pocity méněcennosti Podložený i nepodložený pocit méněcennosti, ať už fyzického nebo psychického rázu, stačí k hlubokému narušení citlivosti, pokud jde o mínění, které člověk o sobě má. Jestliže se najde málo nesmělých mezi těmi, které příroda obdařila příjemným tělesným vzhledem, je naopak velké množství těch, kdo jsou předurčeni k nedostatku sebedůvěry. Takoví lidé si sami namlouvají, jak velmi působí na okolí jejich drobné nedostatky. Jejich představivost je nafukuje do té míry, že se cítí terčem ironických poznámek každého, koho potkají. Považují se za směšné, a tedy neschopné líbit se. Mají jediné přání schovat se nebo být co nejméně nápadní. A to je skutečně vynikající prostředek, jak si zavřít každé dveře k úspěchu. Kolik mladých žen promarnilo notnou část svého života hořekováním před zrcadlem nad tím, že mají příliš velký nebo příliš malý nos..., přičemž tvrdošíjně odmítaly věnovat sebemenší pozornost
tomu, co říkají jejich přátelé, podle jejichž názoru si na svůj ubohý nos stěžují zbytečně. Zde je třeba zdůraznit, že svůdnost i šarm, který z některých lidí vyzařuje, je třeba rozlišit od fyzické krásy. Existují oškliví a neforemní jedinci, kteří kolem sebe mají tolik přátel, kolik si jen přejí, zatímco některé osoby, obdařené krásou řeckých soch... jsou jako ony samy - z mramoru a neschopné být sympatické nebo přitažlivé. Šarm a osobního přitažlivost lze vypěstovat a rozvíjet, i když se nám zdá, že nám zcela chybí. Kapitola 7 bude věnována nápravě "organických" příčin nesmělosti i úpravě vnějších znaků - oděvu, řeči, chování obecně... a to nám umožní harmonicky "se přeladit". 2 - Citovost, přecitlivělost, které způsobují špatnou koordinaci svalů i mysli, jsou samozřejmě na prvním místě mezi příčinami nesmělosti. Přílišná citovost U emotivního člověka jsou fyzické reakce znásobené, přehnané intenzitou i trváním. To, co u jiného zanechá jen lehký dojem, vyvolá u něho červenání nebo zblednutí, chvění a zmatené bušení srdce. Není divu, že pak nedokáže tak snadno své emoce ovládat. Začne koktat, nebude schopen najít vhodná slova a rychle pozbude jistoty. Několikrát opakovaná podobná zkušenost hrozí, že tento člověk vymaže i poslední zbytek sebeúcty, kterou měl, a dovolí, aby se v něm postupně uhnízdili pocit méněcennosti a nesmělost. Naštěstí lze citovost kontrolovat a sebeovládání je přístupné všem, kdo jsou ochotni dodržovat jeho základní zákony. Přecitlivělost Přecitlivělý člověk je naopak emotivní z důvodu znásobených smyslových a fyzických vjemů ve vztahu ke schopnostem jiných lidí. Intenzita získaných dojmů ho vyvádí z míry a působí strach z nepříjemných účinků sebemenšího odmítnutí. Bude mít tedy sklon stáhnout se, izolovat se, aby se chránil od utrpení, a může se tak odchýlit od životní cesty, které se bojí čelit. Avšak přecitlivělí lidé bývají často nadáni velkou a hlubokou inteligencí. To jim dává všechny naděje na úspěch v oblastech, v nichž vynikají. Zde jsou ještě schopni naučit se zvládat svou citlivost, místo aby se jí nechali ovládat. Tato skutečnost však jejich citlivost vůbec nezmenšuje, jen ji uvádí pod uklidňující kontrolu vyšší mysli s cílem harmonizace. ((zde bude test viz tabulka str.19,20 - rámeček)) Test Jste spíš extrovertní, nebo introvertní?
Odpovězte na těchto několik otázek: 1. Máte rádi samotu? 2. Dáváte přednost životu ve městě před venkovem? ano - ne 3. Máte rádi běžné svátky? 4. Jste schopni několik hodin mlčet? 5. Jste spíše sdílní? 6. Dovedete snadno vyjádřit své pocity? 7. Máte rádi živé barvy? 8. Dokážete zůstat dlouho ve stejné poloze? 9. Chodíte raději do divadla než do kina? ne 10. Vzrušují vás novinky, místo aby vám naháněly strach? ne Započítejte si bod, pokud jste odpověděli: ano na otázky: 2-3-5-6-7-10 ne na otázky: 1-4-8-9 - Dosáhli jste 7 až 10 bodů: Jste naprosto extrovertní, tedy společenští, spíše veselí, aktivní a schopni se nadchnout, občas nezodpovědní a příliš impulzivní; pozor na zbrklost a také na sklony rychle se rozčílit. - Dosáhli jste 4 až 7 bodů: Jste spíše mírní, vyrovnaní ve vztazích s ostatními, což vám dovoluje příliš si je nebrat a vždycky si zachovat svou míru originality i dynamičnosti. - Dosáhli jste méně než 4 body: Jste jasně introvertní, umíte se kontrolovat, jste obezřetní, rezervovaní, klidní, nikdy nepodléháte svým popudům, máte rádi samotu a také činnosti vyžadující trpělivost, soustředění a rozvahu. ((konec rámeč.)) 3 - Představivost Pozor na negativní autosugesci Nesmělý člověk svůj život nežije, ale představuje si ho. Předem stále přemítá o tom, co si o něm budou asi myslet, jak by se mohl bránit kritikám, kterým bude bezpochyby vystaven, jaké budou mít následky sebemenší věci, které podnikne. (Bezpochyby katastrofální!) Takovéto neustálé přemítání o možných nezdarech, provázené obavami a strachem, končí hlubokou autosugescí o to větší, o co vyvinutější jsou imaginativní schopnosti. Tak se tento člověk trápí a promítá si po svém předem
ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano ano -
v myšlenkách jakýsi - vždy pro sebe nepříznivý - film o situaci, které se má zhostit. Bojí se, že musí příštího dne čelit určitým lidem? Už si představuje, jak se červená, choulí, žalostně koktá a - což je ještě horší - že nebude schopen otevřít ústa pod ironickým a pobaveným pohledem protagonistů scény, kteří mu samozřejmě budou odpovídat nepřívětivě, měřit si ho od hlavy až k patě, aby na něm zaznamenali byť jen sebemenší nedostatek. Docela jako havran z bajky "stydlivý a zmatený", si nesmělý člověk slibuje, že se vyhne všem zraňujícím nezdarům tohoto druhu. A právě tak začíná série chybných kroků, "nedobrovolných" zpoždění za účelem vyhnout se obávané situaci. Pokud se stane, že jí přesto musí čelit, projeví se u něho autosugesce do krajnosti. Ani v nejmenším nezapochybuje o vážnosti postoje svého protějšku, ačkoli ten nechává valnou část svých myšlenek "vyšumět" někam do modrého moře svých příštích prázdnin, nebo do křesla, kam s radostí usedne, až se zase vrátí domů. Pozor, abyste nepřisuzovali situaci větší důležitost, než ve skutečnosti má. Další velká nesnáz, vzniklá špatně vedenou představivostí, spočívá ve sklonu přeceňovat samotnou důležitost akce nebo události. Nesmělý pak má těžkosti, které by ve skutečnosti mít nemusel. To znamená: * Sama představa, že se zboří svět, pokud neuspěje u zkoušky, i když je důležitá, vede k nezdaru. * Do nekonečna si vyčítá trapas, který se mu stal na veřejnosti, a utvrzuje se v přesvědčení, že si toho všimli všichni přítomní, že si budou napříště, až ho uvidí, na něho ukazovat prstem, atd. Je to však všechno velmi přehnané. Ve většině případů si téměř nikdo z přítomných ničeho nevšiml. Pokud jde o těch několik ostatních, nebudou vám to mít za zlé. Protože i oni sami jsou občas nešikovní, pohled na hrubou chybu někoho jiného je znovu přesvědčí, že dokonalost není výsadou žádného člověka. Naučíte-li se udržovat si představivost ve správných hranicích, rychle znovu naleznete sebedůvěru, která vám chyběla, a budete moci používat svou dobrou, původně špatně použitou představivost, tvůrčím způsobem. 4 - Nedostatek sebedůvěry Každému člověku je přirozená sebedůvěra, která mu pomáhá kráčet životem. Samozřejmě ti, kteří to s ní přehánějí, se stávají egoisty. Bývají pyšní i chlubiví, čímž dávají najevo nedostatek soudnosti. Naproti tomu nesmělý člověk, jemuž obvykle sebedůvěra chybí, je odsouzen - pokud proti tomu nic neudělá - k určité průměrnosti a
zdá se zbaven té nezávislosti, která by mu pomohla svobodně sklízet ovoce jeho práce. Můžete být vzdělaní, inteligentní, nadaní vynikajícími vlastnostmi, rozhodnuti žít pro čistý a vznešený ideál a zároveň se cítit neschopni jednat v pravý čas nebo říci "ne", když je to nezbytné, ze strachu, že druhé urazíte. Mít sebedůvěru znamená být si vědom svých schopností, své nezávislosti, své lidské důstojnosti a svého místa, které každý člověk na světě má. Je to také vědomí, že každého je potřeba, ale nikdo není nepostradatelný. Sebedůvěra není domýšlivost, drzost ani vychloubačnost: "Člověk, který má sebedůvěru, si vystačí sám, neprosí druhého, aby za něho udělal to, co může udělat on sám. Neztrácí čas sněním nebo počítáním těch, kteří jsou mu podobní. Zvedne se a jedná!" (Boisson de La Riviere, Sebedůvěra.) Tato prvořadá lidská vlastnost dává člověku důstojnost, vědomí vnitřní svobody a skutečnosti, že ve své nejhlubší podstatě je závislý sám na sobě. Rozvíjet sebedůvěru znamená učit se brát na sebe úkoly, vkládat věci na svá bedra a odmítat být delší dobu přítěží pro ostatní. Když budete harmonicky rozvíjet tuto vlastnost sami v sobě, dovolí vám nakonec dostat se v životě na správné místo a zmatky, způsobené představami, ihned vymizí. Ve velké míře na tom závisí sebeovládání. Uvažování, pozorování, cvičení soudnosti... a určitá dávka humoru jsou prostředky, které je třeba použít k dosažení této částečně ztracené vlastnosti. A především, naučte se už nedramatizovat, to je prvořadé! (( test str.23, rámeček)) Test Sebedůvěra Odpovězte upřímně na otázky tohoto testu. Mají vám pomoci ujasnit si stupeň vaší schopnosti projevovat se vůči druhým, což velmi závisí na míře sebedůvěry, kterou si sami připouštíte. 1. Máte spíše sklony řídit se názorem ostatních? 2. Dokážete sám (sama) učinit rozhodnutí a trvat na něm? ne 3. Dokážete oslovit neznámého na ulici? 4. Už se vám stalo, že jste koupili úplně nepotřebné věci jen abyste si nerozhněvali prodavače? 5. Odvážíte se požádat přátele o službu? 6. Máte sklony hlídat přetékající emoce spíše než riskovat scénu nebo hádku? 7. Jste schopni odpovědět "ne" na žádost, která je vám nepříjemná? ano - ne 8. Umíte si cenit sami sebe? 9. Umíte obhajovat svůj názor? 10. Shledáváte u sebe zvláštní talent?
ano - ne ano ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne
11. Víte, co odpovědět, když vám skládají poklony? 12. Jste schopni nařídit lidem, kteří hlasitě hovoří během představení nebo konference, aby se utišili? Započítejte si bod, pokud jste odpověděli: ano na otázky 2-3-5-7-8-9-10-11-12, ne na otázky 1-4-6. Máte deset a více bodů: Dovedete projevit své schopnosti za každých okolností a bezpochyby vám nechybí sebedůvěra. Věnujte tuto knihu někomu z přátel! Dosáhli jste 6 až 9 bodů: Dokázali jste, že máte dost slušnou sebedůvěru, ale neodvažujete se vždycky prosadit svůj názor. Udělejte si cvičení z této knihy, pomohou vám. Máte méně než 5 bodů: Váš nedostatek důvěry ve vlastní možnosti je vám neustálou překážkou. Koupě této knihy byla plně odůvodněná. Takže: cvičte, cvičte, cvičte! Za několik týdnů si znovu udělejte tento test - sami sebe nepoznáte. ((konec rámeč.)) 5 - Nedostatečně procvičovaná vůle Potíže s vůlí se obvykle odvíjejí od chybné výchovy. Později se dotkneme tohoto důležitého problému. Vůle působí na představivost a stejně tak je to obráceně: Říkat si, že nebudete moci, opravdu znamená, že to pro vás nebude možné. Vůle je mocná páka, kterou je třeba vyvíjet, alespoň v určité míře, v obavě abychom úplně nepozbyli úcty sami k sobě a k druhým. Z toho důvodu nedostatek schopností projevovat vůli hraje tak důležitou roli v získávání reflexů nesmělosti. Je-li to ovšem váš případ, buďte ujištěni, že se opravdu můžete změnit a rozvinout svou vůli do té míry, že budete schopni překonávat překážky. Samotný fakt, že jste se pustili do studia této knihy, dokazuje, že máte dost vůle se z toho dostat a že jste připraveni použít správné prostředky. Tudíž se v žádném případě nemusíte znepokojovat. Všechno půjde dobře. Budete schopni uvést v život cvičení, která se vám zde nabízejí ku pomoci. 6 - Špatně vedená výchova "Nesmělost je zřídkakdy přirozená. Děti se s ní nerodí. Pouze neobratnou výchovou se stávají plachými a nedůvěřivými vůči vlastním zásluhám" (Yorimo, Nesmělost). Dítě je velmi citlivé na mínění rodičů, byť podvědomě. Takže kořeny nesmělosti se utvářejí během celého dětství. Pokud se vás týká, je samozřejmě zbytečné vracet se až sem. Nejenom že už na tom nebudete moci nic změnit, ale ještě by vám
ano - ne ano - ne
to přineslo možnost uvalit na jiné (zde na rodiče) zodpovědnost za jevy, které pouze podníti a zvětšili neuváženým jednáním. Zbývá jen, pokud sami máte děti, uvědomit si, že vaše role je v tomto směru důležitá. A to platí pro každého! 7 - Nedostatečné procvičování, slabá příprava nebo nedostatek odbornosti Chceme-li udělat něco, pro co nejsme dostatečně připraveni, přeceňujeme-li se, máme-li slabou vůli nebo nedostatek soudnosti k tomu, abychom udělali věci, jak se patří, otevíráme dveře dokořán možnému nezdaru, a pokud k tomu máme předpoklady, také strachu jednat a strachu, že budeme zesměšněni. Právě v tom tkví kořeny nesmělosti. Líné, ale citlivé dítě bude trpět strachem z těchto nezdarů, avšak nebude se jim později umět vyhnout. Zachová si jen pocit své neschopnosti uspět a docela zapomene, že by bylo přece jen mohlo uspívat, kdyby alespoň trochu chtělo použít svých schopností a dostatečně si to přálo (viz kapitola 9). V zájmu nesmělého člověka tedy je, aby se dobře připravil (na zkoušku, schůzi, přednášku, rozhovor, soutěž, představení atd.), mnohem lépe než ten, kdo si je jistý a důvěřuje svým schopnostem. Nesmělá osoba bude muset vždycky počítat s možným "rozrušením, protože je přecitlivělá. Dokonce i sebejistý člověk, ovládá-li téma pouze přibližně, pocítí určité obavy, když bude muset veřejně vystoupit. Obyčejný pocit trémy před zkouškou, na kterou jsme se nedostatečně připravili nebo neblahý pocit při vykonávání profese, pro niž se necítíme opravdově kvalifikováni, však nesmíme považovat za nesmělost. Náprava je tu snadná - informovat se, metodicky si rozšiřovat znalosti, dobře se připravit, a tím se vyhnout jakémukoli selhání. (V kapitole 8 uvidíme, co je třeba v tom smyslu udělat.) B Příčiny plynoucí z našich vztahů s ostatními... 1 - Chování ostatních Ještě jeden problém nedostatku sebedůvěry Pokud je třeba vystoupit před větším množstvím lidí, ať už jsou důvody jakékoli, je chování každého člověka ovlivněno chováním ostatních. Jsou posluchači soustředění, pozorní? Nesmělého člověka "ničí" obava, že nebude "na úrovni", pochybuje, že ze sebe nevydá, co se od něho očekává... Takový postoj dokazuje, že ještě máte málo sebedůvěry. Nepozornost vašich posluchačů Jestliže nepozornost někomu dodává odvahy, jiné odzbrojuje, takže
se už ani nesnaží vyvíjet úsilí nezbytné k tomu, aby znovu vzbudili zájem svých posluchačů. S jedinou touhou rychle všechno ukončit se dokonce vzdají valné části argumentů, od kterých původně očekávali, že budou nejpůsobivější. Nepatrný náznak kritiky, špatně vyložený pohled mohou způsobit ztrátu veškeré jistoty. Samozřejmě pokud jste se v minulosti nechali ovlivnit kritikou a zakusili nezdary, mohlo to stačit ke vzniku dále se prohlubující obavy. Jestliže máme navíc před sebou osoby, jejichž postavení, pověst nebo věk na nás dokážou zapůsobit, riskujeme, že kvůli tomu v duchu o sobě začneme pochybovat, což nás pochopitelně zbavuje možností a poznání. Každá z mnoha přítomných osob je jinak důležitá. Některé lidi jímá strach pod upřenými zraky několika osob, ale naproti tomu se cítí výtečně před početným davem, nebo naopak... "Cítím se nesměle před třemi lidmi, svěřila se Michaela, ale ne před třemi tisíci!" Velkou roli zde stále hraje představivost. Velice vám pomůže, když se ji naučíte ovládat. 2 - Nedostatek zkušeností Nedostatek zkušeností ve styku s lidmi je další příčinou potíží. Ten, kdo žije sám v ústraní, málo vychází, dává přednost tichu a samotě před kontakty s bližními, riskuje, že se bude cítit zmatený v něčí přítomnosti a nebude vědět, jak se zachovat. Nedostatek nenucenosti, přirozenosti a důvěrného chování způsobí, že se začne chovat stísněně a to už je k nesmělosti jen krůček. To, že se takový člověk necítí své kůži a ze všeho nejvíce si přeje vrátit se domů, v žádném případě nebudí sympatie ostatních. Tak se pomalu hloubí propast, otevírající cestu ke všem "chybám". Samozřejmě, že se zde jedná o případ plynoucí ze sklonů k misantropii a egoismu. Existují totiž význační lidé, kteří se cítí dobře za každých okolností, ale záměrně žijí v relativní samotě a tichu, nezbytném pro jejich osobní hledání. Jejich srdce přetéká láskou k celému lidstvu, jelikož ve svém částečném ústraní došli stavu rovnováhy a vnitřní harmonie, díky kterému se zbavili veškerého předstírání, falše a domýšlivosti. Mohou být pro nás určitým ideálem hodným následování... %Walt Whitman, velký americký básník, v básni nazvané Odpovídající podtrhl tuto skutečnost, když hovořil o jednom z lidí, které nazýval "občany světa": "Jeho tón je vždycky srdečný. Aniž by činil rozdílu, říká presidentovi na oficiální recepci: "Jak se máte, příteli?", stejně jako říká Machutovi, jenž motykou okopává své pole: "Dobrý den, bratře!" A oba dva ho chápou a váží si jeho slov. Zde je nový člověk zítřka, jsme mu rovni!"%%
... a jak se z toho vyléčit 3 - Vědomí spřízněnosti všech lidí Přijměte vzájemné rozdíly Od chvíle, kdy budete schopni cítit spřízněnost se všemi lidmi na naší planetě a žít podle toho (o čemž od pradávna neustále mluví všechna náboženství světa, bohužel bez výsledně), nebudete už mít problémy s nesmělostí, pýchou ani nedostatkem sebedůvěry. Nikdo nad vámi nebude mít moc větší, než mu sami dovolíte. Budete totiž schopni soucítit s lidmi všeho druhu a bezvýhradně přijmete rozdíly, které se u každého jedince projevují. Rozvíjejte v sobě reálně pocit lidské důstojnosti Hluboké vědomí vaší vlastní lidskosti a důstojnosti by vás mělo vést k tomu, že ať potkáte monarchu, nebo žebráka, člověka úžasně nadaného, či hlupáka, budete nezávisle na "šatech, co dělají člověka", vědeckých hodnostech nebo postavení, schopni vnímat lidskou hodnotu onoho člověka, podobnou jako máte vy sami a jaká je společná nám všem. Pouze na ni budete brát zřetel, jelikož představuje jedinou trvalou hodnotu. Ostatní není nic než chvilková iluze. Od toho dne už vám ji nikdo nebude moci vnutit. Budete plnými doušky učívat nalezené krásy a moudrosti, budete umět zůstat vždycky jednoduší a přirození, sami sebou, a tím získávat sympatie ostatních. Musíte přijímat sebe sama a také si sebe vážit Uvědomte si, že pokud vám někdy někdo nahání strach, je to proto, že se sami před sebou stydíte, nepřijímáte sami sebe - alespoň v určitých věcech. Ve skutečnosti se ztotožňujete se svým vzhledem, oblečením a svými intelektovými schopnostmi. Tudíž si logicky myslíte, že ani ostatní vás takové nemohou přijmout. Proto se snažíte pokud možno rychle měnit styl oblékání, přijímat zvyky, které by mohly lépe odpovídat vašemu protějšku v rozhovoru, prostě dělat všechno pro to, aby vás měli lidé rádi, abyste u nich vzbudili zájem a sympatie. 4 - Nutnost být sám sebou Hra masek Nesmělý člověk je v podstatě špatným hercem. Hraje svou roli nevalně, plete se, ale je si toho vědom. Proto si musíme v této
souvislosti říci něco důležitého o lidech, kteří "vždycky všude jednají bez rozpaků", o těch, kterým závidíte. Jsou mezi nimi i vyspělí jedinci, o nichž byla výše řeč. Takoví lidé jsou vždycky v pohodě proto, že za každých okolností zůstávají sami sebou. Nic a nikdo je totiž nemůže donutit, aby přistoupili na obvykle používanou "hru masek"! Spontánně jim důvěřujeme, vzbuzují u každého sympatie, protože jsou pravdiví, autentičtí, nikdy se nesnaží povyšovat nad druhými nebo je snad rozdrtit svými kvalitami či talentem. Právě naopak, jde o lidi trpělivé, plné porozumění, diskrétní a rezervované, což jim však nebrání, aby jasně vyjádřili, pokud to budou opravdu považovat za nezbytné, své názory na určité problémy, byť by týkaly třeba samotného presidenta republiky. Potřeba žít podle své vnitřní skutečnosti Bude dobré dotknout se této záležitosti. Nesmělý člověk cítí, že není schopen téměř bez ustání měnit výraz a chování, jak to obvykle vyžadují zákony společenského života. Velmi často jde o člověka tíhnoucího k ideálům, lásce a pravdě, který se přesto postupně nechá ovlivnit nutností zhostit se dobře stereotypních způsobů chování, které jsou vštěpovány dětem od nejútlejšího věku. Nesmělé dítě se tedy snaží o způsob života, který neodpovídá jeho vnitřní podstatě. Propadá tak nezdaru a už vůbec ničemu nerozumí. Jde o otřepané zvyklosti vyjadřované příkazy: "Podávej lidem ruku při pozdravu," "nekousej ovoce, když jsi pozván do restaurace," atd. Dítě je pojímá jako zákony, které nemají hlavu ani patu, a připadají mu nepřirozené. V dospělosti je to totéž. Člověk musí neustále dodržovat určité společenské rituály, které jako by v podstatě všem komplikovaly život. Dokonce se stávají i určitým druhem podvědomého soupeření i kritických pozorování bližních: "Ten člověk se umí tak dobře chovat, zatímco mě se to nedaří!" Bezděčně si vytvoříme reflex a začarovaný kruh je na světě. Hrdost nás nutí pomýšlet na to, že: " Je třeba, aby i mě ostatní viděli takového, jaký nejsem"... 5 - Sociální chování Zmíníme se nyní o druhé skupině odvážlivců, kteří jsou pořád ve střehu. Jsou opravdu výbornými herci a dokážou každou chvíli změnit svou masku. Říká se tomu schopnost přizpůsobit se, podobně jako chameleon, který mění barvu podle svého okolí. Ale kdy je vlastně chameleon sám sebou? Ví vůbec ještě, jaká je jeho přirozená barva, nebo se natolik ztotožnil se svým okolím, že kvůli tomu docela přišel o svou identitu? To je problém lidí zběhlých ve věcech společenského života. Zde se umějí nádherně přizpůsobit i sebemenším podrobnostem, protože mají o sebe obavy. Běhání po recepcích a sešlostech všeho druhu
je postupně naučilo zdokonalovat svůj herecký talent. (Například: "Tamhle k tomu člověku se musím chovat rezervovaně, tenhle chce, aby se lidé zajímali o to, co říká, a jiný si zase dost zakládá na dobrých způsobech. Před tamtou ženou je třeba se blýsknout svými sportovními výkony, zatímco jiná dáma miluje dlouhé rozhovory o literatuře"...) Ovšem, přáli byste si skutečně něco takového? Toužíte opravdu vést umělý život, jehož náplní bude útěk před sebou samým? Třebaže při něm získáte početné kontakty, může vám zatím zcela jistě uniknout bytost opravdové hodnoty. Nemyslím si, že by tohle bylo vaším přáním. Nechceme vás vést po těchto špatně osvětlených cestách, to byste si zbytečně zpackali život. 6 - "Zdvořilost srdce" Ještě několik slov na téma společenských pravidel, o kterých jsme se zmínili výše. Pochopte, že zde nejde o to, abyste bez rozmyslu přijímali či odvrhovali to nebo ono chování, jaké si vyžaduje "bontón". Důležitý je vnitřní postoj, který předchází takovémuto chování. Zvyklosti nám mají společenský život ulehčit, ne ho komplikovat. Všechno závisí na tom, jak s nimi naložíme. Uvedeme z vlastní zkušenosti příklad jednoho muže, který patřil k lidem, s nimiž se ihned cítíte dobře, protože žijí v harmonii sami se sebou a odmítají hrát hru konvencí. Jednou ho pozvali na oficiální recepci a on se výborně bavil zděšenými pohledy těch, kdo navlečeni do smokingů zírali, jak přichází ve starých, špatně padnoucích šatech a chová se naprosto nenuceně. Nesnášel tyhle věci, které nazýval "společnou lží", a byly mu notně k smíchu názory "hlupáků", ať už měli třeba knížecí titul, jak s škodolibě říkával. Věděl, že lidé přítomní na setkání, zasluhující si opravdu zájem, se nepozastaví nad vnějším zdáním a budou schopni rozpoznat, čím je ve skutečnosti - velmi citlivý člověk, jemný a upřímný, a může jím zůstat i bez toho, aby si na něco hrál. Tomu říkáme "zdvořilost srdce". Jsou lidé, kteří večer v deset hodin ztiší televizor, protože se "nesmí hlučet po desáté hodině večerní". Bojí se pokuty nebo toho, že si na ně sousedi budou stěžovat, a v duchu nadávají na "nesmyslné příkazy". Pak jsou jiní lidé, kteří ztiší zvuk docela přirozeně, protože by neradi rušili ty, kteří chtějí spát po dlouhém pracovním dni. Pokud učíme děti zákonům společenského života, nepředkládejme jim je jako mrtvá a neohebná pravidla. Veďme je spíš k tomu, aby byli citlivé k oprávněným potřebám bližních. Tak bude zákon brán spíš jako ohleduplnost, "zdvořilosti srdce", která si sama nadiktuje svá vlastní pravidla přizpůsobená každé situaci. Pak bude záležet na každém jednotlivci, aby posoudil, co je opravdu důležité a s čím si naopak nemá dělat starosti. Život tím bude jednodušší pro všechny kolem.
7 - Jeden "trik" nakonec Nakonec je možné uvést jeden "trik", který by vám měl pomoci vnímat lidi, jací skutečně jsou: Pokud se ocitnete v přítomnosti někoho, kdo vypadá velmi významně, představte si ho v tom nejjednodušším oděvu, zbaveného doplňků, které dost často pomáhají utvářet osobnost, jež vám nahání strach. Co by asi dělal váš velkolepý ředitel bez obleku a kravaty, bez brýlí a cigarety, bez hodinek, na které se většinou netrpělivě dívá. (A to všechno přispívá k tomu, že se před ním cítíte mizerně!) Ať se vám jeví ředitel takový, jaký byl před tím, než se stal "ředitelem". Jako člověk se svými přednostmi i slabostmi, žijící svůj život jak nejlépe umí, občas lépe, občas hůře. V podstatě se od vás ani příliš neliší! Co záleží na jménu, rodině, z níž pochází, na jeho známostech! Dívejte se na něho jako na lidskou bytost. Velice rychle ve vašich očích ztratí zdání nepřístupnosti. Budete ho vidět, jak sehrává svou roli autority, a možná vám to bude nakonec připadat i trochu útrpné a směšné. Nejspíš vám ho bude nakonec líto, při sledování jeho představení, během něhož si chce sám sobě dokazovat, že existuje, že je někým důležitým (což je ovšem výsadou každého člověka a není třeba ji dokazovat). Možná však také nakonec objevíte, že tu jeho nepřístupnost jste si vlastně ve svých představách vytvořili vy sami. Že ve skutečnosti je váš ředitel jednoduchý, slušný člověk, který se snaží vykonávat svou práci co nejlépe. Že je schopen radostně přijmout toho zaměstnance své firmy, který ho prostě bude brát takového, jaký je, a nebude sdílet to, co si o něm myslí jiní. Zaměstnance, který se k němu bude chovat úplně přirozeně, jako člověk k člověku. Toto je pravá rovnost. A ne to, že budou všichni uděláni podle jednoho modelu, budou mít stejné schopnostmi a dělat stejnou práci... Snažte se řídit touto radou. Časem a s trochou praxe vám přinese obrovskou úrodu - přirozenost, porozumění ... a upřímné přátelství. C Příčiny trémy - materiální detaily Jedná se zde čistě o materiální detaily, schopné prohloubit přirozené sklony k úzkosti a strachu. Je dost důležité tyto důvody trémy znát, aby bylo možné nalézt vhodné prostředky k odstranění trémy. Uvedu nyní krátce jejich přehled. 1 - Způsob oblékání Ať už se nám to líbí, nebo ne, občas opravdu šaty dělají člověka,
nebo ho alespoň symbolicky představují způsobem, který může zapůsobit na city. Šaty často dělají člověka! Uveďme příklad jednoho našeho známého, který pravidelně chodil na ryby se svým přítelem policistou. Tohoto "udatného policajta" se nikdo nebál, když byl v obyčejné košili a měl kšandy. Ovšem jen co si oblékl uniformu, všechno se změnilo. Přátelé s ním sice i nadále jednali jako s dobrým známým, ale se zjevným respektem v hlase. Jeho uniforma na ně dělala dojem, to bylo jasné, i když si to nikdo z nich nechtěl připustit. Co bylo ovšem nejpřekvapivější, uniforma měla velký vliv i na samotného majitele! Když si ji navlékl, jako by se vtělil do nového člověka. Byl najednou někým jiným - pravým policistou, tak jak se sám cítil ve svých představách. Byl mnohem sebejistější, kráčel rázně, držel se zpříma, věřil si. Všechny tyto vlastnosti ztrácel, když si svlékl svůj pracovní oděv. Na tomto příkladu si můžete lépe rozebrat onen pozoruhodný jev, spojený s oblékáním. Myslete na to, že velmi často na vás lidé udělají mnohem větší dojem svým oděvem než svou osobností samotnou! Důležité je uklidnit se a myslet na to, že nikdo není dokonalým pozorovatelem I vy sami se cítíte na veřejnosti mnohem lépe, když vám šaty dokonale padnou, jste dobře učesáni a pečlivě oblečeni. Může se vám však stát, milá paní, že se vám spustí oko na punčoše, když budete vystupovat z auta, pročež budete zděšená během celé slavnosti, na kterou jste se vydala, stejně jako vy, pane, budete znepokojen kvůli skvrně, jíž jste právě objevil na své kravatě. Přesto je víc než jisté, že si toho vůbec nikdo nevšimne, a pokud snad někdo zahlédne ony maličkosti, které vás znepokojují, hned na to zase zapomene. Byli byste například schopni rázem namalovat bez jediné chybičky vzorek koberce, který máte v ložnici? Jen málokdo by to dokázal, třeba že se na něho dívá každý den dlouhé minuty, minimálně když vstává nebo když se ukládá k spánku, pomineme-li ostatní možné chvíle během dne. Vidět se jednoduše nerovná všímat si. Všímavý pohled je záležitostí vůle, rozvažování a soustředění, které dovoluje uchovat si informace o pozorovaném předmětu v paměti. Vidění je činnost čistě automatická. Kolik věcí "vidíme" a pak si na ně už nikdy nevzpomeneme! Dokonce většina lidí (o čemž se můžete jednoduše přesvědčit pozorováním) se vlastně ani vůbec nedívá na toho, s kým hovoří, protože jsou ponořeni do svých vlastních myšlenek a především se obírají sami sebou. Jak byste pak chtěli, aby si všimli něčeho, co je tolik důležité jenom pro vás? A co vy, byli byste schopni zaznamenat nějaký nedostatek na jejich oděvu? Myslete na to, jaké má policie problémy s vytvořením
modelu tváře člověka, kterého vidělo víc lidí jenom několik minut. 2 - Ovlivnit nás může i prostředí a místo Samozřejmě, že v tanečním sále se necítíme stejně jako v katedrále nebo na dvoře v Asssisi. Někteří herci, předvádějící se bez nejmenší špetky trémy na malých scénách, by se cítili ustrašeně na scéně Pařížské opery. Také prostředí nemocnice charakteristické zvuky, barvy zdí, závan zvláštní vůně - hluboce na lidi.působí. Podobných příkladů je celá řada. Vyberte si sami, který z nich se vás týká. I příroda nás ovlivňuje. Jiným dojmem na nás působí velkolepá podívaná na zasněžené horstvo, jinak klid a něha rozkvetlé zahrady, kterou protéká malý potůček. Musíme si uvědomit, že okolní prostředí na nás působí nepřetržitě. Záleží na nás, zda tento jev necháme bez povšimnutí a budeme jednat slepě, nebo si ho jasně uvědomíme a vezmeme ho v úvahu za okolností, kdy nám bude moci být užitečný. 3 - Osvětlení Na silně osvětleném místě nám nebude dobře. Všechno je tam příliš na očích. Na tvář obviněného se také míří kuželem světla, aby byl donucen k doznání. Přesvědčení, že i nejmenší myšlenka bude na jeho tváři viditelná, může být důvodem reflexivních pohybů, které ho někdy prozradí. Nesmělý člověk toužebně sní o tom, aby byl co nejméně nápadný. Vyhledává stinné kouty a poslední řady. Intenzivní osvětlení může stačit k tomu, aby úplně ztratil půdu pod nohama. Cvičit si pobývání ve světle Léčba spočívá v tom, že seberete všechnu svou odvahu a pokusíte se, jak nejčastěji to bude možné, setrvat v plném světle. Postavte si například svůj psací stůl proti oknu. Budete tak mít osvětlenou tvář, zatímco váš návštěvník zůstane ve stínu. Na pocit, že jste pozorováni, si budete postupně zvykat a měnit svůj postoj, budete pak snášet podobnou situaci snadněji a přímé světlo už nebude ovlivňovat vaše chování. 4 - Přepych Hodně lidí se nechá snadno ovlivnit bohatstvím vystavovaným na odiv, tedy "vnějšími znaky bohatství": nádhernými usedlostmi, luxusními vilami, početným služebnictvem, drahými automobily... Vzbuzuje-li bohatství druhých u někoho nesmělost, jedná se ve skutečnosti o výraz pocitu méněcennosti, který při pohledu na ně někdo zakouší. Onen pocit je živen touhou vlastnit všechno, co vidíme u druhých. Skutečně je možné cítit se méněcenným při
pomyšlení, že oni dokázali "nahrabat" majetek, zatímco nám to dopřáno nebylo. Tento typ pocitu se však velmi podobá zášti a závisti. Naučit se posuzovat hodnotu lidí podle toho, kdo ve skutečnosti jsou, a ne jen podle toho, co vlastní, znamená cvičit si zároveň soudnost. A je to i lék na výše zmíněné potíže. 5 - Výjimečný charakter situace Nesmělý člověk se musí více než kdo jiný postupně připravovat na události, kterým bude čelit. Pokud se dostane nečekaně do situace, na kterou nebyl připraven, obvykle ho to naprosto vykolejí. Nedokáže se ovládnout, musí-li si vzít slovo, když s tím předem nepočítal, rozruší ho změna programu na poslední chvíli. Všechno nečekané mu ztěžuje správné sebeovládání. 6 - Nová situace Totéž se děje, je-li nesmělý člověk nucen poprvé veřejně přednášet, vystoupit na scéně, vykonávat vedoucí funkci (na všech úrovních). Prostě vylézt ze své ulity a konečně se projevit před ostatními jinak než obvykle. V takových chvílích se obvykle neobejde bez trémy, třebaže se velmi zodpovědně připravil a všechno se zdánlivě odvíjí podle plánu. V duchu se obává toho, jak bude ve skutečnosti prožívat situaci, na níž se připravil pouze v myšlenkách, takže nemohl všechno předvídat a ani vědět,. Pokud se zařídíme tak, aby nás tréma úplně nezničila (což by zmařilo veškeré naděje na úspěch), obavy se rozplynou spolu s tím, jak se bude opakovat nabytá zkušenost. Každá dobře vykonaná zkouška posílí sebejistotu získanou během prvního úspěchu. Ve výše zmíněných případech je tedy zvláště důležité nepropadnout panice. 7- Na závěr Přinesli jsme krátký přehled maličkostí, které uvádějí do chodu trému a nesmělost. Řadu dalších musíte objevit sami, pokud se jich budete chtít zbavit, což bude předmětem naší příští kapitoly. V této kapitole jsme chtěli nejprve zmapovat terén a krátce zdůraznit, co je nutné vidět především. Nyní je třeba dát se do práce. Vážně, metodicky a houževnatě. Řiďte se pozorně mými radami. Nesnažte se postupovat příliš rychle. Je důležité přivykat věcem pomalu. Nelze změnit za několik dní reflexy trvající mnoho let. Každý má svůj vlastní rytmus adaptace, který nemůže překročit, aniž by riskoval ztrátu fyzické nebo psychické rovnováhy. Najděte si tedy svůj vlastní způsob, jak se harmonicky pomalu proměnit a až zavřete tuto knihu, budete úplně jiní, než jste dnes. O vaší nesmělosti už nebude moci být ani řeči....
