Finanční analýza a finanční plán společnosti VEBA, textilní závody a.s

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra financí a oceňování podniku Studijní obor: Finance

Finanční analýza a finanční plán společnosti VEBA, textilní závody a.s.

Autor bakalářské práce: Andrea Stillerová Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Petr Marek, CSc. Rok obhajoby: 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Finanční analýza a finanční plán společnosti VEBA, textilní závody a.s.“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne ……………

………………………. Andrea Stillerová 2

Poděkování Ráda bych zde poděkovala vedoucímu práce prof. Ing. Petru Markovi, CSc. za jeho cenné připomínky a rady, které mi vždy ochotně a trpělivě poskytoval. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnanci společnosti RNDr. Karlu Pelánovi MBA za jeho čas a ochotu při poskytování interních informací.

3

Anotace: Bakalářská práce se zabývá analýzou finančního zdraví společnosti VEBA, textilní závody a.s. Analýza je provedena za období 2007 až 2011. Cílem práce je pomocí metod užívaných ve finanční analýze ohodnotit finanční zdraví a finanční situaci daného podniku. Použitými nástroji jsou horizontální a vertikální analýza, poměrové ukazatele, spider analýza a modely predikce finanční tísně. Dále je v práci zakomponováno srovnání vybraných ukazatelů s průměrnými hodnotami v daném odvětví na základě dat zveřejňovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Díky interním informacím, které jsem získala ve společnosti, je v závěru práce nastíněna prognóza vývoje zisku společnosti na období 2012 až 2014.

Klíčová slova: Finanční analýza, Horizontální analýza, Vertikální analýza, Poměrové ukazatele, Spider analýza, Modely predikce finanční tísně.

4

Obsah 1

Úvod ...................................................................................................................................... 7

2

Metodická část ...................................................................................................................... 9 2.1

Finanční analýza ........................................................................................................... 9

2.2

Uživatelé finanční analýzy ............................................................................................ 9

2.3

Zdroje informací pro finanční analýzu ........................................................................ 10

2.4

Analýza absolutních ukazatelů .................................................................................... 11

2.4.1

Vertikální analýza ............................................................................................... 11

2.4.2

Horizontální analýza ........................................................................................... 11 Analýza poměrových ukazatelů .................................................................................. 12

2.5

3

2.5.1

Ukazatele rentability ........................................................................................... 12

2.5.2

Ukazatele aktivity................................................................................................ 14

2.5.3

Ukazatele likvidity .............................................................................................. 16

2.5.4

Ukazatele zadluženosti ........................................................................................ 18

2.6

Srovnání s odvětvím.................................................................................................... 19

2.7

Spider analýza ............................................................................................................. 19

2.8

Modely predikce finanční tísně ................................................................................... 20

2.8.1

Altmanův model .................................................................................................. 21

2.8.2

Index IN01 .......................................................................................................... 21

2.8.3

Kralicekův Quicktest ........................................................................................... 22

Praktická část ...................................................................................................................... 24 3.1

Profil společnosti VEBA, textilní závody a.s. ............................................................. 24

3.2

Analýza rozvahy ......................................................................................................... 25

3.2.1

Vertikální analýza rozvahy ................................................................................. 25

3.2.2

Horizontální analýza rozvahy ............................................................................. 27 Analýza výkazu zisku a ztráty..................................................................................... 30

3.3 3.3.1

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty............................................................. 30

3.3.2

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty......................................................... 32 Poměrové ukazatele .................................................................................................... 36

3.4 3.4.1

Ukazatele rentability ........................................................................................... 36

3.4.2

Ukazatele aktivity................................................................................................ 39

3.4.3

Ukazatele likvidity .............................................................................................. 42

3.4.4

Ukazatele zadluženosti ........................................................................................ 45

3.5

Spider analýza ............................................................................................................. 46 5

Modely predikce finanční tísně ................................................................................... 47

3.6 3.6.1

Altmanův model .................................................................................................. 47

3.6.2

Index důvěryhodnosti IN01................................................................................. 47

3.6.3

Kralicekův Quicktest ........................................................................................... 48

3.7

Struktura nákladů výrobků – afrického brokátu.......................................................... 49

3.8

Prognóza zisku společnosti Veba ................................................................................ 51

3.8.1

Prognóza vývoje tržeb společnosti Veba ............................................................ 51

3.8.2

Prognóza vývoje nákladů společnosti Veba ........................................................ 54

3.8.3

Prognóza vývoje zisku ........................................................................................ 54

4

Závěr ................................................................................................................................... 56

5

Seznam použité literatury a pramenů .................................................................................. 59 5.1

Internetové zdroje........................................................................................................ 59

6

Seznam tabulek a grafů ....................................................................................................... 62

7

Přílohy ................................................................................................................................. 64

6

1

Úvod

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila finanční analýzu společnosti VEBA, textilní závody a.s. Cílem tedy bude provést finanční analýzu, z výsledků vyhodnotit finanční zdraví společnosti a pokusit se na základě prognózy zisku odhadnout budoucí vývoj sledované společnosti. VEBA, textilní závody a.s. (dále jen „Veba“) je textilní společnost, která jako jedna z mála přestála nápor dovozu levnějších textilních výrobků z východu. Společnost se i v období, kdy svoji činnost ukončila řada tradičních českých výrobců, nadále dynamicky rozvíjela. Tohoto úspěchu Veba dosahuje především díky zaměření na náročnou žakárskou výrobu. Společnost byla proslulá zejména výrobou damaškového ložního povlečení, froté výrobků a dalšího bytového textilu nejen v České republice, ale i na evropském a americkém kontinentu. Vedle bytového textilu však společnost rozvíjela výrobu a prodej specifického produktu – afrického brokátu. Tato méně známá linie nejprve nahrazovala pokles prodejů bytového textilu, postupně se však stala ve společnosti dominantní a je hlavním nositelem dynamického rozvoje. Podíl afrického brokátu dosáhl takové úrovně, že se Veba rozhodla od roku 2011 ukončit své obchodní aktivity v oblasti bytového textilu a tuto oblast předala sesterské společnosti Papillons a.s., která v linii bytového textilu dále pokračuje. Veba se od roku 2011 plně zaměřuje na výrobu a prodej afrického brokátu, pro který jsou hlavním trhem země západní Afriky. Společnost Veba jsem si vybrala z toho důvodu, že pocházím z Broumova, kde má zároveň tato společnost sídlo. V daném regionu se zároveň jedná o, řekla bych, hlavní možnost zaměstnání, Veba vzhledem ke své velikosti má i značný vliv na rozvoj města. Ve společnosti pracuje moje rodina a známí, dokonce i mně společnost již několikrát poskytla letní brigádu. Z těchto důvodů mě zajímá, jak společnost obstává v tvrdé konkurenci a jaké budou nejspíše její vyhlídky do budoucnosti. Potřebné zdroje pro finanční analýzu budu čerpat z veřejně dostupných výročních zpráv, zároveň mám i přístup do společnosti a mohu tedy doplnit analýzu interními informacemi. Analyzovat budu vývoj společnosti v letech 2007 až 2011, data za rok 2012 v době mého zpracovávání nebyla k dispozici. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části uvedu metodiku a postupy, které budu používat ve své práci. Druhá část již bude samotná analýza, přičemž na úvod 7

představím společnost a její postavení na trhu. Dále provedu horizontální a vertikální analýzu a analýzu poměrových ukazatelů (rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti). Průběžně budu mnou vypočtené hodnoty porovnávat s průměrnými hodnotami v oboru textilní výroby, které zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vždy minimálně jednou ročně. Jako další možnost srovnání s odvětvím použiji spider analýzu, která podává souhrnné porovnání s odvětvím. Do své práce jsem zahrnula také modely predikce finanční tísně – Altmanův model, index IN01 a Kralicekův Quicktest. Jako další část praktické části uvedu strukturu nákladů výrobků (afrického brokátu), kterou jsem sestavila na základě interních dat ze společnosti. Poslední částí mé práce je prognóza vývoje tržeb, nákladů a zisku společnosti na základě předpokládaného vývoje některých makroekonomických veličin. V závěru práce shrnu poznatky a pokusím se ohodnotit společnost a odhadnout zároveň její pravděpodobný vývoj v budoucnosti.

8

2

Metodická část

2.1 Finanční analýza1,2,3 Finanční analýza představuje proces vyšetřování a vyvozování závěrů z výsledků finančního hospodaření minulých nebo budoucích období určité osoby včetně zjišťování jeho slabých a silných stránek, testování jednotlivých finančních parametrů a ověřování jejich skutečné vypovídací schopnosti.4 Finanční analýza se řadí k nejdůležitějším nástrojům finančního řízení a patří k základním dovednostem každého finančního manažera. Její funkcí je prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit základ pro tvorbu finančního plánu. Závěry finanční analýzy slouží pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování, a také jako reporting různým uživatelům finanční analýzy, o kterých bude zmínka dále. Finanční analýza vychází z účetních výkazů a rozšiřuje jejich vypovídací schopnost. Hlavním přínosem je potom porovnání ukazatelů finanční analýzy v čase nebo v prostoru. Finanční analýzu můžeme rozdělit na analýzu externí a interní podle toho, jaké informace jsou analytikovi k dispozici. Externí finanční analýza vychází pouze ze zveřejňovaných informací a je určena pro externí uživatele. Ti podle dosažených závěrů posuzují finanční důvěryhodnost a zdraví podniku. Interní finanční analýza je přesnější, k dispozici má nejen zveřejňované informace, ale i informace z manažerského účetnictví a vnitropodnikového účetnictví, rozpočtových kalkulací, plánů apod. Tato analýza je určena interním uživatelům.

2.2 Uživatelé finanční analýzy5 Uživatelů finanční analýzy je hned několik a každý typ uživatele má jiný motiv, kvůli němuž analýzu provádí. Nejobecněji můžeme uživatele rozlišit na externí a interní. Mezi externí uživatele můžeme zahrnout investory, banky a jiné věřitele, stát a jeho orgány, obchodní partnery, konkurenci atd. K interním uživatelům řadíme manažery,

1

KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 31-32. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0 2 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 3. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, s. 96. ISBN 978-80-86929-67-5 3 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 13. ISBN 9788073573928 4 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 185. ISBN 978-80-86929-49-1 5 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 33-34. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0

9

zaměstnance a odbory. Na příkladu několika uživatelů předvedu i jejich motiv potřeby finanční analýzy. Investoři mají jako největší motiv získání informací to, jak podnik nakládá se zdroji, které mu svěřili. Zvláště u akciových společností se totiž rozchází vlastnictví a řízení, z toho plyne, že dochází k rozporu zájmů manažerů a akcionářů. Banky a ostatní věřitelé potřebují informace z finanční analýzy, aby se mohli rozhodnout, zda poskytnout úvěr, popřípadě v jaké výši. Manažeři potřebují výstupy finanční analýzy pro finanční řízení podniku. Jejich výhodou je přístup i k neveřejným informacím a znají tedy pravdivý obraz finanční situace podniku. Ve své práci jsem se rozhodla zpracovávat finanční analýzu z pohledu interního uživatele, jelikož mám k dispozici některé interní informace ze společnosti. 2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu6,7 Většinu údajů pro tvorbu finanční analýzy poskytuje finanční účetnictví. Finanční účetní výkazy zachycují pohyb podnikových financí a majetku ve všech jejich formách a ve všech fázích podnikové činnosti, jsou rozhodující součástí účetní závěrky, kterou tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha.8 Kromě těchto finančních informací jsou zdroje pro finanční analýzu i nefinanční informace, jako např. podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace atd., a nekvantifikované informace, např. zprávy auditorů, komentáře manažerů, odborný tisk atd. Rozvaha je účetní výkaz, který zachycuje stav majetku podniku (aktiva) a zdrojů jeho krytí (pasiva) k určitému datu, většinou k poslednímu dni účetního období. Musí platit princip bilanční rovnosti, neboli aktiva se musí rovnat pasivům. Výkaz zisku a ztráty informuje o tom, jak byl podnik úspěšný ve své podnikatelské činnosti. Zachycuje vztahy mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady

6

HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 19-37. ISBN 9788073573928 7 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 35-63. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0 8 GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, s. 7. ISBN 80-245-1108-8

10

spojenými s jejich vytvořením.9 Výsledek tohoto výkazu se promítá do rozvahy na stranu pasiv. Příloha účetní závěrky podává doplňující a vysvětlující informace, které v rozvaze ani ve výkazu zisku a ztráty nenajdeme. Tyto informace jsou významné především pro externí uživatele a pomáhají jim vytvořit správný úsudek o finanční situaci podniku.

2.4 Analýza absolutních ukazatelů10,11 Absolutní ukazatele tvoří základ finanční analýzy, podávají nám prvotní pohled na hospodaření podniku. Do této kategorie můžeme zahrnout vertikální a horizontální analýzu, které umožňují snadněji nahlížet do údajů z finančního účetnictví a určitým způsobem tato data interpretovat. Na základě analýzy absolutních ukazatelů poté rozpoznáváme problémové oblasti, které bychom měli podrobněji prozkoumat. 2.4.1

Vertikální analýza

Vertikální analýza (procentní rozbor komponent) zkoumá strukturu účetních výkazů, jak velkou část jednotlivé položky zaujímají na určitém celku. Pracují s informacemi z finančního účetnictví vertikálně, tedy odshora dolů. Tato analýza umožňuje určit, jak se mění struktura položek během určitého časového období, např. meziročně, a také je dobrým nástrojem pro mezipodnikové srovnání. Při rozboru rozvahy budu jednotlivé položky poměřovat s bilanční sumou, při rozboru výkazu zisku a ztráty jako základnu použiji výši celkových výnosů. 2.4.2

Horizontální analýza

Horizontální analýza (analýza vývojových trendů) pracuje na základě srovnání absolutních údajů horizontálně, tedy po řádcích. Jedná se o analýzu vývoje určitých položek v čase. Změny je možné vyjádřit buď jako absolutní změny, tedy o kolik jednotek se daná položka změnila, anebo jako procentní změny, o kolik procent se položka změnila. Ve své práci použiji jako základ procentní změny, v případě potřeby doplním i absolutními údaji.

9

KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 51. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0 10 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 11-17. ISBN 80-7179-321-3 11 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 42-45. ISBN 9788073573928

11

2.5 Analýza poměrových ukazatelů12 Analýza poměrových ukazatelů je považována za jádro finanční analýzy. Poměrové ukazatele se vypočítávají vydělením jednotlivých položek mezi sebou. Poměrových ukazatelů existuje velké množství, při výběru těch, které použijeme, záleží především na tom, co chceme změřit. Poměrové ukazatele můžeme rozdělit do těchto hlavních skupin: 

ukazatele rentability,



ukazatele aktivity,



ukazatele likvidity,



ukazatele finanční stability (zadluženosti).

2.5.1

Ukazatele rentability13,14

Ukazatele rentability nám podávají informaci o tom, jak je podnik schopný dosahovat co nejvyšších výnosů z investovaného kapitálu. Rentabilita je velmi sledovaná, protože v podstatě vypovídá o tom, jak podnik naplňuje svůj prvotní cíl, kterým je maximalizace jeho tržní hodnoty. Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení: -

celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku,

-

intenzity využívání majetku podniku,

-

reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku.15

Obecný vzorec ukazatelů rentability vypadá následovně:

Jednotlivé ukazatele rentability se potom liší typem zisku v čitateli a rozsahem vloženého kapitálu ve jmenovateli. Co se týče čitatele, rozlišujeme čtyři typy zisku, resp. výsledku hospodaření, které se dají použít. Jedná se o zisk před odpisy, úroky a zdaněním, zisk před úroky a zdaněním, zisk před zdaněním a zisk po zdanění.

12

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 47-48. ISBN 978-80-247-3308-1 13 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 192214. ISBN 978-80-86929-49-1 14 GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, s. 30-42. ISBN 80-245-1108-8 15 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 58. ISBN 9788073573928

12

Ve jmenovateli se můžeme setkat nejčastěji s vlastním kapitálem a s úhrnným vloženým kapitálem, který zahrnuje jak vlastní, tak cizí kapitál. 2.5.1.1

Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu

Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu neboli rentabilita aktiv je nejvíce sledovaný ukazatel rentability. Informuje nás o výnosnosti celkového kapitálu bez ohledu na zdroje financování podnikatelských aktivit. Vyskytuje se ve více podobách, pro svou práci jsem si vybrala ukazatel v hrubé obecné podobě, který neuvažuje daňové zatížení a úroky.

