Enviro-sociální dopady elektronického průmyslu v Číně

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Enviro-sociální dopady elektronického průmyslu v Číně Bakalářská práce

Autor: Rudolf Pirkovský Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Brno 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Enviro-sociální dopady elektronického průmyslu v Číně zpracoval sám a uvedl jsem veškeré prameny, které byly pro tuto práci použity.

Souhlasím,

aby

moje

bakalářská

práce

byla

zveřejněna

v souladu s § 47b Zákona č. 111/118 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne 22. prosince 2015

Rudolf Pirkovský

Podpis:

Na tomto místě bych rád poděkoval panu vedoucímu Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D. za odborné vedení, ochotu, vstřícnost a poskytnuté rady, které mi během této práce věnoval. Dále chci poděkovat mojí rodině za trpělivost a podporu při psaní mé bakalářské práce.

Abstrakt PIRKOVSKÝ, R. Enviro-sociální dopady elektronického průmyslu v Číně. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Bakalářská práce se zabývá problematikou, jak výroba elektronických zařízení, její vstupní a výstupní výrobní procesy a následná recyklace těchto zařízení mají dopady na jednotlivé složky životního prostředí - ovzduší, půdu a vodní systémy. Práce popisuje, jaké podmínky mají pracovníci při výrobě elektronického průmyslu či jaká je situace v zaměstnávání dětí v elektroprůmyslu v Číně. Z dalších sociálních aspektů se věnuje mechanismům dopadů na zdravotní stav dvou skupin - pracovníků při výrobě a recyklaci e-produktů a obyvatel sídel, dotčených elektroprůmyslem. Práce je postavena na literární rešerši. Použité zdroje představují vědecké články v databázových časopisech, statistické údaje a ročenky a rovněž odborné publikace. Na základě dat z výzkumu jednotlivých autorů je v práci zmapována současná situace v Číně, týkající se nadměrného znečištění a nedodržováním lidských práv vlivem čínského elektronického průmyslu v Číně. Klíčová slova: Elektronický průmysl, Dopady na životní prostředí, Environmentální opatření, Zelené technologie, E-recyklace, Lidská práva, Diskriminace, Dětská práce

Abstract PIRKOVSKÝ, R. Environmental and social impacts of the electronics industry in China. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2015. This Bachelor thesis is discussing issues of how electronic devices production, its input and output production processes and subsequent recycling of those devices have impact on individual components of the environment: air, soil and water systems. The thesis describes workers’ conditions as well as state of child labour in the context of the electronics industry in China. Regarding other social aspects, the work is concerned about impact on health condition of two groups: workers in production and recycling and residents in areas impacted with the electronics industry. This text is based on literary research. Scientific papers in database journals, statistical data, annuals and expert publications were used as sources for this work. Based on research data of individual authors, the work discusses the current situation in China with respect to excessive pollution and human rights violations due to the Chinese electronics industry.

Key words: Electronic industry, Impacts on environment, Environmental measures, Green Technology, E-recycling, Human rights, Discrimination, Child labour

Seznam zkratek

BSR

Bussiness for Social Responsibility

CIA

Central Intelligence Agency

ECF

Environment and Conservation Fund

EEE

Electrical and electronics equipment

EU

Evropská Unie

FAO

Food and Agriculture Organization

FBIC

Fung Bussiness Intelligence Centre

HDP

Hrubý domácí produkt

ICT

Information and communication technology

IFC

International finance corporation

IISD

International Institute for Sustainable Development

ILO

International Labour Organization

IMF

International Monetary fund

ITF

Industry Technology Facilizator

JAR

Jihoafrická republika

LCD

Liguid crystal display

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí

NTTS

New TechniquesTechnologies Statistics

OSN

Organizace spojených národů

PCB

Printed circuit board

PCDD

Polychlorované dibenzo-p-dioxiny

UNEP

United Nations Environment Programme

HDD

Hard disk drive

Obsah 1

Úvod ....................................................................................................................... 9

2

Cíl práce ................................................................................................................ 11

3

Metodika práce ..................................................................................................... 12

4

Základní charakteristika Číny .................................................................................. 14 4.1

Geografie ..................................................................................................................... 14

4.2

Hlavní mezníky vývoje čínské ekonomiky od roku 1949 ............................................. 15

4.3

Ekonomika Číny ........................................................................................................... 17

5

Představení průmyslu v Číně .................................................................................. 19 5.1

Čínský průmysl obecně................................................................................................ 19

5.1.1

Strojírenský průmysl............................................................................................ 21

5.1.2

Textilní průmysl ................................................................................................... 22

5.1.3

Potravinářský průmysl......................................................................................... 23

5.2

Elektronický průmysl ................................................................................................... 23

5.2.1

Výrobky e-průmyslu ............................................................................................ 26

5.2.2

Export a Import elektroprůmyslu v Číně ............................................................. 30

5.2.3

Kvalita čínských elektronických výrobků ............................................................. 35

6

Problematika životního prostředí a vliv elektronického průmyslu............................ 36 6.1

Mechanismy znečištění životního prostředí e-průmyslem v Číně .............................. 37

6.1.1

Výroba elektronických zařízení ........................................................................... 38

6.1.2

Elektronický odpad v Číně ................................................................................... 39

6.1.3

Neformální recyklace e-odpadů .......................................................................... 43

6.1.4

Těžké kovy a jejich použiti ................................................................................... 47

6.1.5

Neefektivní vládní kontrola ................................................................................. 50

6.2

Dopady elektronického průmyslu na životní prostředí ............................................... 50

6.2.1

Znečištění ovzduší vlivem elektronického průmyslu........................................... 50

6.2.2

Dopady e-průmyslu na znečištění půdy .............................................................. 53

6.2.3

Znečištění vodních systémů vlivem elektronického průmyslu ........................... 54

7

Elektronický průmysl a společenské a sociální prostředí .......................................... 58 7.1

Pracovní podmínky dělníků v elektronických čínských továrnách .............................. 59

7.2

Dětská práce v Číně při výrobě elektronického průmyslu .......................................... 63

7.3

Elektronický průmysl a jeho vliv na zdraví obyvatel ................................................... 65

8

Trendy a perspektivy elektronického průmyslu ....................................................... 68 8.1

Vývoj technologií ......................................................................................................... 70

8.2

Robotizace ................................................................................................................... 72

8.3

Environmentální opatření ........................................................................................... 73

8.4

Budoucí výzvy .............................................................................................................. 75

9

Závěr ..................................................................................................................... 77

10

Zdroje .................................................................................................................... 80

11

Seznam obrázků a grafů a tabulek .......................................................................... 88

12

Přílohy ................................................................................................................... 89

1 Úvod Postavení Čínské lidové republiky ve světové ekonomice se za posledních několik desetiletí výrazně změnilo. Již delší dobu je možné pozorovat vytrvalý čínský ekonomický růst. V průběhu přechodu od striktně plánované na tržní ekonomiku prošla Čína hlubokými změnami, během kterých se vynořily nové, pro světové obchodníky jedinečné, možnosti spolupráce obchodu a investic. V roce 2002 přeskočila čínská ekonomika japonskou a stala se tak druhou největší na světě za hospodářstvím USA. V dnešní době dohání Čína ekonomiku americkou. Se zvyšujícím se ekonomickým růstem se zvedá také životní úroveň obyvatelstva, což má za následek například zvyšování počtu registrovaných automobilů, nebo zvyšující se poptávku po zboží, zejména elektroniky, která v Číně představuje hlavní položku ekonomiky a průmyslu. Čínský průmysl představuje pramen čínského bohatství, které se začalo rozvíjet na začátku 50. let minulého století. Po zrodu nové Číny v roce 1949 vstoupil čínský průmysl do období všestranné obnovy a vývoje. Do roku 1978 před odstartováním reforem a otevíráním se světu byl v Číně již zformován poměrně ucelený průmyslový systém. Tradiční průmysl, chemický i elektronický, zaznamenal znatelný rozvoj. Průlomového pokroku dosáhl jaderný a kosmonautický průmysl, jakožto výrobní odvětví s moderní a špičkovou technikou. Mezi hlavní průmyslové sektory Číny patří elektronický průmysl. Země se díky němu stala světovou velmocí, která vyprodukuje každý rok obrovské množství elektroniky, zejména mobilních telefonů a jejich příslušenství. Počet čínských uživatelů mobilních telefonů, kteří jsou jejich největším spotřebitelem na světě, se neustále zvyšuje. Čínské inovace v oblasti mobilních her, komunikace, elektronického obchodování, nákupního softwaru a souvisejících služeb mají obrovský potenciál pro zvýšení konkurenceschopnosti této země a rovněž mohou vést ke vzniku nových odvětví v oblasti mobilních technologií.

9

Rapidní zvýšení počtu produktů elektronického průmyslu má také za následek zhoršení a exploataci životního prostředí. Většina čínských firem, zaměřujících se na elektroniku, se snaží zvýšit svůj zisk a dosáhnout velkých výnosů, ale už se dále nezajímají o životní prostředí. Čínská průmyslová výroba nebere na přírodu prakticky žádné ohledy. Čína patří mezi země, společně s USA, Indií a Ruskem, které nejvíce znečišťují životní prostředí. Řadí se také k zemím, které nepodepsaly Kjótský protokol. Mezi největší ekologické problémy spojené s výrobou elektrotechniky patří např. zvýšená produkce smogu. Nejvíce postižená oblast je Pao-Tchou, kde Čínské ministerstvo životního prostředí naměřilo největší znečištění zaviněné smogem. Jako další problém bychom neměli opomenout intoxikaci půd, řek a zdrojů pitné vody, kam se vypouští kapalný odpad, který má za následek rapidní znečištění a též negativní vliv na zdraví pracovníků továren a obyvatel měst. Elektroprůmysl vypustí ročně víc než dvacet milionů tun znečištěné vody. I přes snahy Pekingu kontrolovat znečištění životního prostředí, se situace v zemi zhoršuje. Jen za rok 2008 se škody na čínských ekosystémech odhadují na tři a půl bilionu korun. Čína má na ochranu životního prostředí nařízené zákony pro jeho ochranu, nicméně místní vlády je neumějí anebo nechtějí prosadit. Nařízení Pekingu ignorují, aby udržely růst HDP jako ukazatele schopností místních činitelů. Vliv nadměrné výroby elektrozařízení a s tím spojená vysoká poptávka po čínských produktech má také silný dopad na samotné zaměstnance v podniku, neboť při výrobě e-zařízení nemají ochranné pomůcky a dostávají se do styku s nebezpečnými látkami, které způsobují zhoršení jejich zdravotního stavu. Mezi další problémy zaměstnanců v továrnách se řadí vyplácení nízkých mezd, neplacené přesčasy, diskriminace těhotných žen a dětská práce. Za čínským ekonomickým růstem se skrývají negativní dopady na environmentální i sociální oblast. Pokud bude chtít čínská vláda udržet rozvoj a stabilní růst v Číně, bude muset apelovat na podniky, aby dodržovaly normy pro ochranu životního prostředí a lidská práva.

10

2 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je posoudit a na základě analýzy literárních zdrojů vyhodnotit environmentální a sociální dopady elektronického průmyslu v Číně. Prvním dílčím cílem je popis jednotlivých příčin znečištění životního prostředí v Číně způsobených elektroprůmyslem – elektroodpad, recyklace, těžba a využití kovů vzácných zemin. Následující kapitola má za cíl popsat znečištění životních složek (ovzduší, půda, voda) těmito vyjmenovanými příčinami a zobrazit jejich následné dopady. Druhým dílčím cílem je problematika sociálního prostředí zaměřená na elektroprůmysl. V této části bude zobrazen popis jednotlivých mechanismů a následných dopadů – pracovní podmínky zaměstnanců, dětská práce a zdravotní stav. V závěrečné části se práce zabývá perspektivami elektronického průmyslu a popisu environmentálních opatření a budoucích výzev pro Čínu.

11

3 Metodika práce Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše. Práce byla zaměřena na dva aspekty, které patří na základě autorových poznatků mezi největší problémy v Číně v návaznosti na elektronický průmysl. Zaprvé se jedná o životní prostředí, kdy je hlavním úkolem práce podat vysvětlení, jakým způsobem dochází ke znečištění životního prostředí v Číně vlivem elektronického průmyslu, a proto bylo zapotřebí vytvořit charakteristiku tří základních složek životního prostředí - ovzduší, půd, vodních systémů ve vztahu k poškození elektroprůmyslem. Dalším krokem bylo nutné vymezení příčiny znečištění těchto složek. V těchto kapitolách a subkapitolách autor používá vědecké články z databází vědeckých prací Science direct a Scopus, z nichž byly čerpány výzkumné údaje o dané problematice. Autor dále popisuje, jaký má dopad elektronický průmysl na sociální prostředí v Číně. Druhá část se tak zabývá pracovními podmínkami zaměstnanců při výrobním procesu elektronického průmyslu. S tím souvisí také zaměstnávání a zneužívání pracovní síly nezletilých, zejména pak z venkovských oblastí. Ke konci kapitoly je popsán vliv eprůmyslu na zdravotní stav u dvou skupin, jednak obyvatel postižených oblastí a jednak zaměstnanců pracujících v elektronickém průmyslu. Cílem zmíněné kapitoly je podat vysvětlení, jak znečištění životního prostředí a nedovolené pracovní postupy ovlivňují zdravotní stav obyvatel. V této části jsou použity knižní zdroje, doplněné internetovými vědecko-odbornými články a periodiky, které poskytují vysvětlení aktuálního stavu. Na závěr je předložen přehled zkoumané problematiky, kde jsou popsána nejdůležitější fakta, která autor bakalářské práce během jejího zpracování vyzkoumal a následně zanalyzoval. Bakalářská práce je také doplněna o autorovo subjektivní zhodnocení, které získal na základě nastudování a zpracování odborných informací. Použité zdroje: K vypracování bakalářské práce jsou použity knižní a internetové zdroje, které slouží pro uvedení čtenáře do dané problematiky.

12

V případě elektronických článků a novin bylo čerpáno především z anglicky psaných zdrojů, a to z důvodu jazykové bariéry a určité neobjektivnosti části čínských médií. Ta, ačkoli to čínská vláda striktně popírá, jsou častým objektem její kontroly. I přesto však autor použil data ze zdrojů China statistical yearbook 2014, China national Bureau of statistics 2014, které posloužily především k vytvoření grafového znázornění. Autor v maximální možné míře využíval nejaktuálnějších informačních zdrojů. Ty však nebyly v některých případech dohádatelné a proto bylo pro ilustraci (pokud to bylo vzhledem k dynamice změn relevantní) použito i z údajů za rok 2011.

13

4 Základní charakteristika Číny Oficiální název Číny je Čínská lidová republika (ČLR). Tato země je nejlidnatějším státem světa. Ke dni 1. 7. 2015 zde žilo 1,368 miliard obyvatel, tedy téměř 19 % veškeré světové populace. Velmi rychle rostoucí ekonomika, industrializace, vojenská síla i progresivní diplomacie jsou hlavními motory růstu nové čínské supervelmoci. Staré Číně lidstvo vděčí za mnohé vynálezy, jakými jsou inkoust, papír, hedvábí, střelný prach či porcelán (Library of congress, 2006).

4.1 Geografie Čína je čtvrtou největší zemí světa, hned po Rusku, Kanadě a USA. Patří z fyzickogeografického hlediska mezi velice rozmanité země. Na jejím území je možné najít přírodní unikáty, jako je např. nejvyšší hora světa Mt. Everest (Horálek, 2013). Nachází se ve východní Asii a sousedí se 14 státy. Jsou jimi Indie, Pákistán, Afghánistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Mongolsko, Rusko, Severní Korea, Vietnam, Laos, Myanmar, Bhútán a Nepál. Japonsko od Číny odděluje Žluté moře, směrem k jihu pak pobřeží omývají vody Východočínského a Jihočínského moře. Rozloha Číny je přes 9,5 milionů km2 (CIA, 2015). Podle MZV (2015) je země rozdělena na 22 provincií (Anhui, Furan, Gansu, Guandong, Guizhou, Hainan, Hebei, Heilongjiang, Henan, Hubei, Hunan, Jiangsu, Jiangxi, Jilin, Liaoning, Shaanxi Shandong, Shanxi, Sichuan, Quinghai, Yunnan, Zhejiang a pět autonomních oblastí (Tibet) a 4 municipality. Součástí ČLR jsou také dvě zvláštní administrativní oblasti (Hong Kong a Macao) s vlastními vládami, právními systémy a ústavními dokumenty. V otázkách zahraniční politiky a obrany však podléhají ústřední vládě. ČLR formálně pokládá za svou provincii i nezávisle spravovaný ostrov Taiwan (Tchaj-wan), proto je oficiálně uváděný počet provincií 23.

14

Obr. 1: Administrativní mapa Číny - provincie

Zdroj: Wingstravel.cz

4.2 Hlavní mezníky vývoje čínské ekonomiky od roku 1949 Po vítězství nad Kuomintangem (Čínskou lidovou stranou) v roce 1949 Čína přijala komunistický režim, který zde v upravené formě funguje dodnes. Poté, co komunisté zvítězili, začali prosazovat svoje názory na hospodářství do ekonomické praxe. Vůdce komunistické strany Mao Ce-Tung byl zastáncem centrálního plánování a soběstačnosti. Hlavním cílem komunistů bylo po roce 1949 zajištění pořádku ve městech, přísun potravin do měst a zejména mobilizace úspor pro rozvoj průmyslu, těžkého a lehkého (Pletcher, 2011). Po roce 1952 se celkový charakter systému změnil a Čína se přikláněla k sovětskému systému plánování. Důsledkem toho vznikly pětileté plány. Podle nich se uskutečňoval ekonomický rozvoj Číny a položil také jeho pevné základy. První plán na zlepšení ekonomické situace byl od roku 1952-57, kde došlo k plošnému znárodňování a konfiskací majetku. Byl zaveden plánovací systém, který byl kopií sovětského systému (Liew, 1997). Jednalo se o uvolnění prostředků pro industrializaci, která byla pro růst čínské ekonomiky důležitá. Na první pětiletku měla navázat druhá, ale k tomu již nedošlo. V tomto období, v letech 1957 až 1962, začalo docházet k neshodám. Mao Ce-Tung kritizoval Chruščovovu politiku odhalení kultu osobnosti Stalina a uvolnění vztahů se západem (Michal, 1994). Mao Ce-Tung věřil, že k ekonomickému vývoji dochází ve vlnách. Proto vyhlásil politiku tzv. velkého skoku, který měl Čínu přivést

15

rovnou na úroveň vyspělosti západních ekonomik. Velký skok byl souborem řady dílčích opatření a experimentů a neexistoval pro něj žádný podrobný plán. Výsledky však byly neuspokojivé (Liščák, 2002). Podle Camerona (1996) v sedmdesátých letech začala nová éra čínské politiky. V roce 1971 vstoupila Čína do OSN a o rok později navázala diplomatické vztahy s Japonskem, v roce 1979 pak se Spojenými státy americkými. Tyto země se později staly importéry čínského průmyslu, především elektronického. Slabým článkem čínské ekonomiky do roku 1978 bylo zemědělství a nevyvážený poměr mezi lehkým a těžkým průmyslem. Podle Michala (1994) v zájmu větší koordinace, optimalizace a vyváženosti čínské ekonomiky byla od roku 1978 přijata celá řada politických rozhodnutí a opatření, kterými došlo k upřednostnění rozvoje lehkého průmyslu, rozšíření dovozu vysoce kvalitního spotřebního zboží, posílení výstavby průmyslových podniků prvovýroby a zaměření pozornosti na rozvoj terciární sféry. Výrazně se zlepšily vzájemné vazby mezi různými průmyslovými odvětvími, podíl těžkého průmyslu na celkové produkci se snížil, zatímco podíl lehkého průmyslu a terciární sféry vzrostl. V dnešní době se těžiště přesunulo do lehkého průmyslu a terciární sféry. Zejména pak příliv zahraničních investic a ochota do Číny investovat měly za následek navýšení podniků zabývající se elektronickým průmyslem a přispěly k jeho rozvoji. Čína dnes v tomto odvětví předehnala všechny konkurenční země (Embassy of the People's Republic of China, 2013). Podle ústavy z roku 1982 je Čínská lidová republika “socialistický stát demokratické diktatury lidu vedeného dělnickou třídou, založený na svazku dělníků a rolníků”. Vedoucí úlohu má Komunistická strana (KS) Číny. Formálně je oddělena státní moc od vedení KS, země má prezidenta a vládu s premiérem. V praxi je na centrální úrovni výkonná i legislativní moc soustředěná v rukou nevelké skupiny nejvyšších stranických představitelů, kteří kromě členství v Politbyru a v sedmičlenném výboru zastávají i většinu rozhodujících státních funkcí. V roce 1978 byla zavedena čínská politika jednoho dítěte, kvůli narůstajícímu počtu obyvatel (MZV, 2015). V roce 2015 došlo k jejímu zrušení. Důvodem zrušení zákona je stárnutí populace, nedostatek pracovních

16

sil a převaha počtu žen nad počtem mužů. Zrušení zákona umožňuje rodinám v Číně mít děti dvě (Eurozprávy.cz, 2015).

