IFRS. Diplomová práce MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ – EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV ÚČETNICTVÍ A DANÍ

Konsolidovaná účetní závěrka dle české účetní legislativy a dle IAS/IFRS Diplomová práce

Brno 2007

Vypracovala: Bc. Kateřina Hudcová Vedoucí diplomové práce: Ing. Patrik Svoboda, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci „Konsolidovaná účetní závěrka dle české účetní legislativy a dle IAS/IFRS“ vypracovala samostatně a s použitím pramenů, které uvádím v seznamu literatury.

V Brně 15. května 2007

.........................................................

2

Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat panu Ing. Patriku Svobodovi, Ph.D. za odborné vedení, rady a připomínky a paní Ing. Anně Králové ze společnosti OHL ŽS, a. s. za poskytnutí potřebných materiálů pro zpracování praktické části diplomové práce.

3

ABSTRAKT Hudcová, K. Konsolidovaná účetní závěrka dle české účetní legislativy a dle IAS/IFRS. Diplomová práce. Brno, 2007.

Tato práce se zabývá úpravou konsolidované účetní závěrky dle českých právních předpisů a dle IAS/IFRS. Význam souboru IAS/IFRS standardů pro Českou republiku byl umocněn v souvislosti s jejím vstupem do Evropské unie, neboť EU vyžaduje, aby společnosti emitující veřejně obchodovatelné cenné papíry sestavovaly konsolidované účetní závěrky nejpozději od roku 2005 v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Rovněž národní úprava českého účetnictví postupně vstřebává řadu prvků obsažených v IFRS a dá se předpokládat, že tento proces bude v budoucnu nadále pokračovat. Teoretická část je zaměřena na obsahové vymezení jednotlivých výkazů účetní závěrky a na metodu plné konsolidace a konsolidaci ekvivalenční metodou. Hlavním cílem je srovnání účetní závěrky sestavené dle českých účetních standardů a IAS/IFRS ve vybrané společnosti, kterou je OHL ŽS, a.s.

ABSTRACT Hudcová, K. Consolidated financial Statements conformably to Czech accounting legislation and conformably to IAS/IFRS. Diploma thesis. Brno, 2007.

This thesis deals with consolidated financial statements according to Czech legal procedures and IAS/IFRS. The meaning of the set of IAS/IFRS standards for Czech Republic increased with its accession to the EU. EU demands the companies emitting public tradable commercial instruments to assemble a consolidated financial statement from the year 2005 in compliance with international accounting standards. Czech national accounting regulations continuously implement components incorporated in the IFRS and we can expect that this process will continue in the future. The theoretical part of the thesis is focused on the definition of particular accounting statements and on the equity method of consolidation of financial statements. The main goal is to compare a financial statement assembled according to Czech accounting standards with the one according to IAS/IFRS on an example of Czech construction company OHL ŽS a.s..

4

Abstrakt

Abstract

1. Úvod .............................................................................................................................8 2. Cíl a metodika práce...................................................................................................9 3. Teoretická část ..........................................................................................................10 3.1 Mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví…………………...10 3.2 Koncepční rámec – základní východisko mezinárodních standardů účetního výkaznictví…………………………………………………………...………...…10 3.3 Oceňovací přístupy užívané v IFRS ......................................................................22 3.3.1 Oceňování aktiv a závazků v momentě jejich pořízení respektive vzniku…22 3.3.2 Oceňování v průběhu držení aktiv a existence závazků……………………23 3.4 Rozvaha a její struktura: IAS 1 – sestavování a zveřejňování účetní závěrky ......24 3.4.1 Charakteristika působnosti a cílů IAS 1........................................................24 3.4.2 Východiska sestavení rozvahy......................................................................25 3.4.3 Obecné požadavky IAS 1 na klasifikaci aktiv a závazků a jejich zveřejnění v rozvaze .......................................................................................................26 3.5 Výsledovka ............................................................................................................29 3.5.1 Informační potenciál výkazu.........................................................................29 3.5.2 Minimální rozsah údajů vykazovaných přímo ve výsledovce......................31 3.5.3 Informace prezentované přímo ve výsledovce nebo v komentáři ................33 3.5.4 Formáty sestavení výsledovky, klasifikace nákladů ve výsledovce .............33 3.6 Výkaz peněžních toků............................................................................................35 3.6.1 Metody sestavení výkazu peněžních toků.....................................................35 3.6.2 Sestavení a prezentace výkazu peněžních toků a související zveřejňované informace ......................................................................................................37 3.7 Komentář k účetním výkazům ...............................................................................38 3.8 Konsolidovaná účetní závěrka podle zákona č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví.............................................................................................................39 3.9 Konsolidovaná účetní závěrka – vyhláška č. 500/2002 Sb....................................40 3.9.1 Postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku - § 62 .........40 3.9.2 Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky - § 64.....................................................................................43 5

3.9.3 Konsolidovaná rozvaha - § 65 ......................................................................44 3.9.4 Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty - § 66 ...................................................44 3.9.5 Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce - § 67............45 3.10 ČÚS Č. 020 - Charakteristika a etapy plné konsolidace......................................46 3.11 ČÚS Č. 020 – Konsolidace ekvivalenční metodou..............................................50 4. Praktická část ............................................................................................................53 4.1 Popis vybraného konsolidačního celku..................................................................53 4.2 Rozsah konsolidace a způsob provedení konsolidace ...........................................54 4.3 Srovnání rozvahy a výsledovky sestavené podle ČÚS a IFRS..............................57 4.3.1 Agregace položek rozvahy............................................................................60 4.3.2. Agregace položek výsledovky .....................................................................61 4.3.3 Podrobnější komentář ...................................................................................61 4.4 Popis konsolidačních úprav výkazů sestavených podle IFRS ...............................63 4.4.1 Konsolidovaná rozvaha sestavená podle IFRS před konsolidačními úpravami .......................................................................................................63 4.4.2 Úprava některých položek rozvahy v rámci konsolidace .............................64 4.4.3 Konsolidovaná rozvaha podle IFRS po konsolidačních úpravách ...............69 4.4.4 Konsolidovaná výsledovka sestavená podle IFRS před konsolidačními úpravami...…..............................................................70 4.4.5 Úprava některých položek zisku a ztráty ......................................................70 4.4.6 Konsolidovaná výsledovka podle IFRS po konsolidačních úpravách ..........72 5. Závěr ..........................................................................................................................73 6. Seznam použité literatury ........................................................................................76 7. Seznam tabulek .........................................................................................................77 8. Seznam příloh............................................................................................................78

6

1. ÚVOD Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS1) byly dříve označovány jako Mezinárodní účetní standardy (IAS). Komplex IFRS je určen pro kapitálové společnosti, jejichž cílem je dosahování zisku – tedy podnikatelské subjekty. Význam tohoto souboru standardů pro Českou republiku byl umocněn v souvislosti s jejím vstupem do Evropské unie, neboť EU vyžaduje, aby společnosti emitující veřejně obchodovatelné cenné papíry sestavovaly konsolidované účetní závěrky nejpozději od roku 2005 v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Rovněž národní úprava českého účetnictví postupně vstřebává řadu prvků obsažených v IFRS a dá se předpokládat, že tento proces bude v budoucnu nadále pokračovat. Od 1. 5. 2004 vstoupil v naší zemi v platnost odst. 9 § 19 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který stanoví pro obchodní společnosti emitující cenné papíry registrované na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie povinnost „použít pro účtování a sestavení účetní závěrky Mezinárodní standardy účetního výkaznictví upravené právem Evropských společenství“. Dále k tomuto datu vstoupil v platnost § 23a zákona o účetnictví, který nařizuje konsolidujícím účetním jednotkám, které jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném

trhu

cenných

papírů

v členských

státech

Evropské

unie,

použití

Mezinárodních standardů účetního výkaznictví pro sestavení konsolidované účetní závěrky a při vyhotovení výroční zprávy. Aplikace IRFS v praxi není snadnou záležitostí zejména vzhledem k významným odlišnostem mezi tímto systémem a českými účetními předpisy. Nejdůležitější je však porozumění účetní závěrce sestavené podle IFRS, které umožní plné využití informací v ní obsažených, ale i odhalení slabých míst a rizik spojených s její vypovídací schopností.

1

Zkratka IFRS bude v dalším textu využívána jako obecné označení pro všechny součásti Mezinárodních účetních standardů účetního výkaznictví (tj. jak pro Mezinárodní účetní standardy IAS, tak pro Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS i pro interpretace standardů.

7

2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem práce je nejprve provedení komparace úpravy konsolidované účetní závěrky dle českých právních předpisů a dle IAS/IFRS. Budou identifikovány podstatné rozdíly, mající vliv na konsolidovanou účetní závěrku. Pozornost bude z konsolidačních metod věnována především metodám plné konsolidace a metodě ekvivalence. Ve vybraném koncernu či jeho části bude proveden převod závěrky na podmínky vyhovující požadavkům IAS/IFRS.

Struktura diplomové práce je rozdělena do šesti hlavních částí – úvod, cíl a metodika práce, teoretická část, praktická část, závěr a seznam použité literatury.

V teoretické části jsem se zaměřila na popis mezinárodní harmonizace účetnictví a účetního výkaznictví, základní východisko mezinárodních standardů účetního výkaznictví, oceňovací přístupy užívané v IFRS, rozvahu, výsledovku, výkaz peněžních toků a komentář k účetním výkazům. Dále jsem se věnovala české legislativě upravující konsolidovanou účetní závěrku, kterou tvoří především zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, vyhláška č. 500/2002 Sb., České účetní standardy.

Praktická část je tvořena devíti kapitolami popisující vybraný konsolidační celek, rozsah konsolidace a způsob konsolidace. Pak se snažím o úpravu konsolidované účetní závěrky sestavené dle české legislativy na konsolidovanou účetní závěrku odpovídající IAS/IFRS.

K vypracování diplomové práce jsem použila teoretické poznatky uvedené v použité literatuře a dále informace, které jsem získala ve společnosti OHL ŽS, a. s.

8

3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 MEZINÁRODNÍ

HARMONIZACE

ÚČETNICTVÍ

A

ÚČETNÍHO

VÝKAZNICTVÍ Regulace účetnictví a výkaznictví v Evropské unii existuje již od vydání první směrnice, která se týkala účetnictví (4. směrnice z roku 1978 o individuální účetní závěrce). Pro oblast účetnictví jsou zásadními legislativními dokumenty: •

4. směrnice Rady Evropského společenství (ES) z 25. 6. 1978, která je zaměřena na obsah roční účetní závěrky. Tato směrnice byla do roku 2000 doplněna ještě o další tři významné směrnice řídící účetnictví.

•

7. směrnice Rady (EHS) z 13. 6. 1983 – věnovaná konsolidované účetní závěrce.

•

směrnice Rady (EHS) upravující účetní závěrky bank a ostatních finančních institucí a pojišťoven.

V roce 2000 vyhlásila Evropská komise tzv. novou harmonizační strategii, která obsahovala zásadní koncepční změnu. Evropská komise dospěla k rozhodnutí, že by nebylo efektivní vytvářet nový samostatný systém standardů, když vhodný soubor nadnárodních standardů již byl vytvořen a neustále se zdokonaluje. Za nástroj regulace evropského účetnictví byly zvoleny IFRS. Na rozdíl od předchozího záměru harmonizace účetnictví, která používání Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) pouze umožňovala, tato

strategie

vyžaduje

sestavovat

konsolidovanou

účetní

závěrku

společností

registrovaných na evropských burzách cenných papírů v souladu s IFRS.

K zabezpečení implementace IFRS do národních účetních systémů byl vytvořen tzv. schvalovací mechanismus IFRS. Základním posláním schvalovacího mechanismu je zajištění právního uznání IFRS v prostředí EU. Ze zásad schvalovacího mechanismu vyplývá, že pouze ty standardy, které jsou schváleny Výborem pro regulaci účetnictví za pomoci poradní skupiny EFRAG (European financial reporting advisory group) a zveřejněny v Ústředním věstníku, jsou povinné. (Dvořáková, 2006)

3.2 KONCEPČNÍ RÁMEC – ZÁKLADNÍ VÝCHODISKO MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ Koncepční rámec je velice důležitou úvodní částí IFRS. Jsou zde definovány účetní zásady a předpoklady, základní prvky účetní závěrky, jako jsou aktiva, závazky, vlastní

9

kapitál, výnosy a náklady, kritéria pro uznání a vyjádření těchto prvků v účetní závěrce a výchozí báze jejich ocenění. Definice a zásady uvedené v Koncepčním rámci zásadním způsobem ovlivňují obsah informací zveřejňovaný v účetní závěrce. Jednotlivé standardy, které se zabývají konkrétními oblastmi a účetními problémy, z těchto definic vycházejí. Pochopení koncepčního rámce je proto důležitým předpokladem pro porozumění všem následujícím standardům. Koncepční rámec vymezuje: • uživatele účetní závěrky a jejich informační potřeby; • cíl účetní závěrky; • základní předpoklady sestavení účetní závěrky; • kvalitativní charakteristiky účetní závěrky; • obsah a způsob rozpoznání základních prvků, které tvoří obsah účetní závěrky; • koncepty oceňování; • pojetí kapitálu a uchování kapitálu. Uživatelé účetní závěrky, cíle a součásti účetní závěrky Koncepční rámec vychází z vymezení uživatelů účetní závěrky a jejich informačních potřeb. Účetní závěrka je určena zejména externím uživatelům a musí se přizpůsobovat jejich potřebám. Mezi nejvýznamnější skupiny uživatelů účetní závěrky patří zejména: investoři – potenciální či současní držitelé majetkových účastí, potenciální či současní věřitelé, zaměstnanci, dodavatelé, odběratelé, konkurenční podniky, stát a orgány státní správy, finanční analytici, poradci, žurnalisté, nejširší veřejnost. Informační potřeby uživatelů Investoři požadují informace o dosaženém zisku, rentabilitě investic, riziku spojeném s investicí, o schopnosti platit dividendy. Věřitelé požadují informace, že kterých je možno usoudit, zda je podnik schopen své závazky včetně úroků uhradit. Zaměstnance zajímá stabilita podniku, ziskovost, dlouhodobá schopnost podniku poskytovat pracovní příležitosti, vyplácet mzdy, případně penzijní požitky. Dodavatelé i odběratelé - zejména ti strategičtí, analyzují účetní informace, aby mohli odhadnout perspektivu dlouhodobého obchodního vztahu. Stát vyžaduje statistické údaje o činnosti podniku, podklady pro vyčíslení daní atd. Veřejnost se zajímá o účetní informace s ohledem na zjištění perspektiv

10

zaměstnání v podniku, informuje se o ekonomických i mimoekonomických aktivitách (např. ekologických).

Cíl účetní závěrky Cílem účetní závěrky je informovat uživatele účetní závěrky o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici podniku. Uživatelé hodnotí schopnost podniku generovat peněžní prostředky s potřebnou jistotou i rozložením v čase, protože podnik musí hradit své splatné závazky a vytvářet zisk, který rozděluje vlastníkům. Ke zhodnocení finanční pozice jsou potřeba informace o současné i minulé struktuře pasiv, likviditě (likvidita – dostupnost peněz v blízké budoucnosti), solventnosti (solventnost – dlouhodobější schopnost uhrazovat včasně závazky), i o schopnosti podniku přizpůsobit se pružně změnám ekonomické reality. Účetní závěrka, která zachycuje, jak podnik dokáže optimalizovat strukturu svých zdrojů, vytvářet zisk a racionálně řídit peněžní toky, poskytuje informace důležité k odhadům budoucího vývoje podniku. Informace o výkonnosti a ziskovosti se využívají k odhadnutí možného vývoje struktury a velikosti zdrojů, které bude podnik využívat v budoucnu. Důležité jsou zejména informace o kolísání výkonnosti. Tyto informace jsou obsaženy zejména ve výsledovce. Informace o finanční pozici (obsažené zejména v rozvaze) pomohou odpovědět na otázky, jaké budou budoucí potřeby cizích zdrojů (úvěrů), ale i jak bude podnik úspěšný v jejich získávání; lze též odhadnout, jaký bude budoucí vývoj zisku a peněžních toků. Informace o změnách ve finanční pozici (podkladem bývá samostatný výkaz, například výkaz peněžních toků) umožňují uživateli zhodnotit schopnost podniku vytvářet peníze a kvantifikovat potřeby podniku při využití těchto peněžních toků. Účetní závěrka by měla být pravdivým a věrným zobrazením finanční pozice, výkonnosti a změn ve finanční pozici podniku. Respektování zásad uvedených v Koncepčním rámci a v jednotlivých účetních standardech by mělo k tomuto cíli vést. Součásti účetní závěrky Základními komponentami účetní závěrky jsou: • rozvaha; • výsledovka; • výkaz změn vlastního kapitálu: a)

buď zahrnující veškeré změny ve vlastním kapitálu,

11

b)

nebo pouze změny vlastního kapitálu, které nevyplývají z transakcí s vlastníky;

• výkaz peněžních toků; a • komentář (v ČR je využíván termín příloha) k účetním výkazům.