2.5.1.2

Rentabilita vlastního kapitálu

Rentabilita vlastního kapitálu je důležitá především pro akcionáře, kteří sledují zhodnocení jejich investovaného kapitálu. Měří, kolik čistého zisku připadne na každou korunu investovanou akcionářem. Používá se především v čisté podnikové podobě.

2.5.1.3

Rentabilita tržeb

Rentabilita tržeb vyjadřuje schopnost společnosti dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, neboli udává, kolik je podnik schopen vyprodukovat zisku na 1 Kč tržeb.

2.5.1.4

Pyramidální rozklad ukazatelů rentability - DuPont analýza

Pomocí DuPont analýzy můžeme určit, co a v jaké míře má vliv na změny vrcholového ukazatele, tedy který faktor a jak působí na daný ukazatel. 2.5.1.4.1

Rozklad rentability úhrnného vloženého kapitálu

Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu může být vyjádřena jako funkce dvou ukazatelů – rentability výnosů neboli ziskového rozpětí a obratu úhrnného vloženého kapitálu (celkových aktiv). Pomocí tohoto rozkladu tedy máme možnost určit, jak dané faktory ovlivnily rentabilitu úhrnného vloženého kapitálu.

13

Ziskové rozpětí udává, kolik Kč zisku dokáže podnik vyprodukovat na 1 Kč výnosů. Můžeme se setkat se dvěma typy ziskového rozpětí, já ve své práci použiji provozní ziskové rozpětí, tedy do čitatele dosadím zisk před úroky a zdaněním. Obrat celkových aktiv je dále popsán v kapitole „2.5.2 Ukazatele aktivity“. 2.5.1.4.2

Rozklad rentability vlastního kapitálu

Rentabilita vlastního kapitálu je ovlivňována třemi faktory. Jedná se o čisté ziskové rozpětí, obrat celkových aktiv a finanční páku. Opět tento vztah zobrazím pomocí vzorce.

Čisté ziskové rozpětí má stejnou vypovídací schopnost jako výše popsané provozní ziskové rozpětí, liší se pouze typem výsledku hospodaření v čitateli. Jelikož vycházím z rentability vlastního kapitálu v čisté podnikové podobě, použiji v čitateli výsledek hospodaření po zdanění. Finanční páka značí poměr mezi celkovými aktivy a vlastním kapitálem a vyjadřuje míru zadlužení podniku. Mezi finanční pákou a rentabilitou vlastního kapitálu je pozitivní vztah, pokud roste finanční páka, roste i rentabilita vlastního kapitálu. Z toho plyne, že růst zadluženosti může být do určitého okamžiku pozitivní. 2.5.2

Ukazatele aktivity16,17

Cílem těchto ukazatelů je změřit, jak úspěšně podnik (jeho vedení) využívá svá aktiva. Používají se tedy především pro řízení aktiv a jejich jednotlivých složek. Ukazatele aktivity mají zásadní vliv na ukazatele rentability úhrnného vloženého kapitálu a rentability vlastního kapitálu, tvoří totiž jednu z větví při klasickém rozkladu těchto ukazatelů. Existují dvě formy, ve kterých se s ukazateli aktivity můžeme setkat: 

doba obratu – vyjadřuje se v časových jednotkách (většinou ve dnech) a informuje nás o délce období, která je nutná k jednomu obratu aktiv či pasiv,

16

HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 81-87. ISBN 9788073573928 17 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 268275. ISBN 978-80-86929-49-1

14



rychlost obratu – udává počet obrátek aktiv či pasiv za dané období (obvykle jeden rok), tj. kolikrát se určitá položka přemění do jiné položky v daném období.

Doba obratu tvoří převrácenou hodnotu k hodnotě rychlosti obratu. 2.5.2.1

Obrat celkových aktiv

Obrat celkových aktiv je nejkomplexnější ukazatel aktivity a měří efektivnost využívání celkových aktiv. Tento ukazatel udává, kolikrát se celková aktiva obrátí do výnosů za rok. Hodnota obratu celkových aktiv by se obecně měla minimálně rovnat hodnotě18 1, záleží ale samozřejmě na odvětví nebo oboru, ve kterém podnik pracuje. Tento ukazatel je dále možno rozdělit na obrat dlouhodobého majetku a obrat oběžných aktiv.

2.5.2.2

Doba obratu zásob

Doba obratu zásob vyjadřuje poměr průměrného stavu zásob a průměrných denních výnosů. Tento ukazatel vyjadřuje intenzitu využití zásob a uvádí, kolik dní jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo prodeje. Za optimální hodnotu lze považovat takovou hodnotu, při které se náklady spojené s hospodařením se zásobami minimalizují. Není úplně jednoduché tento ukazatel interpretovat, protože na něho působí mnoho protisměrných faktorů, lze ale stanovit hodnoty obvyklé.

2.5.2.3

Doba obratu (splatnosti) pohledávek z obchodních vztahů

Tento ukazatel je také nazýván inkasní období, jelikož udává, za jak dlouhé období jsou průměrně pohledávky z obchodních vztahů spláceny. Doba obratu pohledávek vypovídá o platební disciplíně odběratelů. Doporučená hodnota splatnosti těchto pohledávek je běžná doba splatnosti faktur.19 Pokud je ale společnost plátcem daně z přidané hodnoty, vzniká situace, díky které se tyto hodnoty rovnat nemohou i při včasném splácení

18

HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 82. ISBN 9788073573928 19 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 60. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3308-1

15

pohledávek. Tento rozdíl je způsoben účtováním o DPH a tedy nerovností mezi hodnotou pohledávek a tržeb.

2.5.2.4

Doba obratu (splatnosti) závazků z obchodních vztahů

Doba splatnosti závazků z obchodních vztahů udává, za jak dlouho by byl podnik schopen splatit tyto své závazky z tržeb.

2.5.2.5

Obchodní deficit

Obchodní deficit je ukazatel mající vysokou vypovídací schopnost, který porovnává platební disciplínu odběratelů s platební disciplínou daného podniku. Uvádí tedy rozdíl mezi dobou obratu pohledávek z obchodních vztahů a dobou obratu závazků z obchodních vztahů.

2.5.3

Ukazatele likvidity20,21,22

Likvidita vyjadřuje obecně schopnost podniku přeměnit svůj majetek na prostředky, jež je možné použít k úhradě závazků.23 Obecný vzorec ukazatelů likvidity je dán poměrem mezi krátkodobými oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy, do nichž se zahrnují kromě krátkodobých závazků i krátkodobé bankovní úvěry. Krátkodobý oběžný majetek dělíme podle jeho likvidnosti do tří skupin, od toho nejvíce likvidního, což je krátkodobý finanční majetek, přes krátkodobé pohledávky, až po zásoby, které jsou nejméně likvidní. Podle rozsahu uvažovaného krátkodobého majetku rozlišujeme čtyři

20

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 278290. ISBN 978-80-86929-49-1 21 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 115-117. ISBN 9788073573928 22 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 3. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, s. 104. ISBN 978-80-86929-67-5 23 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 278. ISBN 978-80-86929-49-1

16

základní ukazatele likvidity – běžnou likviditu, pohotovou likviditu, okamžitou likviditu a peněžní likviditu. Výhodou ukazatelů likvidity je jejich jednoduchost, srozumitelnost a rozšířenost v praxi. Nevýhodou je naopak to, že vypočtený stav platí jen v okamžiku propočtu, tedy jejich statičnost, a že jsou závislé na způsobu ocenění aktiv a pasiv. 2.5.3.1

Běžná likvidita

Běžná likvidita (též likvidita třetího stupně) udává, kolikrát pokrývají krátkodobá aktiva krátkodobé dluhy podniku, jinak řečeno kolikrát je podnik schopen uhradit své krátkodobé závazky, kdyby proměnil veškerá krátkodobá oběžná aktiva v peněžní prostředky. Tento ukazatel je cenný především pro krátkodobé věřitele podniku. Optimální hodnota závisí na odvětví, v němž podnik operuje, a na strategii řízení likvidity podniku. Platí, že: -

podle konzervativní strategie má být hodnota běžné likvidity vyšší než 2,5,

-

podle průměrné strategie má být hodnota běžné likvidity mezi 1,5 a 2,5,

-

podle agresivní strategie má být hodnota běžné likvidity nižší než 1,5.24

Zároveň ale není jisté, že podnik s vysokou hodnotou běžné likvidity je vždy solventní a naopak. Nesoulad mezi likviditou a solventností je dán za prvé časovým skluzem, který je způsoben zdlouhavější přeměnou majetku na peníze, a za druhé zahrnutím např. neprodejných zásob nebo pohledávek po lhůtě splatnosti do čitatele vzorce.

2.5.3.2

Pohotová likvidita

Pohotová likvidita (též likvidita druhého stupně) oproti běžné likviditě již do čitatele nezahrnuje nejméně likvidní část krátkodobých aktiv - zásoby. Interpretace je stejná jako u běžné likvidity, stejně jako výše rozlišujeme tři strategie řízení pohotové likvidity: -

podle konzervativní strategie hodnota pohotové likvidity převyšuje 1,5,

-

podle průměrné strategie25 se hodnota pohotové likvidity pohybuje mezi 1 a 1,5,

-

podle agresivní strategie je hodnota pohotové likvidity nižší než 1.26

24

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 280. ISBN 978-80-86929-49-1 25 Tuto hodnotu pohotové likvidity zároveň požadují české banky při žádosti o úvěr.

17

2.5.3.3

Okamžitá a peněžní likvidita

Jedná se o nejpřísnější ukazatele likvidity, rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že čitatel u okamžité likvidity zahrnuje celý krátkodobý finanční majetek, kdežto čitatel u peněžní likvidity uvažuje v čitateli pouze peněžní prostředky. Výše okamžité likvidity je doporučována27 minimálně ve výši 0,2, přijatelná hodnota ale může být i nula, a to v případě, že společnost využívá kontokorentní úvěr.

2.5.4

Ukazatele zadluženosti28,29

Ukazatele zadluženosti vycházejí ze vztahu mezi položkami cizího kapitálu, vlastního kapitálu a úhrnného vloženého kapitálu. Existuje mnoho ukazatelů zadluženosti, které tyto tři veličiny pouze různě kombinují, všechny mají ale v podstatě stejnou vypovídací schopnost, proto je postačující uvést pouze zástupce těchto ukazatelů. Nedá se říci, že by zadlužení bylo jednoznačně špatné, do určité míry může být pro podnik dokonce výhodné. Je tomu tak z toho důvodu, že působí daňový štít, a proto je cizí kapitál levnější než vlastní kapitál. S rostoucí zadlužeností se ovšem podnik jeví rizikovější pro své věřitele a investory. 2.5.4.1

Ukazatel věřitelského rizika

Tento ukazatel udává, jak velkou část bilanční sumy tvoří cizí zdroje. S růstem hodnoty ukazatele roste zadluženost i riziko pro věřitele.

26

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 289. ISBN 978-80-86929-49-1 27 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 290. ISBN 978-80-86929-49-1 28 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 295301. ISBN 978-80-86929-49-1 29 GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, s. 91-93. ISBN 80-245-1108-8

18

2.5.4.2

Úrokové krytí

Do ukazatelů zadluženosti se také řadí ukazatel úrokové krytí, který zkoumá, zda je podnik schopný dostát svým závazkům. Hodnota tohoto ukazatele by měla dosahovat minimálně hodnoty30 1, protože jinak by podnik nebyl schopný uhradit ze zisku ani úrokové náklady.

2.6 Srovnání s odvětvím Výsledky finanční analýzy sledovaného podniku jsem porovnala s průměrnými hodnotami v odvětví. K tomuto účelu jsem využila data zveřejňovaná minimálně jednou ročně Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Porovnání v odvětví vychází z Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE, která od roku 2008 nahradila dřívější Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností OKEČ. Klasifikace NACE je povinná ve všech státech Evropské unie a dodává tedy možnost porovnání výsledků nejen v tuzemsku, ale i v rámci Evropské unie. Společnost VEBA, textilní závody a.s. se podle klasifikace CZ-NACE řadí do oboru 13,

„výroba textilií“.31

2.7 Spider analýza32 Spider analýza je jedno z mnoha grafických vyjádření, které se ve finanční analýze používá. Jde o graf, který není klasicky sloupcový, výsečový, či spojnicový, ale má podobu pavučiny. Tento spider graf je velmi přehledný a umožňuje rychle posoudit postavení podniku vzhledem k odvětvovému průměru. Graf sestává ze čtyř kvadrantů, každý kvadrant za určitý typ poměrových ukazatelů. V prvním kvadrantu budou zanášeny ukazatele rentability, ve druhém ukazatele likvidity, ve třetím ukazatele finanční stability a zadluženosti a ve čtvrtém ukazatele aktivity. Každý kvadrant je dále tvořen třemi ukazateli, které uvedu dále v tabulce č. 2. Tyto ukazatele se uvedou jako

30

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, s. 301. ISBN 978-80-86929-49-1 31 MFČR: Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES [online]. Praha: MFČR, c2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_res.cgi?ico=45534276&jazyk=cz&xml=1 32 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2003, s. 370372. ISBN 80-247-0515-X

19

procento z daného průměru v odvětví, přičemž odvětvový průměr se považuje za 100%. Pozor musíme dát na ty ukazatele, u kterých je žádoucí co nejnižší hodnota, tam použijeme převrácenou hodnotu daného ukazatele. Jednotlivé zanesené body spojíme a porovnáme se soustřednými kružnicemi, které znázorňují násobky odvětvových průměrů, přitom základem je kružnice, která vyjadřuje 100 %. Poté už nezbývá než vyhodnotit graf. Pokud budou výsledky podniku přesahovat za kružnici průměrných hodnot v odvětví, podnik je nadprůměrný. Pokud tomu bude naopak, podnik je podprůměrný. Tabulka 1 - Použité ukazatele spider analýzy

AKTIVITA D1 – obrátka aktiv D2 – doba obratu pohledávek – převrácená hodnota D3 – doba obratu zásob – převrácená hodnota

RENTABILITA A1 – rentabilita úhrnného vloženého kapitálu

ZADLUŽENOST C1 – finanční páka C2 – doba obratu závazků C3 – dlouhodobý majetek / vlastní kapitál

LIKVIDITA B1 – okamžitá likvidita B2 – pohotová likvidita B3 – běžná likvidita

A2 – rentabilita vlastního kapitálu A3 – čisté ziskové rozpětí

2.8 Modely predikce finanční tísně33,34,35 Modely predikce finanční tísně se snaží na základě jednoho modelu o více proměnných a různých vahách určit, jak se dané společnosti daří a zda je možné očekávat její bankrot. Tyto modely mají pouze orientační charakter a nedokáží plně nahradit výsledky podrobné finanční analýzy, jedná se tedy pouze o doplněk finanční analýzy. Rozlišujeme dva typy predikčních modelů – bankrotní a bonitní modely. Bankrotní modely nás informují o tom, zda je podnik ohrožen bankrotem, tedy jestli vykazuje určité symptomy, které jsou pro bankrot typické. Z bankrotních modelů uvedu Altmanův model a model IN01. Bonitní modely mají za cíl diagnostikovat finanční zdraví podniku a určit bonitu hodnoceného podniku, tedy zda bude podnik schopen uspokojovat nároky věřitelů. Konkrétněji dále popíši Kralicekův Quicktest.

33

HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 190-191. ISBN 9788073573928 34 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 199. ISBN 9788073573928 35 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 70-72. ISBN 978-80-247-3308-1

20

2.8.1

Altmanův model36

Altmanův model (ZETA skóre) je nejznámějším modelem predikce finanční tísně. První verze byla vytvořena již v roce 1968 ve Spojených státech amerických Edwardem Altmanem, který model zpracoval na základě diskriminační analýzy. Tato původní verze modelu však není moc dobře aplikovatelná na podmínky v České republice, jelikož zde není dostatečně rozvinutý kapitálový trh, se kterým model počítá. Použiji tedy verzi z roku 1983, která se dá použít pro veřejně neobchodované společnosti a alespoň trochu se tedy přibližuje podmínkám v České republice, kde kapitálový trh není zdaleka tak efektivní a rozvinutý. Model pracuje s pěti poměrovými ukazateli, kterým dává odlišnou váhu. Rovnice daného modelu vypadá následovně:

kde

Zeta = ZETA skóre x1 = pracovní kapitál37 / aktiva, x2 = zadržený zisk38 / aktiva, x3 = výsledek hospodaření před úroky a zdaněním / aktiva, x4 = vlastní kapitál / cizí kapitál, x5 = tržby / aktiva.

