Ekonomický dopad zavedení školného v systému financování MŠ Veverská Bítýška

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ekonomický dopad zavedení školného v systému financování MŠ Veverská Bítýška Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autorka práce:

Ing. Klára Plecitá

Lenka Králíková

Brno 2012

Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní Ing. Kláře Plecité za její ochotu, pomoc, připomínky a odborné rady, které mi napomohly k sepsání bakalářské práce. Mé díky patří také ředitelce Mateřské školy Veverská Bítýška paní Stanislavě Šoukalové a starostovi městyse Veverská Bítýška panu Josefu Mifkovi za vstřícný přístup a sdělení všech informací potřebných k vypracování této práce. V neposlední řadě chci poděkovat také všem, kteří mi vyplnili dotazník, jenž byl pro moji práci stěžejní.

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně na základě studia níže citovaných zdrojů. V Brně dne 15. května 2012

__________________

Abstrakt Králíková, Lenka. The economic impact of implementation of the school fees in the financing system of the kindergarten in Veverská Bítýška. Brno, 2012. This bachelor thesis engages in the economic impact of implementation of the school fees in the financing system of the kindergarten in Veverská Bítýška. The literature search deals with economic, legal and financial perspective on education and its importance. However, the attention is mainly focused on functioning of pre-school education and financing of public kindergartens. The practical part was preceded by research via questionnaire focused on issue of school fees. This research was cunducted among parents of the kids who already attend the kindergarten in Veverská Bítýška or are likely to do so in the future. In the first section of the practical part there is described the financial situation of this educational institution, followed by statistical evaluation of the research. The questionnaire answers represent valuable data for discussing potential both negative and positive sides of charging the children stay in the kindergarten. The other topics included in this part are also the SWOT analysis of the current state of the kindergarten and proposal of actual amount of the payment for the pre-school education. The conclusion assesses the impact of implementation of the school fees in this kindergarten. Keywords payment for the pre-school education, school fee, kindergarten, financing, preschool education Abstrakt Králíková, Lenka. Ekonomický dopad zavedení školného v systému financování MŠ Veverská Bítýška. Bakalářská práce. Brno, 2012. Tato bakalářská práce se věnuje ekonomickému dopadu zavedení školného v systému financování Mateřské školy Veverská Bítýška. Literární rešerše pojednává o ekonomickém, právním a finančním pohledu na vzdělání a jeho významu. Pozornost je však nejvíce zaměřena na fungování předškolního vzdělávání a financování veřejných mateřských škol. Vlastní práci předcházelo provedení marketingového výzkumu, zaměřeného na problematiku školného, a to mezi rodiči dětí, které navštěvují nebo lze očekávat, že v blízké budoucnosti budou navštěvovat MŠ Veverská Bítýška. V rámci vlastní práce je nejprve popsána finanční situace tohoto zařízení. Následuje statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření, jež představuje cenný podklad pro rozebírání možných negativních i pozitivních stránek zpoplatnění pobytu dětí ve školce. Součástí práce je výpočet maximální výše školného, SWOT analýza současného stavu MŠ a návrh konkrétní výše úplaty za předškolní vzdělávání. Závěr patří zhodnocení dopadů zavedení školného v této MŠ. Klíčová slova úplata za předškolní vzdělávání, školné, mateřská škola, financování, předškolní vzdělávání.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod a cíl práce

11

2

Metodika práce

13

3

Literární rešerše

17

3.1

Pojem vzdělání......................................................................................... 17

3.1.1 3.2

Vzdělání z ekonomického pohledu .......................................................... 17

3.2.1

Vzdělání jako ekonomický statek ....................................................18

3.2.2

Vzdělávací politika ...........................................................................18

3.2.3

Právní pohled na vzdělání................................................................19

3.3

Financování školství ............................................................................... 20

3.3.1 3.4

Finanční zdroje školních zařízení ................................................... 20

Preprimární vzdělání ...............................................................................21

3.4.1

Význam a cíle předškolního vzdělání ..............................................21

3.4.2

Předškolní vzdělání v České republice ............................................21

3.4.3

Právní forma a zřizovatelé MŠ........................................................ 22

3.5

Organizace mateřské školy ..................................................................... 23

3.6

Financování mateřských škol v České republice.................................... 24

3.6.1

Dotace ze státního rozpočtu............................................................ 26

3.6.2

Příspěvek od zřizovatele ................................................................. 29

3.6.3

Fondy tvořené mateřskými školami ............................................... 30

3.6.4

Kontrola financování ...................................................................... 30

3.6.5

Hospodaření mateřské školy ...........................................................31

3.7

Vybírání poplatků v mateřských školách ................................................31

3.7.1

Školné...............................................................................................31

3.7.2

Stravné ............................................................................................ 33

3.8 4

Definice vzdělání obecně ................................................................. 17

Chystaná reforma regionálního školství ................................................ 33

Vlastní práce

34

4.1

Městys Veverská Bítýška......................................................................... 34

4.2

Mateřská škola Veverská Bítýška ........................................................... 34

4.2.1

Finanční situace MŠ Veverská Bítýška ........................................... 35

10

Obsah

4.3

Dotazníkové šetření .................................................................................36

4.3.1

Spokojenost rodičů s Mateřskou školou Veverská Bítýška.............37

4.3.2

Postoje rodičů ke zpoplatnění školky ............................................. 38

4.3.3

Testování hypotéz ............................................................................44

4.4

Výpočet výše školného.............................................................................47

4.5

SWOT analýza......................................................................................... 49

4.5.1

Kladné stránky................................................................................ 49

4.5.2

Záporné stránky............................................................................... 51

4.5.3

Příležitosti ........................................................................................52

4.5.4

Hrozby..............................................................................................53

4.6

Ekonomický dopad školného na financování MŠ...................................54

4.6.1

Argumenty PRO a PROTI zavedení školného .................................56

4.6.2

Návrh podoby školného...................................................................59

5

Diskuze

61

6

Závěr

66

7

Seznam použité literatury

69

8

Seznam použitých grafů, obrázků a tabulek (vyjma příloh)

76

9

Seznam příloh

78

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce Tématem mé závěrečné bakalářské práce je ekonomický dopad zavedení školného v systému financování Mateřské školy Veverská Bítýška. Mateřské školy tvoří prvotní pilíř institucionálního vzdělávání a nejen Školský zákon v nich spatřuje základní předpoklad pro pokračování ve vzdělání. Předškolní vzdělávání pozitivně ovlivňuje vývoj jedince, ale i celé společnosti. Mnoho lidí pokládá školku za místo, kde se děti naučí základním dovednostem potřebným pro život. Známý americký spisovatel Robert Fulghum na tuto skutečnost s úsměvem poukazuje ve své knize Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce. Stejně jako jiné instituce potřebují i mateřské školy dostatek finančních prostředků na samotný chod i na neustálé zlepšování kvality poskytovaných služeb. Téměř všechny mateřské školy jsou v České republice zřizovány obcemi, jež za jejich provoz také odpovídají. Pouhých 5 % školek patří státu, kraji či církvi. Některá zařízení jsou provozována soukromě. (MŠMT, 2012) Hlavní zdroje příjmů veřejných školek tvoří stát a jejich zřizovatelé. Další možnost, jak získat potřebné peníze, se skrývá ve výběru úplaty za předškolní vzdělávání, tzv. školného. Především ve velkých městech je zpoplatnění péče o dítě běžnou záležitostí, nicméně v menších městech či vesnicích vybírání školného pravidlem není. (MŠMT, 2012) Mateřská škola Veverská Bítýška patří mezi školky, kde se poplatek za péči o dítě neplatí. Toto zařízení se nachází ve stejnojmenném městysi a v současné době jej navštěvuje 75 dětí. Jaký dopad by mělo zavedení školného v této MŠ? Byli by rodiče vůbec ochotni za hlídání a výchovu svých dětí platit? Snížila by se přetrvávající nadměrná poptávka po umístění dětí do této školky? Negativním následkem zpoplatnění péče o dítě by mohl být odliv dětí do předškolních zařízení v sousedství městyse či výměna školky za domácí výchovu. V opačném případě by zájem o tuto školku i nadále setrval na stejné úrovni jako doposud. Někteří rodiče si jednoduše z finančních důvodů nemohou dovolit přestat pracovat a pečovat o své dítě doma. Mnozí rodiče mohou výběr školného shledat oprávněným poplatkem, který by navíc ani neovlivnil jejich rodinný rozpočet. Měsíční částka školného je určena na základě rozhodnutí vedení konkrétního zařízení, a to do výše dané příslušnou vyhláškou vydanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Následkem toho není výše úplaty za předškolní vzdělávání v zařízeních jednotná. Otázkou zůstává, do jaké míry toto subjektivní rozhodnutí vedení školky ovlivní rozpočet školky. Na druhou stranu je třeba se zamyslet nad tím, oč přichází školka, která tento poplatek nevybírá. Jaké náklady by mohly být pokryty, kdyby měla k dispozici finanční příjem plynoucí z úplaty za předškolní vzdělávání?