Základní předpoklady sestavení účetní závěrky Koncepční rámec definuje dva základní předpoklady, které musí být při sestavení účetní závěrky splněny – jedná se o akruální bázi a předpoklad trvání podniku v budoucnosti. Akruální báze Účetní závěrka sestavená na akruální bázi odráží (rozpoznává, uznává) výsledky transakcí a jiných nastalých skutečností v období, kdy k nim dochází (se kterými věcně a časově souvisí) a nikoliv jen/až v okamžiku, kdy jsou realizovány s nimi související peněžní toky. Tento princip tedy vyvolává potřebu časového rozlišení výdajů a příjmů, tvorby dohadných položek a rezerv. Hospodářský výsledek zjištěný na aktuální bázi je vyčíslen jako rozdíl výnosů a nákladů a lépe odráží výkonnost podniku v daném účetním období než výsledek zjištěný na základě peněžní (cash) báze – tedy jako rozdíl příjmů a výdajů. Proto je akruální báze celosvětově uznávaným a přijímaným východiskem podvojného účetnictví. Předpoklad trvání účetní jednotky Účetní závěrka vychází z předpokladu trvání podniku v budoucnosti (gong concern), který znamená, že podnik neuvažuje o ukončení činnosti, ani není nucen likvidovat nebo podstatně zúžit rozsah své podnikatelské činnosti a bude pokračovat v podnikání v dohledné budoucnosti. Vedení účetní jednotky musí při přípravě účetní závěrky objektivně posoudit, zda je tento předpoklad zachován. Pokud má vedení účetní jednotky pochybnosti o dalším trvání podniku, je tuto nejistotu povinno zveřejnit. Jestliže předpoklad splněn není, účetní závěrka musí být sestavená v souladu s touto skutečností. Podnik musí zveřejnit v účetní závěrce, že předpoklad trvání podniku není splněn a uvede důvody vedoucí k pravděpodobnému ukončení činnosti podniku.

12

IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, obecná východiska dále doplňuje o následující předpoklady:

Periodicita vykazování Účetním obdobím je jeden rok (kalendářní či hospodářský). Účetní výkazy se tedy sestavují periodicky nejméně jednou ročně. Pokud se účetní závěrka předkládá za období delší či kratší než jeden rok, účetní jednotka zveřejní důvod zkrácení respektive prodloužení účetního období. Věrné a poctivé zobrazení skutečnosti Účetní závěrka by měla prezentovat poctivě finanční pozici, výkonnost a peněžní toky účetní jednotky. Věrná prezentace vyžaduje přesné zobrazení účinků transakcí a dalších skutečností a podmínek v souladu s definicemi a kritérii rozpoznání aktiv, závazků, výnosů a nákladů uvedených v Koncepčním rámci. Standard IAS 1 uvádí, že správná aplikace IFRS vede většinou k věrnému a poctivému zobrazení skutečnosti v účetnictví. Pouze v ojedinělých případech může vedení společnosti dojít k závěru, že aplikace některého ustanovení IFRS by byla zavádějící (tedy v rozporu s cílem IFRS deklarovaným v Koncepčním rámci). V tomto případě se lze odklonit od aplikace dílčího ustanovení, uvést v komentáři k účetním výkazům proč nebyl aplikován požadavek IFRS a jaké řešení bylo přijato. Pokud přijaté řešení ovlivní i účetní závěrky následujících účetních období, je nutno provést zveřejnění týkající se přijatého odlišného účetního řešení i v následujících účetních obdobích. Kvalitativní charakteristiky účetní závěrky Koncepční rámec vymezuje čtyři hlavní kvalitativní charakteristiky účetní závěrky: • srozumitelnost, • relevance, • spolehlivost, • srovnatelnost.

Definice rozpoznání základních prvků účetní závěrky Základními prvky účetní závěrky jsou: •

prvky vztahující se k vyjádření finanční pozice:
aktiva;

13


závazky;
vlastní kapitál; •

prvky vztahující se k výkonnosti (respektive k zisku, který je často užívaným měřítkem výkonnosti):
náklady;
výnosy.

Definice aktiva Aktivum využívané podnikem má tyto znaky: -

jeho existence je výsledkem minulých skutečností;

-

očekává se, že přinese podniku budoucí ekonomický prospěch.

Definice aktiva vymezuje jeho základní rysy; aby bylo možno aktivum vykázat v rozvaze (aby se stalo rozvahovým aktivem), musí být splněny následující podmínky: -

budoucí ekonomický prospěch poplyne do podniku s dostatečnou jistotou,

-

spolehlivá ocenitelnost.

Definice závazku Závazek je současnou povinností: -

která vznikla na základě minulých skutečností; a

-

od jejíhož vypořádání se očekává, že vyústí v odtok ekonomického prospěchu (aktiv) z podniku.

Závazek je uznán a vykázán v rozvaze: - pokud je vysoce pravděpodobné, že jeho vypořádání vyvolá odliv nositelů ekonomického prospěchu (tedy aktiv – nečastěji peněžních prostředků), - a pokud lze částku, za niž se toto vypořádání uskuteční, spolehlivě ocenit.

Vlastní kapitál Vlastní kapitál je definován jako zbytkový podíl na aktivech podniku po odečtení všech jeho závazků. Je důležité si uvědomit, že výše vlastního kapitálu je závislá na ocenění aktiv a závazků v rozvaze. Pokud dochází k přeceňování aktiv a závazků, mění se 14

výše vlastního kapitálu. Z hlediska vlastníků představuje vlastní kapitál hodnotové vyjádření jejich práv. Kapitál je obvykle v rozvaze dále členěn. Členění vlastního kapitálu může vyjadřovat způsob jeho vzniku, ale také právní a jiná omezení, která má podnik při rozdělování jednotlivých částí vlastního kapitálu. Takové členění je významné pro uživatele účetní závěrky, neboť vlastní kapitál má zejména ve společnostech s omezeným ručením vlastníků (např. akciová společnost) význam z hlediska ochrany zájmů věřitele. Členění vlastního kapitálu je rozdílné u jednotlivých právních forem podnikání. Důležitou součástí vlastního kapitálu je hospodářský výsledek (zisk/ztráta) dosažený za běžné období, vyčíslený jako rozdíl výnosů a nákladů.

Výnosy a náklady a) Výnosy (Income) Výnosy představují zvýšení ekonomického prospěchu, k němuž došlo za účetní období formou zvýšení aktiv nebo snížení závazků a které vedlo ke zvýšení vlastního kapitálu jinak než vkladem vlastníků. Výnosy jsou uznány a vykázány ve výsledovce, pokud je lze spolehlivě vyjádřit. K vykázání výnosů dochází v okamžiku, kdy je v účetnictví uznáno (rozpoznáno, zachyceno) zvýšení aktiv nebo snížení závazků vyvolané vznikem výnosu. V Koncepčním rámci je rozlišen obsah termínů income, revenues, gains. Odborná česká terminologie pro tyto termíny dosud hledá vhodné ekvivalenty. Za jistých okolností lze všechny tyto tři výrazy překládat jako výnosy, tyto kategorie však nemají totožný obsah a dobré porozumění těmto kategoriím je pro další studium IFRS velice důležité. Income (překládaný jako výnos) se skládá ze dvou součástí: 

revenue;



gains.

Termínem revenues (překládaným rovněž jako výnosy) jsou označovány výnosy z běžných činností (ordináty activities)2: o tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb; ale i o výnosy z úroků, dividend, přijatého nájemného, přijatých licenčních poplatků. 2

Nezaměňovat s chápáním běžné činnosti v ČR, která je součtem provozního a finančního výsledku hospodaření. Provozní výsledek zahrnuje v ČR například i tržby z prodeje dlouhodobých aktiv, které dle standardu do obsahu pojmu revenues nepatří. Termín běžné činnosti lze zde spíše chápat ve smyslu obvyklá, normální, běžně se opakující.

15

Podrobně se výnosy zabývá IAS 18 – Výnosy (Revenue).

Jestliže se obtížně hledá český ekvivalent pro termín revenues, ještě horší je to s termínem gains. Oficiální překlad IFRS užívá jako ekvivalentního pojmu „přínosy“. Tyto přínosy se vykazují snížené (kompenzované) o související náklady, které jsou označovány termínem losses – překládaným někdy jako újmy či ztráty. V případě, že jsou přínosy kompenzovány o související náklady, by bylo vhodnější použít termínu zisk (pokud je rozdíl přínosů újem kladný). Přínosy (gain) jsou například kladné výsledky z prodeje: o dlouhodobých aktiv včetně investic; o krátkodobých aktiv – například zásob materiálu (nikoliv však z prodeje zboží či výrobků); o kurzové rozdíly.

Ne všechny přínosy dosažené podnikem však ovlivní hospodářský výsledek. Jako gains (přínosy) jsou označovány např. i výsledky z přecenění aktiv směrem nahoru (zisk z držby aktiv). Jednotlivé standardy, které umožňují zvýšení účetní hodnoty aktiv, určují, zda se tyto rozdíly budou účtovat rozvahově či výsledkově. Rozvahové zachycení výsledků z přecenění představuje opatrnější přístup, protože zabraňuje vykázání nerealizovaných zisků.

b) Náklady (Expenses) Náklady (expense) jsou definovány jako snížení ekonomického prospěchu, ke kterému došlo formou zvýšení závazků nebo úbytkem či snížením užitečnosti (hodnoty) aktiv a které vedlo ke snížení vlastního kapitálu jiným způsobem než rozdělením prostředků vlastníkům. K uznání a vykázání nákladů ve výsledovce dochází stejně jako u výnosů v případě, kdy je možno snížení ekonomického prospěchu spolehlivě vyjádřit, tedy v podstatě v okamžiku, kdy dochází k uznání závazků, respektive k uznání úbytku či snížení hodnoty aktiv. Obdobně jako výnosů Koncepční rámec rozlišuje:
náklady vznikající z běžných činností (ve smyslu pravidelných, normálních opakujících se činností) zde však ani v angličtině neexistuje zvláštní termín (jako protiklad anglického revenue) a
losses – újmy, častěji však v češtině překládané jako ztráty, které jsou opakem přínosů gains.

16

Expense i losses3 jsou náklady ovlivňující v běžném účetním období hospodářský výsledek, tedy náklady „procházející“ výsledovkou, a nikoliv náklady na pořízení aktiv, které jsou v angličtině označovány termínem cost. Pro jasné odlišení obou případů bude v dalším textu používán termín náklady výsledku pro expense i losses, které jsou zúčtovány k tíži hospodářského výsledku v běžném období.

Oceňování – základní koncepce Výchozí koncepce oceňování Oceňování je metodickým prvkem, který zásadně ovlivňuje vypovídací schopnost účetních informací. Účetní systém musí vycházet z toho, že realizace tohoto metodického prvku v praxi je možná – což v podstatě znamená vycházet ze schopnosti peněžní jednotky být pevným měřítkem hodnoty. Toto východisko však Koncepční rámec explicitně neuvádí. Pro přijatý způsob oceňování je důležité, zda je splněn předpoklad trvání podniku v dohledné budoucnosti. Je-li známo, že podnik v budoucnu ukončí svoji činnost, přístup k oceňování bude jiný než v případě, že podnik bude nadále fungovat.

V Koncepčním rámci jsou definovány následující oceňovací báze pro sestavení účetní závěrky: •

historické náklady (ceny) – historical cost;

•

běžná cena – current cost;

•

realizovatelná (vypořádací hodnota) – realizable (settlement) value;

•

současná hodnota – prezent value.

Historické náklady představují ocenění aktiv na úrovní nákladů vynaložených při jejich pořízení (pořizovacích cen), nebo ocenění v přiměřené hodnotě, kterou by bylo třeba vynaložit na jejich získání v době jejich pořízení (při bezúplatném pořízení). Závazky se oceňují v částce peněz, kterou bude třeba podle očekávání vynaložit na úhradu závazku.

3

Ne všechny losses (újmy) však ovlivňují hospodářský výsledek, některé tyto újmy jsou účtovány přímo k tíži jiných složek vlastního kapitálu (rozvahově), stejně jako gains. Jedná se například o přínosy a újmy z přeceňování aktiv na fair value.

17

Běžná cena je bází, při níž jsou aktiva oceněna na úrovni peněžních prostředků, které by musely být zaplaceny, jestliže by se stejné nebo obdobné aktivum pořizovalo v současné době (též lze označit přesněji jako reprodukční cenu či cenu obnovy – dá se říci, že terminologie standardů v této oblasti není příliš důsledná). Uvedené ocenění odráží odhadovanou cenu oceňovaného aktiva z pozice podniku – kupce, který hodlá majetek obnovit (znovu pořídit). Závazky se oceňují v nediskontované částce peněz nebo peněžních ekvivalentů, která by byla nutná k vypořádání závazku v současnosti. Realizovatelná (vypořádací) hodnota zakládá ocenění aktiv na úrovni peněžních prostředků, které by bylo možno získat prodejem aktiv při jejich běžném vyřazení. Toto ocenění odráží odhadovanou cenu oceňovaného aktiva z pozice podniku – prodejce, který hodlá majetek prodat. Závazky se oceňují ve vypořádacích hodnotách; to znamená v nediskontovaných částkách peněz, které bude třeba podle očekávání vynaložit k úhradě závazků v běžném podnikání. Současná hodnota je oceňovacím přístupem, při němž jsou aktiva oceněna v současné diskontované hodnotě budoucích čistých přítoků peněz, které bude aktivum dle očekávání vytvářet v běžném podnikání. Závazky se oceňují v současné diskontované hodnotě budoucích čistých odtoků peněz, které budou dle očekávání nutné k vypořádání závazků v běžném podnikání.4 Uvedené oceňovací koncepty je třeba chápat v kontextu s tím, že IFRS jsou primárně zaměřeny na účetní závěrku a ocenění k tomuto datu. Oceňovací báze lze rozdělit na: 1. ocenění vycházející z minulosti (historické náklady), které jsou tradičně přijímanou a užívanou oceňovací bází; 2. ocenění odrážející současný stav cen na trhu (běžná resp. Reprodukční cena, realizovatelná hodnota); 3. ocenění „hledící“ do budoucnosti – současná hodnota budoucích čistých peněžních příjmů, které z aktiva poplynou, nebo které odplynou při vypořádání závazku.

4

Ocenění pohledávek či závazků běžně označované jako ocenění současnou hodnotou, které ovšem navazuje na historické ceny (není „aktualizováno“ promítnutím změn tržních podmínek do ocenění v průběhu existence pohledávky i závazku) a umožňuje časové rozprostření (alokaci) úroků, diskontů či prémií (placených v souvislosti například s opatřováním dluhových finančních nástrojů) do jednotlivých období, kdy přináší efekt, je rovněž (přesněji) označováno jako model zůstatkové hodnoty (Amortizér cost method) či jako metoda amortizované hodnoty.

18

Koncepční rámec nezahrnuje model fair value. Absence definice fair value v Koncepčním rámci je zdůvodňována zastaralostí Koncepčního rámce, i když první definice fair value byla uvedena již v roce 1982 v tehdejší verzi IAS 20 a Koncepční rámec byl schválen až v roce 1989. Fair value je definována jako částka, za kterou by bylo možné směnit aktivum nebo vyrovnat závazek mezi informovanými partnery ochotnými uskutečnit transakci za obvyklých podmínek. Z definice vyplývá, že toto ocenění je založeno na ocenění aktiva na aktuální tržní bázi, nejedná se však o konkrétní tržní cenu (market value). Fair value není cenou konkrétní uskutečněné transakce, jedná se o cenu, která by mohla být sjednána mezi svobodně, bez nátlaku se rozhodujícími subjekty na trhu, motivem směnné transakce je profit obou stran. Definice nespecifikuje, zda se jedná o realizovatelnou hodnotu či běžnou cenu. Neupřesňuje tedy, zda má být ocenění řešeno z pohledu kupce či prodávajícího, jednotlivé standardy pak mohou tento pohled specifikovat. Při zjištění fair value je vždy preferována cena aktivního trhu (pokud takový trh existuje). Aktivní trh je definován následujícími atributy:  položky, se kterými se na trhu obchoduje jsou stejnorodé;  obvykle je možno kdykoliv najít kupující a prodávající ochotné uskutečnit obchodní transakci;  informace o cenách jsou veřejně dostupné (například kótovaná cena na burze). Některé standardy řeší způsoby možného zjištění fair value, pokud neexistuje aktivní trh. Neexistuje-li dostatečně rozvinutý trh, připouští některé standardy explicitně i jiné varianty určení fair value.

Tab. 1: Varianty postupu určení fair value Možnosti určení fair value uváděné v některých standardech: •

Výchozí ocenění – tržní cena aktivního trhu

•

Není-li k dispozici tržní cena aktivního trhu – použití alternativních odhadů tržní hodnoty: -

cena poslední transakce nedošlo-li ke změnám,

-

cena obdobného aktiva se zohledněním rozdílů,

-

současná hodnota budoucích peněžních toků.

Jednotlivé standardy mohou uvádět i jiné způsoby zjištění fair value s ohledem na specifika oblastí, které upravují.

19

Z uvedené charakteristiky fair value a možných přístupů k jejímu určení je zřejmé, že v podstatě zahrnuje všechny oceňovací báze uvedené v Koncepčním rámci s výjimkou historických cen. Nejedná se však o cenu konkrétní transakce, neodráží konkrétní pozici podniku – oceňovatele – na trhu a obvykle není upravována o transakční náklady.

Pojetí kapitálu a uchování kapitálu (uchování podnikové podstaty) Koncepční rámec se v závěru zabývá pojetím kapitálu a jeho uchováním. V ČR je tento problém v odborné literatuře označován jako uchování podnikové podstaty (rovněž je využíván v tomto významu termín majetková podstata podniku). Aby byla uchována podniková podstata, je třeba vyřešit problém, ve kterém momentálně podnik dosahuje zisku, kdy dochází ke skutečnému zvýšení původního vlastního kapitálu. Jinými slovy zisk je vykázán až je-li uchována podniková podstata. Koncepční rámec rozlišuje dvě pojetí uchování kapitálu: o finanční pojetí, o produkční pojetí.

Finanční pojetí uchování kapitálu Ve finančním pojetí dosahuje podnik zisku v momentě, kdy vlastní kapitál na konci účetního období po vyloučení vkladů a výběrů kapitálu vlastníky převyšuje hodnotu vlastního kapitálu na začátku období. Uchování vlastního kapitálu může být vyjádřeno v nominálních jednotkách nebo v jednotkách stálé kupní síly (přepočteno o vliv inflace). Toto pojetí bývá spjato s modelem ocenění v historických cenách. Zisk je vykázán bez ohledu na to, zda v něm obsažená výše nákladů, založená na historické (mnohdy podhodnocené) ceně aktiv, umožní podniku obnovit spotřebované věcné zdroje. Podniková podstata je považována za zachovanou, pokud vlastní kapitál zůstal alespoň nezměněn bez ohledu na to, že podnik nebude v budoucnu schopen bez dodatečných vkladů kapitálu (vlastního či cizího) zabezpečit ani financování prosté produkce.