Vyhodnocení dané rovnice je následující. Pokud hodnota ZETA bude alespoň na úrovni hodnoty 2,9, jedná se o prosperující společnost, které nehrozí v blízké době úpadek do bankrotu. Pokud ZETA dosáhne hodnoty nižší než 1,23, má společnost výrazné finanční problémy a zařadíme ji do pásma možného bankrotu. Pokud se hodnota ZETA pohybuje v intervalu 1,23 až 2,9, spadá společnost do pásma šedé zóny a nelze jednoznačně určit, zda společnost směřuje spíše k prosperitě, či k bankrotu. 2.8.2

Index IN0139

Index IN01, který je zpracován manželi Neumaierovými, jsem do své práce zahrnula z toho důvodu, že je vytvořen pro české firmy v českém prostředí. Tento model by tedy měl mít vyšší vypovídací schopnost než výše zmíněný Altmanův model. Ve své práci 36

ALTMAN, Edward I. Bankruptcy, credit risk, and high yield junk bonds. Malden, MA: Blackwell Publishers, 2002, xxix, 540 p. ISBN 06-312-2563-3 37 Pracovní kapitál = krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva. 38 Zadržený zisk = výsledek hospodaření minulých let + fondy ze zisku. 39 NEUMAIEROVÁ, Inka a Ivan NEUMAIER. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, s. 95-99. Finance pro praxi. ISBN 80-247-0125-1

21

jsem zvolila variantu z roku 2002 IN01, která pracuje s pěti poměrovými ukazateli opět s určitou váhou. Rovnice daného indexu vypadá následovně:

kde

A = aktiva, CZ = cizí zdroje, EBIT = zisk před úroky a zdaněním, Ú = nákladové úroky, VÝN = výnosy, OA = oběžná aktiva, KZ = krátkodobé závazky, KBÚ = krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci,

přičemž ukazatel úrokové krytí (EBIT / Ú) je shora omezen hodnotou 9, aby nedocházelo ke zkreslení výsledku díky možné vysoké hodnotě tohoto ukazatele. Vyhodnocení vypadá podobně jako u Altmanova modelu. Pokud se výsledná hodnota pohybuje nad hodnotou 1,77, znamená to, že podnik tvoří hodnotu. Pokud je výsledná hodnota nižší než 0,75, podnik pravděpodobně spěje k bankrotu. Mezi danými hraničními hodnotami je opět tzv. šedá zóna, kdy podnik ani nebankrotuje, ani netvoří hodnotu. 2.8.3

Kralicekův Quicktest40

Kralicekův Quicktest pochází z Rakouska a jedná se o jeden z nejznámějších bonitních modelů. Jedná se o soustavu čtyř rovnic, přičemž každé rovnici jsou přiřazeny body. Celkové hodnocení se poté vypočítá jako prostý aritmetický průměr získaných bodů. Tento model pracuje s následujícími ukazateli:

40

KRALICEK, Peter. Základy finančního hospodaření: Bilance. Účet zisků a ztrát. Cash-flow. Základy kalkulace. Finanční plánování. Systémy včasného varování. Praha: Linde, 1993. ISBN 80-85647-11-7

22

kde

dluhy = cizí zdroje – rezervy, nezdaněný cash flow = zisk po zdanění + daň z příjmů + odpisy.

Vypočteným výsledkům následně přiřadíme určitý počet bodů podle níže uvedené tabulky. Tabulka 2 - Body přidělené jednotlivým ukazatelům podle Kralickova Quicktestu

0 bodů

1 bod

2 body

3 body

4 body

R1

<0

0 – 0,1

0,1 – 0,2

0,2 – 0,3

> 0,3

R2

> 30

12 - 30

5 - 12

3-5

<3

R3

<0

0 - 0,08

0,08 – 0,12

0,12 – 0,15

> 0,15

R4

<0

0 – 0,05

0,05 – 0,08

0,08 – 0,1

> 0,1

Celkové hodnocení se tedy provede jako prostý aritmetický průměr dílčích získaných bodů, přičemž podnik s 3 a více body se považuje za velmi dobrý podnik a podnik s 1 bodem a méně je považován za špatný podnik.

23

3

Praktická část

3.1 Profil společnosti VEBA, textilní závody a.s.41 Společnost VEBA, textilní závody a.s. Broumov (dále jen „Veba“) je tradičním českým výrobcem textilu. Tato společnost je jedna z mála českých a evropských textilek, která přestála obtížné období uvolnění dovozů levného asijského textilu. A nejen to, společnost se dlouhodobě rozvíjí a v posledních letech dosáhla významného růstu. Veba je nyní jednou z pěti největších textilek v ČR a patří k největším i v celoevropském kontextu dosahovanými tržbami. Úspěšnost této společnosti je dána souladem mnoha faktorů. Za důležité považuji mnohaletou tradici textilní výroby na Broumovsku, která sahá až do 13. století, a s tím spojenou vysokou kvalifikaci zaměstnanců. Společnost je historicky zaměřena na technologicky náročné výrobky s vysokou mírou inovace a silnou vazbou na nejmodernější techniku. Za velmi významnou považuji i skutečnost, že společnost úspěšně prošla procesem privatizace, i když ani v této společnosti nebyl tento proces jednoduchý a bezkonfliktní. Majoritním majitelem společnosti je v současné době manažerská společnost Incot spol. s.r.o. Společnost je tedy v českých rukou, její vlastníci jsou pevně spojeni s regionem a společnost dlouhodobě rozvíjejí. Evropský trh v posledních letech stagnuje. Veba vsadila na trh Afriky a to se jí velmi vyplatilo. Africké brokáty z Veby jsou na trhu ceněny, a proto společnost dosáhla významných nárůstů tržeb v tomto segmentu. Druhý segment výrobků - bytový textil, především lůžkoviny a froté výrobky, byl silně zasažen asijskou konkurencí. Význam tohoto segmentu klesal až do úrovně, že jej společnost vyčlenila ze svých obchodních aktivit a od 1.1.2011 předala obchod bytového textilu specializované sesterské společnosti Papillons a.s. Veba navíc využila řadu pobídek a dotačních rozvojových projektů. I díky nim je výrobní základna na nejmodernější bázi a vytváří předpoklady pro další rozvoj společnosti.

41

Veba: Veba [online]. Broumov: Veba, 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.veba.cz/?menu=m_veba&submenu=cz/prof_predstav.html&menuid=100&downlaodfile=VE BA_profil.pdf&caption=Profil

24

3.2 Analýza rozvahy 3.2.1

Vertikální analýza rozvahy

Tabulka 3 - Vertikální analýza vybraných položek aktiv

POLOŽKA/ROK AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÁ AKTIVA Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Pohledávky dlouhodobé Pohledávky krátkodobé Krátkodobý finanční majetek ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIVNÍ

2007

2008

2009

2010

2011

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

58,5% 0,2% 56,3% 2,0% 40,2% 29,0% 0,7% 9,8% 0,7% 1,3%

61,5% 0,2% 58,9% 2,4% 37,6% 23,4% 0,1% 12,7% 1,5% 0,8%

58,9% 0,2% 56,3% 2,4% 40,5% 20,5% 0,0% 18,9% 1,0% 0,6%

61,7% 55,4% 0,1% 0,1% 58,9% 53,3% 2,7% 2,0% 37,3% 43,6% 16,3% 15,7% 0,0% 0,0% 20,2% 27,4% 0,7% 0,6% 1,0% 0,9% Zdroj: www.justice.cz

Z uvedené tabulky můžeme vyčíst, že dlouhodobý majetek tvoří majoritní část celkových aktiv, ačkoliv jeho převaha oproti oběžným aktivům není tak výrazná. Dlouhodobá aktiva jsou tvořena zejména dlouhodobým hmotným majetkem, kde nejvýznamnější podíl zaujímají samostatné movité věci a hned po nich stavby. Zbylé položky dlouhodobého majetku jsou z hlediska jejich výše zanedbatelné. Dlouhodobá aktiva ve sledovaném období kolísají mezi 55 a 62 % celkových aktiv. V roce 2011, tedy v posledním sledovaném roce, hodnota dlouhodobých aktiv klesla pouze na 55,4 % aktiv. Tento pokles ovšem nebyl způsoben poklesem hodnoty této položky, ta naopak oproti roku 2010 vzrostla, ale vysokým nárůstem oběžných aktiv. K tomu se dostaneme dále u horizontální analýzy rozvahy. Oběžná aktiva tvoří zbylou část pomyslného koláče celkových aktiv, tedy okolo 40 %. Oběžný majetek je tvořen obzvláště položkami zásoby a krátkodobé pohledávky. To zároveň vypovídá o činnosti podniku, především z vysoké položky zásob je patrné, že se jedná o výrobní podnik. Zásoby i krátkodobé pohledávky v průběhu sledovaného období prošly razantním vývojem. U podílu položky zásoby můžeme vyčíst klesající trend, v roce 2011 klesl podíl zásob oproti roku 2007 přibližně o 13 procentních bodů. To je způsobeno několika faktory, jednak například změnou cen přízí a kurzů, dále vyčleněním a postupným odprodáváním zásob bytového textilu sesterské společnosti od roku 2008 a s tím vázanou tvorbou opravných položek. V posledním roce sice absolutní výše zásob vzrostla, ale relativní hodnota stále klesala. To zapříčinil prudký nárůst 25

krátkodobých pohledávek. U krátkodobých pohledávek je čitelný opačný trend, tedy rostoucí. V roce 2011 činila tato položka v poměru k celkovým aktivům o téměř 18 procentních bodů více než v prvním sledovaném roce. Tento nárůst byl způsoben především odprodejem zásob již zmiňované sesterské společnosti. V roce 2011 podíl krátkodobých pohledávek stoupl také díky měnové panice v Africe, kdy po dva měsíce nebylo možné konvertovat tamní měnu do eur. Krátkodobý finanční majetek jako další část oběžných aktiv tvoří nevýznamný podíl, v posledních letech nedosahuje ani 1 % celkových aktiv. Tabulka 4 - Vertikální analýza vybraných položek pasiv

POLOŽKA/ROK PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond VH minulých let VH běžného účetního období CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky (dluhopisy) Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIVNÍ

2007

2008

2009

100,0% 52,6% 43,0% 0,0% 1,7% 6,0% 1,8% 47,2% 1,6% 4,5% 25,5% 15,6% 0,2%

100,0% 45,4% 37,9% -4,4% 1,5% 6,9% 3,4% 54,4% 0,3% 8,4% 33,5% 12,2% 0,2%

100,0% 55,1% 37,2% -0,9% 1,5% 10,1% 7,2% 44,8% 1,1% 6,7% 26,6% 10,4% 0,1%

2010

2011

100,0% 100,0% 62,4% 51,7% 36,7% 31,0% 0,4% -0,3% 2,1% 2,0% 16,5% 10,0% 6,7% 8,9% 37,4% 48,3% 0,6% 0,9% 4,4% 2,7% 21,1% 20,7% 11,2% 24,0% 0,2% 0,0% Zdroj: www.justice.cz

Hlavní dvě složky strany pasiv, vlastní kapitál a cizí zdroje, zaujímají v průběhu let přibližně stejný poměr. Podíl vlastního kapitálu je drobně vyšší, vyskytují se ale i výjimky. V roce 2008 podíl vlastního kapitálu klesl pod 50 %, v roce 2010 naopak vysoce toto procento překročil a vyhoupl se až přes 62 %. Nejvýznamnější položkou vlastního kapitálu je základní kapitál, který se v průběhu let neměnil, pouze se pozměňoval jeho relativní podíl na celkových pasivech. Tvoří stále nižší podíl v relativním vyjádření, v roce 2011 tvoří už pouze třetinu pasiv. Podíl položky výsledek hospodaření minulých let na pasivech vykazuje rostoucí trend, výjimkou je pouze rok 2011, kdy se tento vývoj zastavil. Podíl výsledku hospodaření na celkových pasivech také roste, s výjimkou roku 2010, což považuji za pozitivní jev. Cizí zdroje tvoří druhou stranu mince kapitálu vlastního. Většinou se pohybují těsně pod úrovní 50 %. Na cizích zdrojích se zejména podílí krátkodobé závazky a bankovní 26

úvěry a výpomoci. Podíl krátkodobých závazků, jakožto neúročených závazků, sice vzrostl v roce 2008, od té doby ale klesá. Tento vývoj se zastavil v roce 2011 na 20,7 % celkových pasiv. Podíl bankovních úvěrů na pasivech klesal až do roku 2009, zadlužení se tedy snižovalo. V tomto roce ale nastává zlom a dochází k růstu podílu této položky. V roce 2011 došlo k velmi razantnímu nárůstu, oproti roku 2010 se bankovní úvěry zvýšily o celých 13 procentních bodů v poměru k celkovým pasivům. To bylo zapříčiněno rozhodnutím valné hromady o vyplacení dividend a jejich profinancováním.

3.2.2

Horizontální analýza rozvahy

Tabulka 5 - Horizontální analýza vybraných položek aktiv v relativním vyjádření

POLOŽKA/ROK AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÁ AKTIVA Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Pohledávky dlouhodobé Pohledávky krátkodobé Krátkodobý finanční majetek ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIVNÍ

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

13,4%

2,1%

1,3%

18,4%

19,3% 37,2% 18,6% 35,4% 6,2% -8,6% -82,1% 46,9% 132,8% -29,2%

-2,3% -20,1% -2,4% -0,6% 9,9% -10,5% -57,6% 52,7% -29,3% -24,0%

6,2% 6,4% -15,2% 21,1% 5,9% 7,1% 14,2% -11,6% -6,8% 38,7% -19,3% 13,8% -19,8% -8,3% 8,1% 60,3% -31,6% -4,5% 66,7% 7,0% Zdroj: www.justice.cz

Tabulka 6 - Horizontální analýza vybraných položek aktiv v absolutním vyjádření (v tis. Kč)

POLOŽKA/ROK AKTIVA CELKEM DLOUHODOBÁ AKTIVA Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Pohledávky dlouhodobé Pohledávky krátkodobé Krátkodobý finanční majetek ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIVNÍ

2008/2007

2009/2008

174 098 146 866 852 136 635 9 379 32 344 -32 414 -7 508 59 739 12 527 -5 112

30 851 -21 363 -633 -20 500 -230 55 187 -36 107 -940 98 658 -6 424 -2 973

27

2010/2009

2011/2010

19 504 281 147 54 890 60 035 -382 449 50 196 64 315 5 076 -4 729 -41 650 220 023 -59 638 34 404 -137 -46 23 031 186 148 -4 906 -483 6 264 1 089 Zdroj: www.justice.cz

Z horizontální analýzy aktiv vidíme, že celkový majetek společnosti každoročně roste, avšak proměnlivým tempem. V roce 2008 společnost zaznamenala poměrně výrazný nárůst, a to o 13,4 %, což je v absolutním čísle navýšení o 174 milionů Kč. Hlavní roli na tomto nárůstu hraje dlouhodobý majetek a jeho hlavní složka – dlouhodobý hmotný majetek. V dalších letech celková aktiva stále rostou, už ale pouze pozvolným tempem. V roce 2011 se ale společnost pyšní dalším vysokým nárůstem, a to o 18,4 %, tedy 281 milionů Kč, tentokrát ovšem zejména vlivem razantního nárůstu oběžných aktiv. Dlouhodobá aktiva zaznamenávají rok od roku nárůst, avšak s výjimkou roku 2009. Pokles v roce 2009 nebyl nijak výrazný, dlouhodobý majetek klesl pouze o 2,3 %. Nejvýznamnější vliv na dlouhodobá aktiva má rozhodně dlouhodobý hmotný majetek. Tato aktivní položka až na rok 2009 roste. V roce 2008 došlo k nejvýraznějšímu nárůstu ve výši necelých 137 milionů Kč, relativně vyjádřeno jako 18,6 %. Tento nárůst byl způsoben investicemi společnosti do nových zařízení pro výrobu afrického brokátu. Ostatní položky dlouhodobých aktiv zaznamenávají sice také poměrně vysoké procentní změny, co do objemu však tyto položky významné nejsou. Oběžná aktiva stejně jako dlouhodobá aktiva vykazují rostoucí tendenci, opět však s jednou výjimkou a tou je rok 2010. Z hlediska zvyšování oběžných aktiv byl pro podnik nejpodstatnější rok 2011, kdy nastal růst o téměř 39 %, což představuje 220 milionů Kč. Zásadní roli v tomto roce hrály krátkodobé pohledávky, které se zvýšily o vysokých 60 %, tedy o 186 milionů Kč. Krátkodobé pohledávky jsou co do výše změn nejvýznamnější položkou, jejich výše každoročně stoupala, až na rok 2010 se jejich nárůst pohyboval okolo 50 % ročně. Na takto vysokém nárůstu se podílely především pohledávky z obchodních vztahů, v roce 2011 se za nárůst zasloužila i jiná položka aktiv, a to pohledávky za ovládanými a řízenými osobami, která vzrostla přibližně o 113 milionů Kč. To bylo způsobeno poskytnutím půjček mateřské společnosti. Naopak položka zásoby vykazuje klesající trend již od roku 2008, zvrat nastal až v roce 2011, kdy nastal nárůst o necelých 14 %. Dlouhodobé pohledávky každoročně klesají, jejich výše ovšem pro podnik není rozhodující. Stejný vývoj vykazuje i krátkodobý finanční majetek, který rostl pouze v roce 2008, dále už pouze klesal.

