Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
I/2 Inovace výuky ČJL
Název materiálu:
Literatura Mezopotámie
Ročník:
Kvinta
Identifikace materiálu:
ZAH_12_17_literatura_Mezopotámie
Jméno autora:
Zdeněk Záhrobský
Předmět:
Český jazyk a literatura
Tématický celek:
Starověká literatura
Anotace:
Literatura sumerská, mýty a eposy, Epos o Gilgamešovi, nejstarší poezie, nářky, dopisy, spory, přísloví, zaklínání
Datum:
10.9.2013
LITERATURA MEZOPOTÁMIE
SUMERSKÁ LITERATURA
Sumerská literatura je nejstarší literaturou světa vzhledem ke společným rysům s akkadskou literaturou bývají často obě literatury popisovány společně pod pojem literatura v tomto kontextu spadají všechny zachované texty z období Sumeru a Akkadské říše dochované písemné památky jsou psány klínovým písmem a mají nejčastěji podobu hliněných destiček do těchto tabulek byl vyryt písaři text
podmínkou zachování tabulky bylo její vypálení vypalovány byly pouze tabulky, které byly považovány za důležité významným byl objev knihovny novoasyrského krále Aššurbanipala v Ninive, která obsahovala cca 5000 klínopisných tabulek ty vznikaly "přepisováním" ze starších babylonských a sumerských tabulek
LITERATURA SUMERSKÁ Nejstarší písemné památky pocházejí z oblasti Předního východu nejstarší klínové písmo zřejmě vynalezli Sumerové žijící v oblasti Mezopotámie psali trojhranným rydlem na hliněné destičky nejstarší památkou sumerské literatury je epos o Gilgamešovi. Je považován za nestarší dílo světové literatury ( asi 1700 př.n.l.)
TABULKY
Tato literatura má několik problémů spojených s tímto způsobem zápisu zachovalo se velké množství takto popsaných destiček (formát byl různý, nejčastěji však o rozměrech cca 15 x 10 cm, někdy byl však i výrazně větší) díky částečné živelnosti v počátcích archeologie a černému obchodu mnoha kopáčů došlo k rozdělení mnoha návazných tabulek těchto tabulek se zachovalo značné množství (několik desítek tisíc)
ZPRACOVÁNÍ TEXTU
Minimální gramotnost - texty byly přednášeny širšímu publiku to vedlo k potřebě zapamatovatelného zpracování dochází zde k opakování určitých pasáží V literatuře se často objevovalo zaváhání hrdiny, které vedlo k pocitu, že je vše ztraceno poté se hrdina (bůh, člověk – někdy s pomocí boží či jiného hrdiny) vzchopil a situaci dovedl ke zdárnému konci.
MÝTY A EPOSY eposy se mohou vztahovat k bohům nebo lidem pokud je hlavním hrdinou člověk, jedná se zpravidla o vládce, který je s bohy nějak spřízněn velmi populární byly bozi ze dvou třetin (Gilgameš) někteří z těchto králů jsou považováni za historické osoby, jiní nikoli
EPOS O GILGAMEŠOVI
Obyvatelé města Uruk si stěžují na vládce Gilgameše (nutí je k těžké práci na městských hradbách) a prosí bohy o pomoc. Bohové tak stvoří hrdinu Enkidua, který žije v stepi a chrání zvířata před lovci. Enkidu nad Gilgamešem zvítězí a nakonec se oba spřátelí. Další dobrodružství je zavede do cedrového lesa v libanonských horách, kde se setkají s krutým obrem Cuvavou toho zničí s pomocí boha slunce Šamaše.
EPOS O GILGAMEŠOVI
Bohyně Ištar se poté zamiluje do Gilgameše, který její lásku neopětuje je na něj poslán divoký býk, který je sice Gilgamešem a Enkiduem poražen, nicméně za urážku bohyně musí Enkidu zaplatit vlastním životem. Po této ztrátě se zdrcený Gilgameš marně snaží nalézt pomoc v poušti u jediného nesmrtelného člověka Utanapištima. Po mnoha nesnázích nesmrtelnost nezíská a vrací se do Uruku. Gilgameš pozná, že lidský život je smrtelný a že jediné co přetrvává je to, co člověk za svůj život vytvoří.
