Fakulta vojenského leadershipu Katedra ekonomie
Investice a akvizice Téma 7: Metody hodnocení v rámci akvizičního procesu Brno 2014 © Pavel Vyleťal
Ing. Pavel Vyleťal, Ph.D.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Literatura 1. Ochrana, F. Nákladově užitkové metody ve veřejném sektoru. Praha: Express, 2005, 175 s. ISBN 80-86119-86-3. 2. Ochrana, F. Manažerské metody ve veřejném sektoru, teorie, praxe a metodika uplatnění. Praha: Express, 2002, 216 s. ISBN 80-86119-51-3. 3. ČSN EN 31010 Management rizik – Techniky posuzování rizik vydal Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011.
Vzdělávací cíl Seznámit s vybranými metodami používanými v hodnocení akvizičního procesu a dodavatelů v souvislosti s veřejnými zakázkami
OBSAH PREZENTACE Úvod 1.Metody hodnotících stupnic 1.1 Nominální (binární) stupnice 1.2 Ordinální stupnice (A, B) 1.3 Kardinální stupnice (procentní, bodovací) 2. Metody vážení užitných vlastností 2.1. Stanovení vah expertním způsobem 2.2. Přímé stanovení 2.3. Párové srovnávání kritérií 2.4. Stanovení vážené užitnosti - společné báze 3. Metody hodnocení rizik 3.1. Check List (kontrolní seznam) 3.2. Safety Audit (bezpečnostní kontrola) je postup hledající rizikové situace a navržení opatření na zvýšení bezpečnosti. 3.3 Failure Mode and Effect Analysis – FMEA (analýza selhání a jejich dopadů) 4. Metody
ÚVOD Při výběru a hodnocení dodavatelů probíhají celým rozhodovacím procesem následující otázky: Co, chceme výběrem dosáhnout, Kdo, bude výběr a hodnocení provádět, Jak, stanovit kritéria výběru a hodnocení a jak je vyhodnocovat, Kdy, provést výběr a hodnocení, Proč výběr a hodnocení provádíme.
ÚVOD Obecný metodický postup při rozhodovací činnosti: Vymezení problému a identifikace možností jeho řešení, Stanovení možných cílů řešení, Analýza rámcových podmínek řešení, Stanovení alternativ postupů řešení problému, Určení kritérií k hodnocení alternativ, Provedení hodnocení a třídění alternativ, Provedení výběru nejvhodnější alternativy, Realizace nejvhodnější alternativy.
1. METODY HODNOTÍCÍCH STUPNIC Hodnotící stupnice: Nominální (binární), Ordinální (uspořádávající), - ordinální klasifikační, - ordinální bodovací. Kardinální - číselná, - procentní.
1.1 NOMINÁLNÍ (BINÁRNÍ) STUPNICE Je založena na operaci shody (resp.) rozdílu, který je vymezen binárním logickým kódem „1“ resp. „0“. Ta varianta, která má požadovanou vlastnost dostává binární kód 1 – vlastnost je přítomna. Varianta, která danou vlastnost nemá, dostává hodnocení 0. Pozitivní hodnocení se sčítají a při vyhodnocení je preferována alternativa s nejvyšším (nebo stanoveným) počtem odpovědí 1.
NABÍDKY JEDNOTLIVÝCH DODAVATELŮ D1- D4 Přehled požadavků odběratele a nabídek jednotlivých dodavatelů použitých v následujících příkladech stupnic a stanovení vah. Požadovaná vlastnost odběratelem
D1
D2
D3
D4
Předpokládaná cena 1,0 mil Kč.
1,1
0,9
1,3
1,1
Provozní náklady na 1km jízdy 7,- Kč/km, max.8,- Kč/km
6,5
7,2
7,0
6,0
Rychlost na silnici 180 km/hod., min. 160 km/hod.