28

Tabulka 7 - Horizontální analýza vybraných položek pasiv v relativním vyjádření

POLOŽKA/ROK

2008/2007

2009/2008

PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond VH minulých let VH běžného účetního období CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky (dluhopisy) Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIVNÍ

13,4% -2,2% 0,0% -61646,2% 0,0% 30,2% 113,5% 30,6% -76,4% 110,8% 49,2% -11,8% 10,0%

2,1% 23,9% 0,0% -78,3% 0,0% 49,5% 115,8% -16,0% 235,0% -19,0% -19,0% -12,8% -17,9%

2010/2009

2011/2010

1,3% 18,4% 14,7% -1,9% 0,0% 0,0% -139,9% -188,7% 40,3% 16,0% 65,4% -28,1% -6,5% 57,8% -15,4% 52,9% -41,2% 68,7% -33,6% -26,5% -19,6% 15,9% 9,6% 152,6% 96,6% -94,2% Zdroj: www.justice.cz

Tabulka 8 - Horizontální analýza vybraných položek pasiv v absolutním vyjádření (v tis. Kč)

POLOŽKA/ROK PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond VH minulých let VH běžného účetního období CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky (dluhopisy) Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIVNÍ

2008/2007

2009/2008

174 098 -14 769 0 -65 345 0 23 685 26 891 188 654 -16 037 65 489 163 349 -24 147 213

30 851 160 213 0 51 074 0 50 576 58 563 -128 943 11 636 -23 648 -93 859 -23 072 -419

2010/2009

2011/2010

19 504 281 147 121 897 -17 684 0 0 19 818 -10 669 9 170 5 104 99 970 -71 141 -7 061 59 022 -104 244 302 381 -6 831 6 701 -33 953 -17 726 -78 498 51 458 15 038 261 948 1 851 -3 550 Zdroj: www.justice.cz

Vývoj celkových pasiv je samozřejmě totožný s vývojem aktiv, to plyne z bilanční rovnováhy aktiv a pasiv. Vlastní kapitál v roce 2008 a 2011 nepatrně klesal, naopak v letech 2009 a 2010 zaznamenal poměrně vysoký nárůst. V roce 2009 se vlastní kapitál navýšil až o 160 milionů Kč. Tento nárůst je důsledkem především zvýšení položky výsledek hospodaření minulých let, která narůstala až do roku 2010. Tento trend byl zapříčiněn tím, že Veba veškerý zisk ponechávala ve společnosti a nijak ho nerozdělovala. Až v roce 2011 došlo k výplatě dividend a tím ke snížení položky 29

výsledek hospodaření minulých let. Další významnou položkou, která ovlivnila vývoj vlastního kapitálu, je výsledek hospodaření běžného účetního období. Ten ve sledovaném období kromě roku 2010 neustále rostl, a to dokonce v roce 2008 i 2009 o více než 100 % oproti předchozímu roku, jinak řečeno v roce 2008 vzrostl o 27 milionů Kč a v roce 2009 až o 59 milionů Kč. To je bezpochyby pozitivní fakt a svědčí to o tom, že se společnosti dosahovat zisk daří. Základní kapitál nevykazuje žádné změny, zůstává ve stejné výši již od založení společnosti. Položka kapitálové fondy ve sledovaném období značně kolísá. V roce 2008 jsou kapitálové fondy vykazovány až 65 milionů Kč v záporu, v dalších letech už se jejich hodnota zlepšuje a přibližuje k nule. Tyto záporné hodnoty jsou dány oceňovacími rozdíly z přecenění majetku a závazků. Cizí zdroje jako celek v daném období velmi kolísají, to samé platí i pro jejich jednotlivé složky. Cizí kapitál v letech 2009 a 2010 klesal a v letech 2008 a 2011 rostl, vývoj je tedy opačný oproti vývoji vlastního kapitálu. Nejvýraznější změnou byl nárůst v roce 2011, kdy se cizí zdroje zvýšily o více než 300 milionů Kč a to hlavně díky přijetí bankovního úvěru. Co do výše jsou nejvýznamnější položky krátkodobé závazky a bankovní úvěry a výpomoci. Krátkodobé závazky vykazují stejný vývoj jako celkové cizí zdroje, jen v odlišném rozsahu. Bankovní úvěry měly celkem stabilní vývoj, stabilně klesaly do roku 2009, v roce 2010 drobně vzrostly. Nejvýznamnější byla ale změna v roce 2011, kdy bankovní úvěry vzrostly o více než 150 milionů Kč. To souvisí s již výše uvedeným vyplácením dividend, které firma tímto způsobem profinancovala.

3.3 Analýza výkazu zisku a ztráty 3.3.1

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty

Tabulka 9 - Vertikální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty

POLOŽKA/ROK Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony z toho: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

2007 1,49% 1,00% 0,49% 87,05%

2008 1,57% 1,07% 0,50% 79,83%

2009 1,46% 1,16% 0,31% 79,80%

2010 2,43% 1,88% 0,55% 85,29%

2011 0,80% 1,05% -0,25% 92,25%

86,03%

78,98%

80,68%

84,89%

92,52%

59,28% 28,27% 22,13%

52,83% 27,51% 19,30%

47,96% 32,14% 17,90%

49,67% 36,18% 21,77%

58,22% 33,77% 19,42%

3,58%

2,99%

3,72%

4,46%

4,44%

30

POLOŽKA/ROK Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2007

2008

2009

2010

2011

1,36%

4,39%

2,55%

4,69%

2,21%

0,66%

5,08%

3,24%

6,03%

2,41%

5,86% 7,61% 1,76% -0,24% 1,40% 1,52%

7,97% 9,69% 4,36% -1,39% 2,37% 2,97%

10,60% 11,23% 7,15% -2,40% 4,46% 4,74%

3,62% 2,06% 4,52% 2,40% 6,37% 11,55% -0,65% -3,40% 5,57% 8,21% 5,72% 8,15% Zdroj: www.justice.cz

Při vertikální analýze výkazu zisku a ztráty jsem jako základnu použila celkové výnosy. Z výnosových položek jsou pro firmu nejpodstatnější výkony a především tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Tato položka se pohybuje ve sledovaném období minimálně na hodnotě necelých 80 %. Od roku 2008 podíl této položky na celkových výnosech roste, v roce 2011 tvořil dokonce přes 92 %. To opět potvrzuje, že je Veba výrobní podnik a její hlavní činností je prodej vlastních výrobků. Okrajově se Veba zaměřuje i na prodej zboží. Podíl tržeb za prodej zboží na celkových výnosech je ovšem poměrně malý, největší podíl na výnosech tato položka dosáhla v roce 2010, kdy tvořila necelých 2,5 % a nejmenší podíl o rok později, kdy nepokořila ani 1 % celkových výnosů. Další provozní výnosovou položkou jsou tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, jejichž podíl kolísá mezi 2 a 5 %. Ostatní provozní výnosy jsou také nestabilní, v roce 2009 tvoří například přes 10 % výnosů, v roce 2011 pouhá 2 % výnosů. Co se týče nákladových položek, je nejvýznamnější položka výkonová spotřeba, která se váže přímo k výkonům. Ta do roku 2009 klesala a dosáhla v minimu 48 % celkových výnosů, od té doby zase rostla a v roce 2011 již činila 58 % výnosů. Osobní náklady tvoří okolo 20 % výnosů. Náklady na prodané zboží jako protistrana tržeb za prodej zboží dosahují pouze 1 % celkových výnosů, pouze v roce 2010 se jednalo o 2 %. Ostatní provozní náklady mají stejný vývoj jako ostatní provozní výnosy. Nejvyššího provozního výsledku hospodaření společnost dosáhla v roce 2011, tehdy tvořil 11,5 % výnosů. Podíl výsledku hospodaření za účetní období stabilně roste po celé sledované období, což hodnotím jedině pozitivně.

31

3.3.2

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty

Tabulka 10 - Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty v relativním vyjádření

POLOŽKA/ROK Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony z toho: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2008/2007 33,1% 35,6% 28,1% 15,4%

2009/2008 6,7% 23,8% -29,9% 14,7%

2010/2009 24,4% 21,9% 33,7% -19,9%

2011/2010 -64,7% -40,0% -149,8% 15,8%

15,5%

17,2%

-21,1%

16,7%

12,2% 22,4% 9,8%

4,2% 34,1% 6,4%

-22,4% -15,6% -8,8%

25,5% -0,1% -4,5%

4,9%

42,9%

-10,3%

6,8%

71,2% 60,1% 212,2% -633,1% 113,5% 145,9%

52,5% 33,0% 88,1% -97,8% 115,8% 83,5%

-74,4% -39,1% -69,8% -43,2% -33,2% 94,0% 79,7% -459,2% -6,5% 57,8% -9,6% 52,4% Zdroj: www.justice.cz

Tabulka 11 - Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty v absolutním vyjádření (v tis. Kč)

POLOŽKA/ROK Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony z toho: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2008/2007 8 342 5 997 2 345 227 266

2009/2008 2 234 5 432 -3 198 249 708

2010/2009 8 720 6 197 2 523 -388 181

2011/2010 -28 805 -13 800 -15 005 246 553

226 362

289 582

-417 307

259 334

122 114 107 497 36 571

46 785 199 725 26 328

-262 660 -122 998 -38 657

232 021 -473 -17 963

2 981

27 351

-9 350

5 514

70 678 77 538 63 199 -25 680 26 891 37 519

89 290 68 116 81 896 -29 089 58 563 52 807

-192 807 -25 971 -191 694 -35 812 -58 076 109 792 46 890 -54 802 -7 061 59 022 -11 186 54 990 Zdroj: www.justice.cz

Pro sledovanou společnost by měla být rozhodující položka tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, která je součástí položky výkony, protože se jedná o výrobní podnik. Tato položka rostla do roku 2009 konstantně, poté ale došlo k zastavení tohoto vývoje. To bylo dáno vůbec nejvyššími tržbami v historii společnosti, které se vyšplhaly až na necelé 2 miliardy Kč. Rok poté došlo sice k poklesu, avšak v roce 2011 tržby opět vzrostly, tentokrát o 17 % oproti roku předchozímu. Nákladová položka, která s výkony 32

souvisí, se nazývá výkonová spotřeba. Ta se pohybuje stejným směrem jako výkony, opět tedy zaznamenáváme pokles v roce 2010. Do roku 2009 výkonová spotřeba rostla pomaleji než výkony, docházelo tedy ke zvyšování přidané hodnoty jako výslednice těchto dvou položek. Přidaná hodnota tedy do roku 2009 rostla, od tohoto roku klesá. V roce 2011 klesla ovšem jen nepatrně, protože došlo téměř k zachování poměru výkonů a výkonové spotřeby vzhledem k roku 2010. Nejúspěšnějším rokem co se týče přidané hodnoty, byl rok 2009, kdy přidaná hodnota dosáhla necelých 790 milionů Kč. Pro větší přehlednost a názornost uvádím graf č. 1, který zachycuje vývoj těchto položek v čase. Graf 1 - Vývoj výkonů, výkonové spotřeby a přidané hodnoty (v mil. Kč)

2 500

mil. Kč

2 000 1 500

Výkony Výkonová spotřeba

1 000

Přidaná hodnota

500 0 2007

2008

2009

2010

2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Společnost se také okrajově orientuje na prodej zboží, ve srovnání s prodejem vlastních výrobků se ovšem jedná o nepatrné částky. Tržby za prodej zboží rostly až do roku 2010, pouze v roce 2011 došlo k poklesu o 65 %, což v reálných číslech představuje necelých 29 milionů Kč. Stejně se pohybovaly i náklady vynaložené na prodané zboží. Obchodní marže, která vyplývá ze dvou předchozích položek, rostla v roce 2008 a 2010. Pokles marže v roce 2009 byl dán tím, že přírůstek tržeb nebyl tak výrazný jako přírůstek vynaložených nákladů a v roce 2011 byly dokonce vynaložené náklady na prodané zboží vyšší než související tržby, tím obchodní marže klesla až do záporných čísel. Opět pro vyšší názornost přikládám graf č. 2.

33

Graf 2 - Vývoj tržeb za prodej zboží, nákladů na prodané zboží a obchodní marže (v mil. Kč)

50

mil. Kč

40 30

Tržby za prodej zboží

20

Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže

10 0 2007

2008

2009

2010

2011

-10 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Graf 3 - Vývoj výsledku hospodaření (v mil. Kč)

250 200

mil. Kč

150

Provozní výsledek hospodaření

100

Finanční výsledek hospodaření

50

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

0 2007

2008

2009

2010

2011

-50 -100 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Z grafu č. 3 je patrné, že výsledek hospodaření za účetní období se pohybuje ve sledovaném období v kladných číslech a společnost tedy dosahuje zisku. Tento výsledek hospodaření je utvářen dvěma složkami – provozním výsledkem hospodaření a finančním výsledkem hospodaření. Provozní výsledek hospodaření roste stabilně do roku 2009. Tam nastává převrat a v roce 2010 provozní výsledek hospodaření klesl o 33 % oproti předchozímu roku. 34

Tento pokles byl dán více vlivy, jako nejpodstatnější uvedu pokles tržeb za vlastní výrobky oproti roku 2009, kdy tyto tržby byly vůbec nejvyšší. V roce 2011 ale opět provozní výsledek hospodaření roste, a to o 94 % neboli o necelých 110 milionů Kč oproti roku 2010. Druhá složka – finanční výsledek hospodaření – má naprosto opačný vývoj než výsledek provozní, od roku 2007 neustále klesá - ovšem s výjimkou roku 2010. V roce 2010 byly totiž oproti ostatním rokům vykázané poměrně nízké úrokové náklady a ostatní finanční náklady byly téměř totožné s ostatními finančními výnosy, takže tyto položky nehrály skoro žádnou roli na rozdíl od ostatních sledovaných let. V roce 2010 bylo tedy zaznamenáno zlepšení finančního výsledku o 80 % oproti roku 2009. I přes to je ovšem finanční výsledek hospodaření záporný a je vykazován v částce zhruba – 12 milionů Kč. V roce 2011 došlo ke zhoršení finančního výsledku o 460 % oproti předchozímu roku, což tvoří necelých 55 milionů Kč. Na tomto poklesu se významně podílely náklady z přecenění cenných papírů a derivátů, což bylo zapříčiněno změnou auditorské společnosti a jejími nároky na oceňování a vykazování. Záporný finanční výsledek hospodaření však není u výrobních společností nic neobvyklého, měl by být pokryt výsledkem provozním, což se v naší společnosti podařilo. Veba tak dosahuje v každém roce zisku, který roste rok od roku, rok 2010 tvoří jen drobnou výjimku, kdy výsledek hospodaření za účetní období klesl pouze o 7 milionů Kč. Nejúspěšnějším rokem co se týče dosahování zisku, je rok 2011, kdy Veba vykazuje výsledek hospodaření ve výši 161 milionů Kč. Ve srovnání s prvním sledovaným rokem se zisk zvýšil o přibližně 137 milionů Kč.