Tak tedy odvahu, vydržte a především: rychle vpřed! 2 Jak se naučíme čelit své nesmělosti První týden Poznej sám sebe! Sebepozorování: Stanete se pozorovatelem i pozorovaným - Jaký druh nesmělého člověka jste - Nutnost naučit se rozlišovat v sobě člověka od masky Svůj problém nesmíme dramatizovat: Berme se s humorem! Potřeba mít důvěru: Nechat v sobě pracovat ducha - Pohled na sebe ze všech stran Nutnost přejít od pasivity k aktivitě: Buďte sami sobě lékaři
Přistoupili jste na hru, dali jste mi důvěru. V prvním cvičení půjde o nestranné pozorování sebe samého. Možná se vám to bude zdát těžké, jelikož nesmělým lidem je vlastní utíkat před problémy, lidmi i událostmi..., a tudíž utíkat před sebou samými, svou pravdivou skutečností. Přesto však toto cvičení nelze pominout. Je zároveň úplně prvním krokem (tím, který obvykle dost bolí..., avšak po němž už se všechno zdá být mnohem snazší!) na této cestě programu přeměny vlastním úsilím. 1 - Sebepozorování Budete se tedy pozorně sledovat, snažit se, uvědomit sebe samé, své činy, své citové reakce. V této chvíli se vůbec nejedná o to, abyste se kontrolovali na různých úrovních, stačí jednoduše naučit se vžít do postavení nestranného pozorovatele. ((rámeček str.40)) Staňte se pozorovatelem i pozorovaným Představte si tedy, že jsou ve vás dvě osoby - ta, která jedná (vykonavatel), a jiná, která z vnějšku pozoruje váš život (pozorovatel). Během několika dní budete tou druhou osobou; ztotožníte se s ní, jako byste byli mimozemšťany a přišli studovat způsob života a myšlenky pozemšťanů. Co záleží na vašich dobrých nebo špatných stránkách, co záleží na tom, zda máte, nebo nemáte rádi sami sebe, nejste tu, abyste se posuzovali, ale abyste poznali, kdo opravdu jste.
((konec rámečku)) Nepodceňujte se... Nestrannost je nezbytná, protože nesmělý člověk má vždycky sklon přecházet z jednoho extrému na druhý. To znamená po devadesát procent svého času se bezdůvodně podceňovat a pak se naráz po zbývajících deset procent přeceňovat podle známého kompenzačního jevu. A protože tak obvykle činí nevhod, výsledkem je hotové neštěstí, které samo o sobě posiluje pocit méněcennosti dotyčného. (Má to zapotřebí?!) ... ale také se vůbec nepřeceňujte! V určitých případech se paradoxně odvíjí nesmělost od pocitu nadřazenosti. Člověk se cítí "jiný než ostatní", lepší v mnoha ohledech než jeho okolí. Tíhne k samotě, uchyluje se do ústraní, přičemž se honosí pýchou, jež rozostří správnější pohled na ostatní lidi a jejich kvality. Podobné chování (zde ovšem velmi zobecněné na několika řádcích) zaviní, stejně tak jako předchozí, že člověk ztratí schopnost přizpůsobit se životu ve společnosti. Tato ztráta je hybnou silou "nesmělosti" . Nesmělí lidé pak nejsou schopni se v životě uplatnit, navzdory opravdovému talentu. ((rám testu)) Test Jste opravdu nesmělý? Odpovězte upřímně na níže uvedené otázky. Pomohou vám učinit si obraz o vás samotných. 1. Cítíte se ve společnosti obvykle příjemně? ano - ne 2. Zaváháte před tím, než máte na někoho zazvonit? ano - ne 3. Už se vám stalo, že jste udělali čelem vzad a nezazvonili, protože jste se cítili rozrušeni? ano - ne 4. Odvážili byste se zaplatit noviny nebo housku stokorunovou bankovkou? ano - ne 5. Odvážíte se jít rozměnit drobné do obchodu, abyste mohli zaplatit za parkování? ano - ne 6. Litujete, že jste něco koupili. Odvážíte se požádat o výměnu nebo o vrácení peněz? ano - ne 7. Budete u toho koktat? ano - ne 8. Přicházíte pozdě na schůzi, představení atd. Vstoupíte přirozeně? ano - ne 9. Raději tam nejdete? ano - ne 10. Červenáte se často? ano - ne 11. Ztrácíte půdu pod nohama před určitými lidmi nebo za určitých okolností? ano - ne 12. Zůstáváte na schůzích raději pouhým divákem? ano - ne
13. Cítíte se dobře mezi osobami starými jako vy? 14. Jste lidem přístupní? 15. Důvěřujete si? 16. Uhýbáte obvykle očima, když se na vás dívají? 17. Nepochopili jste vtip, a přesto se smějete? 18. Cítíte potřebu žmoulat něco v prstech, když jste na veřejnosti?
ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne
Započítejte si jeden bod, pokud jste odpověděli: ano na otázky: 1 - 4 - 5 - 6 - 8 - 13 - 14 -15, ne na otázky: 2 - 3 - 7 - 9 - 10 - 11 - 12 -16 - 17 - 18. Dosáhli jste více než dvanácti bodů: Nemůžete se počítat mezi opravu nesmělé lidi, i když se váš součet blíží spíše k dvanácti než k osmnácti! Věříte si a nenecháte se zbytečně zastrašit. Dosáhli jste od šesti do dvanácti bodů: Určitě si často komplikujete život svým nesmělým jednáním. Je třeba, abyste se změnili! Tahle kniha je pro vás jako dělaná! Máte méně než šest bodů: Jste si jisti, že jste se posuzovali objektivně? Pokud ano, vaše nesmělost a nedostatek sebedůvěry vás zbytečně svazují a mnoho dveří se před vámi zavírá, navzdory vašim snahám. Vykonejte pečlivě jednotlivá cvičení této knihy. Můžeme vám zaručit, že brzy sami uznáte, jak dalece jste se změnili! Hodně štěstí a hlavně: vydržte! ((konec rámečku)) 2 - Jaký druh nesmělého člověka jste Bude třeba určit, jakým druhem nesmělosti jste postiženi. V roli pozorovatele pochopíte své skutečné motivace, lépe si všimnete, odkud pramení vaše obavy a snad se vám bude najednou zdát, že nejsou tak nepřekonatelné, jak jste si mysleli. To bude znamením, že už jste na dobré cestě ke svému "uzdravení". ((rámeček cvičení str.43)) Cvičení Pozorujte sami sebe Přibližně během jednoho týdne si budete denně zaznamenávat svá pozorování. A - Ráno při probuzení - Patříte k těm, kdo vyskočí z postele při prvním zazvonění budíku, nebo oddalujete chvíli vstávání, jak nejdéle to jde? - Pokud máte sklony k tomu, že otálíte se vstávání, je to proto,
ano - ne
že jste při probuzení ještě unaveni, nebo proto, že se zaobíráte myšlenkou, jak začít den? Možná vás čeká rozhodování o choulostivé věci? V tom případě jsou všechny podvědomé argumenty dobré k tomu, abyste záležitost oddalovali nebo se jí zcela vyhnuli! B - Při každodenních činnostech - Na ulici, v práci, v rodině, při setkání s přáteli, při nákupech, ve volném čase, na prázdninách, ve sportovním klubu, při pracovním obědě... (Každá okolnost se hodí!) ((konec rámečku)) ((teď užší zrcadlo, příklad)) Jeden příklad: Proč váháte, zda máte zaklepat na dveře přítele, kterého jste chtěli navštívit? Víte přece, že budete dobře přijati, třebaže "uděláte nějakou botu" (čehož se děsíte). To je nepodstatné! Možná si říkáte, že třeba zrovna obědvá, že ho budete rušit, nebo vymýšlíte další výmluvy. Překonejte to! Nezůstávejte za prvním ochranným valem, který vám vnucuje vaše podvědomí. Usilovně vám brání, abyste se neprohrabali harampádím nahromaděným od dětství ve strachu před tím, že byste ho mohli konečně pořádně zamést. Na první pohled se samozřejmě jeví jako chvályhodné počkat a nerušit. Jenže vy v hloubi duše dobře víte, že v tom to není. Jinak byste si k návštěvě nevybrali jinou chvíli. Pokud jste si ji tedy vybrali, tak připadají v úvahu dva důvody: ((konec užšího zrcadla)) 1. Podvědomě jste si vybrali chvíli, kdy je návštěva nemožná, protože jste si ji nepřáli. 2. Náhlé váhání a dále i důvody, které vám přicházejí na mysl, jsou pouze následkem vaší nesmělosti. Pochopte, že v tomto případě si neděláte hlavu s přítelovými starostmi, ale se svými. Především se bojíte, že se na vás nebude dobře posuzovat, že v jeho očích propadnete, byť jen trošku. A to je pro vás naprosto nepřijatelná myšlenka. Všimněte si, že v takovém případě, stejně jako v jiných podobných, je váš projev nesmělosti pouze falešnou hrdostí, kterou skrýváte za zástěrkou skromnosti. Tudíž za prvé budete muset pracovat na ní. 3 - Nutnost naučit se rozlišovat v sobě člověka od masky "Poznej sám sebe..." Nezapomeňte, že tu nejde o to, abyste byli soudcem i katem sami sobě i tomu, co se vám zdá nepřijatelné. (Nejste přece na scéně v klasickém dramatu, podobné city jako v něm nemají v každodenním životě vůbec místo.) Prvořadou ctností je tu být především člověkem, a ne božím hovádkem ani Bohem, být člověkem, který umí najít své pravé místo v životě, rozpoznat své hranice, schopnosti
i nedostatky. ("Kdo chce ze sebe dělat anděla, stává se hlupákem," říkával Blaise Pascal.) Kdo opravdu jsem? Trocha filozofie... Mějte na paměti, že osobnost, do níž jsme navlečeni jako do šatů nebo kostýmu, je pouze maskou, dovolující nám jednat v pozemském světě. Vždyť také slova "persona", "personalita", osoba, osobnost, pocházejí od latinského slova "persona", což znamená "maska". "Persona" byla maska, kterou nosili herci antického divadla, když ve hře představovali určité postavy. Podle toho, v co věří všechna náboženství, východní filozofie i západní (všechny se nám snaží vysvětlit, čím jsme a co děláme na zemi), nemáme pravdu, když se zcela ztotožňujeme s maskou své osobnosti, která je ve skutečnosti pouze dočasným příbytkem. Je třeba dopracovat se k poznání svého druhého rozměru, pravdivějšího a vznešenějšího. Možná si myslíte, že filozofování vás nevyléčí. Ale to není tak jisté! Samozřejmě, že existují rady, metoda, "triky", které vám pomohou účinně zvládnout vaši nesmělost. To všechno budete nacházet v průběhu jednotlivých kapitol této knihy. Ale je nad slunce jasné, že nynější svět má velkou potřebu lidských bytostí schopných poznat se takové, jaké jsou, přestat se ztotožňovat s rolí robota, kterou by podle přání moderních společností měli hrát. Rozpoznat svůj opravdový nadsmyslový rozměr a svou lidskou důstojnost, znamená zajít mnohem dál. Posuzovat jinak to, o čem jsme si obvykle mysleli, že tvoří naši osobnost, tedy své tělo z masa a kostí. 4 - Svůj problém nesmíme dramatizovat Berme se s humorem! Jestli máte dojem, že jsme se poněkud vzdálili předmětu vašeho trápení, bylo to proto, abychom vám dovolili získat potřebný odstup k opravdovému pozorování sebe samého (které je v podstatě základem této kapitoly). Nejdůležitější je, abyste se odnaučili dramatizovat. Samozřejmě, že být nesmělým člověkem je nepříjemné. Ale upřímně řečeno, není to tak vážné, jak to vypadá. Jak uvidíte, velmi brzy se z toho dostanete,. Posuzujte se s humorem. Buďte v dobré náladě a naučte se smát sami sobě. Ne vysmívat se, to by bylo destruktivní, ale snažit se žít s humorem a tak také přistupovat k těm, kteří jsou kolem vás. Vytvořte kolem sebe prostředí lehkého veselí a optimismu. Velmi vám to pomůže uvádět věci na pravou míru a přiřazovat jim jejich pravý rozměr. Věci zdaleka nejsou tak těžké a vážné, jak vypadají. Pokud se ovšem příliš ztotožňujeme se svou osobou, máme sklony všechno zbytečně zveličovat a výsledkem je, že jsou všichni kolem nešťastní, což k ničemu kloudnému nevede. Dobré řešení je i to, že zapojíte do naší veselé hry na "pozorovaného pozorovatele" někoho z vašich blízkých. Mohl by vám
být velmi užitečný, protože by zaznamenal i určité detaily, které vy byste pravděpodobně přešli bez povšimnutí. 5 - Potřeba mít důvěru Nechme v sobě pracovat ducha! Aby nezůstala tato hra pouze utkvělou myšlenkou, která nás odřízne od veškeré činnosti, udělejme si z ní spíš určitý druh automatismu, který se spustí v okamžiku, kdy pozorování přinese nějaký zajímavý prvek pro naše pátrání v nás samých. Ve skutečnosti je ona analýza mnohem rychlejší, než vypadá. ( Pozorování, jejichž ukázky jste četli jako příklady, se píšou mnohem déle, než se skutečně prožívají.) To dobře odráží metodu, kterou budeme používat, a její výše zmíněný logický důsledek: prozatím je třeba spokojit se s pozorováním a nesnažit se jednat. NECHME VŠEMU VOLNÝ PRŮBĚH! Jenom to, že si budeme uvědomovat určité věci často v průběhu dne, zapůsobí na naše podvědomí. Pomůže nám zbavovat se trápení postupně, aniž bychom si toho všímali, ve chvílích, kdy nebrzdíme onu vnitřní práci zbytečným podněcováním své vůle. Hluboko v sobě máme uloženo přání osvobodit se (svědčí o tom přijetí knihy na toto téma). Je tedy důležité důvěřovat této neznámé části své osobnosti a nechat jí volné pole působnosti. Poradí si! 6 - Pohled na sebe ze všech stran Pokračujme v sebepozorování. Zjistíme, že v určitých chvílích máme docela odvahu (toho je třeba využít, abychom se cvičili a především si dokázali, že nejsme tak nesmělí, jak se zdá). V jiných chvílích nás naopak i ta nejmenší činnost bude tížit jako kámen. Dobře si vzpomínám, jak jsem si všimla, že za deště byla má nesmělost jako ryba ve vodě, zatímco slunce ji poněkud uspalo, takže jsem mohla jednat volněji. Nepříjemné bylo, že v mém rodném kraji převážně pršelo, a to mi příliš nepomáhalo. Většina nesmělých lidí vnímá určitý vliv atmosférických změn na jejich chování, takže ho mohou do jisté míry kontrolovat. Jak, to budeme moci posoudit, až začneme právě tento jev pozorovat. Možná patříte k těm, kdo se téměř neodváží vyjít na ulici, protože mají pocit, že jsou neustále sledováni a posuzováni, "rozpitváváni" každým, kdo jde kolem. V tom případě je potřeba jasně si rozebrat tento problém: - Proč pořád pociťuji, že jsem špatně posuzován/a? - Snad proto, že máte sami sklony se podceňovat? - ... nebo si v skrytu duše myslíte, že ostatní nejsou schopni rozpoznat vaše zásluhy a vidí na vás jenom nedostatky? - Cítíte se špatně oblečen/a, špatně učesán/a? - V tom případě, proč jste takový/á?
7 - Nutnost přejít od pasivity k aktivitě buďte sami sobě lékaři! Široký záběr tohoto pozorování dovoluje každému člověku, aby dost rychle odhalil chování založené na nesmělosti. A to je zásadní! Místo abyste utíkali sami před sebou pod věčnou záminkou: "Co chcete, já jsem nesmělý, tak to prostě je," je třeba se nad tím nejprve pozastavit. Musíte být ochotni podívat se na věc osvíceným pohledem, oproštěným od emocí, takže budete následně schopni udělat si o problému jasný úsudek. Od pasivity přejdete k aktivitě. Dříve jste byli obětí nepřízně osudu, kterou jste ochotně nazývali dědictvím, zvláštními okolnostmi v rodině, výsledkem příliš přísné nebo naopak příliš volné výchovy atd. Nyní jste místo dalšího zbytečného stěžování učinili rozhodnutí, že se na cestě své vlastní proměny napříště budete spoléhat jenom sami na sebe. Začali jste tedy sami řídit hru a tato kniha má za cíl pouze naučit vás pravidla, ne se za vás vydávat. Nyní jste sami sobě lékaři ... a záleží na vaší nestranné diagnóze, co vyvodíte ze své osobní terapie. Je dost dobře možné, že se spokojíte s použitím hotových receptů, že budete dodržovat jasně vytyčený program, abyste tímto způsobem obdrželi výsledky. Ale co byste si pomysleli o lékaři, který by vaši prosbu o radu odbyl vypsáním "automatických" receptů, aniž by bral v úvahu váš temperament nebo hlavní příčinu vaší nemoci, který by léčil všechny své pacienty například s bolestmi hlavy stejným způsobem, nezávisle na jejich různých příčinách? Takže stejně jako dobrý lékař, který začíná pečlivým vyšetřováním, poslechem, pak pozoruje rozličné příznaky a klade nemocnému otázky, aby mu mohl nakonec předepsat přesně to, co potřebuje, postupujte podobně i vy. Radím vám, abyste pro dnešek zůstali pouze u toho. Zkuste pozorovat sami sebe po několik dní a nepokračujte ve čtení, dokud si dobře neosvojíte v praxi toto první cvičení. Teprve až pro vás bude snadné a sklidíte ze svého pozorování nějaké užitečné ovoce - čili budete lépe znát hybné síly z hloubi svého nitra - budete moci pokračovat ve studiu. První výsledky byste měli mít už na konci třetího nebo čtvrtého dne. Nesnažte se nic uspěchat, pádného výsledku můžete docílit pouze vytrvale a v klidu. Nesmělost vás trápí celá léta, buďte tedy trpěliví a vydržte ještě chvilku! Budete-li se řídit radami této knihy, uvidíte, že se změníte. Pak bude třeba už jen vytrvat, abyste "léčbu" dokončili úplně. Přeji vám tedy hodně odvahy pro tento týden pozorování oné cizí planety, kterou jste vy sami!
3 Lepší pojímání sebe i okolí Druhý týden Žijte přítomností "tady a teď" - Uvědomit si automatismy - Nejdůležitější cvičení - Rozšířit pozorování: Od sebe samých na to, co nás obklopuje - Žít přítomností "tady a teď" - Role představivosti - Neblahá role procesu srovnávání: Soupeření - Užívání klíčových slov 1 - Potřeba uvědomit si automatismy ((rámeček str.52)) Logické vyústění prvního cvičení spočívá v tom, že si uvědomíme automatismy, které usměrňují celý náš den. ((konec rámečku)) Účinek tohoto nového cvičení dalece přesahuje samotný boj proti nesmělosti. Jeho výsledkem je plný a harmonický rozvoj osobnosti po všech stránkách i všech lidských schopností (paměti, intuice, přizpůsobování atd.). Naučíte se přirozeně vhodným pohybům. Budete zručnější. Podaří se vám ovládat stále víc a lépe své tělo i svou mysl. Toto cvičení, ať se zdá sebeprostší, může otevřít mnohé dveře, třeba i dveře duchovního rozvoje. Z toho důvodu se provádí také v mnohých esoterických školách, a to už od dávných časů. Být takoví, jací chceme být! Jsme takoví! Jsme-li nesmělí, prožíváme mnohem bolestněji onen pocit zablokování, tu věčnou překážku, která stojí mezi přáním být takoví, jakými chceme být (a následkem toho jednat!), a tím, jak se projevujeme, což je ve většině případů naprosto rozdílné. Tyto destruktivní zábrany jsou často dány špatným posuzováním vnějšího světa, stejně tak jako špatným posuzováním sebe. Pokud rozšiřujeme své pole vědomí a snažíme se podle dobře známého principu filozofie zenu žít "tady a teď", zbavujeme se dokonale a stále více četných příčin nesmělosti stejně jako nedostatku vůle, nedostatečné schopnosti přizpůsobit se nebo motivace (která často stojí na začátku života nezajímavého, lopotného a plného nezdarů všeho druhu). !! 2 - Důležité cvičení
Je odvozeno od meditační techniky zenu, kterou hlásal Taisen Deshimaru. Pokud máte možnost cvičit za-zen (meditaci v sedě) u vás v místě bydliště se zkušenou skupinou lidí, vřele vám to doporučuji. Toto rozhodnutí může být důležitým krokem k vašemu uzdravení. Cvičení za-zen Nenajdete-li adresy míst, kde se cvičení pořádají, můžete je najít v knize Mistra Taisena Deshimaru Za-zen, případně v dalších spisech na toto téma. Je třeba zdůraznit, že ač tato meditační technika pramení z japonského budhismu a je spojena s orientální existenční filozofií, výborně se přizpůsobuje všem filozofickým nebo náboženským názorům. Za-zen je technika, nejde o náboženství. Věnují se jí členové nejrůznějších náboženských řádů stejně jako nevěřící. Současní psychiatři a sofrologové* (jako např. profesor Caycedo z univerzity v Barceloně) ji pečlivě studují s pomocí elektroencefalogramů pořízených před meditací, během ní a po ní. Výsledky jsou překvapivé a dokazují skutečné působení této techniky na lidskou psychiku. ((pozn. pod č.)) %* Sofrologie - speciální druh relaxace; speciální odvětví zabývající se tělesnou a duševní relaxací.%% !! ((rámeček str.54)) Cvičení Prožívání přítomnosti Než začnete, stanovte si přesně určitou chvíli během dne, při probuzení nebo před spaním, a věnujte ji tomuto cvičení. - Na tichém místě (později si cvičení uzpůsobíte a budete ho moci vykonávat kdekoli) si pohodlně sedněte, narovnejte záda a hlavu držte zpříma. Pokud budete schopni provést lotosový sed, bude to ještě lepší - je to tradiční pozice. Ovšem můžete se také posadit na zem s nohama zkříženýma nebo jednoduše na židli tak, abyste byli pěkně vzpřímení. - Ruce si položte na kolena, nechte je volné, dlaněmi obrácené vzhůru. Tradiční pozice vyžaduje, aby byla levá ruka ve vzduchu s dlaní nad dlaní ruky pravé, přičemž se oba palce na konci dotýkají. - Během této "meditace" nechte oči otevřené, pevně upřené například na zeď před vámi nebo na nějaký bod na zemi ve vzdálenosti dva nebo tři metry. To abyste se vyhnuli přílišnému
těkání myšlenek... nebo abyste neusnuli! - Nyní se snažte úplně "vyprázdnit" svou mysl. V této věci buďte trpěliví. Obvykle se výsledek nedostaví první den. Přes zdánlivou nemožnost neztrácejte odvahu, i když vám připadá, že se váš mozek neustále mění na bitevní pole, v němž se chaoticky srážejí nejroztodivnější myšlenky, jaké jste kdy měli, a to právě ve chvíli, kdy jste se v klidu posadili, abyste "vyprázdnili" hlavu. To je úplně normální. Nesnažte se myšlenky potlačovat. Jednoduše se dívejte, jak plynou, jako nějaké balonky unášené ve větru! Nenechte se oklamat zdáním a nevrhejte se na první myšlenku, která vás schválně bude pokoušet, abyste věnovali pozornost jí a přestali se soustředit! Nechte ji odplout... jako mraky. - Naopak se snažte co nejvíce nastražit uši, připravit si čich, "vysunout všechny antény", vnímat co největší počet věcí: zpěv ptáků, hluk auta, vůni rostliny... pachy z kuchyně! Nevybírejte si! Jediné, na čem záleží, je být přítomen, jak nejvíc to v prožívané minutě jde. Během tohoto cvičení si nesmíte dělat žádné starosti, musíte pouze prožívat okamžik, tady a teď, bez ohledu na minulost, bez jakéhokoli plánu do budoucnosti. Určitě se vám podaří ztotožnit se s životem okolo sebe. Budete cítit, že opravdu "jste" spolu s tím, co vás obklopuje... - Takto zůstaňte tak dlouho, jak budete schopni nebo jak si budete přát. Nejméně čtvrt hodiny, nejvíce hodinu. Budete se pak také snažit přenést na každý svůj čin všechno, co jste se naučili za tento týden, čili onen duševní postoj přítomnosti v životě. - Takže, budete-li řídit auto, buďte u volantu pouze přítomni, se smysly doširoka otevřenými ke všemu, co vás obklopuje. Rozvíjejte svou pozorovací schopnost a naučte se zaznamenávat sebemenší podrobnost. Tato samostatná práce vám pomůže cítit se vbrzku mnohem lépe "ve své kůži", jelikož se naučíte přirozeně se včlenit do světa kolem vás. ((konec rámečku)) 3 - Rozšiřujeme pozorování od sebe na své okolí Během prvního týdne jste převážně pracovali na sebepozorování. Už jste sklidili jeho první plody a dokázali si, že záminky vašeho nesmělého jednání byly často naprosto neškodné. Teď se ztenčily na úplné maličkosti, které se postupně naučíte potírat.Tento týden se tedy snažte pokračovat v sebepozorování a pěstujte také "prožívání přítomnosti, v sobě a zároveň i ve světě, který vás obklopuje" (viz výše uvedené cvičení). Uvidíte, že účinky se brzy dostaví. Postupně dosáhnete toho, že za každých okolností budete mít nad sebou kontrolu. Veškeré vaše schopnosti se značně rozšíří a zlepší, takže i lidé kolem vás si toho všimnou. Ucítíte, jak
neodbytný pocit méněcennosti, který ve vás hlodal, velmi rychle ustupuje. 4 - Nutnost žít přítomností - "tady a teď" Podle vlastní zkušenosti víte, že v podstatě velmi mnoho lidí žije minulostí - omíláním úspěchů nebo nezdarů, radostných i smutných vzpomínek - anebo v budoucnosti - vytyčováním krátkodobých či dlouhodobých plánů, přičemž si barvitě vykreslují obavy z těžkých chvil nebo předjímají slíbenou radost. K čemu to však je přemílat minulost, kterou už nikdo nevzkřísí, nebo se neustále ztrácet v domněnkách o možné slibné budoucnosti... a zapomínat přitom na přítomný okamžik? To, co prožíváme, je přítomnost, ta jediná platí. Minulost je mrtvá, budoucnost ještě nežije. Přestaňte být roboty, žijte! Intenzivně, do hloubky, přítomným okamžikem. V této chvíli čtete tyto řádky. K čemu by bylo udržovat zároveň v hloubi podvědomí myšlenky na to, co budete dělat, až přečtete tuto stránku nebo celou kapitolu? Proč se obírat nějakou nepříjemností, která se vám přihodila ráno? Nejenže je to zbytečné a plýtváte tím energií, ale brání vám to vzít si od přítomného okamžiku, co vám nabízí. Nepozornost škodí víc, než si myslíte Je dokázáno, že nepozornost je jednou z nejčastějších příčin neštěstí, ať už při řízení vozu, nebo při nějaké jiné činnosti. Takže pokud se při své práci, ať půjde o cokoli, naučíte zapojit do přítomného okamžiku, získá tato práce mnohem víc na kvalitě. Podaří se vám správný pohyb, vyjádříte se tak přirozeně, až vás to překvapí. Uvolňování Mimo jiné se budeme učit dekoncentraci, provádět skutečnou relaxaci, při níž člověk vnitřně odpočívá a soustřeďuje se na to, co dělá. Ve chvíli, kdy si vezmete vnitřní postoj skutečně za svůj, o nesmělosti už nebude ani řeči. Navíc ke všemu získáte hodně nových možností, protože je vymaníte z mnoha těsných obojků, do nichž jste je před tím uzavřeli a pak na ně prakticky zapomněli. 5 - Role představivosti Dostáváme se k jednomu z největších problémů nesmělého člověka. Ostatně, jistě jste ho už vynesli na světlo při sebepozorování během prvního týdne. Jedná se o představivost. Pozornost plně "přítomná v přítomnosti" má za následek, že se všechny psychické energie v každém okamžiku sbíhají, zatímco
obvykle bývají rozptýleny, což uvolňuje místo i té nejbujnější představivosti. Je možné si všimnout, že obvykle jsou tyto činné představy spíš negativní než pozitivní. Na jejich základě kritizujeme své bližní a děláme si o nich úsudky, jichž se sami bojíme. Máme dojem, že si o nás myslí něco špatného (ach, jak si lidé komplikují život!), zatímco oni sami uvázli někde mezi svou minulostí a svou budoucností. Možná vůbec nezaznamenali naši přítomnost, což se nám v hloubi duše líbí ještě méně, protože cítíme silnou potřebu být druhými uznáváni. Tento pocit přejde sám. Jakmile budeme umět dostatečně uznávat sami sebe, přestaneme se pídit po tom, co si o nás myslí ostatní. 6 - Neblahá role procesu srovnávání soupeření Další z negativních stránek představivosti, kterou musíme podtrhnout, je kladení příliš velkého důrazu na srovnávání. Myšlenkový svět většiny z nás je zaplněn bez přestání se opakujícími představami, které si děláme sami o sobě - jaký je náš vztah k druhým, jsme velmi nebo vůbec ne hezcí, jak jsme inteligentní, do jaké míry bohatí, zda máme dost nebo málo štěstí... Z tohoto nezdravého klamného zdání se rodí žárlivost, závist, duch soupeření, prostě všechno, co vede k malým každodenním podlostem. Je nutné být sám sebou a přestat se neustále srovnávat s ostatními Často kvůli takovému drásání nervů můžeme ze zřetele ztratit sami sebe. Přikládáme-li příliš velký význam srovnávání a soutěžím, vystavujeme se nebezpečí, že se na to upnou všechny naše myšlenky, dokonce i podvědomí. Nutně pak tedy zabředáme do spousty věcí, které většinou ani nestojí za to, abychom se jimi zabývali. (Například: "Ona má vždycky tak hezké šaty, ta má ale štěstí!", přitom byste si mohla pořídit za pakatel podobné, kdybyste věděla, jak na to.) V takovém případě je velmi snadné utápět se v nedostatku odvahy a vymýšlet si tisíce výmluv pro své slabosti. K tomu dojde například, když si za záminku bereme čísi geniální schopnosti, což samo o sobě vylučuje nějakou soutěž, a nám zůstává hluboko v podvědomí zasetý pocit méněcennosti, připravený při první příležitosti napáchat veliké škody. ((užší zrcadlo, příklad)) Hněv nesmělých... aneb jak se snadno pokaždé znemožnit Tady lze uvést příklad jednoho velmi nesmělého, mírného a
přívětivého mladíka. Při jedné příležitosti, se strašlivě rozčílil kvůli malichernosti. Skutečně měl tenkrát smůlu, ale držel se svých argumentů a nechtěl nic slyšet. Dokonce začal být i sprostý, což by od něho nikdo nikdy nečekal. Všechno, co obvykle svým chováním potlačoval, všechno, co neustále zadržoval, naráz hrubě udeřilo jako blesk z čistého nebe tak, že během pěti minut nadělal tolik chyb, kolik by normálně neudělal za celý rok. (Nesmělý člověk tohoto typu neumí ocenit své skutečné kvality. Navíc se mu vždycky může stát, že udělá všechno proto, aby se úplně znemožnil. Před přáteli to tolik nevadí, ale dojde-li k tomu v kanceláři před jeho nadřízeným ...!) Za několik minut po svém výbuchu, se onen nenapravitelný nešika probral a uviděl napáchané škody. A opět v nich našel dobré důvody k tomu, aby litoval sám sebe. Bylo by mnohem užitečnější, kdyby pochopil pravou příčinu své ztráty kontroly, aby se už příště podobná pohroma nemusela opakovat. ((konec užšího zrdc.)) Pozor na hromadění představ - nebezpečí výbuchu! Doufám, že v rámci sebepozorování jste tento jev dobře rozebrali a že budete umět nalézt své vlastní prostředky, jak ho zabrzdit. Bez neustálého hromadění bujných představ bude vaše myšlení pak pracovat harmonicky, klidněji, a nastolí tím podmínky pro vznik trvalé pohody ve vašem životě i v životě vašich blízkých. Zpočátku sice budete muset neustále své myšlenky opravovat, ale postupně se vám podaří oprostit se od vlivu představ a budete stále schopnější soustředit svou pozornost na přítomný okamžik, abyste ho mohli prožít správně, naplno a odpovídajícím způsobem. ((rámeček str.60)) Příběh o osvícení Následující anekdotu uvedl Robert Linssen ve své knize Opravdová meditace. Jednou se žáci jednoho mistra zeptali, jak dospěl k vnitřnímu osvícení. K jejich velkému údivu byla jeho odpověď úplně prostá: Jedl, když měl hlad, a odpočíval, když byl unavený. A na vysvětlenou dodal, že oni sami, když měli hlad, "nejedli úplně", protože duchem bloudili jinde. Stejně tak, když odpočívali, byla jejich mysl méně klidnější než dřív. Zabývali se totiž prožíváním příjemných chvil z dávné či nedávné minulosti nebo úzkostlivě přemítali o bolestné zkušenosti, která je v budoucnu opět čeká... ((konec rámečku )) 7 - Užívání klíčových slov Závěrem rada, aby klíčovými slovy tohoto týdne (a proč ne veškerého vašeho bytí) bylo: "Jsem přítomen", "žiju tady a teď", "jsem v tom, co dělám"... Rozvíjení pozorného vědomí a omezení role bludné představivosti
už nenechá žádný prostor nesmělým reakcím. Nakonec se dostanete i ke zbývajícím drobnostem a uvidíte, že všechno půjde samo, bez problémů. ((rámeček str..61)) Zapište si svá klíčová slova a uvědomujte si je během dne Abyste si důležité cvičení tohoto týdne usnadnili, můžete přepsat výše uvedená klíčová slova na malé lístečky. Jeden si pověste nad postel a druhý noste po celý den v kapse. Ve chvílích, kdy se vám bude zdát, že potřebujete lépe kontrolovat svou mysl, si je v klidu několikrát za sebou přečtěte, pokud možno nahlas. Udělejte to asi desetkrát při vstávání a před ulehnutím. Mluvte (třeba i v duchu) pevně a s jistotou, vyřkněte odhodlané rozhodnutí uskutečnit tyto rady v praxi, jak nejlépe budete umět, a zároveň si představte, že se vám to povedlo. ((konec rámečku)) Jedná se o autosugesci. Ujišťuji vás, že má velmi silné účinky, pokud probíhá ve shodě s vaším celodenním úsilím. Lidé s oblibou říkají, že myšlenky jsou tvůrčí, a je to pravda. Chopte se tedy všech možností a vlastními harmonicky řízenými myšlenkami přetvořte sami sebe tak, jak byste si to přáli. 4 Sebeovládání Třetí týden Udělejte to teď! - Bilance - Uvolníme se psaním - Nenechávat nic na později, jednat hned - Kontrola vlastních emocí a vznětlivosti - Osvojování chladnokrevného jednání - Pěstování duchapřítomnosti - Zvládání trémy 1 - Bilance Během tohoto nového týdne i nadále pečlivě provádějte předchozí cvičení. Jistě jste už zaznamenali, že se vaše pozorovací schopnost zlepšila a vaše úsilí být více přítomni tomu, co děláte, už přineslo své ovoce. Obětujte nyní několik minut... Shrňte si pozitivní výsledky, kterých jste už dosáhli. Použijte kontrolu vědomí, kterou v sobě začínáte rozvíjet, abyste vyhnali každou negativní myšlenku.
Především se nenechte odradit sebemenším náznakem ztráty odvahy, pokud jde o větší či menší úspěch, jaký máte při vykonávání daných cvičení. Nebuďte netrpěliví, ale nebuďte ani sami k sobě krutí. Je naprosto jasné, že nemůžete tato cvičení dotáhnout k takové k dokonalosti, jaké dosahují ti, kdo se je snaží vykonávat po celý svůj život. Ostatně o to právě ani v tuto chvíli nejde. Neztrácejte ze zřetele současný přesný cíl a tím je, abyste se zbavili sebemenší stopy nesmělosti a nedostatku sebedůvěry. ((rámeček str.64)) Udělejte si první bilanci Věnujte se nyní chvíli přehledu pozitivních výsledků své práce. Poctivě srovnejte člověka, kterým jste teď, s člověkem, kterým jste byli před započetím tohoto "tréninku", a to v následujících bodech: * Máte dojem, že se lépe poznáváte? * Dokážete už rychle vyjmenovat hlavní kořeny své nesmělosti? * Cítíte se stále stejně nesmělí v přítomnosti jiných lidí? (V tomto ohledu by mělo dojít k výraznému pokroku. Pokud se tak nestalo, jste si jisti, že jste se dobře řídili mými radami?) * Dokážete lépe kontrolovat svou představivost? * Pomáhá vám to v tom, že dokážete lépe potlačovat obavy z určitých událostí? (Toto je nejcitlivější místo, které z vaší strany vyžaduje trpělivost a vytrvalost.) * Máte dojem, že lépe rozumíte druhým, jejich motivacím, stavům jejich vědomí? * Už vám druzí lidé nenahánějí takový strach? ((konec rámečku str.65)) Jistě už zjišťujete, že tím, že je poznáte lépe "zevnitř", pomocí své osobní studie, se jich už bojíte méně, místo abyste se spokojili s výsledky nalezenými v knize. Nechceme totiž riskovat, že bychom byli občas velmi abstraktní, a proto vám raději jen "vytyčíme cestu", a tak vás neochudíme o dobrý pocit z vašich vlastních objevů! Všimli jste si například, že ten váš mrzutý kolega, vždycky připravený někoho rozdrtit pohrdáním a silou, je ve skutečnosti mnohem zranitelnější, než se zdá, a že se především snaží ukrýt svůj nedostatek sebedůvěry pod směšnou maskou autority? V tom případě se od této chvíle můžete jeho výkyvům nálady jen smát. Jste nyní lépe přizpůsobeni světu nežli on. Už vám tolik nenahání
strach. To proto, že jste ho "umístili" v novém žebříčku hodnot, který si pomalu vytváříte ve svém vědomí, tam, kam přesně patří. ((rámeček str.65 dole)) * Všimli jste si, že jste teď už mnohem šikovnější? Mnohem soustředěnější na to, co děláte, děláte to mnohem lépe a navíc v tom nacházíte nečekanou radost. * Cítíte se už šťastnější? Zbarvuje se svět kolem vás mnohem jemnějšími tóny? Chce se vám víc prožívat život? V hloubi duše se cítíte velmi dobře, dostali jste chuť do života a brzy ho budete doslova hltat, abyste dohnali "zpoždění". Cítíte, jak je život nádherný. ((konec rámečku str. 66)) Vaše vítězství vás povzbudí, a tak budete brzy schopni překonávat i překážky s větším zájmem. Budou pro vás představovat obnovenou výzvu, která vám přinese ty nejlepší příležitosti úspěšně je zdolat. !!Práce na rozšíření vědomí, které se věnujete, vám dovolí čelit těžkostem s mnohem větší moudrostí. Bezpochyby sami na sobě učiníte zkušenost, že nově získané schopnosti vám umožňují "předvídat". Budete mít na věci "dobrý čich", a budete proto schopni udělat nezbytná opatření v pravý čas.!! V každém případě jak nezdar, tak úspěch budou mít napříště ve vašich očích odlišnou hodnotu, než jakou jste jim dosud přisuzovali. Nenecháte se ničím odradit. Stanete se opravdu svobodnou lidskou bytostí, schopnou se přijmout a realizovat navzdory všem překážkám na cestě, nebo možná právě díky jim. Budete je totiž považovat za jakési přechodné zkoušky a za prostředky k tomu, jaký postoj zaujmout vzhledem k ostatním a především sami k sobě. 2 - Psaní - způsob uvolnění Nyní nadešla chvíle, abyste si doplnili svou první analýzu. Zaznamenali jste snad ještě další důležité body? Zapište je tedy, tím se uvolníte. ((rámeček str.67)) Uvolněte se psaním Do notýsku, zřízeného k tomuto účelu, napište všechno, co vás obtěžuje. Zaznamenejte nepěkný zlozvyk nebo jak vás dnes rozzlobilo, že jste něco udělali nešikovně. Popište celou věc, hned jak budete moci, několika slovy, čestně, bez toho, abyste si něco namlouvali. O tom notýsku budete vědět jedině vy, takže pište bez rozpaků. Vypište všechnu svou lítost i zášť vůči jiným i vůči sami sobě. Navíc, budete-li mít někdy večer trudné myšlenky a opravdu chuť
brát sami sebe jako románového hrdinu, litovat se, považovat se za nejubožejší bytost na světě, tak rychle tužku do ruky a buďte stejně lyričtí, jako je vaše vnitřní rozpoložení nebo jak si žádá situace. (( konec rámečku str. 67)) ((užší zrcadlo)) Vyprostěte se postupně ze zajetí škodlivých emocí Vzpomínám si, že jsem celé noci strávila pláčem nad svým "smutným osudem" a očerňovala přitom jeho jednu stránku za druhou. Bylo to během velmi zmateného období mezi mým dvacátým a dvacátým pátým rokem. Uznávám, že jsem tehdy musela čelit málo radostným událostem, pro které jsem nebyla nijak vyzbrojena. Byla jsem mladá romantická žena a viděla jsem sebe jako tragickou hrdinku klasického dramatu. Téměř nepřetržitě jsem si přehrávala toto představení ve svém soukromém kině. Ztrácela jsem kvůli tomu kontakt s realitou a přišlo to, co přijít muselo - pořádná nervová deprese. Tehdy jsem pocítila nutnost psát, ulevit si na papíře (protože jinak to nebylo možné), od všeho, co mě tížilo a co mi bránilo začít každé ráno znovu. Vzpomínám si, že jsem ze začátku musela psát celé hodiny. Postupně mi stačilo jen několik minut denně, abych vyhmátla problém. Ale jak nádherně se mi ulevilo! Opravdu, jako když vyčistíte ránu od hnisu a hodíte ho pryč, v tomto případě na papír. V kritických dnech jsem nešla spát, dokud jsem neprovedla onu očistu a nenapsala do sešitu svůj velký výstup ve třetím jednání. Potom jsem byla schopná usnout okamžitě, aniž bych musela věci přemílat v hlavě, protože byly v sešitě a ten sloužil jako paměť pro těžké chvíle. Ráno, vyspaná jako miminko, jsem se probouzela svěží, plná optimismu, schopná čelit situacím s nasazením všech svých schopností. Když jsem si náhodně přečetla, co jsem napsala předchozí večer, musela jsem uznat, že všechno bylo podstatně přehnané, zkreslené představami, únavou a rozjitřenými city onoho okamžiku. A v takových chvílích bych nebyla mohla udělat žádné rozumné rozhodnutí, zatímco o několik hodin později, jsem byla schopná přemýšlet a rozvažovat všechno klidně a účinně. Tato zkušenost mi ukázala, že v hloubi duše máme silné sklony nezapomínat na nic ze svých špatných zkušeností. Chceme si z nich podvědomě vybavovat každý detail, jako bychom jejich naprostým zapomenutím riskovali, že úplně ztratíme orientaci.... ((konec užšího zrc.)) Jediným jednoduchým prostředkem, jak postupně tyto zbytečné a znepokojující vzpomínky vymazat, je dát jim opravdu psanou formu na list papíru. Když je vyjádříte, ztrácejí téměř okamžitě svou zhoubnou moc nad vaší osobností. Jsou-li žárlivě střeženy v nitru, sehrají roli podobnou dřevomorce, která aniž by nás předem varovala, postupně rozežírá dřevo zevnitř, a to se pak jednoho dne jen při malém dotyku rozpadne na prach.
