lékárna
Hodnocení dostupnosti lékáren na teritoriu České republiky Autor článku: Doc. Ing. František Podzimek, CSc.
Společnost Data Agentura INFOPHARM, s.r.o. se zabývá vyhodnocováním prodejů léků, OTC sortimentu, parafarmaceutik a zdravotnického materiálu rozhodujících farmaceutických výrobců a dovozců konečným spotřebitelům již od roku 1996. V letošním roce tedy oslaví 15 let existence společnosti a 20 let orientace na informační technologie.
Úvod Více než deset let vede společnost rozsáhlou databázi lékáren a výdejen (dále jen odběratelů), která je propojena s územně identifikačním registrem obcí UIR-ADR. Tento registr udržuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s obecními úřady. Číselník obsahuje registr adres všech stavebních objektů, které mají číslo domovní. Ve spolupráci s obcemi jsou průběžně doplňovány chybějící adresy, zaznamenávány změny názvů, případně označeny zrušené stavební objekty. S využitím registru UIR-ADR je průběžně prováděna kontrola existence a správnosti adresy odběratele.
ČR schválena Novela zákona o obcích (obecní zřízení) 234/2006 Sb., která obnovila status městyse. Od 1. července 2006 tak mohly obce žádat o navrácení titulu městys. Tím došlo k nápravě opomenutí při obnovování místní samosprávy v České republice po roce 1989. Tohoto práva využilo již 208 obcí. Podle uvedených dokumentů lze města a obce rozdělovat do šesti typů. Jejich přehled, spolu s konkrétními počty měst a obcí, je uveden v tabulce č. 1:
Tab. 1: Celkový počet měst a obcí Z číselníku UIR-ADR byla databáze odběratelů doplněna o položky OBEC_KOD, ULICE_KOD, OBJEKT_KOD, ADRESA_KOD. Na základě těchto doplňujících položek, lze databázi odběratelů propojovat na další číselníky státní správy, např. číselník měst a obcí ČSU apod. Využití registru UIR-ADR umožnilo i získání zeměpisných souřadnic polohy jednotlivých objektů. Na základě znalosti polohy lze jednotlivé odběratele znázorňovat na mapových podkladech a vyhodnocovat i přímé vzdálenosti mezi objekty. Před pěti lety jsme na stránkách časopisu Pharm Business Magazine poprvé uveřejnili naše hodnocení rozložení lékáren na teritoriu České republiky. V roce 2007 v sérii článků o geomarketingu jsme údaje aktualizovali. Za uplynulou dobu pěti let došlo jak k nárůstu počtu odběratelů z 2510 na 2734, tak i ke změnám v počtu obyvatel v jednotlivých regionech. Pro odbornou diskusi na téma neustálého nárůstu počtu lékáren v České republice a jejich dostupnosti připravila naše společnost aktualizaci hodnocení dosažitelnosti lékáren v jednotlivých regionech České republiky. 1. Vstupní údaje Údaje o počtu obyvatel v jednotlivých městech a obcích byly převzaty z webu Českého statistického úřadu ke dni 30. 4. 2011. Dále byl využit číselník obcí, který byl zaveden sdělením Českého statistického úřadu č. 364/2002 Sb. ze dne 23. července 2002 o zavedení Číselníku obcí (CISOB) a Číselníku městských částí (CISMC) uveřejněným ve Sbírce zákonů v částce 128/2002 Sb. Dne 27. ledna 2006 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu
22
Typ
Počet
H – Hlavní město
1
S – Statutární město
23
M – Město
570
T – Městys
208
O – Obec
5 444
U – Vojenský újezd
5
Celkový součet
6 251