35

3.4 Poměrové ukazatele 3.4.1

Ukazatele rentability

Tabulka 12 - Vybrané ukazatele rentability

ukazatel rentability rentabilita ÚVK rentabilita VK rentabilita tržeb

2007 3,38% 3,46% 2,91%

2008 6,01% 7,54% 4,83%

2009 2010 2011 8,83% 7,73% 9,74% 13,14% 10,71% 17,23% 6,31% 6,91% 9,40% Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Tabulka 13 - Vybrané ukazatele rentability - odvětvový průměr

ukazatel rentability rentabilita ÚVK rentabilita VK

2007 5,39% 4,54%

2008 1,71% -1,39%

2009 6,21% 5,83%

2010 2011 3,97% 5,62% 3,33% 8,67% Zdroj: www.mpo.cz

Ukazatele rentability (kromě rentability tržeb) v podstatě kopírují vývoj výsledku hospodaření. Ten narůstá ve sledovaném období ve všech letech kromě roku 2010, kdy mírně klesl. Kromě tedy roku 2010 dochází k nárůstu rentability úhrnného vloženého kapitálu i vlastního kapitálu. To je pro společnost a její akcionáře pozitivní jev, kapitál se jim totiž zhodnocuje. Čím byl tento nárůst způsoben, uvedu v následující podkapitole, kdy provedu DuPont analýzu. Graf 4 - Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu

12,00% 10,00% 8,00% rentabilita úhrnného vloženého kapitálu

6,00%

odvětvový průměr 4,00% 2,00% 0,00% 2007

2008

2009

2010

2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu se kromě roku 2007 pohybuje nad průměrem v daném odvětví. Společnost se tedy řadí v daném ukazateli mezi nadprůměrné 36

podniky, v posledních letech převyšuje dosažená rentabilita odvětvový průměr až o 4 procentní body. Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu dosáhla nejvyšší úrovně v roce 2011, kdy se vyhoupla až na necelých 10 %, což znamenalo nárůst o více než 6 procentních bodů oproti prvnímu sledovanému roku. To bylo dáno především nejvyšším vykázaným výsledkem hospodaření ve sledovaném období. Graf 5 - Rentabilita vlastního kapitálu

20,00%

15,00% rentabilita vlastního kapitálu

10,00%

odvětvový průměr 5,00%

0,00% 2007

2008

2009

2010

2011

-5,00% Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Rentabilita vlastního kapitálu sledované společnosti stejně jako rentabilita úhrnného vloženého kapitálu převyšuje oborový průměr, výjimkou je opět rok 2007. Rentabilita společnosti a průměrná rentabilita v odvětví se pohybují od roku 2008 stejným směrem. Rentabilita vlastního kapitálu dosahuje několikanásobků oborového průměru, z toho usuzuji, že z tohoto hlediska je Veba vysoce nadprůměrný podnik ve svém oboru podnikání. Nejvyšší hodnota je vykázána v roce 2011, kdy rentabilita vlastního kapitálu přesáhla 17 %, což představuje zároveň nárůst oproti roku 2007 o necelých 14 procentních bodů. Rentabilita tržeb roste po celé sledované období, dokonce i v roce 2010, kdy ostatní ukazatele rentability klesají. Tento nárůst znamená zvyšující se podíl zisku na tržbách, tedy podnik je stále více schopen dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. Tento ukazatel bohužel není vykazován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, proto ho nemohu porovnat s odvětvovým průměrem.

37

3.4.1.1

Pyramidální rozklad ukazatelů rentability - DuPont analýza

Tabulka 14 - Rozklad rentability úhrnného vloženého kapitálu

Rozklad rentability úhrnného vloženého kapitálu provozní ziskové rozpětí obrat celkových aktiv Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu

2007 2,60% 1,30 3,38%

2008

2009

2010

2011

4,16% 5,45% 6,44% 8,98% 1,44 1,62 1,20 1,08 6,01% 8,83% 7,73% 9,74% Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu se dá pomocí DuPont analýzy rozložit na provozní ziskové rozpětí a obrat celkových aktiv. Jak již jsem uvedla výše, rentabilita úhrnného vloženého kapitálu roste stabilně ve sledovaném období, ovšem s jednou výjimkou. Tou je rok 2010, kdy došlo k poklesu rentability úhrnného vloženého kapitálu. Provozní ziskové rozpětí jako první faktor vyjadřuje, kolik Kč zisku podnik dokáže vyprodukovat na 1 Kč výnosů. Je tedy nesporně pozitivní, že provozní ziskové rozpětí neustále roste a tím přispívá k nárůstu rentability úhrnného vloženého kapitálu. Druhý faktor - obrat celkových aktiv - klesá od roku 2009. V roce 2010 tento pokles překonal nárůst provozního ziskového rozpětí a tím zapříčinil pokles rentability. V roce 2011 už pokles obratu celkových aktiv nebyl tak výrazný a provozní ziskové rozpětí tento pokles zvládlo předčít, rentabilita tedy opět vzrostla. Tabulka 15 - Rozklad rentability vlastního kapitálu

Rozklad rentability vlastního kapitálu čisté ziskové rozpětí obrat celkových aktiv finanční páka Rentabilita vlastního kapitálu

2007 1,40% 1,30 1,90 3,46%

2008 2009 2010 2011 2,37% 4,46% 5,57% 8,21% 1,44 1,62 1,20 1,08 2,20 1,82 1,60 1,93 7,54% 13,14% 10,71% 17,23% Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Vývoj rentability vlastního kapitálu lze vysvětlit pomocí tří faktorů. Jedná se o čisté ziskové rozpětí, obrat celkových aktiv a finanční páku. Rentabilita vlastního kapitálu má stejný vývoj jako rentabilita úhrnného vloženého kapitálu, tedy nárůst až na rok 2010, který tvoří výjimku a hodnota rentability klesla. Na růstu rentability vlastního kapitálu se ve všech letech pozitivně podílí čisté ziskové rozpětí, které představuje nárůst podílu výsledku hospodaření po zdanění na celkových výnosech. V roce 2010, kdy došlo k poklesu rentability vlastního kapitálu, čisté ziskové rozpětí stále rostlo, ovšem ostatní příčinné ukazatele oproti roku 2009 poklesly a tím 38

způsobily i pokles vrcholového ukazatele. V roce 2011 sice jeden příčinný ukazatel obrat celkových aktiv - stále klesal, ovšem razantní nárůst čistého ziskového rozpětí a finanční páky tento pokles vyrovnal a dokonce velmi překonal. Rentabilita vlastního kapitálu se vyšplhala až přes 17 %, což je nejvyšší hodnota za celé sledované období a vysoce převyšuje odvětvový průměr.

3.4.2

Ukazatele aktivity

Tabulka 16 - Vybrané ukazatele aktivity

Ukazatel aktivity Obrat celkových aktiv (počet obrátek) Doba obratu zásob ve dnech Doba obratu pohledávek z obchodních vztahů ve dnech Doba obratu závazků z obchodních vztahů ve dnech Obchodní deficit ve dnech

2007 1,30 74,86

2008 1,44 61,85

2009 1,62 48,80

2010 1,20 55,58

2011 1,08 49,57

29,47

26,32

35,15

53,13

57,12

49,90

45,34

42,32

48,67

41,84

-20,43

-19,02 -7,16 4,46 15,28 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Tabulka 17 – Vybrané ukazatele aktivity – odvětvový průměr

Ukazatel aktivity Obrat celkových aktiv (počet obrátek)

2007 0,94

2008 0,87

2009 0,78

2010 2011 0,76 0,85 Zdroj: www.mpo.cz

Obrat celkových aktiv je jediný ukazatel aktivity, který je zveřejňován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v databázi CZ-NACE. Tento ukazatel ve všech letech převyšuje hodnotu 1, to znamená, že se celková aktiva obrátí do výnosů v každém roce minimálně jednou. Společnost tedy poměrně efektivně využívá svá aktiva. Nejvíce se společnosti dařilo efektivně využívat aktiva v roce 2009, kdy hodnota obratu celkových aktiv dosáhla až na 1,62 a vysoce tak převýšila průměr v odvětví. Naopak nejhůře společnost využívala svá aktiva v posledním analyzovaném roce, kdy obrat celkových aktiv jen lehce převýšil hodnotu 1, stále to však byl nadprůměrný výsledek. Daná situace včetně porovnání s odvětvím je názorně uvedena v grafu č. 6.

39

Graf 6 - Obrat celkových aktiv

1,80 1,60 1,40 Obrat celkových aktiv

1,20

Odvětvový průměr 1,00 0,80 0,60 2007

2008

2009

2010

2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Doba obratu zásob klesá až do roku 2009, v roce 2010 se zvýšila o 7 dní a v roce 2011 opět klesla, tentokrát o 6 dní. Nárůst doby obratu zásob byl dán především snížením jmenovatele, tedy celkových výnosů, čitatel se až do roku 2010 pohybuje stabilně. Nejvyšší hodnoty společnost dosáhla v roce 2007, kdy byla doba obratu zásob 75 dní, tak dlouho trvalo, než se zásoby přeměnily do výnosů. Nejnižší hodnota je vykázána v roce 2009, kdy doba obratu zásob činila necelých 49 dní. Na tento ukazatel působí mnoho protisměrných vlivů, nelze tedy jednoznačně diagnostikovat, zda se společnost vyvíjí správným či špatným směrem. Doba obratu (splatnosti) pohledávek z obchodních vztahů se až na rok 2008 neustále zvyšuje. Tento trend vypovídá o zhoršující se platební disciplíně odběratelů. V roce 2007 byly krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů průměrně spláceny za 29 dní, o pět let později už to trvalo průměrně 57 dní. Pro pravdivější obraz tohoto ukazatele uvádím tabulku č. 18, kde jsem zvlášť spočítala dobu obratu krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů do lhůty splatnosti a po lhůtě splatnosti. Z uvedené tabulky je vidět, že společnost vykazuje v krátkodobých pohledávkách z obchodních vztahů i ty pohledávky, které jsou po lhůtě splatnosti a šance na jejich splacení je nižší. I přes toto rozlišení ovšem ve společnosti doba splatnosti krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů roste, v roce 2011 se průměrně krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů do lhůty splatnosti zaplatí za necelých 49 dní. 40

Tabulka 18 - Rozklad doby obratu pohledávek z obchodních vztahů (ve dnech)

doba obratu kr. pohledávek z OV doba obratu kr. pohledávek z OV do lhůty splatnosti doba obratu kr. pohledávek z OV po lhůtě splatnosti

2007 2008 2009 2010 2011 29,47 26,32 35,15 53,13 57,12 23,69 21,30 28,62 44,29 48,71 5,78 5,02 6,54 8,84 8,41 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Doba obratu závazků z obchodních vztahů v analyzovaném období poměrně kolísá a pohybuje se mezi 42 až 50 dny. Tento výsledek udává, za jak dlouho by společnost byla schopna své krátkodobé závazky z obchodních vztahů splatit z tržeb. Bohužel zde není jednoznačný trend, který by nám něco více napověděl o platební schopnosti společnosti. Veba zároveň vykazuje krátkodobé závazky z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti. Jedná se zejména o reklamace a dohledávky, u kterých je delší doba řešení. Hodnota doby obratu krátkodobých závazků z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti klesá od roku 2008, v roce 2011 je již téměř zanedbatelná a představuje 1 den. Doba obratu krátkodobých závazků z obchodních vztahů do lhůty splatnosti je stále poměrně proměnlivá, pohybuje se mezi 38 a 47 dny. Konkrétní vývoj v daném období dokládá tabulka č. 19. Tabulka 19 - Rozklad doby obratu závazků z obchodních vztahů (ve dnech)

doba obratu kr. závazků z OV doba obratu kr. závazků z OV do lhůty splatnosti doba obratu kr. závazků z OV po lhůtě splatnosti

2007 2008 2009 2010 2011 49,90 45,34 42,32 48,67 41,84 43,52 38,90 38,52 46,78 40,80 6,38 6,44 3,79 1,89 1,04 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Obchodní deficit po celé sledované období roste. V letech 2007 až 2009 vykazuje zápornou hodnotu, od roku 2010 se již pohybuje v kladných číslech. V období do roku 2009 byla tedy doba splatnosti krátkodobých závazků z obchodních vztahů delší než doba splatnosti krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů, to vypovídá o rychlejším splácení pohledávek oproti závazkům. Od roku 2010 se situace otáčí a společnost dříve uhradí své závazky, než jí budou splaceny pohledávky. Tento vývoj hodnotím pro firmu negativně, protože finanční prostředky dříve z firmy odchází, než přichází. To může značit problém se splácením závazků, protože společnost nemusí mít v pravý čas k dispozici finanční prostředky od svých odběratelů a tím může být nucena například k přijetí bankovního úvěru. Na závěr této kapitoly ještě uvedu graf č. 7 zachycující vybrané ukazatele aktivity. 41

Graf 7 - Vybrané ukazatele aktivity

70,00 60,00 50,00 40,00

Doba obratu kr. pohledávek z OV

30,00 20,00

Doba obratu kr. závazků z OV

10,00

Obchodní deficit

0,00 -10,00

2007

2008

2009

2010

2011

-20,00 -30,00 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

3.4.3

Ukazatele likvidity

Tabulka 20 - Vybrané ukazatele likvidity

ukazatel likvidity běžná likvidita pohotová likvidita okamžitá likvidita peněžní likvidita

2007

2008

1,01 0,27 0,019 0,014

0,84 0,32 0,033 0,030

2009

2010

2011

1,13 1,23 1,32 0,56 0,69 0,85 0,029 0,023 0,017 0,022 0,023 0,012 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Tabulka 21 - Vybrané ukazatelé likvidity - odvětvový průměr

ukazatel likvidity běžná likvidita pohotová likvidita okamžitá likvidita

2007 1,52 0,85 0,07

2008 1,28 0,74 0,03

42

2009 1,50 0,98 0,16

2010 2011 1,20 1,89 0,83 1,19 0,09 0,09 Zdroj: www.mpo.cz

Graf 8 - Běžná likvidita

2,00 1,80 1,60 1,40

běžná likvidita

1,20

odvětvový průměr

1,00 0,80 0,60 2007

2008

2009

2010

2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Běžná likvidita dosahuje ve sledovaném období kromě roku 2008, kdy krátkodobé závazky narostly rychleji než krátkodobá aktiva, alespoň hodnoty 1. To znamená, že krátkodobé závazky společnosti jsou plně kryty krátkodobými oběžnými aktivy. I přes tuto skutečnost jsou ale hodnoty běžné likvidity poměrně nízké a je znatelné, že firma používá agresivní strategii k řízení běžné likvidity. V porovnání s průměrnými hodnotami v odvětví Veba vykazuje nižší hodnoty běžné likvidity, než jaké jsou průměrné v oboru výroba textilií. Ovšem i zde existuje jedna výjimka a tou je rok 2010, kdy se Veba dostala těsně nad průměrnou odvětvovou hodnotu běžné likvidity. Rostoucí trend od roku 2008 je dán převážně zvyšující se dobou splatnosti pohledávek z obchodních vztahů.

43

Graf 9 - Pohotová likvidita

1,40 1,20 1,00 0,80

pohotová likvidita

0,60

odvětvový průměr

0,40 0,20 0,00 2007

2008

2009

2010

2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Pohotová likvidita v roce 2007 dosahovala velmi nízké hodnoty 0,27, od té doby Veba zaznamenává každoročně nárůst tohoto ukazatele, který je dán stejně jako u běžné likvidity převážně dobou splatnosti pohledávek z obchodních vztahů. V roce 2011 se pohotová likvidita vyšplhala na 0,85, stále ale řízení pohotové likvidity spadá do agresivní strategie. V porovnání s odvětvím je společnost stejně jako u běžné likvidity podprůměrná, ani v jednom roce nepřesáhla oborový průměr. Rozhodně ale došlo ke zlepšení tohoto ukazatele a ke snížení odchylek od průměru v odvětví oproti prvnímu sledovanému roku. Graf 10 - Okamžitá likvidita

0,180 0,160 0,140 0,120 0,100

okamžitá likvidita

0,080

odvětvový průměr

0,060 0,040 0,020 0,000 2007

2008

2009

2010

2011 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty 44

Okamžitá likvidita vykazuje velmi malé rozdíly, uvedla jsem proto mnou vypočtené údaje se třemi desetinnými místy, aby byl vidět určitý vývoj. Od roku 2008 dochází k trvalému snižování tohoto ukazatele likvidity a v roce 2011 už společnost nedosahuje ani uváděné minimální hodnoty 0,2. Daný vývoj okamžité likvidity je způsoben nízkou hodnotou krátkodobého finančního majetku, který tvoří pouze přibližně 1 % celkových aktiv. V porovnání s odvětvím byl relativně úspěšný pouze rok 2008, kdy společnost dosáhla na průměr v oboru podnikání, v ostatních letech je okamžitá likvidita vykazována hluboko pod průměrem. Peněžní likvidita má podobný vývoj jako okamžitá likvidita. V roce 2010 je vypočtená hodnota obou těchto typů likvidity stejná, protože hodnota položky krátkodobé cenné papíry a podíly, kterou se okamžitá a peněžní likvidita v čitateli liší, je relativně zanedbatelná. Srovnání s odvětvím již neprovedu, protože průměrné hodnoty peněžní likvidity nejsou k dispozici. Společnost udržuje takto nízké hodnoty okamžité a peněžní likvidity z toho důvodu, že má sjednaný úvěrový rámec a čerpá prostředky podle aktuálních potřeb.