4.3 Ekonomika Číny Na konci roku 1970 se ekonomický systém Číny změnil z uzavřeného a centrálně plánovaného systému na systém tržní. Čínská obchodní politika se nadále rozvíjela. Od roku 1985 se čínská vláda rozhodla podporovat rozvoj mechanické a elektrické výroby. V důsledku tohoto kroku přešlo mnoho firem od výroby textilu a obuvi k výrobě domácích spotřebičů. Centrální čínská vláda, která stále méně zasahuje do ekonomiky, zůstává nadále velmi silná a schopná reagovat na krize, což dokazuje „injekce” 586 miliard USD do domácí ekonomiky v době světové ekonomické krize. Tato skutečnost umožnila udržení ekonomického růstu (Souhrnná teritoriální informace Čína, 2015). Čína vykazuje roční zvyšování hrubého domácího produktu, nicméně dochází ke zpomalování jeho růstu. Je to způsobeno i vysokým podílem šedé ekonomiky, kdy zákony nebo instituce nefungují efektivně (Novák, 2014). Při porovnání HDP v roce 2015 mezi USA a Čínou je důležité zmínit HDP na obyvatele, kdy USA jsou na prvním místě s 56 800 USD oproti Číně s 8 300 USD, což prokazuje jednoznačně vyšší životní úroveň (CIA, 2015). Co se týká růstu HDP obou zemí, převyšuje Čína se 7,5 % USA, které představují 2,2 %. Roky 2016 až 2018 ukazují prognózu vývoje HDP. Tab. 1: Vývoj a očekávaný vývoj HDP v Číně v letech 2014 – 2018

Ukazatel HDP HDP na obyvatele HDP

Jednotka USD USD jednotka

Měřítko bil. tisíc měřítko

Čína USA

USD USD

bil. bil.

2014 2015 2016 2017 2018 10,3 11,3 12,3 13,1 14,2 7,5 8,3 8,9 9,4 10,2 2014 2015 2016 2017 2018 10,3 17,3

11,3 18

Zdroj: International Monetary Fund

17

12,3 18,7

13,1 19,5

14,2 20,5

Čínská ekonomika a společnost tolerují určité problémy, z nichž některé jsou spojeny přímo se silným ekonomickým vzestupem po roce 1978 a jiné s reformami v obecné rovině. Z hospodářského růstu obecně plyne důsledek v podobě narůstajícího znečištění životního prostředí. Důvodem je jednak závislost na uhlí, ale také skutečnost, že růst vede i ke změnám chování obyvatel – např. kola nahrazují mopedy a auta. Vedle problémů spojených se samotným ekonomickým růstem vznikají v čínské společnosti i problémy plynoucí z charakteru hospodářství a politické situace v zemi. Jedním z nich je vznikající rozdíl v hospodářské výkonnosti mezi jednotlivými regiony, který zobrazuje následující mapa (Novák, 2014). Obr. 2: Srovnání HDP v jednotlivých regionech v Číně v roce 2014

Zdroj: China national Bureau of statistics, 2014

Jedněmi z nejrychleji rostoucích oblastí s prosperující ekonomikou jsou regiony Jihovýchodní Asie. V posledních letech v těchto regionech HDP rostl rychleji, než ve zbytku regionů v Číně a každý rok překonaly celkový národní růst HDP. V jihovýchodních a východních regionech se nacházejí podniky, které se specializují na výrobu elektronického průmyslu. Jsou to regiony Guangdong, Fujian, Zhejiang, Jiangsu Shandong, Šanghaj, Liaoning, Peking, Henan, Hubei a Hunan, tedy regiony, kde se HDP pohybuje kolem 200 až 400 miliard USD ročně. Na mapě jsou znázorněny světle

18

a tmavě oranžovou barvou. Zejména města Hongkong, Guanzhou, Shenzhen a Shanghai, přispívají k rozvoji regionů jihovýchodní Asie. Průmyslová výroba se ovšem rozvíjí i v severovýchodní Číně, kde se nachází značné množství nerostných surovin. (Jiang, 2014).

5 Představení průmyslu v Číně 5.1 Čínský průmysl obecně Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, mezník vývoje čínské ekonomiky, rok 1978, položil základy k vzestupu čínského průmyslu. Byly vytvořeny reformy, které se nazývaly „Program čtyř modernizací“. Jednalo se o reformy zemědělství, průmyslu, vědy a techniky a národní obrany. Autorem byl Čou En-laj, čínský politik a diplomat. Cílem těchto reforem bylo přeměnit ČLR do roku 2000 v ekonomickou a politickou velmoc. Reformy byly zaměřeny na důležitá odvětví průmyslu, jednalo se o rozvoj průmyslu textilního a zpracovatelského (Liščák, 2002). Tento proces byl velmi zdlouhavý, nicméně v dnešní době většina obchodních či hospodářských činností na světě je vysoce závislých právě na čínském průmyslu (Fung, 2015). Jedním z hlavních důvodů, proč patří Čína mezi světové velmoci, je to, že produkuje levné výrobky. Vlivem levné pracovní síly a otevření ekonomiky pro zahraniční investice dokáže Čína proniknout na jakýkoliv specializovaný trh. V dnešní době se majoritní část světové výroby přesunuje do Číny. Pro zahraniční podniky představují investice do Číny snížení nákladů na výrobní faktory a celkovou výrobu. Charakteristika čínského průmyslu je koncentrací výroby do středisek, která jsou vzájemně propojená s dalšími závody. Příkladem takového střediska je pobřežní oblast Pearl River Delta (Quijano, 2014). Velká část průmyslové produkce se exportuje do různých koutů světa, neboť Čína vyrábí letadla, lodě, ale také umělé družice a moderní průmyslová zařízení, elektroniku atd. V poslední době se soustředí na vytváření nových šetrných technologií pro výrobu produktů a bude i nadále prosazovat strategii podpory industrializace pomocí

19

informační modernizace a urychlovat rozvoj průmyslu jako hybné síly rozvoje čínské ekonomiky (Fung, 2015). Podíváme-li se na podíl jednotlivých sektorů na čínském HDP dle dat dostupných z roku 2014 na grafu 1, zjistíme, že nejvyšší zastoupení mají služby s podílem 46.6 % a jsou následovány průmyslovým sektorem s podílem 44 % a zemědělstvím s 10 %. Graf 1: Podíl jednotlivých sektorů na HDP v roce 2014 Zemědělství

Průmysl

Služby

10% 46% 44%

Zdroj: Statistics times, 2014

V rámci hospodářského růstu dochází v Číně ke změně koncentrace průmyslové výroby. Rozmístění světového hospodářství je dynamický proces, který vychází z historických událostí a jenž byl provázen neustálými změnami spojených s lokalizací a budováním nových hospodářských objektů. V rozmístění čínského průmyslu hraje velkou roli už od pradávna geografie země. Výroba je soustředěna především do východních a jihovýchodních pobřežních oblastí. Zde je také vysoká koncentrace obyvatelstva. Během dvaceti let došlo k vnitřní migraci, z venkova se přistěhovalo do těchto oblastí přes 140 milionů obyvatel (Vošta, 2010). V průběhu vývoje průmyslu se neustále objevovaly nové druhy výrob i celá průmyslová odvětví. Některá postupně ztrácela na významu, význam jiných výrob naopak rostl a osamostatňovala se (např. elektronický průmysl). Jelikož při sledování průmyslu jako

20

celku prakticky nelze postihnout tendence ve vývoji jednotlivých oborů a odvětví, bylo nutné vytvořit klasifikaci průmyslu, která ho člení na menší celky, které mají společné znaky (Blažek, 2011). Podle Blažka (2011) průmysl dělíme na lehký a těžký. Do těžkého průmyslu zahrnujeme strojírenský, elektronický, chemický, hutnický a další. K lehkému průmyslu řadíme textilní a potravinářský. V následujících subkapitolách bude stručně představena situace základních průmyslových odvětví v Číně. 5.1.1 Strojírenský průmysl Podle EUSME (2011) je v současné době Čína primárním výrobním zdrojem pro okolní státy, tvoří 35 % z celkové světové produkce. Mnoho zástupců čínských společností, většinou státních, jsou na cestách po světě, aby usilovali o spolupráci nebo získání společností s technologiemi, které potřebují k dalšímu rozvoji. Komunální techniky výroby založené na znalostech, inovacích a vysoce kvalitních výrobcích tvoří základ, na kterém Čína může dále rozvíjet některé ze svých klíčových odvětví. Čínský strojírenský průmysl poskytuje kompletní sady velkých moderních vybavení včetně energetických zařízení, jako jsou například velké plynové turbíny pro jaderné elektrárny, dále se podílí na výrobě automobilů, pracovních strojů pro textilní průmysl, petrochemických zařízení pro výrobu hnojiv, elektromechanických součástek a dalších zařízení pro ostatní odvětví v Číně (Eloot, Huang, 2013). Většina hlavních průmyslových odvětví je umístěna podél východních pobřeží Číny. Mezi nejznámější patří Jiangsu, Guangdong, Shanghai, Shandong a Liaoning. Tyto oblasti patří mezi nejlépe prosperující provincie a to i z hlediska počtu podniků a průmyslové přidané hodnoty a zisku.

21

mld./USD

Graf 2: Regionální struktura strojírenství ve vybraných regionech Číny, výstupní hodnota 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Zdroj: EUSME, 2011

5.1.2 Textilní průmysl Číňané byli již v dávné minulosti schopni vyrábět hedvábí (Tusiad, 2013). Čína vyvinula pokročilé technologie v oblasti tohoto průmyslu a navázala silné obchodní vazby se vzdálenými zeměmi prostřednictvím hedvábné stezky. Pozoruhodné postavení Číny trvalo až do devatenáctého století, kdy průmyslová revoluce zaznamenala velký boom i v Evropě. V posledních desetiletích Čína opět převzala textilní moc a stala se tak nejvýznamnější zemí v textilním průmyslu. V důsledku toho se v Číně mnohonásobně rozšířila výroba, jak pro domácí spotřebu, tak i pro vývoz do okolních států. V roce 2015 se Čína snaží obnovit hedvábnou stezku, cílem je propojení evropských a asijských trhů a rozvinutí infrastruktury (Kalabus, 2015). Základ prvenství v textilním průmyslu spočívá v levné pracovní síle, masivnímu přílivu zahraničních investic a technologických postupech. Číně nicméně hrozí zpomalení textilního průmyslu a to z hlediska zvýšení mzdy zaměstnanců a směnného kurzu, který by mohl výrazně snížit konkurenceschopnost čínských výrobků v zahraničí. Mezi další alternativní rizika patří také vládní přísuny peněz a podpory high technologií a technologických parků. Tento aspekt souvisí také s úbytkem pracovníků v textilním průmyslu (Biselli, 2009).

22

5.1.3 Potravinářský průmysl Čína je také jedním z největších zemědělských výrobců a je soběstačná v pěstování řady základních strategických plodin, které představují potravinové zdroje. Základem potravinového průmyslu je bezpečnost potravin a zajištění sociální stability. Čínská vláda podporuje i čínskou samovýrobu potravin. Mezi klíčové komodity řadíme pšenici, cukr a kukuřici, dále se jedná o tradiční pěstování rýže, zrn a chov hospodářských zvířat. Růst produktivity se v posledních letech prudce zpomalil a to z několika důvodů, je to například znečištění (ovzduší, půda, voda) a městské zásahy. Všechny tyto faktory vedly k vyšší inflaci cen potravin a nárůstu jejich dovozu (Vant, 2014). V potravinářském sektoru budou potraviny a nápoje navyšovat příjmy o více než 10 %. Při zrušení politiky jednoho dítěte a možnosti mít děti dvě, se předpokládá nárůst spotřeby potravy. Očekává se, že do roku 2016 bude prodej potravin v Číně představovat více než 2,8 miliard USD a meziroční tempo růstu zůstane na 13 % (Bennett, 2013).

5.2 Elektronický průmysl Podle Kumara (2015) je čínská elektronika nejúspěšnějším průmyslovým odvětvím v Číně. Tato země se stala největším světovým výrobcem v oblasti elektrotechniky, kde nejvíce vyráběnými produkty jsou mobilní telefony, televizory, počítače a jejich komponenty, elektronické příslušenství apod. Také má nyní velmi vyspělý polovodičový průmysl. Polovodiče se používají při výrobě elektronických produktů, obsahují polokovový prvek - křemík, který je nejvíce využívaným materiálem k jejich výrobě v současné mikroelektronice. Jedná se o tištěné spoje, spojovací desky, integrované obvody a podobně. Rozvoj tohoto průmyslu přímo souvisí i s tzv. hlavním úkolem Číny předehnat USA ve vesmírném průmyslu. Rostoucí ekonomika a zahraniční investice firem poskytují ideální podmínky pro rozvoj tohoto průmyslu a vývoj nových technologií (Pecht, 2007).

23

Elektronický průmysl prošel během své historie několika reformami, které zaručovaly zvýšení kvality produktů a přispěly k rozvoji tohoto nového fenoménu mezi průmysly. Reformy, týkající se zlepšení a zkvalitnění elektronického průmyslu, probíhaly v roce 1985, kdy bylo zřízeno Ministerstvo elektronického průmyslu a vznikly nové strategie a postupy (Mays, 2013). Podle Mayse (2013) spočívala strategie rozvoje elektronického průmyslu v šesti bodech: 

zlepšení elektronické aplikace, nové programy a mikropočítače,



pomocí cizí technologie prosazovat nové technologie v Číně, zapojení čínských podniků se zahraničními firmami,



vytvořit dodavatelský řetězec elektronických produktů – zařízení na finální výrobky,



kvalita nadměrné výroby a rozsáhlé integrované obvody,



koordinace vývoje elektroniky, komunikace a telekomunikačního průmyslu,



návrh

systému

na

přidělování

centrálního

financování

prostřednictvím

konkurenčních nabídek (vliv zahraničního kapitálu). Výše uvedené reformy položily základ pro rozvoj elektronického průmyslu, byly součástí v pořadí už šestého pětiletého plánu, kde byl kladen důraz na jeho rozvoj a pokračující trend rozvoje elektronických podniků. Tyto podniky byly v tzv. procesu učení, snažily se být soběstačnými a vyráběly si svoji vlastní technologii i za cenu vysokých nákladů. V letech 1986 až 1990 došlo ke zrychlení výroby a Čína si uvědomovala důležitost tohoto průmyslu, začala prosazovat inovace a rozvíjet nové technologie, které by zefektivnily elektronický průmysl. Výroba se zaměřila především na integrované obvody, počítačové systémy, softwary, a vývoj komunikace (Ju, 1978). Zde je důležité zmínit, že Čína se zaměřovala nejen na hotové výrobky, ale i na meziprodukty. Celkový vývoz se pohyboval kolem 10,5 miliard USD. V rozmezí let 1991 až 1995 dosáhla hodnota vývozu elektronického průmyslu 16,5 miliard USD a došlo tak ke zvýšení oproti předešlému období. Čína se stala v těchto letech největším výrobcem produktů, především barevných televizorů, rádií, audio kazetových

24

magnetofonů, i výrobcem elektronických součástek. Zdokonalení vědeckých programů a výzkumů technologií vedlo k významnému pokroku v oblasti mikropočítačů (Pecht, 1999). Čínská vláda přidělila 110 milionů USD na podporu projektů elektroprůmyslu a tím tak od roku 2000 do roku 2010 upevňovala svoje postavení e-průmyslu. Základem bylo vytvoření spolehlivého dodavatelského řetězce s nadnárodními korporacemi a společnostmi, které zaručovaly zisk. Došlo k vysokému vývoji spotřebních zařízení, zejména počítačů, mobilním telefonů, neboli dnešního nového názvu „smartphonů“ a rozvoji polovodičového průmyslu. V dnešní době patří elektronický průmysl mezi hlavní pilíř čínské ekonomiky a podílí se i na rozvoji ostatních odvětví (Kumar, 2015). Podle ILO 2014, se zejména jihovýchodní region Číny stal důležitým místem pro výrobu elektronických produktů a jejich finálních verzí. Mezi hlavní provincie, kde se vyrábí elektronický průmysl, patří: Anhui, Fujian, Guangdong, Hebei, Henan, Hubei, Hunan, Jiangsu, Peking, Shandong, Shanghai, Sichuan, Tianjin a Zhejiang. Na obrázku 3 je znázorněna administrativní mapa Číny a významné elektronické podniky v Číně. Tato země už ve 20. století směřovala výrobu průmyslu především do jihovýchodních oblastí. Jak je zmíněno výše v kapitole - čínský průmysl, důvodem jsou podmínky, které umožnily rozvoj tohoto průmyslu. Jedná se především o vysokou koncentraci obyvatelstva, levné pracovní síly a strategické pozice. Koncentrace podniků se nachází v přímořských oblastech kvůli výhodné logistice, neboť výrobky se přesunují na lodě, odkud jsou odvážené do cílových zemí, jako jsou Hongkong, USA, Japonsko, Jižní Korea a podobně (FBIC, 2013). Oblast

Delta

Pearl

River

je

nejvíce

orientovaná

na

export

informačních

a komunikačních technologií. V této oblasti se nachází provincie Guangdong, s podílem výnosu výroby ICT 32 %. Guangdong je dominantní demontáži elektronických zařízení a rozsáhlými smluvními výrobními smlouvami s Taiwanem a Hongkongem. Mezi další významné provincie v oblasti ICT patří Jiangsu (23 %), Shandong (7 %), Shanghai (10,2 %) atd. (Evermann, 2014).

25

Obr. 3: Rozmístění elektronických podniků v Číně v roce 2012

Zdroj: ( Chinahighlights), 2015. Vlastní úprava

5.2.1 Výrobky e-průmyslu Elektronické firmy se specializují na výrobu počítačů, mobilních telefonů, LCD televizorů, notebooků, monitorů, bílé elektroniky apod. – tyto všechny produkty řadíme do skupiny spotřební elektroniky. Z hlediska průmyslové výroby se řadí mezi finální produkty. Mezi nejznámější čínské značky patří Lenovo, Xiaomi, Huawei, Ningbo Bird, ZTE, Oppa, Xiaomi a další. Tyto značky získaly obrovský podíl na trhu zejména společně s osobními počítači a mobilními telefony. V roce 2011 svojí produkcí Čína předstihla Spojené státy americké a stala se největším trhem spotřební elektroniky a jejích komponentů. Mezi úspěšné zahraniční společnosti, sídlící v Číně, patří Samsung, LG, Sony, Panasonic, Apple, Foxconn a další (ILO, 2014). Nejvíce výrobních závodů v Číně vlastní společnost Foxconn, konkrétně 28 výrobních závodů. Každý výrobní závod se specializuje na jinou výrobu. Příkladem práce uvádí koncentraci výroby Ipadů v Chengdu a výrobu Iphonů v Zhengzhou. Tato společnost má pobočky ve většině zemí a celkově zaměstnává 1,3 milionu zaměstnanců. Společnost Foxconn působí také v České republice v Kutné Hoře (Evermann, 2014).

26

mld.USD

Graf 3: Produkce prodaných ks. spotřební elektroniky v Číně v roce 2013 1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0

2013

Zdroj: China statistical yearbook, 2014

Celková domácí poptávka na trhu po spotřební elektronice v roce 2013 poklesla. Důvodem bylo zastavení vládních dotací na tyto produkty, neboť důvěra samotných obyvatel Číny v tyto výrobky nenaplnila vládní očekávání. Z grafu 3 je patrné, že nejméně se vyrábí tzv. bílá elektronika. Do této skupiny řadíme produkty zařízení domácností typu praček, ledniček a klimatizací (Kumar, 2015). V budoucnu se očekává zvýšení čínské vnitřní poptávky po těchto produktech vlivem zvýšení mezd obyvatel ve městech a četnějšího zakládání rodin – tento trend také úzce souvisí se zrušením politiky jednoho dítěte. Naopak pokles poptávky je patrný po produktech jako jsou digitální fotoaparáty a kamery a předpokládá se, že do roku 2017 dojde k jeho poklesu a zároveň i poklesu produkce o 75 %. Všechny tyto produkty jsou v dnešní době součástí chytrých telefonů, neboli „smartphonů“ (Liu, 2014). Telefony představují největší produkci spotřební elektroniky. Za rok 2013 se jich vyrobilo 1,6 miliard kusů, čtvrtletně jich vyrobí zahraniční podniky okolo 490 milionů kusů. V Číně se proto firmy specializují zejména na jejich výrobu, která je způsobena vysokou domácí a zahraniční poptávkou (The mobile economy, 2015).

