Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Evaluace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Michal Petrůj, Ph.D.
Zuzana Kinclová
Brno 2011
Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Michalu Petrůjovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a trpělivost při vedení této práce. Dále děkuji pracovníkům Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou za poskytnutí dat pro zpracování praktické části.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Evaluace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou“ vypracovala samostatně pod dohledem vedoucího této práce a za pomocí odborné literatury, která je uvedena v seznamu použité literatury. V Brně dne 24. května 2011
__________________
Abstract Kinclová, Z.: The evaluation of instruments of the active policy of the employment in the region of Zdar nad Sazavou. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. Bachelor’s thesis is focused on the evaluation of instruments of the active policy of the employment in the region of Zdar nad Sazavou. The thesis is divided into a theoretical part which outlines the basic phrases linking to the subject (labour market, unemployment, employment policy, employment law and evaluation of the cost-effectiveness analysis). The second part consists of the practical exercise which is dedicated to the application of the instruments of the active policy of employment in the Zdar n. S. region in 2007-2009. Firstly, the whole region is described and afterwards the application of the active policy of employment is analysed in details. The evaluation refers to retraining, community service jobs, socially useful jobs, protected jobs and protected workshops based on the cost effective analysis and the clarification of the validation of the formulated presumption. Based on the final outcome, the author provides recommendations which can aid to increase the cost effectiveness of the individual instruments of the employment and also to help preventing of long term unemployment in the region. Keywords Unemployment, policy of employment, instruments of the active policy of employment. Abstrakt Kinclová, Z.: Evaluace nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce je zaměřena na evaluaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou. Práce je rozdělena na literární rešerši, kde jsou vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky (trh práce, nezaměstnanost, politika zaměstnanosti, zákon o zaměstnanosti a evaluace úspěšnosti metodou nákladově užitkové analýzy) a část analytickou, která se zabývá aplikací nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár n. S. v letech 2007-2009. Nejdříve je charakterizován samotný okres a poté je podrobněji rozebrána aplikace aktivní politiky zaměstnanosti. Evaluace je provedena u rekvalifikací, veřejně prospěšných prací, společensky účelných pracovních míst, chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen na základě analýzy nákladové efektivnosti a ověření platnosti formulovaného předpokladu. Na základě zjištěných hodnot jsou nakonec navržena doporučení vedoucí ke zvýšení nákladové efektivnosti jednotlivých nástrojů a také k prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese. Klíčová slova Nezaměstnanost, politika zaměstnanosti, nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.
Obsah
5
Obsah 1
Úvod a cíl práce
15
1.1
Úvod .........................................................................................................15
1.2
Cíl práce ...................................................................................................15
2
Metodický postup
16
3
Teoretická východiska
18
3.1
Trh práce ..................................................................................................18
3.1.1
Trh práce z pohledu makroekonomie a mikroekonomie.................. 18
3.1.2
Specifika nabídky práce .................................................................. 19
3.1.3
Rovnováha na trhu práce............................................................... 20
3.2
Nezaměstnanost.......................................................................................21
3.2.1
Dělení nezaměstnanosti.................................................................. 21
3.2.2
Měření nezaměstnanosti.................................................................23
3.2.3
Dopady nezaměstnanosti................................................................23
3.2.4
Vývoj nezaměstnanosti ...................................................................24
3.3
3.2.4.1
Vývoj českého trhu práce od 90. let 20. století........................25
3.2.4.2
Český trh práce a EU ................................................................26
3.2.4.3
Strukturální fondy....................................................................29
Politika zaměstnanosti............................................................................ 30
3.3.1
Dělení politiky zaměstnanosti ........................................................ 31
3.3.1.1
Pasivní politika zaměstnanosti ................................................ 31
3.3.1.2
Aktivní politika zaměstnanosti ................................................ 31
3.3.2
Politika zaměstnanosti v ČR ...........................................................32
3.3.2.1 3.4
Subjekty politiky zaměstnanosti ..............................................32
Zákon o zaměstnanosti ........................................................................... 33
3.4.1
Základní ustanovení........................................................................34
3.4.2
APZ v zákoně o zaměstnanosti .......................................................37
3.4.2.1
Rekvalifikace ........................................................................... 38
3.4.2.2
Investiční pobídky....................................................................39
Obsah
6
3.4.2.3
Veřejně prospěšné práce ..........................................................39
3.4.2.4
Společensky účelná pracovní místa ........................................ 40
3.4.2.5
Příspěvek na zapracování........................................................ 40
3.4.2.6
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program....... 41
3.4.3
Poskytování příspěvků .................................................................... 41
3.4.4
Cílené programy k řešení nezaměstnanosti ...................................42
3.5
Evaluace úspěšnosti metodou nákladově užitkové analýzy ................... 42
3.5.1 4
Analýza efektivnosti nákladů (CEA)...............................................44
Vlastní práce 4.1
45
Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou ............................................. 45
4.1.1
Zařazení okresu v rámci ČR a kraje ..................................................45
4.1.2
Přírodní podmínky..........................................................................47
4.1.3
Demografické ukazatele................................................................. 48
4.1.4
Vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti....................................... 50
4.1.5
Vývoj struktury a délky evidence uchazečů o zaměstnání .............52
4.1.6
Úřady práce v okrese Žďár n. S. v letech 2007-2009.....................56
4.2
APZ v okrese v letech 2007-2009............................................................57
4.2.1
Zaměření na skupiny nezaměstnaných ..........................................58
4.2.2
Využívané nástroje a opatření APZ ............................................... 60
4.2.3
Výdaje na politiku zaměstnanosti...................................................64
4.3
Zhodnocení používaných nástrojů ......................................................... 70
4.3.1
Rekvalifikace ................................................................................... 71
4.3.2
Veřejně prospěšné práce.................................................................72
4.3.3
Společensky účelná pracovní místa ................................................73
4.3.4
Chráněná pracovní místa a dílny.................................................... 75
4.4
Návrh budoucího využití ........................................................................ 78
5
Závěr
81
6
Doporučení
84
7
Literatura
85
7.1
Knižní zdroje ........................................................................................... 85
Obsah
7
7.2
Internetové zdroje................................................................................... 86
Přílohy
88
Příloha č. 1: Vzor žádosti o příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací
90
Příloha č. 2: Vývoj vybraných demografických ukazatelů v letech 2000-2009
94
Příloha č. 3: Vývoj vybraných ukazatelů zaměstnanosti a nezaměstnanosti v letech 2000-2009
95
Příloha č. 4: Přehled vybraných ukazatelů z evidence uchazečů o zaměstnání
96
Příloha č. 5: Přehled pracovišť úřadu práce v okrese Žďár nad Sázavou s uvedením základních ukazatelů v letech 2007-2009 97 Příloha č. 6: Přehled vynaložených prostředků na politiku zaměstnanosti v letech 2007-2009 za okres Žďár nad Sázavou 98
Seznam obrázků
8
Seznam obrázků Obr. 1
Hierarchie subjektů státní správy
35
Obr. 2
Poloha okresu v rámci ČR
45
Obr. 3
Administrativní členění kraje Vysočina
47
Seznam tabulek
9
Seznam tabulek Tab. 1 Míra registrované nezaměstnanosti v České republice (k 31. 12.) dle metodiky platné od června 2004
26
Tab. 2 Míra registrované nezaměstnanosti v České republice (k 31. 12.) dle nové metodiky
26
Tab. 3
28
Přehled dokumentů přijatých ČR
Tab. 4 Přehled fondů EU používaných v souvislosti s politikou zaměstnanosti 29 Tab. 5
Návrh přidělení vah
41
Tab. 6
Srovnání okresů kraje Vysočina
46
Tab. 7
Srovnání obcí kraje Vysočina
46
Tab. 8 Přehled vybraných demografických ukazatelů za sledované roky 2007-2009
49
Tab. 9 Vývoj vybraných ukazatelů trhu práce ve sledovaných letech 2007-2009
52
Tab. 10 Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání v letech 2007-2009
53
Tab. 11 Vývoj struktury a délky evindence uchazečů o zaměstnání v letech 2007-2009 54 Tab. 12
Skupiny uchazečů se zvýšenou péčí ÚP v roce 2007
58
Tab. 13
Skupiny uchazečů se zvýšenou péčí ÚP v roce 2008
59
Tab. 14
Skupiny uchazečů se zvýšenou péčí ÚP v roce 2009
59
Tab. 15
Nástroje a opatření APZ využívané v okrese
60
Tab. 16
APZ v roce 2007
61
Tab. 17
APZ v roce 2008
62
Tab. 18
APZ v roce 2009
63
Tab. 19
Přehled výdajů na APZ za rok 2007
65
Seznam tabulek
10
Tab. 20
Výdaje na politiku zaměstnanosti 2007
65
Tab. 21
Přehled výdajů na APZ za rok 2008
67
Tab. 22
Výdaje na politiku zaměstnanosti 2008
67
Tab. 23
Přehled výdajů na APZ za rok 2008
68
Tab. 24
Výdaje na politiku zaměstnanosti 2008
69
Tab. 25
Přehled využití rekvalifikací v letech 2007-2009
71
Tab. 26
Přehled využití VPP v letech 2007-2009
72
Tab. 27
Přehled využití SÚPM vyhrazených u zaměstnavatele
73
Tab. 28
Přehled SÚPM zřízených uchazečem za účelem SVČ
74
Tab. 29
Přehled SÚPM zřízených u zaměstnavatele
74
Tab. 30
Přehled CHPM zřízených u zaměstnavatele
76
Tab. 31
Přehled CHPM zřízených OSVČ
76
Tab. 32
Přehled CHPD zřízených zaměstnavatelem
77
Seznam Grafů
11
Seznam Grafů Graf 1
Vývoj počtu obyvatel
48
Graf 2
Vývoj pracovní síly v okrese v letech 2000-2009
50
Graf 3
Vývoj registrované nezaměstnanosti od roku 2000 k 31.12. 51
Graf 4
Uchazeči dle délky evidence na úřadu práce
55
Graf 5
Přehled opakovanosti evidence uchazečů o zaměstnání
56
Graf 6
Celkové výdaje politiky zaměstnanosti za rok 2007
66
Graf 7
Celkové výdaje politiky zaměstnanosti za rok 2008
68
Graf 8
Celkové výdaje politiky zaměstnanosti za rok 2009
69
Graf 9
Celkové výdaje politiky zaměstnanosti za sledované období 70
Graf 10
Návrh rozložení výdajů APZ mezi jednotlivé nástroje
80
Seznam Vzorců a Rovnic
12
Seznam Vzorců a Rovnic Vzorec 1 Míra nezaměstnanosti
22
Rovnice 1 Nákladově efektivní relace
17
Seznam Použitých zkratek
Seznam Použitých zkratek APZ
Aktivní politika zaměstnanosti
CEA
Analýza efektivnosti nákladů (cost-efectiveness analysis)
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DiP ÚP
Dislokované pracoviště úřadu práce
EAGGF
Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond
ERDF
Evropský fond regionálního rozvoje
ESF
Evropské strukturální fondy
ESF
Evrospký sociální fond
EU
Evropská unie
FIFG
Finanční nástroj pro řízení rybolovu
FO
Fyzická osoba
CHPD
Chráněné pracovní dílny
CHPM
Chráněná pracovní místa
IP
Investiční pobídka
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
OP LZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP RLZ
Operační program Řízení lidských zdrojů
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
OZP
Osoba zdravotně postižená
PO
Právnická osoba
PPNPP
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
PPZ
Pasivní politika zaměstnanosti
PR
Pracovní rehabilitace
PZOZP
Podpora zaměstnávání osob zdravotně postižených
Rek
Rekvalifikace
SÚPM
Společnsky účelná pracovní místa
THP
Technicko-hospodářský pracovník
ÚP
Úřad práce
13
Seznam Použitých zkratek
ÚSO
Úplné střední vzdělání odborné
ÚSV
Úplné střední vzdělání všeobecné
VPM
Volné pracovní místo
VPP
Veřejně prospěšné práce
VŠ
Vysokoškolské vzdělání
Žďár n. S. Žďár nad Sázavou
14
Úvod a cíl práce
15
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Rostoucí nezaměstnanost je problém, se kterým se naše země potýká od počátku 90. let 20. století. Stát se ji snaží řešit prostřednictvím politiky zaměstnanosti a především pak její aktivní složkou. Aktivní politika zaměstnanosti se zaměřuje na podporu nezaměstnaných a mimo jiné cíle usiluje především o zvýšení zaměstnanosti. Toho se snaží dosáhnout právě prostřednictvím nástrojů, které aplikují jednotlivé úřady práce ve svých obvodech. Okres Žďár nad Sázavou je součástí kraje Vysočina, který vykazuje dlouhodobě vyšší míru nezaměstnanosti než je celorepublikový průměr (např. za rok 2009 vykazuje kraj průměr 8,56 % a průměr ČR je 8 %). Sám okres Žďár n. S. má druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v kraji (za rok 2009 okres vykazuje 8,6 % a vyšší průměrné míry nezaměstnanosti dosahuje v rámci kraje pouze okres Třebíč s 10,6 %). Hlavním důvodem vysoké míry nezaměstnanosti v okrese Žďár n. S. je vysoká nezaměstnanost v mikroregionu Bystřicko, který je od roku 2007 zařazen mezi oblasti se soustředěnou podporou státu právě z tohoto důvodu (v roce 2009 překročil republikový průměr o 4,6 %). Pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se daří nezaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou snižovat (výjimkou je rok 2009, kdy byl vývoj ovlivněn ekonomickou krizí, a nezaměstnanost vzrostla). Mezi využívané nástroje patří rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny. Jelikož pocházím z okresu Žďár nad Sázavou (přímo z nejpostiženější oblasti Bystřice nad Pernštejnem) a o nezaměstnanost se zajímám, vybrala jsem si pro zpracování bakalářské práce právě problematiku nezaměstnanosti v tomto okrese. Zhodnocením efektivnosti a hospodárnosti využívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou za roky 2007 až 2009 získám souhrnný přehled o jejich fungování a na základě zjištěných výsledků navrhnu jejich budoucí využití. Podle vlastního zvážení nastíním realokaci prostředků mezi jednotlivými nástroji, zejména pak pro řešení dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese.
1.2 Cíl práce Cílem práce je zhodnocení efektivnosti a hospodárnosti používaných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou v letech 2007 až 2009. Na základě tohoto zhodnocení jsou dále formulovány návrhy možných variant budoucího využití těchto nástrojů.
Metodický postup
16
2 Metodický postup Práce je rozdělena na dvě části. Literární rešerše obsahuje objasnění základních pojmů spojených s problematikou aktivní politiky zaměstnanosti a definicí této politiky samotné. Nejdříve je rozebírán trh práce a nezaměstnanost a dále související politika zaměstnanosti, jejímž cílem je ochrana proti nezaměstnanosti a dosažení plné zaměstnanosti. Politika zaměstnanosti je dále podrobněji vymezena podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kde se orientuji především na její aktivní složku (na kterou je zaměřena i tato práce). Poté se zabývám evaluací úspěšnosti metodou nákladově užitkové analýzy, jejíž metodiky využívám při evaluaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) v okrese. Použité zdroje jsou uvedeny v závěru práce v kapitole Literatura. Vlastní práce se zaměřuje na aplikaci aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou. Nejdříve je charakterizován samotný okres po stránce administrativního zařazení, přírodních podmínek, demografického vývoje a vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Následně se věnuji jednotlivým nástrojům a to především těm, které Úřad práce ve Žďáře nad Sázavou aktivně využívá. Jedná se o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny. K evaluaci nástrojů APZ jsou použita data z let 2007 až 2009. Toto rozmezí jsem si zvolila ze dvou důvodů. Prvním je omezení dostupnosti dat, neboť podrobnějšími statistikami Úřad práce ve Žďáře n. S. disponuje až od roku 2007 (dříve zpracovával jen souhrnné informace o nástrojích APZ) a data za rok 2010 jsou v době zpracování práce stále aktualizována (hodnoty jsou upřesňovány). Druhým důvodem je počátek nového programovacího období Evropské unie 2007-2013, ze kterého jsou čerpány finanční prostředky na podporu zaměstnanosti v okrese a to především z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Data jsou čerpána ze statistik ČSÚ, z portálu MPSV, konkrétně ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou v jednotlivých letech sledovaného období (Výroční zprávy) a také z měsíčních statistik, které mi poskytli pracovníci Úřadu ve Žďáře nad Sázavou. Tyto zprávy obsahují data o nezaměstnanosti, vynaložených nákladech na jednotlivé nástroje, o počtu vytvořených pracovních míst nástroji APZ, aj. Nástroje APZ jsou hodnoceny dvěma metodami. Zaprvé na základě vlastního formulovaného předpokladu, kde hodnotím hospodárnost využití nástrojů formou komparace nákladů na jednotku výstupu (na jednoho účastníka rekvalifikace či na jedno vytvořené pracovní místo pomocí ostatních nástrojů APZ) za sledované období. Přičemž mě zajímá, zda vynaložené prostředky rostou či klesají. Předpokládám, že by prostředky vynaložené na jednotlivé nástroje měly v průběhu let klesat, aby byla potvrzena hospodárnost. Druhou metodou hodnocení je analýza efektivnosti nákladů (CEA, cost-efectiveness analysis), jejíž podstatou je zjištění nákladové efektivnosti na naturální jednotku výstupu (jednotky musí být homogenně vyjádřené). Základní model CEA vyjadřuje nákladově efektivní relaci, tedy podíl:
Metodický postup
17
C/E, Rovnice 1: Nákladově efektivní relace (Ochrana, 2005, s. 82)
kde symboly C a E : C vyjadřuje náklady (v peněžních jednotkách), E vyjadřuje efekty (výstupy v naturálních jednotkách). Důležitou součástí je kritérium minimalizace nákladů, tedy varianta s nižšími náklady je preferována před variantou s vyššími náklady. Dále se postupuje tak, že se jednotlivé varianty seřadí podle nejlepší nákladově efektivní relace po tu nejhorší a následně se provádí jejich hodnocení. Předpokládá se, že výstupy E jsou homogenní a tudíž srovnatelné. Výstupy se nazývají efekty a tato efektivnost je závislá jednak na množství vstupu (v peněžních jednotkách), tak na množství výstupu (v naturálních jednotkách). Porovnává se tedy poměr nákladů k efektům (Ochrana, 2005, s. 82-89). Analýzou CEA hodnotím efektivnost využití nástrojů prostřednictvím komparace nákladově efektivních relací jednotlivých let sledovaného období. Za efektivní přitom považuji tu relaci, která plní kritérium minimalizace nákladů (dosahuje tedy nejnižší hodnoty na jednotku výstupu). Jedinou výjimkou je situace, kdy i při rostoucích celkových nákladech roste výstup rychleji než vynaložené prostředky (čímž se potvrdí nákladová efektivnost). Na základě zjištěných hodnot jsou na závěr práce formulována doporučení na realokaci zdrojů na nástroje APZ v okrese Žďár nad Sázavou pro zvýšení jejich nákladové efektivnosti a také pro prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti, která tuto oblast zatěžuje.
Teoretická východiska
18
3 Teoretická východiska 3.1 Trh práce Práce tvoří společně s půdou a kapitálem základní výrobní faktory. Specifická je tím, že sama o sobě neexistuje (Fuchs, 1999, s. 155). Lze na ni však pohlížet jako na účelnou a vědomou činnost člověka, jejíž kvalita a množství jsou ovlivněny fyzickými a duševními schopnostmi každého jedince. V roli nositelů práce vystupují domácnosti a na druhé straně firmy tvořící jejich poptávku. Za vynaloženou práci náleží jejím nositelům odměna, kterou je mzda (Klíma, 2006, s. 69-71). Trh práce je tak ovlivněn třemi faktory, kterými jsou nabídka práce, poptávka po práci a mzdová sazba. Pracovní trh lze ovšem dále specifikovat mnoha dalšími způsoby. Jedním z nich je definice podle ekonomické teorie, tedy rozdělení na makroekonomický a mikroekonomický trh práce. 3.1.1
Trh práce z pohledu makroekonomie a mikroekonomie
Základním rozdílem v odlišení trhu z pohledu makroekonomického a mikroekonomického je zaměření na trh. Zatímco makroekonomie zkoumá trh jako celek, tak mikroekonomie se podrobně zabývá jeho dílčími částmi (tedy zkoumá jednotlivé trhy, jako jsou trhy výrobních faktorů a také trhy výrobků a služeb). Z makroekonomického pohledu je trh práce důležitý spíše z pohledu zdroje zaměstnání. Zaměstnanost totiž tvoří jeden z cílů hospodářské politiky státu, který spadá do makroekonomické politiky (snaha o vysokou úroveň zaměstnanosti a nízkou úroveň nedobrovolné nezaměstnanosti). (Klíma, 2006, s. 135) Z mikroekonomického hlediska lze na trh práce pohlížet ze dvou hledisek: dokonalé a nedokonalé konkurence. • Za podmínek dokonalé konkurence jako na místo, kde dochází ke střetu velkého počtu subjektů nabízejících i poptávajících práci, ale žádný z nich nemá takovou moc, aby ovlivnil mzdovou sazbu. Nositelem práce je člověk a tvoří tudíž nabídku práce, naopak firmy tuto práci poptávají (Macáková, 2005, s. 160). Dokonalá konkurence je však ideálním stavem, se kterým se v reálné ekonomice nelze setkat. I když představa, že účastníci trhu práce mají rovné podmínky, by vyhovovala všem, v podmínkách reálného trhu je to však nerealizovatelné (např. z hlediska distribuce informací o volném pracovním místě ke všem potencionálním uchazečům). • Nedokonalá konkurence se na trhu může vyskytovat v mnoha podobách. Mezi základní nedokonalosti patří mzdová strnulost, zavádění mzdových tarifů a různá omezení. Mzdová strnulost se projevuje tak, že mzdy reagují na změny na trzích práce (např. na pokles poptávky po práci, na vládou stanovenou minimální mzdu aj.) daleko pomaleji než reagují ceny na trzích výrobků a služeb. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po práci
Teoretická východiska
19
se tak vyrovnává postupně a pomaleji. Dále firmy mohou zavést tzv. mzdové tarify, což je forma odměňování zaměstnanců podle dané klasifikace. Nelze opomenout ani různá omezení, kterými jsou firmy ovlivněny. Jde např. o zákony, pracovně právní vztahy či tržní vlivy. Výjimku představuje monopson, který se na trhu může vyskytovat v podobě monopolní síly na straně poptávky. V tomto případě se jedná o existenci jednoho kupujícího (na trhu práce o zaměstnavatele), který má schopnost ovlivnit mzdovou sazbu díky své dominantní pozici (např. zaměstnává obyvatelstvo určité oblasti či specifické kvalifikace). Pracovníci se poté pouze rozhodují, zda při dané mzdové sazbě budou ochotni pracovat nebo nikoliv (Macáková, 2005, s. 167-169). Na reálném trhu práce pak dochází k aplikaci teorie v praxi. Pro domácnosti je nejdůležitější nabídka práce, neboť jsou jejími nositeli a rozhodují se komu, kdy, kde a za jakých podmínek ji poskytnou. 3.1.2
Specifika nabídky práce
Trh práce je ovlivněn mnoha faktory. Pro domácnosti je z nich nejdůležitější nabídka práce, kterou osobně disponují (každá nabízí jinou kvalitu i množství práce v závislosti na možnostech a schopnostech jejích členů). Samotná nabídka práce je ale specifická především třemi faktory, které ovlivňují její poskytování. Jedná se o: • substituční efekt, • důchodový efekt • a mzdovou sazbu. Domácnosti za svou práci obdrží odměnu a poté poptávají na trhu zboží určité množství výrobků a služeb (toto množství je omezeno jejich příjmem a také cenou zboží). Práci tak na trhu pronajímají za účelem získání peněžních prostředků (nabídka práce), avšak na úkor volného času. Poměr mezi nabízenou prací a volným časem je ovlivněn substitučním a důchodovým efektem (Macáková, 2005, s. 162). Substituční efekt převládá při růstu mzdové sazby, kdy roste i nabízené množství práce, neboť každá další odpracovaná hodina nabízí větší možnost získání výrobků a služeb. Spotřebitel je tímto motivován a zvyšuje svoji nabídku práce. Ovšem při určité výši reálné mzdy dochází k efektu úplně opačnému, k efektu důchodovému. Důchodový efekt působí přesně obráceně než efekt substituční, s růstem mzdové sazby dochází k poklesu nabízené práce. Růst mzdové sazby totiž vede ke zvyšování reálného příjmu a lidé tak mají tendenci trávit více volného času mimo práci (Fuchs, 1999, s. 156). Potencionální uchazeč o práci, tak zvažuje, zda při dané úrovni mzdové sazby práci přijmout či raději upřednostnit svůj volný čas. Každý má však jinou představu o platovém ohodnocení, a proto nelze zcela jednoznačně říct, kde se pomyslné rozmezí nachází (např. mladý a ambiciózního absolvent vysoké
Teoretická východiska
20
školy bude mít zajisté větší nároky na mzdu v porovnání se starším dlouhodobě nezaměstnaným se stejným vzděláním). Přijetím práce pak dochází k působení substitučního efektu, neboť uchazeč nahradí část svého volného času prací. Důchodový efekt začíná působit až později s růstem mzdové sazby. Obecně tak na trhu dochází neustále ke střetávání nabídky s poptávkou. Ideálním stavem by bylo dosažení jejich rovnováhy a tím i stanovení rovnovážné mzdy. 3.1.3
Rovnováha na trhu práce
K rovnováze na trhu práce dochází při střetu nabídky a poptávky v tzv. rovnovážné mzdové sazbě (průsečík tržních křivek nabídky a poptávky po práci). Tržní křivku poptávky po práci tvoří poptávka všech firem po práci a tržní křivku nabídky představuje počet nabízených hodin práce, které nabízejí všichni pracovníci při každé výši mzdové sazby (Macáková, 2005, s. 165). Tržní rovnováha je tedy stav, kdy jsou obě veličiny vyrovnány a mezi protichůdnými zájmy zaměstnavatelů a pracovníků dochází ke kompromisu (shodují se na ceně práce). Každý jiný stav než rovnovážný vyvolává na trhu přebytek nebo nedostatek práce (Fialová, 1998, s. 145). Dnešní situace na trhu práce je taková, že se trh dlouhodobě potýká s přebytkem pracovníků (přebytek okolo 6 % z celkové pracovní síly). Již v roce 1993 tvořilo pracovní sílu v ČR okolo 5 093,6 tis. osob a z nichž bylo cca 95 % zaměstnaných (4 873,5 tis. osob). Důvodem tohoto stavu je několik. Např. technologický rozmach, který nahradil pracovní sílu moderními stroji, nárůst počtu obyvatel v produktivním věku (z 6 817 tis. v roce 1989 na 7 414 tis. v roce 2009), růst mzdových sazeb (viz podkapitola 3.2.4.1) aj. Avšak tržní mechanismus je pod neustálým vlivem mnoha dalších faktorů (Česká republika od roku 1989 v číslech, 2011, online). Mimo již zmíněných k nim dále patří sociální a demografické faktory (např. počet přistěhovalých obyvatel), fungování sociálně ekonomického systému (např. výše sociálních podpor), odbory a státní regulace (Fuchs, 1999, s. 157). Odbory prosazují vůli zaměstnanců a to zejména při utváření mzdových sazeb a prosazování příznivých pracovních podmínek. Mají tak ve své moci nabídku práce a díky tomu mohou vytvářet tlak na zaměstnavatele při prosazování růstu mzdových sazeb (tím ovlivňují rovnováhu na trhu práce). Zaměstnavatele a zástupce zaměstnanců doplňuje na trhu práce ještě stát, který plní regulatorní funkci (např. stanovuje minimální mzdu aj.). Zástupci těchto tří skupin navíc společně tvoří tzv. “Tripartitu“ (řeší otázky hospodářského a také sociálního charakteru). Rovnováha se tak pod vlivem výše zmíněných faktorů neustále mění a přizpůsobuje aktuální situaci. S rovnováhou na trhu práce je spojena i nezaměstnanost, která je výsledkem protichůdného působení nabídky (ochota nabízet větší množství práce se zvyšuje s rostoucí mzdou) a poptávky po práci (ochota poptávat větší množství práce s klesající mzdou). (Fuchs in Buchtová, 2002, s. 64)
Teoretická východiska
21
3.2 Nezaměstnanost V reálné ekonomice se s dokonalým trhem nelze setkat, vyskytuje se pouze trh nedokonalý a jeho poruchy. A právě nezaměstnanost je projevem poruchy na trhu práce. Než se začnu věnovat jednotlivým podkapitolám, je třeba v souvislosti s nezaměstnaností rozlišit zaměstnané, nezaměstnané, mimo pracovní sílu a pracovní sílu. • Zaměstnaní mají placenou práci a patří mezi ně i nepracující, kteří jsou nemocní, na dovolené nebo stávkují (Samuelson, Nordhaus, 2005, s. 651). • Za nezaměstnané jsou považovány všechny osoby starší 15 let dále splňující tři základní podmínky. První podmínkou je, aby byly bez práce (žádné placené zaměstnání ani podnikání). Také si musí práci aktivně hledat, což splní registrací na úřadu práce či u soukromé zprostředkovatelské agentury nebo vlastním kontaktováním firem atd. A poslední podmínkou je, aby byly připraveny k nástupu do práce, neboli aby byly připraveny okamžitě nebo do 14 dnů nastoupit k výkonu zaměstnání (Sekera, 2007, s. 280). • Mimo pracovní sílu tvoří ženy v domácnosti, invalidní a starobní důchodci a ti, kteří práci nehledají (a obyvatelstvo do 14 let věku). Tuto skupinu lze označit také jako ekonomicky neaktivní. • Souhrn všech zaměstnaných a nezaměstnaných pak označujeme jako pracovní sílu nebo také jako ekonomicky aktivní obyvatelstvo (Samuelson, Nordhaus, 2005, s. 651). Obyvatele lze tedy rozdělit dle jejich ekonomické aktivity. Samotnou nezaměstnanost lze však dále rozlišit podle různých hledisek. 3.2.1
Dělení nezaměstnanosti
Nezaměstnanost lze rozdělit na několik odlišných typů. Na současném trhu práce se odlišují zejména tři základní typy nezaměstnanosti – frikční, strukturální a cyklická. • Frikční nezaměstnanost je způsobena pracovníky, kteří přecházejí z jednoho místa na další se snahou získat vhodnější zaměstnání (pro lepší platové podmínky apod.). Jedná se o přechodnou a krátkodobou nezaměstnanost. • Strukturální nezaměstnanost nastává při změnách struktury národního hospodářství nebo při změnách výrobních technologií (výroba se tlumí, je dočasně či zcela zrušena, či naopak se zintenzivňuje). Způsobuje nesoulad nabídky a poptávky po práci a může trvat i několik let. Např. při změně technologie výroby nejsou dosavadní pracovníci dostatečně kvalifikovaní, a proto je často nutné provést u těchto pracovníků rekvalifikaci. • Cyklická nezaměstnanost je ovlivněna poklesem produktu (čím větší pokles, tím větší nastává nezaměstnanost). Její délka je různá a trvá, dokud nezačne produkt opět růst (Klíma, 2006, s. 74-75).
