Informační společnost z pohledu statistických ukazatelů Josef Basl Katedra IT VŠE Abstrakt: Článek se zabývá hodnocením vlivů různých prostředků a aplikací informačních a komunikačních technologií na rozvoj společnosti i výkonnost jednotlivých podniků a institucí. vychází z vývoje informační společnosti a jejího sledování pomocí klíčových ukazatelů. Zahrnuje porovnání obsahu vybraných ukazatelů sledovaných v rámci OECD, EUROSTATu, Světového ekonomického fóra a Českého statistického úřadu. Detailněji charakterizuje systém sledovaných ukazatelů ČSÚ, jeho vnitřní strukturu a rozdíly oproti jiným systémům. Klíčová slova: informační společnost, OECD, EUROSTATu, Světové ekonomické fórum, Český statistický úřad, ukazatel informační společnosti, projekty IS/ICT
Informační společnost je termín používaný v souvislosti se zaváděním nových, především informačních a komunikačních technologií (počítačů, internetu atd.) do nejrůznějších oblastí každodenního života. Termín "informační společnost" má zdůraznit fakt, že vedle technických otázek zde musí být řešeny i nesmírně důležité otázky z oblasti etiky, morálky, politiky, práva apod., obecně celé široké spektrum možných dopadů na lidskou společnost.
Informační společnost Obdobně jako je Informační společnost založena na postupné konvergenci informačních technologií, komunikačních technologií a informačního obsahu (informačních služeb), tak i „Informační průmysl“ je postupně formován konvergencí uvedených tří dříve oddělených odvětví. Je zřejmé, že jsou to odvětví, které mají stále větší význam pro konkurenceschopnost evropských ekonomik, včetně ČR. Tato odvětví jsou specifická tím, že vytváří ekonomické efekty samy o sobě, ale současně jsou i zdrojem růstu v ostatních tradičních odvětvích a zvyšující se kvality zdravotnictví, školství kultury.
Aplikace ICT tak v posledních letech silně narostly, staly se podnikovou nezbytností. Zároveň se ale zvýšila jejich nepřehlednost a vzrostly výrazně i náklady na jejich provozování a údržbu. 50.60. léta Klíčová oblast nasazení ICT
70.-80. léta
Vědecko Automatizatechnické ce návrhu výpočty výrobku, jeho výroby a podpora plánování výroby
Hlavní Zrychlení ukazatele výpočtů užití ICT
Zvýšení výroby
90. léta
současnost
Podpora vnitřní integrace podniku s cílem zvýšení prodejů
Podpora vnější integrace sítí podniků s flexibilními a inovativními podnikovými procesy Zlepšení Zlepšení a zvýšení ekonomicprodejů kých ukazatelů podniku podniků
budoucnost
eHealth eLearning eSecurity ….. eBusiness
Zlepšení ekonomických ukazatelů společnosti
tabulka 1: Vývojové etapy nasazení výpočetní techniky a ukazatele jejich výkonnosti Oblast ICT technologií se tak v průběhu uplynulých 30-40 let přesunula z laboratoří a konstrukčních kanceláří do podnikových kanceláří, notebooků a mobilů manažerů a pokračuje díky miniaturizaci v rámci nanoa biotechnologií směrem k podpoře lidského zdraví, bezpečnosti a vzdělávání (viz směry informační společnosti v EU označované jako eHealth, eLearning, eSecurity, eGovernment).
Informační společnost a EU – současný stav Celosvětová srovnání rozvoje informační společnosti (benchmarking) dokumentují vysoké tempo rozvoje a tím i plnění výše uvedených programů e-Europe, jak ukazují hodnoty vybraných ukazatelů za rok 2004 (v některých případech jsou tyto hodnoty dostupné pouze za státy původní EU 15): • 81% domácností v zemích EU 15 má k dispozici mobilní telefony, • 58% domácností v zemích EU 15 má k dispozici přístup na Internet, • 96% podniků v zemích EU 15 má k dispozici přístup na Internet, • 39% podniků v zemích EU 15 má k dispozici přístup na širokopásmový Internet, • 85% populace v zemích EU 15 má možnost připojení na širokopásmový Internet prostřednictvím DSL, a 29% prostřednictvím kabelové televize,
• •
6.5% populace v zemích EU 25 má možnost připojení na širokopásmový Internet, 67% z 20 základních veřejných služeb jsou dostupné on-line v zemích EU15.