160
180
210
160
Rychlost v terénu min. 30 km/hod.,
30
35
0
35
Životnost motoru 250 tis.Km
250
250
350
250
5
7
5
5
Záruční doba 5 let
1.2 ORDINÁLNÍ KLASIFIKAČNÍ STUPNICE Kritérium požadované vlastnosti
D1
D2
D3
D4
cena max. 1,0 mil Kč,
2
4
1
2
provoz. nákl. na 1km jízdy 7 Kč,
3
1
2
4
rychlost na silnici 180 km /hod,
2
3
4
2
v terénu 30 km/hod.,
3
4
0
4
životnost motoru 250 tis. Km
3
3
4
3
záruční doba 5 let
3
4
3
3
Celkem / průměr
16/2,66 19/3,16 14/2,33 18/3
pořadí
3
1
4
2
Rozlišujeme pozitivní a negativní vývoj vlastnosti vzhledem k požadavkům. Bodové hodnoty vyjadřují pořadí klasifikace jednotlivých variant nabídky 4 – výborně, 3 - velmi dobře, 2 - dobře, 1 – vyhovující, 0 - ne. Pro jednotlivé bodové hodnoty nastavím interval v rámci každé vlastnosti.
1.3 ORDINÁLNÍ BODOVACÍ STUPNICE Kritérium požadované vlast.
D1
D2
D3
D4
cena max. 1,0 mil Kč,
7
10
4
7
provoz. nákl. na 1km jízdy 7Kč,
10
5
10
10
rychlost na silnici 180 km /hod,
5
10
10
5
v terénu 30 km/hod.,
10
10
0
10
životnost motoru 250 tis. Km
10
10
10
10
záruční doba 5 let
10
10
10
10
celkem
52
55
44
52
pořadí
2-3
1
4
2-3
Rozlišujeme pozitivní a negativní vývoj vlastnosti vzhledem k požadavkům. Alternativy nabídek jsou ohodnocovány na základě škály bodových hodnot jednotlivých kritérií v předem definovaném intervalu. Rozsah škály 1-10 bodů pro příslušně definovaný interval vlastnosti.
1.4 KARDINÁLNÍ PROCENTNÍ STUPNICE Kritérium
D1
D2
D3
D4
1
1,1-82%
0,9-100%
1,3-69%
1,1-82%
2
6,5-92%
7,2-83%
7,0-86%
6,0-100%
3
160-76%
180-86%
210-100%
160-76%
4
30-86%
35-100%
0-0%
35-100%
5
250-71%
250-71%
350-100%
250-71%
6
5-71%
7-100%
5-71%
5-71%
Celkem
476%
540%
426%
500%
Pořadí
3
1
4
2
Rozlišujeme pozitivní a negativní vývoj vlastnosti vzhledem k požadavkům. Nabídka s požadovaným rostoucím vývojem vlastností s nejvyšší hodnotou (rychlost, záruční doba) má 100% a ostatní nabídky se přepočítávají (např. 5*100/7). Nabídka s požadovaným klesajícím vývojem vlastností s minimální hodnotou (cena, náklady) má 100% a ostatní nabídky se přepočítávají (např. 0,9*100/1,1).
2. METODY VÁŽENÍ UŽITNÝCH VLASTNOSTÍ 2. 1. stanovení vah expertním způsobem 2. 2. přímé stanovení 2. 3. párové srovnávání kritérií (společná báze)
2. 1. STANOVENÍ VAH EXPERTNÍM URČENÍM Tabulka pro stanovení vah expertním určením Popis přiřazené váhy danému kritériu
Numerické vyjádření váhy kritéria
Procentní vyjádření váhy kritéria
K. je zcela významné
5
33,34
K. je velmi významné
4
26,66
K. je průměrně význ.
3
20,00
K. je málo význ.
2
13,34
K. je velmi málo význ.
1
6,66
K. nevýznamné
0
0
15
100,00%
2. 1. STANOVENÍ VAH EXPERTNÍM URČENÍM Tabulka výpočtu nabídek podle vah určených expertním určením Krit.
Váha
nD1
uvD1
nD2
uvD2
nD4
uvD4
1
33,34
82,0
2734
100,0
3334
82,0
2734
2
26,66
92,0
2453
83,0
2213
100,0
2666
3
20,00
100,0
2000
86,0
1720
100,0
2000
4
13,34
86,0
1147
100,0
1334
100,0
1334
5
0
71,0
0
71,0
0
71,0
0
6
6,66
71,0
473
100,0
666
71,0
473
Σ
1,00
478
8807
540
9267
500
9207
Pořadí
3
1
2
nD1, nD2, nD4 – nabídky vyhodnocené dle kardinální procentní stupnice, nabídka nD3 vyřazena pro nesplnění kritéria číslo 5.