Teoretická východiska
22
Frikční nezaměstnanost tedy vzniká z důvodu nepřetržitého pohybu pracovníků, kteří se snaží dosáhnout zejména lepších mzdových podmínek (často za cenu změny místa bydliště nebo i profese). Je tak způsobena hlavně samotnými pracovníky. Zato strukturální zapříčiňují většinou zaměstnavatelé, kteří jsou v důsledku strukturálních změn ekonomiky nuceni propouštět zaměstnance nebo je naopak přibírat (spojeno s rozvojem a modernizací technologií jednoho odvětví a naopak s útlumem v odvětví druhém). Propuštěné pracovníky by sice šlo umístit v rozvíjejícím se odvětví, ale často to nelze, protože na to nemají potřebnou kvalifikaci a musí nejdříve projít rekvalifikací (např. rekvalifikací musí projít propuštěný horník, který v důsledku tlumení těžby těžko najde práci ve svém oboru). Cyklickou nezaměstnanost nemůže ovlivnit ani jedna strana, neboť je spojena s ekonomickým růstem. Souhrnně lze však všechny tři typy označit za navzájem propojené, neboť jeden typ může snadno přejít v druhý. Nezaměstnanost lze dále vymezit jako: • Dobrovolnou nezaměstnanost. Nastává v situaci, kdy stav volných pracovních míst převyšuje počet nezaměstnaných. Nezaměstnaným nevyhovuje daná mzdová sazba a mohou upřednostňovat volný čas, studium či jinou činnost před prací (Klíma, 2006, s. 75). Kdybychom dospěli k trhu dokonale konkurenčnímu, poté by se při utváření rovnováhy na trhu vyskytovala nezaměstnanost pouze dobrovolná (Fuchs, 1999, s. 159-160). Např. žena po skončení mateřské dovolené nenastoupí do práce z důvodu nevyhovujících mzdových podmínek a raději se zaměří na další studium. Na trhu dokonale konkurenčním, kde by měli všichni stejné mzdové podmínky, by ale pracovní nabídku neodmítla. • Nedobrovolnou nezaměstnanost. Pro ekonomiku je to nežádoucí stav, neboť na jedno volné pracovní místo připadá více uchazečů, tedy poptávka po práci je v této situaci nedostačující (Klíma, 2006, s. 75). Příkladem může být jakýkoliv dnešní nezaměstnaný, který upřednostňuje svůj volný čas před prací, neboť dnešní trh práce se potýká s přebytkem pracovníků. • Plnou zaměstnanost. Plná zaměstnanost je vyjádřením úrovně zaměstnanosti, při níž je nedobrovolná nezaměstnanost zanedbatelná nebo vůbec neexistuje. Tento stav odpovídá úrovni zaměstnanosti při rovnováze na trhu práce, tedy nabídka i poptávka dosahují svého optima (Fuchs in Buchtová, 2002, s. 71). • Přirozenou míra nezaměstnanosti. Představuje nejnižší udržitelnou míru nezaměstnanosti, které může tržní ekonomika dosahovat, aniž by inflace měla tendenci k snižování nebo zvyšování. Je to tedy situace, kdy jsou trhy práce (resp. trhy práce jednotlivých profesí) i tlaky na mzdové a cenové hladiny vyrovnány (nastává rovnováha na trhu práce). Je dosaženo nejvyšší možné udržitelné míry zaměstnanosti, která odpovídá potencionálnímu produktu (Klíma, 2006, s. 75).
Teoretická východiska
23
Ideálním stavem by byla plná zaměstnanost, které lze dosáhnout pouze snížením nezaměstnanosti. Aby však mohlo dojít k boji s nezaměstnaností, je potřeba tento problém nejdříve kvantifikovat. Ve státních statistikách se pak lze mimo jiné ukazatele setkat s mírou nezaměstnanosti a s registrovanou mírou nezaměstnanosti (oficiální státní statistiky vede MPSV a ČSÚ). 3.2.2
Měření nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti, která v procentuálním vyjádření určuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle, je základním ukazatelem nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je dána vzorcem: u=
U × 100 (v %), L
Vzorec 1: Míra nezaměstnanosti (Klíma, 2006, s. 78)
kde u vyjadřuje míru nezaměstnanosti, U počet nezaměstnaných a L celkovou pracovní sílu. Tento ukazatel lze dále modifikovat na míru registrované nezaměstnanosti, která využívá data úřadů práce a státních statistik (počty registrovaných a neumístěných uchazečů o zaměstnání).(Klíma, 2006, s. 78-79) Nezaměstnanost vyvolává stupňování napětí, a to zejména v sociální oblasti, neboť ztráta zaměstnání je jen prvním z mnoha dopadů nezaměstnanosti, kterými je pracovník při ztrátě zaměstnání postižen. 3.2.3
Dopady nezaměstnanosti
Když pracovník ztratí zaměstnání, znamená to pro něj v první řadě ztrátu příjmů. Z pohledu ekonomiky dochází k nevyužití práce a tudíž ke ztrátám na produktu, který mohli tito pracovníci vyrobit (Klíma, 2006, s. 79). Mimo tento ekonomický dopad nezaměstnanosti se lze setkat také s dopady sociálními. Ovšem ty nelze vyčíslit a každý nezaměstnaný se s nimi vyrovnává odlišným způsobem. Práce je mnohdy pro člověka smyslem života a dodává mu určitý řád a disciplínu. A tak její ztráta může být velkým zásahem a často celý život mění od základů. Díky práci lze důstojně žít a navíc každému dává pocit seberealizace, uspokojení a společenské užitečnosti. Nelze opomenout ani na zařazení do sociálních vztahů, uspokojení ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. Skutečnou hodnotu práce a vše co jednotlivci přináší, si pracovník často uvědomuje až při její ztrátě. Zejména nedobrovolné vyřazení z pracovního koloběhu totiž způsobuje negativní sociální, psychologické a zdravotní problémy. Nejenže mizí mzda jako hlavní zdroj příjmů, ale v rodině vzniká ekonomická nejistota, dochází k narušení obvyklého rozvržení dne a také dochází ke ztrátě pracovních návyků a dovedností (ztráta kvalifikace). S dlouhodobou nezaměstnaností se tato situace ještě zhor-
Teoretická východiska
24
šuje, neboť se vytrácí smysl života, dochází k omezování sociálních kontaktů s okolím a nezaměstnaný propadá pocitu nejistoty, obav z budoucnosti a často pochybuje o svých schopnostech. Ztráta zaměstnání je tak stresující životní událostí a okolím často vnímána jako selhání jedince (Buchtová, 2002, s. 75-76). Výše jmenované důsledky ztráty práce mohou nastat především při nedobrovolném opuštění pracovní pozice. Existuje však mnoho případů, kdy pracovník odešel ze zaměstnání dobrovolně (např. nebyl spokojen, či byl obětí šikany aj.). Po splnění zákonných podmínek je nezaměstnaným vyplácena podpora v nezaměstnanosti (podpůrčí doba trvá pět až jedenáct měsíců dle věku nezaměstnaného), ale nikdy to není ve stejné výši jako mzda/plat1, a tak po určité době zůstane nezaměstnaný úplně bez příjmů, nenastoupí-li do nového zaměstnání. Poté může docházet k projevům důsledků u obou skupin podobně (např. si budou chtít vylepšit svou situaci kriminální činností). Aby pracovníci nemuseli čelit takovýmto situacím, existuje již několik programů, projektů i politik, které se snaží nezaměstnanost a její důsledky snižovat (např. iniciativa Evropské komise nazvaná Program pro nové dovednosti a pracovní místa, jež usiluje o začlenění uchazečů o zaměstnání ve věku 20-64 let tím, že se snaží předvídat budoucí potřeby trhu práce a tím předcházet nezaměstnanosti). (Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa, 2011, online) Možnosti boje s tímto problémem se zvýšily vstupem České republiky do Evropské unie, zejména přílivem potřebných finančních prostředků (z Evropských strukturálních fondů, Iniciativy společenství aj.) a také otevřením trhu (tedy otevření pracovního trhu pro občany ČR ve většině zemí EU). Vstup České republiky do Evropské unie tak poznamenal i vývoj nezaměstnanosti. 3.2.4
Vývoj nezaměstnanosti
Na přelomu tisíciletí poznamenaly vývoj nezaměstnanosti v ČR především dvě důležité události, a to nárůst nezaměstnanosti v 90. letech a členství naší země v EU. S členstvím v EU ale nesouvisí pouze právo cestovat, usazovat se a hledat si práci (v důsledku odstranění překážek pohybu zboží, služeb, osob i kapitálu), ale i dokumenty a smlouvy, které jsme museli implementovat do naší legislativy (např. Smlouva o EU), a také strukturální fondy (umožňující čerpat finanční prostředky k boji s nezaměstnaností). Podrobněji jsou jednotlivé události rozebrány v následujících podkapitolách.
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanovuje z průměrného měsíčního čistého výdělku (u OSVČ z posledního vyměřovacího základu) z předchozího zaměstnání za rozhodné období (tj. za poslední tři roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání). Podpora je vyplácena pouze v podpůrčí době, která je u uchazečů do 50 let pět měsíců, od 50 do 55 let osm měsíců a nad 55 let trvá jedenáct měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti činí po první dva měsíce 60 %, další dva měsíce 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 % (je-li ale zaměstnání ukončeno dohodou se zaměstnavatelem nebo bez udání závažného důvodu samotným zaměstnancem činí pouze 45 % po celou podpůrčí dobu). (Co dělat při ztrátě zaměstnání, 2011, online)
1
Teoretická východiska
3.2.4.1
25
Vývoj českého trhu práce od počátku 90. let 20. století
Centrálně řízená ekonomika v naší zemi musela projít ekonomickou transformací, aby mohlo dojít k otevření trhu práce (např. muselo dojít i ke změnám cen). Do této doby měli na trhu převahu domácí výrobci, kteří nemuseli čelit vstupující vnější konkurenci. Zaměstnanci díky silné regulaci trhu měli jistotu zaměstnání, ale na druhou stranu se projevovala jejich nízká výkonnost, neboť neměli strach ze ztráty zaměstnaní. Průměrná měsíční mzda se tehdy pohybovala okolo 3 300 Kč, zatímco dnes činí téměř osminásobek (dnešní průměrná hrubá měsíční mzda činí necelých 26 tisíc Kč, což ovšem zapříčinil i dlouhodobý růst cenové hladiny). S růstem mzdy se ale také prohlubovala diferenciace mezd a příjmů, a stejně je tomu v podstatě dodnes (variační koeficient mezd v roce 1996 činil 57,6 % a v roce 2002 již 80 %). Dynamické změny 90. let způsobovaly pokles zaměstnanosti, celkový počet zaměstnanců se ročně snižoval v průměru až o - 0,5 % (v letech 1996 až 2005). Naopak výrazně rostl počet OSVČ (ročně v průměru okolo 3,2 % až do roku 2004) a neúměrně rychle se zvyšoval i počet nezaměstnaných (v průměru se ročně zvyšoval o 9,8 % až do roku 2005, kdy naopak o - 4 % poklesl). Pokles zaměstnanosti byl způsoben hlavně změnami v oblasti techniky a technologií výroby, čímž docházelo k růstu produktivity práce. Mezi další vlivy však patří stárnutí obyvatelstva, zpřísnění pravidel pro přiznání důchodu (zejména předčasného starobního důchodu), prodloužení doby přípravy na povolání, zákonná omezení, pokles počtu zaměstnavatelů (od roku 1996 průměrně klesá o - 1,6 %), pokles výkonu ekonomiky způsobený politickými a sociálními reformami, snížení poptávky po práci, zvýšení konkurence aj. (Kotýnková, 2006, s. 194-195). Za pozitivní změnu považuji nárůst počtu OSVČ, který posílil zdejší konkurenční prostředí a navíc oživil trh (jak práce, tak výrobků a služeb aj.). Naopak negativně byla zasažena nezaměstnanost, která z důvodu modernizace zastaralých výrobních procesů vzrostla. Ekonomickou reformu doprovázela i reforma sociální (zasahovala do oblasti výplaty důchodů, sociální sítě, sociálního a zdravotního pojištění aj. se snahou zvýšit životní úroveň obyvatel), která měla za úkol zajistit sociální průchodnost změn v ekonomické rovině. To představovala zejména ochrana sociálně zranitelných skupin, kterým měla zabránit v pádu do chudoby (mezi tyto skupiny patří zejména mládež, starší uchazeči o zaměstnání, lidé se zdravotním postižením, ženy, příslušníci etnických skupin aj.). Podstatné bylo také znovu zavedení lidských práv a svobod, což je základem demokratické společnosti. (Kotýnková, 2006, s. 110-111) Na ekonomickou transformaci se nelze dívat jako na něco špatného, co způsobilo pokles ekonomiky a nárůst nezaměstnanosti, ale spíše jako na nutné zlo, které posunulo ČR dopředu ve vývoji (přeměna z centrálně řízené ekonomiky na tržní). Přehled vývoje míry registrované nezaměstnanosti je zobrazen v následujících tabulkách (Tabulka 1,2).
Teoretická východiska
26
Tab. 1 Míra registrované nezaměstnanosti v České republice (k 31. 12.) dle metodiky platné od černa 20042
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 0,66 4,13 2,57 3,52 3,19 2,93 3,52 5,23 7,48 9,37 2000 2001 2002 2003 2004 8,78 8,90 9,81 10,31 10,33 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ (http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989)
Z uvedených tabulek (Tabulka 1,2) je patrné, jak od počátku 90. let docházelo k postupnému nárůstu nezaměstnanosti. Ovšem jedná se o hodnoty registrované míry nezaměstnanosti (tedy nezaměstnaných, kteří se registrovali), skutečná čísla tedy mohou být mnohem vyšší. V roce 2004 je navíc zřejmý rozdíl v metodice výpočtu, kde se hodnoty liší o 0,86 %, v absolutním vyjádření cca o 511 nezaměstnaných, což není zanedbatelné číslo. Tab. 2
Míra registrované nezaměstnanosti v České republice (k 31. 12.) dle nové metodiky3
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 9,47 8,88 7,67 5,98 5,96 7,98 9,00 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ (http://czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1409-10)
Důvodem změny metodiky je vstup České republiky do Evropské unie, který proběhl v květnu roku 2004 (nová metodika platí od června). Bylo totiž potřeba sjednotit metodiky výpočtů u všech členských států pro snadnější srovnávání ekonomických ukazatelů. 3.2.4.2 Český trh práce a EU Se vstupem ČR do EU je spojena řada změn i na trhu práce. Státní politika zaměstnanosti se musela přizpůsobit strategiím zaměstnanosti EU (a to především Evropské strategii zaměstnanosti a Lisabonské strategii), neboť otázka zaměstnanosti a boj s nezaměstnaností patří mezi společné zájmy členských států (jsou stanoveny společné cíle, avšak samotné politiky zaměstnanosti jsou ponechány v kompetencích jednotlivých států). Česká republika se stala členem Ev-
Výpočet registrované míry nezaměstnanosti podle staré metodiky je dán podílem počtu registrovaných uchazečů na pracovní síle (Česká republika od roku 1989 v číslech, 2011, online). 3 Nová metodika je podílem dosažitelných uchazečů o zaměstnání na pracovní síle, přičemž za dosažitelné uchazeče o zaměstnání se nepovažují osoby ve výkonu trestu, ve vazbě, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, uchazeči zařazení na rekvalifikační kurzy, uchazeči pobírající peněžitou pomoc v mateřství a uchazeči v pracovní neschopnosti (Česká republika od roku 1989 v číslech, 2011, online). 2
Teoretická východiska
27
ropské unie v květnu roku 2004, ovšem než se tak stalo, musela se připravit na vstup přijetím celé řady dokumentů. V oblasti zaměstnanosti byl v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie sestaven jako první Národní plán zaměstnanosti ČR, který byl přijat již v r. 1999, čímž byla vyjádřena snaha přizpůsobit se Evropské strategii zaměstnanosti4. Národní plán zaměstnanosti byl však již následující rok aktualizován a vznikl tak Národní akční plán zaměstnanosti (ten byl dále každoročně zpracováván znovu, neboť dílčí akční strategie jsou operativnější než dlouhodobé). Po vstupu do EU byl přijat na léta 2004-2006 další akční plán, který již podléhal směrům zaměstnanosti EU a to zejména Strategii obnovy a dalšího rozvoje EU z r. 2000, známé spíše jako Lisabonská strategie5. Po jejím střednědobém zhodnocení v r. 2005 došlo k vypracování Národního programu reforem (označováno také jako Národní Lisabonský program 2005-2008), čímž došlo k pozbytí platnosti akčních plánů. V roce 2006 byl navíc dokončen Národní rozvojový plán (pokrývající činnost ministerstev, regionálních rad aj.), který je založený na platných evropských programech i národních dokumentech (čerpal např. i z Národního programu reforem). Na Národní rozvojový plán navázal Národní strategický referenční rámec pro období 2007-2013, který ČR umožňuje čerpat finanční prostředky z evropských strukturálních fondů (Kotýnková, 2006, s. 107-109). Následně byl také přijat nový Národní program reforem pro období let 2008 až 2010. Přehled základních dokumentů přijatých ČR v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s členstvím v EU poskytuje následující tabulka (Tabulka 3).
Evropská strategie zaměstnanosti se zaměřuje na zlepšení efektivnosti trhu práce a zvýšení zaměstnanosti (přijata byla v r. 1997 na základě Amsterdamské smlouvy a byla založená na koordinaci politik zaměstnanosti členských zemí EU). Základem jsou pouze společně dohodnuté cíle, ale konkrétní postupy jsou rozpracovány na národních úrovních (Kotýnková, 2006, s. 44-54). 5 Lisabonská strategie byla sestavena na období let 2000-2010 s cílem vytvořit vzájemně provázaná opatření vedoucí mimo jiné i k dosažení růstu zaměstnanosti (nastoluje také otázku potřeby provázanosti politiky zaměstnanosti, sociální a hospodářské). V roce 2005 došlo k jejímu střednědobému vyhodnocení („Göteborská verze Lisabonské strategie“) a dospělo se k závěru, že stanovené cíle byly příliš ambiciózní, a proto byla strategie poupravena (byl schválen „Nový začátek Lisabonské strategie“ a změny byly provedeny v oblasti zaměstnanosti, zavádění inovací a výzkumu, ekonomické, sociální soudržnosti a životního prostředí). (Kotýnková, 2006, s. 60-93). 4
Teoretická východiska Tab. 3
28
Přehled dokumentů přijatých ČR
r. 1999 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 - r. 2006 r. 2005 - r. 2008 r. 2006 r. 2007 - r. 2013 r. 2008 - r. 2010
Národní plán zaměstnanosti ČR Národní akční plán zaměstnanosti Národní akční plán zaměstnanosti Národní akční plán zaměstnanosti Národní akční plán zaměstnanosti Národní program reforem Národní rozvojový plán Národní strategický referenční rámec Národní program reforem ČR
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan)
Národní plán zaměstnanosti z roku 1999 a jeho následné aktualizace v podobě Národních akčních plánů v letech následujících, byly formulací Evropské strategie zaměstnanosti na národní úrovni (strategie tak usnadňuje tvorbu národních koncepcí politiky zaměstnanosti). Od roku 2002 české národní akční plány plně odpovídaly Národním akčním plánům členských zemí (především po strukturální rovině, neboť každý stát má specifický trh práce). Tyto plány představovaly střednědobou strategii zaměstnanosti s cílem stanovení a realizace koordinované politiky zaměstnanosti (resp. politika zaměstnanosti provázaná s hospodářskou, sociální, vzdělanostní a regionální politikou vlády). (Kliková, Kotlán, 2003, s. 229-230) V návaznosti na akční plány vznikl v roce 2005 Národní reformní program ČR, který se snažil dosáhnout stanovených cílů v oblasti makroekonomické a mikroekonomické politiky a také politiky zaměstnanosti (např. reformou veřejných financí, zvýšením konkurenceschopnosti či reformami na trhu práce). Na reformní program pro období 2005-2008 navazuje Národní program reforem, který usiluje o plnění stejných cílů, ovšem již pro léta 2008-2010 (Národní politika zaměstnanosti, 2010, online). V roce 2006 byl přijat Národní rozvojový plán, který definoval rozvojovou strategii pro léta 2007-2013 a stal se tak základem pro Národní strategický referenční rámec, který pak představil jednotlivé programy, ze kterých lze čerpat prostředky z evropských strukturálních fondů (Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013, 2011, online). Jak lze vidět výše, v souvislosti se vstupem ČR do EU bylo přijato v rovině politiky zaměstnanosti několik zásadních dokumentů, které ovlivnily vývoj nezaměstnanosti v naší zemi. Jedná se především o přijetí Národního rozvojového plánu a Národního strategického referenčního rámce, díky kterým lze čerpat prostředky ze strukturálních fondů. V období 2004-2006 to byla částka cca 80 mld. Kč a v novém období lze vyčerpat cca 26,7 mld. eur (částka k alokaci od roku 2007, která se vlivem kurzových změn mění a v přepočtu na koruny činí cca 640 mld. Kč). (Programovací období 2004-2006 a 2007-2013, 2011, online)
Teoretická východiska
29
3.2.4.3 Strukturální fondy EU Aktivity a opatření EU vedoucí k růstu zaměstnanosti jsou financovány ze strukturálních fondů EU. Nejvýznamnějším fondem podpory je Evropský sociální fond, založený v r. 1960. Je jedním ze dvou strukturálních fondů sloužících k zabezpečení cílů hospodářské a sociální soudržnosti a strukturální politiky EU. Strukturální politika byla přijata s Maastrichtskou smlouvou v r. 1992 a jejím cílem je posílení hospodářské a sociální soudržnosti EU rozvojem regionů (tyto regiony nedosahují úrovně dohodnutých kritérií splňujících evropský standard). Podpora se zaměřuje na restrukturalizaci průmyslu, zlepšení infrastruktury, rozvoj malého a středního podnikání, snížení nezaměstnanosti, rozvoj lidských zdrojů, podporu zemědělství a venkova, rybolovu a přímořských regionů, atd. Strukturální fondy tvoří: • Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF – EUROPEAN REGIONAL DEVELOPMENT FUND), který poskytuje pomoc zaostalým regionům a regionům se strukturálními problémy. Slouží především k vyrovnávání regionálních rozdílů. • Evropský sociální fond (ESF – EUROPEAN SOCIAL FUND) představující hlavní nástroj společné sociální politiky a politiky zaměstnanosti EU. Jejím cílem je prevence a snižování nezaměstnanosti. Jednotlivé programy jsou úzce spjaty s národními plány zaměstnanosti a sociálního začleňování (Kotýnková, 2006, s. 95-102). Tab. 4
Přehled fondů EU používaných v souvislosti s politikou zaměstnanosti
Programovací období Fondy
2004-2006 ERDF ESF EAGGF6 FIFG 6
2007-2013 ERDF ESF
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat od Kotýnkové (http://www.strukturalni-fondy.cz in Kotýnková, 2006, s. 102)
V programovacím období 2007-2013 je pro ČR k dispozici 26 operačních programů, které v rámci tří cílů (Cíl Konvergence, Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Cíl Evropská územní spolupráce) poskytují možnost čerpat finanční prostředky až ve výši 26,7 mld. euro (Programovací období 2007-2013, 2011, online). Nepřímá podpora tvorby pracovních míst je obsažena
Zkratky EAGGF a FIFG zastupují strukturální fondy, jejichž platnost skončila v roce 2006. Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond (EAGGF), se zaměřoval na podporu strukturálních změn v zemědělství a financoval rozvoj venkovských oblastí. Naproti tomu FIFG (Finanční nástroj pro řízení rybolovu) se zaměřoval na oblast přímořských regionů a rybářské odvětví (Kotýnková, 2006, s. 97-102).
