historické jádro Bratislavy dobré pfiíleïitosti. V znamnou oblastí Pifflovy pûsobnosti byla památková

kuler_05_07

19.10.2007

8:01

Stránka 405

O S O B N Í Z P R ÁV Y

tech 1950–1952 dûkanem, uãil dûjiny architektur y starovûké, stfiedovûké i novovûké, nauku o tvarosloví a památky a jejich ochranu. Mûl vynikající pfiedná‰ky, které doplÀoval brilantními kresbami na tabuli,

Ke stému v˘roãí narození prof. Alfreda Piffla

zpracovávan˘mi s velk˘m smyslem pro vystiÏení prostorového utváfiení staveb. Pro posluchaãe vydal ãtver y skripta – V˘voj architektúry do konca Grécka, Osnova

Rok 2007 je mimo jiné pfiipomínkou narození prof.

v˘voja architektúry stredovekej, Základy baroka a Os-

Ing. arch. Dr. Techn. Alfreda Piffla, CSc., v˘znamného

nova v˘voja architektúry renesanãnej a základy baroka.

historika architektury, pedagoga, památkáfie, v˘tvar-

Pifflovo skriptum o barokní architektufie bylo jediné své-

ného umûlce a pr vofiadého pfiedstavitele ãesko-slo-

ho druhu v republice. Skripta byla soustfiedûna na hlav-

venské vzájemnosti. Hned úvodem je z jeho rozsáhlé-

ní stavby s podrobnûj‰ím rozborem a doplnûna autoro-

ho díla vhodné pfiipomenout hlavní poãin – podnítil,

v˘mi vystihujícími kresbami. Dal‰ím v˘sledkem Pifflova

navrhl a z velké ãásti i realizoval rekonstrukci Brati-

odborného zamûfiení byla publikace Chrám a veriací,

slavského hradu.

vydaná v roce 1950, kde autor vyhodnotil a kresebnû

Alfred Piffl se narodil 13. ãervna 1907 v Kerharti-

dokumentoval prostorové fie‰ení sakrálních staveb od

cích nad Orlicí jako syn tkalcovského mistra. Studoval

starovûku aÏ po dobu barokní. Dal‰í v˘znamnou Pifflo-

reálné gymnázium v Pardubicích a âeské Tfiebové, kde

vou prací z té doby je studie Dynamické ilúzie v baro-

v roce 1925 maturoval. V˘tvarné nadání ho pfiivedlo

kovej architektúre. Souãástí v˘uky byly také exkurze za

ke studiu na Fakultû architektury a pozemního stavi-

poznáním historick˘ch staveb, k ãemuÏ poskytovalo

telství âVUT v Praze. UÏ bûhem nûho se pedagogicky

historické jádro Bratislavy dobré pfiíleÏitosti.

1

Obr. 1. Prof. Alfred Piffl jako dûkan Fakulty architektury a pozemního stavitelství SV·T. (Pfievzato z knihy Zápas o Bratislavsk˘ hrad, Bratislava 2007) Obr. 2. Ukázka obrazové pfiílohy Pifflova skripta Architektúra renesanãná a barokní, Bratislava 1954, fie‰ení kopule Guariniho kostela S. Lorenzo v Turínû. Obr. 3. Pfiíklad Pifflovy kresebné dokumentace hesel Malé encyklopédie pamiatkára, hesla Empora a Pendantív. (Pfievzato z Pamiatky a múzeá 4, 1955, ã. 2.)

uplatnil, byl demonstrátorem na katedfie deskriptivní

V˘znamnou oblastí Pifflovy pÛsobnosti byla památ-

geometrie a asistentem na katedfie starokfiesÈanské

ková péãe. Navrhl obnovu b˘valého premonstrátského

a stfiedovûké architektury, na niÏ se vrátil po vojenské

románského kostela Panny Marie v Bíni, za války tûÏ-

sluÏbû absolvované v Ko‰icích a UÏhorodû. Pak ode-

ce po‰kozeného. Byl také ãlenem redakãní rady ãaso-

‰el do Zlína k firmû BaÈa a v roce 1934 do Státního

pisu Pamiatky a múzeá, do nûhoÏ pfiispíval odborn˘mi

archeologického ústavu v Praze. Jako jeho zamûstna-

ãlánky a kresbami architektonick˘ch ãlánkÛ v rámci

nec se zúãastnil vykopávek Malého Hradiska u Pros-

postupnû publikované Malej encyklopédie pamiatká-

tûjova a ideovû rekonstruoval pravûké chaty. ZároveÀ

ra. Prof. Piffl mimo jiné pfiedná‰el pfiedmût památko-

kou, západní sedmimetrovou. Na podobû hradu se ta-

pracoval na doktorandské práci nazvané Pfiehled pro-

vá péãe na Fakultû architektury a v rámci prázdnino-

ké podepsala renesanãní úprava a pálffyovská i terezi-

storového v˘voje podélné dispozice protestantského

v˘ch praxí studentÛ fiídil zamûfiování historick˘ch jader

ánská pfiestavba v dobû barokní.

chrámu ve století XV. aÏ XVIII. a vznik dispozice pfiíãné

v mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vacích v Bratislavû,

Vzhled hradní zfiíceniny se ãasem pfiíli‰ nemûnil,

s podélnou osou, za niÏ mu byl v roce 1937 udûlen

Banské ·tiavnici a Banské Bystrici. Obzvlá‰tû brati-

ale v nádvofií pokraãovala prudká devastace. Na pod-

doktorát technick˘ch vûd.

slavsk˘m památkám a jejich dokumentaci vûnoval

zim roku 1945 se zfiítila celá vnitfiní stûna severního

mnoho úsilí.

kfiídla, také klenby barokního schodi‰tû se postupnû

V roce 1938 se stal zamûstnancem Umûlecké besedy v Praze s úkolem spolupracovat na pfiípravû vel-

Velké téma pro prof. Piffla pfiedstavovala zfiícenina

propadaly. Dne 28. kvûtna 1953 povûfiila komise Po-

kolepé v˘stavy PraÏské baroko. Po jejím ukonãení pÛ-

Bratislavského hradu, v˘znamn˘ doklad dávné minu-

verenictva kultúr y katedru prof. A. Piffla v˘zkumem

sobil jako vedoucí stavebního úfiadu v lázních Bílina

losti mûsta, ale od velkého poÏáru v roce 1811 do

a návrhem dal‰ího postupu na hradû. A. Piffl dal nej-

a v roce 1940 pfie‰el do technické kanceláfie mûsta

50. let 20. století ruina. V˘znamná poloha na návr‰í

prve dozdít klenby barokního schodi‰tû z 18. století,

Roudnice nad Labem. Vûnoval se pfiitom v˘zkumu ve

nad Dunajem vedla k osídlení této lokality jiÏ v pravû-

vzniklého vybouráním vût‰í ãásti sedmimetrové vnûj‰í

mûstû i jeho okolí, jak dokládá broÏura Probo‰tsk˘

ku, v dobû fiímské i velkomoravské – románsk˘ hrad

zdi. Pod jeho vedením pak vypracoval kolektiv pracov-

kostel v Roudnici n. L., vydaná v rámci edice Poklady

byl po ranû gotické pfiestavbû mimo jiné v rukou Pfie-

níkÛ katedry teorie a dûjin architektury (architekti Ján

národního umûní v roce 1940.

mysla Otakara II. a za Zikmunda Lucemburského byl

Lichner, Miki Ba‰o, Dano Majzlík a technici) návrhovou

Po skonãení 2. svûtové války se A. Piffl znovu vrátil

pfiebudován na protihusitskou pevnost kastelového ty-

studii rekonstrukce hradního paláce. V souãasné dobû

na stavební úfiad v lázních Bílina, kde také vedl místní

pu s velk˘m vnitfiním nádvofiím. Tlou‰Èka obvodov˘ch

se takov˘ návrh zdá b˘t bezesporn˘, ale tehdy se

muzeum. V roce 1946 se stal fieditelem muzea v Ústí

stûn byla pfiímo úmûrná moÏnosti nepfiátelského ohro-

uplatÀovaly celkem tfii názory – hrad zbofiit a nahradit

nad Labem. V témÏ roce se habilitoval na Fakultû ar-

Ïení a terénu – v˘chodní kfiídlo mûlo zeì 5,5 m ‰iro-

objemov˘m ekvivalentem, nebo jeho zfiíceninu konzer-

chitektury a pozemního stavitelství v Praze prací Klenby adiãní a úlohy o kuÏeli – dva prvky barokového iluzionismu. Ve ‰kolním roce 1946/1947 pfiedná‰el jako

2

3

soukrom˘ docent na téÏe fakultû stfiedovûkou architekturu a na Akademii v˘tvarn˘ch umûní v Praze v˘voj umûleck˘ch slohÛ. V roce 1947 byl vypsán konkurz na místo profesora dûjin architektury na SV·T v Bratislavû, v nûmÏ Alfred Piffl zvítûzil. Stal se vedoucím katedry teorie a dûjin architektury, pozdûji roz‰ífiené i o v˘tvarnou v˘chovu. Desetiletí 1947–1957 bylo nejv˘znamnûj‰ím tvÛrãím obdobím prof. A. Piffla. ·ífie jeho ãinnosti a pracovní aktivita byla skuteãnû obdivuhodná. Na Fakultû architektur y a pozemního stavitelství SV·T byl v le-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / O S O B N Í Z P R ÁV Y

405

kuler_05_07

19.10.2007

8:01

Stránka 406

4

5

6

7

vovat a teprve jako tfietí moÏnost hrad rekonstruovat.

kvÛli ãemuÏ byl opûtovnû zván k pohovoru s rektorem

V této souvislosti je vhodné pfiipomenout v˘sledky me-

SV·T. V létû 1957 se jako delegát zúãastnil Svûtové-

zinárodní soutûÏe z roku 1942, v níÏ z dvaceti tfií pro-

ho kongresu památkáfiÛ ve Francii, po nûmÏ byl 9. srp-

jektÛ navrhli autofii desetkrát hrad zbofiit a objemovû

na zatãen a odsouzen za pokus o vefiejné pobufiování

nahradit, sedm soutûÏících hrad restaurovat a tfii au-

a pomlouvání spfiátelené mocnosti na dva a pÛl roku

tofii jej konzervovat (dal‰í fie‰ení propojovala dvû vari-

odnûtí svobody. Zde je velmi nutné ocenit úsilí jeho

anty); vítûzn˘ soutûÏní návrh poãítal se zbofiením hra-

manÏelky BlaÏeny o osvobození ãi zmírnûní trestu; po

du a jeho náhradou odli‰nou dominantou.

smrti A. Zápotockého mu byl trest sníÏen na dva roky.

Obr. 4. Studie rekonstrukce Bratislavského hradu, západní pohled a fiez pÛvodního stavu, 1954. (Pfievzato z knihy Zápas o Bratislavsk˘ hrad, Bratislava 2007) Obr. 5. Bratislavsk˘ hrad pfied obnovou. (Pfievzato z knihy Zápas o Bratislavsk˘ hrad, Bratislava 2007) Obr. 6. Bratislava, Slovensko, hrad od jihu, stav po obnovû a asanaci Podhradí. (Pfievzato z Pamiatky Bratislavy, Bratislava b. d.) Obr. 7. Hrnãífiská pec, dokumentace jednotliv˘ch kusÛ keramiky. (Pfievzato z knihy Zápas o Bratislavsk˘ hrad, Bratislava 2007)

V 50. letech jiÏ hradní zdivo na rÛzn˘ch místech hro-

Odpykal si ho v Bratislavû, Pfiíbrami a Praze-Pankráci,

zilo zfiícením a vyÏadovalo statické zaji‰tûní. Pro v˘-

kde se ve vazbû podílel na pfiípravû 1. celostátní v˘sta-

sledné fie‰ení bylo nutné provést stavebnû-historick˘

vy archivních dokumentÛ na PraÏském hradû a obnovû

a archeologick˘ v˘zkum. Vyskytly se problémy s nale-

hradãanského klá‰tera barnabitek s restaurováním

zením vhodné stavební firmy, pracovníkÛ i finanãních

sgrafit nad sousedními schody, oznaãen˘ch Pifflov˘m

prostfiedkÛ, ale 25. ãervna 1955 schválilo rekonstruk-

„p“. Z té doby se zachovaly jeho tu‰ové akvarely pfií-

zvítûzilo Pifflem navrhované zastfie‰ení kfiídel vysok˘-

ci hradu kolegium poverenictva kultúry a 15. záfií 1956

bramské krajiny a pfiedev‰ím portréty spoluvûzÀÛ.

mi sedlov˘mi stfiechami a vûÏí stfiechami jehlancov˘-

také Sbor povereníkÛ. Prof. Piffl byl vedoucím rekon-

Dne 9. srpna 1959 se dvaapadesátilet˘ Alfred Piffl

strukce a obnovy a zúãastnil se v‰ech pracovních fází

vrátil z v˘konu trestu. Byl zbaven profesury a odvolán

mi. Pro Alfreda Piffla nastalo obtíÏné Ïivotní období, je-

– v˘zkumu, projekce i realizace; vefiejnost pak infor-

z rekonstrukce Bratislavského hradu, coÏ pro ni mûlo

ho Ïádosti o místo ve Vlastivûdném ústavu mûsta Bra-

moval v mnoh˘ch ãláncích.

neblahé dÛsledky. Pifflova koncepce obnovy vycháze-

tislavy a v Pozemních stavbách byly zamítnuty. Zprvu

Do ãasopisu Pamiatky a múzeá Piffl napsal fiadu

la ze zv˘raznûní v˘vojov˘ch stavebních etap, navázání

byl zamûstnán v panelárnû na Trnávce v Bratislavû,

odborn˘ch statí a ilustroval jednotlivá hesla postupnû

na hlavní, pozdnû barokní fázi a ze snahy o nov˘ umû-

pak jako stavbyvedoucí v˘stavby Domu osvûty v Senci

publikované Malé encyklopédie pamiatkára. Byl vyni-

leck˘ pfiínos. Proto poãítal s dvorní arkádovou stûnou

(s hodinovou mzdou zedníka 6,20 Kã), dále pracoval

kající kreslífi a malífi, jeho kreseb a akvarelÛ podepsa-

jiÏního kfiídla, balustrádov˘m ukonãením pfiedloÏeného

jako projektant v Okresním stavebním podniku Pezinok

n˘ch typickou znaãkou „p“ se zachovalo pfies tisíc.

vstupního areálu, vstupy do místností v nadpraÏí uza-

a ve ·t. typizaãním ústavu v Bratislavû pfii návrzích ty-

Podílel se také na obnovû nûkter ˘ch dal‰ích brati-

víral segmentovû a podobnû. Tato koncepce v‰ak byla

pÛ rodinn˘ch domÛ. Archeologick˘ ústav Slovenské

slavsk˘ch památek a dÛraznû vystupoval proti demo-

prohlá‰ena za romantickou a nûkteré její uÏ realizo-

akademie vûd ho zamûstnal na v˘zkumu bratislavské-

liãním zámûrÛm v Podhradí, Îidovské ulici a pfii v˘-

vané ãlánky byly odstranûny – k v˘tvarné ‰kodû hradu

ho Podhradí, fiímské stanice Gerulata v Rusovcích a na

stavbû Nového mostu.

byla novû uplatnûna strohá úprava. Znovu se projed-

hradû Dûvín (hradní studna). V˘znamnû se A. Piffl

Hlavní úsilí vûnoval prof. Piffl pedagogické ãinnosti

návala otázka zastfie‰ení památky – váÏnû se uvaÏo-

uplatnil pfii dokumentaci Podhradí a asanovaného úze-

jako vedoucí katedry na Fakultû architektury. Byl ne-

valo o ploch˘ch stfiechách kfiídel se zdÛvodnûním

mí pfii Ïidovské synagoze. Jeho stálé úsilí o osobní

straník, ale otevfienû se vyjadfioval k nûkter˘m vefiej-

dlouholetou a vÏitou podobou po poÏáru v roce

rÛst dokládá kandidátská práce v oboru archeologie

n˘m otázkám. Podílel se na pofiádání ‰kolních beánií,

1811, nebo o nízk˘ch sedlov˘ch stfiechách. Nakonec

s udûlením titulu CSc. (1971, rok pfied smrtí). Je vel-

406

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / O S O B N Í Z P R ÁV Y

kuler_05_07

19.10.2007

8:01

Stránka 407

mi pfiekvapující, Ïe se prof. Piffl v roce 1968 nedoãkal

INFORMACE

V centru jeho zájmu stojí pfiedev‰ím hmotná povaha

rehabilitace. Sám si ve svém deníku 9. srpna 1969

díla, bez jejíhoÏ poznání by kaÏdá intervence (restau-

poznamenal: „Îiadost o rehabilitáciu som nepodal.

rování) postrádala pevné základy. Zevrubnû se vûnuje téÏ povrchov˘m úpravám architektury, v˘vojov˘m

Ani vysoká ‰kola, ani zväz architektov nemajú o mÀa záujem. Keby mi aspoÀ dovolili uãit kreslenie.“ Alfred Piffl zemfiel na mozkovou mrtvici jako pûta‰edesátilet˘ 26. ãervna 1972. Zásluhou obou synÛ pana profesora, Ing. Jana a Lu-

Te o r i e a p r a x e r e s t a u r o v á n í pod vedením Centrální komise v Rakousku

souvislostem historick˘ch povrchÛ zdûn˘ch konstruk-

Manfred KOLLER

portálÛ stfiedovûk˘ch kostelÛ (spolu s kolegou

cí a kamenn˘ch ãlánkÛ, a to vãetnû publikování syntetick˘ch studií, napfiíklad k barevnosti rakousk˘ch H. Nimmrichterem) ãi ke „kamenn˘m“ a „ciheln˘m“

ká‰e Pifflov˘ch, byl v roce 2007 vydán jeho deník z let

nátûrÛm architektury a soch od 13. po 19. století.

1948–1972 pod v˘stiÏn˘m názvem Zápas o Bratislav-

Dne 17. dubna 2007 pofiádalo brnûnské pracovi‰tû

sk˘ hrad. Deník svûdãí o neustálé Pifflovû snaze o pro-

Národního památkového ústavu v rámci programu dal-

K zásadním oblastem Kollerov˘ch umûleckohistoric-

sazení kulturních zámûrÛ, ‰ífii jeho zájmÛ i schopností

‰ího vzdûlávání pracovníkÛ státní památkové péãe

k˘ch i materiálovû-technick˘ch anal˘z patfií téÏ ba-

a o neobyãejné pracovitosti, je v‰ak obecnû cenn˘ téÏ

pfiedná‰ku doc. Dr. Manfreda Kollera z Vídnû s názvem

rokní freskové malby i techniky renesanãních a ba-

jako obraz doby a Ïivotních podmínek pedagogick˘ch

Teorie a praxe restaurování v dobách rakouské Cent-

rokních ‰tukatérÛ, vÏdy s pfiesahem k praktické

i vûdeck˘ch pracovníkÛ, jak naznaãují i následující pfií-

rální komise, jejíÏ publikum prakticky zcela zaplnilo

stránce památkové péãe, jejíÏ souãástí je i restauro-

klady: Na konci roku 1948 dokumentoval A. Piffl v de-

sál UmûleckoprÛmyslového muzea Moravské galerie

vání. Bez nadsázky lze totiÏ fiíci, Ïe Manfred Koller –

níku nález stfiedovûké hrnãífiské pece na Primaciálním

v Brnû. Byla vûnována nejen samotné historii komise

zanícen˘ bojovník na památkáfiském poli – nalézá,

námûstí. První máj 1953 v deníku popsal: „Sprievod

od jejího zaloÏení v roce 1850 aÏ do doby „moderniza-

soustfiedí a pfiedev‰ím publikuje vlastním studiem

ako obvykle. Dva voly pred na‰ím fakultn˘m zoskupe-

ce“ spojené se jmény Aloise Riegla a Maxe Dvofiáka

podloÏené informace jako argumenty ve prospûch za-

ním.“ Dne 14. ledna 1954 si poznamenal, Ïe mu pro-

(1903–1919), ale pfiedev‰ím ponûkud kontroverznímu

chování i tûch nejsubtilnûj‰ích (a tedy ãasto nerozpo-

dûkan Slabihoud vytkl jeho ‰patné uãení – místo po-

tématu napûtí mezi soudobou teorií a praxí památko-

znan˘ch ãi opomíjen˘ch, a proto zanikajících) atribu-

jmu renesance mûl pouÏívat termín kapitalismus

vé péãe. Role centrální komise pro formování institu-

tÛ staveb a umûleck˘ch dûl, ãímÏ se stává jejich

XV.–XVI. století. Na zaãátku roku 1954 rektor nepovo-

cionální péãe o kulturní dûdictví monarchie, tedy i pro

nezfiídka prÛkopnick˘m a osamûl˘m obhájcem.

lil ‰kolní beánii, pfiesto se uskuteãnila. Poznámka

ãeské zemû, byla jiÏ v minulosti dostateãnû analyzo-

z 5. bfiezna 1954 – „Nepodarilo sa mi zaspaÈ, tak som

vána a (d)ocenûna (viz téÏ odkazy na prameny v pfied-

ku ochrany památek se mimofiádnû v˘raznû projevu-

listoval v Dejinách VKS (b) a zaspal som hned.“ V zá-

kládané stati), ov‰em osvûtlení zfieteln˘ch i ménû zná-

je zaujetí reflexí metod památkové péãe a restaurá-

pise z 23. záfií 1954 prof. Piffl lituje, Ïe v Bratislavû

m˘ch rozporÛ a „zmûn paradigmat“ v prÛbûhu její

torsk˘ch postupÛ, historick˘ch i aktuálních, jimÏ je

mizí Îidovská ulice. Dûlat prÛzkum architektury v teré-

existence vná‰í do nazírání na vliv práce komise na

vûnována také následující oti‰tûná pfiedná‰ka.

nu v 50. letech hrozilo minimálnû nepfiíjemnostmi ze

konkrétní památky nové aspekty.

strany policejních orgánÛ. Potkalo to i prof. Piffla –

Docent Koller (roãník 1941), navzdory penzionování

V souvislosti s jeho orientací na praktickou strán-

¤adu studií doc. Koller vûnoval také samotn˘m dûjinám restaurování. KaÏdoroãní setkání rakous-

20. listopadu 1954 si poznamenal, Ïe se procházel

v roce 2005 stále velmi aktivní (mimo jiné stál˘ ãlen

k˘ch památkáfiÛ (Konservatorentagung) v roce

ulicemi staré Bratislavy, „aÏ sa pri mne zastavil esen-

Památkové rady územního fieditele v Brnû), je pro for-

2005, jehoÏ program koncipoval a zárovûÀ byl hlav-

bák, ão vraj robím na ulici, preão ãumím na fasády,

mulaci syntetického a zároveÀ kritického pohledu na

ním referentem, bylo vûnováno právû zhodnocení

nech sa legitimujem a padám domov… Zastavujem

dûjiny, teorii i praxi ochrany památek odborníkem více

restaurátorsk˘ch akcí realizovan˘ch od doby jeho

sa preto, Ïe zbieram podklady pre Malú encyklopédiu

neÏ povolan˘m. Pro na‰i odbornou vefiejnost není osob-

nástupu do restaurátorsk˘ch ateliérÛ BDA v roce

pamiatkára a cez deÀ nemám ãas. Ostro poznamenal,

ností neznámou. V 90. letech bylo pofiádáno nûkolik je-

1965 do souãasnosti, tedy tolik potfiebnému zpût-

Ïe ta malá má uÏ dávno spat.“ Zápis z 3. prosince té-

ho pfiedná‰ek, v roce 2003 se kupfiíkladu úãastnil kon-

nému pohledu na restaurátorské doktríny a postupy

hoÏ roku – beánie – „Vystupoval som v celom progra-

ference Znojemská rotunda s pfiíspûvkem na téma

za tfii desetiletí.

me. Odozva: i‰lo o politickú v˘trÏnost.“ V roce 1956

technologie románské nástûnné malby, v roce 2006

napadl Svaz slovensk˘ch architektÛ rekonstrukci Bra-

referoval na praÏském semináfii Obnova památek o prÛ-

konzervace jako nejúãinnûj‰í metoda ochrany hmot-

tislavského hradu a nejvy‰‰í pfiedstavitel komunistic-

zkumu a obnovû barokních fasád v Rakousku. Na

ného kulturního dûdictví (vãetnû metody takzvané

ké strany na Slovensku Karol Bacílek se vyjádfiil, Ïe to-

stránkách Zpráv památkové péãe byl v roce 1996 pub-

obûtované vrstvy pro ochranu ohroÏen˘ch povrchÛ

ho, kdo zaãal na hradû s obnovou, by bylo nejlépe

likován KollerÛv text Historické fasády; prÛzkum

památek). V praxi prosazuje pouÏití klasick˘ch ma-

zavfiít. V roce 1957 pokraãovaly útoky kvÛli rekon-

a opatfiení k záchranû památky spolu se schématem

teriálÛ a historick˘ch technologick˘ch postupÛ, ja-

strukci hradu ze strany vedoucích pfiedstavitelÛ Fakul-

protokolu prÛzkumu architektury pouÏívan˘m Spolko-

ko praktik v‰ak zároveÀ zná jejich limity a úskalí

ty architektur y. Po úãasti na konferenci památkáfiÛ

v˘m památkov˘m úfiadem ve Vídni (BDA). Medailon

pau‰ální, nekritické aplikace.

v PafiíÏi následovalo Pifflovo jiÏ zmínûné uvûznûní. Po-

doc. Kollera spolu s v˘bûrovou bibliografií za roky

drobnûj‰í zápisky v deníku jsou pak od roku 1966. Na

1970–2005 byl oti‰tûn v loÀském roãníku ãasopisu.

hrad nemûl prof. Piffl povolen pfiístup, dostal se tam aÏ po jedenácti letech na v˘stavu o hal‰tatské dobû.

Profesionální zájem M. Kollera, mezi lety

Dal‰í stûÏejní oblastí jeho zájmu je preventivní

Docent Koller v posledním období spolupracoval s ãesk˘mi památkáfii a historiky umûní mimo jiné na projektu EU Culture 2000 pro léta 2004–2005

1981–2005 vedoucího restaurátorsk˘ch dílen pro

Maulbertsch ve stfiední Evropû (Poselství barev,

Pfii pfiíleÏitosti stého v˘roãí narození prof. Alfreda

umûlecké památky Spolkového památkového úfiadu

tvarÛ a my‰lenek), koordinovaném Moravskou gale-

Piffla uspofiádaly Fakulta architektúry STU, Pamiatko-

ve vídeÀském Arsenalu, je mimofiádnû ‰irok˘, coÏ je

rií v Brnû, v jehoÏ rámci probíhala jedna etapa re-

v˘ úrad SR, Spolok architektov Slovenska, Slovenské

dáno nejen jeho restaurátorsk˘m a umûleckohistoric-

staurování Maulbertschov˘ch klenebních fresek

národné múzeum a Archeologick˘ ústav SAV v Nitfie

k˘m vzdûláním (studium konzervace a technologie na

v poutním kostele Biãovaného Krista v Dyji u Znoj-

13. ãervna 2007 mezinárodní konferenci, na níÏ ãetní

vídeÀské Akademii v˘tvarn˘ch umûní, studium dûjin

ma. Konzultacemi pfiispûl také ke zdárnému prÛbû-

pfiedná‰ející zhodnotili jeho obsáhlé dílo.

umûní a klasické archeologie na univerzitû ve Vídni),

hu restaurování fresky rakouského malífie Daniela

ale pfiedev‰ím památkáfiskou praxí. Poãet jeho odbor-

Grana v brnûnském Zemském domû v roce 2006.

n˘ch publikací se pohybuje okolo pÛl tisíce. Doc. Kol-

Pro leto‰ní mezinárodní sympozium Svûtelsk˘ oltáfi

ler se hodnû zamûfiuje na praktickou stránku péãe

v kontextu pozdnû gotického umûní stfiední Evropy

o kulturní dûdictví, pfiedev‰ím na restaurování a tech-

(iniciované a spolupofiádané brnûnsk˘m územním

nologické v˘zkumy umûní stfiedovûku a baroka.

odborn˘m pracovi‰tûm NPÚ), konané v ãervnu v Mi-

Karel KIBIC

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / O S O B N Í Z P R ÁV Y | I N F O R M A C E

407

kuler_05_07

19.10.2007

8:01

Stránka 408

kulovû u pfiíleÏitosti právû probíhajícího restaurování, pomohl sv˘m nezi‰tn˘m angaÏmá zajistit ‰piãkové zahraniãní odborníky. A protoÏe povrchové úpravy ve stfiedovûkém sochafiství spolu s fenoménem stfiedoevropsk˘ch nepolychromovan˘ch (holzsichtig) oltáfiÛ, k nimÏ náleÏí i dílo ze Zwettlu, patfií k dal‰ím Kollerem dlouhodobû sledovan˘m tématÛm, mûli úãastníci sympozia moÏnost vyslechnout jeho stûÏejní komparativní pfiíspûvek. Zdenûk VÁCHA

1. Od prvopoãátkÛ aÏ k zaloÏení Centrální komise 1

Devatenácté století, nebo spí‰e období po pádu

2

Napoleona aÏ do konce 1. svûtové války, bylo stoletím protikladÛ: technick˘ pokrok na stranû jedné, zpáteã-

unberührt und ohne Verletzung ihrer Originalität auf-

nictví v politice i v sociální oblasti na stranû druhé,

bewahr t werden, denn die geringste Restauration

rozvoj umûní aÏ k úplné abstrakci v protikladu k histo-

könnte den… Reitz des Alter thümlichen zerstören“

rismu, zbofiení velké ãásti historick˘ch staveb oproti

(Karl‰tejnské malby /musejí/ b˘t uchovávány nedo-

1

systematické ochranû objektÛ pod patronací státu.

Reformy císafie Josefa II. zpÛsobily v habsburské fií‰i velké ztráty v oblasti sakrálního umûní. Na základû cí-

tãené a bez naru‰ení jejich originality, protoÏe i sebemen‰í restaurátorsk˘ zásah by mohl nenávratnû zniãit… kouzlo jejich starobylosti).

Obr. 1. Johann Peter Krafft, okolo 1820 (pfievzato z M. FRODL-SCHNEEMANN: Johann Peter Krafft (1780–1856), VídeÀ 1984. Obr. 2. Friedrich v. Schmidt. (Pfievzato z Friedrich von Schmidt (1825–1891). Ein gotischer Rationalist, katalog v˘stavy v Historickém muzeu mûsta Vídnû, VídeÀ 1991)

5

safiského dekretu (Decreto Cesareo) z roku 1784 tak

Nejvût‰í zájem se v té dobû soustfiedil na monu-

byly napfiíklad v‰echny sochy zbaveny okrasn˘ch prvkÛ,

mentální díla stfiedovûku. Eduard Melly popsal velmi

ho byla velmi zohavena drah˘mi ozdobami uvnitfi kos-

aby ukazovaly (nebo imitovaly) jen pouh˘ materiál, do-

pfiesnû barevné odstíny velkého vstupního por tálu

tela, k nimÏ do‰lo ze snadno vysvûtliteln˘ch dÛvodÛ:

cházelo k ru‰ení ãetn˘ch kostelÛ a klá‰terÛ a dal‰ím

chrámu sv. ·tûpána ve Vídni, jeÏ byly v té dobû je‰tû

zmûnám z racionálních dÛvodÛ a podle klasicistick˘ch

dobfie viditelné. Pokus z roku 1844, kdy mûly b˘t ba-

jednotliv˘ch dobrodincÛ, ktefií se neohlíÏeli na celko-

forem. Jako reakce na tyto události pak v období tak-

rokní oltáfie dómu nahrazeny oltáfii neogotick˘mi, byl

vou harmonii, ale poÏadovali dílo pouze podle svého

zvané restaurace, tedy po VídeÀském kongresu 1815

na‰tûstí ukonãen ve stadiu modelu (Wien Museum).

vkusu. A v provinciích je velmi obtíÏné získat umûlce,

aÏ do revoluce 1848, vznikaly regionální muzea i ãetné

Na jiÏní fasádû byly v roce 1856 zrekonstruovány ne-

ktefií si toto oznaãení zaslouÏí.

spolky zab˘vající se historií, v nichÏ se projevoval ros-

dokonãené ‰títy s kamennou kruÏbou.

2

6

7

toucí zájem romantikÛ o svûdectví z minulosti. Prvním ediktem z této oblasti, vydan˘m roku 1828, mûly b˘t chránûny kamenné desky s historick˘mi epi-

Takzvané ozdoby byly vût‰inou provádûny z popudu

ZkaÏen˘ vkus celého národa, ale zejména sousedních SlovincÛ, a právû z nich tito dobrodinci pocházejí,

2. První období ãinnosti Centrální komise (1850–1872)

si vyÏaduje barevn˘ch ozdob.“

10

Rauplova vysvûtlení ukazují jako hlavní dÛvody pro-

gramy (jejich upevnûním na nejbliÏ‰í zdi). V roce 1850

Krátce po zaloÏení Centrální komise vznikl soukro-

pak byla pod patronací Ministerstva obchodu zaloÏe-

m˘ spolek Alterthums-Verein zu Wien, v nûmÏ pÛsobi-

na k. k. Zentralkommission für die Er forschung und

ly i nûkteré osobnosti ãinné v Centrální komisi. V roce

Dûdicem romantismu v raném období Centrální

Erhaltung der Baudenkmale (c. k. Centrální komise

1868 byl ustaven dal‰í regionální spolek – Verein für

komise byl básník a uãitel Adalber t Stifter

pro v˘zkum a zachování stavebních památek), která

Landeskunde von Niederösterreich (Vlastivûdn˘ spo-

(1805–1868), od roku 1853 konzer vátor Centrální

pak v roce 1859 pfie‰la pod Ministerstvo pro vzdûlá-

lek Dolního Rakouska). V roce 1860, kdy se prezi-

3

8

blematick˘ch úprav objektÛ v druhé polovinû 19. století zejména estetické a také nacionalistické motivy.

komise pro Horní Rakousko. Ve svém stûÏejním romá-

dentem Centrální komise stal právník a praÏsk˘ rodák

nu Nachsommer (Pozdní léto, 1856) odehrávajícím se

Ustavení této oficiální komise v‰ak pfiedcházely rÛz-

Joseph Helfert (1820–1910), se komise pfiestûhova-

na ·umavû popisuje autor dílnu, v níÏ se zhotovují ol-

né aktivity ze strany umûlcÛ-restaurátorÛ. Malífi Joseph

la do paláce v ulici Singersstraße ve Vídni, kde její síd-

táfie a religiózní sochy v duchu stfiedovûk˘ch kfiídlo-

Rebell se napfiíklad v letech 1824–1828 zaslouÏil

lo zÛstalo ãtyfiicet sedm let.

vání a kulturu, jak popsal Walter Frodl.

9

v˘ch oltáfiÛ. Vycházel pfiitom z vlastních zku‰eností,

o provedení radikálních restaurátorsk˘ch zásahÛ v cí-

Prvním cílem komise se stala inventarizace památ-

safiské galerii, která byla po zcizení velkého mnoÏství

níkÛ na území celé tehdej‰í monarchie (po roce 1866

obrazÛ napoleonsk˘mi vojsky ve velmi dezolátním sta-

se osamostatnila Lombardie a Benátky, v roce 1867

■ Poznámky

vu. Jeho následník a malífi Johann Peter Krafft, fieditel

pak i Maìarsko). S pomocí celé sítû dobrovoln˘ch ko-

1 K tomu obecnû G. FRODL, 2002, a E. LICHTEN-

císafiské galerie a hejtman zámku Belvedere

respondentÛ bylo prozkoumáno patrimonium od âech

BERGER, 1979.

(1828–1856), jiÏ pfii sv˘ch zásazích naopak bral „mo-

aÏ po Chorvatsko a od Voralbergu aÏ po Galicii. Tyto

2 M. KOLLER, 1991, s. 65–83, 74, obr. 11.

derní“ ohledy na historické okolnosti, a to je‰tû pfied

v˘zkumy pak byly od roku 1856 publikovány v ãasopi-

3 W. FRODL, 1988. Frodlovy prÛzkumy v‰ak sahají jen

kritikou restaurování, kterou vyslovil John Ruskin:

se Centrální komise nazvaném Mitteilungen (Vûstník).

zhruba do roku 1860.

„Restoration… means the most total destruction

Základem pro v‰eobecnou inventarizaci bylo vyplÀo-

which a building can suffer“ (Restaurování… pfiedsta-

vání dotazníku s jedenácti body. Jako pfiíklad uveìme

5 E. OBERTHALER, s. 26–33.

vuje nejvût‰í újmu, jakou mÛÏe budova utrpût, The

odpovûì jednoho z korespondentÛ – faráfie Johanna

6 Manuskript citovan˘ v monografii k velkému por tálu

Lamp of Memor y, 1849). V letech 1832–1834 zre-

Raupla – ohlednû farského kostela ve mûstû Villach.

chrámu sv. ·tûpána ve Vídni, Akademie der Wissenschaf-

konstruoval Krafft malby v klenbû vídeÀského univer-

Restaurátorství se t˘kala zejména otázka 10: Souãas-

ten, VídeÀ (v tisku).

zitního (jezuitského) kostela, jejichÏ autorem byl ital-

n˘ stav a do jaké míry je zabezpeãeno zachování sta-

7 M. ZYKAN, 1981, s. 201.

sk˘ malífi Andrea Pozzo, a vytvofiil znalecké posudky

vu pÛvodního. Na tuto otázku odpovûdûl faráfi Raupl

8 R. PERGER, 1987, s. 117–172.

napfiíklad na malby od Mistra Theodorika na hradû

následovnû: „Souãasn˘ stav se dá v zásadû oznaãit

9 W. FRODL, 1988, s. 175–180.

Karl‰tejn 1839: „…die Carlsteiner Gemälde (müssen)

za dobr˘, av‰ak vzne‰ená stavba tohoto chrámu boÏí-

10 W. FRODL, 1988, s. 96–97, ilustr. 12–13.

4

408

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / INFORMACE

4 M. FRODL-SCHNEEMANN, 1984, s. 109–113.

kuler_05_07

19.10.2007

8:01

Stránka 409

Obr. 3. Heiligenblut (Rakousko), projekt regotizace farního kostela z roku 1859. (Pfievzato z ãasopisu Carinthia 1994) Obr. 4. Steyr (Rakousko), mûstsk˘ farní kostel, regotizace, provedeno pod dozorem Adalberta Stiftera. (Foto 1955, archiv autora) Obr. 5. Rudolf v. Eitelberger. (Pfievzato z W. FRODL: Idee und Verwirklichung. Das Werden der staatlichen Denkmalpflege in Österreich, in: Studien zu Denkmalschutz und Denkmalpflege XIII, ed. Bundesdenkmalamt, VídeÀ 1988)

protoÏe v té dobû dohlíÏel na restaurování velk˘ch pozdnû gotick˘ch retáblÛ v chrámech v Kefermarktu a Hallstattu a od roku 1857 pak i na obnovu oltáfie ve Sv. Wolfgangu od Michaela Pachera – ve v‰ech pfiípadech ve spolupráci se sochafiem-restaurátorem Johannem Rintem. StifterÛv program obnovy polychromie pro Sv. Wolfgang v‰ak Centrální komise na základû posudku Christiana Rubena, profesora na VídeÀské umûlecké akademii, odmítla, protoÏe „auch die Farbe genau so ihre Berechtigung hat wie die Form“ (barva má stejnû tak své opodstatnûní jako forma).11 V roce 1857 v‰ak mohl Stifter v duchu tehdej‰ího purismu nechat „oãistit“ pozdnû gotick˘ halov˘

5

chrám ve Steyru: namísto tfií velk˘ch ranû barokních 12

oltáfiÛ s obrazy dal osadit díla neogotická.

V Evropû kolem roku 1850 stálo v popfiedí zájmu restaurování velk˘ch stfiedovûk˘ch kamenn˘ch sta-

4

(1873–1902)

veb, pfii nûmÏ se odkr ˘val kamenn˘ povrch po vzoru

V roce 1872 zaãal Eitelberger s vydáváním písem-

katedrál ve ·trasburku a Kolínû nad R˘nem. Ve Vídni

n˘ch pramenÛ k dûjinám umûní, a to prvním nûmec-

nechal dvorní architekt Paul Sprenger († 1854) v roce

k˘m pfiekladem Il libro dell’arte italského malífie Ceni-

1830, tedy v raném období technického modernismu,

na Cenniniho.

obnovit dvû gotické ‰pice vûÏí s pouÏitím profilÛ z liti-

rokem velké svûtové v˘stavy, ale souãasnû pfiinesl

ny (a imitací kamene na povrchu). Na vûÏi augustián-

i hospodáfisk˘ otfies v podobû krachu na burze. V témÏ

ského kostela je jeho restaurátorsk˘ zásah v dosud

roce v‰ak také Eitelberger zorganizoval v novém Umû-

zcela bezvadném stavu,

3

3. Druhé období ãinnosti Centrální komise

13

19

Následující rok 1873 byl pro VídeÀ

oproti tomu v‰ak horních

leckoprÛmyslovém muzeu první mezinárodní kongres

30 m jiÏní vûÏe chrámu sv. ·tûpána (137 m) vydrÏelo

k dûjinám umûní, na kterém se Centrální komise za-

jen tfiicet let (1830–1860). Tento problém ale souãas-

b˘vala aktuálními problémy restaurátorství.

nû napomohl Friedrichu Schmidtovi, architektovi ze

zde kritizována zejména bûÏná praxe architektÛ pfie-

·vábska, jenÏ se podílel na v˘stavbû dómu v Kolínû

hnanû prosazovat své návrhy, aby si tím zv˘‰ili hono-

nad R˘nem, k velkolepé kariéfie.

ráfie. Dále bylo zmiÀováno, Ïe na venkovû padá re-

20

Byla

Schmidt reorganizoval stavební huÈ vídeÀského dó-

staurátorsk˘m zásahÛm za obûÈ velké mnoÏství dfievû-

mu a propagoval tradiãní techniky kameníkÛ se syste-

n˘ch oltáfiÛ. V závûreãné rezoluci z konference pak za-

matickou v˘mûnou po‰kozen˘ch prvkÛ za kameny stej-

znûlo: „To, co poÏadujeme, je konzervování namísto

ného druhu. Od roku 1860 aÏ do své smrti v roce 1891

restaurování.“

byl ãlenem Centrální komise a mûl velk˘ vliv i jako pro-

je‰tû v roce 1873 k první reformû Centrální komise,

fesor architektury (zejména pro stfiedovûk) na VídeÀské

která pfiinesla vût‰í nezávislost jejích ãlenÛ a také no-

14

21

Tato zásadní zmûna v orientaci vedla

Tento konzervativismus se stal

v˘ název Zentral-Kommission für die Bau- und Kunst-

hlavním krédem Centrální komise pfii restaurování sta-

denkmale (Centrální komise pro stavební a umûlecké

veb. Konzervativní tendence se ve Vídni projevily rovnûÏ

památky).

umûlecké akademii.

22

v odmítnutí metody „regenerace“ olejomaleb (pomocí lihov˘ch par; pozn. red.), kterou propagoval mnichovsk˘ chemik Max von Pettenkofer a proti které se postavila 15

císafiská galerie (Erasmus Engerth 1863).

V této do-

■ Poznámky 11 M. KOLLER, N. WIBIRAL, 1981, s. 48.

bû, jeÏ pfiinesla opakování star˘ch stylÛ, se diskutovalo

12 M. KOLLER, 2004.

i o tom, zda je restauratio (restaurování) v˘plodem his-

13 Restaurierung 1993 – Berichte im Archiv der Amts-

16

torismu, nebo zda vzniklo nezávisle na nûm.

