GRAMATICKÝ P EHLED OBSAH P ízvuk Výslovnost P ehled pravopisných pravidel Samohlásky Souhlásky Podstatná jména Rod podstatných jmen íslo podstatných jmen Životná a neživotná podstatná jména Pády a pádové koncovky Zvláštnosti sklo ování podstatných jmen zakon ených na – , - , Zvláštní sklo ování n kolika podstatných jmen zakon ených na – Sklo ování podstatných jmen mužského rodu Sklo ování podstatných jmen ženského rodu Sklo ování podstatných jmen st edního rodu Sklo ování ruských osobních a místních jmen Nesklonná podstatná jména Podstatná jména vzniklá z p ídavných jmen Rekce podstatných jmen P ídavná jména P ípony p ídavných jmen P ípony – -, - P ípony – -, P ípony – -, - Sklo ování p ídavných jmen Tvrdá p ídavná jména M kká p ídavná jména P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na – , - , - , P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na – , - , ,P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na – , - , ,Jmenné tvary p ídavných jmen Stup ování p ídavných jmen Rekce p ídavných jmen Zájmena Druhy zájmen Osobní zájmena Zvratná zájmena Tázací zájmena Záporná zájmena P ivlast ovací zájmena Ukazovací zájmena Ur ovací zájmena Neur itá zájmena íslovky Druhy íslovek Sklo ování základních íslovek Sklo ování složených íslovek Sklo ování íslovek Sklo ování íslovek , 1
,,-
, ,
M kký znak na konci a uprost ed íslovek íslovky druhové Sklo ování íslovek adových Datum Hodiny Zlomky Slovesa Infinitiv Tvo ený slovesných tvar asování sloves P ítomný as Nepravidelná slovesa , , , Zm na kmenové souhlásky Zvratná slovesa Minulý as Budoucí as Podmi ovací zp sob Rozkazovací zp sob Nepravidelné tvo ení rozkazovacího zp sobu Slovesa bez vlastního tvaru rozkazovacího zp sobu Modální slovesa Slovesný vid P echodníky P ídavné jméno slovesné Spona Sponová slovesa Polosponová slovesa Rekce sloves P íslovce Stup ování p íslovcí Nejb žn jší r ení v platnosti p íslovcí v p íslovcích Pravopis p íslovcí pomocí spojovníku P edložky Druhy p edložek P edložky ur ující místo (na otázku , , ) Porovnání p edložek vyjad ujících místo P edložky ur ující as( na otázku , , Vyjád ení asu v 6. pád (na otázku ) P edložky ! k ozna ení asu P edložky vyjad ující zp sob (na otázku , ! ) P edložky vyjad ující ú el (cíl) (na otázku ! , , P edložky vyjad ující p í inu (na otázku , ) Pravopis p edložek Spojky Druhy spojek Pravopis spojek ástice Druhy ástic Pravopis ástic Vsuvka
2
)
"
#)
P ÍZVUK - $%&'( )( Ruský p ízvuk je pohyblivý. Musíme si ho p esn zapamatovat u každého slova. P esná pravidla k ur ení p ízvuku neexistují. Ruské samohlásky mají plnou hodnotu pouze pod p ízvukem, v nep ízvu ných polohách se vyslovují slab ji nebo se redukují (tj. jejich výslovnost se úží). P ízvuk bývá - v r zných slovech na r zné slabice: , , - v r zných tvarech téhož slova: , , - k rozlišení významu slov: platím plá i
VÝSLOVNOST - *'+), +- ( )( • • • • • • • • • • •
„o“ se redukuje jako první hláska na za átku slova nebo v první slabice p ed p ízvukem na „a“, v ostatních p ípadech neredukuje na tak zvaný smíšený zvuk (vyslovte eské k oknu, zvuk, který vznikne mezi k a o je p ibližn tzv. smíšený zvuk). obdobn se rekuruje „a“ nep ízvu né , , (a pouze po , ) po m kkých souhláskách a nep ízvu né , na za átku slova se redukují sm rem k „i“ ruské „ “ se vyslovuje jinak nežli eské „y“, tvo í se ve stejné poloze jako eské „a“ p i vyslovování m kkých souhlásek je t eba p itisknout p ední ást jazyka k tvrdému patru koncovky 2. p. jedn. ísla u p ídavných jmen, zájmen a adových íslovek – , se vysloví s v (-avo, -jevo) neur itý zp sob zvratných sloves se vyslovuje tvrd – (u icca) ve slovech , se vyslovuje ch ve slovech , se vyslovuje š po p edložkách se vyslovuje jako ( , ) , p ed , , se m ní v š, ž (asimilace), ( , , )
P EHLED PRAVOPISNÝCH PRAVIDEL - *'&.+*)/& )( 1. Po , , 0, 1 se píše vždy P íklady:
, ,
(nikdy ,
, )
! Výjimky: 2. Po , , se píše vždy P íklady:
,
#
(nikdy ) , ,
,
# "
3. Po " se píše a) v ruských koncovkách a p íponách: ! , b) v cizích slovech a p íponách: ! # , ! !
! ,
4. Koncovka 2. p. j. . p ídavných jmen, zájmen a adových íslovek – se vyslovuje v.
! ,-
se píše s ,
a koliv
5. M kký znak se píše: a) na konci slov (v neur itém zp sobu n kterých sloves, vždy ve 2. os. j. . slovesa, v 1. os. j. . a 2. os. mn.. . zvratného slovesa, v rozkazovacím zp sobu n kterých sloves, v n kterých podstatných jménech, zájmenech, íslovkách apod.): , , , , !, !, , , , (zájmeno), 3
b) uprost ed slova (nej ast ji po , mén , , , , 6. M kký znak se nepíše uprost ed slova:
asto po ,
,
,
, n kdy po , , , . , ,
,
,
,
7. Odd lující funkce – , -2 - po p edponách zakon ených tvrdou souhláskou se píše 2 p ed , , . $ - jinde p ed stejnými souhláskami (a p ed , 8. Zápor
se slovesem se píše zvláš% :
):
:
) se píše m kký znak:
, ! ,
$ " ,
,
$
,
,
"
9. P edpony zakon ené na – , -! se píše p ed nezn lými souhláskami: , #, , , , - ", !, , se píše p ed zn lými souhláskami: , , , , , – , , ,
Samostatné
se píše stejn p ed zn lými i nezn lými souhláskami:
P edpony !-, -, !-, o se píše pod p ízvukem, a v nep ízvu né poloze , (slov s p ízvu nou p edponou na o je velmi málo).
,
10. + ve funkci p edložky nebo p edpony se vždy píše na konci s
(
,
,
)
11. Názvy národ se píší v ruštin s malým písmenem na za átku ( , ", V oficiálních názvech stát a republik píšeme všechna slova velkým písmenem – & ' ! ,( & ,) * + .
!).
SAMOHLÁSKY - 34&/ 5 ( Ozna ení samohlásek v písmu (a) (e) (o) (u) (y)
,
$
(ja) (je) (jo) (ju) (ji)
, " $ "
Jotované znaky ( , , , je, jo, ji, ju.
,
) na za átku slov (až na ), po samohláskách, po $ a
posílat, muzika, tisíc tygr, typ, tyfus, fyzika, syntéza, symfonie, symbol
, #
,
, ,
se vyslovují ja,
, #, #
,
,
6 - ve slovech ruského p vodu se píše z ídka - , , - ve slovech cizího p vodu, p edevším na za átku slova ve shod s výslovností (, , ,, ,, ,, ,, ,, ), id eji uprost ed slova po samohlásce , , , ,#
4
, , ,
se nepíší po , 0, , 1, ", , , výjimky: , ,,.
"
7 se nepíše po , , , " výjimky: ,-
SOUHLÁSKY - /+34&/ 5 ( Ozna ení m kkých a tvrdých souhlásek v písmu Ruština jich má celkem 15. Rozlišují se podle toho, která samohláska za nimi následuje. / 0 1 2 3 4 / 5
!
6 & ) ' 7 8
!
#
#
"
"
!
, ,
,!
se vyslovují vždy tvrd se vyslovují vždy m kce
PODSTATNÁ JMÉNA – )8( & /$9 (/:.):(4; 5 ( Rod podstatných jmen_
1
Ruská podstatná jména jsou obdobn jako v eštin mužského, ženského nebo st edního rodu. Rod podstatných jmen se ur uje podle zakon ení v 1. pád jednotného ísla: Rod mužský
ženský st ední
Zakon ení tvrdá párová souhláska - , -0, - , -1, -", -
P íklad ,
m kká párová souhláska (ve 2. pád - ) - ,- , -0 , - , -1 m kká párová souhláska (ve 2. pád - ) - ,(10 slov)
, !
, (,
#
)
, (- )
, ,
,
Potíže p sobí: 1) podstatná jména na m kkou souhlásku (na konci píšeme - ): , , , , , , , , ,! , Jejich rod ur íme obvykle ze souvislosti. 2) podstatná jména na – , - , - , - , která nemají v 1. pád jedn. . mají v 1. pád jedn. . u mužského rodu u ženského rodu , , , , ,
,
5
,
,
Zapamatujte si n která podstatná jména, jejichž rod je v ruštin jiný než v eštin . Nejvíce rozdíl je u slov cizího p vodu: Zakon ení v eštin v ruštin -ém, -am ,(muž. r.) (žen. r.)