2. 2. PŘÍMÉ STANOVENÍ Tabulka výpočtu nabídek podle vah určených přímým stanovením Krit.
Váha
nD1
uvD1
nD2
uvD2
nD4
uvD4
1
50,0
82,0
4100
100,0
5000
82,0
4100
2
20,0
92,0
1840
83,0
1660
100,0
2000
3
15,00
100,0
1500
86,0
1290
100,0
1500
4
5,0
86,0
430
100,0
500
100,0
500
71,0
355
71,0
355
71,0
355
5
5,0
6
5,0
71,0
355
100,0
500
71,0
355
Σ
1,00
478
8580
540
9305
500
8810
Pořadí
3
1
2
nD1, nD2, nD4 – nabídky vyhodnocené dle kardinální procentní stupnice
2. 3. PÁROVÉ SROVNÁVÁNÍ Tabulka párového srovnávání kritérií Kritérium vlastnosti
1
2
3
4
5
6
1
cena max. 1,0 mil Kč,
-
1
1
1
1
1
2
nákl. na 1km jízdy 7Kč
0
-
0
0
1
1
3
na silnici 180 km /hod
0
1
-
1
1
1
4
v terénu 30 km/hod.,
0
1
0
-
1
1
5
život. motoru 250 tis.Km
0
0
0
0
-
0
6
záruční doba 5 let
0
0
0
0
1
-
2. 3. PÁROVÉ SROVNÁVÁNÍ Výpočet váhy kritérií podle počtu preferencí = počet jedniček v řádku + počet nul ve sloupci dle předcházející tabulky Kritérium
Počet preferencí
Váha – váha v %
1
10
0,34 - 34,0
2
4
0,13 - 13,0
3
8
0,27 - 27,0
4
6
0,20 - 20,0
5
0
0,00 - 0,00
6
2
0,06 - 6,00
Propočet
30
1,00 - 100,00
2. 3. PÁROVÉ SROVNÁVÁNÍ Tabulka výpočtu nabídek podle vah určených párovým srovnáváním Krit. Váha nD1 uvD1 nD2 uvD2 nD4 uvD4 1
34
82,0
2788
100,0
3400
82,0
2788
2
13
92,0
1196
83,0
1079
100,0
1300
3
27
100,0
2700
86,0
2322
100,0
2700
4
20
86,0
1720
100,0
2000
100,0
2000
5
0
71,0
0
71,0
0
71,0
0
6
6
71,0
426
100,0
600
71,0
426
Σ
100,0
478
8830
540
9401
500
9214
Pořadí
3
1
2
nD1,nD2, nD4 – nabídky vyhodnocené dle kardinální procentní stupnice
2.4. STANOVENÍ VÁŽENÉ UŽITNOSTI - SPOLEČNÉ BÁZE Společná báze (SB)
Váha báze
Dílčí kritérium
Váha ve SB/ výsl. váha
Funkčnost, spol.