Produkční (fyzické) pojetí uchování kapitálu V produkčním pojetí uchování kapitálu dosahuje podnik zisku až tehdy, pokud je fyzická produkční kapacita podniku na konci období stejná nebo vyšší než na jeho počátku. Toto pojetí vyžaduje aplikaci běžných cen (respektive modelu fair value). Všechny změny cen, které ovlivňují aktiva a závazky, se vyjadřují jako úpravy, které ovlivní jinou část vlastního kapitálu, než je zisk (rozvahový dopad přecenění). Jednoduše řečeno, dochází 20

k přeceňování spotřebovávaných aktiv na běžnou cenu, do nákladů se tedy při jejich spotřebě nedostává původní pořizovací (historická) cena, ale cena, kterou bude nutno zaplatit v době, kdy budou spotřebovávaná aktiva obnovována. To zabezpečí uchování produkční kapacity podniku i pokud by byl celý zisk rozdělen a odčerpán z podniku.

3.3 OCEŇOVACÍ PŘÍSTUPY UŽÍVANÉ V IFRS Průřezový přehled oceňovacích přístupů v jednotlivých standardech Specifika oceňovacích problémů se odvíjejí od momentu, ve kterém se oceňování provádí. Klíčovými momenty, kdy dochází k oceňování,jsou: 1. oceňování při nabývání (pořízení, vzniku) aktiva či závazku; 2. oceňování v průběhu držení aktiv a existence závazků (zejména pro potřeby sestavení účetních výkazů); 3. oceňování při pozbytí aktiv, respektive úhrady závazků. Následující výklad bude věnován zobecnění přístupů standardů k oceňování při nabytí aktiva (vzniku závazku) a oceňování v průběhu držení aktiv a existence závazků. Ocenění aktiv při pozbytí navazuje na jejich účetní ocenění a dílčí problémy, které se vyskytují (například u zásob), jsou řešeny v rámci jednotlivých oblastí.

3.3.1 Oceňování aktiv a závazků v momentě jejich pořízení respektive vzniku Oceňování aktiv v okamžiku pořízení je spjato se způsobem jejich pořízení. Aktiva mohou být pořízena o nákupem; o zvláštním případem je pořízení aktiva směnou; o vlastní výrobou; o bezúplatně.

Jinou variantou je ocenit pořizované aktivum ve fair value – optimálně cenou aktivního trhu. V souladu s požadavkem konkrétního standardu do ceny nebudou zahrnovány transakční náklady. Tato cena se bude lišit od pořizovacích nákladů, protože nebude obsahovat vedlejší pořizovací náklady a cena konkrétní transakce může být nižší či vyšší, než je tržní cena kótovaná na trhu. Rozdíl mezi pořizovacími náklady a fair value je zahrnut do nákladů či výnosů ihned – tedy již v okamžiku nákupu. Tento přístup k ocenění je využíván v IAS 39 – Finanční nástroje, účtování a oceňování, avšak pouze v případě

21

ocenění cenných papírů zařazených do portfolia k obchodování (cenné papíry nakoupené za účelem obchodování), nejsou do ocenění zahrnovány transakční náklady. Druhým ze standardů, který vyžaduje ocenění pořizovaných aktiv (nakupovaných i vyráběných) ve fair value je IAS 41 – Zemědělství. Tento standard však vyžaduje ocenění biologických aktiv ve fair value snížené o transakční náklady, které by bylo nutno vynaložit k uvedení aktiva na trh v současné době. Nejkomplikovanější situace je při ocenění nedokončené výroby, ovšem z důvodů absence tržní ceny, protože s nedokončenou výrobou se obvykle neobchoduje.

Ocenění aktiv a závazků metodou současné hodnoty budoucích čistých peněžních toků je založeno na kvantifikaci očekávaných přírůstků ekonomického prospěchu v případě aktiv či úbytku ekonomického prospěchu v případě závazků. Pro svou orientaci na budoucnost by ocenění současnou hodnotou nejlépe vyhovovalo z hlediska informačních potřeb uživatelů ekonomických informací, toto ocenění také přímo váže na definice aktiv a závazků. Přínos této metody však závisí na kvantifikaci peněžních toků očekávaných v souvislosti s používáním aktiva či v souvislosti s úhradou závazku. Zejména v oblasti nepeněžních aktiv závisí na subjektivním posouzení budoucích ekonomických přínosů, které podniku z daného aktiva poplynou. Jeho použití vnáší možnost subjektivní manipulace při ocenění (zejména v oblasti nepeněžních aktiv) a je tím riskantní pro uživatele účetních informací (což se netýká pohledávek a závazků). Standardy využívají ocenění současnou hodnotou poměrně často například pro účely testování, zda nedošlo ke snížení hodnoty aktiv (IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv); současná hodnota je rovněž přijímána některými standardy jako nástroj určení fair value. Při pořízení aktiva je metody současné hodnoty užíváno jako způsobu alternativního zjištění fair value biologických aktiv v souladu s IAS 41 – Zemědělství.

3.3.2 Oceňování v průběhu držení aktiv a existence závazků Důležitým momentem v průběhu držení aktiv a existence závazků, ve kterém dochází k řešení oceňovacího problému, je okamžik sestavení účetní závěrky. Účetní závěrka by měla podávat věrný obraz o finančně-majetkové struktuře podniku. Kvalita ocenění aktiv a závazků je zde tedy klíčovou záležitostí. Účetní jednotka může teoreticky využít všechny báze definované v Koncepčním rámci. Všechny oceňovací báze mohou být vyčísleny v aktuální kupní síle peněžní jednotky, nebo v přepočtu na pevnou kupní sílu peněz (to znamená s úpravou o vliv 22

inflace) – přepočet na pevnou kupní sílu však není standardy vyžadován; od roku 2005 byl zrušen IAS 15 – Informace odrážející dopady měnících se cen, který se této problematice věnoval, ale zřejmě vzhledem k pracnosti jeho realizace v praxi nebyla jeho aplikace povinná (byl jediným „nepovinným“ standardem). Vzhledem k úpravě konkrétních oblastí v jednotlivých standardech stojí proti sobě v současnosti dvě koncepce ocenění aktiva a závazků k bilančnímu dni: 

oceňování položek účetní závěrky na bázi historických cen;



oceňování položek účetní závěrky na bázi fair value. Pohledávky a závazky jsou oceňovány, v souladu s oceněním v okamžiku pořízení,

nadále současnou hodnotou. (Dvořáková, 2006)

3.4

ROZVAHA

A

JEJÍ

STRUKTURA:

IAS

1

–

SESTAVOVÁNÍ

A

ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY 3.4.1 Charakteristika působnosti a cílů IAS 1 Standard IAS 1 je věnován obecným požadavkům, které jsou kladeny na sestavení účetní závěrky v souladu s IFRS. Standard vytyčuje základní požadavky na sestavení a obsah účetní závěrky a nezabývá se specifiky účetního zobrazení jednotlivých oblastí, kterým jsou věnovány samostatné standardy. IAS 1 úzce navazuje na Koncepční rámec a opakuje, či rozvádí, některé základní zásady a předpoklady sestavení účetních výkazů. Cílem standardu je sjednocení požadavků na obsah účetní závěrky a zajištění srovnatelnosti účetní závěrky jak mezi podniky, tak i srovnatelnosti obsahu účetních závěrek jednoho podniku v časové řadě. IAS 1 je aplikován na standardní individuální i konsolidované účetní závěrky (řádné i mimořádné), které jsou sestavovány a předkládány veřejnosti spolu s ostatními zveřejňovanými dokumenty – například výroční zprávou či prospektem emitenta. Požadavky tohoto standardu musí respektovat všechny účetní jednotky, tedy i banky, pojišťovny a ostatní finanční instituce, jejichž závěrka je sestavena v souladu s IFRS. Součásti účetní závěrky, které jsou předmětem úpravy v IAS 1: •

rozvaha;

•

výsledovka;

•

výkaz změn vlastního kapitálu;

•

komentář (v ČR je využíván termín příloha) k účetním výkazům.

23

IAS 1 obsahuje zejména požadavky na obsah rozvahy, výsledovky, výkazu změn vlastního kapitálu a komentáře k účetním výkazům. Výkazu peněžních toků je věnován samostatný standard IAS 7 – Výkaz peněžních toků. Účetní jednotky, jejichž závěrky jsou v souladu s požadavky všech platných IFRS a se všemi platnými interpretacemi, tuto skutečnost zveřejní. Požadavky standardu IAS 1 se nevztahují povinně na mezitímní účetní závěrku. Mezitímní účetní závěrky jsou sestavovány v periodách kratších, než je délka účetního období. Obsahem mezitímního vykazování se zabývá IAS 34 – Mezitímní účetní výkaznictví. V rámci tohoto standardu je uvedeno, že mezitímní účetní závěrka je sestavována buď jako úplný soubor účetní závěrky (tak, jak je popsán v IAS 1), nebo jako zkrácená účetní závěrka. Pravidla pro sestavení mezitímní závěrky ve zkráceném rozsahu stanovuje IAS 34.

3.4.2 Východiska sestavení rozvahy Rozvaha je založená na bilancování majetku a zdrojů jeho krytí. Posláním rozvahy je odpovědět na dvě základní otázky: 1. Jakou skladbu majetku má podnik k dispozici? Na tuto otázku dává odpověď vhodně prezentovaný přehled aktiv. 2. Jaké jsou zdroje financování tohoto majetku, které z nich jsou pouze krátkodobé a budou vyžadovat brzké nahrazení? Na tuto otázku reaguje vhodně uspořádaný přehled složek vlastního kapitálu a krátkodobých a dlouhodobých závazků podniku. Právě odpověď na tyto základní otázky umožňuje zhodnotit finanční pozici a stabilitu podniku. Vypovídací schopnost rozvahy ovlivňují zejména následující faktory: •

způsob ocenění rozvahových položek;

•

zvolení vhodných kritérií pro sumarizaci aktiv a pasiv;

•

zvolení vhodného způsobu pro řazení aktiv a pasiv v rozvaze.

Tendencí standardů v této oblasti je pokud možno spíše omezit přílišnou variantnost přístupů k ocenění. Stále ve větší míře je využíváno ocenění ve fair value na úkor oceňování historickými cenami. V oblastech, kde je fair value vyžadována pro ocenění „nefinančních aktiv“, však její využívání vnáší často do ocenění poměrně vysokou míru rizika.

24

Z hlediska struktury a řazení položek v rozvaze standard IAS 1 určuje velice podrobná kritéria pro rozlišení aktiv na dlouhodobá a krátkodobá a zároveň dává podnikům do úvahy, zda toto rozlišení využijí, či zda jej nahradí řazením položek rozvahy podle likvidnosti. Správné a přesné rozlišení (klasifikace) aktiv a závazků na dlouhodobé a krátkodobé (stejně jako seřazení podle likvidity) zprostředkuje uživatelům kvalitní informace o současné platební schopnosti, jejím budoucím vývoji, ale i o tom, zda je celkové financování firmy stabilní a zda bude pravděpodobně dostatečně zajištěno i v budoucnosti. Naopak nekvalitně a povrchně provedené rozlišení je zavádějící a může mít závažné důsledky. Při vykazování jednotlivých položek se má účetní jednotka řídit zejména zásadou významnosti a jí podřídit pravidla sumarizace aktiv do jednotlivých samostatně vykazovaných položek. Tento přístup, který dává podnikům značnou volnost při přípravě vhodné struktury účetních výkazů, umožňuje sestavení rozvahy (i ostatních účetních výkazů) v souladu s konkrétními podmínkami účetní jednotky. Rozvaha by měla vždy vyjadřovat podstatu ekonomických jevů a kategorií; přílišná formalizace jejího sestavení by mohla působit kontraproduktivně. (Dvořáková, 2006)

3.4.3 Obecné požadavky IAS 1 na klasifikaci aktiv a závazků a jejich zveřejnění v rozvaze Standard IAS 1 navazuje na Koncepční rámec, který definuje aktiva, závazky a vlastní kapitál a určuje podmínky jejich rozpoznání a vykázání v rozvaze. V této oblasti je předmětem úpravy standardu: •

řazení aktiv a pasiv v rozvaze, rozlišení krátkodobých a dlouhodobých aktiv a závazků;

•

určení položek, které by měly být zveřejněny přímo v rozvaze;

•

vymezení informací, které je třeba zveřejnit přímo v rozvaze nebo v komentáři. Standardy, které upravují jednotlivé položky (skupiny) aktiv a pasiv specifikují

další požadavky na zveřejnění detailních informací v rozvaze či v komentáři k účetním výkazům. a) Formální náležitosti rozvahy IAS 1 nepředepisuje jednotnou formu rozvahy. Rozvaha však musí vždy obsahovat název výkazu, identifikaci vykazující účetní jednotky spolu s informací, zda se jedná o konsolidovanou či individuální rozvahu (zásada účetní jednotky), datum sestavení rozvahy (bilanční den), vykazovací měnu, číselný řád uváděných položek (mil., tis., apod.).

25

b) Formáty sestavení rozvahy Standard neurčuje, jaký formát rozvahy mají účetní jednotky využívat. Je tedy na účetní jednotce, aby zvolila formát rozvahy (horizontální či vertikální) a do jisté míry i podrobnost jednotlivých zveřejňovaných položek samostatně.

Tab. 2: Horizontální formát rozvahy Horizontální (účetní) forma rozvahy Aktiva Pasiva . . . . . . . . . . . . Suma aktiv Suma pasiv

Tab. 3: Vertikální formát rozvahy Vertikální (finanční) forma rozvahy

Aktiva

. . . .

Krátkodobé závazky +, - Čistý pracovní kapitál (krátkodobá aktiva – krátkodobé závazky) Dlouhodobé závazky Vlastní kapitál Porovnáme-li oba formáty rozvahy, je zřejmé, že formát horizontální je postaven na bilanční rovnici: {Suma aktiv = Suma pasiv} a umožňuje vykázání celkové bilanční sumy. Formát vertikální je založen na modifikaci bilanční sumy: {Suma aktiv – Suma závazků = Vlastní kapitál} Vertikální forma rozvahy preferuje hledisko likvidity, jejíž posouzení usnadňuje vykázáním výše rozdílného ukazatele „čistého pracovního kapitálu” přímo v rozvaze.

26

Standard nevyžaduje, jak již bylo konstatováno výše, žádné konkrétní formáty účetních výkazů. Pouze uvádí možné příklady jednotlivých výkazů. Uspořádání rozvahy Co se týká jednotlivých sloupců rozvahy určených pro vykázání účetní hodnoty: •

rozvaha může mít například (stejně jako rozvaha v ČR) sloupce brutto, korekce, netto;

Tab. 4: Uspořádání rozvahy (brutto, korekce, netto) Identifikace účetní jednotky:

Název účetního výkazu a datum sestavení: Rozvaha k 31. 12.2xxx

Vykazovací měna:

Společnost XYZ, a. s. Položka aktiv Brutto

v tisících Kč Korekce

Netto běžného období

. . . . •

Netto Položka minulého pasiv období . . . .

Netto běžného období

Netto minulého období

nebo může obsahovat pouze sloupce dva – brutto (zahrnující kladné položky i záporné korekce) a sloupec netto;

Tab. 5: Uspořádání rozvahy (brutto, netto) Identifikace účetní jednotky:

Název účetního výkazu a datum sestavení: Rozvaha k 31. 12.2xxx

Společnost XYZ, a. s. Položka aktiv Brutto – korekce . . . . •

Vykazovací měna:

v tisících Kč Netto běžného období

Netto Položka minulého pasiv období . . . .

Netto běžného období

Netto minulého období

další variantou je pouze jeden sloupec zachycující položky brutto a záporné položky korekcí. To znamená, že samostatně není vykazován sloupec netto pro všechny položky, ale pouze pro řádky obsahující sumace bilančních položek. Standard rovněž připouští uvádět pouze hodnoty netto (tedy pouze zůstatkové účetní hodnoty). Pokud by se nám zdál tento způsob příliš stručný,

27

je třeba připomenout, že v komentáři k účetním výkazům jsou pak jednotlivé položky vždy podrobně rozebírány a uvedení hodnot brutto a korekce zde nesmí chybět.

Tab. 6: Uspořádání rozvahy Identifikace účetní jednotky: Společnost XYZ, a. s. Běžné období Jednotlivé položky

Položka

Název účetního výkazu a datum sestavení: Rozvaha k 31. 12. 2xxx Běžné období Součet

Minulé období Jednotlivé položky

Dlouhodobá aktiva

X

X

Pozemky, budovy a zařízení

X

X

Goodwill

X

X

Výrobní licence

X

X

Investice v přidružených podnicích

X

X

Ostatní finanční aktiva

X

X

. . .

Vykazovací měna: v tisících Kč Minulé období Součet

X

X

Rovněž 4. směrnice ES umožňuje zvolit buď horizontální (účetní) formu rozvahy, nebo formu vertikální (finanční). Členské státy buď v rámci své národní účetní legislativy zvolí jednu z těchto forem, nebo ponechají volbu na jednotlivých účetních jednotkách.