Uvedené výsledky jsou plněním výše uvedeného akčního plánu eEurope 2005, který skončil na konci roku 2005 a v současné době jsou připraveny plány na dalších 5 let. (i2010) . Za hlavní změnu v chápání role a důležitosti ICT lze považovat: • aktivitu EU odstartovanou výše zmíněnou Lisabonskou strategií a aktualizovanou v podobě e-Europe a konceptem i2010 (viz podrobněji předcházející kapitola) směřujícím k postupném vybudování informační společnosti v Evropě, • celosvětové „vystřízlivění“ z neodůvodněných očekávání a možného potenciálu ICT a jeho pozicování v pásmu reálných možností v souvislosti se sekvencí hlavních událostí, které současné využití ICT ovlivňují. ICT se tak stala i základním prvkem Lisabonské strategie, která formulovala rozvoj evropské ekonomiky směrem ke znalostní ekonomice až do roku 2010 a v tomto kontextu i její následující cíle: • vytvořit dynamickou znalostně orientovanou ekonomiku, • zajistit trvalý ekonomický růst, • nastolit plnou zaměstnanost jako základní cíl ekonomické a sociální politiky, • redukovat nezaměstnanost na úroveň nejúspěšnějších států z tohoto hlediska, • modernizovat systém sociální ochrany. ICT plní, vzhledem k uvedeným cílům, následující roli: • podíl odvětví ICT produktů a služeb na HDP EU vzrostl z původních 4% na začátku 90. let na 8% v roce 2000 a představuje 6% zaměstnanosti v EU. Spotřebovává 18% výdajů na vědu a výzkum. Produktivita práce se zde v období 1996 - 2000 zvyšovala meziročně v průměru o 9%, • ICT má silný vliv na zvyšování produktivity i v ostatních odvětvích, v létech 1995 – 2000 se tento vliv odhadoval na 40%, • ICT se stává integrální součástí ostatních produktů a služeb a zvyšuje tak jejich přidanou hodnotu (např. v náročných technologických celcích, automobilech, projekčních, bankovních a dalších službách apod.), • ICT zefektivňuje procesy a služby státní správy poskytované obyvatelstvu i ekonomickým subjektům,
•
ICT poskytuje širokým vrstvám obyvatelstva přístup k informacím, znalostem a vzdělávání a působí tak na zvyšování kvality života.
ICT produkty a služby jsou tak důležitým odvětvím jednotlivých ekonomik. „Obchodování s ICT službami a produkty“ představuje souhrnný ukazatel, který právě demonstruje přizpůsobení ekonomiky dané země a jejího portfolia v oblasti ICT požadavkům na tvorbu ICT zboží a služeb, a to nejen pro její vlastní potřeby, ale i pro export.
Ukazatele a organizace hodnotící informační společnost Výše uvedené skutečnosti jsou důvodem pro rostoucí potřebu statisticky zachytit vliv nových technologií (zejména) ICT a procesů na ekonomiku a společnost, umožnit její srovnání s ostatními státy a poskytnout potřebné informace podnikatelské i nepodnikatelské veřejnosti a mezinárodním organizacím a zabezpečit adekvátní podklady pro hodnocení výsledků státní informační politiky. Tuto roli v rámci ČR sehrává Český statistický úřad, v mezinárodním hledisku pak především statistiky Eurostatu (statistický úřad Evropské komise se sídlem v Lucemburku), OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a Světové ekonomické fórum (WEF - World Economic Forum). Základní pohled na jejich hodnocení informační společnosti je následující: EUROSTAT Hodnotí 25 (resp. 15) zemí EU. Používá k hodnocení dvě skupiny ukazatelů, tzv. Policy a Structural Indicators. Policy Indicators představují přístup a užití ICT občany, firmami a dále oblasti užití e-Govenrment, eLearning, e-Health, e-Business (konkrétně buying and selling on-line). Specifickými oblastmi jsou bezpečnost a rozvoj širokopásmového internetu. Zde se tedy objevuje kategorizace na připravenost a užití ICT. Structural Indicators zahrnují nabídkovou a poptávkou stranu eGovernmentu, úroveň přístupu k internetu a výdaje na ICT vyjádřené v procentech HDP. Celkem je možné pro účely výzkumu použít: • •
policy indicators - 6 ukazatelů ve skupině využití ICT v podnicích a dále 5 ukazatelů z oblasti nákupu a prodeje on-line. structural indicators - 4 ukazatele s informacemi o rozšíření širokopásmového internetu, úrovni přístupu k internetu a užití aplikací eGovernment podniky .