20,0
Bezpečnost
40,0 / 8,0
Zlepšení funkcí
20,0 / 4,0
Ekologické dopady
40,0 / 8,0
celkem
100,0
Doba plnění
50,0 / 15,0
Záruka
20, / 6,0
Sankce
10,0 / 3,0
Způsob úhrady
20, / 6,0
celkem
100,0
Nabídková cena
55,0 / 27,5
Provozní náklady
45,0 / 22,5
celkem
100,0
Smlouva
Náklady
Celkem
30,0
50,0
100,0
/ 100,00
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK V rámci veřejných zakázek je povinností řídících pracovníků věnovat se rizikům. Riziko je možnost, že při zajišťování činnosti orgánu veřejné správy nastane určitá událost, jednání nebo stav s následnými nežádoucími dopady na plnění schválených záměrů a cílů tohoto orgánu. Stupeň významnosti rizika se určí podle možných nežádoucích dopadů a pravděpodobnosti zapůsobení tohoto rizika. Řízení rizik je soustavná a metodická činnost, která je organizovaná vedoucími zaměstnanci orgánu veřejné správy v rámci vnitřního kontrolního systému tak, aby tento systém byl způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů tohoto orgánu. Součástí je analýza rizik, stanovení priorit rizik podle stupně významnosti, přijetí souboru konkrétních opatření k vyloučení nebo minimalizaci rizik, anebo snížení jejich nežádoucího dopadu.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK Jednotlivé kroky a obsah činnosti související s hledáním rizik, jejich identifikováním, odhadem následků, řešeními pro jejich minimalizaci a následnými postupy.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK 1. Check List (kontrolní seznam) je postup založený na systematické kontrole plnění předem stanovených podmínek a opatření. Každá tabulka či formulář slouží vždy konkrétnímu účelu, jemuž musí být jejich konstrukce podřízena (zpravidla nenajdeme standardizovanou šablonu). Pro analytické a kontrolní účely, musí každá tabulka či formulář obsahovat nezbytné náležitosti: vlastní obsah (jaké informace má zachycovat a v jakých souvislostech), způsob, jak jsou informace zjišťovány, uvedení pracovníka, odpovědného za záznam údajů, způsob zaznamenávání (čísla, symboly), časové údaje o záznamu, místo záznamu.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK Check List (kontrolní seznam) jeho struktura se může měnit od jednoduchého seznamu až po složitý formulář, který umožňuje zahrnout různou relativní důležitost parametru (stupeň rizika 1 až 5) v rámci daného souboru. Bodová hodnota
1
2
3
4
5
Popis otázky na budoucího dodavatele Jsou vaše hlavní produkty certifikovány? (ano, ne)
x
Podléhají vaše produkty schválení speciálními zkušebnami? (ano, ne) Sledujete kvalitu svých produktů u odběratele? (ano, ne)
x x
Poskytujete odběrateli slevy z ceny produktu za vadné produkty? (ano, ne)
x
Používáte systém, kdy je cena produktu vázána na jeho x množství? Např. 1 – vysoký stupeň rizika, 5 – nízký stupeň rizika Vyskytl se 2x vysoký stupeň rizika => přijmout opatření
Celkem
2x
1x
2x
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK 2. Safety Audit (bezpečnostní kontrola) je postup hledající rizikové situace a navržení opatření na zvýšení bezpečnosti. Metoda představuje postup hledání potencionálně možné nehody nebo provozního problému, který se může objevit v posuzovaném systému. Formálně je používán připravený seznam otázek a matice pro skórování rizik.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK 3. Failure Mode and Effect Analysis – FMEA (analýza selhání a jejich dopadů) je postup založený na rozboru způsobů selhání a jejich důsledků, který umožňuje hledání dopadů a příčin na základě systematicky a strukturovaně vymezených selhání. Metoda FMEA se v plánování jakosti používá ve formě analýzy konstrukčního provedení, procesu nebo analýzy produktu. Cílem je rozeznat v různých stádiích tvorby produktu nebo procesu, co nejdříve možnosti vzniku vad, určit jejich možné následky, ohodnotit rizika a bezpečně jim předejít.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK FMEA (analýza selhání a jejich dopadů) Typické prvky metody jsou: funkčně orientovaný způsob myšlení a postupu, systematický pracovní postup, týmová práce, využívání metod kreativity, formulace návrhů na zlepšení jakosti.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK Průběh analýzy FMEA Při zjišťování postupujeme systematicky podle plánu práce v následujících etapách: 1. etapa - Plánování a příprava Sestavení úkolů a vytyčení cílů, naplánování časového průběhu, sestavení pracovního (řešitelského) týmu, sběr informací.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK Průběh analýzy FMEA 2. etapa - Analýza možných chyb Definice prvků, procesů, činností, operací, apod., včetně definování jejich funkcí, hledání potenciálních druhů chyb a jejich příčin, stanovení a odhad účinků těchto chyb, návrh a popis aktivit k odkrytí a zábraně chyb za současného stavu, úrovně poznání, reálných možností, apod.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK
Průběh analýzy FMEA 3. etapa - Vyhodnocení rizika, posuzování a vyhodnocování Významu (důležitosti) vady „VV“ (viz tab.), pravděpodobnosti výskytu vady „PV“ (viz tab.), pravděpodobnosti odhalení vady „PO“ (viz tab.).