12

Úvod a cíl práce

Cíle práce Cílem bakalářské práce je zhodnocení ekonomického dopadu zavedení školného v systému financování mateřské školy v městysi Veverská Bítýška, ležící v okrese Brno-venkov Jihomoravského kraje České republiky. Nutným předpokladem pro splnění cíle je seznámení se s problematikou fungování a především financování předškolních zařízení v České republice se zaměřením na veřejné školy zřizované obcemi. Na základě marketingového výzkumu mezi rodiči dětí, jež navštěvují nebo lze očekávat, že v blízké budoucnosti budou navštěvovat MŠ Veverská Bítýška, bude zjištěno, zda by byli ochotni zaplatit za výchovu a hlídání svých potomků, jakou maximální výši školného by byli ochotni, resp. schopni zaplatit a jak by se v případě zavedení poplatku zachovali. Dílčím cílem práce bude identifikovat socioekonomické faktory, které ovlivňují postoje zákonných zástupců dětí ke školnému, a odvodit možný dopad zpoplatnění školky na rodinné rozpočty. K tomu mi napomohou výsledky dotazníkového šetření. Získané informace budou statisticky zpracovány. Dalším cílem bude vypracovat SWOT analýzu této školky, vypočítat maximální výši školného a rozhodnout, zda by bylo výhodné v MŠ Veverská Bítýška úplatu za předškolní vzdělávání zavést či nikoliv, resp. navrhnout její výši. Na základě získaných dat budou testovány následující pracovní hypotézy, z nichž budou odvozeny příslušné závěry. Hypotéza č. 1: Rodiče, kteří subjektivně hodnotí příjmy domácnosti jako uspokojivé, se domnívají, že jim měsíční školné ve výši 400 Kč neovlivní jejich rodinný rozpočet. Hypotéza č. 2: Čím má rodič více dětí předškolního věku, tím menší maximální možnou částku školného volí. Hypotéza č. 3: Rodiče, kteří nejsou se školkou ve Veverské Bítýšce příliš spokojeni, jsou ochotni za péči o dítě platit nižší poplatek než rodiče, kteří školku hodnotí lépe.

Metodika práce

13

2 Metodika práce Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První část bude věnována literárnímu přehledu systému financování mateřských školek. Poněvadž předškolní vzdělávání neoddělitelně patří do vzdělávací soustavy, bude nejprve pojednáno o samotném významu, ekonomickém, právním a finančním pohledu na celou oblast poskytující vzdělání. Poté se již podrobněji zaměřím na fungování předškolního vzdělávání v České republice. Nejvíce pozornosti však bude věnováno financování těchto institucí, tj. jaké jsou jejich zdroje peněžních příjmů. Závěr teoretických podkladů bude nasměrován k problematice vybírání poplatků. V krátkosti se čtenář také seznámí s připravovanou reformou regionálního školství. Vlastní práce bude zahájena představením městyse Veverská Bítýška a mateřské školy Veverská Bítýška, jež je objektem výzkumu. Na základě finančních výkazů bude dále rozebrána finanční situace této mateřské školy, konkrétně její příjmy a nákladové položky. Vlastní práci předcházelo provedení marketingového výzkumu mezi rodiči dětí zapsaných v tomto zařízení a potenciálními zájemci o tuto MŠ. Tento výzkum představuje cenný podklad pro rozebírání možných negativních i pozitivních stránek zpoplatnění pobytu dětí ve školce. Výzkum byl zaměřen na případ zavedení školného a rodiče byli tázáni, zda by byli ochotni hradit pobyt dítěte ve školce, jaká výše poplatku je podle nich adekvátní či jak jsou spokojeni s prostředím a výukou ve školce. Dotazník byl vyhotoven na základě ustálených pravidel a doporučení vyplývajících z literatury o marketingovém výzkumu1 a můžeme si jej prohlédnout v příloze F. Před zahájením dotazování, za účelem ověření srozumitelnosti otázek, byl proveden pretest na pěti náhodně vybraných osobách zastupujících potenciální respondenty. Před sestavením samotného dotazníku byly formulovány hypotézy zaměřené na socioekonomické faktory ovlivňující postoj veřejnosti k zpoplatnění veřejných školek. K hypotézám budou vyvozeny na základě jejich statistického testování příslušné závěry. Marketingový výzkum byl proveden v měsíci březnu roku 2012. Osloveni byli všichni rodiče, jejichž děti docházely daný měsíc do školky (někteří z důvodu nemoci nebyli zastiženi) a kteří byli ochotni dotazník vyplnit. Dalšími respondenty se stali potenciální zájemci o místa v MŠ, tj. rodiče dětí ve věku do 3 let, které ještě MŠ nenavštěvují. Průzkumu byla účelně podrobena cílová skupina, kterou představují rodiče dětí předškolního věku (0-7 let), kteří bydlí ve Veverské Bítýšce. Kvůli existenci školek ve všech sousedních vesnicích a preferencí rodičů přihlásit děti do školky v místě bydliště, nebyli rodiče z okolních obcí dotazováni.

Při sestavování dotazníku bylo využito rad a doporučení Stávkové (2004, str. 68-83), Kozla (2011, str. 200) a Foreta (2008, str. 41).

1

14

Metodika práce

Základní soubor shrnující všechny jednotky našeho výzkumu reprezentuje výběrové šetření jednotek získané pomocí záměrného výběru2. (Stávková, 2004, str. 83) Při formulaci základního souboru z logiky věci vyplývá problém spočívající v duplikaci rodičů – dva rodiče na jedno dítě a rodiče mající více dětí. Sporná situace byla vyřešena dotazováním pouze jednoho rodiče z případného páru rodičů. Celkově bylo vyplněno 83 dotazníků. Dva dotazníky musely být vyloučeny z důvodu neúplných informací. Rodiče dětí zapsaných ve školním roce 2011/2012 v MŠ Veverská Bítýška jsou zastoupeni 49 respondenty. Oslovení potenciální zájemci o tuto školku čítají 32 osob. Celkový počet správně vyplněných dotazníků tedy činí 81. Minimální rozsah výběrového souboru pro kvalitativní znak byl vypočítán pomocí vztahu: u 2 α π (1 − π )

n≥

1−

2

. ∆2 Poněvadž nebylo dopředu známo, zda by byli rodiče ochotni za péči dětí platit či nikoliv, musí být zastoupeny obě varianty stejným procentuálním vyjádřením, tj. π = 0,5 . Počítám-li s 5% povolenou chybou ( α = 0,05 ), po dosazení hodnot do obecného vzorce získám minimální počet respondentů – 38 jedinců. 1,96 2 * 0,5(1 − 0,5) n≥ = 38,416 0,05 2 Charakteristika vybraného souboru o velikosti 81 se shoduje se socioekonomickými faktory základního souboru (věk, pohlaví, bydliště apod.), který čítá 2393 osob. Výběrový soubor tedy může být považován za reprezentativní a závěry z něj odvozené mohou být zobecněny. (Stávková, 2004, str. 83-86) Po sběru dat následovalo jejich statistické zpracování pomocí programu Statistica 10 od společnosti StatSoft ČR s.r.o. Za účelem přehlednosti o závislosti zjištěných dat byly informace nejprve roztřízeny, a to pomocí 1. a 2. stupně třídění. 1. stupeň je pouhým výčtem absolutních a relativních četností. 2. stupeň již zohledňuje více vlastností zkoumaného subjektu. (Stávková, 2004, str. 94) Výstupem třídění 1. stupně jsou tzv. frekvenční tabulky. Kontingenční tabulky jsou naopak grafickým vyjádřením třídění 2. stupně. (Kozel, 2011, str. 103-104) Vztahy mezi veličinami budou odvozeny od koeficientů korelace. Pro číselně vyjádřené proměnné bude využito Pearsonova korelačního koeficientu. Jeho hodnoty se pohybují v intervalu <-1,1>. Hodnota rovna -1 značí nepřímý lineární vztah, hodnota rovna 1 představuje přímý lineární vztah. Čím blíže se hodnota koeficientu korelace blíží nule, tím je lineární vztah mezi proměnnými menší. Závislost mezi slovně defino-

2

Tj. výběru, o němž rozhoduje vybírající (Stávková, 2004, str. 83)

Počet dětí z Veverské Bítýšky, kteří jsou potenciálními adepty na umístění do MŠ Veverská Bítýška (do věku 7 let), byl stanoven na základě informací získaných na matrice obecního úřadu ve Veverské Bítýšce.

3

Metodika práce

15

vanými proměnnými bude řešena pomocí Cramerova koeficientu, a to dle významu jeho hodnot: 1) hodnota mezi 0 až 0,1 → zanedbatelná závislost, 2) hodnota mezi 0,1 až 0,3 → slabá závislost, 3) hodnota mezi 0,3 až 0,7 → střední závislost, 4) hodnota mezi 0,7 až 1 → silná závislost. (Budíková, 2010, str. 214) Pro vyhodnocení spokojenosti rodičů s MŠ Veverská Bítýška bude využito průměrné známky. Některé prvky budou interpretovány pomocí charakteristiky směrodatná odchylka, která „vyjadřuje, jak se jednotlivé hodnoty v souboru od sebe liší, resp. jak se odchylují od střední hodnoty.“ Čím je hodnota směrodatné odchylky větší, tím se odpovědi respondentů od sebe více liší. V komentářích bude využito také mediánu, který představuje prostřední hodnotu podle velikosti seřazeného souboru. (Kozel, 2011, str. 115). Za účelem odvození závěrů ze shromážděných údajů bude zapotřebí získané informace zobecnit, a to pomocí testování statistických hypotéz, které byly formulovány ve vztahu k celému základnímu souboru. (Stávková, 2004, str. 114-116) Testováním dle Stávkové (2004) nazýváme „statistickou proceduru ověřování (verifikace) vyslovené hypotézy na základě informací z výběru“, přičemž „statistický test přiřazuje každému výběru jedno ze dvou možných rozhodnutí.“ Před zahájením testů hypotéz bude naformulována nulová a alternativní hypotéza, jež vycházejí z obecně stanovených hypotéz. (Stávková, 2004, str. 121-137) Ty jsou definovány v kapitole Cíle práce. Nulová hypotéza H0 bude představovat úvahu, že mezi zkoumanými veličinami neexistuje závislost. Cílem je zamítnout tuto hypotézu a přijmout alternativní hypotézu H1, která je postavena proti nulové hypotéze, a potvrzuje tak vztah mezi zkoumanými proměnnými. (Kozel, 2011, str. 80) Zvolila jsem si, že testy budou prováděny na hladině 95% spolehlivosti. Při testování bude srovnávána zvolená 5% chyba s p-hodnotou. V případě, kdy p-hodnota < 0,05, se musí nulová hypotéza o nezávislosti proměnných zamítnout a lze konstatovat, že mezi danými veličinami existuje závislost. Když p-hodnota > 0,05, nulová hypotéza bude přijata, mezi proměnnými neexistuje závislost. (Budíková, 2010, str. 216) Míra závislosti bude v případě potřeby identifikována na základě Cramerova koeficientu (viz výše). Budou-li hodnoty testované proměnné vyjádřeny pomocí intervalů, pro testování budou užity středy jednotlivých intervalů. Statistické zpracování dat odkryje postoj rodičů k placení školného a jejich názor na současný stav MŠ Veverská Bítýška. V rámci vlastní práce bude taktéž vypracována SWOT analýza4, která popíše aktuální situaci Mateřské školy Veverská Bítýška a shrne možné příležitosti a hrozby. Nejen pro potřeby dotazníkového výzkumu byla před jeho realizací vyčíslena podle § 6 vyhlášky č. 43/2006 Sb. maximální výše školného (vycházející