6
Teoretická východiska
30
téměř ve všech operačních programech, ale problematiku zaměstnanosti řeší především OP Lidské zdroje a zaměstnanost, který se zaměřuje především na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti (OP LZZ ji pomáhá realizovat, avšak jinak je APZ autonomní politikou, která je daná zákonem o zaměstnanosti). OP LZZ se pak dále dělí na pět dalších prioritních os, které se zaměřují na profesní vzdělávání, začleňování sociálně vyloučených osob zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a také na mezinárodní spolupráci v těchto oblastech. Na tento operační program je z fondů EU vyčleněno celkem 1,84 miliardy eur (na APZ připadá zhruba 33 % této částky, tj. cca 605,8 miliónů eur). (Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, 2007, online) Strukturální fondy považuji za velice prospěšnou finanční podporu, neboť částka okolo 640 mld. Kč zajisté pomůže ČR přiblížit se k vyspělosti států západní Evropy (investice do infrastruktury, vzdělání, aktivní politiky zaměstnanosti, aj.). V porovnání s příjmy státního rozpočtu za rok 2009 (cca 1 114mld. Kč), tvoří prostředky z Evropských strukturálních fondů téměř polovinu příjmů státního rozpočtu tohoto roku. Evropská unie tak prostřednictvím fondů přispívá na boj s nezaměstnaností. O snížení nezaměstnanosti však usilují i vlády členských zemí. Cíle, kterých chtějí dosáhnout, jsou specifikovány v národních politikách zaměstnanosti a tyto politiky jsou ponechány v kompetencích jednotlivých zemí.
3.3 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti patří do hospodářské politiky7 státu a vyznačuje se úsilím o dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci (jejich stabilizací). „Definujeme ji jako soubor opatření, kterými jsou spoluvytvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a efektivní využití pracovních sil. Zpravidla je výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů.“ (Kliková, Kotlán, 2003, s. 222) Politika zaměstnanosti se snaží dosáhnout následujících cílů: • Dosažení rovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. • Produktivní využití zdrojů pracovních sil. • Zabezpečení práva občanů na práci (Kliková, Kotlán, 2003, s. 223).
Definic hospodářské politiky existuje velké množství, ale obecně ji lze definovat jako záměrnou a praktickou činnost státu v oblasti ekonomiky (Kliková, Kotlán, 2003, s. 11). Je to také souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a konkrétních opatření státu (Fuchs, 2000, s. 108). Tuto činnost provádí nositelé hospodářské politiky (jako je vláda) k dosažení cílů v oblasti ekonomického i sociálního vývoje (Slaný, Žák, 1999, s. 3). K tomu používá různé typy hospodářské politiky jako je fiskální, monetární, vnější, sociální, zaměstnanosti, atd. 7
Teoretická východiska
31
Kromě cílů lze však politiku zaměstnanosti ještě dále specifikovat podle způsobu přístupu státu (resp. nezaměstnaného) k řešení situace nezaměstnanosti. 3.3.1
Dělení politiky zaměstnanosti
Tuto politiku lze dále rozdělit na pasivní a aktivní část. Pasivní je založena na neaktivní účasti nezaměstnaného ve snaze zlepšit svoje postavení na trhu práce, naopak u aktivní je předpokladem osobní snaha svou situaci řešit. 3.3.1.1
Pasivní politika zaměstnanosti
Pasivní politika zaměstnanosti představuje spoluúčast státu na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro dočasně nezaměstnané občany. Jedná se především o podporu v nezaměstnanosti a odchod do předčasného důchodu z důvodu nepříznivé situace na trhu práce. Ovšem tyto nástroje nepředstavují žádné dlouhodobější řešení problému nezaměstnanosti, slouží pouze ke krátkodobému krytí části chybějících příjmů (Kliková, Kotlán, 2003, s. 228). Nezaměstnaný tak za dobu nezaměstnanosti nijak nemění své postavení na trhu (nezvyšuje si kvalifikaci ani vzdělání) a neaktivně vyčkává na novou pracovní příležitost. Stát tak pouze vyplácí dávky podpory v nezaměstnanosti. Bohužel často se lze setkat se nezaměstnanými, kteří této situace zneužívají (v pracovním poměru setrvávají jen do doby, než budou mít nárok na výplatu dalších dávek, tj. dvanáct měsíců). Z celkových výdajů na politiku zaměstnanosti tvoří téměř ¾ výdaje na pasivní složku (v roce 2009 byly celkové výdaje PPZ ve výši přes 15 mld. Kč za celou ČR). (Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, 2011, online). 3.3.1.2
Aktivní politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) se zaměřuje na aktivní podporu nezaměstnaných ve smyslu změny jejich postoje na trhu práce. Cílem je zvýšení zaměstnanosti a změna struktury nezaměstnanosti. APZ lze označit za účinnější než pasivní, neboť výdaje jsou poskytovány především na tvorbu nových pracovních míst, čímž přispívá ke snižování nezaměstnanosti (Kliková, Kotlán, 2003, s. 228). Tato politika má tedy spíše preventivní charakter. Nezaměstnaný se ale snaží zvýšit si svou kvalifikaci či vzdělání pomocí nástrojů APZ, na rozdíl od pasivního přístupu. Otázkou už však zůstává účelnost, neboť uchazeči sice projdou rekvalifikací na určitou pracovní pozici, ale minimum z nich pak opravdu nastoupí do zaměstnání (zbylí naučené věci po čase zapomenou a rekvalifikace tak byla zbytečná). Např. za rok 2008 v kraji Vysočina z celkového počtu 2 525 rekvalifikovaných nastoupilo do zaměstnání do jednoho roku pouze 67 % z nich (Topregion.cz, 2009, online). Příspěvky na zřízení nových pracovních míst podporuji, neboť zde nelze hovořit o neúčelnosti a navíc jejich obsazením dojde ke snížení nezaměstnanosti.
Teoretická východiska
32
Výdaje na APZ v rámci celé ČR za rok 2009 činily necelé 4 mld. Kč (Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, 2011, online), což je v porovnání s výdaji na pasivní složku téměř čtvrtinová částka. Myslím si, že by se nástroje APZ měly využívat v daleko větší míře a především účelně, aby nedocházelo ke zbytečnému čerpání finančních prostředků (např. zmírněním podmínek pro přiznání příspěvku u jednotlivých nástrojů). Politika zaměstnanosti je ponechána v kompetencích každého státu, neboť každá země má odlišné potřeby (i její regiony). Úřady práce tak aplikují vlastní APZ v závislosti na potřebách svého území, avšak jednotlivé politiky vychází z cílů státní politiky zaměstnanosti. 3.3.2
Politika zaměstnanosti v ČR
Státní politika zaměstnanosti se zaměřuje na tři cíle, a to na vytvoření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po práci, na produktivní využití pracovní síly a na zabezpečení práva občanů na práci (Kliková, Kotlán, 2003, s. 223). Z důvodu dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti však stát prostřednictvím politiky zaměstnanosti usiluje spíše o naplnění těchto cílů: • Vytvoření a zabezpečení podmínek pro podporu vzniku nové zaměstnanosti. • Motivace pracovní síly ke vstupu nebo návratu do zaměstnání prostřednictvím zřetelných rozdílů ve výši příjmů pracovních a sociálních. • Harmonizace přípravy a kvalifikace pracovní síly s požadavky trhu práce. • Zvýšení rozsahu a účinnosti opatření APZ (Kliková, Kotlán, 2003, s. 229). Politika zaměstnanosti je realizována prostřednictvím subjektů státní správy a to Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) a úřady práce (ÚP). 3.3.2.1
Subjekty politiky zaměstnanosti
Subjekty politiky zaměstnanosti tvoří tedy MPSV a ÚP. Struktura úřadů práce však s účinností od 1. dubna 2011 prodělala změnu. Byl vytvořen jeden centrální úřad práce se sídlem v Praze, který je řízený přímo MPSV a má celostátní působnost (svoje pobočky má dále v krajských městech). Došlo tak k zániku původních okresních úřadů práce, které se tak přeměnily pouze na kontaktní pracoviště. Pravomoc bývalých okresních úřadů práce se přesunula na krajské pobočky, a ty tak mají ve své správě politiku zaměstnanosti pro celý kraj (čímž jim hrozí riziko přetížení). Nepovažuji to za dobrý krok, neboť mimo snížení administrativních výdajů v tom nevidím žádné výhody. Podle mého názoru okresní úřady práce mohou lépe aplikovat APZ neboť daleko lépe znají podmínky místního trhu. Navíc z pohledu uchazečů se výrazně zhoršila dostupnost úřadů práce, protože na kontaktním pracovišti nevyřídí všechny potřebné záležitosti. Jelikož ale ke zřízení centrálního úřadu práce došlo teprve nedávno, nelze nyní jasně říci, zda to byl krok skutečně špatný. Z důvodu zaměření práce na roky 2007-2009 se ale budu dále věnovat pravomocím MPSV a ÚP dle platné legislativy v tomto období. Proto se nyní zamě-
Teoretická východiska
33
řím na zákon o zaměstnanosti, který definuje základní pojmy spojené s politikou zaměstnanosti před zavedením centrálního úřadu práce, tedy Úřadu práce České republiky.
3.4 Zákon o zaměstnanosti Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., nabyl účinnosti 1. října 2004. Předmětem jeho úpravy je zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Problematika zaměstnanosti je dále vymezena v následujících prováděcích předpisech: • Vyhlášky: č. 518/2004 Sb., dále změněna vyhláškou č. 507/2005 Sb. a vyhláškou č. 452/2008 Sb., které provádí zákon č. 435/2004, o zaměstnanosti. č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a rekvalifikaci zaměstnanců. č. 176/2009 Sb., která stanovuje náležitosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení. • Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění nařízení vlády č. 578/2004 Sb., nařízení vlády č. 338/2006 Sb., nařízení vlády č. 68/2008 Sb. a nařízení vlády 97/2010 Sb. • Nařízení vlády č. 64/2009 Sb., stanovení druhu prací, které agentura práce může formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat (Právní předpisy z oblasti zaměstnanosti, 2011). Zákon o zaměstnanosti společně s vyhláškami a nařízeními vlády tvoří soubor právních předpisů, které jsou v ČR používány v souvislosti se zaměstnaností. Zákon definuje základní normy, vyhlášky a nařízení pak konkrétně upravují jednotlivé oblasti (jako např. pozici osob se zdravotním postižením na trhu práce). Mimo tyto předpisy je zákon dále upraven také jinými zákony, které původní znění z roku 2004 dále rozvádějí či pozměňují (např. zákoník práce, který definuje práva i povinnosti jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců). Novými prováděcími předpisy i novelizacemi zákonů dochází k úpravě legislativy v reakci na aktuální dění na trhu práce (např. dojde k objevení mezery v již platném zákoně, která je pak vyplněna novou vyhláškou). Všechny změny však musí být v souladu s ostatními zákony a jejich ustanoveními, které definují základní pojmy. Definovat všechny pojmy, vztahy a podmínky spojené s politikou zaměstnanosti podle zákona je důležité, neboť zákon je základní normou, která musí být dodržována. Jakákoliv odchylka od ní musí být upravena dalším zákonem nebo prováděcím předpisem.
Teoretická východiska
3.4.1
34
Základní ustanovení
Mezi základní ustanovení, které zákon o zaměstnanosti řeší, je samotný výklad státní politiky zaměstnanosti. Tato politika je v kompetenci subjektů a zákon tak vymezuje jejich působnost. Dále upravuje právo na zaměstnání a právo na rovné zacházení, což jsou základní práva každého nezaměstnaného. Státní politiku zaměstnanosti zákon definuje v několika bodech. Jedná se například o zabezpečování práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, atd. Státní politika zaměstnanosti je vytvářená státem, ale podíl na ní mají i zaměstnavatelé a odborové organizace, územní správní celky, profesní organizace, sdružení osob se zdravotním postižením a organizace zaměstnavatelů (§ 2 zákona o zaměstnanosti). Státní politika je v zákoně vyložena několika způsoby, které vymezují okruhy povinností. Tyto povinnosti (neboli státní správu) vykonávají subjekty politiky zaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí vystupuje v roli nadřízeného úřadu, který dále pověřuje jednotlivé úřady práce. Působnost však mají poněkud odlišnou, což je definováno v § 6-8 zákona o zaměstnanosti. Mezi hlavní oblasti působnosti ministerstva patří řízení a kontrola výkonu státní správy a také dodržování zákonů při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Mimo tyto činnosti ovšem také např. zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti, soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, řídí úřady práce, spravuje a rozděluje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, atd. Využívají při tom údaje od úřadů práce, které poskytují lokální data do centrální evidence pro další celostátní zpracování (§ 6 zákona o zaměstnanosti). Úřady práce jsou správními úřady (dekoncentrované orgány státní správy v území), v jejichž čele stojí ředitel. Působnost vykonávají ve správním obvodu, který územně odpovídá bývalým okresům (77 okresů). Mezi činnosti, které úřady práce vykonávají, patří zpracování koncepcí vývoje zaměstnanosti ve svém správním obvodu, spolupracují s dalšími subjekty, zabezpečují uplatnění nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, vedou evidence volných pracovních míst i evidence zájemců o zaměstnání atd. Kromě MPSV podléhají úřady práce ve správním obvodu také nadřízeným úřadům práce, které se dělí dle územních obvodů, které odpovídají dnešním krajům (tedy 14 úřadů, sídlících v krajských městech, a tyto úřady mají ve svém územním obvodu několik správních obvodů, podle území okresů). Tyto úřady pro svůj územní obvod mají mimo jiné za povinnost zpracovávat koncepce, strategie zaměstnanosti, statistiky, koordinovat úřady práce při provádění aktivní politiky zaměstnanosti, zřizovat školící a rekvalifikační střediska atd. (§ 7-8 zákona o zaměstnanosti).
Teoretická východiska Obr. 1
35
Hierarchie subjektů státní správy
MPSV → ÚP v územním obvodu (14), do jejichž působnosti spadají další ÚP ve správních obvodech (77 resp. 63).
Kromě MPSV tedy existuje ještě dalších 77 úřadů práce (+ dislokovaná pracoviště úřadů práce v jednotlivých okresech). Od počátku dubna 2011 se i přes změnu ve struktuře jejich počet zvýšil, neboť došlo ke vzniku centrálního Úřadu práce České republiky. Nyní tedy MPSV spravuje záležitosti i Úřadu práce České republiky, který má kromě 14 krajských poboček dále ještě 63 kontaktních poboček v bývalých okresních městech (ve skutečnosti je to 231 kontaktních míst, protože dislokovaná pracoviště byla přeměněna rovněž na kontaktní místa). (Krajské pobočky a kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky, 2011, online) Mezi důležitá ustanovení zákona o zaměstnanosti dále patří právo na rovné zacházení, zákaz diskriminace a samotné právo na zaměstnání, které je zakotveno i v Listině základních práv a svobod. • Právo na zaměstnání je právem každé fyzické osoby, která chce a může pracovat. Podmínkou je, že se musí o práci ucházet a poté má právo na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, právo na zprostředkování zaměstnání a také na poskytnutí dalších služeb, jak uvádí zákon v § 10. Práva na práci se tedy nemůže dožadovat ten, který o práci nejeví zájem (např. se musí alespoň zaregistrovat na úřadu práce). Na toto právo se ale nelze dívat ani jako na povinnost zaměstnavatele přijmout do pracovního poměru uchazeče, který se o místo projevil zájem. • Dle § 4 mají všichni účastníci právo na rovné zacházení při uplatňování práva na zaměstnání a s tím spojený zákaz diskriminace přímé i nepřímé (např. z důvodu pohlaví, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, zdravotního stavu, aj.). Myslím si, že toto právo není dodržováno a účastníci se tak často stávají obětí diskriminace (což je však problém dokázat). Dle mého názoru mohou být ideálním příkladem skupiny se zvýšenou péčí úřadů práce8, které mají dlouhodobě problém se uplatnit na trhu práce (diskriminace je však vykládána spíše jako znevýhodnění, neboť diskriminace je zakázána).
Zvýšenou péčí úřadu práce dle § 33 mají osoby, které ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě či z jiných vážných důvodů potřebují. Jedná se o: FO se zdravotním postižením, FO do 20 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, FO pečující o děti do 15 let věku, FO starší 50 let věku, FO v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle jak pět měsíců a FO vyžadující zvláštní pomoc (např. FO, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech). 8
Teoretická východiska
36
Zákon se podrobněji zabývá také osobami se zdravotním postižením (OZP). Zvýšená ochrana OZP je zde vymezena čtyřmi druhy opatření, kterými jsou OZP chráněny. Jedná se o pracovní rehabilitaci, chráněná pracovní místa, chráněné pracovní dílny a příspěvek na podporu zaměstnávání OZP. • Pracovní rehabilitace je zabezpečována úřady práce ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky (nebo po dohodě s PO či FO). Jedná se o souvislou činnost zaměřenou na získání a udržení vhodného zaměstnání OZP (náklady jsou hrazeny úřady práce). Pracovní rehabilitace zahrnuje poradenskou činnost, praktickou a teoretickou přípravu pro budoucí zaměstnání či jinou výdělečnou činnost aj. (§ 69 zákona o zaměstnanosti). Jedná se tedy zejména o vytvořeních vhodných podmínek pro uplatnění OZP na trhu práce, které mají kvůli svému zdravotnímu stavu znevýhodněné postavení. Myslím si, že díky tomuto opatření se OZP daleko lépe začlení na trh práce a díky podpoře ze strany úřadů mají velkou šanci si práci skutečně najít. • Chráněná pracovní místa jsou pracovní pozice vytvořené zaměstnavatelem (nebo přímo OZP pro samostatně výdělečnou činnost) speciálně pro OZP na základě dohody s úřadem práce a to po dobu nejméně dvou let. Na toto místo je zaměstnavateli poskytován příspěvek (osmi až čtrnáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za poslední kalendářní čtvrtletí dle stupně zdravotního postižení zaměstnané osoby a počtu takto vytvořených míst), ovšem jen při splnění všech podmínek (např. zaměstnavatel nesmí mít nedoplatky na daních). (§ 75 zákona o zaměstnanosti) Tvorba chráněných pracovních míst je dle mého názoru velice prospěšná, neboť zdravotně postižený získá práci, kterou má jistou po nejméně dva roky (dodrží-li tedy zaměstnavatel všechny podmínky). Na druhou stranu to lze označit za určitou nepružnost trhu práce, neboť zaměstnavatelé nemusí dopředu s jistotou vědět, zda budou mít pro tyto pracovníky po dva roky stále práci. • Chráněné pracovní dílny jsou pracoviště vytvořená speciálně pro OZP a z celkového počtu zaměstnanců tvoří nejméně 60% podíl právě OZP. Dále platí stejné podmínky jako u chráněného pracovního místa (§ 76 zákona o zaměstnanosti). Příkladem za okres Žďár nad Sázavou může být občanské sdružení Fokus Vysočina (www.fokusvysocina.cz), které má své střediska ve čtyřech městech kraje, v rámci kterých fungují i pracovní dílny. • Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP je poskytován zaměstnavateli, který má ve své firmě více než 50% podíl zdravotně postižených zaměstnanců. Měsíční příspěvek na jednu OZP pak představuje skutečně vynaložené náklady zaměstnavatele, maximálně však 8 000 Kč (což odpovídá částce dnešní minimální mzdy). Tento příspěvek je poskytován zpětně za kalendářní čtvrtletí při splnění podmínek daných zákonem (stejné jako u chráněných pracovních míst či dílen). (§ 78 zákona o zaměstnanosti). Od roku 2009 Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Asociací zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR uděluje ceny za významný přínos
Teoretická východiska
37
pro pracovní uplatnění OZP (Cena MPO, 2009, online). Je to sice nefinanční ocenění, ale zaměstnávat OZP není zajisté jednoduché (postižení zaměstnanci vyžadují daleko více péče a je nutné jim přizpůsobit zařízení a prostory firmy) a takovéto ocenění tak může alespoň zaměstnavatele motivovat k dalším činnostem (např. může rozšířit svou dílnu, pokud mu ocenění přivede nové odběratele). Opatření na ochranu osob se zdravotním postižením jsou často přirovnávána k nástrojům APZ. Zejména chráněná pracovní místa a dílny, která stejně jako většina nástrojů APZ, aktivně bojují s nezaměstnaností tvorbou nových pracovních míst (nelze je ale kombinovat např. nelze poskytovat příspěvek na podporu zaměstnávání OZP a ještě na společensky účelné pracovní místo pro tutéž osobu). Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. mimo základní ustanovení a opatření na ochranu OZP dále podrobně definuje i pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti. Jelikož je ale práce zaměřena na nástroje aktivní politiky, dále se budu věnovat pouze APZ. 3.4.2
APZ v zákoně o zaměstnanosti
APZ je v zákoně definována takto: „Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.“ (§ 104 odst. 1 zákona o zaměstnanosti) Součástí APZ je dále také poradenská činnost, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením a cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 105). Financování APZ je zabezpečeno ze státního rozpočtu (§ 107). K účelům zabezpečení stanovených opatření využívá APZ několik nástrojů. Mezi nástroje APZ patří: • rekvalifikace, • investiční pobídky, • veřejně prospěšné práce, • společensky účelná pracovní místa, • příspěvek na zapracování, • příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Aktivní politika zaměstnanosti slouží ke změně postavení uchazeče na trhu práce. K tomuto účelu lze využít některý z výše zmíněných nástrojů nebo i službu (např. poradenství). Jelikož náklady hradí stát (nebo je spolufinancuje EU), pro nezaměstnaného je to vynikající příležitost jak si zvýšit svou kvalifikaci nebo získat práci. Zákon definuje šest nástrojů, ale ne všechny musí být vždy využívány. Záleží na každém úřadu práce, na které nástroje se zaměří, a tedy jakou politiku zaměstnanosti bude ve svém správním obvodu aplikovat. Např. okres Žďár nad Sázavou, kterému se věnuji ve své práci, použil v letech 2007-2009 pouze
Teoretická východiska
38
tři z nich, a to rekvalifikaci, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa (dále také využívá opatření na podporu zaměstnávání OZP). Ke zvýšení vzdělání slouží především rekvalifikace. Investiční pobídky a dva druhy příspěvků jsou spíše finanční podporou. Veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa nezaměstnanému poskytují přímo pracovní pozici. Podrobnější definice nástrojů se nacházejí v zákoně v § 108-117. 3.4.2.1
Rekvalifikace
Rekvalifikaci zákon definuje takto: „Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování.“ (§ 108 odst. 1 zákona o zaměstnanosti) Rekvalifikací je i získání nové pracovní kvalifikace osobou, která dosud žádnou kvalifikaci nemá. Rekvalifikovaný získává nové teoretické znalosti a pracovní dovednosti v rekvalifikačním zařízení jako je např. škola či zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem (akreditaci vzdělávacím programům uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR). Po absolvování obdrží osvědčení o rekvalifikaci, které má celostátní platnost a funguje jako doklad dokazující rozšíření vzdělání. Úřad práce spolupracuje s rekvalifikačním zařízením na základě dohody. Toto zařízení provádí rekvalifikace uchazečů o zaměstnání9 nebo zájemců o zaměstnání10 a úřad práce může hradit náklady spojené s touto rekvalifikací. Rekvalifikovaný však neuzavírá dohodu s rekvalifikačním zařízením, ale přímo s úřadem práce, který rekvalifikaci zprostředkuje. Účastníkovi jsou hrazeny náklady rekvalifikace a případně je poskytován i příspěvek na úhradu prokázaných nutných výdajů spojených s rekvalifikací (např. cesta autobusem do místa konání rekvalifikace). Dále mu po dobu konání kurzu může být přiznána opět podpora v nezaměstnanosti (po splnění zákonných podmínek) ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku (či vyměřovacího základu) z předchozího zaměstnání. Dalším druhem rekvalifikace je rekvalifikace zaměstnanců. Tu zajišťuje samotný zaměstnavatel dohodou buď s úřadem práce (plné nebo částečné kryti nákladů rekvalifikace úřadem práce), nebo přímo s rekvalifikačním zařízením. Tato rekvalifikace spočívá v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace zaměstnanců daného zaměstnavatele pro jejich další pracovní uplatnění a obvykle pro-
Uchazeč o zaměstnání je fyzická osoba, která ve svém místě bydliště požádá úřad práce o zprostředkování zaměstnání a současně je při splnění zákonných podmínek zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. (§ 24) 10 Zájemce o zaměstnání zákon definuje v § 22 odst. 1 jako fyzickou osobu, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tímto účelem může požádat kterýkoliv úřad práce na území ČR o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. Úřad práce může zájemci buď zprostředkovat zaměstnání, nebo zabezpečit rekvalifikaci. 9
Teoretická východiska
39
