F AKULTA DOPRAVNÍ Č VUT K ONVIKTSKÁ 20, P RAHA 1. Doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek a kol. VERZE 1.0

FAKULTA

DOPRAVNÍ

ČVUT | KONVIKTSKÁ 20, 11000 PRAHA 1

ITS v podmínkách dopravně-telekomunikačního prostředí ČR (802/210/108) Příloha 3 Příklad: Železniční doprava

Doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek a kol. VERZE 1.0

ITS v podmínkách dopravně-telekomunikačního prostředí ČR (projekt č. 802/210/108) zpráva za rok 2004

1. Úvod ................................................................................................................. 3 2. Informační podpora nákladní přepravy ................................................................. 3 2.1. Definice nákladní dopravy po železnici ....................................................... 3 2.1.1. Problémy stávajícího stavu ..................................................................... 3 2.1.2. Očekávané trendy v oblasti NP................................................................ 4 2.2. Technologické schéma – funkční architektura ............................................. 7 2.2.1. Základní řízení ....................................................................................... 8 2.2.2. Nabídka konkrétní přepravy .................................................................... 8 2.2.3. Uskutečnění přepravy ............................................................................. 9 2.2.4. Vyúčtování přepravy ............................................................................. 10 2.2.5. Vyhodnocení přepravy .......................................................................... 10 2.2.5 Důležité služby v NP ............................................................................. 11 3. Předpokládaný rozvoj technologické podpory operátora ...................................... 11 3.1. Předpokládané směry inovací dopravní telematiky..................................... 12 3.1.2. Konkrétní inovace ................................................................................ 12 3.2. Portál operátora (například ČD Cargo) ..................................................... 13 3.3. Ústřední dirigování vozů, Vozový disponent(můžeme nazvat UDIV, respektive UV) ............................................................................................................... 14 3.4. Nákladní pokladna III. Generace(NPIII), Centrální databáze zásilek(CDZ)... 14 3.5. Centrální vozový informační systém (CEVIS), KNV – Kartotéka nákladních vozů, EPV – Evidence pronajatých vozů, VA – Vlečková agenda III. generace ... 15 3.6. Přechod od časově určovaných prohlídek ke kilometricky sledovaným prohlídkám. IS Odúčtovna – nákladní přepravy ................................................ 16 3.7. TS - Tarifní server ................................................................................... 17 3.8. Informační systém pro podporu obchodní činnosti(ISOČ) ........................... 17 3.9. Informační systém pro podporu rozhodování managementu (IS PRM) ......... 18 3.10. informační systém železniční stanice (IS ŽS) .......................................... 19 4. Vazby na okolí ........................................................................................... 19 4.1. Základní data.......................................................................................... 19 4.2. Další vazby............................................................................................. 20 5. Shrnutí ............................................................................................................ 21 6. Příklady ........................................................................................................... 21 6.1. Systémový model MI a AP ....................................................................... 21 6.1.1. Celková sestava systému ...................................................................... 21 6.2. Uživatelské potřeby procesu .................................................................... 26 6.3. Funkční architektura pro sledování vozů a nákladů.................................... 35

2


1. Úvod Organizování, řízení a dohlížení železniční dopravy v ČR je podporováno komplexem systémů, subsystémů a aplikací dopravní telematiky hlavního dopravce (ČD, a,s,). Součástí tohoto komplexu jsou systémy podporující sledování, organizování a řízení nákladní dopravy, respektive přepravy zboží. Organizace železniční dopravy, vlastní organizační struktura, řízení provozu atd., prochází dynamickým vývojem. To ovlivňuje koncepci, správu, ale i rozvíjení systémů, subsystémů a aplikací dopravní telematiky podporující organizování, a řízení přepravy zboží po železnici. Vstup ČR do EU vytváří nové podmínky pro přepravu zboží po železnici. Splnění direktiv EU umožní vstup více dopravcům na železniční infrastrukturu. Své požadavky má i podpora kombinovaným druhům dopravy zboží v niž právě železnice má své postavení. Podmínkou naplnění cílů evropské a národní dopravní politiky je efektivní práce s informacemi tak, aby služby železniční dopravy byly dostatečně využívány. V praxi jde o vytvoření interoperabilního dopravně telematického systému podpory procesu, zahrnující možnost tvorby informačních vazeb mezi systémy, subsystémy a aplikacemi v celém dopravně-přepravním řetězci. Na příkladu rozkladu problematiky IS/IT podpory procesu NP ČD bude problematika tvorby architektury přiblížena.

2. Informační podpora nákladní přepravy 2.1. Definice nákladní dopravy po železnici Nákladní přepravou (dále NP) se rozumí souhrn činností nákladního dopravce například ČD (dále označení ČD Cargo) pro získání a zajištění přepravy zboží s využitím vlastních nebo pronajatých vozidel, personálu a systémů. Činnosti NP zahrnují především marketing, cenotvorbu, styk se zákazníky, přepravní, komerční a dopravní odbavení zásilek, hospodaření s nákladními vozy, dohled nad průběhem přepravy, komerční a přepravní činnosti během a po uskutečnění přepravy. Přičemž činnosti: •

Základního řízení nad trasou a vlakem (vlakotvorba, směrování, systém obsluh, zajištění tras v GVD…).

•

Provozní činnosti pro sestavu vlaků, řadicí práce, posun, vlastní doprava vozů a vlaků atd.

•

Hospodaření s hnacími vozidly a četami (základní i operativní řízení) a jejich výkony.

Vykonávají a podporují aplikace řízení provozu (dále ŘP). Rozhraním mezi NP a ŘP je tedy dispozice k vozu (prázdnému i loženému). Lze však předpokládat výrazný posun, v ne přesně definovaném časovém horizontu, rozhraní mezi ČD CARGO a systémy řízení provozu, respektive managery infrastruktury. Novou pozicí rozhraní bude v plné hodnotě představovat jednoznačně „vlak“.

2.1.1. Problémy stávajícího stavu Současná informatika NP je charakterizována těmito vlastnostmi: •

Je historicky ovlivněna rozdělením ČSD. Centrální vozový systém (BEVOZ) byl provozován v Bratislavě. Proto bylo pro potřeby vznikajících ČD

3


potřebné vyvinout a spustit vlastní centrální systém. Vznikl systém CEVIS, později rozšířen o CDZ. Systém však nesplňuje plně představu integrity. •

V úrovni železničních stanic zůstaly aplikace podporující NP, které jsou relativně izolované. Těchto aplikací postupně vznikla celá řada. Většina z nich používá vlastní lokální databáze, což vytváří problém integrity dat mezi systémy (např. více zdrojů pro jeden údaj). Stejně tak je omezeno sdílení a využívání dat mezi systémy a aplikacemi NP, způsobené zejména odlišnou rychlostí jejich předávání mezi systémy, což negarantuje zásadu jediného pořízení dat(porušení synchronizace informací, respektive jejich jednotné informační báze).

•

Některé tyto aplikace jsou technologické (např. APM NP, PPS ID apod.), jiné jsou pouze bránou do vyšších systémů (IT CEVIS, PD WIN, PD WWW). Zvláštní postavení má MIS 2, který je souhrnem několika technologických aplikací a současně využívá a plní data do centrálních systémů.

•

V obecné rovině stávající aplikace pokrývají potřeby a požadavky svých zadavatelů a uživatelů, přitom však nebyl využit racionalizační potenciál informatiky, která byla do značné míry nucena kopírovat používané dopravní technologii a často i partikulární a izolované potřeby svých zadavatelů.

Naproti tomu výhodou komplexu izolovaných aplikací je jejich odolnost vůči případným výpadkům centrálních systémů. Objem přenášených dat je minimální, takže nároky na kvalitu a dostupnost datové sítě jsou minimalizovány. Právě absence kvalitního telekomunikačního prostředí ČD způsobilo volbu této architektury 1. Aplikacemi jsou pokryty téměř všechny procesy NP. Přesto existuje několik poměrně velkých mezer, které mají buď minimální nebo žádnou podporu v IT. Jsou to zejména: •

Systém pro styk se zákazníkem. Neexistuje žádný portál pro přístup k nabízeným službám ani integrovaná podpora formou centra služeb zákazníkům 2.

•

Pokrytí požadavků zákazníků nákladními vozy („dirigování“). Díky neexistenci IT podpory této oblasti ČD CARGO provozuje více vozů, než reálně potřebuje 3.

•

Oblast smluvního dovozného (zákaznické tarify, týkající se velké části tržeb). Existuje sice již podpora obchodníků (tvorba smluvních cen), chybí ale centrální evidence těchto smluv pro jejich zpřístupnění pro automatizovaný výpočet dovozného. Dále zcela chybí dohled nad smlouvami a nástroje pro podporu řízení obchodních činností (obchodní kontroling) 4.

