OBČASNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY BEROUN
Ročník VII., číslo 1
G ULÁ Š
Dobrý den, ahoj. UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ:
LEOŠ MAREŠ
2
OPAVŠTÍ PŘEMYSLOVCI
4
ROZHOVOR S ŠÉFREDAKTORKOU BEROUNSKÉHO DENÍKU
5
TROCHU PŘÍRODOPISU A FYZIKY
6
TĚLESNÉ TRESTY NA ŠKOLÁCH
8
ROZHOVOR SE STAROSTKOU BEROUNA
9
ROZHOVOR S POLICEJNÍ MLUVČÍ
12
FÁMA VE ŠKOLE
13
NAŠE NÁZORY
14
V letošním školním roce Vám přinášíme první číslo našeho časopisu Guláš a věříme, že se v tom předvánočním shonu na chvíli zastavíte a začtete se do zajímavých příspěvků Vašich spolužáků. S koncem minulého školního roku nám odešli spolužáci z devátých tříd, kteří byli moc šikovní a kteří do Guláše přinášeli velmi zajímavé články a rozhovory. Jejich odchod je oslabením redakce, které ovšem zdárně nahrazují noví členové gulášové redakce. Máme novou posilu v žácích šestých tříd, kteří spolupracují s kluky z osmých tříd. Sami se můžete přesvědčit, že obměna redakce úroveň časopisu nijak nesnížila. V tomto prosincovém vydání Guláše jsme se soustředili na rozhovory. Chtěli jsme, aby si každý z redaktorů a redaktorek vyzkoušel, že udělat rozhovor není snadné. Sami si museli vymyslet, s kým chtějí mluvit, sami si museli rozhovor dohodnout, nahrát na diktafon nebo mobil a napsat. Někteří šli cestou jistoty a o rozhovor požádali své učitele, jiní velmi odvážně sáhli do nejvyšších pater a o odpovědi požádali starostku města nebo šéfredaktorku Berounského deníku či tiskovou mluvčí berounské policie. A že je možné v novinařině všechno, a to i když jsme jen školní časopis, si dokázaly tři redaktorky, když se jim podařilo udělat rozhovor s hvězdou z Berouna Leošem Marešem…
Do Guláše chceme pravidelně propašovat i zábavu, doplňovačky, vtipy, citáty, takže se s námi i pobavíte. A v neposlední řadě nám nejsou lhostejné problémy, které řeší dospělí a děti nejen u nás na škole (viz odpovědi na téma fyzické tresty ve škole), ale ani současná situace ve světě viděná očima dětí základní školy. Tak se s námi bavte, čtěte a kdykoliv budete mít zájem přispět vlastním článkem, rozhovorem, názorem nebo legrací, napište nám na redakční mail:
[email protected] Těšíme se na Vás!!! Redakce
Guláše
ROZHOVOR
Stránka 2
MODERÁTOR A SHOWMAN LEOŠ MAREŠ
Měl jste nějaké školní lásky? A jak na ně vzpomínáte? Jezdíte ještě do Berouna? Tak samozřejmě, mám tam mámu a tátu, takže jezdím do Berouna se svými syny. Jinak já Beroun miluju, takže tam zajedu někdy jenom na jídlo, na náměstí. Jak vzpomínáte na gympl? To vám chci říct, prosím vás, gymnázium byly opravdu krásný roky. Nejvíc mě stresoval čtvrtý ročník, ten maturitní. Bál jsem se, že ho neudělám, i když všichni říkali, že ho udělají, tak já jsem se bál, že to stejně neudělám a málem jsem ho taky neudělal. Nakonec se to ale podařilo. Jinak vzpomínám velmi rád. Měli jsme výborný hodiny tělocviku, chemie. Chemie mi fakt šla. Do teďka musím říct, že jsem v tom velmi dobrej. Znám všechny vzorce , vím sloučeniny, zvládnu i něco umíchat. I koktejl třeba… ten umím perfektně. Jaký školní předmět jste měl nejraději a jaký jste nesnášel? No, jak jsem říkal, chemie byla prostě moje. Měl jsem rád i matematiku. Já se omlouvám, ale mám prostě rád matematiku doteď. I dneska si něco spočítám, třeba kolik hodin potřebuju, abych dojel někam, jakou mám spotřebu u auta, jakou mám průměrnou spotřebu peněz…. Všechno spočítám. A jaký jsem neměl rád předmět? Já nevím…fyzika mi nešla. Měl jste problémy s učením? S učením? Jo, neustále jsem to odkládal. Učil jsem se ráno v šest před školou, ale vždycky jsem usnul…takže jsem se moc neučil.
Tak to bohužel. Já jsem měl první lásku až na vejšce. Takže já jsem měl počítačové hry. My teď děláme s vámi rozhovor do školního časopisu. Dělal jste v dětství něco takového? Ne. To já jsem kupodivu…ne. Já jsem začal dělat moderátora úplně v posledním ročníku na jaře, kde jsem začal dělat diskotéky v místním kulturáku v Králově Dvoře. Měl jsem pocit že budu strašně populární na škole, že mě prostě budou holky chtít, budu slavnej.To bylo měsíc do maturity, takže jsem nestihl tu slávu pořádně rozvinout…to přišlo až později. Jak vás napadlo mít vlastní show? No, to byl takovej celoživotní sen. Já jsem spíš myslel, když jsem byl na tom gymplu, že budu mít třeba tu možnost moderovat nějakou velkou akci a hvězdy uvádět!