3.5 VÝSLEDOVKA 3.5.1 Informační potenciál výkazu Výsledovka je účetním výkazem, který informuje o výkonnosti podniku. Umožňuje zjištění faktorů, které působily na výši vykázaného výsledku hospodaření a jejich analýzu. Výsledovka by měla přinést uživatelům účetních informací nejen „zdůvodnění“ současné výše vykázaného zisku, ale i umožnit odhad budoucí výkonnosti podniku. Z tohoto požadavku také vyplývají dvě ze změn, které standard přinesl k 31. 3. 2004 (tedy ve verzi

28

standardů pro rok 2004) v oblasti požadavků na sestavení výsledovky. Oba se týkají struktury výsledovky. Výsledovka byla a je tradičně (i v ČR) členěna na oddíly věnované struktuře provozního hospodářského výsledku, hospodářského výsledku z finanční činnosti a mimořádného hospodářského výsledku. IAS 1 však po novele neumožňuje vykazovat položky nákladů a výnosů jako mimořádné, upouští tedy od odděleného sledování mimořádného hospodářského výsledku. Druhou (související) změnou je požadavek, aby byl odděleně vykázán výsledek z ukončovaných činností. Požadavek samostatného vykázání výsledků z ukončovaných činností souvisí se vznikem standardu IFRS 5 – Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti, který tuto problematiku zpracoval komplexně. Významným podnětem pro tyto změny byl bezpochyby společný projekt IASB a FASB (výbor pro národní účetní standardy USA), jehož cílem je sbližování US GAAP a IFRS. Formát výsledovky užívaný v USA výsledky mimořádných událostí neodděluje. Upuštění od vykazování mimořádného výsledku vede ke zkvalitnění vypovídací schopnosti výsledovky. Zamyslíme-li se nad termínem „mimořádný náklad či výnos“, zjistíme, že je jeho obsah velice relativní5. Rovněž alokace nákladů či výnosů, které byly vyvolány určitou, z pohledu podniku mimořádnou, událostí může být velice subjektivní. Standard ve zdůvodnění závěrů dokládá tento problém na příkladu zemětřesení, kdy může být velice obtížné odlišit celkové dopady živelní katastrofy na zisk či ztrátu podniku například v obdobích, kdy dochází k cyklickému snížení ekonomických aktivit. K tomu lze zároveň dodat, že zatímco některé podniky jsou zemětřesením poškozeny, u jiných může dojít ke zvýšení obratu vyvolanému zvýšenou poptávkou po jejich výrobcích. Tyto podniky však jistě nebudou mít snahu zveřejňovat zvýšené výnosy jako mimořádné. Z těchto důvodů docházelo zřejmě k postupnému přehodnocování obsahu pojmu mimořádný výsledek hospodaření a v oblasti IFRS až k jeho zrušení. IASB dospěl k názoru, že položky, které byly dříve součástí mimořádných nákladů či výnosů, jsou regulérní součástí podnikatelských aktivit a jsou odrazem podnikatelského rizika (i když například jejich výskyt nemusí být pravidelný) a že bude přínosnější vykazovat tyto položky v rámci jednotlivých položek účelově či druhově členěné výsledovky. Pokud jsou tyto události 5

Za „mimořádný“ náklad byly v minulosti považovány například i náklady vyvolané havárií automobilu apod., nyní do této oblasti řadíme i v ČR již jen důsledky zcela mimořádných událostí (např. živelných pohrom). Obecně známá je celkem přirozená tendence lidí zdůvodňovat nepříznivý vývoj hospodaření mimořádnými událostmi (náklady). Na druhé straně málokdo uplatňoval stejnou tendenci ve výnosech. Ty mohly být rovněž „zlepšeny“ v důsledku mimořádně příznivé situace pro podnikání účetní jednotky (nemáme na mysli pojistné plnění hradící škodní události), která se v budoucnu nemusí opakovat.

29

významné (významným způsobem ovlivnily hospodářský výsledek účetní jednotky), měly by být popsány podrobněji například v komentáři k účetním výkazům, nebo zveřejněny samostatnou položkou, jejíž název správně vystihne podstatu dané položky nákladů či výnosů. Zrušení vykazování mimořádných nákladů a výnosů koresponduje rovněž se změnami standardu IAS 8 – Účetní politiky, změny v účetních odhadech a chyby. Výsledky z ukončovaných činností lze na rozdíl od „mimořádných událostí“ poměrně přesně definovat. Jejich oddělené vykazování v souladu s požadavky standardu umožní uživateli účetních informací lépe odhadnout budoucí vývoj zisku účetní jednotky. (Dvořáková, 2006)

3.5.2 Minimální rozsah údajů vykazovaných přímo ve výsledovce IAS 1 vyžaduje, aby účetní jednotky vykazovaly ve výsledovce všechny výnosy (incomes) a náklady (expense), které splňují definice nákladů a výnosů uvedené v Koncepčním rámci a které souvisejí věcně a časově s daným účetním obdobím. Hospodářský výsledek je ovlivněn:  výnosy z běžných činností (tržbami za výrobky, zboží a služby, přijatými úroky, dividendami a licenčními poplatky – jejichž rozpoznání a vykázání se řídí podmínkami specifikovanými v IAS 18 – Výnosy) a s nimi souvisejícími náklady; ale i  výnosy ostatními (gains), kompenzovanými o související náklady (losses) – dosahovanými například z výsledkově zachycovaného přecenění aktiv a závazků,

z prodeje dlouhodobých aktivit a materiálu apod. Výsledkově je

zachycována jen část těchto transakcí či skutečností.6

V následujícím přehledu jsou uvedeny položky, jejichž samostatné vykázání v IAS 1 minimálně požadováno: ∗

výnosy (revenue);

∗

finanční náklady;

∗

podíly zisků a ztrát přidružených podniků a společných podniků zachycených při použití ekvivalenční metody;

∗

daňové náklady;

6

Gains/losses (zde je vhodnější použít obecnějšího označení přínosy resp. újmy), i když mohou splňovat definice uvedené pro náklady a výnosy v Koncepčním rámci, mohou být zachycovány rozvahovým způsobem (proti fondu z přecenění). K rozvahovému zachycení dochází, pokud je tak stanoveno ve standardech upravujících jednotlivé oblasti (například v IAS 16, IAS 38, IAS 39, IAS 21).

30

∗

zisk (ztráta) z ukončovaných činností po zdanění;

∗

zisky (ztráty) z přecenění aktiv nebo skupin aktiv a závazků držených k prodeji v důsledku ukončovaných činností;

∗

celkový zisk nebo ztráta.

V rámci výsledovky je třeba rovněž vykázat zisk či ztrátu připadající na akcionáře mateřského podniku a připadající menšinovým vlastníkům. Členění výsledovky může být, a taky většinou je, podrobnější než výše uvedené minimální požadavky. Účetní jednotka má zveřejnit všechny významné položky, které ovlivnily tvorbu zisku a které umožní uživatelům účetních informací lepší posouzení výkonnosti a odhad jejího budoucího vývoje. Důležité je v této souvislosti pochopení přístupu ke kompenzaci položek ve výsledovce. Výnosy (revenue) dosahované z běžných podnikových činností jsou vykazovány nekompenzovaně, nejsou tedy snižovány o související náklady. Za kompenzaci se nepovažuje snížení výnosů o poskytnuté rabaty (například slevy za rychlou úhradu, slevy množstevní apod.). Vedle výnosů ve smyslu revenue jsou podnikem realizovány i další výnosy – gains (čeština pro ně bohužel nemá odpovídající výraz, někdy jsou překládány i jako přínosy či zisky). Tyto výnosy se vykazují snížené (kompenzované) o související náklady (tyto náklady jsou označovány termínem losses – překládaným někdy jako újmy či ztráty). Jedná se například: 

o výsledky z prodeje dlouhodobých aktiv včetně investic;



o výsledky z prodeje krátkodobých aktiv – například zásob materiálu (nikoliv však z prodeje zboží či výrobků);



o částky refundované třetí stranou (například nájemné „přefakturované“ zčásti podnájemníkovi);



o výdaje, na které byly vytvořeny rezervy v souladu s IAS 37 (například výdaje na záruční opravy ovlivní kladně či záporně hospodářský výsledek až po kompenzaci s rezervou vytvořenou za tímto účelem);



kompenzovaně se vykazují i kurzové rozdíly z obdobných transakcí – tedy jako výsledný kurzový zisk či ztráta. V případě, že jsou kurzové rozdíly z konkrétního typu transakcí či dokonce z jednotlivé transakce významné, je však nutno je vykázat odděleně.

31

3.5.3 Informace prezentované přímo ve výsledovce nebo v komentáři Standard vyžaduje, aby významné položky výsledovky byly zveřejněny odděleně. Samostatné zveřejnění je vyžadováno například v případech, kdy dochází ke snížení hodnoty zásob, dlouhodobých aktiv k užívání či k zpětnému zvýšení těchto hodnot. Dále pak i v případech odprodeje (případně jiných způsobů pozbytí) dlouhodobých aktiv či investic – v těchto případech dále doplňují požadavky IAS 1 požadavky standardů věnovaných jednotlivým oblastem. Podrobnější zveřejnění je rovněž třeba provést, pokud dochází k restrukturalizaci podnikových činností, včetně informací o tvorbě a čerpání rezerv za tímto účelem. Účetní jednotka by rovněž měla informovat o probíhajících soudních sporech a o dopadu jejich ukončení. Při zveřejnění těchto skutečností a transakcí je třeba přihlédnout k IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva.

3.5.4 Formáty sestavení výsledovky, klasifikace nákladů ve výsledovce Formou sestavení výkazů se standard IAS 1 nezabývá, na rozdíl od 4. směrnice ES. 4. směrnice ES uvádí čtyři formy výsledovky – horizontální formu s využitím členění nákladů podle druhů a podle účelu a vertikální formu – opět pro obě členění nákladů:

Tab. 7: Členění výsledovky Výsledovka v horizontální formě Náklady

Výnosy

Výsledovka ve vertikální formě Výnosy - Náklady

Klasifikace nákladů ve výsledovce Standard umožňuje sestavení výsledovky v druhovém i účelovém členění. Účetní jednotka si může zvolit, zda provede podrobnější vykázání jednotlivých položek přímo ve výsledovce nebo v komentáři. Je však doporučeno provést toto zveřejnění přímo ve výsledovce. Při volbě mezi členěním nákladů podle druhu a podle účelu by účetní jednotka měla přihlédnout k tomu, která klasifikace je z hlediska její činnosti relevantnější a spolehlivější.

Druhové členění nákladů

32

Klasifikace nákladů podle druhů odpovídá uživateli účetních informací na otázku: „Co bylo spotřebováno?“ Tato informace umožní posoudit základní strukturu nákladových vstupů do podniku. Tab. 8: Druhové členění nákladů Standard uvádí následující příklad výsledovky sestavené při použití členění nákladů podle druhů: Tržby a ostatní výnosy z běžné činnosti (revenue)…………………………..X1 Ostatní výnosy………………………………………………………………..X2 Změna stavu zásob vlastní výroby………………………….Y1 Spotřeba materiálu a surovin………………………………..Y2 Osobní náklady……………………………………………...Y3 Odpisy……………………………………………………….Y4 Celkové náklady…………………………………………………………… - Y Zisk/ztráta…………………………………………………………………. . . Z Účelové členění nákladů Účelové členění odpovídá uživateli (alespoň zhruba) na otázku: „Za jakým účelem byly náklady vynakládány?“ Při využití účelového členění nákladů – též označovaném jako členění nákladů podle funkce, jsou náklady členěny na náklady prodaných výrobků, prodaného zboží, či služeb (cost of sales = náklady prodeje, odtud je odvozeno i označení metoda nákladů prodeje), na náklady odbytu a na náklady správní (administrativní). Standard uvádí, že tato klasifikace poskytuje relevantnější informace než klasifikace nákladů podle druhů, ale zároveň připouští, že alokace nákladů podle činností je subjektivní záležitostí. V případě výrobních podniků se výsledovka, která užívá účelového členění nákladů, jeví jako relevantnější, protože přináší (na rozdíl od výsledovky s druhovým členěním nákladů) informace nejen o hrubé obchodní marži či tzv. hrubém zisku z obchodní činnosti, ale i o hrubé výrobní marži – hrubém zisku z výrobní činnosti.

Tab. 9: Účelové členění nákladů Standard uvádí následující příklad výsledovky sestavené při použití členění nákladů podle účelu: Tržby (revenue)………………………………………………………………………X Náklady prodeje (náklady na prodané výrobky, zboží, služby) ………………….. – Y Hrubý zisk (hrubá marže)…………………………………………………………….X Ostatní výnosy ……………………………………………………………………….X Odbytové náklady…………………………………………………………………. – Y Správní náklady….………………………………………………………………... – Y Ostatní náklady…………………………………………………………………….. – Y 33

Zisk/ztráta…………………………………………………………………………… .Z Pokud účetní jednotka sestavuje výsledovku s účelovým členěním nákladů, musí dle standardu zveřejnit i informace o druhovém členění nákladů (včetně odpisů, mezd a ostatních osobních nákladů), které jsou užitečné při predikci v budoucnu očekávaných peněžních toků. Účetní jednotka je rovněž povinna zveřejnit částku zisku běžného období určenou k rozdělení vlastníkům a související dividendu připadající na akcii. Tuto informaci lze poskytnout ve výsledovce, ve výkazu změn vlastního kapitálu nebo v komentáři k účetním výkazům. (Dvořáková, 2006)

3.6 VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ IAS 7 – Výkaz peněžních toků Účetnictví na akruální bázi umožňuje zjištění výsledků podnikových aktivit a měření jeho výkonnosti lépe než účetní systém založený na zjišťování výsledků na peněžní bázi. Další existence a úspěšný rozvoj podniku však nezáleží pouze na samotné výkonnosti podniku, ale také na jeho finanční stabilitě. Při zhodnocování stability lze vycházet z různých absolutních i poměrových ukazatelů. Posláním výkazu peněžních toků je umožnit analýzu vývoje peněžních toků a peněžních ekvivalentů v průběhu účetního období a odhadnout schopnost podniku v budoucnu generovat peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty v rovnováze s jejich potřebou. Výkaz peněžních toků umožňuje například:  posoudit schopnosti podniku generovat v budoucnosti peněžní toky a přizpůsobit se měnícím se podmínkám;  analyzovat vztah mezi ziskovostí a peněžními toky;  srovnávat výsledky provozní výkonnosti, protože peněžní toky nejsou ovlivněny různými účetními metodami a přístupy.

3.6.1 Metody sestavení výkazu peněžních toků Výkaz peněžních toků lze sestavit: a) přímou metodou; b) nepřímou metodou.

a) Sestavení výkazu přímou metodou 34

Standard jednoznačně preferuje využití přímé metody, která spočívá ve zveřejnění hlavních

tříd

peněžních

příjmů

a

výdajů

(nekompenzovaných)

uskutečněných

v jednotlivých oblastech (provozní, investiční, financování). Toto zveřejnění umožní odhadnout vývoj peněžních toku v budoucnosti. Povinně je třeba sestavit přímou metodou výkaz v oblasti investiční a oblasti financování. Přes pracovní náročnost provedení této metody v provozní oblasti standard doporučuje (ale nevyžaduje) využití přímé metody i zde. Informace pro sestavení výkazu lze získat z účetních záznamů analýzou jednotlivých uskutečněných peněžních toků. Alternativně lze výkaz touto metodou sestavit úpravou položek výsledovky. Lze vyjít z tržeb z prodeje a nákladů na prodej a upravit je tak, aby odrážely pouze skutečné peněžní toky.

Tab. 10: Formát výkazu peněžních toků – přímá metoda Peněžní tok z provozní činnosti Příjmy peněžních prostředků od zákazníků Peněžní platby dodavatelům a zaměstnancům Peněžní prostředky vytvořené provozní činností Placené úroky Placená daň ze zisku Čisté peněžní prostředky z provozní činnost Peněžní toky z investiční činnosti Nákup pozemků, budov a zařízení Příjmy z prodeje pozemků, budov a zařízení Úroky přijaté Přijaté dividendy Čisté peněžní prostředky z investiční činnosti Peněžní toky z financování Příjmy z emisí akcíí Příjmy z dlouhodobých úvěrových zdrojů Placené dividendy Čisté peněžní prostředky z financování Čisté zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na začátku období Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci období

X -X X -X -X X -X X X X X X X -X X X X X

b) Sestavení výkazu nepřímou metodou Při sestavení výkazu nepřímou metodou je peněžní tok z provozní činnosti zjištěn prostřednictvím úprav dosaženého hospodářského výsledku.

35

Zisk/ztráta za účetní období +,- úprava o nepeněžní transakce (odpisy, tvorba a čerpání rezerv, změny stavu časového rozlišení, odložené daně, nerealizované kurzové rozdíly) - vyloučení peněžních položek souvisejících s investičními činnostmi (například tržby přijaté z prodeje dlouhodobého majetku) či s financováním +,- změna stavu zásob, pohledávek a závazků za období

Tab. 11: Formát výkazu peněžních toků – nepřímá metoda Peněžní tok z provozní činnosti Čistý zisk před zdaněním Úprava o nepeněžní transakce Například: Odpisy Tvorba rezerv Vyloučení nákladových úroků Vyloučení toků z investiční činnosti či z financování Například: Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Úprava o změny pracovního kapitálu Například: Zvýšení zásob Snížení pohledávek Zvýšení závazků vůči dodavatelům Snížení závazků vůči zaměstnancům Peněžní prostředky vytvořené provozní činností Placené úroky Placená daň z příjmu Čisté peněžní prostředky z provozní činnosti

X

X X X

-X

-X X X -X X -X -X X

3.6.2 Sestavení a prezentace výkazu peněžních toků a související zveřejňované informace Zákaz kompenzace Standard vyžaduje v zásadě nekompenzované vykázání hrubých peněžních toků uskutečněných v jednotlivých oblastech. Kompenzovaně lze vykázat pouze peněžní příjmy a úhrady prováděné jménem zákazníků (například předfakturace nájemného) a peněžní příjmy a úhrady u položek s rychlým obratem, vysokými částkami a krátkou splatností (například krátkodobé výpůjčky se splatností 3 měsíce nebo nižší). Peněžní toky v cizí měně Peněžní transakce provedené v cizí měně jsou zaúčtovány (konzistentně s IAS 21 – Dopady změn směnných kurzů) ve funkční měně účetní jednotky s použitím měnového

36

kurzu k datu uskutečnění transakce. Kurzové rozdíly vzniklé z ocenění peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů držených v cizí měně jsou vykazovány ve výkazu peněžních toků odděleně tak, aby uvedly v soulad peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci a na začátku období.