Mezi statutární města patří: Brno, České Budějovice, Havířov, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Liberec, Mladá Boleslav, Most, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Teplice, Ústí nad Labem a Zlín. Od 1. července 2006 byla statutární města rozšířena o Děčín, Frýdek-Místek, Chomutov a Přerov. Základním ukazatelem dostupnosti lékáren na daném teritoriu bude počet obyvatel na jednu lékárnu nebo výdejnu (tj. jednoho odběratele). Proto budeme nejdříve definovat použité územní celky. Územní jednotky v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby EU se vymezují na 5 skupin – NUTS 1 – NUTS 5. Postupně budeme hodnotit dostupnost odběratelů na těchto územních jednotkách:
Pharm Business Magazine - 2 - duben / červen 2011
•
Územní jednotky NUTS 2 – sdružené kraje Kraje se sdružují do regionů NUTS 2 takto: NUTS 2 Praha – je tvořen územím hl. m. Prahy NUTS 2 Střední Čechy – je tvořen územím Středočeského kraje NUTS 2 Jihozápad – je tvořen územím krajů Jihočeského a Plzeňského NUTS 2 Severozápad – je tvořen územím krajů Karlovarského a Ústeckého NUTS 2 Severovýchod – je tvořen územím krajů Libereckého, Královehradeckého a Pardubického NUTS 2 Jihovýchod – je tvořen územím krajů Vysočina a Jihomoravského NUTS 2 Střední Morava – je tvořen územím krajů Olomouckého a Zlínského NUTS 2 Moravskoslezsko – je tvořen územím kraje Moravskoslezského
• •
2. Hodnocení dostupnosti podle počtu odběratelů na územních jednotkách ve vztahu k počtu obyvatel 2.1 Dostupnost odběratelů na NUTS 1 – území celé ČR Dlouhodobý konstantní nárůst počtu odběratelů se v roce 2008 zpomalil, přesto počet odběratelů neustále vzrůstá. Na konci roku 2010 bylo 2714 aktivních odběratelů. S nárůstem počtu odběratelů klesal sledovaný ukazatel - počet obyvatel ČR na jednu lékárnu. V roce 2002 to bylo více než 5000, v roce 2009 klesl počet pod 4000 obyvatel. Ke dni 30. 4. 2011 j připadá na jednoho Grafprůměrně 1: Počet lékáren a výdejen v ČRodběratele jen 3 862 obyvatel y . obyvatel. 2 900 2 700 2 500 2 300 2 100 1 900
Územní jednotky NUTS 3 – kraje
1 700 1 500
Územní jednotky NUTS 4 – okresy
počet lékáren
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2 075
2 173
2 339
2 450
2 540
2 624
2 590
2 687
2 714
Územní jednotky NUTS 5 – obce
Údaje o počtu obyvatel na jednotlivých územních celcích vycházejí z databáze měst a obcí ČSU. Podle ČSÚ byly použity i velikostní skupiny obcí. Údaje v tabulce č. 2 jsou hodnoty počtu obcí a měst v jednotlivých skupinách v roce 2010. Údaje v závorce představují hodnoty z roku 2005. V další části článku nebude skupina – Vojenský újezd – již uváděna v tabulkách. Údaje o počtu odběratelů vycházejí z databáze Data Agentury INFOPHARM s.r.o. Ke konci roku 2010 (tj. k 31. 12. 2010) bylo na území ČR aktivních 2714 lékáren a výdejen. K 30. 4. 2011 se tento počet zvětšil již na 2734. Tyto hodnoty jsou dále užity v následujících tabulkách a grafech.
Graf 2: Počet obyvatel na jednu lékárnu a výdejnu 5 500 počet obyvatel na jednu lékárnu
•
lékárna
Územní jednotka NUTS 1 – tvořena územím celé ČR
počet lékáren
•
5 000 4 500 4 500 3 500 3 000
počet lékáren
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
5 060
4 832 4 489
4 286
4 134
4 002 3 908
2 687
3 891
Aktuální informace č. 12 Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky – Lékárenská péče v roce 2010 ze dne 10. 5. 2011 podává souhrn výkonů sítě zařízení lékárenské péče za rok 2010 se zaměřením na celkové tržby za léčiva a zdravotnické prostředky.