((rámeček str.68)) Nezavírejte své nepřátele uvnitř bitevního pole, zbavte se jich hned, jak to bude možné. Pojmenujte je (tedy písemně - vyhoďte je ven!). ((konec rámečku str. 68)) Všichni, kdo se dosud v tomto skutečně řídili mou radou, ihned na sobě pocítili její účinky. Tak tedy neváhejte a pište! Výsledky vás ohromí. 3 - Nutnost nenechávat nic na později - reagovat hned! Nejčastějším důvodem nesmělosti je strach z nezdaru a také pocit, že nejste schopni správně vykonat danou věc. To jsou dva nejdůležitější body. Je třeba skoncovat se snadnými výmluvami - stojíte za víc! Nechat se ovlivnit byť sebemenším nezdarem je jistě velmi snadné. Jednou si však už musíme přiznat, že jsme v podobných situacích vždycky našli přijatelnou výmluvu, která se nám pak stala přirozenou. Ve většině případů si ji nosíme hluboko v sobě, kde čeká na vhodnou příležitost, aby se projevila v den D. Říkat si, nebo dokonce jen myslet: "Nejsem schopen udělat to či ono, ostatně mě to ani nezajímá, stejně jsem nešikovný (nebo neobratný, nemám žádnou šanci atd.) a v tomhle nic nezmůžu, znamená splétat nitě autosugesce tak, aby potvrdily naše špatné zvyklosti. Nejhorší je, že když takto odvíjíme svůj osud a budíme lítost sami nad sebou, dáváme tím druhým najevo, že si vůbec nezasloužíme jejich důvěru. Jak se má důvěřovat člověku, který, třebaže si je vědom svých slabostí, nedělá proti nim nic? Snahou vzbudit lítost u druhých jako bychom chtěli dokázat sami sobě, že: "Všechno je opravdu moje chyba! Co chcete, vždyť jsem se narodil pod špatnou hvězdou!" Když však člověk neumí pomoci sám sobě, jak by mohl pomáhat druhým? Možnost zbavit se všech svých chyb Namáhejte se při potírání svých slabostí alespoň z poloviny tak, jak vehementně se umíte přesvědčit, že nic nezmůžete, a máte zajištěno vyléčení v poměrně krátkém čase. Všichni si přinášíme s sebou při narození určitý počet chyb... a všechny přednosti, jediný rozdíl je v rozvrstvení. Zůstává jen na naší svobodné volbě, jak nastolit rovnováhu tam, kde není. ((užší zrcadlo, příkl.)) Nezavírat světlo pod pokličku! Jeden z mých přátel představuje živý příklad toho, jak si člověk
nemá vést. Je uzavřený, nesmělý, tvrdohlavý, chodí po světě s pohřebním výrazem a tělem věčně unaveným (obávám se, že z nic nedělání!). Pro jeho politováníhodný a nešťastný výraz mu jeho bližní pomáhají, jinak by měli výčitky svědomí, že pro něho nic neudělali. Nic s ním samozřejmě nezmohou. Nevyslechne žádný názor, odmítá i sebemenší námitku typu: "Ale vždyť jsi naprosto schopný to udělat!" Zůstává ponořen do své role, v níž se mu životní nutností stalo stěžovat si a vzdychat sám nad sebou, což předem vylučuje jakékoli úsilí o vnitřní proměnu. V hloubi duše se velmi obává, aby nebyl zničen jeho obraz velkého mučedníka, což by ho nutilo čelit sobě a postavit se životu. Nejsmutnější na tom je, že tento mladý muž v sobě nosí ohromné vnitřní bohatství, mnohem přesahující průměr. Je inteligentní a díky velmi jemnému intuitivnímu vnímání umí jít k podstatě věcí i lidí. Jediným jeho vážným problémem je lenost a také to, že si pravděpodobně na svět s sebou přinesl hluboký odpor k řádné a pravidelné práci, ať už jde o práci na zajišťování životních potřeb, nebo o práci na sobě samém, která by mu pomohla vydolovat z hlušiny onen diamant, jenž v sobě skrývá. ((konec užš. zrc.)) Lenost je druhem psychické slepoty Je to smutné, ale musíme konstatovat, že v takových extrémních případech bohužel nutí člověka jednat, aby přežil, jedině silné životní rány. Jako když káčátko odmítá plavat za svou matkou a je třeba hodit ho do vody, aby poznalo, že může a umí plavat. Lenoch je vždycky frustrovanou a nešťastnou bytostí. Lenost je opravdu určitým druhem psychické slepoty, neschopností předem vidět to, co si zaslouží pozornost, a chopit se toho. Toto si uvědomit, může být lekcí a zkušeností. Lenošit, mařit čas, nechávat na zítřek, znamená vyhýbat se, utíkat před prací, a tedy i před všemi prostředky vedoucími k úspěchu. Prostředky k úspěchu Překonat nezdary je snadné. Stačí k tomu mít prostředky. Ten, kdo "zkazí, na co sáhne", v podstatě nikdy neprojevil opravdovou snahu, ať už jde o cokoli, protože ztrácí odvahu jen při pouhé myšlence, že bude muset vyvinout nějaké úsilí. Také se dozajista nedaří tomu, kdo se naopak zmateně vrhá do všeho bez rozmyslu. Věci se daří takovým lidem, kteří nejednají v neustálém spěchu, ale dokážou se naopak soustředit, jednat přesně, metodicky a mít nějaký řád. Každá věc má svůj čas a pro každou věc je správná chvíle Pro začátek se pokuste věnovat vždycky každé věci zvlášť. Zajímejte se o to, co děláte. Mělo by vám to velmi usnadnit cvičení z předchozí kapitoly.
U mnohých lidí je ve skutečnosti hlavním důvodem nepříjemností nedostatek zájmu. * Když jste nuceni pracovat, pracujte. Zaslužte si svou mzdu, budete si tak vážit sami sebe, což vůbec není špatné. * Odpočívejte, jestliže jste si právě odpočinek vybrali, atd. * Připravte si ráno před odchodem plán celého dne. Rozhodněte se, co budete dělat, v jakém pořadí - ať půjde o pracovní den, nebo dovolenou. A dodržujte to! Zakrátko budete překvapeni výsledkem. Především jasně uvidíte, že jste večer sami se sebou spokojeni. Budete se dokonce cítit mnohem méně unaveni, ba co víc, budete na sebe hrdí, což vám dodá odvahy, abyste v tomto duchu pokračovali. Budete se cítit užiteční, čím dál lépe zapojeni do světa, ve kterém žijete. Získáte si uznání všech kolem. Potřeba žít "tvůrčím způsobem" Další překvapení - zjistíte, že to, co děláte, vás navíc začalo zajímat. Člověk je obdařen tvůrčím duchem, který vyžaduje sebevyjadřování. Při mytí nádobí tvoříte čistotu. Pokud tuto činnost prožíváte do hloubky, vědomi si přítomného okamžiku, může vás také povznášet, stejně jako malování obrazu nebo vytváření nějaké věci. Každý čin je tvůrčí. A zároveň je nositelem energie, pokud si to dokážete uvědomit. Tajemství spočívá v tom, že se člověk soustřeďuje na to, co dělá. Je důležité zabránit představivosti, aby rušila vědomí takovým filmem jako: "Co bychom byli mohli dělat zajímavého, kdybychom nebyli nuceni být zrovna tady!" K čemu je takové snění? Každá věc má svůj čas. Je lépe něco udělat dobře, i když to vypadá, že nemáme o věc velký zájem, než riskovat výčitky a muset začít znovu. ((užší zrcadlo, příkl.)) Neodmítat životní lekce - školní docházka je povinná! Vím, jak velice reálné je všechno, co vám tu říkám. Sama jsem to vyzkoušela... z donucení! Byla jsem přesvědčená feministka. Mamince se nikdy nepodařilo dostat mě k vaření nebo přišívání knoflíků. Tím bych se byla cítila hrubě zneuctěna! Dokonce, když jsem čekala své první dítě, byla jsem předem rozhodnuta dát ho do jeslí, protože jsem v žádném případě nechtěla být jednou z těch "žen v domácnosti, které marní svůj život mezi kastroly a praním prádla!" "Nejlepší" věc, která se mi mohla stát, když jsem byla ve třetím měsíci těhotenství, přišla ve formě vozu, jenž dostal smyk na
tenké vrstvě schválně čerstvě napadaného sněhu a pečlivě si na mě namířil v liduprázdné ulici. Ocitla jsem se v nemocnici s několika zlomeninami a mnohočetným zraněním lebky. Já, která prakticky žila jen svou mozkovou činností a neuměla nic "manuálního", jsem teď nemohla ani číst, aniž by to nebylo vykoupeno krutými bolestmi hlavy. Totéž při poslechu televize nebo rádia. Ke všemu jsem byla několik měsíců připoutána na lůžko, v podstatě až do narození dítěte. Co byste chtěli v podobné situaci? Dosud jsem se nikdy v životě nenudila, ale tentokrát jsem po prvních čtrnácti dnech hluboké nudy byla ochotna dělat cokoli. Takže když mi navrhli - nesměle (znali mě) - abych začala plést výbavičku, přijala jsem skoro s nadšením něco, z čeho bych ještě docela nedávno měla husí kůži! Naučila jsem se dokonce háčkovat a základy šití... a shledala jsem, že může být velmi zajímavé popustit uzdu své fantazie při vytváření oděvů. A naučila jsem se ještě hodně užitečných věcí za další čtyři roky, které následovaly. Byla jsem tehdy prostě "žena v domácnosti", velmi spokojená se svým postavením, zcela pohroužena do objevování tisíce nečekaných bohatství v rámci prostých každodenních prací. Nebylo nic nádhernějšího než "být u toho" a přijímat den za dnem i ten nejmenší pokrok malého človíčka! Nemluvě o tom, že jsem musela prakticky přehodnotit všechny své pohledy na život... čehož vůbec nelituji! Naučila jsem se prožívat intenzivně každou minutu života a brát ji jako dar. A ve dnech, kdy mě ovládne lenost, cítím večer takovou hořkost a zbytečnost, že vůbec nemám chuť zažít to následujícího dne znova. ((konec užšího zrc.)) Pěstování schopnosti o všechno se zajímat Všechno může být zajímavé, pokud o tom něco víme. Nechávají vás chladnými římské ruiny? Kdyby se vám poštěstilo mít přítele, který se o ně zajímá, jeho povídání by ve vás rychle vzbudilo zájem, jen co byste se uvolili ochotně ho vyslechnout. Dráždí vás housle? Dejte si tu práci a přečtěte si nějakou knihu o jejich historii. Jak se vyrábějí nebo jak je těžké pro houslisty dostat ze svého nástroje to nejlepší. Pak si poslechněte nějaký houslový koncert. Budete-li už něco vědět o technice hry na housle, probudí se ve vás zájem a pravděpodobně změníte názor! Může se vám to zdát neuvěřitelné. Avšak, každý, kdo to na vlastní kůži zkusil, to může potvrdit. Takže do práce! Pěstujte svůj zájem o to, co máte udělat, naučte se řádu, metodě a přesnosti. Dodržujte dynamicky vámi stanovený program dne a pružně, ale s dostatečnou rozhodností, se přizpůsobujte novým okolnostem. Připojíte se tak k lidem, kteří místo aby netečně čekali na štěstí (a stěžovali si, že nepřichází) - začnou ho sami hledat ... a tím ho naleznou! Důležitá je přesnost a neodkládání věcí
Začněte od začátku, jděte vpřed krok za krokem. Především si zvykněte být přesní. Vstávejte v určitou hodinu, choďte včas do práce, nezmeškejte žádnou schůzku. Dokažte sami sobě, že jste schopni necouvat před nepříjemnými věcmi, že je nějakým způsobem musíte překonat. Přijměte výzvu a udělejte všechno bez prodlení, v danou chvíli. Je to snadnější, než si myslíte. Většina lidí, jakmile se jednou dá na tuto cestu, pustí se po ní dál. Mnozí pak dokonce sami vyhledávají situace, před kterými dříve utíkali, aby posílili své vítězství nad sebou. Buďte tedy vždycky přesní a nikdy nenechávejte na později, co můžete udělat hned. Slova: "Udělám to teď!" uchovávejte v mysli během celého dne a v souladu s nimi jednejte, ať už půjde o jídlo, odpočinek nebo o práci. Naučíte se tak udělat každou věc pořádně a v pravý čas. Proměňte tyto rady v činy: Udělejte to hned! ((rámeček str.75)) Test Umíte se kontrolovat? Je užitečné umět ovládat svou vznětlivost a své emoce. Jednak abychom chránili své zdraví, jednak také abychom zachovali správné vztahy s ostatními. Vžijte se do popsaných osob. Představte si své reakce. Ze tří možností vyberte tu, která se blíží vašemu obvyklému jednání. 1. Stojíte už dvě hodiny ve frontě u přepážky na úřadě. Někdo přijde a snaží se všechny předběhnout. Jak zareagujete? a/ Rozčílíte se a donutíte ho, aby si stoupl do fronty. b/ Nereagujete, protože jste už skoro na řadě. c/ Zdvořile ho požádáte, aby čekal jako ostatní. Vysvětlíte, že už tu stojíte dvě hodiny a že mu nemíníte postoupit své místo, pokud nemá pádný důvod. 2. Jak se chováte během přátelské rozepře týkající se něčeho ožehavého (sport, politika atd.)? a/ Posloucháte ostatní a snažíte se říct své, ale klidně, protože nechcete pokazit celý večer. b/ Pokud někteří jiní nejsou stejného názoru jako vy, zneklidníte, a dokonce jste schopen se rozčílit nad jejich tvrdohlavostí. c/ Raději jen v koutku posloucháte jako obvykle. 3. Někdo z přátel se s na vás obrací jedině tehdy, když si chce postěžovat. Co mu odpovíte? a/ Že už máte dost svých problémů a byste byli raději, aby vás nechal na pokoji. b/ Že se na věci může podívat i jinak a využít přátele, aby si
ulevil nebo na chvíli zapomněl na své problémy, což je nejlepší způsob, jak je později vyřešit. c/ Že přátelé jsou tu od toho, aby se na ně v takových případech obracel, a budete se snažit ho uklidnit. 4. Dáváte si někde kávu a váš soused na vás naráz převrhne obsah své sklenice. Co uděláte? a/ Řeknete mu: "Podívejte, co jste udělal! Nemohl jste dávat pozor?" b/ Rozzlobilo vás to, ale přijmete jeho omluvu, protože víte, že to neudělal schválně. c/ Rovnou ho osočíte. Spočítejte si výsledek podle následujících údajů: 1/ a - 1, b - 3, c - 2, 2/ a - 2, b - 1, c - 3, 3/ a - 1, b - 2, c - 3, 4/ a - 2, b - 3, c - 1. Od 10 do 12 bodů: Ovládáte se až příliš, takže budete mít co dělat, abyste se zbavili vnitřního napětí. Možná na věci příliš rezignujete? Od 5 do 9 bodů: Dokazujete, že jste dostatečně vyrovnaní a schopni správně se ovládat. Umíte reagovat v případě nutnosti. Od 1 do 4 bodů: Pro svůj sklon k hádkám a podrážděnosti rychle nad sebou ztrácíte kontrolu. Není to příliš dobré pro vaše okolí! (Test vychází z testu Luisy Francheschiniové, z knihy Nové psychotechnické testy, nakladatelství De Vecchi.) (( konec rámečku str.77)) 4 - Kontrola vlastních emocí a vznětlivosti Je velmi důležité naučit se ovládat, vyhýbat se vznětlivému jednání a všem nekontrolovaným projevům. Kvůli nim má nakonec nesmělý člověk strach sám ze sebe a ze svých fyziologických reakcí (červenání, blednutí, třes, zrychlení srdečního tepu nebo lapání po dechu) i citových reakcí (náhlý hněv, neobratnost, koktání nebo zmatení myšlenek). Sebeovládání se lze naučit. Pokud víte, z čeho máte strach, často tento strach rychle vymizí. Je totiž živen především představami, "bujnou fantazií", která nesmělým lidem páchá tolik škody. Čas k úvaze, než začneme jednat Poslechnout náhlý popud znamená, že se vzdáváme možnosti výběru pasivně odpovídáme na instinktivní tlaky. Je naprosto jasné, že na přemýšlení potřebujeme klid, abychom mohli zvážit rozhodnutí a vyvodit z něho důsledky, než se do věci pustíme. Avšak nesmělý
člověk se v přesvědčení, že je stejně odsouzen k neúspěchu, občas rozhodne "skočit do vody", zkusit něco nového. Ovšem, když znovu dopadne velice špatně, dospěje k závěru, že štěstí přeje jen odvážným, což není jeho případ. Takže se znovu dá do přemílání svých nedostatků a začne si slibovat, že tentokrát "už se do takové věci nebude vůbec pouštět!" Úplně přitom samozřejmě zapomene, že kdyby si předem vyhradil trochu času k přemýšlení, k rozvážení, jak činnost vykonat, srovnal ji s podobnou záležitostí, jakou už dříve prožil, a vzal si z toho ponaučení, jistě se mohl vyhnout nezdaru. Je pravda, že nejčastěji se dopouštějí impulzivního a nerozmyšleného jednání ti, kterým obvykle činí velké potíže se o něčem rozhodnout. Protože nejsou schopni zvolit taktiku zápasu, volí raději náhodu, aby nemuseli o nic usilovat. Poslední problém spočívá také na nedostatku soudnosti, schopnosti analyzovat a ovládat své myšlenky, což má za následek mylný dojem, že nelze rozpoznat vhodné rozhodnutí. !! Naučit se kontrolovat své emoce Vzrušivý člověk je "jedinec, jehož vazomotorické reakce na vnější vzrušivé podněty jsou přehnané v intenzitě a trvání" (Jagot, L'éducation de la parole). Určité poruchy fyziologické povahy, které pociťuje, jen zvyšují ztrátu sebejistoty, což vede rovnou k nesmělosti. Dokonce sám Bonaparte se chvěl strachy v přítomnosti žen, zatímco na bitevním poli byl naprosto chladnokrevný a duchapřítomný. S trochou trpělivosti však lze všechny formy vzrušivosti změnit. Především je třeba nabýt přesvědčení, že nejde o žádný neduh, ale právě naopak. Emotivní lidé jsou obvykle nadprůměrně citliví a tato vlastnost jim může velmi dobře otevřít mnohé dveře, zavřené těm, které nic nedojímá. Jejich inteligence je mnohem větší, často nadprůměrná a umělecké sklony jim dávají možnosti vyjádření, čímž dovolují kompenzovat nevýhody plynoucí z přecitlivělosti. Vůbec nejde o to, aby byla potlačena. Jednoduše je třeba naučit se ji ovládnout tak, aby byla vždycky podřazena vyšší psychice. Jedině tak budou takoví lidé schopni v případě potřeby dosáhnout klidu a vyrovnanosti. Hledání vnitřního klidu vyžaduje postupnou a metodickou kultivaci. Je třeba dospět k postupnému nahrazování impulzivnosti rozvažováním a přemýšlením. Nedovolit, aby se podvědomí nechalo lehce strhnout sebemenším citovým šokem. !! Neustálá kontrola mimovolných pohybů V rámci sebekontroly je ještě velmi důležité mít na zřeteli své mimovolné pohyby. Impulzivní jedinci se totiž nechají sami sebou unést. Jejich pohyby a výraz obličeje odhalí každý jejich záměr, což jim příliš neprospívá. Je tedy třeba uvědomit si všechny své i drobné běžné pohyby, jako
je například otevírání dveří nebo šněrování bot. Pokud jste svědomitě prováděli druhé cvičení, týkající se rozšiřování vědomí (viz strana XXX54), jistě jste si všimli, že už si uvědomujete mnohem víc své každodenní pohyby, od nichž jste předtím zcela odpoutali pozornost, prakticky od dětství, kdy jste se je naučili dělat. ((rámeček str.79)) Cvičení Rozvíjejte vědomé provádění pohybů Nové cvičení této kapitoly je ve skutečnosti pokračováním předchozího. Zvyknete si přiřazovat nový druh povědomí svým mimovolným pohybům, abyste si je mohli ověřit. Třebaže většina z nich je správná, mnohé by se jistě daly upravit, zjednodušit... nebo potlačit, především tiky. Zkuste si tedy po určitý čas opravdu uvědomovat celou tu šíři pohybů, které váš mozek uvádí nádherně v soulad. Dovolují vám kdykoli a aniž byste na to museli myslet například otevřít dveře. Vnímejte, jak se vaše svaly a šlachy stahují, a pak zkuste co možná nejlépe harmonicky sladit pohyby. Nechte ruku pěkně uvolněnou, prostou jakéhokoli napětí, ať už nemusíte zbytečně ztrácet nervovou energii. Je samozřejmé, že nemůžete provádět toto cvičení po celý den. To by vám zabralo příliš času. Ale dělejte ho pravidelně nejméně jednou denně. Učte se vykonávat pohyby správně, přesně a harmonicky. Budou se pak příznivě odrážet ve vaší psychice a postupně do ní vnesou víc klidu, pružnosti i harmonie. Podaří se vám tak pomalu od základů přetvořit své mimovolné projevy, fyzické i mentální. Tento zásah bude blahodárný pro kontrolu vaší vznětlivost a emotivnosti. Dělejte toto cvičení vytrvale. Nejenom, že si vypěstujete ladné pohyby, ale budete svými vlastními pány a budete schopni usměrňovat každé své citové pohnutí. Bude to veliké vítězství, snadno dosažitelné, pokud se ihned pustíte do práce. Pro začátek si uvědomte mechanismy použité právě při čtení těchto řádků. Vnímejte pohyby svých očí, jak sledují směr zleva doprava, zastavují se, vracejí se zpět, dělají krátké skoky vpřed... Zkuste teď tyto roztříštěné pohyby, které vám ve skutečnosti v četbě překážejí, upravit. Pomalu, ale přesně a pečlivě, veďte svůj pohled po tomto řádku. Zarazili jste se na nějakém slově? Nenechte se odradit, pokračujte. Naučte se vlastní vůlí kontrolovat svalové stahy, které řídí vaše oční bulvy. S tímto cvičením můžete podstatně vylepšit svou četbu. Podaří se vám číst mnohem rychleji. Budete vstřebávat obsah lépe a s menší námahou. Jde vlastně o základní cvičení metody "rychlého čtení". Toto cvičení lze aplikovat na všechny druhy pohybů, jejichž jedinou kontrolou je obvykle zvyk. Brzy přinese své ovoce. Tak
tedy do práce! ((konec rámečku str.80)) 5 - Osvojení chladnokrevného jednání Jednáme-li chladnokrevně, máme možnost posuzovat věci a události zdravě, aniž bychom se nechali unášet nějakou emocí (hněvem, neuváženým nadšením...), nebo zastrašit těžkými či nečekanými okolnostmi. Chladnokrevnost dovoluje, díky dokonalému ovládání pohybů, myšlenek i emocí, udělat a uvést v praxi vhodné rozhodnutí téměř okamžitě. Ke chladnokrevnému jednání vám v případě nutnosti pomůže obvyklý postoj vnitřního klidu, sebeovládání a uvolnění. !! Naučme se relaxovat - "myšlenkové ticho" !! Teprve když jsme se naučili pravidelně kontrolovat své emoce a sklony k vznětlivosti, můžeme očekávat, že se nám podaří zachovat v případě nutnosti chladnou hlavu. ((rámeček str.81)) Cvičení Koncentrace Můžete se v ní cvičit tak, že soustředíte po několik okamžiků denně všechny své síly k odpočinku, aniž byste jimi plýtvali. Nejprve odtrhněte své vědomí od vnějšího světa. Pak zkuste přerušit obvyklý tok svých myšlenek, uvolněte všechny svaly tak, abyste dosáhli co nejúplnějšího zklidnění mysli i těla. Potom soustřeďte mysl na jedinou myšlenku a snažte se ji udržet v dosahu svého vědomí po několik minut. ((konec rámečku str.81)) Provádí-li se toto cvičení ráno po probuzení, člověk se dostanete do výborné formy a je pak schopen čelit novému dni s klidem. Lze ho doporučit všem, kdo mívají problémy zachovat za různých okolností klid. Odstranění přílišné přepjatosti Postihuje často nesmělé lidí, kteří se snaží proti svým obvyklým blokům něco dělat, ale nelze přehánět. Zachováte-li chladnou hlavu, budete umět kontrolovat přepjaté myšlenky i pohyby. Střídmost slov a pohybů nedovolí, aby vaše dojmy vypluly na povrch. V každé situaci si zachováte určitou nestrannost a duševní rovnováhu, příznačnou pro vyrovnaného člověka. Nejde o to, abyste potlačovali pocity radosti nebo zlosti. Jenom je třeba naučit se je udržovat v rozumných mezích, nedovolit jim, aby nabraly přehnaných rozměrů vzhledem k jejich původu. V podstatě se učíte být čestní sami k sobě a odmítáte hrát
jakoukoli melodramatickou scénu. 6 - Pěstování duchapřítomnosti Tato schopnost nesmělým lidem většinou chybí. Když se ocitnou v přítomnosti osoby, která na ně působí nepříznivě, marně hledají slova, mohou se zakoktat, náhle jsou neobratní v pohybech, slyšíte, jak jim z úst vychází nevhodná odpověď a k dovršení všeho cítí, jak se červenají! Jejich jediným přáním v této chvíli je zmizet s povrchu zemského. Pokud k patříte k takovým lidem a budete se v životě řídit radami uvedenými o něco výše, podaří se vám dosáhnout určité chladnokrevnosti. Celý den se soustřeďte na to, abyste nijak nedávali najevo pociťované smyslové dojmy. Nesmíte nadskočit při náhlém hluku; pokud se zraníte, snažte se ošetřit, aniž byste něco dali najevo, atd. Zachovejte chladnou hlavu také v něčí přítomnosti, ať už k vám dotyčný promluví jakýmkoli tónem. Brzy s údivem zjistíte, že vás přítomnost lidí, jejich slova i postoje zasahují mnohem méně než dřív. Znamená to, že jste v sobě začali pěstovat duchapřítomnost! Procvičování a pěstování "psychických sil" Pokračujte ve svém úsilí tím, že se bez váhání a pokaždé, kdy to jen půjde, s odhodláním setkáte s osobou, v jejíž přítomnosti se cítíte velmi špatně. Důležité je rozebrat důvody svých rozpaků ještě před setkáním s ní. Ať jsou jakékoli, jsou mnohem nicotnější, než se zdá, a vy to víte. Představujte si, že stojíte před onou osobou, jste v pohodě, vyjadřujete se přiměřeně a klidně říkáte, co máte na srdci. Pokud ji to rozhorlí, zůstanete klidní a trpěliví. Od této chvíle řídíte hru vy. Během rozhovoru se snažte zachovat chladnokrevnost, vyjadřovat se klidně a až do konce neustupovat ze svého postoje. Váš "bývalý protivník" ihned vycítí rozdíl a pokusí se vás, možná naposledy, vyvést z míry. I když máte dojem, že prohrajete, nenechte to na sobě znát. Tato z vaší strany nečekaná reakce ho přivede do rozpaků a během příštího setkání budete mít před sebou pravděpodobně někoho, kdo jedná uváženěji. Vy sami se budete cítit silnější a vítězství bude na dosah. Uvolnění a schopnost přizpůsobit se situaci Pomalu se budete cítit mnohem víc v pohodě, méně křečovitě. Budete umět vybrat si s rozvahou, charakteristickou pro duchapřítomnost, to nejlepší z nečekaných okolností a událostí. Výsledkem vaší snahy bude schopnost vhodně se přizpůsobit každé nečekané situaci. Prostě budete vědět, co máte říkat a co ne a ... jak nezajít příliš daleko. Abyste mohli rozvíjet tuto schopnost, cvičte se v rychlém
objevování výhod a nevýhod určitého postoje. Tak budete moci správně posoudit, co se hodí dělat a říkat a co ne. Naučíte se tak vyhnout pověstným "botám", z nichž máte strach, a budete si umět získat sympatie díky svému harmonickému postoji, v němž nechybí takt. Opravdu to můžete udělat, už jste skoro u cíle! 7 - Zvládání trémy Tréma je těžká krize nesmělého člověka. Všichni, kdo se z důvodu profese nebo příležitostně musí objevit před veřejností, pociťují více méně charakteristickým způsobem tuto úzkost skoro fatálně. Jsou různé druhy trémy: tréma umělců, přednášejících, vyučujících, účastníků zkoušek atd. Prvním předpokladem pro účinné rozvinutí procesů dovolujících bojovat s přílivem trémy (kterou jsme někdy v životě pocítili všichni), je koncentrovat pozornost (viz pátá část této kapitoly). Dále si můžete vybrat techniku, která vám nejlépe vyhovuje. Praktické rady pro případ trémy * Jakmile se vás zmocní tréma, snažte se uvolnit. Dýchejte pomalu a zhluboka, soustřeďte své myšlenky na rytmus srdce a říkejte si v duchu: "Jsem klidný a ovládám se, můj srdeční tep se pomalu upravuje, zaplavuje mě klid." * Ve všech případech vám hluboké dýchání - prováděné tak, že soustředíte veškerou svou mysl výlučně na tento akt - pomůže rychle dospět k nezbytnému klidu v situacích, kdy musíte čelit prudkým emocím. * Nahání vám strach nějaká událost, které budete muset čelit v nejbližší době (například máte zítra zkoušku nebo důležité setkání atd.)? Uložte si nějakou přesně vymezenou práci tak, aby . vás odvedla na jiné myšlenky. Tím zabráníte své představivosti, že vás bude předem nervově vyčerpávat tím, že bude vykreslovat v těch nejhorších barvách těžkou situaci, již budete muset prožít. * Pokud možno se odeberte na nějakou chvíli někam do klidu. Lehněte si, zavřete oči, uvolněte se, dýchejte zhluboka a pravidelně (provozujte ono plné dýchání, hrudní a břišní, které masíruje střeva, játra i žaludek širokými a pravidelnými pohyby bránice, a vytváří tak stav uvolnění a fyzické pohody, jež předchází duševnímu klidu). Nyní si představte scénu, kterou máte prožít. Sledujte, že všechno probíhá, jak nejlépe to jde... Dopřejte si k tomu trochu času a představte si i radost z úspěchu! * A pokud se vám zatím nedaří opravdu tomu věřit, nezoufejte!
V tom případě si (bez prodlení) představte nejhorší možný scénář a dívejte se na sebe, jak vás nechává vyrovnaným, dokonale se ovládajícím, reagujícím chladnokrevně a duchapřítomně. Pak si rychle znovu představte úspěch. Prožijte si tuto scénu do hloubky, abyste se cítili jisti, že skutečně můžete takto v dané situaci jednat. Získáte tím všechny šance na úspěch a také prostředky, jak se bez jakékoli újmy dostat z nezdaru nebo těžkostí, které je vždycky možné předvídat, ale pro které se svět nepřestane točit! Vzpomínám si, co mi vždy opakovala dávná přítelkyně naší rodiny, profesorka filozofie, když jsem jako dítě a pak dospívající dívka myslela, že umřu, jestli nezvládnu zkoušky nebo nějakou těžkou situaci. Říkávala: "V nejhorším případě se ti může stát, že propadneš. No a co? Myslíš, že se tím budeš za dvacet, za deset let, nebo dokonce příští rok zaobírat? To si už jistě na tu věc nebudeš ani pamatovat. V každém případě ti to vůbec nemůže zabránit, abys žila dál!" Posílám teď tuto radu zase vám.Velmi mně pomohla v osobním boji proti nesmělosti. V případě nouze si vzpomeňte na výše zmíněná slova. Pomohou vám vrátit věci tam, kam patří, a dát jim jejich skutečnou důležitost. * Křeč postihuje především solární plexus. Pro uvolnění ho po několik okamžiků pevně masírujte sevřenou pěstí. * Abyste se zbavili nervového a také svalového napětí, provádějte stahování svalů. Začněte od nohou, stáhněte nožní svalstvo, jak to nejvíc půjde, a pak uvolněte. Totéž udělejte se svaly paží tak, že silně stlačíte ruce proti sobě a pak je uvolníte. Pokud jde o tvář, roztáhněte ji co nejsilněji do nuceného úsměvu a uvolněte. Snažte se vždycky udržet napnuté svaly po několik vteřin. Každé cvičení opakujte několikrát. Postupně ucítíte, jak vás zaplavuje příjemný pocit fyzického klidu, což se pochopitelně brzy odrazí v oblasti citové a myšlenkové. !! * Pro uvolnění solárního plexu opět cvičte následujícím způsobem: Dýchejte zhluboka a stůjte při tom hezky zpříma. Soustřeďte se na svůj dech a snažte se na několik okamžiků vyhnat všechny dotěrné myšlenky. Pak položte na solární plexus špičku palce, ukazováčku a prostředníku levé ruky ve tvaru trojúhelníku, špičkou nahoru; každý prst je vzdálen několik centimetrů od druhého, přičemž ukazováček tvoří horní špičku trojúhelníku. Takto uskutečníte takzvanou automagnetizaci, která má okamžitý účinek. * Večer před tím, než budete mít zkoušku, veřejné vystoupení nebo nějakou přednášku atd., můžete zkusit lehkou léčbu homeopatiky: "Gelsemium sempervirens 5CH" "Argentum nitricum 5CH"
Vezměte si tři granule z každé tuby a nechte je rozpustit pod jazykem dvakrát denně. V den zkoušky udělejte totéž. Můžete si i přidat: "Acidum phosphorium composé" tři granule dvakrát denně po několik dní před zkouškou a v den zkoušky. Pokud se vám bude zdát, že máte stažené hrdlo, pocit knedlíku v krku, přidejte: "Ignatia amara 5CH" tři granule denně. Samozřejmě se jedná jen o prozatímní okamžitou pomoc v krajním případě, dříve než se naučíte úplně zvládnout všechny známky nesmělosti. Jak říká jeden můj starý přítel, když posílá k čertu všechny druhy léků, alopatické, homeopatické nebo naturopatické (bylinné odvary a jiné...): "Všechno jsou to šarlatánské prášky, abyste zapomněli na to, že jste sami svými pány i pány všech svých mikrobů a svých pocitů! Naučte se ovládat sami sebe a nebudete muset takové věci užívat..." !! 5 Autosugesce Čtvrtý týden Přechod na pozitivní notu ((??reconditionnement)) - Negativní sugesce - Mechanismy sugesce - Je třeba ovládat sám sebe - Provádění autosugesce - Pozitivní sugesce - Negativní sugesce přicházející z vnějšku - Negativní sugesce pocházející z vašeho nitra 1 - Negativní sugesce Viděli jsme, že v mnohých případech jsou nesmělé reakce způsobeny a prohlubovány právě špatnými myšlenkovými návyky. Stačí, aby vás nějaká osoba jen jednou uvedla do rozpaků, a tréma se vás zmocní pokaždé, když ji potkáte. Přitom se jedná o pouhý následek z vaší strany podvědomé, ale účinné autosugesce. Stačí jediný úzkostlivý člověk, a dobrých deset osob ve skupině ztratí odvahu, ačkoli se před tím v klidu chystaly předstoupit před porotu nebo diváky (herci, umělci...). ((užší zrcad., příkl.) Představte si tu scénu na okamžik se mnou. Náš nesmělý přichází,
bledý, rozechvělý. Ostatní se snaží zachovat klid, být uvolnění, jsou si jisti sami sebou a cítí se připraveni. A v tom přijde on, nervózně přecházející od hloučku k hloučku: "Mám strašlivou trému, podívejte se, jak mám studené ruce! Zapomněl jsem svůj text! Můj Bože, jak tohleto dopadne? Jak to děláte, že jste tak klidní? Copak nemáte strach? Mě úplně vyschlo v krku, jak budu mluvit?...". Sugesce smůly, zapomínání, rozechvělost a podobné projevy se nikdy neminou svého cíle. Můžete si být jisti, že nejdéle na čtvrt hodinky se bude v místnosti rozprostírat atmosféra úzkosti, které neuniknou ani ti nejsebejistější. Tehdy třeba i dobrý žák propadne u zkoušky, protože v kritické chvíli zapomene všechno, co se naučil. Na druhé straně průměrný žák, který si z trémy nic nedělá (ví totiž, že nemá co ztratit, jelikož je mu k smíchu výsledek, na němž nezapracoval), bude schopen zmobilizovat všechnu svou energii na několik nutných minut nebo hodin... a snad bude mít i úspěch! ((konec užšího zrc.)) Samozřejmě se jedná o negativní sugesce a vaše práce během tohoto čtvrtého týdne bude muset být dvojnásobná. Bude třeba: * si na jedné straně uvědomit všechny negativní sugesce, které k vám přicházejí z vnějšku i z vašeho nitra, abyste se naučili odolat jejich zhoubnému vlivu a nedovolili jim vůbec vzniknout;. * na druhé straně pak začít uvádět do praxe, přesvědčivě a vytrvale, vzorce autosugesce, které si vyberete tak, aby se nejlépe hodily k vašim problémům. !!! 2 - Mechanismy sugesce Mozek působí spolu s nervovým systémem jako orgán ducha a činu. Díky němu jsme spojeni se dvěma světy. Tím, který se nachází mimo nás - s objektivním vnějším světem - a tím, který je v nás - to znamená se světem myšlenky, vědomí, podvědomí nebo nevědomí.((??)) A svět v nás je bohatý nekonečnými možnostmi, z nichž se nám zatím daří vidět jen část díky současným pracím parapsychologie. Vaše "skryté schopnosti" Je velmi dobře známo, že většina lidí v nejlepším případě využívá pravidelně zhruba jen desetinu mozku. Stěží si umíme představit obrovské možnosti, kterými by vládl člověk, jehož mozkový systém by byl aktivní na sto procent. Nejspíš bychom něčemu takovému nevěřili a považovali ho za zcela výjimečnou bytost, snad z jiné galaxie, nadanou nadpřirozenými schopnostmi, které se nepřisuzují dokonce ani božstvům!