P íklady starý problém nový systém Váš telegram zajímavý program
9
!!! -ta, -ita (žen. r.)
,(muž. r.)
-um, -ium (st . r.)
-ze, -se (žen. r.)
- ,(muž. r.) (muž. r.) - ,(žen. r.) -! , (muž. r.)
-óza (žen. r.) -áž (žen. r.)
- !, -7! (muž. r.) (muž. r.)
další p íklady
! Karlova univerzita velká autorita d ležitá priorita v decké sympózium p ísné kritérium dnešní datum Vaše vízum nové stadium hospodá ská krize základní teze v decká skepse dlouhodobá prognóza nebezpe ná tuberkulóza velká garáž dokon ená montáž sou asná etapa hluboká analýza nová metoda Vaše adresa starý model komer ní banka
7
9
,
, 9
Rod podstatných jmen slova slovanského p vodu se p íliš neliší: názvy mlá:at s p íponou , -7 (muž.r.) slova kon ící na (žen. r.) další p íklady
medvíd kot dít m j podpis velký nadpis vysoká úrove; náš cíl tento stupe;
! 6
P i ozna ování r zných zam stnání a titul máme v eštin zpravidla zvláštní tvary pro rod mužský a ženský. V ruštin se n které názvy vztahují k mužském i ženskému rodu.
íslo podstatných jmen_
1
V tšina ruských podstatných jmen má jednotné i množné íslo. N která podstatná jména mají však bu: tvar jednotného ísla nebo množného ísla.
6
Životná 1
a
neživotná
podstatná
jména_
0
7
0
7
Pozor na zakon ení životných podstatných jmen mužských i ženských ve 4. pád množného ísla. V jednotném ísle jako v eštin : < . Vidím studenta. < . Vidím ženu. Avšak v množném ísle, na rozdíl od eštiny, 2. pád mn. . < , , . < , , , !.
má 4. pád životných podstatných jmen stejný tvar jako Vidím studenty, spisovatele, d lníky, inženýry. Vidím ženy (studentky, dívky, d lnice).
Pády a pádové koncovky_
",
1
Ruština má 6 pád . Na rozdíl od eštiny nemá 5. pád (oslovujeme, voláme). Ruština pro tuto možnost užívá 1. pád. Pro tento p ehled jsme použili zna ení pád shodný s eštinou (tedy eský 7. pád je vlastn 5. pád v ruštin ). Sklo;ování – )
Pád - 1 ?
?
I
II
III
- ,-
[], - , -
[]
- ,-
- ,-
-
-
- , -#
-
- ,-
[]
-
- #
=
1. pád -
&
2. pád -
?
2
3. pád -
?
9
4. pád -
?
?
- , -#
3
7. pád -
?
?
-
1
6. pád - ( )
? ?
?( )
?
(- #), -
(- #)
-
=
1. pád -
?
?
&
2. pád -
?
2
3. pád -
?
9
4. pád -
?
?
3
7. pád -
?
?
1
6. pád - ( )
?
I
II
III
- ,-
- ,- ,-
-
-, -
-
- ,-
, -, -
- ,- ,- , -
?
, -
I
?
0
?
II ,
!
,-
III ,
,
,
1 2.
?
3.
?
?
?
,
,
,
,
7
,
,
,
,
,-
-
,-
Sklo;ování - )
Pád - 1
-
(mn. .)
?
?( )
,-
-
Sklo;ování – )
Pád - 1
1.
(jedn. .)
-
4.
?
?
7.
?
?
6. ( )
,
?( )
?
,
,
(- ), (- )
,
,
,
,
,
,
Sklo;ování - )
Pád - 1 1.
,
,
I
?
II ,
!
,
0
?
III ,
,
1 2.
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
6. ( )
?
,
,
?
,
,
,
,
, ,
,
?( )
,
,
,
,
",
?
",
,
, ",
"
",
"
"
Zvláštnosti sklo ování podstatných jmen zakon ených na + 1 - ,- ,1. pád
-
-
-
2. pád
-
-
-
3. pád
-
-
-
7. pád
-
-
-
6. pád
-
-
-
!
-
-
-
-
-
-
!
!
,
,
!
!
!
!
-
Zvláštní sklo ování n kolika podstatných jmen_ 1 ,
,-
-
# #
( ) ( ) ( )
,-
,
,
!
! ,
8
( ) ( ) ( )
"
,
,
,
=
1. pád -
&
2. pád
2
3. pád
3
7. pád
1
6. pád
Sklo ování 1. 2. 3. 4. 7. 6. 1. 2. 3. 4. 7. 6.
podstatných
živ.= 2. pád
živ. = 2. pád "
-
-
-
-
-
-
-
(-
( ) ( )
-
jmen
-
)
- " - "
mužského
# # # # živ.= 2. pád # # # # # # živ.= 2. pád # # "
, ( ) ( )
rodu_
1 ! ! ! ! živ.= 2. pád ! ! ! ! ! ! živ.= 2. pád ! ! "
živ.= 2. pád
živ.= 2. pád "
Podle vzoru ! se sklo;ují podstatná jména mužská na tvrdou souhlásku (též na -!). Podle vzoru < ( ) se sklo;ují podstatná jména mužská na m kkou souhlásku. Sem pat í též jména na – , - , - , - . Podle vzoru se sklo;ují podst. jména mužská na – (nap . , , , , ). Podle vzoru " se sklo;uje jen n kolik podst. jmen na – (nap . , , ,> ,9 ) Poznámky ke sklo ování: 1. PJ na – , - , - , v 7. pád j. . mají podle místa p ízvuku tvar - je-li p ízvuk na koncovce – , ) – je-li p ízvuk na kmeni – ( , ) v 2. pád mn. . mají bez ohledu na p ízvuk – ( , , 2. PJ na –! v 7. pád j. . mají podle místa p ízvuku tvar - je-li p ízvuk na koncovce – ! , ! ) – je-li p ízvuk na kmeni – ( ! , ! ) v 2. pád mn. . mají podle místa p ízvuku tvar - je-li p ízvuk na koncovce – ! , ! ) ! , ! ) – je-li p ízvuk na kmeni – ( 3. 2. p. j. . m že mít n kdy vedle základní koncovky - , ozna uje-li ást z celku. , " , , , , "
, ,
,
). (
! (
!
,
!
,
,
!
,
též koncovku – , -#, a to tehdy,
4. 6. p. j. . mívá n kdy – , -# (vždy p ízvu né), a to po p edložkách # , , , , , , , "
9
(
,
! ,
,
s místním významem: ! , , ( )
5. 1. p. mn. . na – nebo - (vždy p ízvu né), má jen omezený po et mužských jmen, nap . , , , (tj. párové p edm ty) , , , , # , , (tj. p v. cizí slova) , , , , Je t eba rozlišovat ! –! ,! … barva - barvy, ! - ! ,! … kv t, kv tina – kv ty, kv tiny " ," ,… obilí " ," ,… chleby 6. PJ typu vzoru
7 ozna ující mlá:ata, mají odlišné množné íslo: ) – mn. . , , , , ",
, … (podle
– – –!
!
Srovnejte s tím slovo 7 (= dít ), které má mn. . ?eské mn. . „d ti“ vyjád íme rusky slovem (sklo;ujeme: ", ). 7. Slovo (= ob an) se sklo;uje jako mn. . je však , , , Podobn : Angli an : Slovan : , Pražan : , 8. PJ (= bratr) má mn. . Podobn : židle : zub : , list : , 9. PJ
,
.
,
,
,
, ,
,
, , ,
,
,
( ,
,
, ,
s významem „hoši, chlapci). , , , ,
,
,…
,… ,…
,
, ,…
, ",
,
.
",
,… , … zuby v ústech , ,… ,… listy v knize
mají v množném ísle tvary: , , , ", , , ,
",
10. Pozor na 2. pád mn. . bez koncovky u n kterých podstatných jmen, nap .: oko , , ,… partyzán , , ,… voják , , ,… 11. Pozor na následující slova: " –" – – – # , ale po po ítaném p edm tu: 2, 3, 4 12. Všimn te si, že PJ všech rod mají stejné zakon ení v množném ísle ve - /3. pád 6. pád - /7. pád /-
Sklo ování
podstatných
jmen
ženského
10
rodu_
),
.
1
1. 2. 3. 4. 7. 6. 1. 2. 3. 4. 7. 6.