OECD Statistiky jsou zaměřené obecněji a pro vlastní výzkum stavu informační společnosti jsou nejvhodnější ukazatele z následujících podoblastí: • • • •
Readiness – přístup k internetu a rozšíření internetu, Business usage – použití internetu v obchodě (objem objednávek prostřednictvím internetu), podíl pracovníků v oblasti ICT na celkových počtech pracovníků, Contribution – příspěvek investic do ICT na růstu HDP, Investement – podíl ICT na R&D, výdaje na ICT.
Uvedené členění ukazatelů OECD není standardní, ale odpovídá obecnějšímu členění ukazatelů zaměřenému na problematiku připravenosti, užití a následných přínosů z nasazení ICT, které používá i ČSÚ i WEF. World Economic Forum Světové ekonomické forum hodnotí v současnosti z pohledu ICT více jak 100 zemí a je zatím obtížné hovořit o absolutním porovnávání stavu a trendů v jednotlivých zemích. Hlavním hodnotícím ukazatelem je tzv. Index síťové připravenosti (Network Readiness Index - NRI), který je syntetickým ukazatelem nad celkovým počtem 51 ukazatelů. Ty jsou rozděleny do 3 skupin a v hodnocení mají stejnou váhu - cca 1/3: • • •
Infrastructure enviroment – hodnocení technologické infrastruktury, Business readiness – investice do přípravy lidí, dostupnost školicích služeb, investice do R&D, úroveň poplatků za telekomunikace, Business usage – dostupnost telekomunikací, dostupnost mobilních zařízení, úroveň užití ICT na podnikové úrovni.
Pro specificky české prostředí jsou nejvýznamnější statistiky Českého statistického úřadu. Ty hodnotí rozvoj informační společnosti v ČR pomocí 24 prvků v matici, ve které se sledují zájmy jednotlivých klíčových uživatelů. Tradičně a shodně se zahraničními statistikami se ICT sledují v oblasti jednotlivců a domácností, podnikatelského sektoru, veřejné správy a dále pak sektoru vzdělávání, zdravotnictví, kultury a audiovizuálního sektoru. Druhou osou matice je stav připravenosti - ta zahrnuje infrastrukturu, penetraci, využití a důsledky používání ICT. Z výčtu je zřejmé, že uvedené organizace, včetně ČSÚ, nepoužívají dosud jednotný postup, stejné ukazatele a jejich interpretaci. Na druhé straně tak vzniká pro potřeby analýz plastičtější obraz o aktuálním vývoji informační společnosti. Dvě důležité statistiky, a to EUROSTAT a
OECD, zachycují připravenost, užití a přínosy ICT pro klíčové skupiny uživatelů, tj. jednotlivce a domácnosti, podnikatelskou sféru a veřejnou správu. Právě toto dělení je nejvíce patrné u struktury ukazatelů v rámci EUROSTAT. Výsledek dalšího porovnání je významný nejen z pohledu určité dnešní nevyváženosti ukazatelů a jejich skupin, ale i z dosud jejich nedostatečného důrazu na přínosy ICT.