%Podle vědců používá průměrný jedinec jen 6 až 10% svého mozku. Zbytek, který by bylo možné použít, zůstává zatím neprozkoumán. Podle Owena Caskeye, psychologa spolupracujícího s Independent School District v El Pasu, "zaměstnává největší část výuky v rámci školy pouze levou hemisféru". Tato hemisféra pracuje s fakty a myslí logicky, krůček po krůčku, zatímco pravá hemisféra se stará o city, fantazii, představivost, obrazotvornost myšlení a intuici. Bylo by vhodné, kdyby výuka počítala s těmito faktory a přizpůsobila tomu své metody. (Dívky pracují lépe, mohou-li používat pravou hemisféru, chlapci pracují spíše s levou. V každém případě by jak dívky, tak chlapci měli mít možnost využívat výhod nových metod, jež by jim dovolily lépe používat obě mozkové hemisféry. "Pokud se na procesu učení mohou podílet obě hemisféry", říká Dr. Don Schuster, profesor psychologie na Univerzitě státu Iowa, "je učení mnohem snadnější, rychlejší a příjemnější." "Jednou z účinných metod, jak probudit pravou hemisféru, je myslet v obrazech," dodává ještě Dr. Owen Caskey. "Obvykle se učíme myslet pouze slovy, slyšíme v hlavě slova, ale netvoříme obrazy. Avšak zapamatování je mnohem účinnější, pokud si v myšlenkách skládáme obrazy látky, kterou se máme naučit. Tuto činnost můžeme považovat za tvůrčí bdělé snění." Myšlenková obrazotvornost by byla užitečná nejen v procesu intelektuálního učení, ale mohla by také pomáhat při osvojování jakékoli manuální techniky. "Pokud si přejete svůj život zlepšit," tvrdí Dr. Caskey, "vytvářejte myšlenkové obrazy. Představujte si, že si dobře rozumíte se svým partnerem nebo že lépe komunikujete se svým nadřízeným. Pokud si nevytváříte myšlenkové obrazy, bude váš život vždycky tvrdý." (Úryvek z knihy: Emrika Pacluse, Encyklopédie Rodale de vos émotions et de votre santé , Edi Inter.)%% Psychosomatika Pokud jde o křehký, ale velice reálný vztah mezi duchem a mozkem (a tedy celým tělem), nyní už ho věda opravdu uznává a využívá v praxi - z hlediska terapeutického - pod pojmem "psychosomatická medicína" (od slov "soma" = tělo a "psyche" = duch, duše, duševno). V současné době se odborníci ještě mohou omezit jen na rozbor a "vysvětlování" jevů chemického, elektromagnetického nebo vlnového řádu. To, co se opravdu děje ve chvíli, kdy je vibrace proměňována ve vědomou myšlenku (a kdy tedy snad dochází k oné mutaci), je pro nás zatím velkou neznámou. I když tedy z této oblasti zatím tápeme, je třeba nicméně mít ponětí o místě, kde se nachází onen vypínač, který nám dovoluje působit na zmíněný mechanismus tak, abychom mohli upřednostnit, co se nám hodí, a vyrušit, jak nejvíc to půjde, příčiny nesouladů. Ve skutečnosti nevíme o "psyche" nic. Známe jen její nástroje,
kterými jsou nervový systém a mozek. Je třeba si uvědomit, že toto těsné vzájemné působení mozku a ducha, každá myšlenka, cit i podnět, každý duševní úkon má okamžitý vliv na mozkovou hmotu. Účinek je dvojí - mentální i fyzický zároveň. Díky tomuto mechanismu víme (zažili jsme to v běžném životě všichni), že opakovaná myšlenka na určitou věc vyvolává určité pocity. Například pomyslíte-li na svůj oblíbený moučník, vždycky se vám začnou sbíhat sliny a budou působit na váš trávící systém - a občas i na čichové ústrojí, takže dokonce budete v duchu cítit i jeho vůni. Stejně tak pocity v nás vyvolávají myšlenky na to, co už známe. Všichni dobře tyto jevy známe, protože jimi jsou dennodenně spřádány nitky našich životů. Avšak když se začne mluvit o sugesci, zvláště pak o autosugesci, většina lidí nasadí ironický úsměv: "Dobře víme, že tohle všechno je naprosto směšné." Jenže to, co některým připadá jako čistě dětinská záležitost nebo prostoduchá pověrčivost, ve skutečnosti zasahuje nejhlubší a nejtajnější mechanismy člověka. Tyto mechanismy dovolují všem, kdo je vědomě a s rozvahou uvedou v činnost, aby se od základů proměnili a stali postupně takovými, jakými chtějí být. K tomu však nestačí pouze věřit, je třeba pochopit a ujasnit si, jak k čemu dochází. Po onom počátečním poznání, je nutné vědomě a s vůlí na sebe působit. Schopnost ztotožnit se s danými myšlenkami Možná se vám zdá, že jsme nyní náhle na míle vzdáleni našemu tématu, a že tyhle odbočky jsou zbytečné. Tak to není. Nejde jednoduše o to, abyste použili recepty, kterým příliš nevěříte, a mysleli si prostě: "Však uvidíme!" V takovém případě je téměř jisté, že neuvidíte ... nic. Praktické použití vzájemných vztahů tělo-duše je třeba vzít myšlenkami za své, aby se mohlo uskutečnit. Pokud s důvěrou a bez výhrad nepřijmete metodu založenou na mentálních cvičeních (k tomu je třeba ji pojímat tak, že může být účinná), je lépe ji nepoužít. Jestli se o to přece jen pokusíte, dojde ve vás k určitému rozporu mezi tou částí vašeho intelektu, která provádí cvičení s určeným cílem - uspět - a druhou, které se všechno zdá směšné a zcela nehodné vašeho postavení "inteligentní bytosti"! Není-li jednotná psychika, nemůže dojít k rozvoji nových schopností, to je jasné. Právě naopak. Utrpíte nezdar, protože za takových podmínek jednak nevyhnutelně posílíte nedůvěru ke všem podobným metodám, a potom si zablokujete psychiku na myšlence nezdaru a nemožnosti zlepšení. ("Nelze se změnit, člověk je takový, jaký je," atd.) Budete totiž jednat pod vlivem negativních autosugescí, které jsou nebezpečné proto, že jsou podvědomé. !!!
3 - Je třeba ovládat sám sebe Vidíte tedy, že je ve vašem zájmu vtisknout do mozku přijatelné informace, které vám umožní úspěšně použít uvedenou metodu a zvítězit i nad zbylými projevy své nesmělosti, (které jsou nyní už hodně na ústupu, od té doby, co jste jim začali čelit). Budete také moci změnit všechno, co se vám nelíbí a co napomáhalo k tomu, že jste byli nesmělí. Jedná se o: - špatně vyvinutou vůli (na to se společně podíváme v kapitole 6); - nedostatky v paměti; - problémy soustředění; - těžkosti při studiu určitých předmětů; - špatné zdraví, únavu, nespavost; - určité charakterové rysy; - zlozvyky; - působení na rozvoj svých schopností atd. Jsme svobodní lidé, máme svobodnou volbu. Pokud se cítíme otroky, tak jedině otroky sebe samých. To je velmi důležité. Celá naše společnost by se změnila a všichni lidé by se brzy cítili spřízněni, kdyby si každý muž i každá žena na Zemi konečně uvědomili svou vlastní svobodu a byli konečně ochotni plně přijmout sami sebe. Mějme na paměti, že nesmělý člověk si vytvořil celou škálu hodnot, na jejímž základě třídí lidi hned, jak je potká: "Tamten je vysoko postavený, takže mi nahání strach. Pořád se budu bát, že se do mě pustí. Tenhle nebude nic moc. Konečně někdo, kdo bude pode mnou; abych si zkusil dokázat, že i já existuji, tak se budu k němu chovat jako tyran, jako by se asi chovali ti, které jsem umístil nad sebe..." Toto hodnocení probíhá na úrovni podvědomí, ale uvažují tak všichni nesmělí lidé, protože se sami zařazují podle určité logiky založené na zásadním omylu - soutěžení, nerovnost, bažení po moci, pekelný boj o přežití. Nejhorší je, že se ke všemu hluboce ztotožňují s oněmi myšlenkovými obrazy, v nichž si vypodobnili ostatní. Nahlížejí na věci a lidi naprosto zkresleně, a následkem toho také špatně vnímají sami sebe. Jediný způsob, jak docílit správnějšího pohledu na svět, je podívat se na všechno jinak, všechno změnit. ((užší zrcadlo, příkl.)) Msta malého podceňovaného chlapce Na tomto místě se hodí uvést příklad jednoho velmi nesmělého sedmiletého chlapce. Rodina ho tak drtila, že se styděl i sám před sebou. Tak strašně, že se skoro neodvážil mluvit, a také se nikdy nic nenaučil, protože měl strach, že bude nešikovný a že znovu od rodičů uslyší: "Z toho kluka nikdy nic nebude." To se
samozřejmě velmi odráželo na jeho duševním stavu. Ke všemu nerostl, často býval nemocný a jeho nešikovnost byla časem stále patrnější... Měli jsme však možnost tohoto slabého a nevýrazného chlapce několikrát vidět, jak se krutě, chladnokrevně a rafinovaně mstí za svou bezmocnost menším dětem i všem možným dostupným zvířatům, neschopným se bránit (ptáci, myši, hmyz...) Vynechával obvykle jen psy a kočky, ti se mu zdáli příliš nebezpeční. ((konec užšího zrc.)) "Otroci a páni" neboli "hra o moc" Třebaže výše uvedený příklad jde do krajnosti, je takovéto chování velmi příznačné a běžnější, než si v první chvíli myslíme. Ti, kdo útočí na slabší, než jsou sami, ať už fyzickým násilím, nebo jinými zvrácenými prostředky nátlaku - fyzického, mentálního, morálního, nebo dokonce duchovního druhu - ti všichni jsou ve skutečnosti jedinci ztracení uprostřed hierarchie, kterou oni sami pomáhali vytvořit. Jednání takových jedinců naprosto odporuje našemu vrozenému pojetí seberealizace a postavení člověka jako svobodné a odpovědné lidské bytosti, která má stejná práva jako ostatní z bratrského společenství lidí. Rozdíly, projevující se na úrovni rozumových a jiných schopností, v úrovni sociální, ve fyzické kráse atd., by mohly být přirovnány k tomu, že v davu je každý jinak oblečený, s větším či menším vkusem nebo nedbalostí, podle toho, co si kdo vybral pro vyjádření sebe samého. To se však týká pouze povrchu lidské bytosti. Vnitřní hloubku bytosti lze rozpoznat u každého. (Sociální zařazení není ničím jiným než nutným uspořádáním. Mravenci také mají velitele skupin, kteří určují a slaďují činnosti a jsou dělníky uznáváni, protože k tomu mají schopnosti. Ale nezáleží na tom, jestli je to velitel skupiny, nebo dělník, především jde vždycky o mravence. Z našeho hlediska není sociální rozdíl mezi dvěma kategoriemi ani viditelný. Každý jedinec je potřebný, jeden nemůže žít bez druhého a všichni mají právo, aby byli stejně respektováni.) Všechno ostatní je pouhé "divadlo". "Velcí", kteří nic nepochopili, toho mohou využít, aby si osobovali důležitost, kterou nemají. "Malí" se zase snaží promítnout své sny a pocity závisti směrem k "velkým", jimž se podřizují, aby se tak zbavili osobní odpovědnosti. Protože se ničeho neodváží při opakovaném setkání s těmi, kteří "stojí nad nimi", namíří svůj vzdor proti každé autoritě, a to způsobem nerozhodným, dokonale oidipovským, jako by se chtěli "pomstít na tatínkovi", aniž by riskovali přímé střetnutí. Nic z toho není správné. Aby byl člověk opravdu velký, musí umět žít svobodně a odpovědně, což nemá žádnou souvislost ani s bohatstvím, ani s postavením. Občas dojde k takovému spojení. V tom případě má lidstvo naději, že je v určitých oblastech povede člověk, který si je vědom svého úkolu a je hoden důvěry. Víme, že nikdo není otrokem jen proto, že poslouchá zákon svého
pána. V takovém případě by se pán odsoudil do stejného otroctví jako jeho otrok. Přistoupil by totiž na hru sil a jednoduše by byli dva otroci, každý na jiné straně provazu. Nelze všechno brát podle postavení V podniku, kde pracujete, má váš vedoucí má svou roli, ale bez vás by ničeho nedosáhl. Jste jeden pro druhého nezbytní. Znamená to, že byste si měli vzájemně vážit jeden druhého, pokud oba řádně zastáváte své funkce. Pokud je váš nadřízený tyran, je to jeho problém, ne váš. Záleží jen na vás, jestli se necháte jeho tyranií ovlivnit nebo zastrašit. Měli byste toho člověka spíš litovat, protože musí být jistě velmi nešťastný, když dospěl až do takového stupně sebezničení, pro který všechno nenávidí. Prozkoumejte však trošku také sami sebe. Jste si jisti, že si do něho nepromítáte hotové názory, obraz, který vám podsunuli druzí? Některé noviny, někteří odboroví předáci i někteří frustrovaní jedinci odsuzují masově a bez špetky soudnosti každého, kdo vykonává nějaké vedoucí postavení. Systematicky je ztotožňují s autokraty nejhoršího druhu. Představte si, jak byste se chovali vy na místě člověka, kterého se bojíte a zároveň ho nenávidíte. Možná by se některé jeho postoje ve vašich očích vyjasnily. Lépe byste ho pochopili, takže i on by lépe pochopil a ocenil vás. Mohl by mezi vámi vzniknout opravdu lidský vztah bez hádek a mnoha slov, jen kdybyste zbořili tu jedinou bariéru, kterou jste sami vystavěli. V každém případě jste si jistě všimli, že existují třeba prostí dělníci, kteří jsou pány svého života, jsou přirozeně ušlechtilí a nevzdali by se své opravdové svobody, zatímco najdete šéfy, kteří jsou otroky sebe samých i jiných lidí. Ustrašení, nesmělí, ztracení v roli, jíž se nemohou dobře zhostit... Věci vždycky nejsou takové, jaké se zdají být! Je třeba být svobodnou bytostí Buďte svobodným člověkem ne proto, abyste uspokojili všechny své vášně a přání. To byste nebyli svobodni, ale spoutaní tím, co je ve vás nejvíce zvířecího (je mi líto toho termínu, protože je vůči zvířatům nespravedlivý). Buďte svobodní, abyste se cítili na svém místě mezi ostatními lidskými bytostmi a snažte se žít harmonicky přes všechny možné těžkosti. Svým vnitřním postojem ostatně můžete změnit i materiální podmínky své existence, budete-li si umět vždycky zachovat harmonickou vizi a rozpoznávat, co je nezbytné i dobré. Žijte v harmonii s přírodními zákony a zákony řídícími vývoj lidstva. Uvidíte, že překážky pomalu odpadnou samy od sebe. Nestranné posuzování
Hluboce se zamyslete a dejte se vážně do práce, abyste si určili svou vlastní koncepci světa i nejlepší způsob, jak nahlížet na svou roli mezi lidmi, na to, čím byste opravdu chtěli být. Výsledky svých úvah nechávejte nepřetržitě procházet sítem své logiky a rozumu. Tříbení soudnosti Udělejte si vlastní názor Snažte se tříbit si soudnost nestranným pozorováním. Otevřete svůj vnitřní postoj, jak nejvíc to bude možné, směrem ke světu a myšlenkám ostatních, i když se vám mohou zdát na první pohled sebepodivnější. Myslete na to, že v každé věci sídlí částečka pravdy, kterou musíte objevit vy sami. Přestaňte se pořád spoléhat na úsudky druhých, na názory svých bližních. Zpočátku, pokud ještě nejste dost pevní k tomu, abyste se sami vrhali do vody, můžete samozřejmě požádat o radu své známé, kterým důvěřujete a kteří si vám přejí pomoci. Mohou vám sdělit svůj názor, ukázat, kde se jim zdá, že děláte chyby. Důsledně však dbejte na to, abyste nikdy nic "nehltali" bez rozvážení a nepřejímali všechno bez výhrad. Nepomůže vám sebevětší a nejskvělejší vzdělání, pokud si z něho učiníte předmět víry. Budete-li tíhnout k jednostrannosti, vystavujete se nebezpečí, že se vaše soudnost a rozum vzbouří. Jistě, budete moci ten hlas umlčet, ale připravíte se tak o důležitou součást sebe, kterou stejně budete muset jednou zapojit, jinak vám hrozí, že se v životě nedostanete dál. Chápání příčin Snažte se za určitým působením vidět příčiny. Na něco je však přece jen intelekt krátký. Intuice, tato "moudrost srdce", jak ji někteří nazývají, má také co říci. Ale všechno musí být v souladu. A pokud "má srdce své důvody, které rozum nezná", obecně to nebývají dobré důvody, ztotožňujeme-li rozum s "normami", tedy "pevně stanovenými zákony". Všechno na světě má logiku a je na nás, abychom dostatečně rozvíjeli své možnosti a naučili se tak nahlédnout za závoj iluze (ať už vědecké, filozofické nebo přísně lidské) a vidět, jak jsou věci mezi sebou navzájem svázané. ((užší zrcadlo,příklad)). %Alegorie pro dokreslení tohoto jevu Představte si, že by někdo, kdo by byl ukrytý za závěsem, prostrčil prsty ruky skrze otvory nepravidelně rozeseté na látce a libovolným směrem s nimi začal hýbat. Před závěs by pak přivedli nějakou bytost s velmi omezeným zrakovým polem, která by
nic nevěděla o člověku, nevěděla by, co je to ruka ani co jsou to prsty. V první řadě by neviděla závěs, ale myslela by si, že stojí před volným prostorem, protože aby ho viděla, musela by zorným polem zabrat celou šíři scény, na níž se pohybuje. Viděla by pouze samotné prsty pohybující se v prostoru, zdánlivě bez jakéhokoli vzájemného propojení a způsobem, který by její rozum omezený úzkým vnímáním - nemohl vysvětlit. Ona bytost by si tedy mohla nějaké vysvětlení vymyslet. Jenže od určité chvíle by stejně nevěděla, jak věc dál chápat. Také by ji všechny tyto nelogičnostmi mohly uvést do nejistoty a ona by jednoduše mohla popřít všechno, co viděla ("Je to jen halucinace!"), přestože jiné bytosti jejího druhu viděly stejnou věc také ("Je to kolektivní halucinace! - prosté, jednoduché a časté vysvětlení v závěru debat, které nikam nevedou.) Pak by ovšem přišel někdo, kdo by jí vysvětlil, o co opravdu jde. Byla-li by bytost moudrá, přijala by vysvětlení jako pravděpodobné a počkala by, až bude mít důkaz a bude se o tom moci sama přesvědčit a ztotožnit se s vysvětlením. Za tím účelem se vynasnaží rozvinout všechny své schopnosti vnímání, aby nakonec mohla: závěs napřed uvidět, pak si na něj sáhnout, nakonec ho nadzvednout, projít za závěs a poznat logickou a skutečnou příčinu jevu. Může se však také jednat o bytost frustrovanou a domýšlivou, jež systematicky odmítá jakékoli vysvětlení, které sama nevymyslela, v přesvědčení, že všechno lze vysvětlit vědecky. V tomto případě se bude i nadále chovat jako had, který se kouše do vlastního ocasu a nemůže jít dál, dokud nesleví ze svého dětinského postoje. My všichni se nacházíme v této situaci a všichni reagujeme buď jako moudří, nebo pyšní ve svém dětinském chování. Snažme se tedy uvolnit v sobě místo moudrému. Pokud se tak budeme chovat i nadále, ušetří nás to mnoha zklamání a utrpení. Poselstvím utrpení je, abychom připustili, že je moudré přestat jednoho dne zakopávat o pořád stejný kámen, protože nás to zbytečně bolí, a popojít kousek dál na cestě vývoje, kde se nám to už dít nebude.%% ((konec užšího zrc)) 4 - Provádění autosugesce !! Už jsme řekli, že mozek je orgánem ducha. Jeho projevy tedy úzce závisejí na celkovém zdraví a síle mozku a zároveň na stupni vývoje jeho jednotlivých center. Pokud je některý tělesný orgán nebo mozkové centrum slabé či porušené, přirozeně se to odráží na našich mentálních schopnostech a způsobu bytí. Možnosti zlepšování výkonu mozku Vždycky je možné do jisté míry pěstovat určité centrum a zapojit jeho skrytou energii, čímž dojde ke stimulaci ostatních center. Každý může zvyšovat a rozvíjet možnosti svého mozku -
prostřednictvím duševní hygieny, střídmosti, celkové umírněnosti a ovládnutím svých zvyků i způsobů jednání. Autosugesce v rámci smyslových cvičení přispěje v tomto programu k posílení slabých míst a upevnění ostatních. Jedná se o přesnou paralelu toho, co se odehrává na poli fyziologickém. Slabé svaly a nedostatek pružnosti lze také posílit vhodným cvičením. Odrazí se to posléze na celém organismu. Autosugesce není hypnóza Existuje zásadní rozdíl mezi autosugescí a hypnózou, třebaže si je lidé občas pletou. U hypnotizovaného je ochromena schopnost jednat, dostává se do rukou někoho cizího (hypnotizéra). Účinek tedy není nikdy trvalý. Ke všemu se úplně podřizuje vůli někoho jiného, což úplně protiřečí výsledku, kterého chceme dosáhnout nejvyšší seberealizaci rozvojem vlastních schopností a své svobodné volby. Pokud jde o autosugesci, nechává jednotlivci plnou vládu nad jeho schopností jednat. Může tedy směřovat dobrovolně a vědomě k cíli, který si předem vytyčil. Přesto všechno lidé stále považují tuto techniku za něco, čím není. Nemělo by žádnou cenu napnout svaly a říci: "Já chci." To je jenom předráždění nervů, a ne čin svobodné vůle. Takže přejete-li si například přestat kouřit, je zbytečné být v napětí a s úporným výrazem tvrdit: "Už nebudu kouřit!" Návody na sugesci, které tvrdí, že stačí dlouze si v myšlenkách opakovat výslednou formulku, zapomínají na základní prvky celého procesu. Dětinskost a nezdary těchto metod občas uškodily autosugesci jako takové a to je škoda. Potřeba dát svým myšlenkovým obrazům citový obsah Abyste využili onen úžasný prostředek zdokonalování, jakým je autosugesce, stačí zaplnit podvědomí jednoduchými větami, které vystihují, jakými byste sami sebe chtěli mít. Je třeba, aby každá formulace měla citový obsah, který ještě podněcuje zájem. Z toho důvodu musí být myšlenkový obraz sytě barevný. Věty musí být formulovány pozitivně, jasně, rozhodně a podnětně. Cílem je dát vznik předběžnému obrazu toho, co jsme se rozhodli udělat, nebo žádaného výsledku tak, že ho už vidíme v pokročilém stadiu plnění se všemi důsledky. Podvědomí se přizpůsobí příkazům, pokud jsou dávány prostřednictvím autosugestivního kódu prožitého v obrazech. Ve skutečnosti zadrží jen to, co na něj silně zapůsobí. Vliv může mít už pouhý citový obsah a vědomá vůle vstoupí do hry teprve proto, abychom zachovali jistý fyzický i myšlenkový klid během meditace. Mimochodem, pokud se soustředíte příliš svou vůli na to, co chcete dokázat, jdete proti vytyčenému cíli.
Podmíněné probuzení Podobný princip jste si jistě už vyzkoušeli sami při "podmíněném probuzení". Když jste uléhali k spánku, věděli jste, že se na druhý den musíte vzbudit výjimečně velmi brzy ráno, abyste stihli např. vlak nebo letadlo. Ve chvíli usínání si živě představíte všechny nepříjemné pocity spojené se skutečností, že byste se nevzbudili, neslyšeli budík nebo znovu usnuli. Takže druhý den procitnete spontánně v určenou hodinu, obvykle několik vteřin před zazvoněním budíku. Úspěšně jste uplatnili autosugesci se vším, co k ní patří. Vyvolali jste představu a naplnili emocí to, co jste potřebovali mít, třebaže podvědomě. A protože jste neměli v úmyslu provádět autosugesci, spontánně jste se vyhnuli rušivému vlivu, kterým by mohlo být příliš urputné přání. Díky souhrnu všech těchto prvků jste nakonec měli úspěch. !! Nejpříhodnější okamžiky - při usínání a při probouzení Pro autosugesci je tato doba velmi vhodná. Nejlépe se autosugesce provádí před usnutím. Pokud během ní usnete, není to na překážku, protože podvědomí dále pracuje samo. Obzvlášť vhodný ke cvičení je stav vnímání, který předchází spánku. Vaše sugesce se vtisknou hluboko do podvědomí a provedou postupně žádanou změnu. Druhou příhodnou chvílí je probuzení. Je třeba zůstat po něm klidně ležet, nesnažit se měnit polohu a během přemítání vyloučit jakékoli napětí. Snaží se vám myšlenky uniknout a nitro vám zaplavují všemožné cizorodé nápady? Prostě je na chvíli pozorujte, nebuďte podráždění a nepřikládejte jim žádnou důležitost. Především se nenechte rušit myšlenkami, které k vám přicházejí s jediným cílem odvést vaši pozornost! Klidně, ale pevně od nich uhněte vnitřním pohledem a upřete ho na svá cvičení. Nedělejte si starosti s parazitujícími myšlenkami. Nechte je, ať se samy vypaří. Nesnažte se s nimi bojovat, to by je jenom posílilo. Samozřejmě můžete provádět autosugesci v případě potřeby kdykoli během dne. Ale pro tento týden se spokojte s jedním cvičením asi deset minut před spaním a stejně tak při probuzení. Je lépe pracovat pravidelně a vytrvale než si zkusit cvičení pětkrát v jednom dni a pak už v úsilí nepokračovat. %Tvůrčí snění není ztrátou času Většina z nás byla vychována ve víře, že snění je úplnou ztrátou času. "Netvař se tak zasněně, jdi radši něco dělat!" říkali nám rodiče, kteří považovali zahálku za nějaký hřích. "Opravdu jsme dělali chybu," říká Dr. Jerome L. Singer, profesor psychologie na univerzitě v Yale, který velkou část svého života
zasvětil studiu bdělého snění a jeho často málo známým kvalitám. "Všechny výsledky našich bádání potvrzují, že bdělé sny nejenže obohacují život, ale jsou také blahodárné pro tvůrčí myšlení a zároveň i pro fyzické a duševní zdraví. "Vaše obrazotvornost - vaše řízené fantazie - jsou mocným nástrojem pro řešení i těch nejsložitějších problémů."... "Bdělé sny, dodává Dr. James Morgan, poradenský psycholog univerzity na Floridě, často slouží k opakování způsobů chování, které si jednoho dne osvojíme. Já osobně je používám po mnoho let jako odblokovací techniku. Pomáhají lidem setkávat se s vlastním já, poskládat si své cíle i své budoucí plány." (Úryvek z knihy: Emrika Pacluse, Encyklopédie Rodale de vos émotions et de votre santé, Edi Inter.)%% ((cvičení - rámeček str.109)) Cvičení Autosugesce Provádějte dvakrát denně, pravidelně a vytrvale. Postup a) Relaxace a rytmické dýchání - Nejprve se musíte sami uvést do fyzického i psychického klidu. K tomu se uložte nebo se co nejpohodlněji posaďte na klidném místě, kde vás nikdo nebude vyrušit. Začněte se uvolňovat stahováním a uvolňováním svalů, jak bylo popsáno výše. - Pak pomalu a zhluboka dýchejte nosem (to je velmi důležité) a začněte při tom výdechem. Při vydechování vzduchu si představujte, že spolu s ním ze sebe vyháníte všechny nečistoty, fyzické, mentální atd., všechno, co nemáte rádi a čeho se chcete zbavit. Dýchejte lehce, nenásilně, vnímejte přitom, jak se vám svírají žebra, stahuje břicho a tlačí se na bránici. - Potom na několik okamžiků zadržte dech. Nepřetahujte ovšem čas určený k výdechu nebo nádechu ani se nesnažte utvořit rekord. Neprovádíte přece podmořské potápění, ale cvičíte autosugesci! Během onoho krátkého zastavení si představte sami sebe očištěné od všeho, co se vám nelíbí, a pomyslete si: "Jsem klidný a ovládám se!" - Dále nechte vzduch proudit do plic volně a nenásilně. Představte si, že spolu s ním nasáváte životní energii (orientálci zvanou "prána"), která vás obnovuje, oživuje a naplňuje vším, čím si přejete být. Každý vdech vás utváří, každý
výdech omývá od nánosů špatností. Během vdechu si také pomyslete: "Vstupuje do mě klid, síla, sebeovládání, prostupuje mnou rovnováha a harmonie." Znovu zadržte na několik vteřin dech a vnitřním zrakem si představte energii nahromaděnou během vdechu, která vám proniká do krve a do všech vašich buněk. Toto rytmické dýchání opakujte nejméně desetkrát například s pětivteřinovými úseky- pět vteřin výdechu, pět vteřin zadržení dechu, pět vteřin vdechu, pět vteřin zadržení. Takovéto dýchání nejenže rychle nastolí klid a pohodu, ale vede i k úplnému uvolnění, které připravuje podvědomí pro příznivé přijetí sugesce. Upravuje také porušené fyziologické funkce tím, jak masíruje střeva, játra, žaludek a všechny sousední orgány širokými a pravidelnými pohyby bránice. Z toho důvodu je třeba dbát na to, aby dýchání bylo úplné, zároveň hrudní i břišní. !! b) Přeměna zlého v dobré - Po několika okamžicích odpočinku, během kterého se nebudete o nich starat, se jako k mocné a oslnivé síle upněte k přání nebo úsilí něco překonat,. - Potom zhluboka vdechněte a vnukněte si myšlenku: "Vstřebávám moc této síly." - Při zadržení dechu si v myšlenkách zobrazte tuto sílu, která se pevně zakotví do vašeho podvědomí, při výdechu pomyslete: "Teď mám tuto sílu k dispozici, mohu ji použít, abych v sobě rozvinul vlastnosti, které jí odpovídají" (například: sebedůvěru, energii, vůli, duševní sílu...). ((konec rámečku str.111) Jedná se o cvičení, určené k přeměně toho, co chcete překonat použijete při tom energii k vytvoření toho, co si přejete rozvinout. Jde o "mentální Aikido"- k poražení protivníka používáte jeho síly. Mohu vás ubezpečit, že je to velmi účinné. Výsledek se neomezuje pouze na potlačení slabostí nebo sklonů k nim, toto cvičení se snaží je převrátit, přeměnit je v pravý opak, tedy chybějící vlastnost. Je jednodušší rozvinout určitou vlastnost než překonat nedostatek! ((rámeček str.111 dole)) c) Použijte jednu z formulací autosugesce
!!
Místo tohoto cvičení můžete také po uskutečnění relaxace a rytmického dýchání klidně použít hotové formulace, které vám nabídneme o něco níže. Usilujte o jasnou zrakovou představu toho, co si přejete získat. Například, pokud si budete sugerovat: "Cítím se plný duševní
síly, odvahy a důvěry," musíte dát hluboký význam tomu, co říkáte, vložit do toho vlastní city, tedy procítit to a vžít se do nové osobnosti, kterou budete. Můžete si dokonce představit okolnosti, kterých jste se dříve obávali, představit si a vidět se, jak reagujete s jistotou nově získané duchovní síly. Vaše představivost vám bude velkým a blahodárným pomocníkem. Opakujte si sugesci několikrát, pomalu a pečlivě při tom myslete na to, co říkáte. Mechanické drmolení slov by nebylo k ničemu. Je také dobré přání napsat a nosit papír s sebou v kapse, abyste si ho mohli několikrát během dne přečíst. Opakujte formulaci nahlas, se zaujetím a přesvědčivě, pro posílení zapojte všechny své smysly. ( Pozor na to, abyste svá přání vyjadřovali vždycky kladným způsobem, jinak riskujete, že si vaše podvědomí zachová v paměti právě slovo, které jste si přáli "vymazat"! Neříkejte například: "Nemám už z ničeho strach," protože riskujete, že si v sobě zafixujete slovo "strach" a situace se tím zhorší!) Postupem času si sami všimnete, že dobře vybrané věty (vždycky stejné) opravdu ovlivňují váš život. Nebuďte ani příliš uspěchaní, ani nedbalí. Pohlížejte na svůj úspěch s klidem a trpělivě. Je to moc důležité. Pečlivě se vyhněte jakémukoli nevhodnému projevu netrpělivosti nebo nadšení. Oboje by vám ve vašem úsilí překáželo. d) Naprogramujte si den předem Na konci ranního cvičení v klidu proberte svůj denní program. Prožijte si svůj den předem tak, jak byste si ho přáli prožít, určete dopodrobna, co a jak máte udělat. Představte si, že přicházíte včas na smluvené schůzky, zachováváte klid v těžkých situacích, věříte si během celého dne, pouštíte se do všeho, co máte udělat, aniž byste ztráceli čas nebo něco nechávali na zítřek. Všechno, co máte udělat, dělejte "teď". Nikdo vám nenahání strach, všechno, co děláte, děláte dobře. Až dojdete k večeru, budete spokojeni ze svého dne i sami ze sebe, budete relaxovat a využijete svůj volný čas stejně intenzivně, jako jste se věnovali práci. Po skončení této představy (neměla by vám zabrat víc než několik minut) a jasně stanoveném denním programu, se ihned pusťte do díla s pocitem spokojenosti s tím, co sami sobě dokážete. Během dne nezapomeňte na svůj základní příkaz: "To, co mám udělat, udělám hned." ((konec rámečku str.112)) ((rámeček str.113)) Tabulková technika Jedná se o nesmírně účinnou techniku. Dovolí vám vyřešit jakýkoli druh problému, například zbavit se špatného návyku, přestat kouřit atd.
Poté co provedete hlubokou relaxaci, když jste se odebrali na místo, kde mohou mít vaše myšlenky klid (prázdninová pláž, břeh potoka nebo jakékoli místo podle vlastního výběru, které si najdete), představte si dvě tabulky vedle sebe - jednu černou a druhou bílou. Zaznamenejte si na černou tabulku chování, které si přejete změnit. Jako byste psali křídou na tabuli a přitom jasně viděli každé slovo. Podívejte se pak znechuceně a s hněvem na věty, napsané na této tabulce. Pak tabulku rozbijte. Když ji takto zničíte, vymažete ze svého podvědomí svůj špatný zvyk. Napište na bílou tabulku, co byste si přáli rozvinout. Přečtěte si svá slova s pocitem uznání a s potěšením. Představte si radostně svůj cíl, jako byste ho už byli dosáhli. Tuto techniku je třeba mnohokrát opakovat. Stručně řečeno, chcete-li vyřešit problém pomocí tabulkové techniky, jsou důležité dvě věci: 1. zničení černé tabulky, na které jsou napsány záporné body, jež chcete změnit; 2. představa bílé tabulky s uskutečněnými změnami. ((konec rámečku str.113)) 5 - Pozitivní autosugesce Než začnete provádět autosugesci, musíte si písemně rozhodnout, jaké věty budou pro vás nejvýstižnější a nejlépe se budou hodit na váš případ. Nejlepší jsou takové formulace, které vám "řeknou" nejvíc. Vybírejte je kvůli jejich síle vyjádření a zachovejte až do doby, kdy přinesou své ovoce. Neopouštějte je po pouhých několika dnech. I tak je budete moci vylepšit, pokud najdete jiné, jež se vám budou zdát pro vaše přání výstižnější, ale za předpokladu, že půjde o stejné téma. Je potřeba, abyste si zvykli provádět autosugesci pravidelně dvakrát denně, a to po několik měsíců. Můžete si tak projít všechny své vlastnosti a harmonicky je rozvinout tak, že byste tomu předtím nevěřili. Nejenže si získáte obdiv svého okolí, ale pocítíte ohromnou radost ze života, která vám stonásobně oplatí malé každodenní úsilí, které jste vyvinuli. Tedy odvahu! Zde máte řadu formulací, které můžete použít. Další si můžete sami vymyslet. Důležité je však, aby byl text jasný, přesný, pozitivní a vyjadřoval to, čeho chcete dosáhnout. a - K rozvíjení sebejistoty * Mám odvahu, cítím se silný a jistý svou silou, důvěřuji si. * Moje nesmělost den ode dne pomalu mizí. * Jsem si stále víc jistý sám sebou. * Cítím se klidný a uvolněný. * Cítím, jak moje jistota roste, protože nikdo z lidí nemá důvod mě zastrašovat. * Jsem lidská bytost žijící mezi jinými lidmi, všichni jsme jeden
s druhým solidární a stejně důležití, nikdo nemá důvody na mě zle působit. * Den za dnem získávám víc síly a energie, jsem rozhodný, veselý, energický; žít je nádherné a já chci z života dostat to nejlepší. * Nebojím se odpovědnosti. To, co mám udělat, udělat mohu a udělám to teď. * Vyjadřuji se jasně, slova mi přicházejí na mysl snadno, cítím se velice dobře za všech okolností. * Cítím se teď mnohem lépe, neustále dělám pokroky a práce je pro mě radostí. Chci to dobře zvládnout a zvládnu to dobře. * Mé úspěchy mi dodávají odvahu, jsem hrdý na své výsledky a čekám, že jich bude ještě víc a co nejlepších. * Dělám, co můžu, abych vykonal dobře svou práci, jedině to má smysl. * Za všech okolností zůstávám klidný a ovládám se. b - K rozvíjení sebedůvěry * Důvěřuji si a vůbec se nebojím nést odpovědnost. * Respektuji sám sebe, nejsem schopen žádné podlosti. * Dokážu se soustředit a uvažovat, důvěřuji svému vlastnímu úsudku. * Mám úspěchy a chci je mít i nadále. * Dnešek mi patří, chci ho využít co nejlépe. * Důvěřuji si, jsem rozhodný a ctižádostivý, nebojím se odporu ani námitek. * Chci a mohu být úspěšný, proto si beru poučení ze svých chyb a jsem za to vděčný. * Jsem laskavý a hodný, jsem pořád v dobré náladě a vždycky vidím na druhých to dobré. * Jednám čestně, poctivě, dá se mi důvěřovat, lidé mi ostatně důvěřují. * Svou dobrou náladou, dobrotou a pečlivou prací získávám přátele, vliv a úspěch, mám rád život. * Můj život je užitečný, přináší dobro, lásku, důvěru a úspěch, daří se mi, protože jsem se rozhodl uspět. * Každý den dělám pokroky, stále snadněji překonávám těžkosti, umím se projevit a taky ovládat, všechno se mi daří atd. c - Pro podporování pevnosti a vůle * Jsem pevný a rozhodný, mám silnou vůli. * Jsem vytrvalý, všechno, do čeho se pustím, dotáhnu až do konce. * Všechno, co dělám, dělám dobře, jsem klidný, energický a vytrvalý. * Stávám se tím, čím chci být, jsem to, co chci být. * Cítím se dobře, mám v sobě sílu, jsem pevný a rozhodný. * To, co mám udělat, udělat můžu a udělám to. * Vytrvale, klidně a pevně překonám až do konce všechny těžkosti.