# # # # #
# #
živ.= 2. pád
# # # # živ.= 2. pád # # "
živ.= 2. pád
"
"
živ.= 2. pád
živ.= 2. pád
"
"
Podle vzoru 0 se sklo;ují PJ ženská na –a, nap . , ! , " , , . Podle vzoru se sklo;ují PJ ženská na – , nap . , , , . Podle vzoru < se sklo;uje velký po et PJ na – , nap . " , , ,+ , … . Podle vzoru 1 ( ) sklo;ujeme PJ ženská na m kkou souhlásky (na konci píšeme vždy s m kkým znakem), nap . , , , ,! , , ,! , , a také PJ na – , - , - , ( , , , ). Poznámky ke sklo ování: 1. PJ na – , -0 , - , -1 sklo;ujeme podle vzoru V 7.p. j. . mají podle místa p ízvuku (je-li p ízvuk na kmeni – je-li p ízvuk na koncovce – – , , ! . 2. Ve 2.p. mn. . mají PJ typu =
a PJ na –" podle vzoru 0 , ! ,
(tj. se souhláskou p ed –
) zakon ení –
-
"
3. Podle vzoru se sklo;uje také n kolik PJ na – krom 2.p. mn. . mají p ed koncovkou - -: , ale .
" ( ,
,
). Ve všech pádech , ,
,
4. Podle ženských vzor se sklo;ují i m kká mužská jména, zakon ená na -a nebo , , , ,) ,1 ,9 – v 2.p.mn. . mají - ) 5. N která PJ typu , ,
,
mají v mn. . pohyblivý p ízvuk (nap . , , ): , , , ",
6. Nestandardn se sklo;ují: , , , , ", , , , ", .
, ,
;
,
,!
, množné íslo: , množné íslo:
7. Podle vzoru se sklo;uje také slov je mužského rodu a má v 7.p.j. . tvar .
(
11
. ,
,
,
,
,
,
, ,
,
,
(nap . ,
, ,
,
, …), které však
Sklo ování 1. 2. 3. 4. 7. 6. 1. 2. 3. 4. 7. 6.
podstatných
"
jmen
st edního
rodu_
"
1
"
"
"
Podle vzoru , ! ,
se sklo;ují PJ st edního rodu na –o, nap . , , ! , , , . Podle vzoru 1 se sklo;ují PJ na –e, nap . , , . V tšina jich kon í na – . Podle vzoru PJ na – , nap . , , , , , , . Podle vzoru – , ,5 ,1 – mají ve všech pádech krom 2.p.mn. . p ed koncovkou m kký znak, avšak . N kolik slov typu má zvláštní sklo;ování.
Poznámky ke sklo ování: (je-li 1. PJ se základem na – , -0, - , -1, -" mají v 1. a 7. p. j. . podle místa p ízvuku bu: – , p ízvuk na kmeni, – , ! – ! , ! – ! ) nebo – ,(je-li p ízvuk na koncovce – ! – ! , – , ! - ! ) 2. PJ na – 3. Slova
,
(
,
,
,
)
,
,
,
4. Odchylné tvary mn. .:
,
, , , ,
,
) mají v 2.p. mn. . – !
(
,
mají v mn. . tvary:
,… ,… ,… , ,… ,…
5. O p ízvuku dvojslabi ných jmen st . rodu na –o nebo –e si pamatujte, že v mn. . je oby ejn opa ný než v j. . !
Netýká se to však slov na –
,
Sklo ování ruských osobních a místních jmen_ Poznámky ke sklo ování: 1. Ruská p íjmení na – , @ , @ , @ @ ,@ ,@ 2. Ruská p íjmení typu + 3. P íjmení na –o (> !
7
, se sklo;ují vyjma 7.p. podle vzoru ! , @ , ženská p íjmení na – , , @ , @
" – , -
se sklo;ují jako p ídavná jména
,+
) se bu: nesklo;ují nebo je sklo;ujeme jako PJ na –o 12
–
,@
, ,
4. ?eská p íjmení typu : –e (3 )
,?
sklo;ujeme bu: s –e (3
,-
) nebo i bez
5. Mužská p íjmení na souhlásku , % , % a ruská p íjmení typu * sklo;ujeme podle p íslušných vzor . Ženská p íjmení na souhlásku a ruská na – nesklo;ujeme. 6. Neruská p íjmení na samohlásku ne nesklo;ují. 7. Ruská místní jména na – , - , ,,- ,sklo;ují podle vzoru 8 ,8 ,8 , 8 , 8 ). Jiná ruská místní jména se sklo;ují podle p íslušného vzoru.
(8
,
8. Neruská místní jména na – , - , - , - se nesklo;ují, na –a nebo na souhlásku sklo;ujeme podle p íslušného vzoru.
Nesklonná podstatná jména_
1
Nesklonná jsou cizí PJ, zakon ená na – , - , - , - , -#.
Podstatná jména vzniklá z p ídavných jmen_
1
!
N která PJ vznikla z p ídavných jmen (n kdy z p íslovcí). Taková sklo;ujeme jako p ídavná jména ( , , , " , , , , , ,! , ).
Rekce podstatných jmen Podstatné jméno odvozené od stejného ko ene jako sloveso mívá shodnou vazbu se slovesem
P ÍDAVNÁ JMÉNA – )8( & *')4&3&:(4; 5 ( P ípony p ídavných jmen P ípony - -, - -
/ << / <<
(pod p ízvukem)
-
-
-
P ípony -
-
-, -
-
(bez p ízvuku)
-
(výjimky):
=
-, -
,
-
-
/ <<
, ," (po písmenech g, k, ch)
-
"
13
-
-, "
"
P ípony - -, -
-
- -, -
/ <<
-
- -
-
1. >
# -
:
-
1. 9
2. >
" -
, ,"(
#
!): !!
-
!
"
-#
":
!
! !
Sklo ování p ídavných jmen_ Tvrdá p ídavná jména_
7 ,
Poznámky ke sklo ování: 1. Podle vzoru sklo;ujeme P J s p ízvukem na kmeni i ta P J, která mají p ed koncovkou – , - ,2. Podle vzoru sklo;ujeme P J s p ízvukem na koncovce. S tvary na p ízvu né – v odborném textu setkáváme velmi asto. Zapamatuje si zejména: , ! , , , , , , , , , , , , , , ! , Sklo;ování - )
Pád - 1 1.
muž.r. ? ?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
( ) ( )
? jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád
" Sklo;ování - ) muž.r.
?
žen.r.
st .r.
mn. .
?
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
( ) ( )
"
? ?
2.
6.
mn. .
?
Pád - 1 1.
st .r.
?
2.
6.
žen.r.
?
"
? jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád
? ?
"
14
se , ,
M kká p ídavná jména_ Poznámky ke sklo ování: 1. Oby ejn ozna ují as nebo polohu v prostoru ( , , , , , , , , , ,
, ).
,
2. Pat í sem i P J, která mají p ed koncovkou – , -0, - , -1 ("
,
"
, ,
)
Sklo;ování - )
Pád - 1 1.
,
,
muž.r.
?
žen.r.
st .r.
mn. .
?
2.
?
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
6. ( )
"
? jako 1. a 2. pád
?( )
jako 1. a 2. pád
?
"
P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na –
,-
,-
,-
Poznámky ke sklo ování: 1. P J p ivlast;ovací typu mají v 1. p. j. . tvary: , , , v 1. p. mn. . pro všechny rody: . Krom tvaru v 1. a 4. p. j. . muž. rodu píšeme p ed koncovkou ve všech pádech m kký znak. 2. Stejn sklo;ujeme adovou íslovku Sklo;ování - )
Pád - 1 1.
muž.r. ?
žen.r.
st .r.
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
( ) ( )
?
"
? jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád ,
? ?
"
P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na -
?
?
2.
?
3.
?
4.
?
?
7.
?
?
6.
( ) ( )
,-
,-
,-
,-
,-
Sklo;ování - )
Pád - 1 1.
mn. .
?
2.
6.
.
? ?
? ?
muž.r.
žen.r.
"
"
"
"
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
jako 1. a 2. pád
st .r.
15
mn. . "
jako 1. a 2. pád
"
P ivlast ovací p ídavná jména zakon ená na –
,-
,-
,-
,-
,-
Poznámky ke sklo ování: 1. P J tohoto typu se v ruštin užívá (na rozdíl od eštiny) z ídka. Místo nich máme v ruštin obvykle 2. p. PJ Sklo;ování - )
Pád - 1 1.
2.
muž.r.
?
?
?
" (-
?
(3.
?
4.
?
?
7.
?
?
?( )
st .r.
)
"
"
"
!
!
!
) !
(!
)
jako 1. a 2. pád
(-
! (-
! ?
(-
!
) !
)
" "
jako 1. a 2. pád
) !
)
<
muž.r.
!
!
!
!
)-
" "
7 žen.r.
(
!
!
!
Jmenné tvary p ídavných jmen_ Jednotné íslo
mn. .
) !
(-
?
(-
6. ( )
žen.r.
(
st .r. )–
Množné íslo
(
)-
–
Poznámky: 1. Jmenných tvar je v ruštin mnohem více než v eštin ( , , , , , , , , ).
,
2. Jmenných tvar se ve v t užívá v p ísudku (9
Stup ování p ídavných jmen_
–
, ,
).