Problematika SWOT analýzy blíže viz Jakubíková (2008, str. 103-104), Horáková (2003, str. 41-45) a Hanzelková (2009, str. 140). 4

16

Metodika práce

z kalendářního roku 2011). Z maximální možné úplaty vycházejí také jednotlivé návrhy zpoplatnění péče o dítě. Závěrem bude shrnut ekonomický dopad zavedení školného, bude nastíněno, do jaké míry by vybraná peněžní částka ovlivnila finanční situaci školky, resp. jak by školka mohla nově získané peněžní prostředky využít. Identifikace ekonomického dopadu bude provedena na základě výsledků dotazníkového šetření, aktuálního stavu v celé České republice, komparace jednotlivých modelů výše školného a vypracované SWOT analýzy současného stavu školky ve Veverské Bítýšce. Dopad zavedení školného pro školku bude shrnut ve SWOT analýze. Na základě výsledků statistického zpracování dat získaných formou dotazníku bude otevřena diskuze, zda zavést či nezavést školné v Mateřské škole Veverská Bítýška. Závěr této bakalářské práce bude věnován zhodnocení ekonomického dopadu zavedení školného v MŠ Veverská Bítýška.


17

3 Literární rešerše Literární rešerše financování předškolních zařízení je důležitým východiskem pro následnou vlastní práci. Poněvadž preprimární vzdělání neoddělitelně patří k oblasti školství, bude v této kapitole nejprve zmíněn obecný význam vzdělání a ekonomický, právní a finanční pohled na celou problematiku poskytování vzdělání. Největší pozornost bude věnována financování mateřských školek a závěrem kapitoly bude čtenář v krátkosti seznámen s chystanou reformou financování regionálního školství.

3.1 Pojem vzdělání 3.1.1

Definice vzdělání obecně

Vzdělání vzniká synergickým působením procesu výchovy a vzdělávání. Vzdělávání charakterizuje Veselý (In: Potůček, 2005, str. 282) jako „proces, v němž jedinec získává a osvojuje si soustavu poznatků a dovedností i metodu jejich nabývání.“ Polem působení vzdělávání jsou především školská zařízení. Školy také napomáhají rodině při výchově jedince. Výchovou rozumíme cílevědomou aktivitu orientovanou na kultivaci osobnosti a vytváření jejích charakterových vlastností. Proces s cílem naučit se, či někoho naučit něco nového souhrnně označujeme jako edukaci. (Veselý In: Potůček, 2005, str. 282) Navzdory subjektivnímu přístupu lidí k výchově nalezneme v každé společnosti ustálené konvence, jež jsou dány historickým vývojem. Odrážejí se ve veřejném mínění a pamatuje na ně i řada právních norem – např. Ústava či Školský zákon. (Dvořáček, 2004, str. 1-2) Vzdělání napomáhá jedinci vytvářet si vlastní názory, učit se novým dovednostem a získané informace využívat ku svému prospěchu. Každý z nás by měl usilovat o dosažení co možná nejvyššího vzdělání a zdokonalovat tak svoji osobnost. Vzdělání skýtá mnohé individuální výhody. Lidé s vyšším vzděláním snadněji nacházejí zaměstnání a trh práce jejich znalosti a dovednosti odmění lepšími pracovními podmínkami. Vzdělanější lidé jsou obecně spokojenější, aktivnější, fyzicky i mentálně zdravější a šťastnější. (Veselý In: Potůček, 2005, str. 301)

3.2 Vzdělání z ekonomického pohledu Individuální lidská aktivita a tvořivost napomáhá rozvoji celé společnosti. Za veřejné výnosy ze vzdělanějšího obyvatelstva lze podle mínění Adámkové (2009, str. 13) považovat růst ekonomiky, zaměstnanosti a blahobytu, vyšší daňové výnosy5, vyšší spotřebu, nižší sociální nároky a sociální soudružnost společnosti.

5

Odvod vyšších daní následkem vyšších zisků.

18

3.2.1


Vzdělání jako ekonomický statek

Podíváme-li se na vzdělání z pohledu poskytování ekonomických statků, máme na mysli statky v podobě výuky a studia ve školních zařízeních. Vzdělání je všeobecně považováno za veřejný statek6, v přesnějším vyjádření jde však o smíšený statek, jelikož nejsou stoprocentně splněny podmínky odlišující čistě veřejné statky od statků čistě soukromých7. Dle názoru Musgravea a Musgraveové (1994, str. 39) nejsou zohledněny pozitivní externality, konkrétně vzdělanější společnost. Řečeno jinými slovy, při spotřebě tohoto statku dochází k příznivému dopadu na kvalitu lidského kapitálu8 a současně vznikají, výše uvedené, veřejné výnosy. V oblasti školství ovšem nalezneme i čistě veřejné statky. Jako příklad lze uvést výzkum a vývoj, jejichž pozitivní dopady na celou společnost jsou nezpochybnitelné. (Ochrana, 2010, str. 109-112) Smíšené statky, podobně jako čistě veřejné statky, jsou koordinovány státem prostřednictvím veřejných výdajů. (Kalous, 1997, str. 12) Stát zajišťuje, resp. garantuje vzdělání bez ohledu na zvážení možnosti efektivnějšího zabezpečení na základě tržního mechanismu. O produkci, spotřebě a zdrojích financování se rozhoduje veřejnou volbou, tedy politickým vyjednáváním, přičemž rozsah angažovanosti státu závisí na jeho kulturním, hospodářském a sociálním vývoji. (Adámková, 2009, str. 10 a 41-42) Cílem školství, v širším slova smyslu, je produkce užitku, nikoliv zisku. Existují však i instituce fungující na ziskovém principu – soukromá školská zařízení. Jejich produkci nazýváme statky soukromé spotřeby. Jedná se o nejrůznější poradenské a lektorské činnosti. Stát legislativně určí obecný rámec pravidel jejich fungování, přičemž jakékoliv nárazové zásahy a regulace státu jsou v tomto případě zakázány. Cena těchto statků se vyvíjí působením trhu. (Ochrana, 2010, str. 111) 3.2.2

Vzdělávací politika

Není divu, že se vzdělání dostává do centra pozornosti široké veřejnosti. Malý (2001, str. 86) upozorňuje na specifikum tohoto statku – se vzděláním se během života setká celá populace vyspělých zemí. Usuďte sami, jen málokdo z nás nenavštěvoval v dětství mateřskou školu. Navíc povinností každého občana České republiky (danou ze zákona) je absolvování povinné devítileté školní docházky. Proto většina z nás spotřebovává tento statek minimálně 12 let, ať chce, či je

Veřejnými statky rozumíme ekonomické aktivity, které „jsou více či méně užitečné celé společnosti, a proto je veřejným zájmem jejich zabezpečení, jsou spotřebovány kolektivně, neprochází trhem a často je efektivnější, jsou-li zabezpečovány veřejnou správou, tzn. státem a územní samosprávou.“ (Peková, 2004, str. 43) 6

Pro čistě veřejný statek je dle ekonoma Samuelsona charakteristická „nedělitelnost spotřeby (a nesoutěživost spotřebitelů), nevyloučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady spotřeby na každého dalšího spotřebitele“. (Ochrana, 2010, str. 109) 7

Pod pojmem lidský kapitál se skrývá souhrn znalostí, dovedností, zkušeností a iniciativy jedince získané během jeho života. (Ochrana, 2010, str. 112)

8


19

k tomu donucena. Teprve po ukončení základní školy (nejčastěji ve věku 15 let) se můžeme dobrovolně rozhodnout, zda se chceme i nadále vzdělávat. Oblastí ekonomické a politické podpory vzdělávání se zabývá tzv. vzdělávací politika (Brdek, 2004, str. 13), jež je součástí interdisciplinárního oboru veřejná politika (Adámková, 2009, str. 15). Krebs (1997, str. 297) vymezuje vzdělávací politiku jako „souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale i další subjekty ovlivňují celou vzdělávací oblast“. Vzdělávací politika by se měla řadit mezi celospolečenské priority, poněvadž působí na velké množství aspektů společnosti a ekonomiky. Adámková (2009, str. 17) zmiňuje demografický vývoj, změny na trhu práce, mezinárodní vztahy, globalizaci, technologický, kulturní a sociální rozvoj aj. Tato poměrně mladá oblast politiky vychází z dalších vědních disciplín, konkrétně z politologie, ekonomie, sociologie a pedagogiky. (Kalous, 1997, str. 7) Ve vztahu k předškolnímu vzdělávání by se měla vzdělávací politika soustředit na několik oblastí. Brdek (2004, str. 17) hovoří o zohlednění sociálního aspektu, hodnocení pedagogického procesu, vzdělávání učitelů, problematice řízení školství a školního managementu a v neposlední řadě o financování školství. Politici, školská administrativa, učitelé a jejich organizace, rodiče a jejich asociace, studenti (děti), církve, zaměstnavatelé, vzdělávací experti, ti všichni se podílí na fungování vzdělávací politiky. (Brdek, 2004, str. 21-22) Úrovně vzdělávací politiky Rozhodování v rámci vzdělávací politiky komplikuje existence mnohastupňového systému. Zaměříme-li se na uspořádání v České republice, na nejvyšším, globálním či mezinárodním stupínku působí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Evropská unie ovlivňuje české školství na nadnárodní úrovni. Klíčovou roli hraje stát v rámci národní úrovně. Regionální stupeň vznikl na základě principu subsidiarity9 a decentralizace10 a reprezentují jej územně samosprávné jednotky (kraje, obce). Posledním článkem vzdělávací politiky jsou školy a jejich organizační složky. (Veselý In: Potůček, 2004, str. 280-281) 3.2.3