* To, co dělám, dělám, jak nejlépe dovedu, a proto budu úspěšný. * Mám ve věcech řád a výdrž, vždy působím dobrým dojmem. * Všechno jde dobře, protože spím, vstávám, myslím, pracuji a žiji tak, abych uspěl. * Moje vůle se den ze dne posiluje, zůstávám klidný, vím, co chci, a dokážu to atd. ((rámeček str.str.116)) Buďte sami sobě "hrdiny" "Záměr - podnítit důvěru v sebe sama, naučit se vážit si sebe sama. Provádění - dvakrát denně jednu až dvě minuty během jednadvaceti dnů. Zavřete oči a třikrát vydechněte. Buďte sami pro sebe hrdiny. Lehce překonáváte všechny překážky, kterým musíte v životě čelit. Otevřete oči." (Cvičení vybráno z knihy doktora G. Epsteina Visualisation de guérison, nakladatelství Jouvence.) (( konec rámečku str.116)) Pokud se chcete zlepšit v určité oblasti, zaměřte autosugesci na ni. Pomalu se stanete tím, co jste si vsugerovali, to znamená, co jste se naučili si o sobě myslet. Nezapomeňte - žádná křeč, ale uvolněné, pomalé, rytmické dýchání a zraková představa sugescí. Prožijte je intenzivně, s citem a především mějte naprostou víru v jejich účinnost. "Včerejší autosugesce se stává dnešní myšlenkou. Dnešní myšlenka je hnací silou činu. Opakované myšlenky a činy přejdou ve zvyky, které tvoří součást vás samotných. Ve skutečnosti se stanete tím, co si často sami sobě sugerujete." (J. Boisson de la Riviere, La confiance en soi) 6 - Negativní sugesce přicházející zvnějšku Zároveň se cvičením autosugesce se teď musíme pustit do druhého cvičení. Naučí nás ochraně před mnoha destruktivními sugescemi, jimiž nás bombarduje naše okolí. Budeme pak vůči nim naprosto odolní. Brzo sami uznáte, jak je cvičení užitečné a účinné. Mějte však na zřeteli všechny tyto rady stále! Neříkejte: "Podívám se na ně později." Udělejte to teď. ((rámeček str.117)) Cvičení Nepřipusťte vnější negativní sugesce
Pro začátek nikomu neříkejte, že jste se rozhodli překonat svou nesmělost. Nemluvte ani v náznacích o svých cvičeních. Zákonitě by se vašem okolí našel někdo, kdo by se vám poškleboval, vysmíval a říkal s výrazem ochranitele: "Podívej, ty jsi byl vždycky nesmělý! Lidskou povahu jen tak lehce nezměníš! Jenom ztrácíš čas, s takovými hloupostmi nikam nedojdeš..." ((konec rámečku str.117)) Všimněte se, že tyto věty obsahují nejméně čtyři silné negativní sugesce, které mohou mít velký emotivní účinek. Mohly by vás bolestně zasáhnout, protože se teprve uzdravujete a jste ještě slabí. Buďte opatrní! Riskujete, že vám něco podobného řeknou i členové vlastní rodiny, zvláště ti, kteří sami nemají dost vůle ani k pouhému přání se zlepšit. Protože nemají stejnou odvahu jako vy, kteří jste se do této práce vážně pustili, udělají ve strachu, že by jim váš úspěch potvrdil jejich chybu, všechno pro to, aby vás odradili. Z toho důvodu vám budou dávat nejrůznější příklady o svých známých: "Ty neuděláš nic, aby ses změnil, jasně! Podívej X ..., on (nebo ona), ti měli dost energie, aby se úplně změnili a stali jiným člověkem..." Říkat, že "se nezměníte", je velmi snadné. Vy sami teď víte nejlíp, že se od vás ani tolik energie nežádá, že cvičení jsou snadná a obohacující skoro od prvního dne, kdy jste se jim začali věnovat. Ale ani toto jim zatím neříkejte. Vychutnávejte si svůj úspěch, pochvaly, které jsou vám adresovány. Opravdu si je zasloužíte a také vás podněcují k tomu, abyste na sobě co nejlépe pracovali a dosáhli co možná nejlépe toho, o co usilujete! To, že zachováte tajemství, váš úspěch ještě zhodnotí. Bude se o něm mluvit a to vám výsledně dodá ještě víc odvahy. Zároveň si tím výborně procvičíte sebeovládání. Dokážete si, že se vám opravdu dá důvěřovat, protože jste schopni držet jazyk za zuby. Jediný člověk, kterému se můžete svěřit, by měl být někdo velmi pozitivní a opravdu schopný vám svými radami i povzbuzováním pomoci. Někdo, komu opravdu důvěřujete ... a kdo je této důvěry hoden. Rozvažujte tedy dobře, než se s hlavou sklopenou vydáte někomu na pospas a vzápětí budete litovat. ((rámeček str.118) Abyste se mohli chránit před četnými negativními sugescemi, které vás obklopují, naučte se je napřed rozpoznávat. Za každou cenu se vyhněte návštěvám u jiných nesmělých lidí a všech těch, kdo se vám stále posmívají a brojí proti vašim slabostem. Odjeďte na nějaký čas, bude-li třeba. Mějte odvahu opustit rodinné prostředí a žít nějaký čas sám, pokud máte tu možnost, abyste se co nejvíce vyhnuli kritikám, na které jste ještě velmi citliví. Nemáte-li takovou možnost, řekněte, si přejete být nějaký čas sami, že cítíte potřebu uvažovat, vyjasnit si nějaké věci v sobě
a že tato potřeba samoty nijak nezasáhne lásku k vašim nejbližším. Naopak, chcete udělat všechno pro to, aby byli šťastnější. ((konec rámečku str.119)) Obvykle je toto sdělení přijímáno dosti dobře, pokud si dáte tu práci rozptýlit předem veškeré obavy a oprávněné strachy, že opouštíte ty, na něž se obracíte. Myslete na to, že dokud jste byli ještě nesmělí, často se vám stávalo, že jste se chovali škodolibě a byli jste nešikovní v pohybech i slovech. Vaši přátelé byli na to zvyklí. Hrozí nebezpečí, že budete ještě nějaký čas slýchat negativní sugesce na toto téma. Bude důležité si to uvědomit, aby vás už nemohly zasáhnout. Ostatně brzy už nebudou k ničemu, protože se rychle měníte. A zde je k tomu několik příkladů: ((užší zrcadlo, příklad)) - "Na tohle nesahej, víš, že jsi nešikovný, ještě mi to rozbiješ!!" (Nevšímejte si toho a udělejte, co máte na práci.) - "Nedělej si starosti, půjdu za tím člověkem místo tebe, jsi tak nesmělý, ještě bys udělal nějakou hloupost!" (Stůjte si mile na svém - poděkujte pěkně za nabízenou pomoc - ale trvejte na tom, že onen krok musíte udělat sami.) Přijměte každou výzvu! Co záleží na tom, že se ještě necítíte úplně připraveni. Většina lidí je jako vy a vy budete brzy mnohem lepší než oni. - Pokud má vaše žena, váš muž nebo kdokoli jiný ve zvyku odpovídat za vás, když jste tázáni, zůstaňte klidní, zdvořilí, ale rázně ji (jeho) přerušte a řekněte: "Dovolíš? Raději odpovím sám (sama)." ((konec příkladu)) Především nesmí znít ve vašem hlase ani nejmenší agresivní tón. Pokud jste měli tento špatný zvyk, do jisté míry vás uspokojoval, neboť vám pomáhal ulevit si od vlastní odpovědnosti. Teď nezbývá než vydržet některé z následků vzniklých z vašeho předchozího postoje. Žádná agresivita ale rozhodnost! Je velmi pravděpodobné, že po dvou minutách vám zase vezmou slovo. Zachovejte trpělivost! Pokud víckrát a pokaždé, když k tomu bude příležitost, potvrdíte svou vůli nedávat nikomu možnost vyjadřovat se za vás, starý zvyk bude brzy překonán. Hlavně se sami před sebou neomlouvejte, že se vyjadřujete špatně a jiní lépe. To je normální, oni jsou na to zvyklí, vy ne. Je na váš řada, abyste to vyzkoušeli. Pokud jde o mnohé výkřiky typu: "To není možné, tak nesmělý, ustrašený, nešikovný, uzavřený..." a to už neuvádím další, spokojte se s tím, že je necháte odplynout a nebudete se snažit o nich přít. Nechte za sebe mluvit své činy a postoje, to je mnohem vhodnější. A pokud ve chvíli, kdy budete mít před sebou nesnadný rozhovor, přednášku nebo jakoukoli jinou, pro nesmělého člověka choulostivou situaci, přijdou za vámi vaši přátelé a v dobrém úmyslu, se soucitným výrazem a s otázkou: "Tak co, jde to?" (pod
čímž se myslí, že by to také nemuselo jít!) a s dodáním: "Uvidíš, že to dopadne mnohem lépe, než si myslíš" (v tom je zahrnuto, že vy si o tom nemyslíte nic dobrého... a oni už vůbec ne!) ..., nevěnujte takovým řečem žádnou pozornost. Odpovězte naprosto přirozeně a bez toho, abyste byli vyvedeni z míry: "Samozřejmě, že to jde!" a vzdalte se. Vlastně je to právě ten případ, kdy je vhodné provést rytmické dýchání a malou autosugesci. Pomyslete si: "Podaří se mi to, jsem naprosto klidný, není to zas tak důležité, jak se na první pohled zdá, a pokud to zkazím, nic se neděje! Už se to stalo jiným přede mnou, dokonce i ti největší velikáni někdy utrpěli porážku. Nemám tedy žádný důvod se čehokoli bát ani dělat scény. Jsem úplně uvolněný, protože už nemám proč mít strach. Věřím si, mám jistotu a vím, že do toho, co teď udělám, vložím ze sebe to nejlepší. To je nejdůležitější, protože si nebudu muset dělat žádné výčitky. Ostatně právě z těchto všech důvodů mě má naděje na úspěch nezklame. Všechno tedy probíhá skvěle a život je úžasný!" ((rámeček str.121)) Od této chvíle po sobě necháte sklouznout všechny negativní úvahy, ať přicházejí odkudkoli. Pokud se zdají (nebo jsou) oprávněné, uznejte svou chybu, ale přirozeně, bez panikaření, protože taková věc se může stát každému a vy nejste výjimkou. Díky vašim pozitivním autosugescím se neustále zlepšujete, takže dokážete lépe a lépe dělat to, o co vás žádají. Stále víc a víc se vzdalujete představě, jakou o vás lidé měli. Ona představa nebo obraz sám sebe vymaže, protože teď jste novou osobností, a ta původní obraz nahradí. ((konec rámečku)) 7- Negativní sugesce pocházející z vašeho nitra ((rámeček str.121 uprostřed)) Dávejte také velký pozor na to, abyste se sami vyhnuli jakékoli negativní myšlence. Po celý den si dávejte pozor na okamžiky, kdy myslíte nebo nahlas říkáte negativní věci. ((konec rámečku)) Třetím velkým zákonem tohoto týdne bude: "Hledejte ve všem to dobré." ((rámeček str.121 dole a dále str.122)) Cvičení Hledejte ve všem to dobré Začněte tím, že ho najdete sami v sobě. Ujasněte si, co je ve vás dobré, krásné, bohaté, harmonické, a zvykněte si nepoutat pozornost k tomu, co se vám nelíbí. Přestaňte říkat nebo myslet si (i když shledáváte, že je to pravda): "Jsem unavený, mám toho
nebo onoho dost, nemám dost odvahy, nikdy to nedokážu, je mi zle od žaludku, mám chabé zdraví, nemám dost silnou vůli, jsem líný..." Tento druh tvrzení slouží jako negativní autosugesce a je velmi škodlivý. ((konec rámečku str.122)) Pokud jste nemocní, učiňte nezbytná opatření a uvědomte si, že díky nim budete brzy v pořádku. Je zbytečné, abyste hořekovali nebo si ztěžovali. Taková slabost se pro vás nehodí, okolí by s vámi jednalo jako s dítětem. Ukažte naopak svou vnitřní sílu a berte soucitné fráze, které vám všichni říkají, s humorem. Uzdravíte se rychleji a uberete druhým starosti, které si o vás dělají. Budou si vás pak vážit a obdivovat vás. Ve srovnání s tím potřeba stěžovat si vede jen k minimálnímu uspokojení. Buďte si jisti, že nic neztratíte, když se změníte. Buďte ve vztahu k druhým pozitivní. V každém člověku jsou dobré vlastnosti i chyby. Co vám záleží na chybách, nepřekonáte je stížnostmi, právě naopak. Vaše negativní myšlenky se tím ještě více zesílí a uškodíte jak osobě, která vám naslouchá, tak sobě. Překonejte ve svých obavách i snadnou kritiku, která nic nezmění. Budete se jen cítit nadřazenější způsobem vám nehodným. Ostatně, když kritizujete, sami sebe činíte terčem kritik. Podívejte se na lidi laskavé, hodné, přátelské a všemi vážené nezávisle na titulu, postavení nebo sociálním zařazení. V jejich přítomnosti se každý cítí milován, plný odvahy a v pohodě, protože se nikdy nemusí bát, že by ho soudili. Příležitostně sice mohou vyjádřit svůj názor, pokud jde o váš způsob bytí a jednání, ale vždycky to udělají opravdu jemně, přátelsky a s přáním, abyste byli užiteční a nikdy se necítili uraženi, naopak. Buďte člověkem se hlavou vztyčenou, hodným tohoto jména, člověkem, kterého už nezasáhnou běžné denní trable. Máte úplně jiný, tak zajímavý, úkol. Vnášet radost, štěstí a harmonii všude, kde se budete nacházet. Pollyannina hra neboli ve všech věcech vidět, co je na nich dobré Abyste si to osvojili, proč si nezahrát (třeba i s celou rodinou) výbornou Pollyanninu hru? Tato dívenka je hrdinkou jednoho románového příběhu pro děti autorky F.H. Porterové (Pollyanna aneb hra na spokojenost). Kniha mě velmi upoutala, když mi bylo asi tak deset let a ovlivnila mou vizi světa právě ve věku, kdy názory zapouštějí své kořeny. V nejtěžších chvílích života mi v určitých chvílích vždycky do ucha něco zašeptalo: "Vzpomínáš si na Pollyannu? Snaž se jí trochu podobat!" A tak na závěr této kapitoly i pro rozptýlení vám povím příběh tohoto okouzlujícího dítěte. ((užší zrcadlo, příklad)) Byla dcerou jednoho misionáře, jehož příjmy byly velmi nízké a
stačily sotva tak na holé živobytí. Občas do misie přicházely sudy se starým šatstvem a bezcennými věcmi. Pollyanna pokaždé doufala, že jednoho krásného dne najde v některém ze sudů panenku! Tolik po ní toužila, že její otec poprosil, zda by nebylo možné v příštím ze sudů zaslat nějakou starou panenku, že by to velmi potěšilo jeho dceru. Jaké však bylo jejich zklamání, když v příštím sudu místo panenky našli malé berličky! Otec chtěl děvčátko utěšit a řekl mu: "Buďme šťastni a vděčni za to, že ty berle nepotřebuješ!" Od toho dne začali hrát pravidelně následující hru. Hledali, co by je učinilo šťastnými a vděčnými navzdory nejtruchlivějším okolnostem... a ta hra jim pokaždé přinesla novou dávku optimismu. Začali ji učit i ostatní a také jim hra zpříjemnila život a dodávala sílu překonávat překážky. Pollyannině rodině se dařilo však stále hůř a hůř. Pollyannina matka zemřela, brzy na to i otec. Dívku si vzala na starost stará bohatá, ale zlá a nevstřícná teta, která bydlela ve Vermontu (USA). Navzdory špatnému přijetí i nepříjemnému bydlení, které jí bylo vyhrazeno, dívka neviděla žádnou příčinu, proč by měla být nespokojená, a vyzařovala radost ze života. Svým šarmem si získala na svou stranu služku, zahradníka a časem dokonce i svou svárlivou tetu. Měla dar ve všem vidět krásu. Třebaže na zchátralých stěnách její ponuré mansardy nevisel jediný obrázek, radovala se z vikýře, který vedl do krajiny a byl mnohem krásnější než sebelepší umělecké dílo nějakého malíře. Že neměla nad umyvadlem zrcátko? Tím lépe, protože se nemusela dívat na své pihy, a ještě byla spokojená, že místo nich nemá nějaké bradavice! Rodiče sice neměla, ale mohla se radovat z toho, že jsou u Boha v nebi, a i když oni sami už jí nemohli nic říkat, ona jim ano... Když přišla někdy pozdě, protože se loudala po loukách, a zapomněla na hodinu večeře, poručili jí jít do kuchyně najíst se chleba a napít mléka. Její teta si myslela, že bude trucovat, ale Pollyanna vesele odpovídala: "Ach, teto, mám velikou radost z toho, co mi dáváte, mám moc ráda chleba a mléko!" Zkrátka vždycky si uměla najít a představit, kde je skryto něco dobrého, a uměla být za to vděčná. Nancy, služka, která nenáviděla pondělí, den, kdy se pralo prádlo, začala být veselejší v pondělí ráno víc než v jiné dny, "protože se pralo pouze jediný den v týdnu!" Zahradníkovi, jenž si ztěžoval, že je celý zkroucený revmatismem, odpověděla "že by měl být rád, protože si tak na polovinu zkrátí pohyby při vytrhávání plevele!" Jejím velkým vítězstvím bylo, že si získala jednoho starého mládence, který žil v ústraní v přepychovém zámku. Čím víc ji odmítal, tím více se jím cítila přitahována. Byla smutná, že ho vidí tak nešťastného. Nakonec se jí podařilo po mnoha těžkostech naučit ho onu hru a on se s ní sblížil a adoptoval ji. Největším velkým problémem bylo přesvědčit ho, aby se těšil z toho, že si před časem zlomil pouze jednu nohu. Dívka ho přesvědčila, že by
bylo mnohem horší, kdyby měl tolik nohou jako stonožka a všechny zlomené! Svou dobrotou dokázala vrátit k sobě manžele, kteří se chtěli rozejít. Přenášela radost ze života na všechny, s kým se potkala. Jedna bohatá dáma, která se utápěla ve vzpomínkách na prožitá neštěstí, se díky ní naučila věnovat pozornost bídě ostatních a přispívat trochou radosti do jejich životů. Vnesla tím štěstí i do svého vlastního života. Postupně celé městečko začalo hrát onu hru. Pod jejím vlivem se lidé měnili, nešťastníci se naučili vychutnávat život, nemocní se uzdravovali. Dívka všem dodávala odvahy tak silně, že ji městský lékař předepisoval jako lék: "Ta malá dívenka je lepší než láhev posilujícího sirupu. Jedna dávka Pollyanny vyléčí víc než celá lékárna". Pokud jde o Pollyannu, podařilo se jí obměkčit i tvrdé srdce staré tety. Ta ji pak přestěhovala do hezkého pokojíku ve stejném poschodí, kde bydlela sama. Tak se Pollyanně vrátilo všechno dobro, které rozdávala ostatním. ((konec užšího zrc.)) Takový postoj, jaký měla ke se svým bližním ta malá dívka, bychom mohli a měli zaujímat i my všude, kam až sahá náš vliv. Kdyby alespoň několik lidí na světě takto jednalo, stal by se svět brzy rájem. Takže, naučte se od této chvíle hledat u všeho klady! 6 Vůle %"Měj v životě cíl, a když už ho máš, zapoj pro jeho dosažení veškeré síly svého ducha i svalů, jak nejlépe umíš" CARLYLE%% Pátý týden Neodůvodněný čin - O důležitosti cvičení - Potřeba dýchání nosem - Co je to vůle - Cvičení: neodůvodněný čin - Vůle a představivost: můžete být takoví, jací chcete být - Praktické použití 1 - O důležitosti cvičení
Před tím, než začnete, položte si několik otázek: * Když se pro něco rozhodnete, děláte to pořád? * Dovedete do konce všechno, do čeho se pouštíte? Dokončíte obvykle to, co jste začali? * Myslíte si, že snadno podléháte cizím vlivům? * Stanovili jste si přesné cíle svého života? * Necháte se snadno odradit v případě nezdarů nebo problémů? * Nebo vás spíš těžkosti a překážky dokážou rozhýbat? Slabá a necvičená vůle je vážnou příčinou nedbalosti. Vede k prohrám, nedostatku sebevědomí a k nesmělosti. Vůle působí na představivost, stejně jako představivost ovlivňuje vůli. Řekneme-li si: "Nezmůžu to," budeme opravdu bezmocní. Dostaneme se zde opět k negativní autosugesci, které jsme se chtěli pečlivě vyhnout. Přirozeně že existují lidé obdařeni slabou vůlí a někteří ji téměř nemají. Jenže vůle je "psychická síla", kterou je možné rozvíjet a cvičit. A je důležité, abyste to dělali, protože bez trocha této vlastnosti by z vás byla smutná, bezvýznamná, nevýkonná a naprosto neužitečná bytost. Ovšem vy vůli máte! Jinak byste nedospěli až téměř do dvou třetiny této knihy a nezačali opravdu uskutečňovat své přání nad nesmělostí zvítězit. Ukazuje se, že máte dostačující vůli. To, že jste tak dlouho trpěli nedostatkem sebedůvěry, protože jste se cítili slabí, zranitelní a málo vyzbrojení pro životní boj, jednoduše dokazuje, že jste svou vůli neuměli využít. Cvičení z této knihy, která pravidelně provádíte, vám ostatně už umožnily nepřímo, ale účinně ji rozvinout. Pokud patříte k těm, kterým je opravdu zatěžko začít něco dělat a pokud jste se spokojili jen se čtením rad, které jste tu nalezli, aniž byste je vyzkoušeli v běžném životě, mohu vám doporučit, začněte právě u cvičení z této kapitoly. Až budete mít lépe vycvičenou vůli, budete moci začít číst tuto knihu zase od začátku a použít znovunalezenou vůli k vlastnímu přetvoření. 2 - Potřeba dýchání nosem To, že je důležité dýchat nosem, je třeba zapamatovat si v první řadě, protože se jedná o jeden z nejjednodušších a také nejúčinnějších prostředků, jak docílit pevného zdraví a zároveň přitom rozvíjet své volní vlastnosti. Zvykněte si dýchat stále nosem, se zavřenými ústy, třebaže vás to na začátku bude stát trochu úsilí. Aby spánek byl opravdu osvěžující, je nutné mít ústa zavřená. Tím se vyhnete pocitu únavy při probuzení... a také chrápání, za což vám bude váš protějšek velmi vděčný! Možná vám bude nějaký čas trvat, než překonáte své dřívější
zvyky. V podstatě se však nový automatismus vytvoří během několika týdnů. Zvířata takto dýchají instinktivně a lidé primitivních kmenů tak činí přirozeně, což blahodárně působí na jejich zdraví. Vzduch se při průchodu nosem ohřívá a zbavuje nečistot. Přijímáme ho také v mnohem větší míře, což prospívá celému organismu. Podle některých autorů takovéto dýchání zvyšuje vitalitu, ochraňuje od nemocí, vede k pevnému i oduševnělému rozhodování, vytrvalosti a silné vůli. To už za pokus stojí! ((rámeček str.129)) Dechová cvičení Ve skutečnosti jen málo lidí umí správně dýchat a ještě méně dynamizujícím způsobem. Vytvořte si tedy návyk provádět některá dechová cvičení víckrát za den u otevřeného okna. Především se do dechu "nenuťte". Začněte si jednoduše své dýchací pohyby uvědomovat. Vnímejte, jak se vám rozpíná hrudní koš a bránice klesá. Prociťujte průchod vzduchu nosem. Vzduch vchází a odchází bez napětí, přirozeně. Brzy poznáte, že se dech sám prodlužuje a vy se uvolňujete. Až se váš dech stane širším a nenuceným, budete moci začít provádět cvičení hlubokého a rytmického dýchání. Dělejte je tak, abyste přitom, jak nejvíc to půjde, vyprázdnili své plíce. Během celého cvičení mějte ústa zavřená. Následující cvičení se dělá na čtyři doby - vdech, zadržení dechu, výdech, zadržení. Opakuji nenuceně! Stanovte si rytmus, který můžete dodržet nenásilně, aniž abyste se cítili udýchaní. Například: 1. Nadechujte zvolna, neslyšně, počítejte přitom do čtyř. 2. Zadržte dech a počítejte do dvou. 3. Vypouštějte dech jemně, pomalu a tiše nosem, počítejte pokud možno do osmi (výdech je dvakrát tak delší než nádech) 4. Znovu zadržte dech a počítejte přitom do dvou Toto udělejte několikrát za sebou, co možná nejpřirozeněji. Můžete čas i prodloužit při zachování stejného rytmu (například: osm - čtyři - šestnáct - čtyři). Ale pokud jste začátečníci, nepřehánějte! V případě potíží vdechujte a vydechujte ve stejném rytmu a pro zadržení dechu si vyhraďte krátký okamžik. Místo abyste počítali, můžete také založit dýchání na svém srdečním rytmu: čtyři tepy - dva - osm - dva. ((konec rámečku str.130)) 3 - Co je to vůle? Vůle je schopnost si vybrat, rozhodnout se udělat nebo neudělat nějakou věc, která je možná. Je to také schopnost uskutečnit svá rozhodnutí a přání v praxi. Slabé vůli odpovídá nerozhodnost, nedostatek duchapřítomnosti při rozhodování. Ti, kdo říkají, že
mají slabou vůli, chtějí jednoduše najít snadnou výmluvu k tomu, aby mohli dělat, co se jim zlíbí, a zbytek věcí pominout. Je zásadní rozdíl mezi vybavením silnou a slabou vůli. Lidé se slabou vůlí se nechávají vláčet událostmi i svými emocemi, vášněmi, přáními a nestarají se o konečný výsledek. Důležité je pro ně jen, že jim to právě dělá dobře. Je samozřejmě mnohem snadnější nechat se unášet proudem než se sám řídit, ovšem pak někteří jednají skoro jako zvířata (a ještě ne všechna!) a vůbec si nezaslouží být nazýváni lidskými bytostmi. Odmítat průměrnost a nedbalost Je velmi snadné neustále omlouvat své nedostatky slovy: "To není moje chyba, mám slabou vůli!" Říkat něco podobného znamená popírat sebe sama i jakýkoli možný pokrok a dobrovolně setrvávat v průměrnosti. Ne že by zde chyběla vůle, ale je použita z té špatné stránky. Rozeberte si pečlivě, co se ve vás opravdu odehrává, když říkáte, že nemáte dostatek vůle. Jistě si všimnete, že se pokaždé jedná o útěk před nutností vynaložit nějaké úsilí, které by vám ke všemu prospělo. Přemýšlejte o tom, co byste opravdu sami ze sebe mohli udělat. Usoudíte, že k tomu, abyste mohli sami sobě důvěřovat a získat si vážnost u ostatních, si musíte především znovu získat vážnost sami před sebou. Nikdy tedy na sebe nebuďte hrdí, couváte-li před první těžkostí, kterou máte překonat, před sebemenším možným úsilím... Pozor na lenost! Všimněte si, že také často neuděláte, co byste měli udělat, protože víte, že to za vás udělá někdo jiný. V tomto případě je nedostatek vůle synonymem lenosti, egoismu a projevu nedbalosti! Spoléhat pořád na ostatní je šikovné, neunavíte se tolik, ale věčně to provozovat nelze, protože s takovou rychle přijdete o jejich přátelství. Člověk, na kterého není spolehnutí, je první obětí sebe samého. Když o tom budete chvíli uvažovat, potvrdí se vám to. Rozhodnout se a jednat Mít vůli neznamená dělat unáhlená rozhodnutí a pouštět se impulzivně do nepromyšlené akce. Ne! Je třeba naučit se uvažovat, srovnávat, přemýšlet a posuzovat následky určitého jednání. Teprve potom je možná učinit dané rozhodnutí a jednat hned, jak to bude možné. Přestaňte snít, spřádat si plány, které zůstanou jen námětem. Přejděte k činu! Představte si tu radost, jakou zakusíte, až se vám podaří uskutečnit své sny. Začněte tím, co je ve vašich očích důležité a
co vás zajímá. Je zbytečné začít se učit hrát na piano, abyste si cvičili svou vůli, jestliže nemáte rádi hudbu. Ale začněte neprodleně něco dělat v oblasti, pro kterou jste byli vybráni a pro niž máte nejlepší vlohy. Především postupujte dopředu klidně, krok za krokem. Nerozhodněte se přeskočit horu jedním skokem. Příliš velká horlivost by vás dovedla k nezdaru a necítili byste se připraveni na nový pokus. Trpělivý a pravidelný trénink Pravidelnost, trpělivost a vytrvalost se vyplatí jako ostatně ve všech předchozích cvičeních. Je mnohem těžší vytyčit si skromný cíl a den po dni k němu směřovat, než učinit někde něco hrdinského jednou za půl roku. Nezapomeňte, že na věci, které nás opravdu zajímají, nám nikdy nechybí energie. Už jste jistě všichni zažili, že jste ráno vstali z postele celí špatní, předem unavení vidinou pochmurného dne. Pak přišla neděle a vy jste měli naplánováno, že si někam vyrazíte s přáteli. To jste byli na nohou ve vteřině a ve skvělé formě. Takzvaný "nedostatek vůle" vám bránil vstát a jít do práce a naopak vstávání jste zvládli rychle při představě radosti z hezkého dne. Takže slabá vůle, nebo otrávenost a lenost? Posuďte sami... 4 - Cvičení: neodůvodněný čin Toto cvičení je možná pro rozvinutí vůle nejdůležitější. Zároveň se jím cvičíte i ve schopnosti "mít odstup". Schopnost "mít odstup" je třeba pěstovat O této zvláštní vlastnosti jsme zatím ještě nemluvili. Avšak je velmi důležitá, jak ve vašem vztahu k sobě samému tak ve vztahu k ostatním. Schopnost mít od věcí odstup neznamená být netečný, vůbec ne. Znamená to pokračovat na své pouti bez zbytečných ohlédnutí zpět, bez vláčení příliš těžkých zavazadel, čímž bychom riskovali, že klesneme na pokraji cesty vyčerpáním. Odpoutat se je totéž co přizpůsobit se. Znamená opravdovou svobodu a možnost zapojit veškerou svou energii ve chvíli, kdy je to nutné, bez toho, abychom se zbytečně rozptylovali nedůležitými věcmi. Tato přetržení vazeb se pojí se soustředěním a je mu ku prospěchu. Představuje opravdový prostředek pro rozvoj bdělého vědomí (srovnej kapitola 3) a umožňuje intenzivně prožívat to, co děláme, co prožíváme v každém okamžiku dne. Intenzivní prožívání života
Kdo se naučí intenzivně prožívat život, překoná naráz všechny překážky v seberealizaci - nedostatek sebedůvěry a vůle, nesmělost, lenost, trápení, pocity méněcennosti nebo povýšenosti. Proč neustále hrát před ostatními falešnou hru? Lepší je naučit se být jednoduše sám sebou (a být jím nádherně!) v kráse a ve světle, které každá lidská bytost, ať se zdá být kýmkoli, v sobě ukrývá. Každý z nás má v sobě všechny dobré vlastnosti. Ale jsou více nebo méně skryté, či zdánlivé. Lidé je projevují rozdílně. Je na každém, aby si uklidil ve svém vnitřním "paláci", prokopal se až na dno a vynesl odtamtud "ukrytý poklad. Všechno je to důležité pro běh života. Je jen na vás, abyste se ujali oné práce na sobě, která vám navíc přinese štěstí a opravdový úspěch. Pak budete obklopeni upřímnými přáteli, budete kolem sebe vyzařovat radost a přátelství a zpětně je stonásobně přijímat. Nutnost stanovit si cíle Položte si upřímnou otázku - co si v životě přejete nejvíc. Dosáhnout štěstí, opravdové štěstí, spolu s těmi, kdo jsou vám nejbližší? Nebo například mít nádhernou vilu? Rozmýšlejte pečlivě. Možná si právě teď myslíte, že vila vás udělá šťastnými. Ale jste si tím opravdu jisti? Odpověď bude na vás. Ať už bude jakákoli, je nutné, když jste rozhodli, co musíte v životě udělat, ihned se pustit do díla a uskutečnit ho. Můžete to udělat. Každý to může udělat. Myslete na to, že každý je vybaven a má nástroje k tomu, aby měl úspěch, pokud si to opravdu přeje. Nezanedbávat cvičení autosugesce Vaše sny - ty, které mají smysl a jsou hodny bytosti nadané rozumem, jsou vždycky ve vašich možnostech a jsou dosažitelné prostředky, kterými disponujete, tedy můžete je uskutečnit. Z této věty si můžete udělat novou formulaci pro autosugesci na tento týden. Věnujete ji rozvoji svých volních schopností a schopnosti jednat. ((rámeček str.135)) Nezapomeňte provádět dvakrát denně autosugesci: "Jsem pevný a rozhodný", "mám silnou vůli a uskutečňuji svá rozhodnutí", "chci a dělám to, k čemu jsem se rozhodl", "mám v sobě všechny předpoklady nutné k uskutečnění svých cílů, vím to, a proto také jednám", "jaký chci být, takový také mohu být; jsem takový, jak si sám sebe představuji." ((konec rámečku)) Najděte si ještě jiné formulace, třeba osobnějšího rázu, lépe přizpůsobené vám samotným a tomu, čeho chcete u sebe dosáhnout. Používejte kladná tvrzení.
%"Kladné tvrzení není přáním, protože přání samo o sobě vyjadřuje pochybnost. Tvrdit něco s jistotou, znamená prohlásit pevně a s důvěrou, že situace, kterou si přejeme, už v podstatě naprosto v pohodě existuje nyní... Tvrdit něco neznamená přát si to. Znamená to prohlásit, že jedna část vašeho života je nyní přesně taková, jakou ji chcete mít. Například pokud potřebujete peníze, neříkejte: "Přeji si mít více peněz," ale řekněte: "Mám teď tolik peněz, kolik chci a kolik potřebuji..." Energické tvrzení může přinést výsledky ze dne na den..." (Liah Kraft-Kristaine, Une fenetre vers le bonheur, nakladatelství Jouvence.)%% Neodůvodněný čin K procvičování autosugesce - které se vám stalo blízké a jistě jste už poznali jeho účinnost, pokud jste dobře postupovali podle mých rad - si nyní přidejte jedno cvičení Je nezbytné provádět ho pravidelně po několik týdnů. Vězte, že pokud máte sklony k vrtkavosti a prakticky téměř nikdy nejdete proti svým vnitřním popudům a sklonům, nýbrž se stále ubíráte cestou a řídíte pravidlem co nejmenšího úsilí (a z toho důvodu pak říkáte, že nemáte dost vůle), budete se muset obrátit a naučit se plavat proti proudu. Jste-li dobrý plavec - však víte, co tím chci říci - vrhli jste se do vody a chcete se také vrátit zpět k místu svého startu, bude pro vás nejtěžší chvílí právě ta otočka. Zatím vás ještě unáší váš přirozený elán spolu s proudem, i když ještě slabým, a zároveň musíte čelit síle vody, abyste mohli zahájit plavbu zpět. První tempa jsou nejtěžší a vyžadují větší úsilí než následující záběry. Zakrátko však naberete nový rytmus a budete umět sladit své pohyby a rozdělit své úsilí podle toho, co žádá nová situace. Takže i pro vás platí, že to, čemu říkáme vůle, nelze trvale rozvinout za pouhých několik dní. Je k tomu třeba nepřetržité a pravidelné úsilí. Nejde však o to, abyste zaťali zuby, napjali svaly a nutili se za každou cenu ke změně. Lepší je, stejně jako pro harmonické rozvíjení svalů, malé, dobře dávkované úsilí, které si žádá jen trochu vůle, a uskutečňuje se den ze dne, než velké činy, unáhleně rozhodnuté... ale nikdy nedokončené. Tak tedy, ještě jednou, trpělivost a vytrvalost! ((rámeček str.136) Cvičení Neodůvodněný čin Toto zvláštní cvičení spočívá v tom, že každý den vykonáte jeden čin, který není nijak užitečný a nic vám nepřináší. K tomu je třeba, abyste si ho sami vybrali, samozřejmě aniž byste
o něm komukoli řekli, protože tento čin musí vzniknout z vaší vlastní iniciativy. Musíte si ho vymyslet. Nesmí vám přinášet ani uspokojení, ani rozčarování, neměl by nijak pomoci ani vám, ani komukoli jinému. Dám vám příklad: Rozhodnete se třeba, že každý večer v devět hodin vyjdete ven za každého počasí nebo podmínek (pokud budete u přátel, vymyslíte si nějakou záminku, abyste se mohli na několik minut vzdálit), a třeba zvednete kamínek před vašimi dveřmi, obejdete dům a položíte kamínek na místo, odkud jste ho vzali. Pozor, neříkejte: "Udělám to před jídlem (nebo po jídle), tím budu mít alespoň trochu pohybu." Nebo: "Pomůže mi to při trávení, budu lépe spát!" Přestaňte myslet na užitek z vybraného činu. Nesmí mít žádný užitek, ať už to bude cokoli, jinak se minete s cílem cvičení. Vybírejte tedy pečlivě tak, aby ten čin byl sám o sobě jedinou motivací. Nevybírejte si nic složitého, nebylo by to o nic účinnější a navíc byste riskovali, že to za několik dní přestanete dělat. ((konec rámečku str.137)) Pochopte, že jediným cílem je rozvinout to, co vám chybí nejvíc umět se pustit do díla! Bezdůvodnost činu pomáhá upevňovat vaši schopnost mít od věci odstup. S trochou praxe vám to umožní dokázat pečlivě posoudit, zvážit a promyslet každé rozhodnutí, uskutečnit ho a soustředit na něj všechnu svou energii. Nebudete se už přitom ohlížet zpět (odstup) ani se dívat dopředu, ale ztotožníte se se svým cílem. To je možné uskutečnit jedině tehdy, pokud jste si předem vyhradili dostatek času k tomu, abyste se na problém dobře podívali a rozebrali všechna jeho pro i proti. Až ho takto prostudujete, můžete následně jednat s jistotou, sebedůvěrou a přesvědčením, že jste si vybrali správně. Proto je třeba, abyste si vypěstovali schopnost mít od věci odstup. Díky ní se už nebudete muset ke svým rozhodnutím stále vracet, vymlouvat se, váhat, vidět problémy tam, kde nejsou... a nakonec pak neudělat vůbec nic. Proto byste se měli "cvičit neodůvodněným činem". Pokud byste z toho vyvodili určité výhody, byli byste odměněni za své úsilí, ale už nic by nezbylo na rozvíjení vůle. Atlet, který posiluje svaly, činí tak bezdůvodně jen za účelem vyvinutí svalové hmoty zvedá činky, což mu není na nic užitečné! A vy, kteří si chcete posílit svou vůli, musíte jednat obdobně pomocí cvičení, která posilují vůli. V tom je celé tajemství. Několik rad pro cvičení Zde je několik námětů, které vám mohou posloužit jako pomůcka pro vymýšlení těch vašich neodůvodněných činů: * Jít každý večer otevřít ve stejnou hodinu určité dveře, pokud možno poněkud vzdálené (například na zahradě), a pak je zase zavřít, a přitom se dobře soustředit na to, co děláte.