Rudolf Eitelberger, 1847 první docent dûjin umûní

werkstätten des Bundesdenkmalamtes Wien (Restaurování 1993 – zprávy v archivu dílen Spolkového památko-

na vídeÀské univerzitû, zaloÏil v roce 1864 Rakouské

vého úfiadu ve Vídni).

umûleckoprÛmyslové muzeum, jeÏ bylo v roce 1871

14 W. FRODL, 1988, s. 155–160; E. BACHER, 1991,

17

otevfieno na Ringstrasse ve Vídni.

Nov˘ urbanistick˘

s. 40–46, obr. na s. 199.

koncept Ringstrasse zahájil ve mûstû velkou stavební

15 M. KOLLER, 2002, s. 163–170.

konjunkturu, ale zavinil souãasnû i rozsáhlé bofiení

16 E. BACHER, 1991; W. LIPP, 2000.

mûstsk˘ch hradeb a mnoha star˘ch domÛ. U chrámu

17 Vz T. BRÜCKLER, U. NIMETH, 2001.

sv. ·tûpána se bohuÏel prosadil myln˘ názor docenta

18 M. KOLLER, 2004.

Eitelbergera, podle nûjÏ malba uvnitfi dómu „odporovala

19 R. EITELBERGER, 1871.

v‰em pravidlÛm gotiky“, a v roce 1854 byla z chrámo-

20 G. SCHMIDT, 1983, s. 8–13, 19–22.

v˘ch stûn kaple sv. Barbory dle jeho vyjádfiení: „vrstva

21 Mitteilungen des Österreichischen Museums für

bar vy odstranûna…“.

18

Podle stejného principu byla

Kunst und Industrie 8, VídeÀ 1873, s. 481n.; M. KOLLER,

nenávratnû ztracena pfieváÏná vût‰ina monochromií

1991.

i polychromií z povrchÛ architektonick˘ch i sochafisk˘ch

22 R. PERGER, 1987, s. 133.

dûl (zejména u figurálních portálÛ).


409

kuler_05_07

19.10.2007

8:01

Stránka 410

6

7

9

8

Pro restaurátorskou praxi byly dále velmi dÛleÏité

10

von Alt, Gustav Klimt).

24

Schmidt na jedné stranû

rÛzné iniciativy smûfiující k zakládání nov˘ch technic-

publikoval jako znalec církevní gotiky sérii vynikajících

ko-umûleck˘ch odborn˘ch ‰kol ve Vídni, ale i v mnoha

plánÛ, které dodnes pfiedstavují velmi dÛleÏitou doku-

dal‰ích místech monarchie. Nûkteré tyto ‰koly existu-

mentaci (VídeÀská stavební huÈ), na stranû druhé

jí dodnes. Pfiíkladem mÛÏe b˘t napfiíklad Umûlecko-

v‰ak byla pod jeho vedením odstranûna témûfi celá

prÛmyslová ‰kola vedle muzea na tfiídû Stubenring za-

historická polychromie uvnitfi chrámu sv. ·tûpána.

loÏená v roce 1868, dále pak Odborná ‰kola pro

Pfiepracovávání originálních povrchÛ jeho interiéru,

zpracovávání dfieva zaloÏená v roce 1873 v Hallstattu

ãasto provádûnému za úãasti mlad˘ch pomocníkÛ, ne-

nebo c. k. ·kola pro umûleckou v˘‰ivku ve Vídni. Wil-

u‰la v roce 1880 napfiíklad kamenná kazatelna Anto-

helm Exner (1840–1931), prÛkopník technického po-

na Pilgrama z roku 1515 nebo o rok pozdûji jiÏní por-

kroku, otevfiel v roce 1866 ve Vídni první technick˘ Po-

tál, kde byly provedeny zásahy na sochách

kusn˘ institut, kter ˘ byl v roce 1879 roz‰ífien na

pocházejících z období kolem roku 1360. Tyto zásahy

Technologické prÛmyslové muzeum. V souãasnosti

byly sice ãleny Centrální komise kritizovány, zÛstaly

má pÛvodní institut podobu v˘znamné technické od-

v‰ak bez vyvození dÛsledkÛ.

borné ‰koly a sídlí ve 20. vídeÀském okrese. Na dru-

básníka Neidharta na jiÏním prÛãelí (okolo roku 1370)

hé stranû v‰ak Centrální komise pouÏívala pfied ro-

byla ponechána v pÛvodním stavu, bez ãi‰tûní a dopl-

kem 1900 pfiírodovûdné anal˘zy jen ve v˘jimeãn˘ch

Àování. Díky tomu se podafiilo v roce 1998 zakonzer-

pfiípadech.

23

Vzdûlávání restaurátorÛ zaãínalo v roce

1881 na praktikantsk˘ch místech v císafiské galerii Belvedere, v roce 1912 jiÏ mûlo podobu kurzÛ pro restau-

26

25

Pouze náhrobní tumba

vovat velké mnoÏství zbytkÛ originální polychromie 27

a zdokumentovat ji alespoÀ v podobû plánu.

Obr. 6. VídeÀ (Rakousko), Svato‰tûpánsk˘ dóm, Riesentor, projekt od Friedricha v. Schmidta. (Pfievzato z Friedrich von Schmidt (1825–1891). Ein gotischer Rationalist, katalog v˘stavy v Historickém muzeu mûsta Vídnû, VídeÀ 1991) Obr. 7. VídeÀ (Rakousko), Svato‰tûpánsk˘ dóm, Singertor, tympanon, postava sv. Pavla muãedníka. (Archiv autora) Obr. 8. Salcburk (Rakousko), Nová rezidence, Toskánsk˘ dvÛr, mramorové sloupy, okolo roku 1600, dfiíve zpola vyzdûné – volnû leÏící poloviny byly pfiepracovány. (Archiv autora) Obr. 9. Karner u Hartbergu (Rakousko), nástûnná malba, okolo roku 1220, dokumentace T. Melichar. (Pfievzato z Der Kirchenschmuck, 1897) Obr. 10. Karner u Hartbergu (Rakousko), nástûnná malba, okolo roku 1220, restauroval T. Melichar, vpravo ãásteãné odkryvy 1993. (Archiv autora) ■ Poznámky 23 Pr vní podrobné pojednání t˘kající se anal˘zy barev

Z nejnovûj‰ích v˘zkumÛ dnes známe i historii re-

bylo v Mitteilungen des Österreichischen Museums pro-

staurování kovov˘ch památníkÛ pocházejících z tohoto

vedeno na objednávku zemského konzervátora pro ·t˘r-

Na malé znalosti v oblasti umûleckohistorické

období, které byly umisÈovány v exteriérech. DÛleÏité

sko, viz EMICH, 1914.

i technické v poslední tfietinû 19. století nejvíce do-

barokní monumenty z Vídnû (MojÏí‰ova ka‰na, 1878)

24 E. BACHER, 1991, obr. na s. 202.

platily polychromované sochy. Friedrich von Schmidt

a Salcburku (Mariánsk˘ sloup, 1875) napfiíklad Cent-

25 M. KOLLER, 2004, cit. v pozn. 17.

chtûl napfiíklad v roce 1888 romanizovat západní por-

rální komise svûfiila do péãe Wilhelma Sturma, v˘-

26 M. KOLLER, 2004, cit. v pozn. 17; M. KOLLER,

tál chrámu sv. ·tûpána ve Vídni. Jeho projektu se po-

znamného vídeÀského sochafie. Kontrolovala pak

H. NIMMRICHTER, 2004.

dafiilo zabránit aÏ v roce 1902 díky kampani, kterou

v‰echny restaurátorské zásahy a poté i provádûní zá-

27 Mitteilungen der k. k. Zentralkommission XV, 1870,

spoleãnû uspofiádali vídeÀ‰tí profesofii dûjin umûní –

vûreãného ochranného nátûru v‰ech kovov˘ch ploch

s. XVII–XVIII; Nová fiada I, 1875, s. XXXIX–XL; Nová fiada

Wickhoff a Riegl – a umûlci vídeÀské secese (Rudolf

roztokem oleje a vosku.

rování maleb v galerii VídeÀské umûlecké akademie.

410


28

II, 1876, s. XI; M. KOLLER, H. NIMMRICHTER, 1998.

kuler_05_07

19.10.2007

8:01

Stránka 411

Oproti tomuto vcelku citlivému pfiístupu k dílÛm z kovu v‰ak u volnû umístûn˘ch kamenn˘ch památek docházelo k (z dne‰ního pohledu destruktivnímu) mechanickému opracovávání historick˘ch povrchÛ – takového zásahu se pod vedením Aloise Hausera, konzervátora mûsta Vídnû, doãkal napfiíklad sloup sv. Trojice na vídeÀské ulici Am Graben z roku 1692 (le‰tûné mramorové figur y v‰ak byly ponechány v pÛvodním 29

stavu).

Podobnému po‰kození v dÛsledku restaurá-

torsk˘ch zásahÛ neunikly v roce 1900 ani památky v Salcburku – fasády chrámu, barokní portály Nové rezidence nebo renesanãní sloupy ve dvofie Staré rezi-

11

12

dence –, jejichÏ formy byly restaurováním zredukovány 30

do hloubky aÏ 2 cm.

S odkr˘váním stfiedovûk˘ch nástûnn˘ch maleb nacházejících se zpravidla pod barokními povrchov˘mi úpravami se v Rakousku zaãalo (stejnû jako v Itálii

raz na dómu ve ·t˘rském Hradci znázorÀující tfii pohro-

a v Nûmecku) po roce 1860. KvÛli ‰patn˘m metodám

my seslané na zemi Bohem, jehoÏ autorem byl v roce

odkryvu a následnému vystavení novû prezentovan˘ch

1486 Thomas von Villach).

maleb povûtrnostním vlivÛm v‰ak hrozila nenávratná

ochrany památek zdÛraznil i Alois Riegl ve svém spise

ztráta v‰ech tûchto památek bûhem nûkolika málo

zab˘vajícím se kulturou ochrany památek.

let. Proto vznikla iniciativa pro jejich dokumentaci v po-

praxe bylo sice po roce 1945 ãásteãnû upu‰tûno, ale

dobû kreseb a akvarelÛ. Za tímto úãelem vypracoval

v posledních letech ji Spolkov˘ úfiad pro památkovou

Maximilian von Mann v 80. letech 19. století pro Cent-

péãi zaãal opût prosazovat.

35

Tuto praxi preventivní 36

Od této

Obr. 11. Alois Riegl. (Pfievzato z E. BACHER: Kunstwerk oder Denkmal. Alois Riegls Schriften zur Denkmalpflege, VídeÀ 1995) Obr. 12. ·t˘rsk˘ Hradec (Rakousko), Dóm, takzvan˘ Landplagenbild, 1486. Ochranná stfií‰ka okolo roku 1880, ochranné zasklení 2003. (Archiv autora)

37

■ Poznámky

rální komisi velké mnoÏství nákresÛ ze severního a jiÏ-

DÛleÏité byly i rÛzné instrukce Centrální komise t˘-

ního Tyrolska, ze ·t˘rska (Pürgg) a Korutan (Tanec mrt-

kající se restaurátorské praxe, napfiíklad interní pro

28 K tomu Manfred Koller a Dagmar Redl, in: GOBIET,

v˘ch, Metnitz, kolem roku 1470, mûfiítko cca 1 : 7),

konzervátory a korespondenty, publikované v Norma-

2006.

které se dnes nacházejí v archivu Spolkového úfiadu

tivech c. k. Centrální komise v roce 1883 a poté ve

29 M. KOLLER, R. PRANDTSTETTEN, 1982.

Vûstníku (Mitteilungen) a zfiejmû i na poÏádání posky-

30 M. KOLLER, 1996, s. 31–44.

v‰ak vût‰inou vznikaly i estetické problémy s chybûjící-

tované zájemcÛm. Patfiily mezi nû:

31 W. FRODL, M. KOLLER, E. BACHER, 1970, Kat. 36–40.

mi ãástmi. Pozitivní vliv odborníkÛ z Centrální komise

– Pouãení ke star˘m nástûnn˘m malbám,

32 M. KOLLER, 1997.

v této oblasti restaurování, napfiíklad profesora Trenk-

– Recepty z roku 1709 proti hmyzu napadajícímu

33 P. F. ENDL, 1901.

pro památkovou péãi ve Vídni.

31

Pfii odkr˘vání maleb

walda, lze doloÏit na pfiípadu kostnice z Hartbergu, ba-

38

39

dfievo,

34 M. DVO¤ÁK, 1916, obr. 123–125. 40

revnû vyzdobené kolem roku 1220 a zrestaurované

– âi‰tûní Vasa sacra a kovov˘ch pfiedmûtÛ,

po roce 1890 malífiem-restaurátorem Theofilem Meli-

– Uchovávání star˘ch maleb a jejich bezpeãn˘

charem, jenÏ pracoval i ve znojemské rotundû. Odkrytá kompozice zde byla zakreslena i s prázdn˘mi místy

35 Mitteilungen der k. k. Zentralkommission, nová fiada VII, 1881, s. XI.

41

transport,

36 Viz. E. BACHER, 1995, s. 78. 42

– Uchovávání v˘‰ivek a tapiserií.

37 N. GAUSS, 1995.

a originální malba byla upravena jen ãásteãnû kaseinov˘mi barvami (namísto pÛvodnû pouÏívan˘ch barev 32

ze smûsi vosku a oleje).

38 Rathschläge in Betreff alter Wandgemälde in Kirchen,

4. Centrální komise v období „moderny“ pod vede-

Schlössern ect. (Rady t˘kající se star˘ch nástûnn˘ch ma-

ním Riegla a Dvofiáka (1903–1919)

leb v kostelích, zámcích atd.), in: Mitteilungen der k. k.

Dobfie zadokumentovan˘ je pfiípad fasád na budovû

Iniciativy na pfiípravu zákona o ochranû památek,

Zentral-Kommission, Nová fiada VIII, 1882, s. LXV, pfie-

soudu v mûstû Horn v Dolním Rakousku, kde byla

které v roce 1894 podnikal Alois Riegl (1858–1905),

tisk v Normativech c. k. Centrální komise pro v˘zkum

v roce 1900 objevena a v roce 1904 pak vodním

pr vní generální konzer vátor,

33

sklem restaurována renesanãní sgrafita.

43

a jeho nástupce Max

a zachování umûleck˘ch a historick˘ch památek, VídeÀ

V roce

Dvofiák (1874–1921), zÛstaly v dobû pÛsobení Centrál-

1883, s. 90–96.

1916 kritizoval Max Dvofiák v Katechismu památkové

ní komise neúspû‰né. Teprve v roce 1918 a pak 1923

39 M. DVO¤ÁK, 1908, s. 348 (roztok z ãesneku, cibule,

péãe zniãení pfiedchozí pozdnû barokní fasády jako

vydala tento zákon mladá republika Rakousko – tedy aÏ

soli, listÛ pelyÀku a pepfie v octû); tuto starou metodu

„fal‰ování dûjin“ a „fale‰nou zkrá‰lovací mánii“, sám

po pádu monarchie a po konci 1. svûtové války.

si v‰ak neuvûdomoval technologické problémy spoje-

44

v tehdej‰í dobû kritizoval RATGEN, 1910, s. 23–27.

Centrální komise v‰ak Aloisi Rieglovi a jeho univer-

40 Tato instrukce s datováním 1896 se nachází na zadní

Po opa-

zálnû zamûfienému historickému my‰lení vdûãí za

stûnû vysokého oltáfie farního kostela v Oberzeiringu ve

kovan˘ch restaurátorsk˘ch zásazích v letech 1937

svou reformu. Jeho filozofie „památkov˘ch hodnot“

·t˘rsku.

a 1962 následovala v roce 1979 kompletní a ãásteã-

byla odvozena z dûjin lidstva i dûjin pfiírody. Právû pro

41 ZOIS, Über die Erhaltung alter Gemälde (O uchovává-

nû nesprávná rekonstrukce provedená místním malí-

tuto dvojí podstatu podléhají památky (jako lidské v˘-

ní star˘ch maleb), in: Mitteilungen der k. k. Zentral-Kom-

fiem na objednávku mûsta, a to pfies rozhodnutí Spol-

tvor y s materiální podobou) pfiirozenému procesu

mission, III. fiada, sv. IX, s. 75–80; také M. KOLLER,

kového úfiadu pro památkovou péãi o zakonzervování.

stárnutí. Souãasnû jsou tak dokumentem jak kreativ-

2005.

34

né s pouÏitím vodního skla pfii restaurování.

Progresivní ve smyslu preventive conservation (pre-

ního procesu, tak destruktivních sil pfiírody.

45

42 M. DREGER: Ausbesserung und Erhaltung von Sticke-

ventivní konzervace) bylo i ochranné zastfie‰ení ven-

Nûkolik let pfied svou pfiedãasnou smr tí se Riegl

kovních fresek, které Centrální komise zavedla jako

angaÏoval v mnoha projektech, v jejichÏ rámci byly re-

Zentral-Kommission, III. fiada, sv. XIII, s. 34–37.

velmi efektivní metodu ochrany (napfiíklad Metnitz,

staurovány stavby (od Krakova aÏ po Aquileiu) a ná-

43 E. BACHER, 1995, s. 27, 121.

Hallstatt). Pokud to bylo nutné, byla ochrana fresek

stûnné malby (Enns-Lorch, Horní Rakousko, 1902),

44 E. FRODL-KRAFT, 1997, s. 6, 50.

provádûna i s pomocí mobilních ochrann˘ch kfiídel

které jsou v‰ak vût‰inou dosud jen málo prozkouma-

45 E. BACHER, 1995, s. 21–27; A. HUBEL, 2006,

(v roce 1880 byl tento zpÛsob ochrany pouÏit pro ob-

né.

46

Pfii konzer vování nástûnn˘ch maleb odmítal

reien, Tapisserien (Gobelins), in: Mitteilungen der k. k.

s. 74–80. 46 M. KOLLER, 2002, s. 110, obr. 148.


411

kuler_05_07

19.10.2007

8:01

Stránka 412

wert), uváÏlivûj‰í pfiístup k restaurování a zfieknutí se nûkter˘ch, do té doby praktikovan˘ch razantních zásahÛ, obsáhlé dokumentace i anal˘zy posouvaly postupnû restaurátorskou praxi smûrem k ‰etrnému konzervování dûl. Navíc samozfiejmû nelze opomenout heroické snahy o zachování historick˘ch dûl bûhem 1. svûtové války. Z na‰í souãasné perspektivy v‰ak do popfiedí zfietelnû vystupují i v‰echny rozpory mezi teorií a praxí. Ty se projevovaly zejména v dominanci historie umûní a názorÛ historikÛ umûní jako autorit v památkové péãi i restaurátorské praxi nad praktikujícími restaurátory, o jejichÏ práci se hovofiilo jako o „umûleckohisto14

13

ricky instruovaném restaurování”. Tento názor bohuÏel do urãité mír y pfietr vává dodnes – namísto partnerské spolupráce. Podobnû byla podcenûna role materiálu a techniky jako nedíln˘ch souãástí historic-

Obr. 13. Max Dvofiák. (Pfievzato z Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege, 1974, ã. 3) Obr. 14. Horn (Rakousko), Sgrafittohaus, sgrafita byla odkryta 1904, rekonstruována 1979. (Archiv autora)

Prominentním restaurátorem maleb byl v té dobû aka-

ké umûlecké produkce. V dÛsledku takovéto vûdecké

demick˘ malífi Hermann Ritschl († 1935), pr vní re-

arogance zÛstávala technická stránka restaurátorské

staurátor císafiské galerie a souãasnû i kustod Harra-

praxe dlouhou dobu na skromné úrovni umûleckého

chovské galerie ve Vídni. Kromû toho mûl i vlastní ate-

fiemesla. Navíc dvû aÏ tfii generace rakousk˘ch památ-

liér ve vídeÀském 4. okrese, v Heugasse, kde v letech

káfiÛ pfied koncem pÛsobení Centrální komise pûsto-

1913–1914 pofiádal kursy restaurování. Pracoval ta-

valy v Rakousku nov˘ esteticismus, kter˘ velmi málo

Riegl pouÏívání vosku a vodního skla, ãímÏ prokázal

ké jako znalec a restaurátor oltáfiních obrazÛ (napfií-

respektoval historickou a materiální realitu („restau-

obdivuhodnû moderní porozumûní pro restaurátorskou

klad Spital am Phyrn, Horní Rakousko) i pro Centrální

rování“ vnitfiních prostorÛ staveb do podoby prvního

praxi.

komisi a pro obrazovou sbírku následníka trÛnu Fran-

„originálu“ navzdor y mezitím zmûnûnému zafiízení –

Velice zajímav˘m dokladem toho, jak tûÏce probíha-

51

ti‰ka Ferdinanda.

napfiíklad odkr˘vání a úpravy maleb do gotické podoby 57

la zmûna paradigmat v rakouské památkové péãi v ro-

V porovnání s celkovû progresivním historick˘m

ce 1900, je farní kostel Svaté krve v Korutanech, po-

my‰lením poslední generace ãlenÛ Centrální komise,

kunsthistoricko-estetická ãervená nit se táhla dál do-

staven˘ v nadmofiské v˘‰ce 1300 m. V tomto kostele

co se t˘kalo napfiíklad nástûnn˘ch maleb a vybavení

sud nesepsan˘mi dûjinami rakouského restaurování

stál velk˘ kfiídlov˘ oltáfi, pocházející z roku 1520, spo-

interiérÛ, je v‰ak velmi pozoruhodná jejich naprostá

20. století a tepr ve v posledních desetiletích vedla

lu s dal‰ími, barokními oltáfii a barokními lavicemi.

ignorance vÛãi historické polychromii v architektufie.

k vyváÏenému zohledÀování také v‰ech materiálov˘ch

Projekt z roku 1880, jehoÏ autorem byl Friedrich von

DÛvod je zfiejmû nutné hledat v odmítání eklekticismu

sloÏek, jak to vyÏaduje mezinárodní konsensus.

Schmidt, poãítal s regotizováním vnitfiku kostela a ce-

v podobû, jak jej praktikovaly pfiedchozí, k historismu

lého jeho zafiízení, av‰ak práce s tím spojené mohly

se pfiiklánûjící generace ãlenÛ Centrální komise.

Literatura:

zaãít aÏ v roce 1904. V té dobû v‰ak jiÏ Centrální ko-

V kostele v Remschnigu ve ·t˘rsku (dnes Slovinsko)

BACHER, E.: „Restauratio“ und Historismus, in: Friedrich

mise pod vedením Riegla a Dvofiáka pÛvodní projekt

se napfiíklad Centrální komise rozhodla odstranit

von Schmidt (1825–1891). Ein gotischer Rationalist, ka-

neakceptovala a mezi komisí a faráfiem se rozpoutal

„bezcennou“ neoklasicistní malbu uvnitfi kostela a na-

talog v˘stavy v Historickém muzeu mûsta Vídnû, VídeÀ

velk˘ spor, kter˘ trval aÏ do roku 1912. Z Vídnû vysla-

hradit ji svûtl˘m nástfiikem bez ornamentÛ na stûnách

1991, s. 40–46.

ní restaurátofii, biskup z Klagenfurtu a ãetnictvo mûli

a tmav‰ím odstínem u pilastrÛ, triumfálních obloukÛ

BACHER, E.: Kunstwerk oder Denkmal. Alois Riegls

spoleãnû prosadit zámûr y Centrální komise. Faráfi

a klenebních pásÛ.

47

v‰ak nakonec – byÈ jen ãásteãnû – dosáhl svého.

V prvním desetiletí 20. století byl boj Centrální ko-

52

V Katechismu památkové péãe

i pfies existující barokní v˘bavu interiéru).

Tato

Schriften zur Denkmalpflege, VídeÀ 1995.

Max Dvofiák zcela neguje v˘znam barevného historic-

BRÜCKLER, T., NIMETH, U.: Personenlexikon zur österrei-

kého ztvárnûní fasád ãi interiérÛ – sto let po spisech

chischen Denkmalpflege, Bundesdenkmalamt, Horn 2001.

53

mise proti niãení velk˘ch barokních oltáfiÛ historizující-

Hittorfa i Sempera.

V této souvislosti dokonce tvrdí:

DREGER, M.: Ausbesserung und Erhaltung von Stickerei-

mi doplÀky a zmûnami, jak je propagovaly ãasopisy ty-

„U jednoduch˘ch staveb pÛsobí prostá ‰edá omítka

en, Tapisserien (Gobelins) u. a., in: Mitteilungen der k. k.

pu Der Kirchenschmuck, ãasto neúspû‰n˘. K velk˘m

zvenku a bíl˘ nebo ‰ed˘ nátûr zevnitfi zpravidla nejlé-

Zentral-Kommission, 3. cyklus, sv. XIII, 1914, s. 34–37.

ztrátám do‰lo zejména ve ·t˘rsku (napfiíklad Straßen-

pe.“

gel 1885, Judenburg 1900),

48

v Horním Rakousku 49

54

Následující pfiíklad z Dvofiákova Katechismu

dokládá na jedné stranû odmítání eklektick˘ch dekorací, na stranû druhé v‰ak zároveÀ ukazuje i naprosté

■ Poznámky

Z dne‰ního pohledu bylo základním nedostatkem

nerespektování historick˘ch ztvárnûní povrchÛ – jejich

47 KOLLER, HÖRING, 2001.

chybûjící profesionální vzdûlávání restaurátorÛ. Profe-

struktur y i barevného odstínu: u kostela ve Steyru,

48 GRAUS, 1906.

sofii umûní na vídeÀské akademii sice byli rovnûÏ

obnoveného v duchu purismu pod dohledem Stiftera,

49 WEINGARTNER, 1914.

korespondenty Centrální komise a seznamovali mladé

chválí Dvofiák jednoduch˘ povrchov˘ nátûr, „ãímÏ plnû

50 KOLLER, 1991, s. 81.

Ïáky s restaurátorsk˘mi praktikami napfiíklad u nástûn-

vyniknou architektonické formy“.

n˘ch maleb (za v‰echny uveìme Josefa von Trenkwal-

vÛãi historickému ztvárnûní architektury s jejími typic-

52 Mitteilungen der k. k. Zentral-Kommission (Vûstník c. k.

da, Praha 1824 – VídeÀ 1897), av‰ak pro závûsné ob-

k˘mi strukturami materiálÛ a barevn˘mi koncepty zpÛ-

Centrální komise), III. fiada, sv. XIII, 1914, s. 150, obr. 41.

razy existovala jen takzvaná Restaurierschule (‰kola

sobovala aÏ do 70. let 20. století ztráty mnoha histo-

53 Porovnej PURSCH, 2003.

restaurování) pfii galerii Belvedere (1868–1893) a od

rick˘ch architektonick˘ch povrchÛ.

54 DVO¤ÁK, 1918, s. 42.

(Braunau 1906, Sierning 1904), ale i v Tyrolsku.

roku 1912 pak i pfii Obrazové galerii vídeÀské akademie (Eduard Gerisch).

50

55

Tato indiference

Pfies to v‰echno v‰ak byly v˘kony Centrální komise ve

51 BRÜCKLER, NIMETH, 2001, S. 226.

55 DVO¤ÁK, 1918, obr. 127–128.

Na skepsi vÛãi novátorství

dvou posledních desetiletích její ãinnosti enormní. V‰eo-

56 DVO¤ÁK, 1924; k tomu HOFMANN, 1985; KOLLER,

a na preferování tradiãních materiálÛ a technik pfied

becné pfiipomínání památek a jejich hodnot, rozpoznání

2005.

nov˘mi prÛmyslov˘mi materiály jsme jiÏ poukazovali.

historicity jevÛ, koncept Rieglovy hodnoty stáfií (Alters-

57 M. KOLLER, 2005.

412


kuler_05_07

19.10.2007

8:01

Stránka 413

DVO¤ÁK, M.: Die Restaurierung des Buvinatores am

Stephan in Wien – Befunde zu Form und Farbe, in:

Normative der k. k. Zentral-Kommission zur Er forschung

Dome in Spalato, in: Mitteilungen der k. k. Zentral-Kom-

HERRMANN, H., STROBEL R. (ed.): Parlerbauten. Archi-

und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale, Ví-

mission, 3. cyklus, sv. VII, 1908, s. 348.

tektur, Skulptur, Restaurierung, mezinárodní sympozium

deÀ 1883, s. 90–96.

DVO¤ÁK, M.: Katechismus der Denkmalpflege, VídeÀ

k Parléfiovi, Schwäbisch Gmünd, 17.–19. ãervence 2001,

OBERTHALER, E.: Zur Geschichte der Restaurierwerkstät-

1918.

se‰it 13, Landesdenkmalamt Baden-Württemberg), Stutt-

te der „k. k. Gemälde-Galerie“, katalog z v˘stavy v Umû-

DVO¤ÁK, M.: Kunstgeschichte als Geistesgeschichte,

gart 2004, s. 287–393.

leckohistorickém muzeu ve Vídni, 1996, s. 26–33.

Mnichov 1924.

KOLLER, M.: „Diese Farbenkruste wurde hinwegge-

PERGER, R.: Die Gründung des Vereins für Landeskunde

EITELBERGER, R. (ed.): Quellenschriften zur Kunstge-

räumt.“ Die einstigen Farben des Wiener Stephansdo-

von Niederösterreich – Folge eines Konflikts?, in: Jahr-

schichte, 18 svazkÛ, VídeÀ 1871.

mes, in: Restauro, 2004, s. 118–124.

buch für Landeskunde von Niederösterreich 53, 1987,

EMICH, F.: Chemische Untersuchung der Fassung einer

KOLLER, M.: „Technische Kunstgeschichte“ in Forschung,

s. 117–172.

gotischen Figur aus Seitz bei Kammern, in: Mitteilungen

Praxis und Lehre, in: Kunstgeschichte aktuell, Wien 2005,

PURSCHE, J. H.: Historische Architekturober flächen.

der k. k. Zentral-Kommission, 3. cyklus, sv. XIII, 1914,

ã. 2, s. 8.

Kalk-Putz-Farbe, ICOMOS – se‰ity nûmeckého národního

s. 101–112.

KOLLER, M.: 20 Jahre Steinkonservierung in Österreich

komitétu XXXIX, Mnichov 2003.

ENDL, P. F.: Die Sgrafitti am städtischen Gebäude des

und ihre Vorgeschichte seit dem 18. Jahrhunder t, in:

RATHGEN, F.: Über die Mittel gegen Holzwurmfraß, in:

k. k. Bezirksgerichtes in Horn vom Jahre 1583, in: Mittei-

Restauratorenblätter, sv. 17, VídeÀ 1996, s. 31–44.

Museumskunde 6, 1910, s. 23–27

lungen der Zentralkommission, Nová fiada XXVII, 1901,

KOLLER, M.: Die Wiederentdeckung und Rettung der Ba-

Rathschläge in Betreff alter Wandgemälde in Kirchen,

s. 158–162.

rockaltarbilder aus den Pfarrkirchen von Steyr und Sier-

Schlössern ect., pozn. 24, in: Mitteilungen der k. k. Zent-

FRODL, G.: Das 19. Jahrhundert, in: Geschichte der bil-

ning, in: Denkmalpflege in Oberösterreich 2004, Linz

ral-Kommission, Nová fiada 8, 1882, s. LXV.

denden Kunst in Österreich, sv. 5, Mnichov 2002.

2004, s. 3–14.

SCHMIDT, G.: Die internationalen Kongresse für Kunst-

FRODL, W., KOLLER, M., BACHER, E.: Mittelalterliche

KOLLER, M.: Fragment und „Alterswert“ – Zum Ästhetizis-

geschichte, in: Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte

Wandmalerei in Österreich. Originale, Kopien, Dokumenta-

mus in Restaurierung und Denkmalpflege seit dem

XXXVI, 1983, s. 8–116.

tionen, katalog v˘stavy, Rakouská galerie Belvedere, Ví-

18. Jahrhundert, in: SCHÄDLER-SAUB, U. (ed.): Die Kunst

WEINGARTNER, J.: Die Behandlung der kirchlichen Barock-

deÀ 1970.

der Restaurierung, ICOMOS – se‰ity nûmeckého Národní-

denkmäler in Deutschtirol, in: Mitteilungen der k. k. Zent-

FRODL, W.: Idee und Verwirklichung. Das Werden der staat-

ho komitétu XXXX, Mnichov 2005, s. 25–34.

ral-Kommission, 3. cyklus, sv. XIII, 1914, s. 73–85.

lichen Denkmalpflege in Österreich, in: Studien zu Denk-

KOLLER, M.: L’impiego del metodo Pettenkofer in Austria

ZOIS, M. v.: Über die Erhaltung alter Gemälde, in: Mittei-

malschutz und Denkmalpflege XIII, ed. Bundesdenkmal-

nei secoli XIX e XX, in: Il restauro dei dipinti nel secondo

lungen der k. k. Zentral-Kommission, 3. cyklus, sv. IX,

amt, VídeÀ 1988.

Ottocento, Giuseppe Uber to Valentinis e il metodo Pet-

1910, s. 75–80.

FRODL-KRAFT, E.: Gefährdetes Erbe. Österreichs Denk-

tenkofer, a cura di G. Perusini, Udine 2002, s. 163–170.

ZYKAN, M.: Der Stephansdom (Wiener Geschichtsbücher,

malschutz und Denkmalpflege 1918–1945 im Prisma der

KOLLER, M.: Mittelalterliche Wandmalereien in Österreich

sv. 26–27), VídeÀ 1981.

Zeitgeschichte, in: Studien zu Denkmalschutz und Denk-

– 150 Jahre Restaurierung, in: EXNER, M., SCHÄDLER-

malpflege, Bundesdenkmalamt, VídeÀ 1997.

-SAUB. U. (ED.): Die Restaurierung der Restaurierung?

FRODL-SCHNEEMANN, M.: Johann Peter Krafft (1780–

Zum Umgang mit Wandmalereien und Architekturfassun-

1856), VídeÀ 1984.

gen des Mittelalters im 19. und 20. Jahrhundert, ICOMOS

GAUSS, N.: Die Entwicklung eines Schutzdachsystems,

– se‰ity nûmeckého národního komitétu XXXVII, Mnichov

in: Restauratorenblätter, sv. 16, VídeÀ 1995, s. 67–76.

2002, s. 103–118.

GOBIET, R. (ed.): Die Salzburger Mariensäule. Zur Konser-

KOLLER, M.: Romanische Wandmalerei in Österreich.

Mezi novû zpfiístupnûné památkové objekty se ne-

vierung von monumentalen Bleiplastiken – Sulla conser-

100 Jahre Restauriergeschichte, in: Österreichische Zeits-

dávno zafiadil zámek Brand˘s nad Labem. Vybudování

vazione dei monumenti in piombo, in: Salzburger Bei-

chrift für Kunst und Denkmalpflege LI, 1997, s. 355–365.

historické expozice bylo jednou z dÛleÏit˘ch etap probí-

träge zur Denkmalpflege III, Salcburk 2006.

KOLLER, M.: Versuch über Rekonstruktion und Dekon-

hající celkové obnovy v˘znamného památkového ob-

GRAUS, J.: Der zerstörte Hochaltar der Pfarrkirche von Ju-

struktion in Denkmalpflege und Restaurierung, in: Öster-

jektu a jeho okolí. V roce 1995 získala zámek do své-

denburg, in: Mitteilungen der k. k. Zentral-Kommission,

reichische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LVIII,

ho majetku obec, mûsto Brand˘s nad Labem-Stará

3. cyklus, sv. V, 1906, s. 266–270.

2005, s. 35–41.

Boleslav, a hledala pro nûj vhodné vyuÏití. Nad snahou

HOFMANN, W.: Was bleibt von der Wiener Schule?, in:

KOLLER, M.: Zur Geschichte der Doublierung in Österreich

promûnit rozlehl˘ zámek z vût‰í ãásti na hotel zvítûzila

Kunsthistoriker II (Zweiter österreichischer Kunsthistori-

im Rahmen Europas, in: Restauratorenblätter, sv. 24–25,

my‰lenka vrátit objektu, pozoruhodnému svou archi-

kertag 1984), Wien 1985, s. 4–8.

VídeÀ 2005, s. 93–106.

tekturou a umûleckou minulostí, jeho nûkdej‰í v˘znam

HUBEL, A.: Der Generalkonservator Alois Riegl. Über die

KOLLER, M.: Zur Geschichte der Restaurierung in Öster-

Wechselwirkung von Theorie und Praxis in der Denkmal-

reich, in: Geschichte der Restaurierung in Europa I,

pflege, in: Kunstgeschichte XIII, VídeÀ 2006, s. 74–80.

Worms 1991 (Kongres Interlaken 1989), s. 65–83.

■ Poznámky

KOLLER, M., HÖRING, F.: Der Flügelaltar von 1520 in Hei-

LICHTENBERGER, E.: Geschichte und Kulturleben der

1 Brand˘sk˘ zámek pro‰el za sedm století existence slo-

ligenblut, Kärnten. Untersuchung und Konser vierung

Wiener Ringstraße (Die Wiener Ringstraße – Bild einer

Ïit˘m stavebním v˘vojem z gotického hrádku MarkvarticÛ,

1998, in: Österreichische Zeitschrift für Kunst und Denk-

Epoche 2, Wiesbaden 1979.

roz‰ífieného za Tovaãovsk˘ch z Cimburka a KrajífiÛ z Kraj-

malpflege LV, 2001, s. 95–104.

LIPP, W.: Denkmalpflege und Historismus, in: Österrei-

ku, kter˘m byl po protihabsburském povstání (1547) kon-

KOLLER, M., NIMMRICHTER, H.: Das Neidhar t-Grabmal

chische Zeitschrift für Kunst und Denkmalpflege LIV,

fiskován císafiem Ferdinandem I., aby zÛstal takfika ne-

bei St. Stephan, in: Catalogo della Mostra, Rakouská ga-

2000, s. 466–472.

pfietrÏitû v drÏení císafiského domu HabsburkÛ. Postupné

lerie Belvedere, VídeÀ 1998.

Mitteilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung

dostavby a úpravy jej promûnily v ãtyfikfiídl˘ dvoupatrov˘

KOLLER, M., PRANDTSTETTEN, R.: Die Wiener Pestsäule,

und Erhaltung der Baudenkmale, VídeÀ 1856–1873.

renesanãní zámek, jehoÏ prÛãelí byla nûkolikrát zdobena

in: Restauratorenblätter, sv. 6, VídeÀ 1982.

Mitteilungen der k. k. Zentral-Kommission zur Erforschung

sgrafity. Ve svém nejoblíbenûj‰ím letním sídle nechal Ru-

KOLLER, M., WIBIRAL, N.: Der Pacheraltar in St. Wolf-

und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale, Ví-

dolf II. zfiídit novou kapli a také letohrádek v zahradû

gang. Untersuchung, Konser vierung und Restaurierung

deÀ 1873–1918.

ozdobené balustrádami a spojené se zámkem visutou

1969–1976, VídeÀ 1981.

Mitteilungen des Österreichischen Museums für Kunst

chodbou. V pfiíleÏitostn˘ch úpravách v 17.–19. století

KOLLER, M., NIMMRICHTER, H.: Das Singer tor von St.

und Industrie, VídeÀ 1866–1915.

zmûnila siluetu zámku nová vûÏ a promûnila se rovnûÏ


Rehabilitace interiérÛ zámku Brand˘s nad Labem

1

413

kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 414

2 K nejv˘znamnûj‰ím patfií schÛzka rakouského císafie 6

chem Wachsmannem. Místnost dnes slouÏí jako

Franti‰ka I., pruského krále Bedfiicha Viléma III. a ruské-

konferenãní sál. Sousední svatební síÀ je b˘valá nová

ho cara Alexandra I. v roce 1813, která pfiedcházela ví-

kaple Rudolfa II., která byla upravena za toskánsk˘ch

tûzné bitvû s Napoleonem u Lipska (viz HOLEC, cit.

vévodÛ a opatfiena oltáfiem se souso‰ím Emanuela

v pozn. 1, s. 117–118).

7

1

Maxe. Pfiilehlé pokoje ve v˘chodním kfiídle jsou vyuÏí-

3 D. LÍBAL: Zámek Brand˘s nad Labem, stavebnû histo-

vány jako salonky pro svatby, jednání mûstského za-

rick˘ prÛzkum, SÚRPMO, Praha 1983.

stupitelstva a podobnû.

4 PrÛzkum a restaurování omítek a maleb v místnostech

Nejstar‰í ãásti zámku se zachovaly ve v˘chodním

jiÏního kfiídla provedl v letech 2003–2004 akad. mal.

kfiídle. Kromû gotického okna v nádvorní zdi to jsou

Mgr. Jan Chejn (J. CHEJN: Zpráva o restaurování míst-

pfiedev‰ím gotické prostor y ve druhém patfie staré

ností jiÏního kfiídla prvního patra zámku v Brand˘se nad

hradní vûÏe (obr. 1). V dal‰ích, novûji upraven˘ch pro-

Labem, zejména s. 14, 18 a 20), kamenické pr vky re-

storách se poãítá s expozicí star‰í vojenské historie,

stauroval akad. arch. Milan HubeÀák. Vedle rekonstruk-

vrcholící obdobím tfiicetileté války, která v˘raznû pozna-

ce Rudolfovy chodby a zahrady se dále poãítá s prÛzku-

menala Ïivot zámku i mûsta. Ve druhém patfie bude

mem a restaurováním plá‰ÈÛ vnûj‰ích prÛãelí zámku. V˘-

zpfiístupnûna také stará kaple v hradní ba‰tû, zfiízená

sledky dosavadních prÛzkumÛ a prÛbûhu prací shrnul

podle nalezen˘ch autografÛ jiÏ v 80. letech 16. století.

v úvodu své publikace PhDr. Milan NOVÁK: Zámek Bran-

PÛvodní funkci pfiipomíná zejména bohatû vyfiezávaná

d˘s nad Labem, sídlo císafiÛ a králÛ. Historická expozice,

pozdnû renesanãní chórová lavice.

projekt a realizace, 2003–2006, Mûsto Brand˘s nad La-

Od druhé poloviny 17. do druhé poloviny 19. stole-

Obr. 1. Brand˘s nad Labem (okres Praha-v˘chod), zámek, sál ve vûÏi v˘chodního kfiídla. KfiíÏové Ïebrové klenby nesou ve svornících znaky Tovaãovsk˘ch z Cimburka. Koncem 15. století do‰lo k v˘malbû interiérÛ, jak dokládá fragment fresky Adorace Krista. V zásypech byl objeven i portál zazdûného ‰nekového schodi‰tû a renesanãní cihlové podlahy. Hodnoty interiéru podtrhuje osvûtlení vyuÏívající nalezen˘ch fragmentÛ architektonick˘ch ãlánkÛ. (Autorem v‰ech fotografií je Kamil Vodûra.)

spojen˘ s mnoha osobnostmi národních i evropsk˘ch 2

5 V pfiízemí v˘chodního kfiídla do‰lo k restituci ãerné ku-

pfiíleÏitostnû. Brand˘s proto nepro‰el v mlad‰ím obdo-

chynû s nûkter ˘mi zachovan˘mi konstrukãními pr vky

bí radikální pfiestavbou a pozdûj‰í úpravy nenaru‰ily

i ãástí pÛvodních omítek, v pfiízemí severního kfiídla ke

podstatu renesanãního císafiského zámku ani jádra

zfiízení zámecké restaurace Tratoria Toscana s vyuÏitím

stfiedovûkého hradu. To umoÏnilo rozvrhnout expozici

vyhlídkové terasy. Její interiér byl vybaven voln˘mi replika-

vázanou k historii do architektonicky odpovídajících

mi renesanãního nábytku i kopiemi renesanãních a ba-

prostor objektu. K tûmto úãelÛm je vyuÏita vût‰ina

rokních obrazÛ z 19. století.

místností piana nobile. Z pÛvodního mobiliáfie se ne-

6 SkfiíÀ s nástavcem a dvû men‰í skfiínû s horní vitrínou

zachovalo témûfi nic, a bylo proto nutné pfiistoupit

s odklopn˘m víkem jsou zdobené bohatou fiezbou s archi-

k náznakové památkové instalaci, která se prolíná

tektonick˘mi motivy a dekorativním cínov˘m kováním.

s muzejní a galerijní expozicí podle charakteru tématu

7 Oltáfi navrhoval rovnûÏ Bedfiich Wachsmann. Souso‰í

a povahy prezentovaného materiálu. Instalaci se po-

z kararského mramoru s trÛnící Madonou, JeÏí‰kem

dafiilo realizovat díky zápÛjãkám a spolupráci s fiadou

a sv. Janem Kfititelem bylo zniãeno roku 1950. Dochova-

8

dûjin.