bíhá v pracovní době (zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku). (§ 108-110 zákona o zaměstnanosti) Rekvalifikaci považuji za velice dobrý způsob jak si zvýšit svou kvalifikaci v průběhu doby nezaměstnanosti (nebo i v pracovním poměru). Ovšem nenastoupí-li rekvalifikovaný v blízké době do zaměstnání, kde by své nově získané znalosti využil, pak postrádám logiku takto absolvovaných kurzů. Např. v okrese Žďár nad Sázavou za rok 2008 absolvovalo úspěšně rekvalifikaci 927 uchazečů (žádný zaměstnanec), následně bylo umístěno jen 672 osob. Zbylých 255 osob rekvalifikaci absolvovalo zbytečně (a zbytečně tak byly vynaloženy i finanční prostředky ve výši 14 % z celkových výdajů APZ v tomto roce). Proto by mělo spíše docházet k rekvalifikaci uchazečů účelně, tedy tak, aby po absolvování kurzu nastoupili hned do pracovního poměru (což je provázáno s investiční pobídkou). 3.4.2.2 Investiční pobídky Jedná se o příslib hmotné podpory zaměstnavatele při tvorbě nových pracovních míst nebo při rekvalifikaci a školení nových pracovníků. Dle § 111 odst. 3 se hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst poskytuje jen zaměstnavateli, který od data předložení záměru o získání investiční pobídky vytvoří nová pracovní místa v oblasti, kde je průměrná míra nezaměstnanosti za poslední skončený rok nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována dle stejných podmínek, ovšem slouží pouze k částečnému krytí nákladů, které budou v této souvislosti skutečně vynaloženy. Tato podpora je určena účelově (nemůže být použita na nic jiného, než na co byla poskytnuta) a uděluje ji přímo MPSV (§ 111 zákona o zaměstnanosti). Investiční pobídka je nástrojem, který řeší primárně situaci nezaměstnanosti v těch nejpostiženějších regionech (např. okresy Děčín, Ústí nad Labem atd., ale i obcí s rozšířenou působností jako Bystřice nad Pernštejnem, Mikulov atd.). Bystřice nad Pernštejnem se nachází v okrese Žďár nad Sázavou, avšak v letech 2007-2009 nebylo tohoto nástroje využito. 3.4.2.3 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti, které jsou vytvářeny na dobu nejdéle 12 po sobě jdoucích měsíců a to i opakovaně pro uchazeče o zaměstnání. Jedná se především o údržbu veřejných prostranství, úklid a údržbu veřejných budov a komunikací a o jiné činnosti ve prospěch obce a státních či jiných organizací. Tyto pracovní příležitosti uzavírá zaměstnavatel dohodou s úřadem práce. Zaměstnavatel na zaměstnance může obdržet příspěvek až do výše skutečných mzdových nákladů na tohoto zaměstnance (včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a také výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které za sebe odvedl zaměstnavatel z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance). (§ 112 zákona o zaměstnanosti)
Teoretická východiska
40
Možnost získat příspěvek na uchazeče v celé výši mzdových nákladů může být pro zaměstnavatele velice motivující (mzdové náklady hradí úřad práce a na zaměstnavatele zbývá „jen nalézt pracovní pozici“). Ovšem už není tolik firem (obcí či jejích organizačních složek), které by tento příspěvek mohly obdržet z důvodu vázání práce ve prospěch obce či státu (jedná se především jen o technické služby příslušných měst či specializované úklidové firmy, které tuto činnost vykonávají pro město/stát). Proto by neuškodilo okruh prací rozšířit např. o jakýkoliv druh pomocných prací či na práce v sociálních službách. 3.4.2.4 Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa jsou vytvořena pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Místa jsou zřízena nebo vyhrazena zaměstnavatelem po dohodě s úřadem práce a zaměstnavatel na ně dostává příspěvek. Zákon za společensky účelné pracovní místo považuje i místo, které bylo zřízeno samotným uchazečem za účelem samostatné výdělečné činnosti, ovšem po předchozí dohodě s úřadem práce. Výše příspěvku závisí na výši průměrné míry nezaměstnanosti v ČR a na počtu takto zřízených pracovních míst. V této závislosti se výše příspěvku pohybuje mezi čtyř až osminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Příspěvek na jedno místo může být poskytován až do plné výše mzdových nákladů tohoto zaměstnance (stejné jako u příspěvku na veřejně prospěšné práce). Příspěvek je poskytován po dobu šesti měsíců, maximálně po dobu dvanácti měsíců, jedná-li se o zaměstnance se zdravotním postižením nebo staršího padesáti let (§ 113 zákona o zaměstnanosti). Podmínku získání příspěvku bych pozměnila tak, že by příspěvek dostal každý zaměstnavatel, který by zaměstnal uchazeče z evidence úřadu práce minimálně na dobu jednoho roku. Výše příspěvku by pak byla závislá na věku, vzdělání a délce evidence uchazeče (např. čím více by se uchazeč blížil zařazení do skupiny se zvýšenou péčí úřadu práce, tím větší příspěvek by zaměstnavateli za něj náležel). Myslím si, že by to motivovalo nejen uchazeče, aby se registrovali na úřadu práce, ale i zaměstnavatele, aby je zaměstnávali. 3.4.2.5
Příspěvek na zapracování
Je poskytován na základě dohody s úřadem práce zaměstnavateli, který přijímá do pracovního poměru osobu, které je věnována zvýšená péče. Příspěvek se poskytuje po dobu tří měsíců a činit může maximálně polovinu minimální mzdy (§ 116 zákona o zaměstnanosti). V každém okrese má struktura skupin se zvýšenou péčí úřadu práce jiný charakter, proto bych poskytování výše příspěvku trochu pozměnila. Každý úřad práce by si stanovil k jednotlivým skupinám určité váhy, na základě kterých by byl přidělován. V této podobě by příspěvek na zapracování fungoval dále jako regulátor nezaměstnanosti ohrožených skupin (tedy skupin, kterým věnují úřady práce v jednotlivých okresech zvýšenou péči), avšak poskytován by byl podle
Teoretická východiska
41
nových kritérií, které jsou představeny v následujícím příkladě. V okrese Žďár nad Sázavou v roce 2008 věnoval úřad práce zvýšenou pozornost uchazečům do 25 let, nad 50 let a ještě speciálně nad 55 let věku a poté uchazečům v evidenci nad šest měsíců. Největší skupinu tvořili uchazeči nad 55 let věku (poté nad 50 let a nejméně bylo ve skupině do 25 let + absolventi), tudíž by jim úřad práce přidělil nejvyšší váhu, tedy 0,75 (zaměstnavatel by obdržel tedy 75 % celkových mzdových nákladů na zaměstnance). Pokud by ale uchazeč navíc patřil do skupiny uchazečů zařazených v evidenci úřadu práce nad šest měsíců, zaměstnavateli by byl vyplacen příspěvek v plné výši mzdových nákladů vynaložených na tohoto zaměstnance (včetně pojistného, které zaměstnavatel odvedl v této souvislosti). Podobně by pak byl poskytován příspěvek i pro další skupiny, ale s tím rozdílem, že kdyby uchazeč splnil i kritérium délky evidence úřadu práce automaticky by se posunul o váhu nahoru (např. uchazeči ve věku 24 let a délkou evidence nad šest měsíců by byla tedy přidělena váha 0,5). Návrh rozložení vah mezi jednotlivé skupiny se zvýšenou péčí úřadu práce poskytuje Tabulka 5. Tab. 5
Návrh přidělení vah
Rok 2008 Zaměření na skupiny uchazečů do 25 let + absolventi VŠ nad 50 let věku nad 55 let věku
Váhy 0,25 0,50 0,75
3.4.2.6 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program V rámci dohody s úřadem práce je zaměstnavateli poskytován příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, při kterém není zaměstnavatel schopen zajistit svým zaměstnancům práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek slouží k částečnému krytí mzdových nákladů nejdéle po dobu šesti měsíců a je poskytován maximálně ve výši poloviny minimální mzdy (§ 117 zákona o zaměstnanosti). Poskytován je zaměstnavatelům, kteří se snaží v období přechodu na nový podnikatelský program minimalizovat ztrátu firmy tím, že příspěvkem kryjí část mzdových nákladů svých zaměstnanců (po přechodu je znovu plně vytíží). Příspěvek tedy slouží k předcházení nezaměstnanosti (snaží se zamezit propouštění zaměstnanců v době bez zakázek). 3.4.3
Poskytování příspěvků
O poskytnutí jednotlivých příspěvků musí zaměstnavatel nebo FO požádat příslušný úřad práce (ten, kde je uchazeč v evidenci). Žádost musí obsahovat (mimo jiné náležitosti stanovené zákonem) identifikační údaje osoby, místo
Teoretická východiska
42
a předmět podnikání a o který příspěvek žádá. Dohoda je vždy uzavírána písemně (§ 118-119 zákona o zaměstnanosti). Jednotlivé žádosti jsou k dispozici na úřadu práce nebo přímo na internetových stránkách MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni). Příklad žádosti o poskytnutí příspěvku na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací je k dispozici v Příloze č. 1 této práce. Příspěvky nejsou poskytovány jenom v rámci výše zmíněných nástrojů, ale i pomocí jiných programů zaměstnanosti, které svou kompetencí přesahují hranice okresu. Nezaměstnanost ve větším měřítku se tedy už neřeší pomocí jednotlivých nástrojů APZ, nýbrž se využívají cílené programy. 3.4.4
Cílené programy k řešení nezaměstnanosti
Problém nezaměstnanosti může být dle § 120 odst. 1 řešen i následovně: „Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství.“ Tím se rozumí, že cílem programu je zvýšit možnosti uplatnění uchazečů na trhu práce. Tyto programy v celostátním měřítku schvaluje vláda ČR a programy zaměřené na kraje, okresy a obce schvaluje MPSV (§ 120 zákona o zaměstnanosti). Příkladem takového programu s celostátní působností může být program z roku 2007, kdy v rámci Programu na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku sloužící k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením, bylo celkem poskytnuto přes 67 mil. Kč (Přehled poskytnutých příspěvku 2007, online). Bohužel ve sledovaném období byl využit jenom tento jeden cílený program, což je podle mého názoru škoda (více programů s celostátní působností by pomohlo bojovat s nezaměstnaností ve větším měřítku než je tomu nyní). Na konci každého roku dochází k vyhodnocení použitých nástrojů (viz např. celková suma poskytnutých příspěvků v rámci celostátního programu z roku 2007 výše). Každá politika, program či projekt však využívá jiné nástroje a proto je nutné k vyhodnocení zvolit vhodnou metodiku. Pro evaluaci nástrojů APZ je vhodné využít např. metodu nákladově užitkové analýzy, která dokáže zhodnotit úspěšnost nástrojů poměřením odlišných jednotek výstupu (v peněžním a naturálním vyjádření). Tato metoda je využita i při evaluaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou v letech 2007 až 2009.
3.5 Evaluace úspěšnosti metodou nákladově užitkové analýzy Hodnocení může nabývat různých podob a také může zkoumat různá kritéria, např. zda bylo dosaženo stanovených cílů, jaký prospěch má z činnosti okolí,
Teoretická východiska
43
nebo jestli byly finanční prostředky hospodárně vynaloženy. Evaluace nástrojů APZ lze provádět podle různých metod a záleží na evaluátorovi, kterou z vhodných variant si vybere. Při hodnocení úspěšnosti nástrojů APZ v okrese Žďár nad Sázavou lze využít kritéria nákladů a užitku, kterými se zhodnotí jejich přínos, tedy využít metodu nákladově užitkové analýzy. Tato metoda patří k ekonomickým analýzám, které zkoumají vztah nákladů a užitků hodnocených ekonomických aktivit. Tato analýza poměřuje náklady (peněžně vyjádřené vstupy) a užitky (vyjádření přínosu nebo-li výstupu v různých jednotkách). Užitek lze tedy chápat jako celkové uspokojení spotřebitele z poskytovaných výstupů určitého veřejného programu či veřejné služby. Nákladově užitková analýza se zaměřuje na náklady a užitek, které lze blíže specifikovat takto: • Náklady představují vzácné zdroje, kterých se musíme vzdát, abychom mohli získat požadované statky či služby. Získáváme je prostřednictvím koupě, směny či produkce. Pohlížíme na ně jako na výši vynaložených prostředků, ale i z pohledu účelnosti (racionálně a přiměřeně vynaložených zdrojů) a očekáváme, že jejich vynaložením dosáhneme vyššího ekonomického prospěchu. Ve většině případů se jedná o finanční prostředky, tedy peníze. • Užitek vyjadřuje míru uspokojení spotřebitele a často nejde vyjádřit v peněžních jednotkách (Ochrana, 2005, s. 9-14). Zde lze uvést jako příklad situaci, kdy si nezaměstnaný zvýší rekvalifikací své vzdělání (jeho spokojenost nelze vyčíslit). K nákladově užitkovým analýzám se řadí také analýza nákladů a přínosů. Výstupy vyjádřené v peněžních jednotkách se označují za přínos či prospěch z poskytovaných statků či služeb (Ochrana, 2005, s. 39). Tato analýza ovšem počítá s tím, že známe jejich peněžní vyjádření. Vždy tomu ale tak není, protože mnoho výstupů je problematické vyjádřit peněžně (Musgrave, Musgraveová, 1994, in Ochrana, 2005, s. 39). To dokládá příklad míry uspokojení nezaměstnaného díky zvýšení své vzdělanosti. A také např. uchazeč, který získá pracovní pozici prostřednictvím využití nástrojů APZ. Uchazeč za svou práci sice získá mzdu, ta ale plně neodpovídá míře jeho uspokojení (uchazeč totiž získá plat a navíc určité vnitřní uspokojení, které nelze vyčíslit). U obou příkladů tak míru uspokojení nelze peněžně vyjádřit. Podle druhu nákladů a výstupů nákladově užitkové analýzy je nutné zvolit vhodnou metodiku. Jelikož se v práci zaměřuji na nástroje APZ využívané v okrese Žďár n. S. a jejich vyhodnocení, vhodnou se jeví analýza efektivnosti nákladů, která poměřuje náklady na naturální jednotku výstupu (resp. náklady na jednoho uchazeče). Tedy porovnání vynaložených nákladů na jednoho účastníka (nebo na jedno vytvořené pracovní místo) mezi jednotlivými lety v okrese Žďár nad Sázavou.
Teoretická východiska
3.5.1
44
Analýza efektivnosti nákladů (CEA)
Podstatou analýzy efektivnosti nákladů (CEA, cost-efectiveness analysis) je zjištění nákladové efektivnosti na naturální jednotku výstupu. Nepřihlíží se k existenci externalit ani k nákladům obětované příležitosti, ale důraz je kladen na homogenitu srovnávaných výstupů (stejné jednotky). Výstup v naturálních jednotkách (efekt) je závislý jednak na množství vstupu (v peněžních jednotkách), tak na množství výstupu (ten je tedy variabilní). Důležitou součástí je kritérium minimalizace nákladů, kdy varianta s nižšími náklady je preferována před variantou s vyššími náklady (hledisko hospodárnosti). Analýza CEA tedy porovnává varianty na základě nákladové efektivnosti a nezohledňuje, jestli mají jednotlivé čisté výnosy daných projektů kladný či záporný přínos (Ochrana, 2005, s. 80-89). Mezi její nevýhody však patří i to, že neurčuje, zda je vybraná varianta skutečně např. účelná či hospodárná (poměřuje pouze nákladovou efektivnost a to i bezvýznamného výstupu). Výběr jednotlivých variant je však ještě závislý na rozpočtu, který bývá v praxi nejčastějším omezením výběru Instituce jsou tak často omezeny právě rozpočtem, který se většinou stanovuje s ročním předstihem. Tak se může stát, že jsou naplánované finanční prostředky nedostačující a skutečný rozpočet v závěru roku nabývá zcela odlišných hodnot. Např. na rok 2007 Úřad práce ve Žďáře nad Sázavou naplánoval celkové výdaje na rekvalifikace ve výši 3 750 tis. Kč, skutečná částka se ale na konci roku vyšplhala na 4 197 tis. Kč (Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár nad Sázavou, 2009, online).
Vlastní práce
45
4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou Dříve než se začnu blíže věnovat jednotlivým nástrojům APZ využívaným v letech 2007 až 2009 v okrese Žďár nad Sázavou, představím prvně samotný žďárský okres. Při uplatňování nástrojů je totiž nutné znát alespoň základní charakteristiky území pro lepší aplikaci APZ. Jednou ze základních charakteristik je administrativní zařazení a postavení v rámci ČR a kraje. 4.1.1
Zařazení okresu v rámci ČR a kraje
Okres Žďár nad Sázavou se nachází na pomezí Čech a Moravy. Rozkládá se na Českomoravské vrchovině a dosahuje rozlohy 1 579 km 2 . Územně spadá do kraje Vysočina, který společně s okresy Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Třebíč dosahuje celkové rozlohy 6 796 km 2 . Obr. 2
Poloha okresu v rámci ČR
Zdroj: Wikipedie, Okres Žďár nad Sázavou, 2007, online
Kraj Vysočina se skládá celkem z pěti okresů. Všechny oblasti sice administrativně spadají pod jeden kraj, ale úroveň jejich rozvoje je odlišná. Nemalou zásluhu na tom má jejich poloha (vzdálenost od větších měst a hlavních silničních tahů, členitost terénu aj.). Jak lze vidět v Tabulce 6, okres Žďár n. S. je rozlohou největším okresem kraje a nejvyšších hodnot dosahuje i v počtu obcí a počtu obyvatel (174 obcí s celkovým počtem 119 829 obyvatel). Míra registrované nezaměstnanosti sice není nejvyšší v kraji (vyšší míry dosahuje okres Třebíč), ale republikový průměr přesahuje téměř dvojnásobně (celorepublikový průměr k 1. 1. 2009 dosahoval 5,96 %).
Vlastní práce Tab. 6
46
Srovnání okresů kraje Vysočina
Meziokresní srovnání dle stavu k 1. 1. 2009 Okresy kraje Vysočina Jih. HB Pel. Tř. ZR 2
Rozloha (v km ) Počet obcí Počet obyvatel Míra registrované nezaměstnanosti (v %)
1 199 1 265 1 290 1 463 1 579 123 120 120 167 174 112 501 95 833 73 017 113 812 119 829 9,86
9,73
7,43
12,75
10,55
Kraj 6 796 704 514 992 10,06
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ, Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů v kraji Vysočina rok 2009 Zkratky: Jih. = okres Jihlava, HB = okres Havlíčkův Brod, Pel. = okres Pelhřimov, Tř. = okres Třebíč, ZR = okres Žďár nad Sázavou
Obce lze dále rozlišit podle obcí II. a III. typu, tedy dle obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností (jak ukazuje Tabulka 7), v okrese Žďár n. S. pak lze z celkového počtu 174 obcí takto specifikovat pět. Nachází se zde jedna obec s pověřeným obecným úřadem (Velká Bíteš) a čtyři obce s působností rozšířenou (Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou). Celkově se tedy na území okresu nachází pět významných center, což odpovídá přibližně průměru v kraji (celkem je těchto center v kraji 26). Tab. 7
Srovnání obcí kraje Vysočina
Meziokresní srovnání obcí Obce s rozšířenou působností Obce s pověřeným obecním úřadem
Jih. HB 2 3 2 3
Pel. 3 2
Tř. 3 3
ZR Kraj 4 15 1 11
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat z internetových stránek Státní správy, Vysočina, 2011, online
Mimo místních orgánů státní správy v obcích s rozšířenou působností (finanční úřady, katastrální úřady atd.) na území okresu sídlí další významné orgány veřejné správy. Jedná se např. o okresní soud ve Žďáře nad Sázavou, okresní státní zastupitelství Žďár nad Sázavou, pět kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR (dříve to byl okresní úřad práce ve Žďáře n. S. a další čtyři dislokovaná pracoviště) aj. (Vysočina, 2009, online)
Vlastní práce Obr. 3
47
Administrativní členění kraje Vysočina
Zdroj: Katalog úředních desek městských a obecních úřadů ČR, Vysočina kraj, 2011, online
Okres Žďár nad Sázavou leží v severovýchodní části kraje a dále sousedí s krajem Jihomoravským (okres Blansko a Brno-venkov) a Pardubickým (okres Chrudim a Svitavy). V rámci kraje Vysočina nesousedí pouze s okresem Pelhřimov. V okrese se dále nachází pět mikroregionů – Bítešsko, Bystřicko, Meziříčsko, Novoměstsko a Žďársko. Další důležitou charakteristikou jsou přírodní podmínky, které blízce souvisí s polohou. Společně utváří předpoklady pro rozvoj mnoha odvětví a do jisté míry je i omezují (např. mají podíl na sezónní nezaměstnanosti, neboť mnoho pracovníků zejména v zemědělství nemá přes zimu práci). 4.1.2
Přírodní podmínky
Přírodní podmínky jsou ovlivněny především polohou okresu, neboť celé území spadá do oblasti Českomoravské vrchoviny. Průměrná roční teplota o se pohybuje okolo 5-7 C . Okres tak lze zařadit mezi vlhčí místa s průměrným ročním úhrnem srážek 1 100 mm. Nejvyšším vrcholem je Devět skal s nadmořskou výškou 836 m a nejnižším místem je údolí řeky Loučky, které dosahuje 256 m. n. m. Řeky odvádí vodu do úmoří Černého a Severního moře, z nichž nejvýznamnější jsou řeky Svratka, Oslava a Sázava (Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Žďár nad Sázavou, 2009, online). Důležitými prvky krajiny jsou také rybníky a lesy. Rybníky byly zakládány již ve 13. století a největším z nich je Velké Dářko. Z přehradních nádrží je největší Vírská přehrada, která zásobuje pitnou vodou i 60 km vzdálené Brno. Lesy
Vlastní práce
48
tvoří 25 % z celkové plochy okresu (1 699 km 2 ), část území tvoří i Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (465 km 2 ) a několik přírodních parků a rezervací (např. Přírodní park Bohdalovsko o rozloze 60,8 km 2 ). Díky příznivým přírodním podmínkám po celé roční období, zachovalé přírodě a dobré poloze téměř ve středu republiky, je okres vhodný zejména pro cestovní ruch. Mimo základní charakteristiky polohy a přírodních podmínek je důležité okres specifikovat z pohledu demografického vývoje. Ten je poznamenám především migrací obyvatel do jiných okresů, kde nachází větší množství pracovních příležitostí. 4.1.3
Demografické ukazatele
Počet obyvatel okresu je poměrně stálý, od roku 2000 se pohybuje okolo sto dvaceti tisíc. Jak lze vidět v Grafu 1, do roku 2003 docházelo k pozvolnému úbytku obyvatel a to hlavně z důvodu odchodu většího množství osob z okresu. Ale od roku 2004 se situace obrátila a počet opět postupně narůstá, což způsobila hlavně zvýšená porodnost a také přistěhovalectví (saldo migrace bylo kladné). Mírný pokles je zaznamenán jenom v roce 2005, který byl zapříčiněný změnou počtu obcí okresu (ze 195 se 24 obcí sousedících převážně s Jihomoravským krajem oddělilo). Poté se počet obyvatel navyšuje až do roku 2008. Od roku 2009 ale opět klesá, neboť počet vystěhovalých převyšuje narozené a přistěhovalé téměř o 220 osob. Za důvod vystěhovalectví lze označit nedostačující pracovní příležitosti a pak také nízké platové ohodnocení (obyvatelé směřují zejména k Brnu a Jihlavě, neboť se zde soustřeďuje průmysl aj.). Podrobnější čísla o vývoji počtu obyvatel okresu jsou k dispozici v Příloze č. 2. Graf 1:
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Vývoj počtu obyvatel 120 200 120 000 119 800 119 600 119 400 119 200 119 000 118 800 118 600 2000 2001
2002
2003 2004
2005 2006
2007
2008 2009
Rok Počet obyvatel
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ, Vybrané ukazatele za okres Žďár nad Sázavou (Okres Žďár nad Sázavou, 2011, online)
Vlastní práce
49
V další části práce se podrobněji zabývám roky 2007-2009, jednak z důvodu zaměření práce a také z důvodu omezené dostupnosti informací (podrobnější hodnoty v delším časovém úseku jsou dále zpracovány jen u vývoje pracovní síly a míry registrované nezaměstnanosti). Z hlediska demografického vývoje v letech 2007-2009 došlo k největším změnám v rozdělení počtu obyvatel dle věku (Tabulka 8). V roce 2009, kdy došlo po delší době (po čtyřech letech) opět k poklesu počtu obyvatel, se snížil počet obyvatel ve věkových kategoriích 0-14 let a 15-64 let, zatímco v poslední kategorii je zaznamenán nárůst. To potvrzuje hojně diskutovaný problém stárnutí obyvatelstva, tedy že dochází k úbytku produktivního obyvatelstva a naopak přibývá obyvatel v poproduktivním věku. S tím souvisí i nárůst průměrného věku na 39,9 let. Vyššího věku se dle statistik dožívají ženy, a tak není divu, že zatímco muži v roce 2009 v průměru mají 38,6 let, ženy mají 41,3 let. V předposledním řádku tabulky je zaznamenán počet přistěhovalých obyvatel, ten v posledním roce pozorování výrazněji poklesl, naopak se více než o 100 občanů více vystěhovalo. Rok 2009 tedy zaznamenal úbytek počtu obyvatel z důvodu poklesu porodnosti a pak kvůli nárůstu vystěhovalectví. Tab. 8
Přehled vybraných demografických ukazatelů za sledované roky 2007-2009
Přehled vybraných demografických ukazatelů k 31.12. Rok
2007
2008
2009
Počet obyvatel z toho žen
119 691
120 046
119 829
60 136
60 177
60 128
/
/
/
15,5
15,2
15,0
70,1
70,1
69,8
14,4
14,7
15,2
Obyvatelé ve věku (v %) 0-14 let 15-64 let nad 65 let Průměrný věk obyvatel muži ženy
39,4
39,6
39,9
38,0
38,2
38,6
40,7
41,0
41,3
Počet narozených osob
1 288
1 333
1 292
Počet zemřelých osob
1 029
1 083
1 127
Přistěhovalí
1 252
1 196
817
Vystěhovalí
1 195
1 091
1 199
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ, Vybrané ukazatele za okres Žďár nad Sázavou za roky 2007, 2008 a 2009
Vývoj počtu obyvatel je úzce spjat i s vývojem zaměstnanosti a nezaměstnanosti v okrese, neboť demografické ukazatele předurčují počet ekonomicky aktivních obyvatel.
Vlastní práce
4.1.4
50
Vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti
Počet ekonomicky aktivních obyvatel má v průběhu let nestálý vývoj (Graf 2), neustále kolísá. Pracovní síla se pohybuje v rozmezí 56 971 obyvatel (za rok 2003) až 61 474 (za rok 2008). Počet uchazečů o zaměstnání se naopak až do roku 2005 zvyšuje (zde dosahuje svého vrcholu 5 436 uchazečů) a poté se po tři roky snižuje (v roce 2007 dosahuje minima 3 918 uchazečů). S blížícím se rokem 2009 lze ale opět zaznamenat nárůst a to z důvodu blížící se „celosvětové krize“, která naši zemi zasáhla převážně v roce 2009. V tomto roce se za sledované období o práci ucházelo nejvíce osob, a to 6 530 (maximum za sledované období). Bližší hodnoty jsou k dispozici v Příloze č. 3. Graf 2:
Vývoj pracovní síly v okrese v letech 2000-2009
Vývoj pracovní síly
Počet osob
60 000 50 000
Uchazeči o zaměstnání
40 000
Zaměstnaní
30 000 20 000 10 000 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
0
Rok
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ, Vybrané ukazatele za okres Žďár nad Sázavou (Okres Žďár nad Sázavou, 2011, online)
Míra registrované nezaměstnanosti (Graf 3) do roku 2001 klesala (spojeno s ekonomickým růstem), ale od roku 2002 až do roku 2004 pozvolna rostla (v této době probíhalo první masivní propouštění z uranových dolů v Dolní Rožínce). V roce 2004 došlo ke změně metodiky výpočtu, a tak na poklesu míry v roce 2005 měla vliv i změněná metodika výpočtu míry registrované nezaměstnanosti (a také oddělení 24 obcí od okresu). Od roku 2005 je vývoj míry podobný vývoji počtu uchazečů o zaměstnání (pozvolně klesá, což je zapříčiněno i ekonomickým růstem). S blížícím se rokem 2009 (krizí) ale míra naopak prudce roste. Svého minima dosahuje v roce 2007 a to 6,18 % a maxima právě v roce 2009 ve výši 10,55 % (v ČR k 31. 12. 2009 dosahovala míra registrované nezaměstnanosti hodnoty 9,2 %). Přesné hodnoty vývoje míry registrované nezaměstnanosti jsou k dispozici v Příloze č. 3.
Vlastní práce Graf 3:
51
Vývoj registrované nezaměstnanosti od roku 2000 k 31.12.