27

Spotřební elektronika je dlouhodobě jedním z nejrychleji rostoucích spotřebitelských sektorů na celém světě. I v Číně tento trend bude nadále pokračovat, nicméně poptávka po produktech se mírně sníží. V roce 2015 růst poptávky dosahuje 13 % a předpovídá se, že tento růst se v letech 2016 až 2017 zpomalí na 12,5 % (Cheng, 2015). Čína je také největším výrobcem ICT produktů. ICT je označení pro informační a komunikační technologie (Peng, 2014). Tato široce používaná zkratka zahrnuje veškeré technologie používané pro komunikaci a práci s informacemi. Dalším důležitým produktem elektroprůmyslu jsou samotné komponenty. Komponenty jsou díly, které jsou používané při výrobním procesu finálních produktů. To zahrnuje položky, jako jsou kabely, pevné disky, desky plošných spojů a podobně. Komponenty se skládají z různých materiálů včetně minerálů, plastů, polokovů, kovů a jiných. Závěrečná výrobní fáze spočívá ve zpracovatelské činnosti, při které se pomocí montáže sestavují komponenty do podoby hotových výrobků. Finální produkty jsou potom směřovány k poptávajícím (Kumar, 2015). Nejdůležitější komponentou elektroprůmyslu jsou polovodiče. Z grafu 4 je patrné, že Čína je jejich největší světový producent. Představuje 56 % (171 miliard USD z celkové produkce 336 miliard USD) v roce 2014. Polovodičový průmysl v Číně je založen na vysoké poptávce ve světě, především Hongkong, USA, Korea, Nizozemsko, Německo atd. Podle prognóz by měl čínský trh každoročně růst o 10 %, to znamená, že v roce 2016 by měla produkce dosahovat 203 miliard USD. Tento výsledek je způsoben neustálým technologickým pokrokem (PWC, 2015). Polovodičové součástky jsou obsaženy ve všech finálních výrobcích, které Čína vyváží do zahraničí, nebo vyrábí pro domácí trh. Nicméně domácí produkce těchto meziproduktů je velmi slabá, protože většina z nich je vyráběná zahraničními společnostmi, které usilují o zisk prostřednictvím vývozu. Čínská vláda si uvědomovala slabost domácího trhu, a proto představila ambiciózní plán, jak posílit domácí trh. Začala se orientovat na výrobu integrovaných obvodů a cílem bylo zřídit špičkové

28

světové odvětví polovodičů ve všech oblastech integrovaných obvodů se zaměřením na dodavatelský řetězec (Grabbi, Blouin, 2015). Hlavní globální polovodičové společnosti dominují na čínském trhu i nadále. Mezi čtrnáct významných společností zabývajících se elektronickými součástkami patřili nejlepší dodavatelé na čínském trhu za posledních deset let, jimiž jsou například Intel, Samsung, Toshiba, SK Hynix, ST aj. (PWC, 2015). Graf 4: Produkce polovodičového průmyslu ve světě v roce 2014 60 50 Čína

%

40

Japonsko

30

USA

20

Evropa

10

Zbytek světa

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: PWC, 2014

Růst v Číně je poháněn zvýšením tuzemské výroby a spotřeby elektronických zařízení, stejně jako spotřební elektronikou určenou na vývoz. Polovodiče se používají nejen na výrobu hotových elektronických zařízení, ale také k výrobě automobilů, lékařských a zdravotnických zařízení. Předpokládá se, že růst produkce zůstane i nadále dvouciferný. Čínská vláda zahájila iniciativu v podobě investování až 150 miliard USD do vnitrostátního polovodičového průmyslu (PWC, 2015). Celosvětový polovodičový průmysl se též zvyšuje, například v Jižní Koreji společnost Samsung zakládá továrny, které se budou specializovat na výrobu čipů a mikročipů. V roce 2014 se celosvětový polovodičový průmysl zvýšil na 9,8 %. Čínský trh zaznamenal rekordních 56,6 %, a celková spotřeba vzrostla o 19 % (Peng, 2014). V posledních letech roste v Číně též optoelektronický průmysl, ročně v průměru asi o 20 %. Výroba optoelektronického průmyslu zahrnuje Led diody, úsporné kompaktní

29

zářivky, laserové systémy a podobně. Jen pro představu, v roce 2006 činil objem produkce více než 14 miliard USD a v roce 2010 přes 45 miliard USD. Optoelektronický průmysl má řadu využití, například laserové systémy se používají ve zdravotnictví, v armádě a v dalších odvětvích. Hlavní část čínského optoelektronického průmyslu je soustředěna do oblasti okolo jihočínského města Šen-Čen, které je považováno za centrum průmyslu špičkových technologií v Číně. V Šen-Čenu je soustředěna také převážná část čínské produkce velkoplošných plochých displejů LCD (60 %) a laserových systémů (80 %) za přímé účasti renomovaných firem (Olympus, Ricoh, Sanyo, Lucent, Alcatel, Huawei atd.), (Fang, 2009). Dílčí produkty e-průmyslu Komponenty (polovodiče) a materiály (kovy vzácných zemin) elektronického průmyslu zahrnují širokou škálu odvětví, mezi které řadíme automobilový, strojírenský, vojenský, kosmický průmysl atd. Zejména výroba elektronických zařízení se využívá v čínské armádě, kde je kladen důraz na kvalitu, a preciznost, na rozdíl od spotřební elektroniky určené pro veřejnost (Kumar, 2015). Polovodičové součástky se používají ve výrobě automobilů, zejména elektromobilů. V armádě se elektronické výrobky používají pro vojenské raketové systémy, výrobu optických, vysokofrekvenčních, laserových zbraní a pro informační systémy. Elektronika se používá také ve zdravotnictví, například k výrobě přístrojů pro rentgen, EKG (elektrokardiogram) a podobně (Grabbi, 2015).

5.2.2 Export a Import elektroprůmyslu v Číně V roce 2012 vývoz Číny reprezentoval 600 miliard USD a dovoz se pohyboval kolem 416 miliard USD. Od roku 2009 vývoz elektronického průmyslu stále roste, nicméně jeho tempo zpomalilo. Z hlediska segmentace výroby elektronického průmyslu Čína vyváží a dováží jak hotové výrobky, tak i meziprodukty. Největší kategorii vývozu elektronických produktů představují finální výrobky (Kumar, 2015). Jak již bylo výše uvedeno, Čína zaostává ve výrobě a kvalitě zdravotnických elektronických přístrojů. Místní společnosti vyrábí tyto přístroje na velmi nízké úrovni, nedostačují jak do počtu, tak i do kvality. Nemají na to prostředky a potřebné

30

technologie, a stát raději investuje do spotřebních produktů. Vzhledem k okolnostem, které do budoucna hrozí Číně, například zvýšená urbanizace, rostoucí stárnutí populace a vznik nemocí vlivem znečištění životního prostředí, to bude pro Čínu znamenat vysokou poptávku po těchto přístrojích (ILO, 2014). Je potřeba tyto produkty dovážet, příkladem jsou americké společnosti, kterým se na čínském trhu daří v podobě exportu těchto produktů. Od roku 2008 Japonsko dováželo nejvíce výrobků do Číny s podílem 14 %, jeho podíl na dovozu v Číně v roce 2012 poklesl na 10 %. Hlavními dovozci do Číny se tak staly Taiwan 35 %, Jižní Korea 17 % a další. Blíže tato problematika bude vysvětlena u importních a exportních partnerů Číny (Dailytech.com, 2011). Graf 5: Srovnání exportu a importu z pohledu elektronického průmyslu v letech 2009 až 2013 700

mld. USD

600 500 400

Export

300

Import

200 100 0 2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Kumar, 2015

V roce 2014 tvořil vývoz elektronického průmyslu 67 % z celkové hodnoty zásilek. Vzhledem k tomu, že čínská populace má 1,36 miliard obyvatel, vývoz se tak promítá do zhruba 1 728 dolarů za každou osobu v zemi. Podle grafu 5 následující skupiny exportovaných výrobků představují nejvyšší hodnotu vývozu v čínských globálních dodávkách v průběhu roku 2014 (Workman, 2015).

31

mld. USD

Graf 6: Vývoz produktů jednotlivých průmyslových odvětví 2014 700 600 500 400 300 200 100 0

Zdroj: Workman, 2014

Celkový vývoz Číny v roce 2014 z deseti hlavních odvětví činil 2,343 bilionu, což je od roku 2010 nárůst o 48,5 %. Hlavní podíl na čínském dovozu představují elektronické výrobky, které se podílely v přepočtu 571 miliardami USD (Kumar, 2015). Podle grafu Čína nejvíce vyváží a zaměřuje se na výrobu mobilních telefonů a jejich příslušenství. V roce 2014 vývoz telefonů představoval 280 miliard USD. Mezi hlavní elektronické podniky zabývající se výrobou telefonů řadíme například Samsung, ZTE, Xiaomi, Huawei, LG či Lenovo (Liu, 2014). V dnešní době drží prvenství v kvalitě a prodeji mobilních telefonů společnost Samsung. Z grafu je také patrné, že velký podíl na vývozu elektronických zařízení mají také počítače. Do budoucna se předpokládá, že každým rokem bude docházet k navýšení produkce jak mobilních telefonů, tak i počítačů a jejich komponentů (The mobile economy, 2015).

32

mld. USD

Graf 7: Vývoz jednotlivých elektronických zařízení v roce 2014

300 250 200 150 100 50 0 Mobily, příslušenství

Počítače, optické snímače

Elektronické Díly do integrované počítače a obvody příslušenství

Zařízení s tekutými krystaly, lasery, optické přístroje

TV přijímače, monitory, projektory

Tiskárny, kopírky

Zdroj: China yearbook, 2014, vlastní práce

Na grafu 8 budou představeny hlavní exportní a importní partneři Číny v rámci elektronického průmyslu. Graf 8: Importní a exportní partneři Číny, 2014

Import 2014 4%

3%

Export 2014 Taiwan

2%

Jižní Kora

5%

Japonsko

5% 35%

Malaysia USA

7%

Německo Filipíny 17%

3% 3%

4%

3%

Singapůr

USA Jižní Korea

4% 38%

4%

7%

15%

Hongkong

3%

8%

Japonsko Taiwan Nizozemsko Německo

9% 21%

Vietnam

Vietnam

Indie

Thajsko

Brazílie

Zdroj: UNCOMTRADE, EXIM Bank Analysis, 2014

Čína dováží elektroniku od mnoha obchodních partnerů, včetně Tchaj-wanu, Jižní Koreje, Japonska, Spojených států amerických, Německa a dalších. Import

33

elektronických výrobků stále tvoří významnou část dovozu, a to především z důvodu výhodného zdanění obchodu. Menší pokles dovozu, způsobený hospodářskou krizí, byl zaznamenán v roce 2008 a týkal se všech zúčastněných zemí (Workman, 2015). Čína vyváží nejvíce elektroniky do Hongkongu, který je jejím významným partnerem. Vyváží zejména komponenty, které se zpracovávají v Hongkongu a vytvářejí finální výrobky, které se poté exportují do Japonska a Jižní Koreje. Dalším významným partnerem pro Čínu je Taiwan, odkud Čína dováží plasty jako meziprodukt k výrobě mobilních telefonů (Kumar, 2015). Čína je jedním z nejdůležitějších brazilských obchodních partnerů. Po vstupu do BRICS se země jako je Čína Indie, Rusko, JAR a zmiňovaná Brazílie domluvili na společné obchodní politice. Ačkoli většina velkých výrobců elektroniky má své závody v Brazílii, brazilský elektronický průmysl se z velké části skládá z montážní linky na dovážení elektronických součástek z Číny. Dovoz v Brazílii spočívá v následujícím: předtím, než čínská společnost může dodávat jakýkoliv výrobek do Brazílie, musí kontaktovat předmětnou společnost v Brazílii, která bude mít všechny potřebné dovozní licence na čínské produkty (The Brazil business, 2014). Podle Kumara (2015) v 90. letech došlo k přísunu přímých zahraničních investic do Číny, které znamenaly obrovské navýšení vývozu e-produktů. Všechny výrobky jsou vyráběny zahraničními firmami, jako jsou Samsung, LG, Apple, Foxconn a Sony. Je to způsobeno převážně systémem, který je v Číně nastolen. Čína má nedostatek produktů pro domácí trh a proto si dováží elektroniku od svých partnerů, zejména z Hongkongu a Japonska a dalších. V dnešní době trend FDI (Foreign direkt investment) poklesl od roku 2011, kdy FDI se podílel 18 miliony. V roce 2013 došlo k propadu na pouhé 4 miliony. Bylo to způsobeno převážně čínskou politikou, která si začala uvědomovat dopady na životní prostředí a začala vyvíjet silný tlak na zahraniční podniky, které v důsledku rostoucích

34

výrobních nákladů a oslabení vývozních trhů, začaly méně vyrábět nebo zcela přemístily výrobu (Yu, 2015). 5.2.3 Kvalita čínských elektronických výrobků Podle Diliberta (2014) v sobě kvalita čínských výrobků neskrývá preciznost německé a japonské práce, menší podniky se stále spoléhají na Čínu, protože je to jediný způsob, jak mohou zůstat cenově konkurenceschopné. Čínský výrobek vzhledem k procesu výroby a urychlováním práce je výrobkem nekvalitním. Tuto skutečnost si uvědomujeme již dlouhou dobu, nicméně výrobky z Číny dnes na trhu převažují a často ani není jiná alternativa. Navíc řada výrobků se vyrábí v jedné továrně, na stejné lince a přitom se prodávají za rozdílné ceny, pod jinými značkami. Je rozdíl jen v ceně? Jak se dělá kvalita v čínské továrně? Odpověď na tyto otázky bude nastíněna v této kapitole. Úkolem elektronického průmyslu je produkovat dané výrobky ve velkém množství. Zahraniční a čínské společnosti hledají dodavatelské řetězce, které budou z hlediska rychlosti práce dělníků a ceny za výrobek a komponenty výhodné. Hlavní premisou je, aby čínské výrobky byly levné, na kvalitu se v Číně výrobci bohužel moc neohlížejí. To má za následek, že se mnoho výrobků brzy poškodí a nefunkční elektronické spotřebiče a součástky se vyhazují do elektronického odpadu, který se každým rokem zvyšuje. Jako příklad můžeme uvést výrobce specializující se na baterie do mobilních telefonů, který měsíčně vyhodí desítky tisíc vadných baterií vlivem urychlení výroby a použitím nekvalitního materiálu (Titoma, 2014). Především je třeba říct, že vždy záleží na konkrétním výrobci nebo spíše na tandemu, protože označení výrobce už není tak jednoznačně určené. Na jedné straně máme provozovatele továrny, na druhé straně majitele značky, který zboží vymyslel a bude pod svou značkou prodávat, ačkoliv jej vyrobí provozovatel továrny. Tahle dělba práce je stanovena následovně: zatímco čínská továrna zvládne pružně a hlavně levně dodávat zboží, euroamerické firmy mají zvládnutý marketing, logistiku a hlavně návrh výrobku. Pokud se nechává samotný návrh výrobku na čínské továrně, čínském výrobci, může se

35

stát, že návrh bude zcela nesmyslný, nebo se bude podobat produktu, který byl už dříve vymyšlený pod jinou značkou (Diliberto, 2015). Čínští výrobci se tohoto procesu dopouštějí jen výjimečně, většinou takovou věc ponechávají na partnerovi, a i když existuje celá řada čínských výrobců, kteří se snaží razit svou značku (pokud nemají někde skrytý euroamerický původ návrhu, např. Lenovo či Haier), bývá jejich produkce tristní a prosazuje se jen cenou nebo kopírováním (iPhone telefonů je tu na trhu celá řada od minimálně deseti výrobců). Čínské designérské počiny na úrovni euroamerických firem jsou spíše výjimkou (Zandl, 2008). Zadavatel většinou spolu se zadáním svého výrobku pomáhá definovat pracovní postup, jímž se bude výrobek vyrábět. To se na kvalitě odráží zásadním způsobem, protože výrobní a pracovní postup definuje, kdy a jak se budou provádět kontroly sestavovaného zařízení. V Číně není výjimkou, že u čínské značky probíhá pouze jediná kontrola, a to výstupní, kdy se sestavené složité zařízení zapojí, a zjistí se, jestli je funkční čí nikoliv. Pokud zařízení není vyrobeno, jak bylo zadáno od zadavatele (např. Apple, Sony, Samsung), dochází k tomu, že se zařízení vyhodí do odpadu (Chocholáč, 2013). Podle Yu (2015) v důsledku stagnujícího ekonomického růstu, zvyšování mezd a nově se objevující konkurence zejména z Jižní Koreje, čínská vláda představila plán, jehož cílem je modernizace výrobního sektoru, který je zodpovědný za hospodářský růst země v průběhu tří dekád. Nový desetiletý plán má za cíl zvýšení konkurenceschopnosti ve výrobě zaváděním automatizace, výrobních inovací a informačních systémů. Tímto plánem se bude Čína snažit přiblížit Japonsku a Německu ve kvalitě výrobků.

6 Problematika životního prostředí a vliv elektronického průmyslu Podle Beina (2014), McCarthyho (2015), Lundgrena (2012) aj., patří životní prostředí v Číně mezi nejvíce znečištěná prostředí planety. Mezi hlavní problémy patří populační exploze a značný rozvoj hospodářské činnosti, zejména vlivem různých odvětví těžkého průmyslu. Na znečištění ovzduší v Číně se významně podílí nadměrná produkce průmyslových výrobků, kde 90 % čínských měst nevyhovuje předpisům platných pro

36

životní prostředí (McCarthy, 2015). Důsledkem tohoto stavu jsou neobyvatelné vesnice, které se nacházejí v ekonomicky nejvyspělejších oblastech na jihovýchodním pobřeží. Nejhorší situace byla zjištěna v provincii Che-pej, která obklopuje metropoli Peking. Sedm z deseti nejvíce znečištěných měst se nachází právě v této provincii (Crane, 2015). Znečištění v důsledku elektroprůmyslu vnímáme jako součást celkového průmyslového znečištění. Jeho dopady lze někdy identifikovat při monitoringu znečištění jednotlivých podniků nebo při monitoringu látek, které specificky produkuje elektroprůmysl. Jindy (zejména v obecně průmyslových oblastech) je jen jedním z mnoha znečišťovatelů a údaje o jednotlivých podílech těchto zdrojů mohou chybět.

6.1 Mechanismy znečištění životního prostředí e-průmyslem v Číně Mezi složky životního prostředí patří ovzduší, půdy, vodní systémy, spodní vody, biodiverzita apod. Mezi zdroje znečištění řadíme zejména odpad, neformální recyklaci ezařízení, těžba vzácných kovů (chrom, měď, olovo) a v neposlední řadě přístup čínské vlády. To způsobuje negativní dopad na životní prostředí v Číně. V následujících kapitolách budou tyto problémy blíže představeny. Mezi základní (nejdůležitější) mechanismy znečištění životního prostředí patří níže uvedené jevy: 

výroba proces elektronických zařízení,



produkce odpadů, nelegální i účelný dovoz,



neformální recyklace e-odpadů,



těžba a použití vzácných zemin (REE),



neefektivnost vládní kontroly.

37

6.1.1

Výroba elektronických zařízení

Výroba elektronických zařízení značně přispívá ke znečištění životního prostředí. Při výrobě polovodičů a jiných elektronických zařízení jsou zaznamenány následující dopady pro životní prostředí: (IFC, 2007) 

využívání nebezpečných materiálů při výrobě – chemické látky – rozpouštědla, kovy vzácných zemin,



emise do ovzduší – difuze, pokovování (bor, fosfor), čistění, mokré leptání, pájení,



odpadní voda separace, metalizace, čištění,



spotřeba energie,



všeobecné procesní úpravy – vrtání, leštění, ořezávání laserem, broušení.

Při výrobě e-zařízení se používají procesy, při kterých je potřeba použít nebezpečné látky, které jsou jmenovány výše. Například při deionizaci vody se používají různá rozpouštědla. Z hlediska elektroprůmyslu se tento proces nazývá elektro-deionizace. Tato voda obsahuje anorganické kyseliny, které jsou v Číně vypouštěny do řek a moří. Mezi další nebezpečné látky patří například galvanické kyanidy, které se používají při čištění polovodičů (Titoma, 2014). Mezi hlavní emise, které se uvolňují při výrobě e-zařízení, řadíme skleníkové plyny, toxické těkavé a žíravé látky, jako jsou například výpary z kyselin (chlorovodíková, fluorovodíková), různé příměsi boru a fosforu, vzácné zeminy a těžké kovy a další. Nejvíce se popsané látky uvolňují při výrobě polovodičového průmyslu. (IFC, 2007). Výroba polovodičů při výrobě spotřebovává velké množství energie. Používají se vzduchotechnická zařízení, která kontrolují vlhkost a teplotu. Tato zařízení se používají při výrobě chladičů potřebných pro všechny elektronické produkty (IISD, 2008).