2.1.2. Očekávané trendy v oblasti NP Strategické záměry rozvoje ČD a.s. jsou rozpracované a definované. Povedou k organizačnímu oddělení nákladní dopravy od ostatní činnosti. Strategie 1

To vedlo z dnešního pohledu k plýtvání fikčními prostředky

2

Absence dynamického nástroje obchodníka

3

Plýtvání prostředky údržby a investic

4

Absence kvalitního marketinku, schopnost účinné kontroly 4


v českém prostoru navazuje na požadavky evropské dopravní politiky. Tyto nové skutečnost kladou nové požadavky na aplikace dopravní telematiky NP. Ty lze sledovat v následujících rovinách: A. Vymezení vnitropodnikově finančně samostatného nákladního dopravce v rámci ČD Komentář: Uplatněním direktiv EU 91/440/ES a 2001/12/ES dochází k zásadním změnám v evropské železniční dopravě. Důsledkem unijního práva o volném přístupu na infrastrukturu je postupné osamostatňování správců infrastruktur (Infrastructure Manager - IM) a železničních dopravců (Railway Undertaking – RU). Se vstupem ČR do EU začnou tyto normy platit i pro ČD. V první etapě lze očekávat vnitropodnikové finanční osamostatnění ČD Cargo (které je žádoucí i pro zamezení křížového financování s osobní přepravou). Následně je možné uvažovat i o převedení ČD Cargo do podoby samostatného RU. IS NP je proto nutné rozvíjet tak, aby zohlednil nový procesní model a podporoval komplexní funkce RU. Tento krok by znamenal také převzetí řady činností, zatím zařazených do ŘP. Přitom informační vazby mezi NP a IM budou muset odpovídat „Technickým specifikacím interoperability“ (direktiva 2001/16/ES). Vztah mezi systémy NP a IM musí umožnit vstup více dopravcům na železniční infrastrukturu. B. Zkvalitnění a zprůhlednění styku se zákazníkem Podmínkou konkurenceschopnosti je zlepšení služeb zákazníkům. Kromě kvality a ceny vlastní dopravy se stále důležitější stává kvalita rozhraní mezi firmou a zákazníkem. Tu je možno zlepšit několika metodami: •

Koncentrace péče o zákazníka do center služeb. Tato centra zřizují všechny velké firmy s velkým počtem zákazníků. Regionální centra služeb ČD Cargo budou poskytovat kompletní škálu služeb a informací pro všechny fáze přepravy. Centrum bude tvořeno sítí pracovišť operátorů a specialistů s mohutnou podporou informačního systému.

•

Zřízení přístupového portálu ČD Cargo. Ten umožní zákazníkům provádět stále více činností přes tento přístupový portál (WEB, WAP, SMS…) online bez nutnosti zásahu pracovníků ČD, při vyšším komfortu a úspoře nákladů.

•

Individuální přístup k zákazníkům a nadstandardní péče pro velké přepravce. Kromě podpory pro zástupce ČD u velkých zákazníků bude vhodné použít systém typu CRM (řízení vztahů se zákazníky).

•

Zprůhlednění technologie: zákazník bude mít po celou dobu přepravy informace o stavu přepravy.

Komentář: Je pravděpodobné, že tyto metody se budou doplňovat. Konzervativnější zákazníci budou moci komunikovat s centrem služeb (telefonem, faxem, e-mailem). Progresivní zákazníci budou preferovat portál, který bude také základním nástrojem pracovníků center služeb. Ostatní systémy bude nutno upravit tak, aby maximálně podporovaly zákaznickou orientaci firmy a nebyly již tolik orientovány jen na svou technologickou náplň. C. Podpora změn organizace nákladní přepravy

5


V souladu z výše definovanými vazbami je nutné koncipovat vlastní architekturu podpory dopravní telematiky NP s přímou vazbou na aplikace dopravní telematiky ŘP, respektive managera infrastruktury, tomuto procesu s položeným důrazem na: •

Zákazníka - převedení styku se zákazníky do center služeb umožní nejen zkvalitnění těchto činností, ale i zrušení komerčních pracovníků a systémů ve stanicích s výraznou úsporou nákladů.

•

Získávání dat – a to používáním portálu ČD Cargo bude velkou část přepravních dat zadávat sám zákazník a nebude nutné je pořizovat. Podobný efekt bude mít i výměna dat s velkými přepravci a partnery pomocí EDI. Pro eliminaci pořizování dat o dovozních a průvozních přepravách v oblasti mezinárodních vazeb, bude použita výměna dat pomocí aplikace ORFEUS (elektronický nákladní list CIM).

•

Postupnou náhradu písemných dokladů elektronickými - většinu existujících dokladů lze nahradit jejich elektronickou podobou, samozřejmě při dodržení dostupných a ekonomicky smysluplných bezpečnostních opatření (elektronický podpis, autorizace přístupu na portál apod.).

•

Hospodaření s nákladními vozy - dnešní manuální hospodaření bude významně podpořeno funkcí v architektuře dopravní telematiky. V důsledku změny RIV bude systém zajišťovat i dirigování vozů operátora Np(ČD Cargo) v zahraničí (ve spolupráci s jinými RU) a naopak cizích vozů u nás (pro jiné RU). Tento systém umožní například snížení vozového parku ČD Cargo a podpoří jeho efektivní restrukturalizaci 5.

•

Výměnu zásilek a vozů s jinými RU - dnes jsou tyto činnosti koncentrovány do pohraničních přechodových stanic. Po vstupu ČR a našich sousedů do EU dojde k přesunu např. celního odbavení do vnitrozemí. Dále bude obecně možné provádět předávku zásilek a vozů mezi RU i ve vnitrostátních stanicích, a nemusí jít vždy o „sousední“ RU. Jednotlivé funkce architektury dopravní telematiky NP budou muset umět tyto nové procesy podporovat.

•

Dopravní obsluhu - fyzický výkon těchto činnosti patří zatím do segmentu ŘP. NP však musí ŘP včas poskytnout podklady - zejména dispozice k vozům. Jádrem dopravní obsluhy uzlu, přilehlých stanic a vleček budou posunové a vlakové čety. Ty dostanou novou, samostatnější roli „mobilních týmů“. Budou vybaveny přenosným zařízením pro záznam vykonaných činností, které po návratu přenesou do centrálního systému. Úkoly pro posun a obslužné vlaky budou určovat vozoví disponenti s působností pro celý atrakční obvod a to na základě informací nadřízeného centra služeb zákazníků a systému distribuce prázdných vozů.

D. Přechod na procesní a produktové řízení Komentář: Současné, převážně územní řízení bude nahrazeno principem procesně-produktového řízení. V souvislosti s tím lze očekávat četné průběžné změny v lokalizaci uživatelů aplikací a v jejich začlenění do struktury ČD Cargo. Potřebnou flexibilitu zajistí konsolidace aplikací a dat do centrálních systémů.

5

Tedy i snížit realizační náklady 6


Díky tomu bude možné nejen zajistit on-line přístup ke všem relevantním datům podle profilu uživatele, ale i snížit náklady eliminací lokálních aplikací (často licenčně i údržbově náročných). Současně však bude nutné technicky i organizačně eliminovat možnost výpadků centrálních systémů nebo datových sítí.

2.2. Technologické schéma – funkční architektura Technologické schéma činností NP je možno sledovat ve splnění následujících základních funkcích: •

Základní řízení

•

Nabídka konkrétní přepravy

•

Uskutečnění přepravy

•

Vyúčtování přepravy

•

Vyhodnocení přepravy

SEG

TU

T DA A

M EN

Obr.1: Technologické schéma včetně IS podpory činnosti(zdrojů dat) 7


2.2.1. Základní řízení K zajištění svých přepravních služeb zákazníkům si operátor NP( např.ČD Cargo) vytváří technické, organizační a technologické předpoklady. Na úrovni základního řízení se jedná především o tyto činnosti: •

Určení bodů, kde bude možné nakládat a vykládat vozy a případně poskytovat doplňkové služby.

•

Zajištění vhodného parku vlastních (pronajatých) nákladních vozů a jejich údržba, revize atd.

•

Vytvoření systému dopravy vozů a vlaků : o

řešení místního svozu a rozvozu vozů

o

řešení směrování a vlakotvorby

o

zajištění tras pro vlaky u správce infrastruktury

•

Zabezpečení hnacích vozidel, lokomotivních a vlakových čet pro pokrytí dopravy vozů a vlaků.

•

Kvantifikace vlastních nákladů jako základu pro stanovení ceny.

Poznámka: Systém dopravy vlaků a zajištění tras poskytuje segment ŘP. může operátor nákladní Na základě zajištění těchto předpokladů dopravy(například ČD Cargo) definovat obecnou nabídku služeb orientovanou na: •

Vlakotvorbu - výčet dopravních bodů, ze kterých a do kterých je možné dopravovat vozy se zásilkami (stanice, nákladiště, vlečky) včetně uvedení doplňkových služeb, které jsou v těchto bodech k dispozici.

•

Zboží - určení zboží, které lze přepravovat a za jakých technických podmínek (nakládání, zboží vyloučené).

•

Nabídku vozových jednotek -popis nákladních k přepravě nabízí (resp. které lze použít).

•

Obecné přepravní lhůty a další podmínky (standardní a nadstandardní nabídka).

•

Ceník služeb (tarifní dovozné, ceny doplňkových a nadstandardních služeb).

vozů,

které

operátor

Procesy operativního řízení jsou popsány v následujících odstavcích formou popisu postupu přepravy.

2.2.2. Nabídka konkrétní přepravy Zájemci o přepravu po železnici bude poskytnuta (například prostřednictvím zákaznického centra nebo portálu operátora(například ČD Cargo)) informace o standardní nabídce operátora: •

Kde je nebližší dopravní bod pro nakládku dané zásilky do železničního vozu (dtto pro vykládku), případně zda se nabízí logistická obsluha z domu do domu.

•

Zda nepatří dané zboží mezi zboží vyloučené z přepravy.

•

Jaké jsou podmínky pro nakládání a zajištění daného zboží. 8


•

Jaký druh vozu je pro dané zboží a jeho množství nejvhodnější.

•

Zda existují dočasná omezení (zákazy nakládky, výluky apod.) pro daný druh zboží nebo relaci.

•

Kdy dojede zboží do stanice určení (závazná přepravní lhůta, odhadovaný čas dodání).

•

Za jakou cenu zboží přepraví.

•

Jaké další služby je možné si objednat (proclení, vlečky, garantované přepravy, informační servis atd.).

Zákazník, respektive přepravce může učinit kvalifikovaná rozhodnutí: •

Objednávka přepravy.