Zámûr odpovídajícího kulturního vyuÏití objektu si

bem-Stará Boleslav 2006, nestr., (s. 7–11).

tí byl brand˘sk˘ zámek vyuÏíván císafisk˘m dvorem jen

dal‰ích institucí. V expozici se uplatnila také ãetná

ly se zejména hlaviãky dûtsk˘ch postav.

regionální umûlecká díla a historické pfiedmûty.

8 Projekt expozice vznikl ve spolupráci jeho autora PhDr.

vyÏádal komplexní obnovu celého zámku, která vychá-

Hlavní schodi‰tû, zavr‰ené valenou klenbou zdobe-

Milana Nováka, pracovníka Mûstského úfiadu Brand˘s

zela ze stavebnû-historického prÛzkumu provedeného

nou sgrafitov˘mi ornamentálními kazetami, netvofií jen

nad Labem-Stará Boleslav, s fiadou dal‰ích odborníkÛ,

v 60. letech 20. století Dobroslavem Líbalem. Jeho

vstup do reprezentaãních místností, ale také do první

zejména PhDr. Pavlem Kroupou z Národního památkové-

závûry byly potvrzeny a upfiesnûny aktuálním staveb-

ãásti historické expozice, vûnované období posledních

ho ústavu, územního odborného pracovi‰tû stfiedních

ním prÛzkumem vnûj‰ích plá‰ÈÛ prÛãelí nádvofií a dopl-

tfií staletí. âelní stûnu schodi‰tû ovládá rakousk˘ orel

âech v Praze, a PhDr. Evou Gregoroviãovou z Národního

nûny nov˘mi objevy v interiérech – jednak v nejstar‰ím

s fiády posledního habsburského panovníka a majitele

archivu. ZápÛjãky poskytly následující instituce: Oblastní

v˘chodním kfiídle zámku, jednak v místnostech prvního

zámku Karla I. – symbol císafiského majestátu a habs-

muzeum Praha-v˘chod, Národní muzeum v Praze, Umû-

patra jiÏního kfiídla. V areálu zámku pak probíhaly ná-

burské tradice spojené s brand˘sk˘m zámkem.

leckoprÛmyslové muzeum v Praze, Vojensk˘ historick˘

3

roãné restaurátorské obnovy sgrafit, vnitfiních omítek, 4

maleb a kamenick˘ch ãlánkÛ. Byly zaji‰tûny také

9

Pfiilehlé místnosti byly na plánech zámku ve druhé

ústav, NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích, Královská ka-

polovinû 19. století uvádûny jako dvorské salony. Dnes

nonie premonstrátÛ na Strahovû, Rytífisk˘ fiád kfiiÏovníkÛ

sklepy a pfiízemní místnosti, které slouÏily coby hospo-

s ãervenou hvûzdou, Kapitula sv. Kosmy a Damiána Sta■ Poznámky

rá Boleslav, ¤ímskokatolická farnost Brand˘s nad La-

zala. Postupnû upravované nejhodnotnûj‰í prostory

malífiská v˘zdoba nûkter ˘ch interiérÛ. Poslední v˘znam-

bem, Státní zámek Sychrov, Muzeum hlavního mûsta Pra-

zámku byly od roku 2004 kromû expozice vyuÏívány

nûj‰í úpravy probûhly v 70. letech 19. století, kdy se stal

hy, Mûstské muzeum v âelákovicích a Husitské muzeum

i pro reprezentaãní potfieby mûsta a pofiádání vefiej-

vlastníkem zámku v˘znamn˘ vûdec, toskánsk˘ arcivévoda

v Tábofie.

n˘ch spoleãensk˘ch a kulturních akcí.

Ludvík Salvátor. Architekt a malífi Bedfiich Wachsmann ro-

9 âásti expozice mají názvy Zámek v renesanãní slávû

Z hlavního schodi‰tû v severním kfiídle, vloÏeného

manticky upravil horní ãást vûÏe a nûkteré interiéry vyba-

a Zámek a císafiská tradice. Viz M. NOVÁK, cit. v pozn. 4,

pfii barokních úpravách do komnat adaptovan˘ch po-

vil novogotick˘m nábytkem. Po 1. svûtové válce byl zámek

s. 22–30.

ãátkem 17. století pro císafie Rudolfa II., se vstupuje

konfiskován poslednímu ãeskému králi a císafii Karlu I.

10 Reliéf je jedin˘m autentick˘m artefaktem z vybavení

do piana nobile. Zrcadlová a audienãní síÀ s pfiilehlou

a promûnûn v byty a kanceláfie lesní správy panství a fiedi-

zámku v dobû Rudolfa II. Podává pfiedstavu o Quadriho

‰atnou a kuchyní stejnû jako lovecká chodba se soci-

telství Státních lesÛ Republiky ãeskoslovenské. O dûji-

v˘zdobû Nového (·panûlského) sálu na PraÏském hradû.

álním zafiízením jsou zázemím pro dva velké sály. Prv-

nách a stavbû viz F. HOLEC a kol.: Hrady, zámky a tvrze

Dále viz E. FUâÍKOVÁ: Malífiství a sochafiství na dvofie Ru-

ní z nich, Rytífisk˘, byl romanticky upraven ve druhé

v âechách, na Moravû a ve Slezsku. VII, Praha a okolí,

dolfa II. v Praze, in: Dûjiny ãeského v˘tvarného umûní,

polovinû 19. století. Z této doby se zachovalo jen nû-

Praha 1988, s. 115–118; E. POCHE: Umûlecké památky

II/1, Praha 1989, s. 218–219, obr. 35 na s. 218, kde je

kolik kusÛ novogotického nábytku navrÏen˘ch Bedfii-

âech, I, Praha 1977, s. 115–116.

uvedena i dal‰í literatura.

dáfiské zázemí sídla, na coÏ souãasná adaptace navá5

414


kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 415

2

3

4

5

je pokoj vedle vûÏe vûnován osobnosti Rudolfa II. (obr.

Pr vní ãást expozice pfiedvádí militaria v tematicky

2). Kromû jediného zachovaného reliéfu, objednaného

zamûfien˘ch vitrínách, jejichÏ rozvrh koresponduje

císafiem pro novou zámeckou kapli,

10

dokládá rudol-

s architekturou (s rytmem arkádov˘ch polí s hfiebínko-

finskou dobu barokní kopie zfiejmû nezachovaného vy-

v˘mi klenbami oddûlen˘mi pasy). Na stûnách ji dopl-

obrazení zasedání ãeského snûmu z roku 1583. Interi-

Àuje galerie dÛstojnick˘ch portrétÛ a dal‰ích vyobraze-

ér sousední komnaty velké vûÏe klenut˘ ‰tukov˘mi

ní uniforem a bitev. Druhá ãást pokraãuje v chodbû

Ïebry doplÀuje renesanãní nábytek a epitaf Bruknara

jiÏního kfiídla a zpÛsobem instalace navozuje dojem

z Bryk‰tejna z kostela v nedalek˘ch Zápech. Poslední

zámecké zbrojnice. Zde se uplatnila také kolekce

z reprezentaãních sálÛ, zvan˘ Habsbursk˘ (obr. 3), pfii-

místního Privilegovaného ostrostfieleckého sboru z do-

pomíná zejména panovnické osobnosti 18. a první po-

by pfied 1. svûtovou válkou. Pod stropem probíhá pás

loviny 19. století spjaté s brand˘sk˘m zámkem. Najde-

vyobrazení promûn heraldického císafiského orla.

me tu Karla VI. a na protûj‰kov˘ch podobiznách

V drobné místnosti v rohovém pfiístavku, kde byly ob-

(pfiipisovan˘ch Martinu Meytensovi) jeho dceru Marii Terezii a jejího manÏela Franti‰ka ·tûpána Lotrinského, kter˘ postoupil Lotrinsko Ludvíku XV. za Toskánsko. Po-

■ Poznámky

dobizna tak pfiedznamenává období toskánsk˘ch vévo-

11 DÛkazem podpory vojenské posádky je rozhodnutí Jo-

dÛ v Brand˘se. Portréty Josefa II. a Franti‰ka I. navíc

sefa II. o zfiízení dÛstojnick˘ch bytÛ na zámku roku 1770.

zachycují i vojenské a politické události, kter˘ch byli

NejdÛleÏitûj‰í politickou událostí bylo jednání protinapo-

aktéry.

11

Podobizna Ferdinanda V. pfiipomíná poslední

praÏskou korunovaci ãeského krále.

leonské koalice, kterého se na zámku roku 1813 zúãastnil císafi Franti‰ek I. (viz pozn. 2).

V novodobû propojen˘ch pokojích západního kfiídla

12 Z regionálních prací jsou nejhodnotnûj‰í dvû plátna

s hfiebínkov˘mi klenbami je umístûna obrazárna pfied-

s námûtem legendy o blahoslaveném Podivenovi z kaple

stavující regionální díla 17.–19. století, pfiedev‰ím

na b˘valém mostû do Staré Boleslavi. V galerii byly vysta-

z brand˘ského muzea a okolních církevních objektÛ.

veny fragmenty ze souso‰í Panny Marie ze zámecké kap-

Panelová instalace naznaãuje pÛvodní ãlenûní na ma-

le (viz pozn. 7).

lé místnosti. Obrazy pfiipomínají ikonografii zámku

13 Nejnovûji M. NOVÁK: Dragounsk˘ pluk polního mar‰á-

Brand˘s i v˘znam poutního místa Staré Boleslavi.

12

la Alfréda kníÏete Windisch-Gratze Nr. 14 a jeho slavná

Arkádovou chodbu západního a nádvorní chodbu jiÏní-

historie se zvlá‰tním zfietelem k mûstu Brand˘s nad La-

ho kfiídla zãásti zaplnila expozice vojenské historie (od

bem-Stará Boleslav, Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav

konce tfiicetileté války bylo dvojmûstí sídlem posád-

2005. Vy‰lo jako doprovodn˘ materiál v fiadû Zámecká

ky),

13

která vznikla ve spolupráci s Vojensk˘m histo14

rick˘m ústavem a Okresním muzeem Praha-v˘chod.

edice. 14 M. NOVÁK, cit. v pozn. 4, s. 29–32.


Obr. 2. Brand˘s nad Labem (okres Praha-v˘chod), zámek, císafisk˘ pokoj. StûÏejní dominantou komnaty zavr‰ené klenbou se sgrafitov˘mi kazetami je reliéf Klanûní tfií králÛ Giovanniho Battisty Quadriho. Císafi je zachycen na portrétní bustû od Adriana de Vries, zastoupené galvanoplastick˘m odlitkem z 19. století. Rudolfinskou dobu dokresluje nûkolik ukázek nábytku ze sbírek UmûleckoprÛmyslového muzea v Praze. V prÛhledu je patrn˘ epitaf Bruknara z Bryk‰tejna v sousedním sále vûÏe. Obr. 3. Brand˘s nad Labem (okres Praha-v˘chod), zámek, Habsbursk˘ salon. V prostorném interiéru s renesanãní kfiíÏovou klenbou jsou zavû‰eny velké portréty Marie Terezie a jejího otce Karla VI. Portrét Karla I. Rakouského nade dvefimi pfiedstavuje posledního habsburského císafie a majitele zámku. Obrazy jsou osvûtleny v˘stavními reflektory. Druhorokokovou sedací soupravu doplÀuje bohatû fiezan˘ a zlacen˘ stÛl francouzského pÛvodu z konce 18. století. Obr. 4. Brand˘s nad Labem (okres Praha-v˘chod), zámek, velk˘ salon. Charakter místnosti urãují objevené a rekonstruované klasicistní malby doplnûné nûkolika kusy barokního nábytku a rokokovou soupravou s potahy ladícími s v˘malbou. Slavnostní ráz komnaty navozují habsburské panovnické portréty Marie Terezie, Josefa II., Franti‰ka I. a Franti‰ka Josefa I. ze sbírek Muzea hlavního mûsta Prahy. Obr. 5. Brand˘s nad Labem (okres Praha-v˘chod), zámek, pracovna Ludvíka Salvátora. V prosklen˘ch skfiíních jsou uloÏeny preparáty stfiedomofiské fauny, pfieváÏnû ptákÛ, z jeho rozsáhl˘ch sbírek. NÛÏková kfiesla a stolek ve stylu Ludvíkov˘ch rezidencí na Mallorce jsou pfiipomínkou typu mobiliáfie, kter˘ za svého Ïivota uÏíval. Modely lodí, zavû‰ené obrazy i drobné pfiedmûty na pracovním stole dotváfiejí atmosféru pracovny proslulého badatele.

415

kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 416

jeveny dvû vrstvy renesanãních sgrafit na prÛãelí, jsou

Interiér v podkovovité vûÏi starého hradu pfiipomíná

v trezorov˘ch vitrínách vystavena vyznamenání a fiády

exotickou trofejí pfiírodovûdné sbírky Ludvíka Salváto-

hrdinÛ národního odboje a 2. svûtové války armádního

ra. Hlavní ãást toskánské knihovny je umístûna v dal‰í

generála Aloise Li‰ky, generálporuãíka Jaroslava Sel-

místnosti ve speciálních skfiíních, zhotoven˘ch v duchu

nera a generálmajora Emila Strankmüllera, ktefií byli

návrhÛ architekta Bedfiicha Wachsmanna, doplnûn˘ch

obãany mûsta.

15

Vzácné uniformy a kolekce rakous-

ko-uhersk˘ch fiádÛ jsou umístûny v pfiedpokoji císafiského apartmá v jiÏním kfiídle. Pokoje jiÏního kfiídla zámku byly od 18. století vyu-

novogotick˘m stolem.

V˘ z k u m a p r e z e n t a c e archeologické lokality v Loty‰sku Îivot v jezerní osadû Arai‰i Témûfi kaÏd˘ z vûdních oborÛ se pot˘ká s hledáním zpÛsobÛ, jak oslovit vefiejnost – jak ji zaujmout a vhod-

Vyvrcholením této ãásti expozice je pracovna Ludví-

nou formou jí pfiedat informace o systému a v˘sledcích

ka Salvátora (obr. 5), která jej prezentuje jako v˘znam-

své práce. Vytváfiení pozitivního obrazu daného oboru

ného vûdce, cestovatele a sbûratele.

19

Prohlídkov˘

v oãích vefiejnosti a probuzení zájmu o jím zkoumanou

Ïívány k tr valému bydlení, o ãemÏ svûdãí objevené

okruh uzavírá Lovecká chodba pfiipomínající historii

problematiku je velice dÛleÏité. T˘ká se to i pomûrnû

ãásti malífiské v˘zdoby. V letech 1911 tvofiily místnos-

zámku jako loveckého sídla nejen ãetn˘mi trofejemi je-

atraktivních disciplín, napfiíklad archeologie. Zde mají

ti apartmá arcivévody Karla Franti‰ka Josefa Habsbur-

lení a srnãí zvûfie, ale i r ytinami s loveck˘mi motivy.

‰anci plnit roli prostfiedníka mezi oborem a vefiejností

Chrliã v podobû delfína patfiil na ka‰nu v zámecké za-

(v mnohem vût‰í mífie neÏ napfiíklad informace zvefiej-

hradû.

Àované v médiích, ãasto náhodné a vytrÏené z kontex-

ského a jeho manÏelky Zity Bourbon-Parmské.

16

Vzhledem k tomu, Ïe je sice známo tehdej‰í urãení jednotliv˘ch prostor, nikoli v‰ak podoba jejich zafiízení

Vybudování historické expozice bûhem necel˘ch tfií

tu) poutavû zrealizované prezentace v muzejních pro-

(nedochovala se ani kachlová kamna z dob posled-

let soubûÏnû s generální rekonstrukcí zámku je co do

storách a zejména pfiímo v pfiírodû. V tomto smûru

ních úprav), do‰lo zde k prezentaci historické doku-

rozsahu, koncepce a vypovídací hodnoty celku mimo-

mají nadûjné perspektivy pfiedev‰ím archeologické

mentace s náznakovou instalací.

fiádn˘m poãinem. Podafiilo se v ní akcentovat historic-

skanzeny ãi archeoparky, které se ke konci 20. století

V b˘valé koupelnû je rozvû‰ena série rámovan˘ch

ké a umûlecké hodnoty architektury a interiérÛ, náso-

staly bûÏnûj‰ími i v ãesk˘ch zemích.

informaãních tabulí, seznamujících náv‰tûvníky se Ïi-

bené ãetn˘m, ãasto novû objeven˘m mobiliáfiem, kter˘

PfiestoÏe b˘vají zamûfiené na rÛzná období a realizo-

votem a osudy arcivévodského a pozdûji císafiského

je v˘raznû zhodnotil. Autor expozice dokázal citlivû

vané rozdíln˘mi zpÛsoby i v odli‰né kvalitû, mají spo-

páru a jeho pobyty v Brand˘se. Vojenskou sluÏbu arci-

skloubit typy muzejních a galerijních expozic s pfieva-

leãn˘ cíl: seznámit vefiejnost se souãasn˘mi poznatky

vévody Karla, kterou vykonával jako pfiíslu‰ník dra-

Ïující památkovou instalací v jeden informaãnû bohat˘

o vybrané historické dobû, o tehdej‰í hmotné kultufie,

gounského pluku, dokládá jeho portrét v uniformû od

a esteticky pÛsobiv˘ celek, kter˘ je souãástí velkoryse

pracovních postupech a dovednostech i o zpÛsobu Ïi-

F. X. Procházky z roku 1908 a osobní ‰avle, ale také

koncipované rehabilitace rozsáhlého areálu brand˘s-

vota. Tato zafiízení se stávají i místem konání vzdûlá-

drobné pfiedmûty s jeho podobiznou. Obraz 14. dra-

kého zámku.

vacích ãi popularizujících akcí a neslouÏí jen archeoloMiloslav VLK

gounského pluku z roku 1859 i por trét mar‰ála Ra-

gii, ale napfiíklad i etnohistorii ãi památkové péãi.

deckého pfiipomínají vojenskou tradici monarchie, ve

Zahraniãní i domácí náv‰tûvníci se díky zaujetí skan-

které byl vychováván. Men‰í salon, zafiízen˘ bieder-

zenem seznámí alespoÀ s drobn˘m v˘sekem místních

meierov˘m a druhorokokov˘m nábytkem, si uchoval

dûjin.

v˘malbu stropu a stûn z doby pobytu arcivévodského

■ Poznámky

manÏelského páru, kter˘ je pfiipomínán také podobiz-

15 M. NOVÁK, cit. v pozn. 4, s. 39–40.

je rekonstrukce ranû stfiedovûké opevnûné jezerní

nami a svatební fotografií. Své místo tu nalezl obraz

16 TamtéÏ, s. 41–64. Tato kapitola studie obsahuje také

osady v Arai‰i v Loty‰sku. Od ãesk˘ch, moravsk˘ch

Slepá dívka pocházející ze zámeck˘ch sbírek. Bieder-

vystavenou textovou a obrazovou dokumentaci. K uvede-

i fiady dal‰ích se tato osada podstatnû odli‰uje. Neob-

meierov˘ mobiliáfi a pseudoklasicistní knihovna i psa-

né ãásti expozice byla vydána v Zámecké edici publikace

vykl˘ stupeÀ dochování archeologizovan˘ch pozÛstat-

cí stolek v sousední men‰í místnosti naznaãují moÏ-

J. GALANDAUER, M. NOVÁK: Ná‰ arcivévoda císafi a král

kÛ a specifické podmínky v˘zkumu umoÏnily prezento-

nou podobu psacího kabinetu. Následující velk˘ salon

Karel I. Rakousk˘ v mûstû Brand˘se nad Labem-Staré

vat skuteãnou osadu na pÛvodním místû a v pÛvodní

s restaurovan˘m stropem, kter˘ údajnû maloval Josef

Boleslavi, Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav 2006.

dispozici. Tato stûÏejní ãást archeoskanzenu je dopl-

Navrátil, slouÏil jako loÏnice Karla a Zity (obr. 4).

17 Jako dal‰í tematická publikace vy‰la v Zámecké edici

nûna klasick˘m zpÛsobem, tedy v okolí rekonstruova-

Závûreãn˘ úsek expozice je vûnován éfie toskánsk˘ch

monografie o Ludvíku Salvátorovi a vztahu toskánsk˘ch

n˘mi obytn˘mi stavbami z nûkolika období pravûku, vy-

HabsburkÛ. Po sjednocení Itálie vévoda Leopold II. Tos-

arcivévodÛ k Brand˘su: B. MADER a kol. (ed. M. NOVÁK):

tvofien˘mi na základû v˘sledkÛ v˘zkumÛ v jin˘ch

kánsk˘ abdikoval a pfiestûhoval se do âech. V roce

Ludvík Salvátor, vûdec a cestovatel. Zpráva o Ïivotû

místech zemû. V‰e dohromady tvofií Arai‰sk˘ park, mu-

1860 vykoupil brand˘sk˘ zámek ze zástavy vídeÀské

a díle se zvlá‰tním zfietelem k mûstu Brand˘s nad La-

zeum nacházející se 90 km severov˘chodnû od Rigy

Státní banky a pfiemístil do nûj rodov˘ archiv a kniho-

bem-Stará Boleslav, Brand˘s nad Labem-Stará Boleslav

nedaleko mûsta Césis. Centrem tohoto muzea v pfiírodû

vnu. Brand˘ské panství získal jako dûdictví jeho tfietí

2005.

je jezero Arai‰i, obklopené mírn˘mi svahy okolních návr-

18 Tato ãást expozice má název Nov˘ domov toskán-

‰í. Zrekonstruovaná opevnûná vesnice z 9.–10. století

V jiÏní ãásti v˘chodního kfiídla jsou ve spojovací

sk˘ch HabsburkÛ, viz M. NOVÁK, cit. v pozn. 4, s. 65–83.

se nachází na malém ostrÛvku.

místnosti k této etapû historie brand˘ského zámku in-

19 Fond se zachoval v Mûstském muzeu v âelákovicích

stalovány informaãní panely o pobytu toskánsk˘ch vé-

a Oblastním muzeu Praha-v˘chod (viz M. NOVÁK, cit.

17

syn Ludvík Salvátor Toskánsk˘.

vodÛ s dÛrazem na Ïivot a dílo Ludvíka Salvátora

18

v pozn. 4, s. 65).

Jedním z poãetn˘ch zahraniãních archeoskanzenÛ

Dûjiny osídlení oblasti do vzniku jezerní osady První osadníci pfii‰li do oblasti souãasného Loty‰-

a ãást rodové knihovny. Rohovému salonu vtiskla cha-

ska pfiibliÏnû pfied 11 000 lety, v dobû tání ledovcÛ.

rakter podle fragmentÛ rekonstruovaná klasicistní

Byli to lovci a rybáfii z jihu. Svá sídli‰tû zakládali na vy-

malba imitující tapety. Dojem dotváfiejí kamna, pfieve-

sok˘ch fiíãních ãi jezerních bfiezích, zpoãátku jen v jiÏ-

zená z rezidence Ludvíkova bratra arcivévody Karla

ním Loty‰sku. V oblasti Arai‰i se osídlení objevilo

Salvátora Toskánského ve Staré Boleslavi. DÛleÏit˘m

v mezolitu a pokraãovalo do neolitu (4500–1500 pfi.

detailem je rokokové zrcadlo. Hlavní souãást mobiliá-

Kr.). Pfiítomnost lovcÛ a sbûraãÛ je doloÏena nálezy

1

fie tvofií pseudorokoková sedací souprava s garn˘Ïí nad vstupem do salonu. ■ Poznámky 1 Absolutní datování vychází z pobaltsk˘ch specifik a uvedená periodizace se tak li‰í od v˘voje stfiedoevropského.

416


kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 417

1

2

3

4

kostûn˘ch harpun z fiíãních bfiehÛ nedaleko Arai‰i, které

krásn˘ zámek, kter˘ lze za pfiíhodné chvíle zahlédnout

pocházejí z 7.–5. a 3. tisíciletí pfi. Kr. a patfiily skupinám

pod hladinou. Tento zámek mûl podle povûsti klesnout

ugrofinsk˘ch a laponsk˘ch obyvatel severního Loty‰ska

do jezera právû na místû souãasného ostrÛvku.

v dobû kamenné. Na sklonku neolitu pronikli do tohoto

Na základû pozorování obyvatel okolí jezera, ktefií ví-

prostoru pfiíslu‰níci indoevropsk˘ch baltsk˘ch kmenÛ,

dali trámy a kÛly kolem ostrÛvku, podnikl drobn˘ v˘-

uplatÀující jako hlavní zpÛsob obÏivy zemûdûlství.

zkum v roce 1876 ‰lechtic Carl Georg Sievers. Odkry-

Pfii archeologickém v˘zkumu stfiedovûké pevnosti

tá prozkoumaná plocha mûfiila jen 22 m2. ·lo o první

u jezera byly nalezeny ú‰tûpy pazourku a kamenná se-

pfiípad v historii Loty‰ska, kdy byly archeologicky zkou-

kera, datovaná do 3.–2. tisíciletí pfi. Kr. BohuÏel ‰lo jen

mány vrstvy leÏící kompletnû pod vodou. V následují-

o jednotlivé nálezy, v Arai‰i nebylo dosud objeveno Ïád-

cím roce se v˘zkumu úãastnil na pozvání Sieverse i Ru-

né sídli‰tû z této doby. Je moÏné, Ïe stopy neolitického

dolf Virchow. Podle jeho názoru vznikl ostrov na

osídlení byly zniãeny pfii pozdûj‰ích kultivaãních a sta-

prámové konstrukci z klád a byl osídlen v dobû Ïelez-

vebních pracích.

né. Obyvatelé ostrova tak mohli b˘t svûdky pfiíchodu

V ãasné dobû Ïelezné ob˘vali oblast Arai‰i lidé se-

Obr. 1. Arai‰i (Loty‰sko), dochovaná spodní ãást obydlí. (Pfievzato z Apals, J., Apala, Z.: Arai‰i in ancient time, Riga 2005) Obr. 2. Arai‰i (Loty‰sko), kresebná rekonstrukce osady. (Pfievzato z Apals, J., Apala, Z.: Arai‰i in ancient time, Riga 2005) Obr. 3. Arai‰i (Loty‰sko), zpÛsob rekonstrukce domu: tmavû jsou vyznaãeny dochované ãásti in situ, ‰edû dochované ãásti v destrukci, svûtle ãásti doplnûné podle souvislostí a analogií. (Pfievzato z Apals, J., Apala, Z.: Arai‰i in ancient time, Riga 2005) Obr. 4. Arai‰i (Loty‰sko), zrekonstruovaná zástavba osady. (Foto P. Sokol)

kfiesÈansk˘ch knûÏí a fiádu nûmeck˘ch rytífiÛ do zemû.

migalského etnika. Tomuto etniku je pfiisuzována kon-

V letech 1959–1964 a rovnûÏ i pozdûji prozkoumal

covka „ai‰i“, obecnû roz‰ífiená v místních jménech

v˘zkumn˘ t˘m pro podvodní památky Ústavu loty‰-

práce tak probíhaly v podmínkách poldru, kdy byla

souãasného regionu Zemgale. Pfiítomnost tûchto oby-

sk˘ch dûjin tfii sta tfii jezer v celém Loty‰sku a kromû

z plochy v˘zkumu stále pumpována voda. Vrstvy o moc-

vatel je archeologicky doloÏena nedaleko Arai‰i i pro

toho i nûkteré lokality na fiíãních bfiezích. PozÛstatky

nosti 1,5–3 m byly plo‰nû prozkoumány aÏ na podloÏí.

stfiední dobu Ïeleznou (400–800 po Kr.). V této dobû

dávného osídlení byly zji‰tûny v deseti jezerech vãetnû

migrací byla etnická situace regionu vcelku jasná. JiÏ-

potvrzeného osídlení jezera Arai‰i.

Celkem bylo odkryto témûfi sto padesát dfievûn˘ch budov, náleÏejících pûti stavebním etapám, které po

nû od Césis byly bfiehy fieky Gauji osídleny Semigaly,

Bylo zfiejmé, Ïe nelze uskuteãnit podvodní v˘zkum

sobû následovaly bez pfieru‰ení kontinuity. V˘zku-

zatímco severní oblast náleÏela finskému obyvatel-

tak, aby jeho úroveÀ a v˘sledky byly srovnatelné s v˘-

mem bylo získáno napfiíklad sto dvacet cel˘ch ãi re-

stvu. Od 6. století pfiicházeli do oblasti Arai‰i i pfiíslu‰-

zkumem na sou‰i. DÛleÏité proto bylo rozhodnutí pfied

konstruovateln˘ch keramick˘ch nádob vyroben˘ch

níci nejvût‰ího loty‰ského kmene LatgalÛ a právû s ni-

bádáním danou plochu ãásteãnû ãi zcela vysu‰it.

bez pouÏití hrnãífiského kruhu, 106 000 keramick˘ch

mi je spojován vznik jezerní pevnosti.

Bûhem deseti sezon v letech 1965–1969 a 1975–

zlomkÛ, 25 000 zvífiecích kostí, dále mnoÏství zrn, kla-

1979 probíhal na jezefie Arai‰i v˘zkum Historického

sÛ a stonkÛ rostlin z polí a luk v okolí osady. Organic-

ústavu Loty‰ské akademie vûd pod vedením Jánise

k˘ materiál tvofiil dokonce kolem 40 % v‰ech nálezÛ.

Dûjiny v˘zkumu Jezerní osady jsou specifickou kategorií archeologic-

Apalse. Bylo probádáno 2500 m2, coÏ pfiedstavuje tfii

k˘ch památek v Loty‰sku, li‰ící se od ostatních svou

ãtvr tiny plochy jezerní osady. Samotnému v˘zkumu

polohou, dobr˘m stupnûm zachování a nakonec i pro-

pfiedcházelo umûlé sníÏení hladiny jezera o 1 m a vy-

Podle radiokarbonového datování vznikly první ob-

pojením s folklorem. Jedna z povûstí vztahujících se

budování hrází kolem dotãené oblasti. Tyto hráze byly

jekty kolem roku 830 po Kr., coÏ je ve shodû s typolo-

k jezeru Arai‰i vypráví o tom, jak jezero kdysi zaplavilo

dále navr‰ovány zeminou z v˘zkumu. Archeologické

gick˘m datováním nálezÛ. Jezerní osada byla osídlena


Konstrukce a vzhled osady

417

kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 418

5

6

Obr. 5. Arai‰i (Loty‰sko), kopie pravûkého ãlunu v prostfiedí skanzenu. (Foto P. Sokol) Obr. 6. Arai‰i (Loty‰sko), vstupní ãást domu a zadrnování stfiechy. (Foto P. Sokol) Obr. 7. Arai‰i (Loty‰sko), dÛm z doby bronzové v dal‰í ãásti skanzenu. (Foto P. Sokol)

7

v‰ak její struktura promûnila v kruhovou s voln˘m

pobfieÏí, i kdyÏ nûkteré z pfiístavkÛ domÛ mûly charak-

centrálním prostorem. Opevnûní bylo zvût‰eno o pfii-

ter chlívkÛ pro kozy a ovce. Pfiímo v osadû Ïili psi

bliÏnû 1–1,5 m ‰irokou hradbu z kulatiny.

a koãky.

Vzhled domÛ

Ïe‰iny, med a vãelí vosk, dÛleÏitou ãást zboÏí pfiedsta-

Obchodním artiklem obyvatel byly bobfií ãi kuní koâelní strany pravoúhl˘ch domÛ mûly kr yté terasy,

vovaly také bronzové ãi barevné sklenûné korálky z V˘-

v jejichÏ levé polovinû byl umístûn vchod a na pravé

chodu a drahé zbranû, napfiíklad dvouseãné (takzvané

pak mal˘ pfiístfie‰ek. V pozdûj‰ích fázích se jednopro-

francké) meãe vykládané stfiíbrem ãi mûdí se zdoben˘-

v 9.–10. století, tedy v dobû VikingÛ (v 8.–9. století

storové domy zmûnily ve dvou- a tfiíprostorové, tvofiené

mi nákonãími pochev. Jejich v˘roba je doloÏena v jiÏním

vedla z oblasti budoucí Rigy jihov˘chodním smûrem

uzavfienou síní, hlavní obytnou místností a pfiístavkem

·védsku a na území Nûmecka. Ostatní zbranû byly

blízk˘m údolím fieky Daugavy vikinská obchodní cesta

u zadní ãásti boãní stûny. V poslední, páté fázi dosa-

místní v˘roby – luky se ‰ípy se Ïelezn˘mi hroty, o‰tûpy,

na Rus a Ukrajinu). V té dobû byla hladina jezera asi

hovaly takto ãlenûné domy rozmûrÛ 4,4 x 9,5 m.

d˘ky, jednoseãné meãe (scramasaxy) dosahující délky

o 1,5 m níÏe neÏ v souãasnosti. Nad hladinu tak vy-

Domy byly bez komínÛ, kryly je mírnû sklonûné sed-

kolem 50 cm a sekery s úzk˘m ostfiím. Zvlá‰tní zbraní

ãníval zhruba 0,5 m vysok˘ ostrov, vzdálen˘ od bfiehu

lové stfiechy z kulatiny a bfiezové ãi smrkové kÛry nebo

byly dfievûné palice, dochované v délkách 0,8–1 m,

50 m a spojen˘ s ním kamennou hrází. Díky v˘borné-

drnÛ. Stûny byly roubené, nûkdy v rozích spojované

které mûly ‰tíhlé, mírnû prohnuté tûlo a zesílenou hla-

mu stavu dochování dfievûn˘ch konstrukcí bylo moÏ-

vertikálními kÛly.

vici o velikosti 10 x 15 cm. Tyto kyje se podobají pali-

né poznat strukturu a zpÛsob stavby nejen jednotli-

Interiér byl vytápûn centrálnû situovanou jílovou pe-

cím vyobrazen˘m v 11. století na tapiserii z Bayeux

cí. Podél stûn byly lavice a místa pro spaní. Také zde

a popsan˘m v kronice Jindfiicha Livornského jako vrha-

Jako první byla na ostrovû vybudována plo‰ina s mfií-

byly jednoduché police na uloÏení vût‰ích nástrojÛ

cí zbranû. K obranû osady slouÏily zfiejmû i kameny slo-

Ïovou konstrukcí z klád o celkov˘ch rozmûrech pfiibliÏnû

a potfieb pro domácnost, dfievûné háky a vû‰áky na

Ïené pfii obvodu plo‰iny. Kromû zbraní byly cenn˘mi

28 x 35 m ve tvaru mírnû nepravidelného ãtyfiúhelníku.

men‰í pfiedmûty a odûvy.

pfiedmûty i nûkteré ‰perky, napfiíklad bronzové ãelen-

v˘ch staveb, ale i osady jako celku.

V˘‰ka této konstrukce se pohybovala mezi 0,5–1,5 m,

Podlahy byly jílové ãi hlinûné. PoblíÏ pece stály pfie-

v závislosti na reliéfu terénu. Kraje plo‰iny byly obsypá-

místitelné dfievûné sedaãky. Na vrcholku pece bylo oh-

ny zeminou tak, Ïe vznikla terasa ‰iroká kolem 3 m.

ni‰tû, pouÏívané pfiedev‰ím k osvûtlení místnosti.

ky, nákrãníky, nápaÏníky a prsteny. Stolní zboÏí obsahovalo keramické i dfievûné nádoby, nûkteré potraviny byly konzumovány z nádobek

MfiíÏ i terasy byly hustû pfiekryty men‰ími kládami. Celá

KaÏdá ze stavebních fází zahrnovala ‰estnáct pfií-

z bfiezové kÛr y. Byly uÏívány také noÏe a lÏíce. K pití

konstrukce slouÏila k zvednutí terénu do úrovnû 1 m nad

bytkÛ s obytnou plochou 10–30 m2. V takovéto osadû

slouÏily vyfiezávané dfievûné poháry rÛzn˘ch velikostí.

hladinu jezera, aby její kolísání neohroÏovalo stavby,

Ïilo 70–90 obyvatel. Rozdíly v jednotliv˘ch ãástech

Kromû pûstovaného obilí byly dÛleÏitou sloÏkou potravy

a byla zároveÀ i drenáÏním systémem.

prostoru za domy na okraji plo‰iny dokládají, Ïe si je

i lískové ofiechy, Ïaludy, houby a lesní ovoce, rovnûÏ v˘-

Domy byly budovány ve dvojicích podél okraje plo‰i-

obyvatelé jednotliv˘ch domÛ stavûli a upravovali sami.

honky a listy rÛzn˘ch rostlin (pfiesliãka, kopfiiva, ‰Èovík,

ny, se vstupy smûrem k centru osady. Dodateãná fiada

Na stavbu plo‰iny i domÛ bylo pouÏíváno smrkové, bo-

ptaãinec, merlík). Sladidlem byl pouze med, pouÏívan˘

domÛ byla postavena uprostfied plochy. Za vnûj‰ími

rové, bfiezové a dubové dfievo (domy byly stavûny pfie-

i k v˘robû medoviny. Pfii sbírání medu se pouÏívalo zafií-

stûnami domÛ zÛstala podél okraje plo‰iny 1 m ‰iroká

dev‰ím ze smrkov˘ch klád dlouh˘ch 4–6 m). Základy

zení usnadÀující lezení po stromech, jehoÏ jednotlivé

komunikace. Na obvodové terase byl zbudován pás

osady byly pfieváÏnû z bfiezov˘ch ãi smrkov˘ch kmenÛ

ãásti nalezené v domech ukazují na místní v˘robu.

opevnûní tvofien˘ hradbou z horizontálnû uloÏen˘ch

siln˘ch 30–40 cm.

klád zpevnûn˘ch svisl˘mi kÛly. V osadû vznikly dva komunikaãní okruhy – vnitfiní a vnûj‰í – vzájemnû spoje-

K hygienick˘m úãelÛm slouÏila obyvatelÛm osady lázeÀ umístûná na okraji plo‰iny, z níÏ zÛstala zacho-

Îivot v osadû

vána spodní ãást malého prostoru (2,3 x 3 m) nedale-

né úzk˘mi uliãkami mezi dvojicemi domÛ. Z obou

V˘zkum poskytl fiadu dokladÛ vztahujících se ke zpÛ-

ko od vstupu na plo‰inu. Na rozdíl od hlinûn˘ch pod-

stran chránûn˘ vstup na plo‰inu se nacházel v jejím ji-

sobu Ïivota obyvatel neobvyklé osady a k jejich hmot-

lah pfiíbytkÛ mûla lázeÀ dvû úrovnû podlah dfievûn˘ch.

hozápadním rohu, nejbliÏ‰ím k pobfieÏí, a vedla k nû-

né kultufie. Hlavními ãinnostmi byly zemûdûlství, fie-

V pfiední ãásti místnosti se nacházela dfievûná podla-

mu cesta z pfiíãnû loÏen˘ch klád, v nûkter˘ch místech

mesla a obchod, ale i lov, rybolov a lesní vãelafiství.

ha s kamennou pecí, zatímco v zadní, sníÏené ãásti

nahrazen˘ch kamennou dlaÏbou. V prÛbûhu dal‰ích

Pole a zahrady, situované u osady na poloostrovû

byla podlaha z kulatiny s voln˘m prostorem pod ní,

stavebních fází (následovaly v intervalech 15–17 let)

o rozsahu 9 ha, byly jezerem a baÏinat˘mi plochami

kter˘ slouÏil k odtoku vody po mytí. Záchod byl situo-

se osídlení roz‰ifiovalo na vnûj‰ím obvodu na novû na-

chránûny pfied zvûfií. K zápfiahu pfii obdûlávání polí

ván na okraji plo‰iny smûrem do jezera.

sypávané zeminû. Bûhem druhé a tfietí fáze se je‰tû

slouÏili konû a voli. Kromû tûchto zvífiat chovali osadní-

K osadû patfiilo pohfiebi‰tû umístûné na návr‰í na

vzhled osady pfiíli‰ nezmûnil, ve ãtvrté a páté fázi se

ci skot, ovce, kozy a prasata. Stodoly a chlévy stály na

severov˘chodním bfiehu jezera. Pfii v˘zkumu, kter˘ se

418


kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 419

v letech 1971–1973 zamûfiil i na tuto souãást osídle-

menné a pozdûji i z doby bronzové, které sice nejsou

Kresby Jana Prouska

ní jezera, bylo nalezeno sto ‰edesát osm muÏsk˘ch,

pro toto místo doloÏeny, ale byly zhotoveny na základû

(Muzeum âeského ráje Turnov)

Ïensk˘ch i dûtsk˘ch hrobÛ. Tento pfiedkfiesÈansk˘ hfibi-

jin˘ch v˘zkumÛ v Loty‰sku. Souãástí arai‰ského mu-

tov byl vyuÏíván od 9. do pozdního 12. století, tedy

zea v pfiírodû jsou i ruiny hradu na poloostrovû, ãás-

Akademick˘ malífi Jan Prousek (1857–1914), jehoÏ

i po zániku jezerní osady. Orientace muÏsk˘ch a Ïen-

teãnû odkryté pfii archeologickém v˘zkumu. Hrad byl

v˘znamné 150. v˘roãí narození si v roce 2007 pfiipomí-

sk˘ch hrobÛ byla opaãná, muÏi byli ukládáni hlavou

postaven livonsk˘m fiádem ve 14. století a poniãen

náme, patfií mezi zakladatelské osobnosti národopisné

k v˘chodu, Ïeny hlavou k západu. Tyto pohfiební zvyk-

vojskem Ivana IV. v roce 1577. Ob˘ván pfiestal b˘t

dokumentární kresby. Jeho dílo je obecnû spjaté zejmé-

losti mimo jiné dokládají, Ïe zdej‰í obyvatelé náleÏeli

v následujícím století. Samotn˘ hrad ãtyfiúhelníkového

na s regionem Turnovska a horního Pojizefií (obce okre-

k nejvût‰ímu loty‰skému kmenu, LatgalÛm.