Míra registrované nezaměstnanosti
Vývoj míry registrované nezaměstnanosti 11,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00
Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 2000
2002
2004
2006
2008
Rok
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ, Vybrané ukazatele za okres Žďár nad Sázavou (Okres Žďár nad Sázavou, 2011, online)
V Tabulce 9 je znázorněn vývoj vybraných ukazatelů na trhu práce v období let 2007 až 2009. Rok 2008 převládá v počtu obyvatel a i množství pracovní síly (z celkového počtu 120 046 obyvatel tvoří 61 474 pracovní sílu). Ve zbylých ukazatelích dominuje rok 2009, s výjimkou počtu volných pracovních míst v roce 2007, kde počtem 1 310 dosahuje tento ukazatel svého maxima. Rok 2009 je specifický tím, že skoro všechny ukazatele negativně zasáhla „krize“ (v porovnání s předchozími lety). Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl o více než 2000 osob, míra registrované nezaměstnanosti přesáhla dokonce 10 % (10,55 %) a volných pracovních míst výrazně ubylo. Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo také výrazně vzrostl (z pěti na dvacet tři uchazečů), ale z delšího časového záběru na tom byl hůře rok 2003, kdy na jedno volné pracovní místo připadalo až 29 uchazečů (viz Příloha č. 3).
Vlastní práce Tab. 9
52
Vývoj vybraných ukazatelů trhu práce ve sledovaných letech 2007-2009
Vývoj ukazatelů trhu práce k 31.12. Rok
2007
2008
2009
Počet obyvatel
119 691
120 046
119 829
Pracovní síla Uchazeči o zaměstnání Dosažitelní11 Ženy se zdravotním postižením
59 131
61 474
59 493
3 918
4 011
6 530
3 656 2 051
3 829 2 025
6 279 3 020
999
978
1 206
Míra registrované nezaměstnanosti (v %)
6,18
6,23
10,55
Volná pracovní místa
1 310
751
279
3
5
23
Počet uchazečů na 1 pracovní místo
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ, Vybrané ukazatele za okres Žďár nad Sázavou (Okres Žďár nad Sázavou, 2011, online)
Vývoj nezaměstnanosti lze dále specifikovat dle struktury a délky evidence uchazečů o zaměstnání. Nezaměstnanost je však od roku 2008 ovlivněna krizí a tak dochází jak k zvýšení počtu nezaměstnaných ve všech věkových skupinách, tak k nárůstu délky evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu nedostačující nabídky volných pracovních míst. 4.1.5
Vývoj struktury a délky evidence uchazečů o zaměstnání
Struktura a délka evidence uchazečů o zaměstnání je v okrese podrobněji rozpracována až ve sledovaném období 2007 až 2009. Data jsou zpracována již MPSV, tedy shromážděna jednotlivými pobočkami úřadu práce a poté předána nadřízenému orgánu pro souhrnné zpracování. Na základě analýzy struktury nezaměstnanosti úřad práce definuje skupiny nezaměstnaných, které jsou nejvíce postiženy nezaměstnaností, a poté jim věnuje zvýšenou péči. Snaží se tak řešit především dlouhodobou nezaměstnanost těchto rizikových skupin tím, že jejich zaměstnavatelům poskytuje určité výhody (např. prodlužuje se doba výplaty příspěvku při využití některého z nástrojů APZ).
Za dosažitelné uchazeče o zaměstnání se považují takové osoby, které nemají žádnou závažnou překážku v nástupu do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa úřadem práce. Přičemž za dosažitelné uchazeče se nepovažují osoby ve výkonu trestu, ve vazbě, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, uchazeči zařazení na rekvalifikační kurzy, uchazeči pobírající peněžitou pomoc v mateřství a uchazeči v pracovní neschopnosti (Česká republika od roku 1989 v číslech, 2011, online). 11
Vlastní práce Tab. 10
53
Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání v letech 2007-2009
Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání Rok 2007 2008 2009 Průměrný počet uchazečů 4 157 3 667 5 463 z toho muži 1 889 1 705 2 275 z toho ženy 2 268 1 962 2 606 Průměrná míra nezaměstnanosti12 6,7 5,7 8,7 muži v % 5,9 4,9 7,9 ženy v % 8,9 7,6 10,6 Dle věku k 31. 12. / / / do 19 let 159 182 317 20-29 let 931 1 012 1 734 30-39 let 921 921 1 458 40-49 let 877 861 1 360 50 a více let 1 030 1 035 1 661 Dle vzdělání k 31. 12. / / / bez vzdělání 3 1 7 základní 678 674 987 vyučen 1 995 2 043 3 432 střední bez maturity 31 31 50 vyučen s maturitou 185 208 398 ÚSV 130 121 178 ÚSO a vyšší 712 738 1 175 VŠ 184 195 303 Dle sociálních skupin k 31. 12. / / / mladiství 25 27 17 absolventi 308 313 506 OZP 999 978 1 206 dělníci 2 929 2 999 4 858 THP a ostatní 989 1 012 1 672 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Průměrný počet uchazečů o zaměstnání se v průběhu let výrazně měnil (Tabulka 10). V roce 2007 dosahoval tento ukazatel počtu 4 157 osob, následující rok poklesl téměř o 500 (doba ekonomického růstu), ale v roce 2009 se zvýšil až na 5 463 uchazečů (o práci se ucházel skoro každý desátý občan okresu schopný práce z důvodu velkého propouštění zapříčiněného krizí). Z tohoto po-
Míra nezaměstnanosti je vypočítaná z pohyblivé disponibilní pracovní síly, která je získávána z dat ČSÚ. 12
Vlastní práce
54
čtu po celé sledované období tvořily většinu ženy, jejichž průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2009 dosáhla dokonce 10,6 % (od roku 2009 jim je také věnována zvýšená péče úřadu práce viz kapitola 4.2.1), zatímco muži byli o 0,8 % ještě pod okresním průměrem (okresní průměr byl 8,7 %). Dle věku největší skupinu po celé sledované období tvořili občané starší 50 let a poté osoby do 30 let (souhrnně skupiny do 19 let a do 29 let). Osoby s výučním listem, tvořili nejpočetnější skupinu dle vzdělání (dále osoby s ÚSO a vyšším a poté se základním vzděláním). Rozlišení uchazečů dle sociálních skupin ukázalo, že v posledním roce sledování 58,9 % tvoří dělníci, 20,3 % technicko-hospodářští pracovníci a ostatní, 14,6 % osoby zdravotně postižené, 6 % absolventi a zbylá 0,2 % mladiství. V předchozích dvou letech byla čísla obdobná, ale v roce 2007 druhou největší skupinu tvořily osoby zdravotně postižené. Rozlišení dle věku a na sociální skupiny používá úřad práce zejména při sledování nezaměstnanosti problémových skupin, které se velkou měrou podílejí na dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese (ÚP jim pak věnuje zvýšenou péči). Kromě struktury uchazečů o zaměstnání si úřad práce vede také podrobné statistiky o evidenci těchto uchazečů, kde sleduje zejména, kolik jich bylo celkem nahlášeno do evidence za příslušný rok a kolik naopak vyřazeno, dále jak dlouho byli uchazeči evidováni aj. Tab. 11
Vývoj struktury a délky evidence uchazečů o zaměstnání v letech 2007-2009
Vývoj struktury a délky evidence uchazečů o zaměstnání Rok 2007 2008 2009 Nově nahlášení celkem 6 052 6 090 9 315 Uchazeči vyřazení z evidence celkem 6 889 5 997 6 796 umístění celkem 5 190 4 548 5 101 z toho ÚP 1 382 1 294 1 664 pro nespolupráci 361 312 286 Ostatní (např. změna bydliště) 1 1 137 1 409 Průměrný počet uchazečů neumístěných 4 167 3 667 5 463 z toho dosažitelní 3 919 3 467 5 269 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Evidence uchazečů o zaměstnání zaznamenala v posledních třech letech nárůst počtu nahlášených uchazečů o zaměstnání (Tabulka 11). V roce 2009 jejich počet vzrostl o více než polovinu v porovnání s předchozími dvěma roky. V průběhu roku 2007 se ještě podařilo z evidence vyřadit více uchazečů, než se nově nahlásilo, ale v dalších dvou letech už bohužel nikoliv (počet nově nahlášených převýšil počet uchazečů vyřazených z evidence). Zapříčinil to zejména nástup krize, neboť zaměstnavatelé z důvodu úspor pracovních nákladů a malého počtu zakázek začali své zaměstnance propouštět (snížil se i počet nabízených volných pracovních míst). V roce 2007 se průměrně nepodařilo umístit
Vlastní práce
55
4 167 uchazečů o zaměstnání, v roce 2008 jich bylo o 500 méně (velký vliv na to má nábor zaměstnanců do uranových dolů, neboť díky rostoucí ceně uranu vláda rozhodla o zachování těžby a tak společnost začala znovu nabírat propuštěné zaměstnance), ale v roce 2009 se číslo opět zvýšilo na 5 463 neumístěných (na čemž má zajisté podíl působící krize). Následující grafy (Graf 4 a 5) zobrazují délku a opakovanost evidence uchazečů o zaměstnání (podrobné hodnoty jsou k dispozici v Příloze č. 4). Tím lze definovat, jaký typ nezaměstnanosti okres nejvíce zatěžuje (krátkodobá či dlouhodobá). Uchazeči bývají na úřadu práce nejčastěji evidováni krátce (to je do tří měsíců) nebo naopak mají dlouhodobě problém nalézt pracovní uplatnění (jsou v evidenci nad jeden rok). Vývoj délky evidence uchazečů o zaměstnání je za sledované období zobrazen v Grafu 4. Graf 4:
Uchazeči dle délky evidence na úřadu práce
Počet uchazečů dle délky evidence
Počet uchazečů
2 500
do 3 měsíců 4-6 měsíců
2 000
7-9 měsíců
1 500
10-12 měsíců nad 12 měsíců
1 000 500 0 2007
2008
2009
Rok
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár nad Sázavou
Nejvíce uchazečů o zaměstnání připadá na rok 2009, a proto se budu podrobněji věnovat tomuto roku. Z hlediska délky evidence je nejvíce evidovaných jen do tří měsíců (32,7 %), což odpovídá frikční nezaměstnanosti, kterou způsobují pracovníci hledající nové a lepší pracovní pozice. Naopak druhou nejpočetnější skupinu tvoří evidovaní déle než rok (24,9 %), tedy dlouhodobě nezaměstnaní. Dále v rozmezí čtyř až šesti měsíců je evidováno 21,6 % uchazečů, necelých 12,9 % po sedm až devět měsíců a nejmenší skupinu tvoří evidovaní od deseti měsíců do jednoho roku (8,5 %). V předešlých dvou letech je vývoj podobný. Nejmenší skupinu tvoří uchazeči zařazení do evidence po dobu deset až dvanáct měsíců. Naopak největší podíl zaujímají uchazeči s délkou evidence do tří měsíců, až na rok 2007, kdy tuto skupinu převýšili uchazeči evidovaní nad jeden rok (dlouhodobě nezaměstnaní). To je mimo jiné celorepublikový jev, kdy se nedaří příliš snižovat dlouhodobou nezaměstnanost.
Vlastní práce
56
Z hlediska opakovanosti evidence se nejvíce osob objeví v tabulkách úřadu práce poprvé, druhou nejpočetnější skupinu už ovšem tvoří pět a více evidencí (uchazeči jsou zaznamenání v evidenci již alespoň po páté). Nejmenší číslo tvoří evidence čtyři, ale statistika to není lichotivá, neboť uchazeč byl evidovaný jako nezaměstnaný již po čtvrté a svědčí to o jeho problémech se začleněním do pracovního procesu. Vývoj v jednotlivých letech sledovaného období je zobrazen v následujícím Grafu 5. Graf 5:
Přehled opakovanosti evidence uchazečů o zaměstnání
Opakovanost evidence 2 000 Počet uchazečů
1. evidence 1 500
2. evidence 3. evidence
1 000
4. evidence 5 a více evidencí
500 0 2007
2008
2009
Rok
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár nad Sázavou
Evidence uchazečů o zaměstnání je vedena všemi pracovišti úřadu práce zvlášť (tedy jak úřadem práce ve Žďáře nad Sázavou, tak i všemi dislokovanými pracovišti). Okresní evidence je pak sestavována ze statistik jednotlivých mikroregionů samotným okresním úřadem práce, který data dále předává MPSV pro celostátní zpracování. 4.1.6
Úřady práce v okrese Žďár n. S. v letech 2007-2009
Úřady práce spadají do kompetencí MPSV. V okrese Žďár nad Sázavou se nachází dohromady pět poboček úřadů práce, z nichž jedna plní funkci „okresního“ úřadu práce (pobočka ve Žďáře nad Sázavou). Do jejího správního obvodu tak spadají čtyři další dislokovaná pracoviště (úřad práce ve Žďáře n. S. plní funkci jak okresního, tak i dislokovaného pracoviště). Nejvíce zatíženou pobočkou je žďárský úřad práce, neboť v okresním městě žije nejvíce obyvatel. Dislokovaná pracoviště úřadu práce se nachází ve spádových městech jednotlivých oblastí, které odpovídají území mikroregionů okresu. Jedná se o dislokovaná pracoviště se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem, v Novém Městě na Moravě, ve Velké Bíteši a ve Velkém Meziříčí. Všechna pracoviště úřadu práce neustále monitorují aktuální situaci na trhu práce v jednotlivých mikroregionech,
Vlastní práce
57
což napomáhá identifikovat nejproblémovější oblasti okresu a tím i aplikovat co nejúčinnější politiku zaměstnanosti pro tuto oblast. Okres zatěžuje zejména dlouhodobá nezaměstnanost a vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech za sledované roky 2007 až 2009 to pouze dokládá. Zvýšila se nezaměstnanost (průměrná míra nezaměstnanosti vzrostla od roku 2007 z hodnoty 6,7 % na 8,7 % za rok 2009), ubyla volná pracovní místa (v roce 2007 bylo volných pracovních míst 1 310, ale o dva roky později už jenom 279, čímž se počet uchazečů na jedno volné pracovní místo zvýšil ze tří na dvacet tři). Dlouhodobě největší problémy má Mikroregion Bystřicko, který byl v roce 2007 zařazen mezi oblasti se soustředěnou podporou státu z důvodu dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti (v roce 2007 dosahoval průměrné míry nezaměstnanosti 10,2 % a ČR dosahovala pouze 6,6 %). Zdejší vysoká nezaměstnanost je způsobena nedostatkem pracovních příležitostí, a to nejen v důsledku propouštění zaměstnanců z uranových dolů a špatné dopravní dostupnosti (ale i např. špatné infrastruktury, velké vzdálenosti od hlavních dopravních tahů aj. což zapříčiňuje nezájem investorů podnikat v této oblasti a tudíž i nedostatek pracovních příležitostí). Druhým nejvíce postiženým mikroregionem je Nové Město na Moravě, které sousedí s Bystřickem. Díky blízkosti a snadné dostupnosti Žďáru n. S. však mnoho obyvatel dojíždí za prácí do okresního města a situace tady není tak tíživá jako v Bystřici n. P. a jeho okolí. Naopak nejlépe je na tom Žďár nad Sázavou, který těží ze statusu „okresního“ města (soustředí se zde mnoho institucí a větších firem) a dále ze svojí polohy, neboť tvoří důležitou dopravní tepnu a centrum průmyslu. Vybrané ukazatele k problematice nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech jsou k dispozici v Příloze č. 5. Pomocí nástrojů APZ se úřad práce snaží nepříznivý vývoj nezaměstnanosti změnit a vytvořit co nejvíce pracovních příležitostí, které by pomohly tento problém řešit dlouhodobě. Z důvodu odlišnosti potřeb a rozvoje jednotlivých okresů není však možné aplikovat jednotnou politiku v celé zemi. Proto každý okresní úřad práce každoročně sestavuje svou vlastní APZ, která je sice ovlivněna cíli státní politiky zaměstnanosti, ale především reaguje na aktuální potřeby svého území (monitoruje potřeby místního trhu práce).
4.2 APZ v okrese v letech 2007-2009 Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou je tedy ovlivněna jak cíli státní politiky zaměstnanosti, tak i potřebami mikroregionů na území okresu. Aby mohla být politika prováděna úspěšně, musí dojít k identifikaci všech vlivů a potřeb, a následně pak k jejich harmonizaci (úřady práce musí zmapovat situaci v každém mikroregionu a poté aplikovat takovou APZ, která bude vyhovovat v co největší míře všem). Zohledněn musí být nejen mikroregionální vývoj, ale i potřeby a předpokládaný počet všech skupin nezaměstnaných a samozřejmě také finanční stránka. Právě finanční prostředky jsou při samotné realizaci APZ omezujícím faktorem (umožňují aplikovat nástroje jen v určitém rozsahu). Úřady práce se ale vždy snaží dosáhnout co největší efektivity
Vlastní práce
58
a hospodárnosti vynakládaných prostředků v rámci APZ (Zprávy ÚP ve Žďáře nad Sázavou, 2011, online). Při aplikaci APZ se úřady práce snaží vyhovět co největšímu počtu uchazečů. Zvýšenou pozornost však věnují skupinám nezaměstnaných, které mají dlouhodobě problémy s nalezením pracovního uplatnění. 4.2.1
Zaměření na skupiny nezaměstnaných
Osoby, na které je soustředěna zvýšená péče úřadů práce charakterizuje § 33 zákona o zaměstnanosti (viz část 3.4.1). Ve skutečnosti se ale úřady práce v okrese více zaměřují pouze na skupiny, které tvoří dlouhodobě největší podíl nezaměstnaných (to dokládá i výše uvedená analýza struktury nezaměstnanosti). Ve sledovaných letech se struktura skupin se zvýšenou péčí mění, a proto je nutné si charakterizovat každý rok zvlášť. Ve všech třech letech se ale vyskytují uchazeči do 20 let věku, starší 50 let a také uchazeči v evidenci nad pět měsíců. Je to dáno hlavně tím, že zaměstnavatelé o takové pracovníky nejeví moc velký zájem. Uchazeči do 20 let jsou příliš mladí, většinou bez vyššího vzdělání a zkušeností a také často mění zaměstnání. Naopak uchazeči nad 50 let jsou pokročilejšího věku, jejich vzdělání nevyhovuje aktuálním potřebám, nejsou tolik výkonní a často jim zbývá jen několik let do důchodu. Tento přístup zaměstnavatelů sice může být považován za diskriminaci, ta se ale těžko dokazuje. Skupina uchazečů v evidenci nad pět měsíců je tak nejčastěji tvořena právě uchazeči nad 50 let nebo do 20 let z důvodu nedostačujícího vzdělání. Tab. 12
Skupiny uchazečů se zvýšenou péčí ÚP v roce 2007
Rok 2007 Uchazeči zařazení do projektů APZ do 25 let + absolventi VŠ nad 50 let věku v evidenci nad 6 měsíců
1 141 345 197 429
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár n. S.
V roce 2007 se úřady práce soustřeďovaly hlavně na tři skupiny. Jedná se o uchazeče do 25 let věku včetně absolventů VŠ, nad 50 let věku a o uchazeče s evidencí nad šest měsíců. Z těchto skupin bylo do projektů APZ zařazeno celkem 1 141 uchazečů (viz Tabulka 12).
Vlastní práce Tab. 13
59
Skupiny uchazečů se zvýšenou péčí ÚP v roce 2008
Rok 2008 Uchazeči zařazení do projektů APZ 934 do 25 let + absolventi VŠ 78 nad 50 let věku 28 nad 55 let věku 46 v evidenci nad 6 měsíců 37 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008v okrese Žďár n. S.
V meziročním srovnání rok 2008 vykazuje snížení počtu o 207 zařazených uchazečů (Tabulka 13). Od tohoto roku se úřady práce mimo osoby nad 50 let věku mimořádně soustředí navíc ještě o osoby nad 55 let věku, které mají s hledáním práce ještě větší problémy. Projektů APZ se ale z obou skupin zúčastnilo pouze 74 uchazečů, což je v porovnání s předchozím rokem skoro třikrát méně. Výrazný pokles zaznamenaly i další skupiny se zvýšenou péčí, o více než čtyřikrát se snížil počet uchazečů do 25 let věku a absolventů vysokých škol a přibližně dvanáctkrát méně je i uchazečů evidovaných nad šest měsíců. Svou vinu na tom měla začínající krize (začínající krize zvyšuje počet uchazečů o zaměstnání a tím i počet potencionálních účastníků APZ), pokles finančních prostředků na APZ a také snížení počtu nezaměstnaných osob (v roce 2008 se o práci ucházelo v průměru o 500 uchazečů méně než v roce předchozím). Tab. 14
Skupiny uchazečů se zvýšenou péčí ÚP v roce 2009
Rok 2009 Uchazeči zařazení do projektů APZ do 20 let věku nad 50 let věku nad 55 let věku v evidenci nad 5 měsíců pečující o dítě do 15 let věku ženy
1 920 101 353 129 1 117 278 1 017
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Žďár n. S.
Rok 2009 zaznamenal výrazný nárůst uchazečů zařazených do projektů APZ (viz Tabulka 14), a to i z důvodu nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání (v průměru se o práci ucházelo cca 5 463 uchazečů). Oproti předchozím letům se projektů zúčastnilo nejvíce uchazečů a v meziročním srovnání jejich počet vzrostl skoro o 1000 osob (velkou měrou se zvýšila i finanční stránka APZ). Dále došlo k rozšíření a pozměnění struktury skupin se zvýšenou péčí. Původní skupina do 25 let věku včetně absolventů VŠ se změnila pouze na uchazeče do 20 let
Vlastní práce
60
věku (tvoří více ohroženou skupinu než uchazeči v rozmezí let 21-25). Délka evidence byla snížená o jeden měsíc a nově se tak úřady práce soustředí více na uchazeče již od délky evidence nad pět měsíců. Byly přidány také dvě zcela nové skupiny, a to ženy a osoby pečující o dítě do 15 let věku. Ženy mají oproti mužům menší šance při získávání pracovního uplatnění a uchazeči s dětmi do 15 let věku jsou často znevýhodňováni, protože musí plnit své mateřské povinnosti. K boji s nezaměstnaností využívá úřad práce nástroje a opatření APZ, kterými jsou především rekvalifikace (Rek), veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). Zákon dále vymezuje jako nástroje APZ investiční pobídky (IP) a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (PPNPP), ty se ale využívají jen výjimečně. K nástrojům se dále řadí cílené programy (např. Program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku s celostátní působností, který probíhal v letech 2005-2008), ty ale nemají jenom okresní dopad, ale mohou být společné pro celou republiku (úřad práce je ani podrobněji v Závěrečných zprávách nezpracovává). Mezi opatření APZ se řadí také chráněné pracovní dílny (CHPD), chráněná pracovní místa (CHPM), podpora zaměstnávání zdravotně postižených osob (PZOZP) a pracovní rehabilitace (PR). 4.2.2
Využívané nástroje a opatření APZ
V jednotlivých letech se struktura používaných nástrojů a opatření v podstatě nemění, rozdílné jsou pouze vynaložené výdaje (podrobněji v části 4.2.3 a Příloze č. 6). Jak lze vidět v Tabulce 15 v žádném ze sledovaných let nebylo využito investiční pobídky ani příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program (vzhledem k jejich účelnosti a složitosti při realizace jsou potlačeny a využívají se spíše SÚPM). Tab. 15
Rek ano
Nástroje a opatření APZ využívané v okrese
Nástroje a opatření APZ využívané v letech 2007-2009 VPP CHPD SÚPM CHPM IP PPNPP PZOZP ano ano ano ano ne ne ano
PR ano
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár nad Sázavou
Využíváno je každoročně tedy jen tří nástrojů – rekvalifikace, veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst. Z opatření APZ to jsou chráněné pracovní dílny, chráněná pracovní místa, podpora zaměstnávání OZP a v roce 2009 bylo využito i pracovní rehabilitace. Použití rekvalifikací je zbytečné, nenastoupí-li uchazeč do půl roku po absolvování do zaměstnání. Přesto rekvalifikací každoročně projde více než 500 uchazečů (někteří je ale ukončí předčasně nebo je úspěšně nezakončí). Rozlišit ji lze na rekvalifikaci uchazečů a zaměstnanců, přičemž ta druhá je roz-
Vlastní práce
61
hodně účinnější, neboť pracovník si zvyšuje svoje vzdělání v průběhu pracovního poměru (jde o získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace). Veřejně prospěšné práce a chráněné pracovní dílny/místa slouží především k začlenění osob se zdravotním postižením zpět na pracovní trh. VPP jsou ale spíše jen dočasným řešením nezaměstnanosti, protože pracovní místo je vytvořeno jen po určitou dobu (většinou po 12 měsíců). Chráněné pracovní dílny a místa už jsou dlouhodobějšího charakteru (vázáno po nejméně dva roky). Zaměstnavatel dostává příspěvek nejen na zřízení, ale i na provoz (zřídit je může buď již existující zaměstnavatel, nebo mohou být zcela nově vytvořeny osobou samostatně výdělečně činnou, OSVČ). Společensky účelná pracovní místa jsou nejvíce používaným nástrojem APZ v okrese Žďár nad Sázavou. Rozlišit je lze na SÚPM u zaměstnavatele (vyhrazená nebo zřízená) a SÚPM zřízená OSVČ. Mimo příspěvku na zřízení či vyhrazení lze obdržet také příspěvek na další provoz. Podpora zaměstnávání OZP a pracovní rehabilitace jsou pouze doplňkovými opatřeními, neboť jejich použitím nedochází k vytvoření žádného pracovního místa, jedná se jen o finanční podporu zaměstnavatele z důvodu zapojení OZP na pracovní trh. Úřad práce ve Žďáře nad Sázavou nezohledňuje zákonné rozdělení nástrojů a opatření APZ, jako nástroje označuje i chráněné pracovní dílny a místa. Pracovní rehabilitaci pak souhrnně řadí k politice aktivní a podporu zaměstnávání OZP obecně k politice zaměstnanosti. Proto ve své práci budu řadit CHPD a CHPM také k nástrojům APZ, i když ve skutečnosti patří mezi opatření ke zvýšené ochraně OZP na trhu práce. Je to dáno tím, že CHPD i CHPM vytváří stejně jako ostatní využívané nástroje APZ pracovní místa (kromě rekvalifikace), která jsou pak obsazována uchazeči o zaměstnání. Tab. 16
APZ v roce 2007
Nástroje APZ v roce 2007 Nástroje Osob/míst Výdaje (v tis. Kč) Rekvalifikace 530 3 704 Vlastní APZ SÚPM zřízená 7 380 SÚPM vyhrazená 391 7 012 SÚPM OSVČ 28 1 202 VPP 146 4 541 CHPM OSVČ 1 135 CHPM zřízená 6 425 CELKEM 579 13 695 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár n. S.
