Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu:
CZ .1.07/1.5.00/34.0410
Číslo šablony:
V/2 inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí
Název materiálu:
Evropa – přírodní poměry, povrch a geologie. Prezentace
Ročník:
3.ročník, septima
Identifikace materiálu:
SPI_52_4_Evropa_povrch_prezentace
Jméno autora:
Mgr. Stanislava Špitálníková
Předmět:
Seminář ze zeměpisu
Tématický celek:
Makroregiony světa – Evropa
Anotace:
Datum:
Prezentace slouží k výkladu, osvojení a procvičování učiva Evropa – přírodní poměry, povrch a geologie. Na prezentaci navazuje pracovní list. 24.6.2013
1
EVROPA – přírodní poměry, poloha a geologie
Obrázek 1
2
Evropa je velmi členitým poloostrovem kontinentu Eurasie Rozdílný historický a socioekonomický vývoj Evropy a Asie Evropa chápána jako samostatný světadíl
3
Jméno Evropa pochází z asyrského slova ereb - večerní soumrak Západ slunce, země, kde zapadá slunce Později přejali tento název Řekové, kteří jím pojmenovali dceru asyrského krále Európu Podle ní byl pojmenován světadíl
4
Vyhledejte průběh hranic Evropy a Asie:
5
Východní hranice kontinentu
Obrázek 2 6
Bajdaracký záliv, východní úpatí pohoří Ural, dále řeka Emba do Kaspického moře, severní předhůří Velkého Kavkazu (Kumo-manyčská sníženina), k Donu, do Azovského moře, Černé moře, Bospor, Marmarské moře a Dardanely
7
Najdi nejzazší body Evropy a urči jejich zem. souřadnice:
8
mys Nordkinn
východní úpatí Polárního Uralu
mys Roca mys Marroqui Obrázek 3
9
Nejsevernější bod: mys Nordkinn v Norsku 71°08’ s.š. Nejjižnější bod: mys Marroqui ve Španělsku v Gibraltarské úžině 35°59’ s.š. Nejzápadnější bod: mys Roca v Portugalsku 9°29’ z.d. Nejvýchodnější bod: východní úpatí Polárního Uralu 67°20’ v.d.
10
Rozloha činí 10,5 mil. km2, tj. 7 % světové souše Je to druhý nejmenší světadíl Ze všech světadílů má nejčlenitější pobřeží - délka pobřežní čáry je 37 900 km (bez přilehlých ostrovů)
11
Obrázek 4 12
Geologicky nejstarší části Evropy jsou tvořeny předprvohorními horninami, označujeme je štíty Horniny baltského štítu vycházejí na povrch v oblastech dnešního Švédska, Finska a na severozápadu Ruska Horniny ukrajinského štítu vycházejí na povrch v oblasti dnešní západní Ukrajiny
13
Obrázek 5
14
Kaledonské vrásnění probíhalo na začátku prvohor Variské vrásnění (na území Česka označované jako hercynské) probíhalo ke konci prvohor Alpínské vrásnění (v širším pojetí alpínskohimálajské vrásnění) probíhalo koncem druhohor a počátkem třetihor
15
Pohoří vzniklá během kaledonského a variského vrásnění označujeme jako stará pohoří, během druhohor byl jejich povrch zarovnán Ve třetihorách došlo vlivem alpínského vrásnění k jejich rozlámání a pohybu podél zlomů – vznikla tak kerná pohoří Pohoří vzniklá během alpínského vrásnění označujeme jako mladá pohoří, jejich povrch je oproti starým pohořím ostřejší a strmější
16
Obrázek 6
17
probíhá i dnes a ovlivňuje stále tvář Evropy V jižní Evropě se vedle zemětřesné činnosti setkáme také s aktivními vulkány: Vesuv, Etna, Stromboli, Vulcano a Santorin (Théra) S nejintenzivnější zemětřesnou a vulkanickou činností, v důsledku polohy na středooceánském hřbetu, se však setkáme na Islandu 18
Obrázek 7
19
Obrázek 8
20
Povrch Evropy byl značně ovlivněn ve čtvrtohorách působením pevninských (kontinentálních) a horských (údolních) ledovců Ledovcový reliéf - mírně zvlněná krajina s morénami, skalními ohlazy, bludnými balvany a řadou jezer
21
Obrázek 9
Rozsah kontinentálního ledovce v Evropě v období před 20 tisíci lety. 22
Na modelování reliéfu se podílí člověk svojí hospodářskou činností (těžba, doprava, výstavba) Nejvyšším bodem Evropy je Mont Blanc (4 807 m n. m.) nejnižším bodem je pobřeží Kaspického moře (–28 m n. m.) V Nizozemsku se pod úrovní hladiny moře nacházejí poldry
23
Obrázek 10 24
Obrázek 11
25
Literatura a zdroje: Školní atlas světa. Praha: Kartografie, 2005, ISBN 80-7011-730-3. Světový oceán, Evropa. Praha: SPL - Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2. Geografie pro SŠ III: regionální geografie světa. Praha: SNP, a.s., 1998. ISBN 80-85937-93-X Geografie a zeměpis, Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše 14. [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.jaroska.cz/elearning/geografie/pdf/evr_prirod.pdf
Použité zdroje obrázků: Obrázek 1: Mapa Evropy - panoramatická(detail mapy). [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.mapy- stiefel.cz/images/big/mapa_evropy_77770.jpg Obrázek 2: Školní atlas světa. Praha: Kartografie, 2005, ISBN 80-7011-730-3. upraveno. Obrázek 3: ZŠ Dobřichovice - zeměpis - Evropa - povrch. [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.zsdobrichovice.cz/programy/zemepis/image/evropa_geo_850.jpg Obrázek 4: Science Dictionary: Fjord. [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.webquest.hawaii.edu/kahihi/sciencedictionary/images/fjord.jpeg Obrázek 5: Světový oceán, Evropa. Praha: SPL - Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2. Obrázek 6: Zeměpis pro 9. ročník základní školy. Praha: Fortuna, 1991. ISBN 80-85298-17-1. Obrázek 7: Světový oceán, Evropa. Praha: SPL - Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2. Obrázek 8: Geografie pro SŠ III: regionální geografie světa. Praha: SNP, a.s., 1998. ISBN 80-85937-93-X. Obrázek 9: Kvartér České republiky. [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/11_obr/11_2_europeiceage_20000.gif
Obrázek 10: Nizozemsko - Lecyklopaedia. [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://leccos.com/pics/pic/nizozemsko-_mapa.jpg Obrázek 11: Zeměpis 8: učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus, 2006. ISBN 80-7238-486-4.
26