Tab. 2: Počet měst a obcí v jednotlivých skupinách Velikost dle počtu obyvatel
počet podle typu H
S
M
T
O
U
celkem
: do 199
3 (-)
3
1 536 (1 631)
2 (2)
1 544 (1 633)
: 200 - 499
8 (-)
15
1 958 (2 011)
1 (1)
1 982 (2 012)
: 500 - 999
15 (3)
82
1 248 (1 289)
1 (1)
1 346 (1 293)
: 1000 - 1999
80 (54)
86
543 (619)
1 (1)
710 (674)
: 2000 - 4999
217 (209)
22
156 (162)
395 (368)
: 5000 - 9999
139 (134)
3 (3)
142 (137)
: 10000 - 19999 : 20000 - 49999 : 50000 - 99999
69 (68)
69 (68)
3 (2)
39 (40)
42 (42)
15 (13)
(3)
15 (16)
:100000 a více
1
5 (4)
Celkem
1
23 (19)
Pharm Business Magazine - 2 - duben / červen 2011
6 (5) 570 (508)
208 ( - )
5 444 (5 715)
5 (5)
6 251 (6 258)
23
lékárna
V aktuální informaci č. 12 je uvedeno, že celkové tržby zařízení lékárenské péče (lékáren, výdejen zdravotnických prostředků) za léčiva a zdravotnické prostředky v roce 2010 dosáhly 71,2 mld. Kč a poprvé se od roku 1997 ve srovnání s předchozím rokem snížily. Mírný pokles tržeb a neustálý růst počtu lékáren způsobil výraznější pokles průměrné hodnoty ročních celkových tržeb na jednu lékárnu. Tento pokles tržeb může výrazným způsobem ovlivnit pokračující nárůst počtu lékáren v budoucnosti. Graf 3: Průměrné roční tržby v lékárnách České republiky průměrná tržba za rok v Kč
27 000 000 26 000 000 25 000 000 24 000 000 23 000 000 22 000 000 21 000 000 20 000 000 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2.2 Dostupnost odběratelů na NUTS 2 – sdružené kraje Sdružené kraje představují 8 přibližně stejně lidnatých regionů. V tabulce č. 3 jsou porovnány počty obyvatel na jednoho odběratele. Z těchto údajů vyplývá: • nejméně obyvatel na jednoho odběratele je v oblasti Jihovýchod, • nejvíce obyvatel na jednoho odběratele ve Středních Čechách, • rozdíly mezi sdruženými kraji nejsou výrazné. 2.3 Dostupnost odběratelů na NUTS 3 – kraje Česká republika je rozdělena na 14 krajů, které mají různou hustotu osídlení. Mezi nejlidnatější kraje patří hlavní město Praha, naopak nejméně obyvatel je v Karlovarském kraji. Tomu odpovídá i počet lékáren v jednotlivých krajích. Přestože Karlovarský kraj má nejméně obyvatel, má největší počet odběratelů na 10 000 obyvatel, resp. nejmenší počet obyvatel na jednoho odběratele. Nejhůře z těchto hledisek vychází opět Středočeský kraj.
Tab. 3: Dostupnost odběratelů v jednotlivých sdružených krajích Kód
OBLAST
Počet obyvatel
Počet odběratelů
Počet obyvatel na odběratele
CZ01
Praha
1 249 026
332
3 762
CZ02
Střední Čechy
1 247 533
269
4 638
CZ03
Jihozápad
1 209 506
332
3 643
CZ04
Severozápad
1 196 094
291
4 110
CZ05
Severovýchod
1 509 758
414
3 647
CZ06
Jihovýchod
1 666 700
460
3 623
CZ07
Střední Morava
1 233 083
335
3 681
CZ08
Moravskoslezsko
1 247 373
301
4 144
10 559 073
2734
3 862
Celkem
Tab. 4: Dostupnost odběratelů v jednotlivých krajích
24
Kód
KRAJ
Počet obyvatel
Počet odběratelů
Počet obyvatel na odběratele
CZ010
Hlavní město Praha
1 249 026
332
3 762
CZ020
Středočeský kraj
1 247 533