Vlastní práce
62
Jak lze vidět v Tabulce 16, v roce 2007 bylo pomocí nástrojů APZ v okrese Žďár nad Sázavou vytvořeno celkem 579 míst s celkovými výdaji 13 695 tis. Kč (jedná se o místa i výdaje bez závazků a příspěvků na provoz a také bez započítání projektů ESF). Největší zastoupení měla společensky účelná pracovní místa vyhrazená zaměstnavatelem, kterých bylo vytvořeno celkem 391 (67,5% podíl) a dále veřejně prospěšné práce s podílem 25,2 % z celkových vlastních nástrojů APZ. Avšak uchazeči mohli být zařazeni také do rekvalifikačních kurzů, které úspěšně absolvovalo 530 uchazečů (s výdaji 3 704 tis. Kč). V roce 2007 bylo také využito projektů ESF, do kterých bylo celkově zařazeno 558 uchazečů o zaměstnání (s výdaji cca 862 tis. Kč). Přesně se jednalo o OP RLZ (OP Řízení lidských zdrojů), který byl v průběhu sledovaného období transformován do OP LZZ z nového programovacího období. Tyto projekty se zaměřují na rekvalifikace a tvorbu pracovních míst prostřednictvím VPP a SÚPM. Tab. 17
APZ v roce 2008
Nástroje APZ v roce 2008 Nástroje Osob/míst Výdaje (v tis. Kč) Rekvalifikace 641 4 371 Vlastní APZ SÚPM vyhrazená 99 3 153 SÚPM OSVČ 37 1 590 VPP 60 3 312 CHPM OSVČ 6 540 CHPM zřízená 8 570 CHPD zřízené 6 600 CELKEM 216 9 765 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Žďár n. S.
Pomocí nástrojů APZ bylo v roce 2008 v okrese celkově vytvořeno jen 216 míst (Tabulka 17), což je oproti předchozímu roku o 363 míst méně. Z hlediska výdajů už tak k velkému úbytku nedošlo (ale oproti předchozímu roku výdaje na jednoho vytvořené pracovní místo vzrostly dvojnásobně). Míst bylo vytvořeno více než dvakrát méně, ale finanční prostředky klesly jen o necelé 4 milióny korun (pokles financí zapříčinil menší počet uchazečů o zaměstnání). Největší zastoupení mají opět SÚPM vyhrazená a VPP (společně zaujímají téměř 74% podíl na nástrojích a 84% na celkových výdajích). K nárůstu však došlo v počtu uchazečů, kteří absolvovali rekvalifikace, a to na 641 osob, což celkovou bilanci využití nástrojů APZ v roce 2008 vylepšilo. Projekty ESF v okrese Žďár nad Sázavou byly v roce 2008 využívány v daleko větší míře než v roce předchozím. K dispozici byly projekty v rám-
Vlastní práce
63
ci OP RLZ a OP LZZ, prostřednictvím kterých bylo zařazeno celkem 502 uchazečů (s výdaji přibližně 9 miliónů korun). Okolo 80 % prostředků připadlo na rekvalifikace a poradenství a zbylé na VPP a SÚPM. Tab. 18
APZ v roce 2009
Nástroje APZ v roce 2009 Nástroje Osob/míst Výdaje (v tis. Kč) Rekvalifikace 339 4 902 Vlastní APZ SÚPM vyhrazená 203 3 502 SÚPM OSVČ 37 1 845 VPP 158 8 506 CHPM OSVČ 1 200 CHPM zřízená 8 750 CHPD zřízené 2 51 CELKEM 409 14 854 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Žďár n. S.
Rok 2009 ovlivnila působící recese, ve Žďárském okrese způsobila nárůst nezaměstnanosti. Měsíčně se o práci ucházelo v průměru 5 463 osob, což je nejvíce za celé sledované období. V rámci využití nástrojů APZ dominovala opět dvojice SÚPM vyhrazených a VPP, které společně tvořily 88% zastoupení. Celkově bylo za pomoci nástrojů APZ v roce 2009 vytvořeno 409 míst (viz Tabulka 18), což je sice více v meziročním srovnání, ale oproti roku 2007 je to stále o 170 pracovních míst méně. Z hlediska vynaložených výdajů představuje částka 14 854 tis. Kč nejvíce vynaložených výdajů na nástroje APZ za sledované období. Navíc rekvalifikační kurzy absolvovalo jen 339 uchazečů, což je nejméně do počtu od r. 2007, ale z hlediska vynaložených výdajů nabývá částka největší hodnoty (4 902 tis. Kč). Zde efektivnost politiky pravděpodobně meziročně poklesne, neboť je zde za sledované období nejméně absolventů na výstupu, ale naopak nejvíce vynaložených prostředků na vstupu. Rok 2009 zaznamenal celkově razantní zvýšení výdajů na APZ bez přiměřeného růstu využití nástrojů (s velkým nárůstem výdajů bych očekávala i přiměřený růst vytvořených pracovních míst pomocí nástrojů APZ). V roce 2009 finanční podpora z ESF ještě více vzrostla, na projekty bylo celkem čerpáno 42 487,3 tis. Kč, což tvoří cca 65 % celkových výdajů APZ. Podíl financí z ESF tak v průběhu sledovaného období prudce narostl, ale počet zařazených uchazečů zůstává přibližně stejný (v roce 2009 bylo zařazeno 521 uchazečů). Od roku 2009 působí v okresu také projekt „Vzdělávejte se!“13, který 13 Projekt se zaměřuje na zaměstnavatele a zaměstnance postižené krizí. Zaměstnavatelé mají možnost z tohoto projektu získat finanční podporu na vzdělávací kurzy pro svoje zaměstnance, kteří jsou negativně postiženi organizačními změnami v podniku (např. jsou propuštěni). (Projekt „Vzdělávejte se!“, 2009, online)
Vlastní práce
64
se zaměřuje na zaměstnavatele a jejich zaměstnance postižené recesí (tvoří asi třetinu všech výdajů na projekty ESF). Za sledované období bylo celkově nástroji APZ vytvořeno 1 204 míst s vynaložením 38 314 tis. Kč. Částky na vlastní APZ se pohybovaly podle vývoje počtu nezaměstnaných, kteří se v daném roce evidovali na úřadu práce. V rámci rekvalifikací bylo vyčerpáno 12 977 tis. Kč a kurzy absolvovalo 1 510 uchazečů o zaměstnání. Vývoj uchazečů zařazených do rekvalifikačních kurzů byl neúměrný (největší nárůst byl v roce 2008 a naopak v následujícím roce téměř o polovinu klesl). Celkově však považuji působení nástrojů APZ za velice prospěšné, neboť mají zásluhu na poklesu nezaměstnanosti v okrese (v průměru cca 0,6 % ročně). Důležitý vliv mají i finanční prostředky z projektů ESF, prostřednictvím kterých bylo celkově vyčerpáno 52 060,8 tis. Kč a zařazeno 1 572 uchazečů. Avšak z důvodu nepřesných informací o rozložení prostředků ESF mezi jednotlivé nástroje (a také jelikož je politika zaměstnanosti ponechána v kompetencích jednotlivých členských států), nezapočítávám přínos projektů ESF k výsledkům jednotlivých nástrojů vlastní APZ (proto počet zařazených uchazečů do projektů ESF uvádím zvlášť). Počet uchazečů zařazených do rekvalifikací či počet vytvořených míst nástroji APZ se využívá při vyhodnocení úspěšnosti aplikovaných nástrojů (viz kapitola 4.3). Samozřejmě s tím souvisí i vynaložené výdaje (resp. finance), které limitují rozsah využití nástrojů. Prostředky na politiku zaměstnanosti jsou čerpány ze státního rozpočtu a také ze strukturálních fondů. 4.2.3
Výdaje na politiku zaměstnanosti
Finanční prostředky na politiku zaměstnanosti zahrnují zejména výdaje na APZ a PPZ. Dále k nim lze ale přiřadit závazky z předchozích let, které musí ÚP dodržet, příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dle § 78 zákona o zaměstnanosti) a náklady insolvence. Celková suma závazků z minulého období může činit maximálně 30 % prostředků nového rozpočtového období. Závazkem se stávají zejména dohody uzavřené ke konci roku, jejichž doba platnosti přesahuje až do dalšího rozpočtového období (např. při nástupu na rekvalifikaci v listopadu, která trvá až do konce ledna). Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP dostává zaměstnavatel, jehož pracovníky tvoří z více než 50 % OZP. Tento příspěvek se neřadí k nástrojům APZ a nelze ho s nimi ani kombinovat (např. ještě s příspěvkem na SÚPM). Náklady insolvence pak představují pomoc zaměstnancům, jejichž zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti (např. z důvodu jeho zkrachování). (Zpráva o situaci na trhu práce 2009, online) Ve sledovaném období 2007-2009 tvořily výdaje na APZ v průměru 47 mil. Kč za rok, na PPZ bylo po všechny tři roky vynaloženo minimálně dvojnásobně více než na aktivní, což by bylo potřeba dle mého názoru změnit (je třeba dosáhnout převahy výdajů APZ nad PPZ, to by ale muselo především prudce ubýt uchazečů o zaměstnání). Čerpání prostředků na politiku zaměstnanosti v jednotlivých letech je rozebráno v následujících tabulkách (Tabulka 19-24).
Vlastní práce Tab. 19
65
Přehled výdajů na APZ za rok 2007
Rok 2007 APZ využívaná v okrese Vynaložené prostředky (včetně závazků) (v tis. Kč) Rekvalifikace 4 197 Společensky účelná pracovní 20 483 místa (SÚPM) Veřejně prospěšné práce 11 175 Chráněné pracovní místa 925 a chráněná pracovní místa Ostatní programy podpory 862 zaměstnanosti (OP RLZ) Cílený program (dle §120) 1 734 Překlenovací příspěvek 63 Ostatní 2 048 41 487 CELKEM Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár n. S.
V roce 2007 bylo na APZ vyčerpáno přes 41 mil. Kč (viz Tabulka 19). Skoro polovinu čerpaných prostředků tvořily SÚPM s celkovými náklady 20 483 tis. Kč, které lze považovat za kvalitativně na nejvyšší úrovni v rámci všech nástrojů APZ (pracovní místa jsou vytvořena na delší dobu). Druhý největší podíl téměř 27 % zaujaly veřejně prospěšné práce. Tyto dva nástroje představují dohromady 76% podíl na celkových nákladech a lze je tudíž považovat za dva nejnákladnější nástroje APZ roku 2007 (a také nejpoužívanější). Mezi vynaloženými prostředky se objevuje ale i překlenovací příspěvek, který je zvláštním druhem příspěvku pro uchazeče o zaměstnání, kteří svou nezaměstnanost řeší zahájením samostatné výdělečné činnosti (mezi nástroje se řadí až od roku 2011, přesto byl poskytován již dříve, neboť zákon ÚP umožňuje testovat nové nástroje). Pod částkou 2 048 tis. Kč souhrnně označenou za Ostatní se skrývá úhrada výdajů za informační materiály, provedené expertízy aj. Celkové výdaje na APZ však představují pouze 32,5 % z celkové částky vynaložených prostředků na politiku zaměstnanosti (Tabulka 20). Tab. 20
Výdaje na politiku zaměstnanosti 2007
Výdaje na PZ za rok 2007 APZ 41 487 tis. Kč PPZ 86 000 tis. Kč Celkem 127 487 tis. Kč Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár n. S.
Vlastní práce
66
Celkové výdaje politiky zaměstnanosti na APZ a PPZ za rok 2007 činí 127 487 tis. Kč. Téměř ¾ tvoří výdaje na pasivní složku, z nichž 98 % připadá pouze na výplatu podpor v nezaměstnanosti (z celkového objemu to je 66 %). Započítám-li k těmto výdajům ještě podporu zaměstnávání OZP (ve výši 4 701 tis. Kč) a náklady insolvence (791 tis. Kč), tvoří celkové výdaje politiky zaměstnanosti v roce 2007 částku 132 979 tis. Kč. Podíl jednotlivých složek je znázorněn v Grafu 6 (zkratka OZP označuje podporu zaměstnávání osob zdravotně postižených a insolvence náklady insolvence). Graf 6:
Celkové výdaje politiky zaměstnanosti za rok 2007
Výdaje politiky zaměstnanosti 2007 OZP 64%
insolvence APZ PPZ
31% 1% 4%
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár n. S.
V Tabulce 21 je zachyceno čerpání finančních prostředků za rok 2008. V meziročním srovnání došlo k poklesu výdajů na APZ téměř o 6 mil. Kč (neboť došlo k poklesu počtu nezaměstnaných osob). Výraznými nástroji jsou opět SÚPM a VPP (celkově zaujímají téměř 50 % výdajů). Avšak od roku 2008 se výrazně zvýšila částka čerpání na projekty ESF (téměř o 8 mil. Kč), které se z 80 % zaměřují na rekvalifikace (rekvalifikace by tak měla 39% podíl na celkových výdajích) a dále na VPP a SÚPM. Proto v roce 2008 jako nejnákladnější nástroje APZ lze považovat SÚPM, VPP a rekvalifikace. Nejvíce prostředků ze státního rozpočtu je tak vynakládáno na nástroje dlouhodobého charakteru, což lze označit za pozitivní zjištění, neboť jejich prostřednictvím dochází k řešení nezaměstnanosti dlouhodobé (VPP jsou sice omezené pracovní příležitosti na dobu jednoho roku, ale s uchazeči mohou být uzavírány opakovaně, proto je lze považovat za nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti). Naopak rekvalifikace jsou financovány především z prostředků ESF. Lze tedy konstatovat, že nástroje k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti jsou financovány především z domácích zdrojů (státního rozpočtu), zatímco náklady na ty krátkodobé (rekvalifikace) jsou financovány prostřednictvím operačních programů (zejména OP LZZ).
Vlastní práce Tab. 21
67
Přehled výdajů na APZ za rok 2008
Rok 2008 APZ využívaná v okrese Vynaložené prostředky (včetně závazků) (v tis. Kč) Rekvalifikace 6 852 Společensky účelná pracovní 9 971 místa (SÚPM) Veřejně prospěšné práce 7 873 Chráněné pracovní dílny a 2 216 chráněná pracovní místa Programy podpory zaměstnanosti 8 712 (projekty ESF) 6 Ostatní (semináře, expertízy, atd.) 35 630 CELKEM Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Žďár n. S.
V Tabulce 22 je uveden přehled výdajů na APZ a PPZ. Z této sumy zaujímají výdaje APZ opět malý podíl, jen 28,8 %. Oproti předchozímu roku si tak APZ v poměru s PPZ pohoršila (o 3,7 %). Tab. 22
Výdaje na politiku zaměstnanosti 2008
Výdaje na PZ za rok 2008 APZ
35 629,5 tis. Kč
PPZ
87 887,0 tis. Kč
Celkem
123 516,5 tis. Kč
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár n. S.
V porovnání s předchozím rokem 2007 došlo v roce 2008 k poklesu výdajů na politiku zaměstnanosti o skoro 4 mil. Kč (viz Tabulka 22), bohužel se to dotklo výdajů na APZ neboť výdaje PPZ vzrostly o více než milion korun (tvoří 67,5 %). Při započtení výdajů na podpory zaměstnávání OZP (8 162,7 tis. Kč) a nákladů insolvence (1 112,4 tis. Kč) tvoří výdaje politiky zaměstnanosti za rok 2008 částku 132 791,6 tis. Kč. Celkové výdaje na politiku zaměstnanosti za první dva roky sledovaného období jsou tak skoro téměř totožné (vyrovnání částek způsobilo zvýšení výdajů na podporu zaměstnávání OZP téměř o dvojnásobek). Rozložení výdajů mezi jednotlivé složky je zobrazeno v Grafu 7.
Vlastní práce Graf 7:
68
Celkové výdaje politiky zaměstnanosti za rok 2008
Výdaje politiky zaměstnanosti 2008 OZP 66%
insolvence APZ PPZ
27% 1%
6%
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Žďár n. S. Tab. 23
Přehled výdajů na APZ za rok 2009
Rok 2009 APZ využívaná v okrese Vynaložené prostředky (včetně závazků) (v tis. Kč) Rekvalifikace 4 920 Společensky účelná pracovní 5 837 místa (SÚPM) Veřejně prospěšné práce 9 535 Chráněné pracovní dílny 2 087 a chráněná pracovní místa Pracovní rehabilitace 24 Programy podpory 42 524 zaměstnanosti (projekty ESF) 64 927 CELKEM Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Žďár n. S.
Zvýšení nezaměstnanosti v roce 2009 zapříčinilo nárůst výdajů i v politice zaměstnanosti. Na APZ bylo meziročně vynaloženo skoro dvakrát více prostředků (o téměř 30 mil. Kč více, jak ukazuje Tabulka 23). Největší položky tvoří opět rekvalifikace, SÚPM a VPP (při započtením financí z projektů ESF tvoří téměř 97 % výdajů). Podpora ze strany EU představuje 65 % celkových výdajů na APZ, ale z výdajů na politiku zaměstnanosti zastupuje částka na APZ jen něco málo přes 26 %. Došlo tak opět k poklesu podílu APZ na PPZ, a to o 2,8 % (tudíž došlo k většímu nárůstu výdajů na pasivní složku oproti aktivní, což není pozitivní zjištění).
Vlastní práce Tab. 24
69
Výdaje na politiku zaměstnanosti 2009
Výdaje na PZ za rok 2009 APZ 64 926,9 tis. Kč PPZ 181 949,1 tis. Kč Celkem 246 876,0 tis. Kč Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Žďár n. S.
V roce 2009 výdaje na politiku zaměstnanosti vzrostly dvojnásobně téměř u všech složek (Tabulka 24). Výdaje na PPZ ovlivnil především nárůst nezaměstnanosti, který znamenal zvýšení výdajů na vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Jediné výdaje na podporu zaměstnávání OZP se výrazněji nezvýšily (činí 9 978,3 tis. Kč což je asi o milion více než předchozí rok), ale náklady insolvence vzrostly o více než dvojnásobek (na 2 715,8 tis. Kč). Celkově tak částka výdajů činí 259 570,1 tis. Kč. Podíl jednotlivých složek je znázorněn v následujícím grafu (Graf 8). Graf 8:
Celkové výdaje politiky zaměstnanosti za rok 2009
Výdaje politiky zaměstnanosti 2009 OZP 70%
insolvence APZ PPZ
25%
1% 4%
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Žďár n. S.
Ve sledovaném období bylo na APZ a PPZ vyčerpáno celkem 497 879,5 tis. Kč, z toho 71,4% představují výdaje na PPZ (viz Příloha č. 6). Nezaměstnanost obyvatel okresu tak byla řešena spíše pasivní cestou (pouhou výplatou podpor v nezaměstnanosti). Z nástrojů APZ největší výdaje připadaly na rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa a veřejně prospěšné práce (i s projekty ESF celkem 93,6 % celkových výdajů APZ). Po započítání ostatních složek (podpora zaměstnávání OZP a náklady insolvence) celkové výdaje na politiku zaměstnanosti přesahují půl miliardy korun. Přesná částka výdajů za roky 2007-2009 tak činí 525 340,7 tis. Kč, podíl jednotlivých složek je zobrazen v Grafu 9. Velký nárůst výdajů způsobil především poslední sledovaný rok,
Vlastní práce
70
kdy v důsledku působící krize došlo k velkému nárůstu počtu nezaměstnaných (o práci se v okresu tehdy ucházelo 5 464 obyvatel). Graf 9:
Celkové výdaje politiky zaměstnanosti za sledované období
Výdaje politiky zaměstnanosti za období let 2007-2009 67,73%
APZ PPZ 27,04%
4,35%
OZP insolvence
0,88%
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Výše uvedené údaje o výdajích vynaložených na jednotlivé nástroje a počtu uchazečů zařazených do rekvalifikací či počtu vytvořených pracovních míst lze využít při celkovém zhodnocení používaných nástrojů v okrese Žďár nad Sázavou za roky 2007, 2008 a 2009.
4.3 Zhodnocení používaných nástrojů Hodnocení jednotlivých nástrojů APZ za roky 2007-2009 provedu dle metodického postupu uvedeného v kapitole Metodický postup. Evaluaci budu provádět na základě předpokladu o poklesu prostředků APZ na jednotku výstupu v průběhu sledovaných let a také využitím analýzy CEA. Předpokládám, že by prostředky vynaložené na jednotlivé nástroje měly v průběhu let klesat, aby byla potvrzena hospodárnost. Za hospodárné využití nástroje považuji stav, při jehož využití bude docházet k poklesu nákladů na jednotku produkce v průběhu let při zachování určitého standardu kvality (ten zaručuje úřad práce a zákonně vymezené podmínky využití jednotlivých nástrojů). Analýzou CEA vyjadřuji náklady (peněžní prostředky na využití nástrojů APZ) k efektům (naturální jednotky zastupují buď počet uchazečů, kteří prošli rekvalifikací, nebo počet míst vytvořených užitím nástrojů APZ). Za efektivní považuji nákladově efektivní relaci s minimálními náklady na jednotku výstupu. Resp. prostředky klesat nemusí, ale je podstatné, aby i při rostoucích celkových nákladech rostl výstup rychleji než vynaložené prostředky, čímž by se potvrdila nákladová efektivnost.
Vlastní práce
71
Evaluace je pojímána v užším slova smyslu, tj. jen v rámci vymezeného období let 2007-2009 a pouze za okres Žďár nad Sázavou. Protože při zařazení dalších let či hodnot z okolních okresů do komparace, by se výsledek mohl změnit (např. porovnání se sousedními okresy kraje Vysočina, kdyby byl ukazatel CEA u žďárského okresu vyšší než v ostatních okresech). Hodnocení je provedeno u rekvalifikace, veřejně prospěšných prací, společensky účelných míst, chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen. U zbylých nástrojů (investiční pobídky a příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program) a opatření (podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a pracovní rehabilitace) hodnocení neuvádím, protože nástroje ve sledovaném období nebyly využity nebo se mi k nim nepodařilo získat podrobnější hodnoty. 4.3.1
Rekvalifikace
Rekvalifikace patří k nástrojům APZ, které byly v jednotlivých letech nejvíce využívány. Při jejím využití nedochází k tvorbě pracovních míst, nýbrž ke zvýšení kvalifikace. Celkem kurzy prošlo 1 510 uchazečů, přičemž v posledním roce pozorování došlo k výraznému poklesu (předchozí roky měly vždy nad 500 rekvalifikovaných). Z hlediska výdajů docházelo k postupnému nárůstu, což může zapříčiňovat jejich zaměření. Typ rekvalifikačního kurzu však úřad práce v závěrečných zprávách nerozlišuje, a tak nárůst nákladů lze přisuzovat zvýšení finanční náročnosti jednotlivých kurzů. Úřad práce rekvalifikace tedy podrobněji nerozebírá a v závěrečných zprávách uvádí pouze komplexní ukazatele. Přehled využití rekvalifikací je znázorněn v následující tabulce (Tabulka 25). Tab. 25
Přehled využití rekvalifikací v letech 2007-2009
Rekvalifikace Rok Počet uchazečů Výdaje (v tis. Kč) * na 1 uchazeče
2007 2008 2009 530 641 339 3 704 4 371 4 902 6,99 6,82 14,46
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zprávy o situaci na trhu práce v roce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Můj předpoklad, že by náklady na jednoho uchazeče v průběhu let měly klesat, se u rekvalifikací nepotvrdil, neboť v roce 2009 došlo k více jak dvojnásobnému nárůstu výdajů na zařazení jednoho uchazeče do rekvalifikačních kurzů. Finanční prostředky na rekvalifikace tedy nebyly ve sledovaném období využity hospodárně (což nepopírá fakt, že mohly být hospodárně využity v jednotlivých letech dané časové etapy). Při využití analýzy CEA se jako efektivní varianta jeví využití rekvalifikací v roce 2008, kdy náklady na jednoho uchazeče vykazovaly nejmenší hodnotu
Vlastní práce
72
a to 6,82 tis. Kč (efektivní nákladovou relaci má rok 2008, pak rok 2007 a nakonec rok 2009). Náklady na rekvalifikace v průběhu sledovaného období sice rostou, ale u výstupu tomu tak není, takže zde nelze hovořit o nákladové efektivnosti ani z tohoto pohledu (výstup neroste rychleji než vynaložené finance). Nákladově efektivní variantou u rekvalifikací je tedy ve sledovaném období rok 2008 s nejnižšími náklady na jednotku výstupu. 4.3.2
Veřejně prospěšné práce
Veřejně prospěšné práce tvoří jeden z nejvíce používaných nástrojů APZ, při jehož využití dochází k tvorbě pracovních míst. Místa jsou to sice časově omezená (po 12 měsíců), ale lze je obsadit opakovaně, takže je lze určitým způsobem označit i za dlouhodobá. Za sledované období bylo celkově vytvořeno 364 míst, přičemž největší podíl má rok 2009, kdy bylo nově vytvořeno 158 míst. Nejmenší hodnoty pak dosahuje rok 2008, kdy byl nástroj VPP využit pouze v 60 případech, ale za to s nejvyššími náklady na jednotku výstupu. Náklady na jednoho uchazeče může zaměstnavatel obdržet až ve výši všech mzdových nákladů, proto lze nárůst nákladů odůvodnit nárůstem tohoto příspěvku (tedy zaměstnavateli je hrazeno více). Veřejně prospěšné práce a jejich náklady ve sledovaném období jsou podrobněji rozebrány v Tabulce 26. Tab. 26
Přehled využití VPP v letech 2007-2009
Veřejně prospěšné práce Rok 2007 2008 2009 Počet míst 146 60 158 Výdaje (v tis. Kč) 4 541 3 312 8 506 * na 1 místo 31,11 55,2 53,84 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zprávy o situaci na trhu práce v roce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Předpoklad poklesu nákladů v průběhu let se opět nepotvrdil. V tomto případě je to ale z pohledu zaměstnavatele pozitivní, neboť to svědčí o tom, že na jednoho pracovníka získává více prostředků (úřad práce přispívá zaměstnavateli více na mzdu). Tím může být více motivován v zaměstnávání dalších osob k výkonu veřejně prospěšných prací. Využití finančních prostředků na veřejně prospěšné práce se ale dle mého předpokladu jeví jako nehospodárné, neboť od roku 2007 došlo k nárůstu vynaložených finančních prostředků na jednotku výstupu. Analýzou CEA lze za efektivní využití VPP označit rok 2007, kdy na jednoho účastníka připadalo nejméně prostředků (cca 31 110 Kč/rok). Rok 2009 zaujímá druhou příčku a nejméně efektivní pozice patří roku 2008 s náklady na jedno pracovní místo ve výši 55,2 tis. Kč. V tomto případě nelze také hovořit o nákladové efektivnosti při růstu finančních prostředků, neboť výstup (počet vytvořených pracovních míst prostřednictvím veřejně prospěšných prací) neroste rych-
Vlastní práce
73
leji než vynaložené finance. Nákladově efektivní variantou za sledované období u veřejně prospěšných prací je tedy rok 2007. 4.3.3
Společensky účelná pracovní místa
Společensky účelná pracovní místa jsou vytvářena pro uchazeče, kterým nelze zajistit pracovní pozici jiným způsobem (rozhodují o tom pracovníci úřadu práce). Společně s VPP tvoří dvojici nejvyužívanějších nástrojů APZ pomocí kterých dochází k tvorbě pracovních míst. SÚPM lze dále rozlišit na tři podskupiny – zřízené u zaměstnavatele, vyhrazené u zaměstnavatele a zřízené samotným uchazečem za účelem samostatné výdělečné činnosti. SÚPM zřízená u zaměstnavatele se ve sledovaném období vyskytují pouze v roce 2007 (viz Tabulka 27), kdy bylo nově zřízeno sedm pracovních pozic. Celkové náklady činily 380 tis. Kč, tedy cca 54 280 Kč na jedno pracovní místo. Jelikož byl tento typ nástroje využit pouze v jednom roce, nelze u něj formulovat výsledek hypotézy ani provést analýzu CEA (tu by bylo možno provést např. uvedením hodnot ze sousedních okresů kraje Vysočina). Tab. 27
Přehled využití SÚPM zřízených u zaměstnavatele
Společensky účelná pracovní místa - zřízená Rok Počet míst Výdaje (v tis. Kč) * na 1 místo
2007 7 380 54,28
2008 / / /
2009 / / /
Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zprávy o situaci na trhu práce v roce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Z třech podskupin SÚPM byla nejvíce využívána místa vyhrazená zaměstnavatelem. Za sledované období zaměstnavatelé vyhradili na svém pracovišti celkem 693 pozic, nejvíce pak hned v prvním roce sledování (391 míst). Celkově na tyto pozice byly vynaloženy prostředky ve výši 13 667 tis. Kč. Růst financí v jednotlivých letech lze stejně jako u VPP vysvětlit růstem výše příspěvku na jednotlivé pracovníky (pro zaměstnavatele je růst příspěvků motivující, ale pro úřad práce to znamená zvýšení výdajů, tedy větší zatížení státního rozpočtu), v některých případech navíc ještě prodloužením doby výplaty (jedná-li se o OZP, je příspěvek poskytován více jak šest měsíců, maximálně však po dobu jednoho roku). Nejvíce výdajů bylo vynaloženo v roce 2007, ale po přepočtu na jednotku výstupu převládají výdaje za rok 2008, kdy na jedno vyhrazené pracovní místo u zaměstnavatele bylo vynaloženo 31,85 tis. Kč (vzrostl totiž počet zaměstnavatelů, kteří měli nárok na výplatu příspěvku déle než šest měsíců z důvodu vyhrazení pracovní pozice osobě se zvýšenou péčí úřadu práce). Podrobný přehled počtu vyhrazených míst a výdajů s tím spojených je zobrazen v Tabulce 28.