pÛdorysu stál na v˘chodní ãásti poloostrova (nejblíÏe

sÛ Semily, Liberec, Mladá Boleslav), a to pfiedev‰ím je-

k jezeru), zatímco na západní ãásti, oddûlené od hra-

ho ãást, která vznikla pfii pfiípravû projektu âeské

du hradbou a pfiíkopem, se rozkládalo rozsáhlé pfied-

chalupy na Zemskou jubilejní v˘stavu roku 1891

Jezerní osada byla ob˘vána sociálnû diferencova-

hradí. Do roku 1561 byl hrad centrem oblasti a tvofiil

a pfied Národopisnou v˘stavou ãeskoslovanskou v ro-

nou spoleãností. Bûhem druhé a tfietí stavební fáze

podpÛrné hospodáfiské zázemí hlavního sídla livon-

ce 1895 v Praze (obou akcí se J. Prousek zúãastnil mi-

stála uprostfied centrální plochy budova s mal˘m otev-

ského fiádu, hradu v Césis. V letech 1561–1629 byl

mo jiné i obrazem Z ãeské vesnice v Pojizefií). V˘znam

fien˘m prostranstvím pfied ãelní stranou a oddûlen˘m

pak hrad centrem pozemkÛ patfiících polskému králi.

jeho dokumentace pfii studiu lidového stavitelství a li-

Obyvatelé osady a její zánik

vstupním prostorem. Tato budova je interpretována ja-

V letech 1972–1974 a 1981–1992 probûhl arche-

dového malovaného nábytku v poslední ãtvr tinû

ko obydlí stafie‰iny obce. Jako sociálnû urãující zboÏí

ologick˘ v˘zkum hradu. Pfii západní hradbû byly odkry-

19. století je zcela nezastupiteln˘. Znaãná ãást Prous-

slouÏily drahé, dováÏené dvouseãné meãe, pásy

ty relikty obytn˘ch a hospodáfisk˘ch budov, horko-

kovy dokumentární kresby (zvlá‰tû tuÏkové) je uloÏena

s bronzem zdoben˘mi závûsky ãi masivní váleãnické

vzdu‰né topení, místo brány a padacího mostu a ãást

v Muzeu âeského ráje v Turnovû, které spoluzakládal

náramky. Osada je pokládána za sídlo latgalského ‰lech-

nádvofií dláÏdûného men‰ími kameny. Struktura zá-

a jehoÏ sbûrnou oblast dokumentoval jiÏ v 80. letech

tice s jeho domácností, skládající se z nûkolika rodin,

stavby nesla znaky nûmeck˘ch hradÛ, zatímco movité

19. století. J. Prousek se rovnûÏ stal autorem pr vní

svobodn˘ch lidí a men‰ího poãtu nesvobodn˘ch. Je

nálezy naznaãují, Ïe v˘znamnou ãást obyvatel hradu

monografie o v˘voji lidov˘ch staveb a lidového malova-

moÏné, Ïe lokalita Arai‰i byla zpr vu centrem malého

tvofiilo domácí obyvatelstvo.

ného nábytku v daném regionu – publikace Dfievûné

území (v pr vní polovinû pozdní doby Ïelezné,

Skanzen tak v jakémsi chronologickém pfiehledu

800–1000 po Kr.), které zaniklo v souvislosti se vzni-

umoÏÀuje seznámit se na nevelké plo‰e a v pfiiroze-

kem jiné správní a politické struktury. PoÏárová vrstva

ném prostfiedí nejen se vzhledem a zpÛsobem kon-

K Prouskov˘m dokumentárnû nejcennûj‰ím kresbám

ve vrchní ãásti archeologick˘ch uloÏenin a nálezy zbraní

strukce ranû stfiedovûké osady, ale i se stavební tech-

patfií roubená chalupa v Benátkách u Turnova, kterou

(hroty ‰ípÛ a o‰tûpÛ) ukazují na to, Ïe jezerní pevnost

nologií star‰ích, pravûk˘ch období vãetnû Ïivotních

autor vytvofiil v roce 1881 pro ãasopis Svûtozor, dále

byla kompletnû zniãena v prÛbûhu vût‰ího konfliktu.

podmínek v dan˘ch dobách a nakonec i s autentick˘-

b˘valá roubená kovárna v Pfií‰ovicích u Turnova nebo

Po zániku osídlení se osada ãasem ocitla pod hla-

mi pozÛstatky vrcholnû stfiedovûkého hradu. Práce na

roubené podsíÀové domy v Semilech a Sobotce. K vel-

dinou jezera. Pfiíãiny zatopení byly v zásadû dvû. Na

v˘stavbû skanzenu stále pokraãují a místo je kromû

mi znám˘m a cenn˘m dílÛm patfií rovnûÏ kresba dvojích

jedné stranû to byly deformace dfievûné konstrukce,

vûdeck˘ch úãelÛ vyuÏíváno i k v˘ukov˘m akcím.

vrat Dlaskova statku v Dolánkách u Turnova z roku

stavby starobyle roubené a lidov˘ nábytek v severov˘chodních âechách byla vydána v Praze roku 1895.

na kterou pfii absenci údrÏby destruktivnû pÛsobila

Dne 30. ãervna 2005 se v Arai‰i uskuteãnila ãást

1890, soubor kreseb z Jizersk˘ch hor, z nichÏ zaujme

vlhkost i vlastní hmotnost. (Po‰kozování spodních

evropského projektu Delphi – house of questions, kte-

napfiíklad vyobrazení skláfiské osady Kristiánov z roku

ãástí konstrukcí bylo jiÏ dfiíve dÛvodem ãastého obno-

r˘ probíhá v evropsk˘ch archeologick˘ch centrech pod

1899, dále objekty skláfisk˘ch hutí v Harachovû-Novém

vování zástavby – pût fází v prÛbûhu pfiibliÏnû jednoho

‰ir ˘m nebem a podílí se na nûm kromû loty‰ského

Svûtû a na Malé Jizerské louce. Z dal‰ích objektÛ tvofií-

sta let.) Druhou pfiíãinou „potopení“ osady byl vzestup

Arai‰i i nizozemsk˘ archeopark Archeon v Alphenu

cích vesnickou zástavbu je tfieba upozornit na star˘ ka-

úrovnû hladiny jezera v dÛsledku zmûny klimatu. Roã-

a nûmeck˘ Unteruhlingen u Bodamského jezera.

menn˘ most pod Navarovem, dfievûné zvonice v Ro-

ní teploty se pohybovaly o 1–2 °C nad dne‰ním prÛ-

Smyslem projektu je vyhledávat nejãastûji pokládané

vensku pod Troskami a Oseku u Sobotky ãi na celkov˘

mûrem, charakteristické byly ãasté a silné de‰tû. Vze-

otázky k minulosti Evropy a profesionálnû je zodpoví-

pohled na mûsteãko LibuÀ z roku 1896 a na ãást zá-

stup hladiny jezera znemoÏnil dal‰í Ïivot na plo‰inû

dat v prostfiedí archeoparkÛ ãi skanzenÛ, dále utfiídit

stavby Ktové pod Troskami z roku 1886.

a voda zbytky zniãené osady zakonzervovala. Povûdo-

problémy jednotliv˘ch skanzenÛ a spoleãnû je pfievést

Z technick˘ch staveb zaslouÏí pozornost rouben˘

mí o existenci zatopeného sídla pfietrvávalo následnû

na evropskou platformu tak, aby pfiístup k historick˘m

patrov˘ ml˘n Îampach u Ktové pod Troskami ãi ml˘ni-

jen v povûstech.

problémÛm i náv‰tûvy samotn˘ch skanzenÛ byly snaz-

ce Votrubcova ml˘na v Turnovû na kresbû z roku

‰í a samozfiejmûj‰í. Smyslem akce, jíÏ se kromû ná-

1883. Z hospodáfisk˘ch staveb zemûdûlsk˘ch used-

v‰tûvníkÛ z fiad ‰iroké vefiejnosti zúãastnili i vûdci a po-

lostí je tfieba pfiipomenout napfiíklad roubené patrové

Materiál získan˘ v˘zkumem poskytl vcelku komplet-

litici, bylo zdÛraznûní vztahÛ baltsk˘ch zemí s oblastmi

s˘pky (‰p˘chary) kryté slámou v Petra‰ovicích a Bílé.

ní pfiedstavu o latgalské materiální kultufie bûhem vi-

na jih a západ od nich, tedy v rámci Evropy. To, Ïe kul-

V˘vojovû zajímavá roubená obytná stavení zdokumen-

kinské periody a ãásteãnû i o kultufie duchovní. JiÏ

turní transfer probíhal v obou smûrech, bylo dokládáno

toval J. Prousek v Pfiepefiích u Turnova (v roce 1887),

v prÛbûhu v˘zkumu se zrodila idea rekonstrukce osady

na pfiíkladech rozvoje zemûdûlství a zpracování kovÛ

ve Vinci u Mladé Boleslavi (na kresbû z roku 1886)

jako archeologického muzea ve volné pfiírodû. K této

i na obchodu s jantarem. V souvislosti s uveden˘m

a rovnûÏ v Bfieznû u Mladé Boleslavi.

rekonstrukci byla vybrána první stavební fáze, z 9. sto-

projektem jsou poznatky v Arai‰i prezentovány ve ãty-

Jan Prousek patfiil od vzniku národopisné kresebné

letí, neboÈ byla nejlépe dochována. Osada a její jednot-

fiech jazycích: v loty‰tinû, nûmãinû, holand‰tinû (tedy

dokumentace lidového stavitelství k jejím ãeln˘m

livé budovy byly obnoveny v pÛvodních místech a roz-

v jazycích zemí úãastnících se projektu) a v angliãtinû.

pfiedstavitelÛm. JestliÏe v roce 1984 pfiipomnûlo Mu-

Skanzen

zeum âeského ráje v Turnovû v˘stavou Jan Prousek,

mûrech. Pfii pracích byly pouÏívány dobové nástroje. Spodní ãásti budov byly zhotoveny jako kopie odkr y-

Literatura:

obrazy – kresby 70. v˘roãí jeho úmrtí, je jistû vhodné

t˘ch originálÛ, horní ãásti pak na základû fragmentÛ

APALS, J., APALA, Z.: Arai‰i in ancient time, Riga 2005.

alespoÀ letm˘m pfiehledem díla uloÏeného v turnov-

nalezen˘ch pfii v˘zkumu a etnografick˘ch analogií.

www.exarc.net/eu_projects/delphi/index.html

ském muzeu pfiipomenout zejména odborné vefiejnos-

Skanzen ov‰em netvofií jen rekonstrukce jezerní osady. Na poloostrovû, kde mûli kdysi jezerní obyvatelé svá pole, byly nejdfiíve zbudovány domy z doby ka-


ti zab˘vající se národopisnou dokumentací lidového stavitelství kulaté jubilem Prouskova narození. Lubomír PROCHÁZKA

419

kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 420

1

Obr. 1. Jan Prousek, kovárna v Pfií‰ovicích (okres Liberec), kresebná studie ãástí objektu. (Muzeum âeského ráje Turnov) Obr. 2. Jan Prousek, DlaskÛv statek v Dolánkách (okres Semily), kresba 1883. (Muzeum âeského ráje Turnov)

SEMINÁ¤E KONFERENCE AKCE

European Heritage Heads 1 Forum – Praha 2007

2

Hostitelskou zemi pfiedstavil generální fieditel Národní-

oblasti vázané na evropské stipendijní systémy Eras-

ho památkového ústavu Pavel Jerie, jenÏ struãnû uvedl

mus a Tempus. Díky nim vyrÛstá celá nová generace

základní pfiehled v˘voje oboru v na‰ich zemích a dále

EvropanÛ, ktefií studují, Ïijí a pracují jinde, neÏ se na-

hovofiil o struktufie památkového fondu i o Národním

rodili, a musejí nalézat vztah k novému prostfiedí –

památkovém ústavu a jím spravovan˘ch objektech.

vãetnû jeho kulturního dûdictví. ZdÛrazÀování národ-

Pan Georges S. Zouain z agentur y GAIA Heritage

ních kofienÛ a identit v tûchto pfiípadech není tak efek-

pfiednesl pfiíspûvek s názvem Cultural Heritage in the

tivní, Rada proto hledá i nové formy prezentace hod-

Light of Economic Analysis (Kulturní dûdictví ve svûtle

not

ekonomické anal˘zy). Po struãné genezi pojetí ochra-

spoleãnosti.

památkového

dûdictví

pro

tyto

skupiny

ny památek ve Francii se vûnoval kulturnímu dûdictví

Jednou z nejmlad‰ích aktivit Rady Evropy bylo zalo-

ve vztahu k obecné ekonomické terminologii. Památky

Ïení informaãního systému HEREIN, jehoÏ naplÀování

jsou stále více vnímány jako ekonomick˘ statek, jehoÏ

v‰ak zatím neprobíhá pfiíli‰ aktivnû.

3

ochrana a péãe pak pfiedstavují „budoucí ekonomick˘

Informaãnû velmi hodnotn˘ byl referát pana Terje

zisk“. Zaznûla zajímavá my‰lenka, Ïe v˘znam kulturní-

Nypana z Norska, nazvan˘ The Inadvertent Impact of

ho dûdictví velmi úspû‰nû zvy‰ují kvalitní informace

EU Directives on Cultural Heritage (Bezdûãn˘ dopad

o jeho hodnotách, jeho poznání a cílená interpretace

smûrnic Evropské unie na kulturní dûdictví). Pan Ny-

4

pro nej‰ir‰í cílové skupiny (kvalitní „marketing“), tedy ãinnosti, které i pfii malém vkladu generují pomûrnû dobré v˘nosy.

■ Poznámky

Ve dnech 9.–11. 5. 2007 se v Praze konalo setkání

Referát pana Daniela Theronda, námûstka fieditele

1 Tento ãlánek je roz‰ífienou verzí pfiíspûvku publikované-

vedoucích pfiedstavitelÛ památkov˘ch institucí Evropy

kulturního odboru Rady Evropy (dále CoE – Council of

ho bezprostfiednû po zasedání na webu Národního pa-

– European Heritage Heads Forum. Tradice setkávání

Europe), byl zamûfien na ãinnost rady v oblasti kultur-

mátkového ústavu v kvûtnu 2007.

byla zaloÏena teprve v roce 2006, kdy fieditelé poprvé

ního dûdictví. Pfiedná‰ející pfiipomnûl, Ïe CoE zahájila

2 Text pfiíspûvku je publikován na stránce http://www.eng-

takto jednali v Lond˘nû.

aktivní podporu kulturního dûdictví jiÏ v 70. letech

lish-heritage.org.uk/ehhf/upload/pdf/THEROND_Dis-

Slavnostní zahájení praÏské akce se uskuteãnilo

20. století, a zatímco napfiíklad UNESCO soustfiedí

cours_Prague_anglais.pdf.

v odpoledních hodinách v sálech piana nobile Nostic-

svou pozornost na ochranu hlavních hodnotn˘ch kul-

3 Základní fakta o projektu HEREIN obsahovala prezenta-

kého paláce, sídla Ministerstva kultury âR. V zastou-

turních a pfiírodních lokalit, CoE si klade za cíl zdÛraz-

ce zvefiejnûná na stránce http://www.english-heritage.

pení ministra hosty 9. kvûtna uvítal pr vní námûstek

Àovat kulturní dûdictví jako Ïivotní prostfiedí obãanÛ,

org.uk/ehhf/upload/pdf/4_Therond_presentation_DT_Pra-

Ing. Jaromír Talífi. Odborn˘ program byl naplánován na

prostfiedek spoleãensk˘ch vazeb a (zejména v posled-

gue.pdf.

10. a 11. 5. 2007. Zá‰titu nad akcí pfievzal pfiedseda

ní dobû) faktor soudrÏnosti v procesu budování evrop-

4 Informaãnû bohatá prezentace s konkrétními pfiíklady je

Senátu Pfiemysl Sobotka, kter˘ také v Rytífiském sále

ského obãanství. Pan Therond také upozornil na dÛ-

k dispozici na stránce http://www.english-heritage.org.uk-

Vald‰tejnského paláce zahájil pr vní blok pfiedná‰ek.

sledky globalizace a migrace vãetnû její specifické

/ehhf/upload/pdf/5_Nypan_EHHF_prague_May07.pdf.

420

2

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / INFORMACE | SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 421

pan podrobnû komentoval vybrané pfiíklady, kdy evropské smûrnice vzniklé ve zcela odli‰n˘ch sektorech (zejména zdravotnictví, stavební v˘roba) zakazují napfiíklad pouÏívání nûkter ˘ch chemick˘ch prostfiedkÛ s obsahem toxick˘ch látek. Zakazování aplikace takov˘ch prostfiedkÛ velmi komplikuje péãi o kulturní dûdictví a je v rozporu napfiíklad s Konvencí o ochranû architektonického dûdictví (1985) ãi Char tou z Burra o principech péãe o dfievûné stavby (ICOMOS 1999). Byla zkoumána i ekonomická a energetická potfiebnost v˘mûny star˘ch oken za nové prvky, pfiiãemÏ energetická nároãnost v˘roby nov˘ch neopodstatÀuje hromadnou likvidaci historick˘ch v˘plní, k níÏ mnohde dochází.

1

Je to pfiitom zbyteãné, neboÈ sama Dohoda o Evropské unii obsahuje nástroje, na jejichÏ základû lze takov˘m pro hodnoty kulturního dûdictví negativním pfiedpisÛm ãelit. Sektor kulturního dûdictví v‰ak neb˘-

Obr. 1–2. Praha 1, Nostick˘ palác, prÛbûh jednání fieditelÛ evropsk˘ch památkov˘ch institucí. (Foto J. Slavíãek, 2007)

vá v náleÏit˘ch lhÛtách bûhem tvorby evropsk˘ch pfied-

laãní schopností, pomûrnû malé okenní otvory stejnû

pisÛ o v˘voji a implementaci právních aktÛ informován.

jako energetickou v˘hodnost zástavby v souvisl˘ch fia-

Proto kompetentní subjekty odpovûdné za péãi o kul-

dách, pro mlad‰í vrstvu obytné zástavby v Británii zce-

turní dûdictví objevují tyto negativní dopady pfiíli‰

la typické (terraced housing), rozumnou svûtlou v˘‰ky

pozdû a pak b˘vá velmi problematické dodateãnû vy-

prostor zaji‰Èující pfiirozenou ventilaci a dostatek vzdu-

ní dûdictví. Jedná se o paralelu ke známému systému

jednávat a prosazovat v˘jimky. Takov˘m situacím by by-

chu a v neposlední fiadû i trvanlivost a opravitelnost

EIA (Environmental Impact Assessment – hodnocení

lo potfiebné pfiedejít zaji‰tûním takzvaného „pr vního

konstrukcí a pr vkÛ v tradiãních budovách. Obecnû

dopadÛ na Ïivotní prostfiedí).

pozorovatele“, jenÏ by operativnû informoval dal‰í rele-

platn˘m argumentem je také pfiipomenutí hodnoty

Památkov˘ ústav Dánska vyuÏil zmûn v systému

vantní instituce a osoby, které mohou do legislativního

pouÏitého stavebního materiálu v kontrastu s pfiípad-

státní správy k informaãní kampani zamûfiené na zv˘-

procesu vãas vstoupit. Diskuse k této pfiedná‰ce vyús-

nou demolicí, likvidací suti, náklady na v˘robu nového

‰ení povûdomí o kompetenãních zmûnách a zároveÀ

tila v závazek pfiítomn˘ch projednat co nejdfiíve mecha-

materiálu a jeho pouÏití v nové stavbû. V závûru stra-

byla provedena zajímavá anal˘za pfiístupu dánské ve-

nismus spoleãného financování trvalého monitoringu

tegie se proto dÛraznû upozorÀuje, Ïe obecné vládní

fiejnosti – u obãanÛ i právnick˘ch osob – ke kulturnímu

vznikajících pfiedpisÛ Evropské unie.

politiky zamûfiené na úspory energie nemohou ohro-

dûdictví. Bylo zajímavé, Ïe i firmy pokládají památky

Odpoledne prvního dne bylo vûnováno ãinnosti ve

Ïovat hodnoty historického Ïivotního prostfiedí, ale na-

za faktor dobrého podnikatelského prostfiedí (83 %)

dvou pracovních skupinách, které projednávaly moÏné

opak musí obsahovat tyto ‰ir‰í úvahy a hledat fie‰ení

a spolu s 92 % obãanÛ si myslí, Ïe kulturní dûdictví vy-

dopady klimatick˘ch zmûn a tlakÛ r ychlého rozvoje

pfiijatelná i z hlediska kulturního dûdictví.

tváfií místní identitu (76 %). V˘zkum potvrdil, Ïe si ve-

Dopoledne druhého jednacího dne fóra byly shrnuty

fiejnost pfieje, aby existovala aktivní strategie zamûfie-

Zástupci English Heritage pfiitom pfiedstavili základní

poznatky v plénu a pfiedstaveny v˘sledné teze obou

ná na kulturní dûdictví, které pak místní samosprávy

my‰lenky jejich strategického a informaãního materiálu

skupin. Byly formulovány jednoduché závûry, na které

mohou zapojovat do sv˘ch politick˘ch aktivit i pláno-

s názvem Climatic Change and the Historic Environ-

by mûla navazovat dal‰í setkání.

vání v oblastech podnikání, turismu a infrastruktury.

i masového turismu na kulturní dûdictví.

ment (Klimatické zmûny a historické Ïivotní prostfiedí).

Poslední blok fóra byl otevfien ‰ir‰í vefiejnosti a obsa-

RovnûÏ holandsk˘ pfiíspûvek pana Keese de Ruitera

V této souvislosti je zajímavá jedna z definic informaã-

hoval sérii pfiedná‰ek informujících o praxi v nûkter˘ch

s názvem The Economics of the Dutch Cultural Land-

ního letáku, kter˘ byl úãastníkÛm rozdán a kde se uvá-

evropsk˘ch zemích. Prezident Zemského památkového

scape (Ekonomika holandské kulturní krajiny) v sobû

dí, Ïe „historické Ïivotní prostfiedí pfiedstavuje doklady

úfiadu v Hesensku (Die Vereinigung der Landesdenk-

spojoval péãi o historické stavební prostfiedí a péãi

interakce ãlovûka s jeho fyzick˘m prostfiedím v minu-

malpfleger in der Bundesrepublik Deutschland und Lan-

o krajinu. Nosn˘m tématem pfiedná‰ky byl názor, Ïe

losti, je neobnoviteln˘m zdrojem a – stejnû jako dal‰í

desamt für Denkmalpflege Hessen) pan Gerd Weiss in-

mnohem draÏ‰í neÏ zaãít s regenerací je nedûlat nic.

hodnotné zdroje v rámci Ïivotního prostfiedí – zasluhu-

formoval o v˘borném hesenském systému GIS.

Byly akcentovány multioborov˘ pohled na historické

je uchování ve prospûch lidstva v budoucnosti“.

Velmi zajímav˘ byl pfiíspûvek fieditele Památkového

dûdictví a nutná spolupráce resor tÛ. Holandsk˘ pa-

English Heritage si programovû klade za úkol zdÛ-

ústavu z Dánska pana Steena Hvasse, nazvan˘ Cultu-

mátkov˘ ústav klade dÛraz také na zapojení místní po-

razÀovat tuto charakteristiku historického dûdictví

ral Heritage – a Valuable Resource (Kulturní dûdictví –

litické reprezentace do otázek spojen˘ch s památko-

a zaji‰Èovat, aby hodnotami ani dal‰ím kapitálem vtû-

hodnotn˘ zdroj). ¤eãník struãnû pfiedstavil reformu ve-

vou péãí a informovanost místních obyvatel.

len˘m do historick˘ch památek nebylo pl˘tváno. Záro-

fiejné správy, která v Dánsku platí od poãátku roku

¤editel polského památkového ústavu dr. Marcin

veÀ se zavazuje aplikovat principy trvale udrÏitelného

2007. V jejím rámci bylo 271 dosavadních správních

Pawlicki podrobnû pfiedstavil organizaãní strukturu

rozvoje do své vlastní ãinnosti. Strategie English Heri-

okrskÛ (místních úfiadÛ) redukováno na 98 a zároveÀ

ústavu, poté co byla památková péãe spojena s ar-

tage proto obsahuje v˘ãet potenciálních pfiím˘ch i ne-

bylo zru‰eno tfiináct krajsk˘ch správ a nahrazeno pûti

cheologick˘m ústavem. Pro na‰e prostfiedí mÛÏe b˘t

pfiím˘ch dÛsledkÛ klimatick˘ch zmûn, které objektivnû

(jejichÏ hlavní funkcí je pfiitom fiízení nemocnic). Z to-

dÛleÏité poznání základního ãlenûní odborn˘ch sekcí

probíhají a které pfiedstavují váÏné hrozby zejména pro

hoto dÛvodu se také zmûnila úloha jednotliv˘ch stup-

pfiímo fiízen˘ch fieditelem. Na úrovni námûstkÛ ústfied-

níÏinné pobfieÏní oblasti Británie. Z této strategie pro

ÀÛ státní správy – centrální vlády, krajÛ a místních úfia-

ního pracovi‰tû jsou nyní sekce ochrany a strategie

nás mohou b˘t cenné argumenty zformulované proti

dÛ. Místní úfiady b˘valy kompetentní pro územní

kulturního dûdictví (vãetnû evidence), sekce archeolo-

zpochybÀování kvality historick˘ch staveb ve vztahu

plánování pouze v rozsahu sídel, nyní jejich úloha za-

gie, sekce vzdûlávání a propagace (vãetnû digitalizace

k energetick˘m úsporám. English Heritage v letáku pfii-

hrnuje i plánování ve volné krajinû. Zásadní zmûnou,

informací), sekce administrativní, sekce finanãní a re-

pomíná základní charakteristiky historick˘ch staveb,

kterou si dánská památková vefiejnost cení, je nezbyt-

gionální pracovi‰tû.

zaloÏené na tradiãní zku‰enosti energeticky málo ná-

nost pro pfií‰tí plánování provádût hodnocení dopadÛ

Zástupce ‰védského Národního památkového ústa-

roãného Ïivotního stylu: kamenné zdi s velkou akumu-

nové v˘stavby a stavebních aktivit na existující kultur-

vu pfiedstavil komplexní zprávu, která byla pro vládu

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE

5

421

kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 422

SÚHRADNICE 07 H ºa d a n i e n o v ˘ c h m o Ï n o s t í komunikácie a partnerstva Spi‰ské muzeum v Levoãi uspofiádalo ve dnech 13.–14. 7. 2007 mezinárodní konferenci zamûfienou na prezentaci hradÛ ve vztahu k jejich památkové ochranû, zpfiístupnûní a marketingu v rámci cestovního ruchu. PofiadatelÛm se podafiilo dosáhnout optimální situace, kdy se pfiednesené referáty, aã nûkteré tematicky blízké, nepfiekr˘valy, ale naopak organicky doplÀovaly, takÏe v celkovém rozsahu obsáhly takfika celé ‰iroké spektrum problematiky, která se této v˘-

2

znamné ãásti kulturního dûdictví dot˘ká. Vlastní blok referátÛ, kter˘ probûhl v budovû historické radnice v Levoãi, uvedli fieditelka Spi‰ského muzpracována v roce 2006 pod názvem Environmental

telnou hodnotou, kterou je tfieba chránit a rozvíjet.

zea v Levoãi dr. Novotná a námûstek generálního fiedi-

Scanning: Towards Future Heritage Management. Ta je

Vût‰ina evropsk˘ch památkov˘ch organizací evidentnû

tele Slovenského národního muzea Mgr. Rezník, ktefií

podkladem pro státní koncepãní materiály, zamûfiuje

vystupuje sebevûdomû jako kvalifikovan˘ a respekto-

také cel˘ prÛbûh moderovali.

se na nové pojetí fiízení zmûn v krajinû a silnû zdÛraz-

van˘ poradce pro místní úfiady a samosprávu, formu-

Úvodem byl prezentován hrad âesk˘ ·ternberk

Àuje aktivní zapojení vefiejnosti vãetnû úlohy památko-

luje strategie, principy a doporuãení. Za klíãov˘ aktu-

(Z. Miková, K. ·mídová). Po struãném historickém pfie-

vého ústavu pfii vysvûtlování smyslu péãe o dûdictví.

ální úkol je ve vût‰inû zemí oznaãována spolupráce

hledu, dovedeném pfies zestátnûní po roce 1948 a ná-

·panûlsko v souãasné dobû podporuje spí‰e tema-

s vefiejností a trvalé vysvûtlování smyslu péãe o kul-

slednou restituci v 90. letech minulého století aÏ do

tické skupiny památek. ¤editel Ústavu kulturního dû-

turní dûdictví – takzvaná cílená komunikace (targeted

souãasnosti, zejména pfiekvapily údaje o náv‰tûvnosti

dictví a krásn˘ch umûní pan Julián Mar tínez García

communication) s rÛzn˘mi skupinami obyvatelstva.

tohoto mimofiádnû hodnotného objektu, která se po-

struãnû charakterizoval hlavní probíhající dotaãní pro-

Tuto prioritu pfiitom zdÛrazÀují i zemû, v nichÏ má ‰iro-

ãtem sto tfiicet sedm tisíc náv‰tûvníkÛ v loÀském roce

gramy: Národní plán pro katedrály, Národní plán indu-

ká publikaãní ãinnost nejrÛznûj‰ího druhu dlouholetou

dostala na hranici kapacitní únosnosti vzhledem k pro-

striálního dûdictví, Národní plán pevnostní architektury

tradici. Pouãená místní samospráva a vefiejnost jsou

vozním a technick˘m moÏnostem, limitovan˘m charak-

(hrady, pevnosti) a Národní plán pro podmofiské kultur-

co nejvíce vtahovány do spolurozhodování o ochranû

terem stavebního organismu hradu.

6

ní dûdictví. Pfiipravuje se program pro kulturní krajinu.

Po tomto pfiehledu by se slu‰elo zvefiejnit závûry fó-

a optimálních postupech vyuÏívání ãi prezentace hodnot, které tvofií souãást identity místa ãi regionu.

Zevrubn˘ referát postihující peripetie osudÛ Spi‰ského hradu se zamûfiením na období od 19. století do

ra. ProtoÏe smyslem setkávání „hlav památkové péãe“

Národní památkov˘ ústav byl povûfien organizací

souãasnosti pfiednesla fieditelka pofiádající organizace.

je postupné vzájemné informování, sladûní pfiístupÛ

setkání a pfiípravou doprovodného programu. Pro akci

Obzvlá‰tû instruktivním zpÛsobem pfiiblíÏila svízeln˘

a vnímání kulturního dûdictví a v budoucnu i smûfiová-

byly zaji‰tûny reprezentativní prostory v nedávno opra-

problém nedávné havárie zdiva románského paláce na

ní k mnohajazyãn˘m v˘kladov˘m materiálÛm, nebyla

vovan˘ch a restaurovan˘ch palácích praÏské Malé

severozápadní stranû, kter˘ sice unikl metodicky dis-

formulována Ïádná deklarace ãi spoleãná tisková

Strany. Peãlivé zaji‰tûní doplÀkov˘ch sluÏeb a v˘borná

kutabilní památkové obnovû v poslední tfietinû 20. sto-

zpráva. Vût‰ina témat bude dále rozvíjena na pfií‰tích

práce tlumoãníkÛ pfiispûly k celkovû profesionálnímu

letí, ale nedoãkal se vãas nezbytného zabezpeãení. Díl-

setkáních a doplnûna o dal‰í. Bylo dohodnuto, Ïe na

prÛbûhu celé akce. Zájem o setkání projevila i hlavní

ãí náznakové obnovy se naproti tomu dostalo hradní

webové stránce fóra budou zvefiejÀovány v‰echny v˘-

média, klíãoví aktéfii byli pozváni do nejsledovanûj‰ích

kapli, která byla zastfie‰ena, opatfiena mobiliáfiem

znamné dokumenty z jednání a relevantní materiály.

vysílacích publicistick˘ch pofiadÛ a âeská televize po-

a znovu vysvûcena. Pfiíspûvek dále mimo jiné pfiinesl

Webová stránka bude roz‰ífiena i o korespondenãní

fiídila informaci i do hlavního zpravodajství.

zajímavé informace o skalním podloÏí hradu s ãetn˘mi

7

Vûra KUâOVÁ

odkazy a vyhrazen˘ pfiístup pro operativní v˘mûnu názorÛ.

podzemními prostor y a pfiiblíÏil nároãnou provozní stránku správy impozantního stavebního komplexu,

Pfií‰tí setkání vedoucích pfiedstavitelÛ památkov˘ch

kter˘ postrádá vlastní zdroj vody (!).

institucí se uskuteãní ve dnech 28.–30. kvûtna 2008

Následoval pfiíspûvek Zásadné a pracovné postupy

v Kodani.

pri konzervácii hradu Lietava (ª. Chobot), v nûmÏ byl pre-

Cel˘ obsah setkání, pfiedná‰ek a diskusí jasnû uka-

zentován dosavadní prÛbûh konzervaãních prací prová-

zuje posun vnímání kulturního dûdictví (zejména ve

dûn˘ch jak svépomocí, tak ãásteãnû dodavatelsky. Hrad

Velké Británii, Dánsku, ·védsku, ·panûlsku) od jed-

■ Poznámky

má v dlouhodobém pronájmu ZdruÏenie na záchranu

notlivé památky nebo ãásti historického sídla k obec-

5 Základní prezentace s uvedením agend jednotliv˘ch sek-

Lietavského hradu, které kooperuje s pfiedními specia-

nûj‰ím celkÛm, jako je „historické prostfiedí“ nebo

cí je na webové stránce http://www.english-heritage.org.

listy. Zodpovûdnému a dûlnému pfiístupu tohoto obãan-

ãastûji „historické Ïivotní prostfiedí“. Péãe o dochova-

uk/ehhf/upload/pdf/Poland_Praga_presentation.pdf.

ského sdruÏení s moravsko-slovenskou ãlenskou zá-

né hodnoty je dÛslednû vãleÀována do strategií trvale

6 Základní teze pfiíspûvku obsahuje prezentace na stránce

kladnou také odpovídají v˘sledky jeho práce, a to jak na

udrÏitelného rozvoje. UdrÏované a vyuÏívané kulturní

http://www.english-heritage.or g.uk/ehhf/upload/

vlastní konzervaci hradní zfiíceniny, tak pfii pfiípravû vydá-

dûdictví je kvalifikováno jako souãást kvality moderní-

pdf/Spanish_European_Heritage.pdf.

ní star‰í, av‰ak pfiedtím nepublikované monografie hra-

ho Ïivota. Rozumné a k dochovan˘m hodnotám citlivé

7 http://www.english-heritage.org.uk/ehhf/.

du z pozÛstalosti D. Menclové a zejména pfiínosné me-

uÏívání existujících staveb, do jejichÏ vzniku byla jiÏ

todické publikace Ochrana zrúcanin v kultúrnej krajine.

v minulosti vloÏena energie (a to jak materiál, tak kre-

Navzdory ponûkud pfiekvapivé fluktuaci sv˘ch ãlenÛ do-

ativní my‰lenky), je v souladu s principy trvale udrÏi-

sahuje sdruÏení vynikajících v˘sledkÛ.

telné spoleãnosti a moderních trendÛ. Nadstavbové

Odli‰nû byl zamûfien pfiíspûvek Zapomenuté a ohro-

kvality historick˘ch památek a krajiny jsou nenahradi-

Ïené památky na Zlínsku (R. Vrla, H. Slu‰tíková). Po

422


kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 423

zasvûceném úvodu, vûnovaném problematice památko-

dor). Vedoucí správ obou objektÛ struãnû zrekapitulo-

dû. Úãastníci se mohli pfiesvûdãit, Ïe i pfies nepfiíli‰

vé péãe o torzální architekturu, pracovníci Krajského

vali dûjiny obou hradÛ a pfiiblíÏili souãasnou problema-

‰etrn˘ zpÛsob provedení statického zabezpeãení reali-

úfiadu Zlínského kraje prezentovali úspû‰né konzervaã-

tiku jejich obnovy a provozu. V pfiípadû Pern‰tejna byl

zovan˘ v minul˘ch desetiletích mnohotvárn˘ stavební or-

ní zásahy na ménû znám˘ch, vût‰inou jen fragmentárnû

opût zdÛraznûn problém kapacitní, v˘stiÏnû definova-

ganismus hradu stále obsahuje velké mnoÏství pozoru-

dochovan˘ch stfiedovûk˘ch fortifikacích, probíhajících

n˘ jako meze „propustnosti“ hradu, kter˘ nedokázalo

hodn˘ch autentick˘ch detailÛ s vysokou vypovídací

v mnoha pfiípadech za dobrovolné pomoci obãansk˘ch

odstranit ani zavedení vût‰ího poãtu prohlídkov˘ch

hodnotou.

sdruÏení. V˘znamnou roli zde zajisté sehrál pfiínos

okruhÛ s diferencovan˘m vstupn˘m. Dlouhodobû ne-

Lze jen doufat, Ïe tento mimofiádn˘ poãin pofiadate-

R. Vrly, kter ˘ na urãit˘ch akcích osobnû participoval.

vhodnû vyuÏívan˘ a zanedban˘ hrad Vevefií, ãásteãnû

lÛ nezÛstane osamocen, ale doãká se podle pfiedse-

K nejpozoruhodnûj‰ím v˘sledkÛm bezesporu náleÏí

postiÏen˘ drasticky proveden˘m statick˘m zabezpeãe-

vzetí organizátorÛ svého pokraãování.

vedle jiÏ známé dlouholeté obnovy hradu Lukova kon-

ním (jako ostatnû fiada jin˘ch objektÛ v nûkdej‰í

zervace pozÛstatkÛ brány a válcové vûÏe hradu Kfiídlo.

âSSR), je v souãasné dobû upravován a pro jeho in-

Referát Hrad Rok‰tejn a problematika jeho památ-

teriéry je hledáno optimální vyuÏití.

kového zabezpeãení (M. Plaãek) pfiiblíÏil stavební v˘voj

Pfiíspûvek Hrad Devín v minulosti a súãasnosti

tohoto moravského hradu, kter˘ byl v minul˘ch deseti-

(K. Harmadyová, D. Divileková) pfiiblíÏil dlouhé dûjiny

letích pfiedmûtem rozsáhlého archeologického v˘zku-

tohoto exponovaného pohraniãního místa nad Duna-

mu. Pfiedná‰ející struãnû shrnul dosavadní v˘sledky

jem, kde star‰í formy osídlení nahradil stfiedovûk˘

dlouhodobé konzervace zfiíceniny, provádûné s velkou

hrad. Autorky s nadhledem konfrontovaly star‰í i ne-

obûtavostí mûstem Br tnice, jeÏ je jejím vlastníkem.

dávné pokusy vyuÏít (ãi spí‰e zneuÏít) toto atraktivní

Rozeklané koruny zdiva dolního paláce byly zaji‰tûny

místo k demonstraãním projevÛm rÛzn˘ch politick˘ch

olovûn˘m plechem, tedy zpÛsobem u nás ne zcela

ambic s problematikou památkové ochrany a provoz-

bûÏn˘m vzhledem k pomûrnû vysoké cenû tohoto ma-

ních potfieb zfiíceniny v romantické poloze.

teriálu, která je v‰ak dostateãnû vyváÏena jeho trvan-

Jifií VARHANÍK

Setkání v zámeck˘ch zahradách

Nad rámec programu byla zafiazena zajímavá prezentace zfiíceniny ménû známého slovenského hradu

livostí. V obsáhlém pfiíspûvku Múzeum ako tvorba (J. Pap-

âabraì (M. MíÀo). Po struãné charakteristice stavební-

co) byla teoreticky pojednána metodologická v˘chodis-

ho v˘voje s dominantní renesanãní fortifikací, díky níÏ

ka pfii správû a prezentaci zpfiístupnûného objektu

hrad dvakrát odolal tureckému obleÏení, autor pfiiblíÏil

z hlediska muzeologického i z hlediska památkové pé-

záchranné práce, provádûné obãansk˘m sdruÏením

ãe na pfiíkladech konkrétního objektu (zámek Bojnice).

Rondel, spojené se zastfie‰ením brány a upozornil na

Referující se ov‰em logicky nemohl vyhnout závûru, Ïe

problémy související se zpfiístupnûním hradu náv‰tûv-

bûÏnému náv‰tûvníkovi jsou vlastní forma správy ob-

níkÛm v dÛsledku jeho obtíÏné dopravní dostupnosti.

jektu a do znaãné míry i charakter a propracovanost expozice víceménû lhostejné. Pfiíspûvek Marketing v ªubovnianskom múzeu (A. ·utorová) se neomezoval pouze na prezentaci hra-

Obr. 1. Zdislavice (okres KromûfiíÏ), Sofiin pavilon v zámecké zahradû. (Foto Lenka Kfiesadlová, 2007)

Pfiedneseny nebyly pfiíspûvky Prezentace lucemburského hradu Vianden (G. Frantzen-Heger) a Medzinárodné dokumenty a ochrana hradn˘ch zrúcanín (N. Láczková), jejichÏ autorky se omluvily.

Ve dnech 18.–20. 6. 2007 byl Národním památkov˘m ústavem, územními odborn˘mi pracovi‰ti v Kro-

du Stará ªubovÀa, ale zahrnoval téÏ nedaleké muze-

Z kontextu referátÛ, jakoÏ i z neformální diskuse vy-

mûfiíÏi a v Brnû uspofiádán odborn˘ semináfi vûnovan˘

um v pfiírodû (skanzen) âerven˘ Klá‰tor. Dûjiny hradu

plynula zejména skuteãnost, Ïe kapacitní zatíÏení zpfií-

tématu Péãe o historické zahrady. Více neÏ padesát

v˘znamn˘m zpÛsobem ovlivnila dlouhotrvající zástava

stupnûn˘ch objektÛ nelze zvy‰ovat pfies urãitou mez, od

úãastníkÛ ze v‰ech koutÛ na‰í republiky i Slovenska

polskému králi, bûhem níÏ bylo vybudováno mohutné

níÏ se náv‰tûvnick˘ provoz stává neúnosn˘m a ve sv˘ch

se sjelo do kromûfiíÏského zámku, aby vyslechlo sérii

opevnûní a byly zde dokonce doãasnû uloÏeny polské

dÛsledcích mÛÏe ohroÏovat památkové hodnoty objektu.

pfiedná‰ek a navázalo nové profesní i osobní kontak-

korunovaãní klenoty. Tyto skuteãnosti reflektuje histo-

Naproti tomu prezentované pfiíklady jasnû prokázaly, Ïe

ty. Setkali se zde jak odborní pracovníci státní památ-

rická expozice doplnûná expozicemi historického ná-

kvalifikovaná obnova objektu ani úspû‰ná prezentace

kové péãe, tak kasteláni, zámeãtí zahradníci, zástupci

bytku, fiemesel a cechÛ z okolí.

není závislá na formû vlastnictví, ale pfiedev‰ím na

mûst i zahradní architekti a vûdeãtí pracovníci. K nos-

V pfiíspûvku Aktivity múzea v KeÏmarku v návaznos-

schopnostech a nasazení konkrétních pracovníkÛ a kon-

n˘m tématÛm semináfie patfiila obnova historick˘ch

ti na rozvoj cestovného ruchu (E. Cintulová) byl pfied-

struktivní spolupráci s pfiíslu‰n˘mi specialisty. Stále v˘-

zahrad, drobná zahradní architektura a souãasné tren-

staven mûstsk˘ hrad, popr vé zpfiístupnûn˘ v rámci

znamnûj‰í místo zaujímají zejména pfii konzervaci hrad-

dy v prezentaci zahrad.

mûstského muzea v meziváleãném období. Po zajíma-

ních zfiícenin obãanská sdruÏení, ov‰em úspû‰nost

První den byl z vût‰í ãásti vûnován Podzámecké za-

vém exkurzu, popisujícím pracovní nároky kladené na

jejich v˘sledkÛ je pfiímo úmûrná mífie disciplinovanosti

hradû v KromûfiíÏi. Zaznûla pfiedná‰ka Historie, sou-

zamûstnance muzea po roce 1948, autorka pfiiblíÏila

tûchto aktivit a dÛslednému respektování odborn˘ch

ãasnost a budoucnost Podzámecké zahrady v Kromû-

charakter prÛvodcovské ãinnosti na hradû a zejména

poznatkÛ, jak ve svém referátu zdÛraznil ª. Chobot. To

fiíÏi (Ing. Jifií Ol‰an, doc. Ing. Pavel ·imek, Ph.D.),

popularizaci hradu pomocí divadelních pfiedstavení.

pochopitelnû klade vysoké nároky i na úroveÀ v˘konu

která pfiedstavila dokument Zadání památkového zá-

památkové péãe ze strany pfiíslu‰n˘ch institucí.

mûru obnovy Podzámecké zahrady v KromûfiíÏi, násle-

Od ostatních se sv˘m zamûfiením odli‰oval instruktivní pfiíspûvek Nové formy marketingu a ich vyuÏitie

Pfiítomní se vesmûs shodli na tom, Ïe je tfieba od-

dovala prohlídka této zahrady a pfiedná‰ka Boj proti

v muzeálnych in‰titúciach (K. Tomãofãík), kter ˘ na

mítnout úãelová tvrzení o údajné potfiebû radikálnû

kÛrovci v Podzámecké zahradû v KromûfiíÏi (Ing. Pavel

konkrétních pfiíkladech názornû demonstroval moÏ-

odli‰ného majetkoprávního uspofiádání této ãásti kul-

Borusík). Navázaly pfiíspûvky o dal‰ích objektech his-

nosti vyuÏití zejména elektronick˘ch médií k co nej‰ir-

turního dûdictví stejnû jako neadekvátní zámûry bezo-

torick˘ch zahrad, jejich prezentaci a údrÏbû: Historie

‰í prezentaci zpfiístupnûn˘ch objektÛ a ‰ífiení informa-

hledné komercionalizace kulturních památek, které

a souãasnost zámeckého parku v Lysé nad Labem

cí o pofiádan˘ch akcích, zdaleka se neomezující pouze

se doposud nepfiestaly vyskytovat.