38

6.1.2 Elektronický odpad v Číně V současné době je elektronický odpad nejrychleji rostoucí odpadní proud (asi 4 % nárůstu ročně). Z elektronického odpadu ve vyspělých zemích, který je odeslán k recyklaci, 80 % skončí jako dodávka (často nelegálním způsobem) v rozvojových zemích, především v Asii, konkrétně v Číně (Lundgren, 2012). Podle zprávy UNEP se odhaduje, že celosvětový e-odpad má hodnotu kolem 19 miliard USD. Z toho 1 tuna má hodnotu 500 USD (Feng, Kuehr, Li, 2013). Podle Lundgrena (2012) elektronický odpad ročně ve světě tvoří 50 milionů tun použitých výrobků. Do roku 2017 se má celkové množství odpadů zvýšit na 72 milionů tun. V Číně je to každoročně navýšení v průměru o 10 až 14 milionů tun. Do roku 2040 se předpovídá, že Čína bude produkovat 20 milionů tun e-odpadu. Největší množství eodpadu se produkuje v oblasti jihovýchodních rozvinutých oblastí a v zalidněných provincií, jako je Henan a Sichuan. Mezi výrobky, které ho vytvářejí nejvíce, patří TV, ledničky, pračky, klimatizace, počítače, telefony, tiskárny a kopírky atd. V současné době nejsou žádné oficiální data o produkci elektronického odpadu v Číně. Na grafu 9 je zobrazen odhad elektronického odpadu v Číně (Li,Yang, Liu 2015). Graf 9: Produkce jednotlivých druhů e-dopadu Číně v roce 2013 30 25

%

20 15 10 5 0 Klimatizace

Ledničky

Pračky

TV

Zdroj: Li,Yang, Liu 2015

39

Počítače

Mobily

Tiskárny, kopírky

Rostoucí počet e-odpadu se projevuje také snížením životnosti e-zařízení. Od roku 1997 do současnosti poklesla životnost o 6 let (Li, 2008). Je to způsobeno tím, že podniky při výrobě elektroniky používají levné a nekvalitní komponenty, díky kterým se životnost výrobků snižuje. Příkladem jsou mobilní telefony, které se vyrábějí z komponentů, jako jsou plasty nebo sklo. Mobilní telefony podle grafu 9 vytváří však pouze 1 % e – odpadu, neboť se mohou recyklovat (obsahují měď, železo), více než 25 %, což je největší počet, vytvářejí klimatizace, protože se dají recyklovat pouze z části. Také je to zapříčiněné globálním oteplováním, kdy lidé čím dál tím více používají a pořizují si klimatizace pro ochlazení a přežití horkých dní (Li,Yang, Liu, 2015). Vyřazené osobní počítače s CRT (Cathode ray tube) monitorem obvykle váží 25 kg a skládají se z kovů (43,7 %), plastů (23,3 %), elektronických součástek (17,3 %) a skla (15 %). Ty pak mohou obsahovat vysoké koncentrace zpomalovačů hoření a těžkých kovů, které mohou prosáknout z povrchu půdy skládky e-odpadu do okolního prostředí. Životnost počítačů a jiných elektrických a elektronických zařízení popsaných v tabulce 2 nepřesahuje deset let, což představuje nekontrolovatelné přibývání e-odpadu na skládky (Nagyová, 2012). Tab. 2: Seznam odpadních elektrických a elektronických zařízení – jejich hmotnost a životnosti Zařízení

Hmotnost/ kg

Životnost/rok

Počítač

25

3

Rádio

2

10

Televize

30

5

DVD zařízení

5

5

Mobil

0,1

2

Kopírka

60

8

Pračka

65

8

Ledničky

35

4

Klimatizace

20

6

Myčka

50

10

Zdroj: Nagyová, 2012

40

Mnoho použitých elektronických součástek se dováží do Číny, a dováží se nejen z Evropy, ale také z USA a sousedních zemí, včetně Koreje a Japonska. A to i přes to, že efektivní přepracovávaní technologie, které využívají cenné materiály s minimálním dopadem na životní prostředí, jsou dnes stále příliš drahé. To je jeden z důvodů, proč rozvinuté země vyvážejí nepřeberné množství odpadů nejen do Číny, ale do všech rozvojových zemí. Čína prosazuje mnoho zákonů a podepsala také Basilejskou úmluvu, která se snažila o úplný zákaz obchodu s nebezpečnými odpady mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, nicméně objem nedovolené přepravy elektronického odpadu do Číny bude pokračovat a nadále se zvyšovat (Kuehr, Feng, 2013). Je zřejmé, že důvod, proč se nepodařilo snížit nelegální dovoz, nevychází jen z nedostatku právních předpisů, ale spíše z neefektivního vymáhání sankcí při porušení norem. Jen z USA je 50 až 80 % elektronického odpadu dováženo do Číny (Lundgren, 2012). V rozvinutých zemích stojí recyklace e-odpadu 0,50 USD za libru v porovnání s Čínou, kde recyklace stojí jen 0,05 USD za libru. Dále se sama Čína snaží dovážet elektronický odpad z okolních zemí, protože z použitých výrobků se při procesu recyklace dají získat užitečné materiály jako např. měď, železo, silikon, nikl či zlato. Například mobilní telefon představuje z 19 % měď a z 8 % železo (Li, 2008). Obchodní vztahy mezi USA a Čínou z hlediska elektroodpadu USA a Čína patří mezi největší producenty elektronického odpadu. V roce 2010 byl počet obyvatel v USA asi 300 milionů obyvatel, a to představovalo přibližně 100 tun výroby e-odpadu na osobu. V roce 2012 bylo zjištěno, že 90 % z e-odpadu USA je skutečně dovezeno do Číny. Proto není divu, že Čína má druhou největší produkci e-odpadu navyšující se o 2,3 milionu tun za rok. V roce 2013 Čína produkovala 11,1 milionu tun eodpadu oproti USA, které produkovali 10 milionů tun (Wang, Kuehr, Huisman, 2015).

41

Obr. 4: Produkce elektronického odpadu ve světě ve vybraných zemí v roce 2012

Zdroj: Krefta, Taylor, 2012

Obrázek 4 zobrazuje produkci elektronických produktů. V současné době se neustále množství navyšuje, neboť se snižuje životnost výrobků. Ke snížení životnosti výrobků dochází záměrně, protože podniky se snaží maximalizovat zisk tím, že lidé budou nuceni poptávat výrobky nové. Tento fenomén se týká především telefonů a počítačových komponentů. Obrázek 4 je zajímavý v souvislosti se vztahem mezi USA a Čínou, protože USA vyváží nepřeberné množství produktů a vyprodukuje více odpadu než Čína, což je zajímavé s přihlédnutím k faktu, že jakožto producent výrobků je Čína větší. Čína, která produkuje o 2 000 tun odpadů méně, je na druhém místě. Její skladovací prostory se nacházejí podél jihovýchodního pobřeží v provincii Guangdong ve městě Guiyu, které je zobrazené na obrázku 5. Při převzetí zásilky elektroodpadu se začne s jeho tříděním, a následně započne recyklace. Oblast Guiyu a oblast Agbogbloshie v Ghaně patří mezi největší e-odpadní centra na světě (Kueng, Feng, 2013).

42

Obr. 5: Elektronický odpad na skládce v Guiyu

Zdroj: The guardian.com, 2014

6.1.3 Neformální recyklace e-odpadů Recyklace (nejen) e-odpadů se z hlediska dodržování úředních a legislativních principů člení na formální a neformální. Termín neformální se vztahuje na subjekty a jejich postupy při recyklaci, které existují mimo oficiální institucionální a regulační struktury. Tyto struktury nejsou registrované státem a jsou tedy protiprávní (Feng, Kuehr 2013). Neformální recyklace elektronického průmyslu v Číně je převládající a to zejména v některých pobřežních oblastech, které jsou ukázané na obrázku 6. Neformální recyklace se rozvíjela nejvíce v těchto oblastech, důvodem byl vysoký příliv výrobků z rozvinutých zemí. Čína získává z dovezených výrobků cenné materiály a komponenty, které se používají dále pro výrobu elektronických produktů. S těmito materiály a komponenty získanými recyklací obchodují neformální subjekty (He, Xu 2014).

43

Extrahují se kovy jako měď, hliník, železo, zlato atd., které jsou posléze nabídnuty rafineriím. Široká poptávka a příznivé ceny podporují rozvoj neformálního sektoru (Sepulveda,

2010).

Hlavní

obchodní

centra

tvoří

provincie

Guangdong

a Hongkong, což je dáno zejména jejich geografickou polohou. Do Hongkongu se vyvezou použitá elektrozařízení z okolních států, odkud se tyto výrobky transportují do Guiyu, kde dochází k jejich recyklaci a zpracování (Kuehr, Feng, 2013). Obr. 6: Rozmístěni neformálních e-recyklací v Číně, 2012

Zdroj: Wei, Liu, 2012

Při neformální recyklaci elektronických zařízení se používají nestandardní postupy a procesy. Jedná se například o: 

spalování elektrozařízení na volném prostranství pro obnovu kovů – obrázek 7,



pájení čipů, plastů,



zametání tonerů (barevný prášek),



ukládání nežádoucích látek ze zařízení - CRT glass (obrazovka), PCB



použití kyselin při odizolování tištěných spojů,



loužení e-zařízení kyselinou pro obnovu drahých kovů,



nešetrná demontáž – obrázek 8.

44

Obr. 7: Recyklace desek plošných spojů

Obr. 8: Neformální recyklace e-zařízení, ruční demontáž

Zdroj: Gizmodo.com, 2011

Obrázek 7 a 8 zobrazují neformální recyklaci v Guiyu. V této oblasti se nachází 28 vesnic a ve 20 z nich se vyskytují společnosti, které nelegálním způsobem recyklují elektronické součástky (Walters, 2008). Na obrázku 7 je zobrazena recyklace desek plošných spojů. Při této recyklaci dochází k jevu, kdy se vypalováním obnovují kovy, které se používají při další výrobě, nebo jako prostředek mezi obchodem neformálního sektoru. Na obrázku 8 je zobrazena demontáž, neboli ruční recyklace, při které se používají primitivní nástroje jako kladivo, šroubovák, pilka a podobně. Základem demontáže je rozebrání výrobků a nalezení použitelných materiálů. Po jejich získání se výrobek nechá volně na prostranství, u vody, anebo dokonce i přímo ve vodě (He, Xu, 2014). V tabulce 3 je zobrazen seznam komponentů, které se získávají při formální i neformální recyklaci. Z těchto komponent se získávají nejen užitečné materiály určené pro další výrobu, ale také toxické materiály, které mají podíl na znečištění (Feng, Kuehr, 2013).

45

Tab. 3: Uvolněné toxické i užitečné materiály při recyklaci elektronických produktů Komponenty

Hazardní materiály

Užitečné materiály

PCB (plošné spoje)

Těžký kovy, brom při hoření

Skleněné vlákno, pryskyřice

Ledničky

Freon

Měď, hliník, plast

Toner cartridge

Toner

Hliník, ocel, plast

LCD panel

Tekuté krystaly

Speciální sklo

HDD

Povlak

Hliníkové slitiny

Dráty

Polychlorované bifenoly

Měď, hliník, plast

Li-on

Lithium

Ocel, hliník, měď, lithium

Nikl-kadmium

Kadmium

Ocel, železo, nikl

CRT

Olovo

Sklo

Baterie:

Zdroj: He,Xu, 2014

Podle Sepúlveda (2010) se během neformální recyklace uvolňují tři skupiny látek: 

původní látky obsažené v elektrozařízení,



hazardní materiály a látky,



užitečné a méně nebezpečné materiály a látky.

Tyto látky se uvolňují při zakázaných metodách neformálního sektoru, které jsou popsané v tabulce 3. Při recyklaci komponentů se uvolňují nejen užitečné látky, ale také látky, které jsou zdraví a životnímu prostředí škodlivé. Látky se také uvolňují i při formální recyklaci, ale v menší míře. Na rozdíl od Číny je v EU zakázané recyklování plastů, aby se předešlo uvolnění brómovaných dioxinů a furanů (Greenpeace, 2010). Formální recyklace Formální sektor je tvořen podniky, které jsou registrovány státem a jsou obsaženy na seznamu formálních skladovacích ploch. Tyto podniky získaly licenci, která dokazuje, že jsou při recyklaci používány dovolené principy, které mají nízký dopad na životní prostředí a zdraví pracovníků. Také jsou to podniky, které mají certifikaci SEPA (State environmental policy act). Certifikace je dokladem, že podniky při činnosti

46

nepoužívají a neuskladňují hazardní látky pro životní prostředí. V roce 2013 bylo registrováno 130 podniků formálního sektoru (Kuehr, Feng, 2013). Formální sektor je koncentrován především v ekonomicky rozvinutějších oblastech. Tyto oblasti jsou znázorněny v příloze 2. Na rozdíl od neformálního sektoru, který je soustřeďován na jihovýchodě, je formální sektor ve většině čínských provincií, mimo západní oblasti. V příloze 1 bude dále uveden proces integrovaného systému formální recyklace ezařízení. Tab. 4: Rozdíl aspektů formální a neformální recyklace Aspekty

Formální sektor

Neformální sektor

Ekonomické

Vysoké provozní a fixní náklady

Nízké provozní a fixní náklady

Nízká dostupnost a nákladný nákup e odpadu

Snadný a levný přístup k e odpadu

Dotované vládou

Nedostatek dotací

Respektování nákladů na životní prostředí

Vysoké příjmy z recyklace a materiálů

Kombinace ruční demontáže

Náročná ruční demontáž

Drcení, detoxikační opatření,

Jednoduché nářadí a vybavení

Spalování a rafinerie

Primitivní a hazardní procesy Obnova materiálů

Sociální

Západní technologie a zařízení Řízené opatření pro detoxikaci a finální likvidaci Pokles pracovní příležitosti pro neformální sektor

Legislativa

V seznamu MEP

Zakázaný u MEP Distribuce a flexibilita, těžko monitorované

Technické

Environmentální

Snadná kontrola a monitorování

Žádná opatření pro detoxikaci a likvidaci Nekvalifikovaná pracovní síla z venkova.

Zdroj:Wang, Huisman, 2008

6.1.4 Těžké kovy a jejich použiti Prvky vzácných zemin zahrnují skupinu lanthanoidů, do které se započítávají také dva přechodné kovy-skandium a yttrium. Všechny tyto prvky se dělí na kategorii lehkých a těžkých vzácných zemin. Lehké vzácné zeminy jsou prvky s atomovými čísly 57-62 (Tang, 2012). Mezi tyto prvky řadíme lanthan, prazeodym, neodym, samaria atd. Těžké vzácné zeminy představují všechny ostatní prvky. Rozdíl je především v hojnosti výskytu, jejich získávání a jejich samotným využití. Největší poptávka je po těžkých

47

kovech, které se nacházejí v zemské kůře ve velkém množství prostřednictvím skal a rud. Jejich vzácnost je tvořena tím, že jejich koncentrace ve vytěžené zemině je poměrně nízká. To zvyšuje náklady na selekci těžených kovů vzácných zemin z vytěženého koncentrátu a díky tomu pouze na několika místech světa je možné udržet rentabilní těžbu. Navíc je technologický proces jejich získávání velmi neekologický, což při přísném dodržování technologických norem s cílem eliminovat jeho dopady na životní prostředí celý proces těžby ještě více prodražuje. Proces získávání kovů vzácných zemin z rudy bude níže popsán a zobrazen v příloze 3. Kovy vzácných zemin zkráceně se nazývají REE (Rare earth elements). Jsou využívány jako surovina pro mobilní telefony, počítače, televizory a další elektroniku, např. lanthanoid neodym, který slouží k výrobě silných neodymových magnetů (Tang, 2012). Tyto magnety se používají při miniaturizaci technologií, k výrobě mikrofonů, reproduktorů a harddisků. Ostatní REE jsou využívány k produkci vláken do optických kabelů, odolných kovů do leteckých motorů, lešticích prostředků na skla čoček do fotoaparátu a dalších částí (Beneš, 2014). Prvky vzácných zemin se také používají v naváděcích systémech vojenského průmyslu. Nacházejí se v přesně naváděných vojenských střelách, v radarových systémech a také v pancéřování. Vlastnosti těchto kovů však lze využíti pro rozvoj ekologických technologií, jako je nová generace větrných turbín, pohon hybridních vozidel nebo v ropných rafineriích, kde kovy fungují jako katalyzátor (Hurst, 2010). Podle Beneše (2014) největší zásoby kovů vzácných zemin má ČLR s přibližně 37 % světových zásob. Těží se jak na severu země v provincii Inner Mongolia (důl Pa-jen Opo ), tak i na jihu (Guangdong, Hunan, Jiangxi, Fujian, Guangxi), kde jsou prvky získávány z monazitových písků. Druhé největší světové zásoby REE vlastní Rusko. Ty těží na poloostrově Kola, kde se prvky vyskytují jako součást apatitů. Třetí největší zásoby má USA, kde byla znovuobnovena těžba v dole Mountain Pass. Poměrně velké zásoby má ještě Austrálie (cca 6 %, těžba v dole Mount Weld) a Indie (cca 3 %). Velmi malá ložiska lze najít i v Indonésii, Brazílii, Vietnamu, Norsku, Švédsku a Litvě. Čína představuje 97 % světové produkce prvků vzácných zemin. Oproti roku 1990, kdy produkce kovů vzácných zemin se pohybovala kolem 27 %, je vidět obrovský nárůst,

48

který se každým rokem zvyšuje. Během několika posledních let se Čína stala monopolem v oblasti těchto kovů (Tang, 2012). Export vzácných kovů Čína se stala v této oblasti dominantním světovým exportérem. Údaje o obchodu Číny ukazují, že hodnota vývozu dosáhla v roce 2011 34 miliard USD. Hlavními dovozci z Číny jsou podle pořadí Japonsko 66 %, následované USA se 7 % a Francií s 6 %, Německem s 5 %, Hongkongem se 4 % a Jižní Koreou se 3 % (Hurst, 2010). Graf 10: Vývoj exportu vzácných zemin v letech 1995 až 2013 80 70 mld./USD

60 50 40 30 20 10 0

Zdroj: Tang, 2012

Podle Tangové, (2012) v roce 1990 přicházelo do Číny stále více zahraničních podniků s cílem vybudovat továrny a těžit vzácné kovy pro výrobu elektrotechniky. Tato skutečnost měla dopad na snížení cen kovů vzácných zemin, protože firmy mezi sebou konkurovaly a vyvážely jich obrovské množství. V letech 2002 až 2005 klesla průměrná cena za kovy vzácných zemin pod 5,50 USD za kilogram a ostatní dodavatelé nebyli schopni soutěžit s čínskými cenami a její nabídkou, což mělo za následek uzavření různých těžebních dolů, například v USA v Mountain Pass v Kalifornii. Z grafu 10 grafu je zřejmé, že nejvíce vzrostl export vzácných zemin od roku 1995 do roku 2003, kdy rok 2003 představoval nejvíce vyvezených prvků. Od roku 2004 se však vývoz snížil. Čínská vláda zaujala nový postoj k vývozu těchto kovů, poněvadž hlavním důvodem, proč přestala vyvážet, byla obava z vyčerpání těchto zásob, zvýšení ceny za

49

vzácné prvky a dominance nad ostatními zeměmi. Čínská vláda zavedla a zrealizovala řadu politik, které se týkaly především regulace těžby těchto prvků. Cílem čínské politiky byly vývozní kvóty, cla a kontrola vývozu. Tento nový trend Číny znamenal znepokojení po celém světě, protože tato omezení narušila celosvětový obchod surovin (Beneš, 2014). 6.1.5 Neefektivní vládní kontrola Podle názoru Ninga (2013), mezi největší a zásadní problémy čínského znečištění patří nedostatek vládní kontroly a neudělování přísných sankcí. Pokud některá z továren poruší předepsané a stanovené normy v oblasti znečištění životního prostředí, vláda sice pokutu udělí, nicméně je to velmi malá částka, firma částku ochotně zaplatí a bude nadále pokračovat ve svém výrobním procesu. Důležitým a pro Čínu zásadním problémem je faktor korupce, kvůli kterému většina environmentálních přístupů není zcela možná. Čínská vláda se snaží o zvýšení ekonomiky i za cenu porušování lidských práv a dopadu na znečištění životního prostředí a zdraví obyvatel. Většinou o stavu životního prostředí ví, ale mlčí, aby neohrozila hospodářský vývoj země. Nedostatek vládních kontrol v čínských firmách neumožňuje udržet environmentální rozvoj země.

6.2 Dopady elektronického průmyslu na životní prostředí Elektronický průmysl značně přispívá ke znečištění životního prostředí. Výše popsané mechanismy jsou dokladem, jak dochází ke znečištění všech přírodních složek. Vlivy elektronického průmyslu na životní prostředí můžou být dlouhodobé - to jsou běžné vlivy a vlivy nárazové - do kterých řadíme havárie a katastrofy. Tato kapitola bude popisovat konkrétní znečištění ovzduší, půd a vodních systémů jím způsobeném. 6.2.1 Znečištění ovzduší vlivem elektronického průmyslu Je způsobeno především níže uvedenými vlivy: 

výroba elektronických zařízení – únik těžkých kovů a toxických látek do ovzduší,



elektroodpad – skladování výrobků čekajících na recyklaci nebo likvidaci,



recyklace formální, neformální – spalování, broušení, pájení a vypalování,

50



logistika nákladní a těžké techniky při těžbě kovů vzácných zemin,



kovy vzácných zemin používané při výrobě elektronických produktů – hotové výrobky a komponenty,



nedodržování předepsaných norem,



nedodržování předepsaných postupů při recyklování,



spalování e-zařízení při jejich likvidaci – uvolněná rtuť do prostředí.