269
4 638
CZ031
Jihočeský kraj
637 643
178
3 582
CZ032
Plzeňský kraj
571 863
154
3 713
CZ041
Karlovarský kraj
307 636
90
3 418
CZ042
Ústecký kraj
888 458
201
4 420
CZ051
Liberecký kraj
439 027
109
4 028
CZ052
Královéhradecký kraj
554 402
156
3 554
CZ053
Pardubický kraj
516 329
149
3 465
CZ063
Vysočina
514 992
128
4 023
CZ064
Jihomoravský kraj
1 151 708
332
3 469
CZ071
Olomoucký kraj
642 041
181
3 547
CZ072
Zlínský kraj
591 042
154
3 838
CZ080
Moravskoslezský kraj
1 247 373
301
4 144
Pharm Business Magazine - 2 - duben / červen 2011
Kód
OKRES
Počet obyvatel
Počet odběratelů
Počet obyvatel na odběratele
CZ0642
Brno-město
371399
131
2835
CZ0411
Cheb
95301
32
2978
CZ0521
Hradec Králové
163011
54
3019
CZ0315
Prachatice
51551
17
3032
CZ0412
Karlovy Vary
119432
38
3143
CZ0532
Pardubice
167481
53
3160
CZ0524
Rychnov nad Kněžnou
79238
25
3170
CZ0633
Pelhřimov
73017
23
3175
CZ0321
Domažlice
60596
19
3189
CZ0645
Hodonín
156894
49
3202
lékárna
Tab. 5: Dostupnost odběratelů ve vybraných okresech
…….. ……. CZ0422
Chomutov
126438
27
4683
CZ0643
Brno-venkov
200909
42
4784
CZ0805
Opava
177133
37
4787
CZ0525
Trutnov
120193
25
4808
CZ0421
Děčín
188000
39
4821
CZ0206
Mělník
101330
21
4825
CZ0424
Louny
87263
18
4848
CZ0203
Kladno
158715
32
4960
CZ020C
Rakovník
54959
11
4996
CZ0207
Mladá Boleslav
123141
24
5131
CZ0209
Praha-východ
141216
27
5230
CZ020A
Praha-západ
116730
22
5306
CZ0425
Most
117274
22
5331
CZ0804
Nový Jičín
152563
28
5449
2.4 Dostupnost odběratelů na NUTS 4 – okresy V tabulce č. 5 jsou uvedeny okresy s minimální a maximální hodnotou počtu obyvatel na jednoho odběratele. Při porovnání s průměrnou hodnotou jsou zde již značné rozdíly. Okres Brno-město v porovnání s okresem Nový Jičín má téměř dvojnásobnou hustotu sítě lékáren. Dlouhodobě se mezi okresy s největší hustotou lékáren udržuje okres Prachatice. 2.5 Dostupnost odběratelů na NUTS 5 - obce Značné diference se objevují při hodnocení na úrovni jednotlivých obcí a měst. Parametr počet obyvatel na jednoho odběratele je pro tuto úroveň již nevyhovující. Do následující tabulky byly vybrány obce, městyse a města s nejmenším a největším počtem obyvatel na jednoho odběratele. Především u obcí s minimální hodnotou sledovaného parametru není rozhodující počet trvale bydlících osob, ale počet průměrně přítomných osob. Z celkového počtu 570 měst nemá v současné době 37 měst svoji lékárnu. V následujícím přehledu je jejich rozdělení podle počtu trvale bydlících obyvatel. Teritorium České republiky je na úrovni oblastí a krajů vcelku rovnoměrně pokryto lékárnami a výdejnami. Výraznější diference se
Pharm Business Magazine - 2 - duben / červen 2011
objevují už na úrovni okresů. Existující diference v počtu lékáren jsou způsobeny především zvýšeným počtem potencionálních zákazníků nad úroveň trvale bydlících obyvatel. Toto navýšení může být způsobeno turistickým ruchem, spádovostí dané lokality, příhraničním cestovním ruchem apod. : do 199
Horní Blatná