(Ing. Veronika Pincová), Náv‰tûvnick˘ okruh v zámec-

na obvyklé webové stránky.

Následujícího dne byly pfiedstaveny nûkteré kulturní

ké zahradû v Lysicích (EvÏen Kopeck˘), Zámeck˘ park

Následoval obsáhl˘ referát Státní hrady Pern‰tejn

památky a sbírky, jejichÏ zástupci se zúãastnili konfe-

a Vevefií. Spoleãné otázky a rozdílné odpovûdi dvou

rence, a pfiiblíÏeny náv‰tûvnicky zajímavé aktivity rÛz-

Uskuteãnila se také prezentace firem zab˘vajících

blízk˘ch hradÛ s odli‰n˘mi osudy (Z. J. ·krabal, P. Fe-

n˘ch domácích i zahraniãních souborÛ na Spi‰ském hra-

se prodejem a instalací závlah a dal‰ích potfieb pro


v Rájci nad Svitavou (Jan Dvofiák).

423

kuler_05_07

19.10.2007

8:02

Stránka 424

zahradníky, distribucí speciálních pûstebních substrátÛ a nádob pro mûstskou zeleÀ. Nároãn˘ program zakonãila degustace vín v Arcibiskupsk˘ch sklepích. Následující den byl vûnován exkurzi po v˘znamn˘ch objektech historick˘ch zahrad regionu – v Hole‰ovû, Zdislavicích, Stfiílkách a Buchlovicích. V Hole‰ovû byl úãastníkÛm umoÏnûn vstup do saly terreny a prvního patra zámecké budovy, odkud se nask˘tá jedineãn˘ pohled na kompozici formální ãásti zahrady. Velmi zajímavá byla navazující diskuse s doc. dr. Ing. arch. Otakarem Kuãou, CSc., o pÛvodním projektu obnovy formální 1

zahrady v Hole‰ovû z 50. let 20. století, jehoÏ byl autorem. Následovalo pfiedstavení nového projektu obnovy zahrady a obory. Úãastníci exkurze byli seznámeni nejen s historií objektu, ale také se zásahy jiÏ proveden˘mi v rámci obnovy, pfiedev‰ím v zámecké obofie (baÏantnici). Náv‰tûva zámeckého areálu ve Zdislavicích byla

PraÏsk˘ bod zlomu Ti s k o v á k o n f e re n c e k p l á n o v a n é v˘stavbû v˘‰kov˘ch budov v Hole‰ovicích

pfiíleÏitostí poznat tento bûÏnû nepfiístupn˘ objekt, v˘znamn˘ mimo jiné souborem zahradních staveb z kon-

Dne 23. 8. 2007 uspofiádal Klub Za starou Prahu

ce 19. a první poloviny 20. století. Objekt zámku ne-

tiskovou konferenci, jejímÏ ústfiedním tématem byla

má, bohuÏel, jiÏ nûkolik let vyuÏití a postupnû chátrá,

problematika v souãasnosti velmi naléhavû volající po

stejnû jako stavby v zahradû i zahrada sama.

otevfiené diskusi, a to hole‰ovické mrakodrapy, pláno-

Obr. 1. Zákres plánovan˘ch mrakodrapÛ v Hole‰ovicích, pohled z Petfiína. (Autorem fotografií je Martin Micka, autorem zákresÛ je Richard Biegel.) Obr. 2. Zákres plánovan˘ch mrakodrapÛ v Hole‰ovicích, pohled od Kramáfiovy vily. Obr. 3. Zákres plánovan˘ch mrakodrapÛ v Hole‰ovicích, pohled z Vrtbovské zahrady.

RovnûÏ zahrada ve Stfiílkách není bûÏnû pfiístupná,

vané na místû v roce 2006 zbofiené továrny Tesla ve-

hodnotu, jeÏ je jedním z dÛvodÛ, proã byla Praha v roce

ale na rozdíl od pfiede‰lé je o ni kvalitnû peãováno. Je-

dle LibeÀského mostu. Jedná se o projekt dvou dvaa-

1992 zapsána na prestiÏní Seznam památek svûtové-

jím unikátem je stavba oranÏerie z poãátku 19. století.

ãtyfiicetipatrov˘ch budov, které by v maximální v˘‰ce

ho kulturního dûdictví UNESCO. I díky tomu se stala

Buchlovice byly do programu exkurze zafiazeny jako

(cca 150 m, tedy 42 pater) témûfi dvakrát pfiev˘‰ily

v˘znamn˘m bodem na mapû svûta a mÛÏe se dále

pfiíklad velmi kvalitní péãe o historickou zahradu. Po-

stávající dominanty v dané ãásti Prahy – budovy Kovo

rozvíjet a vzkvétat. KaÏd˘, kdo se tímto mystick˘m

zornost úãastníkÛ upoutala nejen vlastní zámecká za-

a Lighthouse – a jejich stfiechy by dokonce dosahova-

mûstem projde, musí bezpochyby proÏít jeho kouzlo

hrada, ale pfiedev‰ím provoz zámeckého zahradnictví

ly vût‰í nadmofiské v˘‰ky neÏ vûÏe katedrály sv. Víta

a obdivovat jedineãnost dochovaného historického

a zde vystavovaná sbírka fuchsií, která je tradiãnû vel-

na PraÏském hradû. Debaty se zúãastnili doc. Josef

prostfiedí, které je v tomto smûru srovnatelné snad

k˘m lákadlem i pro bûÏné náv‰tûvníky objektu.

·tulc, prezident âeského národního komitétu

jen s ¤ímem ãi Florencií. Praha se za ta léta stala cí-

Tfietí den semináfie byl zahájen blokem pfiedná‰ek

ICOMOS, PhDr. Katefiina Beãková, pfiedsedkynû Klubu

lem mnoha zahraniãních cestovních agentur a turistÛ,

vûnovan˘ch drobné zahradní architektufie. Zaznûly

Za starou Prahu, Mgr. Richard Biegel, jednatel Klubu

ktefií mûstem projdou, kaÏd˘m rokem pfiib˘vá. Díky

pfiíspûvky: Drobná architektura a její vyuÏití v zámec-

Za starou Prahu a zástupci ãesk˘ch médií.

zastoupení na seznamu UNESCO rovnûÏ získala po-

kém parku v Chlumci nad Cidlinou (Ing. Vûra Skálová),

V úvodním slovu PhDr. Beãková zmínila v Juditinû

tenciální v˘znamn˘ zdroj finanãních prostfiedkÛ z ev-

Provoz obnovené oranÏerie v Raduni (Milan Sedláãek),

vûÏi (sídlo Klubu Za starou Prahu) nedávno uskuteãnû-

ropsk˘ch dotací na obnovu kulturních památek. Pfie-

Rekonstrukce barokní oranÏerie ve Schlosshofu

nou prezentaci zámûrÛ developerské spoleãnosti J & T.

dev‰ím v‰ak stále pÛsobí ono nezamûnitelné kouzlo

(Ing. Dagmar Fetterová) ãi Nové Dvory v okrese Kutná

Zastupovali ji Ing. Martin Kode‰ a akad. arch. Vít Más-

pohledÛ z nejrÛznûj‰ích vyhlídkov˘ch míst (Kramáfiova

Hora (dr. Vûra Vávrová). Navázaly pfiedná‰ky na téma

lo, ktefií otevfienû pfiiznali, Ïe je k v˘stavbû mrakodrapÛ

vila, Petfiín, Vrtbovská zahrada – viz obr. 1–3), pro kte-

Obnova historick˘ch zahrad: Projekt obnovy zámecké

nevede Ïádná vidina nezadrÏitelného rozvoje Prahy, po-

ré se sem lidé neustále vracejí a jeÏ by bylo v˘stavbou

zahrady v Buãovicích (Ing. Martin Krãma), Pfiíprava ob-

tfieba realizace kvalitní soudobé architektury ãi hlado-

mrakodrapÛ nenávratnû po‰kozeno.

novy pfiírodnû-krajináfiského parku v Hradci nad Mora-

v˘ trh poÏadující nové obytné prostory, ale ãistû eko-

„Klub Za starou Prahu je v˘raznû znepokojen nejen

vicí (Ing. Radomír Pfiibyl), Obnova Záhrady Kochovho

nomické dÛvody. Bydlení ve v˘‰kov˘ch stavbách je

razancí návrhu, ale i neproblematick˘m pfiijetím, kte-

Sanatória (Ing. Veronika Vágenknechtová, SR).

v souãasnosti velice prestiÏní a lidé za nû budou

rého se mu dostalo. Je pfiitom zjevné, Ïe Praha stojí

Jako byl úvod semináfie vûnován Podzámecké zahra-

ochotni mnoho zaplatit, uvedli oba v˘‰e zmínûní. „Ano.

na zásadní kfiiÏovatce. JestliÏe by se v pfiípadû mrako-

dû, závûr patfiil zahradû Kvûtné. V pfiedná‰ce Historie,

Nic nezastíráme, chceme b˘t nejvy‰‰í. Byty vysoko nad

drapÛ na Pankráci jednalo o naru‰ení panoramatu

souãasnost a budoucnost Kvûtné zahrady v KromûfiíÏi

horizontem jsou nejdraÏ‰í a je po nich poptávka. Jsme

mûsta, pak se v Hole‰ovicích v˘‰kov˘mi stavbami jiÏ

(Ing. Pfiemysl Krejãifiík, Ph.D.) byl pfiedstaven dokument

podnikatelé, obchodníci, na‰ím cílem je vytvofiit nejlep-

rozbíjí mûsto jako takové. Takto vysoké stavby by se

Zadání památkového zámûru obnovy Kvûtné zahrady

‰í zboÏí a co nejlépe je prodat.“ Z toho je zfiejmé, Ïe

staly nov˘mi dominantami celé praÏské kotliny a zmû-

v KromûfiíÏi a projekce Virtuální procházky po Kvûtné

se nejedná o Ïádn˘ v˘znamn˘ pokrok ãi potfiebnou zá-

nily by mûfiítko nejen Hole‰ovic, ale i praÏsk˘ch histo-

zahradû 17. století, kterou v rámci své diplomové prá-

stavbu hodnotnou architekturou, ale vidinu tuãného

rick˘ch ãtvrtí, neboÈ hole‰ovick˘ poloostrov se nachá-

ce vytvofiil Ing. Stanislav ·varc. Následovala její prohlíd-

zisku, a kritika odpÛrcÛ mrakodrapÛ z fiad odborníkÛ

zí pfiesnû uprostfied pomyslného praÏského amfiteátru

ka a odborná diskuse nad projektem Opravn˘ fiez ‰palí-

památkové péãe ani obãansk˘ch sdruÏení na adresu

a obû dne‰ní hole‰ovické dominanty jsou souãástí

rÛ, kter˘ je v zahradû v souãasnosti realizován.

„konzervace“ Prahy zde tudíÏ není na místû.

nejdÛleÏitûj‰ích panoramatick˘ch pohledÛ ze Strahova

1

Semináfi mûl pfiispût k zaloÏení tradice kaÏdoroãních

Na vykreslení celé problematiky v˘‰kové zástavby,

i z Petfiína. Kvalita nebo „modernost“ Ïádné stavby

setkávání v KromûfiíÏi nad problematikou péãe o histo-

o níÏ je vefiejnost vût‰inou jen sporadicky ãi zkreslenû

nespoãívá v její dvojnásobné velikosti vÛãi okolí, ale

rické zahrady. JiÏ dnes je pfiipravována dal‰í konference

informována, prezentoval Mgr. Biegel vizualizace pláno-

naopak v její schopnosti se do nûj chytfie zaãlenit.

na toto téma, která probûhne v ãervnu roku 2008.

van˘ch budov na hole‰ovickém poloostrovû. Upozornil,

Ochrana panoramatu a mûstské urbanistické kompo-

jak by tato architektura necitlivû ovlivnila pozoruhodné

zice tak není v Ïádném rozporu se vznikem nové sou-

praÏské panorama, které mûstu dává nezamûnitelnou

ãasné architektur y a naopak lze fiíci, Ïe nezbytnou

Lenka K¤ESADLOVÁ

424


kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 425

2

3

souãástí kvality kaÏdé nové stavby musí b˘t i její

dûdictví. „Ministerstvo kultury ve vûci odvolání obãan-

a tak dále? Málokoho napadne, Ïe mrakodrapy vlastnû

sk˘ch sdruÏení dospûlo k závûru, Ïe v˘stavba v˘‰ko-

nikdo nepotfiebuje. VÏdyÈ Praha je plná opu‰tûn˘ch,

Pfiitom varovn˘ch pfiíkladÛ „zniãen˘ch“ ãástí histo-

v˘ch budov na Pankráci je z hlediska zájmÛ státní pa-

chátrajících star˘ch domÛ, a dokonce i ve velmi atrak-

rick˘ch mûst je hned nûkolik. Poãínaje PafiíÏí pfies Lon-

mátkové péãe pfiípustná. Potvrdilo proto rozhodnutí

tivních lokalitách (napfiíklad Karlovo námûstí), které

d˘n aÏ k Vídni, která v˘stavbu v˘‰kov˘ch budov na-

Magistrátu hlavního mûsta Prahy, odboru kultury, pa-

jsou jiÏ roky prázdné. A zkuste se projít Hole‰ovicemi

‰tûstí vãas zastavila. Fenomén v˘‰kov˘ch staveb

mátkové péãe a cestovního ruchu. Lokalita Pankrácké

a nahlédnout do budovy Kovo – i ta je témûfi z poloviny

v centru mûst se vrátil s intenzitou srovnatelnou s po-

plánû se nachází v ochranném pásmu praÏské památ-

neobsazená. Proã má tedy v jejím sousedství vyrÛst bu-

slední „zlatou érou“ této moderní architektury v 60. le-

kové rezervace. V fiízení se na základû shromáÏdûn˘ch

dova dal‰í? Aby byla nejvy‰‰í a pak zase opu‰tûná

tech 20. století, av‰ak s jist˘m rozdílem. Tehdy se

podkladÛ nepodafiilo prokázat, Ïe by zam˘‰lené novo-

chátrala? Není to celé absurdní? VÏdyÈ v˘‰kové stavby

moÏná jednalo o naivní modernistickou víru, dnes

stavby natolik naru‰ily hodnoty praÏské památkové re-

se vÏdy stavûly z dÛvodu nedostatku místa ãi vysoké

v‰ak jde jen o cynick˘ ekonomick˘ pragmatismus.

zervace, aby bylo nutné (nebo pfiesnûji právnû moÏné)

ceny pozemkÛ. Jsme tedy ochotni degradovat unikátní

Ve druhé ãásti tiskové konference pfievzal slovo doc.

posoudit zámûr jako nepfiípustn˘. Ministerstvo kultury

panorama mûsta, aby nûkdo mohl bydlet nejv˘‰e?

·tulc. Jako ná‰ hlavní pfiedstavitel ICOMOSU nejdfiíve

nemûlo proto jinou moÏnost neÏ potvrdit uvedená roz-

A s touto tendencí – pak bude jistû jen otázkou ãasu,

pfiítomné struãnû seznámil s historií této odbornû vyso-

hodnutí Magistrátu hlavního mûsta Prahy, odboru kul-

kdy se objeví dal‰í developefii a Praha bude v mÏiku

ce renomované organizace a informoval o 31. zasedání

tur y, památkové péãe a cestovního ruchu, s tím, Ïe

mrakodrapy posetá – stejnû v‰echny atraktivní pohledy

V˘boru pro svûtové dûdictví, které se konalo ve dnech

zam˘‰lená v˘stavba na Pankrácké pláni je z hlediska

na mûsto zmizí a bydlení nad horizontem nebude jiÏ

23. ãervna aÏ 2. ãervence 2007 ve mûstû Christchurch

památkové péãe pfiípustná.“ Jak˘ je v‰ak opravdov˘

nikoho zajímat. VÏdyÈ kdo by se chtûl dívat na dal‰í ta-

na Novém Zélandu. Mezi jin˘mi na nûm byla projedná-

dÛvod tohoto rozhodnutí, z v˘‰e uvedeného rozhodnû

ková „monstra“? A jak se v této souvislosti bude fie‰it

vána otázka v˘‰kov˘ch staveb v na‰em hlavním mûstû.

jednoznaãnû nevypl˘vá. V˘stavba je „z hlediska zájmÛ

infrastruktura, kdyÏ uÏ v souãasné dobû je prÛjezd-

Ze závûreãné diskuse vyplynulo toto stanovisko: „Po

státní památkové péãe pfiípustná“, o jaké zájmy se

nost Prahy v katastrofálním stavu? Tímto zpÛsobem

prostudování dokumentu WHC-07/31.COM/7B.Add vy-

ale jedná, není uvedeno. Pokud je mi známo, Národní

by se jistû dalo pokraãovat dále, neboÈ zde zÛstává

jadfiuje UNESCO své váÏné znepokojení nad navrÏen˘mi

památkov˘ ústav Ïádné závazné stanovisko nevydal,

fiada dÛleÏit˘ch otázek, které nikdo nefie‰í, hlavnû Ïe

projekty v˘‰kov˘ch staveb v rámci nárazníkové zóny,

a pfiedpokládám, Ïe v zájmu památkové péãe asi ne-

Praha bude mít mrakodrapy.

které by mohly mít pfiípadnû dopad na vizuální integritu

bude niãení praÏské krajiny a jejích panoramatick˘ch

A jelikoÏ mûstu chybí závazné v˘‰kové limity, které

historického centra Prahy. PoÏaduje, aby âR znovu zvá-

hodnot. A pokud hlavní konzervátor NPÚ a prezident

platily od baroka aÏ po první republiku, mÛÏe se libo-

Ïila probíhající stavební projekty ve vztahu k jejich do-

ICOMOS doc. Josef ·tulc stejnû jako UNESCO, dal‰í

volnû rozrÛstat. Je tedy nezbytné okamÏité nastolení

padÛm na v˘jimeãné celosvûtové hodnoty svûtové pa-

zainteresovaná obãanská sdruÏení (napfiíklad Arnika

zákonné v˘‰kové regulace, podle níÏ by byla v˘‰ková

mátky, a dále Ïádá, aby jakékoli nové stavební

ãi Klub Za starou Prahu) a v neposlední fiadû i obãané

hladina v historick˘ch ãástech mûsta snadno odvodi-

projekty respektovaly v˘jimeãnou celosvûtovou hodno-

Prahy vyjádfiili své znepokojení a nesouhlas, ãí tedy

telná. Kromû toho je zapotfiebí pfiedev‰ím zdravého ro-

tu a v˘znamné pohledy smûrem ke statku a i v˘hledy

jsou ony zájmy? Jedná se tu o politick˘ lobbying, kdyÏ

zumu bez postranních úmyslÛ k záchranû tohoto jedi-

z nûj. Doporuãuje, aby âR ve spolupráci s relevantní-

ministerstvo „nemûlo jinou moÏnost“, nebo dodateã-

neãného klenotu na‰í zemû!

mi vûdeck˘mi v˘bory poradních orgánÛ Úmluvy vypra-

nû zvefiejní „shromáÏdûné podklady“, kvÛli nimÏ uãini-

covala/provedla srovnávací studie ve vztahu k trvale

lo toto rozhodnutí, a my pak budeme moci stanovisko

udrÏitelnému fiízení historick˘ch mûst. Dále Ïádá, aby

pochopit? V jaké to Ïijeme zvlá‰tní dobû, Ïe názor y

âR pozvala spojenou reaktivní monitorovací misi Cent-

odborníkÛ nemají pfiíli‰ velkou váhu a o v‰em rozho-

ra svûtového dûdictví a ICOMOS pro zhodnocení stavu

dují politici, ktefií zítra zmizí ze scény? Pankráci tedy

■ Poznámky

péãe o kulturní statek. Îádá také, aby âR do 1. února

dalo ministerstvo zelenou, uãinilo tak precedens, kvÛ-

1 Katefiina BEâKOVÁ: Je praÏsk˘ horizont zlatonosnou fie-

2008 zpracovala podrobnou zprávu o stavu péãe

li nûmuÏ se bude pravdûpodobnû muset podle nového

kou?, in: Vûstník Klubu Za starou Prahu 37, 2007, ã. 1,

o statek vãetnû studie vizuálních dopadÛ a popisu

stavebního zákona rozhodovat i v Hole‰ovicích a na

s. 1.

ve‰ker˘ch krokÛ podniknut˘ch ve vûci v˘‰kov˘ch sta-

dal‰ích místech, kde se jistû brzy developefii rozhod-

2 Dále viz Stanovisko Klubu Za starou Prahu k plánované

veb, pro posouzení V˘borem svûtového dûdictví na je-

nout stavût.

v˘stavbû v˘‰kov˘ch budov v Hole‰ovicích ze dne 23. 8.

2

schopnost respektovat mûfiítko daného místa.“

3

ho 32. zasedání v roce 2008.“

4

Dal‰í otázkou také zÛstává, zda Praha opravdu tak

Lucie ERNSTOVÁ

2007.

Navzdory v‰em tûmto faktÛm v‰ak Ministerstvo kul-

nevyhnutelnû potfiebuje nové prostor y pro bydlení ãi

3 Pracovní pfieklad Draft Decision: 31 COM 7B.94 pro-

tury bez uvedení konkrétních dÛvodÛ nafiízení UNESCO

firmy, a tudíÏ se zde musí stavût naddimenzované bu-

vedla Vûra Kuãová, 8. 7. 2007.

ignorovalo a projekt v˘stavby v˘‰kov˘ch budov na

dovy, aby byla uspokojena poptávka. Nebo je to jen je-

4 Viz tiskovou zprávu Ministerstva kultury ze 7. 9. 2007:

Pankrácké pláni opûtnû na zaãátku záfií povolilo, tedy

den z trendÛ dne‰ní doby, kdy kaÏd˘ chce mít nûco

Ministerstvo kultury povolilo v˘‰kové stavby na Pankráci,

je‰tû pfied vypracováním zprávy pro V˘bor svûtového

nejlep‰ího a b˘t nejvíc vidût, nejlépe (nejv˘‰e) bydlet

on line: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=1996.


425

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 426

4

Obr. 4. Panorama Lond˘na, srovnání souãasného stavu a stavu v roce 2012, pokud budou realizovány v‰echny dosud navrÏené projekty. (Foto R. Biegel, benátské bienále 2006)

onÛ eur a tato oblast poskytuje kolem 1000 pracov-

Provedeny mûly b˘t ze zogeldor fského kamene. Sm-

ních míst.

louva je datována 21. ledna 1705 a sochy i vázy mûly

Po editorialu napsaném Gerhardem Lindnerem ná-

b˘t dodány do ãervna 1705. Pfiehled uzavírá pfiipome-

sleduje dvanáct pfiíspûvkÛ vûnovan˘ch problematice

nutí sochafiské v˘zdoby renesanãního zámku Hreillen-

uÏití kamene a jeho ochrany v památkové péãi. Andreas

stein, barokizovaného na pfielomu 17. a 18. století.

2

Rohatsch se zab˘vá popisem rozmanit˘ch druhÛ ka-

V rámci úprav do‰lo na jihov˘chodní stranû ke zfiízení

menÛ, s jejichÏ v˘skytem je moÏné se v Dolních Ra-

barokního, umûlecky vyzdobeného parku, pfii kterém

kousích setkat. V pestré smûsici jsou zde zastoupeny

se uplatnily vázy, skupiny puttÛ, heraldické figury, vod-

pískovce, Ïuly, vápence, mramory, vápenité pískovce,

ní kaskády, podle Callotov˘ch pfiedloh provedené sku-

brekcie, serpentinit, diorit a dal‰í. Autor pfiibliÏuje roz-

piny trpaslíkÛ a zvífiat i dal‰í motivy. Zajímavé a ãeské

sah nalezi‰È jednotliv˘ch druhÛ kamenÛ, jejich uÏití pfii

památkové péãi takfika neznámé je objevení témûfi

stavbách a v sochafiství. V souvislosti s ãesk˘m pa-

jednoho sta barokních kamenn˘ch soch v men‰í neÏ

mátkov˘m fondem je moÏné pfiipomenout zmínku o zo-

Ïivotní velikosti, jeÏ se nacházely v písãitém loÏi zhru-

geldorfském vápenitém pískovci (mu‰lovém vápenci),

ba 2 m pod povrchem. Byly nalezeny pfii zemních pra-

jehoÏ uÏívání dosáhlo nadregionálního rozsahu. V˘-

cích v areálu zámku Ernstbrunn roku 1984. ·lo o ale-

Tfiicát˘ ‰est˘ svazek sborníku Denkmalpflege in Nie-

chodnû a jiÏnû od ãeského masivu (granit, diorit), kter˘

gorické figur y (Ïenské figur y roãních období, múz,

derösterreich byl vydán v roce 2006 pod názvem Men-

do Dolních Rakous zasahuje, se nachází území s v˘sky-

nymf a tak dále), skupiny puttÛ, váleãníkÛ a zvífiat. So-

schen und Denkmale a je cel˘ vûnován prezentaci v˘-

tem mnoÏství místních sedimentÛ, jako jsou konglome-

chy rozliãné v˘tvarné kvality a rÛzn˘ch autorÛ pochá-

bûru památek opraven˘ch v Dolním Rakousku za

ráty, pískovce a právû vápenité pískovce. Ty byly v mís-

zející z druhé poloviny 17. a poãátku 18. století byly

posledních dvacet let. V textu jednotliv˘ch hesel je kaÏ-

tû v˘skytu uÏívány jiÏ ve 12. století. Rozkvût jejich tûÏby

pfii klasicistní pfiestavbû, kterou provádûl Prosper von

d˘ objekt struãnû charakterizován a dále naznaãena

a pouÏití pfii‰el v 18. a 19. století, kdy slouÏily k „ma-

Sinzendor f od roku 1785, ‰etrnû uloÏeny do písku,

problematika jeho obnovy. Textová ãást, jejíÏ autorkou

sové v˘robû“ sochafisk˘ch dûl (napfiíklad sochy sv. Jana

aby mohly b˘t pfiípadnû opût pouÏity. Barokní park byl

je novináfika Mella Waldsteinová, je vût‰inou doprová-

Nepomuckého ãi architektonické skulptury; tento ká-

tehdy nahrazen parkem anglick˘m.

zena orientaãní fotografií objektu a reprezentativním

men ãasto uÏívali barokní sochafii jako Giovanni Giulia-

Po Königovû pfiíspûvku, zab˘vajícím se v ãasovém

snímkem majitelÛ, pfiípadnû tûch, ktefií jej opravili. âer-

ni, Lorenzo Matielli a Jakob Christoph Schletterer),

sledu v˘tvarn˘ch stylÛ barokním obdobím, následuje

nobílé fotografie Dipl. Ing. Roberta Herbsta se náladou

architektonick˘ch ãlánkÛ a také uÏitn˘ch pfiedmûtÛ

ãlánek Margit Kohlertové, kter˘ autorka otevírá feno-

a formou dobfie zafiazují mezi své pfiedchÛdkynû pofiizo-

(patníky, zátûÏ do vinn˘ch lisÛ a dal‰í).

ménem, pro nûjÏ Alois Kieslinger pouÏil v˘razu „Ge-

RECENZE BIBLIOGRAFIE Denkmalpflege in Niederösterreich Svazek 36 (2006) a svazek 37 (2007)

vané pfii podobn˘ch pfiíleÏitostech vlastnû jiÏ od poãátkÛ fotografie jako komunikaãního média.

4

Struãn˘ pfiehled profánního barokního sochafiství

steinsmode“. V˘bûr kamene urãité kvality pro staveb-

v Dolních Rakousích podává ve svém ãlánku Peter

ní a sochafiské práce byl podmínûn mnoha faktor y.

3

Tfiicát˘ sedm˘ svazek sborníku Denkmalpflege in Nie-

König. Sochy s profánní tematikou vznikaly v souvis-

Mohlo to b˘t napfiíklad otevfiení nového lomu a jeho

derösterreich nese název Stein a podle tiráÏe byl vy-

losti s budováním rozsáhl˘ch zámeck˘ch parkÛ

vzdálenost od staveni‰tû, vlastnosti kamene ovlivÀují-

dán v St. Pölten v ãervnu roku 2007 v rozsahu pade-

v 17. a 18. století. Autor se zmiÀuje napfiíklad o so-

cí tr vanlivost a opracovatelnost i dal‰í topograficko-

sáti pûti stran s barevn˘mi a ãernobíl˘mi vyobrazeními

chafiské v˘zdobû zahrady zámku v Schönbornu u Göl-

-geologické materiální skuteãnosti. Vedle toho je v‰ak

v textu. Jak název napovídá, svazek sborníku je z pfie-

lersdorfu, Starhembegského zámku v Klein-Neusiedlu,

zjevná obliba nûkterého druhu kamene v urãitém slo-

váÏné ãásti vûnován kameni, jako jednomu z materiá-

„Goldburgu“ v Murstettenu, v období mezi dvûma svû-

lÛ, s nimiÏ se v památkové péãi setkáváme nejãastûji.

tov˘mi válkami majiteli prodané sochafiské v˘zdobû

V úvodu Dr. Er win Pröll, zemsk˘ hejtman Dolních

zámku v Thürnthalu, zámku Wasserburg u Pottenbru-

■ Poznámky

Rakous a roku 1987 iniciátor poãátku vydávání Denk-

nu, kde byla ãást cenn˘ch barokních soch nahrazena

1 PrÛmûrn˘ náklad jednoho vydání je 20 000 kusÛ a za-

malpflege in Niederösterreich, uvádí struãnou pa-

„neobarokními“, nebo zámku v Hofu, kde byla dolno-

sílá se zájemcÛm bezplatnû. V kvûtnu roku 1986 pfievzal

mátkovou statistiku dané ãásti Rakouska, kde se

rakouskou památkovou péãí provedena rozsáhlá ob-

Dr. Er win Pröll zodpovûdnost za zemskou památkovou

dnes nachází pfies 1000 kostelÛ, kolem 150 klá‰terÛ,

nova parku i jeho sochafiské v˘zdoby. Popsána jsou ta-

péãi v Dolních Rakousích. V roce 1987 zaãalo vydávání

450 hradÛ, zámkÛ a zfiícenin a také mnoÏství domÛ,

ké profánní sochafiská díla ze zámeck˘ch parkÛ

fiady ãasopisÛ Denkmalpflege in Niederösterreich.

dvorÛ, prÛmyslov˘ch staveb a dal‰ích men‰ích pamá-

Salaberg u Haagu a Greillenstein. V pfiípadû Salabergu

2 Andreas ROHATSCH: Niederösterreichische Baustein-

tek. Zemû Dolní Rakousy vynakládá roãnû na restau-

se pfiipomíná dochování smlouvy mezi Franti‰kem Fer-

landschaften, s. 6–9.

rování památek pût milionÛ eur. Z tûch je podporová-

dinandem hrabûtem Salburg a dvorním sochafiem Jo-

3 Peter KÖNIG: Profane Barockplastik in Niederöster-

no asi tfii sta projektÛ. Celkové roãní investice na

hannem Stanettim (1663–1726) na zhotovení patnác-

reich. Ein Überblick, s. 10–13.

opravy památek se v zemi pohybují kolem dvaceti mili-

ti soch a dvanácti váz podle schválen˘ch nákresÛ.

4 Margit KOHLERT: Stile und Gesteinsmoden, s. 14–16.

1

426

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE | RECENZE, BIBLIOGRAFIE

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 427

hovém období, která pÛsobila silnûji neÏ finanãní a logistické náklady spojené s jeho pofiízením. V tomto pfiípadû byla pro jeho volbu rozhodující barevnost, kresba nebo to, jak moÏnosti povrchové úpravy vyhovovaly umûleckému cítûní dané doby. Autorka sleduje uÏití dováÏen˘ch kamenÛ v prostoru Dolních Rakous a Vídnû od raného 13. století, kdy byl do Klosterneuburgu, Kremsu, Heiligenkreuzu, Lilienfeldu a dal‰ích míst dováÏen ãerven˘ adnetsk˘ vápenec z okolí Salcburku. DÛvodem byla moÏnost jeho kombinace s bíl˘mi kameny a vznik dynamick˘ch efektÛ. Obliba adnetského vápence tr vala celou gotiku (dûlaly se z nûj náhrobky, portály i jiné ãásti architektur) a byla tak veliká, Ïe byl je‰tû po staletí napodobován povrchov˘mi úpravami jin˘ch kamenÛ, a dokonce dfievûn˘ch prvkÛ. Renesance si oblíbila jemnozrnné svûtlé vápence. Epitafy byly zhotovovány z le‰titeln˘ch vápencÛ. DÛvodem byla dosaÏitelnost perfektního vedení linií pfii opra-

kamenech pouÏit˘ch pfii budování vídeÀské Ringstrasse.

zen pravdûpodobnû roku 1713. Text pfiíspûvku dále

cování, klidné barvy a hladk˘ povrch. S barokním umû-

Na svûtové v˘stavû konané ve Vídni v roce 1873 bylo

popisuje tvarov˘ v˘voj morov˘ch sloupÛ, ovlivnûn˘ch

ním vstoupila na scénu nová kvalita kamene – jeho

vystaveno 534 kr ychlí (o rozmûru hrany 6 coulÛ) –

nejvíce vzorem sloupu Am Graben ve Vídni, kter˘ se

ãerná barva. Kameny této barvy se uÏívaly od poloviny

vzorkÛ kamenÛ pouÏívan˘ch na Ringstrasse pfii dekora-

v nové koncepci realizoval po roce 1692. V‰ímá si rov-

17. století zhruba do poloviny století následujícího.

tivních pracích. Vzorky shromáÏdil, popsal a vyhodnotil

nûÏ morov˘ch svûtcÛ; nejstar‰ího, sv. ·ebestiána, od

Tmavá a ãerná barva mramoru, stejnû jako po roce

Císafisko-královsk˘ geologick˘ fií‰sk˘ ústav, kter˘ vznikl

15. století se objevujícího sv. Rocha a pozdûji také

1720 velmi oblíbená pestrá barevnost pouÏívan˘ch

v roce 1851 a podílel se na plánování roz‰ífiení Vídnû

sv. Karla Boromejského, známého úsilím pfii likvidaci

kamenÛ, vycházející z italsk˘ch vzorÛ, byly pfii nedo-

za mûstské hradby. Stavební úkol tak velk˘ch rozmûrÛ

morové rány v roce 1570. âasté b˘vají i postavy kajíc-

statku pfiírodního materiálu nahrazovány jejich napo-

potfieboval zaji‰tûní velkého mnoÏství materiálÛ, jejichÏ

níkÛ se symboly pomíjivosti (lebka).

dobením. To mohlo b˘t malované na rÛzném povrchu

dopravu usnadnily právû budované Ïeleznice, pfiede-

Drobn˘m kamenn˘m památkám je vûnován pfiíspû-

nebo provádûné jako umûl˘ mramor ãi stucco-lustro.

v‰ím JiÏní dráha. Vedle jiÏ po staletí uÏívan˘ch regionál-

vek Ferdinanda Altmanna, v nûmÏ se pfiipomínají ka-

V dolnorakousk˘ch zámcích a klá‰terech je moÏné na-

ních druhÛ kamenÛ se na Ringstrasse objevily takzva-

menné pilífie umísÈované jiÏ od pravûku na rÛzn˘ch

lézt mnoÏství pfiíkladÛ aplikace takov˘chto postupÛ.

né Karstmarmoren („krasové mramor y“) dováÏené

místech v krajinû. Autor se domnívá, Ïe mohlo jít

Pozdní barok a klasicismus mûly v oblibû svûtlé a ‰e-

z krasov˘ch oblastí v Itálii a ve Slovinsku; vedle nich se

o souãásti kultovních míst, místa shromaÏìování ãi

davé kameny. Pro sochafiská díla klasicismu je cha-

dováÏel také alabastr z Polska a granit z Rumunska.

kfiíÏení cest, vymezení hranic soudních pravomocí.

rakteristick˘ jemn˘ bíl˘ carrarsk˘ mramor. V 19. stole-

Po ukonãení svûtové v˘stavy byly vzorky uloÏeny v Cí-

Mnohé z tûchto kamenn˘ch pilífiÛ jsou pfiipomínkou

tí se roz‰ífiily moÏnosti transpor tu kamenÛ a také

safisko-královském geologickém fií‰ském ústavu. V roce

napfiíklad turecké, ‰védské nebo francouzské války,

nesãetné mnoÏství lomÛ fungujících v monarchii dáva-

1998 pfiedal Spolkov˘ geologick˘ ústav sbírku oddûlení

rozliãn˘ch ne‰tûstí, pfiípadnû vraÏd a také katastrof,

lo velké moÏnosti v˘bûru.

stavební památkové péãe Spolkového památkového

jako byly mor ãi cholera. Kamenné pilífie pfiipomínají

Následuje pfiíspûvek Johanna Nimmrichtera, kter˘

úfiadu v kartouze Mauerbach jako tr valou zápÛjãku.

i jiné události, napfiíklad takzvan˘ HafnerÛv kfiíÏ

se zamûfiil na jiÏ zmiÀovan˘ fenomén barevn˘ch povr-

Bûhem dlouhodobého uloÏení se ztratily témûfi v‰echny

u Hornburgu byl osazen na pamûÈ scelení pozemkÛ.

chov˘ch úprav stfiedovûk˘ch kostelních portálÛ v Dol-

popisky jednotliv˘ch vzorkÛ. Spolkov˘ památkov˘ úfiad

Kámen v‰ak neslouÏil pouze jako stavební materi-

ním Rakousku. Podle autora pfiedstavuje barva od po-

bude nyní s podporou Rakouské národní banky praco-

ál. V˘znamÛm, které byly pfiipisovány rÛzn˘m druhÛm,

ãátkÛ

5

jejich

vzniku

dÛleÏitou

souãást

8

tûchto

vat na projektu, podle nûhoÏ bude kaÏdému vzorku ka-

pfiedev‰ím drah˘m kamenÛm a polodrahokamÛm, je

umûleck˘ch dûl. U románsk˘ch a gotick˘ch portálÛ by-

mene z dne‰ního rakouského území pfiifiazeno ãíslo

vûnován pfiíspûvek nestora dolnorakouské památkové

la tvofiena: 1. pouÏitím kamenÛ rozdílné barevnosti,

a popis z katalogu v˘stavy, aby byla obnovena vypovída-

péãe Wernera Kitlitschy. Napfiíklad porfyr, ãervenavá

2. pouÏitím nátûrÛ pojen˘ch olejem nebo vápnem,

cí hodnota tohoto jedineãného materiálu.

vyvfielina se svûtl˘mi skvrnami, v západní kultufie sym-

9

3. kombinací obou dvou uveden˘ch postupÛ. Vedle

Morov˘mi sloupy v Dolním Rakousku se struãnû za-

estetické plnily nátûr y také ochrannou funkci. Autor

b˘vá pfiíspûvek Franze Groisse, kter˘ pfiipomíná, Ïe

barvu královskou, moc. Podobn˘ v˘znam mûlo uÏívání

dále uvádí pfiíklady barevnosti portálu klá‰terního kos-

souãástí kulturní krajiny je i bezpoãet drobn˘ch pamá-

ãerveného adnetského mramoru pfii pofiizování náhrob-

tela v Lilienfeldu, portálu Capella Speziosa z Kloster-

tek, dokládajících soukromou a obecnou lidovou zboÏ-

kÛ v rakousk˘ch zemích ve 14.–16. století. V období

neuburgu (dnes Laxenburg, Franzensburg), velké brá-

nost. Zvlá‰tním pramenem dûjin velk˘ch epidemií jsou

ny chrámu sv. ·tûpána ve Vídni, takzvaného Brauttoru

památky pfiipomínající morové rány. Vznikaly jiÏ po ro-

dómu ve vídeÀském Novém Mûstû a pozdnû román-

ce 1347, kdy byl mor z Asie zavleãen do Evropy. V ba-

■ Poznámky

ského por tálu dominikánského klá‰terního kostela

roku to byly pfiedev‰ím trojiãní a mariánské sloupy

5 Johann NIMMRICHTER: Farbfassungen an mittelalterli-

v Retzu. Ten si i po sedmi stech letech zachoval svoji

umísÈované na námûstích. Nejstar‰í forma sloupu

chen Kirchenpforten in Niederösterreich, s. 17–18.

barevnost, aãkoliv pÛvodní umûleck˘ vzhled zakr˘vají

pfiedstavuje na tabernáklu osazené sochy morov˘ch

6 Karl STINGL: Sammlung der Bau- und Dekorsteine der

barokní pfiemalby. Podle autora mají v‰echny portály

patronÛ, UkfiiÏování, ale ãasto i místní svûtce nebo po-

Ringstrassenzeit. Die Sammlung der Weltausstellung

uvádûného druhu jedno spoleãné: potfiebují ochranu

mocníky v reliéfním provedení. Sloupy jsou zachovány

von 1873 in der Kartause Mauerbach, s. 19–20.

a péãi a obãasné konzer vování, aby mohly b˘t dále

v relativnû velkém mnoÏství a vût‰ina pochází ze

7 Franz GROIß: Pestsäulen – Zeichen der Erinnerung und

uchovávány jako svûdectví nûkdej‰í barevné nádhery

17. století. Po formální stránce je zajímav˘ morov˘

des Dankes, s. 21–22.

památek.

kfiíÏ stojící v Nussdorfu ob der Traisen, kter˘ má tvar

8 Ferdinand ALTMANN: Bildstöcke sind Markierungen der

Karl Stingl podává ve svém pfiíspûvku struãnou,

Zachariá‰ova kfiíÏe, objevujícího se ãasto také na mo-

Landschaft, s. 23.

ale faktograficky obsáhlou informaci o dekorativních

rov˘ch medailích a tiscích. KfiíÏ je z pískovce a byl osa-

9 Werner KITLITSCHA: Symbolik der Steine, s. 24–25.

6

7

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE

bolizoval, v návaznosti na ãervenou barvu purpuru jako

427

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 428

osvícenství a romantismu byl pfiikládán zvlá‰tní v˘-

mátek, které si nechal patentovat spolu s Vujasinem.

bo vzhledem k jeho omezené pouÏitelnosti z vápence

znam Ïule. Vzhledem k pevnému spojení Ïivce, slídy

Jde v podstatû o jednu z variant tohoto zpevÀování

zpracovaného do podoby mramoru bílou povrchovou

a kfiemene symbolizovala neobvyklou sílu jako odkaz

v plastovém pytli. ZpevÀovacím médiem jsou silikát-

úpravou. Podle vzorku z Schöner Brunnen mají tyto

na boÏskou moc, hlavnû Nejsvûtûj‰í Trojici. Symbolické

estery nebo akryláty. Tato metoda umoÏÀuje lep‰í prÛ-

úpravy dvû fáze. První, pravdûpodobnû z doby vzniku,

v˘znamy drahokamÛ a polodrahokamÛ se dovozovaly

nik zpevÀovacího prostfiedku do hloubi zpevÀovaného

pfiedstavuje bíl˘ tón tvofien˘ olovnatou bûlobou poje-

jiÏ z bible. Zab˘vali se jimi i antiãtí autofii jako byl Plini-

kamene neÏ bûÏné smáãení. Bylo jí pouÏito na relié-

nou olejem; druhou je barnato-olovnatá bûloba pojená

us star‰í, nebo stfiedovûká literatura: Gottfried von

fech vídeÀského parlamentu, figurách Horního a Dolní-

olejem, která byla pravdûpodobnû tónována do podoby

Strassburg v báji Tristan a Isolda (1205–1210); Wolf-

ho Belvederu, ka‰nû v Rothenburgu. V souãasné dobû

svûtlé „kamenné bar vy“. U Obeliskové ka‰ny byly

ram von Eschenbach (1170–1220) v básni Parzival,

probíhá zpevÀování sloupu Nejsvûtûj‰í Trojice v Krem-

v úpravû povrchu zji‰tûny sklenûné stfiípky, které mûly

kde uvádí padesát osm druhÛ drahokamÛ s pomocn˘-

su. Projekt je podporován v rámci programu Evropské

napodobovat tfipytivost mramoru. V návaznosti na ná-

mi vlastnostmi. V˘znamn˘m pfiehledem vlastností ka-

unie Cultural heritage laboratory project Culture 2000.

lezy byly zkou‰eny nátûrové systémy, které by navrátily

menÛ pak jsou pak ãtyfii knihy spisu Über die Steine

Následující dva ãlánky pojednávají o obnovû kostela

ka‰nám jejich pÛvodní vzhled. Musely mít také ochran-

Frauenkirche v DráÏìanech, zniãeného bombardováním

né vlastnosti. Po vyhodnocení konzervaãních a estetic-

v únoru 1945. V prvním z nich struãnû popisuje vedou-

k˘ch vlastností, s ohledem na enormní zatíÏení vodou,

abaty‰e Hildegardy von Bingen (1098–1179). Kámen se nepouÏíval jen pfii tvorbû sochafisk˘ch

14

dûl, ale byl i základním materiálem k vytváfiení mozai-

cí projektu Christoph Frenzel

postup obnovy i uÏívané

ky. O tomto druhu umûleck˘ch dûl informuje pfiíspûvek

metody a technologie. Ve druhém Josef Hasch

15

se jako nejlep‰í ukázaly silikonové nátûrové systémy.

infor-

V prÛbûhu restaurování, které provádûla firma Lassy

kter ˘ na základû fieck˘ch, turec-

muje o podílu dolnorakousk˘ch fiemeslníkÛ na obnovû

& Rey, s. r. o., byla uÏita na Obeliskové ka‰nû rekon-

k˘ch a fiímsk˘ch pfiíkladÛ popisuje techniky mozaiky,

Frauenkirche. Ti zhotovili a dodali do DráÏìan kamen-

strukce pomocí silikonové barvy a sklenûn˘ch stfiípkÛ.

její v˘tvarné moÏnosti a cíle. Uvádí, Ïe i dolnorakous-

nou základnu vrcholu v˘chodní vûÏe A.