Znečištění ovzduší Číny je zapříčiněno mimo jiné i výrobním procesem elektronických zařízení. Při výrobě se totiž používají kovy vzácných zemin (yttrium, neodym, ytterbium), polokovy a mnohé další materiály. Zmíněné látky se dostávají výrobním procesem do ovzduší a způsobují jeho intoxikaci. To se tak stává nedýchatelné a zdraví velmi nebezpečné. Kovy vzácných zemin ale unikají do ovzduší také z podniků na výrobu elektrolytického pokovení (Hurst, 2010). Znečištění ovzduší je dále způsobováno recyklací elektronických produktů, přičemž nejvyšší dopad dle výzkumů má recyklace nedovoleným způsobem. Zejména se jedná o recyklaci typu pálení desek plošných spojů, kterou zobrazuje a popisuje obrázek 7. Při pálení plastů pocházejících z mobilů nebo počítačů se uvolňují látky dioxiny a těžké kovy (brom) do ovzduší. Také při vypalování počítačových komponentů, kabelů za účelem získání cenných materiálů jako je zlato měď a další, se uvolňují brómované a chlorované aromatické uhlovodíky (Kuehr, Feng, 2013). Také při spalování a následné likvidaci se do ovzduší dostávají další velmi toxické látky, například rtuť. Tato látka je velmi nebezpečná, protože se může akumulovat v potravním řetězci, konkrétně u mořských živočichů, což je jedna z hlavních cest, skrze kterou se kontaminovaná potrava dostane k široké veřejnosti (He,Xu, 2014). Pro porovnání stavu ovzduší a počtu toxických látek (chlor) byla v této práci vybrána provincie Guangdong a města Guiyu, Guanzhou a města z okolních států Koreje (Taijon) a Japonska (Tokio). Jedná se o města, která jsou významná právě svými elektronickými podniky, závody, a recyklací a skládkováním e-odpadu. V Guiyu bylo naměřeno v ovzduší 36krát větší koncentrace chromu než v Taijonu a 190krát více než

51

v Tokiu. Je však nutné zmínit, že při spalování materiálů obsahujících chlor, se také do ovzduší uvolňují i látky, které již byly popsány výše (Yang, 2010). Následkem výše uvedeného v Číně často umírají lidé vlivem kvality ovzduší. Koncentrace nebezpečných látek v ovzduší vyvolává u lidí onemocnění jako je rakovina, průjmy, špatné dýchaní, a další respirační nemoci. Důvodem této skutečnosti ročně předčasně umírá až půl milionu lidí. Tato problematika bude více a podrobně vysvětlena v kapitole sociální prostředí (zdraví obyvatel), (Wei, Liu 2012). Znečištění ovzduší v Číně má také významné dopady na čínskou ekonomiku. Čínská vláda se ho snaží regulovat, a z tohoto důvodu se vynaložené prostředky pohybují kolem 275 miliard USD. Pro srovnání je to stejná částka jako HDP celého Hongkongu. Také zvyšující se počet nemocných obyvatel způsobuje, že se náklady na zdravotní péči zvýšily o 80 % (Yang, 2010). V neposlední řadě, znečištěné ovzduší a vysoká koncentrace toxických látek v něm obsažené, mají dopad na změnu klimatu. Tato skutečnost nedopadá pouze na Čínu, ale i na celý svět, a to v podobě změn počasí, globálního oteplování, snížení srážek, vysoké koncentrace silných bouří a podobně. Zejména úbytek srážek má velký dopad na čínské zemědělství. Tyto faktory souvisejí také s tím, že se snižuje produkce ekosystémů, které vytvářejí kvalitní životní prostředí. Čím více je krajina diverzifikovaná, tím více produkuje kvalitní biomasu (Matus, 2012). Znečištění ovzduší v Číně se také dotýká okolních států a to především Japonska a Koreji, kam se znečišťující látky transportovaly prostřednictvím pohybů větrů. Situace je natolik vážná, že se podle některých autorů dostává vytvořený smog z továren a míst pro recyklaci e-průmyslu i přes Pacifik, do USA a Kanady (Topal, Chung, 2014). Znečištění ovzduší v Číně vlivem představených mechanismů má však dopady i na další složky životního prostředí, jakými jsou půda, vodní systémy a celková biodiverzita. Znečištění životního prostředí na sebe totiž logicky navazuje, neboť z ovzduší se toxické částice dostávají do půdy a následně z půdy do vody.

52

6.2.2 Dopady e-průmyslu na znečištění půdy Znečištěná půda v Číně patří mezi největší problémy z hlediska zemědělství, potravinové bezpečnosti země i vývozu zemědělských produktů. Právě ty totiž obsahují nebezpečné, zdraví ohrožující látky. Značně znečištěná kontaminovaná půda má dopad především na chudé obyvatelstvo na venkově, ale dotýká se také obyvatelstva v městech. Půda v Číně je znečištěna převážně průmyslovou výrobou, také ale používáním pesticidů a hnojiv a dalších polutantů. Mezi hlavní příčiny znečištění půdy vlivem e-průmyslu patří: 

výroba elektronických produktů,



elektroodpad – prosakování do půdy,



recyklace elektronických produktů – obnova oceli a kovů, recyklace cartridge,



zpracování a použití kovů vzácných zemin – atmosférický spád,



znečištění ovzduší a vodních systémů.

Skládkování elektronického odpadu velmi přispívá ke znečištění půdy, ve větší míře se e-odpad skladuje u břehů řek. Toxické látky a těžké kovy, které jsou obsaženy v elektrozařízeních, prosakují do půdy a způsobují její kontaminaci (Lundgren, 2012). Mezi největší dopady na půdu patří výše uvedené metody neformálního sektoru při recyklaci, která se provádí venku na půdě. Tímto způsobem se například recyklují cartridge tonerů, kdy se ručně odebere plast a měď. To způsobuje, že při demontáži se vylije zbylý toner, který se dostane do půdy. Velmi často také dochází k zametání toneru, kdy se částice rozšíří rozprášením do půdy i do ovzduší. Také ruční recyklace CRT obrazovek a počítačových komponentů přispívá ke znečištění půdy (Kuehr, Feng, 2013). Toxické látky se také dostávají do půdy z ovzduší, kvůli kterému se částice vzácných zemin a těžkých kovů vlivem větru dostávají i do odlehlejších oblastí, kde se nenacházejí elektronické podniky (Beneš, 2014). Vše výše uvedené má dopad na kvalitu zemědělské půdy, která se vlivem kyselých dešťů a vysoké koncentrace nebezpečných látek z ovzduší stává toxickou a pro

53

zemědělství zcela nepoužitelnou. Vlivem nebezpečných látek, které se dostávají do půdy, se každým rokem snižuje počet použitelných hektarů zemědělské půdy. Následným efektem je snížení kvality zemědělských produktů ve venkovských oblastech. V letošním roce čínská vláda vydala první studii o znečištění půdy a výsledky byly velmi znepokojující - 19,4 % zemědělské půdy jsou kontaminované. Především se jedná o vysokou koncentraci kadmia, kterého se v půdě nachází 44 %. Mezi další látky nacházející se v půdě patří arsen, olovo a další (Lee, 2014). Podle Zemědělské univerzity v Nankingu je kadmiem kontaminováno 10 % veškeré čínské rýže a těžkými kovy je znehodnocena celá desetina zemědělské půdy. Mezi další oblasti, kde je vysoká koncentrace těžkých kovů a chemických látek v půdě, patří město Guiyu v provincii Guangdong (Hu, Liu, 2013). Pro porovnání – v Číně je kontaminováno tolik hektarů půdy, jako je celkové množství půd v Ontariu a Manitobě v USA a přímořských provinciích dohromady. Ministerstvo ochrany životního prostředí zjistilo, že znečištění půd se pohybuje v rozloze 3,3 milionu hektarů. Navzdory vysoké kontaminaci půd se stále v Číně pěstují zemědělské plodiny. Vypěstované toxické potraviny se dále rozšiřují do okolních států a především do čínských oblastí, které jsou nejméně znečištěné (Luu, Song, Wang a kol, 2014). Znečištěná půda má také silný dopad na chov dobytka. Zejména ve městě Taizhou byly provedeny výzkumy, kolik dioxinů a těžkých kovů obsahují domácí zvířata. Výsledek byl velmi znepokojující. Těžké kovy a dioxiny jsou uvnitř jejich těl a také produkty, které jsou zákazníkům poskytovány, jsou kontaminované (Tang, 2009).

6.2.3 Znečištění vodních systémů vlivem elektronického průmyslu Mezi hlavní příčiny znečištění vodních systémů vlivem elektronického průmyslu patří: 

výroba elektronických produktů – odpadní voda,



elektronický odpad – skladování a likvidace,



recyklace elektronických produktů,

54



těžba kovů vzácných zemin loužením,



znečištění ovzduší a půd.

Výroba elektronických zařízení výrazně přispívá ke znečištění řek, moří a jezer v Číně. Při výrobě e-zařízení se na čištění materiálů používá voda, zejména se jedná o výrobu polovodičů. Tento proces se několikrát opakuje, a tím dochází k narůstajícímu výrobnímu odpadu, který se vlévá z továrny přímo do řek a moří. Následkem toho dochází k vysoké kontaminaci vod. Příklad toxické vody ukazuje obrázek 9 (BSR, 2010). Znečištění vody též způsobuje recyklace čipů a komponentů, které obsahují zlato. Cílem recyklace je získat zlato z výrobků metodou chemického odizolování pomocí dusičnanů a kyseliny chlorovodíkové v místech podél říčních břehů (Kuehr, Feng, 2013). Podle BSR (2010) má dramatické rozšíření výroby elektroniky spolu s jinými odvětvími, které jsou založeny na intenzivním využívání vody a chemikálií, zásadní vliv na kvalitu pitné vody. Nevládní neziskové organizace přinesly zprávu, že voda se každým rokem stává toxičtější a proto již nevhodnou jako zdroj pitné vody. Tento průzkum vyvolal zájem také ze strany spotřebitelů a vládních orgánů. Mnoho společností nemá totiž představu o tom, do jaké míry jsou jejich vlastní dodavatelské řetězce informovány o kvalitě vody a přispívají tak i ony k jejímu výraznému znečištění. Navíc podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) odpovídá dostupnost vodních zdrojů na obyvatele Číny pouze čtvrtině celosvětového průměru. Předpovídá se, že v roce 2030 bude poptávka po čisté vodě k zavlažování činit 665 miliard m3 (Hays, 2014). Podle obrázku 10 představují části centrální Číny a východní pobřeží Číny oblasti s nejkoncentrovanějším znečištěním vodních systémů. V oblasti Šanghaje jen jedno procento povrchových vod splňuje normy pro pitnou vodu. Též provincie Zheijang a Guangdong mají vlivem znečištění životního prostředí velké problémy s kvalitou vody. Při těžbě se procesem loužení uvolňují kovy vzácných zemin, které se dostávají přímo do vod a moří. Ve vodě se nachází vysoká hustota REE, které vodu barví na různé druhy barev, především na červenofialovou. Kovy vzácných zemin se udržují na

55

hladině. Mají vyšší hustotu než voda a proudem se dostávají do dalších řek a půd (Greenpeace, 2010). Obr. 9: Koncentrace kovů vzácných zemin v řece v provincii Guangdong způsobuje intenzivní zabarvení

Zdroj:South China morning post, 2013

Při výrobě elektronických zařízení se používají kovy vzácných zemin společně s vodou. Část těchto kovů se použije na výrobu a zbytek, tzv. výrobní odpad, se vlévá přímo z továrenských trubek do řek, neboť pro firmy je to méně nákladné. Dalším negativním dopadem výstupního procesu e-produktů je elektroodpad, který se většinou nachází blízko řek. Těžké kovy a další nežádoucí látky se dostávají do vody z elektroniky, která je volně položena na prostranství (Luu, 2014). Podle BSR (2010) to má silný dopad na populaci, která je závislá na vodě, buď jako životní primární zdroj, nebo k zavlažování zemědělství. Mnohé obce nemají přístup ke zdravé a bezpečné pitné vodě (v Číně je to okolo 500 milionů obyvatel) a k hygienickým zařízením, a tím riziko onemocnění závažnými chorobami v těchto oblastech výrazně stoupá. Ročně v těchto místech umírají desetitisíce lidí, nejčastější příčina je otrava kovy, které lidé při konzumaci toxické vody dostávají do těla. Výše uvedené způsobuje nemoci typu tyfus, průjem, chudokrevnost, vrozené vady, rakovinu, nemoci jater, plic, žaludku či jícnu. Dopad to má také na zemědělství, zejména na produkci rýže, pšenice, kukuřice a bavlny, které jsou nejvíce náročné na

56

vodu. Některé firmy, zejména Foxconn, jsou si vědomi situace, která vzniká ve venkovských oblastech. Slibují finanční odškodnění, ale ve většině případů je jejich postoj velmi pasivní a daný slib nedodrží (Luu, 2014). Obr. 10: Porovnání kvality vodních systémů v Číně vlivem znečištěni průmyslové výroby, 2010

Zdroj: BSR: 2010

Zdroj: BSR, 2010

Na obrázku 10 je znázorněna čistota vodních systémů v Číně. Na obrázku jsou zobrazený stupně 1-3, které popisují kvalitu vody, která je bezpečná pro lidskou spotřebu, stupně 4-5 se vztahují k vodě, která se smí používat pouze při využití v průmyslu a zavlažování. Pokud kvalita vody je označena stupněm vyšším než 5, je velice toxická a pro jakékoliv použití v průmyslu, při zavlažovaní nebo pro konzumaci je zcela zakázaná (BSR, 2010). Největší koncentraci znečištění představuje východní a jihovýchodní oblast Číny. K faktorům, které se podílejí na znečištění řek, patří průmyslová výroba celkově, ať už se jedná o chemický, textilní, strojírenský nebo elektronický průmysl. Na obrázku 10 je patrné toxické znečištění řek v pobřežních oblastech, zejména v provincii Guangdong, také potom Fujian, Shanghai a podobně. Toto znečištění je zapříčiněno mimo jiné také výrobou, skladováním a recyklací e-zařízení (He,Xu, 2014). V roce 2010 světová banka

57

uvedla zprávu, že ze sledovaných 484 říčních úseků pouze 40 % splňovalo stupně úrovně kvality 1-3, bezpečné pro lidskou spotřebu. Pro doplnění - pouze 56 % odpadních vod vypouštěných při průmyslu bylo ošetřeno (BSR, 2010).

7 Elektronický průmysl a společenské a sociální prostředí Současná čínská společnost je označena nejen pozoruhodným ekonomickým růstem, ale také řadou sociálních dopadů, které představují znepokojení, frustraci a hněv obyvatel, ovlivňující jejich život, budoucnost a rozvoj. Lidé žijící v Číně řeší v současné době řadu problémů, především v oblasti vzdělávání, bezpečnosti potravin, bydlení, vyvlastnění pozemků, zdravotního stavu a ochrany životního prostředí (Zhidong, 2014). Mezi hlavní příčiny sociálních dopadů na pracovníky v elektronickém průmyslu, dle autorova pohledu, neodmyslitelně patří sociální podmínky čínských obyvatel. Ty jsou spojené především s ochotou pracovat za nízké finanční ohodnocení v prostředí, které neodpovídá standardům západního pracovního práva. Nabízí se však otázka, do jaké míry jsou pracovníci omezeni nabídkou pracovních příležitostí v Číně a jakým způsobem je k práci donutí poměry chudoby. Další příčinou zanedbávání pracovních podmínek je strategie nejvyšších zisků, kterou se podniky snaží o maximalizaci výdělku na úkor minimálních nákladů na zaměstnance. Autor by však v této souvislosti rád zmínil, že čínské podniky (a to nejen podniky vytvářející elektronické produkty) jsou k této strategii nuceny především samotnými spotřebiteli, kteří vyžadují co nejlevnější výrobky. Z tohoto úhlu pohledu pramení určitá odpovědnost většiny z nás, kteří poptáváme levné elektronické produkty z Číny. Mezi další mechanismy ovlivňující kvalitu pracovních podmínek autor této práce řadí čínskou strategii upřednostnění ekonomického rozvoje před jeho dopady. A to ať už se jedná o dopady na přírodní podmínky, které již byly zmíněny, tak také sociální podmínky. Právě sociálním dopadům se práce bude dále věnovat. V současné době se v Číně řeší šest základních sociálních problémů, které způsobují zpomalení, a představují překážku ekonomického rozvoje. Mezi ně se řadí například

58

chudoba, ztráta farmářské půdy, nezaměstnanost, korupce, národní zásoby, chování na pracovišti, nevyplácení mzdy, dětská práce a další (Zhidong, 2014). Na základě výše uvedeného tak mezi hlavní dopady na sociální prostředí patří následující: 

pracovní podmínky (nízké mzdy, náročnost, neplacené přesčasy),



dětská práce,



zdraví obyvatel.

7.1 Pracovní podmínky dělníků v elektronických čínských továrnách Přechod od plánovaného hospodářství k tržnímu hospodářství přinesl nebývalý úspěch v rychlé industrializaci a snižování chudoby v Číně. Zároveň ale s sebou přinesl i problémy v podobě nezaměstnanosti, nových právních norem, pracovně právních vztahů a také hlavní problém současné doby, kterým je nepřijatelné chování společností ke vztahu k dělníkům při manuální výrobě v elektronickém průmyslu (Pecht, 2007). Hospodářská krize v rozmezí let 2007 a 2008 přinesla Číně snížení výroby a s tím spojené zvýšení nezaměstnanosti zejména v pobřežních oblastech, např. v oblasti Pearl River Delta, kde se nachází hlavní výrobní centra. Čína se dokázala z této situace rychle dostat pomocí již výše uvedeného obchodního modelu low-cost. V Číně čeká na práci přes sto tisíc lidí, tudíž firmy mají možnost díky přetlaku zaměstnávat své pracovníky za 100 dolarů měsíčně a mohou si tak dovolit, aby zaměstnanci pracovali při těžkých podmínkách za malou mzdu (ILO, 2012). Podle Nimbalkera a Kyngdona (2014) se zejména při výrobě elektronických produktů skrývají závažné problémy, které se týkají nejen porušování lidských práv dělníků v továrnách, jak již bylo výše uvedeno, ale je to i nucená dětská práce při jejich výrobě. Tímto závažným problémem se začaly zabývat i firmy známých značek jako je Samsung, Apple, Microsoft, i v kombinacích s veřejným zájmem. Byl zjištěn fakt, že firma HEC, která působí v Číně, zaměstnává nejvíce dětí a to dokonce pod věkem 14

59

let. Mezi další společnosti, kde byly zjištěny tytéž problémy, patří například společnost Foxconn. Jedním z největších a stále přetrvávajících problémů je výplata pouze životního minima, která se zaměstnancům nemusí ani vyplatit. Čínské korporace firem velmi často tají počet svých zaměstnanců a nepodávají informace o jejich mzdách. Výplata pouze životního minima je jedním z nejvíce přetrvávajících problémů týkající se zaměstnanců v rozvojových zemích obecně. Problémem je, že společnosti si většinou nezjistí, jaký mají dodavatelský řetězec a nekontrolují, jestli nedochází k využívání dětské práce nebo porušování lidských práv (ILO, 2014). Níže se uvádí tabulka, kde je uvedeno deset společností a jsou zobrazeny podmínky pro jejich zaměstnance. China Labor Watch (bude popsána v další kapitole) vytvořila klasifikační systém hodnocení, aby se daly snadno porovnat rozdíly: 1. nejhorší v rámci odvětví, 2. horší než některé továrny v průmyslu, 3. podobně jako u jiných závodů v průmyslu, 4. lepší než v jiných průmyslových továren, 5. nejlepší podmínky pro průmysl.

60

Tab. 5: Porovnání elektronických podniků z pohledu dodržování lidských práv a pracovních podmínek Firmy Podmínky Hongkai Kunnsham Nucené práce 3 2 Dětská práce 3 3

MSI

Catcher Shanghai elec. Quanta

Tyco elec.

United Foxconn Foxconn Win K. Flextronics L.

3

3

3

3

4

3

3

4

3

3

3

3

3

3

3

3

Mzda Pracovní doba Pracovní náročnost Odměny a pokuty

2

3

3

3

4

4

5

4

4

5

2

3

3

3

3

4

3

3

4

4

3

3

3

3

3

2

3

3

3

3

3

3

3

3

3

4

3

3

3

4

Strava

2

2

2

2

2

3

2

3

3

4

Dovolání

2

3

2

3

2

1

2

3

4

4

Pracovníci

2

3

2

3

3

3

3

3

3

3

Celkem

22

24

25

26

26

27

28

29

30

34

Zdroj: China Labour watch, 2012

Dělníci v Asii pracují přes vynucené a neplacené přesčasy pro dodavatele velkých zahraničních výrobců elektroniky. Dokazuje to studie projektu makeITfair. Průměrná pracovní doba se pohybuje mezi deseti až dvanácti hodinami denně. Takové pracovní zátěži jsou pracovníci vystaveni šest nebo dokonce až sedm dní v týdnu. Měsíčně si za takovou práci zaměstnanci vydělají v přepočtu „až“ pět tisíc korun. V těch nejhorších případech se měsíční mzda pohybuje jen lehce nad 1900 korun. Nejčastěji v těchto provozech pracují ženy ve věku od osmnácti do třiceti let. Výjimkou nejsou ale ani šestnáctileté pracovnice. Zaměstnavatelé dávají podle studie přednost zaměstnancům ženského pohlaví, protože je lze lépe ovládat a neuchylují se k protestům (ILO, 2014).