LEOŠ MAREŠ NAROZENÍ: 27.4.1976 ZNAMENÍ: býk
Že budu řikat třeba: ,,Dámy a pánové,……Karel Gott!“. Jo? To byl můj sen, ale myslel jsem si, že se mi nikdy nesplní, takže tohleto je takovej malej zázrak. Už od malička jste chtěl být slavný? ANO! Chtěl jste být vždycky moderátor? Jak jsem už řekl…když já jsem byl na základce a vlastně ještě kousek gymplu, tak moderátoři nebyli. Tenkrát to byli nějaký televizní hlasatelé, takže já jsem chtěl být spíš programátorem. Já jsem si vlastně ještě neuvědomoval, že vznikne takováhle profese, kde budete dělat velké televizní show a budou tam diváci a budete za to dostávat velké peníze. Já jsem si to neuvědomoval, takže ten sen nebyl. Děkujeme za rozhovor AŤ ŽIJE GULÁŠ!!
Amálka Becková, Karolína Tvrzníková, Dora Kovandová , VI. A
OOS SOOBBNNOOS ST TI I REPORTÁŽ
Stránka 3
JAK JSME DĚLALY ROZHOVOR S LEOŠEM Ve středu 21. října jsme přijely do Prahy do divadla Royal. Šly jsme pomalu po schodech do divadla zadním vchodem. Bavili se tam nějací lidé z natáčení show. Pozdravily jsme pana producenta, se kterým jsme to všechno domluvily, a najednou před námi stál sám Leoš Mareš. Mile nás uvítal a poslal nás k baru, že za námi přijde a udělá s námi rozhovor… Úplně jsme se klepaly… Leoše Mareše zná snad každý, protože je to velká hvězda z Berouna. Dokonce chodil na stejnou školu jako my. Sice v době, kdy tady bylo gymnázium, ale učil se ve stejných třídách a jak jsme zjistily, když chodil na naší školu, začala jeho kariéra. A proto jsme dostaly možnost udělat s ním rozhovor. Byly jsme vybrány tři – Amálka, Kája a Dorka. A navíc jsme jely udělat rozhovor na natáčení Show Leoše Mareše do Prahy. Byly jsme pěkně nervózní a strašně jsme se těšily.
Ale potom neměl vůbec čas kvůli svojí show, na kterou jsme byly též pozvány. Musely jsme čekat. Mezi čekáním jsme potkaly hosty, se kterými se show natáčelo - slavného krasobruslaře Tomáše Vernera a malíře Krystiána Kodeta. Udělaly jsme si s nimi fotku a poprosily o podpis. Pan Krystián Kodet byl vtipný, když jsme se fotily, řekl: ,,Promiňte, ale já se nemůžu moc naklánět, jsem totiž ženatý“.
MAREŠEM
I pan Tomáš Verner byl hrozně milý. Po čekání začala show. Při vysílání se o nás Leoš Mareš dokonce zmínil: „Tady vepředu mám tři holky, kterým je dohromady třicet tři let.“ Z toho máme fakt radost. Když skončila show, Leoš Mareš nás poslal do zákulisí, kde s námi udělá prý rozhovor. Byly jsme nervózní, protože jsme se bály, že to nestihne, měl totiž práci s další show (každý den natáčí dva díly za sebou). V zákulisí jsme viděly zpěváka Marka Ztraceného, s kterým jsme se zapomněly vyfotit, ale byl tam také známý komik Patrik Hezucký, s kterým jsme si fotku udělaly. Po malém čekání přišel Leoš Mareš a udělal s námi rozhovor a vyfotil se. Byly jsme hrozně rády. Leoš byl moc milý, pořád se usmíval a i když měl málo času a hodně práce, věnoval nám deset minut. Myslíme si, že hlavně proto, že jsme ze stejné berounské školy, kam on sám chodil. Tento den bude pro nás nezapomenutelný!
A jak taková snaha o rozhovor s velkou hvězdou probíhá? Je Leoš namyšlený? Bude se s námi bavit? .
Amálka Becková, Karolína Tvrzníková, Dora Kovandová, VI. A
HISTORIE
Stránka 4
OPAVŠTÍ PŘEMYSLOVCI Možná jste se o nich učili v 7. třídě nebo i dokonce doma. Kdo by se nezajímal o 1. Vládnoucí dynastii na našem území, která vymřela po meči v roce 1306, ale asi nevíte o vedlejší větvi, která vymřela po meči později, až v roce 1521. Zakladatelem opavské linie Přemyslovců byl Mikuláš I. Opavský, nemanželský syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu, pro kterého Přemysl vytvořil Opavské knížectví . I když se Přemyslu Otakaru II. podařilo u papeže vymoci uznání Mikuláše za svého syna, nepodařilo se prosadit Mikuláše jako dědice českého trůnu. Pravděpodobně i proto nikdy žádný z opavských Přemyslovců, pokud je známo, nevznesl nárok na českou korunu, a to ani po roce 1306, když se Mikuláš II. Opavský stal významným diplomatem ve službách Jana Lucemburského a později i Karla IV. V roce 1338 získal za své služby i ratibořské knížectví, které rodu zůstalo až do jeho vymření .
Mikuláš II. se oženil s Annou, dcerou Přemysla Ratibořského. Po husitských válkách ztráceli zástupci rodu na politickém významu. Kníže Arnošt Opavský byl natolik zadlužen, že Opavské knížectví prodal českému králi Jiřímu z Poděbrad. Ten území koupil pro své syny. Viktorín z PoděMikuláš I. Opavský brad odtud ale utekl před uherským králem Matyášem Korvínem. Nemanželští Přemyslovci tak zůstali pouze ratibořskými knížaty, a to až do roku 1521, kdy se jejich posledním zástupcem stal Valentin Hrbatý – poslední opavský Přemyslovec, který zemřel po meči.