Statistiky informační společnosti v ČR Český statistický úřad v nedávném období uskutečnil řadu významných statistických šetření, prakticky současně s členskými státy EU, mapujících tuto oblast. To reprezentuje průzkumy u domácností a jednotlivců koncem roku 2003, v letech 2002 a 2003 pak v podnikatelském sektoru a od počátku letošního roku i průzkum webových stánek v oblasti veřejné správy, kulturních, vzdělávacích a zdravotnických zařízení. Cílem těchto statistik je vytvářet komplexní obraz o rozvoji informační společnosti v České republice. ČSÚ proto vytvořil statistický rámec pro měření informační společnosti, který představuje definici, celkové rozdělení sektoru informací, jenž tvoří vstup (nabídkovou stránku) informační společnosti a dále pak popis jednotlivých prvků informační společnosti spolu se sestavením systému ukazatelů pro zachycení informační společnosti. Rozdělení tohoto sektoru dokumentuje Obrázek 1 rozděluje principálně sektor informací na ICT sektor (zpracovatelský a sektor ICT služeb) a na druhé straně „obsahový sektor“ zaměřený na obsahovou stránku informačních služeb (vydavatelství, ..). Toto rozdělení reprezentuje de facto rozdělení „informačního průmyslu“ a váže se na kategorizaci odvětví (OKEČ), jak je patrné z krajních segmentů uvedeného obrázku. Obdobně jako rozdělení sektorů je pro další analýzy podstatné i rozdělení základních součástí informační analýzy, které i v tomto případě vychází z pramenů ČSU a dokumentuje ho Obrázek 2. Ze schématu je patrná návaznost na členění informačních sektorů a pak další kategorizace důsledků a efektů, které informační společnost přináší, resp. představuje.
Obrázek 1: Definice sektoru informací - jeden ze vstupů do informační společnosti [Zdroj: ČSÚ]
Obrázek 2: Základní prvky informační společnosti a nové ekonomie [Zdroj: ČSÚ]
Závěr Zahraniční statistiky se bohužel na rozdíl od kategorizace ČSÚ v mnoha případech méně blíží popisu kritérií specifikovaných v eEurope. Zajímavě v tomto směru vypadá i porovnání dalších dvou důležitých statistik, a to Eurostat a OECD zejména podle toho, jak zachycují připravenost, užití a přínosy ICT pro klíčové skupiny uživatelů: jednotlivce a domácnost, podnikatelskou sféru a veřejnou správu. Právě toto dělení je nejvíce patrné i z řady použitých ukazatelů v rámci sledování Eurostat. Detailnější strukturovaný přehled hlavních ukazatelů je uveden v v tabulkové příloze tohoto článku. Výsledek je velmi zajímavý nejen z pohledu určité dnešní nevyváženosti, ale i z dosud malého důrazu na přínosy ICT v používaných ukazatelích. Navíc u některých ukazatelů OECD převládá obecné hodnocení bez vazby na konkrétního uživatele, což snižuje možnost hodnocení možných důsledků. Literatura: EUROSTAT – New Cronos, Information Society Statistics, Eurostat, Community Survey on ICT usage in enterprises, May 2005. Laube, D.R., Zammuto, R.F.: Business Driven Information Technology, Stanford Business Books, 2003 OECD, ITCS and STAN databases, May 2005. OECD, Telecommunications database 2005., www.oecd.org/sti/telecom OECD, ICT Key Indicators, 2005, www.oecd.org/sti/ICTindicators OECD, Communications Outlook 2005; calculations based on Internet Software Consortium, January 2004, www.oecd.org/sti/telecom. OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in households and by individuals, May 2005 OECD, ICT database and Eurostat, Community Survey on ICT usage in enterprises, May 2005 OECD, International Trade in Commodity Statistics (ITCS) and Structural Analysis (STAN) databases, May 2005 OECD, ANBERD database, April 2005 Poirier, Ch.,C., Bauer, M.,J.: e_Supply Chain, Berrett-Kohler Publishers, 2000 Voříšek, J. a kol.: ASP – Application Service Provider, Grada, 2003 WEF – Global Information Technology Report 2004-2005. Palgrave Macmillan 2004. Článek vznikl s podporou grantů GAČR 402/05/2210 a MŠMT výzkumná centra 1M0524
Příloha: přehledy ukazatelů informační společnosti – EUROSTAT a OECD Eurostat – zařazení ukazatelů podle skupin a významu Infrastruktura ICT Obecné užití
o o o o
Broadband penetration rate Level of Internet access (%) Prices of telecommunication Market shares in telecommunication
Užití jednotlivci