China Labour Watch China Labor Watch je nevládní organizace založená v New Yorku, která se zabývá ochranou práv zaměstnanců v Číně. Tato organizace pracuje různě po světě a dohlíží na správné jednání zaměstnavatele k zaměstnancům. Prostřednictvím výzkumu, advokacie a právní pomoci se snaží pomoci čínským pracovníkům v továrnách. Provádí četná tajná vyšetřování a zkoumá, jestli jsou dodržovány standardní pracovní podmínky. Také

61

pracuje se společnostmi a snaží se jim vysvětlit problematiku etického zlepšení dodavatelského řetězce a zejména podporování mezinárodních pracovních norem. Pro ilustraci tato nevládní organizace zkoumala deset továren, z nichž u devíti byla porušena práva pracovníků, zejména se jednalo o přesčasy, nepodepsané pracovní smlouvy s pracovníky, nižší mzdy a diskriminaci. Všechny tyto továrny se nacházejí v provincii Guandong a Jiangsu (China Labor Watch, 2012). Podle China Labour Watch, (2012) patří mezi nejzákladnější problémy dělníků a jejich pracovních podmínek následující aspekty: 

nucené přesčasy,



malé mzdy,



pracovní náročnost,



pracovní smlouva, případně i její absence



diskriminace,



dětská práce.

China Labour Watch poukazuje na fakt, že je zapotřebí vykonat velké úsilí, aby se změnily podmínky pracovníků pracujících v čínských továrnách. China Labor Watch je přesvědčena, že existují konkrétní opatření, které by bylo potřeba dodržet. Je rovněž třeba, aby se do této problematiky zapojilo více organizací a společně vytvořily nové mezinárodní pracovní normy zejména pro odvětví elektroniky. Tyto organizace aktivně podporují členské státy, které usilují o rozpoznání nedodržování lidských práv i ve svých zemích, například jedná-li se o problematiku minimální mzdy nebo přesčasů, které se nejvíce porušují. Normy by měly být provedeny ve vyspělých zemích, aby zajistily, že všechny jejich dovozy pocházejí z továren, kde se dodržují zásady pracovně právních vztahů a lidská práva (ILO, 2014). Členské státy by měly tyto standardy dodržovat, ale rychlost s jakou jsou tyto standardy zahájeny, se liší od země k zemi. Proto se zavádí postupný proces reforem v průběhu 5

62

až 10 let a má tři různé fáze. V první fázi bude nadnárodní společnost dobrovolně zavádět a dodržovat pracovní normy, ve druhé fázi budou členské státy začínat tyto normy provádět ve svých vlastních zemích a dávat je do souladu s pracovními předpisy a mezinárodními standardy. Třetí a poslední fáze bude vyžadovat, aby všechny členské státy, které dosud uznávaly a prováděly tyto mezinárodní pracovní standardy, tak konaly i nadále. Je velmi důležité a žádoucí, aby se do tohoto procesu zapojilo i OSN a jiné organizace (Nilbalker, Kyngdon, 2014).

7.2 Dětská práce v Číně při výrobě elektronického průmyslu Mezi hlavní sociální dopady, vlivem vnitřní i vnější výroby e-produktů, patří, jak již bylo výše uvedeno, dětská práce. V současnosti se zabýváme tzv. moderním otroctvím, kde děti pracují při nebezpečných podmínkách, zejména při kontaktu s těžkými kovy, při jejich recyklaci nebo při přebírání elektronických součástek na skládce a hledání mikročipů, které se dají použít při výrobě dalšího produktu. Dětská práce je provozována nejen na skládkách, ale i uvnitř továren při výrobě komponentů i finálních produktů. Jedná se především o podniky společnosti Foxconn, v menší míře společnosti Apple, Samsung a HEG Electronics, kde zaměstnanci jsou tvořeni studenty ve věku 14 až 16 let. Jedná se především o zahraniční studenty, stážisty, kteří si tak vydělávají peníze pro živobytí (China Labour watch, 2012). Dle Gordna (2012) elektronické podniky zaměstnávají děti především z venkovských oblastí,

kde

je

vysoká

chudoba

a

děti

ve

věku

9

až

16

let

pracují

v továrnách, aby uživily svoje rodiny a měly peníze na svoje základní potřeby pro přežití (voda, jídlo). Podniky velmi často z tohoto aspektu těží. Též dochází velmi často k únosům a lákání dětí, které jsou kamiony přepravovány a posílány do pracovišť, kde se o ně starají agenti určité společnosti. Je jim slibována vysoká mzda, nízká náročnost práce a iluze, že dokážou svojí prací uživit rodiče. Poté naopak pracují ve velmi těžkých podmínkách,

které

představují

výkon

práce

až

12

hodin

denně,

a

to

i s nebezpečnými látkami a šikanováním od svých zaměstnavatelů. Jsou vybíráni i na rizikové práce. Obrázek 11 zobrazuje dětskou práci v Guiyu.

63

Obrázek 11: Ukázka dětské práce při recyklování kabelů v Guiyu 2012

Zdroj: Greenpeace, 2012 Pro srovnání autor bakalářské práce uvede tabulku, kde budou zobrazeny elektronické podniky z Číny, Koreji a USA, a kde bude podán obraz přístupu k dětské práci v podobě hodnocení od A do F, kde A značí velmi kladný přístup s pevnými zákony, a F velmi záporný přístup, kde dochází k častému porušování práv při zaměstnávání dětí, které pracují v těžkých podmínkách, zákony se nedodržují, a základem pro tyto firmy je nabírání zaměstnanců s co nejlevnější mzdou. Tab. 6: Porovnání elektronických firem v Číně a ze zahraničí na základě přístupu k dětské práci, 2014

Firmy HP Apple LG Samsung Sony Fujitsu HTC Lenovo Huawei Panasonic Hisense

Země USA USA J. Korea J. Korea Japonsko Japonsko Thajsko Čína Čína Japonsko Čína

Známka B B B B B C C C D D F

Zdroj: Nimbalker, Kyngdon, 2014

64

Z tabulky je možné vyčíst, že nejlepší přístup ve výše uvedené problematice dětské práce a dodržování pevných zákonů v boji proti dětské práci, zaujímají podniky z USA a Jižní Koreji s umístěním jejich podniků v Asii, zejména v Číně. Tyto podniky mají svoji vlastní politiku, kde se snaží o kolektivní vyjednávaní s pracovníky, dohlíží na dodavatelské řetězce, za jakých podmínek byly produkty vyrobeny a jestli nedošlo k výkonu dětské práce. Pokud tyto podniky zjistí, že došlo k porušení pravidel ohledně dětské práce, přeruší s dodavatelským řetězcem kontakt. Takový přístup by měl být zaveden i u čínských podniků. Z tabulky je vidět, že čínské společnosti typu Lenovo, Huawei, a jako nejhorší případ společnost Hisense, tyto aspekty neřeší. Pokračují podle nastaveného režimu v Číně – vytvářet co nejvíce produktů za co nejnižší cenu s přispěním nucených a dětských prací a neřeší dodavatelské řetězce, za jakých podmínek byly produkty vyráběny. Autor bakalářské práce vidí řešení problému v zavedení podmínek podobných, jaké mají podniky z USA a Jižní Koreji, s funkčním systémem dodržování pevných zákonů v boji proti dětské práci a na důsledné kontrole dodavatelského řetězce, zda se dodržují lidská práva a pracovně právní vztahy. (Nimbalker, Kyngdon, 2014).

7.3 Elektronický průmysl a jeho vliv na zdraví obyvatel Podle Hea (2014) má výroba elektronického průmyslu v Číně zásadní vliv na zdraví obyvatel, především na rodiny s dětmi, a to kvůli znečištění řek způsobeným elektronickým odpadem, který se do nich vypouští. Nejhorší zdravotní stav obyvatel byl zaznamenán v oblastech ležících v těsné blízkosti továren. Tyto a další environmentální rizika způsobují odhadovaných 2 až 4 milionů předčasných úmrtí obyvatel ročně, především se jedná o kardiopulmonální příčiny, choroby zažívacího traktu, špatné dýchání, vznik rakoviny a dalších závažných nemocí. Největší znečištění se nachází v oblasti Pao-tchou, kde není doporučeno ani bydlet (Wong, 2012). V této oblasti leží velká odpadní nádrž a každým rokem v ní přibude na osm milionů tun vysoce toxického odpadu. Vzduch je zde plný jedovatého prachu a oblohu zakrývá šedý smog. To má fatální dopad na obyvatele, kteří v okolí žijí, neboť okolní pozemky jsou kontaminované toxickými látkami, nejsou proto vhodné pro zemědělskou produkci. Vlivem kontaminace obyvatelé nemají ani přístup k pitné vodě. V Číně je 450 obcí, kde

65

byl zaznamenán obrovský výskyt rakoviny, většina těchto obcí se nachází v blízkosti průmyslových zón. Mezi tzv. rakovinové vesnice řadíme oblasti Hebei, Henan, Guangdong, Anhui a Jiangsu (Grant, 2014). Podle Greenpeace (2010) má rostoucí výroba elektronického průmyslu v Číně vliv na rapidně se zvyšující nemocnost pracovníků zejména při manipulaci se vzácnými kovy (kadmium) v oblasti Guiyu, která se také nazývá „elektronické pohřebiště“, a kde se provádějí i recyklace. Mnoho těchto recyklací je toxických a nebezpečných pro pracovníky, kteří musejí elektronický odpad třídit a oddělovat z použitých přístrojů, například čipy, které se dají dále použít. Alarmující skutečností je, že tuto práci provádějí i děti, které kvůli této práci trpí a mají v důsledku tohoto otravu krve olovem. V Guyiu tento problém má 70,8 % dětí. Zaměstnanci, mezi nimiž jsou i děti, čelí působení dioxinů při spalování, což představuje negativní vliv přítomnosti spalin v ovzduší, a které se poté usazují na ploše terénu. Při recyklaci pozlacených čipů dochází k nebezpečí kontaktu s kyselinou, která způsobuje kožní nemoci zaměstnanců. Z kyselin se dále při recyklaci uvolňují výpary, které mohou způsobit podráždění dýchacích cest, špatné fungování plic a oběhové soustavy, což může skončit i smrtí (Walters, 2008). Elektronické podniky i e-skládky nedodržují zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovníci, zejména děti a ženy, jsou vystaveni působení nebezpečných látek. Při recyklaci e-produktů jim nejsou přiděleny potřebné osobní ochranné pracovní prostředky – rukavice ani roušky – aby tak eliminovaly rizika působení těžkých kovů na jejich zdravotní stav. A to ani u pracovníků, kteří pracují v blízkosti řek, kde dochází k nemocem vlivem působení elektroodpadu, který se dostává do řek vypouštěním z továren. Řeky jsou odpadem kontaminovány, stoupají z nich nebezpečné výpary, které pracovníci bez přidělených osobních ochranných pracovních prostředků inhalují (Chan, 2008).

66

Tab. 7: Mechanismy zdrojů příjmu dioxinů do těla a jejich množství (pg WHO-TEQ/kg bw/day) pro skupiny dospělých, dětí a batolat, 2012 Příjem potravy Celkový příjem

Města

Vývoj

Půda a prach

Kožní expozice

Inhalace vzduchu

Taizhou

Batole

0,75

0,02

0,4

103

104,17

Děti

2,25

0,05

1,21

6,67

10,18

Dospělý

0,22

0,14

0,68

4,55

5,59

Batole

0,56

0,1

1,5

103

105,16

Děti

1,68

0,3

4,5

6,67

13,15

Dospělý

0,15

0,35

2,54

4,55

7,59

Guiyu

Zdroj: Chan, Wong 2012

Tabulka posuzuje odhady koncentrací dioxinů v těle obyvatel, které jsou rozděleny na skupinu dospělých, dětí a batolat. Posuzuje se, podle čeho a jak se do těla dostávají dioxiny – prostřednictvím půdy, z prachu, z ovzduší a spotřebou potravin. Celá tabulka popisuje celkový příjem dioxinů. U všech skupin byla překročena hodnota koncentrace dioxinů stanovena světovou zdravotnickou organizací

WHO (World Health

Organization), která činí (1-4 pg WHO-TEQ / kg tělesné hmotnosti / den. V obou případech příjem dioxinů byl 14-17krát vyšší než u dospělých. Důvod proč kojenci dosahovali takových hodnot, byl způsoben prostřednictvím konzumace mateřského mléka, které představovalo 95 % expozice. Příjem dioxinů z potravy v těchto oblastí tvoří 60 až 81 %. U kojenců naštěstí dochází k faktu, že tyto toxické látky z části dostanou z těla ven, na rozdíl od dospělých, protože se vyvíjí a růstovým hormonem dochází k přeměně těla. Nicméně tento proces trvá 7 až 11 let, než dostanou polovinu dioxinů z těla ven (Wong, 2012). Expozice byla tvořena také příjmem dioxinů do těla prostřednictvím špatného ovzduší. Bylo zjištěno, že v oblastí Guiyu se příjem dioxinů do těl obyvatel podílí 66 až 88 %. Tyto výsledky ukázaly, že recyklace elektronického odpadu, zejména při otevřeném hoření, jak uvádí v bakalářské práci obrázek 7, jsou hlavními zdroji uvolnění dioxinů do prostředí, což má za následek zatěžování lidského organismu (Sepulveda, 2010).

67

8 Trendy a perspektivy elektronického průmyslu Podle názoru Rezkové (2010) dospěla Čína v současné době k bodu zlomu. Ekonomické faktory, které podporovaly masivní expanzi a naprosto ojedinělý rozvoj této země po více než 30 let, v následujících třech dekádách již hlavními hybateli růstu nebudou. Místo toho má Čína před sebou příležitost zaměřit se na novou vlnu prosperity. Zpomalení ekonomického růstu Číny je součástí širšího vzorce, který sdílejí všechny rychle se rozvíjející ekonomiky, a které uprostřed globální krize nenaplnily předchozí velká očekávání o dvoumístném ekonomickém růstu. Čínská ekonomika samozřejmě dále poroste, ale již mnohem pomalejším tempem, než se předpokládalo. Růst HDP se bude pohybovat v následujících letech kolem 7 %. Je to rozdíl oproti roku 2010, kdy se růst pohyboval kolem 10,2 % (Chocholáč, 2013). Čína projde transformací od výrobně zaměřeného hospodářství, jež se spíše orientuje na komodity a montáž nevyžadující kvalifikovanou pracovní sílu, k ekonomice, která více zapojuje inovace, co se týká oblasti designu, logistiky, finančních a obchodních služeb, high-tech sektorů a odvětví zabývajícího se biomedicínou. Pro Čínu bude stále hlavní sektor pro zvýšení ekonomiky představovat elektronický průmysl, který se za posledních let výrazně zvýšil (Kynický, 2010). Především elektronický sektor bude navíc pro Čínu představovat perspektivy z hlediska moderní technologie. Počet čínských uživatelů mobilních telefonů, kteří jsou největšími spotřebiteli mobilních telefonů na světě, vzrostl ze 7 % v roce 2000 téměř na 90 % v roce 2013 (The mobile economy, 2015). Čínské inovace v oblasti mobilních her, komunikace, elektronického obchodování a nákupního softwaru a souvisejících služeb, mají obrovský potenciál pro zvýšení konkurenceschopnosti této země a rovněž mohou vést ke vzniku nových odvětví v oblasti mobilních technologií. Poptávka po čínských technologiích a produktech bude neustále narůstat a Čína, aby zvýšila počet produktů, plánuje používat roboty namísto dělníků, což bude mít dopad na nezaměstnanost (MacWilliams, 2014).

68

Co se týká problematiky sociálních trendů, v Číně rostou průměrné mzdy a objevuje se nedostatek mladých zaměstnanců. Podle odhadů HSBC se mezi lety 2000 a 2011 zvýšila průměrná mzda čínského zaměstnance továrny více jak čtyřikrát, zatímco např. mzdy v Mexiku vzrostly pouze o 40 % během stejného období. Čínská populace v produktivním věku bude vrcholit v následujících třech letech a poté začne klesat. Potvrzení trendu stále nižšího počtu lidí v produktivním věku dokazuje například snížený počet studentů vysokých škol (Zhidong, 2014). V návaznosti na tento trend se Čína v budoucnu bude snažit změnit současný tok investic, které mají klesající návratnost, a podpoří tak spotřební trh postavený na výrobcích s vyšší přidanou hodnotou. Čínská vláda klade důraz na dobré výsledky ve statistikách a intenzivně je podporuje různými prostředky, zejména prostřednictvím finanční a kariérní motivace. Čekatel na profesuru ji může získat snáze, pokud se zúčastní úspěšného získání patentu. Mladí vědci obdrží rezidenční povolení k pobytu (tzv. hukou). Subjekty v soukromé sféře budou motivovány pomocí úlev na daních nebo finančních odměnách (Nimbalker, Kyngdon 2014). Podle Pechta (2007) Čína na konci 70 let a na počátku 80 let zpřístupnila nízké náklady na pracovní sílu čínských dělníků, což přilákalo mnoho firem vyrábějící elektroniku a také investory z celého světa. Tento tah byl jeden z nejúspěšnějších, protože vlivem nízkých nákladů na pracovní sílu se ročně zvyšoval ekonomický růst a Čína mohla zažít hospodářský boom v podobě vysoké poptávky ze zahraničí po elektronických produktech. V Číně v té době bylo mnoho výrobků vyráběných pro zahraniční firmy a mnoho jich bylo vyvezeno. Čínský trh byl chráněn vysokými daňovými sazbami a velmi málo obyvatel Číny si tyto výrobky mohlo dovolit koupit. Tento trend se však za posledních deset let zásadně změnil. Čínská ekonomika se výrazně zlepšila, zažívá dvouciferný růst každý rok. Životní úroveň čínských občanů ve velkých městech a okolních oblastech se podstatně zlepšila. Tento nárůst příjmů otevřel obrovský spotřebitelský trh. Zahraniční investice na čínském trhu se neustále zvyšují. Mnoho nadnárodních společností se přestěhovalo do Číny, kde založily svoji výrobní složku. Stále více mezinárodních společností zřídilo hlavní výzkumné a obchodní centrum v high-tech potenciálu na trhu. Po vstupu do WTO (World Trade Organization)

69

se Čína stala jedním z nejdůležitějších trhů elektroniky na světě. Její role se vyvinula z prosté kompletace výrobků na výzkum a vývoj, nákup komponent, marketing a prodej (ILO, 2014). Přestože domácí spotřeba vytváří pouze 30 % čínského HDP, Čína již nyní představuje největší trh na světě pro osobní automobily a elektronické spotřební výrobky. Samotný čínský trh bude více a více získávat na důležitosti. McKinsey Global Institute očekává, že v následujícím desetiletí se zvýší výdaje za spotřební zboží o 4,8 biliónů dolarů, a Čína se na tomto růstu spotřebních výdajů bude podílet z 36 %. Do roku 2025 bude mít Šanghaj a Peking dohromady 14 milionů domácností s ročním příjmem nad 20 000 USD (MacWilliams, 2014). Přestože se řady bohaté střední třídy stále rozšiřují, Čína čelí stále více problémům spojeným s tzv. pastí středního příjmu, kdy se čínské společnosti vzhledem k vyšším výrobním nákladům stávají méně konkurenceschopné na světových trzích, ale stále se ještě nacházejí za rozvinutými ekonomikami v oblasti výroby s vyšší přidanou hodnotou. Tato past se objevila mnohem dříve, než se očekávalo. Urychlily ji negativní aspekty jako například znečištění životního prostředí a nepříznivá demografická situace způsobená politikou jednoho dítěte (Rezková, 2014).

8.1 Vývoj technologií Čína nyní zaujímá světově druhou příčku v investicích do výzkumu a vývoje s 12 % celkových světových investic do této oblasti. Čína investuje 1,6 % svého HDP do výzkumu a vývoje a plánuje tento podíl zvýšit na 2,5 % do roku 2020. Univerzity a výzkumné parky neustále rostou po celé zemi a v Číně nyní absolvuje vysokou školu více studentů než v USA. Mnozí západní obchodníci a politici se domnívají, že Čína nemůže západ v oboru investic dohnat. Vždyť tato doména patří západu. Navrženo v Německu, vyrobeno v Číně. Tato země však nyní zapřela všechny síly na výzkum a vývoj jako nástroj k překonání svých ekonomických sociálních i environmentálních problémů a lze očekávat, že v dlouhodobém horizontu bude na tomto poli slavit úspěchy (Junjie, 2010).