Daně ze zisku Peněžní toky plynoucí z daně ze zisku je třeba vykazovat odděleně v té oblasti peněžních toků, se kterou souvisejí. Nelze-li specifikovat souvislost placených daní s investiční či provozní sférou, jsou tyto toky uváděny v rámci provozní činnosti.

Požadavky na vykázání peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů Účetní jednotka je povinna zveřejnit složky peněžních prostředků a ekvivalentů a provést sesouhlasení těchto zveřejněných položek s položkami v rozvaze. U peněžních ekvivalentů je rovněž třeba zveřejnit pravidla, která účetní jednotka používá při stanovení položek, které se stanou součástí peněžních ekvivalentů. (Dvořáková, 2006)

3.7 KOMENTÁŘ K ÚČETNÍM VÝKAZŮM Obsah komentáře k účetním výkazům ovlivňují svými požadavky téměř všechny součásti IFRS. Obecné požadavky na obsah komentáře k účetním výkazům a jeho strukturu jsou uvedeny v rámci IAS 1. Důležitou součástí je informace o užívaných účetních metodách (politikách), o dopadech jejich případných změn, ale i o významných změnách v účetních odhadech a o chybách, které byly nalezeny v účetních výkazech minulých období. Specifickou částí komentáře k účetním výkazům je poskytnutí informací o vnitropodnikových segmentech. Vykazované informace za jednotlivé obory podnikové činnosti, za jednotlivé oblasti, ve kterých má podnik své pobočky (závody) i za nejdůležitější odbytiště podnikové produkce (tedy například za nejdůležitější země, do kterých směřuje produkce podniku), jsou velice důležité pro posouzení faktorů, které působily v průběhu účetního období na výkonnost podniku a na jeho finanční stabilitu a zároveň umožňují kvalifikovanější odhad budoucího vývoje podniku. (Dvořáková, 2006)

V České republice je konsolidovaná účetní závěrka upravena zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a řadou vyhlášek. V této diplomové práci se zmíním pouze o vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 37

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, jež upravuje účtování podnikatelů, a Českých účetních standardech pro podnikatele.

3.8 KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA PODLE ZÁKONA Č. 563/1991 SB., O ÚČETNICTVÍ Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace podle zákona o účetnictví. Musí být ověřena auditorem. Povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku za konsolidační celek má účetní jednotka, která je obchodní společností a je řídící osobou nebo ovládající osobou. Účetní jednotka, která má povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku, je konsolidující účetní jednotkou. Účetní jednotka, která je řízenou osobou, ovládanou osobou nebo ve které konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv, má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky; tyto účetní jednotky jsou konsolidovanými účetními jednotkami. Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování podniku podle zvláštního právního předpisu, jenž není rozhodující; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv. Konsolidující účetní jednotka je osvobozena od povinnosti konsolidovat, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, uvedené účetní jednotky na základě svých posledních řádných účetních závěrek nepřekročily nebo nedosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 350 000 000 Kč; aktivy celkem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3, 2. roční úhrn čistého obratu více než 700 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely tohoto zákona rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního vztahu člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 250, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu.

Uvedené osvobození se nepoužije u účetních jednotek, které jsou bankami nebo u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění podle zvláštních právních předpisů, a u účetních jednotek, které jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů. 38

Konsolidující účetní jednotka je povinna včas sdělit konsolidovaným účetním jednotkám zahrnutým do konsolidačního celku, že budou konsolidovány, a současně jim sdělí informaci o vymezení tohoto celku. Konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny poskytnout svoji účetní závěrku a veškeré ostatní dokumenty potřebné pro sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotce. Konsolidovanou výroční zprávou se rozumí výroční zpráva, která obsahuje informace o konsolidačním celku. Jsou-li obsahem konsolidované výroční zprávy i všechny informace o konsolidující účetní jednotce, které musí obsahovat její výroční zpráva, nemusí dotčená účetní jednotka vyhotovovat tuto zprávu. Konsolidující účetní jednotka je povinna pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít metody a) plné konsolidace, b) poměrné konsolidace, nebo c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou). Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke konci rozvahového dne konsolidující účetní jednotky. Účetní závěrky konsolidující účetní jednotky a jí konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku použité pro sestavení konsolidované účetní závěrky sestavují tyto účetní jednotky v zásadě ke stejnému okamžiku. Délka účetního období při konsolidaci účetní závěrky musí být stejná. O změnách ve vymezení konsolidačního celku v průběhu účetního období musí být uvedeny informace v příloze v konsolidované účetní závěrce.

Konsolidovanou účetní závěrku popisuje několik paragrafů vyhlášky ministerstva financí č. 500/2002 Sb. Jedná se především o § 62 až § 67. Hlavním cílem je objasnit postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky.

3.9 KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA – VYHLÁŠKA Č. 500/2002 SB. 3.9.1 Postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku - § 62 (1) Do konsolidačního celku se zahrnuje konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky, kterými se rozumí: a) osoby, které jsou ovládanými nebo řízenými osobami, bez ohledu na jejich sídlo,

39

b) osoby, ve kterých konsolidující účetní jednotka vykonává podstatný vliv, bez ohledu na jejich sídlo. (2) Základ konsolidačního celku tvoří konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky vyjmenované v odstavci 1 písm. a). Do takto vytvořeného základu konsolidačního celku se zahrnou i konsolidované účetní jednotky pod podstatným vlivem vyjmenované v odstavci 1 písm. b). (3) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky tvořící konsolidační celek podle odstavců 1 a 2: a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný, zejména z hlediska úhrnu rozvahy (bilance), čistého obratu a vlastního kapitálu. Pokud je u dvou a více uvedených konsolidovaných účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný, jsou tyto účetní jednotky přesto zahrnuty do konsolidované účetní závěrky, nebo b) u nichž dlouhodobá vymezení významně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek, nebo výjimečně nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo c) jsou-li akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje v bezprostředně následujícím účetním období. (4) Konsolidační celek vytvořený podle odstavců 1 a 2 podléhá konsolidaci, pokud splňuje kritéria stanovená v § 22 zákona. (5) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka podle odstavců 1 až 4, která je současně osobou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky řídící se právem České republiky nebo jiné konsolidující osoby, bez ohledu na její sídlo, která se řídí právem členského státu Evropské unie (dále jen „konsolidující zahraniční osoba“), za předpokladu, že: a) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží veškeré akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správních, řídících a dozorčích orgánů zřízených na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží, b) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží alespoň 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky za konsolidační celek schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo 40

c) v případech neuvedených v písmenu a) nebo b) osoby držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce, přičemž tyto podíly celkem činí v případě akciové společnosti nejméně 10 % a v případě ostatních obchodních společností nejméně 20 %, nepožádaly nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky. (6) Podle odstavce 5 se postupuje, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba řídí, c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce; vyžaduje se úředně ověřený překlad a d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a informaci o uplatnění odstavce 5. (7) Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije. (8) Postup zahrnování konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku popíše konsolidující účetní jednotka v příloze; zejména se uvede: a) metoda konsolidace podle § 63 odst. 1, b) obchodní firma a sídlo účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením stupně vlivu (závislosti) a podílu (účasti) na základním kapitálu těchto účetních jednotek s uvedením konsolidačních metod při jejich

41

konsolidaci podle § 63 odst. 4 s případným zdůvodněním volby příslušné konsolidační metody, c) rozvahový den účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku, pokud se liší od rozvahového dne konsolidující účetní jednotky, d) obchodní firma a sídlo účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku s odůvodněním tohoto nezahrnutí, e) účetní závěrky účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku, f) přehled o způsobu výpočtu transformace informací z účetních závěrek účetních jednotek konsolidačního celku do položek konsolidované účetní závěrky, g) informace o použitých metodách a obecných účetních zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn, h) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, a u zaměstnanců podílejících se na řízení účetní jednotky s uvedením příslušné výše osobních nákladů.

3.9.2 Uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky - § 64 (1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Konsolidovaná rozvaha zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 65. Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 66 a vypočtené položky. (2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidujících a konsolidovaných účetních jednotek, konsolidovaných účetních závěrek dílčích konsolidačních celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky. (3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek konsolidačního celku. Tento přehled je písemným záznamem a uchovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky. 42

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace. (5) Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje v termínu umožňujícím její ověření auditorem a schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů tak, aby mohla být zveřejněna nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období.

3.9.3 Konsolidovaná rozvaha - § 65 (1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období. (2) Rozvaha (bilance) se podle použité metody konsolidace doplní o položky a) Kladný konsolidační rozdíl, b) Záporný konsolidační rozdíl, c) Menšinový vlastní kapitál, d) Menšinový základní kapitál, e) Menšinové kapitálové fondy, f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let, g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období, h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci, i) Konsolidační rezervní fond, j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

3.9.4 Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty - § 66 (1) V Konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. (2) Výkaz zisku a ztráty se podle použité metody konsolidace doplní a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu, b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu, o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

43

3.9.5 Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce - § 67 Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze kromě údajů předepsaných v příslušných ustanoveních této vyhlášky zejména: a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii, b) výši záloh, půjček a ostatních pohledávek poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši poskytnutých záruk, s uvedením úhrnu za každou kategorii., c) změny pořizovacích cen a zůstatkových cen dlouhodobého majetku v porovnání s minulým

účetním

obdobím

v souvislosti

s

kurzovým

přepočtem

účtů

konsolidovaných účetních jednotek se sídlem v zahraničí, které vedou účetnictví v cizí měně, nejméně podle jednotlivých druhů tohoto majetku, d) podíl na výsledku hospodaření samostatně nebo společně ovládané nebo řízené osoby a osoby pod podstatným vlivem, jejíž cenné papíry nebo účasti byly pořízeny konsolidující účetní jednotkou v průběhu účetního období, vztahující se k období od pořízení do konce účetního období platného pro konsolidující účetní jednotku, e) zisky a ztráty z titulu prodeje zásob a dlouhodobého majetku mezi účetními jednotkami konsolidačního celku odděleně za jednotlivé účetní jednotky, f) počet a jmenovitou hodnotu podílů v tuzemsku a v zahraničí podle jednotlivých druhů a emitentů a přehled o finančních výnosech plynoucích z vlastnictví těchto podílů souhrnně za účetní jednotky konsolidačního celku v tržní hodnotě, g) komentář a zdůvodnění ke změně vlastního kapitálu konsolidovaného celku mezi dvěma konsolidacemi, zejména v případě změny rozsahu konsolidačního celku a vypořádání cenných papírů a podílů vydaných konsolidující účetní jednotkou v držení konsolidovaných účetních jednotek, h) komentář k informacím o cenných papírech a podílech uvedených do ekvivalence, pohledávkách a závazcích po lhůtě splatnosti, pohledávkách a závazcích k účetním jednotkám konsolidačního celku s dobou splatnosti delší než pět let, pohledávkách a závazcích krytých podle zástavního práva nebo věcného břemene s uvedením povahy a formy tohoto zajištění pro případ nesplacení,

44

i) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky, j) souhrnnou výši případných dalších závazků, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, k) výnosy z běžné činnosti rozvržené podle hlavních činností konsolidačního celku v členění na tuzemsko a zahraničí.

Poslední zmiňovanou právní legislativou jsou České účetní standardy. Těchto standardů je celkem 23. Metody konsolidace popisuje zejména účetní standard č. 020. 3.10 ČÚS7 Č. 020 - CHARAKTERISTIKA A ETAPY PLNÉ KONSOLIDACE Plnou metodou se rozumí: a) začlenění jednotlivých složek rozvahy a výkazů zisku a ztráty ovládaných a řízených osob v plné výši po případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky, b) vyloučení účetních případů mezi účetními jednotkami konsolidovaného celku, které vyjadřují vzájemné vztahy, c) vykázání případného konsolidačního rozdílu a jeho odpis, d) rozdělení vlastního kapitálu ovládaných a řízených osob a jejich výsledku hospodaření na podíl připadající ovládající a řídící osobě a podíl menšinových držitelů podílových cenných papírů a podílů emitovaných konsolidovanými podniky, e) vyloučení podílových cenných papírů a podílů, jejichž emitentem je ovládaná a řízená osoba a vlastního kapitálu této osoby, který se váže k vylučovaným podílovým cenným papírům a podílům, f) vypořádání podílů se zpětnou vazbou.

7

Zkratka ČÚS bude v dalším textu používána a označuje výraz České účetní standardy.

45

Etapy konsolidace plnou metodou 1. Přetřídění a úpravy položek účetních závěrek ovládajících a řídících osob a ovládaných a řízených osob. Přetřídění údajů za ovládající a řídící osoby a za ovládané a řízené osoby se provede s ohledem na doplněné položky konsolidované rozvahy a konsolidovaného výkazu zisku a ztráty a jejich obsahovou náplň. Úpravy se uskuteční

podle

vyhlášených

principů

oceňování

v konsolidačních

pravidlech. Úpravy tohoto charakteru se provedou pouze u těch ovládaných a řízených osob, jejichž oceňovací principy se odlišují od principů stanovených konsolidačními pravidly a podstatným způsobem by ovlivnily pohled na ocenění majetku v konsolidované účetní závěrce a vykázaný výsledek hospodaření. Účetní závěrky ovládaných a řízených osob, které mají sídlo v zahraničí a vedou účetnictví v cizí měně, se přepočítávají kurzem platným ke dni, ke kterému je sestavována konsolidovaná účetní závěrka. 2. Úpravy ocenění aktiv a závazků ovládané a řízené osoby. Liší-li se významně ocenění aktiv a závazků v účetnictví ovládaných a řízených osob od reálné hodnoty, provede se v souvislosti se stanovením konsolidačního rozdílu úprava ocenění na reálné hodnoty aktiv a závazků ke dni akvizice nebo ke dni zvýšení účasti na základním kapitálu. Do konsolidované účetní závěrky se zahrnou příslušná aktiva a závazky ovládané a řízené osoby v tomto upraveném ocenění. Pokud dojde k úpravám ocenění aktiv a závazků podle výše uvedeného ustanovení, zároveň se provedou úpravy zachycující rozdíly z operací po dni akvizice nebo zvýšení účasti na základním kapitálu, které vyplývají ze zahrnování příslušných aktiv nebo zúčtování příslušných závazků na vrub nebo ve prospěch výsledku hospodaření ovládané a řízené osoby v ocenění těchto položek v účetnictví ovládané a řízené osoby a těmito operacemi vyjádřenými (oceněnými) v návaznosti na upravené ocenění příslušných položek aktiv a závazků pro potřeby konsolidace. 3. Sumarizace údajů účetních závěrek ovládající a řídící osoby a ovládaných a řízených osob.

46

Ovládající a řídící osoba sečte přetříděné a upravené údaje ze své účetní závěrky s přetříděnými a upravenými údaji účetních závěrek ovládaných a řízených osob. 4. Vyloučení vzájemných operací mezi ovládající a řídící osobou a ovládanými a řízenými osobami. 4.1 Vyloučení účetních operací bez vlivu na výsledek hospodaření. Kompletně se vyloučí vzájemné pohledávky a závazky a náklady a výnosy v rámci konsolidačního celku, které mají významný vliv na stav majetku, závazků a výsledkové položky v konsolidované účetní závěrce. 4.2 Vyloučení účetních operací s vlivem na výši výsledku hospodaření. Při sestavování konsolidované rozvahy a konsolidovaného výkazu zisku a ztráty se vyloučí vzájemné operace mezi ovládající a řídící osobou a ovládanou a řízenou osobou, respektive mezi ovládanými a řízenými osobami navzájem, s významným vlivem na výsledek hospodaření konsolidačního celku, mimo jiné v těchto případech: a) prodej a nákup zásob v rámci konsolidačního celku, b) prodej a nákup dlouhodobého majetku v rámci konsolidačního celku, c) přijaté a vyplacené dividendy nebo podíly na zisku v rámci konsolidačního celku. Při použití plné metody konsolidace se vyloučí vzájemné operace mezi ovládající a řídící osobou a ovládanými a řízenými osobami a také mezi ovládanými a řízenými osobami navzájem. Vyloučení vzájemných operací s vlivem na výsledek hospodaření se provede v souladu s vyhlášenými konsolidačními pravidly. V případě vylučování výsledku hospodaření realizovaného z nákupů a prodejů

zásob

v rámci

konsolidačního

celku

je

nutno

opravit

v konsolidované rozvaze a konsolidovaném výkazu zisku a ztráty ocenění zásob a výnosy dosažené z prodeje zásob. Pro účely této úpravy položek konsolidované účetní závěrky je možno využít pro úpravu výnosů a změnu ocenění zásob i průměrné rentability tržeb vypočítané u dodavatelů z celkového výsledku hospodaření nebo provozního výsledku hospodaření, popřípadě lze využít oborovou či výrobkovou výnosovou rentabilitu dodavatele či jiný přesnější postup.