3.4.4

Ukazatele zadluženosti

Tabulka 22 - Vybrané ukazatele zadluženosti

ukazatel zadluženosti věřitelské riziko úrokové krytí

2007 47,25% 2,40

2008 54,45% 3,48

2009 2010 2011 44,79% 37,39% 48,30% 7,76 8,93 10,77 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

S ukazatelem věřitelské riziko jsme se v podstatě setkali již při vertikální analýze rozvahy. Jen pro připomenutí tedy uvedu, že věřitelské riziko jako podíl cizích zdrojů k celkové bilanční sumě kolísá mezi 37 až 54 %. Mezi lety 2008 až 2010 hodnota neustále klesala a tím se snižovalo riziko pro věřitele. V roce 2011 došlo ke změně a k nárůstu o 11 procentních bodů oproti předcházejícímu roku. Příčinou byl již zmiňovaný přijatý bankovní úvěr spojený s výplatou dividend. Úrokové krytí jako další ukazatel zadluženosti vypovídá o tom, kolikrát je společnost schopna uhradit své nákladové úroky z výsledku hospodaření před úroky a zdaněním. Veba vykazuje neustálý nárůst hodnoty tohoto ukazatele, což je jednoznačně pozitivní fakt. Svědčí to o skutečnosti, že společnost má několikanásobně vyšší výsledek 45

hospodaření, tedy zisk, než potřebuje k úhradě svých úroků. Tento trend nebyl zastaven ani v letech 2008 a 2011, kdy nákladové úroky vzrostly oproti předcházejícím rokům. Minimální hodnotu, kterou jsem uvedla jako hodnotu 1, Veba bez problémů převyšuje.

3.5 Spider analýza Spider analýzu je potřeba brát lehce s rezervou, protože ne všechny pro tuto analýzu potřebné ukazatele jsou Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR vypočítány a zveřejňovány, byla jsem tedy nucena některé dopočítat. Během tohoto výpočtu ale docházelo k malým obtížím, jelikož Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR např. zveřejňuje úhrnně krátkodobé a dlouhodobé pohledávky, nejsou odlišeny pohledávky i závazky z obchodních vztahů, nejsou zveřejněny všechny položky výkazů a tím tedy dochází k omezení plné vypovídací schopnosti této analýzy. Spider analýzu jsem zpracovala pro rok 2011, tedy pro poslední mnou sledovaný rok. Graf 11 - Spider analýza v roce 2011

A1 D3

250,00%

A2

200,00% 150,00%

D2

A3

100,00% 50,00% D1

B1

0,00%

C3

VEBA oborový průměr

B2 C2

B3 C1

Zdroj: www.justice.cz; www.mpo.cz; vlastní výpočty

Dle grafu č. 11 hodnotím společnost Veba pozitivně ve dvou kvadrantech v ukazatelích rentability a aktivity. Všechny ukazatele rentability vykazuje Veba nadprůměrné v porovnání s odvětvím, nemá tedy problémy zhodnocovat kapitál. Druhý kvadrant je podprůměrný, společnosti se nedaří v ukazatelích likvidity dosahovat ani hodnot odvětvového průměru. Třetí kvadrant zahrnuje ukazatele finanční stability a zadluženosti. V této oblasti Veba dosahuje průměrných hodnot, pouze ukazatel doba obratu závazků tvoří výjimku a vysoce převyšuje odvětvový průměr. Tento stav ovšem 46

nemusí být hodnocen negativně, neboť vysoká hodnota doby obratu závazků zlepšuje ukazatel obchodní deficit. Poslední kvadrant, který obsahuje ukazatele aktivity, hodnotím pro sledovanou společnost pozitivně, všechny ukazatele více či méně převyšují průměrné hodnoty v odvětví. Ve shrnutí tedy hodnotím společnost Veba poměrně pozitivně, v zadluženosti je společnost průměrná, rentabilitu a aktivitu vykazuje Veba nadprůměrnou a jediným problémem ve srovnání s odvětvím tedy zůstávají ukazatele likvidity.

3.6 Modely predikce finanční tísně 3.6.1

Altmanův model

Tabulka 23 - Vypočtené hodnoty ukazatelů Altmanova modelu

x1 x2 x3 x4 x5

Altmanův model pracovní kapitál / aktiva zadržený zisk / aktiva VH před úroky a zdaněním / aktiva vlastní kapitál / cizí kapitál tržby / aktiva ZETA skóre

Váha 0,717 0,847 3,107 0,42 0,998

2007 2008 2009 2010 2011 0,00 -0,07 0,05 0,07 0,11 0,08 0,08 0,12 0,19 0,12 0,03 0,06 0,09 0,08 0,10 1,11 0,83 1,23 1,67 1,07 1,16 1,24 1,40 1,12 1,04 1,80 1,80 2,32 2,26 1,96 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Altmanův model jako bankrotní model informuje o tom, zda podnik spěje k bankrotu. V celém sledovaném období vyšla taková hodnota ZETA skóre, která spadá do pásma šedé zóny. To znamená, že se nedá určit, zda podnik spěje k bankrotu, či ne. ZETA skóre vzrostlo v roce 2009, od té doby ale už pouze klesá. Z toho bychom mohli usoudit malé zhoršení, nicméně stále nám tento bankrotní model nepodá jasnou informaci o možném směřování společnosti do bankrotu. Šedá zóna však u českých podniků není nic překvapivého, protože tento model nebyl vytvořen pro české podmínky. 3.6.2

Index důvěryhodnosti IN01

Tabulka 24 - Vypočtené hodnoty ukazatelů Indexu důvěryhodnosti IN01

Váha 0,13 0,04 3,92 0,21 0,09

Index IN01 aktiva / cizí zdroje VH před úroky a zdaněním / nákladové úroky VH před úroky a zdaněním / aktiva výnosy / aktiva oběžná aktiva / (kr. závazky + kr. bank. úvěry) IN01

2007 2008 2009 2010 2011 2,12 1,84 2,23 2,67 2,07 2,40 3,48 7,76 8,93 9,00 0,03 0,06 0,09 0,08 0,10 1,30 1,44 1,62 1,20 1,08 1,03 0,84 1,13 1,23 1,32 0,87 0,99 1,39 1,37 1,36 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Výsledky se velmi podobají výsledkům předešlého Altmanova modelu. Opět za celé sledované období společnost spadá do tzv. šedé zóny, nemůžeme tedy určit, jak si 47

podnik stojí a zda jí bankrot hrozí. Tento model je vytvořen přímo pro české podmínky, měl by tedy mít vyšší vypovídací schopnost a můžeme se o něho opírat. Pozitivní je ovšem vývoj hodnoty indexu, který roste, a od roku 2009 je stabilizovaný. V roce 2011 muselo dojít k omezení hodnoty úrokového krytí na číslo 9, aby vyšší hodnota tohoto ukazatele, kterou firma vykazuje, nezkreslovala celkový index. Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu vykazuje poměrně nízké hodnoty na to, že má tento ukazatel nejvyšší váhu. To je nejspíše nejslabší místo společnosti, i když postupně od roku 2007 dochází ke zlepšování. 3.6.3

Kralicekův Quicktest

Tabulka 25 – Vypočtené hodnoty ukazatelů Kralicekova Quicktestu

R1 R2 R3 R4

Kralicekův Quicktest vlastní kapitál/aktiva (dluhy - kr. finanční majetek) / nezdaněný CF zisk před úroky a zdaněním / aktiva nezdaněný CF / provozní výnosy

2007 2008 2009 2010 2011 0,53 0,45 0,55 0,62 0,52 6,77 6,13 3,11 2,95 3,43 0,03 0,06 0,09 0,08 0,10 0,05 0,06 0,09 0,11 0,13 Zdroj: www.justice.cz; vlastní výpočty

Tabulka 26 - Body přidělené jednotlivým ukazatelům na základě Kralicekova Quicktestu

R1 R2 R3 R4

Kralicekův Quicktest vlastní kapitál/aktiva (dluhy - kr. finanční majetek) / nezdaněný CF zisk před úroky a zdaněním / aktiva nezdaněný CF / provozní výnosy průměr dosažených bodů

2007 4 2 1 2 2,25

2008 4 2 1 2 2,25

2009 2010 2011 4 4 4 3 4 3 2 1 2 3 4 4 3 3,25 3,25 Zdroj: vlastní výpočty

Podle Kralicekova Quicktestu posuzujeme bonitu sledovaného podniku, tedy zda bude mít podnik problém splácet své závazky. Od začátku sledovaného období se bonita společnosti velmi zlepšila. V letech 2007 a 2008 Veba získala v průměru 2,25 bodů a můžeme tedy říct, že to byl podnik s průměrnou bonitou. V roce 2009 získala společnost 3 body a v následujících letech dokonce 3,25 bodů, můžeme proto usoudit, že se jedná o dobrý podnik. Nejsilnější stránkou společnosti je kvóta vlastního kapitálu (vlastní kapitál / aktiva), v tomto ukazateli obdržela Veba po všechny roky maximální počet bodů. Nejslabší stránkou je naopak rentabilita úhrnného vloženého kapitálu (zisk před úroky a zdaněním / aktiva), kde společnost získala maximálně 2 body ze 4 možných, ve většině let dokonce pouze 1 bod. Nejúspěšnější roky pro společnost podle Kralicekova Quicktestu tedy byly roky 2010 a 2011.

48

3.7 Struktura nákladů výrobků – afrického brokátu Na základě interních informací ze společnosti jsem provedla rozčlenění nákladů na fixní a variabilní, ovšem v lehce modifikované podobě. Jednotlivé nákladové položky budu vyjadřovat jako procenta z tržeb za prodané výrobky (africký brokát). Vycházela jsem z dat za rok 2011, protože v tomto roce Veba ukončila své obchodní aktivity vázané na bytový textil a od tohoto roku se společnost zaměřuje převážně na výrobu a prodej afrického brokátu. První nákladovou položkou, která tvoří největší podíl na tržbách za prodané výrobky, je ABC materiál, což vyplývá z výrobní činnosti podniku. ABC materiál tvoří přibližně 40 % z tržeb za prodané výrobky. ABC materiál se skládá především z A materiálu, kde jsou evidovány především náklady na příze, které jsou pro výrobu afrického brokátu základní vstupní surovinou. Pod B materiál spadají barvy a chemikálie a pod C materiál patří adjustační materiál, tedy obaly, nálepky nebo například stužky. Tyto dvě složky – písmena B a C - ale tvoří pouze malou část ABC materiálu. ABC materiál považuji z celé části za variabilní náklad, protože výše tohoto spotřebovaného materiálu přímo souvisí s počtem vyrobených kusů. Další položkou jsou média a stočné, kam se řadí voda, teplo a elektřina. Tyto položky tvoří zhruba 10 % z tržeb za prodané výrobky. Tyto náklady nelze celé považovat za variabilní, část daných nákladů je fixní. Největší část tvoří položka elektřina, která zastává asi polovinu z těchto nákladů. Elektřina je z 90 % variabilní náklad, ze zbylých 10 % je považována za náklad fixní. Teplo tvoří asi 40 % médií a je ve společnosti využíváno například jako topné médium do strojů. Teplo je variabilní také jen z části, a to konkrétně přibližně ze 70 %. Nejnižší váhu zastává voda, která tvoří zbylých 10 % médií, a jen z 60 % je považována za variabilní náklad. Osobní náklady tvoří přibližně 25 % z tržeb za prodané výrobky a také pro ně platí, že jsou jen z části variabilní. Podle dat společnosti a odhadu ekonoma Veby je možno považovat 80 % těchto nákladů za variabilní náklady, zbytek za náklady fixní. Režijní náklady (bez odpisů) tvoří okolo 10 % z tržeb za prodané výrobky. Režijní náklady je možné rozdělit na výrobní a nevýrobní. Výrobní režijní náklady jsou z více než 50 % variabilní, nevýrobní režijní náklady jsou variabilní pouze z 30 %. Předpokládám stejný poměr výrobních a nevýrobních nákladů.

49

Odpisy budu považovat v celé výši za náklady fixní, nahlížím na ně z krátkodobého hlediska, tedy pouze z pohledu jak je společnost schopna využít svůj majetek. Odpisy tvoří přibližně 5 % z tržeb za prodané výrobky. Zbylá část tržeb, která nebyla rozdělena mezi výše uvedené náklady, připadá na marži. Marže tedy tvoří přibližně 10 % z tržeb. Následující graf dokládá pro lepší přehlednost podíl jednotlivých uvedených položek na tržbách společnosti. Graf 12 - Podíl jednotlivých nákladových položek a marže na celkových tržbách

Podíl položek na celkových tržbách 10%

ABC materiál voda

5%

teplo

5% 40% 5%

elektřina osobní N výrobní režie nevýrobní režie odpisy

25% 5%

1% 4%

marže

Zdroj: informace ze společnosti

Po několika propočtech jsem dospěla ke složení celkových nákladů s rozlišením na variabilní a fixní náklady. Variabilní náklady tvoří přibližně 80 % celkových nákladů, zbylých 20 % celkových nákladů jsou náklady fixní. Opět dokládám grafické znázornění.

50

Graf 13 - Složení celkových nákladů

Složení celkových nákladů 20%

variabilní náklady fixní náklady

80%

Zdroj: informace ze společnosti

Na danou problematiku jsem se díky interním informacím zaměřila i více do hloubky a to tak, ve které části výroby se které náklady spotřebovávají a v jaké míře. Výroba afrického brokátu je rozčleněna do tří hlavních částí. První fází je příprava, která není moc drahá, náklady na tuto část tvoří asi jednu desetinu celkových nákladů. K této fázi se vztahují především osobní náklady a energie. Druhou fází je tkaní, které je nejdražší. Na tkalcovně tvoří asi polovinu nákladů ABC materiál, druhou polovinu tvoří téměř ve stejném poměru osobní náklady a elektřina, které se zde spotřebuje většina. Náklady na vodu a teplo se zde vyskytují minimálně. Náklady ve fázi tkaní tvoří přibližně šest desetin celkových nákladů. Zbylá část nákladů je vázaná na třetí fázi a tou je úprava. Úprava už není tak drahá jako tkaní, spotřebovává se zde většina B materiálu, tepla a vody.