70

V roce 2012 celkové výdaje Číny za výzkum a vývoj činily 164 miliard USD, tedy těsně pod 2 % svého hrubého domácího produktu. V porovnání s USA, kde výdaje na technologie byly 447 miliard USD, se předpokládalo rapidní zvýšení výdajů v Číně a předběhnutí USA v technologickém pokroku, co se také roku 2014 stalo skutečností. Vědecký pokrok přispěl 51,7 % k hospodářskému růstu Číny v roce 2011 a země sází na skutečnost, že technické inovace pomohou vyřešit mnoho nedostatků, včetně zlepšení své průmyslové základny a rostoucí nerovnosti (Xie 2014). Čína po třech desetiletích rychlého růstu zaujímá významnou roli ve světových vědách a technikách. Vyjmenujeme si čtyři faktory, které favorizují Čínu k pokračujícímu růstu a zdokonalování se v technických vědách (Junjie, 2010). 

velká populace,



obrovská základna obyvatel na trhu práce,



velká diaspora vědců čínského původu,



investice do vědy.

Podle Mays (2013) již více než 30 let Čína zaznamenala prudký hospodářský růst, který úspěšně zlepšil životní úroveň stovek milionů lidí na zemi. Nicméně hospodářský pokrok zanechal své stopy na životním prostředí. Proto bylo zapotřebí, aby Čína začala investovat a vyrábět technologie, které zmírňují dopad na životní prostředí. Místní průmysl v Hongkongu řeší tuto problematiku a je si vědom, že pro udržitelný rozvoj je třeba nalézt jiná východiska v podobě šetrných technologií. V ochraně životního prostředí leží obrovské obchodní příležitosti pro společnosti se stále přísnějšími regulačními režimy na jeho ochranu v globálním měřítku (Xie, 2014). Mnoho průmyslových odvětví uznalo, že je třeba přijmout a rozvíjet zelené výrobní postupy a čisté technologie. Energetická účinnost a ochrana životního prostředí zůstává těžištěm čínské vlády v posledním období národní pětiletky (2011 až 2015). Předpokládá se, že na problematiku zlepšení v oblasti životního prostředí samotným průmyslem bude nárůst o 15 až 20 % každý rok v rámci nové vládní politiky. Tento fakt dává

71

podnikatelům obrovský podnikatelský cíl, protože poptávka v Číně po šetrných technologiích se rok od roku zvyšuje. Podle Quijano (2014) Čína nedávno otevřela pozoruhodnou řadu průmyslových zón jako hightech parků. Tyto parky představují oblast, kde se vyrábí nové technologie, nové produkty, které mají za cíl povzbudit high tech centrum a přilákat přímé zahraniční investice do těchto oblastí. Především čínská vláda tímto usiluje o udržení stále vysokého ekonomického růstu. Nové technologie mají také napomoc k vyřešení problémů v oblasti životního prostředí. Tato nová centra byla zavedena i do západních oblastí (Sichuan, Qinghai) a Čína se snaží pomocí kampaně „Go west“ rozvíjet vnitrozemí Číny. Pokud hightech parky splní svoje stanovené cíle, bude mít Čína další část regionů na vysoké úrovni.

8.2 Robotizace Robotizace v Číně se začíná vyrovnávat ostatním státům jako je například Korea a Japonsko, kde trh s roboty patří mezi největší na světě. Trh s roboty dosahuje hodnoty 10 až 30 miliard – záleží, zdali do něj započteme jenom vývoj, koupi či produkci robotů nebo i navazující průmyslové složky například vývoj programů. V některých oblastech, jako je například delta Perlové řeky, mají výrobci problémy s nedostatkem pracovních sil. Zvyšování mezd a vyšší očekávání ohledně práce vysoce vzdělaných mladých lidí

mělo za následek zvýšení poptávky po průmyslových robotech. V případě

celkového počtu instalovaných robotů se předpokládá, že bude Čína na pátém místě v počtu nově vyráběných robotů. Při celkové velikosti státu, však zdejší úroveň automatizace továren nedosahuje úrovně bohatých států – na 30 robotů zde existuje 10 tisíc lidských dělníků. Vlivem nahrazení robotů za dělníky se zvýší rychlost vyrábění výrobků a tedy i počet výrobků za hodinu. Produkty budou kvalitnější, protože roboti budou naprogramováni mnohem lépe a nebude docházet k chybám, které lidský faktor vlivem přepracování nebo nepozornosti může udělat (Xeuna, 2015).

72

8.3 Environmentální opatření Podle Domingueze (2015) jsou k dispozici finance pro způsobilé projekty ochrany životního prostředí, pro výzkum a vývoj v souvislosti s technologiemi a dalšími projekty, kde se prolíná i otázka aktivit ochrany životního prostředí pro inovace technologií fondu (ITF) a zachování fondu (ECF). Od svého založení ITF schválila okolo 80 projektů v oblasti výzkumu a vývoje. V Hong Kongu se zavedl výzkum pro vývoj čistých technologií v oblasti životního prostředí. Finanční prostředky vynaloženy na rozvoj těchto technologií se pohybovaly okolo 155 milionů USD. Tyto projekty pokrývají širokou škálu environmentálních technologií včetně zpracování tvrdých odpadů, úspory energií, kontrolu znečištění dopravy, řízení hluku, technologie čištění odpadních vod a recyklace vody. Cílem projektů je podpořit neustálé zlepšování dovedností místních pracovních sil, rozvoj technických dovedností, odbornost informací, odborné inženýry pro určitý průmysl, společnost a jejich kvalifikované pracovní síly, přípravy grantu v rámci vzdělávacího systému Nová technologie (NTTS) a režim (PSDAS) Professional Services Development Assistance Scheme pro rozvojovou pomoc (Wang, 2014). Podle Junjie, (2010) je žádoucí zejména: 

vytvořit maximálně vhodné podmínky a zajistit veškeré potřebné zdroje nutné pro fungování systému environmentálního managementu,



vést všechny zaměstnance firmy k šetrnému jednání vůči životnímu prostředí a zajistit jejich vzdělávání a výcvik a v rámci procesu vzdělávání systematicky zvyšovat jejich povědomí a znalosti potřebné k ochraně životního prostředí,



provádět prevenci znečišťování, minimalizovat environmentální rizika a dopady,



zapojit své dodavatele do systému řízení ochrany životního prostředí a důsledně je informovat o všech bezpečnostních rizicích,

73



důsledně plnit platné právní předpisy a jiné požadavky vztahující se ke všem činnostem zavedeného systému ve společnosti a provádět hodnocení souladu s právními předpisy.

Systém čínského environmentálního managementu dosáhl v posledních desetiletích některých dílčích úspěchů. Nicméně oblast problematiky snížení znečištění ovzduší stagnuje. Důvodem jsou slabé politické cíle a špatné mechanismy realizace s nedostatečnými sankcemi. Z výše uvedeného vyplývá, že čínská environmentální ekonomika zdaleka nedosahuje potřebných kvalit pro zlepšení a udržitelný rozvoj. Jednou z klíčových příčin je nepochybně hospodářský rozvoj Číny, kde průměrný ekonomický růst ročně dosahuje 9 %, což dokládá, kam se orientuje čínská politika, neboť její hlavní částí je ekonomický růst a rozvoj průmyslových oblastí a podniků. Změny ve struktuře, koncentrace lidí ve velkých městech, urbanizace a měnicí se životní styl v Číně, to vše jen přispívá ke stále se zhoršujícímu vlivu na životní prostředí (Junjie, 2010). Další neúspěch v oblasti životního prostředí pramení z dominance institutu hospodářské politiky nad institucemi politiky v oblasti životního prostředí. V Číně se mezinárodní korporace, vyrábějící elektroniku, nemusejí bát přílišných sankcí, protože zde nejsou sankce tvrdé a není žádná přísná kontrola pro ochranu ve vztahu k životnímu prostředí a výrobě průmyslových podniků. Zde tedy nástroje environmentální politiky pro ochranu životního prostředí vyznívají v tabu. Stát pečuje o státní podniky a podporuje je v masové výrobě produktů především v elektronickém průmyslu (Wang, 2014). Provádění politiky v oblasti životního prostředí by mohla být dále posílena silnější vyrovnávací energií z občanské společnosti. Rozvoj aktivní občanské společnosti je základem zrodů lidí bojujících za práva jednak v oblasti sociální sféry, a dále také k ochraně svého zdraví. Ekologické nevládní organizace se objevily v celé zemi, a to jak na národní úrovni, tak i místní úrovni. Sílí rovněž počet demonstrací a protestů kvůli nedodržování ochrany životního prostředí (Dominguez, 2015).

74

8.4 Budoucí výzvy Podle Lua (2014) s pokračujícím hospodářským rozvojem velké a rozvinuté země rychle měnící pozici ve světě a rostoucí očekávání od čínských spotřebitelů a nadnárodních firem vedou Čínu stále ke většímu problému udržitelného rozvoje životního prostředí. Čína se v budoucnu bude stále setkávat s problémy, jako je rostoucí znečištění ovzduší ve městech, více případů nemocí vlivem znečištěného životního prostředí a větší výroba elektronického průmyslu se svým již výše uvedeným dopadem na životní prostředí i na zvětšující se elektronický odpad. Podle Guijana (2014) se budoucí výzva bude vztahovat na ekologickou restrukturalizaci čínské ekonomiky. Pokud bude Čína nadále pokračovat v takovém tempu růstu, bude stále docházet k devastaci životního prostředí a překročování ekologických limitů. Plány, jak dosáhnout zmírnění znečištění životního prostředí, je stavba technologických parků, kde se budou vyrábět technologie šetrné k životnímu prostředí. Budou to nové technologie, které se budou používat při výrobě elektronických zařízení, stavbě nových čističek a zařízení pro čištění toxických řek. Mezi hlavní cíle bude dále patřit posílení vlastního domácího řízení environmentální politiky pro ochranu životního prostředí. Čína má velmi slabé zákony a nízké pokuty za nedodržování limitů ochrany životního prostředí, proto bude v jejich zájmu snížení korupce, která patří mezi jeden z největších problémů Číny nejen v této oblasti, a zejména zpřísnění sankcí (Zhang, 2015). Na základě Xu (2014) environmentální cíle – dvanáctý pětiletý sociální a ekonomický rozvoj (2010-2015) zahrnoval následující cíle: 

snížit energetickou náročnost o 20 %,



snížit znečištění řek o 30 %,



zvýšení recyklace průmyslových pevných odpadů o 60 %,



snížit množství toxických látek v ovzduší o 10 %.

Tento v pořadí dvanáctý pětiletý plán byl nesplněn, a to z důvodu, že Čína se snažila do 5 let pokusit o nemožné. Snížit znečištění řek o 30 % je zcela nereálné v situaci, ve

75

které se Čína nachází. Dalším nesplněným bodem bylo snížit množství toxických látek v ovzduší. Při současném trendu Číny z hlediska výroby elektronických zařízení, je to zcela nereálné. Do budoucna bude muset čínská vláda zodpovědět mnoho palčivých ekonomických, sociálních a environmentálních otázek. Čínská vláda nyní investuje mnoho finančních prostředků do nalezení vhodného klíče k současným problémům tak, aby se dále neprohlubovaly. Zda se jí daří vytvářet trvale udržitelná řešení, se možná začne ukazovat již za několik let (Xu, 2014).

76

9 Závěr Bakalářská práce zanalyzovala dopady elektronického průmyslu. Měla stanoveny dva dílčí cíle. Prvním z nich byla analýza, jakým způsobem dochází ke znečištění životního prostředí výrobou elektronického průmyslu. Druhým z nich pak bylo definovat dopady elektroprůmyslu na sociální strukturu, a to nejen na pracovníky, ale také na běžné čínské obyvatelstvo. Při psaní bakalářské práce se vycházelo z knižních zdrojů, vědeckých článků ze Science direkt a Scopus, ročenek a internetových zdrojů. Úvodní kapitoly dokazují, že elektronický průmysl patří mezi jeden z nejdůležitějších sektorů čínského hospodářství. Významnou část celého elektronického průmyslu pak tvoří výroba mobilních telefonů, jejichž současné postavení v rámci celého elektroprůmyslu dokládá graf číslo 3. Lze však také předpokládat, že stávající trend mobilních telefonů bude mít podobný charakter i v budoucnu. Dominantní postavení mobilních telefonů je zapříčiněno především vysokou zahraniční poptávkou po nich. Ta však s sebou přináší také úskalí v podobě provázanosti mezi nízkou cenou a horší kvalitou výrobků. Právě kvalita čínských zařízení je obecně vnímána jako problematická. Autor bakalářské práce dospěl k názoru, že pří výrobě čínských produktů se využívají nekvalitní komponenty, které na jedné straně snižují cenu finálního výrobku, na straně druhé však snižují i jeho životnost. Existují i domněnky, že levné materiály jsou elektronickými podniky využívány strategicky, neboť jejich nízká životnost, nutí spotřebitele kupovat nová zařízení. Mezi hlavní příčiny znečištění životního prostředí elektroprůmyslem řadíme samotnou výrobu. Strategie většiny firem totiž upřednostňuje masovou produkci před ohledem na životní prostředí. Dále pak za problematické faktory považujeme skladování elektronického odpadu, kdy je za největší skladovací plochu na světě označována oblast Guiyu v provincii Guangdong. V návaznosti na skladování e – odpadu pak autor za zásadní problém shledává neformální recyklaci e - zařízení. Tato recyklace se provádí především v pobřežních oblastech a to metodami jako je například ruční demontáž,

77

spalování, pájení a zapalování e-zařízení. Tím dochází k uvolnění nebezpečných látek do ovzduší, půd i vodních systémů. Na základě studia odborných zdrojů lze definovat, že elektroprůmysl má největší dopad na ovzduší, půdu a vodní systémy. Vlivem elektroprůmyslu se do ovzduší dostávají toxické látky a kovy, které zhoršují jeho kvalitu a přispívají ke změně klimatu. Nejedná se však pouze o ovlivňování přírodní složky, neboť při znečištění ovzduší je prokazatelně poškozován i zdravotní stav obyvatel. Při znečištění ovzduší se lidem dostávají do těla některé z již zmíněných toxických látek, které způsobují závažná onemocnění. Znečištění půdy pak se znečištěním ovzduší úzce souvisí, neboť se vlivem atmosférického spádu nebezpečné látky dostávají z ovzduší do půdy, kde způsobují její kontaminaci což má dopad na pěstování plodin a chov dobytka. Z tohoto důvodu lze opět spatřovat i přímý dopad na obyvatelstvo, a to většiny světa, neboť kontaminované zemědělské produkty se vlivem mezinárodního obchodu dostávají i do měst a zemí mimo Čínu. Mezi další postiženou složku patří vodní systémy. Největší znečištění řek je zaznamenáno v oblasti Delta Pearl River, kde je vysoká koncentrace elektronických podniků. Znečištěná voda v místních řekách má pak největší dopad na venkovské obyvatelstvo, konkrétně na kojence a těhotné ženy, kteří jsou dle výzkumů ke kontaminované vodě nejnáchylnější. Dopady elektronického průmyslu na sociální prostředí způsobuje dle autora na jedné straně nastavená čínská strategie maximalizace zisku, na straně druhé pak tíživá finanční situace samotných pracovníků, kteří slevují i ze základních pracovně bezpečnostních podmínek. Za problematickou se považuje především pracovní doba, nízká mzda či absence ochranných pomůcek. Autor však v souvislosti s pracovními podmínkami poukazuje i na problematiku dětské práce či možnosti nahrazení lidské práce prací robotizovanou, kterým v bakalářské práci věnuje samostatné kapitoly. V kontrastu je však nutné zmínit, že vrchní čínští představitelé si postupem času začínají uvědomovat problematiku poškozování životního prostředí a snaží se nejen

78

používat, ale také vyvíjet, šetrnější technologie. Za konkrétní kroky lze považovat výstavbu nových technických center známých ze západních zemí. Autor se však domnívá, že pokud Čína myslí ochranu životního prostředí skutečně vážně, bude se muset zaměřit nejen na odpovědný systém environmentálního managementu (který by dohlížel na podniky a za případné porušení norem životního prostředí udělovat tvrdé sankce), ale také na zvýšení obecné informovanosti o stavu životního prostředí. Cestu jakým způsobem co nejvíce eliminovat problematiku bakalářské práce pak autor shledává i v aktivitě prodejních řetězců v západních zemích, které by měly projevovat zájem, zda byly výrobky vyrobené v souladu s enviroprávními předpisy a lidskými právy. To, zdali se zmíněné požadavky podaří uplatnit, však nezáleží pouze na postojích čínské vlády, ale také na požadavcích hlavních spotřebitelů čínské elektroniky – tedy i na nás samotných.

79

10 Zdroje Knižní zdroje: BLAŽEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Vyd. 2., přeprac. a rozš. Praha: Karolinum, 2011, 342 s. ISBN 978-80-246-1974-3. CAMERON, Rondo E. Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996, 475 s. ISBN 80-858-6521-1 HE, Y. A Z. XU. The status and development of treatment techniques of typical waste electrical and electronic equipment in China: A review. In: Waste Management [online]. 2014, 32(4), s. 254-269 [cit. 2015-11-28]. DOI: 10.1177/0734242X14525824. ISSN 0734-242x. Dostupné z: http://wmr.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0734242X14525824 HORÁLEK, Adam. Geografie Číny: učební materiál pro studenty sinologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 179 s. ISBN 978-80-244-3839-9. HU, Yuanan, Xueping LIU, Jinmei BAI, Kaimin SHIH, Eddy Y. ZENG a Hefa CHENG. Assessing heavy metal pollution in the surface soils of a region that had undergone three decades of intense industrialization and urbanization. In:Environmental Science and Pollution Research [online]. 2013, 20(9), s. 6150-6159 [cit. 2015-12-15]. DOI: 10.1007/s11356-013-1668-z. ISSN 0944-1344. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s11356-013-1668-z CHAN Jenny AND CHARLES HO. WEED…]. The dark side of cyberspace inside the sweatshops of Chinaś computer hardware production. Berlin: WEED, 2008. ISBN 978-393-7383-613. International labour organization. In: Ups and downs in the electronics industry: Fluctuating production and the use of temporary and other forms of employment [online]. Ženeva, 2014, s. 1-39 [cit. 2015-11-28]. ISBN 978-92-2-129049-0. Dostupné z: http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/--ed_dialogue/ sector/documents/meetingdocument/wcms_317267.pdf JUŘIČKA, D. JÁNOŠÍKOVÁ, L. JANČÍKOVÁ, J. CIHLÁŘOVÁ, H. Otravy, havárie a kontaminace čínských a ruských povrchových vodních toků, jejich příčiny a důsledky na životní prostředí a zdraví člověka. In KYNICKÝ, J. CIHLÁŘOVÁ, H. SAMEC, P. BRTNICKÝ, M. Scientific research of Mongolia and Central Asia 2010. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, s. 4 - 7. ISBN 97880-7375-470-9. KUEHR, FENG a LI. E-waste in China: A country report [online]. China: Step, 2013 [cit. 2015-11-28]. ISSN 2219-6579. Dostupné z: http://isp.unu.edu/publications/scycle/files/ewaste-in-china.pdf KYNICKÝ, Jindřich (ed.). Scientific Research of Mongolia and Central Asia: [sborník: příspěvky z konference]. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 128 s. ISBN 978-80-7375-470-9 LIEW, Lei. 1997. The Chinese economy in transition: from plan to market. Cheltenham, UK: Edward Elgar LIŠČÁK, Vladimír. Čína. 1. vyd. Praha: Libri, 2002, 223 s. Stručná historie států. ISBN 80-727-7109-4. LUNDGREN, Karin. The global impact of e-waste: Addressing the challenge: SafeWork and SECTOR International Labour Organization [online]. In: Ženeva: International labour organization, 2012, s. 1-72 [cit. 2015-11-28]. ISBN 978-92-2-126898-7. Dostupné z:

80

http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/@ed_dialogue/@sector/documents/publication/wcms_196105. pdf MICHAL, Jan Š. Komparativní hospodářské systémy. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1994, 214 s. ISBN 80-706-6954-3. PECHT, Michael. China's electronics industry: the definitive guide for companies and policy makers with interests in China. Norwich, NY: William Andrew Pub., c2007, xviii, 247 p. ISBN 978-081-5515364 PECHT, Michael. The Chinese electronics industry. Boca Raton, Fla.: CRC Press, c1999, 173 p. ISBN 08-493-3174-9. PLETCHER, Kenneth. The history of China. 1st ed. New York: Britannica Educational Pub. in association with Rosen Educational Services, 2011, 360 p. ISBN 978-161-5301-096. TANG, Xianjin a Chaofeng SHEN. Heavy metal and persistent organic compound contamination in soil from Wenling: An emerging e-waste recycling city in Taizhou area, China [online]. In: Zhejiang: Ministry of Agriculture, 2009 [cit. 2015-12-15]. ISSN 0304-3894. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304389409014332 VOŠTA, Milan. Změny v rozmístění světového hospodářství. Vyd. 2. V Praze: Oeconomica, 2010, 158 s. ISBN 978-80-245-1668-4. WANG, KUEHR a HUISMAN. THE GLOBAL E-WASTE MONITOR 2014: Quantities, flows and resources [online]. Tokyo: United Nations University, 2015 [cit. 2015-12-16]. ISBN 978-92-808-4556-3. Dostupné z: http://i. unu.edu/media/unu.edu/news/52624/UNU-1stGlobal-E-Waste-Monitor-2014small.pdf WONG a CHAN. A review of environmental fate, body burdens, and human health risk assessment of PCDD/Fs at two typical electronic waste recycling sites in China [online]. In: China - Hongkong: School of Biological Sciences, The Univ, 2012, s. 1-13 [cit. 2015-11-29]. ISSN 0048-9697. Dostupné z: http://www.journals.elsevier.com/science-of-the-total-environment/ ZHIDONG HAO, Sheying Chen. Social Issues in China Gender, Ethnicity, Labor, and the Environment. New York, NY: Springer New York, 2014. ISBN 978-146-1422-242.