Vlastní práce Tab. 28
74
Přehled SÚPM vyhrazených u zaměstnavatele
Společensky účelná pracovní místa - vyhrazená Rok 2007 2008 2009 Počet míst 391 99 203 Výdaje (v tis. Kč) 7 012 3 153 3 502 * na 1 místo 17,94 31,85 17,25 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zprávy o situaci na trhu práce v roce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
K poklesu výdajů na jedno vytvořené místo v průběhu celého sledovaného období opět nedošlo. I když vezmu-li v úvahu pouze první a poslední rok, tak lze předpoklad považovat za splněný (výdaje roku 2009 poklesly o 0,69 tisíc korun na jedno místo v porovnání s rokem 2007). Ovšem celkově využití SÚPM vyhrazených u zaměstnavatele nelze označit za hospodárné, neboť předpoklad nebyl plněn po celé sledované období. Při aplikaci analýzy CEA lze za efektivní označit rok 2009, neboť výdaje na jedno vyhrazené pracovní místo činily nejméně za sledované období (cca 17,25 tis. Kč). Po seřazení hodnot dle nákladů na jednotku výstupu je tedy efektivní rok 2009, za ním pak rok 2007 a naposled rok 2008. Náklady od roku 2007 spíše klesaly a to neúměrně vzhledem k počtu vyhrazených SÚPM. Nákladově efektivní variantou u společensky účelných pracovních míst vyhrazených u zaměstnavatele je za sledované období tedy rok 2009. Třetí podskupinu tvoří SÚPM zřízená přímo uchazečem o zaměstnání za účelem samostatné výdělečné činnosti, který pak na základě předchozí domluvy s úřadem práce obdrží na zřízení tohoto místa příspěvek. Průměrná výše příspěvku na jedno zřízené místo se ve sledovaném období pohybuje okolo 45 tis. Kč. Jak dokládá Tabulka 29, v průběhu let 2007-2009 docházelo k pozvolnému nárůstu výdajů, jak celkových, tak i na jednotku výstupu (zejména v závislosti na výši příspěvku na jedno místo a také na délce doby výplaty příspěvku). Celkově došlo ke zřízení 102 míst, tedy 102 uchazečů se rozhodlo svou nezaměstnanost řešit cestou zahájení samostatné výdělečné činnosti. Tab. 29
Přehled SÚPM zřízených uchazečem za účelem SVČ
Společensky účelná pracovní místa-OSVČ Rok 2007 2008 2009 Počet míst 28 37 37 Výdaje (v tis. Kč) 1 202 1 590 1 845 * na 1 místo 42,93 42,97 49,86 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zprávy o situaci na trhu práce v letech 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Vlastní práce
75
V jednotlivých letech sledovaného období docházelo k postupnému nárůstu výdajů na jednotku výstupu (z částky 42,93 tis. na 49,86 tis. Kč), předpoklad tedy nebyl opět splněn. Pro uchazeče, kteří uvažují o zahájení SVČ je nárůst výdajů na jedno místo zajisté motivující, neboť mohou získat větší příspěvek (samozřejmě to podléhá zákonným podmínkám, např. o jakého uchazeče se jedná, neboť OZP jsou ještě více zvýhodňovány). Využití finančních prostředků na zřízení SÚPM uchazečem o zaměstnání za účelem samostatné výdělečné činnosti bylo nehospodárné. Seřazení hodnot dle nákladově efektivní relace pro analýzu CEA je v tomto případě zbytečné, neboť efektivní je za sledované období rok 2007 a chronologicky ho následují roky další (2008 a 2009). Efektivní jsou tedy výdaje na jednotku výstupu ve výši 42,93 tis. Kč, kdy bylo celkově zřízeno 28 míst pro OSVČ. Finanční prostředky vynaložené na zřízení SÚPM samotným uchazečem o zaměstnání rostou ale rychleji než počet takto zřízených míst, a proto nelze hovořit ani o nákladové efektivnosti z hlediska většího růstu zřízených míst oproti výdajům. Nákladově efektivní variantou u společensky účelných pracovních míst zřízených samotných uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti je ve sledovaném období rok 2007. Pomocí společensky účelných pracovních míst bylo v průběhu let 2007 až 2009 celkově vytvořeno 802 míst s průměrnými náklady na jedno místo ve výší 23,3 tis. Kč (celkově bylo vynaloženo přes 18 mil Kč). Bylo tedy zaměstnáno 802 uchazečů, kteří měli problémy s uplatněním na trhu práce. SÚPM považuji za velice prospěšný nástroj APZ, neboť ve většině případů dochází k uzavření smlouvy na dobu neurčitou, což pomáhá nezaměstnanost řešit dlouhodobě (pracovníci mají práci „jistou“ na více než jeden rok). 4.3.4
Chráněná pracovní místa a dílny
CHPM a CHPD nejsou typickými nástroji APZ (řadí se k opatřením). Při hodnocení je ale mezi nástroje APZ zařadím (stejně jako úřad práce ve Žďáře n. S.), neboť stejně jako u většiny nástrojů APZ dochází při jejich aplikaci k tvorbě pracovních míst a tedy k aktivnímu boji s nezaměstnaností. CHPM a CHPD jsou specifické tím, že jsou vytvářeny speciálně pro OZP. Stejně jako SÚPM je lze dále rozdělit na místa/dílny zřízené zaměstnavatelem nebo přímo uchazečem (OZP) za účelem samostatné výdělečné činnosti. V letech 2007-2009 bylo zaměstnavatelem zřízeno celkově 22 chráněných pracovních míst. Jak lze vidět v Tabulce 30, postupně docházelo k růstu výdajů na tyto pozice, což lze vysvětlit také rostoucí průměrnou mzdou v národním hospodářství, která má na výši příspěvku vliv (v roce 2007 byla průměrná mzda 20 927 Kč, za rok 2008 cca 22 653 Kč a v roce 2009 již 23 488 Kč). Nejvíce výdajů na jedno chráněné místo vykazoval rok 2009 s částkou 93,75 tis. Kč. V počtu zřízených míst dominují roky 2008 a 2009, ve kterých bylo zřízeno po osmi pozicích.
Vlastní práce Tab. 30
76
Přehled CHPM zřízených u zaměstnavatele
Chráněné pracovní místa - zřízená Rok 2007 2008 2009 Počet míst 6 8 8 Výdaje (v tis. Kč) 425 570 750 * na 1 místo 70,84 71,25 93,75 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zprávy o situaci na trhu práce v roce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Předpoklad klesajících výdajů v průběhu let se opět nepotvrdil. Od roku 2007 docházelo k přesně opačnému vývoji. Jelikož je příspěvek závislý i na pohybu průměrné mzdy, která po sledované období rostla, zvyšovala se i výše příspěvku na jedno chráněné místo zřízené zaměstnavatelem. Využití finančních prostředků na zřízení chráněných pracovních míst tak bylo ve sledovaném období nehospodárné. Nákladově efektivní relace dosahuje nejmenší hodnoty v roce 2007 (dále rok 2008 a 2009), tedy částky 70,48 tis. Kč. K efektivnímu využití CHPM zřízených u zaměstnavatele tak došlo hned v prvním roce sledování. V tomto případě dochází k růstu finančních prostředků v průběhu let (ze 425 tis. Kč v roce 2007 na 750 tis. Kč v roce 2009), ale výstup rychleji neroste (počet zřízených chráněných pracovních míst u zaměstnavatele vzrostl pouze z šesti na osm). Nákladově efektivní variantou u chráněných pracovních míst zřízených u zaměstnavatele je za sledované období rok 2007. CHPM mohou být na základě dohody s úřadem práce zřízena i samotným uchazečem. Celkově jich takto bylo zřízeno osm, z toho nejvíce v roce 2008, kdy byl tento příspěvek poskytnut na šest míst. I přes závislost výše příspěvku na průměrné mzdě v národním hospodářství, výdaje na jedno místo v jednotlivých letech vždy nerostly (v meziročním srovnání bylo v roce 2008 vynaloženo na jedno místo o 45 tis. Kč méně než v roce 2007). Podrobnější hodnoty jsou k dispozici v Tabulce 31. Tab. 31
Přehled CHPM zřízených OSVČ
Chráněné pracovní místa - OSVČ Rok 2007 2008 2009 Počet míst 1 6 1 Výdaje (v tis. Kč) 135 540 200 * na 1 místo 135 90 200 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zprávy o situaci na trhu práce v roce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Chráněná pracovní místa zřízená OSVČ předpoklad plní pouze v prvních dvou letech sledování. V případě posuzování CHPM ale musím hypotézu celkově znovu zamítnout, protože v posledním roce sledování dochází k nárůstu výdajů
Vlastní práce
77
na jedno místo o více než dvojnásobek v porovnání s rokem předchozím. Využití tak bylo ve sledovaném období neefektivní. Při využití analýzy CEA se efektivní variantou jeví rok 2008. Následuje nákladově efektivní relace roku 2007 a naposled rok 2009, kdy bylo na jedno chráněné místo poskytnuto 200 tisíc korun. Náklady na CHPM zřízená OSVČ v průběhu sledovaného období mají nestálý vývoj (v roce 2008 prudce rostou a v roce 2009 naopak prudce klesají), podobně je tomu i výstupu, takže zde také nelze hovořit o nákladové efektivnosti z pohledu většího růstu výstupu oproti nákladům. Nákladově efektivní variantou u chráněných pracovních míst zřízených OSVČ je tedy ve sledovaném období rok 2008 s nejnižšími náklady na jednotku výstupu ve výši 90 tis. Kč. Pracovníky chráněných pracovních dílen tvoří minimálně z 60 % osoby zdravotně postižené. Příspěvek může dostat opět buď zaměstnavatel při jejich zřízení, nebo uchazeč zahajující SVČ. Ve sledovaném období bylo využito příspěvku ale jen zaměstnavatelem a navíc jenom v druhém a třetím roce sledovaného období. Celkově tak bylo zřízeno osm chráněných pracovních dílen s vynaložením výdajů ve výši 651 tis. Kč. V meziročním srovnání došlo jak k poklesu v počtu zřízených dílen, tak i ke snížení vynaložených výdajů na jednotku výstupu. Přehled poskytuje Tabulka 32. Tab. 32
Přehled CHPD zřízených zaměstnavatelem
Chráněné pracovní dílny - zřízené Rok 2007 2008 2009 Počet míst / 6 2 Výdaje (v tis. Kč) / 600 51 * na 1 místo / 100 25,5 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zprávy o situaci na trhu práce v roce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár n. S.
Předpoklad, že by prostředky vynaložené na jednotlivé nástroje měly v průběhu let klesat, aby byla potvrzena hospodárnost, je v případě zřízení CHPD potvrzen. V meziročním srovnání činí rozdíl téměř čtyřnásobně menší částku. Tento rozdíl může způsobovat hlavně odlišný počet zaměstnaných OZP (a také stupeň jejich postižení), neboť čím více OZP má zaměstnavatel ve své dílně, tím větší příspěvek mu náleží. Využitím analýzy CEA lze za efektivní označit využití CHPD v roce 2009, kdy na nákladově efektivní relace dosahovala oproti roku 2008 menší hodnoty. Za poslední dva roky sledovaného období došlo k velkému poklesu výdajů na jednotku výstupu. Ani v tomto případě tedy nelze hovořit o nákladově efektivní variantě z pohledu růstu finančních prostředků za předpokladu rychlejšího růstu výstupu. Nákladově efektivní variantou u chráněných pracovních dílen zřízených zaměstnavatelem je tak rok 2009, kdy na jednotku výstupu připadá nejnižší nákladově efektivní relace ve výši 25,5 tis. Kč na jednotku výstupu.
Vlastní práce
78
CHPM a CHPD nejsou využívány tolik jako ostatní nástroje APZ,a to hlavě z důvodu jejich vázání pouze na OZP. Ve sledovaném období bylo pomocí těchto nástrojů celkově vytvořeno třicet chráněných míst a osm chráněných dílen, což považuji za velký úspěch. OZP mají oproti ostatním osobám se zvýšenou péčí úřadů práce pozici ještě více ztíženou svým handicapem. Nástroje zaměřené speciálně na OZP jsou velice potřebné, protože handicapovaným osobám pomáhají nejen nalézt uplatnění na trhu práce, ale řadí je i zpět do společnosti. Můj předpoklad považoval za hospodárné využití nástroje stav, kdy výdaje na jednotku produkce v průběhu let sledovaného období klesaly. Ovšem hospodárnost v tomto pojetí splnil pouze jeden nástroj, a to chráněné pracovní dílny. Jelikož ale k využití tohoto nástroje došlo pouze ve dvou ze tří sledovaných let, je z největší pravděpodobnosti výsledek ovlivněn i touto skutečností. Analýzou CEA jsem u každého nástroje vybrala vždy jeden rok ze sledovaného období, který svou nákladově efektivní relací (poměr náklady k efektům) splňoval kritérium minimalizace nákladů na jednotku výstupu (tedy kritérium hospodárnosti). Vybírala jsem tedy vždy ten rok, ve kterém výdaje na jedno místo dosahovaly nejmenší částky. Nástroje APZ tak byly za sledované období efektivně využívány v roce 2007, kdy bylo efektivního využití dosaženo u VPP, SÚPM zřízených OSVČ a CHPM zřízených zaměstnavatelem (zbylé roky měly vždy dva efektivně využité nástroje). Hodnocení provedené využitím dvou odlišných metod dokládá fakt, že hospodárnost může být hodnocena několika způsoby a pokaždé může být dosaženo odlišného výsledku (každá metoda považuje za hospodárný stav něco jiného). Dokladem je i výsledek mého hodnocení, kdy na základě předpokladu považuji za hospodárně využitý nástroj CHPD a analýzou CEA mi vyšel jako efektivní rok 2007 (preferovaná varianta s nejnižšími náklady na jednotku výstupu, která plní hledisko hospodárnosti), ale efektivnosti u CHPD v tomto roce dosaženo nebylo, protože nástroj nebyl v roce 2007 ani využit.
4.4 Návrh budoucího využití Nástroje APZ mají podle mého názoru pozitivní přínos, neboť uchazečům o zaměstnání poskytují pomoc při hledání práce. Jejich realizace je pak ovlivněna zejména vlastnostmi místního trhu práce, strukturou uchazečů o zaměstnání a také objemem přidělených finančních prostředků. Úřad práce ve Žďáře nad Sázavou klade důraz na aplikaci APZ. Pomocí nástrojů se snaží snižovat nezaměstnanost v okrese (což se vytvořením pracovních míst i daří). Nejčastěji využívanými nástroji jsou rekvalifikace, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa, ostatní nástroje nejsou v takové míře využívány (zaměřují se více na OZP nebo o ně není takový zájem). Nyní se podrobněji zaměřím na jednotlivé nástroje. Rekvalifikace považuji za neúčelně využívaný nástroj, neboť uchazeč po jejím absolvování nemá jistotu pracovního uplatnění a finanční prostředky
Vlastní práce
79
jsou tak často čerpány zbytečně (v průměru kurzy zbytečně absolvuje přibližně 30 % uchazečů o zaměstnání za rok). Každoročně je na rekvalifikace vynaloženo okolo 20 % výdajů APZ, což mi z důvodu nejistého uplatnění uchazečů připadá příliš. Navíc rekvalifikace nepovažuji ani za nástroj dlouhodobého charakteru, neboť nenastoupí-li rekvalifikovaný v blízké době po kurzu na pracovní pozici, na kterou získal kvalifikaci, brzy získané vědomosti zapomene. Možným řešením by byla změna v zařazení uchazeče do rekvalifikačního kurzu. Absolvování rekvalifikace by bylo vázáno následným nástupem na pracovní pozici, pro kterou by byla rekvalifikace provedena (uchazeč by si zvýšil kvalifikaci dle potřeb zaměstnavatele). Přispívalo by to sice k nepružnosti trhu práce, ale kurzy by tak splnily kritérium účelnosti, protože by rekvalifikovaní měli po absolvování jistotu pracovního uplatnění. Veřejně prospěšné práce zajišťují pracovní pozici, jsou dlouhodobějšího charakteru a také účelově zaměřené. Každoročně z celkových výdajů APZ tvoří přibližně 25 %, což je podle mého názoru přiměřená částka (z důvodu zaměření na omezený okruh prací). Ovšem na tyto pozice nastupují především lidé s nižším vzděláním z důvodu jejich vázání na úklidové práce. Kdyby došlo k rozšíření o práce v sociálních službách, pomocné práce aj., VPP by mohly být využívány v daleko větší míře (i uchazeči s vyšším vzděláním než základním). Ve VPP vidím skrytý potenciál, neboť si myslím, že rozšíření možných prací ve prospěch nejen obce, státu či jiné organizace, ale i např. jiné fyzické osoby, by motivovalo k využití tohoto nástroje (příspěvek je poskytován až do plné výše mzdových nákladů zaměstnance včetně pojistného odvedeného zaměstnavatelem za tohoto zaměstnance). Společensky účelná pracovní místa jsou nejvyužívanějším nástrojem APZ a celkově je na ně vynakládáno cca 35 % výdajů. Již z názvu vyplývá, že příspěvek je poskytován účelně (vytvořená místa jsou obsazována uchazeči). SÚPM považuji za nejlepší nástroj APZ, neboť s nezaměstnaností bojuje dlouhodobě a je nejvíce využívaný ze všech nástrojů APZ (to dokládá i počet takto zřízených/vyhrazených míst). Avšak k podmínkám poskytování příspěvku bych přidala ještě jednu a to podmínku zaměstnání uchazeče z úřadu práce na dobu minimálně jednoho roku (čímž by uchazeč získal jistotu pracovního uplatnění po dobu minimálně dvanácti měsíců), což by podle mého názoru zaměstnavatele mohli akceptovat bez výhrad, neboť většina SÚPM je již nyní uzavírána na dobu neurčitou. Výši příspěvku by pak byla poskytována v závislosti na věku, vzdělání a délce evidence uchazeče (např. uchazeč ve věku 54 let v evidenci úřadu práce nad pět měsíců, na kterého by zaměstnavatel získal příspěvek v plné výši vynaložených mzdových nákladů a to po dobu jednoho roku). Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny nejsou využívány v tak velké míře jako předchozí nástroje, neboť se zaměřují na osoby se zdravotním postižením (ty tvoří okolo 20 % nezaměstnaných). OZP mají svou situaci ztíženou, neboť většina zaměstnavatelů je kvůli jejich handicapu není ochotna zaměstnat (povinnost zaměstnat OZP mají pouze zaměstnavatelé podle §81 zákona o zaměstnanosti s více než 25 zaměstnanci, kde podíl OZP musí činit alespoň 4 % z celkového počtu zaměstnanců, ale této povinnosti se mohou zpro-
Vlastní práce
80
stit a to odvodem do státního rozpočtu). Celkové výdaje APZ na CHPM a CHPD tvoří jen cca 10% (to hlavně z důvodu zaměření na omezený okruh OZP). Zřizování těchto míst a dílen podporuji, neboť OZP za svůj zdravotní stav nemohou a díky nástrojům APZ se je daří zapojovat do normálního života. Ostatní finanční prostředky (cca 10 %) představují výdaje na zbylé nástroje, informační materiály, semináře a další, bez kterých by APZ nebyla kompletní a neplnila svůj účel všemi dostupnými prostředky. Pokud by nedošlo k úpravě podmínek přidělování příspěvků, rozložení výdajů bych ponechala na stejné úrovni. Kdyby ale byly přijaty výše zmíněné návrhy na změny, podíl jednotlivých výdajů bych poupravila (viz Graf 10). U rekvalifikací bych výdaje snížila o 10 %, neboť si myslím, že kdyby jejich absolvování bylo podmíněno následným nástupem na pracovní pozici, pro kterou byla rekvalifikace vykonávána, počet uchazečů zařazených do těchto kurzů by výrazně poklesl (např. v roce 2008 bylo po kurzu umístněno přibližně 70 % rekvalifikovaných, čímž bylo v tomto roce na rekvalifikace zbytečně vynaloženo téměř 14 % celkových výdajů APZ). Veřejně prospěšným pracím bych naopak prostředky přidala (10 % od rekvalifikací), neboť rozšířením okruhu povolených prací by zajisté došlo i k většímu využívání tohoto nástroje. Snížení o 5 % bych provedla u skupiny souhrnně nazvané Ostatní, kde se domnívám, že je vynakládáno financí nadmíru (na informační materiály, školení aj.). Tyto prostředky bych přerozdělila ve prospěch SÚPM. Kdyby byl totiž příspěvek poskytován za podmínky přijetí uchazeče z úřadu práce na dobu minimálně jednoho roku, neočekávala bych takový nárůst výdajů (pět procent by případně pokrylo nárůst výše příspěvku z důvodu změny jeho výše v závislosti na zařazení uchazeče do skupiny se zvýšenou péčí úřadu práce). Podíl výdajů na chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny bych nechala ve stejné výši, neboť bych zaměstnavatele OZP navrhovala zvýhodnit spíše jiným způsobem než navýšením příspěvku (např. znovu zavedením snížené daňové zátěže při odvodu pojistného za tohoto zaměstnance jak tomu bylo do roku 2010 apod.). Graf 10: Návrh rozložení výdajů APZ mezi jednotlivé nástroje
Rozložení výdajů APZ mezi jednotlivé nástroje Rekvalifikace 10%
Veřejně prospěšné práce
40%
Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa 35%
5% 10%
Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) Ostatní
Závěr
81
5 Závěr Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. vymezuje šest nástrojů APZ, které mají sloužit k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. V okrese Žďár nad Sázavou byly v letech 2007-2009 využity jen tři z nich a to rekvalifikace, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Dále je doplňovala opatření na ochranu postavení OZP na trhu práce, chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny. Za sledované období bylo pomocí těchto nástrojů/opatření celkově vytvořeno 1 204 pracovních míst a rekvalifikační kurzy absolvovalo 1 510 uchazečů o zaměstnání, což pomohlo nezaměstnanost snížit (v průměru o 0,6 % ročně). Využití jednotlivých nástrojů bylo ale v průběhu let nerovnoměrné, což zapříčinila především kolísavá míra nezaměstnanosti. V roce 2007 se v okrese Žďár n. S. o práci ucházelo v průměru 4 167 osob, ale s blížícím se rokem 2009 tento počet razantně vzrostl a to z důvodu působící celosvětové hospodářské krize (v roce 2009 se o práci ucházelo v průměru již 5 463 osob). Míra registrované nezaměstnanosti tak vzrostla z 6,18 % (k 31. 12. 2007) na 10,55 % (k 31. 12. 2009) a podobný vývoj zaznamenal i ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo, který se v dané časové etapě zvýšil z tří na dvacet tři. Největší podíl nezaměstnaných tvořili uchazeči ve věku nad 50 let (poté uchazeči do 30 let věku) a z hlediska délky evidence uchazeči o zaměstnání s evidencí nad dvanáct měsíců, tedy dlouhodobě nezaměstnaní (poté uchazeči do tří měsíců evidence, což je pozitivní ukazatel, neboť je to způsobeno převážně frikční nezaměstnaností). Okres se tak potýká s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a převážně u skupiny uchazečů nad 50 let věku. Nejvíce zatíženou pobočkou úřadu práce pak bylo pracoviště ve Žďáře nad Sázavou, kde žije nejvíce obyvatel okresu. Na území okresu působí dohromady pět poboček úřadu práce. Funkci okresního úřadu práce plnila pobočka ve Žďáře nad Sázavou a do jejího správního obvodu spadala další čtyři dislokovaná pracoviště úřadu práce. Tato dislokovaná pracoviště se nacházejí ve spádových městech jednotlivých oblastí, které odpovídají území mikroregionů (DiP ÚP v Bystřici nad Pernštejnem, v Novém Městě na Moravě, ve Velkém Meziříčí a ve Velké Bíteši). V dubnu roku 2011 došlo k reorganizaci úřadů práce a od té doby všechny pobočky na území okresu plní pouze funkci kontaktních pracovišť, která spadají do působnosti Úřadu práce České republiky s krajskou pobočkou v Jihlavě. Ten aplikuje politiku zaměstnanosti na celé území kraje, což měl dříve v kompetenci okresní úřad práce. Při aplikaci APZ se snaží úřady práce vyhovět co největšímu počtu uchazečů o zaměstnání. Zvýšenou péči však věnují skupinám nezaměstnaných, které mají dlouhodobě problémy s uplatněním se na trhu práce. V roce 2007 se úřady práce na území okresu zaměřovaly na uchazeče do 25 let věku společně s absolventy vysokých škol, dále nad 50 let věku a na uchazeče s délkou evidence nad šest měsíců. O rok později se speciálně soustředily ještě na uchazeče nad 55 let věku. V roce 2009 došlo ke změně a struktura skupin se zvýšenou péčí úřadu práce se pozměnila a rozšířila na uchazeče do 20 let, nad 50 let a nad 55 let věku, dále
Závěr
82
na uchazeče v evidenci úřadu práce již od pěti měsíců, na ženy a také na uchazeče pečující o dítě do 15 let věku. Tyto skupiny jsou na trhu práce často znevýhodňovány, a proto je nutné, aby jim úřad práce věnoval zvýšenou péči a jejich zaměstnavatelům poskytoval určité výhody (např. příspěvek na zapracování). Z hlediska vynaložených finančních prostředků tvořily výdaje na APZ ve sledovaném období v průměru 47 mil. Kč za rok a na PPZ bylo vždy vynaloženo minimálně dvojnásobně více než na aktivní. Celkově bylo na politiku zaměstnanosti od roku 2007 do roku 2009 v okrese Žďár nad Sázavou vyčerpáno 497 879,5 tis. Kč (71,4 % připadá na PPZ). Nezaměstnanost tak byla převážně řešena pasivní cestou (pouhou výplatou podpor v nezaměstnanosti). Z nástrojů APZ největší výdaje připadaly na rekvalifikace, SÚPM a VPP (i s projekty ESF tvoří celkem 93,6 % výdajů APZ). Nástroje dlouhodobého charakteru (SÚPM a VPP) byly kryty převážně ze státního rozpočtu, zatímco rekvalifikace (krátkodobé) byly hrazeny především z prostředků ESF. Po započtení ostatních složek (podpora zaměstnávání OZP a náklady insolvence) celkové výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese za období let 2007-2009 přesáhly částku půl miliardy korun. Na základě rozboru získaných dat jsem provedla zhodnocení hospodárnosti a efektivnosti využitých nástrojů APZ v okrese Žďár nad Sázavou za roky 2007, 2008 a 2009. K evaluaci jsem využila dvou metod, předpokladu o hospodárnosti využití nástrojů v průběhu sledovaných let a analýzy CEA. Efektivnost a hospodárnost jsou zde ale pojímány pouze v užším slova smyslu, tedy v rámci sledovaného období a okresu Žďár nad Sázavou. Předpoklad považoval za hospodárné využití nástroje stav, kdy výdaje na jednotku produkce v průběhu let klesají. Avšak hospodárnost v tomto pojetí splnil jenom jeden nástroj a to CHPD (nástroj byl ale využit jen ve dvou letech sledovaného období, což ovlivnilo výsledek). Prostřednictvím analýzy CEA jsem vybírala vždy jeden rok, který svou nákladově efektivní relací (poměr nákladů k efektům) splňoval kritérium minimalizace nákladů na jednotku výstupu. Nástroje APZ tak byly za sledovanou časovou etapu celkově efektivně využívány v roce 2007. Aktuální využití nástrojů APZ se mi nejeví ve všech ohledech účelové a hospodárné, proto jsem u nich navrhla několik změn i vzájemnou realokaci zdrojů. Rekvalifikace bych zavázala povinností následného nástupu rekvalifikovaného na pracovní pozici, pro kterou byl kurz proveden (přispělo by to sice k nepružnosti trhu, ale nadrbou stranu také účelnosti a hospodárnosti vynakládaných prostředků). Uchazeč by pak po jejím absolvování získal jistotu zaměstnání. Z celkových výdajů APZ bych rekvalifikacím přiřadila 10 % (o 10 % bych tak snížila aktuální prostředky, neboť v současné době je přibližně 14 % celkových výdajů APZ vynakládáno zbytečně). U VPP bych rozšířila okruh prací o práce v sociálních službách, pomocné práce aj. Celkově by jim připadalo 35 % prostředků APZ (o 10% více než nyní). K podmínkám příspěvku na SÚPM bych přidala především jednu podmínku a to, aby zaměstnavatel uchazeče zaměstnal po dobu minimálně jednoho roku (již dnes většina zaměstnavatelů přijímá pracovníky na tyto pozice na dobu neurčitou). Z výdajů na APZ by tak SÚ-
Závěr
83
PM měla 40 % výdajů (o 5 % více, realokací prostředků ze skupiny Ostatní). Zbylé nástroje bych ponechala v nezměněné podobě. Úřad práce ve Žďáře nad Sázavou klade důraz na aplikaci nástrojů APZ, neboť jejich využíváním dochází ke snižování nezaměstnanosti v okrese. Jejich využití je ovlivněno vlastnostmi místního trhu, strukturou uchazečů o zaměstnání, objemem přidělených finančních prostředků, atd. Ve sledovaném období let 2007-2009 ovlivnila vývoj nezaměstnanosti především také působící celosvětová hospodářská krize, která prudce zvýšila počet nezaměstnaných (a tím i počet potencionálních účastníků APZ). Většina nezaměstnaných ale tuto situaci řeší pasivně, jenom pobíráním podpory v nezaměstnanosti, což dokládá i rostoucí podíl výdajů PPZ nad složkou aktivní. Aby mohlo dojít k nárůstu podílu APZ musí nejdříve razantně poklesnout nezaměstnanost, tedy musí se snížit počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Od počátku 21. století však dochází spíše k efektu opačnému, nezaměstnanost neustále narůstá.