Jan Pham, VIII. C
OOS SOOBBNNOOS ST TI I ROZHOVOR
Stránka 5
ŠÉFREDAKTORKA BEROUNSKÉHO DENÍKU PETRA LIŠKOVÁ
Jste spokojená s počtem čtenářů Berounského deníku? Samozřejmě jako správný novinář nikdy nemohu být spokojena s počtem čtenářů, protože čím více, tím lépe. Budeme jen radši, když se základna čtenářů bude rozrůstat. Trochu je problém v tom, že v dnešní době lidé raději koukají do tabletů, telefonů nebo na počítače na zprávy, než aby si vzali tištěné noviny. Bohužel trend tištěných novin jde dolů. Ale zase z druhé strany se tu otevírá cesta, že můžeme dělat zpravodajství webové, tedy na internetu a zprávy si mohou přečíst i mladší generace, které noviny tolik nekupují. Chodila jste na školu na Wagnerově náměstí? Ano, chodila jsem tam, i když ne na základní školu, protože tu jsem vychodila na Závodí. Na této škole jsem navštěvovala gymnázium. Máte k této škole nějaký vztah? Určitě. Strávila jsem tam nejkrásnější roky svého mládí, na studentský život jsem zapomínala. Ale tuto školu mám velmi ráda, vzpomínám třeba na velmi dlouhé fronty k jídelně, to k tomu jednoduše patří. Patří k tomu také někteří profesoři, které vy nezažíváte, protože tam gymnázium není, ale tělocvična a jiné věci, na to se nezapomíná.
Je pro vás Beroun město vašich snů, nebo byste ho spíše chtěla vylepšit?
Jaké jste měla známky? Začneme známkami na základní škole, protože to bylo krásné a toto bude do časopisu pro základní školu, tak nebudeme děsit studenty a žáky známkami z gymnázia. Na základní škole jsem samozřejmě měla krásné známky, hlavně z českého jazyka, což by správný novinář měl mít. Čím více člověk stárne a jde do vyšších ročníků, tím se zhoršují i známky, to je prostě přímá úměra. Tak to bylo i mě, že na gymnáziu už je studium těžší, zejména pro mě matematika a fyzika byly velký oříšek, nakonec jsem to zvládla a jsem za to moc ráda!
Beroun je určitě krásný, protože je to moje rodné město a mám ho moc ráda a nechtěla bych bydlet jinde. Beroun moc miluji, ale vždy je něco na zlepšování, ale musím říci, že letos slavilo město sedm set padesát let od první písemné zmínky a mně se všechny úpravy, které se udály, moc líbí. Je to například květinová výzdoba v centru města, jsou to květinové pyramidy, stejně tak jsem ráda, že v ulici Palackého je pěší zóna, nemohou tam jezdit auta. Jsem tedy docela spokojená, ale vždy je něco, co by se dalo vylepšit.
Byla jste se svými známkami spokojená?
Je pro vás šéfredaktorka novin to pravé povolání, nebo jste toužil po něčem jiném ?
Já jsem spokojená byla, ale u rodičů to bylo horší, ti dost často se známkami z matematiky a fyziky spokojeni nebyli, ale museli se s nimi smířit.
Ano, toužila jsem po něčem jiném, bohužel se mi to nesplnilo, protože na gymnáziu jsem chtěla být ošetřovatelkou ledních medvědů. Nakonec jsem zjistila, že zima není pro mě to pravé ořechové, takže jsem raději zůstala tady v Berouně. Shodou náhod a okolností i když jsem vlastně nikdy nechtěla být novinářkou, tak po studiu jsem u novin vlastně hned zůstala a jsem tu pořád. Moc se mi tato práce líbí a kdo by chtěl dělat novinařinu, mohu jen vřele doporučit, protože je to práce, která je s lidmi, je rozmanitá a děláte různé rozhovory se zajímavými osobnostmi. Rozhodně se při této práci nikdy nenudíte.
Máte doma nějaké zvíře? Ano, to jste si naběhla, protože se nám nedávno narodila tři malá morčátka, takže kdyby třeba někdo z časopisu nebo z Wagnerovy školy chtěl k Vánocům morčátko, tak se může u nás v redakci zastavit a já mu mileráda jedno daruji. Jaká zvířata jste za svůj život měla? My jsme měli velkou zahradu, v podstatě takové menší hospodářství, kde jsme měli zvířata od králíků, od slepic až po prasátko a tele, ale to nebyla zvířata na mazlení, na mazlení jsme měli kočku a psa Dášěňku. Teď protože nejsme v rodinném domě, ale v bytě, tak jsme museli ubrat v rozměrech zvířat a zvolili jsme morče.
Naty Veselá, VI. C
A
Stránka 6
PŘÍRODOPIS A FYZIKA
PUMA AMERICKÁ Je v kohoutku vysoká 61-76 centimetrů. Proti dospělému člověku je tedy relativně nízká. Tělo má dlouhé 95-243 centimetrů. Ocas má puma dlouhý, měří 53-82 centimetrů. Váží 27-102 kilogramů, takže ti nejmenší jedinci váží jako malé dítě, kdežto ti největší jsou těžcí jako docela mohutný dospělý člověk. Puma je skoro stejně velká jako levhart, ale její velikost také závisí na poddruhu a zeměpisné šířce.
Mají jednobarevnou srst: žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá a různé odstíny těchto barev. Pumy žijící v tropických oblastech jsou menší než pumy žijící u pólů. Samci jsou o polovinu větší než samice.
Pumy žijící v tropických oblastech jsou zbarvené spíše do červené barvy. Výskyt černé pumy nebyl nikdy vědecky potvrzen.
Puma je štíhlá a svalnatá. Hlavu má v poměru k tělu malou a obličejovou část krátkou. Má kulaté krátké uši. Jsou to také velmi silná a mrštná zvířata , mají proto silné nohy a dlouhý , tlustý ocas. Zadní nohy jsou delší než přední, dávají jim sílu ke dlouhým skokům. Skáčou až dvanáct metrů do dálky a pět metrů do výšky.