! P ehled tvar používá se v p ívlastku i v p ísudku
I. stupe;
používá se v p ívlastku i v p ísudku
II. stupe;
používá se jen v p ísudku používá se v p ívlastku i v p ísudku používá se v p ívlastku i v p ísudku
III. stupe;
používá se v p ívlastku, z ídka v p ísudku (
")
používá se jen v p ísudku
16
,
,
,
, -
Poznámky: 1. Tvar (2. stupe;) a tvar , " (3. stupe;) používáme pouze v p ísudku. Ostatních tvar používáme jak v p ísudku, tak i v p ívlastku. 2. ?eské výrazy typu rychlejší než … vyjad ujeme v ruštin bu: 2. pádem nebo spojkou (4 .4 , .) Pamatujte: o 2 km delší o 10 let starší než … … 2x v tší (více) než … trochu (pon kud) sv tlejší trochu (pon kud) rychlejší daleko (mnohem) rychlejší ješt rychlejší zna n (o hodn ) siln jší trochu (o n co) siln jší mén rychlý nejmén rychlý 3. P ízvu ná p ípona 2. stupn –ee bývá obvykle u dvojslabi ných P J – , . Víceslabi ná P J mají obvykle p ízvuk na stejném míst jako v 1. stupni.
,
,
4. Tvary 3. stupn na – 0 ( ), - 0 (pouze u P J se zm nou kmen. souhlásky , - , "- – , ) p ekládáme do eštiny – nejrychlejší, nejpevn jší, … Zapamatujte si p íklady slov, ve kterých dochází ke zm n kmenové souhlásky: > > > 0 " > > 1 > 5. U n kterých P J se užívá ve 3. stupni ješt zesilující p edpony - (nikoli -) , , . 6. Zapamatujte si zejména tato P J, která mají p i stup;ování nepravidelné tvary: " , "
" "
"
, "
"
, (
),
(
)
Rekce p ídavných jmen N která p ídavná jména se pojí v ruštin s jinými p edložkovými i bezp edložkovými pády nežli v eštin . V závorce jsou krátké tvary, které se v t chto spojením vyskytují velmi asto (
)
(
)
(
(
(
"
(
"
)
hrdý na co
(
(
vinný (vinen) ím
)
" )
" ) ) )
,
(
spokojený (spokojen) ím rovnob žný s ím
! )
podobný (podoben) komu
17
ZÁJMENA - 8(/:+)8( )@ Druhy zájmen_ •
4
•
. !
•
.
•
+
•
+
•
*
•
$ !
•
+
!
- osobní , , , , - zvratná
•
,
,
.
- tázací ? ? ? ? - vztažná , , , , , , . - záporná , , , , , , - p ivlast ovací , , , , , , , ". - ukazovací ,, , , , , ( .). - ur ovací , , , , , . - neur itá , , , - , -
?
"
,
?
.
...
Osobní zájmena_ já
ty
on, ono ona
1.
my
vy
oni
,
2.
"
3. 4. 7.
" ( (
6. (
) ) , )
"
Poznámky: 1. Po p edložkách u zájmen 3. osoby používáme podobn jako v eštin – - ( , "). 2. Tvar "
" platí pro všechny t i rody, na rozdíl od eštiny
3. Tvary
, 7,
Zvratná zájmena_
,
vystupují také ve funkci zájmen p ivlast;ovacích.
!
1. 2. 3. 4. 7.
,
6. Poznámky: (nemá tvar pro 1. p. j. .) se sklo;uje jako zájmeno 1. Zvratné zájmeno se všemi osobami j. . a mn. .
18
. M že se spojovat
Tázací zájmena_ kdo
co
koho
eho
i
kolik
1. 2.
"
"
3. jako 1. a 2. pád
4.
jako 1. a 2. pád
7. 6.
"
Poznámky: 1. Zájmena Zájmenem Zájmenem
se sklo;ují jako tvrdá P J se ptáme spíš na jakost nebo druh p edm tu se ptáme na íselné po adí nebo vybíráme jeden z více p edm t " " ? - který z t chto plán chcete? ? - které stroje vás nejvíce zajímají? , , , se nesklo;uje. Používá se ho jen v p ísudkovém tvaru ? - jaké obráb cí stroje znáte? ? - jaké je vaše mín ní? ,
, 2. Zájmeno
3. Zájmeno
,
,
Záporná zájmena_ nikdo
"
se sklo;uje stejn jako P J typu
7,
,
,
,
"
nic
1. 2. 3. 4. 7. 6. Poznámky: k tázacím zájmen m , , , , 1. Záporná zájmena tvo íme p ipojením ástice (nikdo), (nic), (žádný), (ni í). Sklo;ují se jako tázací zájmena. V p edložkových pádech stojí však p edložka mezi zápornou ásticí a zájmenem. - u nikoho jsem nebyl - k nikomu nepojede - o nikom jsme nemluvili ? - o ni em jste neslyšeli? P ipojením ástice k zájmen m , vzniknou záporná zájmena, která nemají 1. pád. 2.p. 3.p. 4.p. 6.p. 7.p. ( ) ( ) T chto zájmen se používá ve v tách neosobních s infinitivem. V ostatních v tách je osoba, k níž se d j vztahuje, ve 3.p., sloveso je op t v infinitivu - není koho by se lov k zeptal - nem l jsem mu co íct - nebude mít s kým jít 2. 1. p. t chto zájmen
,
má význam zájmen neur itých – n kdo, n co 19
3.
ástice je v záporných zájmenech a p íslove ných výrazech vždy p ízvu ná. vždy nep ízvu ná.
ástice
je
P ivlast ovací zájmena_ m j
náš
1. 2.
"
"
3. 4. jako 1. a 2. pád 7.
jako 1. a 2. pád jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád
( )
6. (
, )
Poznámky: 1. Zájmena 2. Zájmeno
"
"
se sklo;ují podle zájmena
,
0 se sklo;uje podle zájmena
3. Zájmena 3. os. –
, - 7, -
.
.
(jeho, její, jeho, jejich) jsou nesklonná.
,-
4. V mn. . mají p ivlast;ovací zájmena všech rod jeden tvar:
0
5. Zájmeno používáme, chceme-li nazna it, že p ivlast;ujeme podm tu. P i p ivlast;ování 1. a 2. os. podm tu se krom zájmena užívá také zájmeno , , , (3 ( ) ).
Ukazovací zájmena_ tento
tato
! toto
tito
ten
ta
1. ,
,
,
,
2. ,
,
,
,
3. ,
,
,
,
4. jako 1. a 2. pád ,
,
jako 1. a 2. pád jako 1. a 2. pád
7. ,
,
,
,
6. ,
,
,
,
to
ti
"
"
jako 1. a 2. pád ,
"
"
Poznámky: 1. Zájmena 6 (tento) používáme k ur ení bližšího p edm tu, zájmeno (ten, onen, tamten) k ur ení vzdálen jšího p edm tu nebo takového, který nebyl ješt blíže ozna en. 2. Zájmeno
nej ast ji uvádí vedlejší v tu vztažnou –
3. Zájmeno , , , se slovem tatáž, totéž, titíž, tytéž, tatáž
,
, ,
…, ,
,
… nabývá významu tentýž,
4. Zájmeno , , , (takový, taková, takové, …) se sklo;uje jako tvrdé P J. Používá se ve funkci p ívlastku u plných tvar P J Jmenný tvar tohoto zájmena , , , se užívá jen v 1. p. ve funkci p ísudku – @ , .
20
Ur ovací zájmena_ sám
sama
samo
sami
všechen
všechna všechno
všichni
1. 2.
"
"
"
3. ,
4.
jako 1. a 2. pád
jako 1. a 2. pád ,
7. 6.
"
Poznámky: 1. Rozlišujte 1.p. st . rodu p ed sloveso. 2. Zájmena Zájmeno rozmanitý – asopisy) Zájmeno
"
7 (všechno) od p íslovce (stále pracujeme),
"
(stále, po ád), které se dává oby ejn (je stále pry ).
(každý), (každý, všelijaký, rozmanitý) se sklo;ují jako P J tvrdého typu (v každém p ípad ), " (bez jakýchkoli p ekážek) se používá nejen ve významu slova každý, ale také ve významu všelijaký, (v knihovn jsou rozmanité knihy a používáme v t ch p ípadech, když se vztahuje ke každému p edm tu zvláš% – (stavba roste každým dnem)
3. Všimn te si r zných významových odstín zájmena : - mluvil se samotným editelem , - p eložte si tento lánek sami Rozlišujte: osobn bez doprovodu sám, osamocen 4. Od zájmena , odlišujte zájmeno , které se sklo;uje jako P J tvrdého typu. Používá se: - k vyjád ení t sné blízkosti " - u samých vrat, až u vrat - od samého za átku, hned od po átku - k vyjád ení 3. stupn P J – , - v zájmenných výrazech , ,6 k ozna ení totožnosti - íkal totéž , " " - stejná ešení se vyskytují i v jiných projektech
Neur itá zájmena_
7
Poznámky ke sklo ování: 1. Zájmena neur itá se tvo í pomocí ásti - , - , - , - - kdosi, cosi, jakýsi, ísi , , , - n kdo, n co, n jaký , , , - kdokoliv, cokoliv, jakýkoliv , , - ledakdo, n kdo, ledaco, n co, jakýsi, lecjaký Neur itá zájmena se sklo;ují stejn jako zájmena tázací a vztažná. ?ástice se nem ní. P i sklo;ování neur itých zájmen s ásticí vkládáme p edložku mezi ástici a vlastní zájmeno , , , 2. Zájmeno ve spojení s ásticí mluv ímu neznámý
ozna uje ur itou, konkrétní osobu nebo p edm t, který je
21
-
- n kdo (kdosi) zaklepal na dve e - n co (cosi) hledá
-
3. Zájmeno ve spojení s ásticí – ozna uje jeden z p edm t nebo osob bu: zcela neur itých nebo takových, mezi kterými nebyl ješt proveden výb r. Vyskytuje se zpravidla ve v tách tázacích, rozkazovacích a po spojce ve spojitosti s asem budoucím …? - znáte n koho z…. ? , … - napište nám n co jestliže n kdo p ijde, pak … 4. ?eská neur itá zájmena a p íslovce s p íponou –koli se též p ekládají do ruštiny pomocí výraz (kdokoli), (cokoli), (jakýkoliv), (kdekoli) ( ) - p ines kteroukoliv knihu , - kdokoli vám to ekne , - kdokoli k n mu p ijde, každému poradí 5. ?ástice
-
- ve spojení se zájmenem ozna uje vždy v tší i menší ást celku " " - eknu vám n co o parních turbínách
6. Také p íslovce se mohou tvo it pomocí uvedených ástic: (leckde) 7. Zájmeno
,-
,-
-
(kdesi),
(n který, ur itý, jistý) se sklo;uje jako
,-
-
(n kam), .
