Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
62 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti.
Název materiálu:
Národní hospodářství 3
Ročník:
4. ročník
Identifikace materiálu:
HLI_62_11_NHmagický čtyřúhelník
Jméno autora:
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Šárka Hlinovská
Předmět:
Ekonomika
Tematický celek:
Národní hospodářství
Anotace:
V prezentaci je podán výklad ukazatelů NH – HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti, platební bilance. Je zde grafické znázornění těchto ukazatelů – magický čtyřúhelník.
Datum:
7. listopadu 2012
Národní hospodářství 3 Magický čtyřúhelník Autor: Ing. Šárka Hlinovská, Gymnázium a SOŠ Rokycany
Předmětem makroekonomického zkoumání je úroveň celkového produktu národního hospodářství (NH), tempo jeho růstu, vývoj cenové hladiny, vývoj nezaměstnanosti, problematika hospodářské politiky a zahraničně ekonomické vztahy země. Při hodnocení NH využíváme takzvaný magický čtyřúhelník.
Ukazatele úrovně národního hospodářství 1. 2. 3. 4.
Hrubý domácí produkt Míra inflace Vyrovnanost vývozu a dovozu, obchodní bilance Nezaměstnanost
Tyto veličiny spolu velmi úzce souvisí a v praxi je nelze oddělit. Velikost vyprodukovaných statků a služeb (HDP) měříme penězi a proto nás nutně zajímá znehodnocení peněz (míra inflace). Hodnota peněz a jejich znehodnocení souvisí se zahraničním obchodem. Velikost produktu přímo ovlivňuje míru nezaměstnanosti (hospodářské cykly).
Hrubý domácí produkt – tempo růstu znamená rozdíl mezi loňským a letošním HDP. Pokud je hodnota záporná, jedná se o ekonomickou recesi, pokud kladná mluvíme o ekonomické expanzi.
Platební bilance Výkonnost ekonomiky také závisí na konkurenceschopnosti vůči zahraničí. Proto se sledují i příjmy a výdaje státu vůči zahraničí. K tomu slouží platební bilance, která se skládá z běžného účtu a finančního účtu. Nejpodstatnější součástí běžného účtu je obchodní bilance, která zachycuje jednak vývoz a dovoz a jednak dodání a pořízení zboží v rámci EU.
Platební bilance
Běžný účet
Obchodní bilance Další příjmy a výdaje
Finanční účet Změna devizových rezerv
Ekonomové sledují rozdíl mezi příjmy a výdaji jednotlivých položek platební bilance – saldo. Sledují, zda bylo dosaženo přebytku či schodku. Jestliže má platební bilance schodek, musíme ho vyrovnat – zahraničními úvěry, přílivem zahraničního kapitálu nebo čerpáním devizových rezerv. A naopak, přebytek znamená zvýšení našich příjmů, které se může odrazit např. ve zvýšení devizových rezerv.
Inflace Inflace znamená všeobecný růst cen, tedy růst tzv. cenové hladiny.
Míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost se měří pomocí ukazatele míra nezaměstnanosti. Tento ukazatel zachycuje procento nezaměstnaných z ekonomicky aktivního obyvatelstva v dané ekonomice. I při plné míře zaměstnanosti existuje určité procento přirozené míry nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost dobrovolná nedobrovolná frikční strukturální cyklická
Podle příčin vzniku rozlišujeme nezaměstnanost: frikční – jde o krátkodobou nezaměstnanost, která vzniká v době, kdy lidé hledají nové pracovní místo (absolventi, změna zaměstnání). strukturální – je dána tím, že v určitých oborech, odvětvích nebo regionech poklesne potřeba určitých povolání. Je dána útlumem některých oborů, vývojem techniky. Na jedné straně tak klesá počet některých pracovních míst, na druhé straně roste počet míst v jiných oborech, pro kterou však původní zaměstnanci nemají dostatečnou kvalifikaci. cyklickou – vzniká v době, kdy klesá HDP. Klesá výroba, což se odráží i ve snížené potřebě zaměstnanců.
Aby stát mohl odhadnout potřebu financí pro řešení problému nezaměstnanosti, potřebu rekvalifikačních kursů apod., zjišťuje míru nezaměstnanosti.
míra registrované nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných (registrovaných na ÚP) * 100 počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných
Vzhledem k tomu, že prakticky není možné, aby neexistovala frikční či strukturální nezaměstnanost, je zřejmé, že nemůže nastat, aby existovala zcela plná zaměstnanost. Proto mluvíme o přirozené míře nezaměstnanosti, při níž počet nezaměstnaných je nižší než počet pracovních míst nebo je stejný. Výše této přirozené míry se mění podle vývoje ekonomiky a pohybuje se kolem 3-5%. Pod tuto míru nemůže nezaměstnanost klesnout, protože vždy budou existovat lidé, kteří právě hledají práci.
Závěr pro magický čtyřúhelník Není možné současně dosáhnout pozitivního vývoje všech ukazatelů. Proto se tento čtyřúhelník nazývá magický. Čím větší je jeho plocha, tím úspěšnější byl vývoj ekonomiky státu. http://www.zarozvoj.cz/vyvoj-hospodarstvi-cr.p7.html
Zdroj Ing. Klínský, Petr; Ing. Chromá, Danuše a kol. Ekonomika, Ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha: Nakladatelství EDUKO, 2011. ISBN 978-80-87204-41-2 Švarcová, J. a kol. Ekonomie – stručný přehled, 2010/2011. Zlín: CEED, 2010. ISBN 978-80-87301-00-5 [online].[07.11.2012].Dostupné z URL: http://www.zarozvoj.cz/vyvoj-hospodarstvi-cr.p7.html