Pysky a břicho jsou světlé, skoro bílé, konečky uší jsou a špička ocasu jsou tmavé, až černé. Mláďata mají na ocase tmavší kroužky a jsou skvrnitá. Pumy, i když na to nevypadají, patří mezi menší kočkovité šelmy. Jejich nejbližší příbuzný je jaguarundi, která je jenom o málo větší než klasická kočka. Pumy se nevyhýbají žádnému prostředí, žijí téměř ve všech nadmořských výškách( až 4500 metrů nad mořem )a proto se dostávají do častých konfliktů s člověkem.
Velmi dobře také plavou a šplhají, i když nerady.
Naty Veselá, VI. C
DVOJHVĚZDY Dvojhvězdy jsou hvězdy mimo sluneční soustavu. Otáčí se tak blízko sebe, až se za pár milionů let srazí pomocí své přitažlivé síly. Může se stát, že výbuch je tak blízko sluneční soustavy a hvězdy jsou tak veliké, že při explozi vyvinou velmi velký paprsek koncentrované energie, že v dráze bude i naše planeta a bude zničena.
Takové nebezpečí nám reálně hrozí, jak od Slunce, které se vlivem spalování energie bude zvětšovat, tak i od hvězdy vzdálené 8. světelných let právě paprskem gama. Světelný rok není jednotka času, ale vzdálenosti v přepočtu něco přes 1 bilion kilometrů.
Tomáš Jansa, VIII. B
OOS SOOBBNNOOS ST TI I ROZHOVOR
Stránka 7
ŘEDITEL NAŠÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY ANTONÍN LEOPOLD
Nemá. Batohy (různé) nosím už dlouho. Je to pohodlné a člověk má volné ruce.
Jsou ale chvíle, kdy se podezírám, že vysokou školu jsem vystudoval jenom proto, že jsem nechtěl jít na dva roky na „vojnu“. Už si moc nepamatuji, které jsem neměl rád, ale asi ruský jazyk.
Chodil jste rád do školy?
Bavila vás fyzika?
Základní škola mi moc nevadila. Asi jsem chodil rád, vždyť do škol chodím už od roku 1960!
Bavila, nebavila. Bral jsem ji jako každý jiný předmět, který jsme měli na rozvrhu. Přiznávám, že např. elektřina je pro mě dodnes záhada. Přesto dokáži opravit prodlužovačku, vyměnit rozbitý vypínač...
Má Váš batůžek nějaký symbolický význam?
Jak dlouho jste ředitelem této školy? Už moc dlouho. 23 let (asi) Vyučujete nějaké předměty? Ano. Zeměpis v 9. ročníku a informatiku v 6. ročníku. Jaké předměty jste měl rád a které ne? Nejraději jsem měl tělocvik a potom zeměpis. Měl jsem na tyto předměty vynikající učitele, a proto jsem je i vystudoval na vysoké škole.
Jinak mám rád muziku 60. a 70. let minulého století. Přidám ještě skupiny: Rolling Stones, Nazareth, Shocking Blues, Black Sabath, Deep Purple, Animals, Cream, Yardsbirds, …
Kam jste chodil na základní školu? Chodil jsem na základní školu v Sušici, Nejedlého ul. (dnes ul. Dr. Edvarda Beneše) a škola se nyní jmenuje TGM ZŠ Sušice. Jaký je váš vák/zpěvačka?
oblíbený
Bydlel jste na vesnici nebo ve městě? Ve městě. Na vesnici jsem trávil letní prázdniny.
zpě-
Těch je moc. Záleží na tom, jakou mám náladu a co jsem ochoten poslouchat. Když už mám vybrat jediného interpreta, tak Janis Joplin.
Bety Frydrychová, VI. C, Tomáš Jansa, VIII. B
PANÍ UČITELKA VĚRA ŠALDOVÁ Jak dlouho učíte na naší škole?
PANÍ UČITELKA JITKA DOPIRÁKOVÁ
Tento rok to bude jedenáct let. V jakém jiném městě jste učila?
Chtěla jste být vždy učitelkou?
V Mimoni a v Karlových Varech a teď v Berouně.
Ano, chtěla.
Kde se vám líbilo nejvíce?
Asi 7, některé od 1. do 5. třídy, některé ne.
To se nedá říct, Karlovy Vary jsou hezké, v Mimoni jsem byla mladá, tak to bylo taky fajn, no a teď v Berouně se mi taky líbí.
Kolik tříd už jste odučila?
Chtěla jste být učitelkou na 1. nebo na 2. stupni? Bylo mi to jedno.
Jaký předmět učíte nejraději?
Baví vás vaše povolání?
Český Jazyk.
Ano, baví.
Proč jste začala učit?
Měla jste sama problém s učením?
Protože mě bavila práce s dětmi.
Ne, neměla.
Jaký je pocit dovést prvňáčky až do páté třídy?
Jaký byl váš nejoblíbenější předmět? Čeština, dějepis a tělesná výchova.
Úžasný. Kolik dětí máte ve vaší nové třídě? 30 Tomáš Trýb, Pavel Novák, VI. C
A
Amálka Becková, VI. A
OOS SOOBBNNOOS ST TI I ANKETA
Stránka 8
JAKÝ MÁTE NÁZOR NA FYZICKÉ TRESTY NA ŠKOLÁCH Asi všichni znáte film Obecná škola, kde si pan učitel zajišťoval poslušnost svých žáků pomocí rákosky. Co si o tělesných trestech na školách myslí někteří učitelé a žáci naší školy?