o Percentage of individuals with access to the Internet broken down by place of access (home, workplace, place of education, Internet cafe, PIAP etc) o Percentage of individuals with Internet access having encountered security problems o Percentage of individuals having taken ICT security precautions within the last three months
Potenciál ICT
Užití ICT
o E-government availability (sup- o E-commerce ply side) o Information technology expenditure as a percentage of GDP o Percentage of individuals using the Internet for specific purposes in the previous three months
o Percentage of individuals regularly using the Internet o E-government usage by individuals (demand side) total and by gender o Percentage of individuals having used the Internet in relation to training and educational purposes o Percentage of population (aged 16 and over) using Internet to seek health information whether for themselves or others o Percentage of individuals having ordered/bought goods or services for private use over the Internet in the last 3 months
Infrastruktura ICT Domácnosti
Podniky
Potenciál ICT
o Percentage of households with o Percentage of households havaccess to the Internet broken ing access to the Internet at down by device for accessing via home PC, digital TV, mobile device o Percentage of enterprises having o Percentage of persons emaccess to the Internet ployed using computers cono Percentage of enterprises having nected to the Internet in their taken ICT precautions normal work routine o Percentage of enterprises that have installed security devices on their PCs and updated them within the last three months o Percentage of individuals that have installed security devices on their PCs and updated them within the last three months
Užití ICT
o Percentage of enterprises having website/homepage o Percentage of enterprises using Extranet/Intranet o Percentage of enterprises with persons employed working part of their time away from enterprise premises and accessing enterprise's IT systems from there o E-government usage by enterprises (demand side) o Percentage of enterprises using e-learning applications for training and education of employees o Percentage of enterprises' total turnover from e-commerce over the last calendar year o Percentage of enterprises having received orders on-line over the last calendar year
Infrastruktura ICT
Potenciál ICT
Užití ICT o Percentage of entreprises having received on-line payments for Internet sales over the last calendar year o Percentage of enterprises having purchased on-line over the last calendar year o Percentage of enterprises with Internet access having encountered security problems o Percentage of individuals using the Internet for interacting with public authorities broken down by purpose (purposes: obtaining information, obtaining forms, returning filled in forms) o Percentage of enterprises using the Internet for interacting with public authorities broken down by purpose
Veřejná správa
OECD - zařazení ukazatelů podle skupin a významu Infrastruktura ICT Obecné užití
Potenciál ICT
o Access lines and channels in total o Share of ICT-related occupations for OECD in the total economy in selected
Užití ICT o Top 50 telecommunications firms and IT firms
Užití jednotlivci Domácnosti
Podniky
Veřejná správa
Infrastruktura ICT
Potenciál ICT
o Mobile subscribers in total for OECD o Internet subscribers in total for OECD o Broadband subscribers per 100 inhabitants in OECD countries o Availability of Digital Subscriber Lines (DSL) in OECD countries o Cable TV subscribers in total for OECD o Telecommunication infrastructure investment in total for OECD
countries o Telecommunication services revenue in total for OECD o Mobile telecommunication services revenue in total for OECD o ICT patents as a percentage of national total (EPO) in selected countries o Share of countries in ICT patents at the EPO
o Households with access to the Internet in selected OECD countries o Households with access to a home computer o Internet penetration by size class. o Businesses using the Internet o Percentage of businesses with and businesses receiving orders ten or more employees using the over the Internet R&D expendiInternet ture in selected ICT industries
Užití ICT
o Share of ICT value added in the business sector value added o Trade in ICT goods and services