47

V případě

vylučování

výsledku

hospodaření

z nákupu

a

prodeje

dlouhodobého majetku se výnosy z prodeje dlouhodobého majetku opraví o rozdíl mezi prodejní cenou a zůstatkovou cenou u dodavatele. Zároveň se upraví oprávky dlouhodobého majetku v konsolidované účetní závěrce. O přijaté výnosy z dividend, respektive podílů na zisku se sníží výnosová položka konsolidovaného výkazu zisku a ztráty a zároveň zvýší nerozdělený zisk minulých let nebo sníží neuhrazená ztráta minulých let v konsolidované rozvaze. 5. Konsolidační rozdíl Konsolidační rozdíl je rozdíl mezi pořizovací cenou podílů konsolidovaného podniku a jejich oceněním podle podílové účasti konsolidující účetní jednotky na výši vlastního kapitálu vyjádřeného reálnou hodnotou, která vyplývá jako rozdíl reálných hodnot aktiv a reálných hodnot cizího kapitálu ke dni akvizice nebo ke dni dalšího zvýšení účasti (dalšího pořízení cenných papírů nebo podílů). Za den akvizice se považuje datum, od něhož začíná účinně

ovládající

a

řídící

osoba

uplatňovat

příslušný

vliv

nad

konsolidovaným podnikem. Konsolidační rozdíl se odepisuje do 20 let rovnoměrným odpisem, pokud neexistují důvody pro kratší dobu odpisování. Zvolená doba odpisování musí být spolehlivě prokazatelná a nesmí porušovat princip věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Konsolidační rozdíl se zúčtovává do položky zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu nebo zúčtování záporného konsolidačního rozdílu na vrub nákladů respektive ve prospěch výnosů z běžné činnosti. Odpisy

konsolidačního

rozdílu

se

vykazují

ve

zvláštní

položce

konsolidovaného výkazu zisku a ztráty. 6. Rozdělení konsolidovaného vlastního kapitálu a vyloučení podílových cenných papírů a podílů. Rozdělení vlastního kapitálu v konsolidované rozvaze se rozumí vyčlenění většinového podílu tvořeného součtem vlastního kapitálu ovládající a řídící osoby a jeho podílů na vlastním kapitálu ovládaných a řízených osob a jejich oddělení od menšinových podílů, tj. zbývajících podílů ostatních akcionářů a společníků na vlastním kapitálu těchto konsolidovaných podniků. 48

Podíly, jejichž emitentem je ovládaná a řízená osoba, a vlastní kapitál ovládané a řízené osoby, který se váže k podílům v držení ovládající a řídící osoby, se vyloučí z konsolidované rozvahy. 7. Menšinový vlastní kapitál Jedná se o pasivní rozvahové položky, ve kterých se uvádějí menšinové podíly na vlastním kapitálu ovládaných a řízených osob v členění podílů na základním kapitálu, kapitálových fondech, fondech ze zisku, nerozděleném, popřípadě neuhrazeném, výsledku hospodaření minulých let a výsledku hospodaření běžného účetního období. 8. Rozdělení konsolidovaného výsledku hospodaření běžného období Výsledek hospodaření běžného účetního období za konsolidační celek se v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty rozdělí v příslušném poměru na konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období vztahující se k ovládající a řídící osobě a na menšinový podíl na výsledku hospodaření vztahující se k ostatním akcionářům a společníkům ovládaných a řízených osob. 9. Vypořádání podílů se zpětnou vazbou Podíly se zpětnou vazbou se vypořádají v konsolidované účetní závěrce podle charakteru jejich pořízení. V případě, že jsou pořizovány krátkodobě se záměrem jejich prodeje, se vykazují v aktivech konsolidované rozvahy v položce krátkodobého finančního majetku. V případě jejich pořízení s cílem dlouhodobého vlastnictví jsou tyto podíly vykázány jako údaj představující snížení vlastního kapitálu v položce „základního kapitálu“ ve výši jmenovité hodnoty a případný rozdíl je vypořádán v položce kapitálových fondů v konsolidované rozvaze a jsou uvedeny v příloze.

3.11 ČÚS Č. 020 – KONSOLIDACE EKVIVALENČNÍ METODOU Charakteristika konsolidace ekvivalenční metodou Touto metodou se rozumí následující úprava údajů účetní závěrky účetní jednotky uplatňující podstatný vliv: a) vyloučením podílů z rozvahy účetní jednotky uplatňující podstatný vliv, jejichž emitentem je konsolidovaný podnik pod podstatným vlivem, a jejich nahrazení 49

samostatnou rozvahovou položkou podílů v ekvivalenci oceněných ve výši podílů na vlastním kapitálu konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem, b) vypořádání rozdílu mezi oceněním podílů a konsolidační rozvahovou položkou podílu v ekvivalenci vykázáním: ba) poměrné části výsledku hospodaření konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem ve výši podílové účasti účetní jednotky uplatňující podstatný vliv v samostatné položce konsolidovaného výkazu zisku a ztráty „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ a v samostatné rozvahové položce „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“, bb) konsolidačního rezervního fondu, který představuje akumulované podíly na výsledcích hospodaření v ekvivalenci minulých let osob pod podstatným vlivem ode dne jejich akvizice. Konsolidační rezervní fond obsahuje též podíly konsolidovaného podniku na změnách v úhrnné výši ostatního vlastního kapitálu (tj. bez výsledku hospodaření) daného období.

Pokud se konsolidace provádí po jednotlivých úrovních (dílčích konsolidačních celcích), část podílu na výsledku hospodaření konsolidovaného podniku pod podstatných vlivem zachycená v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty dílčího konsolidačního celku, se zahrnuje v plné výši do položky „Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci“ v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty za vyšší konsolidační celek. Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci se týká výsledku hospodaření za běžné účetní období konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem a jeho výše se zjistí na základě podílové účasti účetní jednotky uplatňující podstatný vliv na konsolidovaný podnik pod podstatným vlivem a na základě skutečně dosaženého výsledku hospodaření za období konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem ode dne akvizice do konce účetního období v roce akvizice konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem. V následujících letech se konsolidovaný výsledek hospodaření v ekvivalenci počítá jako součin podílové účasti a výsledku hospodaření konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem za účetní období. Pokud se konsolidace provádí přímou metodou, převezme se poměrná část na výsledku hospodaření konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem odpovídající podílové účasti účetní jednotky uplatňující podstatný vliv na konsolidovaném podniku pod podstatným vlivem na základě přímých i nepřímých podílů.

50

Při použití ekvivalenční metody se vylučují prokazatelně zjistitelné vzájemné vztahy, které mají významný dopad na hodnotu vlastního kapitálu a výsledku hospodaření běžného období konsolidovaného podniku pod podstatným vlivem. Dividendy,

respektive

podíly na

zisku

obdržené

od

účetních

jednotek

konsolidovaných ekvivalenční metodou se vyloučí z výkazu zisku a ztráty účetní jednotky uplatňující podstatný vliv a zvýší se o jejich výši položka konsolidovaného rezervního fond. Konsolidační rozdíl se řeší stejně jako u plné metody.

51

4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1. POPIS VYBRANÉHO KONSOLIDAČNÍHO CELKU Společnost ŽS Brno, a.s. byla založena rozhodnutím zakladatele – Federálního fondu národního majetku se sídlem v Praze 7, nábřeží kpt. Jaroše 1000, dne 31. 3. 1992. Původní název společnosti při jejím založení byl Železniční stavitelství Brno, a.s. Ke změně názvu došlo z rozhodnutí společnosti a tato změna byla povolena usnesením Okresního soudu Brno-venkov zn.: Firm 7190/93/RG B 695/4/5/140 ze dne 22. 4. 1993. Toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 4. 1993. Dne 20. 3. 2006 přijala mimořádná valná hromada společnosti usnesení o změně obchodní firmy společnosti, která nově zní: OHL ŽS, a.s. Změna obchodní firmy společnosti je platná dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, ke kterému došlo dne 27. 3. 2006. Společnost OHL ŽS, a. s. je multioborovou stavební firmou, která ve svém oboru patří mezi 5 nejvýznamnějších stavebních společností působících v České republice. Dle vyhodnocení Svazu podnikatelů ve stavebnictví je na 5. místě v kategoriích „podniky stavební výroby – dle objemu tržeb“, „podniky stavební výroby – dle velikosti aktiv“ a „podniky stavební výroby – dle počtu zaměstnanců“.Tato společnost uplatňuje zásady udržitelného rozvoje, tzn. rovnováhu mezi hospodářským rozvojem, šetrným přístupem k životnímu prostředí a sociální odpovědností. Svoje dovednosti aplikuje u železničních i silničních, pozemních i inženýrských, technologických, energetických a také ekologických staveb. V praxi zohledňuje nejen kvalitu prováděných prací na základě vysoké technické úrovně společnosti, ale také pozitivní vztah k životnímu prostředí a zásady bezpečnosti práce.

V oblasti systémů řízení dosáhla řady úspěchů, např. v rozvoji integrovaného

systému řízení. Jako první firma v České republice a první stavební firma v Evropě se stala držitelem certifikátu „Uznání za excelenci“ v Evropě, úroveň 2 dle modelu EFQM. Úspěšně proniká také na zahraniční trhy, např. do Bulharska, Řecka, Chorvatska, na Slovensko, do Maďarska či Černé Hory. Od roku 2003 je OHL ŽS součástí nadnárodní španělské stavební společnosti pro stavebnictví, koncese a služby, Skupiny OHL.

52

Organizační struktura společnosti

4.2. ROZSAH KONSOLIDACE A ZPŮSOB PROVEDENÍ KONSOLIDACE Konsolidace se provádí podle příslušné metody způsobem přímé konsolidace. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek konsolidačního celku najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí konsolidační celky. Skupina podniků je tvořena mateřskou společností ŽS Brno, a.s. a jejími dceřinými, přidruženými společnostmi a společnými podniky. Definice dceřiných a přidružených společností je uvedena níže: Dceřiné společnosti Dceřinou společností se pro účely konsolidace rozumí společnost, v níž mateřská společnost má rozhodující vliv prostřednictvím

53

• vlastnictví více než 50 % akcií/podílů na základním kapitálu nebo • uzavřené smlouvy nebo ustanovení ve stanovách nebo společenské smlouvě Tyto společnosti jsou konsolidovány metodou plné konsolidace.

Přidružené společnosti Přidruženou společností se pro účely konsolidace rozumí společnost, v níž mateřská společnost má podstatný vliv, tzn. že: • vlastní více než 20 % akcií/podílů na základním kapitálu, a současně • nevykonává rozhodující vliv nebo společnost není společným podnikem. Tyto společnosti jsou konsolidovány metodou ekvivalenční konsolidace.

Společné podniky Společným podnikem se rozumí subjekt, ve kterém mateřská společnost uplatňuje přímo nebo nepřímo společný vliv s dalšími investory. V konsolidované účetní závěrce je zahrnut podíl na spoluovládané jednotce poměrnou metodou, tj. způsobem plné konsolidace.

Konsolidace zahraničních dceřiných a přidružených společností podle ČÚS Rozvahy a výkazy zisků a ztrát zahraničních podniků zahrnutých do konsolidačního celku se přepočítávají na českou národní měnu (Kč) kurzem ČNB platným ke dni, ke kterému je sestavována konsolidovaná účetní závěrka.

VYMEZENÍ KONSOLIDAČNÍHO CELKU PODLE ČÚS Podíl na ZK (v %)

Stupeň závislosti

Způsob konsolidace

Hlavní činnost

Ovládající společnost

Plná

Provádění staveb

100

Rozhodující vliv

Plná

Pronájem

Brno, Burešova 938/17, ČR

100

Rozhodující vliv

Brno, Burešova 938/17, ČR Bratislava, Furmanská 8, SR Prostějov, Přemyslovka 4, ČR

Rozhodující vliv Rozhodující 77.6 vliv Společný 50 vliv

Název společnosti

Sídlo společnosti

Mateřská společnost ŽS Brno, a. s.

Brno,Burešova 938/17, ČR

Dceřiné společnosti B a P, a. s.

Brno, Burešova 938/17, ČR

INVESTMANAGEMENT, s.r.o SPORTHOTEL BARBORKA, a. s. Železničné stavebníctvo Bratislava, a. s. Společný podnik TOMI REMONT, a. s.

100

Nákup a prodej nemovitostí Realitní Plná činnosti Provádění Plná staveb Provádění Poměrná staveb Plná

54

Podstatný vliv Podstatný vliv

Přidružený podnik SANRE, s. r. o. REMONT PRUGA a. s. Stavba a údržba železnic, a. s.

Bohumín, Lidická 219 , ČR Sarajevo, Put života 4c, Bosna a Hercegovina Bratislava, Furmanská 8, SR

49

Ekvivalenční Ekvivalenční

Provádění staveb

33,5

Podstatný vliv

Ekvivalenční

Provádění staveb

32,26

Podstatný vliv

Ekvivalenční

Provádění staveb

Do konsolidačního celku nejsou zahrnuty následující společnosti: Název společnosti

Sídlo společnosti

Dceřiná společnost ŽS REAL, a. s. B & P& S, s. r. o.

Brno, Burešova 938/17, ČR Brno, Kluchova 333/18a. ČR Brno, Kulkova 946/30, ČR

AZ SERVIS, s. r. o. Přidružený podnik BMSK, a. s. REMOINSTA, s. r. o. TSS PROMONT, s. r. o. ŽPSV Ruskov, a. s. PEVNUSTKA, a. s. ZSB ELLAS, a. s. KPM CONSULT, a. s. REMOSTAV, a. s.

Sofie, ul.Šándora Petıfi 25, Bulharsko Prostějov, Přemyslovka 4, ČR Prostějov, Přemyslovka 4, ČR Ruskov, SR Olomouc,Holická 8, ČR Thessaloniki, ul.Ploutarchou 6, Řecko Brno ,Kounicova 688/26, ČR Prostějov, Přemyslovka 4, ČR

Podíl na ZK (v %) 100

Důvod nezahrnutí do konsolidace Nevýznamný podnik

100

Nevýznamný podnik

66

Určen k prodeji

50

Nevýznamný podnik

50

Nevýznamný podnik

50

Nevýznamný podnik

49,54 34 34

Určen k prodeji Nevýznamný podnik Nevýznamný podnik

30

Určen k prodeji

25

Nevýznamný podnik

Rozvahový den všech společností zahrnutých do konsolidačního celku je 31.12.2004.

Konsolidace zahraničních dceřiných a přidružených společností podle IFRS Rozvahy a výkazy zisků a ztrát zahraničních podniků zahrnutých do konsolidačního celku se přepočítávají na českou národní měnu (Kč) kurzem ČNB platným ke dni jejich vzniku v souladu s IAS 21 – Dopady změn směnných kurzů cizích měn. Součásti rozvahy (např. peníze, pohledávky a peněžní závazky) se převádějí v současném kurzu. Nepeněžní aktiva, závazky a položky vlastního kapitálu se převádějí v odpovídajícím historickém kurzu. Odpovídající historický kurz je kurz platný v době, kdy daná rozvahová položka

55

vznikla, popřípadě, je-li aktivum vedeno ve fair value, kurzem platným v době, kdy byla tato fair value stanovena.

Rozdílné vymezení konsolidačního celku podle IFRS a ČÚS Rozdílné vymezení konsolidačního celku je u plné metody konsolidace, kde do vymezení podle IFRS řadíme ještě společnosti ŽPSV Ruskov, a. s. a AZ Servis, s. r. o. Společnosti ve vymezení podle ČÚS nejsou zahrnuty do konsolidace. Důvodem bylo, že při zpracování ČÚS závěrky se uvažovalo o prodeji společností AZ Servis, s. r. o. a ŽPSV Ruskov, a. s. K prodeji společnosti AZ Servis, s. r. o. však nedošlo a tudíž musela být provedena oprava a tato společnost se zařadila do vymezení konsolidačního celku podle IFRS dodatečně. Společnost ŽPSV Ruskov, a. s. byla prodána, ale v rámci konsolidačního celku. Mateřská společnost ŽPSV Uherský Ostroh, a. s. tuto společnost prodala společnosti ŽS Bratislava, a. s., která je naší dceřinou společností a proto zůstala ve skupině.

4.3. SROVNÁNÍ ROZVAHY A VÝSLEDOVKY SESTAVENÉ PODLE ČÚS A IFRS Účetní závěrka podle ČÚS nebyla zveřejňována. Byla sestavena a auditována pro mateřskou společnost ŽPSV Uherský Ostroh, a. s. Rozvaha a výsledovka podle ČÚS je přiložena v následujícím textu. Pro možné srovnání rozvahy a výsledovky sestavené podle ČÚS a IFRS byla nutná agregace jednotlivých položek výkazů sestavených podle ČÚS na strukturu odpovídající výkazům IFRS. Agregace je uvedena v tabulce, která následuje za rozvahou a výsledovkou podle ČÚS. Ve sloupci s názvem Rozdíl jsou vyčísleny rozdíly mezi hodnotami výkazů podle IFRS a ČÚS a sloupec Komentář. Ve sloupci Komentář jsou heslovité odkazy na důvody rozdílů mezi jednotlivými položkami. Podrobnější vysvětlení některých položek je uvedeno v textu za zmiňovanými tabulkami.

56

Konsolidovaná rozvaha sestavená podle ČÚS k 31.12.2004 AKTIVA CELKEM

4 598 832

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B.

Dlouhodobý majetek

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

1 225 841

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek

66 267

B.IV.

Aktivní konsolidační rozdíl

5 608

B.V.

Cenné papíry v ekvivalenci

19 094

B.VI.

Záporný konsolidační rozdíl

C.

Oběžná aktiva

C.I.

Zásoby

193 733

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

179 265

C.III.

Krátkodobé pohledávky

2 686 344

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

D. I.

Časové rozlišení PASIVA CELKEM

1 324 254 8 150

-706 3 209 207

149 865 65 371 4 598 832

A.

Vlastní kapitál

863 869

A.I.

Základní kapitál

486 463

A.II.

Kapitálové fondy

A.III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

360 989

A.IV.

Výsledek hospodaření minulých let

-78 478

A.V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období bez menšinových podílů

A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období A.V.2. Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci

-8 435

93 279 89 544 3 735

A.VI.