Vadily by vám fyzické tresty na školách? František Hahn Jsem proti fyzickému trestání, ale někdy by bylo potřeba udělat výjimku. Pavel Špirit Úplně bych tělesné tresty nezakazoval, protože na některé žáky klasické výchovné prostředky (například slovní domluva, poznámka, napomenutí…) bohužel nezabírají. Dana Horáková U některých žáků by bylo opětovné zavedení fyzických trestů potřeba. Jinak násilí nic nevyřeší. Ivana Rychlá Kdysi byly tyto tresty běžnou a svým způsobem účinnou metodou výuky. Dnes bychom ale měli uvažovat spíše nad tím, že lepší motivací k učení je chuť a zájem žáků. Nejsem zastáncem fyzických trestů, neobnovila bych je, při dobré spolupráci rodičů s učiteli a se samotnými žáky jich není zapotřebí. Miroslava Holubová Já za sebe můžu říct, že nikoho fyzicky netrestám, protože my to nesmíme. Ale svoje vlastní děti jsem fyzicky trestala. A kdyby se to mohlo, tak bych to asi ráda využívala, ale jenom v některých případech. Myslím si, že málo žáků si to na naší škole zaslouží. Martin Jordák To je těžká otázka, samozřejmě velké fyzické tresty (jako třeba někoho mlátit rákoskou) to ne, ale myslím si, že dobře míněný pohlavek je občas lepší něž deset pětek. Eva Veverková To je úplně jednoduchý. Samozřejmě, že s tím nesouhlasím. I když si myslím, že v mnoha případech by to mnohé vyřešilo. Musí se to ovšem stát v tu správnou chvíli, v ten správný okamžik. Myslím ale, že dokážeme i tak děti zklidnit a vysvětlit jim, co a jak. Zdeněk Liehne Spoustě lidí by fyzické tresty moc prospěly. František Krejčí V malé míře neškodí. Myslím si, že by byly účinné, ale opravdu malinko jako koření do polévky. Naty Veselá VI. C, Dora Kovandová, VI. A
Martin Lochovský, VI. A Já pro tělesné tresty nejsem. Učitele by mě umlátili, protože moc vykřikuju. Amálie Becková, VI. A Mně osobně by to vadilo. Myslím si, že je lepší dostat poznámku a nebo něco horšího (to se mi ovšem nikdy nestalo). Děti po takovéto výchově mohou bít své děti. Tomáš Trýb, VI. C Nebylo by to tak špatný, ale asi by to bolelo. A pak bych ty učitele neměl rád. Ale zase by to bylo výchovný. Dora Kovandová, VI. C Já za sebe si myslím, že by se to nemělo, ale v nějakých případech by to pomohlo. A
Alžběta Frydrychová, VI.C Mně by to nevadilo, aspoň by
se ty zlobivý
poučili. Kdyby se poučili, tak by se škola možná trochu změnila. Redakce Guláše
OOS SOOBBNNOOS ST TI I ROZHOVOR
Stránka 9
STAROSTKA MĚSTA BEROUNA ŠÁRKA ENDRLOVÁ
Měla jste někdy na vysvědčení 4 nebo 5? Ne, neměla. Proč jste se stala starostkou a jak dlouho jste starostkou? Starostkou jsem se stala vlastně náhodou. Jako starostka pracuji pro Beroun již 5. rok. Bavila vás akce 750 let Berouna? Oslavy výročí našeho města byly podle mne vydařené a doufám, že po celý rok hlavně bavily berounské občany. Jak se vám libí Beroun? Beroun je moje město, mám ho moc ráda, takže se mi samozřejmě líbí. Baví vás být starostkou? Být starostkou je moc těžké, a proto na tuhle otázku nejde jednoduše odpovědět. Jaké to bylo obědvat s králem? Obědvat s Lumírem Olšovským, který Přemysla Otakara II. představoval, bylo moc příjemné, obědvat na náměstí před spoustou lidí bylo opravdu nezvyklé.
ŠÁRKA ENDRLOVÁ Narození: 1978 v Plzni Je vdaná, má 2 syny. Starostkou Berouna je od r. 2011 Má ráda vaření, pečení, sport, moderní design.
A Martin Lochovský, VI. A
Stránka 10
BAVÍME SE S GULÁŠEM Co se stane s bílou ovcí, když spadne do Černého moře? Bude mokrá. Když to držíš v ruce je to nic, když je to ve vzduchu je to barevné a bliká to, když to dopadne na zem, je to tisícovka. Co je to?? Nevím, ale kdyby to existovalo, tak s tím házím celý den.
Kdo se moc ptá, málo googlí.
Přijede blondýna do servisu z rozbitým autem a zabouchne si klíče a servisman jí dá drátek, ať si je vytáhne a ona tam je do večera a servisman se jí zeptá: „Proč vám nepomůže ta, co sedí vedle řidiče?“ Chuck Noris je takovej drsňák, že jednoho dne šel skákat padákem, který se mu neotevřel a druhý den ho šel reklamovat. Pepíček se ptá otce: - "Tati, automobil se píše s měkkým nebo tvrdým i?" - "Napiš prostě auto." Pepíček dostal k narozeninám granát ... a je z toho celý pryč! "Pepíčku, dělal jsi ten domácí úkol sám?" - "Ano, akorát se zavražděním knížete Václava mi pomáhal otec!" Pepíčku vyjmenuj dvě zájmena. Kdo, já?
V muzeu: „Tak tady ta velká lebka patřila Napoleonovi.” „A ta malá?” „Ta je z doby, kdy mu bylo deset let!”
Výborně, Pepíčku, píšu ti jedničku. Víte, co dělat když potkáte v lese hladového medvěda? Nic. Medvěd vše udělá za vás. Víte, co je zákon schválnosti , když je včela alergická na pyl.