8. K zájmen m neur itým pat í také z ídka užívaná zájmena (jakýsi, kdosi) a (n co, cosi). Tato zájmena mají jenom 1. pád. Nep ímé pády od zájmen , mají význam zájmen záporných.
ÍSLOVKY - ?)/4):(4; 5 ( Druhy íslovek_ * ! • 7 •
!
#
! - základní ?1 , - adové ?1 ,
1
* •
,
•
, ,
•
, ,
!
" ,
! íslovky základní
0 1 2 3 4 5 6 7 8
, ,
,
,
,
22
íslovky adové ,- ,- ,,- ,- ,,- ,- ,,- ,- ,-
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 30 40 50 60 70 80 90 100 101 110 200 300 400 500 600 700 800 900 1000 2000 5000 1 000 000 2 000 000 1 000 000 000
!
!
! !
! ! !
!
!
!
! ! ! !
! ! ! !
! ! !
! ! !
" " "
"
"
Poznámky: 1. Každou íslici píšeme odd len – 1962 2. V íslovkách 5 – 30 píšeme m kký znak na konci slova, v íslovkách 50, 60, 70, 80 uprost ed po první ásti íslovky. 3. U íslovky
vypadává v nep ímých pádech –e:
23
,
Sklo ování základních íslovek_ 5-20, 30
50-80, 200-900 ( . )
40, 90, 100
=
1. pád
&
2. pád
,
2
3. pád
,
9
4. pád
3
7. pád
1
6. pád
, "
, , ( )
( )
Poznámky ke sklo ování: 1. Po íslovkách 2, 3, 4, , , nap . " " , íslovky, které kon í 2, 3, 4 – 142
,
, "
( )
.
"
"
se klade PJ v 2.p. j. ., P J v 2.p. mn. ., Toto pravidlo platí také pro složené
2. PJ ve spojení s íslovkou se sklo;ují spolu s íslovkou, nap . , , , , ", . Po íslovkách , se po ítaný p edm t nesklo;uje, z stává v 2. p. mn. . , , , , , … Po íslovce se po ítaný p edm t bu: sklo;uje spolu s íslovkou nebo z stává ve 2. p. mn. ., nap . , . 3. PJ (
,
,
mají ve spojení s íslovkami: 2.p. j. . ( ).
,
),
2.p.
mn. .
Sklo ování složených íslovek_ A
.
"
",
=
1. pád
2
&
2. pád
2
2
3. pád
2
9
4. pád
2
3
7. pád
2
1
6. pád
( )2
Sklo ování íslovek
-
,
"
"
_ .,
=
,
"!
.
.
. .
1. pád
24
&
2. pád
2
3. pád
9
4. pád
3
7. pád
1
6. pád
"
(
"
)
(
" -(
Sklo ování íslovek
,
=. . 1. pád
)
"
)
"
-(
)
_
&. . 2. pád
,
2. . 3. pád
9. . 4. pád
3. . 7. pád
1. . 6. pád
., . . . . -
-
-
M kký znak na konci a uprost ed íslovek_; Bm kký znak na konci slova 5-20, 30 ,
!
Pamatuj: • 9
,
!
-
-
"
Bm kký znak uprost ed slova
!
,
, B
-
!
50-80, 500-900 . (v 1. a 4. pád ) ,
.
" ,
: (m kký znak uprost ed nepíšeme):
! ! ! ! !
íslovky druhové_ Poznámky: , , , ,0 , , , 1. K íslovkách druhovým pat í: , (užívají se z ídka). Po druhovým íslovkách v 1. a 4. pád je po ítaný p edm t v 2.p. mn. . !, , . V nep ímých pádech jsou ast jší íslovky základní, nap . " , ). Sklo;ují se podle t chto vzor : , ", , ( " ), ", , ", , ( " ), ",
Sklo ování íslovek adových_ Poznámky ke sklo ování: 1. ?íslovky adové se sklo;ují jako P J tvrdého vzoru sklo;uje podle vzoru . 2. U složených íslovkových výraz má tvar adové P edcházející jsou ve tvaru íslovek základních.
25
, krom
íslovky
íslovky pouze poslední
, která se len výrazu.
3. P i sklo;ování složených výraz se sklo;uje pouze íslovka adová Nap . 1.p. 2.p. 3.p. 4.
druhý
– znamená „druhý“,
- znamená „jiný“. Ve spojení:
,
-
, tj. jeden –
- jeden z nás pracuje ve dne, druhý v noci
Datum_ Poznámky: 1. Kolikátého je dnes? Dnes je 9. února 2006.
7 ? ) # . V odpov di na tuto otázku je íslovka v 1. p., m síc a rok ve 2. p.
2. Kdy se to stalo? Stalo se to 20. ervence 2005.
7 6 ? C ! # ?íslovka, m síc a rok jsou ve 2. p.
.
3. P i vyjád ení data je celý výraz (den, m síc, rok) ve 2. p., samotný letopo et je v 6. p.
Hodiny_ Poznámky: Do p l hodiny: - spojujeme íslovku minut v 1. p. s 2. p. následující hodiny, vyjád ené adovou íslovkou: 12.05 2.10 5.15 ( ! ) 7.20 ! Po p lhodin zbývající minuty do celé hodiny spojujeme s p edložkou ! v 2. p. Následující hodiny je v 1. p. vyjád eno základní íslovkou: 6.35 ! 10.45 ( ! ) ! 11.55 !
Zlomky_ Poznámky: ½ 1/3 ¼ 1/5 2,5 3,85 0,114
"(
!
" "
!
") "
SLOVESA - 34&3+45 Infinitiv_
7
<
(
)
<
Ruský infinitiv má trojí zakon ení: - , ( ), ( zakon ení na - , zakon ení na - (vždy p ízvu né) a na omezeného po tu slov.
26
), ( ). Produktivní je pouze je neproduktivní (vyskytuje se pouze u
Tvo ení slovesných tvar _
!
<
P i tvo ení slovesných tvar je t eba rozlišovat kmen p ítomný a kmen minulý neboli infinitivní. Kmen p ítomný dostaneme odtržením osobní koncovky od tvaru p ítomného nebo jednoduchého budoucího asu (nejlépe od 3. os. mn. .): Kmen minulý dostaneme odtržením p ípony infinitivu: -
asování sloves_ )
.
#
Ruská slovesa se d lí podle kmene p ítomného do dvou skupin (1. a 2. asování). Podle tvaru infinitivu m žeme ur it, ke kterému asování sloveso pat í. Nepravidelná slovesa ," , , stojí mimo ob asování. II . II. asování
I . I. asování (
7
,
-
:
3
) ,
,
,
,
,
,
,! -
(
7
)
-
(
4
)
! 4
-
:
,
,
0
,
0 -
P ítomný as_ 0 ! osoba
,-
,-
.
1
I . I. asování
II . II. asování
> . . jednotné . .
6 . . množné .
> . . jednotné. .
6 . . množné. .
1-
- (-#)
-
- (-#)
-
2-
- 0
-
- 0
-
3-
-
-
-
-
(-# )
(-
)
Poznámky: 1. 1. os. j. . má v obou asováních stejnou koncovku – / -# 2. Ve 2. os. j. . (stejn tak i ve 3. os. j. . a v 1. a 2. os. mn. .) má 1. asování p ed osobní koncovkou –e (pod p ízvukem -7 ) a 2. asování - . 3. Ve 3. os. mn. . má 1. asování koncovku Koncovky – , Koncovky – , -
nebo -# a 2. asování koncovku -
nebo –
.
se vyskytují v 1. asování po souhláskách. se vyskytují ve 2. asování po , , , .