3.8 Prognóza zisku společnosti Veba Do své práce jsem na závěr zahrnula prognózu vývoje tržeb a s tím souvisejících nákladů. Na základě těchto výpočtů sestavím prognózu vývoje zisku společnosti na období tří let, tedy od roku 2012 do roku 2014. 3.8.1

Prognóza vývoje tržeb společnosti Veba

Hlavním trhem společnosti Veba jsou země západní Afriky, kde Veba realizuje 90 % svých tržeb, proto jsem se rozhodla prognózovat tržby za prodej afrického brokátu v návaznosti na prognózu hrubého domácího produktu v těchto zemích. Hlavní cílovou 51

zemí je pro Vebu Mali, kam Veba dodává své brokáty, tam se dále upravují a distribuují do dalších zemí západní Afriky. Objem vývozů z Mali do ostatních zemí není znám, proto jsem do svých úvah zahrnula vývoj všech zemí západní Afriky. Skutečné a prognózované HDP v daných zemích Afriky zveřejňované Mezinárodním měnovým fondem uvádí následující tabulka. Tabulka 27 - HDP skutečné a prognózované ve vybraných zemích západní Afriky (v mld. USD)

Country Benin Côte d'Ivoire The Gambia Ghana Guinea Guinea-Bissau Liberia Mali Mauritania Niger Nigeria Senegal Sierra Leone Togo Celkem

2007 12,07 32,63 2,65 50,89 9,73 1,56 1,78 14,06 5,97 9,09 295,26 20,85 5,24 5,24 467,00

2008 12,96 34,14 2,88 56,40 10,43 1,64 1,93 15,08 6,32 10,18 319,87 22,09 5,65 5,49 505,05

2009 13,42 35,72 3,10 59,17 10,49 1,71 2,05 15,89 6,29 10,18 345,11 22,74 5,88 5,73 537,48

2010 13,95 37,07 3,32 64,76 10,84 1,79 2,20 17,04 6,70 11,13 377,62 24,00 6,28 6,04 582,72

2011 14,75 36,07 3,50 75,66 11,50 1,93 2,43 17,88 7,12 11,63 414,03 25,15 6,80 6,46 634,90

2012 15,51 39,64 3,50 83,18 12,25 1,90 2,69 17,35 7,62 13,53 450,54 26,50 8,38 6,90 689,47

2013 2014 16,31 17,22 42,97 46,79 3,88 4,27 90,88 99,70 13,04 13,91 2,04 2,29 2,95 3,15 18,11 19,44 8,25 8,85 14,62 15,91 487,31 526,98 28,02 29,88 9,13 10,47 7,36 7,87 744,85 806,72 Zdroj: www.imf.org

Tržby za prodané výrobky, které jsou vykazovány v účetních výkazech, jsem očistila o ty tržby, které nesouvisí s africkým brokátem a vztahují se k bytovému textilu, se kterým Veba obchodovala do roku 2010. Skutečnou výši tržeb za africký brokát uvádím v následující tabulce. Tabulka 28 - Tržby za prodej afrického brokátu (v tis. Kč)

Tržby za prodej afrického brokátu

2007

2008

2009

2010

2011

932 279

1 282 377

1 684 301

1 361 671

1 634 473

Zdroj: informace ze společnosti

Tabulka č. 29 je dopočtena z tabulky č. 27 a 28 a udává průměrný vývoj tržeb Veby za africký brokát a průměrný vývoj HDP zemí západní Afriky v období 2007 až 2011. Srovnání jednotlivých let je ovlivněno mnoha faktory, které nejsou v přímém vzájemném souladu. Například ve Vebě poklesly tržby v roce 2010 z důvodu finančních

52

problémů v Mali. Pokles HDP v Mali nastal v roce 2011 z důvodu začínajících vnitřních nepokojů. Tabulka 29 - Vývoj tržeb Veby za africký brokát a HDP v západní Africe

Index růstu tržeb brokátu Veby Index růstu HDP v Africe

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

aritmetický průměr

37,6%

31,3%

-19,2%

20,0%

17,4%

8,1%

6,4%

8,4%

9,0%

8,0%

Zdroj: vlastní výpočty

Západní Afrika se dynamicky rozvíjí, v letech 2007 až 2011 rostlo HDP v průměru o 8 %. Růst tržeb Veby za africký brokát byl v tomto období vyšší, v průměru činil 17,4 %. Tento vývoj tržeb souvisel se zvyšováním tržního podílu Veby v západní Africe na úkor výrobců brokátu ve střední Evropě – především v Německu. V posledním období je již rozdělení trhu relativně stabilizováno, nedá se nadále předpokládat takto výrazné zvyšování tržního podílu Veby. Veba věnuje velkou pozornost rozvoji svých kapacit, technologií a vývoji výrobků, proto lze předpokládat, že by pro Vebu neměl být problém zvyšovat své tržby v míře růstu HDP zemí západní Afriky. Do své úvahy jsem tedy použila prognózu vývoje HDP v zemích západní Afriky, kterou jsem sestavila dle tabulky č. 27 – viz tabulka č. 30. Tabulka 30 - Prognóza HDP v západní Africe

Prognóza HDP v západní Africe

2012 8,6%

2013 2014 8,0% 8,3% Zdroj: vlastní výpočty

Ostatní tržby, které nejsou tvořeny prodejem afrického brokátu, činily v roce 2011 asi 10 % celkových tržeb. Strukturu tržeb roku 2011 použiji pro modelování prognózy vývoje tržeb v dalším období z toho důvodu, že se Veba od tohoto roku již stabilně zaměřuje na výrobu afrického brokátu a jedná se tedy o první rok, kdy se již Veba nezabývala prodejem bytového textilu. Ostatní tržby zahrnují především prodej metráží bytového textilu společnosti Papillons a.s. Pro prognózu vývoje ostatních tržeb použiji prognózu růstu HDP v České republice, kam směřuje většina těchto ostatních prodejů. Předpoklad růstu HDP v České republice v letech 2012 až 2014 uvádím v následující tabulce na základě prognózy zveřejněné Evropskou komisí.

53

Tabulka 31 - Prognóza HDP v České republice

Prognóza HDP v ČR

3.8.2

2012 -1,3%

2013 2014 0,8% 2,0% Zdroj: www.businessinfo.cz

Prognóza vývoje nákladů společnosti Veba

U prognózy nákladů budu vycházet z rozlišení nákladů na variabilní a fixní, ke kterému jsem dospěla v kapitole „3.7 Struktura nákladů výrobků – afrického brokátu“. Variabilní náklady tedy budou tvořit 80 % celkových nákladů a zbylou část budou tvořit náklady fixní. Tato struktura nákladů je obdobná jak pro africký brokát, tak i pro největší část ostatních tržeb - metráže bytového textilu, proto uvažuji stejné rozdělení nákladů na variabilní a fixní pro celou prognózovanou výši tržeb. Variabilní náklady budou kopírovat míru růstu tržeb, což je logické z podstaty těchto nákladů. Fixní náklady budou podle mého předpokladu kopírovat míru růstu inflace v České republice. Tento vývoj fixních nákladů jsem zvolila proto, že výroba probíhá na území České republiky, a proto i fixní náklady se vší pravděpodobností budou kopírovat inflaci České republiky. Očekávaný vývoj inflace v České republice mezi roky 2012 a 2014 uvádím v tabulce č. 32. Tabulka 32 - Prognóza inflace v České republice

Prognóza inflace v ČR

3.8.3

2012 3,6%

2013 2014 1,1% 1,1% Zdroj: www.businessinfo.cz

Prognóza vývoje zisku

Prognózu vývoje zisku jsem sestavila podle následujících vzorců:

,

, ,

, , , . 54

Na základě uvedených vzorců jsem sestavila tabulku č. 33, která uvádí prognózovaný zisk a rentabilitu tržeb v prognózovaném období. Tabulka 33 - Prognóza vývoje tržeb, nákladů a zisku společnosti Veba

Tržby za prodané výrobky Tržby za africký brokát - HDP v západní Africe Tržby za ostatní výrobky - HDP v ČR Celkové náklady42 Variabilní náklady - Míra růstu tržeb za prod. výrobky Fixní náklady - Inflace v ČR Zisk Zisk/Tržby

2011 1 815 516 1 634 473 181 043 1 615 118 1 292 094 323 024 200 398 11,0%

2012 1 953 655 1 774 965 8,6% 178 689 -1,3% 1 725 060 1 390 407 7,6% 334 652 3,6% 228 595 11,7%

2013 2014 2 097 652 2 260 532 1 917 533 2 076 811 8,0% 8,3% 180 119 183 721 0,8% 2,0% 1 831 223 1 950 866 1 492 889 1 608 810 7,4% 7,8% 338 334 342 055 1,1% 1,1% 266 429 309 666 12,7% 13,7% Zdroj: vlastní výpočty

Ze zpracované prognózy růstu tržeb a souvisejících nákladů vyplývá, že společnosti Veba by se mělo v dalším období dařit, výše zisku i jeho podíl k tržbám v prognózovaném období poroste. Podíl zisku k tržbám neboli rentabilita tržeb v roce 2011 neodpovídá hodnotě vypočtené v kapitole „3.4.1 Ukazatele rentability“ z toho důvodu, že do prognózovaného zisku zahrnuji pouze tržby za prodané výrobky a náklady vztahující se k těmto tržbám. Do prognózy tedy vůbec nezahrnuji například finanční výsledek hospodaření, který bývá většinou záporný, a další položky z provozního výsledku hospodaření.

42

Do celkových nákladů za výchozí rok 2011 jsem započítala ty provozní náklady, které se dle mého názoru vztahují k prodaným výrobkům.

55

4

Závěr

Cílem mé bakalářské práce bylo na základě nástrojů finanční analýzy vyhodnotit vývoj finančního zdraví společnosti VEBA, textilní závody a.s. a odhadnout, jak bude společnost ve své činnosti nadále pokračovat. V praktické části jsem došla k následujícím závěrům. Z vertikální analýzy aktiv plyne, že větší podíl celkových aktiv zastávají dlouhodobá aktiva, z nich nejvýznamnější část tvoří dlouhodobý hmotný majetek, tedy například stroje nutné k výrobě produktů. Zbylou část aktiv tvoří oběžná aktiva, která se v podstatě skládají především ze zásob a krátkodobých pohledávek. Pasiva jsou z větší části podle vertikální analýzy tvořeny vlastním kapitálem, na kterém se nejvíce podílí základní kapitál. Cizí zdroje jsou tvořeny zejména krátkodobými závazky a bankovními úvěry. Toto rozčlenění na základě vertikální analýzy je typické pro výrobní podnik. Horizontální analýza poskytla jiný pohled na stejnou problematiku. Z vývoje aktiv bych zmínila nepřetržitý nárůst celkových aktiv, a tím tedy bilanční sumy. Dlouhodobá aktiva i oběžná aktiva s malými výjimkami neustále rostou. Čitelný trend je snižování zásob do roku 2010 a zvyšování krátkodobých pohledávek, to vyplývá z platební nedisciplíny odběratelů. Co se týče strany pasiv, vlastní kapitál i cizí kapitál vykazují nejasný průběh. Výsledek hospodaření roste po celé sledované období, jen s malou výjimkou roku 2010. Bankovní úvěry zaznamenaly vysoký nárůst v roce 2011, kdy společnost přijala úvěr na profinancování vyplácených dividend. Z analýzy výkazu zisku a ztráty vyplývá, že hlavních výnosů společnost dosahuje prodejem vlastních výrobků a služeb. V celém sledovaném období Veba vykazuje kladnou přidanou hodnotu, která se v posledních letech relativně stabilizovala. Nejúspěšnějším rokem z tohoto hlediska byl rok 2009, kdy Veba dosáhla vůbec nejvyšších tržeb za prodané výrobky v historii společnosti. Výsledek hospodaření, jak jsem již zmínila, rostl v celém sledovaném období, ovšem kromě roku 2010. Nejvyššího výsledku hospodaření společnost dosáhla v roce 2011. Z poměrových ukazatelů jsem jako první zkoumala ukazatele rentability. Rentabilitu společnosti jsem analyzovala na základě rentability úhrnného vloženého kapitálu, rentability vlastního kapitálu a rentability tržeb. První dva ukazatele jsem porovnala s odvětvovým průměrem. Veba s výjimkou roku 2007 vykazuje oba tyto ukazatele 56

vysoko nad průměrem v odvětví. Z toho usuzuji, že společnost nemá problémy se zhodnocováním vloženého kapitálu oproti odvětví. Rentabilita tržeb ve sledovaném období nepřetržitě roste, což považuji za pozitivní skutečnost. Z ukazatelů aktivity hodnotím celkem pozitivně ukazatel obrat celkových aktiv, který sice v posledních letech klesá, ovšem stále se pohybuje nad hraniční hodnotou 1 a nad průměrnými hodnotami v odvětví, Veba je tedy z tohoto hlediska nadprůměrná. Negativně hodnotím ukazatel doby splatnosti pohledávek z obchodních vztahů, který vykazuje rostoucí tendenci, a tím vypovídá o zhoršující se platební disciplíně odběratelů. Tento vývoj dále poznamenal ukazatel obchodní deficit, který se od roku 2010 pohybuje v kladných číslech a v podstatě udává, že společnost dříve splácí své závazky, než obdrží platby od odběratelů, to by společnosti mohlo způsobit problémy se splácením závazků. Problémem jsou pro společnost ukazatele likvidity. Všechny sledované ukazatele likvidity se ve společnosti pohybují pod průměrem v odvětví. U běžné a pohotové likvidity je znatelný postupný nárůst hodnot těchto ukazatelů, tento trend považuji za pozitivum. U okamžité a peněžní likvidity je situace velmi špatná, hodnoty jsou hluboko pod průměrem v odvětví a navíc vykazují klesající tendenci. To je dáno velmi nízkým podílem krátkodobého finančního majetku na aktivech, který tvoří přibližně 1 % celkových aktiv. Společnost si ovšem úmyslně ponechává takto nízkou hodnotu krátkodobého finančního majetku, jelikož má smluvený úvěrový rámec, který jí umožňuje čerpat prostředky dle aktuálních potřeb. Co se týče ukazatelů zadluženosti, společnost může být relativně spokojená. Věřitelské riziko sice velmi kolísá, maximálně ovšem dosáhlo hodnoty přes 54 % v roce 2008, což není nijak razantní a znepokojující výsledek. Ukazatel úrokové krytí si vede výborně, v celém sledovaném období roste, společnost tedy nemá problémy se splácením svých úroků ze zisku. To je dáno i přes občasný nárůst úrokových nákladů dostatečně vysokým výsledkem hospodaření společnosti. Do své práce jsem dále zahrnula souhrnné porovnání s odvětvím na základě Spider analýzy. Došla jsem v podstatě ke stejným závěrům jako při podrobné analýze jednotlivých poměrových ukazatelů. Ve srovnání s odvětvím je Veba nadprůměrná v ukazatelích rentability a aktivity, zadluženost vykazuje porovnatelnou s odvětvím a hlavním problémem společnosti jsou ukazatele likvidity, které jsou podprůměrné. 57

Další částí mé analýzy byly modely predikce finanční tísně. Co se týče bankrotních modelů, tedy Altmanova modelu a indexu IN01, vypočtené hodnoty společnosti spadají v celém sledovaném období do pásma šedé zóny. Není tedy jisté, jak se bude společnost nadále vyvíjet. Nejslabším místem společnosti v bankrotních modelech je rentabilita úhrnného vloženého kapitálu i přes to, že je vysoce nadprůměrná ve srovnání s odvětvím. Jediný bonitní model – Kralicekův Quicktest – vykazuje pozitivní výsledky, které od začátku do konce sledovaného období rostly. Společnost je ohodnocena jako dobrý podnik, přičemž nejsilnějším místem je podle Kralicekova Quickestu kvóta vlastního kapitálu a nejslabším místem je opět rentabilita úhrnného vloženého kapitálu. Poslední částí mé práce byla prognóza vývoje zisku společnosti na období 2012 - 2014, která se opírala mimo jiné o zpracovanou strukturu nákladů výrobků společnosti. Na základě struktury nákladových položek jsem dospěla k rozdělení celkových nákladů na variabilní a fixní, a to v poměru 80:20. Toto členění nákladů jsem použila k prognóze nákladů společnosti. Tržby společnosti jsem odhadla na základě vývoje HDP v zemích západní Afriky a v České republice. Výsledkem této prognózy je předpokládaný zisk společnosti v letech 2012 až 2014, který podle mých propočtů a předpokladů nadále poroste. Pro větší názornost jsem ještě porovnala vývoj zisku k celkovým tržbám, který meziročně roste přibližně o 1 %. Z těchto výsledků předpokládám, že se společnosti bude i nadále dařit a bude dosahovat stabilních zisků. Na základě mnou provedené analýzy hodnotím společnost Veba pozitivně, společnosti se daří dosahovat uspokojivých zisků a nadále pokračovat ve své činnosti. Slabším místem společnosti oproti odvětví jsou ukazatele likvidity, na které bych se doporučovala více zaměřit. Problémy s likviditou totiž neznamenají v podniku nic dobrého, pokud společnost nebude mít dostatek likvidních prostředků, mohla by být nucena odprodávat hůře prodejná aktiva nebo přijímat bankovní úvěry a tím zvyšovat své náklady. Tento problém ovšem odpadá, pokud bude mít Veba i nadále sjednaný úvěrový rámec. Dále bych se zaměřila na rentabilitu úhrnného vloženého kapitálu, která je sice vykazována jako nadprůměrná v odvětví, ovšem ani tak není dostatečně vysoká. Podle mé prognózy by se mělo společnosti dařit dosahovat dobrých výsledků a zisku i do budoucna.

58

5

Seznam použité literatury a pramenů

ALTMAN, Edward I. Bankruptcy, credit risk, and high yield junk bonds. Malden, MA: Blackwell Publishers, 2002, xxix, 540 p. ISBN 06-312-2563-3 GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2006, 180 s. ISBN 80-245-1108-8 HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN 978-807-3573-928 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, xl, 745 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7179-903-0 KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xiii, 137 s. ISBN 80-717-9321-3 KRALICEK, Peter. Základy finančního hospodaření: Bilance. Účet zisků a ztrát. Cashflow. Základy kalkulace. Finanční plánování. Systémy včasného varování. Praha: Linde, 1993, 110 s. ISBN 80-856-4711-7 MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2009, 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 3. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011, 494 s. ISBN 978-80-86929-67-5 NEUMAIEROVÁ, Inka a Ivan NEUMAIER. Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002, 215 s. Finance pro praxi. ISBN 80-247-0125-1 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3308-1 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2003, 466 s. ISBN 80-247-0515-X.