•

Odmítnutí nabídky (i to by mělo být předmětem vyhodnocení příčiny).

•

Kontaktování střediska služeb operátora NP (například střediska ČD Cargo)o možnosti nestandardních podmínek.

2.2.3. Uskutečnění přepravy Přípravná realizační fáze: •

Potvrzení přijetí objednávky zákazníkovi (funkcí portálu, z centra služeb telefonicky, faxem, e-mailem).

•

Výběr vhodného vozu k nakládce (určení disponibilního vozu podle druhu zboží, jeho množství, cíle přepravy, předchozí přepravy ve voze, kontrola technického stavu a čistoty zvoleného vozu).

•

Dispozice k odeslání vozu do místa nakládky, zajištění dopravy prázdného vozu do místa nakládky.

•

Zajištění přistavení vozu k nakládce a informování zákazníka (ve stanici, předání na vlečku).

•

Přepravní odbavení zásilky - příjem informace o naložení vozu (podej zásilky).

•

Dopravní odbavení zásilky (polepení vozu, kontrola naložení vozu).

•

U vývozních zásilek zajištění celního projednání.

•

Zajištění zvláštních opatření pro přepravu mimořádných zásilek (MIMOZA).

•

Zajištění dalších doplňkových služeb (např. napájení a krmení apod.).

Realizační fáze: •

Zajištění dopravy vozu do stanice určení:

•

Objednávka odsunu vozu z místa nakládky.

•

Objednávka dopravy vozu do stanice určení.

•

Zajištění přistavení vozu k vykládce a informování zákazníka (ve stanici), nebo předání/odvoz na vlečku.

•

Příjem informace od příjemce zásilky o vyložení vozu.

•

Ukončení přepravy zásilky (dodej), kontrola vozu po vykládce, generování údajů pro odúčtování.

9


•

Přijetí případných reklamací a jejich vyřízení (komerční a všeobecné zápisy).

•

Pokud se na přepravě podílí další RU, převzetím vozů a zásilek.

•

Po dobu přepravy budou zákazníkům na vyžádání nebo průběžně poskytovány informací o průběhu přepravy zásilky a o předpokládaném čase jejího dodání.

•

Kromě těchto činností, vykonávaných pro jednotlivou zásilku je nutné zajistit další související činnosti segmentu ŘP pro vlaky, kterými bude zásilka dopravována. Jedná se zvláště o:

přibývají činnosti s předáním a

o

Provedení sestavy vlaku, včetně pořízení dat vlaku.

o

Provedení přepracování vlaků – řadící práce v seřaďovacích stanicích.

•

Technické prohlídky vozů a vlaku.

•

Zajištění hnacího vozidla.

•

Zajištění lokomotivní, popř. vlakové čety.

•

Tyto činnosti jsou podrobněji rozebrány v segmentu ŘP.

2.2.4. Vyúčtování přepravy Pro včasné, kvalitní a nákladově efektivní zúčtování uskutečněných zakázek je důležité zajištění potřebných podkladů v datové podobě. Data o uskutečněných přepravách a dalších službách jsou vstupem pro tyto činnosti: •

Kalkulace výsledné ceny konkrétní přepravy.

•

Kalkulace ceny dalších služeb (např. vlečkových poplatků, poplatků za pobyt nebo pronájem vozů).

•

Vytvoření a odeslání faktury.

•

Odúčtování (viz samostatná kapitola).

2.2.5. Vyhodnocení přepravy Velmi důležitou oblastí je vlastní obchodní řízení. To není v současné době podporováno plně aplikacemi dopravní telematiky. Pracovníci marketinku a obchodu operátora(například ČD Cargo)musí mít informace potřebné pro vyhodnocení: •

Jednotlivých zakázek – náklady/tržby.

•

Jednotlivých zákazníků, jejich platební morálky.

•

Využívání zákaznických tarifů.

•

Objemu (přepraveno) a struktury přeprav (přepravní proudy, substráty).

•

Předpokládaných (vyúčtováno) a skutečných tržeb (zaplaceno).

•

Vlastních nákladů (celkově, v zadaném členění).

•

Využití nákladních vozů a dalších prostředků.

Potřebné informace pro obchodní řízení segmentu NP bude pravděpodobně nabízeno cestou portálu operátora(ČD Cargo) s jasně definovanými přístupovými 10


právy. Je jasné, že příslušná data budou pocházet jak z vlastní architektury dopravní telematiky NP, tak ze systémů ŘP. Vybrané služby jako například úhrada za použití dopravní infrastruktury, pronájem vozu atd. budou zvláště odúčtovny operátorem NP. Využití vozové jednotky je stálým problémem operátorů v železniční dopravě. Stávající systém sleduje pobyty vozů ČD v zahraničí a naopak pobytů cizích vozů na síti ČD. Reforma RIV i legislativa EU však přináší nový model, ve kterém vlastník vozu bude (muset) řídit jeho využívání bez ohledu na to, kde vůz je, a především doprava vozu bude zpoplatněna (ať už pojede prázdný či ložený). Dopravní telematika NP, respektive její architektura, tuto novou skutečnost musí adekvátně podpořit.

2.2.5 Důležité služby v NP •

Základní službou architektury dopravní telematiky podporující činnost operátora NP je zakázka. Zakázkou však může být řada různých služeb operátora(například ČD Cargo) jako je například přeprava zboží, ale i pronájem vozu, doprava vozu pro jin operátora (RU).

•

Základní zakázkou(funkcí) operátora NP bude přeprava zásilek zboží, reprezentovaná přepravní smlouvou. Tím je dnes nákladní list - NL, předpokládá se jeho jednotná elektronická podoba. Vlastní sledování zásilek je rozdílné. U jednorázových přeprav lze logicky předpokládat trvalé sledování pohybu zásilky, naproti tomu u pravidelných přeprav v konkrétní relaci bude postačovat sledovat pohyb za definované časové období.(určení synchronizace informace v čase) Obdobný rozdíl přístupu bude i vztažen k službám systému orientovaných na ekonomiku, respektive Marketink a obchod. Jinými slovy na v závislosti na četnost sledování pohybu zásilky bude sledována i četnost sledování ekonomiky.

•

Na zakázku jsou vztaženy podfunkce respektive objekty a činnosti. Zakázka vzniká v okamžiku potvrzené objednávky přepravy. Její sledování logicky končí po zjištění výsledných parametrů: očekávaných tržeb, reálných tržeb, provedených výkonů a nákladů.

Pro podrobné sledování (zakázka=zásilka) je potřené sledovat zejména tyto návazné objekty: •

Vůz, na kterém je zásilka přepravována.

•

Stanice, kde byla naložena a vyložena, přepracována.

•

Vlaky, kterými zásilka jela s vazbou na hnací vozidla, služby stanic.

•

Zákazník, který zásilku odeslal, přijal nebo byl plátcem dovozného.

•

Použitý tarif nebo smlouva.

3. Předpokládaný rozvoj technologické podpory operátora Předchozí kapitoly definovaly skutečnost, ale i žádoucí změny technologických postupů(organizačních změn) operátora NP ve vztahu k změnám prostředí. Byly definovány i základní hlavní charakteristiky potřebné podpory těmto procesům prostředky dopravní telematiky. Je naprosto zřejmé, že podmínkou těchto racionalizačních opatření není jen masivní rozšiřování různých nových aplikací IS/IT, respektive dopravní telematiky, ale především dostupnost kvalitních dat o všech sledovaných objektech v režimu blízkému reálnému času, respektive 11


s položeným důrazem na jednotnou informační bázi synchronizací informací v čase, prostoru a objektu(činnosti).

reprezentovanou

Poznámka: Pokud nebude zabezpečena jednotná informační báze lze očekávat rozpad IS/IT podpory 6 NP procesu.

3.1. Předpokládané směry inovací dopravní telematiky S ohledem na výše definované lze tak zvaný inženýring IS/IT, respektive dopravní telematiky sledovat v následujících oblastech: •

Stávající aplikace budou upraveny.

•

Chybějící bude nutno nově vyvinout.

•

Ty, které nevyhovují nově definovaným potřebám je nutné nahradit a/nebo dále neprovozovat.

I když je jádrem změn technologie přepravy nový systém styků se zákazníky a centralizace komerčního odbavení, velkou pozornost je nutné věnovat i IT podpoře provozních procesů v seřaďovacích a uzlových stanicích včetně zmiňované aplikace pro podporu mobilních týmů, obsluhujících stanice atrakčního obvodu. S cílem zabezpečení interoperability jednotlivých aplikací v architektuře v horizontální a vertikální úrovni.

3.1.2. Konkrétní inovace V souvislosti s konsolidací aplikací do centrálních systémů budou postupně nahrazeny a modernizovány tyto aplikace: •

APM NP II.

•

APM VA, APM VA II., APM VNVK, APM CLA

•

IT CEVIS

•

APM PPS ID, APM PPS PS

Myšlence konsolidace(přizpůsobení) nevyhovuje plně ani MIS 2. generace Systém MIS2 zajišťuje jako jediný IS v současné době komplexní podporu technologických postupů a organizaci práce stanice. Variantou jeho náhrady je dosud nově vyvíjený MIS 3. generace, který již konsolidovat lze, přitom pro výše zmíněnou IT podporu provozních procesů a zajištění pořízení kvalitních dat ve stanici není nutno požadovat jeho centralizaci, záležet bude na konečné organizační struktuře místní úrovně (počet stanic, technologické postupy apod.). Lze předpokládat plnou náhradu systémů: •

KNVO, KNVP, KNVZÚ pro evidenci vozů.