Právní pohled na vzdělání

Evropské země mají legislativně deklarováno právo na vzdělání11. Právní regulace organizace a financování školství v České republice je nestejnorodá, což se odvíjí od velkého počtu poskytovatelů, specifičnosti jednotlivých stupňů vzdělá-

Princip subsidiarity vyžaduje realizaci konkrétních veřejných záležitostí na co nejnižší vládní úrovni, tj. na úrovni co nejblíže k občanům. (Peková, 2004, str. 64)

9

Decentralizací rozumíme „přesun odpovědnosti za zajištění statků pro občany na územní samosprávu“, který by měl vést k vyšší hospodárnosti a lepší kontrole nad kvalitou, kvantitou i financováním statků. (Peková, 2004, str. 176)

10

Zákon ukládá povinnost tzv. povinné školní docházky. Právo na vzdělání mají všichni občané ČR, nehledě na jejich národnost. (Adámková, 2009, str. 14)

11

20


vací soustavy i od roztříštěnosti finančních zdrojů. (Adámková, 2009, str. 25-26) Funkci ústředního exekutivního orgánu České republiky zastává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Stěžejní právní normy upravující organizaci financování školství nalezneme v Příloze A. Nutno podotknout, že se legislativa neustále mění. Celý proces závisí nejen na přístupu vládnoucí skupiny, ale i na vnějších faktorech, kterými jsou například pravidla veřejné správy či mezinárodní závazky. (Adámková, 2009, str. 10)

3.3 Financování školství Výše vynaložených peněžních prostředků a jejich následná alokace patří k nejzásadnějším nástrojům vzdělávací politiky. Školství se přitom řadí k významným a finančně nejnáročnějším odvětvím veřejného sektoru. (Ochrana, 2010, str. 124) Peková (1998, str. 185) dělí školství vzhledem k aspektu financování na přímo řízené školství (vysoké školství) a regionální školství (mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy). Přičemž výdaje na regionální školství tvoří téměř 80 % celkových výdajů státu na školství. Financování školství závisí na přístupu státu. Ačkoliv stát nedisponuje monopolním postavením, zastává funkci významného kontrolora a regulátora a ručí za kvalitu vzdělání. Stát by měl zajistit, aby se každému dítěti (studentovi) dostala péče a kvalita vzdělání odpovídající jeho věku a individuálním potřebám. (Kalous, 1997, str. 31) Pozitivní skutečností je fakt, že veřejné výdaje vynaložené na vzdělání jsou považovány za výhodnou investici, nehledě na politické zaměření těch, kteří disponují rozhodovacími pravomocemi. (Veselý In: Potůček, 2005, str. 298) 3.3.1

Finanční zdroje školních zařízení

Největším zdrojem financí škol a školských zařízení v České republice je státní rozpočet, konkrétně Kapitola 333 resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Podle úsudku Veselého (In: Potůček, 2005, str. 298) však nelze, s ohledem na rostoucí nároky na kvalitu a důležitost investic do vzdělání, potřeby vzdělávací politiky krýt pouze ze státního rozpočtu a je třeba hledat a využívat jiné zdroje12. Hovoříme pak o tzv. vícezdrojovém financování. Aktuálně se ve většině států Evropské unie pro rozdělování peněžních prostředků mezi jednotlivá školní zařízení používá tzv. input systém. (Potůček, 2005, str. 298) Česká republika jej zavedla v roce 1992. (Francová, 2004, str. 18) Získané peněžní prostředky se odvíjí od počtu dětí a nákladů na jedno dítě, resp. vstup13. Malach (1996, str. 126) hodnotí, na základě dotazování ředitelů škol, současnou metodiku za otevřenou, objektivní a průhlednou. Veselý Celková výše ostatních zdrojů tvoří stále poměrně nepatrnou část – cca 10 % celkových zdrojů. Zbytek financí plyne ze státního rozpočtu. (Adámková, 2009, str. 54)

12

Vstupy tvoří sociální a osobní charakteristiky žáků a jejich učitelů (či dalších zaměstnanců škol). (Veselý In: Potůček, 2005, str. 309)

13


21

(In: Potůček, 2005, str. 298) však poukazuje na nevýhodu v upřednostňování kvantity nad kvalitou. Aby se tomuto negativními jevu zabránilo, inklinuje se v poslední době čím dál více k zavedení kritéria výstupů14. Veselý (In: Potůček, 2005, str. 298) Implementace tzv. output systému však prozatím zůstává pouhým předmětem politických debat.

3.4 Preprimární vzdělání Preprimárnímu vzdělání náleží prvotní příčka ve struktuře vzdělávací soustavy. Existence zařízení pečující o děti v předškolním věku je podmíněna zápisem ve školském rejstříku. Služby jsou poskytovány pedagogickými pracovníky s odpovídajícím vzděláním. (Fantová, 2008, str. 7) 3.4.1

Význam a cíle předškolního vzdělání

Předškolní věk je velice citlivé období rozvoje člověka. A právě předškolní vzdělávání může přispět k boji proti sociálnímu či ekonomickému znevýhodnění jedince. (EACEA, 2009, str. 11) Vedle výše zmíněných funkcí vzdělání a výchovy spatřujeme neoddiskutovatelný význam mateřských škol v socializaci jedince. Socializaci vysvětlují Čáp a Mareš (2001, str. 54) jako „všestranné začleňování dítěte do společnosti a jejich rozvíjení jako společenské bytosti“. Děti se seznamují s novými rolemi, osvojují si normy a hodnoty dané společnosti a rozvíjí vlastní individualitu. Jedinec se učí komunikovat a vycházet se svým okolím. (Havlík a Koťa, 2002, str. 100) Předškolní vzdělávání napomáhá rozvoji dítěte po tělesné a psychické stránce a formuje základ pro následné vzdělávání. V současnosti je hojně prosazována koncepce celoživotního vzdělávání. Tento postoj se odráží i ve školkách, kde mají děti prostor k rozvíjení 5 kompetencí. (Šmelová, 2004, str. 104-105) Kompetence a cíle předškolního vzdělávání jsou zachyceny v příloze B. Kuchařová (2006, str. 4) zdůrazňuje další významy existence mateřských školek – sladění rodinného a pracovního života a podporu porodnosti. Výzkumy provedené v Evropské unii potvrzují, že „předškolní vzdělání má výrazný vliv na pozdější úroveň studijních výkonů a celkovou úspěšnost ve vzdělání i na sociální integraci a snížení delikventního chování.“ (Sdružení pro vzdělávací politiku, 1999, str. 59) 3.4.2

Předškolní vzdělání v České republice

Péče o děti předškolního věku je v České republice poskytována zejména mateřskými školami, dále pak jeslemi, mateřskými školami pro zdravotně postižené děti, mateřskými školami při zařízeních pro výkon ústavní-ochranné výchovy a přípravnými třídami pro sociokulturně znevýhodněné děti, jejichž úkolem je adaptovat děti na školní prostředí. (Adámková, 2009, str. 88) Děti navštěvují školky od 3 let věku a setrvají zde až do zahájení povinné školní docház-

Pod výstupy si představme získané znalosti a dovednosti absolventů, vědění a společenské vazby, počty absolventů aj. (Veselý In: Potůček, 2005, str. 309) 14

22


ky, což bývá většinou v 6 či 7 letech věku. Předškolní vzdělávání není součástí povinné školní docházky. (MŠMT, 2004, Zákon č. 561/2004 Sb.) Existují školky s celodenním, polodenním (maximálně 6,5 hodin péče o dítě za den) či internátním provozem (denní i noční péče). Oblíbenost mateřských škol dokládá fakt, že zařízení tohoto typu existuje v téměř každé obci. (Kuchařová, 2006, str. 11 a 14) Mateřské školy se na území České republiky těší poměrně velké tradici, ovlivněné již myšlenkami J. A. Komenského. Předškolní vzdělávání bylo zahrnuto do vzdělávacího systému v roce 1948. V poválečném období byl zaznamenán silný nárůst počtu zaměstnaných žen a školky začaly být poměrně žádané. (Institute for Information on Education, 1998, str. 14) Zařízení předškolní péče byly v této době zřizovány především podniky. V roce 1989 se však školky začaly ve velkém rušit, a to následkem zhoršení ekonomické situace řady těchto podniků. Rok 1989 přinesl změnu v podobě náhrady zřizovatelů školek, jimiž se staly obce. Začaly vznikat také nestátní (především církevní) předškolní zařízení. (Nahodil, 2009, str. 116) Zakládat mateřskou školu jako veřejnou instituci dovoloval již školský zákon z roku 1869. (Bahenská In: Kuchařová , 2006, str. 8) 3.4.3