Poãítá se s tím, Ïe v˘sledek bude ve venkovním pro-

Wernera Jobsta,

10

stfiedí dlouhodobû pozorován a vyhodnocován.

ké vykopávky fiímského Carnunta umoÏÀují utvofiit si Tfiicát˘ sedm˘ svazek Denkmalpflege in Niederöster-

Dal‰í „tradiãní“ pfiíspûvek struãnû informuje o provede-

reich obsahuje rovnûÏ „tradiãní“ pfiíspûvky, informující

n˘ch nebo probíhajících opravách a restaurování-konzervo-

Po teoretickém úvodu,

o proveden˘ch nebo probíhajících opravách a restauro-

vání památek v Dolních Rakousích. Zpracoval jej kolektiv

v nûmÏ autor dospûl k závûru, Ïe s pomocí pojmu au-

vání-konzervaci památek v Dolním Rakousku. Wolfgang

autorÛ.

pfiedstavu o nádhefie antické mozaiky. Vzdûláváním restaurátorÛ kamenosochafisk˘ch dûl se zab˘vá Karl Neubar th.

11

16

Huber

restaurováním

o osudech b˘valé hlavní císafisko-královské tabákové to-

v˘ch hodnot stanoven˘ch Aloisem Rieglem formuloval

interiérÛ barokního Lusthausu, takzvaného Kellerschlös-

várny v Hainburgu, která po rozsáhl˘ch opravách slouÏí od

v roce 1998 Ernst Bacher, je moÏné fie‰it i obecné

sels v Dürnsteinu z let 1714–1719. Hlavní patro bylo

11. kvûtna 2007 jako vûdecké v˘zkumné centrum a úlo-

problémy restaurování památek. Poté se v textu vûnuje

v roce 1715 vyzdobeno ‰tuky, pravdûpodobnû od Dome-

Ïi‰tû Archäologische Sammlung Niederösterreich.

situaci ve vzdûlávání restaurátorÛ kamenosochafisk˘ch

nica Piazolly, doplnûn˘mi malbami s alegorick˘mi námû-

Sborník Denkmalpflege in Niederösterreich jiÏ tra-

dûl v Rakousku. Kladnû hodnocena je více neÏ dvaceti-

ty. Malby na stropû hlavního sálu pocházejí z roku 1715

diãnû poskytuje dobr˘ pfiehled o aktuálním dûní v ob-

letá ãinnost dílen stavební památkové péãe Spolkové-

a jsou pfiipisovány malífii Matyá‰ovi Pichlerovi z Krem-

lasti památkové péãe v této rakouské spolkové zemi.

ho památkového úfiadu v kartouze Mauerbach.

su. Malby v boãních místnostech provedl pozdûji Bal-

Jeho tfiicáté sedmé ãíslo je pro ãeského ãtenáfie o to

dassare Scabino de Rosaforte, popfiípadû Gottlieb

zajímavûj‰í, Ïe se zab˘vá materiálem, kter˘ byl pro ten-

Otázky pouÏití materiálu

Starmayr. Ve 30. letech 18. století byly stûny místností

to region i pro jiÏní ãásti âech a Moravy spoleãn˘.

hrály v architektufie a v˘tvarném umûní v‰ech dob v˘-

vyzdobeny lavírovan˘mi kresbami a grafikami s teolo-

znamnou roli. U pfiírodního kamene jako suroviny byly

gick˘mi námûty, portréty, vedutami, Ïánrov˘mi scénami

za nejdÛleÏitûj‰í kritéria v˘bûru povaÏovány pevnost

a karikaturami. V 19. a 20. století pro‰el objekt mnoha

a vzhled, moÏnosti dob˘vání (velikost blokÛ) a dopravy,

adaptacemi a pfiestavbami. Interiéry byly nûkolikrát vy-

■ Poznámky

snadná opracovatelnost. V praxi v‰ak nebyly nûkteré

bíleny a rozmístûní grafik zmûnûno. V roce 1989 byl

10 Werner JOBST: Steinere „Tepiche“– Die Technik der

kameny pouÏitelné nebo byly pfiíli‰ drahé. ProtoÏe aÏ

zpracován celkov˘ projekt oprav a restaurovány v˘chod-

antiken Mosaikkunst, s. 26–27.

do baroka byla práce levnûj‰í neÏ materiál, pouÏívaly

ní boãní místnosti a dal‰í prostory s cílem prezentovat

11 Karl NEUBARTH: Steinrestaurierung. Aus- und Weiter-

se od starovûku umûlé kameny, smûsi písku, kamen-

podobu ze 30. let 18. století. Byly sejmuty klihové ná-

bildung, s. 28–30.

né drti a prachu, ciheln˘ch drtí, pigmentÛ a pojiv (ce-

tûry a defekty barevné vrstvy, rozsáhlé pfiedev‰ím v sok-

12 Manfred KOLLER: Steinimitationen und Kunststein,

mentu, sádr y a vápna). Text ãlánku dále pojednává

lov˘ch partiích hlavního sálu, sceleny reverzibilní akva-

s. 31–32.

v pûti kapitolách o venkovních omítkách architektury,

relovou retu‰í. Malby restauroval Jörg Riedel.

13 Erich PUMMER: Neueste Restauriermethoden in der

kamenné bar vû architektur y, umûlém kameni a ka-

Restaurovány byly i grafiky. Ve v˘chodní místnosti bylo

Praxis, s. 33–34.

menném patinování v architektufie i sochafiství.

velké mnoÏství chybûjících grafik nahrazeno souãasn˘mi

14 Christoph FRENZEL: Wiederaufbau Frauenkirche

kresbami voralberského grafika Armina Pramstallera.

Dresden, s. 35–36.

ãlánek Manfreda Kollera.

12

Pfiíspûvek Ericha Pummera

13

seznamuje ãtenáfie

se souãasn˘mi postupy pfii restaurování kamenoso-

s

Na ãtyfiicáté první stranû tohoto sborníku referuje 17

chafisk˘ch památek. V první ãásti textu autor pfiipomí-

Martin Grüneis

ná, Ïe pfii ãi‰tûní kamenn˘ch památek nesmí dojít

derösterreich 2006.

k po‰kození jejich pÛvodních a hodnotn˘ch povrchÛ

ãtenáfie

20

Celou publikaci uzavírá ãlánek Franze Humera

tenticita, jak jej na základû kritické reflexe památko-

O umûl˘ch kamenech a napodobeninách informuje

seznamuje

19

o sympoziu Denkmalpflege in Nie-

Vratislav NEJEDL¯

15 Josef HASCH: Projekt Frauenkirche Dresden, s. 37. 16 Wolfgang HUBER: Die Innenrestaurierung des Dürnsteiner Kellerschlössels, s. 38–40.

Ke kameni jako hlavnímu tématu publikace se vrací 18

17 Martin GRÜNEIS: Symposium „Denkmalpflege in Nie-

(patiny, barevn˘ch povrchov˘ch úprav, pfiekryvÛ a dal-

pfiíspûvek Elisabeth Ghaffari,

‰ích). Tyto podmínky splÀuje programovatelné ãi‰tûní

barevn˘m povrchov˘m úpravám ka‰en v parku zámku

18 Elisabeth GHAFFARI: Die historischen Farbfassungen

pomocí laseru. V Rakousku bylo této metody pouÏito

Schönbrunn a moÏnostem jejich rekonstrukce. Autor-

der Brunnenanlagen im Schlosspark Schönbrunn und die

v uplynul˘ch deseti letech na dómu sv. ·tûpána a mi-

ka informuje o své diplomové práci na vídeÀské Uni-

Möglichkeit ihrer Rekonstruktion, s. 42–43.

noritském kostele ve Vídni, farním kostele v Bad-

verzitû v˘tvarn˘ch umûní v Institutu konzer vování

19 Franz BEICHT, Wolfgang HUBER, Bärbel URBAN-

-Deutsch Altenburgu v Dolních Rakousích a objektech

a restaurování, kde se danou problematikou zab˘vala.

-LESCHNIG, Gorazd ÎIVKOVIâ: Aktuelles aus der Denk-

z muzea v Carnuntu. Pummer provádûl také ãi‰tûní la-

V dÛsledku po‰kození byly nalezeny pouze minimální

malpflege in Niederösterreich, s. 44–49.

serem na Palazzo Publico v Sienû. Autor dále informu-

zbytky povrchov˘ch úprav ka‰en. Jejich figurální a kvû-

20 Franz HUMER: Kultur fabrik Hainburg-Archäologische

je o obûÏném vakuovém zpevÀování kamenn˘ch pa-

tinová v˘zdoba byla provedena z bílého mramoru, ne-

Sammlung Niederösterreich, s. 50–51.

428


vûnovan˘ historick˘m

derösterreich“ am 20. 10. 2006. Ein Rückblick, s. 41.

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 429

P u b l i k a c e Vo d n í m l ˘ n y n a Moravû a ve Slezsku. I. díl

zpÛsobené pfiedev‰ím objektivními faktory pfii získávání potfiebn˘ch údajÛ) dal‰ím dílãím pfiínosem k historii vodních ml˘nÛ na sledovaném území a pfiedsta-

Pavel SOLNICK¯: Vodní ml˘ny na Moravû a ve Slez-

vuje jistû kvalitativní i kvantitativní posun pfii

sku. I. díl., nakladatelství Libri, Praha 2007,

zpracování zadané problematiky oproti v˘‰e uvedené

221 stran.

(znaãnû torzovitû zpracované) fiadû publikací J. Klemper y: Vodní ml˘ny v âechách I.–VIII. (Nakladatelství

Nakladatelství Libri zaãalo v roce 2007 vydávat no-

Libri, Praha 1999–2003). Lubomír PROCHÁZKA

vou ediãní fiadu Vodní ml˘ny na Moravû a ve Slezsku, která by mûla (pfiirozenû v urãitém v˘bûru) mapovat vodní ml˘ny dané oblasti. Mûla by se stát urãit˘m kva-

P u b l i k a c e Ta j o m s t v á ‰ t i a v n i c k ˘ c h domov

litnûj‰ím pokraãováním pfiedchozí edice Vodní ml˘ny v âechách autora Josefa Klemper y, která byla po stránce odborného pfiínosu i úrovnû zpracování (jak

Andrea NIÎ≈ANSKÁ, Iveta CHOVANOVÁ: Tajomstvá

Publikace Portrétní miniatury chomutovské sbírky

o tom svûdãí i fiada recenzí) znaãnû problematická.

‰tiavnick˘ch domov, vydalo obãanské sdruÏení KRUH

První díl edice autora Bc. Pavla Solnického (o nûmÏ

Eva ·AM·ULOVÁ, Olga TRMALOVÁ: Portrétní minia-

ve spolupráci s obãansk˘m sdruÏením Spolok Banskej

bohuÏel v úvodní publikaci celé edice nejsou uvedeny

tury chomutovské sbírky, fotografie Hugo Sedláãek, Ji-

·tiavnice ’91, Banská ·tiavnica 2007, 70 stran slo-

Ïádné údaje) vymezil sledovanou oblast mal˘mi regiony

fiina âerná, Olga Trmalová, vydalo Oblastní muzeum

vensko-anglického textu s barevnou fotodokumentací.

v rámci severní Moravy – Bílovecko, Bruntálsko, Hluãín-

v Chomutovû, pfiíspûvková organizace, Chomutov

sko, Krnovsko, Novojiãínsko, Odersko-Fulnecko, Opav-

2007, 111 stran.

V publikaci vydané v netradiãním ‰ífikovém formátu

sko a Vítkovsko (moÏná by bylo dobré sledovanou ob-

a vysoce kvalitnû graficky zpracované je ãtenáfiÛm

last vymezit navíc i územím okresÛ). Vlastnímu

Pfiedkládaná kniha je katalogem sbírky miniatur Ob-

pfiedstaveno pût historick˘ch domÛ z Banské ·tiavnice

katalogu vodních ml˘nÛ dle vymezen˘ch mikroregionÛ

lastního muzea v Chomutovû, vydan˘m u pfiíleÏitosti

– památkovû velmi zajímavého mûsta. Autorsk˘ tan-

pfiedchází úvodní ãást pfiíspûvkÛ. K nim patfií struãná

stejnojmenné v˘stavy, probíhající od 9. ãer vna do

dem (Andrea NiÏÀanská fotografie, Iveta Chovanová

staÈ o uzavírání kupních smluv na prodej ãi koupi vod-

2. záfií 2007 v tomto severoãeském mûstû, která

text) si nekladl za cíl vûdecky a exaktnû popsat sta-

ních ml˘nÛ v prÛbûhu 16.–18. století, dále obsah

vlastnû poprvé pfiedstavuje tuto vzácnou kolekci v do-

vební historii vybran˘ch objektÛ, ale zamûfiil se na za-

Ml˘nského fiádu pro Vévodství slezské z roku 1754 vy-

chovaném stavu.

chycení a zdokumentování atmosfér y nûkolika ãástí

daného za panování Marie Terezie a pojednání o v˘-

Publikace je rozdûlena do tfiinácti kapitol, podávají-

autentické zástavby starobylého mûsta, jehoÏ pÛvodní

znamn˘ch osobnostech narozen˘ch v rodinách mlyná-

cích ãtenáfii ucelen˘ pfiehled v˘voje a rozsahu chomu-

tváfi dnes podobnû jako v nespoãetn˘ch dal‰ích pfiípa-

fiÛ na vodních ml˘nech v obcích, které byly zahrnuty do

tovské sbírky, zasazen˘ do kontextu domácí a zahra-

dech nezvratnû zaniká.

území zpracovaného v tomto pr vním díle. StaÈ dále

niãní miniaturní tvorby, a rekapituluje v‰echny dosud

V jednotliv˘ch kapitolách jsou postupnû pfiedstaveny

doplÀuje struãn˘ pfiehled v˘znamn˘ch mlynáfisk˘ch ro-

uspofiádané v˘stavy. Jejich autory jsou Mgr. Eva ·am-

domy „na Trotuári, pod Glanzenbergom, pri Kammer-

dÛ a pokus o rekonstrukci rodokmenu mlynáfiské dy-

‰ulová, od roku 1982 kurátorka celé sbírky (kapitoly

hofe, na zákrute, na námestí“. Ke kaÏdému objektu se

nastie SatkÛ. Zpestfiením úvodní kapitoly jsou bezpo-

1–4, 7–13), akad. mal. Olga Trmalová (kapitola 5),

lze nejprve doãíst nûco málo o historii, ilustrované nû-

chyby povûsti o ml˘nech a mlynáfiích.

která provedla její restaurování, a PhDr. Lubomír

kolika dobov˘mi fotografiemi a pohlednicemi. Dal‰í

Na závûr samotného katalogu vodních ml˘nÛ je za-

ãást je pak vûnována pfiedstavení souãasného stavu

fiazen velmi struãn˘ pfiehled pouÏit˘ch pramenÛ a lite-

domu v jeho jedineãnosti a kráse dochovan˘ch originál-

ratury a dále slovník mlynáfisk˘ch a jin˘ch ménû zná-

První kapitola nese tajupln˘ název Co zavinila taba-

ních konstrukcí i drobn˘ch doplÀkÛ. Kromû struãného

m˘ch v˘razÛ a zkratek se struãnou definicí. Na jedné

tûrka. Pfiedstavuje úvodní vstup do tématu, nastiÀuje,

popisu je velk˘ prostor po právu vûnován kvalitním fo-

stranû je pravda, Ïe nûkteré pojmy vysvûtlené ve slov-

jak se v˘stava vlastnû utváfiela, a pfiiná‰í podûkování

tografiím celkÛ i detailÛ, protoÏe právû z nich je nejlé-

níku se pfiímo k instituci provozu ml˘nÛ a mlynáfiského

v‰em, kdo se na ní i na vzniku knihy podíleli. Následu-

pe patrn˘ genius loci kaÏdého z pfiedstaven˘ch míst.

fiemesla nevztahují, na druhé stranû v‰ak pfiispívají

je Struãn˘ pfiehled v˘voje miniaturní tvorby v evrop-

Autorky se nesnaÏily dát knize Ïádn˘ dlouh˘ úvod ani

k osvûtlení ‰ir‰ích vazeb sledované problematiky. Pub-

ském mûfiítku od 16. století; za její kolébku je povaÏo-

závûr, v nichÏ by popisovaly své úmysly a snahy, ale

likace je doplnûna souãasnou fotodokumentací ml˘nÛ

vána Anglie a za opravdového klasika miniaturní

dle mého názoru moudfie nechaly na ãtenáfie pÛsobit

a reprodukcemi ikonografick˘ch a archivních pramenÛ,

malby v 17. století pak Samuel Cooper, kter˘ své ob-

pfiedev‰ím samotnou atmosféru star˘ch domÛ, foto-

které jsou zafiazeny pfiímo v textu. Lze jen pozname-

rázky maloval je‰tû na pergamenu. Dal‰ími v˘znamn˘-

grafiemi úãinnû zprostfiedkovanou.

nat, Ïe v knize mÛÏe nûkdo postrádat více star‰ích

mi centry byly Francie (pfiedev‰ím v dobû Ludvíka XV.

Milovníci historick˘ch staveb, kter˘m se kniha do-

snímkÛ ml˘nÛ, pfiípadnû i jejich interiérÛ. Jednotlivá

a Ludvíka XVI.) a samozfiejmû VídeÀ, kde na konci

stane do ruky, se mohou tû‰it z mnoha desítek foto-

hesla katalogu (respektive statí o ml˘nech daného

18. století pÛsobil Heinrich Fridrich Füger. V âechách

grafií preciznû zdokumentovan˘ch pÛvodních pr vkÛ,

mikroregionu) obsahují jejich historii (pfiedev‰ím drÏbu

existoval drobn˘ portrét jiÏ v 16. století, a zejména pak

jako jsou stará schodi‰tû, detaily oken a dvefií, zábra-

ml˘nÛ jednotliv˘mi mlynáfisk˘mi rody a jejich pfiíslu‰ní-

v rudolfinské dobû. Dal‰í kapitoly V˘voj a prezentace

dlí, klenby, dlaÏby… – v‰e originální a stále osazené

ky). Autor se vût‰inou také struãnû zmiÀuje o techno-

sbírky popisují její sloÏité a mnohdy ne pfiíli‰ ‰Èastné

na pÛvodních místech. V publikaci sice nenajdou v˘-

logickém vybavení ml˘na (ãi jeho pfiestavbû) zejména

osudy, i zpÛsoby prezentace této mimofiádné chomu-

sledky stavebnû-historick˘ch prÛzkumÛ, ale takov˘

na pfielomu 19. a 20. století, av‰ak k této problemati-

tovské kolekce, jejíÏ základ tvofií celoÏivotní sbírka JUDr.

vlastní men‰í prÛzkum pfiesto absolvují.

ce se mu zfiejmû (jistû pfies ve‰kerou snahu) nepoda-

Richarda Goldmanna (1861–1924) z Luk u Karlov˘ch

fiilo získat více údajÛ.

VarÛ, odkoupená z jeho pozÛstalosti v roce 1940.

Na závûr je nutné vyzdvihnout, Ïe kniha vznikla díky

Sr‰eÀ, pracovník Národního muzea v Praze a ná‰ pfiední odborník v oblasti miniatur (kapitola 6).

práci dvou místních obãansk˘ch sdruÏení (za finanãního

P. Solnick˘ se snaÏil maximálnû vyuÏít archivních

V kapitole PrÛzkum a restaurování je vûnována

pfiispûní slovenského ministerstva kultury), coÏ je v pé-

pramenÛ a publikovan˘ch titulÛ odborné i vlastivûdné

zvlá‰tní pozornost technikám malby miniatur od nej-

ãi o památky vÏdy dobré znamení. Snad bude v˘zvou

literatury, jakoÏ i poznatkÛ z vlastních prÛzkumÛ v te-

star‰ích prací malovan˘ch olejov˘mi barvami na mûdû-

a inspirací pro dal‰í podobné nakladatelské poãiny.

rénu. První díl publikace o vodních ml˘nech na Mora-

ném plechu pfies voskové portréty (tzv. ceroplastiky) aÏ

vû a ve Slezsku je zajisté (i pfies nûkteré nedostatky

po nejuÏívanûj‰í malby akvarelem nebo kva‰í na slo-

Krist˘na LEDEREROVÁ KOLAJOVÁ


429

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 430

Publikace Lidová architektura Josef VA¤EKA, Václav FROLEC: Lidová architektura. Encyklopedie, nakladatelství Grada Publishing, a. s.,

Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

Praha 2007, 428 stran, druhé, pfiepracované vydání pfiipravil Josef Vafieka. Témûfi po dvaceti pûti letech (popr vé byla kniha

Umûní 2007/3

publikována v SNTL Praha v roce 1983) do‰lo k druhé-

Jindfiich VYBÍRAL: Jednoduch˘ nábytek Leopolda

mu, v˘raznû pfiepracovanému vydání encyklopedie Li-

Bauera. – The Simple Furniture of Leopold Bauer,

dová architektura, které pfiipravil Josef Vafieka. Druh˘

s. 226–236.

z pÛvodních autorÛ, Václav Frolec, pfiedãasnû zemfiel

Studie o ranû moderním nábytku Leopolda Bauera

jiÏ v roce 1992. Josef Vafieka v˘raznû upravil fiadu slov-

z let 1900–1903. Podobnû jako vût‰ina jeho kolegÛ

níkov˘ch hesel, provedl jejich aktualizaci a zafiadil téÏ

z Wagnerovy ‰koly dosáhl tento tvÛrce sv˘ch prvních

hesla nová, která se t˘kají mimo jiné i fiady badatelÛ

úspûchÛ nikoliv na poli architektury, n˘brÏ umûleckého

stfiední a mlad‰í generace zab˘vajících se lidovou ar-

fiemesla.

chitekturou a rovnûÏ nov˘ch odborn˘ch prací vznikl˘ch

Miriam NATOUFOVÁ: Madona z Michle? – The Mich-

novinû. Popsána jsou nejãastûj‰í po‰kození tûchto

v posledním ãtvrtstoletí (celkem zhruba dvû stû hesel).

drobn˘ch portrétÛ, které jsou zde na detailech jednot-

Není jistû tfieba zdÛrazÀovat, Ïe encyklopedie je vyuÏi-

V roce 1856 daroval Franti‰ek Halla michelské

liv˘ch vyobrazení názornû pfiiblíÏeny ãtenáfiÛm. Autofii

telná pro témûfi v‰echny obory, které se zab˘vají studi-

kapli sochu Panny Marie s JeÏí‰kem. Díky této plasti-

se vûnují i restaurátorsk˘m technikám, které rovnûÏ

em lidového stavitelství, sídel a bydlení, a slouÏí i jako

ce, „Madonû z Michle“, vznikla teorie o první stylovû

ilustrují nûkolika pfiíklady. Lubomír Sr‰eÀ dále struãnû

základní titul pro studenty etnologie. Autor Josef Vafie-

ucelené stfiedovûké skupinû soch na na‰em území,

charakterizuje Místo sbírky v ãeském kontextu a hod-

ka, jedna z nejv˘znamnûj‰ích badatelsk˘ch osobností

jejíÏ jádro vytvofiil jeden mistr.

notí ji jako soubor, kter˘ „sv˘m soustfiedûním na v˘-

této dÛleÏité sloÏky lidové hmotné kultury druhé polovi-

tvarnou kvalitu a úzkou koncentrací na ‰piãkové kusy

ny 20. století, se snaÏil maximálnû vyãerpat danou

pfiekonává i ty nejlep‰í sbírky tohoto druhu u nás…

problematiku a poskytnout ãtenáfii komplexní údaje.

a patfií nepochybnû ke sbírkám evropské úrovnû“.

1

Druhé vydání pfiiná‰í informace o badatelsk˘ch v˘-

le Madonna?, s. 241–243.

Z recenzí: Josef VOJVODÍK: Helena Lorenzová, Hra na krásn˘ Ïivot. Estetika v ãesk˘ch zemích mezi lety 1760–1860, s. 248–250.

Následuje kapitola krátce popisující Zpracování kata-

sledcích v˘zkumu lidového stavitelství od poãátku

Petr WITTLICH: Elizabeth Clegg, Art, Design and Ar-

logu, a poté uÏ stûÏejní a rovnûÏ nejobsáhlej‰í ãást

80. let 20. století aÏ do roku 2006. Novû byla pfiidána

chitecture in Central Europe 1890–1920, s. 250–253.

pfiedkládané publikace – samotn˘ Katalog, uspofiáda-

napfiíklad hesla ke studiu vesnick˘ch technick˘ch sta-

n˘ chronologicky podle doby vzniku jednotliv˘ch por-

veb (bûlidlo); pfiepracování a doplnûní nov˘ch poznat-

trétÛ s jejich vyobrazením, která jistû musí lahodit oku

kÛ najdeme mimo jiné u hesel dokumentace nebo

kaÏdého ãtenáfie. Popisky jsou doplnûny dostupn˘mi

dfievûné sakrální stavby. âásteãnû odli‰ná od prvního

Pavel PTÁâEK, Zdenûk SZCZYRBA, Milo‰ F≈UKAL:

faktografick˘mi údaji o autorovi, dobû vzniku, technice

vydání je i grafická úprava publikace, ale zÛstalo pfiiro-

Promûny prostorové struktury mûsta Olomouce s dÛ-

malby, portrétované osobû a pfiípadném restaurování.

zenû abecední fiazení encyklopedie, vynikající kreseb-

razem na rezidenãní funkce, s. 19–26.

Obrazová ãást pokraãuje v kapitole Zcizené miniatury

ná dokumentace J. V. Schejbala a autofii fotografií. Za-

Pfiehled zmûn probíhajících v na‰ich mûstech po ro-

jejich ãernobílou fotodokumentací.

fiazena je znovu i slovenská ãást zpracovaná pro

ce 1989, ilustrovan˘ ve formû pfiípadové studie na

Urbanismus & územní rozvoj 2007/2

Závûreãná ãást katalogu je vûnována údajÛm uÏi-

pÛvodní vydání ·. Mru‰koviãem. Mnohá hesla jsou

mûstû Olomouci, kde bylo v tomto období realizováno

teãn˘m nejen pro milovníky miniatur, ale i náv‰tûvníky

opût doplnûna ukázkami zamûfiení objektÛ a pfiípadnû

více neÏ tfii tisíce nov˘ch bytÛ, pfieváÏnû v pásu sídli‰È

v˘stavy. Jedná se o pfiehled nejznámûj‰ích malífiÛ por-

reprodukcemi vybran˘ch archivních pramenÛ. Autorem

a periferie, dále jako nové rezidenãní lokality v subur-

trétÛ, které „se vejdou do dlanû“, rejstfiíky vystaven˘ch

plánÛ obcí je Jaroslav Vajdi‰. Proti prvnímu vydání se

bánní zónû a téÏ ve vnitfiním mûstû a v historickém

autorÛ i dûl s katalogov˘mi a inventárními ãísly, se-

novû objevují i hesla k evropskému lidovému stavitel-

jádru.

znam pouÏité literatury a trojjazyãné resumé.

ství (napfiíklad trullo) a také termíny odráÏející souãas-

Marián HALÁS, Eva DÎUPINOVÁ: V˘voj a priestorové rozloÏenie bytového fondu Bratislavy, s. 27–35.

Cílem této publikace je podat vefiejnosti dosud chy-

nou situaci pfii klasifikaci jevÛ ‰iroké problematiky li-

bûjící podrobnou informaci o jedné z nejv˘znamnûj‰ích

dového stavitelství (vedle hesla zvonice autor zafiadil

Hodnocení v˘voje bytového fondu v Bratislavû ve

sbírek miniaturní tvorby v âeské republice. Kniha na

i heslo zvoniãka). K aktuálním slovníkov˘m doplÀkÛm

20. století s dÛrazem na jednotlivé etapy po roce 1946.

na‰em trhu pfiedstavuje hodnotn˘ doklad, reprezentují-

patfií i nûkterá muzea v pfiírodû vzniklá ãi zpfiístupnûná

cí úzce specializovanou problematiku, která má jistû

po roce 1990 (KrÀovice, Pfiíkazy, Vysok˘ Chlumec).

mnoho pfiíznivcÛ, ale v‰eobecnû je oblastí spí‰e opo-

Autor do druhého vydání zafiadil ãetné nové ãernobílé

míjenou, a to beze sporu neprávem. VÏdyÈ intimní por-

i barevné snímky. Publikace je samozfiejmû vybavena

trét by mûl mít své místo i v dne‰ním svûtû!

místním a jmenn˘m rejstfiíkem. U konkrétních lokalit

Lucie ERNSTOVÁ

autor uvádí stále i okresy, neboÈ jsou nejsnaz‰ím vodítkem pro základní orientaci.

âlánek popisuje situaci v ostravské bytové v˘stavbû od roku 1945 do souãasnosti.

Era 21 2007/speciál 07 Speciál Ery 21 je cele vûnován problematice desig-

Lubomír PROCHÁZKA ■ Poznámky

Regina KUCHTOVÁ, Jan âESELSK¯: Bytová v˘stavba v Ostravû – minulost a souãasnost, s. 36–41.

nu. Z ãlánkÛ: Kalin CAKOV, Emil MAKARA / Olgoj Chorchoj: Re-

1 Eva ·AM·ULOVÁ, Olga TRMALOVÁ: Portrétní miniatury chomutovské sbírky, Oblastní muzeum v Chomutovû, Chomutov 2007, s. 24.

kon‰trukcia Erdödyho paláca v Bratislave, s. 14–21. Autorská zpráva o rekonstrukci barokního paláce na Starém Mûstû na gastronomick˘ komplex, ve kterém majitel umístil svou sbírku dûl Andyho Warhola. Objekt nyní obsahuje noãní bar v suterénu, restauraci, kavárnu a vinárnu v pfiízemí, galerii ve druhém nad-

430

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 431

zemním podlaÏí a kanceláfiské prostor y ve tfietím aÏ

ziãních úpravách a novû navrÏeném prosvûtlení pod-

Vûra KONEâNÁ: Recenze, s. 64–65.

pátém nadzemním podlaÏí. Architektonické fie‰ení pl-

kroví pomocí ãtyfi nov˘ch pultov˘ch vik˘fiÛ, které dopl-

Autorka vyzdvihuje peãlivou pfiípravu rekonstrukce

nû respektuje pÛvodní dispoziãní i hmotovû-prostoro-

nily dva stávající valbové.

vé ãlenûní paláce, zachována byla fasáda, chránûny byly pÛvodní historické pr vky a mobiliáfi, atrium bylo

Petr ·VAMBERK: Sklo v procesu památkové péãe, s. 46–47.

Jízdárny PraÏského hradu a upozorÀuje na nález Janákov˘ch deníkÛ, z nichÏ napfiíklad vyplynulo, Ïe prostor má vynikající akustiku, coÏ podpofiilo my‰lenku vyuÏití

PouÏití moderního okenního skla je velk˘m a bohu-

objektu i pro dal‰í aktivity neÏ jen pofiádání v˘stav. Lá-

Ïel ãast˘m prohfie‰kem proti správnému pojetí rekon-

bus navázal na Janákovy pfiedstavy a posunul je do

strukce historick˘ch objektÛ. âlánek nás seznamuje

souãasnosti – nenásilnû roz‰ífiil funkãní moÏnosti ob-

Autorská zpráva o vytvofiení kavárny, restaurace a de-

s technologiemi v˘roby okenního skla od nejstar‰ího

jektu a citlivû vrátil historickému prostoru dÛstojnost.

signshopu na zámku v Dobfiichovicích vloÏením ãitelné-

foukaného pfies sklo taÏené systémem Fourcault aÏ

Pfiidal vlastní vrstvu, kterou pfiiznal odli‰nou nevtíra-

ho razantního tvaru, propojujícího v‰echny místnosti

po moderní zrcadlovû rovné sklo, které se pro staré

vou barevností.

a ãlenícího prostor. Doplnûno fotografiemi a plány.

objekty nehodí. UpozorÀuje na sklo tuzemské proveni-

Marek ·TùPÁN: Vzorkovna Le Bon, s. 50–53.

ence, které velmi zdafiile imituje v‰echny vlastnosti

Vzorkovna koupelnového nábytku vznikla v Brnû

foukaného skla. V závûru zmiÀuje i dÛleÏitost vhodné-

zastfie‰eno. Kr y‰tof ·ULC, Jan KLEMPÍ¤ / Atelier…: Zámeck˘ had v Dobfiichovicích, s. 34–37.

v Zábrdovické ulici v b˘valém prÛmyslovém objektu

ho tmelu.

textilních závodÛ, pfiestavûném na bytov˘ a kanceláfi-

Tereza KOZLOVÁ: Gehry v BuloÀském lesíku, s. 57.

sk˘ dÛm.

Firma Louis Vuitton oslovila pro projekt svého pfiipravovaného muzea kanceláfi Franka Gehryho. PÛjde

Architekt 2007/6

Národní knihovna âR. Vyjádfiení UIA k regulérnosti soutûÏe, s. 67. Podle dopisu prezidenta UIA Gaetana Siewa jednala porota soutûÏe serióznû a odpovûdnû, vítûze vybrala objektivnû. Radomíra SEDLÁKOVÁ: Mûsto trvale se mûnící. Nepostavená architektura, s. 74–75.

o transparentní budovu, velik˘ skleník propojen˘

Nerealizovan˘ urbanistick˘ projekt pro Prahu od Kar-

Stfie‰ní nástavba. Praha 5-Malvazinky, s. 10–15.

s okolní pfiírodou. Prolomena byla regulace, podle níÏ

la JanÛ ze sbírky architektury Národní galerie v Praze

Autorská zpráva (S. Fi‰erová, P. Hájek, T. Hradeãn˘,

v pafiíÏsk˘ch lesích smûjí b˘t pouze jednopatrové stavby.

pfiedpokládal novou technologii stavûní, blízkou dne‰-

J. Koláfi, J. ·épka / H·H architekti). Ke stávajícímu

Jan JEHLÍK: PlzeÀ-JiÏní Mûsto, s. 58–61.

nímu high-tech, a variabilní pásy promûnlivého moder-

krovu fiadového rodinného domu z 30. let je pfiisazena

V˘sledky anonymní urbanistické soutûÏe pro území

ního mûsta – první ve smûru od západu k v˘chodu do

nová hmota s rovnou stfiechou pfiedstupující pfied pÛ-

mezi dálnicí a stávajícím mûstem s úvodním textem

Horních Poãernic, kde by se kolmo pfiipojoval stejn˘

dorys celého domu. Nová maska je z OSB-desek, kry-

J. Jehlíka. Plány vítûzn˘ch projektÛ s autorsk˘mi zprá-

pás severo-jiÏní. Historické jádro Prahy vãetnû Karlína

tá z vnûj‰í strany titanzinkov˘m plechem.

vami: 1. místo RKAW, s. r. o., 2. místo R. Kouck˘ ar-

by zÛstalo nemûnné jako svérázn˘ skanzen, oãi‰tûn˘

chitektonická kanceláfi, s. r. o., 3. místo M. Barto‰ek,

od nánosu dopravních a prÛmyslov˘ch staveb.

Martin VERNER: ***** ve Znamení ãtyfi aneb Hotel na Národní tfiídû v Praze, s. 16–19. Rozhovor s Martinem Tycarem a Richardem Side-

M. Burian, J. Hendrych a A. ÎiÏkovsk˘. Václav FILANDR: Pust˘ exhibicionismus…, s. 66.

jem, podle jejichÏ projektu se bude stavût hotel na ro-

Polemická reakce na kritick˘ ãlánek Chyby omezují-

hu Národní tfiídy a Mikulandské ulice, o v˘voji projektu

cí funkci, kter ˘ hodnotil rekonstrukci a dostavbu Ïe-

a o zapojení nového domu do jeho velmi nesourodého

lezniãní stanice v Ostravû-Svinovû.

Centrální lázeÀsk˘ park. Podûbrady, s. 38–43. Autorská zpráva (T. Jiránek, M. Lehman / Zahrada nad Metují, s. r. o.) o rehabilitaci centrálního lázeÀského parku vzniklého ve 30. letech 20. století podél

okolí. Po debatách s orgány památkové péãe bylo upu‰tûno od plánu zaãlenit sousední Schönkirchovsk˘

Architekt 2007/8

Architekt 2007/7

severojiÏní osy od Ïelezniãního nádraÏí smûrem k ná-

palác do organismu hotelu a úlohy byly striktnû rozdû-

Josef PLESKOT: Nové ústfiedí âSOB, s. 4–13.

mûstí. Pro Podûbrady plní park v mnoha ohledech

leny na dvû ãásti – novostavba v proluce a rehalibilita-

Autorská zpráva o novostavbû budovy âSOB v Rad-

funkci námûstí – je pobytov˘m i spoleãensk˘m prosto-

ce Schönkirchovského paláce.

licích s fotografiemi a plány.

rem. Cílem rehabilitace bylo zachovat ducha doby

Rodinn˘ dÛm u obory. Kostelec. U KfiíÏkÛ, s. 30–35.

Alena ·RÁMKOVÁ: Recenze, s. 14–15.

Autorská zpráva (P. Marek, Z. Rychtafiík, J. Smolík /

Recenze Pleskotovy stavby chválí její vnitfiní kvalitu

Vy‰ehrad Atelier). DÛm komunikuje s okolím prostfied-

a upozorÀuje na její zbyteãnou vnûj‰í skromnost –

Medailon architekta zab˘vajícího se rekonstrukce-

nictvím „parazitujících“ kontrastních hmot obepínají-

podle autorky mûl tento dÛm více kfiiãet, aby byl pou-

mi historick˘ch staveb a vedle toho zároveÀ architek-

cích jeho základní ‰edou hmotu s fasádou z titanzin-

ãením pro druhé.

tonick˘m designem, projektováním staveb, v˘stavní

kového plechu. Ivana DOMBKOVÁ, Rostislav âERNÍK: Rekonstrukce palácového prostoru. Melantrichova ulice, Praha 1, s. 36–41.

Mikolá‰ VAV¤ÍN, Eva VÍZKOVÁ: âSOB / fie‰ení zelenû, s. 16–17. Autorská zpráva. Zámûrem je dosáhnout nejen estetick˘ch úãinkÛ, ale i vysoké uÏitné hodnoty zelen˘ch

vzniku parku a zároveÀ jej zasadit do souãasnosti. Pavel HALÍK: Jubilant Bohumil Fanta, s. 60–63.

tvorbou i teoreticko-historick˘m bádáním a pedagogickou ãinností. Studenti hledají moÏnosti vyuÏití modulární v˘stavby, s. 68–72.

Autorská zpráva. Rekonstrukce zcela zdevastova-

ploch s pozitivním vlivem na kvalitu Ïivotního prostfie-

Zpráva o v˘sledcích soutûÏe, kterou zorganizovala

ného palácového prostoru o rozloze 304 m2 v prvním

dí, v pfiípadû zelenû okolo radlického kostela sv. Jana

spoleãnost Koma Modular Construction. Mezi ocenû-

patfie mû‰Èanského Teyflova domu ze 17. století v his-

Nepomuckého se jedná o rehabilitaci okolí v˘znamné

n˘mi pracemi byl mimo jiné návrh mobilní galerie od

torickém centru Prahy na ateliér. PÛvodní dispozice

barokní stavby z 18. století.