Cílem je generační obměna centrální evidence nákladních vozů vzhledem k celkovému záměru řešení CEVIS, ÚDIV a dalších aplikací. A vznik nových: •

Požadavky na podrobné informace o pohybu vozů a vlaků v rámci celé sítě ČD vedou i k myšlence nahrazení stávajícího ručního pořizování dat pro statistiky výkonů hnacích vozidel (TP412) a stanic (TP417). Data pro tyto

6

Tím, že každý operátor bude svůj systém zabezpečovat svoji „informační bází“- situace obecně známa například v kombinované dopravě. 12


statistiky by byla získávána technologií datových skladů. •

z provozních

systémů

a

ukládána

Integrací a centralizací odúčtoven bude nutné podpořit komplexním a integrovaným IS odúčtoven, který postupně nahradí, nebo větší či menší měrou absorbuje vybrané části stávajících IS KMŽP, aplikace IS KPT, IS KPT5, IS ÚZV a EPV.

3.2. Portál operátora (například ČD Cargo) Základním strategickým a logickým cílem je nutnost vytvoření přístupu ke všem informacím a datům operátora z jednoho místa. Nejedná se jen o vnitropodnikové řešení, ale i o on-line napojení na zákazníka a okolí. A to na jednom místě při zachování jednotné informačni báze, respektive synchronizací informací. Zákazník tak bude mít nástroj pro definici své poptávky a v budoucnu i k elektronickému uzavření smlouvy. Vlastní obsah portálu v diferencované míře zahrnuje všechny, v tomto dokumentu zmíněné aplikace, subsystémy a systémy dopravní telematiky. Vlastní evidence a evidence zákazníků bude postavena na již existujících číselnících ČD, čímž bude zajištěna společná informační báze ve všech aplikacích a systémech. Dostupnost informací na portálu bude dvojí. Jedna část bude veřejně dostupná komukoli, druhá část bude dostupná pouze registrovaným zákazníkům a oprávněným uživatelům se striktně definovanými přístupovými právy. Služby systému: •

Odkud a kam nabízí přepravu .

•

Co nabízí přepravit.

•

Čím nabízí zboží přepravit.

•

Za jakých podmínek umožňují zboží přepravit včetně dočasných omezení.

•

Kdy dojede zboží do stanice určení.

•

Za jakou cenu zboží přepraví.

•

Možnost uzavření individuální smlouvy a její výhody.

•

Další služby (proclení, vlečky, garantované přepravy, informační servis atd.).

•

Zajištění objednávky informování.

•

Poskytování informací o průběhu transakce.

•

Přehled uskutečněných transakcí a případné reklamace.

•

Vyhodnocení realizovaných transakcí i neuskutečněné poptávky.

přepravy

jako

výsledku

předchozího

procesu

A to prostřednictvím www portálu operátora. Přínosy systému: •

Razantní zvýšení komfortu přístupu zákazníků.

•

Sjednocení designu WWW aplikací a stránek.

•

Využití portálu pro například pro zákaznická centra operátora a využití dat z poptávek zákazníků.

•

Rozvoj portálu i směrem k vnitřním uživatelům operátora do podoby CRM (Customer Relationship Management). 13


3.3. Ústřední dirigování vozů, Vozový disponent(můžeme nazvat UDIV, respektive UV) Cílem bude zajistit telematickou podporu práce s vozem nejen v oblasti sledování pohybu vozu, ale především při racionalizaci využití vozového parku, dohledu nad správným průběhem přepravy atd. Zároveň by pak IT podpora měla umožnit dohled nad vozy mimo území ČR a naopak přístup k datům o pohybu vozů jiných vlastnických železničních podniků v návaznosti na úpravy úmluvy RIV. Vytvořit aplikaci pro podporu práce s vozem v atrakčním obvodu stanice včetně dohledu nad svozem a rozvozem vozů na nakládací místa. Služby systému: Sběr objednávek přepravy. •

Zajištění vozu pro objednávku přepravy.

•

Zajištění a dozorování jeho přepravy do místa nakládky.

•

Informování o přistavení vozu k nakládce.

•

Sledování dalších procesů v rámci práce s vozem (přechod z/na vlečku apod.).

•

Předávání dat o využití vozu pro sledování rentability vozů.

Přínosy systému: •

Vyšší využití vozového parku.

•

Snížení potřebného počtu nákladních vozů.

•

Adresnost pohybu prázdných nákladních vozů volného oběhu.

•

Možnost plánování vytížení vlaků a tím i operativní zásahy do vlakotvorby.

•

Cílově i snížení počtu pracovníků služby vozové (koncentrace práce disponenta do větších celků).

•

Umožnění produktového řízení (dostupnost potřebných informací za celou síť odkudkoli).

3.4. Nákladní pokladna III. Generace(NPIII), Centrální databáze zásilek(CDZ) Cílem je zajistit telematickou podporu odbavení zásilky při podeji, změně přepravní smlouvy, přeložení vozu a dodeji bez ohledu na místo odbavení, tedy prostřednictvím elektronické výměny dat, popř. zákaznického centra, bez nutnosti fyzické přítomnosti pracovníka ČD CARGO v místě nakládky/vykládky. V budoucnu také zavedení elektronického nákladního listu (NL) nejprve ve vnitrostátní a později i v mezinárodní přepravě. Služby systému: •

Sběr objednávek přepravy ve formě předvyplněného NL.

•

Navázání procesu odbavení zásilky na ostatní technologické děje s vozem (CEVIS, ÚDIV).

•

Odbavení zásilky při všech sledovaných dějích s jedněmi daty.

•

Poskytování dat elektronického NL partnerským dopravcům (aplikace 40 – Orfeus apod.).

14


•

Využití dat partnerů pro vyplňování NL.

•

Předávání dat odúčtovně NP pro kontrolu NL a kalkulaci.

•

Příjem zkontrolovaných dat z odúčtovny NP s kalkulovanou cenou, které slouží k plnění DTNP.

•

Předávání dat pro statistiky přepravy a CONP


On-line centrální uložení dat o zásilce a tím kvalitativně lepší náhrada operativní části CDZ.

•

Snazší a tím významně rychlejší distribuce změn technologie, struktury dat, číselníků a dat tarifu (umožní krátkodobé sezónní změny a pod.).

•

Maximální využití jednou pořízených dat a tím i zrychlení procesu odbavení.

•

Vytvoření podmínek pro odstranění papírové formy NL.

•

Možné snížení počtu míst, kde dochází k odbavení zásilky, včetně možného virtuálního odbavení.

•


3.5.

Centrální vozový informační systém (CEVIS), KNV – Kartotéka nákladních vozů, EPV – Evidence pronajatých vozů, VA – Vlečková agenda III. generace

Cílem je zajištění telematické podpory detailního sledování stavu a pohybu především vozů operátora. Zajistit sběr dat o pohybech vozů (i mimo území ČR) a poskytování dat partnerským dopravcům a také zákazníkům operátora, včetně rozhraní na úrovni předávání vozů z a na vlečku. Služby systému: •

Evidence vozu a jeho technických charakteristik (nákup, prodej, pronájem, rekonstrukce atd.).

•

Pohyb vozu v rámci sítě ČD včetně změny provozních charakteristik (stav ložení, provozní stav, zásilka na voze, vůz na vlaku, dočasná omezení apod.).

•

Sledování přechodu vozů přes hranice/převzetí nebo předání jinému dopravci (RU).

•

Zajištění a dozorování přepravy zásilky z místa nakládky do místa vykládky.

•

Centrální sledování k zákazníkům.

•

Sledování provozních výkonových ukazatelů (vzkm jednotlivých vozů, například vytížení vlaků ČD CARGO apod.).

•

Poskytování dat pro SAP CO, zúčtování vozů, rentabilitu vozů atd.

přechodu

vozu

z/na

vlečky

včetně

rozhraní


V každém okamžiku přehled o stavu vozů ČD CARGO.

•

Přehled o závadách nákladních vozů a procesu jejich odstraňování. 15


•

Možnost plánování vytížení vlaků a tím i operativní zásahy do vlakotvorby.

•

Vytvoření podmínek pro centralizaci odúčtování vleček.

•

Krátkodobé statistiky pro rozhodnutí operativnějšího rázu a kvalitní data pro komplexní statistická vyhodnocení.

3.6. Přechod od časově určovaných prohlídek ke kilometricky sledovaným prohlídkám. IS Odúčtovna – nákladní přepravy Cílem je vytvoření telematické podpory pro jediné odúčtovací centrum s cílem odstranění duplicitních činností. Aplikace musí sledovat úsporu pracovníků a poskytnutí komplexních služeb zákazníkovi ve správě přepravních tržeb z jednoho místa. Tedy sloučení stávajících IS KMŽP, KPT a ÚZV. Plné převzetí odpovědnosti odúčtovny za fakturaci a také dohled za včasné placení faktur. Tím budou vytvořeny předpoklady pro minimalizaci objemu prací prováděných na stanici jak v oblasti zpracování zásilek, tak v oblasti vlečkové agendy, zefektivnění prací zrušením činností vyplývajících ze změny technologie (kalkulační výtky, ...) a vyplývajících ze změny struktury odúčtoven (párování mezi odúčtovnami, přeúčtování,...). Oddělení činností nákladní přepravy od osobní přepravy. Služby systému: •

Kontrolu správnosti dat o vozových zásilkách, přepravních pomůckách, dat z vleček, dat o pobytu vozů ČD v cizině a cizích vozů na síti ČD.

•

Kalkulace přepravného, vlečkových poplatků, pomůcky a za pobyt vozů na cizí železniční síti.

•

Fakturace přepravného a vlečkových poplatků.

•

Vytváření odpočtů a párování odpočtů došlých z ciziny.

•

Správa sald, kurzů, knihových výpisů agií – styk s BCC Brusel.