4. Užití osobního zájmena u slovesných tvar je v ruštin , na rozdíl od eštiny, pravidlem. Osobní zájmeno je možno vynechat jen ve zvláštních p ípadech, nap . v dialogu, v ustálených hovorových obratech nebo v jazyce v deckých prací. Dále se osobního zájmena neužívá ve v tách se všeobecných podm tem. 1 " " … @ , . # ?
27
5. Slovesa 1. asování m žeme v p ítomném ase rozd lit do t í skupin podle polohy p ízvuku: - stálý p ízvuk na kmeni mají slovesa zakon ená na – ,,,,, (nep ízvu né). Tento p ízvukový typ je produktivní P íklady: , ,… , ,… , ,… , ,… - stálý p ízvuk na koncovce mají v tšinou slovesa na – , - (s výjimkou slov , …, – , ,..) – ,(p ízvu né). P íklady: , ,… , ,… , ,… " " , " ,… " - p ízvuk pohyblivý (1. os. j. .) je p ízvuk na koncovce jako v infinitivu, v ostatních p echází na kmen). Tento typ p ízvuku se vyskytuje v tšinou u sloves, která mají v infinitivu p ízvuk na koncovce a m ní kmenovou souhlásku. P íklady: , ,… , ,… 6. Slovesa 2. asování m žeme v p ítomném ase rozd lit do t í skupin podle polohy p ízvuku: ,- stálý p ízvuk na kmeni mají slovesa na nep ízvu né – P íklady: , ,… , ,… - stálý p ízvuk na koncovce mívají v tšinou slovesa na p ízvu né – , a slovesa se zm nou P íklady: , ,… , ,… , ,… - p ízvuk pohyblivý mají v tšinou slovesa na – se zm nou kmenovou souhlásky (krom zm ny – ). P íklady: " " , " ,… " , ,… 7. P edpona –
u sloves dokonavých v 1. a 2. asování je vždy p ízvu ná. ( )
, "
Nepravidelná slovesa_ ob
asování.
1 2 3 1 2 3
Zm na kmenové souhlásky_
,
–
,
,
stojí mimo
" " " " " "
!
Pokud dochází u sloves p i asování ke zm n kmenové souhlásky, probíhá tato zm na u sloves 1. asování ve všech osobách ( , , , , , ), u sloves 2. asování jen v 1. os. j. . ( , , , , , 28
mn. . (
). U sloves 1. asování s infinitivem na - se nem ní kmenová souhláska v 1. os. j. . a 3. os. , 7 , 7 , 7 , 7 , / , , , , , ). I. asování
II. asování
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
! 1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
-
-0
-1
!-
!
-0
-
-
-1
-1
-
#
-
1 1 2 3
29
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
1 2 3
-
<-<
<
Zvratná slovesa_
# # #
1 2 3
# # #
!
Zvratná ástice se v ruštin vyskytuje ve tvarech – , - , stojí vždy za slovesem a píše se s ním Kon í-li dohromady. Kon í-li slovesný tvar na samohlásku, používá se zvratná ástice – . slovesný tvar na souhlásku, používá se zvratná ástice - . N která slovesa jsou jak v eštin tak i v ruštin pouze zvratná. V n kterých p ípadech se však eština s ruštinou neshoduji. Srovnejte: souhlasit tázat se pochybovat dívat se bojovat zpozdit se
Minulý as_
0
0
se tvo í od kmene minulého p íponou (rod mužský), (rod ženský), (rod st ední), (všechny rody množného ísla). Stejné zakon ení mají i slovesa s infinitivem na – , - , jejichž kmen minulý kon í na souhlásku. Tato slovesa mají v 1. os. j. . nebo . Slovesa na a nemají u mužského roku p íponu – .
infinitiv
jednotné íslo mužský rod
"
"
množné íslo
ženský rod
"
st ední rod
"
všechny rody
"
Poznámky: 1. V ruštin se užívá p i vykání v minulém ase pro všechny rody tvary množného ísla. Srovnejte: ? už jste byl (byla) doma? , ? p inesl (p inesla) jste mi tu knihu? 2. P ízvuk stálý
P ízvuk pohyblivý
na kmeni
na konci
v ž.r. na koncovce, jinak na kmeni
v ž.r. na koncovce, jinak na p edpon
30
3. U sloves
, ,
p echází p ízvuk z kmene na záporku
Budoucí as_
, krom ž.r.
1
Stejn jako v eštin existuje i v ruštin budoucí as jednoduchý a složený. U sloves dokonavých má p ítomný as význam asu budoucího (tj. jednoduchý budoucí as).
U sloves nedokonavých se budoucí as tvo í pomocí budoucího asu pomocného slovesa infinitivu významového slovesa (tj. složený budoucí as).
a
Podmi ovací zp sob_ > . . jednotné . . 1-
,-
,-
2-
,-
,-
3-
,-
,-
se tvo í p idáním nem nné ástice P íklady: ,- ,,-
,-
6 . . množné .
k p íslušnému tvaru minulého asu. etl ( etla)
bych bys etl, etla, etlo by etli (-ly, -la)
bychom byste by
Srovnejte. V eštin tvo íme podmi;ovací zp sob p ítomného asu ( etl bych) a minulého asu (byl bych etl). Ob ma t mto tvar m odpovídá v ruštin jediný tvar.
Rozkazovací zp sob_ P ítomný kmen zakon ený
p íklady #, #, -
- ,-
na samohlásku
- ,-
na souhlásku a p ízvuk je na kmeni
- ,-
na souhlásku a p ízvuk je na koncovce, nebo na skupinu souhlásek
,,-
, ,
0 ,- 0 , #, -
,
, ,
0
pro 2. os. j. . a mn. . se tvo í od 1. os. p ítomného asu a má trojí zakon ení: mají nezávisle na p ízvuku všechna slovesa s p ítomným kmenem zakon eným na 1. – , samohlásku (tj. v 1. os. j. . p ed koncovkou nebo je samohláska). 31
P íklady: -
- , , Pamatujte: slovesa zakon ená na , u nichž – - v p ítomném rozkazovací zp sob od kmene minulého (- - nevypoušt jí): - - , - - - , - -
ase vypadá, tvo í
2. – , mají slovesa s p ítomným kmenem na souhlásku, u nichž je v 1. os. j. . p ízvuk na koncovce. P íklady: - , , Pamatujte: zakon ení – , mají také: - slovesa s p ízvukem na kmeni v p ípad , že je kmen zakon en skupinou souhlásek, nap . - , - slovesa dokonavá s p edponou -, u nichž p ízvuk p echází na p edponu: nap . - , - slovesa s kmenem zakon eným na samohlásku, která mají v infinitivu : nap . - , 3. – , mají slovesa s p ítomným kmenem zakon eným na souhlásku, která mají v 1.os. j. . p ízvuk na kmeni. P íklad: - , , Poznámky: 1. pokud probíhá u slovesa v p ítomném ase zm na kmenové souhlásky, mají slovesa 1. asování tuto zm nu i v rozkazovacím zp sobu, na rozdíl od nich slovesa 2. asování, kde se kmenová souhláska m ní pouze v 1. os. j. ., mají v rozkazovacím zp sobu souhlásku jako v infinitivu. nap .: 0 0 , , 2. zvratná slovesa mají v rozkazovacím zp sobu zvratnou ástici - , p edchází-li samohláska, a , p edchází-li souhláska (obdobn jako u jiných slovesných tvar se zvratnou ásticí) nap .: , , 3. p ízvuk v rozkazovacím zp sobu se shoduje s p ízvukem v 1. os. j. . nap .: 4. n která slovesa tvo í rozkazovací zp sob nepravideln – – – – – – – – – "
–
"
32
– –
" – -
5. rozkaz pro 1. os. mn. . vyjad ujeme tvarem 1. os. mn. . jednoduchého budoucího asu u dokonavých sloves nebo složeného budoucího asu u sloves nedokonavých (vždy bez osobního zájmena) s imperativní intonací nebo opisn , tj. u dokonavých sloves pomocí , a 1. os. mn. . jednoduchého budoucího asu a u nedokonavých sloves pomocí , a infinitiv. nap . zazpíváme si zazpívejme si budeme zpívat zpívejme ( ) zazpívejme si, poj:me si zazpívat ( ) zpívejme, poj:me zpívat 6. rozkaz pro 3. os. j. . a mn. . vyjad ujeme opisn pomocí ástic , (hovor.) a 3. os. j. . i mn. ., v provoláních a zdravicích se používá ástice a 3.. os. j. . nebo mn. . nap . ( ) a% ekne a% žije p átelství 7. d razný rozkaz m žeme vyjád it infinitivem s imperativní intonací:
8. Pozor na slovesa bez vlastního tvaru rozkazovacího zp sobu (
)–
(
"
"
–
)–
(
-
)–
(
–
)–
Modální slovesa_
,
-
,
,
,
!