Právní forma a zřizovatelé MŠ

Zřizovatelem mateřské školy se může stát kraj, obec, svazek obcí, MŠMT, církev či soukromý subjekt. (Adámková, 2009, str. 93-96). Novela zákona č. 72/2011 Sb., kterou se mění školský zákon, upravuje možnost zakládat firemní mateřské školy, jejichž posláním je uspokojit potřeby zaměstnanců daného zřizovatele. (Puškinová, 2012, 2012, str. 4) Graf č. 1 dokládá fakt, že 95 % veřejných mateřských školek bylo založeno obcemi. Příčinu této skutečnosti hledáme v povinnosti obce (definovanou ve školském zákoně) zajistit poslední rok před nástupem do základní školy předškolní péči všem dětem s trvalým pobytem v jejím katastru. Vývoj počtu školek, jejichž zřizovatelem je obec vidíme v tabulce č. 1. Graf č. 1: Zřizovatelé mateřských škol ČR ve školním roce 2011/2012

obec; 4662; 94%

soukromé; 150; 3%

církev; 36; 1% 5% MŠMT; 8; 0%

kraj; 75; 2%

zdroj: MŠMT (2012), vlastní práce


23

Tab. č. 1: Vývoj počtu českých mateřských škol celkem a školek zřízených obcemi za posledních 10 let ŠKOLNÍ ROK

z toho zřizovatel OBEC

MŠ CELKEM

absolutní vyjádření

relativní vyjádření

2001/2002

5 642

5 561

99 %

2002/2003

5 558

5 480

99 %

2003/2004

4 842

4 764

98 %

2004/2005

4 776

4 699

98 %

2005/2006

4 710

4 633

98 %

2006/2007

4 696

4 614

98 %

2007/2008

4 808

4 617

96 %

2008/2009

4 809

4 613

96 %

2009/2010

4 826

4 614

96 %

2010/2011

4 880

4 638

95 %

zdroj: ČSÚ (2008; 2011) a UÍV (2010), vlastní práce

Nejčastější se setkáme s mateřskými školami v podobě příspěvkových organizací. Příspěvkové organizace nedisponují právní subjektivitou a hospodaří se svěřeným majetkem jménem zřizovatele. (Nahodil, 2009, str. 114) V příloze C nalezneme možné druhy a právní formy školek založených jednotlivými zřizovateli. Adámková (2009, str. 44) uvádí, že Česká republika patří mezi země se silnou mírou decentralizace. Následkem toho školky navenek působí jako samostatné právnické osoby a jejich ředitelé (ředitelky) disponují pravomocemi statutárního orgánu. Zřizovatelé však rozhodují o většině důležitých záležitostí týkajících se provozu školky.

3.5 Organizace mateřské školy V České republice se nejhojněji vyskytují školky kategorie do 100 zapsaných dětí (80-90 %). Od počátku 90. let se snižuje počet malých školek (do 50 zapsaných dětí) a současně zvyšuje množství školek s kapacitou více než 151 dětí. Příčinu hledejme v oblibě slučování více školek pod jedno ústřední vedení. Následkem této syntézy roste také průměrný počet dětí na jednu školku. Ve školním roce 2011/2012 tento průměr činí 59 dětí. Hodnota dalšího ukazatele, tentokrát průměrného počtu tříd na jednu školku, dosahuje hodnoty 3,1. Zřizovatel MŠ je podle § 23 školského zákona oprávněn navýšit kapacitu až o 4 děti. Maximální kapacita jedné třídy MŠ je dána 24 dětmi, po udělení výjimky může tedy do jedné třídy docházet až 28 dětí. Ve školním roce 2011/2012 jednu třídu navštěvuje průměrně 23,7 dětí. Ve velkých městských školkách bývá kapacita třídy většinou zcela využita, naopak školky v malých vesnicích tolik zaplněny nebývají. Péče o děti předškolního věku trvá obvykle 3 roky. Ročníky MŠ jsou rozděleny na věkové kategorie 3-4 roky, 4-5 let a 5-6 let. (MŠMT, 2006, vyhláška č. 43/2006 Sb.) Zákon umožňuje seskupování dětí odlišného věku do jedné organizační jednotky – třídy. Procentuální vyjádření dětí určitých věkových kategorií vidíme na grafu č. 2.

24


Graf č. 2: Věkové kategorie dětí v mateřských školách ČR ve školním roce 2011/2012

starší 6 let; 0,1%

mladší 3 let; 9,1%

5-6 let; 35,1% 3-4 roky; 26,8%

4-5 let; 28,9%

zdroj: MŠMT (2012), vlastní práce

Ačkoliv docházka dětí do MŠ není povinná, návštěvnost dosahuje 100 % dětí předškolního věku. Roste také trend školního odkladu dětí15. Do školky docházejí děti, které by již měly navštěvovat základní školu, nicméně jim v tom brání psychická, sociální či fyzická nezralost. Naopak procento dětí z kategorie 3-4 roky klesá, a to z důvodu zvyšujícího se počtu odmítnutých žádostí o přijetí do školky. Děti předškolního věku jsou totiž upřednostňovány na úkor mladších dětí. (Kuchařová, 2006, str. 14-17; MŠMT, 2012)

3.6 Financování mateřských škol v České republice Tato kapitola se zaměřuje na financování nejhojněji zastoupené podoby veřejných mateřských škol – MŠ zřízených obcemi ve formě příspěvkových organizací. Financování mateřských škol jiných právních forem a zřizovaných jinými subjekty je obdobné, nicméně každý typ těchto zařízení se vyznačuje určitými specifiky. Finanční zdroje mateřských škol rozdělujeme na zdroje veřejné, soukromé a ostatní. Převážná většina příjmů mateřských škol putuje z veřejných zdrojů, přesněji se jedná o dotace ze státního rozpočtu a příspěvek od zřizovatele. (Adámková, 2009, str. 50) Na obrázku č. 1 je zobrazen systém veřejných finančních toků směřujících ke školkám zřizovaným obcemi.

15

Podrobněji viz MŠMT (2004, Zákon č. 561/2004 Sb.)


25

Obr. č. 1: Schéma veřejných finančních toků směřujících do mateřských škol zřízených obcemi

MINISTERSTVO FINANCÍ

VŠEOBECNÁ POKLADNÍ SPRÁVA

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

KRAJSKÝ ÚŘAD OBECNÍ, MĚSTSKÉ ÚŘADY

ŠKOLY ZŘIZOVANÉ OBCEMI

561/2004 Sb., § 160 (přímé výdaje) 561/2004 Sb., § 180 (provozní výdaje), 250/2000 Sb., § 28 odst. 1, 2 561/2004 Sb., §163 (další výdaje státního rozpočtu) 250/2000 Sb., § 28 odst. 6 zdroj: Svoboda (2007, str. 12)

Mateřské školy jsou minoritně financovány ze zdrojů soukromých, jež představují přímé platby uživatelů, konkrétně poplatky získané za účelem spolufinancování neinvestičních nákladů (tzv. školné16), uhrazené jednorázové nepřímé náklady vztahující se k poskytování vzdělání (např. za dopravu na výlet) a peněžní dotace a dary od soukromých subjektů. Třetí skupinou zdrojů je blíže nepojmenovaný souhrn ostatních zdrojů, mezi něž řadíme prostředky získané doplňkovou činností – například příprava stravy pro cizí strávníky, lektorská činnost či pořádání odborných kurzů (Buriánová, 2011 odd. B 1.3, str. 18), bankovní úroky z finančních prostředků vedených na běžném účtu, půjčky a úvěry a fondy příspěvkové organizace (Francová, 2004, str. 29-30). Mateřská škola je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce či úvěru, pořizovat věci na splátky a rozhodovat o rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření až po schválení svého zřizovatele. (Provazníková, 2007, str. 218)

16

Podrobněji se těmto poplatkům budeme věnovat v kapitole 3.8.1.

26

3.6.1


Dotace ze státního rozpočtu

Signifikantním zdrojem příjmů MŠ jsou dotace ze státního rozpočtu. Veřejné výdaje na vzdělávací politiku nalezneme ve státním rozpočtu v rámci Kapitoly MŠMT a Kapitoly Všeobecná obecná pokladní správa. (Nahodil, 2009, str. 120) MŠMT alokuje peněžní prostředky mezi kraje podle stanovených republikových normativů a limitů17. (Ochrana, 2010, str. 119) Republikové normativy jsou sestavovány na základě statistického vykazování, účetních závěrek a výkonových výkazů škol a školských zařízení. (Svoboda, 2007, str. 16) Republikové normativy Zákon definuje republikové normativy jako roční přímé neinvestiční výdaje vztažené na vzdělávání jednoho dítěte. MŠMT rozděluje finanční prostředky podle skutečného počtu dětí zapsaných v daném zařízení, maximálně však do hranice povoleného počtu dětí. (MŠMT, 2004, Zákon č. 561/2004 Sb.) Republikové normativy nezohledňují charakter mateřských školek, tzn. nejsou rozlišovány soukromé a veřejné školky. (Adámková, 2009, str. 56) Příjem peněz z rozpočtu je podmíněn zápisem v rejstříku škol, čímž se stát snaží zabránit neoprávněnému užití státních peněžních prostředků. (Svoboda, 2007, str. 15) MŠMT propočítává republikové normativy, dělené v §160 Školského zákona na: a) mzdové prostředky (MP) – platy, náhrady platů, odstupné apod., b) odvody pojistného – pojistné na příspěvek sociálního zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb, c) ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) – ostatní náklady vyplývající z pracovněprávního vztahu (např. ochranné pomůcky či cestovné), dále výdaje na školní potřeby (pokud se poskytují škole bezúplatně), učebnice, učební pomůcky (hračky), výdaje spojené s výukou postižených dětí, vzdělávání pedagogů a činnosti, které rozvíjí a zkvalitňují školu a vzdělávání. V rámci republikových normativů se také stanovuje minimum počtu zaměstnanců na 1 000 dětí. (Ochrana, 2010, str. 119) Co se týče předškolního vzdělávání, stát hradí především mzdové výdaje a odvody, na ostatní výdaje přispívá nepatrnou částkou. (Francová, 2004, str. 20) Celková suma přímých výdajů se vyjádří jako součin počtu dětí a republikových normativů. Republikové normativy stanovené pro rok 2012 vidíme v tabulce. č. 2.