R. Bruneckého a H. Drlové z Fakulty architektury VUT

byla zachována, nové funkce byly vestavûny do stáva-

Navazují dal‰í ãlánky k nové Pleskotovû budovû

jících hmot, ve‰keré pÛvodní prvky byly opraveny, no-

âSOB: Grafika orientaãního systému, Pohled investo-

vû byly provedeny kompletní instalace, topení a v˘mû-

ra, Pohled autorÛ, Pohled developera, Oãima doku-

na zniãené podlahy.

mentaristky, s. 18–29.

Markéta CAJTHAMLOVÁ, ·árka ·OCHOVÁ-HOLI·OVÁ, Eli‰ka ·ÍDOVÁ: Bíl˘ mezonet, rekonstrukce bytu. Vald‰tejnská ulice, Praha 1, s. 42–45.

Ladislav LÁBUS, Zdenûk HE¤MAN, Martina MATISKA: Jízdárna PraÏského hradu, s. 56–63.

Brno, prezentovan˘ napfiíklad v prostfiedí Karlova mostu ãi New Yorku. Julius MACHÁâEK: S Milo‰em Kopfiivou o sportovních stavbách, s. 80–81. Rozhovor s vedoucím autorského t˘mu Sportovního centra Barrandov se t˘ká pfiípravy olympijsk˘ch her

Autorská zpráva o rekonstrukci budovy, v níÏ jsou

v Praze. Mûsto bez jasné a trvalé koncepce územního

Autorská zpráva. V roce 1995 byl pÛvodní byt ve

chránûny dvû vrstvy: pÛvodní barokní od J. B. Matheye

rozvoje není schopno budoucí sportovi‰tû umisÈovat

druhém patfie malostranského domu roz‰ífien i do

a Janákova rekonstrukce ze 40. let 20. století, pfii níÏ

koncepãnû, ale podléhá politick˘m a spekulativním

pÛdního prostoru a cel˘ krov byl vymûnûn za nov˘. Na-

byla ve stûnách probourána okna pro lep‰í v˘hled na

tlakÛm.

vrhované stavební zmûny spoãívaly v drobn˘ch dispo-

PraÏsk˘ hrad. Doplnûno fotografiemi a plány.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ

431

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 432

Architekt 2007/9

Modernistická továrna Casaramona v Barcelonû

Budova Vlámského parlamentu pochází z 18. stole-

Benjamin FRAGNER: Industriální stopy, s. 2.

byla postavena mezi roky 1909–1911 a byla prohlá-

tí, kdy zde byl koncertní a taneãní sál. V roce 1905 by-

Úvodník o leto‰ním bienále industriální architektu-

‰ena za památku národního zájmu roku 1976. Nyní

la zrekonstruována pro potfieby po‰tovního úfiadu. Re-

ry, jíÏ je vûnováno celé toto ãíslo, které pfiedstavuje fia-

po rekonstrukci, která roz‰ífiila její vyuÏiteln˘ prostor,

konstrukci na parlament, která probûhla v letech

du konvertovan˘ch industriálních objektÛ.

slouÏí jako kulturní centrum.

1987–1996, provedli architekti Willy Verstraeter a Jo-

Lipská pfiádelna, s. 56–59.

zef Fuyen. Parlament sídlí ve dvou budovách propoje-

Lipská pfiádelna vlny byla v letech 1884–1907 nej-

n˘ch podzemní chodbou. V historické hlavní budovû

Autorská zpráva s fotografiemi a plány o právû rea-

vût‰í na evropském kontinentu, kolem ní vzniklo tehdy

jsou zachovány pÛvodní cenné prvky, nová v˘stavba je

lizované konverzi v Praze-Hole‰ovicích. Projekt nevytû-

továrenské mûsto s obytn˘mi domy pro zamûstnance,

pfiiznána formou i materiálem. Dominantou je Kupolov˘

Ïuje areál maximálním objemem, nad pÛvodními his-

zahrádkáfiskou kolonií a matefiskou ‰kolou. Od roku

sál, vznikl˘ prohloubením vnitfiního dvora o dvû patra

torick˘mi industriálními objekty ponechává voln˘

1993 bylo pro komplex nalézáno alternativní vyuÏití

a zaklenutím sklenûnou stfiechou ve tvaru trojúhelníku.

prostor, kde si mÛÏe stále více zastavované a vytûÏo-

umûlci, fiemeslníky a Ïivnostníky. V roce 2005 se do

vané mûsto odpoãinout.

pfiádelny nastûhovalo ‰est lipsk˘ch galerií, centrum

Ivan KROUPA: DOX, centrum souãasného umûní, architektury a designu, s. 4–9.

Tomá‰ NOVOTN¯, Jifií OPOâENSK¯, Tomá‰ ZMEK: La Fabrika, s. 10–15. Autorská zpráva s fotografiemi a plány o konverzi továrních objektÛ v Praze-Hole‰ovicích na víceúãelové kulturní centrum. M’Factory. Studio Olgoj Chorchoj / Ondfiej KOPEâN¯, Michal FRONùK, Jan NùMEâEK, s. 16–21.

Originální „chobotnice” na Letné aneb Nová budova Národní knihovny, s. 28–31.

oÏivují i dal‰í kulturní instituce. Stavba byla vlastnû za-

âlánek o soutûÏi na budovu Národní knihovny

konzer vována, provedeny byly jen men‰í úpravy ne-

a o vítûzném Kaplického projektu zobrazuje i návrhy

zbytné pro novou funkci objektu.

dal‰ích sedmi finalistÛ.

Ricardo FLORES, Eva PRATS: Mills museum, s. 60–65. Nové muzeum umístûné ve starém ml˘nû ve ‰panûlském Palma de Mallorca.

Rekonstrukce Hlavního nádraÏí v Praze, s. 32–34. Zpráva s ãetn˘mi fotografiemi zmiÀuje problémy souãasného stavu nádraÏí a zámûry rekonstrukce architekta Patrika Kotase, která se kromû nástupi‰È bu-

Elbphilharmonie. Herzog & de Meuron, s. 66–69.

de t˘kat jak Fantovy secesní budovy, tak i odbavovací

konverzi b˘val˘ch uzenáfisk˘ch závodÛ v Praze-Hole‰o-

Vizualizace projektu nástavby nové Filharmonie

haly J. ·rámka, J. Boãana, A. ·rámkové a J. Dandy.

vicích na polyfunkãní objekt s restaurací, obchody,

s rezidenãním a kulturním komplexem na hambur-

ateliéry, byty a garáÏemi.

ském Kaispeicheru, kter˘ slouÏil témûfi do konce mi-

Autorská zpráva s fotografiemi a plány pfiedstavuje

·imon CABAN: Upp Universal Production Partners,

nulého století jako skladi‰tû kávov˘ch bobÛ. Petr VORLÍK: Internetové toulky prÛmyslovou kraji-

s. 22–29. Autorská zpráva s fotografiemi a plány o konverzi

nou, s. 78–80.

pekárny Kalupinka v Praze-Vr‰ovicích pro potfieby fir-

âlánek o registru prÛmyslové architektur y, kter ˘

my, která se zab˘vá poãítaãov˘m dotváfiením filmové-

vznikl prací V˘zkumného centra prÛmyslového dûdictví

ho obrazu.

pfii âVUT v Praze, popisuje jeho vznik, koncepci

Palác KfiiÏík. AHK Architekti / Zdenûk HÖLZEL, Jan KEREL, Olga RÒÎIâKOVÁ, s. 30–35. Autorská zpráva s fotografiemi a plány o pfiebudo-

a strukturu. Registr jako archiv badatelsk˘ch aktivit V˘zkumného centra se stal i portálem pro ‰irokou vefiejnost.

Dana BOHUSLAVOVÁ: Zpívající barokní Mafií Magdaléna, s. 36–38. âlánek o expozici âeského muzea hudby Národního muzea v Praze je uveden historií jeho budovy – barokního kostela sv. Mafií Magdaleny, pfiestavûného v období klasicismu na byty a kanceláfie a nedávno rekonstruovaného pro potfieby muzea. Dana BOHUSLAVOVÁ: Metalov˘ génius a jeho pafiíÏská kráska, s. 52–56. Historie a souãasnost Eiffelovy vûÏe. Regina âÍÎKOVÁ: Industriál – pamûÈ – v˘chodiska.

4. bienále Industriální stopy 2007, s. 82–83.

Nad knihou, ve které se setkává vûtrn˘ ml˘n s tûÏní

ká, PlzeÀská a KovákÛ v jeden celek propojen˘ kryt˘m

Podrobn˘ program záfiijové mezinárodní odborné

vûÏí, pfiádelna s nádraÏím, s. 57–59.

atriem s kanceláfiemi, restauracemi, komerãními plo-

konference, jejíÏ leto‰ní téma znûlo PrÛmyslové dûdic-

chami v pfiízemí a s garáÏemi.

tví kulturním potenciálem udrÏitelného rozvoje.

vání bloku domÛ v Praze-Smíchov mezi ulicemi Radlic-

Roman SVOJANOVSK¯, Ivo JUNEK: Fabrika Svitavy,

Marcel PENCÁK: K autorství âerychovy vily v Jaromûfii, s. 85.

s. 36–39.

Recenze knihy o industriální architektufie, kterou vydalo V˘zkumné centrum prÛmyslového dûdictví pfii âVUT. Radomíra SEDLÁKOVÁ: Kfiehká linka nad údolím –

Autorská zpráva s vizualizacemi a plány o právû re-

Po dÛkladném prostudování pramenÛ vychází naje-

alizované konverzi svitavské textilní továrny W. Ettla

vo, Ïe kubizující vilu, za jejíÏ autory byli povaÏováni Old-

Most pfies fieku Tarn na silnici A75 mezi Clermont-

z roku 1925 na multifunkãní vzdûlávací, komunitní

fiich Liska nebo dokonce také Josef Goãár, projektoval

-Ferrand a Béziers u mûsta Millau plného historick˘ch

a kulturní centrum a centrum pro rozvoj lidsk˘ch zdro-

mlad˘ architekt Vladimír Fultner. Kolaudace vily probû-

památek.

jÛ a sociální integrace mikroregionu Svitavsko.

hla v roce 1913 a v letech 1926–1928 do‰lo ke dvû-

Ivana DOMBKOVÁ: Multifunkãní centrum designu a architektury, s. 40–43. Autorská zpráva s fotografiemi a plány o pfiipravované konverzi b˘valé truhlárny z roku 1903 v Praze na Starém Mûstû, ke které byly v roce 1948 pfiistavûny nové strojovny, kotelna, brusírna a kanceláfi.

ma pfiístavbám podle projektÛ Oldfiicha Brabce a hradecké kanceláfie Marvan-Macháãek. Pavel HALÍK: Bene‰ova vila v Sezimovû Ústí, s. 86– 87. Recenze knihy Michala Koláfie a Vladimíra Drdy, vydané v nakladatelství Prostor.

Roundhouse. John McAslan + Partners, s. 44–49. Lond˘nsk˘ Roundhouse navrhli v roce 1846 G. Stephenson a R. Dockray jako depo pro servis Ïelezniãních lokomotiv. Poté co budova pfiestala vyhovovat pÛvodní funkci, slouÏila jako skladi‰tû

nejvy‰‰í most svûta, s. 68–69.

Adéla NùMCOVÁ: Posvátn˘m údolím k Machu Picchu, s. 70–75. Cestopisn˘ ãlánek o památkách incké architektury s ãetn˘mi fotografiemi. Antonín KRU·OVEC: ¤eck˘ Rhodos – pod ochranou boha slunce, s. 76–77. Cestopisn˘ ãlánek. Radomíra SEDLÁKOVÁ: Architektura v letech nor-

Fórum architektury & stavitelství 2007/1 Dana BOHUSLAVOVÁ: V˘zva pro bydlení: nové projekty na ÎiÏkovû, s. 8–13.

malizaãních, s. 78–83. V letech 1971–1989 ustupuje do pozadí autorské zafiazování staveb a je nahrazeno projektov˘mi institucemi. Zatímco v poãátku 70. let se je‰tû dokonãovaly stav-

a v 60.–80. letech jako experimentální divadelní

âlánek o v˘stavbû bytov˘ch komplexÛ na nûkolika

by zapoãaté v minulém období, v dal‰ích letech se

a hudební scéna. Nyní je Roundhouse rekonstruován

místech ÎiÏkova: b˘valém nákladovém nádraÏí, na Pa-

ukázalo, do jakého propadu se architektura dostala. DÛ-

na kulturní a spoleãenské centrum a stal se jedním

rukáfice a za budovami ústfiedí âeské po‰ty.

raz byl kladen na zvy‰ování produktivity, kvalita architek-

z nejÏivûj‰ích míst v Lond˘nû pro umûní zamûfiené na mladé lidi. Roberto LUNA: Kulturní centrum Caixaforum, s. 50– 53.

432

Mar ta ·UPÍKOVÁ: Vlámsk˘ parlament v Bruselu

tury byla ponechána na svûdomí jednotliv˘ch architektÛ.

– odváÏná konfrontace historické a moderní architek-

I pfiesto lze nalézt fiadu pozoruhodn˘ch staveb z této do-

tury, s. 24–27.

by – krátké medailony nûkter˘ch z nich autorka uvádí.

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ |

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 433

Bydlení na kraji metropole, s. 84–85.

M. Krupauer) s fiadou plánÛ a vyobrazení a pokraãuje

slouÏí atrium na místû dvora. Dorovnání v˘‰ky patrovou

Na úzkém volném území mezi v˘chodní stranou

recenzí V. Czumala (viz dále).

prosklenou konstrukcí bylo zamítnuto památkov˘m

Hlávkovy ulice a zdí fieporyjského hfibitova v Praze byl

Vladimír CZUMALO: K otázce nádraÏí jako poetické

ústavem, takÏe nakonec jsou tyto nástavby vyzdûné.

vybudován soubor fiadov˘ch rodinn˘ch domkÛ od arch.

kategorie se zvlá‰tním pfiihlédnutím k nádraÏí autobu-

PÛvodnû nepravideln˘ dvÛr získal demolicemi a novo-

Josefa Kliky.

sovému, s. 34–40.

stavbou impozantní geometrick˘ objem. Dominantou

Recenze zaãíná zamy‰lením nad pÛvodní funkcí

atria jsou nové prosklené vnitfiní fasády. Parkovi‰tû

nádraÏí jako brány do mûsta, nad kolizí mûst a auto-

a vût‰ina domovní techniky byly pfiesunuty do podzemí,

Zpráva o rekonstrukci vily v Libodfiicích na Kolínsku

mobilové dopravy a nad postavením autobusového

parter je zafiízen kompromisnû zãásti jako víceúãelov˘

od architekta Goãára. Po rekonstrukci v leto‰ním roce

nádraÏí v porovnání s nádraÏím Ïelezniãním – to vzni-

prostor, zãásti jako zimní zahrada, coÏ podle autorky

bude vila zpfiístupnûna jako instalovaná kulturní pa-

ká stavûním, autobusové bouráním. Autobusové

pfiíli‰ nefunguje. Dominantní stavbou je pozdnû seces-

mátka s expozicí vûnovanou ãeskému kubismu.

nádraÏí se nikdy nestalo velk˘m tématem architektu-

ní továrna od Maxe Spielmanna (1913–1914), která

D. B.: Nové sídlo âSOB: park na stfie‰e, s. 90–91.

ry. V budûjovickém pfiípadû obchodní centrum nádraÏí

byla rehabilitována a jejíÏ prÛãelí bylo citlivû upraveno

Zpráva o vysázení padesáti dvou stfiednû vzrostl˘ch

povy‰uje, pfiirozenû integruje funkce mûsta a umístûní

podle pÛvodních plánÛ, stejnû jako historizující fasády

stromÛ na stfie‰e nového sídla âSOB od arch. Plesko-

na stfie‰e dává nádraÏí poetick˘ rozmûr. Autor rovnûÏ

bytov˘ch domÛ. Architekti dovr‰ili úsilí vytvofiit ze sku-

ta. Tato akce zavr‰uje zámûr postavit „nejzelenûj‰í“

upozorÀuje na soubor nástûnn˘ch maleb od P. Pa‰tiky

piny poslepovan˘ch domÛ palác.

a „nejekologiãtûj‰í“ stavbu ve stfiední Evropû.

na betonov˘ch povr‰ích podzemních garáÏí.

Rekonstrukce Bauerovy kubistické vily fini‰uje, s. 88–89.

Pfiestavba sila v Olomouci, s. 44–49.

Stavba 2007/3

Ladislav LÁBUS: Rekonstrukce Jízdárny PraÏského hradu, s. 64–67.

Autorsk˘ komentáfi Szymona Rozwa∏ky s fotografiemi

Autorská zpráva konstatuje, Ïe v Jízdárnû jsou dnes

Grand Prix architektÛ, XIV. roãník, s. 4–5.

a plány k transformaci b˘valého obilního sila na obyt-

chránûny dvû vrstvy – pÛvodní barokní i Janákova re-

Zpráva o v˘stavû v‰ech zúãastnûn˘ch prací, krátké

nou stavbu je doplnûn recenzí J. PotÛãka (viz dále).

konstrukce z let 1947–1950, pfii níÏ byla proraÏena vel-

pfiedstavení soutûÏe a poroty s fotografiemi jednotliv˘ch vítûzn˘ch projektÛ.

Jakub POTÒâEK: Olomoucká Ïehliãka mrakÛ, s. 44–49.

korysá okna s prÛhledy na Hrad. Rekonstrukce se zamûfiovala na posílení moÏnosti univerzálního vyuÏití

Jifií T. KOTALÍK: 20. století ãeské architektury, s. 10.

VíceúrovÀov˘ nadstandardní byt, v podstatû nov˘

sálu, odstranûní vestaveb v západní ãásti, zlep‰ení kva-

Recenze knihy R. Sedlákové a P. Friãe vydané v na-

typ mûstské vily, architekti implantovali do posledních

lity vnitfiního prostoru Jízdárny, nav˘‰ení kapacity hygie-

kladatelství Titanic, Grada 2006, chválí její základní

pater Ïelezobetonové siláÏní vûÏe J. Tymicha z let

nického zázemí i zázemí pro spoleãenské akce a kon-

koncepci, práci fotografa P. Friãe a grafické provedení.

1940–1941 v podobû obrovské obytné bedny. Do vûÏe

certy, jakoÏ i na zlep‰ení komunikace schodi‰tûm do

Dále komentuje v˘bûr staveb, mezi nimiÏ ale postrádá

architekt vloÏil i ãást nového provozu, takÏe hraje roli

suterénu, v˘tahy a nov˘m vstupem do zázemí pfii zá-

v˘znamné realizace – napfiíklad vilu Tugendhat a kos-

rovnocenného partnera. Ov‰em znaãn˘ nevyuÏit˘ pro-

padní fasádû. Na zprávu navazuje recenze R. ·váchy.

tel sv. Jifií na Vinohradech i ‰ir‰í pfiipomenutí nûmec-

stor mezi parterem a obytnou „krabiãkou“ autorovi re-

k˘ch architektÛ. Kniha podle autora objektivnû doku-

cenze pfiipomíná El Lisického slavn˘ návrh mrakodrapu

mentuje stolet˘ stavební v˘voj u nás.

pro Moskvu. V‰echny obytné vrstvy vily jsou propojeny

Recenze se podrobnû vûnuje Janákovû rekonstrukci

âesk˘ interiér 2007, s. 18–19.

pouze v˘tahem, kter˘ tak funguje jako ãasoprostorová

a upozorÀuje na souznûní Janákov˘ch a Lábusov˘ch ná-

Rostislav ·VÁCHA: Mathey, Janák, Lábus a Jízdárna PraÏského hradu, s. 68–71.

Zpráva o soutûÏní pfiehlídce, kterou vyhlásily De-

brána a jehoÏ iracionalitu vyvaÏuje poÏární komunikace

zorÛ. Lábus pfiipojuje v Jízdárnû minimalistickou „tfietí

sign centrum âR a âeská komora architektÛ, pfiedsta-

navazující na pÛvodní Ïelezobetonové schodi‰tû. V par-

vrstvu“, kterou umocÀuje úprava Matheyov˘ch fasád

vuje soutûÏ, její porotu i vítûzné realizace: Muzeum

teru vûÏe je ponecháno mnoÏství industriálních prvkÛ

v dÛslednû jednobarevném povrchu. PrÛzkumné sondy

Památníku Lidice od B. ProkÛpka a J. Îalského, ktefií

a je zde pfiíleÏitostná galerie i apartmán pro hosta.

totiÏ Ïádnou barevnost nepotvrdily. Lábusovi se podle

získali hlavní cenu, a kostel sv. Václava v Opavû od

Pavel MARTÍNEK: Malá scéna, s. 54–57.

autora povedlo dovést do dÛsledkÛ pÛvodní Janákovy

M. Hulce a D. ·piãky, ktefií obdrÏeli zvlá‰tní uznání za

Autorská zpráva (ARW Architekti, s. r. o.) o rekon-

zámûry, proãistit prostor a dát mu velkorysé dimenze.

novátorsk˘ pfiístup k ochranû památek. Expozice polygrafie do Národního technického mu-

strukci stavby Spoleãensk˘ dÛm od V. Karfíka z roku 1937. Malá scéna má nyní dva sály, zcela nová je

V. ·IMKOVIâ: Od kniÏnice k mediatéke. Rekon‰trukcia Univerzitnej kniÏnice v Bratislave, s. 72–75.

podzemní dvoupodlaÏní pfiístavba, kde jsou ‰atny,

Autorská zpráva o rekonstrukci knihovny, kterou

Zpráva o projektu, kter˘ zvítûzil ve v˘bûrovém fiízení

sklad, sociální zafiízení a strojovna vzduchotechniky.

tvofií komplex budov v historickém jádru mûsta. Jedná

NTM a jehoÏ autory jsou Atelier... / K. ·tulc, J. Klem-

V pfiízemí se celá dispozice novû vytváfiela. Pfii návrhu

se o klá‰ter klarisek, Palác uherské královské komo-

pífi.

podoby interiéru nebylo moÏno vycházet z dobov˘ch

ry, Palác L. de Paulyho, Podzemní sklady, Nové skla-

dokumentÛ, neboÈ se nedochovaly.

dy, LisztÛv pavilon a Lisztovu zahradu. Po rekonstruk-

zea, s. 20.

Kry‰tof ·ULC: Designshop – kavárna – restaurace v Dobfiichovickém zámku, s. 27. Autorská zpráva o kavárnû v podobû vloÏeného ãerveného hada vinoucího se v‰emi místnostmi.

Zdenûk HÖLZEL, Jan KEREL: Palác KfiiÏík. Vize rekonstrukce a pfiestavba bloku domÛ, s. 28–63. Autorská zpráva o rekonstrukci bloku domÛ mezi

ci tvofií jeden propojen˘ celek napojen˘ zároveÀ na mûstskou strukturu. KaÏd˘ z objektÛ z rÛzn˘ch období a stylÛ vyÏadoval pfii rekonstrukci individuální pfiístup.

Obnova bytového domu Isocon, Lond˘n, s. 32–33.

ulicemi Radlická, PlzeÀská a KovákÛ na praÏském

V roce 2004 byla pod vedením architektÛ Avanti Ar-

Smíchovû s plány a fotografiemi. Do‰lo k rehabilitaci

chitects dokonãena pfiíkladná obnova jedné z ikon ang-

domÛ, prosklenému zastfie‰ení dvora a jeho promûnû

lické meziváleãné moderní architektury – domu Isocon

v atrium, vyrovnání v˘‰kové hladiny stfiech nastavením

Úvod k textÛm architektÛ Piana a Rogerse nám pfii-

z let 1933–1934. DÛm byl pokusem o minimální mûst-

niÏ‰ích budov o jedno patro. Na zprávu navazuje re-

bliÏuje high-tech architekturu – její zrod, teoretická v˘-

ské bydlení a bydleli v nûm napfiíklad W. Gropius.

cenze M. Sr‰Àové (viz dále).

chodiska a stavbu Centre Georges Pompidou jako její-

M. Breuer a A. Christie. Byt ã. 15, v nûmÏ bydlíval W. Gropius, byl zachován v autentickém stavu. Dopravnû obchodní centrum Mercury v âesk˘ch Bu-

Milena SR·≈OVÁ: Z továrny palác kanceláfií, s. 62–63. Recenze konstatuje, Ïe trend sjednocení domÛ roz-

âlánek je doplnûn fotografiemi a plány. Rostislav ·VÁCHA: Piano a Rogers: Vysoce technické nás osvobodí, s. 78.

ho prvního v˘razného zástupce. PIANO + ROGERS: Renzo Piano – Richard Rogers, s. 78–79.

dílné doby vzniku, funkce, konstrukce i stylu zapoãal uÏ

Ukázka ze stati z revue Architectural Design, kterou

âlánek o autobusovém nádraÏí, které je umístûno

ve 30. letech 20. století, kdy firma F. KfiiÏíka upravila

autofii otiskli dva roky pfied dokonãením Centre Pompi-

na stfie‰e obchodního a spoleãenského centra, zaãíná

cel˘ blok pro v˘robu. Od té doby byl komplex upravován

dou, v roce 1975. ·lo o soubor komentáfiÛ k jejich

autorskou zprávou (Atelier 8000, s. r. o. / J. Stfiíteck˘,

vícekrát, ale postupnû degradoval. Dojmu ucelenosti

projektÛm a stavbám i k technologii jejich v˘stavby

dûjovicích, s. 34–43.


433

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 434

uvozen˘ programov˘m prohlá‰ením s v˘razn˘m nábo-

mÛ, charakter svrchních vrstev geologického podloÏí,

Markéta KUDLÁâOVÁ: Sepulkrální sochafiství konce

jem spoleãenského altruismu.

stanovena rozdílná technika provedení základÛ ãelní

19. století na Kolínsku, s. 71–75. Místní podmínky,

zdi pfiedsínû a románsk˘ch ãástí kostela.

pfievládající typy, lokality, kamenické dílny.

Renzo PIANO, Richard ROGERS: Centre Beaubourg, PafiíÏ. Informace, zábava a kulturní centrum, s. 79–80.

Jan BRADNA: Poznatky restaurátora získané pfii

Komentáfi k projektu vytyãuje technologické a este-

restaurování románského portálu kostela sv. Prokopa

tické cíle, ale i cíl sociální: centrum má b˘t nástrojem,

v Zábofií nad Labem, s. 87–102. Poznatky prÛzkumu,

kter ˘ za par ticipace náv‰tûvníkÛ a lidí kolem vnese

v˘voj památky i stavební konstrukce, dÛkazy druhot-

nov˘ Ïivot do ‰irokého pafiíÏského okolí a pozvedne je-

ného osazení portálu (1170), doba vzniku pfiedsínû,

ho úroveÀ. Proto nesmí mít dÛstojn˘ a monumentální

opravy, stavební zmûny v dobû baroka, zmûny úrovnû

vzhled, ale spí‰e mûl by pÛsobit jako nûco dÛvûrnû

terénu, naznaãeny autorské souvislosti a restaurátor-

známého, kam by se lidé rádi podívali.

ské postupy, rozdíly v uÏití a zpracování materiálu.

Hana MARTINKOVÁ

Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti pfiátel staroÏitností Muzejní a vlastivûdná práce – âasopis Spoleãnosti

Richard ROGERS: Postfiehy o architektufie, s. 80–81.

Zdenûk ·TAFFEN: Petrologick˘ prÛzkum por tálu

pfiátel staroÏitností 44/114, ã. 3–4. Recenzovan˘ ãa-

Text z roku 1985, pÛvodnû oti‰tûn˘ v knize F. Rus-

v jiÏním prÛãelí lodi kostela sv. Prokopa v Zábofií nad

sopis pro historickou vlastivûdu a muzejnictví. Vydává

sella, ed.: Richard Rogers + Architects, dokumentuje

Labem, s. 103–112. Materiál portálu, konstrukãní za-

Národní muzeum v Praze ve spolupráci se Spoleãnos-

názorov˘ posun autorÛ od politické rétoriky k obecnûj-

jímavost.

tí pfiátel staroÏitností. Praha 2006. ISSN 0027-5255,

‰ím tezím o roli architektury pfii osvobozování ãlovûka.

Karol BAYER, Tatjana BAYEROVÁ: Technologick˘

118 s. s obr. Vzhledem k problémÛm neãekanû na-

Hotel Thalia *****. Pfiestavba (rekonstrukce a ve-

prÛzkum vstupního portálu kostela sv. Prokopa v Zá-

stal˘m zmûnou pfiístupu Národního muzea k vydávání

stavba) pÛvodnû policejního fieditelství na pûtihvûzdiã-

bofií nad Labem, s. 113–115. Stav a pfiíãiny koroze

ãasopisu vy‰la i druhá ãást roãníku 2006 se zpoÏdû-

kov˘ hotel, s. 92.

kamene, anal˘zy fragmentÛ barevn˘ch vrstev.

ním, a proto ve formû dvouãísla.

Informace spoleãnosti Velux o pfiestavbû klasicistní-

Petr ULIâN¯: Pfiíbûh jiãínského semináfie, s. 115–

ho domu ãp. 313 na Národní tfiídû v Praze autora Ivo

131. SloÏitá cesta hledání podoby a polohy dnes ne-

Ladislav HOLÍK: Cín a jeho tûÏba ve Slavkovském

Nahálky (Archina). Souãástí pfiestavby na hotel bylo vy-

nápadné stavby malého mûsta (nároãnost plánÛ, pro-

lese z pohledu archeologie – Bergbau des Zinns in

budování sedmi nov˘ch stfie‰ních apartmánÛ, pÛvodní

porãní moduly).

Slavkovsk˘ les (Kaiserwald) aus der Sicht der Archäo-

sedlová stfiecha byla osazena sto deseti okny Velux. Blanka KYNâLOVÁ

PrÛzkumy památek 2007/1 (roãník XIV, vydává Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze) Jan ANDERLE: Tzv. Pluhovské domy v jádru hradu

Robert VEJVODA, Jifií ÚLOVEC: Zanikl˘ loveck˘ zá-

logie, s. 129–150. âlánek pojednává o archeologic-

mek Nákle u Orlíku nad Vltavou, s. 131–139. Rekon-

k˘ch dokladech tûÏby a zpracování cínu v hornoslavkov-

strukce podoby zaniklé stavby (1959) na základû ãás-

sko-krásenském revíru od pr vní poloviny 14. aÏ do

teãnû dochované dokumentace.

první poloviny 16. vûku. Kromû vlastních pozÛstatkÛ

Milo‰ SUCHOMEL: O ztrátách autentiãnosti sochafi-

hornick˘ch a zpracovatelsk˘ch aktivit si autor v‰ímá

sk˘ch umûleck˘ch památek, s. 139–159. Pojem au-

i v˘voje a podoby osídlení a v jeho rámci vznikl˘ch sta-

tentiãnosti, pfiínos dokumentace, souãasn˘ stav vy-

veb (napfiíklad opevnûného kostela v Horním Slavkovû).

brané skupiny soch v severních a stfiedních âechách.

Beãova nad Teplou, s. 3–25. Identifikace dosud neznámé nejstar‰í fáze jádra, zpfiesnûní vzniku paláce, podoba, v˘voj. Linda FOSTER: Beãov nad Teplou – Archeologické sondy v tzv. Pluhovsk˘ch domech, s. 26–34. Odhaleny

Rubrika âlánky

Miroslav HEROLD SI: Svatojánské Slánsko aneb Po stopách kultu sv. Jana Nepomuckého na severozápad

Památky stfiedních âech 2007/1 (roãník 21, vydává Národní památkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû stfiedních âech v Praze)

od Prahy – Verehrung des Martyrer Johanes von Nepomuk im alten Kreis Schlan, s. 151–165. âlánek vychází pfiedev‰ím z dokumentÛ shromáÏdûn˘ch k blahofieãení a svatofieãení Jana Nepomuckého a odpovûdí

pozÛstatky zámecké kuchynû (16.–18. století), potvr-

Jan ÎIÎKA: O historick˘ch ovãínech z 18. a 19. sto-

ãeského kléru na dotazník praÏské arcidiecéze z roku

zení pÛvodního severního vstupu do sklepÛ (nyní

letí, s. 1–20. Charakterizováno zhruba devadesát ov-

1715. V textu jsou uvádûny doklady a památky svato-

v hloubce 3,30 m pod terénem).

ãínÛ, pro srovnání i nûkteré mimo Stfiedoãesk˘ kraj,

jánské úcty na Slánsku.

Jan ÎIÎKA: O kostele sv. Prokopa v Zábofií nad Labem, s. 35–42. Stavební podoba a v˘voj kostela, podnûty k dal‰ímu bádání – stáfií takzvané pfiedsínû, pÛvod románsk˘ch ãlánkÛ v jiÏním prÛãelí lodi. Petra NAâERADSKÁ: Dûjiny kostela sv. Prokopa v Zá-

zásady v˘stavby, varianty umístûní, shrnuty poznatky ze stavebnû-historického fie‰ení.

·tûpán MLEZIVA: Zmûny územního rozsahu ãesk˘ch zemí v dÛsledku záboru pohraniãí v roce 1938 –

Eva VYLETOVÁ: DlaÏby v obraze mûst – pfiíklady

Änderungen des Gebietsausmaßes der böhmischer

z mladoboleslavského okresu, s. 21–38. V˘voj dlaÏeb

Länder im Folge der Landnahme des Grenzgebiets im

a souãasn˘ stav, typy, materiál.

Jahre 1938, s. 166–188. Systematické a pfiehledné

bofií nad Labem na základû písemn˘ch pramenÛ,

Katefiina BLAÎKOVÁ, Jan KYPTA, Jana LOMECKÁ:

pojednání si nev‰ímá pouze pomnichovsk˘ch územ-

s. 43–62. Majitelé a pfiíslu‰nost fary, první popis kos-

Pozdnû gotické kachle z Rakovníka (nálezov˘ soubor

ních ztrát, ale dot˘ká se i vztahu nov˘ch státních hra-

tela, stavební úpravy, opravy, seznam zji‰tûné ikonogra-

z parcely domu ãp. 110), s. 39–49. Dle stylového a ná-

nic ke stávajícím územnûsprávním celkÛm. ZdÛrazÀu-

fie a plánÛ.

lezového rozboru nádobkov˘ch a komorov˘ch kachlÛ je

je téÏ rozdûlení nûkolika stovek katastrálních území

Jan SOMMER: Zábofií nad Labem, kostel sv. Proko-

soubor datován do pfielomu 15. a 16. století, jsou uve-

a velmi málo známou skuteãnost, Ïe existovaly v˘raz-

pa (hlavní poznatky z první etapy prÛzkumÛ kostela),

deny spoleãenské souvislosti zobrazení husitské te-

né rozdíly mezi hranicemi de iure a de facto.

s. 63–70. MoÏnosti ãasov˘ch zafiazení vzniku kostela,

matiky na reliéfech, pozornost je vûnována zbytkÛm

datování pfiedsínû, pÛvodní poloha por tálu, jeho pÛ-

keramického koufiovodu.

vod a huÈ, dosavadní zji‰tûní.

Pavel PANOCH: ·tuková v˘zdoba zámku v Rokytnici nad Orlicí a její emblematické zdroje – Stucco decorati-

Karel KIBIC ml.: Nález stfiedovûk˘ch srubov˘ch kon-

on of the castle at Rokytnice nad Orlicí and its emble-

Karel KIBIC ml.: PrÛzkum vûÏe kostela v Zábofií nad

strukcí v âáslavi, s. 50–61. Srubové místnosti v patfie

matic origin, s. 189–200. ·tukatura hlavního sálu

Labem pfii opravû, s. 71–78. Nové nálezy (ãásti záklen-

domÛ ãp. 101 a 106, datovány rozborem do období

zámku v Rokytnici nad Orlicí vznikla pro Kry‰tofa Václa-

kÛ trojit˘ch sdruÏen˘ch oken spodního patra), stavební

kolem roku 1540; srovnání s Willenbergov˘m vyobra-

va Nostice (1648–1712) jako humanistická recepce

materiál, datace v˘stavby vûÏe (více etap), zaznamená-

zením z roku 1601.

klasické literární kultury a emblematick˘ch knih nizo-

ny stopy po poÏáru.

Jifií STAR¯: PrÛzkum ãáslavského podzemí, s. 62–

Filip VELÍMSK¯: Pfiíspûvek k diskusi o charakteru

70. PrÛzkum podzemí domÛ ãp. 101, 140 a 166 (chod-

a stáfií stavby kostela sv. Prokopa v Zábofií nad La-

by, vodní situace sklepÛ – cisterna, studna, odvodnûní

bem, s. 79–86. V˘sledky dvou archeologick˘ch v˘zku-

sklepa).

434


zemského pÛvodu. Pojetí odpovídá soudobé didaktické v˘zdobû západoevropsk˘ch rezidencí. Michal GELNAR: Lokalizace stanovi‰tû zaniklé stfiedovûké skláfiské hutû na katastru obce Branná na

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 435

RESUMÉ

·umpersku – Lokalisierung des Stanortes der vergan-

Rubrika âlánky

genen mittelalterlichen Glashütte bei Branná (Kreis

Ernst-Rainer HÖNES: Gesetzliche Regelungen zum

·umperk), s. 201–205. Zaniklá sklárna z 15. století

Schutz von Flächendenkmalen, s. 66–76, 131. Pfiehled

je prvním lokalizovan˘m severomoravsk˘m objektem

nûmeck˘ch (zemsk˘ch i spolkov˘ch) zákonn˘ch norem

svého druhu.

ochrany památkov˘ch území a jejich problematika.

Rubrika Odborná sdûlení

Zusammenfassung

Hans-Wilhelm HEINE: Die Burg Schell-Pyrmont. Eine

Jifií ORNA: Drobná stfiedovûká figurální keramická

Gründung der Erzbischöfe von Köln, s. 77–85, 131.

Fünfzehn Jahre Regenerationsprogramm für städti-

plastika z Plznû, s. 206–208. Zlomky plastik mnicha

Dolnosask˘ hrad, kter˘ je jednou z poãetnûj‰ích hrad-

sche Denkmalreservationen und Denkmalzonen

(volnû modelované) a Ïeny (vyrobené otiskem z formy)

ních staveb, jeÏ v prostoru Pyrmontu existovaly, byl vy-

získané v rámci archeologick˘ch v˘zkumÛ v jádru Plz-

stavûn kolínsk˘m arcibiskupem Filipem z Heinsbergu

ministeriums bieten elementare und höchst wichtige

nû jsou datovatelné do druhé poloviny 14. století.

Die verschiedenen Förderprogramme des âR-Kultur-

v roce 1184. K jeho zániku do‰lo ve druhé polovinû

Möglichkeiten für die Finanzierung von Denkmals-

Marek STAR¯: KníÏe Marek Basarab jako kandidát

13. století. Románsk˘ hrad byl vybaven dvûma okrouh-

rettungsaktionen. Eins davon – das Regenerations-

na udûlení ãeského inkolátu v roce 1607, s. 208–

l˘mi vûÏemi, dnes na jeho pozÛstatcích tvofien˘ch v˘-

programm für städtische Denkmalreservationen und

212. Pfiímluvn˘ list balkánského kníÏete, kter˘ nako-

razn˘mi reliéfními relikty stojí rozhledna z roku 1824.

Denkmalzonen – hat im vergangenen März sein Jubi-

nec o udûlení ãeského obyvatelského práva zemsk˘

Alexander THON: Neue Erkenntnisse zur Geschichte

snûm nepoÏádal, je uloÏen v Národním archivu. Infor-

der Burg Treuenfels, s. 86–93, 131. Rozbor písem-

ren. Dieser Jahrestag bietet eine ideale Gelegenheit,

maci, v‰ímající si i osoby a osudÛ Ïadatele, doplÀuje

n˘ch pramenÛ ukázal, Ïe nevelk˘ a ve formû men‰í zfií-

das Programm in Erinnerung zu bringen und seine

ãeská verze dokumentu.

ceniny obvodové hradby dochovan˘ hrad Treuenfels

Bedeutung sowie Beitrag für die Denkmalpflege zu

Karel KUâA: Novû pov˘‰ená mûsta v âeské republi-

v bavorské falci nevznikl v roce 1253, jak se doposud

würdigen.

ce (2004–2006), s. 212–213. Struãná informace

tradovalo, ale více neÏ o století pozdûji (po roce

o pov˘‰ení Králova Dvora, Suchdolu nad LuÏnicí a Újez-

1357, kdy je pfiipomínáno pouze návr‰í).

du u Brna.

Stefan ULRICH: Der Wohnturm in Wachenheim/

läumsjahr erlebt; es existiert bereits seit fünfzehn Jah-

Zu Wort kommen hier berufene Sprecher – zwei Vertreter des Trägers (Ministerium für Kultur der âR und Vereinigung der historischen Ansiedlungen in Böhmen,

Rubrika Teze pfiedná‰ek SPS

Pfrimm – ein weitgehend unbekanntes Baudenkmal

Mähren und Schlesien) sowie vier ausgewählte

Petr CHOTùBOR: Kamenické znaãky, s. 221–225.

Rheinhessens, s. 98–104, 131. Jedna z nejlépe za-

Städte, die das Programm aktiv nutzen und zudem in

Pfiehled vûdomostí o kamenick˘ch znaãkách a jejich

chovan˘ch ãtverhrann˘ch obytn˘ch vûÏí vesnického feu-

der Vergangenheit den Titel Historische Stadt des Jah-

uÏívání vychází zejména z autorov˘ch dlouhodob˘ch v˘-

dálního sídla (u nás by bylo klasifikováno jako tvrz)

res errungen haben.

sledkÛ studia katedrály sv. Víta na PraÏském hradû.

z 15. století ve spolkové zemi Rheinland-Pfalz stála

Das Kulturministerium hat eine Eingangspräsenta-

volnû, mírnû excentricky v ohrazení s jedním nároÏím,

tion des Programms erarbeitet und die Städtevertreter

zpevnûn˘m okrouhlou víÏkou.

sowie die Vereinigung historischer Ansiedlungen

Václav SOUKUP: Kultura jako pfiedmût v˘zkumu antropologické archeologie, s. 226–229. Brilantní v˘klad charakterizující souãasné pojetí kulturní antropologie.

Thomas STEINMETZ: Burg Schadeck und die Bur-

haben dann in einer redaktionell vorbereiteten

Jakub LIKOVSK¯: V˘povûì paleopatologick˘ch ná-

genpolitik des Erzstiftes Mainz im unteren Neckartal, s.