•

Předávání (uvolňování) (systémům)

auditovaných

dat

poplatků

za

navazujícím

přepravní

procesům


Snížení počtu pracovníků odúčtoven.

•

Vytvoření jediného místa pro styk se zákazníkem v oblasti tržeb.

•

Vytvoření (zapojení do) portálu ČD Cargo pro poskytování relevantních dat pro zákazníky, zákaznická centra.

•

Zefektivnění práce odstraněním nadbytečných činností vyplývajících z dnešní technologie práce – centrální fakturace = zrušení kalkulačních výtek a jejich agend bez náhrady, ...

•

Zefektivnění práce odstraněním nadbytečných činností vyplývajících ze současného organizačního uspořádání odúčtoven – vzájemné párování zásilek mezi odúčtovnami, přeúčtování mezi odúčtovnami.


16


3.7. TS - Tarifní server Cílem je zajistit jednotný, certifikovaný, aktualizovaný systém pro výpočet dovozného v nákladní přepravě pro všechny aplikace dopravní telematiky operátora. A to jak podle stanovených tarifů, tak podle smluv a zákaznických tarifů. Umožnit tak pružnější aktualizaci celého systému. Služby systému: •

Stanovení tarifní vzdálenosti na síti ČD, včetně poskytování údajů o traťových třídách, směrování a výpravním oprávnění.

•

Stanovení mezinárodních tarifních vzdáleností včetně poskytování údajů o mezinárodním směrování a traťových třídách.

•

Výpočet dovozného podle zapojených tarifů.

•

Výpočet dovozného podle smluv a zákaznických tarifů


Poměrně náročný proces aktualizace a certifikace celého komplexu dat a algoritmů je realizován jen jednou v TS a vše následně násobně využíváno řadou aplikací.

•

Jednotný certifikovaný zdroj citlivých a strategických dat a vlastních algoritmů pro výpočet dovozného dle tarifů pro výpočet dovozného v NP pro všechny aplikace, takže stanovení ceny v různých IS bude jednotné.

•

Jednotný a algoritmizovaný výpočet dovozného zákaznických tarifů pro všechny aplikace operátora.

podle

smluv

a

3.8. Informační systém pro podporu obchodní činnosti(ISOČ) Cílem je zajistit telematickou podporu pro obchodní manažery, pro efektivní řízení obchodních činností v NP a poskytnout odpovídající kvalitní data o smlouvách a zákaznických tarifech (ZT) pro přepravu vozových zásilek pro ostatní aplikace. Současně nabídnout relevantní data zákazníkům a managementu cestou portálu operátor Služby systému: •

Elektronická výměna informací a dat mezi zákazníkem a OM od poptávky na sjednání smlouvy/ZT, přes nabídky až po finální smlouvu/ZT cestou WEB aplikace.

•

Podpora OM pro stanovení možného rozpětí slev pro zvolené komodity a relace.

•

Šablony pro vlastní smlouvy a zákaznické tarify zpracované z datové podoby smlouvy / ZT, které zajistí shodu mezi textovou a datovou podobou smlouvy/ZT pro zajištění automatického výpočtu dovozného.

•

Dohled, kontrola a podpora řídících činností nad centrální databází smluv a ZT.

•

Poskytnutí relevantních dat o smlouvách/ZT pro další IS – především TS, odúčtovna a DTNP.


Zrychlení a zkvalitnění práce OM.

•

Pružnější reakce na požadavky zákazníka. 17


•

On-line poskytnutí kvalitních informací pro řízení obchodních činností (zákaznických center).

•

Umožnění automatizace výpočtu dovozného podle smluv/ZT v TS.

3.9. Informační systém pro podporu rozhodování managementu (IS PRM) Cílem je prezentace výsledků nákladní přepravy v oblasti výkonů, tržeb a nákladů. Umožnit kontrolu plnění dlouhodobých, střednědobých a krátkodobých programů, průběžné vyhodnocování účinnosti přijatých opatření, formulovat korektivní opatření v případě problémů, modelovat dopady změn výchozích podmínek. Služby systému: •

Sledování objemu a struktury uskutečněných přeprav.

•

Sledování předpokládaných tržeb.

•

Sledování nákladů (vstup ze SAP R/3).

•

Podklad pro vyhodnocení rentability nabídky služeb, složení vozového parku a poskytovaných slev.

•

Simulace ekonomického dopadu směrování, složení parku atd.

•

Propojení s mapovým portálem sítě ČD a grafická prezentace výstupů nad touto sítí.

•

Poskytování relevantních výstupů formou web rozhraní cestou portálu ČD Cargo

úprav

technologických

procesů,


Efektivní využívání obrovského informačního potenciálu kvalitních, ucelených, formálně sjednocených a v reálném čase dostupných firemních dat o výkonech v segmentu nákladní přepravy pro podporu rozhodování managementu ČD Cargo.

•

Snadný přístup koncových uživatelů k firemním údajům prostřednictvím uživatelsky příjemné klientské aplikace, možnost s takto získanými daty dále pracovat, analyzovat, zkoumat závislosti, vytvářet časové řady, odhadovat trendy, vytvářet grafy, sestavy ve formátu kontingenční tabulky, exporty údajů pro prezentaci údajů apod.

•

Zvýšení produktivity managementu, získání většího časového prostoru pro strategické i operativní rozhodování na základě kvalitních firemních dat, možnost přijímat včasná opatření na základě průběžného vyhodnocování důsledků přijatých rozhodnutí.

•

Pozitivní vedlejší efekty z implementace modulů IS PRM – lepší provázanost jednotlivých aplikací, sjednocení číselníků a pohledů na stejné objekty, zvýšení kvality primárních dat

Přičemž systém může být rozložen i do jednotlivých modulů sledující další služby systému: •

modul DTNP – Datové tržiště nákladní přepravy

•

modul EVNV – Ekonomická výnosnost nákladních vozů

18


•

modul OKNP – Obchodní kontroling nákladní přepravy

•

modul DTPV – Datové tržiště provozních výkonů (TP412, TP417)

3.10. informační systém železniční stanice (IS ŽS) Je uváděn jako možná varianta náhrady MIS 2. generace v případě, bude-li žádoucí zajistit komplexní IT podporu provozních procesů a pořizování dat pro centrální systémy s ohledem na celkovou organizaci práci železniční stanic. Přičemž cílem je komplexní podpora provozních procesů na místní úrovni ve vazbě na centrální systémy. Vyhodnocení sledovaných dat pro optimalizaci technologických procesů, zařízení a také pracovníků v dané lokalitě. Technicky bude architektura konsolidovaná s přesunem aplikačního serveru a databáze na centrální systém. Služby systému: •

Příjem požadavků (dispozic) z centrálních systémů na provozní činnosti, které je třeba na místní úrovni realizovat, společně se všemi dostupnými informacemi nutnými pro provedení požadované činnosti.

•

Evidence provedení jednotlivých požadavků, včetně kontroly, zda byly provedeny v souladu se stanovenými technologickými postupy dané lokality. Jedná se o následující procesy : o Obsluha nákladních vlaků po příjezdu a před odjezdem. o Převzetí/předání zásilek, vozů a vlaků jinému dopravci (RU). o Třídění zátěže a vlakotvorba. o Místní procesy (obsluha manipulačních míst, vleček, svoz a rozvoz zátěže z míst nakládky a vykládky atd.). o Technické a přepravní prohlídky vozů a vlaku. o Práce s vozy vyřazenými z provozu a s dalšími specifickými skupinami vozů.

•

Poskytování aktuálních zaměstnancům stanice.

•

Poskytnout data pro řízení a optimalizaci technologie vedení sanice.

•

Předání informací o provedení požadavků (v podobě provozních jevů) obsahující aktualizovaná data zpět centrálním systémům.

provozních

dat

o

dané

lokalitě

a

okolí


Podpora pro zjednodušení a zefektivnění technologických procesů vedoucí k úspoře zaměstnanců, kteří je zajišťují.

•

Soustředění vlakotvorných skupinových vlaků).

•

Zajištění vysoké kvality dat pro centrální systémy

•

Variabilita pro různé typy stanic – univerzálnost použití a možnost reagování na změny v technologii.

prací

do

seřaďovacích

stanic

(tvorba

4. Vazby na okolí 4.1. Základní data. Můžeme je nazvat kmenovými daty v systémech subsystémech a saplikacích dopravní telematiky železniční dopravy. Požadavky na zajištění včasných a kvalitních kmenových dat výrazně vzrůstá s rostoucími požadavky na integraci 19


všech systémů s inteligencí podporující železniční dopravu s vazbou na okolí a položeným důrazem na organizaci NP. Využití dat z různých aplikacích a jejich v datových skladech vzrůstá požadavek na kontinuální aktualizaci a reálnou dostupnost kmenových dat v čase - různé aplikace požadují tato data platná v minulosti, aktuelní, ale také stav budoucí : •

Data pro přípravu plánu (příští JŘ)

•

Data pro provoz (aktuální data)

•

Data pro zpětná hodnocení (dlouhodobé statistiky)

V oblast NP se prioritně jedná o následující číselníky: •

železniční sítě nejen ČD

•

směrování

•

JŘ

•

relačních náplních

•

přechodu vozů mezi vlaky

•

tarifu

•

další drobných pomocných číselníků

4.2. Další vazby Telematický systém operátora NP není osamoceným systémem. Spolupracuje s mnoha dalšími systémy nejen na úrovni výměny dat, ale i pomocí společných datových základen a jednotného systémového designu přístupu k nim. Kromě kmenových dat systém přebírá údaje: •

pohybu vlaků

•

přiřazení hnacích vozidel na vlaky ze systémů řízení provozu.