Republikové normativy se rozlišují podle příslušné věkové kategorie: 3-5 let, 6-14 let, 15-18 let, 19-21 let a děti umístěné v ústavech pro děti a mládež 3-18 let. (Puchinger, 2010, str. 45)

17


27

Tab. č. 2: Republikové normativy pro věkovou skupinu 3-5 let stanovené na rok 2012 NEINVESTIČNÍ VÝDAJE CELKEM [Kč/dítě]

MZDOVÉ PROSTŘEDKY (vč. odvodů) [Kč/dítě]

OSTATNÍ NEINVESTIČNÍ VÝDAJE [Kč/dítě]

LIMIT ZAMĚSTNANCŮ [zam./1 000 dětí]

38 833 Kč

38 625 Kč

208 Kč

128,61

zdroj: MŠMT (2012) a Ochrana (2010, str. 119), vlastní práce

Vývoj republikových normativů za posledních 10 let dokládá tabulka č. 3. Celkové neinvestiční výdaje na dítě oscilují okolo 37 000 Kč/dítě v závislosti na změnách počtu mateřských škol a zvyšování průměrné mzdy. Tab. č. 3: Vývoj republikových normativů neinvestičních výdajů (NIV) v letech 2004 až 2012 NEINVESTIČNÍ VÝDAJE [Kč/dítě] rok

normativ

2004

21 816 Kč

2005

30 764 Kč

2006

34 478 Kč

2007

36 183 Kč

2008

37 096 Kč

2009

37 496 Kč

2010

39 858 Kč

2011

36 136 Kč

2012

38 833 Kč

zdroj: Puchinger (2010, str. 46) a MŠMT (2012), vlastní práce

Peněžní prostředky určené na přímé výdaje jsou ze státního rozpočtu poslány na speciální krajské účty a kraje je následně rozdělí mezi jednotlivá zařízení, jež vykonávají vzdělávací činnost. (MŠMT, 2004, Zákon č. 561/2004 Sb.) Krajské normativy Krajské úřady rozdělují finance mezi školy pomocí krajských normativů připadajících na jednotku výkonu18, resp. jedno dítě za kalendářní rok. (Ochrana, 2010, str. 120) Krajské normativy sestavují krajské úřady, vycházejí z návrhů předložených obecními úřady obcí s rozšířenou působností na území kraje (Francová, 2004, str. 14). Peková (2008, str. 330) definuje krajské normativy jako upravené republikové normativy s ohledem na regionální podmínky škol. O krajské normativy se již detailně zajímají ředitelé jednotlivých školských zařízení. Tyto normativy totiž nemají pouze informativní charakter, jak je tomu

„Jednotkou výkonu je jedno dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný, lůžko, třída, studijní skupina, oddělení nebo jiná jednotka stanovená zvláštním právním předpisem.“ (MŠMT, 2004, Zákon č. 561/2004 Sb.)

18

28


u normativů republikových, ale představují exaktně stanovený princip výpočtu celkové částky příjmu ze státního rozpočtu. (Svoboda, 2007, str. 16) Při sestavování krajských normativů se zohledňuje především dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji, rámcový vzdělávací program, rozsah přímé pedagogické činnosti a naplněnost tříd ve škole. (MŠMT, 2004, Zákon č. 561/2004 Sb.) Krajský úřad sestavuje normativy následujícím způsobem19: 1) vypočítá normativní počet pedagogických a nepedagogických20 pracovníků (Np), 2) zjistí normativ počtu zaměstnanců (NP), 3) vyčíslí závazné limity: a) limit objemu prostředků na platy (MP), b) zákonné odvody, 4) definuje limit prostředků na ostatní platby za odvedenou práci (OON), 5) určí normativní objem ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Rozhodnými ukazateli pro vyčíslení krajských normativů neinvestičních výdajů tedy jsou: • průměrný počet jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka (Np) a 1 nepedagogického pracovníka (No), • průměrná měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) a nepedagogického pracovníka (Po), • průměrná roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající na jednotku výkonu (ONIV) – minimálně 90 % průměrných hodnot dosažených předchozího roku či hodnot stanovených krajským úřadem na základě zkušeností z uplynulého roku. Konečný objem závisí i na příplatcích k normativům, speciálních koeficientech a mimorozpočtových zdrojích. Příplatek k normativu si například nárokuje zařízení, v němž je zapsáno dítě se zdravotním postižením. Koeficient se použije v případě, kdy se průměrný platový stupeň výrazně liší od krajského průměru. Peněžní prostředky získané od kraje rozdělí vedení školky podle svých potřeb. Zohlední přitom limit prostředků na platy a limit prostředků na OON, které si předem stanovilo. Jsou-li skutečné odvody na konci roku nižší, je mateřským školám dovoleno čerpat prostředky určené na odvody jako přímé ONIV. (Puchinger, 2010, str. 47-49; MŠMT, 2005, vyhláška č. 92/2005 Sb.) Neinvestiční příspěvek ze státního rozpočtu může být použit jen v daném roce a k účelu, na jehož základě byl poskytnut. Použije-li školka prostředky jednotlivých ukazatelů na financování jiné položky, porušila tím nepřevoditelnost

19

Blíže viz příloha D.

Za nepedagogické pracovníky považujeme provozní a technicko-hospodářské zaměstnance školy. (Francová, 2004, str. 21)

20


29

těchto ukazatelů a hrozí jí postih za porušení rozpočtové kázně. O využití nevyčerpaných prostředků získaných ze státního rozpočtu se rozhoduje při finančním vypořádání se státním rozpočtem na konci roku. (Svoboda, 2007, str. 19-21) 3.6.2

Příspěvek od zřizovatele

Druhé největší finanční pomoci se mateřské škole dostává od zřizovatele, resp. obce. (Ochrana, 2010, str. 120) Na začátku roku poskytne obec škole finanční obnos ve výši zajišťující provoz zařízení a školka s těmito penězi po celý rok hospodaří. Adámková (2009, str. 124) uvádí, že povinností zřizovatele je školku finančně zabezpečit. Provozní výdaje školek tvoří náklady na energii, vodné a stočné, nájemné, vybavení škol v rámci organizačních změn, účetní odpisy apod. Obec zajišťuje výdaje školek bez ohledu na to, zda jsou investičního či neinvestičního charakteru. Výjimku tvoří přímé výdaje, tj. především mzdové prostředky, hrazené ze státního rozpočtu. Obcím je ovšem dovoleno přispívat i na tyto neinvestiční výdaje a navýšit tím platové ohodnocení učitelek. V neposlední řadě se obce snaží získat další peněžní prostředky ve formě účelových dotací z programů vyhlašovaných MŠMT nebo Evropskou unií. Mezi kompetence obce spadá taktéž materiální a personální zabezpečení provozu školky. (Adámková, 2009, str. 110 a 124-125) Mateřské školy sestavují svůj vlastní rozpočet, který však obsahuje přímé vazby na obecní rozpočet. Finanční plán zahrnuje příjmy a výdaje vyplývající z hospodaření se svěřeným majetkem a další činnosti školky. (Nahodil, 2009, str. 114-115) Jednotlivé položky příjmů a výdajů mohou být během roku měněny, nicméně každá změna musí být řádně ohlášena a odsouhlasena zřizovatelem. Na konci kalendářního roku dojde k finančnímu vypořádání a vyúčtování. (Ochrana, 2010, str. 120) Za účelem předejití následných sporů mezi zřizovatelem a školkou musí být ve zřizovací listině příspěvkové organizace exaktně uvedena její práva a povinnosti. (Svoboda, 2007, str. 29) V Kapitole 3. 2. 1 jsme již uvedli, že mateřské školy reprezentují neziskové organizace. Vykáží-li tudíž za dané období zisk, musí jej primárně použít na rozvoj hlavní činnosti, nebo na krytí ztráty z předchozích let. V žádném případě nesmí peníze rozdělit mezi své zaměstnance v podobě odměn. (MŠMT, 2004, Zákon č. 561/2004 Sb.) Obce – místní normativy Vyskytuje-li se na území obce více mateřských škol, finance jsou jim rozdělovány pomocí místních normativů, čímž se předchází rozdílům mezi zařízeními stejného typu. (Adámková, 2009, str. 55) Finanční rozvahy školy Management mateřských školek je povinen sestavovat tzv. finanční rozvahu školy – přímé vzdělávací výdaje a jejich plnění, která sumarizuje počet zaměstnanců, mzdové prostředky a ostatní výdaje. Tato rozvaha tvoří základ pro rozpis rozpočtu a měly by se v ní promítnout všechny očekávané změny, ať už v počtu pedagogů, či dětí. Rozvahu a normativní výpočty předloží školka obecnímu úřadu k prověření. Případné nedostatky jsou odstraněny společnou debatou vedení

30


školky a obecního úřadu. Další stěžejní dokumentaci představuje finanční rozvaha čerpání prostředků na platy, která musí být každý měsíc aktualizována (v závislosti na organizačních změnách a pracovní absenci pedagogů). Mateřské školy musí dále sestavovat finanční rozvahu provozních neinvestičních výdajů (např. výdaje na energie, údržbu a opravy). (Francová, 2004, str. 24) Důsledkem nabytí účinnosti zákona č. 472/2011 Sb., kterým se mění školský zákon, nemusí škola zřízená obcí zpracovávat a předkládat obci s rozšířenou působností rozbor hospodaření s finančními prostředky ze státního rozpočtu, jak tomu bylo doposud. (Puškinová, 2012, str. 7) V souvislosti s příjmy z veřejných rozpočtů je nutné zmínit, že je zapotřebí striktně čerpat dotace na účely, pro které byly stanoveny, a to do předem určené výše. Nevyčerpaná část dotace musí být vrácena, při opačném postupu hrozí škole sankce. (Adámková, 2009, str. 113) 3.6.3