5.1 Internetové zdroje BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. Evropská komise vydala podzimní prognózu [online]. Praha: CzechTrade, c1997-2013 [cit. 2013-05-27].

59

Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/evropska-komise-vydala-podzimniprognozu-28513.html Justice.cz: Oficiální server českého soudnictví. Obchodní rejstřík a Sbírka listin: VEBA, textilní závody a.s. [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, c2012 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a132080&klic=w54csc MFČR: Výpis z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES [online]. Praha: MFČR, c2013 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/ares/darv_res.cgi?ico=45534276&jazyk=cz&xml=1 Ministerstvo průmyslu a obchodu: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009 [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, duben 2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument76325.html Ministerstvo průmyslu a obchodu: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, prosinec 2011 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument89407.html Ministerstvo průmyslu a obchodu: Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011 [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, srpen 2012 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument105732.html IMF: World economic database, Report for selected countries and subjects [online]. Washington, D.C.: International monetary fund, c2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/02/weodata/weorept.aspx?sy=1980&ey= 2017&scsm=1&sic=1&sort=country&ds=%2C&br=1&c=512%2C446%2C914%2C666 %2C612%2C668%2C614%2C672%2C311%2C946%2C213%2C137%2C911%2C962 %2C193%2C674%2C122%2C676%2C912%2C548%2C313%2C556%2C419%2C678 %2C513%2C181%2C316%2C682%2C913%2C684%2C124%2C273%2C339%2C921 %2C638%2C948%2C514%2C943%2C218%2C686%2C963%2C688%2C616%2C518 %2C223%2C728%2C516%2C558%2C918%2C138%2C748%2C196%2C618%2C278 %2C522%2C692%2C622%2C694%2C156%2C142%2C624%2C449%2C626

60

Veba: Veba [online]. Broumov: Veba, 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.veba.cz/?menu=m_veba&submenu=cz/prof_predstav.html&menuid=100&d ownlaodfile=VEBA_profil.pdf&caption=Profil

61

6

Seznam tabulek a grafů

Tabulka 1 - Použité ukazatele spider analýzy ............................................................................. 20 Tabulka 2 - Body přidělené jednotlivým ukazatelům podle Kralickova Quicktestu ................. 23 Tabulka 3 - Vertikální analýza vybraných položek aktiv ........................................................... 25 Tabulka 4 - Vertikální analýza vybraných položek pasiv ........................................................... 26 Tabulka 5 - Horizontální analýza vybraných položek aktiv v relativním vyjádření ................... 27 Tabulka 6 - Horizontální analýza vybraných položek aktiv v absolutním vyjádření (v tis. Kč) . 27 Tabulka 7 - Horizontální analýza vybraných položek pasiv v relativním vyjádření ................... 29 Tabulka 8 - Horizontální analýza vybraných položek pasiv v absolutním vyjádření (v tis. Kč) 29 Tabulka 9 - Vertikální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty .................................. 30 Tabulka 10 - Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty v relativním vyjádření...................................................................................................................................... 32 Tabulka 11 - Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty v absolutním vyjádření (v tis. Kč) .................................................................................................................... 32 Tabulka 12 - Vybrané ukazatele rentability ................................................................................ 36 Tabulka 13 - Vybrané ukazatele rentability - odvětvový průměr ............................................... 36 Tabulka 14 - Rozklad rentability úhrnného vloženého kapitálu ................................................. 38 Tabulka 15 - Rozklad rentability vlastního kapitálu ................................................................... 38 Tabulka 16 - Vybrané ukazatele aktivity .................................................................................... 39 Tabulka 17 – Vybrané ukazatele aktivity – odvětvový průměr .................................................. 39 Tabulka 18 - Rozklad doby obratu pohledávek z obchodních vztahů (ve dnech)....................... 41 Tabulka 19 - Rozklad doby obratu závazků z obchodních vztahů (ve dnech) ............................ 41 Tabulka 20 - Vybrané ukazatele likvidity ................................................................................... 42 Tabulka 21 - Vybrané ukazatelé likvidity - odvětvový průměr .................................................. 42 Tabulka 22 - Vybrané ukazatele zadluženosti............................................................................. 45 Tabulka 23 - Vypočtené hodnoty ukazatelů Altmanova modelu ................................................ 47 Tabulka 24 - Vypočtené hodnoty ukazatelů Indexu důvěryhodnosti IN01................................. 47 Tabulka 25 – Vypočtené hodnoty ukazatelů Kralicekova Quicktestu ........................................ 48 Tabulka 26 - Body přidělené jednotlivým ukazatelům na základě Kralicekova Quicktestu ...... 48 Tabulka 27 - HDP skutečné a prognózované ve vybraných zemích západní Afriky (v mld. USD) ..................................................................................................................................................... 52 Tabulka 28 - Tržby za prodej afrického brokátu (v tis. Kč) ........................................................ 52 Tabulka 29 - Vývoj tržeb Veby za africký brokát a HDP v západní Africe ............................... 53 Tabulka 30 - Prognóza HDP v západní Africe............................................................................ 53 Tabulka 31 - Prognóza HDP v České republice.......................................................................... 54 Tabulka 32 - Prognóza inflace v České republice ....................................................................... 54 Tabulka 33 - Prognóza vývoje tržeb, nákladů a zisku společnosti Veba .................................... 55

Graf 1 - Vývoj výkonů, výkonové spotřeby a přidané hodnoty (v mil. Kč) ............................... 33 Graf 2 - Vývoj tržeb za prodej zboží, nákladů na prodané zboží a obchodní marže (v mil. Kč) 34 Graf 3 - Vývoj výsledku hospodaření (v mil. Kč)....................................................................... 34 Graf 4 - Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu ...................................................................... 36 Graf 5 - Rentabilita vlastního kapitálu ........................................................................................ 37 Graf 6 - Obrat celkových aktiv.................................................................................................... 40 62

Graf 7 - Vybrané ukazatele aktivity ............................................................................................ 42 Graf 8 - Běžná likvidita ............................................................................................................... 43 Graf 9 - Pohotová likvidita.......................................................................................................... 44 Graf 10 - Okamžitá likvidita ....................................................................................................... 44 Graf 11 - Spider analýza v roce 2011.......................................................................................... 46 Graf 12 - Podíl jednotlivých nákladových položek a marže na celkových tržbách .................... 50 Graf 13 - Složení celkových nákladů .......................................................................................... 51

63

7

Přílohy

Příloha 1: Rozvaha - aktiva (v tis. Kč)

označ. B. B.I. B.I.3. B.I.4. B.I.7. B.II. B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.6. B.II.7. B.II.8. B.III. B.III.1. C. C.I. C.I.1. C.I.2. C.I.3. C.I.5. C.I.6. C.II. C.II.1. C.II.5. C.II.7. C.III. C.III.1. C.III.2. C.III.6. C.III.7. C.III.8. C.III.9. C.IV. C.IV.1. C.IV.2. C.IV.3. D.I. D.I.1. D.I.3.

AKTIVA AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Ocenitelná práva Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Dlouhodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období

2011 2010 2009 2008 2007 netto netto netto netto netto 1 808 887 1 527 740 1 508 236 1 477 385 1 303 287 1 002 845 942 810 887 920 909 283 762 417 2 578 2 129 2 511 3 144 2 292 2 207 1 699 2 021 2 686 1 767 371 430 490 293 328

64

0

0

0

165

197

964 286 22 780 302 641

899 971 12 148 239 918

849 775 12 207 211 654

870 275 12 208 189 034

733 640 15 380 196 819

582 060

550 101

563 303

643 630

480 455

640

0

0

0

0

7 872

87 204

42 412

23 197

22 643

48 293

10 600

20 199

2 206

18 343

35 981

40 710

35 634

35 864

26 485

35 981

40 710

35 634

35 864

26 485

789 292 283 723 102 104 123 041 56 840 1 197 541 509 0 509 0 494 911 335 441

569 269 249 319 79 003 89 198 71 731 9 081 306 555 40 515 0 308 763 251 304

610 919 308 957 84 662 98 608 103 781 21 569 337 692 40 594 58 285 732 245 954

555 732 345 064 71 719 155 334 96 510 20 427 1 074 1 632 1 053 579 0 187 074 160 923

523 388 377 478 108 525 141 309 104 922 21 421 1 301 9 140 7 804 1 336 0 127 335 104 301

121 043

8 011

0

0

0

27 226 9 432 427 1 342 10 149 3 781 3 341 3 027 16 750 16 725 25

15 257 10 119 1 591 22 481 10 632 4 260 6 284 88 15 661 15 661 0

14 487 2 821 1 142 21 328 15 538 2 980 8 974 3 584 9 397 9 397 0

21 508 2 159 1 633 851 21 962 3 455 16 589 1 918 12 370 12 355 15

15 999 3 434 1 793 1 808 9 435 2 562 4 340 2 533 17 482 17 439 43

Příloha 2: Rozvaha - pasiva (v tis. Kč)

označ.

PASIVA PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.II.2. Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění A.II.3. majetku a závazků Rezervní fondy, nedělitelný fond A.III. a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní A.III.1. fond/Nedělitelný fond Výsledek hospodaření minulých A.IV. let A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let Výsledek hospodaření běžného A.V. úč. období (+/-) B. Cizí zdroje B.I. Rezervy Rezervy podle zvláštních právních B.I.1. předpisů B.I.3. Rezerva na daň z příjmů B.I.4. Ostatní rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.II.1. Závazky z obchodních vztahů B.II.7. Dlouhodobé směnky k úhradě B.II.9. Jiné závazky B.II.10. Odložený daňový závazek B.III. Krátkodobé závazky B.III.1. Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným B.III.2. osobám Závazky ke společníkům, členům B.III.4. družstva a k účastníkům řízení B.III.5. Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního B.III.6. zabezpečení a zdravotního pojištění B.III.7. Stát - daňové závazky a dotace B.III.8. Krátkodobé přijaté zálohy B.III.9. Vydané dluhopisy B.III.10. Dohadné účty pasivní B.III.11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry B.IV.3. Krátkodobé finanční výpomoci C.I. Časové rozlišení C.I.1. Výdaje příštích období

2011 2010 2009 2008 2007 1 808 887 1 527 740 1 508 236 1 477 385 1 303 287 935 067 952 751 830 854 670 641 685 410 560 382 560 382 560 382 560 382 560 382 560 382 560 382 560 382 560 382 560 382 -5 016 5 653 -14 165 -65 239 106 206 206 206 206 206 -5 222

5 447

-14 371

-65 445

-100

37 010

31 906

22 736

22 736

22 736

37 010

31 906

22 736

22 736

22 736

181 591

252 732

152 762

102 186

78 501

181 591

252 732

152 762

102 186

78 501

161 100

102 078

109 139

50 576

23 685

873 602 16 457

571 221 9 756

675 465 16 587

804 408 4 951

615 754 20 988 60

65

952 15 505 49 276

3 400 6 356 67 002

8 008 8 579 100 955 2 304 44 667 4 829 49 155 401 322 241 093

2 751 46 525 374 282 215 338

13 361 1 620 52 021 322 824 214 438

30 920

6 320

5 196

763

763

1 885

1 887

56 779

56 104

75 107

65 723

61 034

10 764

9 869

11 150

10 971

9 968

2 674 6 913

3 805 18 526

3 249 22 840

1 912 40 790

2 084 8 989

6 964 38 734 433 587 210 996 222 591

10 902 2 097 171 639 32 074 139 565

218 218

3 768 3 768

2 106 45 014 156 601 16 139 131 380 9 082 1 917 1 917

9 963 115 247 179 673 13 612 143 430 22 631 2 336 2 336

7 014 31 725 203 820 27 619 170 253 5 948 2 123 2 123

4 951 124 603 7 204 66 519 622 50 258 495 181 248 690

590 20 338 59 114 21 154 37 960 331 832 208 231 900

Příloha 3: Výkaz zisku a ztráty (v tis. Kč)

označ. Položka 2011 2010 2009 2008 2007 I. Tržby za prodej zboží 15 701 44 506 35 786 33 552 25 210 Náklady vynaložené na prodané A. 20 688 34 488 28 291 22 859 16 862 zboží + Obchodní marže -4 987 10 018 7 495 10 693 8 348 II. Výkony 1 810 175 1 563 622 1 951 803 1 702 095 1 474 829 Tržby za prodej vlastních výrobků II.1. 1 815 516 1 556 182 1 973 489 1 683 907 1 457 545 a služeb II.2. Změna stavu zásob vlastní činnosti -15 995 -15 692 -47 266 -6 890 -2 598 II.3. Aktivace 10 654 23 132 25 580 25 078 19 882 B. Výkonová spotřeba 1 142 487 910 466 1 173 126 1 126 341 1 004 227 B.1. Spotřeba materiálu a energie 950 993 725 247 933 310 895 461 770 396 B.2. Služby 191 494 185 219 239 816 230 880 233 831 + Přidaná hodnota 662 701 663 174 786 172 586 447 478 950 C. Osobní náklady 381 165 399 128 437 785 411 457 374 886 C.1. Mzdové náklady 275 576 290 446 320 120 296 375 267 030 Odměny členům orgánů C.2. 2 217 1 920 1 920 1 920 1 920 společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a C.3. 97 562 100 741 109 351 106 922 100 235 zdravotní pojištění C.4. Sociální náklady 5 810 6 021 6 394 6 240 5 701 D. Daně a poplatky 2 633 2 588 2 332 3 947 2 330 Odpisy dlouhodobého nehmotného E. 87 197 81 683 91 033 63 682 60 701 a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého III. 43 290 85 960 62 406 93 626 23 013 majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého III.1. 5 143 61 346 36 196 45 961 16 125 majetku III.2. Tržby z prodeje materiálu 38 147 24 614 26 210 47 665 6 888 Zůstatková cena prodaného F. 47 237 110 574 79 175 108 393 11 141 dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného F.1. 10 482 88 461 52 882 61 526 4 872 dlouhodobého majetku F.2. Prodaný materiál 36 755 22 113 26 293 46 867 6 269 Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a G. -45 485 21 868 47 997 -36 940 -6 570 komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy 40 466 66 437 259 244 169 954 99 276 H. Ostatní provozní náklady 47 121 82 933 274 627 206 511 128 973 * Provozní výsledek hospodaření 226 589 116 797 174 873 92 977 29 778 Tržby z prodeje cenných papírů a VI. 21 393 40 664 27 885 11 405 podílů J. Prodané cenné papíry a podíly 20 434 39 672 27 666 11 966 Výnosy z krátkodobého finančního VIII. 15 32 38 5 majetku Výnosy z přecenění cenných IX. 101 10 10 078 papírů a derivátů 66

označ. L. M. X. N. XI. O. * Q. Q.1. Q.2. ** *** ****

Položka Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním

2011

2010

2009

2008

2007

32 983

3

142

2 004

11 233

4 729

-76

2 730

-10 000

2 158 16 362 50 425 65 347 -66 737 -1 248 4 248 -5 496

163 13 222 51 088 51 021 -11 935 2 784 -82 2 866

415 17 157 95 604 135 839 -58 825 6 909 8 011 -1 102

585 25 503 104 366 117 437 -29 736 12 665 368 12 297

446 18 379 49 913 34 325 -4 056 2 037 564 1 473

161 100

102 078

109 139

50 576

23 685

161 100

102 078

109 139

50 576

23 685

159 852

104 862

116 048

63 241

25 722

Příloha 4 : Doplňující data (v tis. Kč)

krátkodobé pohledávky do lhůty splatnosti krátkodobé pohledávky po lhůtě splatnosti krátkodobé závazky do lhůty splatnosti krátkodobé závazky po lhůtě splatnosti zásoby krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů krátkodobé závazky z obchodních vztahů

2011

2010

2009

2008

2007

2006

285 854

214 498

200 013

131 205

83 464

113 493

49 587

36 806

45 941

29 718

20 837

27 184

212 449

206 598

231 268

214 615

177 389

184 375

2 889

7 840

9 825

34 075

30 842

22 229

-

-

-

-

-

317 469

-

-

-

-

-

140 677

-

-

-

-

-

206 604

67