•

plánovaných výlukách, zásilek.

využívá pro úpravu plánování přepravy vozů a

Do systému řízení provozu průběžně poskytuje data: •

složení vlaků

•

požadavcích na přepravu.

Všechna data o finančních tocích musí být předána do příslušných modulů SAP R/3 pro zaevidování příslušných účetních operací. Dále pak detailní informace o provozních výkonech slouží modulu CO SAP R/3, kde se používají pro rozpodílování tržeb a nákladů na kalkulační jednice. Vnější vazbu systému architektury v následujících okruzích:

dopravní

telematiky

NP

lze

sledovat

•

Nedílnou vazbou je i výměna dat s kooperujícími dopravci. Zatím se jedná o železniční dopravní podniky, reprezentující jednotlivé státy. To se však brzy změní a je nutné implementovat především do provozních systémů nové vyhlášky Evropské unie, upravující právě výměnu dat mezi manažerem infrastruktury a dopravcem.

•

Významnou úlohu v systému přepravy zboží po železnici má vnější vazba na systémy kombinované dopravy s položeným důrazem na kontejnerovou dopravu. 20


•

Součástí systému musí být jasná vazba na systémy sledování pohybu nebezpečných věcí zboží a to v národní a evropském úrovni.

•

S tím související vazba na Integrovaný záchranný systém zpravovaný HZS.

•

Lze předpokládat rozvoj CITY logistiky, tedy sytém musí umožnit podporu účasti železniční dopravy v tomto sytému.

5. Shrnutí V uvedeném stručném popisu významu, postavení organizace nákladní dopravy po železnici s položeným důrazem na podporu procesu systémy, subsystémy a aplikacemi dopravní telematiky 7, analýzou stávajícího stavu a předpokladu následného vývoje, je patrná složitost problematiky. Složitost problematiky prohlubuje skutečnost pomalého postupu vlastní transformace ČD do podmínek EU. Pro vlastní konkrétní příklad nebyla zvolena sestava celkové architektury ITS podpory NP, neboť lze předpokládat vývoj zejména v oblasti transformace. Vývoj lze v současné době jen předpokládat. Nelze tedy odpovídajícím způsobem organizační atributy přetransformovat do vlastní architektury ITS. Pro příklad byla zvolena konkrétní aplikace: •

Systému pro hospodaření z vozem - CEVIS

Základním atributem přístupu budou požadavky dopravní politiky v národní a evropské úrovni. Přístup prezentuje systémový model vazeb prezentovaný ve výstupu 1 roku řešení tohoto projektu 8.

6. Příklady 6.1. Systémový model MI a AP Základem představy informačních vazeb pro definovaný příklad je potřebné prezentovat předpokládaný systémový model informačních vazeb v evropské úrovni. Základem řešení je direktiva EU a tedy vztah mezi dopravcem, applicantem či operátorem v oblasti NP a majitelem, správcem infrastruktury.

6.1.1. Celková sestava systému Železniční doprava ve většině zemí musí projít systémovou integrací. Evropská direktiva 91/440/EEC nabízí možnost mezinárodního železničního podnikání oživené dopravní cesty, která ve své podstatě vyjadřuje ekonomické, případně i organizační oddělení dopravní infrastruktury od provozu. Vzniknou tak dva hlavní partneři - Správce infrastruktury (Infrastructure Manager) a Oprávněný žadatel (Applicant). Struktury evropské železniční sítě si lze představit jako pyramidu. Ta má dvě strany (stranu Správce Infrastruktury a stranu Oprávněného žadatele). Každou stranu tvoří tři vrstvy, které budou popsány dále.

7

Respektive systémy IS/IT

8

Výstup není v rozporu se současným vývojem transformace železniční dopravy v ČR 21


Infrastructure side

Applicant Level I.

European Transport Authority Level II. European & National level

Level III. Local level

Obr.2: pyramidální vertikální a horizontální struktura

Vrchol pyramidy Mezi hlavní úkoly vrcholu pyramidy patří tvorba a kontrola dodržování pravidel.

Level I. European Transport

Management Certification & Licensing Regulatory Body Arbitration Body

Obrázek 3. Vrchol pyramidy

22


•

Management

má jako hlavní úkol řízení a dohled nad první vrstvou. •

Certification & Licensing

znamená organizaci pověřenou licencováním železničního podnikání a certifikací železničního zabezpečovacího zařízení, energetických, telekomunikačních systémů a železničních vozidel. •

Regulatory Body

je regulační orgán, který je pověřen dohledem nad alokací kapacit železniční infrastruktury nad jejím zpoplatňováním. •

Arbitration Body

má rozhodující úlohy v případě sporu mezi jednotlivými partnery. Tyto partneři jsou povinni předat veškeré informace vedoucí k vyřešení sporu a souhlasí s respektováním rozhodnutí arbitrážní organizace. Evropská, národní úroveň Nejdůležitější částí systému je druhá vrstva. Level II. Data B us

APP 1

IM 1

IM 2

APP 2

IM 3

Obr.: 4.Level II.

Z obrázku 4 je patrné, že tato úroveň se skládá z těchto tří hlavních prvků: •

Applicant - Oprávněný žadatel (APP)

je fyzická nebo právnická osoba se zájmem o poskytování komerčních nebo veřejných služeb; musí plnit nezbytné požadavky umožňující mu objednat si kapacitu příslušné železniční infrastruktury včetně jejího rezervování. Oprávněným žadatelem jsou licencované železniční podniky. V našem případě operátor, respektive •

Infrastructure manager - Manažer infrastruktury (IM)

po konzultaci s oprávněnými žadateli přiděluje trasy a s ostatními zainteresovanými stranami zpracovává a zveřejňuje "výkaz sítě". Spolupracuje s okolními správci. •

Level II. Data Bus Line

Správce infrastruktury a provozovatelé železniční dopravy potřebují vzájemně komunikovat. K tomuto účelu bude v našem projektu vytvořen jednotný standard komunikace. 23


Struktura Správce Infrastruktury Správce Infrastruktury se skládá ze čtyř podsystémů, které spolu budou intenzivně komunikovat a ze dvou hlavních vazeb (vazba na Level II. Data Bus Line a vazba na existující železniční zařízení).

Applicant

Applicant

Applicant Level II. Data Bus Line

IM 1

IM 2

IM n

INTERFACE

Charging

Capacity allocation

subsystem

subsystem

Train control Management

subsystem

Level II. Level III. Infrastructure Data Bus Line

LTD 1

LTD 2

LTD 3

manager

LTD n

Obrázek 5. Vnitřní struktura Správce infrastruktury 24


•

Train control subsystem

Tento sybsystém řídí železniční dopravu, zabezpečovací, napájecí a diagnostické systémy. Dále spravuje informační systémy pro zákazníky, ochrany objektů, atd. •

Capacity allocation subsystem

V tomto subsystému jsou uloženy všechny informace o alokaci železniční infrastruktury (pevné jízdní řády, požadavky na alokaci). Tento systém umožňuje zpracovat všechny požadavky včetně napojení na okolní správce infrastruktury. •

Charging subsystem

Tento subsystem získává, třídí a ukládá všechny ekonomické informace. Umožňuje výpočet jak skutečné ceny realizace tak i nabídkové ceny. •

Management

Management je zodpovědný za řízení správce infrastruktury. •

Interface

Umožňuje komunikace mezi správci infrastruktury a oprávněnými žadateli pomocí sběrnice Level II Data Bus Line.

25


Celková struktura Přidáním třetí vrstvy, kterou tvoří zejména současná zařízení, získáme celkovou strukturu evropské železniční sítě. Takto koncipovaná struktura umožní efektivní tok informací ve vertikálním i horizontálním směru.

Management Certification & Licensing

Level I.

Regulatory Body Arbitration Body IM 7

APP 3

IM 2

APP 1

APP 6

IM 5

IM 4

Level II.

LBO Level III.

LTD LTD

LTD

LTD

LBO LBO

LBO

LBO Obrázek 6. Celková struktura

6.2. Uživatelské potřeby procesu V souladu s popisně- analytickou části tohoto dokumentu a metodice postupu tvorby architektury projektu V+V, budou následně vybrány a popsány všechny uživatelské potřeby spojené s realizací NP v železniční dopravě. Ke každé uživatelské potřebě jsou přiřazeny funkce které ji naplňují. Poznámka: Výstupy projektu jsou více směřovány do silniční dopravy. Lze však plně najít v definicích i potřeby železniční dopravy. Proto některé uživatelské potřeby jsou značeny popisem směřovaným do oblasti automobilové dopravy. Nejde proto o chybu.Pod pojmem nákladní automobil je potřené vnímat vozový park železniční dopravy, pod pojmem řidič je potřebné vnímat dopravní personál v železniční dopravě. Podstatná je uživatelská potřeba s množinou příslušných funkcí.