Kožlany
Boží Dar
Chyše
Lučany nad Nisou
Přebuz
Janské Lázně
Nalžovské Hory
: 200–499
Krásno
Oloví
Úterý
Ledvice
Pilníkov
Andělská Hora
Mašťov
Potštát
Hora Svaté Kateřiny
Pec pod Sněžkou
Pyšely
Janov
Stárkov
Trhový Štěpánov
Rabí
: 1 000–1 999
Verneřice
Rejštejn
Abertamy
: 2 000–4 999
Rožmberk nad Vltavou
Černošín
Horní Jiřetín
Výsluní
Hartmanice
Mikulášovice
: 500–999
Chřibská
Ralsko
Blšany
Kladruby
Vroutek
Řada lékáren a výdejen je lokalizována u rozhodujících komunikací, především silnic 1. třídy (ne dálnic) nebo v těsné blízkosti
25
lékárna
Tab. 6: Dostupnost odběratelů ve vybraných obcích, městysech a městech OBEC Chvalovice
STATUT
Počet obyvatel
Počet odběratelů
Počet obyvatel na odběratele
O
485
2
243
Hora Svatého Šebestiána
O
261
1
261
Hřensko
O
324
1
324
Potůčky
O
428
1
428
Bušovice
O
521
1
521
Mladkov
O
543
1
543
Čestlice
O
590
1
590
Radonice
O
1206
2
603
Dobřenice
O
609
1
609
Lipno nad Vltavou
O
609
1
609
Dolní Rožínka
O
668
1
668
Křivoklát
T
675
1
675
----------Chrastava
M
6123
1
6 123
Orlová
M
32430
5
6 486
Dubňany
M
6509
1
6 509
Kravaře
M
6821
1
6 821
Vratimov
M
6850
1
6 850
Jirkov
M
20923
3
6 974
Krupka
M
13981
2
6 991
Rychvald
M
7008
1
7 008
Petřvald
M
7048
1
7 048
Sezimovo Ústí
M
7330
1
7 330
Napajedla
M
7488
1
7 488
Klášterec nad Ohří
M
15562
2
7 781
Dubí
M
8061
1
8 061
hraničních přechodů nebo u komunikací směřujících k hraničním přechodům. Pro podrobnější analýzu dostupnosti lékáren a výdejen na úrovni sídelních jednotek musíme využít nástrojů geomarketingu. V nejjednodušším případě vystačíme s vizuální analýzou na mapovém podkladě. Např. využitím projektu Pharmapa®. Graf 4: Rozložení lékáren a výdejen na území České republiky
To umožnilo vypočítat vzdálenosti mezi jednotlivými lékárnami a pro každou jednotlivou lékárnu a výdejnu stanovit minimální vzdušnou vzdálenost k nejbližší lékárně nebo výdejně. Na základě našich výpočtů se ukázalo, že více než 50% lékáren má nejbližšího konkurenta ve vzdálenosti menší než 500 metrů. Průměrná minimální vzdálenost mezi odběrateli je 1.45 km. Nejvíc osamocená lékárna je v okrese Bruntál. K nejbližší lékárně to je vzdušnou čarou 16.1 km. Reálná vzdálenost k nejbližší lékárně může být i několikanásobně větší vzhledem k reálné zeměpisné situaci. Podrobné rozdělení lékáren podle minimální vzdálenosti k nejbližší lékárně je znázorněno na grafu 5. Na základě provedené analýzy minimálních vzdáleností se ukázalo vhodné zavést nový parametr – index polohy lékárny (ipol). Stanovuje se podle minimální hodnoty vzdálenosti k nejbližší lékárně. Podle tohoto parametru lze usoudit na nahraditelnost dané lékárny v lokalitě.
3. Hodnocení dostupnosti odběratelů podle vzdáleností Databáze odběratelů Data Agentury INFOPHARM s.r.o. obsahuje také zeměpisné souřadnice jednotlivých objektů odběratelů.
26
Pro přehlednost byl index polohy lékárny rozdělen do pěti skupin (a – e). Hraniční body byly stanoveny ve vzdálenostech 250, 500m, 1 000 a 5 000 m.