* Položit oblázek na skříň a obracet ho každý den, přičemž si k tomu musíte vzít židli z jiného pokoje a pak ji zase dát na místo. * Denně vyměňovat elektrické žárovky ze dvou lustrů umístěných v různých pokojích. * Mýt čisté talíře, utírat je a dávat zpět na místo. Najděte si cvičení, které vám nejlépe vyhovuje. Vězte, že i když vypadají podivně, není na nich nic směšného. Abyste se o tom sami nejlépe přesvědčili, udělejte to jako já (a stejně tak i řada mých známých) - zkuste si to půl roku! 5 - Vůle a představivost Jedna bez druhé nic nezmohou, to je jasné. Špatně kontrolovaná představivost může vysát všechnu vaši energii, aniž si to vůbec uvědomíte. Riskujete, že si tak vytvoříte nepřekonatelné překážky. Jednoduše proto, že jste si na nos dali příliš silné brýle, za kterými se i kopeček hlíny zdá být obrovskou horou. V jiných případech dodají deformující skla i těm nejrovnějším věcem znepokojivé křivky. Musíme si připustit, že pokud není pod kontrolou vůle, projeví se tato nádherná schopnost, jakou je představivost, jako rozkladná síla psychického života číslo jedna! Objevit svůj skrytý talent Je důležité naučit se ovládat "bujnou fantazii", kterou se představivost stává, když ji necháte volně pobíhat. Pokud je nasměrována dobře, právě ona dovoluje dovést do zdárného konce cvičení autosugesce, umožní vybavit si všechny následky nějakého rozhodnutí a podat důkaz o přizpůsobivosti na nové, neznámé situace. Z ní se rodí nadání a každý z nás jí má alespoň určitou část. Bylo by zajímavé zúročit projevy tohoto nadání v sobě. Byl by to vynikající prostředek k tomu, jak představivost ukáznit, jak tohoto divokého koně zkrotit! Možná jste nadáni tvůrčími schopnostmi a můžete ji projevit v malířství, v hudbě, v sochařství, psaní nebo v různých uměleckých řemeslech. Mohou se projevit třeba v upravování bytu, vázání květin. Tvůrčího ducha, který je ve vás ukryt, byste mohli uplatnit například při pletení, šití nebo vyšívání. Možná máte talent přicházet na kloub poruchám vozidla, i když to není vaše povolání. Pak je tu také kutilství, obratnost v manipulaci s čísly, spontánní psychologické nadání, pokud jde o neznámé lidi, porozumění dětem nebo rostlinám atd. ((rámeček str.140) Snažte se odkrýt v sobě vlohu, která se projevuje v určité oblasti a díky níž vám v této oblasti jdou věci samy od sebe,
lehce se je učíte, jako byste je už uměli dělat. A tuto oblast pěstujte a pečlivě a s láskou se jí věnujte. ((konec rámečku str.140) Vůle - spojenec k uskutečňování vašich plánů Nestačí mít imaginativní schopnosti ani mít nadání pro to nebo ono. Je třeba ještě umět se zapojit, mít se k činu a uskutečnit to, k čemu vás vede váš tvůrčí talent. K tomu je třeba používat vůli. Je důležité ji vést, aby spolupracovala s vaší fantazií a aby ji řídila. Kolik nadaných lidí si nechá uniknout vynikající možnosti proto, že jim chybí energie nezbytná k činu, k tomu, aby se pustili do díla a uskutečnili své plány. ((užší zrcadlo, příklad)) Jeden z mých přátel je toho živým příkladem. Je velmi nadaný kreslíř, pachtí se už léta doma na svém projektu kresleného seriálu. Má schopnosti, aby v této oblasti uspěl. Má původní nápady a dopřál si dokonce nezbytné technické vzdělání v oboru ("...až budu mít ukončený kurs..."). Kurs absolvoval, a přesto zůstává všechno nejasné, nejisté. Přítel o sobě pochybuje. Stále mu chybí vůle, aby něco podnikl, aby se pustil do projektu a trochu riskoval. A je to škoda! ((konec příkladu)) Až budou vůle a představivost v harmonii, nastolí se ve vás určitý klid. Už nebudete patřit mezi ty roztěkané osoby, které nikdy nic nevytvoří. Představivost vám bude umět přinášet ovoce vašeho úsilí a dovolí vám pouštět se i do dobrodružství. Ukáže vám "lahodná zlatá jablka ze zahrady Hesperidek" jako trofej hodnou vašeho úsilí a vůle vás dovede až k nim. Obě pracují společně a pomáhají si navzájem. Naučte se tedy podřizovat svou představivost vůli, kterou je třeba vyvinout. Všechna výše zmíněná cvičení vám v tom pomohou. Neodbývejte je! 6 - Být takový, jaký chce, člověk může Začneme ihned uskutečňovat v praxi onu hledanou spolupráci představivosti a vůle. Níže popsané cvičení je v podstatě variantou vašich obvyklých cvičení autosugesce. Můžete ho dělat při probuzení místo původního cvičení. Autosugesci se věnujte i nadále večer a především nepřestávejte. Tento týden (lépe řečeno během dvou týdnů) bude program vašich cvičení následovný: ((rámeček str.141)) * Ráno - cvičení sebevizualizace (5 až 10 minut) * Během dne - neodůvodněný čin * Před spaním - cvičení autosugesce (10 až 15 minut)
Jak sami můžete vidět, všechno vám zabere jen chvilku času. Nezapomeňte přitom dýchat nosem, a to i ve spaní. Mělo by se to pro vás stát reflexem, však k tomu brzy dospějete, pokud se vám to už nepodařilo! ((konec rámečku str.141)) ((rámeček cvičení str.141) Cvičení Udělejte si své vlastní "vnitřní kino" Tentokrát se nebude jednat jen o pouhé opakování formulací, ale o vytvoření vašeho vnitřního kina pomocí velmi přesné představy dobře kontrolované vůlí. Ve skutečnosti v sobě nesmíte nechat běžet ledajaký film - který si možná žádají vaše instinkty - ale musíte si ho umět pečlivě vybrat a bez přestání kontrolovat záběry. V tomto barevném, prostorovém filmu, který budete prožívat i emocionálně, aby se vám dobře vryl do paměti, budete vy sami hrdiny obdařenými všemi výtečnými vlastnostmi, obklopenými přáteli, šťastnými z toho, že žijete, a osvobozenými od všech vnitřních zábran. Děj nesmí nikdy vybočit z rámce vašeho každodenního života. Buďte realisty. Žádné klamné přikrašlování, žádné překrucování. Obraz vašeho života, vaše práce, vaše starosti, osoby, se kterými jste ve styku (rodina, práce, pumpař, prodavač, přátelé...), všechno ať se přesně podobá tomu, co znáte. (Avšak, znáte všechny ty lidi dobře? Možná by bylo vhodné se nad tím trochu zamyslet!) Všechno se tedy podobá vašemu každodennímu životu, kromě vás. Sebe si představíte takové, jakými byste chtěli být. Budete tedy člověkem, který si důvěřuje, rozhodným, rázným, inteligentním, citlivým, sebejistým, šlechetným, milým, nezávislým na názorech ostatních, ale vždycky připraveným diskrétně nabídnout pomocnou ruku, bez špetky nesmělosti a lenosti, připraveným jednat, když je potřeba... Váš obraz ať je co možná nejúplnější a nejpřesnější. Jak předejít otravě nikotinem Přejete si přestat kouřit? Během své vizualizace nejenže už nekouříte a vaše okolí vám to dává znát, ale ještě vysvětlíte svůj úspěch přátelům kuřákům, abyste jim také pomohli. Podívejte se na sebe, jak postupně čelíte všem situacím, které pro vás byly ještě přednedávnem tak těžké (teď už to však začíná jít lépe!). Během cvičení absolvujte tyto situace s naprostým klidem, mějte nad sebou úplnou kontrolu, buďte velmi přirození a úspěšní. Jak se připravit na zkoušku Máte za několik dní dělat zkoušku? Věřte si, že se vám to podaří
a na vašem jednání to bude znát. Představte si sebe samé před zkoušejícím takové, jakými byste chtěli být. Během celého dne se často k této zrakové představě vracejte. Především dohrajte hru až do konce a důvěřujte té ideální osobě, která se vám podobá. ((konec rámečku str.142)) Jak se stát takovým, jakým chcete být Postupně toto nové chování vstřebáte a ono se pomalu odrazí ve vašem každodenním životě. Jednoho dne si najednou uvědomíte, že jste naprosto bez problémů hovořili na schůzi a necítili ani špetku strachu. Bude to první z dlouhé řady šťastných objevů. Vaše vůle je tu nezbytná jen proto, aby vás donutila k pravidelnému provádění cvičení. Vizualizace sebe samého jako člověka plného energie a životní síly, ovládajícího svou fantazii a vůli vám postupně dovolí překonat poslední překážky, které vám brání v seberealizaci a v rychlejším postupu vpřed. Provádění předchozích cvičení už ve vás podstatně připravilo vnitřní živnou půdu a vy na ní vizualizací vytvoříte nádhernou zahradu plnou plodů blahodárných ctností. Můžete být bez nesnází tím, kým chcete být pomocí příjemného cvičení, které nevyžaduje žádné úsilí. 7 - Praktické využití Až budete dobře vycvičeni, připravíte se pomocí vizualizace na všechno, co by se ve vašem životě mohlo jevit jako složité, problematické nebo naléhavé. V takovém případě stačí, když si sami předložíte onen problém večer před spaním. Představíte si sami sebe takové, jakými byste chtěli být, a to ve chvíli, kdy promýšlíte nejlepší způsob, jak čelit situaci. Velmi často se vám následujícího dne ráno při probuzení objeví v mysli řešení. Je třeba, abyste ho ihned použili při nové vizualizaci, během které budete jednat podle nových "údajů". Mohou se vám tak také vyjevit hlediska dané věci, které vám předtím nepřišly na mysl nebo které vyloučí ráno objevené řešení. V takovém případě budete muset začít znovu, až opravdu dostanete svou odpověď. Až se stanete takovými, jakými si přejete být (a vy se takovými stanete), dokonce i myšlenka na nezdar se stane velmi nicotnou. A teď je nutné si slíbit, že toto všechno budete ode dneška aplikovat! Hrajte hru a nechte se vést. Prošla jsem stejnými problémy jako vy a dneska už jsou daleko za mnou. Tak proč byste to také nezkusili? 7 Nutnost bdít nad svým zdravím a pečovat o svůj vzhled
Šestý týden Jak se dostat do formy - Přehled o svém zdravotním stavu - Vhodná strava - Zdravá životospráva - Úprava vnějšího působení - Výraz tváře - Jak se chovat na veřejnosti - Oblečení Zdravotní stav podstatně ovlivňuje psychiku a nervové reakce. Víte, že všechno je propojené, že stačí, aby se objevila zažívací potíž, a už máte mizernou náladu. Viděli jsme, že i sklon k nesmělosti sílí důsledkem špatného stavu nervové soustavy, kvůli němuž se člověk hůř ovládá. Je tedy velmi důležité uvědomit si všechny tyto podrobnosti, abyste si mohli účinně pomoci. Dále je tu i řada jednotlivých bodů, maličkostí týkajících se fyzického vzhledu, ošacení, výrazu tváře, způsobu chování a vyjadřování. Často hrají i ony rozhodující úlohu při nedostatku sebedůvěry. Cílem této kapitoly bude pozastavit se nad nimi, poznat je a změnit, pokud je v nich příčina. Tento týden nebudete dělat žádné zvláštní cvičení, ale pokusíte se jen uvést do praxe rady obsažené na stránkách, které budou následovat. Kromě toho musíte bez přerušení pokračovat v předchozích cvičeních. 1 - Přehled o svém zdravotním stavu Nevynechávejte tento odstavec pod záminkou, že "nejste nemocní, a přesto jste nesmělí!" Nebylo tu řečeno, že byste měli být nesmělí, protože jste nemocní, ale že určité zdravotní nedostatky mohou bezpochyby přispět k vaší nesmělosti. Jsou na světě lidé velmi nemocní po celý život a přitom mají tak silnou povahu, že dokážou svůj handicap zvládnout. Pokud jste poněkud oslabeni po této stránce, v každém případě byste se měli snažit nastolit co možná největší harmonii svého fyzického, nervového i duševního zdraví. To, co nazýváme "nemocí", je ve skutečnosti těžká krize vzniklá z vnitřního chorobného stavu. Ovšem to, že právě nemáte žádnou těžkou krizi, neznamená nutně, že je ve vašem organismu všechno v pořádku. A - Trávicí systém Je třeba si uvědomit, že normálně byste měli odejít od stolu s pocitem takové lehkosti těla a ducha jako před jídlem. V každém
případě není normální používat povzbuzující prostředky, ani v případě těžké dřiny. Správně vyvážená strava, pokud ji váš organismus dobře přijme a pokud jsou přebytky správně vylučovány, vám musí přinést všechny nezbytné prvky bezchybné výživy. Je vaše vylučovací funkce normální, pokud jde o kvantitu i kvalitu? V podstatě byste měli za dvacet čtyři hodin vyloučit kolem jednoho a půl litru moči (pro kontrolu si můžete koupit v lékárně příslušnou odměrku) a jít jednou denně na stolici. ((rámeček str.147) Test Malá bilance trávení Odpovězte na těchto několik otázek 1. Trávíte pravidelně dobře? 2. Máte normální chuť k jídlu? 3. Zakoušíte občas po jídle pocit těžkosti a ospalosti? 4. Snášíte špatně některá jídla? 5. Jíte všechno bez problémů? 6. Jste spíše "všežravec"? 7. Nebo je váš jídelní lístek spíš omezený? ne 8. Cítíte potřebu pít kávu, alkohol, kouřit? 9. Můžete vynechat bez obtíží nějaké jídlo ...jenom kvůli mlsnosti? 10. Je vám někdy špatně od žaludku? Míváte koliku? Pokud je všechno v pořádku, odpověděli jste: ano na otázky 1 - 2 - 5 - 6 - 9 a ne na otázky 3 - 4 - 7 - 8 - 10. Pokud jste odpověděli víckrát než dvakrát opačně, je velmi pravděpodobné, že váš trávicí systém nefunguje právě nejlépe. ((konec rámečku)) B - Spánek Toto je velmi důležitý bod! - Spíte dostatečně dlouhou dobu, to znamená tak sedm až devět hodin denně? Nedostatek spánku je častou příčinou nervozity a podrážděnosti a narušuje po čase fyziologické i psychické pochody. - Je váš spánek spíš hluboký, klidný, ozdravující, nebo se probouzíte stejně unaveni (a někdy i víc), než když jste si šli lehnout?
ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano - ne ano ano - ne ano - ne ano - ne
Někdy se stačí několik nocí dobrého spánku, aby se člověk cítil jistější a nebyl přecitlivělý. Určete si tedy především v těchto dnech pevné hodiny k ulehnutí a probuzení. Dbejte, abyste večeřeli lehce. Těžký žaludek znamená špatný spánek, přetížená játra člověka často naráz budí kolem druhé nebo třetí hodiny ranní, pokud vás ovšem nevzbudí nějaká noční můra. Máte-li velké problémy s usínáním, dejte si vlažnou koupel nebo sprchu. Především nechte několik minut téci vodu po páteři (toto cvičení velmi příznivě ovlivňuje nervovou soustavu). Můžete také sníst jablko nebo se napít sklenice teplého, lehce slazeného mléka. Než si lehnete, několikrát se zhluboka nadechněte před otevřeným oknem a myslete na to, že musíte dýchat pouze nosem. ((rámeček str.149)) Připojte si ke svým obvyklým autosugescím takové, které mohou prospět vašemu spánku, např.: "Jsem velmi ospalý, mám těžká víčka a chuť zívat" (zívněte). "Tuto noc budu velmi dobře spát a zítra se probudím v dobré formě a plný energie." Atd. ((konec rámečku str.149)) %Ještě jednu malou poznámku. Je prokázáno, že na spánek dobře působí fialová barva - její vibrace "uspávají". Bylo by vhodné umístit do ložnice na dohled z postele nějaký fialový předmět, případně mít vymalovanou nebo vytapetovanou ve fialovém odstínu část ložnice, například strop (ne však celou, ztěžovalo by to probouzení). Klidný a uzdravující spánek přece přináší celé rodině změnu k lepšímu - předchází napětí, pomáhá vyhnout se křiku, hádkám a ztrátám energie, jeho přínosem je klid a harmonie.%% C - Dýchání Většina lidí dýchá špatně a nedostatečně. Má to zhoubný vliv na celý organismus, ale především na nervový systém a mozek (který sám spotřebuje kolem 30% vdechovaného kyslíku). Nedostatek kyslíku je jedním ze základních příčin nervové únavy a špatné kontroly emocí. Je tedy nutné v první řadě cvičit zvyšování kapacity plic a zvyknout si na hluboké dýchání, které je samo o sobě schopné zásadně pozměnit váš temperament. Můžete také pracovat s pomocí nějakého nářadí (například napínací pružiny) nebo začít chodit na nějaké cvičení k posílení kondice. Je to prospěšné, i kdyby šlo jen o jednu nebo dvě hodiny týdně. V každém případě se musíte několikrát denně postavit před otevřené okno (nebo na několik minut vyjít ven) a přitom rytmicky dýchat (viz cvičení na straně XXX109 a XXX129-130), to abyste si obnovili vzduch v plících a znovu utvořili zásobu energie, často nedostačující, což je základem pro sebeovládání.
D - Nervový systém a stav mozku - Cítíte se často sklíčení, na pokraji sil a bez odvahy? - Nebo se naopak často cítíte předráždění, neschopní zůstat na místě a všechno vás rozčiluje? - Odpuzuje vás námaha? - Nadskočíte při sebemenším hluku? - Jste přecitlivělí na bolest a velmi těžce ovládáte reflexy strachu nebo náhlé nervozity? Udělejte si přehled... Všechno to souvisí s nervovým vyčerpáním, kterého se musíte zbavit, pokud chcete být pánem své existence. K tomu je nezbytně nutná zdravá životospráva a rovnováha. Pokud jde o narušování mozkové činnosti - jako výpadky paměti, potíže soustředění, problémy v chápání a přizpůsobení - jsou těsně spjaty se způsobem života a výživou. Naučit se nemrhat bezdůvodně energií, znamená uložit si ji do zásoby pro jiné duševní činnosti. ((rámeček str.151)) Mozkové funkce a výživa Aby mozek mohl optimálně fungovat, potřebuje určitou výživu, především: * vitamíny skupiny B - jejich nedostatek může spolu s jiným způsobit stav deprese, špatnou paměť, nedostatečnou koordinaci a dokonce změnu osobnosti; mnoho fobických poruch, od agresivního chování k posedlosti, depresivních stavů nebo zmatků ustoupí, když se proti nim nasadí výživová terapii a dodá to, co chybí, především vitamíny skupiny B; * železo - pro správnou funkci potřebuje mozek velké dávky kyslíku, které se k němu dostávají jedině prostřednictvím červených krvinek, bohatých zároveň na železo; anemie, nedostatek železa, způsobuje špatné prokysličování mozku a často je příčinou potíží u školních dětí; studie, kterou uskutečnil v USA tým profesora Turckera v Oregonu u osob starších šedesáti let, ukazuje, že dávky železa v krvi jsou důležitým prvkem k určování normálního nebo narušeného fungování mozku; * mastné kyseliny - především typu Omega-3, kterých jsou dnes příliš rafinované potraviny zbaveny; zdá se, že jejich nedostatek je příčinou některých neuróz a psychóz, které by mohly být velmi zmírněny požíváním potravinových doplňků bohatých na tyto elementy (například některé oleje z rybích jater);
* kalcium, magnezium, zinek, mangan, stejně jako vitamíny C, E, A, lecitin a kyselinu listovou - je dokázáno, že nedostatek některého z těchto potravinových doplňků je schopen vyvolat určité poruchy fungování nervové soustavy a mozku. ((konec textu v rámečku str.151)) E - Kardiovaskulární systém - Zčervenáte nebo zblednete poněkud pod vlivem emocí? - Rozbuší se vám rychle srdce za určitých okolností? - Míváte často studené končetiny (nohy a ruce)? Tyto příznaky svědčí o nedostatečné cirkulaci. Rychle dosáhnete zlepšení, když budete procvičovat činnost plic a zbavíte játra jedu. Velmi pomáhá také dobře přizpůsobená hydroterapie a každodenní tření žínkou po celém těle při ranní toaletě. Tato technika se může první dny zdát trochu namáhavá, ale velmi rychle si na ni zvyknete. Brzy se bez ní nebudete moci obejít; je tak blahodárná, že se pak celý den cítíte ve formě. A brzy sami poznáte, do jaké míry vám zvyšuje pocit jistoty. 2 - Vhodná strava Jací jste, záleží na tom, co jíte! Dobře vyvážená strava je ze všeho nejdůležitější. To, jací jste, ovlivňujete tím, co jíte. Všechny vaše tkáně, kosti, nervové a mozkové buňky jsou utvářeny a obnovovány pomocí prvků, které jim dodáváte výživou. Je tedy třeba pořádně ji sledovat, místo abyste se spokojili, jak se to často stává, s tím, že si naplníte žaludek vším, co vám padne pod ruku ve chvíli, kdy pocítíte hlad. (To si mohou dovolit leda tak pštrosi, ale ti jsou na to vybaveni, a to není váš případ). Potřeba dodávat tělu všechno, co potřebuje Tři čtvrtiny lidí se pečlivě starají o svá auta, vybírají jim nejvhodnější pohonné hmoty, vyměňují olej a promazávají, kdykoli je to nutné (a dokonce i předem). S překvapením však musíme konstatovat, že titíž lidé snědí, na co přijdou, a vůbec je nenapadne, aby se pročistili, když se jejich vlastní motor zadře, to znamená, když stav chorobné intoxikace vyústí v krizi zvanou nemoc. Tehdy čekají zázraky od všemocných výrobků farmacie, které jsou určeny k očistě s minimální ztrátou času a bez jakéhokoli úsilí nemocného. Není divu, že při takovém to druhu léčení je organismus oslabován a jednoho dne upustí od nespravedlivého boje, ke kterému mu
nebyla podána žádná zbraň, jíž se dožadoval. Co doopravdy potřebujeme? V první řadě je důležité prostudovat potřeby svého organismu. V dnešní době se základní potravou stalo maso a výrobky z něho. Zdá se, že je to hrubá chyba - pro nás samotné i pro ubohá zvířata, obvykle zbytečně, a nelidským způsobem obětovaná, načež jsou jejich mrtvá těla nazvána masem. Pravda je, že: * nejsme stvořeni jako masožravci - nemáme trháky, velká játra, která by ničila jedy, a velmi krátké střevo, které by rychle vyloučilo příliš toxické zbytky masa - to je třeba připomenout; * nejsme však ani býložravci - nejsme vybaveni bachorem, uzpůsobeným této potřebě, velmi dlouhými střevy a zuby, které umožňují dlouho žvýkat; * jsme utvořeni tak, abychom se živili plody. Jako lidé stojíme uprostřed obou extrémů. Máme zuby uzpůsobené k chroupání a žvýkání (ne k trhání masa - z toho důvodu ho vaříme, což je nepřirozené). Máme středně velká játra, neschopná zajistit úplnou ochranu organismu proti vpádu toxinů pocházejících z masité stravy. Proto má v dnešní době skoro devadesát procent populace chronické obtíže s játry - a to občas vede až k vážnému onemocnění. Navíc jsou lidská střeva příliš dlouhá na to, aby rychle vylučovala z těla otravné látky. Jedy jsou tedy proto znovu absorbovány střevní sliznicí, kudy pronikají do krevního oběhu k velké škodě všech orgánů, se kterými přijdou do styku. Výše uvedené důvody svědčí ve prospěch převážně vegetariánské stravy, složené z čerstvého ovoce, čerstvé a vařené zeleniny, obilovin (pokud možno nerafinovaných: celozrnné mouky, celozrnného chleba, pšenice, neloupané rýže, ječmene, celozrnné krupice, žita, ovsa, pohanky atd.), které dodávají organismu všechny vitamíny a nezbytné minerální soli přirozeným způsobem a jsou tak přizpůsobivé, že při nich nelze mít nedostatky jako u tak zvané "normální" výživy, složené z nepřirozených výrobků, mrtvých, extrémně čištěných (což jim odebírá veškerou nutriční hodnotu). Přidejte si k nim, v rozumné míře, mléčné výrobky (především sýry) a také kvalitní vejce - jejich kvalita však úzce souvisí s tím, jak jsou slepice chovány a živeny (pozor tedy na velkochovy). Používejte panenské oleje z prvního lisování za studena (k dostání v obchodech s dietetickými potravinami), které organismu přinášejí jen to nejlepší ze semen, z nichž jsou vytaženy. Takovýto olej je získáván pouze stlačením semen, což mu zaručuje veškerou kvalitu a přirozenou vůni - která může při prvním použití člověka udivit. A nakonec lze místo obvyklého bílého
cukru používat nerafinovaný cukr, protože nemá škodlivé účinky. ((rámeček str.155)) Rafinované oleje Je bláhové se domnívat, že například v obvyklém slunečnicovém oleji je ještě nějaká stopa po látkách slunečnicových semínek chránících proti cholesterolu. Uvažte, že tato zrnka jsou lisována za vysoké teploty (tudíž zbavena života!), pak je přidán trichloretylen, aby byl vytažen všechen olej. Po vypaření trichlorethylenu je třeba zbavit výsledný produkt zápachu. Vznikne tedy načernalá tekutina ošklivého vzhledu, kterou je třeba odbarvit, přebarvit na pěkně žlutou a před označením etiketou "Čistý slunečnicový olej" chemicky dodat vůni! ((konec rámečku str.155)) Zkuste tedy svou stravu vhodně orientovat. Omezte konzumaci masa a konzerv ve prospěch živých potravin, schopných udržovat vaše tělo v dobrém zdraví. Zakupte si dobrou knihu pojednávající o vyvážené stravě a postupně se zbavte zhoubných návyků, které ničí vaše fyzické i duševní zdraví. Pokud jde o mě, stala jsem se vegetariánkou následkem "nevyléčitelné" těžké nemoci před více než dvaceti lety. Zde jsou pádné výsledky. Pokud jde o mou dceru, která až do svých osmnácti let nikdy neochutnala maso ani ryby (a ještě nyní je to pro ni jen výjimečné, nepříjemné a "společenské"), vyvíjela se vždycky dobře, jako dítě nebyla ani jednou nemocná a mohla si bez obav hrát s dětmi s chřipkou nebo se spalničkami. V životě nemusela užívat žádné léky. Tak proč byste nezkusili přizpůsobit svou stravu základním přírodním principům, které vás postupně dovedou k dobrému zdraví a radosti ze života? 3 - Zdravá životospráva Snažte se, aby vaše dny byly vyrovnané, pokud jde o dostatečný spánek, práci, odpočinek a práci na vzduchu, důležitou pro vaši nervovou rovnováhu. Z tohoto hlediska je nejpříhodnější zahrádkaření. Vede vás k svalové námaze i pobytu na čerstvém vzduchu. Hlavní zákony zdraví jsou jednoduché: * Dostatečná doba spánku, včasné usínání a co možná nejčasnější probouzení. * Dobrá hygiena, ovšem bez přehánění. Například je škodlivé se denně koupat (pokud nás k tomu nenutí okolnosti!). Hodně lidí zde zanechává značnou část své vitality. Voda má totiž silnou absorbční moc na úrovni energií. Pokud se po koupelích cítíte unaveni, omezte jejich počet a nahraďte je rychlou sprchou.
Vyhněte se také těm čisticím prostředkům, které nedovolují kůži, aby vylučovala svůj ochranný film. * Jezte pokud možno vždycky v určitou hodinu, dodá to rovnováhu vašemu trávicímu systému. Vyhněte se hodně častému a hojnému jídlu. Pokud je organismus správně zbavován jedů a dobře se přizpůsobuje, bohatě stačí dvě jídla denně a mezi nimi například jen ovoce. ((rámeček str.157)) Četnost jídel - pojem, o kterém se diskutuje! Všimněte si, jak vám veterináři radí, abyste dávali dospělému psu pouze jedno jídlo denně, že mu nikdy nebude chybět energie a ani nebude mít záchvat hypoglykemie. Náš mladý ovčák (45 kg!) nám to dokazuje denně. Dokonce si občas přejeme, aby byl méně čilý! Pokud jde o lidi, někteří lékaři nám radí ... čtyři nebo pět jídel denně. Tak jsme jedli, když jsme byli děti. Pak se tedy nelze divit chronické únavě našeho současného trávicího ústrojí, které si téměř nikdy neodpočine. Všimněte si, že když je zvíře nemocné, moudře přestane jíst. Jsou známy přednosti léčby hladovkou a občasnou (jedno- nebo dvoudenní) dietou, která zatím nikoho nezabila, ale mnohé už vyléčila! ((konec rámečku str.157)) Ještě několik rad, které se týkají výživy Kousat po celý den, to zbytečně unavuje tělo. Zatím se omezte na tři jídla: 1. snídani z celozrnných obilovin nebo celozrnného chleba, pravého nebo bylinkového čaje, případně vejce; 2. polední jídlo, nejkompletnější z celého dne (pokud vám to dovolí práce), složené z různých syrových potravin, zeleniny, celozrnných obilovin, občas masa nebo ryb; 3. lehkou večeři, kterou může být jenom ovocné jídlo nebo případně sýr. Ovoce by se mělo jíst vždycky samotné, mimo ostatní potraviny. Pokud ještě jíte maso a ryby, čiňte tak v poledne. Večer by vám povzbuzující síla masa narušovala spánek, takže by nebyl tak ozdravující. A především jezte klidně, myslete na to, co děláte, a pečlivě žvýkejte. To je základní podmínka dobrého trávení. Další pravidla životosprávy pro zachování dobrého zdraví * Provádějte dechová cvičení několikrát za den, okysličte se! * Zůstávejte klidní, uspořádejte si denní rozvrh tak, abyste se v mezích možnosti vyhnuli jakémukoli chvatu nebo rozčilování, které škodí jak vaší práci, tak vám samotným.
* Všechno, co máte na práci, dělejte vždycky, jak nejlépe umíte. * Alespoň trošku sportujte. Dělejte hromadné sporty, jsou výborným prostředkem k upevnění sebedůvěry a k harmonizaci. V současné době máme dost pádných důkazů o tom, že fyzická cvičení - především plavání a běh - působí blahodárně na fyzický i psychický stav, stimulují mentální kapacity a umožňují překonávat všechny druhy citových problémů. * Nesledujte ani nečtěte příběhy plné násilí, které drásají nervy, zatímco vy se je pokoušíte ovládnout. * Vyhněte se jakýmkoli krajnostem. Přetěžování k ničemu nevede, stejně jako nedostatek činnosti, který unaví víc než jakákoli obyčejná, ale dobře udělaná práce. Pokud se týká požitků všeho druhu, ztrácejí své kouzlo a vedou k podstatnému oslabení nervové energie, jestliže v nich člověk nezná míru. Nadužívání (můžeme také říci znevažování) požitků činí z člověka sobce a otroka svých vášních a to, jak známo, škodí i brání jakémukoli vývoji vpřed. * Snažte se také odstranit nedostatky (je také určitou krajností): nedostatek zdravých požitků a radosti ze života, špatně prožívanou samotu, nedostatek lásky, upřímných přátel. To, že někteří lidé neumějí být šťastni, vede zákonitě k problémům, narušuje rovnováhu a protiřečí přírodním zákonům. * Pokud možno neudržujte časté styky s lidmi rozháranými, úzkostlivými, věčně melancholickými, kteří by vás mohli zbavit odvahy. Stýkejte se spíš s lidmi činorodými, šťastnými, živými, takovými, kteří mají alespoň část schopností, jaké si přejete sami v sobě vyvinout. * Naučte se neutápět v hněvu ani v nezdarech, ani v životních těžkostech. Takový je náš společný úděl. Liší se jedině postoj, jaký zaujmeme k problémům, a na tom pak závisí také výsledek. Pečlivě rozeberte fakta, uvolněte se, jděte se projít a buďte si jisti, že každý problém má řešení, jako má každá křížovka tajenku. Záleží jen na vás, jestli ji budete umět najít. Žádná křeč nebo nervozita vám v tom nikdy nepomohou, právě naopak! * Ostatně to je ta pravá chvíle všimnout si svého okolí. Některé nezdary je možno ve velké míře přičíst negativnímu prostředí, které bere lidem odvahu ve chvíli, kdy už je velmi těžké věci překonávat. Někdy je lepší na nějaký čas utéci než riskovat, že musíme čelit všemu naráz... a všechno zkazit. Ve chvílích osudových ran jsou opravdovým a nedocenitelným pokladem přátelé po vašem boku. Pokud to není váš případ, snažte se alespoň vy být
pro druhé tím, kdo je srdečně přijímá, dodává jim odvahy, podává pomocnou ruku nad životními propastmi. Buďte tedy klidní, pozitivní, důvěřujte a všechno dopadne, jak nejlépe bude možné. * A pro zlepšení a udržení svého zdraví nezapomeňte, že příroda vám poskytuje všechny prostředky - slunce, moře, vodu, rostliny, půdu, vzduch, světlo. Nebojte se jich užívat! * Bděte nad způsobem svého myšlení a jednání. Je jisté, že ovlivňuje vaše zdraví víc než si vůbec dovedete představit. * %((pozn. pod č.)) * Většina tradic nejstarších pozemských civilizací (Tibeťané, Američtí Indiáni, Australští domorodci a mnozí jiní) pokládá za důležitou těsnou souvislost mezi nedostatkem vnitřní harmonie a nezdravým tělem. Jejich lékařské praktiky měly často za cíl znovu obnovit tuto harmonii v člověku samotném a v jeho vztahu k nerostnému, rostlinnému, zvířecímu i lidskému světu.%% * Prostě buďte usměvaví, pozitivní a snažte se vidět ve všem to dobré. Za každých okolností "hrajte" Pollyanninu hru. Naučte ji také své přátele a i ty, jimž chcete pomoci. Máme na zemi všechno, co je potřeba k tomu, abychom byli šťastni, nezapomeňte na to! A nemá to nic společného s naším účtem v bance, naším společenským postavením ani počtem luxusních automobilů nebo kusů oblečení. Pozorujte lidi kolem sebe, rychle se o tom přesvědčíte! 4 - Úprava vnějšího působení Způsob vašeho chování, oblékání, dojem, jaký máte ze svého vzhledu, to všechno je velmi důležité pro to, abyste se chovali nenuceně..., nebo naopak. Tento týden tedy budete bedlivě pozorovat tyto (pro někoho) "malé, bezvýznamné detaily", které však přesto hrají podstatnou roli v konečném vítězství. A - Váš postoj a chování Rozhlédněte se trochu kolem sebe. Uvědomíte si, že držení těla je často přesným odrazem stavu duše. Ti, jejichž postoj je shrbený, schoulený, takže vypadají, jakoby byli drceni vahou těžkého bytí, v nás možná vzbuzují soucit, pokud jsou opravdu jejich životní podmínky krušné. Častěji se však na ně trochu zlobíme, že neustále upírají pohled jenom na sebe a odmítají být alespoň trochu s něčím spokojeni. Taková osoba nebudí důvěru a nakonec zůstane sama. Nebuďte takoví. Uvědomujte si své držení těla a těsný vztah mezi prožívanými emocemi, jak v pozitivním slova smyslu, tak v negativním. To znamená, jakmile ve vás začne hlodat nějaký pocit úzkosti, zapůsobí na vaše svaly a vyvolá odpovídající fyzický postoj.
Ovšem pokud v té chvíli silou vůle donutíte své tělo, aby vyjádřilo klid a uvolnilo se, zaplaví vás jistý vnitřní mír, který vyžene z vaší úzkosti všechno přehnané a zbytečné. To je velmi důležitá věc, kterou si musíte uvědomit. Je známo, že vnější projev, vyjádření citového stavu uskutečněné uměle nakonec vyvolá odpovídající stav samotný. Avšak jako u každého správného pravidla, i zde existuje výjimka. Jsou jí umělci schopní vyjádřit vášně a prudké city, aniž by sami museli být příliš afektovaní. Tak například Sarah Bernhardová byla schopna každý večer v jedné srdceryvné scéně z Johanky z Arku ronit slzy tak hořce, že téměř nemohla ani mluvit, avšak zachovala si zcela jasnou hlavu. Takovýchto příkladů je v hereckém prostředí velmi mnoho. Ovšem pro nás ostatní je tento problém postaven trochu jinak, protože našim cílem je uvádět vnitřní reakce v harmonii, a ne je vyvolávat. Cvičení emocionální harmonizace kontrolou postoje a chování Ve všech případech se jedná o jednoduchou a účinnou techniku: jednak o vyrušení a jednak o vyvolání. Cílem první části (vyrušení) je potlačit a zakázat si všechny pohyby, jakékoli vyjádření emocí, které si přejeme zmírnit a pak zničit. Druhá část (vyvolání) je určena k vytváření postojů, které vyvolávají sebejistotu a rozhodnost, již si přejeme získat. Ve vašem případě je vám známo, jak se navenek projevuje nesmělost, nerozhodnost, nedostatek jistoty, obavy a tréma. Vypadá to tedy tak, že nesmělý člověk často nemá přímé držení těla, je shrbený s hlavou nachýlenou dopředu, jeho kroky jsou váhavé a pohyby neobratné, není jich mnoho a chybí jim rozmach. Sedá si na krajíček židle, choulí se do klubíčka, jako by si přál být co nejméně viditelný a nepřitahovat pozornost. Téměř se bojí podívat se na lidi kolem a budí dojem, že uhýbá jejich pohledům. Hovoří-li, jeho hlas není ho skoro slyšet, pokud se rovnou nezakoktá a v rozrušení nezačne drmolit věty, v nichž se pletou slova. ((rámeček str. 162)) Cvičení Kontrola postoje a chování * V první části musíte pracovat na tom, abyste potlačili své zautomatizované vnější pohyby typické pro nesmělého člověka a neukazovali tak ostatním lidem, se kterými hovoříme, svůj postoj... Je to však důležité především pro vás, protože se tu jedná vlastně o pohybovou autosugesci. * V druhé části se cvičte v tom, abyste si osvojili úplně opačné postoje, a tím následně vyvolali, posílili a upevnili vlastnosti, které se snažíte v sobě rozvinout.