Redakce Guláše
1. K životu potřebujeme vzduch, jídlo a … 2. Co mají všichni ve škole během Vánoc? 3. Jak se jmenuje ryba, kterou jíme na Vánoce? 4. Známá stavebnice. 5. Vánoce slavíme, protože je to den narození Ježíše …
Jan Pham, VIII. C
OOS SOOBBNNOOS ST TI I ROZHOVOR
Stránka 11
TRENÉR JUDA LUBOŠ MIKULEC Skoro každé dítě na základce chodí na nějaký kroužek. Já jsem začala chodit letos v září na judo do oddílu Lokomotiva Beroun. Hlavním trenérem je tady Luboš Mikulec, kterého jsem se zeptala na pár otázek. Zajímá vás, jestli se perou lépe holky než kluci? Co tě přivedlo k judu? K judu? Já jsem v dětství dělal hokej, fotbal…takové sporty. A tohle byly vždycky sporty kolektivní a já jsem chtěl nějaký sport, kde bych se sám za sebe popral, a nebo to prostě nikomu nezkazil. V kolika letech jsi začal? Začal jsem v osmé třídě, to mi bylo nějakých 13-14 let. Jaké máš úspěchy? Největší soutěž, ve které jsem se pral, byla extraliga. Takže si myslím, že je to „na velký ocenění“.
Od kolika sem na judo mohu chodit děti? Do našeho oddílu můžou děti od šesti let. Před tímto věkem to není skoro možné, protože se všechno v těle ještě vyvíjí. My tady s dětmi děláme na začátku hlavně pády a podobné základy a potřebujeme, aby dítě netrpělo, aby to všechno fungovalo. Jsou nějaká zranění, a nebo se děti nemusí ničeho bát? Já bych řekl, že jsou horší úrazy ve fotbale, hokeji. V tom judu, když se naučí člověk poslouchat a dělat to co má, tak se toho bát nemusí. Jak si vedou holky na judu? Holky na judo chodí míň než kluci, ale zažil jsem na Spartě a v Mělníku holky, které mlátily kluky a hodně jim to šlo. Dora Kovandová, VI. A
MILAN KOVANDA, NOVÝ SPOLUREDAKTOR GULAŠE
Jste novinář? Nejsem novinář. Jako elév jsem psal do Berounského deníku před dvaceti lety, pak byl šéfredaktor berounského týdeníku. Moc mne redaktorská práce bavila, ale čichl jsem i k jiným nutným částem provozu vydavatelství a už dlouho se zabývám spíše obchodem a marketingem. Kolik let v novinách pracujete S přestávkami dvaadvacet let. Byl jste někdy v televizi? Ne, nebyl. Jsem příznivcem tištěných médií, takže jsem prošel vydavatelstvími jako je MAFRA, Economia a podílel se na projektech, kde hrál prim tisk.
Chtěl jste být novinářem? Jako dítě určitě ne. Chtěl jsem být sportovcem nebo popelářem. Ale v momentě, kdy jsem čichl k novinám, bylo rozhodnuto. Celý život se okolo nich asi budu motat. Máte rád svoji práci? Ano mám, baví mě obchod a vše okolo novin. Dělal jsem rozhovory s nynějším prezidentem Zemanem, s Václavem Klausem, pány Schwarzenbergem a Kalouskem a všemi politiky devadesátých let, bohužel, vyjma Václava Havla, na kterého jsem neměl štěstí. A
Zajímaví byli herci, umělci a sportovci, a to jak na okresní tak na nejvyšší úrovni. Jednu chvíli jsme dokonce propadli s kolegy pocitu, že ovládáme veřejné mínění v Berouně, což je mi dnes k smíchu… Novinařina je skvělá práce, kde je každý den na stole něco zajímavého, nového a kde si může člověk trochu plnit sny…
Klára Bičanovská, VI. C
OOS SOOBBNNOOS ST TI I ROZHOVOR
Stránka 12
MARCELA PUČELÍKOVÁ—TISKOVÁ MLUVČÍ POLICIE ČR V BEROUNĚ Mám hodně ráda kriminální pořady a sama bych chtěla být kriminalistkou. Napadlo mě tedy udělat rozhovor s policistkou. Tisková mluvčí by toho měla hodně vědět o policejních případech, takže jsem se rozhodla udělat rozhovor právě s ní. V Berouně je tiskovou mluvčí paní Marcela Pučelíková. Co má vlastně na starosti? Stala se v Berouně nějaká obrovská vražda? Co nejčastěji řeší policie v Berouně? Pocházíte z Berouna? Ne, pocházím z Prahy. Tam jsem se narodila a do Berouna jsem se přestěhovala skoro před devíti lety. Chtěla jste vždy dělat tiskovou mluvčí u policie? Už od dětství jsem chtěla být policistkou, protože celá moje rodina (mamka, taťka, strejda, děda, babička...) byla u policie. Takže to bylo i moje přání i přes nevoli rodičů. V 19 letech jsem vystudovala střední školu ekonomickou. Taky jsem chodila ještě jeden rok na jazykovou školu. Hned potom jsem se přihlásila k policii, prošla jsem přijímacím řízení, chodila jsem rok do policejní školy a následně nastoupila k policii.