Konsolidační rezervní fond

10 051

B.

Cizí zdroje

B.I.

Rezervy

139 040

B.II.

Dlouhodobé závazky

170 969

B.III.

Krátkodobé závazky

3 027 398

B.IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

C.

Časové rozlišení

D.

Menšinový vlastní kapitál

35 872

D.I.

Menšinový základní kapitál

27 758

D.II.

Menšinové kapitálové fondy

1 921

D.III.

Menšinové ziskové fondy včetně neroz. zisku a ztráty minulých let

5 226

D.IV.

Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období

3 698 626

361 219 465

967

57

Výsledovka sestavená podle ČÚS k 31.12.2004 I.

Tržby za prodej zboží

752

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

520

+

Obchodní marže

232

II.

Výkony

8 356 573

B.

Výkonová spotřeba

7 123 398

+

Přidaná hodnota

1 233 407

C.

Osobní náklady

846 815

D.

Daně a poplatky

17 639

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

KR

Zúčtování konsolidačního rozdílu

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

313 484

F.

Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

264 991

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti

101 402

IV.

Ostatní provozní výnosy

89 701

H.

Ostatní provozní náklady

88 220

*

Konsolidovaný provozní výsledek hospodaření

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

2 717

J.

Prodané cenné papíry a podíly

1 686

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

IX.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

6 382

X.

Výnosové úroky

3 658

N.

Nákladové úroky

19 465

XI.

Ostatní finanční výnosy

21 919

O.

Ostatní finanční náklady

62 077

*

Konsolidovaný finanční výsledek hospodaření

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

71 807

**

Konsolidovaný výsledek hospodaření za běžnou činnost

82 540

102 040 671

214 814

802 47

-60 467

XIII. Mimořádné výnosy

15 462

R.

Mimořádné náklady

15 449

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

-7 958

*

Konsolidovaný mimořádný výsledek hospodaření

***

Konsol. výsledek hosp. za účetní období bez podílů v ekvivalenci

90 511

Konsolidovaný výsledek hospodaření bez menšin

89 544

Menšinový výsledek hospodaření Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci **** Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

7 971

967 3 735 94 246

58

4.3.1 Agregace položek rozvahy

Aktiva celkem Goodwill Goodwill negativní Nehmotný majetek Hmotný majetek Finanční majetek Pohledávky z obchodního styku a ostatní aktiva Odložené daňové pohledávky Zásoby Dlouhodobé stavební smlouvy Obchodní a jiné pohledávky a ostatní aktiva Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty Pasiva celkem Základní kapitál Zákonný rezervní fond Rezerva na přepočet cizích měn Nerozdělený zisk Zisk běžného období Menšinové podíly Bankovní úvěry Dlouhodobé rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z titulu finančního leasingu Závazky z obchodního styku Dlouhodobé stavební smlouvy Ostatní závazky Krátkodobé bankovní úvěry a kontokorenty Daňové závazky Závazky z titulu finančního leasingu Krátkodobé rezervy

IFRS 4 479 472

8 179 1 439 789 78 908

ČÚS 4 598 832 5 608 -706 8 150 1 225 841 85 361

154 347

164 334

34 701

14 931

75 726

193 733

147 458 2 383 364

2 751 715

157 000 4 479 472 486 463 71 804

149 865 4 598 832 486 463 71 804

1 195 25 698 140 344 35 152 66 050

0 212 323 93 279 35 872 66 050

50 940 170 969

67 617 170 969

83 216

0

2 131 501

2 545 770

251 088

Rozdíl - 119 360 -5 608 706 29 213 948 -6 453

Komentář

je součástí ocenění dle IFRS 3 do výnosů dle IFRS 3 nevýznamné navíc leasing dle IAS 17 jiný konsol celek viz. kap. 4.2 reklasifikace aktiv podle -9 987 koncepčního rámce vyšší odlož.daň.pohledávka19 770 úpravy IFRS vyloučena ned.výroba stavebních -118 007 zákázek 147 458 navíc stavební smlouvy dle IAS 11 sdružení bez právní subjektivity -368 351 dle IAS 31 sdružení bez právní subjektivity 7 135 dle IAS 31 -119 360 0 0 1 195 přepočty měn dle IAS 21 -186 625 47 065 -720 jiný konsol celek viz. kap. 4.2 0 rezervy na opravy dlouhodobého -16 677 majetku dle IAS 37 0 83 216 navíc leasing dle IAS17 sdruž. bez právní subjekt. dle IAS -414 269 31

530 095

407 176

251 088 navíc stavební smlouvy dle IAS 11 dohadné pasivní závazky viz IAS 122 919 19

295 169 55 362

295 169 74 917

0 -19 555

31 527

0

52 899

71 423

31 527 navíc leasing dle IAS17 reklasifikace ost. rezerv dle IAS -18 524 37

59

4.3.1 Agregace položek výsledovky

IFRS Tržby Změna stavu zásob Spotřeba materiálu, energie a subdodávek

ČÚS

Rozdíl

-1 574 6 693 449 8 268 307 858 4 153 -40 869 45 022 -4 861 -6 435 106 964 1 574 858

Komentář sdruž. bez právní subjekt. dle IAS 31 vliv stavebních smluv dle IAS 11 sdruž. bez právní subjekt. dle IAS 31 dohadné náklady na odměny IAS 19 navíc leasing dle IAS 17 sdruž. bez právní subjekt. dle IAS 31 vyloučení nejistých výnosů reklasifikace rezerv a opr.položek k majetku

Osobní náklady Odpisy

-859 186 -116 146

-846 815 -102 711

-12 371 -13 435

Ostatní služby Ostatní provozní výnosy

-647 782 227 375

-666 808 179 955

19 026 47 420

Ostatní provozní náklady Zisk z provozní činnosti Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci Výnosy z investic Finanční náklady Zisk před zdaněním

-238 964 201 793

-186 714 168 381

-52 250 33 412

3 593 5 497 -25 773 185 110

3 735 7 177 -21 198 158 095

-46 774 138 336

-63 849 94 246

-142 jiný konsol celek viz. kap.4.2 -1 680 jiný konsol celek viz. kap.4.2 -4 575 navíc leasing dle IAS 17 27 015 vyšší odlož.daň.pohledávka17 075 úpravy IFRS 44 090

140 344

93 279

47 065 jiný konsol celek viz. kap.4.2

-2 008

967

-2 975 jiný konsol celek viz. kap.4.2

Daň z příjmů Zisk za běžné období z toho: přiřaditelný akcionářům mateřské společnosti z toho: přiřaditelný menšinovým podílům

4.3.3 Podrobnější komentář Rozdíl u hmotného majetku je způsoben odlišným přístupem k leasingu. V ČÚS je klasifikován jako majetek leasingové společnosti, a proto není vykázán v rozvaze. V IFRS je vykazován jako součást majetku, který společnost užívá. České právní předpisy nerespektují zásadu přednosti obsahu před formou. Z titulu leasingových operací došlo ve výkazech IFRS ke zvýšení nejen hodnoty majetku, ale i odpisů, úroků a závazků. U ostatních dlouhodobých aktiv spočívá rozdílná hodnota v odlišném pojetí časového rozlišení. Podle ČÚS evidované na účtu 381 po dobu trvání smlouvy a v IFRS se výdaje spojené s těmito dlouhodobými aktivy zahrnují do jednorázových nákladů. Ze všech úprav mezi pojetím ČÚS a IFRS vznikla daňová pohledávka, která snížila odloženou daňovou pohledávku v rozvaze i daň z příjmů vykázanou ve výsledovce.

60

Rozdíl u zásob způsobuje odlišný přístup vykazování nedokončené výroby ze stavebních zakázek. Tyto smlouvy se v IFRS vykazují v souladu se standardem IAS 11 – Dlouhodobé stavební smlouvy. Společnost realizuje podstatnou část svých zakázek společně s jinými stavebními firmami ve formě sdružení bez právní subjektivity. Podíl na díle, které je takto dodáváno, je dán smluvními podmínkami a je dodržován po celou dobu výstavby. Společnost vykazuje v IFRS v souladu IAS 31 – Účasti ve společných podnicích pouze podíl na objemu zakázky odpovídající dané smlouvě. Pro zakázky realizované formou sdružení je tedy zahrnut pouze podíl nákladů, výnosů, pohledávek a závazků společnosti.V účetnictví sestaveném podle ČÚS je vykázán celý objem smlouvy bez ohledu na to, která firma jej dodává. Důvodem pro vyloučení rezervy na opravy majetku podle IAS 37 – Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva je jiný způsob definování rezerv podle IFRS a ČÚS. Ve výkazech sestavených podle IFRS byly vytvořeny dohadné závazky z titulů mzdových nákladů manažerských odměn vyplácených v příštích obdobích v závislosti na splnění podmínek těchto smluv. Tato operace se promítla zvýšením osobních nákladů a ostatních závazků. Některé ostatní rezervy vykázané v ČÚS byly v IFRS reklasifikovány na dohadné závazky. Z ostatních provozních výnosů vykázaných v ČÚS byly v souladu s IAS 18 – Výnosy vyloučeny operace nejistého charakteru (neuhrazené vydané penalizační faktury a výnosy z titulů časového rozlišení výnosů na účtech 385). Zvýšení ostatních provozních nákladů v IFRS oproti ČÚS vzniklo zejména v důsledku tvorby opravných položek k hmotnému majetku z titulu IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv.

Podrobnější výklad jednotlivých standardů není předmětem této práce.

61

4.4. POPIS KONSOLIDAČNÍCH ÚPRAV VÝKAZŮ SESTAVENÝCH PODLE IFRS 4.4.1 Konsolidovaná rozvaha sestavená podle IFRS před konsolidačními úpravami (tis. Kč)

31.12.2004

Dlouhodobá aktiva (fixní) Goodwill (B.IV.) Ostatní nehmotný majetek Pozemky, budovy a zařízení Investice do nemovitostí Podíly v ovládaných podnicích Podíly v podnicích s podstatným vlivem Ostatní finanční majetek Pohledávky z obch. styku a ostatní aktiva Odložená daňová pohledávka(C.II.) Krátkodobá aktiva (oběžná) Zásoby (C. I.) Dlouhodobé stavební smlouvy Obchodní a jiné pohledávky a ostatní aktiva Cenné papíry k obchodování (C.IV.) Peníze a peněžní ekvivalenty (C.IV.) Majetek určený k prodeji AKTIVA CELKEM

1 878 806 0 8 179 883 010 525 821 170 547 41 410 49 260 154 395 46 184 2 897 028 75 870 147 458 2 485 254 0 157 000 31 446 4 775 835

Vlastní kapitál Základní kapitál (A.I.) Zákonný rezervní fond Emisní ážio Zákonné fondy a ostatní fondy ze zisku (A.III.) Kapitálové fondy (A.II.) Nerozdělený zisk / ztráta (A.IV.) Zisk / ztráta běžného období (A.V.) Úprava o kurzové rozdíly Menšinové podíly Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry Dlouhodobé rezervy (B.I.) Odložený daňový závazek (B.II.) Dlouhodobé závazky (B.II.) Závazky z finančního leasingu (n/a) Vydané dluhopisy Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů (B.III.) Dlouhodobé stavební smlouvy Ostatní závazky (B.III., C.) Krátkodobé bankovní úvěry a kontokorenty Daňové závazky (B.III.) Závazky z finančního leasingu Krátkodobé rezervy (B.I.) PASIVA CELKEM

946 379 780 938 77 784 1 363 289 331 15 069 - 336 566 116 826 1 635 0 382 705 66 050 50 940 11 483 171 017 83 216 0 3 446 750 2 230 605 251 088 530 100 295 169 55 362 31 527 52 899 4 775 835

62

4.4.2 Úprava některých položek rozvahy v rámci konsolidace Některé položky rozvahy je třeba upravit tak, aby odpovídaly pravdivému a věrnému zobrazením finanční pozice, výkonnosti a změn ve finanční pozici podniku. Respektování zásad uvedených v Koncepčním rámci a v jednotlivých účetních standardech by mělo k tomuto cíli vést. Jedná se o vyloučení účetních případů účetními jednotkami konsolidovaného celku, které vyjadřují vzájemné pohledávky a závazky, náklady a výnosy, jenž by mohly ovlivnit stav majetku, závazků a dalších položek ve výkazu zisku a ztráty. Kladný rozdíl mezi pořizovací cenou a reálnou hodnotou pořízených aktiv je zaúčtován jako goodwill. Záporný rozdíl mezi pořizovací cenou a reálnou hodnotou pořízených aktiv je zaúčtován do výkazu zisku a ztráty v období akvizice.

Pozemky, budovy a zařízení

883.010.000 Kč

Vyloučení vzájemných vztahů (marže)

- 201.000 Kč

Změna v opravných položkách v majetku

- 287.000 Kč

IAS 16

882.522.000 Kč

Podíly v ovládaných podnicích

170.547.000 Kč

ŽS Bratislava, a. s. reklasifikace finanční investice ŽPSV Ruskov, a. s.

- 10.768.000 Kč

Finanční investice (plná metoda konsolidace)

- 220.906.000 Kč

Opravné položky k finančním investicím

+ 63.201.000 Kč

IAS 27

2.074.000 Kč

Byla vytvořena opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku společností Barborka, a. s., B a P, a. s. a Investmanagement s. r. o. ve výši 63.201.000 Kč z důvodu ocenění cenných papírů k datu sestavení účetní závěrky.

Podíly v podnicích s podstatným vlivem

41.410.000 Kč

ŽS Bratislava, a. s. reklasifikace finanční investice ŽPSV Ruskov, a. s. Ekvivalenční metoda Finanční investice (Tomi Remont, a.s. – 50 %) IAS 28

+ 10.768.000 Kč + 393.000 Kč - 24.998.000 Kč 27.573.000 Kč

63

Společnost ŽPSV RUSKOV, a. s. utrpěla v minulých letech ztrátu. Je třeba upravit podíly v ovládaných podnicích a v podnicích s podstatným vlivem – ŽS Bratislava, a. s. - o výši ztráty z minulých let, jejíž hodnota je 10.768.000 Kč, a která se promítá do ocenění finanční investice. Finanční investice ve výši 24.998.000 Kč představuje finanční majetek společnosti Tomi Remont, a. s. u ŽS Brno, a. s., musí být vyloučen, protože z titulu společného podniku se vykazuje v rozvaze 50% podíl.

Pohledávky z obch. styku a ostatní aktiva Pohledávky dlouhé (Tomi Remont, a.s.) Pohledávky z obch. styku a ostatní aktiva

154.395.000 Kč - 48.000 Kč 154.347.000 Kč

Společnost Tomi Remont, a. s. má dlouhodobou pohledávku u ŽS Brno, a. s. ve výši 48.000 Kč, a proto musíme snížit položku Pohledávky z obchodního styku a ostatní aktiva, abychom ji do rozvahy nezahrnovali dvakrát.

Zásoby

75.870.000 Kč

Materiál

- 144.000 Kč

IAS 2

75.726.000 Kč

V tomto případě představuje materiál ve výši 144.000 Kč vyloučenou marži z prodeje automobilů ze zásob týkající se společnosti AZ servis, s. r. o.

Obch. a jiné pohledávky a ostatní aktiva

2.485.254.000 Kč

Vyloučení vzájemných vztahů

- 101.890.000 Kč

Obch. a jiné pohledávky a ost. aktiva

2.383.364.000 Kč

V rámci konsolidačního celku je třeba vyloučit vzájemné vztahy u krátkodobých pohledávek v hodnotě 101.890.000 Kč u společností s plnou metodou konsolidace, aby byla zachována podmínka věrného a poctivého zobrazení finanční pozice.

Aktiva před úpravou

4.775.835.000 Kč

Suma úprav aktiv

- 296.393.000 Kč

Aktiva po úpravě

4.479.472.000 Kč

64

Základní kapitál Základní kapitál spol. při plné m. konsol.

780.938.000 Kč - 263.288.000 Kč

Menšinové podíly (ŽS Bratislava, AZ Servis)

- 31.187.000 Kč

Základní kapitál po úpravě

486.463.000 Kč

Základní kapitál musíme snížit o ZK spol. při plné metodě konsolidace z důvodu dvojího zahrnutí a také o menšinové podíly společností ŽS Bratislava, a. s. a AZ servis, s. r. o. z téhož důvodu.

Zákonný rezervní fond

77.784.000 Kč

Tvorba ZRF u spol. při ekviv. m. konsol.

+ 293. 000 Kč

Tvorba ZRF u spol. při plné m. konsol.

- 5.631.000 Kč

Menšinové podíly (ŽS Bratislava, AZ Servis) Zákonný rezervní fond po úpravě

- 642.000 Kč 71.804.000 Kč

Zákonný rezervní fond bude zvýšen o vytvořený ZRF společnostmi s ekvivalenční metodou konsolidace a snížen o ZRF společností s plnou metodou konsolidace a ZRF menšinových podílů společností ŽS Bratislava, a. s. a AZ Servis, s. r. o.

Emisní ážio Emisní ážio (AZ Servis, s.r.o.) Emisní ážio

1.363.000 Kč - 1.363.000 Kč 0 Kč

Emisní ážio bylo vyloučeno jako součást kapitálu společnosti konsolidované plnou metodou.

Zákonné fondy a ostatní fondy ze zisku

289.331.000 Kč

Zák. f. a ostatní f. ze zisku u spol. při plné m. k.

- 1.061.000 Kč

Zákonné fondy a ostatní fondy ze zisku

288.270.000 Kč

Zákonné fondy a ostatní fondy ze zisku je nutné snížit o zákonné fondy a ostatní fondy ze zisku u společností s plnou metodou konsolidace, neboť by jinak došlo k dvojímu zahrnutí.