((konec rámečku str. 162) Za tímto účelem se podívejme na přehled postojů a chování typických pro jistotu a sebeovládání. ((rámeček str.162)) * Takže pokud jste připraveni zbavit se nesmělých reflexů, především se nedržte schouleně, naopak se zvolna narovnejte, zhluboka dýchejte a uvolněte napjaté svaly. * Snažte se nedělat žádné zbytečné pohyby. Mnohem často gesta přesahují to, co chceme sdělit. Usilujte o co největší pohodu. Nebojte se v nové roli přehánět, protože to, co může připadat přehnané vám - lidem s obvykle velmi rezervovanými postoji - je v očích jiných naprosto normální. Přistupte na tuho hru! Pro lepší zvládnutí kontroly pohybů se můžete také cvičit doma před zrcadlem. Udělejte nesmělý a neobratný postoj, na který jste za určitých okolností byli zvyklí, a dobře se pozorujte, zvlášť podrobnosti, na kterých budete pracovat nejvíc. Potom předveďte jistotu, pevnost a rozhodnost. Snažte se "hrát opravdově", jako když si dobrý herec opakuje roli - projděte se, sedněte si, hýbejte se, mluvte nebo nahlas čtěte, nevynechejte žádný detail. Až budete mít svou novou osobnost dobře propracovanou, pokračujte v téže práci před svými přáteli, ale bez jejich vědomí. Tím budete získávat stále větší a větší jistotu. Vyhledávejte pak co nejvíc příležitostí, při nichž byste jednali mezi neznámými lidmi. ((konec rámečku str.163)) Pomalu vstřebáte do sebe novou osobnost.. Toto cvičení harmonicky doplňuje cvičení vizualizace sebe samého, o kterém jsme psali výše. Princip je stejný, ale konkretizovaný. ((rámeček str.163)) Jiný příklad: Cítíte, že se vás zmocňuje hněv? Pokud okamžitě znehybníte, zklidníte pohyby, ztišíte hlas, vaše podráždění se hned zmírní. Jestliže naopak začnete šermovat rukama, křičet, rychle nad sebou ztratíte kontrolu a vaše slova okamžitě předběhnou myšlenky. Psycholog William James napsal ve svém Stručném přehledu psychologie: "Odmítnout vyjádřit vášeň znamená zabít ji. Počítejte do deseti, než se rozzlobíte, a důvody hněvu se vám budou zdát směšné. A zapískat si pro radost srdce není jen řečnický obrat!" ((konec rámečku str.163)). B - Gesta Kromě jazyka slouží člověku k vyjadřování také gesta a výrazy
tváře. Gesto se tak stává doplňkem myšlenky. Existují tři kategorie gest: pohyby řízené vůlí, bezděčné a automatické pohyby. Bezděčné pohyby Vznikají proto, že svaly někdy vyjadřují vnitřní emoce navenek. To je případ lidí nervózních, impulzivních, kteří se vyjadřují spíš tělem než slovy. Tyto pohyby mohou být i následkem intelektuální lenivosti a toho, že duch není schopen vyvinout úsilí nutné k vyjádření myšlenky. Pocity a emoce působí tedy přímo na obličejové svaly, které se stahují nebo uvolňují v rytmu myšlenek. Některé osoby nemohou zabránit tomu, aby nevyjadřovaly své myšlenky příliš hlasitě. Jiní zase pohybují rty při čtení. V takovém případě se dají spolupůsobením nervstva do pohybu i orgány utvářející řeč. Je vhodné se těchto zbytečných pohybů zbavit, protože vedou ke značné ztrátě energie a zpomalují pak mozkové funkce. Z toho důvodu například dostáváte při výuce techniky rychlého čtení první radu, abyste si uvědomili bezděčné pohyby a snažili se jich zbavit. Prostě nepohybovat rty při čtení nebo si snažit uvědomit a pak překonat chvění hlasivek, o čemž se můžete přesvědčit, když si při čtení položíte ruku na krk. Jakmile překonáte tyto pohyby, rychlost čtení vzroste, protože se už nezapojuje hlasové ústrojí. Je to jen první krůček, ale velký. Spojování pohybů s emocemi je silnější a častější u osob frustrovaných, které jsou otroky své vznětlivosti. Ten, kdo rozvíjí své schopnosti, učí se ovládat a jeho bezděčné pohyby samy pomalu vymizí. Paměť dokáže pojmout širokou slovní zásobu, tudíž dovoluje myšlenkám vyjádřit cokoli, aniž by bylo nutné uchylovat se k pohybům. Chcete si udělat malou zkoušku, abyste se přesvědčili, jak pohyby nahrazují nedostatek slovních prostředků? Požádejte své přátele, aby vám vysvětlili, co je to klika. Uvidíte, že všichni začnou něco "plácat", a pak se pokusí rukama naznačit otáčení kliky, protože jim mozek nedodá včas správná slova. Prostě je nahradí pohybem. Zjistíte nejspíš, že i vám se to často stává! Pohyby řízené vůlí Pohyby řízené vůlí naopak člověku velmi pomáhají, pokud se jich naučí užívat s mírou a v pravý čas. Pohybem ruky lze podtrhnout myšlenku, opravit ji, usměrnit způsobem, jakým to samotná slova vždycky nedovolují. Ovšem pokaždé se jedná o pohyby kontrolované, klidné a pozitivní. Lidé by vždycky měli pečlivě kontrolovat přehnaná gesta, zabarvená hněvem nebo taková, která se snaží vyjádřit silné emoce. V určitých případech je dobré poddat se spontánně citům, u jiných citů tomu tak není. Jde o hněv, beznaději, strach,
žárlivost, závist, škodolibost a melancholii. Pokud dopustíme, aby se příliš rozvinuly, budeme se zbytečně utápět v něčem, co bychom naopak měli posuzovat s velkým odstupem. A co ruce? Nesmělí lidé si s nimi často vůbec nevědí rady. Není vždycky žádoucí schovávat je do kapes a už vůbec ne dávat je v bok. To je ještě horší. Pro začátek můžete použít doplňky, které do rukou patří. Důvěrně známý předmět sevřený v prstech rozptyluje pozornost a dává vznik bezděčným pohybům, které samy mohou stačit k tomu, abyste se znovu uklidnili. Jedná se třeba o brýle, kabelky, tašky nebo náprsní tašky... a bohužel i cigarety! Automatické pohyby Je třeba pečlivě rozlišovat bezděčné pohyby od automatických. Automatické pohyby jsou velmi přesné, pokud se je člověk naučil díky své vůli záměrně četným opakováním. Je možné je spustit navzdory nejsilnějšímu pohnutí nebo stavu hlubokých vnitřních rozpaků. Rozvíjejí se podvědomě, ale přesně. Díky tomuto jevu může vynikající klavírista zahrát spolehlivě celou skladbu, i když dostane trému a najednou má dojem, že zapomněl některé pasáže. Jeho prsty totiž budou umět zcela přirozeně nalézt pohyby nezbytné k provedení daného kusu. Pro nesmělého člověka je velmi užitečné osvojit si některé automatismy, které mu pomohou překlenout silné rozrušení. Ve skutečnosti je to něco jako "drezúra". Nezpanikařit na veřejnosti, umět vystupovat, projít příliš osvětleným sálem, sednout si, přijmout občerstvení, to všechno vyžaduje jednoduše dobrý metodický trénink. Velmi často ovšem pocit nesmělosti ve zmíněných situacích plyne z neznalosti základních společenských zvyklostí. Dobrá příručka o společenském chování může rychle učinit konec těmto nesnázím. Když nesmělá osoba ucítí, že je pozorována při chůzi, ihned znejistí a ztuhne, protože se snaží kontrolovat kroky, místo aby zůstala přirozená. Pocit nejistoty zmizí beze stopy po troše cvičení a skutečnost, že jste pozorováni, nebude mít na vás sebemenší vliv. Při cvičení je třeba vycházet z analýzy situací, které nás zneklidňují. Lék je velmi jednoduchý. Prostudovat pečlivě techniku příslušné řady pohybů, uvědomit si, co je nutné dělat a co ne. Pak si to neúnavně zkoušet, abychom do sebe vtiskli automatismy. Ty se dají do pohybu pokaždé, když bude ta pravá příležitost. Tento typ cvičení pro nás nebude nijak těžký a prokáže nám cenné služby. 5 - Výraz tváře Usmívejte se!
Všechno, co jsme si až dosud řekli ohledně pohybů a držení těla, platí ještě mnohem víc o mimice a výrazu tváře. Ve tváři lze číst jako v knize. Živá a výrazná tvář je obvykle velmi přitažlivá a sympatická, zatímco tvář stále stažená, netečná, z níž nelze nikdy vyčíst žádnou emoci, se stává něčím znepokojujícím, co nás ponouká k tomu, abychom jednali s jejím nešťastným nositelem jako s někým velmi odpudivým a nevlídným. Opačným extrémem je taková tvář, na které můžeme vyčíst všechno, protože i nejmenší myšlenka nebo obava se na ní hned objeví současně s prožitkem. Také tato tvář znepokojuje, protože její majitel neumí vůbec zachovat tajemství. Okamžitě cítíme, že jsme v přítomnosti někoho, kdo se vůbec neumí ovládat, a obvykle je hříčkou svých vášní a emocí. Nechtějte se takovému člověku podobat, nikdo by si vás nevážil! Tvář opravdu citově zabarvená má taková být z vaší vůle, to je rozdíl. Naučte se před zrcadlem vyjadřovat rozličné pocity. A usmívejte se! To je zbraň, kterou jste si vybrali. Pokud se cítíte stísněně, máte-li trému, přinuťte se usmát sami na sebe nebo na někoho, kdo jde kolem. Jste-li mrzutí, usmějte se do zrcadla a snažte se najít co možná nejpřirozenější výraz. Uvidíte, jak se záhadným způsobem věci ve vás dostanou na své místo a všechno nabude správných rozměrů. Pokud na vás někdo začne mluvit a použije zastrašující tón, zdvořile se na něho usmějte. Výsledek je okamžitý a protivník se rázem uklidní. Váš úsměv sníží na minimum jeho pokus vás ponížit. Naopak on sám se začne cítit špatně! Ale pozor, aby ve vašem úsměvu nebyla stopa ironie, jinak riskujete, že budete muset čelit náramnému výbuchu hněvu! 6 - Jak se chovat na veřejnosti Především je důležité, abyste předem přesně prostudovali situaci, které budete čelit. Položte si několik otázek: - Půjde o obyčejnou schůzku s přáteli, které dobře znáte? - Jde o jednání oficiálního charakteru? - Jaká pravidla společenského chování musíte znát v tomto případě? - Budete sami, nebo se skupinou lidí? - Jakou roli tam budete mít? Co se od vás očekává? - Budete tam mít slovo? Nebo budete mít možnost si ho vzít? A o čem budete mluvit? - Jaké šaty si na sebe vezmete? Atd. Dejte si na tyto otázky jasné a přesné odpovědi, které vám načrtnou přesný obraz toho, co se bude odehrávat. Když se pak připravíte na základě automatismů a autosugesce, zákonitě se musíte všeho dobře zhostit.
Ovládáte situaci! Teď odmítněte poslední pokušení nesmělosti, aby se ve vás projevila nějakými více či méně dětinskými postoji. Můžete a musíte zvládnout situaci a chovat se tak, aby nikdo neuhodl vaše problémy, i když vás občas trápí. Buďte přísní sami na sebe. Vy sami ten stroj řídíte, nenechte se pouze vozit, třebaže to vypadá méně únavně. Riskovali byste, že skončíte na stromě... nebo v příkopě! Ne, nepřitahujete všechny pohledy jako magnet! Přestaňte si myslet, že přitahujete pohledy všech kolemjdoucích na ulici. Nikoho nezajímáte, protože všichni jsou ponořeni do svých vlastních problémů... a hodně si jich myslí, že jsou také pozorováni. To je opravdu komická situace, nezdá se vám? Nevyhýbejte se ani účasti v rozhovorech, ať už jsou o čemkoli. Neznamená to, že musíte mluvit za každou cenu, naopak. Pokud nemáte co říct, jediným inteligentním přístupem je mlčet. Ovšem je nutné vyjádřit se pokaždé, když se naskytne příležitost, abyste získali zkušenost v této oblasti. Snažte se neutopit ve vlastním mlčení, nezůstávejte "v koutku" jako nezkušené dítě, které poslouchá moudré dospělé! Pozorujte nesmělé lidi, to vás vyléčí z toho, abyste se jim podobali! Neupadněte se do opačného extrému, "nedělejte se důležitými"! Pozor na opačný extrém! Je to dost výjimečné, ale stává se to. Někteří bývalí nesmělí lidé, aby se ubezpečili o své sebejistotě, nepustí ke slovu ostatní, především ty ze svého okolí, kterých se neobávají! Mají pak sklony dělat se před ostatními lidmi "důležitými", čímž si (špatně!) kompenzují svůj komplex méněcennosti a snaží se převýšit ostatní. Samozřejmě, že občas to "funguje", ale vyvolává to i zjevné rozhořčení (každý si to nenechá líbit!) A v některých případech takový člověk riskuje, že znovu skončí v naprostém tichu a s pocitem hořkosti vůči sobě samému i vůči ostatním, "kteří mu nerozumí a snaží se ho pořád srážet, ale jsou to všechno hlupáci!" (Citace.) Toto pekelný kolotoč sebepodceňování a sebepřeceňování je příčinou vzniku psychických poruch a vede k nejrůznějším nesnázím v osobním životě. Připomínám, že těchto nepříjemných výkyvů budete ušetřeni dosažením rovnováhy. Nasměruje vás ke správnému hodnocení sebe samých a svých vlastních schopností. Pokud jste pečlivě postupovali podle rad uváděných postupně v této knize, neměli byste už mít vůbec problémy tohoto druhu. Občas se však staré sklony mohou znovu objevit. Proto je užitečné připomenout si také praktické detaily, díky nimž se můžete rychle a účinně vzchopit.
7 - Oblečení Už jste si jistě ověřili, že pečlivě vybraný oděv, kostým přizpůsobený okolnostem, pěkně učesané vlasy a pokud jste žena i jemné líčení, skryjí malé nedokonalosti vaší tváře, což vám dodává sebejistotu a nové sebevědomí. Během těchto několika týdnů "kůry k vyléčení nesmělosti" musíte použít všechny dostupné "trumfy" a využít každé vhodné příležitosti, která se naskytne, abyste získali sebejistotu. Uvědomte si, že každé vítězství je velkou posilou pro vaše nové sebeovládání, vnitřní sebevědomí a duševní sílu. Musíte se tedy snažit dosáhnout co největšího počtu možných vítězství. Lépe než slova vám dokážou, čeho všeho jste schopni... a je toho hodně! Jako každá lidská bytost máte v sobě ukryté nepřeberné zdroje. Stačí jen cvičit si vůli, abyste z nich mohli i nadále trpělivě čerpat. Potřeba mít vždycky upravený vzhled Budete tedy věnovat velkou péči své toaletě: * Důležitou podmínkou je dbát úzkostlivě na hygienu, tedy udržovat stále čistotu! Naučte se také pečovat o pleť na tváři, i když jste muž (existují úplné kosmetické řady pro muže). Svěží a pružná pokožka je příjemná na pohled, zatímco našedlý chorobný odstín vede k negativní autosugesci, když se na sebe podíváte do zrcadla, a podobně působí i na ostatní. Ovšem nepřehánějte čisticí pleťová voda, výživný krém, pleťové mléko nebo mýdlo s olivovým olejem (všechno kvalitní a pokud možno přírodní) postačí pro hezký vzhled vaší pleti. * Máte-li nějaké zdravotní problémy, navštivte lékaře a řiďte se radami předchozích kapitol. * Víte, že velká sklenice minerální vody s přidáním šťávy z citronu (z pravého citronu, ne konzervované šťávy!) vypitá každé ráno po probuzení nalačno vás dostane do formy, vyčistí vám játra a bude dobře působit i na pleť? Pokud možno vyčkejte pak aspoň půlhodinu, než si dáte snídani. * Nažloutlý odstín pleti může prozrazovat špatnou funkci střev. V tom případě polykejte po několik dní ráno nalačno polévkovou lžíci panenského olivového oleje, lisovaného za studena, s několika kapkami citronové šťávy. Špatná funkce střev se zakrátko upraví. * Co se týče váčků pod očima, často se pojí se špatnou funkcí ledvin. Je třeba tedy omezit konzumaci soli (budete mít ráno po probuzení méně opuchlou tvář) a pít během dne vhodné bylinkové čaje. Můžete si je koupit ve speciálních obchodech s bylinkami
nebo v některých lékárnách. Přirozený účes - lepší pocit na veřejnosti! I o vlasy je potřeba dobře se starat! Nic na člověka nepůsobí hůř než špinavé vlasy, pokryté lupy. Je vhodné volit jednoduchý a přirozený účes, který se hodí na všechny příležitosti. Vyhněte se příliš vypracovaným vlasovým "kreacím" (samozřejmě pokud nejde o výjimečnou příležitost!), jinak budete vypadat "škrobeně" hned jak vyjdete od kadeřníka a navíc se budete cítit špatně pod palbou pohledů, jako kdybyste se ráno zapomněli učesat. Odvaha změnit styl Pokud jde o vaše oblečení, musí být vždycky v bezvadném stavu, ať už si obléknete džínsy, nebo velkou večerní. Naučte se oblékat harmonicky, podle svého osobního založení, a ne podle poslední módy. Ta ostatně v dnešní době nechává všem úplnou volnost. Využijme toho! Zeptejte se na radu přátel, jejichž způsob oblékání obdivujete, nebo třeba dobré prodavačky, které můžete výstižně vysvětlit svůj problém. A pokud vám navrhují styl oblečení úplně odlišný, než na jaký jste byli zvyklí, mějte odvahu ho přijmout. Během několika dní si na něj zvyknete a ani se nad ním nepozastavíte. Navíc vám to umožní, abyste sami sebe viděli nově, což prospěje vašemu úsilí o proměnu. K tomu však jednu radu: Máte jít například na večírek nebo jste se zkrátka rozhodli vzít si pro nějakou slavnostní příležitost úplně nové šaty, případně novou toaletu. Bude tedy lepší, abyste šaty nosili několik dní doma, než se v nich projdete na veřejnosti. Musíte si na ně do jisté míry zvyknout, naučit se v nich pohybovat, cítit se v nich dobře. Teprve pak budete moci chodit a přemisťovat se přirozeně, být ve své kůži. Pokud se spokojíte s tím, že si ji obléknete těsně před odchodem z domova, budete automaticky vypadat, jako byste chodili ve vypůjčených šatech. Budete působit na druhé příliš vyumělkovaně, jakoby v přestrojení. Herci to tak dělají často. Nosí kostým dané postavy doma při běžných činnostech, aby se lépe do této postavy "vtělili". Tato rada platí i pro boty (dokonce především). Budete se v nich také cítit mnohem lépe, pokud jste je už několik dní nosili. Pečlivý výběr barev Barvy svého oblečení nenechávejte v žádném případě na náhodě. Nezapomeňte, že čím je barva světlejší, tím víc zdůrazňuje tělnatost, zatímco tmavé odstíny zeštíhlují. Stejně tak svislé pruhy ztenčují siluetu a vodorovné pruhy rozšiřují příliš drobnou postavu. To jsou základní pravidla, která mnoho lidí ignoruje. A
především noste barvy, s kterými se cítíte být v souladu. %Víte, že červená je vhodná pro lidi s nedostatkem energie? Zatímco modrá, zelená a indigo působí velmi příznivě na psychickou rovnováhu. Žlutá a oranžová se hodí velmi vyrovnaným jedincům, oranžová činí dynamickými lidi příliš klidné a příliš lhostejné.%% Přečtěte si, co napsal Goethe ve svém Pojednání o barvách: "Umělec, aby dosáhl mistrovství v užití barev, musí brát v úvahu morální důsledky barev, jejich psychologické účinky, jejich technickou povahu a nakonec vliv, jaký na ně mají vnější podmínky. Barvy působí na duši, mohou v ní vyvolávat pocity, probouzet emoce, myšlenky, které nás zklidňují nebo vedou k činu a vyvolávají i smutek nebo radost." Přizpůsobení oděvu daným okolnostem Především se vyhněte dvěma chybám ve výběru šatů: Pokud budete mít na sobě "večerní róbu" a ostatní obyčejné šaty, budete mít zkažený večer. Stejně by tomu bylo v opačném případě. Vzpomínám si, jak jsem asi před dvaceti lety byla na malé oslavě prvního májového dne u lidí, které jsem předtím neznala. Pozvání mi vyřídil jeden společný známý. Neřekl mi však nic bližšího. Protože jsem znala společenské postavení oné rodiny, oblékla jsem si "přiléhavé" minišaty, vytvořila umný účes, vybrala vhodné doplňky... a pak jsem se ocitla v partě mládeže jednotně oblečené do džínsů a vytahaných svetrů. Cítila jsem se hrozně, zatímco ostatní nenuceně seděli v zahradě na zemi a grilovali maso! Moje šaty samozřejmě dost utrpěly, ale především jsem měla zkažený celý den. Navíc mi neposkytly dostatečnou svobodu a volnost pohybu k tomu, co se ten den podnikalo. Mohu vás ujistit, že po oné zkušenosti (a v té době jsem ještě byla velmi nesmělá!) nikdy nepřijmu pozvání, aniž bych se předem neujistila u hostitelů, jaký druh oblečení bude vhodný. A pokud se vám to přece stane... Pokud se vám jednoho dne nešťastnou náhodou stane taková nepříjemnost, snažte se najít pádnou výmluvu, nějakou třeba narychlo vymyšlenou záminku, protože když ji vyřknete, zbavíte se starostí! Řekněte například: "Promiňte mi, že mám na sobě tohle oblečení, ale byl/a jsem na oslavě (nebo právě se vracím z oslavy) a neměl/a jsem čas se zastavit doma a převléci."Atd. Nebo pokud naopak nemáte dost slavnostní šaty: "Promiňte, ale před odchodem z domu jsem na sebe vylil/a kávu. Raději jsem ale přišel/přišla za každou cenu, abych vám nepokazil/a radost..." Hlavně se snažte mluvit nenuceným tónem, naprosto v pohodě, jako by se jednalo o nedůležitý detail (však on to také je!) a dejte najevo, že počítáte s inteligencí svých hostitelů, dostatečnou k tomu, aby
se přenesli přes určité věci nepatrného významu. Také se může stát, že si všimnete závady na svých šatech natržení, chybějící knoflík, skvrna... Vězte, že ostatní si toho pravděpodobně nevšimnou, protože lidé většinou nejsou dobrými pozorovateli. Pokud se vám přece jen bude zdát, že si toho někdo všiml, můžete upřesnit, že se vám to stalo například při vystupování z auta. Nejdůležitější je nenechat se zaskočit takovou maličkostí, najít způsob, jak se z toho co nejrychleji vyvléknout, abyste si nezkazili radost ze schůzky (nebo třeba prožitek slavnosti) a neodradili ani ostatní, kdyby vás viděli chodit s tak "pohřebním výrazem", pochmurné a zamračené. Naučte se nezabývat se ani oblečením ostatních, s nimiž hovoříte. Přestaňte ztotožňovat oblečení s osobností! Odvraťte svou pozornost od doplňků, jimiž se obklopují lidé, kteří chtějí vypadat důležitě (mobily, doutníky, luxus, velkolepá gesta atd.). Naučte se vycházet vstříc lidské bytosti, která je za tím vším schovaná a nemá sebemenší důvod na vás dělat dojem. Rychle se tak zbavíte neexistujícího problému.
8 Umění veřejně vystupovat - Překonávání strachu a obav a ovládání své představivosti - Rozšiřování znalostí - Slovní projev, jak mluvit ve společnosti - Projev, přednáška - Technika vedení skupiny - Několik užitečných "triků" Každý člověk může být jednou nucen přednést nějaký referát, vystoupit na konferenci, řídit skupinu lidí nebo se jednoduše muset vyslovit v rámci debaty. V každém případě je důležité naučit se vyjádřit své myšlenky co nejjasněji a netřást se, když je třeba mluvit ve společnosti o běžných věcech, třeba během jídla s přáteli. 1 - Překonávání strachu a ovládání své představivosti Uvedeme si jako model příklad přednášejícího, což je snad jedna z nejtěžších úloh. Pravidla i z nich vyvozená cvičení se dají aplikovat na všechny situace - od běžného rodinného oběda až po proslov, o který vás možná jednoho dne požádají. Prvním pravidlem je překonat všechny zbytečné obavy a ovládnout svou představivost dřív, než napáchá příliš velké škody. Vytvořte si v duchu živou představu situace
Představte si co nejpřesněji situaci, které budete čelit. Můžete se dokonce vydat na místo, navštívit sál, ve kterém budete muset mluvit. Vystupte na pódium, pokud to bude možné, a promluvte nahlas, abyste si zvykli na to, jak se váš vlastní hlas odráží od zdí. Projděte se trochu, abyste si místnost poněkud "osvojili". Zvykněte si na ni. To vám později pomůže vizualizovat si podrobně scénu v myšlenkách, vaše představivost tím bude vykázána do určitých mezí a přestane podněcovat zbytečný strach, který by vám byl schopen odčerpat všechnu energii. Nedovolte, aby vás zaplavil strach Za strach mohou poruchy představivosti. Dobře znáte celou řadu větiček, které začínají: "A kdyby se to stalo...? Jen ať neudělám..." Samozřejmě předpokládáme, že nám vždycky hrozí nějaká strašlivá negativní událost, o níž si myslíme, že jí pro její rozsah nebudeme schopni čelit. Je to úplně něco jiného, než klíčová věta: "Nejhorší, co se může stát je, že...", která tu byla uvedena na str. ((XXX52)) Ať to vypadá, jak chce, takový postoj je pozitivní. Dívá se na možný nezdar jako na něco, co patří k životu a jehož účinek není - i když to tak nevypadá - tak velký, jak si ho vždycky s oblibou představujeme. Navíc je nezdar vždycky odrazovým můstkem k lepšímu zvládnutí situace. Je třeba umět se z něj poučit, naučit se vydržet a zdokonalovat se. Když se do ničeho nepustíme, samozřejmě neriskujeme prohry..., ale také nemáme možnost uspět. Víte, že Thomas Edison dokončil vynález elektrické žárovky až po desetitisícím pokusu - což předpokládalo zhruba 9999 nezdarů! A co kdyby byl při 9999. ztratil odvahu? Co se týče Abrahama Lincolna, musel se ucházet o úřad osmnáctkrát, než byl zvolen prezidentem Spojených států... Nezbytnost dobré přípravy Důležité je vždycky jasně zhodnotit situaci, rozebrat každý její detail, aby se člověk připravil na možné nepříjemné překvapení. Pro jakýkoli počin je prvořadá dobrá myšlenková příprava. To, co si vytyčíme v duchu jako jasný cíl, nakonec vždycky dříve nebo později dojde materiální podoby. Bez obav si můžete připadat jako Bayard, rytíř bez bázně a hany * (pozn. překl. Pierre B. 1476-1524, ve službách francouzských králů Karla VIII., Ludvíka XII. a Františka I.), protože budete mít vše dopodrobna pečlivě připravené. Pokud si všechno dostatečně nevyjasníte, vystavujete se opravdovému strachu, protože vám ve snaze dostat se ze situace se ctí nezbývá než vrhnout se do náručí štěstěny a neznámých zákoutí svého mozku. Pokud se jedná o improvizaci, pomyslete si, že všichni vědí, že jste se nemohli dostatečně připravit. Budou v skrytu duše obdivovat vaši odvahu i sebeovládání (kterého nejsou všichni schopni). A jestliže přitom projevíte trochu citu, nikdo vám to
nebude mít za zlé, naopak si získáte všeobecné sympatie. Lidé, kteří se nikdy nemýlí, za všech okolností podobni "polobohům", stejně jako mramorové sochy, obvykle zůstanou osamoceni na svém pozlaceném piedestalu, protože mají v sobě málo lidského, a to je odděluje od ostatních. To není záviděníhodná pozice. Buďte především lidskou bytostí se vším všudy. 2 - Rozšiřování znalostí Velmi často nebudete mít odvahu zapojit se do rozhovoru nebo debaty z obavy, že nejste dost "na výši", že se před druhými, výřečnějšími lidmi, zesměšníte. Samozřejmě na tom má podíl i nesmělost, která vás svazuje. Nechcete nic riskovat ani na sebe strhnout pozornost. Ale tohle jste už nyní prakticky zvládli. Takže vám zbývá jen první problém, otázka intelektuální úrovně. Nemá to ovšem nic společného se zkouškami nebo diplomy! Podívejte se na pastýře - umí pozorovat život kolem sebe, přírodu, své ovce. Pokud je ke všemu schopen jednotlivé jevy zobecňovat, buďte si jisti, že toho obvykle ví hodně o společnosti, životě, filozofii i psychologii. Častěji víc, než univerzitní vzdělanec soustředěný výlučně na úzký okruh studia, z něhož se nesnaží odvozovat základní zákony, které by ho ovšem propojily se vším ostatním. A kolik je geniálních samouků! Pravidlo první - prohlubte oblasti, ve kterých máte hodně znalostí. Ať je vaše vzdělání jakékoli, snažte si především vypracovat seznam věcí, v nichž se dobře vyznáte: - Dějepis, zahrádkářství, olejomalba, filatelie, kutilství, šití, politika, filozofie, fotbal, astronomie nebo rybaření... Pak neváhejte prohlubovat znalosti v těchto oborech. Můžete se o nich vždycky zmínit během rozhovoru, pokud bude nutné, abyste se ocitli na pevné půdě, o kterou se můžete opřít. Pravidlo druhé - soustřeďte svůj zájem na nové věci Setkávejte se s lidmi ze všech vrstev a všech profesí. Poslouchejte, o čem mluví, co mají rádi, co vědí. Témata, o která jsem nejevila zvláštní zájem, se pro mě stala úžasně zajímavá, když mi o nich vyprávěli známí, kteří se uměli podělit o své nadšení. Naučila jsem se něco z válečné historie antického Říma, když jsem poslouchala jednoho ze svých přátel, který mi s nadšením vyprávěl různé epizody - opravdový román, jako by ho sám prožil! Později jsem se zajímala o housle, protože jiný známý, vynikající houslista, mi všechno barvitě vylíčil, od jejich výroby po techniku houslové hry a osudy velkých sólistů. Když jsem poznala,
jak to měli těžké, mohla jsem lépe ocenit, co jsem slyšela. Jeden náš příbuzný, umělecký truhlář, , který pracoval se starým nábytkem, mi vyprávěl o různých druzích dřeva, upozornil na nejmenší podrobnosti schopné přinést řadu další fascinujících informací. Poučil mě o stylech, technikách řezu, sochařství, intarzii, tajemství lakování... Nikdy na zajímavé výklady tohoto milovníka krásného nábytku a dobře provedené práce nezapomenu. Byly to velmi obohacující chvíle. Jednak z hlediska nových znalostí, ale i proto, že se se mnou dokázal rozdělit o své pocity nadšení nad ladnými tvary, nad harmonickým obrysem nohy jakéhosi stolu nebo jemnou intarzií komody. Setkání s oním starým pánem byla velmi působivá, prožívala jsem při nich třeba příběh letitého taburetu, který měl restaurovat, naučil mě třeba vybavit si dlouhou pouť kmenů exotických stromů, ze kterých řezal svá prkna. Hlavně se učit naslouchat Pokud se naučíte naslouchat, budete se podobat hermeticky uzavřenému sudu, který je naplňován silným proudem vody z kohoutku. Budete-li však chtít mluvit za každou cenu, podlehnete-li své chuti vyprávět, kohoutek zůstane otevřený, ale sud přeteče a voda unikne. Nenechte si tedy ujít žádnou příležitost k učení. Je jich nespočetně, naskytují se denně, každou chvíli, je třeba jen dávat pozor! Pravidlo třetí - rozšiřujte si své znalosti v oblastech, které málo nebo špatně znáte Nyní si vypracujete jiný seznam. Seznam oblastí, které znáte málo, nebo o které se vůbec nezajímáte. Bude nutné, abyste tato bílá místa metodicky zaplnili K tomu si občas přečtěte nějaké zajímavé, živé pojednání, které podává o námětu souhrnnou informaci. Postupně tak získáte nějaké znalosti ve všech oblastech, což vám dodá potřebnou sebejistotu, abyste mohli zasáhnout do jakéhokoli druhu konverzace. Především pracujte metodicky. Není k ničemu nacpávat si mozek nespočetnými obsahy knih, pokud si získané informace neseřadíte správně v paměti. Zachovejte si stále kritického ducha, abyste dokázali získané poznatky srovnávat. Položte si tyto otázky: - Už jsem o tom někdy slyšel? - Slyšel jsem někdy úplně opačný názor? Nebo obdobný či doplňující? - Jaký je můj osobní názor nyní, když věci znám trochu lépe? - Nasměrovala mě tato studia k dalším, ještě neprobádaným oblastem? Kterým? Jagotova metoda
Paul Jagot radil ve své knize L'éducation de la parole (Tříbení řeči) zapsat každou novou informaci do paměti metodicky, to znamená utvořit odpovídající vazby, abyste si na ni mohli lépe vzpomenout a srovnat si získané poznatky. Informace pak můžeme posuzovat vzestupně, ze čtyř hledisek: 1. Jednotlivec 2. Lidstvo jako celek 3. Země jako planeta 4. Vesmír Ať se jedná o jakékoli téma, použijeme pro každý z obecných okruhů "pravidlo pěti klíčů" 1. Jaký je původ věci, její příčina a co jí předcházelo? 2. Z čeho se skládá, základní údaje? Co ji tvoří? 3. Jak se projevuje, jaké má vlastnosti? Může se nějak přizpůsobit? 4. Jaké jsou její zákony, vývoj? 5. Kam spěje, co je jejím cílem? Tím se můžeme dobrat k tomu, co Jagot nazývá "obecné vědecké řazení", které se stává vynikajícím základem pro studium. Tyto rady velmi pomohly i mě. Používám je pokaždé, když si musím rychle ujasnit a nastudovat nějaký nový problém. Vřele vám je doporučuji. 3 - Slovní projev Pevný a jasný přednes, dobře položený hlas, výstižné, správné věty, vytříbený slovník. To jsou základní vlastnosti, které je nutno vypěstovat, abyste byli schopni vyjadřovat se za všech okolností s jistotou. A - Pevný a jasný přednes Už jsme dostatečně hovořili o tom, jak je nutné umět se ovládat. Kromě emočních problémů, schopných narušit psycho-verbální mechanismus, je třeba v prvé řadě překonat špatné návyky získané v dětství. Naučte se dobře artikulovat, vyslovovat slova aniž byste polykali určité slabiky nebo některé z nich vyráželi. V tom vám může prokázat dobrou službu magnetofon. Cvičte si nejprve hlasitou četbu a poslouchejte záznam. To je nejlepší prostředek, jak zjistit, co vám nejde a co musíte odstranit pilným cvičením. Nezapomínejte, že mluvíte proto, aby vás bylo slyšet. Díky správné výslovnosti budou vaše slova zřetelnější, třebaže vám ještě činí obtíže mluvit dostatečně nahlas. Během domácího procvičování si zvykněte hovořit nahlas, pevně a rozhodně. Ti, kdo se vyjadřují slabým a nerozhodným hláskem, jsou vždycky v pozadí za těmi, kteří dovedou mluvit s jistotou.
Neobracejte se už na lidi tónem, jakým jste mluvili jako malé, nesmělé děti v rozhovoru s učitelkou ve škole! Jste dospělí lidé tváří v tvář jiným dospělým! B - Dobře položený hlas Negativismus a psychické deprese u nesmělých lidí se odvíjejí také od jejich způsobu vyjadřování, tedy užívání pouze nevýrazného jednotvárného tónu. Víte, že existují techniky mentálního, psychického, a dokonce fyziologického přeladění, které působí nepřímo, skrze utváření nových sluchových a hlasových návyků? Jsou základem tzv. Tomatisovy metody. Bylo zjištěno, že lidé používají k mluvení pouze vibrace, na které je vycvičeno jejich ucho. Rozšiřováním sluchového pole se zlepšuje jak slovní přednes, tak psychická rovnováha. ((rámeček str.184)) Sami můžete udělat jedno - zkusit obohatit svůj hlasový rozsah o nové tóny, lépe ho zabarvit a snažit se vyjádřit různé dojmy a pocity prostřednictvím rozdílně použitých tónů. K tomu si čtěte nahlas texty všeho druhu a různým vyjádřením přitom přiřazujte co možná nejpřesnější tón. Pomalu rozšíříte svůj hlas o nové frekvence. Nasaďte hlas do střední polohy, to znamená mezi nejhlubší a nejvyšší tón, jaký dokážete vyloudit. V tom místě pocítíte při mluvení nejmenší únavu a váš hlas bude mít větší dosah. ((konec rámečku str.184)) A ještě jednou - dobře artikulujte. Mluvte jakoby "v masce", to znamená zůstaňte při zdánlivé představě, že se hlas formuje na rtech. Tak ho bude slyšet na dostatečnou vzdálenost, aniž byste se vysilovali křikem. Jde třeba si jen zvyknout. C - Sdělení formulujte správně a přesně Vycvičte se tak, abyste mluvili co možná nejčistěji. Je to jen otázka pozornosti a vůle. Začněte tím, že si zakážete všechna nic neříkající automatická slova, která často činí vaši výpověď nepřirozenou. Nevyslovujte, co jste nechtěli říci, nenechte se unášet záchvaty nadšení. Užívejte jednoduché věty, krátké, ale výstižné. Nejspíš sami uznáte, že jste byli při nepřesném vyjádření zvyklí vypomáhat si posuňky, abyste doplnili informace nezbytné k pochopení vašeho sdělení. ((rámeček str.185)) Na nějaký čas si odepřete doplňující pohyby. Snažte se vyjadřovat pouze slovy, které budete řadit co možná nejjasněji. Uvidíte, že po nesnadných začátcích (více méně pár dní) si vytvoříte nový návyk a vaše věty samy začnou přirozeně plynout.