Význam vady „VV“
ČSN IEC 812
Význam vady
Téměř neznatelné působení - zákazník si vady pravděpodobně nevšimne
Bodová hodnota 1
Nevýznamná vada - zákazník bude pouze nepatrně obtěžován
2-3
Středně těžká vada - zákazník vadu postřehne, někteří zákazníci budou nespokojeni
4-6
Těžká vada - zákazníka rozlobí, nejsou však narušeny bezpečnostní požadavky
7-8
Zvláště těžká vada - ohrožující bezpečnost
9 - 10
Pravděpodobnost výskytu vady „PV“
ČSN IEC 812 Četnost výskytu
Bodové hodnocení
Zanedbatelná (je nepravděpodobné, že vada nastane)
0
1
Velmi malá (konstrukce odpovídá návrhům, u kterých byly zjišťovány malé počty vad)
1/20000 1/10000
2 3
Malá(konstrukce odpovídá návrhům, u kterých se ve větším měřítku nevyskytovaly vady)
1/2000 1/1000 1/200
4 5 6
které
1/100 1/20
7 8
Vysoká (je téměř jisté, že se vady budou vyskytovat ve větším měřítku)
1/10 1/2
9 10
Pravděpodobnost výskytu vady
Střední (konstrukce odpovídá způsobovali potíže)
řešením,
Pravděpodobnost odhalení vady „PO“ ČSN IEC 812 Pravděpodobnost, že vada nebude odhalena
Četnost výskytu
Bodové hodnocení
Zanedbatelná pravděpodobnost, že vada nebude odhalena. Vada je 1/10000 „funkčně zřejmá“. Pravděpodobnost detekce min. 99,9 %.
1
Nízká pravděpodobnost, že vada nebude odhalena. Vada je „funkčně 1/5000 zřejmá“. Pravděpodobnost detekce min. 99,8 %. 1/2000 1/1000 1/500
2 3 4 5
Střední pravděpodobnost, že vada nebude odhalena. Vada je 1/200 snadno odhalitelná. Pravděpodobnost detekce min. 98 %. 1/100 1/50
6 7 8
Vysoká pravděpodobnost, že vada nebude odhalena. Vada je drobná 1/20 a lze ji odhalit pouze 100 % vizuální nebo funkční kontrolou.
9
a Velmi vysoká pravděpodobnost, že vada nebude odhalena. Vada 1/10 není běžně kontrolována anebo ji nelze kontrolovat při montáži a při více kontrole se nemusí projevit (např. se projeví až po určité době provozu). Pravděpodobnost detekce min. 90 %
10
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK Průběh analýzy FMEA U všech tří faktorů (VV, PV, PO) se jedná o pravděpodobnostní předpoklady. Pro hodnocení se používá zpravidla desetibodová stupnici, podle níž členové týmu, event. další přizvaní externisté hodnotí výskyt příslušným počtem bodů (viz jednotlivé tabulky). Výpočet míry rizika / priority „RPN“ (Risk Priority Number): RPN= VV x PV x PO Pak následuje výběr příčin s nejvyšším rizikovým číslem RPN a nejzávažnějším významem (důležitostí). Vysoké hodnoty RPN (např. přes 125) nebo vysoká ohodnocení jednotlivých faktorů se musí v týmu znovu projednat.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK Průběh analýzy FMEA 4. etapa - Zlepšení jakosti Určit místa „stavby jakosti“, návrh alternativních řešení, dávat přednost opatřením pro prevenci chyb před opatřeními pro jejich následné odhalení. 5. etapa - Výběr a zhodnocení návrhů Výběr vhodných návrhů na zlepšení, posouzení nákladů a termínů možné realizace, nový propočet rizikového čísla RPN u alternativních řešení a porovnání s původním propočtem.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK Průběh analýzy FMEA 6. etapa - Zavedení doporučených návrhů Návrh plánu realizace, určení zodpovědnosti za realizaci a zavedení (adresně), časový harmonogram zavedení. V rámci FMEA procesní analyzují se slabá místa u postupů a činností, zařízení, procesů, jednotlivých etap tvorby produktu, apod. Vychází z výčtu a příčin potenciálních vad procesu. Stanoví nutná nápravná opatření. Pracovní skupinu vede pracovník příslušného organizačního útvaru nebo zabezpečování jakosti. V rámci FMEA produktu (systému) se zkoumá produkt a proces tvorby produktu nebo systém vcelku. Analyzuje a zlepšuje obojí v jedné FMEA. K tomu dochází nejčastěji ve formě „FMEA nakupovaného produktu“.