Umfrage zu dessen Verlauf Stellung genommen. Aus

lezÛ, s. 229–236. Pfiehled moÏností a v˘sledkÛ paleo-

105–110, 132. Hrad Schadeck v Neckarsteinachu,

den Antworten ging hervor, dass die Städte das Rege-

patologického studia lidsk˘ch kosterních pozÛstatkÛ

místû s mnoha dal‰ími hrady, zaloÏil jako mocenskou

nerationsprogramm eindeutig begrüßen und die Ver-

získan˘ch v rámci archeologick˘ch v˘zkumÛ.

demonstraci arcibiskup Balduin Trevírsk˘. âlánek se za-

waltungsarbeit in Zusammenhang mit der Beantragung

Katefiina SAMOJSKÁ: Îivot novomûstského mû‰Èa-

b˘vá komplikovan˘mi historick˘mi souvislostmi, zejmé-

von Fördermitteln eher für einfacher halten als die

na 15.–17. století v obraze písemn˘ch pramenÛ – svû-

na pak projevy antagonismu mezi Balduinem a arcibis-

Beantragung von Mitteln aus anderen Quellen. Die

dectví knih mûstské kanceláfie, s. 236–241. ·est his-

kupem Heinrichem z Vineburgu, jejichÏ produktem byla

meisten Städte stufen auch die Tätigkeit der Vereini-

torick˘ch sond do osudÛ a kaÏdodennosti majitelÛ

i stavba „protihradu“ Fürstensteinu. Oba arcibiskupové

gung historischer Ansiedlungen in Böhmen, Mähren

domÛ, které stávaly v prostoru b˘val˘ch kasáren na

se na dolním Neckaru fiídili koncepcemi úspû‰nû od-

und Schlesien positiv ein, und das hauptsächlich aus

námûstí Republiky v Praze.

zkou‰en˘mi jiÏ na fiece Lahn a v pohofií Hunsrück.

zwei Gründen: Zum einen gibt diese ihnen eine

âíslo dále obsahuje rubriky Muzejní a vlastivûdná

Markus Fritz von PRESUCHEN: Das königliche Villa

Chance, koordiniert aufzutreten und so besser ihre

ãinnost (v˘stavy V˘zkum ranû stfiedovûkého pohfiebi‰tû

in Regensburg – Ein Gesamtkunstwerk des frühen His-

Anliegen im Bereich der Denkmalpflege durchzuset-

v Zelenãi a Tajemství objektu Kvûtnice ã. 312/2005

torismus, s. 111–120, 132. Romantická královská vi-

zen, zum anderen bietet sie ihnen zahlreiche Möglich-

v MM âelákovice), Personalia (pfiipomínka jubileí Jose-

la pfii Dunaji v nároÏí mûstského opevnûní, jehoÏ zbytky

keiten, mehr über die diesbezügliche Problematik in

fa Îemliãky, ZdeÀka Dragouna a Michala Trymla) a Li-

vyuÏila, byla pro Maxmiliána Bavorského vystavûna ar-

Erfahrung zu bringen (Seminare, Konferenzen,

teratura (referáty o pûti publikacích – sbornících Cas-

chitektem Ludwigem Foltzem v letech 1854–1856.

aktuelle Nachrichten...). Dem Programm an sich wurde

tellologica bohemica 10, Kladsk˘ sborník VI. a Bezdûz

âíslo dále obsahuje standardní rubriky Památky

14, dále knize J. Ptáãka a J. ·Ûly vûnované obrazu

ohroÏeny – památky zachránûny (informace o konkrét-

teilung anstehenden Gesamtmittel zum Vorwurf

dvou dobru‰sk˘ch obãanÛ (F. V. Hek a M. M. âudo-

ních kauzách podané podle spolkov˘ch zemí) a Re-

gemacht, in geringerem Umfang auch die Notwendig-

vá–Novotná) v krásné literatufie a Atlasu zabytków ar-

cenze. Druhá z nich se zab˘vá dal‰ím svazkem z fiady

keit, die Erneuerungen zunächst völlig aus Eigenmit-

chitektury v Polsce.

Nûmecké královské falce, jenÏ je sborníkem konferen-

teln vorfinanzieren zu müssen, wonach dann erst

ce konané v roce 2003 v Paderbornu. Ten se soustfie-

nachträglich eine Auszahlung der bewilligten Dotierung

ìuje pfiedev‰ím na saské území a vûnuje se základÛm

erfolgt. Die Vertreter und Bürgermeister der angespro-

sanování historick˘ch oken jak z teoretického, tak

chenen Städte haben hingegen den Motivierungsef-

praktického pohledu.

fekt des Programms hervorgehoben, den dieses auf

BURGEN UND SCHLÖSSER Nûmecko 48. Jahrgang, Heft 2/2007. Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpfle-

Tomá‰ DURDÍK

in erster Linie ein ständiges Schrumpfen der zur Ver-

Privatbesitzer immobiler Kulturdenkmäler ausübt. Hin-

ge. Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der

sichtlich der Zukunftsaussichten ergab sich aus allen

Deutschen Burgenvereinigung. Braubach am Rhein.

Antworten eindeutig der Wunsch, das Programm ohne

ISSN 0007-6201, 68 stran s obrázky. Hlavní ãlánky

grundlegende Änderungen beizubehalten und so gut

jsou opatfieny struãn˘m anglick˘m resumé.

wie möglich finanziell abzusichern. Schließlich sind die Resultate seiner fünfzehnjährigen Existenz in der über-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ | RESUMÉ

435

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 436

wiegenden Mehrzahl unserer ganzflächig geschützten

Im Zuge der Renovierung wurden auch die Türen

ausragende Persönlichkeiten in Erinnerung zu bringen,

und Fensterfüllungen repariert bzw. nach erhaltenen

die in ihrer Redaktion tätig waren. Er zeigt die Atmo-

Originalteilen vervollständigt. Aufgrund der sich auf

sphäre auf, die ihre Gestalt geprägt, aber auch die

restauratorische Sondierungen stützenden Untersu-

Zeit, die auf bedeutende Weise den Inhalt dieses Peri-

Das Haus auf dem Felsen

chungsergebnisse wurde auch andeutungsweise der

odikums bestimmt hat. Die Verfasserin des Beitrags

(Wiederherstellung des klassizistischen Hauses auf

Innenanstrich vom Ende des 19. Jahrhunderts wieder

arbeitet derzeit als Redakteurin der Zprávy památkové

Burg Vald‰tejn)

hergestellt. Auch die stark in Mitleidenschaft gezoge-

péãe und kennt folglich das Milieu dieser Zeitschrift

Václav GIRSA, Jana STRNADOVÁ

nen Fassaden des klassizistischen Baus erforderten

durch und durch.

Denkmalstädte deutlich sichtbar.

Die Burg Vald‰tejn, auf einem Sandsteinmassiv in

eine ziemlich aufwendige Instandsetzung. Die Ends-

Unter der Bezeichnung Zprávy památkové péãe

der Nähe von Turnov gelegen, ist im letzten Drittel des

etappe bei der „Rundumerneuerung“ des Baus umfas-

(ZPP, Nachrichten der Denkmalpflege) kam die Zeit-

13. Jahrhunderts gegründet worden. Bereits 1592

ste auch eine Komplettierung der Inneneinrichtung

schrift erstmalig im Januar 1937 unter der Leitung von

wurde sie als Ruine erwähnt. Im Jahr 1959 geriet sie

sowie eine einfühlsame denkmalpflegerische Installa-

Dr. O. Placht heraus. Sie war das erste hiesige tsche-

unter die Verwaltung und seit den 90er Jahren des

tion. Die Wiederherstellung des klassizistischen Hau-

chische Periodikum, das sich der Problematik der

vorigen Jahrhunderts in den Besitz der Stadt Turnov,

ses mit der Rehabilitierung seiner wichtigsten Räume

Denkmalpflege widmete und wurde ursprünglich als

die vor allem in den jüngst vergangenen Jahren für die

und ihre Einrichtung im Sinne des Denkmals haben

ein fachspezifisches Zentralblatt herausgegeben. Ihr

Rettung und Wiederherstellung dieses malerischen

die Anziehungskraft der Burg gehoben und auf kulti-

Bedeutungsschwerpunkt beruhte auf Nachrichten über

Denkmals erhebliche Mittel aufgewendet hat. Dieser

vierte Weise das Angebot für die Öffentlichkeit berei-

Gesetzgebung, Verwaltung, Organisation und Persona-

Beitrag ist der umfassenden Wiederherstellung des

chert.

lien in Zusammenhang mit dem Denkmalschutz, ferner auf Informationen über die Tätigkeit der Denkmaläm-

einstigen klassizistischen Gasthauses gewidmet, die

ter, Museen, Forschungsinstitute und Archive, Fachge-

in den Jahren 2002–2004 vor sich gegangen ist. Zur derzeitigen Ansicht über die Fassadenerneue-

sellschaften, -vereine und -bünde. Das kontinuierliche

Raum auf dem Hochplateau des zweiten Felsstocks.

rung an historischen Bauwerken

Erscheinen der Zeitschrift wurde erstmalig von den

In der Südostecke, direkt auf die Steinbrücke führend,

Milo‰ SOLA¤

Ereignissen des zweiten Weltkriegs unterbrochen, als

Das einstöckige Gebäude nutzt den beschränkten

lag eine Eckdurchfahrt, die sowohl den Zutritt zum

Die Erneuerung von Fassaden an historischen Bau-

sie für fünf Jahre (1942–1947) eingestellt wurde. In

Gebäude als auch den Durchgang vom Bereich des

werken gehört zu den oft anfallenden und wichtigen

der Protektoratszeit ist das Blatt ungeachtet aller

ersten Felsblocks auf die Hochfläche des zweiten

Aufgaben der Denkmalpflege. In der Praxis tritt jedoch

organisatorischen Hindernisse nicht untergegangen,

Massivs vor die St. Nepomukkapelle ermöglicht. Die

immer wieder eine Reihe von irrigen Stereotypen auf,

um dann 1947 unter der Leitung von Doz. Dr. Ing.

Erdgeschoss-Grundrissgestaltung hatte von Anfang an

zugleich meldet sich ein dringendes Bedürfnis, die mit

Václav Mencl zum spezialisierten Fachperiodikum zu

ein Ausflugslokal vorgesehen. Das klassizistische

der Verwendung von farbigen Fassadenanstrichen in

werden. Ein weiteres Umbruchsjahr war 1962, als auf

Innere und sein Dekor wurden jedoch durch den Ein-

den letzten drei Jahrzehnten gewonnenen Erfahrungen

eine „Anweisung von oben“ der Titel in Památková

bau kleiner Räume für gelegentliche Übernachtungen

auszuwerten. Die Vorbereitung einer Methodik zur

péãe (Denkmalpflege) abgeändert werden musste.

völlig entwertet. In den 80er Jahren des 20. Jahrhun-

Zusammenfassung der aktuell gültigen fachmänni-

Damals lag die Leitung bei Dr. Jifií Vondra. Die Zeit

derts wurden die Erdgeschossräume nach und nach

schen Ansicht über diese Dinge ist ein komplizierter

unter der Kommunistenherrschaft schlug sich auch im

für Ausstellungszwecke ausgebaut. Die von der Baufäl-

Prozess, der von einer fachlich fundierten Diskussion

Inhalt der Berichte und Beiträge mancher Autoren nie-

ligkeit erzwungenen neueren Umbauten, die dann vor

untermauert werden muss. Der Autor hat sich langfris-

der, des ungeachtet brachte die Zeitschrift aber auch

allem in der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts

tig mit dem Thema Fassadenfarbgebung befasst und

in jenem unrühmlichen Abschnitt unserer Geschichte

anstanden, haben in gewissem Maß das authentische

sucht in seinem Artikel zur genannten Diskussion mit

Artikel renommierter Kapazitäten, auch wenn diese

Aussehen des Denkmals entstellt. Die gesamte Bau-

der Formulierung elementarer gemeingültiger Prinzi-

sich nicht selten neben Informationen über kommunis-

fälligkeit, die restlos überalterte und verschlissene

pien beizutragen, die er in folgende Themenkreise

tische Parteitage, propagandistisch tendenziellen

technische Infrastruktur sowie die ungeeigneten

gegliedert hat:

Machwerken zur Denkmalproblematik und Informatio-

Betriebsbedingungen gaben dann den Impuls für die

– Rehabilitierung der Wahrnehmung von Architektur

nen über linientreue Änderungen in den Installationen

Planung einer umfassenden Wiederherstellung dieses

als Kunstwerk, die Frage nach dem angestrebten

auf Schlössern im Sinne der herrschenden Ideologie

Gebäudes.

Resultat einer Denkmalrenovierung (Konservierung

usw. wiederfanden.

In Zusammenhang mit der Auswertung aller Unter-

des Ist-Zustands, Neuausführung eines aktuellen

Ab den 70er Jahren (1976) wurde die Zeitschrift auf

suchungen und nach Erwägung der möglichen Varian-

Umbaus, Rückkehr zur jüngsten wertvollen Umgestal-

Anweisung in Památky a pfiíroda (Denkmäler und

ten für die Raumgestaltung sollte es auch zur Wieder-

tung, Rekonstruktion einer der älteren Gestalten).

Natur) umgetitelt und in zwei Abteilungen getrennt –

herstellung der ursprünglichen Disposition des ersten

– Die Problematik einer sekundär präsentierten

Stocks einschließlich der Erneuerung des großen Fest-

Steinoberfläche, insbesondere in Beziehung zu einer

malpflege blieb unverändert, wurde aber zugunsten

saals kommen. Das Erdgeschoss war für den Bürobe-

auf Fassadenanstrich beruhenden erneuerten Farbge-

der Naturschutzthematik beträchtlich beschnitten. Der

trieb und als Wohnung für den Burgverwalter gedacht.

bung, Rekonstruktion der verschwundenen Oberflä-

Teil über Natur brachte diverse Informationen über

Die für Besucherbetrieb ungeeigneten sanitären Anla-

chengestaltung von Steinelementen und -skulpturen.

Landschafts- und Naturschutzgebiete, bedrohten Tier-

Denkmalpflege und Naturschutz. Der Inhalt der Denk-

gen wurden aus dem Gebäude ausgegliedert und in

– Bedeutung der Material- und Technologiewahl.

und Pflanzenarten, ferner über Wanderregionen,

zeitgemäßem Standard im Zuge einer Hofgebäude-Kor-

Ein geringfügig abgewandelter Text wurde auch auf

Umweltschutz, technische Denkmäler und Ähnliches.

rektur neu gestaltet. Die aus neuerer Zeit datierende

http://www.cz/pp/diskuse2007/fasady01 publiziert,

Informationen aus dem Ausland sind fast völlig ver-

Dachhaut aus Kupferblechschablonen wurde abge-

der zur Diskussion steht.

schwunden. So lagen die Dinge bis 1992, als wieder zwei selb-

nommen und bei Ausbesserungen des Dachstuhls

ständige Periodika entstanden – Zprávy památkové

durch Bieberschwänze ersetzt. Bei dieser Überholung kam es auch zur Wiederherstellung der ursprünglichen

ZPP feiert ihren Siebzigsten

péãe (Denkmalschutz-Nachrichten) und Ochrana pfií-

Dachgauben und Instandsetzung des Walmdachstuhls.

Lucie ERNSTOVÁ

rody (Naturschutz), jedes in neuer Form und neuer Auf-

Gleichzeitig wurde eine statische Absicherung des Gebäudes vorgenommen.

436

Der Artikel sucht in aller Kürze das siebzigjährige Bestehen der Zeitschrift zu erfassen und einige her-

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G

machung. ZPP wurde damals wieder zum einzigen Fachblatt mit größerer Auflage in der âR mit dem

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 437

Bestreben, seine Leser mit der Zeit darüber in Kennt-

sohne auch mit der Unkenntnis von Sadlers Italienauf-

Rekonstruktion diverser Fehlstellen im Schnitzwerkde-

nis zu setzen, wie dieses Fachgebiet wirklich funktio-

enthalt zusammen. Obgleich die mährische Tätigkeit

kor vorzunehmen, vor allem der entwendeten Zentral-

nierte, wie die Finanzverteilung bei Instandsetzungen

des Künstlers in einer Reihe von Studien zur Barock-

teile über dem mittleren Pfeifenstock des Positivs.

aussah sowie über unseren Denkmalbestand. Dazu

malerei des 18. Jahrhunderts in Mähren und Schle-

wurden immer mehr positive und negative Beispiele

sien reflektiert wurde, kommt es fortlaufend zu Neu-

von Rekonstruktionen und Restaurierungen veröffent-

entdeckungen. Zu diesen zählt auch der vorliegende

licht. Die Leser wurden auch regelmäßig über die ver-

Beitrag, der sich mit neun neu entdeckten Sadler-Lein-

des kulturhistorischen Potentials der Oberburg in

schiedensten Veranstaltungen informiert: Seminare,

wänden im Besitz der römisch-katholischen Pfarrge-

Beãov nad Teplou

Symposien, Ausstellungen, Stiftungen, Auktionen

meinde in Velk˘ T˘nec befasst, die Apostel in Halbfigur

Marie WASKOVÁ, Tomá‰ WIZOVSK¯

usw., außerdem wurde so wie früher in den einzelnen

zeigen. Die Gemälde verraten die typischen Wesens-

Als Reaktion auf die unaufschiebbare Notwendig-

Nummern fachbezogenen Studien Raum gegeben. Die

züge seines Schaffens und weisen auf Sadlers unbe-

keit einer bautechnischen Rettung des Burgkerns in

Zeitschrift erscheint in dieser Form mit kleineren Ver-

strittene Fähigkeiten als Maler hin. Einer allgemein

Beãov nad Teplou wurde auf Betreiben der Schloss-

änderungen, wie z. B. in Umfang und grafischer Auf-

geteilten Ansicht zufolge kann man das Werk von

und Burgverwaltung die Burg Beãov 2005 unter die

machung bis heute.

Josef Ignaz Sadler getrost den wertvollsten Arbeiten

Forschungs- und Entwicklungsaufgaben des National-

an die Seite stellen, die im dritten Viertel des

instituts für Denkmalpflege unter der Bezeichnung

18. Jahrhunderts in Mähren entstanden sind. Ein Rät-

Erforschung von Präsentations- und Vermittlungsme-

Das Nostiz-Palais – Ein Beitrag zur Geschichte der

sel bleibt, warum es bei uns in den Werken seiner

thoden von kulturellen Werten des Denkmalfonds an

Innenräume und Sammlungen

Nachfolger keinen Widerhall gefunden hat.

die Öffentlichkeit als Mittel zur Identifikation der

Der Weg zur Auslotung, Erhaltung und Nutzung

Gesellschaft mit ihrem Kulturerbe aufgenommen. In

Kvûta K¤ÍÎOVÁ

den letzten Jahren gilt also den eingehenden bauhisto-

Der heutige Sitz des Kulturministeriums wurde unlängst einer aufwendigen Rekonstruktion unterzo-

Eine Orgel für die Kirche St. Johannes des Evangelis-

rischen Untersuchungen an den Einzelobjekten des

gen. In der Vergangenheit gehörte dieses Prunkstück

ten in Malé Bfiezno bei Most

Burgkerns, archäologischen Untersuchungen und Res-

der barocken Palastarchitektur zu den sammlungsmä-

Vít HONYS

taurationsarbeiten wieder eine verstärkte Aufmerksam-

ßig beachtenswertesten Prager Bauten. Die Angehöri-

In den Jahren 2001–2003 kam es zu einer schwie-

keit. Zu einem beträchtlichen Teil gilt das Forschungsin-

gen des Hauses Nostiz hatten hier eine der wertvoll-

rigen Restaurations- und Überführungsaktion der Orgel

sten Barock-Gemäldesammlungen auf unserem

aus der Marienkirche in Bu‰kovice bei Podbofiany in

teresse den Untersuchungen zur Epigrafik in der Ober-

Staatsgebiet zusammengetragen und die einzigartige

die Kirche zu St. Johannes dem Evangelisten in Malé

burg von Beãov nad Teplou, die im Jahr 2005 vom

Bibliothek hat sich bis auf unsere Tage an dieser

Bfiezno bei Most. Den Impuls dazu hatte der Umstand

Westböhmischen Institut für Denkmalschutz und

Stelle halten können. Die umfangreiche Stich- und

gegeben, dass während des Jahres 1998 die damals

Drucksammlung ist gemeinsam mit historischem

zu gottesdienstlichen Handlungen kaum noch genutzte

waltung und der Regionalstelle des Nationalinstituts

Schriftmaterial im Archiv untergebracht, eine Reihe

Kirche von Bu‰kovice Ziel eines Einbruchs wurde, bei

für Denkmalpflege in Loket in die Wege geleitet wurde.

weiterer Kunstgegenstände fand sich in den Sammlun-

dem unter anderem auch ein Teil der Schnitzwerke

Die Aufgabe lautet auf Zusammenstellung eines

gen führender Kulturinstitutionen wie Nationalgalerie,

und viele Pfeifen des Spielwerks entwendet und zum

detaillierten Katalogs der Inschrift-Denkmäler auf

Kunstindustriemuseum und anderswo wieder.

Teil vandalisch demoliert wurden. Es handelt sich um

Beãov. Dank dem weitgehend erhaltenen ursprüng-

eine kleine Zweimanual-Orgel, die 1790 von dem

lichen Verputz und dessen jüngeren Anstrichen sind

sischer Inventarien Stand und Ausstattung des Klein-

bedeutenden Orgelbauer Ferdinand Müller aus dem

nämlich die Innenwände der Oberburg Träger eines

seitner Nostiz-Palasts. Sie befasst sich mit einer bis-

nahen Nepomysl hergestellt worden ist. Das Gehäuse

außerordentlich umfangreichen Inschriftenbestands

lang unbekannten Gemäldekollektion – hauptsächlich

entstammt dem Spätrokoko und ist klassisch in ein

über einen Zeitraum vom 14. Jahrhundert bis auf die

aus Porträts von Familienmitglieder bestehend, die

zweitürmiges Positiv in der Emporenbrüstung und das

Gegenwart. Die Epigrafik-Feldforschung umfasst

bislang in den Depositorien verschiedener historischer

Hauptwerkgehäuse mit dem Prospekt unterteilt. Der

Abschrift und Beschreibung von Inschrift-Denkmälern

Denkmäler untergebracht sind. Diese wertvolle Gemäl-

Zierrat des Instruments bestand aus ursprünglich

einschließlich deren Fotodokumentation und Vermes-

dekollektion ruft dringend nach ihrer Restaurierung

üppigem Schnitzwerk, in dem Rocaille-Motive vor-

sung. In der Folge wird das zusammengetragene Mate-

und sollte zusammen mit dem bereits rückerstatteten

herrschten. Dem Augenschein nach war das Instru-

rial zu einem Fundbericht aufgearbeitet, der neben

Teil der berühmten Nostizschen Sammlung (aus dem

ment nahezu im Urzustand erhalten, doch seine

dem eigentlichen Katalog, Vermessungsplänen und

Fonds der Nationalgalerie in Prag) ebenfalls in den his-

Belassung am ursprünglichen Ort wäre weder aus-

Fotos der Inschriften auf CD auch eine Auswertung

torischen Räumen des Kleinseitner Palasts der breiten

sichtsreich noch sicher gewesen. Und so bot sich als

des Inschriftenbestands in den bearbeiteten Räumen

Öffentlichkeit zugänglich gemacht werden.

Lösung eine Überführung in einen anderen räumlich

enthält. Der Forschungsverlauf hat vor allen Dingen

ähnlichen Sakralbau in nicht allzu großer Entfernung

Bedeutung und Nutzungsmöglichkeit der Epigrafik für

vom alten Standort. Nach Absprache mit dem

tiefer greifende Erkenntnisse zur Baugeschichte des

Beitrag zum Wirken des Olmützer Malers Josef Ignaz

römischkatholischen Pfarramt Most wurde das Barock-

Objekts bestätigt.

Sadler in Mähren

kirchlein St. Johannes des Evangelisten ausersehen.

Die Verfasserin charakterisiert mit Hilfe zeitgenös-

Martina KLOPANOVÁ Der Olmützer Maler Josef Ignaz Sadler (1725

-dokumentation in Zusammenarbeit mit der Burgver-

Nach zwei erfolglosen Anläufen ist es gelungen, die Aktion auf das Programm für Restaurierung mobiler

Summary

Olmütz – 1767 Olmütz) nimmt unter seinen während

Kunstdenkmäler des Ministeriums für Kultur der âR zu

des dritten Viertels des 18. Jahrhunderts in Mähren

setzen; mit den Restaurierungsarbeiten wurde Mgr.

und Schlesien tätigen Zeitgenossen eine Sonderstel-

Rudolf Valenta betraut. Über deren Verlauf informiert

lung ein. Seine gänzlich andere Stilorientierung rückt

der Autor des Artikels eingehend. Das restaurierte

Fifteen Years of the Regeneration Programme of His-

ihn an einen höchst eigenwilligen und einsamen Platz.

Instrument wurde auf einem Übergabekonzert der

torical Town Reserves and Historical Town Zones

Ungeachtet der Qualität von Sadlers Werk haben ihm

Öffentlichkeit vorgestellt und unter Mitwirkung von

die Kunsthistoriker bislang noch nicht die gehörige

Mgr. Radek Rej‰ek wurde eine Tonaufnahme mitge-

the Ministry of Culture of the Czech Republic repre-

Aufmerksamkeit zukommen lassen. Das hängt zweifel-

schnitten. Es wäre allerdings angebracht, noch eine

sents an essential and highly important opportunity of

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y

The exploitation of the programme of subsidies of

437

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 438

raising money for historical heritage preservation. One

building of the former holiday inn, which took place

conservation. However, in practice a number of erro-

of the programmes, the Programme for Regeneration

between 2002–2004.

neous stereotypes can also be encountered. At the

of Historical Town Reserves and Historical Town

The single-storey building utilizes a limited space of

same time, an urgent need for assessing the expe-

Zones, celebrated its fifteenth anniversary in March

the top plateau of the second node of the rock. In the

rience gained in the application of colour facade coats

2007. This anniversary offers an ideal opportunity to

south-east corner, a corner passage, directly connec-

has become evident in the recent three decades. The

remember the programme and try to assess its signifi-

ted to the stone bridge, was situated to facilitate the

preparation of the methodology summarizing the up-to-

cance and benefit for monument conservation.

entrance to the facility, as well as the passage from

date professional opinion on the matter is a highly

the first rock block to the plateau of the second mas-

complicated process, which should be based on

ters, including the Ministry of Culture of the Czech

sif in front of the Chapel of St. John of Nepomuk. The

expert discussions. The author has been engaged in

Republic and the Association of Historical Settlements

ground floor was always used as a holiday restaurant.

the study of the colour patterns of facades for a long

of Bohemia, Moravia and Silesia, as well as four

The Classicist interior with decorations was, however,

time. In this paper, he strives to add to the above

selected towns, which make active use of the pro-

entirely devalued by the building-in of small rooms for

mentioned discussions by formulating basic, generally

gramme and, moreover, were given the Town of the

occasional accommodation. In the 1980's, the ground

applicable principles, which he divided into the follo-

Year award in the past.

floor rooms were gradually adapted to suit exhibition

wing thematic groups:

Those most qualified got the floor, two of its promo-

The Ministry of Culture developed the initial presen-

purposes. Modern-time construction changes, caused

– Rehabilitation of the perception of architecture as a work of art.

tation of the programme and town representatives, as

by the dilapidated condition, particularly the repairs

well as representatives of the Association of Historical

carried out in the late 20 century, suppressed the

Settlements then commented on the programme opera-

authentic appearance of the monument to a certain

conservation (conservation of the preserved condi-

tion in a survey prepared by the editorial staff. The res-

extent. The entire dilapidated state of the facility, out-

tion, reapplication of the current finish, return to the

ponses have indicated that towns clearly consider the

dated engineering infrastructure of the house, as well

newest valuable modification, reconstruction of an

regeneration scheme beneficial, and the bureaucracy

as the unsuitable operating conditions became an

older appearance).

involved in the application procedure more or less

impulse for the planning of the overall renewal of this

easier compared to requests for funds from other sour-

facility.

ces. Majority of towns also positively assess the work

The decision to rehabilitate the original disposition

– The question what should result from monument

– A representative of a secondarily presented stone surface, especially in relation to the renewed colours based on the facade coat, reconstruction of the sur-

of the Association of Historical Settlements of Bohe-

of the first floor and renew the grand assembly room

face finishes of stone elements and statues, which

mia, Moravia and Silesia, primarily so for two reasons.

resulted from the evaluation of surveys and considera-

have come out of use.

First, it enables them to coordinate and better promote

tion of variant possibilities of the spatial design. The

their needs concerning monument conservation,

ground floor served for the operation of the office and

secondly, it offers them numerous opportunities of lear-

as a dwelling unit of the castle administration. The

http://www.npu.cz/pp/diskuse/diskuse2007/fasady-

ning more about the issue (seminars, conferences, topi-

unsuitable sanitary facilities for the public were demo-

01/, with an open discussion forum.

cal news, etc.). The programme itself was predomi-

lished, and then newly designed and erected on an

nantly criticized for a consistent reduction of the alloca-

appropriate standard as part of the restoration of the

ted financial funds and, to a lesser extent, for the requi-

court building-in. The modern-time metal roof cover

Monument Conservation News Journal Is Celebrating

red procedure to finance repairs fully from individual

from copper tiles was dismantled and shingle tiles

its 70 Anniversary

sources first, with consequent reimbursement to the

were returned onto the roof during roof frame repairs

Lucie ERNSTOVÁ

extend of the approved subsidy. Representatives and

again. During this reconstruction, also the original dor-

mayors of the towns addressed, on the other hand,

mers were renewed, and the Classicist roof frame of

journal existence and remember some of the major

highly appreciated the motivational effects of the

the hip roof was repaired, while the facility was struc-

personalities who worked for its editorial office. It pic-

scheme on private owners of historical real estate.

turally secured.

tures the atmosphere which impacted its appearance,

Regarding the future prospects of the scheme, all the

The reconstruction also involved repairs of doors

– Importance of material and technological solution. For a slightly modified text see also

This article strives to briefly outline 70 years of the

as well as the time which strongly affected its con-

responses have indicated that the programme should

and window panels, as well as their accessories in

tent. The paper author is currently working as an edi-

be kept by all means and maintained without substan-

accordance with the preserved original. Based on the

tor of the Monument Conservation News Journal, thus

tial changes, and also financially secured as best as

findings of the restoration surveys of the walls, sket-

knowing its environment very well.

possible. The outcomes of its 15-year existence may be

chy restoration of the painting decoration from the late

seen in an overwhelming majority of Czech protected

19 century was performed. Also the severely dama-

Monument Conservation News under the management

historical settlements.

ged facades of the Classicist house required a deman-

of Dr. O. Plachet in January 1937. It was the first

ding reconstruction. The final stage of the overall reha-

Czech periodical in the Czech Republic focusing on

bilitation of the facility also included the completion of

monument conservation, originally issued as a core

House on a Rock (Renewal of the Classicist House of

the interior furnishings and a sensitive historical

journal with a professional bias. Its main importance

the Wallenstein Castle)

installation. The renewal of the Classicist house with

ensued from provision of news on legislation, adminis-

Václav GIRSA, Jana STRNADOVÁ

rehabilitation of its key spaces, together with a histori-

tration, organization, and personal reports relating to

cal installation relating to substantially added to the

monument conservation. Further, the journal gave

stone massif near the town of Turnov, was founded in

castle attractiveness and made the offer presented to

information on the scope of activities of conservation

the last third of the 13 century. It was mentioned in

the public richer in a cultivated manner.

institutions, museum and research institutes and

The rock castle of Wallenstein, situated on a sand-

The journal began to be published under the title

archives, professional organizations, societies and

written sources as a ruin as early as in 1582. In

associations. The first major event with an impact on

1959, it went under the administration of the town of Turnov, and in the 1990's, it became the property of

On the Current View of Facades Reconstruction of

the publishing time schedule was World War II, which

Turnov town, which invests considerable finances in

Historical Buildings

interrupted it for five years (1942–1947). Despite

the protection and renewal of this picturesque monu-

Milo‰ SOLA¤

organizational difficulties, the journal survived the Pro-

ment, especially so in recent years. This paper pays attention to the overall reconstruction of the Classicist

438

The renewal of the facades of historical buildings falls within frequent and important tasks of monument

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / SUMMARY

tectorate, and in 1947, it became a specialized professional periodical managed by Dr. Ing. Václav Mencl.

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 439

The year 1962, when the journal had to change its

Palace. She focuses on an unknown collection of pic-

be neither perspective, nor safe to keep it in the origi-

title to Monument Conservation due to an instruction

tures, mostly portraits of family members, so far sto-

nal place. The solution to move it into another sacral

from above, was another turning point. At that time, it

red in repositories of various historical monuments.

building, spatially similar and near to the original site,

was managed by Dr. Jifií Vondra. The communist

This valuable set requires urgent restoration and

came forward. After an agreement with the Roman

regime era had an impact on the content of news and

should be, together with the returned part of the well-

Catholic parish in Most, it was decided to select the

articles of some authors. Even in that sinister period

known Nostic picture gallery (from the funds of the

Baroque Church of St. John the Evangelist in Malé

of Czech history, the journal published papers written

National Gallery in Prague), made accessible to a wide

Bfiezno near Most.

by renowned experts active in monument conserva-

public also in the historical spaces of the Malostransk˘

tion; oftentimes, though, alongside information about

Palace.

After two unsuccessful attempts, the project was finally included in the Programme of Restoration of Movable Cultural Heritage of the Ministry of Culture of

Czech communist party assemblies, various propagan-

the Czech Republic, and the restoration was entrusted

distic forms of monument conservation, changes in installations at chateaus better representing ideas of

On Moravian Influences of Painter Josef Ignác Sadler

to Mgr. Rudolf Valenta. The author of this article provi-

that epoch, and so like.

from Olomouc

des detailed information about the renovation process.

Martina KLOPANOVÁ

The restored instrument was shown to the public at

Since 1976, the name of the journal was changed mandatorily to National Heritage and Nature and divi-

Painter Josef Ignác Sadler from the town of Olomouc

the concert of its hand-over and its sound recording

ded into two sections, Monument Conservation and

(1725 Olomouc – 1767 Olomouc) occupies an excep-

was made in cooperation with Mgr. Radek Rej‰ek.

Conservation of Nature. The content of Monument

tional position among his contemporaries active in

From the future perspective, some components of the

Conservation remained unchanged, but it was sub-

Moravia and Silesia in the late 18 century. His style,

missing woodcarving decorations should be recon-

stantially abridged to give more space to Conservation

entirely different from that of the others, secured him

structed, especially the stolen central carvings above

of Nature. The nature section provided various infor-

a special and unique position. Art historians have not

the central pipe field of the positive organ.

mation about national parks, nature reserves, endan-

paid due attention to him despite undisputable quality

gered species of fauna and flora, natural tourist

of Sadler's work. It undoubtedly results from the fact

zones, the environment, technical historical heritages,

they are not familiar with Sadler's stay in Italy. Alt-

Way to Understanding, Preserving and Using the Cul-

etc. News from abroad almost disappeared.

hough the painter's Moravian period is reflected in

tural and Historical Potential of the Upper Castle in

a number of studies on Baroque painting of the 18

Beãov upon Teplá

1992, when two separate periodicals began to be

century in Moravia and Silesia, new pieces of know-

Marie WASKOVÁ, Tomá‰ WIZOVSK¯

published again, Monument Conservation News and

ledge are continually being unearthed. Also this article

Conservation of Nature, with a new layout and title

is aimed to contribute to this knowledge. It reports on

measures to conserve the castle core in Beãov upon

page each. Thus, Monument Conservation News

newly discovered nine canvases painted by Sadler with

Teplá, the Beãov castle was on the initiative of the state

became the only professional periodical of a larger cir-

half-figures of apostles owned by a Roman Catholic

castle and chateau administration in 2005 included in

culation in the Czech Republic. It was aimed to inform

parish in Velk˘ T˘nec. The pictures demonstrate typical

the institutional research and development plans of the

the reader about the development of the specializa-

features of his work and prove the artist's undisputed

National Monument Conservation Institute entitled

tion, the strategy of allotment of funds to cover

capabilities. In accordance with a generally shared opi-

Research into Presentation Methods and Mediation of

repairs, and condition of the Czech national heritage

nion, the work of Josef Ignác Sadler ranks among the

Cultural Values of the Historical Heritage Fund to the

fund. It began to publish both positive and negative

best-quality works of art originating in Moravia of the

Public as a tool of the identification of the society with

examples of reconstructions and restoration measu-

late 18 century. It remains a secret why his work did

the cultural heritage. It means, in recent years, atten-

res. Moreover, it offered regular reports on numerous

not find response in the paintings of his followers.

tion has again been paid to building and historical sur-

In this form, the journal continued to appear till

In response to the emergency building and technical

veys of individual buildings of the castle core, in archae-

events: seminars, symposia, exhibitions, foundations,

ological investigation and restoration works.

auctions, etc. Besides, it reserved space for profes-

Also the epigraphic research of the upper castle in

sional studies, as it used to in the past. The journal is

Organ for the Church of St. John the Evangelist in

published with minor modifications, for example in the

Malé Bfiezno Near Most

Beãov upon Teplá is an important part of the interest

scope and graphical form, up to the present time.

Vít HONYS

of researchers; it was commenced by the West Bohe-

Between 2001–2003, a demanding project invol-

mian Institute for the Protection and Documentation of

ving the restoration and transfer of the organ from the

National Heritage in cooperation with the National

Nostic Palace – On the History of the Interiors and

Church of the Virgin Mary in Bu‰kovice near Podbofiany

Conservation Institute, Central Office in Loket in

Collections

into the Church of St. John the Evangelist in Malé

2005. It was aimed to catalogue the Beãov written

Kvûta K¤ÍÎOVÁ

Bfiezno near Most was conducted. The undertaking

relics in detail. Thanks to a high degree of preserva-

was triggered by the fact that the church in Bu‰ko-

tion of authentic relics and their newer paints, the

undergone a demanding reconstruction. This treasure of

vice, then liturgically almost unused, became the tar-

interior walls of the upper castle bear an exceptionally

Baroque palace architecture ranked among the most

get of a burglary during 1998, in which a part of wood-

vast collection of graffito with a time perspective from

remarkable Prague historical constructions in the past.

carving decorations and a major part of the organ

the mid 14 century till today. The epigraphic research

The members of the Nostic family set up there one of

pipes of the main apparatus of the organ were stolen

of the terrain involves the transcript, as well as the

the most valuable Baroque picture galleries on the

or vandalized. The organ was small, dual-manual, built

description of the written relics, including their photo-

Czech territory; and a unique library set has been pre-

by well-known organist Ferdinand Müller from nearby

documentation and survey. The material collected is

served in that place till today. The vast collection of art

Nepomy‰l in 1790. The case is late Rococo, classi-

consequently processed into a fact-finding report con-

prints is, together with historical written documents, sto-

cally divided into a two-tower positive organ in the rai-

taining, in addition to the catalogue itself, survey

red in the archive; numerous other artefacts are kept in

ling of the choir and a single case of the main appara-

plans and photographs on a CD also an assessment

the collections of major cultural institutions – the Natio-

tus with a prospect. The instrument was originally very

of the graffito in the processed rooms. During the

nal Gallery, Museum of Decorative Arts, and others.

richly decorated by woodcarving with a prevailing

investigation, the importance and usage potential of

rocaille motif. The instrument appeared to be preser-

the epigraphy for the improvement of knowledge of the

ved in an almost original condition, but it seemed to

building history of the building was proved.

Today's seat of the Ministry of Culture has recently

Using period inventories, the author characterizes the state and furnishing of the Malostransk˘ Nostic

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 / SUMMARY

439

kuler_05_07

19.10.2007

8:03

Stránka 440

Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E

Do ãísla 5/2007 pfiispûli

roãník 67 / 2007 / ãíslo 5

âasopis státní památkové péãe

prof. PhDr. Tomá‰ DURDÍK, DrSc., Archeologick˘ ústav AV âR,

ISSN 1210-5538

Praha / Mgr. Lucie ERNSTOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

Praha, fiíjen 2007

doc. Ing. akad. arch. Václav GIRSA, GIRSA AT, s. r. o., Praha /

Recenzovan˘ ãasopis

PhDr. Vít HONYS, NPÚ – ÚOP v Ústí nad Labem /

Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1

prof. Ing. arch. Karel KIBIC, DrSc., Praha / Martina

s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.

KLOPANOVÁ, Muzeum umûní Olomouc – Arcidiecézní muzeum KromûfiíÏ / Doc. Dr. Manfred KOLLER, Bundesdenkmalamt

Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 550 stran.

Österreich / Ing. Blanka KO·ATKOVÁ, CSc., Ministerstvo kultury âR / Ing. Lenka K¤ESADLOVÁ, NPÚ – ÚOP v KromûfiíÏi /

Redakce: PhDr. Krist˘na Ledererová Kolajová, Mgr. Lucie Ernstová

PhDr. Kvûta K¤ÍÎOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha /

Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer

Ing. arch. Vûra KUâOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Blanka

Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková

KYNâLOVÁ, FA âVUT, Praha / PhDr. Krist˘na LEDEREROVÁ

Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora

KOLAJOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Mgr. Hana MARTINKOVÁ,

Redakãní rada:

NPÚ – ÚOP stfiedních âech v Praze / PhDr. Vratislav NEJEDL¯,

PhDr. Katefiina Beãková, Mgr. Lucie Ernstová, doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa, Pavel Jerie,

CSc., NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Lubomír PROCHÁZKA, CSc.,

prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., PhDr. Krist˘na Ledererová Kolajová, PhDr. Petr Kroupa, Ing. Hana Kruisová,

Hornické muzeum Pfiíbram / Mgr. Petr SEDLÁâEK, SdruÏení

Ing. arch. Vûra Kuãová, Ing. arch. Petr Malinsk˘, doc. PhDr. Ing. arch. Milo‰ Matûj, Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar

historick˘ch sídel âech, Moravy a Slezska / Mgr. Petr SOKOL,

Michoinová, PhDr. Ivan Prokop Muchka, doc. PhDr. Marie MÏyková, CSc., akad. mal. Zuzana Poláková,

NPÚ – ÚOP v Plzni / Ing. arch. Milo‰ SOLA¤, NPÚ – ÚP, Praha

Ing. Jan Sommer, PhDr. Michal Tryml

/ Ing. Jan SOMMER, NPÚ – ÚP, Praha / Ing. arch. Jana STRNADOVÁ, GIRSA AT, s. r. o., Praha / Ing. arch. Hana

Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5

·najdrová, Ministerstvo kultury âR / PhDr. Zdenûk VÁCHA,

e-mail: [email protected]

NPÚ – ÚOP v Brnû / JUDr. Jifií VARHANÍK, Ministerstvo

Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660

kultury âR / PhDr. Miloslav VLK, Stfiedoãeské muzeum

Tisk: R MEDIA, s. r. o., Moravské nám. 13, 602 00 Brno

v Roztokách u Prahy / PhDr. Marie WASKOVÁ, Západoãesk˘

Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce

institut pro ochranu a dokumentaci památek, o. p. s. /

Roãní pfiedplatné roãníku 67 je 510 Kã. Cena jednotlivého ãísla roãníku 67 je 95 Kã.

Mgr. Tomá‰ WIZOVSK¯, NPÚ – ÚOP v Lokti

Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992

Prodejní místa

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995. NevyÏádané rukopisy nevracíme. Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.

Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1

Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.

Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /

V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-

Národní tfiída 7, Praha 1

n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).

Knihkupectví Academia / námûstí Svobody 13, Brno

Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.

Knihkupectví Academia / Zámecká 2, Ostrava

Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420

Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1

obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb

Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14,

v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.

Olomouc 2 Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4,

Uzávûrka ãísla 5 byla ke dni 30. 8. 2007.

Brno Knihkupectví Archa / Tfiída T. Bati 190, Zlín Knihkupectví Otava / Komenského 33, Jihlava Klub Za starou Prahu / Mostecká 1, Praha 1 NPÚ – ÚOP v Brnû / nám. Svobody 8, Brno

Obr. na 1. stranû obálky – Brand˘s nad Labem (okres Praha-v˘chod), zámek, dekorace stropu. (Foto Vûroslav ·krabánek, 2007) Obr. na 2. stranû obálky – Václav BroÏík, Karolína Nosticová, rozená Chotková s dûtmi v salonu praÏského Nostického paláce, 1895. (Reprofoto Kvûta KfiíÏová) Obr. na 4. stranû obálky – Dürnstein (Rakousko), klá‰ter AugustiniánÛ kanovníkÛ zaloÏen˘ roku 1410. (Pfievzato z http://search.anu.edu.au)

440

Zprávy památkové péãe / roãník 67 / 2007 / ãíslo 5 /

historické jádro Bratislavy dobré pfiíleïitosti. V znamnou oblastí Pifflovy pûsobnosti byla památková

Recommend Documents