Pharm Business Magazine - 2 - duben / červen 2011
547
600
Tento index se stanovuje na základě obratu za posledních 6 měsíců na obecném panelu přibližně 5 500 sledovaných přípravků. Podle celkového obratu ve sledovaném období jsou odběratelé seřazeni sestupně (tj. od největší hodnoty po nejmenší). Tento seznam odběratelů s postupně klesajícím obratem je rozdělen do 5 skupin - A až E. Hraniční body intervalů byly stanoveny na 20, 40, 80 a 95%. Podrobně je metodika stanovení IVODI popsána v předcházejících článcích společnosti v časopisu Pharm Business Magazine o geomarketingu v roce 2008.
500
285
Graf 6: Rozdělení počtu lékáren podle indexu polohy
počet lékáren
1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 IPOL
a
b
c
d
e
936
666
395
462
275
Tab. 7: Rozdělení počtu lékáren podle indexu polohy
ipol
interval minimální vzdálenosti [km]
průměrná minimální vzdálenost
počet lékáren
a
0 - 0,25
150 m
936
b
0,25 -0,50
350 m
666
c
0,50 -1,0
700 m
395
d
1,0 -5,0
2,9 km
462
e
nad 5 km
7,25 km
275
31
20
9–10
Minimální vzdálenost [km]
10–15
35
42
7–8
8–9
63
84
5–6
6–7
105
110
101
3–4
4–5
1–2
2–3
53
0,9–1,0
67
0,7–0,8
0,8–0,9
0,6–0,7
0,5–0,6
0,3–0,4
0,4–0,5
0,2–0,3
0–0,1
0
0,1–0,2
100
46
97
132
200
146
203
225
300
342
400
lékárna
K hodnocení velikosti odběratele lze využít Index Velikosti Odběratele podle Data Agentury INFOPHARM – IVODI (A–E).
Graf 5: Rozdělení lékáren podle minimální vzdálenosti k nejbližší lékárně
V tabulce 8 je znázorněna vzájemná závislost indexu polohy na indexu velikosti odběratele. Z tabulky vyplývá závěr, že neexistuje jednoznačná závislost mezi velikostí lékárny a její polohou. Znalost obou indexů je však důležitá při optimalizaci návštěvních plánů obchodních zástupců farmaceutických firem. Racionalizací těchto plánů na základě znalostí dostupností lékáren v dané lokalitě lze šetřit nemalé finanční prostředky. 4. Závěr Na základě provedeného rozboru situace rozložení lékáren a výdejen v České republice lze konstatovat, že s ohledem na počet a jejich rozložení není třeba přistupovat k žádným regulačním opatřením z hlediska regionálního rozložení. V uplynulých letech došlo bez regulace k poměrně rovnoměrnému rozložením na teritoriu ČR na úrovni oblastí a krajů. To však neznamená, že v některých lokalitách – okresech a městech není dostupnost lékáren a výdejen pro obyvatelstvo nedostačující a naopak. Zůstává otázka, zda cca 2700 lékáren a výdejen je pro 10 mil. obyvatel hodně nebo málo. Zda vzniklé konkurenční prostředí dostatečně ovlivňuje i výši přirážky na lékárně a nutí lékárny snižovat svoji přirážku, tj. nevyužívat maximální možnou. Neustálý nárůst počtu lékáren však zvyšuje náklady farmaceutických firem, zatěžuje distribuční společnosti náklady na rozvoz, finanční úvěry apod. Optimalizace sítě lékáren by jistě přinesla nezanedbatelnou finanční úsporu jak pro výrobce, tak pro distribuční společnosti. V konečném důsledku by to byl přínos i pro samotné již existující lékárny. Obdobný rozbor dostupnosti lékáren je k dispozici i pro Slovenskou republiku. Doc. Ing. František Podzimek, CSc. Data Agentura INFOPHARM, s.r.o., Nová Paka
Tab. 8: Závislost indexu polohy na indexu velikosti odběratele. Uvedené hodnoty jsou platné k 30. 4. 2011. ipol
a
b
c
d
e
IVODI
suma
936
666
395
462
275
A
71
41
20
10
–
–
B
190
72
68
40
10
–
C
888
410
252
139
66
21
D
797
269
208
121
134
65
E
788
144
118
85
252
189
Pharm Business Magazine - 2 - duben / červen 2011
27