3. METODY HODNOCENÍ RIZIK Předmětem metod je pravidelné zjišťování a hodnocení rizik u dodavatele. Jedná se o faktické vyhodnocování stupňů rizik a v souvislosti s tím přijetí vhodných nápravných nebo preventivních opatření omezujících zjištěné stupně rizik na přijatelnou úroveň. Každá z existujících metod pro stanovení rizik, je generována pro určitý specifický problém.
4. Metody Hodnotící metody se zaměřuji na poměřovaní vynaložených nákladů (v hodnotových jednotkách, obvykle finančních) s dosaženými nebo plánovanými výstupy nebo výsledky. Nejčastěji používané metody pro hodnocení např. nákupu – akvizice nakupovaných produktů, investic jsou: Mezi hlavni typy patři analýzy: nákladů a výnosů (CBA). účinnosti nákladů (CEA), minimalizace nákladů (CMA), nákladů a užitečnosti (CUA).
4. Metody Analýza nákladů a přínosů (Cost-benefit Analysis - CBA) Porovnávají se přínosy navrhovaných alternativ a doporučuje se nejvhodnější alternativa. Při použití této metody kalkulujeme celkové zdroje a celkové výstupy. Lze využít dva základní postupy: rozdíl mezi současnou hodnotou výstupů (B) a současnou hodnotou zdrojů (C) => B-C poměr mezi současnou hodnotou výstupů (B) a současnou hodnotou zdrojů (C), kde platí, že projekt je přínosný, když ukazatel B / C je rovno nebo větší než 1 nebo mezi projekty má největší kladnou hodnotu.
4. Metody Analýza nákladů a přínosů (Cost-benefit Analysis - CBA) Příklad: Varianta V1, kde náklady 100, přínosy 120, B - C = 20, B/C= 1,2 Varianta V2, kde náklady 10, přínosy 15, B - C = 5, B/C = 1,5 Čistý přínos je vyšší u variant V1(20) než u V2 (5). Využitelnost nákladů je však vyšší u V2 než u V1. Výsledek hodnocení závisí na zadané prioritě, zajímá nás výše přínosu, nebo využitelnost nákladů (zdrojů).
4. Metody CBA
4. Metody Analýza efektivnosti nákladů (Cost-effectiveness Analysis – CEA) Zjišťujeme nákladovou efektivnost na naturální jednotku výstupu, pro rozhodování by mělo platit: N1 N2 ----- < -------E1 E2 Nebo efektivnost výstupu na peněžní jednotku nákladů pak např. platí: E1 E2 ----- > -------N1 N2 E – efekt varianty 1 nebo 2, N – náklady varianty 1 nebo 2.
4. Metody Analýza efektivnosti nákladů (Cost-effectiveness Analysis – CEA) Hodnocení metodou CEA vypadá velmi jednoduše, je však spojena s celou řadou problémů – jaký bude ukazatele výstupu. Existují případy, kdy existuje více druhů užitků nebo není možné jednotlivé užitky navzájem porovnat. Metoda zkoumá pouze jejich kvantitativní rozměr, kvalitativní rozměr považuje za shodný. Použiti této metody je závislé na ověřeni shody kvality jednotek výstupů nebo výsledků u alternativních posuzovaných projektů.