Takže je někdy složité to všechno skloubit dohromady. Spolupracujeme i s pořadem ,,Na stopě" v české televizi, takže občas jezdím do Ostravy. Mluvím tam k nějakému danému nevyjasněnému případu. Co nejčastěji řeší policie tady v Berouně? Jsou to nejčastěji asi krádeže, vloupání, kapesní krádeže, vloupání do domu nebo do bytů, trestné činy spojené třeba s krádežemi vozidel. Naši kriminalisté jsou rozděleni do různých skupin. Jedni se zabývají problematikou krádeže vozidel, další jsou majetkáři, tzn. majetková trestná činnost a vloupání do bytů a nebo do domů, násilná trestná činnost, kdy se třeba jedná o znásilnění nebo fyzické napadení, ublížení na zdraví apod. Často řešíme i dopravní nehody. Naše práce je dost nestereotypní a to mě na tom baví, protože skoro každý den se děje něco jiného. Měli jste někdy problém vyřešit nějaký případ? A jaký? Máme tady jeden, který nám už dlouho nejde objasnit. Už nevím kolik let to je. Je to případ, kdy se jednalo s největší pravděpodobností o vraždu. Bylo to tak i kvalifikované.
Co má na starosti tisková mluvčí? Tady u nás ve Středočeském kraji má tisková mluvčí na starosti jak práci tiskové mluvčí, tak práci preventisty. Zejména na všech krajských ředitelství to tak je, někde je to rozdělené. Tisková mluvčí znamená, že vlastně poskytujeme veškeré tiskové zprávy týkající se toho daného okresu. Buď v případě, kdy potřebujeme jako policie zveřejnit případy pátrání po někom, nebo když se nám povede nějaký případ objasnit nebo v případech souvisejících s prevencí. Běžný denní program je asi takový, že přijdu ráno do práce, podívám se co se stalo za 24 hodin na okrese a vyberu si ty nejzajímavější případy, které pak rozesílám novinářům a do médií. Zajímavější případy vyvěšuju na policejní web a pokud máme potřebu něco zveřejnit v televizi, tak to musím zařídit. Někdy z televizí volají sami. Práce preventisty spočívá v tom, že spolupracujeme s městy na různých projektech, třeba teď v tomhle roce to bylo o domácím násilí, kdy nám po Berouně jezdí autobusy s polepy, kde je odkaz na intervenční centrum.
Zároveň probíhají semináře pro potenciální oběti domácího násilí. Plus byl také dětský tábor pro děti ze sociálně slabých rodin. Dál samozřejmě takové preventivní věci, které se týkají přímo nás jako policie, a to jsou různé dopravně bezpečnostní akce (např. řídím, piju nealko - obezřetnost se vyplatí), zároveň i různé besedy na školách určené studentům nebo i mladším žákům, jezdíme do klubu seniorů a vyprávíme tam věci ohledně preventivních informacích. Byla tu někdy nějaká velká vražda? No tak je tu ještě jeden případ neobjasněné vraždy. To si možná vzpomínáte, že v Osově na Berounsku přišel balíček do firmy. Spolumajitel té firmy ho otevřel a on explodoval, takže u výbuchu zemřel. Jenom chci říct, že trestný čin vraždy neřešíme my tady na územním odboru v Berouně, ale spadá to do kompetence krajského ředitelství.
Jedná se o pohřešovanou Petru Žroutovou, tohle jméno se může zveřejnit, protože do současné doby je ta osoba pohřešovaná. Všechno nasvědčuje tomu, že se stala obětí násilného trestného činu. Zmizela beze stopy a do současné doby nebylo tělo nalezeno a případ nebyl objasněn. Stala se tu nějaká velká nehoda, kde muselo zasahovat více záchranářů a hasičů? Dopravní nehody i tragické dopravní nehody se tu stávají. Není to na denním pořádku, ale stávají se. Teď naposled jsou to převážně dopravní nehody na dálnici D5, která tady prochází naším okresem. Ten případ je z listopadu, kdy nákladní vozidlo zezadu narazilo do předního stojícího nákladního vozidla, řidič zemřel na místě. Jaký nejmladší člověk spáchal trestný čin? Zrovna nedávno jsem prohlížela statistiku přímo kriminality osob mladistvých. Možná dobré by bylo zmínit, že v případě osob nezletilých a mladistvých se nejedná o trestný čin, ale o provinění. Jestli si osoba nezletilá ( tzn. do 15let ) myslí, že není trestně postižitelná, tak samozřejmě ne tak jako dospělý, ale
Děkuji za rozhovor.
A Dora Kovandová, VI. A
OOS SOOBBNNOOS ST TI I AKTUÁLNÍ KAUZA
Stránka 13
Nedávno se po naší škole rozšířila informace, že někdo unesl chlapce z pátého ročníku. Tuto nepravdivou informaci si někdo z žáků vymyslel jen kvůli tomu, že na veřejném parkovišti před školou zaparkoval policejní vůz. Toto téma se nedá moc přehlížet, protože tato nepravdivá informace mohla zkazit dobrou pověst školy. Rozhodla jsem se proto udělat takový menší rozhovor s Evou Veverkovou. Jak takovéto fámy vznikají ?
Co mohou takovéto fámy způsobit ?
Já si myslím, že základem té fámy je, že se někdo chce zviditelnit, že na sebe chce upozornit, protože neví, jak jinak by na sebe upozornil a cokoli co se v jeho okolí děje, může pro něj být takovým signálem k tomu, aby dal svému okolí najevo, že existuje. Například vidí policejní auto a už si to spojí s tím, že se něco děje. Čím více je to takové nebezpečné, tím více si okolí všimne toho dotyčného a jemu to dělá velmi dobře. To si opravdu myslím, že to je základem těchto fám, že takto vznikají.
Určitě mohou způsobit velmi mnoho. Myslím si, že ti lidé, kteří za tou fámou stojí, si to neumějí vůbec představit.
Je to tedy velmi nebezpečné a samozřejmě se rodiče bojí posílat své děti do školy ale i jinam, ale to mluvíme jen o tomto konkrétním příkladu, ale samozřejmě u jiných fám to může být
Kdybychom konkrétně mluvili o tom, co vzniklo, že se z naší školy ztrácejí děti, že je vlastně někdo unáší, tak si vezměte co se v současné době děje ve světě, jak to asi působí na rodiče žáků. Mají strach, volají do školy, komunikují mezi sebou jestli to ten druhý také slyšel. ještě více nebezpečné, nemusí to zůstat jen u strachu.