Fondy tvořené mateřskými školami

Podle § 9 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zakládají mateřské školy pro potřeby hospodaření čtyři fondy. Rezervní fond vzniká podle §30 zákona č. 250/2000 Sb. ze zlepšeného výsledku hospodaření, tzn. v momentu, kdy skutečné výnosy hospodaření příspěvkové organizace jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Do rezervního fondu mohou být zahrnuty též peněžní dary. Fond lze využít k úhradě ztráty MŠ z předešlých let, časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady, rozvíjení činnosti nebo k úhradě případných sankcí. Jak již název vypovídá, investiční fond se využívá pro investiční potřeby, pro úhrady splátek a úvěrů či jako doplňkový zdroj financování údržby a oprav majetku. Jeho možné zdroje jsou sepsány v §31 zákona č. 250/2000 Sb. Řadíme mezi ně investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, investiční příspěvky ze státních fondů, odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku či dary určené na investiční činnost. Ze zlepšeného výsledku hospodaření se tvoří také fond odměn, díky němuž se vyplácí pedagogům prémie a který kryje případné překročení vyplacených prostředků na platy. Zákon č. 250/2000 Sb. §32 stanovuje maximální výši tohoto fondu na 80 % stanoveného nebo přípustného objemu peněžních prostředků určených na platy. Význam fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) spočívá podle §33 zákona č. 150/2000 Sb. v zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců. Například je jim proplacen příspěvek na stravování, rekreaci či penzijní připojištění. Do fondu přispívá stát i samotná příspěvková organizace, a to ve výši 2 % ročního objemu zúčtovaných mzdových nákladů. (Zákon č. 250/2000 Sb.; Adámková, 2009, str. 144) 3.6.4

Kontrola financování

Kontrolu využívání finančních prostředků provádí správní úřad s celostátní působností – Česká školní inspekce – podle plánu stanoveného MŠMT na příslušný rok. Zákon přesně deklaruje pravomoci této organizační složky státu. Vedle


31

finanční kontroly má Česká školní inspekce za úkol získávat a analyzovat informace o vzdělávání dětí, hodnotit podmínky, průběh a výsledky vzdělávání podle příslušných vzdělávacích programů, prověřovat stížnosti na činnost škol a jejich ředitelů aj. (MŠMT, 2004, Zákon č. 561/2004 Sb.) Rozsah kontroly, práva a pravomoci orgánů, které jsou příjemci financí veřejných rozpočtů definuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. 3.6.5

Hospodaření mateřské školy

Mateřská škola má povinnost vypracovat finanční plán nákladů a výnosů, z něhož bude zřejmý způsob využití příspěvku od obce i ze státního rozpočtu, použití peněžních fondů, nakolik školce vystačí vlastní příjmy na úhradu nákladů či předpokládaný výsledek hospodaření. (Buriánová, 2004, B 1.1 str. 25) Mateřské škole vznikají během roku náklady na mzdové prostředky, povinné odvody, provoz, údržbu a modernizaci školy, daně a poplatky, odpisy dlouhodobého majetku a další. Může naopak počítat s těmito výnosy – dotace ze státního rozpočtu (jsou jediným ze zákona daným příjmem MŠ), příspěvek od zřizovatele na provoz, poplatky (školné, stravné), použití fondů, finanční a sponzorské dary, prostředky získané z dotací a grantů, úroky plynoucí z uložených peněz na běžném účtu, odpisy hmotného majetku aj. Jednou z priorit všech hospodařících subjektů je snaha o kladný výsledek hospodaření, tzv. přebytek. Přebytek si zařízení může převést do následujícího roku. V případě záporných čísel hovoříme o tzv. ztrátě. Jestliže mateřská škola vykáže záporný výsledek hospodaření, musí zřizovatel vyřešit společnou debatou s vedením školy způsob úhrady ztráty. Deficit může být kryt z rezervního fondu. Nestačí-li prostředky rezervního fondu, hradí se ztráta z obecního rozpočtu. (Francová, 2004, str. 28)

3.7 Vybírání poplatků v mateřských školách Aktuálně na úhradě nákladů MŠ participují taktéž rodiče dětí. Platí za stravování svých potomků a za aktivity nad rámec základních výchovně-vzdělávacích služeb. Navštěvuje-li dítě mateřskou školu s výukou obohacenou o jazykové či sportovní hodiny, navýší se rodinné výdaje o úhradu těchto doplňkových služeb. Podstatnou část celkové částky placenou rodiči tvoří, v současnosti hojně zaveden, poplatek za předškolní vzdělávání. O tom, zda se bude či nebude ve školce vybírat školné, rozhoduje ředitelka, potažmo jí to může nařídit zřizovatel. (Kuchařová, 2006, str. 31) 3.7.1

Školné

Jak již bylo uvedeno, školné představuje „uživatelský poplatek k částečné úhradě neinvestičních nákladů“. (Adámková, 2009, str. 50) Problematiku úplaty za předškolní vzdělávaní v mateřské škole, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, upravuje §6 vyhlášky č. 43/2006 Sb. Vyhláška přikazuje řediteli školky zveřejnit výši úplaty nejpozději 30. června předcházejícího začátku školního roku, či při nástupu dítěte do školky. Měsíční poplatek nesmí překročit 50 % skutečných průměrných měsíčních neinves-

32


tičních nákladů připadající na jedno dítě v uplynulém kalendářním roce (zohledňuje se průměrná denní délka provozu školky). Při výpočtu nákladů se nezapočítávají mzdové náklady, příděly do FKSP, zvýšené náklady spojené s výukou zdravotně postižených dětí apod., jsou-li tyto peněžní prostředky finanční subvencí ze státního rozpočtu. Základní výše úplaty se určí pro všechny děti ve stejné měsíční výši. Dochází-li dítě do školky nejvýše na 4 hodiny denně21, poplatek tvoří dvě třetiny základní částky. Zákon č. 561/2004 Sb., § 123 odst. 2 zakazuje zpoplatňovat poslední ročník pobytu dítěte ve školce založené státem, krajem, obcí či svazkem obcí. Posledním ročníkem výkladem §1 odst. 7 vyhlášky č. 14/2005 Sb. rozumíme školní rok, kdy dítě dosáhne 6 let věku, nebo mu byl povolen odklad. Novela školského zákona – zákon č. 472/2011 – časově omezuje dobu tohoto zákazu na 12 měsíců. V tomto ohledu však novela zákona sklidila mírnou kritiku. Podle Katzové (2012, str. 4-5) tkví hlavní problém v definování posledního ročníku. Zákon totiž nezohledňuje ani celkovou dobu vzdělávání dítěte, ani plánované zahájení výuky v základní škole, ale výhradně věk dítěte. Katzová také upozorňuje na fakt, že toto ustanovení nemá retroaktivní účinky. Období 12 měsíců totiž započalo až v den nabytí účinnosti této novely, tj. 1. ledna 2012, což přineslo praktické potíže s rozhodováním o tom, na koho se zákaz ještě vztahuje a na koho již nikoliv. (Katzová, 2012, str. 12) Pro zvýšení dostupnosti mateřských škol i pro sociálně slabší rodiny je legislativně upravena oblast redukovaného a osvobozeného poplatku. Osoby, které pobírají sociální příplatek22 či mají dítě svěřeno do pěstounské péče, jsou od úplaty osvobozeni. Podle §6 vyhlášky č. 14/2005 Sb. lze poměrně snížit úplatu zákonnému zástupci dítěte, které nedocházelo do MŠ ani jeden den v příslušném kalendářním měsíci, popřípadě tomu, kdo pobírá rodičovský příspěvek23 a jehož dítě následkem tohoto příjmu smí navštěvovat MŠ nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci. Úplata se krátí i v případě dočasného přerušení provozu MŠ. V § 165 odst. 2 písm. i) se rozmlouvá o pravomoci ředitele rozhodovat o žádostech podaných zákonnými zástupci dětí za účelem prominutí či snížení úplaty. Kterak dokládá Kuchařová (2009, str. 12), výše a výběr poplatku se odvíjí mimo jiné od vztahu mezi poptávkou a nabídkou. Nadměrná poptávka může být snížena pomocí výběru poplatku, resp. výběrem poplatku větší peněžní částky. Autorka dodává statistiku odvíjející se od velikosti obce. „Zatímco v obcích nad 2 000 obyvatel téměř všechny MŠ úplatu vybírají, v nejmenších obcích do 500 obyvatel v každé čtvrté mateřské škole rodiče za docházku dětí neplatí.“ Bezúplatnost pobytu dětí-předškoláků přinesla spíše komplikace finanční situace školek. Stěžejního cíle – podpořit docházku těchto dětí – nebylo dosaženo. (Kuchařová, str. 12)

Nejvýše 4 hodiny denně mohou pobývat ve školce děti, jejichž zákonný zástupce pobírá rodičovský příspěvek či příspěvek při péči o osobu blízkou. (MŠMT, 2006, Vyhláška č. 43/2006 Sb.)

21

22

Viz § 20-22 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

23

Viz § 30 odst. 3 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.


3.7.2

33

Stravné

Stravování dětí probíhá obvykle přímo v budově mateřské školy. Má-li MŠ malou kapacitou, je stravování realizováno pomocí nejbližšího zařízení tohoto typu v okolí (např. jídelna ZŠ). Způsob stravování se odvíjí od výživových norem a stanovených limitů na nákup potravin24. Zajištění stravování je řazeno mezi tzv. doplňkové služby. (Fantová, 2008, str. 19-20) Podle § 2 vyhlášky č. 84/2005 Sb. tvoří náklady na závodní stravování pořizovací cena surovin (vč. surovin potřebných na přípravu doplňkově podávaných jídel a nápojů) a ostatní provozní náklady (režijní náklady, ztráty apod.). Náklady jsou hrazeny v plné výši strávníky a vybraný finanční obnos z úplaty za stravování lze použít výhradně na financování této služby. U zaměstnanců školy připadá v úvahu částečná úhrada nákladů na stravování z fondu kulturních a sociálních potřeb. (Polák, 2002, str. 36)

3.8 Chystaná reforma regionálního školství V současné době připravuje MŠMT reformu financování regionální školství, jež má být zavedena od 1. září 2013. Za hlavní cíl této reformy považuje efektivnější využití peněžních prostředků plynoucí školám od státu a záruku dlouhodobé jistoty finančního zdroje státního rozpočtu školám i zřizovatelům. Reforma by měla eliminovat současný nežádoucí jev, kterým je skutečnost, že školy stejného zaměření nedostávají ve všech krajích srovnatelný finanční obnos ze státního rozpočtu. MŠMT proto plánuje snížit počty normativů a pozměnit dělení peněžních prostředků tak, aby školy učící podle stejného rámcového programu dostaly stejný peněžní obnos. Normativ na jedno dítě bude zohledňovat další parametr – optimální naplněnost třídy, tj. stav, kdy bude mít škola nárok na maximální možnou dotaci ze státního rozpočtu. (Kubas, 2012, str. 22-23)

24

Viz Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování.