Doporučení
84
6 Doporučení Každá oblast ČR je specifická a proto musí úřady práce ve svém regionu aplikovat vlastní politiku zaměstnanosti, která odráží potřeby místního trhu. Okres Žďár nad Sázavou je specifický tím, že se na jeho území rozkládá několik mikroregionů, které jsou ohroženy vysokou nezaměstnaností. Jedná se především o mikroregion Bystřicko, jehož průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2009 přesahuje okresní průměr o 2,1 % (za rok 2009 okres vykazuje průměrnou míru nezaměstnanosti 8,7 % a průměr ČR je 8 %). Dále Novoměstsko a Meziříčsko, které mají za rok 2009 shodně průměrnou míru nezaměstnanosti o 0,6 % nad okresním průměrem. Navíc největší podíl uchazečů v evidenci úřadu práce tvoří uchazeči o zaměstnání s délkou evidence nad dvanáct měsíců, takže okres čelí nezaměstnanosti dlouhodobé, kterou tvoří převážně uchazeči nad 50 let věku a poté mladší 30 let věku. K řešení a prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti by bylo zapotřební poupravit využívání nástrojů APZ (zvýšit efektivnost APZ). Využito by mohlo být následujících doporučení. • Jelikož rekvalifikace nepovažuji za nástroj, který řeší nezaměstnanost dlouhodobě, a přesto je na ně každoročně vynakládáno okolo 20 % celkových výdajů APZ (převážně z prostředků ESF), doporučovala bych polovinu těchto prostředků přerozdělit ve prospěch VPP, které nezaměstnanost řeší již dlouhodobě. Rozšířením okruhu povolených prací bych u nich navíc očekávala největší nárůst využití (celkově by na VPP připadalo 35 % výdajů APZ). • SÚPM bych přiřadila 40 % celkových výdajů APZ, neboť zaměstnavatelé tohoto nástroje hojně využívají a navíc uchazeče zaměstnávají většinou na dobu neurčitou, čímž se daří nezaměstnanost snižovat dlouhodobě. Výdaje ve prospěch tohoto nástroje (ve výši 5 %) by byly přerozděleny od skupiny souhrnně nazvané Ostatní (která zahrnuje semináře, informační materiály, atd.), kde mi částka 10 % výdajů připadá neúměrně vysoká (částka 10 % výdajů připadá i na podporu CHPM a CHPD). Podrobněji o realokaci výdajů v kapitole 4.4. • Dále bych zavedla cílené programy k řešení nezaměstnanosti se zaměřením na nejproblémovější mikroregiony okresu a také dlouhodobě nezaměstnané osoby (především uchazeče nad 50 let věku např. podporou tvorby zkrácených úvazků). • Více bych podporovala rekvalifikace zaměstnanců (např. úhradou části mzdových nákladů zaměstnanců v rekvalifikaci) oproti rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání, kteří kurzy často absolvují i když o ně nejeví zájem. Mohlo by to motivovat zaměstnavatele k využití tohoto nástroje a předcházelo by se tím propouštění zaměstnanců z důvodu nedostačujícího vzdělání. Výše zmíněné návrhy mohou posloužit jako inspirace pro budoucí využití nástrojů APZ. Důležité je, aby nástroje APZ byly stále využívány a reagovaly na aktuální potřeby trhu práce, neboť jejich pomocí se daří měnit postavení uchazečů na trhu práce i nepatrně snižovat nezaměstnanost.
Literatura
85
7 Literatura 7.1
Knižní zdroje
BUCHTOVÁ, B.; A KOL. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. FIALOVÁ, H. Malý ekonomický výkladový slovník. 4. rozšířené vydání. Praha: A plus, 1998. 167 s. ISBN 80-902514-0-4. FUCHS, K. Makroekonomie: Základní kurz. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000. 186 s. ISBN 80-210-1777-5. FUCHS, K. Mikroekonomie: Základní kurz. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999. 178 s. ISBN 80-210-2191-8. KLIKOVÁ, CH.; KOTLÁN, I. Hospodářská politika. 1. vydání. Ostrava: SOKRATES, 2003. 276 s. ISBN 80-86572-04-8. KLÍMA, J. Makroekonomie. 1. vydání. Brno: Alfa Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-86575-29-2. KOTÝNKOVÁ, M. Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. V Praze: Oeconomica, 2006. 256 s. ISBN 80-245-1149-5. MACÁKOVÁ, L. A KOL. Mikroekonomie: Základní kurs. 9. vydání. Slaný: MELAND-
RIUM, 2005. 275 s. ISBN 80-86175-41-3. OCHRANA, F. Nákladově užitkové metody ve veřejném sektoru. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2005. 175 s. ISBN 80-86119-96-3. SAMUELSON, P.; NORDHAUS, W. Ekonomie 18. vydání. Translation by M. Gregor et al. 1. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. 775 s. ISBN 978-80-2050590-3. SEKERA, B. Makroekonomie. Praha: Profess Consulting, 2007. 488 s. ISBN 80-7259-050-2. SLANÝ, A.; ŽÁK, M. Hospodářská politika. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1999. 271 s. ISBN 80-7179-237-3.
Literatura
86
7.2 Internetové zdroje Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Evropská komise. Dostupné z WWW:
. Cena MPO [online]. 2009 [cit. 2011-04-20]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Co dělat při ztrátě zaměstnání [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Česká republika od roku 1989 v číslech [online]. 2011 [cit. 2011-03-24]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . Česká republika v číslech 2010 [online]. 2010 [cit. 2011-03-24]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . Formuláře ke stažení [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Katalog úředních desek městských a obecních úřadů ČR: Vysočina kraj [online]. 2011 [cit. 2011-05-11]. Úřední desky. Dostupné z WWW: . Kontaktní pracoviště Žďár nad Sázavou [online]. Žďár nad Sázavou, 2011 [cit. 2011-04-01]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Krajské pobočky a kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Meziokresní srovnání [online]. Jihlava: 2010 [cit. 2011-03-30]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . Národní politika zaměstnanosti [online]. 2010 [cit. 2011-01-31]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: .
Literatura
87
Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 [online]. 2007 [cit. 201104-08]. Strukturální fondy EU. Dostupné z WWW: . Okres Žďár nad Sázavou [online]. Jihlava: 2010 [cit. 2011-03-30]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . Okres Žďár nad Sázavou. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2007, last modified on 20. 10. 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z WWW: . Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost [online]. [cit. 2011-04-18]. Strukturální fondy EU. Dostupné z WWW: . Právní předpisy z oblasti zaměstnanosti [online]. 2007 [cit. 2011-03-23]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Programy 2004-2006 [online]. [cit. 2011-04-18]. Strukturální fondy EU. Dostupné z WWW: . Programy 2007-2013 [online]. 2007 [cit. 2011-04-08]. Strukturální fondy EU. Dostupné z WWW: . Projekt „Vzdělávejte se!“ [online]. 2009 [cit. 2011-04-27]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: < http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/vzdelavejte_se>. Přehled poskytnutých příspěvků 2007 [online]. 2007 [cit. 2011-04-11]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Služby a činnosti úřadu práce [online]. 2009 [cit. 2011-01-31]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: .
Literatura
88
Topregion.cz [online]. 2009 [cit. 2011-04-19]. Kraj Vysočina. Dostupné z WWW: . Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Vysočina [online]. 2009 [cit. 2011-05-11]. Státní správa. Dostupné z WWW: . Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti [online]. 2004 [cit. 2011-02-01]. Právnické fórum. Dostupné z WWW: . Zprávy ÚP ve Žďáře nad Sázavou: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 [online]. ÚP ve Žďáře nad Sázavou, 2009 [cit. 2011-03-18]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Zprávy ÚP ve Žďáře nad Sázavou: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 [online]. ÚP ve Žďáře nad Sázavou, 2009 [cit. 2011-03-18]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: . Zprávy ÚP ve Žďáře nad Sázavou: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 [online]. ÚP ve Žďáře nad Sázavou, 2009 [cit. 2011-03-18]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z WWW: .
Přílohy
89
Přílohy
Přílohy
90
Příloha č. 1: Vzor žádosti o příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací Registrační číslo ÚP:
VPP Úřad práce:
OSÚ S 10
Žádost o příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací k umístění uchazečů o zaměstnání § 112 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, § 24 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů A. Identifikační údaje zaměstnavatele, právní forma a předmět podnikání nebo činnosti:
Název zaměstnavatele1): IČ:
Rodné číslo2):
Právní forma zaměstnavatele3): Předmět podnikání nebo činnosti4):
1) Vyplňte název zaměstnavatele uvedený např. v živnostenském listě, popř. ve výpisu ze živnostenského rejstříku, obchodním rejstříku nebo zřizovací listině, popř. jméno a příjmení, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba podnikající pod svým jménem a příjmením. 2) Vyplňte jen v případě, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba podnikající pod svým jménem a příjmením. 3) Vyplňte právní formu zaměstnavatele, a to například akciová společnost, církevní organizace, družstvo, fyzická osoba, podnikající fyzická osoba, komanditní společnost, kraj, nadace, obec, obecně prospěšná společnost, příspěvková organizace, sdružení (svaz, spolek), společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost. 4) Uveďte předmět podnikání nebo činnosti vztahující se k profesi,
na.
ve které má být pracovní příležitost v rámci VPP vytvoře-
Přílohy
91
Adresa sídla (u právnické osoby) nebo místa podnikání (u podnikající fyzické osoby):
Obec:
Část obce:
Ulice:
Č. p.:
Telefon:
E-mail:
Č. orient.:
PSČ:
5)
B. Adresa provozovny (pracoviště) vztahující se k vytvoření pracovní příležitosti :
Obec:
Část obce:
Ulice:
Č. p.:
Telefon:
E-mail:
Č. orient.:
PSČ:
C. Oprávněný zástupce zaměstnavatele:
Příjmení:
Jméno:
Telefon:
E-mail:
Titul:
D. Kontaktní osoba pro jednání s úřadem práce:
Příjmení:
Jméno:
Telefon:
E-mail:
Titul:
E. Bankovní spojení zaměstnavatele (účet u peněžního ústavu v ČR vedený v CZK):
Číslo účtu:
Kód banky:
F. Další údaje potřebné k posouzení žádosti: Počet pracovních příležitostí, které mají být vytvořeny (celkem):
Zaměstnavatel
je
není
v likvidaci nebo v konkurzním řízení.
Zaměstnavatel
je
není
příjemcem peněžních prostředků poskytovaných na stejný účel ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, strukturálních fondů EU, popř. z jiných programů a projektů EU.
5) Nevyplňujte, je-li shodná s adresou sídla nebo místa podnikání.
Přílohy
92
G. Prohlášení zaměstnavatele: 1. Prohlašuji, že u zdravotních pojišťoven, od kterých není přiloženo potvrzení o bezdlužnosti, nejsou pojištěni žádní zaměstnanci zaměstnavatele a rovněž u nich zaměstnavatel nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění. 2. V případě poskytnutí příspěvku souhlasím se zveřejněním identifikačních údajů zaměstnavatele (u právnické osoby název, IČ, sídlo a u fyzické osoby jméno, příjmení, IČ, místo podnikání) a údaje o výši příspěvku na Integrovaném portálu MPSV.
V
dne Jméno, příjmení, funkce a podpis oprávněné osoby (otisk razítka)
H. K žádosti, prosím, doložte následující přílohy:
1. Potvrzení o bezdlužnosti zaměstnavatele. Uplyne-li ode dne, ke kterému byla bezdlužnost potvrzena, do dne podání žádosti doba delší než 3 měsíce, nebudou tato potvrzení úřadem práce akceptována. Dnem podání žádosti se rozumí den jejího doručení úřadu práce. 2. Doklad prokazující právní formu zaměstnavatele (např. úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list). 3. Doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu uvedeného v části E (např. smlouvu o zřízení účtu nebo potvrzení vystavené bankou). 4. Charakteristiku veřejně prospěšných prací (vzor je přílohou této žádosti). Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. K bodu 1 – potvrzení o bezdlužnosti Zaměstnavatel dokládá úřadu práce, že a) nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky. Je-li zaměstnavatel právnickou osobou, dokládá bezdlužnost potvrzením, které je vystaveno na „identifikační číslo“. Je-li zaměstnavatel podnikající fyzickou osobou, dokládá bezdlužnost potvrzením, které je vystaveno na „jméno s uvedením rodného čísla, popř. data narození“ i na „identifikační číslo“. V případě, že potvrzení vydané finančním úřadem neobsahuje informaci o tom, že bezdlužnost byla zjišťována i u celního úřadu, zaměstnavatel dokládá potvrzení o bezdlužnosti i od celního úřadu. b) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění. Je-li zaměstnavatel právnickou osobou, dokládá bezdlužnost potvrzením, které je vystaveno na „identifikační číslo“. Je-li zaměstnavatel podnikající fyzickou osobou, dokládá bezdlužnost potvrzením od zdravotní pojišťovny, u které je sám pojištěn, vystavené na „jméno s uvedením rodného čísla, popř. data narození“ i na „identifikační číslo“; má-li zaměstnance, předkládá potvrzení i od zdravotních pojišťoven, u kterých jsou pojištěni jeho zaměstnanci, vystavená na „identifikační číslo“. c) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Je-li zaměstnavatel právnickou osobou, dokládá bezdlužnost potvrzením, které je vystaveno na „identifikační číslo“. Je-li zaměstnavatel podnikající fyzickou osobou, dokládá bezdlužnost potvrzením příslušné správy sociálního zabezpečení, které je vystaveno na „jméno s uvedením rodného čísla, popř. data narození“ i na „identifikační číslo“. Má-li zaměstnavatel některý z výše uvedených nedoplatků a bylo mu povoleno splácení ve splátkách, lze příspěvek poskytnout, není-li v prodlení se splácením splátek. Příspěvek lze poskytnout zaměstnavateli i v případě, bylo-li mu povoleno posečkání daně. Tyto skutečnosti je zaměstnavatel rovněž povinen doložit.
V případě potřeby bližších informací se žadatel může obrátit na místně příslušný úřad práce. Informace a formuláře lze rovněž získat na Integrovaném portálu MPSV – http://portal.mpsv.cz. Počet příloh:
Přílohy
93
Příloha č.:
Charakteristika veřejně prospěšných prací V případě vytvoření pracovních příležitostí ve více profesích, popř. ve stejné profesi s odlišnou charakteristikou, vyplňte charakteristiku veřejně prospěšných prací pro každou profesi zvlášť. Profese:
KZAM: Počet pracovních příležitostí v uvedené profesi: Pracovní místa
jsou
nejsou vhodná pro osoby se zdravotním postižením.
Popis pracovní činnosti:
Místo výkonu práce (uveďte místo výkonu práce, které bude sjednáno v pracovní smlouvě): Obec:
Část obce:
Ulice:
Č. p.:
Předpokládané datum obsazení pracovního místa:
Č. orient.:
PSČ:
Pracovní úvazek (hodin týdně):
Pracovní příležitost bude vytvořena na dobu (uveďte datum nebo počet měsíců): Předpokládaná hrubá mzda (Kč/měsíc): Pracovní doba od: Požadované vzdělání:
Směnnost: do:
Stupeň:
Délka požadované praxe: Obor studia:
Další požadavky:
Pracovní příležitost je určena k pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání (vyplňte, je-li znám): Příjmení:
V
Jméno:
Datum narození:
dne Jméno, příjmení, funkce a podpis oprávněné osoby (otisk razítka)
Zdroj: Portál MPSV, Formuláře ke stažení (http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/kestazeni).
Přílohy
94
Příloha č. 2: Vývoj vybraných demografických ukazatelů v letech 2000-2009 Přehled vybraných demografických ukazatelů k 31. 12. v letech 2000 až 2009 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Počet obcí 196 196 195 195 195 171 171 174 174 174 Počet obyvatel 119 664 119 366 119 218 119 138 119 208 119 159 119 375 119 691 120 046 119 829 z toho žen 60 271 60 140 60 053 60 009 60 050 60 011 60 035 60 136 60 177 60 128 Obyvatelé ve věku (v %) / / / / / / / / / / 0-14 let 18,5 18,0 17,6 17,1 16,7 16,2 15,8 15,5 15,2 15,0 15-64 let 68,8 69,2 69,3 69,6 69,7 70,0 70,1 70,1 70,1 69,8 nad 65 let 12,7 12,9 13,1 13,3 13,6 13,8 14,1 14,4 14,7 15,2 Průměrný věk obyvatel 37,1 37,5 37,8 38,2 38,5 38,8 39,1 39,4 39,6 39,9 muži 35,8 36,1 36,5 36,8 37,1 37,4 37,7 38,0 38,2 38,6 ženy 38,5 38,8 39,1 39,5 39,8 40,1 40,4 40,7 41,0 41,3 Počet narozených osob 1 135 1 087 1 163 1 117 1 205 1 208 1 223 1 288 1 333 1 292 Počet zemřelých osob 1 097 1 115 1 076 1 131 1 091 1 166 1 035 1 029 1 083 1 127 Přistěhovalí 742 658 803 996 904 888 984 1 252 1 196 817 Vystěhovalí 763 928 1 038 1 062 948 979 956 1 195 1 091 1 199 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ, Vybrané ukazatele za okres Žďár nad Sázavou (Okres Žďár nad Sázavou, 2011, online)
Přílohy
95
Příloha č. 3: Vývoj vybraných ukazatelů a nezaměstnanosti v letech 2000-2009
zaměstnanosti
Vývoj vybraných ukazatelů zaměstnanosti a nezaměstnanosti k 31. 12. v letech 2000 až 2009 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet obyvatel 119 664 119 366 119 218 119 138 119 208 119 159 119 375 119 691 120 046 Pracovní síla 57 538 57 488 58 603 56 971 59 468 58 282 59 116 59 131 61 474 Uchazeči o zaměstnání 4 321 4 141 4 958 5 049 5 427 5 436 4 809 3 918 4 011 dosažitelní / / / / / 5 205 4 480 3 656 3 829 ženy / 2 029 2 548 2 591 2 862 2 877 2 557 2 051 2 025 se zdravotním postižením / 769 877 951 1 032 1 088 1 043 999 978 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) 7,51 7,20 8,46 8,86 9,13 8,93 7,58 6,18 6,23 Volná pracovní místa / 644 431 173 208 304 859 1 310 751 Počet uchazečů na 1 pracovní místo / 6 12 29 26 18 6 3 5 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ, Vybrané ukazatele za okres Žďár nad Sázavou (Okres Žďár nad Sázavou, 2011, online)
2009 119 829 59 493 6 530 6 279 3 020 1 206 10,55 279 23
Přílohy
96
Příloha č. 4: Přehled ukazatelů z evidence o zaměstnání
vybraných uchazečů
Vývoj délky evidence uchazečů o zaměstnání Rok 2007 2008 2009 Nově nahlášení 6 052 6 090 9 315 Uchazeči vyřazení z evidence 6 889 5 997 6 796 umístění celkem 5 190 4 548 5 101 z toho ÚP 1 382 1 294 1 664 pro nespolupráci 361 312 286 ostatní 1 1 137 1 409 Průměrný počet uchazečů neumístěných 4 167 3 667 5 463 z toho dosažitelní 3 919 3 467 5 269 Počet uchazečů dle délky evidence / / / do 3 měsíců 1 177 1 445 2 136 4-6 měsíců 694 738 1 408 7-9 měsíců 333 358 841 10-12 měsíců 227 189 552 nad 12 měsíců 1 487 1 281 1 593 Opakovanost evidence / / / 1. evidence 1 093 1 099 1 918 2. evidence 889 857 1 382 3. evidence 611 648 968 4. evidence 396 423 666 5 a více evidencí 929 984 1 596 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu v roce 2007,2008 a 2009 v okrese Žďár nad Sázavou
Přílohy
97
Příloha č. 5: Přehled pracovišť úřadu práce v okrese Žďár nad Sázavou s uvedením základních ukazatelů v letech 2007-2009 Rok 2007 Pobočka ÚP Prům. míra nezam. VPM Uchazečů / 1 VPM Počet uchazečů Bystřice n. P. 10,2 121 8 984 Nové Město n. M. 8,7 118 7 794 Velká Bíteš 6,4 105 2 266 Velké Meziříčí 6,8 236 3 851 Žďár nad Sázavou 5,8 730 2 1 272 Okresní průměr 6,7 1 310 3 4 167 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007 v okrese Žďár n. S.
Rok 2008 Pobočka ÚP Prům. míra nezam. VPM Uchazečů / 1 VPM Počet uchazečů Bystřice n. P. 7,6 48 19 812 Nové Město n. M. 7,1 89 8 719 Velká Bíteš 5,0 68 4 235 Velké Meziříčí 5,3 163 5 742 Žďár nad Sázavou 4.8 383 3 1 160 Okresní průměr 5,7 751 5 3 668 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008 v okrese Žďár n. S.
Rok 2009 Pobočka ÚP Prům. míra nezam. VPM Uchazečů / 1 VPM Počet uchazečů Bystřice n. P. 10,8 29 45 1 127 Nové Město n. M. 9,3 43 25 929 Velká Bíteš 8,4 9 52 385 Velké Meziříčí 9,3 98 17 1 269 Žďár nad Sázavou 7,3 100 20 1 754 Okresní průměr 8,7 279 23 5 464 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009 v okrese Žďár n. S.
Přílohy
98
Příloha č. 6: Přehled vynaložených prostředků na politiku zaměstnanosti v letech 2007-2009 za okres Žďár nad Sázavou Vynaložené prostředky na politiku zaměstnanosti v letech 2007-2009 Vynaložené prostředky Nástroje APZ využívané v okrese (v tis. Kč) (včetně závazků) 2007 2008 2009 Rekvalifikace 4 197 6852 4 920 Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) 20 483 9 971 5 837 Veřejně prospěšné práce 11 175 7 873 9 535 Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa 925 2 216 2 087 Ostatní programy podpory zaměstnanosti 862 8 712 42 524 (projekty ESF) Cílený program (dle § 120) 1 734 / / Pracovní rehabilitace / / 24 Překlenovací příspěvek 63 / / Ostatní 2 048 6 / APZ CELKEM 41 487 35 630 64 927 PPZ CELKEM 86 000 87 887 181 949 Podpora zaměstnávání OZP (§ 78) 4 701 8 162 9 978 Náklady insolvence 791 1 112 2 716 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI CELKEM 132 979 132 791 259 570 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat MPSV, Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2007, 2008 a 2009 v okrese Žďár nad Sázavou