((konec rámečku str.185)) Netrapte se tím, že pořádně neznáte gramatiku. Denně přece čtete, i kdyby to bylo jen několik řádků v novinách, obchodní dopisy, které musíte napsat nebo i různé letáky, jimiž jsou zaplavovány vaše poštovní schránky. Denně slyšíte, jak se lidé více méně správně vyjadřují v televizi a v rozhlase. Od nynějška dávejte bedlivější pozor na to, co čtete a slyšíte, jak na obsah, tak i na formu. Pracujte i na tom, abyste odstranili nejčastější nepřesnosti ve výslovnosti, třeba stahování některých hlásek (například "sím" místo "prosím" aj.) nebo naopak přidávání hlásek podle fantazie, kam nepatří ("šaramantní" - a tu je navíc). Nakonec uvažujte o tom, že pro vyjadřování pomocí jasných a přesných vět potřebuje vaše myšlení nabrat novou sílu, protože si uvyklo tvořit pouze beztvaré obrazy a mlhavé představy, na základě kterých je velmi těžké vytvořit kloudnou větu. Bojujte s líným myšlením. Toto nebezpečí číhá na nás na všechny, pokud se ho nevyvarujeme! D - Vytříbený slovník Je sice nutné znát dostatečný počet slov, ale také je třeba se přesvědčit, zda známe jejich přesné významy, abychom je mohli vhodně použít. Pokud vám smysl nějakého slova uniká, dejte si tu práci a pátrejte v paměti po slovech se stejnými nebo podobnými kořeny, která by vám ho mohla objasnit. Například neznáte význam slova "ortofonie", avšak znáte: telefon, fonograf, fonace, afonie, fonetika, symfonie, polyfonie atd. Ve všech těchto slovech nacházíme "fon", což nám označuje zvuk nebo hlas. Skupina "orto" se vyskytuje ve slově ortografie, které nám evokuje "správné psaní bez chyb", dále ve slovech ortodoxní (pravověrný), ortogonální (pravoúhlý) atd. Ortofonie se tedy týká správnosti zvuku, tedy jedná se o nauku o správné výslovnosti hlásek. ((rámeček str.186)) Samotná znalost slovních kořenů, stejně jako přípon a předpon, vám dovolí značně si rozšířit slovník bez toho, abyste namáhali paměť. A bude se vám to hodit. Mnoha neznámým slovům porozumíte, když si uvědomíte, jak a čím jsou utvářena. Další cvičení spočívá ve vyznačení tématu a hledání co největšího počtu slov, která se k němu vztahují. Například: květiny: hortenzie, tulipány, růže atd.; mraky: kumulus (kupovitý oblak), nimbus, nimbostratus, stratokumulus (vrstva oblaků ve tvaru valounů); metalurgie: měď, železo... vysoká pec, továrna... A vždycky když narazíte na nějaké neznámé slovo, nenechte to tak
a použijte slovník! ((konec rámečku str.187)) 4 - Jak mluvit ve společnosti Zlepšili jste své vyjadřovací schopnosti? Podařilo se vám dát svým myšlenkám větší řád a přesnost? Je tedy čas pustit se do díla a procvičovat, jak nejvíc to bude možné, svůj nový talent. Dělejte to ovšem nenásilně a opatrně. Myslete na to, že při každém pokusu musíte uspět. ((rámeček str.187)) Cvičte se ve schopnost mluvit na veřejnosti Pro začátek hledejte možnosti přečíst pár řádek nahlas před několika lidmi (článek z novin, zápis ze schůze atd.) Pak z něho kousek citujte, abyste zapojili paměť. V další fázi se snažte vyprávět krátký příběh, nějaký vtip, film, který jste viděli. Mluvte pomalu, oddělujte myšlenky, uvažujte o výběru slov. Zvyknete si lehce a schopnost vyjadřovat se na veřejnosti bez většího úsilí se u vás brzy rozvine. Účastněte se přednášek, besed, přinuťte se, abyste pokaždé položili alespoň jednu otázku během debaty. Odvaha a jistota v této věci závisí jen na tréninku a opakované snaze. ((konec rámečku str.187)) Schopnost stát rozumně za svým názorem Naučte se stát s jistotou na svém tvrzení během sporů. Nenechte se nikdy zaskočit postavením svého protivníka nebo jeho tónem. Nezacházejte však ani do opačné krajnosti. Nebuďte zaklesnuti do svého názoru jako tonoucí, který se chytil posledního stébla. Buďte přizpůsobiví a duchapřítomní. Pokud pochopíte, že se mýlíte, nebuďte zatvrzelí a klidně uznejte, že vám skutečně některé aspekty problému unikly. Není to v žádném případě ponižující, ale inteligentní a každý vám za to bude vděčný. Zdá se vám naopak, že vaše argumenty jsou správné? Neustupujte, promyslete si, co odpovíte. Snažte se formulovat své myšlenky přesně a vytříbeně. Pokojně vysvětlete, jak a proč jste došli k takovémuto pohledu na věc. Během rozhovoru nebo diskuse nikdy nezapomeňte, že nejde o zničení protivníka, ale o to, abyste našli, co je vám v daném ohledu společné, a mohli tak dojít k správným závěrům. Musíte tedy být vždycky připraveni svůj názor rozvíjet, protože to je důvodem slovní výměny. Ještě jednou: Nesnažte se příliš lpět na původním názoru, protože není ani vítězů, ani poražených! 5 - Umění projevu
Jedná se o velmi osobité cvičení, vhodné k tomu, aby vás velmi rychle vyléčilo z jakékoli nesmělosti, pokud se vám naskytne příležitost. Je to "tvrdá" metoda - když chcete násilím naučit plavat ustrašené kachňátko, hodíte ho do vody! Nesmělý člověk obvykle sám od sebe nikdy nechce vystoupit s projevem nebo přednáškou. Je třeba velmi příhodných podmínek, aby se odvážil. Ovšem, může se to stát. Možná bude muset přednést na veřejnosti, například během schůze nějaký referát za sdružení, jehož je vlivným členem, v záležitosti, která je mu blízká. To se mi osobně také přihodilo. Povím vám o tom, ne proto, abyste měli slitování s mou maličkostí, ale proto, že tento živý příběh vám může pomoci více než teoretická pravidla. Jednou na jaře se mi stalo něco "hrozného". Ani nebe spadlé na hlavu by mě tolik nevyvedlo z míry. Začalo tím však mé vyléčení. Byla jsem v té době členkou několika sdružení, v nichž jsem se cvičila v "občasném vyjadřování". Jedno z nich organizovalo několikadenní stáže, během nichž někteří kolegové přednášeli, a pak následovaly otázky. Všechno běželo jako na drátku až do dne, kdy bylo rozhodnuto, že každý musí udělat krátkou improvizovanou přednášku na libovolné téma. Zapsala jsem se samozřejmě, polomrtvá strachy, až na poslední den v naději, že na mě nedojde řada. Kdybych byla odmítla, jen bych se zesměšnila. Naštěstí byli přítomni jen samí sympatičtí lidé, tak kolem čtyřiceti. Musela jsem použít autosugesci, abych se připravila, ujišťovala jsem se, že jde o pouhé cvičení a že jedinou chybou by bylo nezkusit to. V určený den jsem celá bledá a rozechvělá spustila o svém oblíbeném tématu. Díky pozorným tvářím svých chápajících přátel jsem však byla schopna dojít až do konce příspěvku. Dokonce se mi hodně povedl, protože mě pak oficiálně zapsali do seznamu přednášejících onoho sdružení. To jsem sice ještě mohla odmítnout, ale protože jsem tehdy už nějakou dobu bojovala proti nesmělosti a snažila se získat sebedůvěru, rozhodla jsem se, že si nenechám ujít žádnou příležitost, abych mohla překonat své zábrany. Uvolila jsem se tedy přednášet o tři měsíce později, na další stáži. Téma jsem si dlouze připravovala, celé sepsala a prakticky naučila zpaměti. Avšak navzdory své odpovědné práci jsem pocítila takovou úzkost, že jsem prakticky skoro všechno zapomněla, do slova a do písmene. Protože jsem měla vystoupit v závěru stáže, nemusím vám říkat, jak jsem měla zkažené první dny. Avšak když nadešel čas, můj ubohý nervový stav se díky pečlivé přípravě zlepšil během dvou nebo tří minut. Téma mě tak zaujalo, že jsem naráz zapomněla na svůj strach a pocity neschopnosti. Dokázala jsem pak bez problémů mluvit zhruba tři čtvrtě hodiny. Dodnes jsem přesvědčena, že se všechno seběhlo, jak mělo jen proto, že jsem si správnou situaci představovala ve svých každodenních cvičeních vizualizace. Stalo se, že jsem po několika usilovně
vydolovaných větách s hlavou zcela ponořenou do svých rozporuplných pocitů naráz vstoupila do role tak, jak jsem si sama sebe předem zobrazila v představách - klidná a jasnozřivá. Věty mi samy splývaly ze rtů, dopadlo to výtečně. Vzpomínám si, že jen na krátký okamžik jsem skoro ztratila půdu pod nohama. To když jsem na vteřinu přestala dávat pozor na to, co říkám, a uvědomila si, co právě dělám! Ihned se mě zmocnila tréma a jen tak tak jsem se dokázala znovu soustředit na referát. Takže další dobrá rada: (rámeček str. 190)) Nepřestávejte se soustředit na téma, nedovolte, aby vám něco rozptýlilo pozornost. Snažte se vyhnout tomu, aby se do vaší mysli vloudila myšlenka pro váš výklad nevhodná, třeba jen na desetinu vteřiny. Riskujete tak, že zažijete několik nepříjemných minut, než zase najdete ztracenou nit. ((konec rámečku str. 190)) Shodou okolností jsem o několik týdnů později musela na sebe nečekaně vzít povinnost veřejně vystoupit na konferenci. Jeden člen našeho sdružení pravidelně zajišťoval cyklus přednášek v četných francouzských městech. Uprostřed turné však náhle zemřel na srdeční záchvat. Bylo rozhodnuto, že je třeba ho ihned nahradit, aby se nemusely plánované přednášky rušit. Tak jsem se jednoho večera, celá sevřená strachem, ocitla na pódiu velkého přednáškového sálu svého rodného města (to mi ještě dodalo!), abych pronesla ohlášený referát před dobrou stovkou osob... Všechno šlo hladce, trému jsem ztratila při vstupu na pódium, měla jsem úplně jasnou hlavu. Přesto moje rodina před tím prožila několik kritických dní kvůli mým obavám z trémy, přílišné nervozitě a mým výpadkům v sebeovládání. Takže to, co pak viděli, vypadalo v jejich očích téměř jako zázrak. Byla jsem vtažena do hry, přijala další přednášky a zajišťovala dokonce několik turné, během nichž bylo nutné přejíždět denně do jiného města a přednášet na jiné téma. Přítomní posluchači si totiž sami vybírali témata, o kterých na jejich přání měla pojednávat další přednáška. Nebudu vám říkat, že to bylo snadné, ani že jsem se v tom vyžívala. Ale každý večer, když pominul první okamžik trémy, jsem začala být taková, jaká jsem chtěla být, a všechno dobře dopadlo. Každý úspěch pak podstatně posílil mou sebedůvěru. Teď už se cítím přirozeně za všech okolností. Nikdo mě nemůže vyvést z míry. Pokud se stane, že ještě někdy pocítím trošku trémy, když musím čelit neznámé situaci, která by mi snad mohla nahnat strach, umím se jí zbavit. Nejde ani tolik o to snažit se překonat strach, jako spíš dostat ho do únosných mezí, které by vám nepřekážely. Je normální, že cítíte chvění v žaludku, když se naráz ocitnete před pěti sty osobami, které se na vás dívají a poslouchají. Nenormální je však nechat se jím ovládnout natolik, že nejste schopni dělat nic a
úplně ztratíte kontrolu nad nervy i myšlenkami. Zde je několik pravidel pro případ, že budete muset vystoupit třeba s přednáškou nebo referátem. Rozumí se samo sebou, že jste správně prováděli zde popsaná cvičení, čímž jste už posílili schopnost sebeovládání a získali hodně sebedůvěry. Uvědomte si to jako svou jasnou výhodu. ((rámeček str. 191)) Pokud musíte přednést referát nebo vystoupit s přednáškou A - Připravte se jak nejpečlivěji můžete Propracujte každý detail. Je třeba předem probrat možné otázky, námitky a vědět, co budete odpovídat. Dobrá příprava vám dodá sebedůvěry, jakou má člověk informovaný lépe než jeho budoucí posluchači. B - Referát si napište Rozvrhněte si odstavce, uveďte nadpisy jednotlivých částí, tak budete moci stále vědět, kde jste, i když se třeba necháte trochu unést daným tématem. Podtrhněte si nadpisy barevně, například názvy základních kapitol červeně, podtitulky modře nebo zeleně. Podtrhněte si také důležité věty a klíčová slova. Vyvstanou vám před očima při sebemenším nahlédnutí do papírů. Udělejte si v textu vyznačení, pokud chcete některé pasáže zdůraznit, označte si je například , jako v nějaké hudební skladbě "forte". C - Naučte se text nazpaměť Ne slovo od slova, ale tak, abyste byli schopni citovat obsah každé části v daném pořadí. Potom si přednášejte referát před zrcadlem v několika po sobě následujících dnech, pak ho předneste někomu z rodiny. Čtěte ho nahlas. (Ze začátku jsem si svůj text nahrávala na magnetofonovou kazetu a opakovaně pak pouštěla v autě, i když jsem měla třeba jen několik minut. Tato technika mi velmi pomohla vrýt si do paměti i sebemenší podrobnosti a zvyknout si na styl, který jsem chtěla použít, vstřebat do sebe i intonaci hlasu). D - Navštivte daný sál několik dní před přednáškou Vystupte na pódium, pokud tam bude, udělejte si hlasovou zkoušku. Pak si můžete v duchu představit co nejpřesněji celý průběh přednášky. A až se tam v danou chvíli vrátíte, budete se cítil lépe, jako na známém místě. Pokud vám okolnosti dovolí, navštivte krátce před svou přednáškou jinou přednášku, ve stejném sále, ať je o čemkoli. Pozorujte sál, lidi, řečníka, sledujte, jak si počíná, uvědomte si, co by měl dělat a co ne. Mluví příliš hlasitě? Zaujal správný postoj?
Představte si sebe na jeho místě a využijte jeho zkušenosti, abyste odkoukali některé drobnosti, které byste sami mohli využít. Pokud po této přednášce bude následovat diskuse, přinuťte se položit alespoň jednu otázku. Možná vám slova těžko půjdou z krku, ale uděláte tím hodně užitečného pro to, až budete na pódiu vy - uslyšíte totiž tón svého hlasu v tomtéž sále, tentokrát plném lidí! Mohu vám potvrdit, že až vy sami "povedete hru", budete se cítit mnohem jistěji, než když jen pokládáte otázku ve věci, kterou bez přípravy málo znáte. E - V den přednášky... Mluvte co nejméně, třeba vůbec ne, abyste si šetřili hlas i nervy. Odpočívejte, poslouchejte uklidňující hudbu, běžte se projít do přírody a dýchejte, dýchejte během celého dne. Rozhostí se ve vás klid. Odeberte se na nějaké místo, kde by vás co nejméně cokoli vyrušovalo. Buďte "sobci" bez výčitek! Hodinu před nástupem do sálu se s nikým nesetkávejte. Oblékněte se pečlivě a buďte si svým oblečením jisti. Nakonec přijďte včas, pevným krokem, nedovolte jakýkoliv citům, aby se ve vás projevili. Než začnete mluvit, dopřejte si trochu času. Klidně si připravte podklady, pokojně se zadívejte na publikum, které se zatím polohlasně baví, zvykněte si na ně. Ještě se zhluboka nadechněte, zopakujte si v duchu větičky o klidu, úspěchu a radosti, že můžete sdílet svůj zájem společně s lidmi, kteří schválně přišli proto, aby si vaše téma poslechli. F - A nyní začněte! Držte se zpříma, nebuďte ztuhlí, zůstaňte přirození, nehrajte si na profesora (není nic protivnějšího než lidé, kteří rádi "dělají důležité"!) Obracejte se na své publikum jako na přátele, usmívejte se. Uvádějte humorné poznámky, pokud vám přijdou na mysl, zbavíte se tím napětí a vaši posluchači si odpočinou. A především myslete jen na téma, ne na to, co děláte - buďte soustředění, ale ne křečovití. Je to jednodušší, než se zdá. G - Pokud se stane, že se náhle trochu zadrhnete v řeči... Zachovejte klid, usmějte se! Vezměte situaci znovu do rukou za pomocí nějakého žertu: "Vida, to jsem si skoro zapletl jazyk!" Dostanete publikum na svou stranu. Dýchejte zhluboka, řekněte si, že to se stává i nejostřílenějším borcům, dopřejte si několik vteřin k nahlédnutí do poznámek... a začněte znovu. Není v tom nic zvláštního. Lidé nepřišli na ukázku výřečnosti, ale proto, aby si poslechli, co máte říci k určitému tématu.
H - Položte si vždycky na stolek před sebe hodinky Je důležité sledovat čas. Člověk se snadno může nechat unést a mluvit déle, než se předpokládalo. Bylo by škoda krátit diskusi a vaši posluchači by vám to poněkud zazlívali. ((konec rámečku str.194)) Po veškerém vynaloženém úsilí, po důkladném absolvování všech cvičení s radostí zjistíte, že výsledky jsou nad vaše očekávání. V kritických chvílích se budete cítit jakoby nadnášeni neznámou silou, která vám pomůže, překonáte sami sebe. Také se naučíte s ní počítat. Rčení: "Pomoz si sám a nebe ti pomůže!" platí stále. Nezáleží na tom, co si o tom "nebi" myslíte: ať je to síla vnější, nebo síla pocházející z vašeho nitra. S vaším přičiněním se projeví pokaždé, když to bude nutné. Mnohokrát znovu a znovu si ověřuji, že za každých okolností máme vždycky sílu udělat to, co čem jsme přesvědčeni, že musí být provedeno, a dokonce vynaložit dlouhodobé úsilí i překonat mnohé hranice, o nichž jsme si mysleli, že nás svírají. V žádném případě vám neradím, abyste se přetěžovali, to by byla chyba. Je třeba zachovat si zdravý úsudek. Ovšem pokud se zdá, že vám život dává na vybranou určité cesty, vydejte se na ně s důvěrou. Vždycky v sobě máte všechno podstatné a dostatečnou sílu (to bude chvíle, abyste znovu použili autosugesce, a především si nepřipusťte žádnou negativní myšlenku!) Samozřejmě, pokud této síly zneužijete, pokud se přetížíte bez pádného důvodu, riskujete, že vám jednoho dne bude chybět a že budete vyčerpáni, aniž byste něco kloudného vykonali. Ovšem cítíte-li, že něco musíte udělat, nedívejte se dozadu a dejte se do toho. V tom případě se nemusíte obávat ničeho mrzutého. 6 - Technika vedení skupiny Každodenní zkušenost nám dovoluje podtrhnout určitý počet zřejmých faktů: A - Všichni jsme součástí skupiny ... protože žijeme ve společnosti. Podle různých podmínek, v nichž se nacházíme, je pro nás společnost představována skupinami lidí, například: - doma: rodiče a děti; - ve škole: učitel a žáci; - v práci: kolegové + nadřízení + podřízení. Všechny tyto skupiny jsou samozřejmě velmi různorodé, co se týče jejich složení a chování. B - Všichni musíme komunikovat s ostatními
... protože žijeme ve skupině - dorozumíváme se písemně, ústně a gesty. C - Většinu času jsme v pozici jakéhosi "relé" Od chvíle, kdy máme nějakou zodpovědnost v rámci skupiny, "relé" v nás je jakýmsi "přepřahovačem" mezi jednotlivými plány. Musíme se umět přizpůsobit, vytvořit dobré vztahy jak uvnitř, tak vně skupiny. Požádají vás třeba, abyste řídili schůzi. Buď v místě bydliště, nebo na pracovišti. Máte třeba rozhodovat o uspořádání nějaké společné oslavy! První z věcí, kterou musíte udělat je naladit posluchače. Můžete například použít tohoto osvědčeného postupu: * vytvořit pro ně přátelskou atmosféru; * vyložit jim důvod schůze a jasně určit podmínky dané záležitosti; * připomenout, že se věc týká každého zúčastněného; * vymezit diskusi a navrhnout plán. Následně budete uvádět a řídit diskusi. Proto je třeba: * stanovit výchozí otázku diskuse; * nechat každého zúčastněného vyjádřit své názory, hlediska, zkušenosti; * srovnávat argumenty a dávat pozor, aby se dostalo na všechny; * zamezovat odbočení od tématu, vyhýbat se neshodám a opakování; * nepřekročit rámec plánu. Potom bude potřeba udělat přehled tématu, o kterém se diskutuje. Tedy: * zvýraznit shodná a rozporná místa; * vyvodit dílčí závěry hned, jak se k nim dojde; * udržovat atmosféru důvěry ve spolupráci; * přesvědčit se, zda dílčí závěry byly dobře pochopeny a přijaty. Nakonec bude nutné uvést přijetí praktických závěrů. Znamená to: * shrnout dílčí závěry; * přimět posluchače k obecnému a tvořivému závěru; * získat souhlas ve prospěch tohoto konečného závěru; * trvat na praktickém vykonání rozhodnutí, k nimž se nakonec dospělo. Obvykle je velmi vhodné učinit zápis ze schůze a dát každému ze zúčastněných jeden exemplář. Tento plán schůze vám může být užitečný při mnoha příležitostech, a dokonce vám pomoci v rodinné diskusi nebo rozhovoru s přáteli,
pokud během nich musíte učinit nějaké rozhodnutí. Prostudujte ho, vtiskněte si do paměti jeho základní zásady a uskutečněte je v praxi. Kolika zbytečným rodinným přím by se lidé vyhnuli, kdyby byl každý ochoten seznámit se s těmi několika základními pravidly, jimiž se řídí skupina! 7 - Několik užitečných "triků" * Pokud se ještě necítíte ve své kůži, když mluvíte k publiku, snažte se nepřejíždět očima po všech lidech, kteří vás poslouchají. Dívejte se spíš dozadu do sálu nebo na dvě tři známé osoby a mluvte, jako byste se obraceli k nim. * Jestliže někdo ze skupiny příliš mnoho mluví, zastavte ho, shrňte stručně, co říkal, a někomu jinému položte otázku, například: "A co si o tom myslíte vy, pane?" * Má-li po vašem projevu následovat diskuse, ale nikdo se neodvažuje položit první otázku, snažte se říci nějaký krátký vtip, abyste zmírnili napjatou atmosféru, buďte přátelští a usmívejte se. Jestli ani to nepomůže, vymýšlejte si, to účinkuje vždycky. Prostě se obraťte na někoho v sále, kdo vám připadal jako pozorný posluchač, a řekněte mu třeba: "Před chvílí jsem viděl, že jste chtěl položit nějakou otázku, o co šlo?" ... a trvejte na tom, aby odpověděl. V takovém případě se pozornost publika obrátí na tázaného, který raději položí otázku, než by zůstával v tak nepříjemném postavení. Po první otázce pak obvykle rychle následují bez problému další. * Nevyhýbejte se někomu jen proto, že víte, že by vám řekl něco nepříjemného nebo se zeptal na něco, co budete muset odmítnout. Buďte pevní. Ať vás nikdo na světě nezastraší tak, že byste se neodvážili na něho obrátit. Po trošce cvičení vám to brzy nebude dělat nejmenší problém. * Před přednáškou nebo vedením schůze raději nejezte zmrzlinu ani nepijte studené nápoje, nekuřte. * Aby vám bylo rozumět, musíte dokonale vyslovovat. * Pro lepší vyslovování, zkuste následující trénink - dejte si mezi zuby tužku a snažte se takto vyslovovat stále těžší a těžší texty. * Nakonec si opatřete učebnici "rychlého čtení". Prokáže vám mnohé služby... jako třeba tu, že budete schopni jedním mrknutím oka zaměřit celý odstavec svého výkladu. Dodá vám to větší jistotu, a třebaže budete svůj text jenom číst, posluchači budou mít dojem, že improvizujete. (Není nic nudnějšího, než referát
čtený slovo od slova!) A nezapomeňte, že byste brzy měli dospět k tomu, že už před sebou nebudete muset mít text a poznámky. Příprava se pak zjednoduší už jen na sebrání nezbytných materiálů a s tím už budete umět improvizovat. Dodá vám to úplnou volnost a budete se moci v pohodě a přizpůsobivě obracet na posluchače. Je to mnohem jednodušší, než si myslíte. 9 Nesmělé dítě - Příčiny dětské nesmělosti - Pokud už došlo k pochybení - Včasné sociálních kontakty - Posilování vůle dítěte - Dodávání sebedůvěry - Ovládání představivosti - "Líné" dítě 1 - Příčiny dětské nesmělosti Nesmělost je jedním z nejběžnějších dětských nedostatků a určitě právě ten rodiče často přijímají nejlépe. Dítě, které na veřejnosti nic neříká, je často považováno za slušně vychované. Role rodičů Je třeba si upřímně přiznat, že odpovědnost za vývoj tohoto vážného nedostatku nesou obvykle hlavně rodiče a vychovatelé. Matky "schovávající pod křídla" své ratolesti, bázlivé rodiny dávající na dveře několik zámků probouzejí v dítěti pocit nebezpečí, který ho nutí, aby se také uzavíralo do sebe. Stejné výsledky se ukazují, když jsou rodiče příliš zahleděni do svého společenského postavení a nedovolí svým dětem, aby "se jen tak s někým zahazovaly!" Malé dítě tak začne být pyšné a s vědomím (falešné) nadřazenosti se izoluje, aniž by chápalo, že jiné děti pro změnu mají možnosti, o kterých se mu ani nesní. Jsou také příliš ambiciózní rodiče, kteří žádají od dítěte nemožné. Takové dítě pak ztrácí odvahu i důvěru v sebe sama. Jde o rodiče příliš aktivní, příliš "rychlé". Jejich pomalejší děti jim těžko mohou stačit a dříve nebo později se svou marnou snahou úplně přestanou... Především se však proviňují takoví rodiče, kteří nechápou, že se dítě nerodí dokonalé, a neustále ho obtěžují výsměchem, zveličují každou sebemenší nešikovnost a neopomenou neustále narážet na jeho nedostatky.
Ve škole někdy vznikají potíže z jednoduchého problému, který byl přehlédnut. Může to být například sluchová nebo zraková porucha, které si předtím nikdo nevšiml. To je třeba případ pomalého dítěte (člověk může být pomalý, aniž by v tom hrála roli inteligence!) z důvodu dyslexie, zrakových nebo sluchových potíží. Všechny takové děti potřebují výuku, která jim bude lépe přizpůsobena. Často ovšem učitel nebo učitelka problém nechápou a označí dítě za nepřizpůsobivé, za špatného žáka a v nejhorším případě za neiteligentní! Samozřejmě, že tomu tak není. Ovšem takový přístup zapříčiní u dítěte nedostatek sebedůvěry (nakonec si začne myslet, že to, co o něm říkají, je pravda) a nebude důvěřovat ani ostatním (protože si podle něho ani nevšimli, jak se snažilo.) Následují pocity odmítání, stahování se do sebe... a samozřejmým důsledkem je také nesmělost! 2 - Pokud už došlo k pochybení * Pomozte dítěti, aby maximálně rozvinulo své možnosti, především v oblasti umění, což mu může umožnit určité rychlé úspěchy. * Nikdy se nezmiňujte o jeho nesmělosti, pozitivně ho povzbuzujte a při každé příležitosti tvrďte, že jeho nesmělost už "je minulostí". * Učte ho dobrému vyjadřování - četbou nahlas, zpěvem. Dávejte mu příležitost, aby se pravidelně setkávalo se svými vrstevníky. * A především byste měli umět obklopit ho láskou a vřelou sympatií. Ukažte, že máte pro jeho nešikovnost pochopení a neustále mu dodávejte odvahy. Pomáhejte mu, aby se zbavilo strachu, jakéhokoli komplexu méněcennosti, případně pýchy. Buďte velmi trpěliví. Až se začne cítit opravdu volně, získá odvahu z vašeho povzbuzování, pozná, že je přijímáno, zbytek už přijde sám, protože pak půjde už jen přirozenou cestou dětství, cestou zvídavosti ohledně bytí a cestou seberealizace.
3 - Sociální kontakty Od nejútlejšího věku se má dítě setkávat s cizími lidmi a objevovat se na veřejnosti. Je dobré svěřovat mu určité úkoly, aby cítilo, že je platné. Například přinést podnos během návštěvy přátel nebo nějaké oslavy. Oceňte dítě pokaždé, je-li to možné
Znala jsem jednu čtyřletou anglickou holčičku, která byla schopná přinést podnos s čajem a šikovně rozdávat šálky. Každý za to Kathleen pěkně poděkoval a pochválil ji a ona na to byla velmi hrdá. Rodiče nikdy neopomněli využít nejmenší příležitosti, aby jí dodali odvahy a učili ji, aby si uměla sama poradit. To jí dodávalo sebedůvěry. Pokud se někdy dopustila chyby, všichni ji ubezpečili, že je to v jejím věku přirozené a že se brzy bude ještě šikovnější. Všichni rodiče by si měli být takto vědomi své výchovné role a zaujímat podobný postoj vůči svému dítěti. Dejte dítěti příležitost setkávat se s vrstevníky Společnost jiných dětí je nutná a velmi podnětná. Dítě se tak přirozeně učí nezbytným základům života ve společnosti. Učte dítě, aby si zvykalo vyjadřovat se na veřejnosti Je třeba navykat dítě mluvit, hrát si, recitovat, chovat se před publikem. Naučit ho nějakou krátkou pohádku a požádat ho, aby ji řeklo před kamarády, je dobrým cvičením za předpokladu, že celou věc berete velmi přirozeně, jednoduše a nepůsobíte tím dítěti problémy. Pokud má dítě strach, řekněte mu, že je asi trochu unavené, že se to stává každému, že na něco zapomene, ale především ani v nejmenším nenarážejte na jeho nesmělost. Trpělivým a postupným cvičením se dítě naučí vyjadřovat přirozeně za každých okolností. Základním pravidlem je nic neuspěchat , postupovat vpřed krok za krokem, opakovat víckrát za sebou podobné zkušenosti před tím, než přejdete ke složitějšímu cvičení. Je třeba za každou cenu vyhnout se nezdarům. Znamenají pro dítě silné negativní autosugesce, které se jen velmi těžce dají utlumit. Tak tedy hlavně trpělivost, vytrvalost ... a především lásku. 4 - Posilování vůle Dodávejte dítěti odvahu Dávejte dítěti najevo ocenění každého jeho i malého úspěchu. Samozřejmě nejde o to, aby se stalo domýšlivým či pyšným. Také není třeba ho bezmezně obdivovat za nějakou maličkost, která se mu povedla, takové přehánění by neprospělo jeho dobré psychické rovnováze. Stačí jen umět s dítětem promluvit o jeho drobných úspěších, dodat mu jistotu a také posílit jeho vůli. V takovémto ovzduší pak nezdar nebo neobratnost nemají špatný účinek. S vaší pomocí se dítě pokusí svůj neúspěch pochopit, vidět jeho příčiny a nakonec zjistit, co je třeba udělat, aby se to neopakovalo. Bude-li nezdařená situace posuzována z tohoto
hlediska, promění se ve zdroj poučení a zdokonalení. Dodá dítěti odvahu, aby se příště snažilo, jak nejlépe umí, jako by soutěžilo samo se sebou. Naučte ho kontrolovat výraz tváře a dýchání Dbejte, aby si zvyklo zavírat pusu a dýchat nosem, umělo ovládat své svaly. Je dobré naučit ho, aby se dívalo přímým pohledem, a ne úkosem, aby se nešklebilo ani nekřivilo obličej, když vyvíjí nějaké úsilí, čte, hraje si, přemýšlí. Podpoří se tak i schopnosti myšlení a citové sebeovládání. Dejte mu příležitost k rozhodování Rozvíjejte v něm iniciativního ducha Je důležité vytvářet situace, které ho budou nutit učinit nějaké rozhodnutí a vykonat je. Často ponecháváme děti ve svízelném postavení, kdy nemohou o ničem rozhodnout. Proto bývají časem nerozhodné a váhavé. Nechte je, ať samy získají zkušenost. Spokojte se jen s dohledem, taktním, ale účinným. Mějte je k tomu, aby se vyjadřovaly, ptejte se často na jejich názor. Naučte je formulovat myšlenky, aby mohly vyjádřit svůj názor. Diskutovat s dítětem, to je nejlepší prostředek, jak napomáhat rozvoji jeho inteligence a jeho kritického ducha. Zároveň si tak dítě zvykne uvažovat a naučí se pořádat si myšlenky. Takto se postupně rozvíjí duchapřítomnost (což doslova znamená "být přítomen", a to nás zavádí k našim úplně prvním cvičením). Pěstujte v něm vytrvalost A konečně, abyste posílili vůli dítěte, přimějte ho, klidně, ale rozhodně, aby dokončovalo, čemu se právě věnuje. Mělo by si zvyknout na to, že je třeba vyvíjet úsilí, aby člověk došel k cíli, který si sám vytyčil. 5 - Dodávání sebedůvěry dítěti Přivřete oči nad jeho neobratností Nikdy nebudete dost opatrní na to, abyste nedopatřením citlivé dítě nezranili, abyste mu nezabránili, že o sobě začne pochybovat nebo se stane bázlivým. Především se jeho nesmělosti nikdy nevysmívejte, poznamenalo by ho to na celý život. Určité věty nesmějí být nikdy vysloveny: "Je tak nesmělý!" "Má strach..." "Je bázlivý..." Také se dítěte nikdy nesmíte ptát, jestli nemá strach nebo jestli se stydí nějak jednat. To je totéž, jako byste mu našeptávali, že by mohlo mít dobrý důvod k tomu, aby se něčeho bálo! Lepší je přesvědčit ho, že si jeho nešikovnosti nikdo nevšimne, soustředit jeho myšlenky spíš na příčiny nešikovnosti
než na emotivní stránku věci. Nikdy ho nesnižujte Dítěti nebo v přítomnosti dítěte nesmíte nikdy říkat, že je ošklivé, příliš malé nebo příliš velké atd. Probouzeli byste tím v něm pocit méněcennosti. Bylo by pak vystrašené a málo společenské ..., nebo naopak agresivní a také málo společenské. A samozřejmě mu už vůbec nesmíte říkat, že je hloupé, nenadané na učení nebo cokoli jiného, protože pokud je dítě přesvědčeno o nedostatku inteligence, nebude se snažit nic pochopit ani naučit. Je lepší mu nepřímo zalichotit, když se tak, aby to slyšelo, obrátíte na třetí osobu a sdělíte jí, jaké "udělalo" pokroky, jak si v daném směru dobře vede. 6 - Ovládání představivosti Dětská představivost je velmi plodná. Hlavně ji nesmíme brzdit, protože tato vlastnost je nesmírně tvůrčí a je naprosto nutná pro tělesný i duševní rozvoj dítěte. Je však potřeba vyhnout se škodlivým strachům a obavám. Všechny děti si hrají na to, že se bojí, je to přirozená metoda, jak nabývat odvahy. Je však nutné vést dítě k tomu, aby rozlišovalo to, co si představuje, od hmatatelné skutečnosti. Pokud se bojí jít pro nějakou věc do tmavého prostoru, nesmějte se mu. To by jeho potíže ještě zvýšilo. Naopak. Rozeberte s ním jeho pocity strachu a dokažte mu, že nebezpečí, kterých se bojí jsou všechna jen vymyšlená. Opakujte s ním často tento druh zkušenosti a hned ho požádejte, aby ukázalo, že teď už nemá strach, že už ví, že se nemá čeho bát. Buďte na začátku vedle něho, postupně ztěžujte situaci, kterou musí zvládnout tak, aby se učilo, aniž by si toho vlastně vůbec všimlo. 7 - Případy "líných" dětí Jsou dva druhy "líných" dětí. Nadané děti, které se rychle učí, nudí se ve škole a necítí se pak povinny vyvíjet nějaké úsilí. Takové děti svou práci stále odkládají na později, když se mají učit na zkoušky nebo psát úkoly. Druhé jsou obvykle nesmělé, sklíčené výsměchem a kritikou. Jsou stále přesvědčené o tom, že jejich úsilí, snaha nebo práce obecně nemá žádný užitek, protože: "Stejně se mi to nepodaří!" Rezignují, uzavřou se do sebe, jsou smutné, jejich inteligence i vrozené schopnosti mohou snadno zůstat bez povšimnutí. V takovém případě je tresty ničí ještě víc, až se nakonec v pubertě proti
všemu vzbouří. Nejlepší je nechat je nejprve vyšetřit u lékaře, abyste zjistili, zda nejde o nějakou organickou poruchu. Mnoho dětí považovaných za líné bylo jen unavených a chudokrevných nebo trpělo dyslexií, poruchami sluchu nebo zraku. Další postup je jasný - rozvíjet u dítěte sebedůvěru a docílit, aby si sebe vážilo. Ovládnutí nervozity, rozvoj vůle mu více než všechno ostatní vrátí radost ze života. V této oblasti je třeba více než kde jinde zdůraznit sebemenší úspěch a přimhouřit oko před nevyhnutelně špatnými známkami. Při takovémto jednání se obvykle dítě rychle promění.
Závěr %Tyto stránky nesou semínka vašeho osobního rozvoje; nyní záleží jen na vás, jestli je necháte vyklíčit a pak vyrůst. To, co jste si přečetli, už jste někde v sobě uvnitř věděli. Mým úkolem bylo dát věcem hmatatelnou podobu a pomoci vám, abyste si je uvědomili.%%
Všechno je ve vás, vy sami můžete všechno! Vzpomeňte si, že bez trpělivosti nelze ničeho dosáhnout. Postupně po malých úsecích dospějete na vrchol hory, která se vám zdála nepřekonatelná. Netrpělivostí a vznětlivostí se vyčerpáte mnohem dřív, než vůbec vrcholek zahlédnete. Dobře víte, že velká řeka vzniká z malých potůčků. Vždycky si věřte. Věci se vám zdají krásné nebo smutné jedině podle toho, jakýma očima se na ně podíváte. Pociťujete-li štěstí, i ta nejzasmušilejší krajina je najednou plná slunce. Až budete mít za sebou systematický výcvik, který vám nabídla tato kniha, budete se cítit úplně jinak. Přesto všechno se může stát, že se občas na okamžik budete cítit, jako by bylo všechno při starém, buď z únavy, nebo z nedbalosti. V tom případě stačí věnovat se znovu některým cvičením a všechno se rychle dá do pořádku (tehdy vám poslouží Přehled cvičení uvedený na konci této
knihy). Cvičení autosugesce byste neměli přerušovat po několik měsíců, pokud chcete docílit, aby ve vás jejich účinky hluboce zakořenily. Cvičení na rozvoj vědomí a pozorovacích schopností by měla vyústit ve vytvoření automatismů. Poskytnou vám cennou pomoc v tom, jakým způsobem si budete v životě vést, protože právě vy pak budete "vidět" a "slyšet", "cítit, co se děje", a sklidíte tím bohatou úrodu pozorování, z něhož budete moci značnou část využít jak pro sebe, tak pro ostatní. Stanete se také vynikajícím "terénním psychologem" a budete se umět stále lépe a lépe začleňovat do světa. Především se vyvarujte liknavosti. Nepodvolujte se jí. Postarejte se o sebe sami, váš život patří vám a stejně tak je tomu i s vaším zdravím, vašimi úspěchy i nezdary. Přestaňte vždycky hledat nějakou výmluvu. Všechno je ve vás, jste takoví, jakými chcete být. Možná jste jednoduše zapomněli chtít... Nikdy se už nenechte "ošálit" zdáním. Vždycky klame. Snažte se najít, co je za ním. Zkoušejte za osobností, která se na vás snaží udělat dojem, objevit člověka. Najdete tak lidskost v jejím celku, v jejím dojemném úsilí o krásu, dobro a pravdu. Pak už nad vámi nikdo nebude mít moc. Budete svobodnou, nezávislou bytostí, pánem nad sebou i nad vlastním životem, a tedy odpovědným člověkem. Buďte tedy spokojeni s tím, co v sobě máte, a učte se vytěžit co největší užitek ze všech svých schopností. A pak je co nejlépe užívejte, abyste prožívali pokud možno co nejdokonaleji a nejintenzivněji každý okamžik, který je vám dán, aniž byste se ztráceli v minulosti, na které už nemůžete nic změnit, a pátrali po budoucnosti, do níž nevidíme. "Tímto způsobem člověk, který si věří, ovládne protivenství, kráčí beze strachu a neúnavně, rozvážně používá to, co má, rozhojňuje svou klidnou sílu, jde přímo za svým cílem a vítězně překonává rozbouřené vlny oceánu života." (L. E. Gratia Tréma a nesmělost) A právě toto vám přeji. Šťastnou cestu!
Přehled testů a cvičení Testy Jste spíš extrovertní, nebo introvertní? Sebedůvěra Jste opravdu nesmělý?
Umíte se kontrolovat? Malá bilance trávení
Cvičení První týden Sebepozorování 18 Prožívání přítomnosti.....23 Druhý týden Prožívání přítomnosti 23 Psaní klíčových slov 27 Třetí týden Bilance 28 Uvolnění psaním Vědomé provádění pohybů Koncentrace 37 Čtvrtý týden Autosugesce 49 a) Relaxace a rytmické dýchání b) Přeměna zlého v dobré c) Formulace autosugesce d) Naprogramování dne Ochrana před vnějšími negativními sugescemi Hledání dobrého ve všem 56 Pátý týden Dechová cvičení.....61 Formulace autosugesce Neodůvodněný čin 63 Udělejte si své vlastní "vnitřní kino" 66 Každodenní program cvičení Vlastní "vnitřní kino" Jak se připravit na zkoušku 67 Šestý týden Kontrola postoje a chování 76 Slovní projev na veřejnosti....... 91 Vystoupení s referátem nebo přednáškou....93
54