,
?eská slovesa „musím, pot ebuji, smím“ se do ruštiny p ekládají v tšinou slovesnými vazbami nebo neosobními slovesnými vazbami. musím nemusím ,, ,, , , ,
,
,
"
" pot ebuji smím
"
,
,
,
nepot ebuji ,- ,- ,nesmím
Minulý a budoucí as tvo íme u neslovesných vazeb tvary minulého a budoucího asu pomocného slovesa :
33
Slovesný vid_ V ruštin stejn jako v eštin rozlišujeme slovesa dokonavá a nedokonavá. Dokonavá slovesa vyjad ují d j omezený, nedokonavá vyjad ují d j,jehož pr b h není omezen. Dv slovesa významov totožná, která se liší pouze svým videm,nazýváme vidovou dvojicí: – íst – p e íst – nalít – nalévat Tvo ení dokonavých sloves – –
p edponami
–
p íponou -
"
–
zm nou v kmeni
r znými slovesy
–
– – –
" –
–
Tvo ení nedokonavých sloves p íponou – p íponou -
-, -
p íponou – -, - p íponou – -
– –
–
– –
– – – -
Poznámky: 1. n která ruská slovesa jsou obojího vidu (tj. jedním tvarem vyjad ují dokonavý i nedokonavý vid). Sem pat í zna ný po et sloves zakon ený na a slovesa cizího p vodu na ,. nap . slibovat - slíbit rozkazovat - rozkázat tvo it - vytvo it využívat - využít zkoumat - prozkoumat organizovat - zorganizovat 2. n která ruská slovesa jsou jen nedokonavá: nap . obsahovat mít cenu, stát 3. n která slovesa, která jsou v eštin jen nedokonavá, tvo í v ruštin oba vidy. Budoucí as pak v ruštin tvo íme od sloves dokonavých. nap . " – " chtít – moci – um t budu chtít, budu moci, budu um t podobn u sloves pohybu: – jít " – " jet 34
P echodníky_ P echodníkových vazeb se v ruštin na rozdíl od eštiny používá velmi asto. V eštin se poci%ují jako zastaralé nebo knižní. Ruské p echodníkové vazby p ekládáme do eštiny v tšinou vedlejšími v tami. V ruštin stejn jako v eštin tvo íme p echodník p ítomný a minulý pouze s tím rozdílem, že ruština má stejný tvar p echodníku pro všechny rody a ob ísla, zatím co eština tvo í zvláštní tvar pro mužský rod j. ., pro ženský a st ední rod j. . a zvláštní tvar pro všechny rody mn. . p echodník p ítomný (d j sou asný)
tvo í se od nedokonavých sloves p íponou – (po , , , - ) po odtržení osobní koncovky
p echodník minulý (d j p ed asný)
tvo í se od sloves dokonavých, od kmene minulého p íponou – ,- 0 a nemá-li minulý as p íponu , p íponou -0
Poznámky: 1. P echodník p ítomný vyjad uje d j probíhající sou asn v minulosti i v budoucnosti.
–
–
– – -
(
(
)
)
s d jem v ty hlavní v p ítomnosti,
2. P ízvuk p echodníku p ítomného se shoduje s p ízvukem infinitivu (tj. zárove; s 1. os. j. . p ítomného asu).
3. Od n kterých sloves nedokonavého vidu se p echodník p ítomný netvo í. Jsou to slovesa - s infinitivem na – ( , ) - s infinitivem na – ( " , ) - slovesa v p ítomném ase jednoslabi ná ( – , – ) - slovesa 1. asování se zm nou kmenové souhlásky - , - ( – , ) 4. Slovesa na , u nichž se – p ítomný od kmene minulého: 5. P echodník p ítomný od slovesa
-
v p ítomném je
ase vypouští (
–
), tvo í p echodník
.
6. P echodník minulý vyjad uje d j p ed asný, p edcházející p ed jiným d jem p ítomným, minulým nebo budoucím. 7. P ízvuk p echodníku minulého se zpravidla shoduje s p ízvukem minulého asu mužského rodu. – 8. N která slovesa dokonavého vidu tvo í p echodník minulý p íponou – :
-
P ídavné jméno slovesné_ V ruštin se ve srovnání v eštinou používá vazeb s P J slovesným ast ji, zejména v odborném jazyce. Do eštiny se mohou p ekládat též vedlejší v tou vztažnou. Ruština má 4 P J slovesná: p ítomné inné #1 0 minulé inné p ítomné trpné minulé trpné I . I. asování
II . II. asování
35
P ídavná jména slovesná p ítomná inná -
– -
,,-
-
,-
,-
–
,-
,-
-
,-
,-
-
,-
,-
P ídavná jména slovesná p ítomná trpná (od sloves p echodných) -
-
,-
,-
-
,-
,-
-
,-
,-
-
P ídavná jména slovesná minulá inná ,–
,-
,-
,–
,-
,-
,–
,-
,-
,-
,-
,-
P ídavná jména slovesná minulá trpná P ípona -
-
- -
Infinitiv
P íd.jména slovesná -
,-
,-
-
,-
,-
-
,-
,-
p í estí
,
- ,- ,-
,
- ,- ,-
,
, ,
, - ,- ,-
Poznámky: 1. U zvratných sloves je v p ídavných jménech slovesných ( , )
inných zvratná
2. P J slovesná p ítomná a minulá inná se sklo;ují jako P J m kké typu
ástice
-
0
3. ?eština P J slovesné p ítomné trpné netvo í, má jen jeho zbytky (nap . známý, v domý, nevidomý). 4. Jmenný tvar P J slovesného p ítomného trpného se slovesem nedokonavým – plán je pln n, plán se plní –
asto do ruštiny p ekládá zvratným
5. Pamatujte tvar P J slovesného minulého trpného od slovesa
-
6. P J slovesná p ítomná trpná a minulá trpná se tvo í od sloves p echodných, tj. takových, která mohou mít u sebe p edm t ve 4. pád ( , , , ) 7. P J slovesná trpná se sklo;ují jako tvrdá p ídavná jména. 8. Jmenné (krátké) tvary P J slovesných trpných mají koncovky: - - ,- ,- ,- - ,,,- - ,- ,- ,Jmenných tvar jedno .
se používá zejména v p ísudku. Všimn te si pravopisu t chto tvar
36
– pouze
Srovnejte: p e tená kniha kniha je p e tena 9. Zapamatujte si: mechanik, který upev;uje (upev;ující) sou ástku mechanik, který upevnil sou ástka upev;ovaná mechanikem sou ástka upevn ná mechanikem sou ástka je (byla, bude) upevn na
Spona_
" "
,
(
,
)
" "
!
Tvary slovesa být ve v tách vyjad ují as, ale nemají vlastní význam. Význam se dopl;uje podstatným nebo p ídavným jménem. V t chto v tách se sloveso být nazývá sponou. 1. Spona se vynechává: - podm tem je zájmeno – @ ! . - podm tem není zájmeno – 6 – ! . - zd razn ní – 6 –, ! . 2. Užití spony - definice
(je, jsou). A
#
,
.
Poznámky: není vždy sponou. Používá se ve významu existence, výskytu a p ítomnosti n eho u n jaké > osoby (v tomto p ípad odpovídá eskému mít). > , 6 . ve významu existence > , … ve významu výskytu > ? A ! . A . v p ípadech, kdy nejde o vlastnictví, se slova obvykle vynechává 3. Spona v minulém a budoucím ase. – ruština dává p ednost 7. pádu @ ( ) .
Sponová slovesa_
!
Sponová slovesa nahrazují sponu . A " " . Tato za ízení jsou dvojího druhu. ( ) @ , # . Objevení atomové energie je významným úsp chem lidstva.
Polosponová slovesa Polosponová slovesa nemají ve v t plný význam. " 3 " ! Body jsou (leží) ve stejné vzdálenosti od st edu. 7 Dopravníky jsou stroje s nep etržitou inností. & ! . Vzdálenost od st edu z stává (je) stejná. A ". To m že být p íkladem pro všechny. 9 # ( ) Absolventi naší fakulty se stávají (se stali) inženýry.
. .
.
Rekce sloves N která slovesa se pojí v ruštin s jinými p edložkovými i bezp edložkovými pády nežli v eštin .
37
(
( (
,
)
)
(
)
,
,
( ( ( ( (
)
,
)
( (
)
(
zajímat se o koho, o co
(
)
)
užívat (používat) eho využít, užít eho používat (použít) eho
)
blahop át, gratulovat komu k emu
( # (
,
chránit (uchránit) co p ed ím, kým
)
)
4
(
zapomínat (zapomenout) co, na koho
,
)
,
( !
,
záviset na kom, na em
)
(
ekat na koho, co
") ,
"
(
(
)
(
(
vzpomínat (vzpomenout) na koho, co
,
)
(
,
,
")
,
,
vlastnit co, ovládat (ovládnout) co,
)
)
,
d kovat (pod kovat) komu za co
)
)
vést koho, ídit co vest koho, spravovat, ídit co
)
tázat se koho na co
)
P ÍSLOVCE -
&'(?)(
P íslovce se tvo í nej ast ji od P J, a to nap . p íponami: " , " , , ,
9
5
7 ?7 7 7 1 5 )
1 ,
?
?) ?7
?
?2
"
?@ ?@
?) ?9
"
?
, ,
?
?9
,
" , ,
?2 ?4
? ?
?9
,
38
,
,
, , ... ,
, ,
,
,
!
," ,
",
, -
?
!
,
,
" ...