4. Metody CEA
4. Metody Analýza minimalizace nákladů (Cost-minimization Analysis – CMA) Je dáno: Us=U2=U3, Us>U1, N1
Us=U2=U3
U1
N1
N2 N3
Ns
Kterou vyberu variantu?
náklady
4. Metody CMA
4. Metody Analýza užitečnosti nákladů (CUA, cost-utilization analysis) Poměřuje efekty jednotlivých projektů pomoci subjektivně či objektivně vážené užitečnosti, vedle kvantity výstupů (výsledků) tedy umožňuje zahrnout do hodnoceni i jejich rozdílnou kvalitu (vlastnosti). Užitek můžeme zobrazit pomocí bodovací stupnice (škály). Na základě bodovací stupnice (škály) se vyjadřuje pocit uspokojení z jednotlivých alternativ jednotlivých hodnotitelů (sestupně nebo vzestupně). Ze zařazení v bodovací stupnici (škále) nám vyplyne, jak jsou splněny dané cíle hodnocené alternativy. Na závěr tohoto postupu získáme celkové ohodnocení alternativy. Použití metody CUA je vhodné například při hodnocení veřejných zakázek u zakázek s technickými parametry.
4. Metody CUA
4. Metody
4. Metody Požadavky, parametry vlastnosti např. jakost (P)
Metoda hodnocení efektivnosti p = f(P,V-N)
Pp
A1 p
α Tp Čas (T)
Np
Výdaje, Náklady (V, N)
4. Metody Metoda hodnocení efektivnosti Na obrázku je uvedeno grafické znázornění hodnocení efektivnosti ve dvourozměrném vyjádření vybraných možnosti vztahu jakostních parametrů užitku a nákladů podle předchozího slajdu tak, aby byla zřejmá poloha jiných stavů užitku realizovaného produktu – procesu, ve srovnání s plánovaným a předpokládaným stavem který je dán průběhem vztahu Pp a Np. V případě, že se jedná o vztah P1 a N1 pak jde o stav užitku s průběhem efektivnosti ekonomicky pozitivním, úhel alfa je větší než úhel alfa u plánovaných parametrů hodnot u vztahu P2 a N2 se jedná o stav užitku s průběhem efektivností ekonomicky negativním, kdy úhel alfa je menší než úhel alfa plánovaných hodnot a u vztahu P3 N3 se jedná o stav užitku na hranici, nebo v hranici efektivnosti v případě, že si nastavíme například limit minimálního poklesu jakostního parametru užitku označeného na obrázku Pmin.
Požadavky, parametry (P) P4
4. Metody Efektivnost ekonomicky pozitivní
Efektivnost ekonomicky hraniční
Pp= P1
Efektivnost ekonomicky negativní
P2 P3= Pmin N3
N1
N4
Metoda hodnocení efektivnosti
Np
N2 Výdaje, Náklady (V, N)
4. Metody Z hlediska efektivnosti, by mělo být naším cílem: 1. Zvyšování užitku - produktu při zachování nákladů; 2. Snižování nákladů na dosažení standardní tvorby užitku produktu; 3. Zvyšování užitku - produktu při snižování nákladů; 4. Rychlejším zvyšování užitku - produktu při pomalejším zvyšování nákladů; 5. Zvyšování užitku při rovnoměrném zvyšování nákladů, 6. Snižování užitku při rovnoměrném snižování nákladů, 7. Snižování užitku produktu při dosažení rychlejšího snížení nákladů; Zabránit: 1. Zachování užitku produktu při růstu nákladů; 2. Snižování užitku produktu při zachování nákladů; 3. Snižování užitku produktu při růstu nákladů.
4. Metody Pro posouzení nabídkové ceny z hlediska efektivnosti musí platit VDn ≤ VoptDn, kde VoptDn = PDn * (VP / PP ); Legenda: VoptDn - propočítaná optimální cena pro posouzení předložené nabídky příslušným dodavatelem, pro n = 1 až n-tého dodavatele. PDn - parametricky vyjádřená suma požadavků dodavatelem nabízeného produktu, n = 1 až n-tého dodavatele; Vp - předpokládaná plánovaná cena produktu; Pp - parametricky vyjádřená suma požadavků požadovaného, plánovaného produktu. VDn - nabídková cena dodavatele, pro n = 1 až n-tého dodavatele;
Děkuji za pozornost Dotazy?