Kapitálové fondy

15.069.000 Kč 65

Kapitálové fondy u spol. při plné m. konsol. Kapitálové fondy

- 13.190.000 Kč 1.879.000 Kč

U kapitálových fondů je situace stejná jako u zákonných fondů a ostatních fondů ze zisku.

Nerozdělený zisk/ztráta

- 336.566.000 Kč

Nerozdělená ztráta u spol. při ekviv. m. konsol. Nerozdělený zisk u spol. při plné m. konsol. Nerozdělený zisk u menšinových podílů spol. Stav opravných pol. k fin. investicím k 31.12.03 Dividendy spol. Sanre, s.r.o.

+ 38.629.000 Kč - 4.966.000 Kč + 40.955.000 Kč + 916.000 Kč

Nerozdělený zisk/ztráta

Hodnotu nerozdělené ztráty

- 3.420.000 Kč

- 264.452.000 Kč

prohloubíme o nerozdělenou ztrátu u společností při

ekvivalenční metodě a nerozdělený zisk u menšinových podílů společností. O snížení ztráty se zaslouží zisk společností s plnou metodou konsolidace dále stav opravných položek k finančním investicím z roku 2003 a dividendy společnosti Sanre, s. r. o. Příčinou těchto změn je vyloučit operace, které vedou k tomu, že by se hodnoty vyskytovaly v rozvaze dvakrát.

Zisk/ztráta běžného období Vyloučení vzájemných vztahů Změna opravné položky (spol. B a P, a. s.)

116.826.000 Kč - 3.126.000 Kč - 287.000 Kč

Zisk u spol. při ekviv. m. konsol.

+ 3.593.000 Kč

Ztráta u spol. s menšinovým podílem

- 2.008.000 Kč

Tvorba opravné položky k fin. investicím Dividendy Zisk/ztráta běžného období

+ 22.246.000 Kč - 916.000 Kč 140.344.000 Kč

Nezbytnou částí rozvahy je vždy položka zisk/ztráta běžného období. I tady je nutné provést některé úpravy. Musíme vyloučit vzájemné vztahy, zachytit změnu opravných položek týkající se společnosti B a P, a. s. a snížit zisk o vykazující ztrátu společností s menšinovým podílem a o vyplacené dividendy společnosti Sanre, s. r. o. Naopak zisk běžného období

66

zvýšíme o zisk společností s ekvivalenční metodou konsolidace a vytvořené opravné položky vzniklé z důvodu přecenění cenných papírů. Důvodem je zásada opatrnosti. Úprava o kurzové rozdíly

1.635.000 Kč

Úprava o kurzové rozdíly u spol. při ekviv. m. k.

- 73.000 Kč

Úprava o kurzové rozdíly u spol. s menš. podílem

- 366.000 Kč

IAS 21

1.195.000 Kč

Kurzové rozdíly se musí opravit o ztrátu u společností při ekvivalenční metodě konsolidace a zisk u společností s menšinovým podílem. Menšinové podíly

0 Kč

Celkový menšinový podíl

+ 35.152.000 Kč

Menšinové podíly celkem

35. 152.000 Kč

Dlouhodobé závazky

171.017.000 Kč

Závazek Tomi-Remont, a. s.

- 48.000 Kč

Dlouhodobé závazky

170.969.000 Kč

Z důvodu souvztažnosti účetních zápisů musíme vyloučit vzájemné vztahy společnosti ŽS Brno, a. s. a společnosti Tomi Remont, a. s, kterou už jsme jednou vyloučili jako dlouhodobou pohledávku. Závazky z obch. styku

2.230.605.000 Kč

Vyloučení vzájemných vztahů Závazky z obch. styku

- 99.104.000 Kč 2.131.501.000 Kč

U položky Závazky z obchodního styku je nutná úprava o vyloučení vzájemných vztahů mezi ŽS Brno, a. s. a společnostmi ve výši 99.104.000 Kč. Ostatní závazky Vyloučení vzájemných vztahů Ostatní závazky

530.100.000 Kč - 5.000 Kč 530.095.000 Kč

Ostatní závazky je třeba snížit o 5.000 Kč v důsledku vyloučení vzájemného vztahu mezi společností ŽS Brno, a. s. a Tomi Remont, a. s. Pasiva před úpravou

4.775.835.000 Kč

67

Suma úprav pasiv

- 296.393.000 Kč

Pasiva po úpravě

4.479.472.000 Kč

4.4.3 Konsolidovaná rozvaha podle IFRS po konsolidačních úpravách

(tis. Kč)

31.12.2004

Dlouhodobá aktiva Nehmotný majetek Pozemky, budovy a zařízení Investice do nemovitostí Podíly v ovládaných podnicích Podíly v podnicích s podstatným vlivem Ostatní finanční majetek Pohledávky z obch. styku a ostatní aktiva Odložené daňové pohledávky Krátkodobá aktiva Zásoby Dlouhodobé stavební smlouvy Obchodní a jiné pohledávky a ostatní aktiva Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty Dlouhodobá aktiva určená k prodeji AKTIVA CELKEM

1 684 477 8 179 882 522 525 821 2 074 27 573 49 260 154 347 34 701 2 794 994 75 726 147 458 2 383 364 157 000 31 446 4 479 472

Vlastní kapitál Základní kapitál Zákonný rezervní fond Emisní ážio Zákonné fondy a ostatní fondy ze zisku Kapitálové fondy Nerozdělený zisk/ztráta Zisk/ztráta běžného období Úprava o kurzové rozdíly Menšinové podíly Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry Dlouhodobé rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z titulu finančních leasingů Vydané dluhopisy Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku Dlouhodobé stavební smlouvy Ostatní závazky Bankovní úvěry a kontokorenty Daňové závazky Závazky z titulu finančních leasingů Krátkodobé rezervy

760 656 486 463 71 804 0 288 270 1 879 - 264 452 140 344 1 195 35 152 371 174 66 050 50 940 170 969 83 216 0 0 3 347 642 2 131 501 252 088 530 095 295 169 55 362 31 527 52 899

68

PASIVA CELKEM

4 479 472

4.4.4 Konsolidovaná výsledovka sestavená podle IFRS před konsolidačními úpravami

(tis. Kč) Tržby (II.) Změna stavu zásob a nedokončené výroby Spotřeba materiálu, energie a služeb Osobní náklady (C) Odpisy (E) Ostatní služby Ostatní provozní výnosy (I.+…) Ostatní provozní náklady (A+…) Provozní výsledek hospodaření Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci Výnosy z investic Finanční náklady Výsledek hospodaření před daní Daň z příjmu (Q) Výsledek hospodaření za běžné období Z toho: přiřaditelný akcionářům mateřské společnosti Z toho: přiřaditelný menšinovým podílům

31.12.2004 6 820 147 4 153 4 992 160 859 343 137 570 647 782 236 368 240 852 182 960 0 6 473 25 833 163 600 46 774 116 826 0 0

4.4.5 Úprava některých položek výkazu zisku a ztráty Úprava některých položek výkazu zisku a ztráty se provádí ze stejných důvodů jako úprava položek výkazu rozvaha. Nejčastější úpravou je vyloučení vzájemných vztahů uvnitř konsolidačního celku.

Tržby

6.820.147.000 Kč

Vyloučení vzájemných vztahů

- 126.698.000 Kč

Tržby

6.693.449.000 Kč

Spotřeba materiálu, energie a služeb

4.992.160.000 Kč

Vyloučení vzájemných vztahů

- 131.054.000 Kč

Spotřeba materiálu, energie a subdodávek

4.861.106.000 Kč

69

Osobní náklady Vyloučení vzájemných vztahů

859.343.000 Kč - 157.000 Kč

Osobní náklady

859.186.000 Kč

Odpisy

137.570.000 Kč

Reklasifikace odpisů (Tomi-Remont, a.s.)

+ 822.000 Kč

Rozpuštění opravné položky k fin. investicím

- 22.246.000 Kč

Odpisy

116.146.000 Kč

Byla rozpuštěna opravná položka k finančním investicím v celkové výši 22.246.000 Kč, která je součtem tvorby opravných položek společností Barborka, a. s., P a B, a. s. a Investmanagement, s. r. o. Opravné položky se tvořily v rozvahách jednotlivých společností ze zásady opatrnosti, neboť došlo ke snížení hodnoty cenných papírů.

Ostatní provozní výnosy Vyloučení vzájemných vztahů Změna v opravných položkách v majetku (B a P, a. s.)

236.368.000 Kč - 8.706.000 Kč - 287.000 Kč

Ostatní provozní výnosy

227.375.000 Kč

Ostatní provozní náklady

240.852.000 Kč

Vyloučení vzájemných vztahů Reklasifikace odpisů (Tomi-Remont,a.s.) Ostatní provozní náklady

Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci HV běžného období u spol. při ekviv. m. k.

- 1.067.000 Kč - 822.000 Kč 238.963.000 Kč

0 Kč + 3.593.000 Kč

Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci

3.593.000 Kč

Výnosy z investic

6.473.000 Kč

Vyloučení vzájemných vztahů

- 60.000 Kč

Dividendy spol. Sanre

- 916.000 Kč

Výnosy z investic

5.497.000 Kč

70

Dividendy obdržené od společnosti Sanre, s. r. o. konsolidované ekvivalenční metodou se vyloučí z výkazu zisku a ztráty účetní jednotky uplatňující podstatný vliv, kterou je v tomto případě společnost ŽS Brno, a.s.

Finanční náklady Vyloučení vzájemných vztahů Finanční náklady

25.833.000 Kč - 60.000 Kč 25.773.000 Kč

4.4.6 Konsolidovaná výsledovka podle IFRS po konsolidačních úpravách

(tis. Kč) Tržby Změna stavu zásob Spotřeba materiálu, energie a subdodávek Osobní náklady Odpisy majetku Ostatní služby Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Zisk z provozní činnosti Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci Výnosy z investic Finanční náklady Zisk před zdaněním Daň z příjmu Zisk za běžné období Z toho: přiřaditelný akcionářům mateřské společnosti Z toho: přiřaditelný menšinovým podnikům

31.12.2004 6 693 449 4 153 4 861 106 859 186 116 146 647 782 227 375 238 963 201 793 3 593 5 497 25 773 185 110 46 774 138 336 140 344 - 2 008

71

5. ZÁVĚR Cílem této práce bylo provést srovnání mezi konsolidovanou účetní závěrkou sestavenou podle českých účetních standardů a podle IAS/IFRS. Teoretická část je zaměřena na obsahové vymezení jednotlivých výkazů účetní závěrky a na metodu plné konsolidace a konsolidaci ekvivalenční metodou. Pro vytvoření praktické části jsem si zvolila společnost OHL ŽS, a. s., která sídlí v Brně a která splňovala můj požadavek sestavení účetní závěrky podle obou legislativ. Tato společnost provádí konsolidaci svých dceřiných podniků pomocí metody plné konsolidace a metody ekvivalenční.

Hlavní rozdíly mezi konsolidovanou rozvahou a výsledovkou sestavenou podle IFRS a ČÚS Důvodem pro vznik rozdílů je odlišná interpretace jednotlivých položek rozvahy a výsledovky v pojetí ČÚS a IFRS. Hlavním úkolem zpracovatelů převodu účetní závěrky do mezinárodních standardů je identifikace a vyčíslení všech rozdílů mezi vykazováním. Tyto rozdíly je třeba identifikovat ve všech společnostech konsolidačního celku a v individuálních výkazech je promítnout. Takto upravené výkazy jednotlivých společností se shrnou a vytvoří se výkazy skupiny před konsolidačními úpravami. V konsolidačním celku skupiny ŽS Brno, a. s. k datu 31.12.2004 byly identifikovány tyto významné rozdíly. Promítnutí leasingů podle IAS 17, dlouhodobé stavební smlouvy podle IAS 11, vliv sdružení bez právní subjektivity podle IAS 31, reklasifikace rezerv podle IAS 37, provedení analýzy aktiv v souladu s IAS 36 a reklasifikace časového rozlišení aktiv a pasiv podle Koncepčního rámce. Významné bylo i zvýšení tvorby dohadných účtů pasivních zohledňující manažerské odměny. V neposlední řadě došlo před sestavením výkazů podle IFRS ke změně konsolidačního celku. Všechny tyto operace měly vliv na rozdílné hodnoty položek sestavených výkazů. Aktiva rozvahy se nepatrně zvýšila. Zahrnutí majetku pořízeného formou leasingových smluv a vliv stavebních smluv byl kompenzován snížením stavu krátkodobých pohledávek a vyloučením nedokončené výroby. Pasiva rozvahy se také zvýšila v důsledku dlouhodobých stavebních smluv, zvýšením dohadných pasivních závazků a závazků z leasingů. Snížena byla naopak v důsledku vyloučení závazků ze sdružení bez právní subjektivity a úpravami nerozděleného zisku minulých období podle Koncepčního rámce.

72

Ve výsledovce došlo k úpravě nákladů a výnosů druhých účastníků sdružení. Tato operace neměla vliv na výši výsledku hospodaření. Ke snížení došlo zejména vlivem zahrnutí stavebních smluv. Ostatní operace zisk aktuálního období zvyšovaly. Celkově se zisk aktuálního období zvýšil. Detailní popis úprav nebyl předmětem zadání této práce.

Shrnutí konsolidačních úprav výkazů podle IFRS Konsolidační úpravy v položce aktiva celkem v rozvaze činí 296.393.000 Kč. Největší podíl na tom má vyloučení finančních investic společností, u nichž je konsolidace prováděna plnou metodu. Snižují hodnotu aktiv o 245.904.000 Kč, dále jsou to oběžná aktiva s hodnotou 102.034.000 Kč. Naopak tuto hodnotu zvyšuje eliminace vytvořených opravných položek k finančním investicím u společností s plnou metodou konsolidace, a to o 63.201.000 Kč. Podniky s ekvivalenční metodou konsolidace hodnotu aktiva celkem nijak významně neovlivňují. Úpravy v položce pasiva celkem činí v rozvaze 296.393.000 Kč. Nejvíce se podílí základní kapitál společností s plnou metodou konsolidace ve výši 263.288.000 Kč a společností s menšinovým podílem s hodnotou 31.187.000 Kč. Další významné jsou krátkodobé závazky z obchodních vztahů s 99.104.000 Kč.

Při úpravě výsledovky je snížena hodnota položky spotřeba materiálu, energie a služeb o 131.054.000 Kč. Je to dáno vyloučením vzájemných vztahů mezi mateřskou a dceřinými společnostmi. Položka tržby je snížena je o 126.698.000 Kč opět vyloučením vzájemných vztahů. Další změny vznikají vylučováním odpisů, osobních nákladů, ostatních provozních nákladů a ostatních provozních výnosů. Tyto transformace vedou ke zvýšení hodnoty provozního hospodářského výsledku o 18.833.000 Kč, který po úpravě činí 201.793.000 Kč. Tento provozní hospodářský výsledek je upraven o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, výnosy z investic a finanční náklady a převeden na výsledek hospodaření před daní. Hodnota hospodářského výsledku za běžné období po konsolidačních úpravách se zvýšila o 21.510.000 Kč na 138.336.000 Kč. Detaily konsolidačních úprav plnou metodou a ekvivalenční metodou jsou specifikovány v příloze.

Přechod na IFRS není v praxi snadnou a jednoduchou záležitostí pro společnosti, které jsou povinny vykazovat účetní závěrku podle mezinárodních standardů. Největší 73

význam mají výkazy pro externí uživatele, kterým dovolí srovnání finanční pozice tuzemských podniků s výsledky mezinárodních společností. Nejdůležitější je porozumění účetní závěrce sestavené podle IFRS, které umožní plné využití informací v ní obsažených, ale i odhalení slabých míst a rizik spojených s její vypovídací schopností.

74

6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BŘEZINOVÁ, H., MUNZAR, V. Účetnictví I. Praha: Institut svazu účetních, 2003. 470 s. ISBN 80-86716-00-7.

[2] České účetní standardy pro podnikatele.

[3] DVOŘÁKOVÁ, D. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 339 s. ISBN 80-251-1085-0.

[4] FIŠER, J., FIŠEROVÁ, E. Podvojné účetnictví a účetní závěrka pro podnikatele. 5. vyd. Praha: Refis, 2001. 325 s. ISBN 90-90-16-49-7-8.

[5] KOVANICOVÁ, D. Finanční účetnictví – světový koncept. IFRS/IAS. Polygon, 2005. 544 s. ISBN 80-7273-129-7.

[6] KOVANICOVÁ, D. A KOL. Finanční účetnictví v kontextu současného vývoje. 1. vyd. Praha: Polygon, 1997. 433 s. ISBN 80-85967-51-0.

[7] Podklady ze společnosti OHL ŽS, a. s.

[8] Vyhláška č. 500/2002 Sb., úplné znění.

[9] Výroční zpráva za rok 2004 společnosti ŽS Brno, a. s.

[10] Výroční zpráva za rok 2005 společnosti OHL ŽS, a. s.

[11] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

75

7. SEZNAM TABULEK

Tab. 1 - Varianty postupu určení fair value Tab. 2 - Horizontální formát rozvahy Tab. 3 - Vertikální formát rozvahy Tab. 4 - Uspořádání rozvahy (brutto, korekce, netto) Tab. 5 - Uspořádání rozvahy (brutto, netto) Tab. 6 - Uspořádání rozvahy Tab. 7 - Členění výsledovky Tab. 8 - Druhové členění nákladů Tab. 9 - Účelové členění nákladů Tab. 10 - Formát výkazu peněžních toků – přímá metoda Tab. 11 - Formát výkazu peněžních toků – nepřímá metoda

76

8. SEZNAM PŘÍLOH

8.1 Přehled významných účetních pravidel a postupů 8.2 Konsolidovaný výkaz peněžních toků podle IFRS 8.3 Podíly v podnicích s podstatným vlivem u použití ekvivalenční metody 8.4 Podniky s plnou metodou konsolidace 8.5 Podniky s menšinovým podílem

77

78