26


UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 3.1.4-A Systém bude schopen automaticky identifikovat nebezpečné zboží na nákladních automobilech a tyto automobily sledovat. Funkce 7.1. Detekce porušení pravidel 7.1.1. Evidence pravidel a předpisů 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.2. Řízení a sledování dopravních operací 8.2.2.2.1. Příprava/přenos informací z/do dop. prostředku 8.3. Řízení dopravních prostředků/ řidičů/ nákladu/ vybavení 8.3.2. Monitorování prostředků 8.3.2.2. Monitorování vozidla/dopravních prostředků UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 5.2.4-A Systém bude schopen monitorovat vývoj události a informovat operátora. Funkce 2.1. Řízení tísňové či krizové situace 2.1.4. Monitorování záchrané akce UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 5.3.0.1 Systém bude schopen monitorovat pohyb nebezpečného nákladu a v případě mimořádné události poskytne odpovídající asistenci. Funkce 2.1.2. Řízení záchranných akcí UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 5.3.1.3 Systém má umět doporučit službu nouzové pomoci pro každé nebezpečné zboží , které bylo zapleteno do nehody. Funkce 4.4. Řízení vozidel veřejné osobní dopravy 4.4.1. Optimalizace řízených procesů 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.2. Řízení a sledování dopravních operací 8.2.2.2.2. Řešení nehod UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 5.3.1.5-AS

27


Jednotlivé systémy si budou předávat informace o pohybu a stavu nebezpečného nákladu srozumitelnou formou dohodnutou všemi zúčastněnými stranami. 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.2. Řízení a sledování dopravních operací 8.2.2.2.2. Řešení nehod UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 5.2.4-A Systém bude schopen monitorovat vývoj události a informovat operátora. Funkce 2.1. Řízení tísňové či krizové situace 2.1.4. Monitorování záchrané akce UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 5.3.0.1 Systém bude schopen monitorovat pohyb nebezpečného nákladu a v případě mimořádné události poskytne odpovídající asistenci. Funkce 2.1.2. Řízení záchranných akcí UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 5.3.1.3 Systém má umět doporučit službu nouzové pomoci pro každé nebezpečné zboží , které bylo zapleteno do nehody. Funkce 4.4. Řízení vozidel veřejné osobní dopravy 4.4.1. Optimalizace řízených procesů 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.2. Řízení a sledování dopravních operací 8.2.2.2.2. Řešení nehod UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 5.3.1.5-AS Jednotlivé systémy si budou předávat informace o pohybu a stavu nebezpečného nákladu srozumitelnou formou dohodnutou všemi zúčastněnými stranami. 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.2. Řízení a sledování dopravních operací 8.2.2.2.2. Řešení nehod 28


UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 5.5.1-A Systém bude schopen zjistit a identifikovat povahu a množství nebezpečného nákladu u vozidel projíždějících po předem určené trase, a tím ověřit, zda stav nákladu není v rozporu s platnými předpisy. Funkce 7.1. Detekce porušení pravidel 7.1.1. Evidence pravidel a předpisů 7.1.2. Kontrola souladu 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.1. Plánování a příprava dopravních operací UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.1.3-A Systém umožní vozidlům, zboží, provozovatelům a úřadům automatickou výměnu dat pro kontroly a administrativu z hlediska vozidel a zboží (licenční čísla, poplatky, clo, data o hmotnostech, překladech atd.).Tato výměna bude moci být provedena různými prostředky tak, jak se vozidlo/zboží pohybuje. Služební požadavky na bezpečnost a integritu dat musí být garantovány (certifikace atd.). Funkce 8.2.2.1.3. Příprava a vydání dopravních a nákladních dokumentů 8.3. Řízení dopravních prostředků/ řidičů/ nákladu/ vybavení 8.3.3. Dodržování předpisů UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.2.0.2 Systém poskytne spojení mezi operátorem vozového parku a příslušnými institucemi v oblasti přenosu a registrace dat a plateb. Funkce 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.3. Řízení zdrojů dopravce 8.2.2.3.2. Řízení dopravních prostředků a vybavení

29


UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.1.1 Systém bude schopen zprostředkovat výměnu informací ve vztahu k prodeji např. údaje o nabídce, klasifikaci dodavatelů či údaje týkající se faktur, plateb a kontraktů mezi zákazníkem a dodavatelem aj. Funkce 8.1. Řízení logistických procesů a nákladní dopravy 8.1.1. Správa přepravně obchodních transakcí 8.1.1.1. Sjednání základních požadavků 8.1.1.2. Výběr dodavatele dopravních služeb 8.1.1.3. Správa přepravní transakce 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.1. Řízení dopravních transakcí pro více dopravních prostředků 8.2.1.1. Sjednání požadavků dopravce 8.2.1.2. Správa dopravních transakcí 8.2.2. Řízení dopravních operací UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.1.10 Systém bude schopen znovu znázornit jakoukoli trasu pomocí dílčích informací a na základě již splněných kontraktů (trasovací funkce). Funkce 8.1. Řízení logistických procesů a nákladní dopravy 8.1.4. Ocenění dopravně přepravní operace 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.3. Ocenění hodnoty dopravní operace UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.1.11 Systém bude provádět analýzu výdajů na operace a jejich výkonnost.

30


Funkce 8.1. Řízení logistických procesů a nákladní dopravy 8.1.4. Ocenění dopravně přepravní operace 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.3. Ocenění hodnoty dopravní operace UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.1.2 Systém bude schopen poskytnout správnímu centru vozidlového parku informace o nákladu, např. stav nakládání, obsah, zpoždění, stav doručení, spory atd. Funkce 8.2.2.1.2. Řízení využití zdrojů 8.3. Řízení dopravních prostředků/ řidičů/ nákladu/ vybavení 8.3.1. Řízení zadání a objednávka dopravy 8.3.1.3. Řízení objednávky dopravy 8.3.1.4. Řízení zadání přepravní činnosti 8.3.1.4.6. Monitorování činnosti úkolů/zakázky UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.1.3 Systém bude schopen připravovat, aktualizovat a kontrolovat úřední doklady, např. příkazy k přepravě, celní prohlášení, průvodky rizikových nákladů, zprávy o zaslání zboží atd. i jinak napomáhat průběhu jejich kontroly. Funkce 8.1. Řízení logistických procesů a nákladní dopravy 8.1.1.1. Sjednání základních požadavků 8.1.1.2. Výběr dodavatele dopravních služeb 8.1.1.3. Správa přepravní transakce 8.1.2. Příprava přepravní operace 8.1.2.1. Celní řízení - celní deklarace 8.1.2.2. Dokumentace přepravy nebezpečného zboží 8.1.2.3. Příprava a vydání přepravních dokumentů 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 31


8.2.1. Řízení dopravních transakcí pro více dopravních prostředků 8.2.1.1. Sjednání požadavků dopravce 8.2.1.2. Správa dopravních transakcí 8.2.2. Řízení dopravních operací UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.1.5 Systém bude schopen přenést potřebné informace o operaci, tzn. trase, (nebezpečném nebo nadrozměrném)nákladu, atd., odpovídajícím úřadům (tzn. TCC, TIC). Funkce 8.2.2.1.1. Příprava a tvorba modelu plánu cesty a manipulace 8.3.4. Zajištění přístupu ke komfortním službám UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.2.10 Systém bude schopen predikovat čas příjezdu. Funkce 8.1. Řízení logistických procesů a nákladní dopravy 8.1.1.2. Výběr dodavatele dopravních služeb 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.1. Plánování a příprava dopravních operací 8.2.2.1.1. Příprava a tvorba modelu plánu cesty a manipulace 8.2.2.2. Řízení a sledování dopravních operací 8.2.2.2.1. Příprava/přenos informací z/do dop. prostředku 8.3.1.4. Řízení zadání přepravní činnosti 8.3.1.4.4. Příprava cesty UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.2.16 Systém bude schopen monitorovat a analyzovat náklady a výkony vozidlového parku i řidičů. Funkce 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.3. Ocenění hodnoty dopravní operace

32


UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.2.3 Systém bude schopen optimalizovat nasazení vozidel. Funkce 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.1. Plánování a příprava dopravních operací 8.2.2.1.2. Řízení využití zdrojů 8.2.2.1.3. Příprava a vydání dopravních a nákladních dokumentů 8.3.1.4. Řízení zadání přepravní činnosti 8.3.1.4.4. Příprava cesty UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.2.5 Systém bude schopen optimalizovat přiřazení substrátu. Funkce 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.1. Plánování a příprava dopravních operací 8.2.2.1.2. Řízení využití zdrojů 8.2.2.1.3. Příprava a vydání dopravních a nákladních dokumentů 8.3.1.4. Řízení zadání přepravní činnosti 8.3.1.4.5. Kontrola profilu a omezení klient UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.3.12 Systém bude schopen zaznamenat aktuální používanou trasu. Funkce 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.1. Plánování a příprava dopravních operací 8.2.2.2. Řízení a sledování dopravních operací 8.2.2.2.1. Příprava/přenos informací z/do dop. prostředku 8.3.1.4. Řízení zadání přepravní činnosti 8.3.1.4.4. Příprava cesty

33


UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.3.14 Systém bude schopen stanovit zpoždění v plánovaném čase příjezdu a předat jej do centra řízení vozidlového parku. Funkce 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.2. Řízení a sledování dopravních operací 8.2.2.2.4. Ohodnocení podmínek dopravy UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.3.3 Systém bude schopen obdržet ze správního centra vozidlového parku všechny potřebné informace o vozidlech, řidičích, trase a nákladu v jakémkoliv čase. Funkce 8.2. Řízení dop. prostředků dopravců 8.2.2. Řízení dopravních operací 8.2.2.3. Řízení zdrojů dopravce 8.2.2.3.2. Řízení dopravních prostředků a vybavení 8.3.2.1.1. Monitorování sociálních předpisů postavení 8.3.2.1.2. Monitorování materiálního postavení řidičů 8.3.4. Zajištění přístupu ke komfortním službám UŽIVATELSKÁ POTŘEBA 9.5.5.1 Systém bude efektivně řídit rozhraní mezi jednotlivými mody nákladní dopravy. Funkce 8.1. Řízení logistických procesů a nákladní dopravy 8.1.5. Řízení a synchronizace intermodální dopravy 8.1.5.1. Zpracování a výběr možností optimalizace dopravy

34


6.3. Funkční architektura pro sledování vozů a nákladů

8. Management NP

8.1.1.1. Sjednání základních požadavků 8.1.

8.1.1.

8.1.1.2.

Řízení LP a NP

Správa př. obchodních operací

Výběr dodavatele

8.1.1.3.

2

Správa přepr. transakcí

8.2.