Naty Veselá, VI. C
Vánoce aneb Štědrý den
Sněží, sněží, bílá peřina na zemi leží. Cukroví sladce voní, nikdo v čas vánoční slzy neroní. Kapr se smaží, hospodyňky v kuchyních se snaží. Lidé stromečky zdobí, figurky a kouličky si na jeho větvích hoví. Ježíšek dárečky nosí, v nichž radost se skrývá, v sníh jsou vtisknuty nožičky kosí, hlouček dětí koledy zpívá. Veselé Vánoce!!! Naty Veselá
A
NÁZORY
Stránka 14
REDAKTORŮ
To, co se stalo 13.11.2015 v Paříži, nenechalo nikoho klidným. A co si o útocích potažmo o uprchlících myslí naši redaktoři?
S přílivem uprchlíků nesouhlasím, většina z nich jsou mladí muži, kteří by byli schopni bojovat za svůj stát a navíc mají drahý mobil v kapse. Bojím se, že nás tu takzvaně ubijí čepicemi. Lidé jsou ovlivněni médii, která je "krmí" zprávami, jací jsou to chudáci. Ale chudáka s iPhonem v kapse jsem opravdu nikdy neviděla. Sebevražední atentátníci jsou podle mého názoru jen sobecké zrůdy, které nenapadne nic lepšího, než lidem, ale i sobě ukončit život, ve kterém se toho dalo ještě mnoho (samozřejmě pro dobrou věc) dokázat. Naty Veselá, VI. C
Docela se bojím těch teroristických útoků. Ti lidé ve Francii se musí cítit vystrašeně, hrozně…. Ani se tomu nedá moc zabránit, když muslim může být každý ani to není špatné. A každý se může rozhodnout, že bude terorista. Myslím si, že Rusko dělá dobře, že vybombarduje Islám, ale i trochu špatně, protože tam zabijí nevinné lidi. Jsem i ráda, že USA spolupracuje s Ruskem, protože oba dva státy mají vyspělé zbraně a armádu. Nemám moc nic k uprchlíkům, když utíkají před válkou, ale ti, kteří utíkají jenom, aby se měli dobře, protože nejsou schopni si udělat hezky tam, kde žijí, tu nemají co sem lézt. Dora Kovandová, VI. A
Ve Francii se stalo něco, co je nezapomenutelné jak pro nás tak pro obyvatele Evropy. Když do Francie přišli Islámisté, tak se to dozvěděli všichni během pár hodin, a proto se od té doby všichni obyvatelé Evropy bojí, že přijdou i k nim. U nás neboli v České republice si také lidé povídají, že už u nás Islámisté jsou a je to i z části pravda, ale my je nazýváme uprchlíci. Za sebe musím říct, že se bojím, protože když mi kamarádka vypráví, jak nás všechny zabijí, tak kdo by se nebál, že? Ale zpět k Francii. Momentálně mají lidé zakázáno chodit i ze svých domů, děti nemohou chodit do školy a všichni tam prožívají peklo. Karolína Tvrzníková, VI. A
Je to strašný, co se tady děje. Myslím, že většina uprchlíku jde jenom do Německa. Podle mě ty státy, ze kterých utíkají, bude Rusko nebo jiný velký stát. A to, co se děje ve Francii, je taky hrozný, protože v nebezpečí jsou všichni v Evropě. Tomáš Trýb, VI. C
Dnešní situace v Evropě je velmi kritická, protože Němci se hroutí v návalu uprchlíků a Francouzům ani moc nepomohl ten teroristický útok v Paříži před několika týdny. Ale nejvíce za to mohou uprchlíci a špatně provedené plány proti těmto návalům. Navíc uprchlíci nám přestřihávají ploty, hází na nás kameny a protestují, ale už neví, že se kvůli nim hroutí celá Evropa. U.S.A. nám moc nepomáhá, protože z těch asi 300 000 přijmou přibližně jen 10 000. Navíc se všichni bojí teroristů a jejich útoků hlavně v Evropě. Tomáš Jansa, VIII.B
V Paříži se stalo něco, co nikdo nikdy nečekal. Je to strašná událost, která souvisí s uprchlickou krizí. Trochu se bojím, ale musíme si v životě všímat i jiných věcí, tím ovšem nemyslím, ať to všichni hodí za hlavu. S tím souvisí i zrušení velkolepého rozsvěcení Vánočního stromku na Staroměstském náměstí protože by se vytvořil velký houf lidí a teroristé by mohli zaútočit. Proto ho rozsvítí, až ho rozsvítí. Myslím si, že uzavření Schengenské hranice by nebylo od věci. Také se v okolí Paříže a i v ní na nějaký čas uzavřely školy, práce atd.. Amálka Becková, VI. A
REDAKCE: Becková Amálie VI. A - Amálka Becková, Bičanovská Klára VI. C - Klára Bičanovská, Čáp Radoslav VIII. B - Radek Čáp, Frydrychová Alžběta VI. C - Bety Frydrychová, Jansa Tomáš VIII. B - Tomáš Jansa, Kovandová Dora VI. A - Dora Kovandová, Lochovský Martin VI. A - Martin Lochovský, Novák Pavel VI. C - Pavel Novák, Pham Jan VIII. C - Jan Pham, Trýb Tomáš VI. C Tomáš Trýb, Tvrzníková Karolína VI. A - Karolína Tvrzníková, Veselá Natálie VI. C - Naty Veselá. VYDÁNO: 15.12.2015