,
, ,
,
, ,
,
,
,
.
,
-
,
,
, ...
, -
,
,
,
, ,
. ,
, ...
,
Stup ování p íslovcí_ / -
(-
), - , -
+
/
-> -> 1 0 -> 0 * +
)
"
""
Nejb žn jší r ení v platnosti p íslovcí_ as od asu, ob as ím dál, stále každým okamžikem ze dne na den mezi ty ma o ima krok za krokem slovo dalo slovo každý rok den za dnem, každý den den co den, každý den rok co rok ruku v ruce, svorn stejným krokem v úplné shod tvá í v tvá
(
) (pod p ízvukem)
4>
(bez p ízvuku)
4=
Pravopis p íslovcí pomocí spojovníku_ •
4
= •
4
-
-
:
,
,
,
-
- ( -),
,-
,
! ,-
<
,- ,-
. "
39
"
•
4
•
4
,
-
" " " -
##
-
,-
,-
,
(
-
-
"
")
- -
P EDLOŽKY - *'(%4+3) Druhy p edložek_ o -
, , , , -
!
, , , ...
, ,
,
,
,
, ,
,
,
,
,
,
,
, , ,
:
o
, ,
,
, ...
,
,
,
, ... ,
,
P edložky ur ující místo (na otázku pád
p edložka
(
2. p.
)
– – –
3. p.
4. p.
,
( ), ...
,
)
eský význam
p íklad
u vedle proti u z podél od od – k kolem, okolo zpoza zpod uprost ed z, s až k
6 9 6 3 = 6 1 < @ 9 = = 1 ) 6
k po
4 1
p es, ob
3 @ 6 6 ) @
skrz do na za pod
.
" "
(
"
)
"
.
! ! . .
.
. .
.@
. . . !
40
.
.
!
! . .
.
.
.
.
.
. . .
.
p i, p ed na
6. p.
v, na pod, u
".
. "
.
"
1 @ 4 1 5 6
nad p ed za mezi
7. p.
.
1 C 7 4 9 0
. . .
.
1
. .
"
. .
Porovnání p edložek vyjad ujících místo – 6.p. – 6.p. – 2.p.
– 4.p. – 3.p.
! – 7.p. 6 – 7.p.
.
1
– 4.p.
k po, každý
( 9
4. p.
v za, b hem k na za, b hem za, ob asi
9 C @ @ " @ ( 96
po p i, za, b hem
1 1 C 9 < 4 4
v za
7. p.
p ed pi
)
p íklad
3. p.
6. p.
.
!
,
eský význam 6 @ 1 2 5 7 #
– –
,
.
– 2.p.
!= -
.
<
za kolem, asi po p ed od – do od - do
2. p.
.
!-! – 2.p. 6 -
.
P edložky ur ující as (na otázku pád p edložka
– 2.p. <
! – 4.p. 6
.
.
<
.
<
.
– 2.p.
.
<
.
! – 2.p. @ "
.
@ .
< <
– 4.p.
.
@
1 5
6
.
" " 1
.
! . .
! !
.
.
. .
.
.
.
!. ,
.
. !. 6 1
1995
1
.
.
.
. ,
.
41
.
.
.
.
Vyjád ení asu v 6. pád (na otázku ,
,
)
!
#
,
P edložky
k ozna ení asu
! .
<
.
.
. <
, .
.
. .
<
,
.
.
P edložky vyjad ující zp sob (na otázku pád
,
, "
proti podle 7.p.
,
,
,
,
,
v, ve 7.p.
,
" ,
s, se
7. p.
,
,
,
pád p edložka 2. p. !
,
,
,
# , ,
, ,
P edložky vyjad ující ú el (cíl) (na otázku !
7. p.
,
#
6. p.
4. p.
)
!
p íklad
bez
3. p.
.
eský význam
p edložka
2. p.
.
,
eský význam
,
,
,
"
#)
p íklad
pro (co) kv li ve jménu za ú elem
6 @ 6 6
na
@ @
pro
)
. "
! .
!
. .
42
. .
.
P edložky vyjad ující p í inu (na otázku pád
p edložka
-
p íklad @ 6 = ( < =
pro, kv li z(e) z, pro
)
díky
/
4. p.
pro
9
7. p.
pro, 5 v d sledku v 9 souvislosti
3. p.
)
eský význam 7.p.
2. p.
,
. )
"
. .
, . "
.
" " (
).
, .
. . .
Pravopis p edložek_ # pomocí spojovníku
(= , (= )
(=
-
) ) (=
)
dohromady "
(
)
zvláš%
! !
"
,
,
Poznámky: 1. P edložky , p ed stejnou souhláskou nebo p ed její párovou souhláskou, za kterou následuje další souhlásky, se vokalizují: , , ' ! P edložky , , se vždy vokalizují p ed skupinami -, -: ", ", , , , ( ) V ruštin není vokalizace p edložek tak astá jako v eštin . Srovnejte: ve vod
43
ke komu se sestrou 2. Zapamatujte si: za války ve st edu, v ned li tento (minulý) týden v tomto roce kolem domu je zahrada u domu kolem (mimo) domu proti fakult až ku Praze jít do práce v závod ve tvrtém poschodí v kurzu p i (na) hodin jít po m st pracovat podle plánu nepracovat pro (kv li) nemoc(i) koupit pro d ti tužka na (k) rýsování jít pro noviny
6
, (
)
,
# 1 ,
-
3. Rozlišujte: na stole (kde) na st l (kam) v divadle (kde) do divadla (kam)¨ pod stolem (kde) pod st l (kam) nad stolem (kde) nad st l (kam) p ed budovou (kde) p ed budovu (kam) se stolu (na stole) ze zásuvky (v zásuvce) mezi studenty (více než 2) mezi mnou a tebou (ne více než 2) (až) za rok za rok (b hem celé doby)
SPOJKY - /+B ,5 Druhy spojek_ •
•
!
/ o
)
o
1
o
&
o
= $
o
9
*
#! - sou adící - slu ovací , (= ), ... - odporovací , (= ), , , - vylu ovací , ... , , - pod adící - vylu ovací , , , ... - asové
,
,
, ...
44
,
... ,
...
,
...
, ,
...
,
...
,
...
o
.
o
A
o
A
o
)
o
1
o
)
, , , ... - ú elové , , - podmínkové , , , ... - p ípustkové " ," , , ... - srovnávací , , - d vodové , , ... - d sledkové
Pravopis spojek_
, ...
#!
– dohromady ,
(=
- zvláš% )
(= )
, (= (=
)
)
,
4@:
,
Poznámky: 1. : se používá na za átku i uprost ed souv tí. 2. *
se používá pouze uprost ed souv tí nebo bezprost edn po otázce.
3. ?eský výraz zdali se vždy do ruštiny p ekládá pouze ásticí – 4. Spojka
, nikdy
v podmínkovém významu se užívá velmi z ídka.
5. Infinitiv po spojkách stejný.
se používá, je-li podm t v ty ídící a vedlejší
,
ÁSTICE - ?&/:)C5 zda, jestliže
< , Nevím, zda p ijdu na sch zi.
což(pak), copak, opravdu
& Cožpak ho neznáš?
skute n , opravdu
4 Opravdu nep ijeli?
"
sotva, st ží
@ Sotva p ijedou.
.
vždy%
9
,
45
? ?
.
.
Vždy% o tom mluvil. a%, nech%
1 A% napíše.
vždy%, p ece
< , . Vždy% jsem vám o tom íkal.
asi, z ejm , patrn , pravd podobn
@ , , Asi má pravdu.
práv
= , Práv vás se to týká.
to(hle)
9 . Tohle je náš d m.
no, no tak
4 , ! No tak za n me!
dokonce
2 . Dokonce editel p išel.
jen, pouze
0 Jen vy mn m žete pomoci.
jen
< . Z stanu jen dva dny. < Budu s nimi mluvit teprve ve er.
teprve až "
prý
@ , ,, Prý to slyšel.
tam(hle)
9 . Tamhle je naše škola.
!
+ o o
Pravopis ástic_
"
: : :
(
"
,
:
! #1 ,
,
,
: :
!
, ,
.
! .
,
; ; , ,
,
; ; -
.
,
" ,
(
,
,-
"# "
" # - , , , - , 46
,
):
(
: ( ) ( ) ( )
.
"
D o o o
•
.
8 Aspo; ji vid t!
8 o o o o o o
•
.
aspo;
Druhy ástic_ •
.
:
;
.
): ).
)
(
5
- , - , - , -( -), ( , -
:
,
,
,
,
)
,
,
,
-
-
VSUVKA - ./:&.>& Vsuvka je slovní výraz, který sice není ástí v ty, ale s obsahem v modální odstín (vyjad uje nap . jistotu, pochybnost apod.). V ruštin P íklady: asi, snad zdá se jist bezpochyby " našt stí P íklady ve v tách: 1 , , 7 7 , 9 , ,
.
. .
ty souvisí a dodává jí ur itý se vždy odd luje árkami. vlastn v bec tudíž zaprvé naopak
Pavel prý vážn onemocn l. Bohužel, nemohl jsem p ijít. Ml íte, tedy souhlasíte.
47