Epos o Gilgamešovi, tab. IX ... vše, co jsem měl z živého sémě, jsem naložil na ni. Na loď jsem uvedl celou svou rodnu a příbuzné své. Zvěř stepní a drobná zvířata stepní, všechny řemeslníky jsem uvedl na ni. Přichází potopa: Epos o Gilgamešovi, tab. IX Po šest dnů a sedm nocí s potopou burácel vítr a jižní bouře srovnala zemi. A když sedmý nadešel den, ustala jižní bouře, potopa i boj, jenž jako rodička kol sebe tloukl. Uklidnilo se moře, utišilo, bouře i potopa ustaly. Na moře jsem pohlédl, všude zavládlo ticho a všechno lidstvo se v bahno proměnilo. Jak plochá střecha se prostíral močál. Poklop jsem otevřel a na mou tvář dopadlo světlo. Poklekl jsem a usedl v pláči.
POEZIE
Většina básní se zachovala pouze ve zlomcích do poezie lze samozřejmě zařadit i celou řadu mýtů a eposů do této kategorie lze zařadit většinu hymnů, nejstarší pocházejí z období zhruba kolem roku 2500 př. n. l. Hymny používají poměrně bohatou slovní zásobu pokud byli opěvováni panovníci, velice výjimečně se slavila jejich vojenská vítězství, naopak bývaly oslavovány jejich hrdinské skutky, popř. stavební činnost
NEJSTARŠÍ POEZIE V Sumeru také vznikla nejstarší známá milostná píseň tzv. Šusínův zpěv lásky, který pochází z 21. stol. př. n. l. Za nejstarší známou lyrickou skladbu bývá označována báseň O lásce boha Martua
NÁŘKY Tato literatura vynikla po zničení Sumeru sumerští básníci zde naříkají nad zničenými městy tento druh literatury je typický pouze v Sumeru v akkadské říši neměl žádnou odezvu.
DOPISY Jde o dopisy vládců, kteří psali bohům (vždy jednomu) v nich jim vylíčili své úspěchy (bitva, významné stavby, atp.) tyto dopisy byly často veřejně předčítány převažovala stylistika vysoké úrovně vládci se drželi pravdy lze je považovat za věrohodné prameny.
SPORY Přešly ve značné popularitě do středověku v těchto dílech se vždy někdo s někým pře o to, kdo je důležitější na konci je někomu přiznána vyšší důležitost a spor končí smírem někdy se priorita, kterou daný předmět (tvor) dostal jeví z dnešního pohledu spíše překvapivá.
Příklady sporů Spor ovce s obilím Spor dřeva a rákosu Spor motyky a pluhu Spor pastýře a rolníka
Do této kategorie lze zařadit i tzv. Dialogy, kde dochází nikoliv ke sporu, ale k rozhovoru, ve kterém se slabší ukáže být silnějším, sluha je chytřejší než pán, atp. Dialog pána s otrokem Dialog syna s otcem Rozhovor o spravedlnosti bohů Dialog o pesimismu
PŘÍSLOVÍ Sumerská přísloví a pořekadla patří k nejstarším básnickým památkám na světě všechna nám známá přísloví pocházejí z knihovny v Nippuru velká část přísloví, která se dochovala (něco přes 300) má obdobu v našich příslovích Jako příklad lze uvést: „Každý má úctu k dobře oblečenému člověku“ (Šaty dělají člověka) překlad S. N. Kramer
ZAKLÍNÁNÍ
Sumerové a především Akkadové používali zaklínání proti kdejakému neduhu někdy se jednalo o poměrně krátká dílka, jindy šlo o poměrně dlouhá literární díla každé zaklínání (zaříkávání) začínalo nějakým konstatováním toho co bylo před potopou (začátkem světa, atp.) končilo konstatováním typu „Zaklínání ječného zrna, jež z oka vypuzeno býti má“ (Překlad Jiří Prosecký)
tyto texty nebyly známy každému, ale pouze vyvoleným. Zaříkání proti ječnému zrnu Zaklínání proti bolavému zubu
LITERATURA A ZDROJE
ŽILINA, Miloslav. Mýty staré Mezopotámie. Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. 1. vyd. Praha: Odeon, 1977 OPPENHEIM, A. Leo. Starověká Mezopotámie. Praha : Academia, 2001 http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezopot%C3%A1mie http://ucenischalupou1.chytrak.cz/1_1.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:British_Museum_Flood_Tablet_1.jpg http://www.myty.info/image/2007040020/chuvava.jpg http://www.myty.info/view.php?cisloclanku=2007040020 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hero_lion_Dur-Sharrukin_Louvre_AO19862.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Epos_o_Gilgame%C5%A1ovi http://www.sci.muni.cz/~herber/history/tablet.jpg http://monalisa.blogarchiv.cz/285506-klinove-pismo-php