8.2.1.

Řízení dop. prostředků

Řízení transakcí pro dopravce

8.2.3.

8.2.2.

8.2.1.1.

8.2.1.2.

Ocenění dopravní operace

Řízení přepravních operací

Sjednání požadavků dopravce

Správa dopr. transakcí

1

35


1 8.2.2.1.

8.2.2.1.1.

Plánování a příprava dopr. operací

Příprava plánu cesty a manipulace

8.2.2.1.2. Řízení využití zdrojů

8.2.2.1.3. Dopravní a nákladní dokumenty

8.2.2.2.1. 8.2.2.2. Řízení a sledování dopr. operací

Informace z a do dopr. prostředku

8.2.2.2.2. Řešení nehod

8.2.2.2.4. Ohodnocení podmínek dopravy

8.2.2.3.

8.2.2.3.2.

Řízení zdrojů dopravců

Řízení dopr. Prostředků a zařízení

36


2

8.1.2.1. Celní řízení - celní deklarace

8.1.2. Příprava přepravní operace

8.1.2.2. Dokumentace přepravy nebezpečného zboží

8.1.2.3. Příprava a vydání přepravních dokumentů

8.1.4. Ocenění dopravně přepravní operace

8.1.5.Řízení a synchronizace Intermodální dopravy

8.1.5.1. Zprac ování optimalizace dopravy

37


Management NP

8.3.Řízení dopravních prostředků/ řidičů/ nákladu/ vybavení

8.3.1.4.4. Příprava cesty 8.3.1.3. Řízení objednávky dopravy 8.3.1.4.5. Kontrola profilu a omezení klient

8.3.1.

8.3.1.4.

Řízení zadání a objednávka dopravy

Řízení zadání přepravní činnosti 8.3.1.4.6. Monitorování činnosti úkolů/zakázky

8.3.2.1.1. Monitorování sociálních předpisů postavení

8.3.2. Monitorování prostředků

8.3.3. Dodržování předpisů

8.3.2.2. Monitorování vozidla/doprav ních prostředků

8.3.4. Zajištění přístupu ke komfortním službám

38

8.3.2.1.2. Monitorování materiálního postavení řidičů


Související funkce

Management NP

7.1.

7.1.1.

Detekce porušení pravidel

Evidence pravidel a předpisů

7.1.2. Kontrola souladu

2.1. Řízení tísňové či krizové situace 2.1.4. Monitorování záchrané akce

4.4.Řízení vozidel veřejné osobní dopravy

4.4.1. Optimalizace řízených procesů

39

2.1.2. Řízení záchranných akcí


Použité materiály: Výstupy projektu V+V MD •

Plány rozvoje ITS ve vazbě na výkon státní správy a územní samosprávy

•

Účast ČR v evropském projektu GALILEO

•

Výstupy z projektu ITS v dopravně- telekomunikačním prostředí ČR

Další materiály: Sborníky konferencí •

Intermodál ročník 1998- 2004 UP FJP Pardubice

•

LOGI – ročník 1999-2004 UP FJP Pardubice

•

Žel 1999-2004, ŽU Žilina – Slovensko

Koncepční materiály ČD •

Transformace ČD

•

Koncepce rozvoje IS/IT

Legislativní normy •

Zákon o drahách

•

Národní dopravní politika

•

Evropská dopravní politika

40


Zkratky a pojmy APM

Automatizované pracovní místo

APS

Automatizované pracoviště strojmistra

ASDŘ

Automatizovaný systém dispečerského řízení

ASO

Automatizovaná sestava oběhů

CDZ

Centrální databáze zásilek

CEV

Centrální editor vlaků

CEVIS

Centrální vozový informační systém

CLA

Úloha pro celní agendu

CONP

Obchodní kontroling NP

CRM

Customer Relationship Management (řízení vztahů se zákazníky)

ČD

České dráhy

ČD Cargo

Nákladní dopravce ČD

ČR

Česká republika

ČS

číselníkový server

ČSN 974001-1 – Část 1:popis

Česká norma, Výměna dat – Obecná struktura datových prvků

datových prvků DC

Dopravní cesta

DOČD

Číselník dodavatelů a odběratelů ČD

DPM

Digitální přehledová mapa

DS

Úloha Datový sborník

DTNP

Datové tržiště nákladní přepravy

DTPV

Datové tržiště provozních výkonů

EDIFACT Transport -

Electronic Data

Interchange For Administration Commerce and

norma Spojených národů pro elektronickou výměnu administrativu, obchod

dat pro

a dopravu EDIserver

Server ČD pro styk s Komerční bankou

EHS

Evropské hospodářské společenství

ENEE Centrální aplikace číselníku služeben FGE

pro

údržbu

a

aktualizaci

ENL

Elektronický nákladní list

EPROS

Evidence provozních ověřování a zkušebních úseků

EPV

Evidence pronajatých vozů 41

mezinárodního


ES

Evropské společenství

ETT

Editor traťových technologií

EU

Evropská unie

EVNV

Ekonomická výnosnost nákladních vozů

GVD

Grafikon vlakové dopravy

HIK

Hlavní inventarizační komise

HIM

Hmotný investiční majetek

HHP

Úloha na jednotlivých KPT zastřešující dataHP

HP

Hlavní pokladna

HV

Hnací vozidlo

IM

Infrastructure Manager (správce železniční infrastruktury)

IS

Informační systém

IS ČD

Informační systém Českých drah

IS DLUH

Informační systém pro sledování pohledávek

IS KMŽP

Soubor úloh na kontrole mezinárodních tržeb

IS KDS

IS kmenových dat o železniční síti

IS KPT

soubor úloh na Kontrole přepravních tržeb(vnitro)

ISOČ

Informační systém pro podporu obchodní činnosti

IS OM

Informační systém obchodu a marketingu

ISOP

Informační systém osobní přepravy

ISOŘ

Informační systém operativního řízení

ISO 11179-3 Mezinárodní normalizace datových

norma,

Informační

technologie

-

Specifikace

a

prvků - Část 3: Základní atributy datových prvků IS PRM

Informační systém pro podporu rozhodování managementu

IPS

Integrovaný pasportní systém

ISPJ

Informační systém pomalých jízd

IS PT Informační systém přepravních úloh = soubor úloh APM CLA., SDPS, NP, VNVK, VA, NP, HP, HHP, IS KPT, IS KMŽP, IS DLUH ISV

Informační systém výluk

IT CEVIS

Inteligentní terminál CEVIS

IT

Informační technologie (obecné označení nástrojů SW a HW)

JŘ

Jízdní řád

JURIS

Informační systém evidence právních spisů

JÚZ

Jednotná údajová základna

KMŽP

Kontrola mezinárodních železničních přeprav

KNV

Kartotéka nákladních vozů (on-line – nová verze) 42


KNVO

Kartotéka nákladních vozů volného oběhu

KNVP

Kartotéka nákladních vozů přepravců

KNVZÚ

Kartotéka nákladních vozů pro zvláštní určení

KPT

Kontrola přepravních tržeb

KPT 5

Informační systém oddělení 5 KPT

LČ

Lokomotivní četa

M53 ČD

Pasport úloh z informatiky zpracovaných v s.o. ČD, interní předpis

MES

Mostní evidenční systém

MIMOZA

IS pro přepravu mimořádných zásilek

MIS

Místní informační systém žst.

MP

Mapový portál

NL

Nákladní list

NP

Nákladní přeprava

NP III

Nákladní pokladna 3. generace

NV

Nákladní vůz

OL NL

odevzdávkový list návratkový list

OM

Obchodní manažer

OP

Osobní přeprava (produktová vertikála)

OPT

Odúčtovny a přepravní služby

ORFEUS CIM

aplikace pro elektronickou výměnu mezinárodního nákladního listu

PD

Parametrické dotazy (CEVIS)

PD WIN

Parametrické dotazy (CEVIS) zpracované pod OS Windows

PD WWW

Parametrické dotazy (CEVIS) zpracované web technologií

POP

Přenosná osobní pokladna

PPS C/S

Pohraniční přechodová stanice client/server

PPS ID

Pohraniční přechodová stanice – integrovaný doklad

PPS PS

Pohraniční přechodová stanice – přechodový seznam

RIV

Úmluva o mezinárodní železniční nákladní dopravě

RU

Railway Undertaking (železniční dopravce)

ŘP

Řízení provozu

SAP R/3

Ekonomický informační systém

SENA

Sestava nákresného jízdního řádu

SDPS

úloha pro středisko dopravních a přepravních služeb

SMS sítí

Short message service - textová zpráva posílaná cestou mobilních

SWA

Softwarová aplikace 43


SŽDC

Správa železniční dopravní cesty

TNP

Technické normy a interní předpisy ČD dle M1

TP412

Aplikace pro sledování provozních výkonů

TP417

Aplikace pro sledování výkonů železničních stanic

TS

Tarifní server

TSI

Technické specifikace interoperability

UIC

Mezinárodní železniční unie

UIC 912

Vyhláška 912 Mezinárodní železniční unie

UJŽSp

Udržovací jednotky železničního spodku

ÚDIV

Ústřední dirigování vozů

ÚZV

Ústřední zúčtovna vozů

VA

Vlečková agenda

VJ

Výkonná jednotka

VNVK

Všeobecné nakládkové a vykládkové koleje

VÚSC

Vyšší územně správní celky

WAP

Wireless application protocol – web aplikace pro mobilní zařízení

WEB

aplikace pro Internetové provozování

ZT

Zákaznický tarif

44

F AKULTA DOPRAVNÍ Č VUT K ONVIKTSKÁ 20, P RAHA 1. Doc. Dr. Ing. Miroslav Svítek a kol. VERZE 1.0

Recommend Documents