Internetové zdroje: BEIN, Xu. China's Environmental Crisis. CFR [online]. Peking, 2014 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.cfr.org/china/chinas-environmental-crisis/p12608 BENEŠ, Kamil. Čínský monopol v produkci strategických prvků vzácných zemin - hrozba nebo výzva? [online]. E-polis.cz, 29. leden 2014. [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www. e -polis.cz/clanek/cinskymonopol-v-produkci-strategickych-prvku-vzacnych-zemin-hrozba-nebo-vyzva.html ISSN 1801-1438 BENNETT. Feeding the dragon: The modernisation of China’s food industry [online]. 2013, 2: 1-20 [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.anzbusiness.com/content/dam/anz-superregional/AgricultureInsightsChinaFood.pdf

81

BISELLI, Marco China’s Role in the Global Textile Industry: China Europe International Business School. [online]. 2009, s. 1-13 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.ceibs.edu/bmt/images/20110221/30207.pdf BSR. Electronics Supply Networks and Water Pollution in China: Understanding and Mitigating Potential Impacts. 2010. Dostupné také z: http://www.eiccoalition.org/media/docs/publications/BSR_Electronics_Supply_Networks_Water_Polluti on_in_China.pdf CIA: The work of a nation. The center of intelligence [online]. USA, 2015a [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: https://www.cia.gov/about-cia/headquarters-tour CIA: The work of a nation. The center of intelligence [online]. USA, 2015b [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: https:// www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ CRANE, Keith a Mao ZHIMIN. RAND CORPORATION. Costs of selected policies to address air pollution in China. Santa Monica, 2015. Dostupné také z: http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/research_reports/RR800/RR861/RAND_RR861.pdf DILIBERTO, Michael. Why are Chinese products of such low quality? Quora[online]. China, 2014 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: https://www.quora.com/Why-are-Chinese-products-of-such-low-quality DOMINGUEZ, Gabriel. China's new environmental measures 'a step in the right direction' [online]. Asie, 2015 [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.dw.de/chinas-new-environmental-measures-a-stepin-the-right-direction/a-18448538 Electronics Manufacturer Companies In China: Manufacturing process. Titoma: Design for Asian manufacturing [online]. Taipei, 2014 [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.titoma.com/chinamanufacturing.ph ELOOT, Karel a Alan HUANG. A new era for manufacturing in China. MCKinsey&Company [online]. 2013 [cit.2015-11-22]. Dostupné: http://www.mckinsey.com/insights/manufacturing/a new era for manufacturing in China Embassy of the People's Republic of China in the Czech Republic: vývoj. Embassy of the People's Republic of China in the Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: http://www.chinaembassy.cz/cze/zggk/t126982.htm Eurozprávy: Čína končí s politikou jednoho dítěte [online]. ČR: ČTK, 2015 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/135622-cina-konci-s-politikou-jednoho-ditete/ EUSME CENTRE: The machinery sector in China. [online]. 2011, s. 1-28 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.ccilc.pt/sites/default/files/machinery_sectorreport_v3_en.pdf EVERMANN, Annelie. ELECTRONICS WATCH CONSORTIUM, C/O WEED E. V. The ICT sector in the spotlight: Leverage of public procurement decisions on working conditions in the supply chain. Berlín, 2014. Dostupné také z: http://electronicswatch.org/the-ict-sector-in-the-spotlight_723519.pdf FANG, J. The chinese Optoelectronics Market: Imaging a microskopy. 2009. Dostupné také z: http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/39811.pdf FUNG BUSINESS INTELLIGENCE CENTRE. China Sourcing Quarterly. China, 2013. Dostupné také z: http://www.funggroup.com/eng/knowledge/research/ChinaSourcingQuartely4Q13.pdf

82

FUNG, Peter. KPMG Global China practise: China Outlook 2015 [online]. In: China: International Cooperative, 2015, 2015-11-22, s. 1-38 [cit. 2015-11-22]. Dostupné z: http://www.kpmg.com/cn/en/industry/global-china/pages/default.aspx GORDON, Pamela J & Chanoff, Matt, China Electronics Manufacturing: Growth or Decline? Available from: http://www.techforecasters.com/ archives/china-electronics-manufacturing-growth-or- decline/ Accessed on: 16 May 2012 GRABBI, Indrek a Dorothea BLOUIN. INTERNATIONAL TRADE ADMINISTRATION. Semiconductors and Semiconductor Manufacturing Equipment: 2015 Top Markets Report. USA, 2015. Dostupné také z: http://trade.gov/topmarkets/pdf/Semiconductors_Top_Markets_Report.pdf GRANT Kristen NEIRA, Maria. Health consequences of exposure to e-waste: a systematic review: Global health. 2013. Dostupné také z: http://www.thelancet.com/journals/langlo/article/PIIS2214109X(13)70101-3/abstract GREENPEACE. Poisoning the pearl: An investigation into industrial water pollution in the Delta Pearl River. Čína, 2010. Dostupné také z: http://www.greenpeace.org/international/en/publications/reports/poisoning-the-pearl/ GREENPEACE: Elektronický odpad [online]. 2010a [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/cz/Kampan/klima_a_energetika/Zelena-elektronika-aIT/Pruvodce-zelenejsi-elektronikou/Minula-vydani/2010/ HAYS. Water pollution in China: Polluted Chinese Rivers and Lakes. Fact and details [online]. 2014 [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://factsanddetails.com/china/cat10/sub66/item391.html HURST, Cindy. China’s Rare Earth Elements Industry: What Can the West Learn? By Cindy: China rare elements [online]. In: USA: Institute for the Analysis of Global Security (IAGS), 2010, s. 1-42 [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://americanresources.org/reports-analysis/iags-report-china%E2%80%99srare-earth-elements-industry-what-can-the-west-learn/ CHENG, Michael. PWC. 2015-16 Outlook for the Retail and Consumer Products Sector in Asia. China, 2015. Dostupné z: http://www.pwc.com/sg/en/publications/retail-consumer-outlook-in-asia-2015-16.html China Industries [on-line]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.chinatravel.com/facts/chinaindustries.htm. CHINA LABOR WATCH: Tragedies of Globalization: The Truth Behind Electronics Sweatshops No Contracts, Excessive Overtime and Discrimination: A Report on Abuses in Ten Multinational Electronics Factories. [online]. 2012, s. 1-137 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://digitalcommons.ilr.cornell.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=2104&context=globaldocs CHOCHOLÁČ, P. Čínská lidová republika a její zahraniční investice do zemí ASEANu v letech 20072012. Bakalářská práce. Brno: MENDELU Brno, 2013. 71 s. CHUNG, Yeasol. China’s Off-the-Chart Air Pollution:: Why It Matters (and Not Only to the Chinese). The national bureau of Asian research [online]. Čína, 2014 [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://www.nbr.org/research/activity.aspx?id=397 IFC. Environmental, Health, and Safety Guidelines for Semiconductors & Other Electronics Manufacturing. 2007. Dostupné z: http://www.ifc.org/wps/wcm/connect/bc321500488558d4817cd36a6515bb18/Final++Semiconductors+and+Other+Electronic+Mnfg.pdf?MOD=AJPERES

83

IISD. Sustainable Electronics and Electrical Equipment for China and the World: A commodity chain sustainability analysis of key Chinese EEE product chains. 2008. Dostupné také z: https://www.iisd.org/pdf/2008/china_sd_eproducts.pdf ILO. Governing Labour standards in the chinese eLectronics ManuFacturing industry: Labour Market institutions and governance oF gLobaL Production chains. Ženeva, 2012. Dostupné také z: http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---exrel/documents/publication/wcms_238669.pdf JIANG, Hui. USDA: Northeast China: Prospects for U.S. Agricultural Exports. In: Foreign agricultural service: China [online]. 2014 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: http://www.fas.usda.gov/sites/default/files/2015-02/iatr_ne_china_apr_2014_v3.pdf JU, Jin. China's Electronics Industry: History of electronics industry. Center for advanced life cycle engineering: Electronics industry [online]. Maryland, 1978 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.calce.umd.edu/general/AsianElectronics/pref_chn.htm JUNJIE. Public Participation in Chinas Environmental Protection. 2010. Dostupné z: http://www.ide.go.jp/English/Publish/Download/Jrp/pdf/153_ch2.pdf K. MAYS, Susan. Rapid Advance: High Technology in China in the Global Electronic Age. Columbia, 2013. Dostupné z: http://academiccommons.columbia.edu/catalog/ac%3A161506. Diplomová práce. COLUMBIA UNIVERSITY KALABUS, Emil. Hedvábná stezka: gigantický projekt. Czech Free Press [online]. 2015 [cit. 2015-1216]. Dostupné z: http://czechfreepress.cz/emil-kalabus/hedvabna-stezka-giganticky-projekt.html KUMAR. Indian and China Electronic Goods Industry: Neutralizing Trade Deficit with China: EXPORT-IMPORT BANK OF INDIA. Mumbai, 2015. Dostupné z: http://www.eximbankindia.in/sites/default/files/Full%20OP/Final%20OP%20Indian%20Electronic%20G oods%20Industry-%20Neutralizing%20Trade%20Deficit%20with%20China.pdf LEE, Andrew. China's farmers, consumers feeling the effects of widespread soil pollution: Government study found 20% of farmland is tainted by lead, cadmium, pesticides and other toxins. CBC NEWS [online]. 2014 [cit. 2015-12-02]. Dostupné z: http://www.cbc.ca/news/world/china-s-farmersconsumers-feeling-the-effects-of-widespread-soil-pollution-1.2745183 LI, J., J. YANG a L. LIU. Development potential of e-waste recycling industry in China. In: Waste Management [online]. 2015, 33(6), s. 533-542 [cit. 2015-12-20]. DOI: 10.1177/0734242X15584839. ISSN 0734-242x. Dostupné z: http://wmr.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0734242X15584839 LI, Li. Electrical and electronic waste in China: Generation and management. China, 2008. Dostupné také z: http://www.techmonitor.net/tm/images/b/b8/08jul_aug_sf4.pdf Library of Congress – Federal Research Division: Country profile - China. [online]. 2006, 1 - 42 [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/China.pdf LIU, Horse. Consumer Electronics Market Tumbles in China as Major Device Shipments Slide in 2013: Industries. IHS Technology [online]. IHS, 2014 [cit. 2015-11-13]. Dostupné z: https://technology.ihs.com/493951/consumer-electronics-market-tumbles-in-china-as-majordevice-shipments-slide-in-2013 LU, Yonglong a Guizhen HE. Environmental Development. 2012. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/254842859_Changes_and_challenges_China's_environmental_m anagement_in_transition._Environmental_Development_3_25-28

84

LUU, Song a Wang a kol. Chinese Academy of Sciences. Impacts of soil and water pollution on food safety and health risks in China: Environment International. Čína, 2014. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0160412015000021 MACWILLIAMS, John. Čína Electronics Market v perspektivě. Connector, Cable Assembly Supplier [online]. 2014 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://translate.google.com/translate?langpair=auto%7Ccs&u=http://www.connectorsupplier.com/chinasrole-in-global-electronics-industry-and-world-economy/ MATUŠ Kira, et al. “Health Damages from Air Pollution in China.” Global Environmental Change 2012 dostupné https://sites.dartmouth.edu/anth491/final-project-bibliography/ MC CARTHY: Forbes: Air Pollution: Chinese And American Cities In Comparison [online]. 2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/niallmccarthy/2015/01/23/air-pollution-chineseand-american-cities-in-comparison-infographic/ MCGLAUN. Sony, Hitachi, and Toshiba Agree to "Japan Display" Joint Venture. DAilytech [online]. 2011 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.dailytech.com/Sony+Hitachi+and+Toshiba+Agree+to+Japan+Display+Joint+Venture/article2 3287.htm MZV [online]. ČR, 2015 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/ NIMBALKER, Kyngdon. Electronics Industry Trends: THE TRUTH BEHIND THE BARCODE. US, 2014. Dostupné také z: https://www.baptistworldaid.org.au/assets/BehindtheBarcode/ElectronicsIndustry-Trends-Report-Australia.pdf NING. China Council for International Cooperation on Environment and Development (CCICED): China’s Environmental Protection And Social Development. [online]. 2013, s. 1-55[cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.cciced.net/encciced/policyresearch/report/201412/P020141219325744337876.pdf NOVÁK, Jakub. Zapojení Číny do mezinárodních ekonomických vztahů a její postavení ve světové ekonomice: International economic integration of China and China´s position in global economy [online]. Plzeň, 2014, [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: https://dspace.zcu.cz/handle/11025/12657 PENG, John. A decade of unprecedented growth China’s impact on the semiconductor industry 2014 update: Technology institute. In: Market & Industry Overview [online]. China, 2014, s. 1-26 [cit. 201511-10]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/StephanCadene1/chinasimpactonthesemiconductorindustry2014update43549940 PWC: China’s impact on the semiconductor industry: 2 015 update: Technology institute [online]. In:. China, 2015, s. 1-16 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.pwc.com/gx/en/technology/pdf/chinasemicon-2015-report1-3.pdf QUIJANO, Tim. The China Sourcing Blog: An information platform for the procurement and trade industries in China [online]. Peking, 2014 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.chinasourcingblog.org/

85

REZKOVÁ, Alice. Budoucnost Číny ve třech hlavních trendech. Ústav mezinárodních vztahů Praha [online]. 2014 [cit. 2015-11-29]. Dostupné z: http://www.iir.cz/article/budoucnost-ciny-ve-trechhlavnich-trendech SEPÚLVEDA, A., et al., A review of the environmental fate and effects of hazardous substances released from electrical and electronic equipments during recycling: Examples from China and India. Environmental Impact Assessment Review, 2010. 30(1): p. 28-41. Souhrnná teritoriální informace Čína: Čína. Businessinfo.cz: oficiální portál pro podnikání a export [online]. ČR, 2015 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicniobchod-eu/teritorialni-informace-zeme/cina.html TANG, Rachel a Wayne MORRISON. China’s Rare Earth Industry and Export Regime: Economic and Trade Implications for the United States. CRS Report for Congress. 2012. Dostupné z: https://www.fas.org/sgp/crs/row/R42510.pdf The Brazil business: Importing Electronics From China To Brazil. In: [online]. 2014. vyd. [cit. 2015-0404]. Dostupné z: http://thebrazilbusiness.com/article/importing-electronics-from-china-to-brazil THE MOBILE ECONOMY 2015 [online]. UK: GSMA, 2015, 2015-11-23 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.gsmamobileeconomy.com/ TUSIAD: China Textile Industry [on-line]. 2013 [cit. 2015-05-02]. Dostupné z: http://www.tusiad.org/__rsc/shared/file/ ChinaBusinessInsight-May-2013-Textile-Industry-Report.pdf. VANT, Agriculture and food industry in China: Food industry in China [online]. 2014 [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://www.1421.consulting/2014/05/agriculture-food-industry-china/ WALTERS a SANTILLO. GREENPEACE. Evidence of environmental and health impacts of electronics recycling in China: an update. Čína a Indie, 2008. Dostupné z: http://www.greenpeace.to/publications/impacts-of-e-recycling-china-update.pdf WANG, A. Environmental protection in China: the role of law [online]. Čína, 2014 [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: https://www.chinadialogue.net/article/show/single/en/745-Environmental-protection-inChina-the-role-of-law WEI a LIU. MANAGEMENT AND TECHNOLOGY. Present status of e-waste disposal and recycling in China. Shenzhen, 2012. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1878029612006081 WORKMAN, D. China’s Top 10 Exports. WTE [online]. 2015 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.worldstopexports.com/chinas-top-10-exports/1952 XEUNA. Market Watch: China’s factories are building a robot nation. [online]. 2015 [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.marketwatch.com/story/chinas-factories-are-building-a-robot-nation-2015-03-08 Xie, Yu; Zhang, Chunni;Lai, Qing."Vzestup Číny jako hlavní přispěvatel do vědy a technologií", Proceedings of the National Academy of Sciences, července 2014 sv. 111, No. 26. doi: 10,1073 / pnas.1407709111 XU, Beina. Council foreign relations: China's Environmental Crisis. In: [online]. 2014 [cit. 2015-04-30]. Dostupné z: http://www.cfr.org/china/chinas-environmental-crisis/p12608 YANG, Guobin. “Brokering Environment and Health in China: Issue Entrepreneurs of the Public Sphere.” Journal of Contemporary China 2010. Dostupné z https://sites.dartmouth.edu/anth491/impacts/

86

YU, Fan. China Won’t Become a Manufacturing Superpower Until People Can Trust Its Products. Epoch times: CHINA, CHINA BUSINESS & ECONOMY, HK BUSINESS [online]. China, 2015 [cit. 2015-1128]. Dostupné z: http://www.theepochtimes.com/n3/1387815-china-wont-become-a-manufacturingsuperpower-until-people-can-trust-its-products/ ZANDL, P. Kvalita a nekvalita čínské produkce. Marigold [online]. 2008 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://www.marigold.cz/item/kvalita-a-nekvalita-cinske-produkce ZHANG, Chunyan. China daily: China future growth [online]. 2015 [cit. 2015-05-21]. Dostupné z: http://europe.chinadaily.com.cn/epaper/2015-01/23/content_19383037.htm

87

11 Seznam obrázků a grafů a tabulek Obr. 1: Administrativní mapa Číny - provincie .......................................................................... 15 Obr. 2: Srovnání HDP v jednotlivých regionech v Číně v roce 2014 ......................................... 18 Obr. 3: Rozmístění elektronických podniků v Číně v roce 2012 ................................................ 26 Obr. 4: Produkce elektronického odpadu ve světě ve vybraných zemí v roce 2012 ................... 42 Obr. 5: Elektronický odpad na skládce v Guiyu ......................................................................... 43 Obr. 6: Rozmístěni neformálních e-recyklací v Číně, 2012 ........................................................ 44 Obr. 7: Recyklace desek plošných spojů Obr. 8: recyklace e-zařízení, ruční demontáž ............. 45 Obr. 9: Koncentrace kovů vzácných zemin v řece v provincii Guangdong ................................ 56 Obr. 10: Porovnání kvality vodních systémů v Číně vlivem znečištěni průmyslové výroby ..... 57 Obr. 11: Ukázka dětské práce při recyklování kabelů v Guiyu 2012.......................................... 64

Graf 1: Podíl jednotlivých sektorů na HDP v roce 2014............................................................. 20 Graf 2: Regionální struktura strojírenství ve vybraných regionech Číny, výstupní hodnota ...... 22 Graf 3: Produkce prodaných ks. spotřební elektroniky v Číně v roce 2013 ............................... 27 Graf 4: Produkce polovodičového průmyslu ve světě v roce 2014............................................. 29 Graf 5: Srovnání exportu a importu z pohledu elektronického průmyslu v letech 2009 až 2013 31 Graf 6: Vývoz produktů jednotlivých průmyslových odvětví 2014............................................ 32 Graf 7: Vývoz jednotlivých elektronických zařízení v roce 2014............................................... 33 Graf 8: Importní a exportní partneři Číny, 2014 ......................................................................... 33 Graf 9: Produkce jednotlivých druhů e-dopadu Číně v roce 2013 .............................................. 39 Graf 10: Vývoj exportu vzácných zemin v letech 1995 až 2013 ................................................ 49

Tab. 1: Vývoj HDP v Číně 2014 – 2019 ..................................................................................... 17 Tab. 2: Seznam odpadních elektrických a elektronických zařízení, životnost a hmotnost ......... 40 Tab. 3: Uvolněné toxické i užitečné materiály při recyklaci elektronických produktů, 2014..... 46 Tab. 4: Rozdíl aspektů formální a neformální recyklace ............................................................ 47 Tab. 5: Porovnání e - podniků z pohledu dodržování lidských práv a pracovních podmínek .... 61 Tab. 6: Porovnání e - firem v Číně a ze zahraničí na základě přístupu k dětské práci, 2014 ...... 64 Tab. 7: Mechanismy zdrojů příjmu dioxinů do těla pro skupiny dospělých, dětí a batolat, ....... 67

88

12 Přílohy Příloha 1: Integrovaný systém recyklace

Zdroj: He,Xu, 2014

89

Příloha 2: Rozmístění podniků formální recyklace

Zdroj: Li,Yang, Liu, 2015

90

Příloha 3: Proces získávání kovů vzácných zemin

Zdroj: Hurst, 2010

91