34

Vlastní práce

4 Vlastní práce25 4.1 Městys Veverská Bítýška Veverská Bítýška se rozkládá v okrese Brno-venkov Jihomoravského kraje, ve vzdálenosti 24 km severozápadně od Brna. První písemná zmínka pochází z roku 1376 a historické prameny uvádějí, že obec vznikla po založení hradu Veveří, se kterým je po dlouhá léta spojována. Největší slávu zažila tato vesnice v roce 1911, kdy zde byla zprovozněna nejmodernější plavírna kaolinu ve střední Evropě. Od roku 2006 je starostou obce pan Josef Mifek. V roce 2008 byl Veverské Bítýšce navrácen titul městyse. V posledních letech zaznamenal tamní obecní úřad zvýšený zájem o rodinnou i bytovou výstavbu, proto počet stálých obyvatel neustále stoupá. (Městys Veverská Bítýška a), 2011, str. 4-7) V současnosti žije v městysi 3 046 obyvatel (Ministerstvo vnitra, 2012). Na území obce nalezneme běžné typy obchodů, menší i větší firmy, základní a mateřskou školu, pobočku základní umělecké školy, sportovní kluby, sportoviště, ale i turisty vyhledávanou přírodní scenerie či historické dominanty – kostel svatého Jakuba, sochu sv. Jana Nepomuckého či kulturní památku Jarošův mlýn. Kulturní život rozvíjí místní knihovna, divadelní spolek Prkno a další řada různorodých zájmových spolků a svazů. (Městys Veverská Bítýška a), 2011, str. 4-7) Velký počet obyvatelů Veverské Bítýšky je zaměstnán v místním podniku Hartmann-Rico vyrábějící zdravotnické a hygienické potřeby (Křížan, 2012). Výhoda městyse spočívá také v malé vzdálenosti a ve kvalitním spojení s většími městy Tišnovem, Kuřimí a moravskou metropolí Brnem, do nichž lidé často dojíždí za prací. Veverská Bítýška je spádovou obcí a dopravním přestupním uzlem pro okolní malé vesnice. (Městys Veverská Bítýška a) , 2011, str. 7)

4.2 Mateřská škola Veverská Bítýška Mateřská škola Veverská Bítýška, okres Brno-venkov, příspěvková organizace existuje již od školního roku 1939/1940, kdy byla založena obecní radou. Ve školním roce 2011/2012 navštěvuje tuto veřejnou mateřskou školu dohromady 75 dětí rozdělených do 3 tříd. O děti pečuje 6 pedagogických pracovnic (vždy dvě učitelky na jednu třídu). Další chod školky mají na starost 4 nepedagogické pracovnice (školnice, 2 kuchařky a vedoucí stravování). Jednotlivé třídy – Sluníčka, Medvídky a Koťátka – tvoří skupina věkově smíšených dětí ve věku 3-6 let. Současná ředitelka paní Stanislava Šoukalová vykonává vedoucí funkci již od roku 2000. (Mateřská škola, Veverská Bítýška a), 2010, str. 4) Budova školky je obklopena školní zahradou s několika prolézačkami, pískovišti a dalšími konstrukcemi na hraní. Zahrada i pěkné okolí školky jsou využívány pro každodenní pobyt dětí na čerstvém vzduchu. Plánování školky se od-

Veškeré konkrétní informace o MŠ Veverská Bítýška byly vyčteny z interní dokumentace školky nebo zjištěny na základě osobní konzultace s ředitelkou MŠ paní Stanislavou Šoukalovou. 25

Vlastní práce

35

víjí od Školního vzdělávacího programu Spolu je nám dobře, se zaměřením na podporu zdraví26, který je MŠ povinna vždy po 3 letech vypracovat a následně dodržovat. (Mateřská škola, Veverská Bítýška a), 2010, str. 5) 4.2.1

Finanční situace MŠ Veverská Bítýška

Jak již bylo předesláno, MŠ Veverská Bítýška patří ke školkám, kde se školné neplatí. Její peněžní zdroje kalendářního roku 201127 jsou zobrazeny na grafu č. 3 – jsou jimi státní rozpočet, dotace od zřizovatele, poplatky za stravné, fond odměn a rezervní fond. Graf č. 3: Peněžní zdroje Mateřské školy Veverská Bítýška v kalendářním roce 2011 [Kč]

tržby z prodeje služeb - stravné; 250 000 Kč; 7%

dotace od zřizovatele; 750 000 Kč; 20% fond odměn; 19 600 Kč; 1% rezervní fond; 46 400 Kč; 1%

dotace ze státního rozpočtu; 2 713 000 Kč; 71%

zdroj: MŠ Veverská Bítýška (2011), vlastní práce

Z grafu č. 4 je patrné, že náklady na vzdělání reprezentují v kalendářním roce 2011 největší nákladovou položku. Skrývají se pod ní především platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců. 20 % celkových nákladů tvoří provozní náklady. Škola zajišťuje, v rámci doplňkové činnosti, stravování dětí a zaměstnanců. Vynaložené náklady na vaření představují 7 % z celkových nákladů. Peněžní prostředky ze státního rozpočtu získané prostřednictvím kraje putují především na platy zaměstnanců. Pouhých 36 000 Kč z tohoto zdroje směřuje na platbu neinvestičních výdajů. Tržby za stravné od rodičů kryjí celou svou výší náklady na vaření. Poněvadž školka, kromě stravování, neprovozuje žádnou další doplňkovou činnost a nevybírá ani poplatek za předškolní vzdělávání, veškeré provozní náklady musí zaplatit z přijaté dotace od zřizovatele. Největší položky provozních nákladů představují spotřeba plynu, vody a elektrické energie, dále nákup hraček, pomůcek a drobného hmotného investičního materiálu. (Mateřská škola Veverská Bítýška b), 2011) Školka je nucena šetřit a pečlivě rozmýšlet nákup každé položky. Rozpočet MŠ Veverská Bítýška je propojen s rozpočtem jejího zřizovatele – městysem Veverská Bítýška. 26

Blíže viz interní dokument Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 2009-2012.

27

Viz příloha G.

36

Vlastní práce

Graf č. 4: Náklady Mateřské školy Veverská Bítýška v kalendářním roce 2011 [Kč]

náklady stravné; 250 000 Kč; 7% provozní náklady; 750 000 Kč; 20%

náklady na vzdělání; 2 722 100 Kč; 73%

zdroj: MŠ Veverská Bítýška (2011), vlastní práce

Co se týče investiční aktivity, je třeba říci, že budova mateřské školy je ve vlastnictví obce. Opravy a údržbu školky tudíž zajišťuje městys a všechny tyto práce jsou financovány z obecního rozpočtu. Na začátku školního roku 2011/2012 byla například dokončena přístavba, jež byla realizována na základě stanoviska Krajské hygieny. Prostorové kapacity MŠ nesplňovaly požadované normy, a tak musela být vystavena nová dětská herna, která s původní třídou vytvořila souvislý celek. Tento projekt byl plně hrazen z rozpočtu zřizovatele. (Městys Veverská Bítýška b), 2011, str. 1) Městys však v roce 2011 zahájil rozsáhlý a pro obec významný investiční projekt intenzifikace čističky odpadních vod v předpokládané výši 84,5 mil. Kč. (Městys Veverská Bítýška c), 2011, str. 1) V následujících letech proto nebude obecní rozpočet disponovat přebytečnými peněžními prostředky, které by mohly být využity na další akce investičního charakteru, například na opravy a údržbu mateřské školy. V příloze G si můžeme prohlédnout rozpočet MŠ Veverská Bítýška pro rok 2011 (po rozpočtové změně k 31. 12. 2011). Pro školku je bezesporu pozitivní, že se za posledních 4 roky drží dotace od zřizovatele na stejné úrovni a nedochází k její redukci v souvislosti se snahou o snižování veřejných výdajů. V roce 2007 (pět let zpátky) činil obecní příspěvek na provozní náklady 650 000 Kč, od té doby školka dostává každoročně příspěvek ve výši 750 000 Kč. Největší nákladová položka – přímé náklady na vzdělání – má rostoucí tendenci. Rezervní fond školky disponuje každý rok minimálně 20 000 Kč (až cca 80 000 Kč), a školka tak může během roku krýt nečekané výdaje. Posledních 5 let také přineslo růst nákladů na spotřebu plynu a elektrické energie, jež tvoří podstatnou část provozních nákladů. (MŠ Veverská Bítýška, 2007-2011, Rozpočty MŠ) K problematice financování školky nutno uvést, že rodiče dětí platí jednorázové nepřímé náklady vztahující se k poskytování kulturních a sportovních aktivit. Jedná se například o divadelní představení, školní výlety, fotografování dětí či kurzy plavání. Za tyto akce platí rodiče dětí, které se dané akce zúčastnily.

4.3 Dotazníkové šetření Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 81 rodičů. Konkrétně 49 rodičů, jejichž děti navštěvují ve školním roce 2011/2012 Mateřskou školu Veverská Bí-

Vlastní práce

37

týška. Potenciální zájemce, u nichž se předpokládá, že by mohli mít v budoucnu o tuto MŠ zájem, zastupuje 32 respondentů. Čtenář si může dotazník prohlédnout v příloze F. Tabulky s četnostmi odpovědí všech otázek se nacházejí v příloze H a v příloze I jsou pomocí třídění I. stupně charakterizováni respondenti. 4.3.1

Spokojenost rodičů s Mateřskou školou Veverská Bítýška

Spokojenost rodičů s MŠ hraje při možném zpoplatněním školy důležitou roli, proto nyní budou podrobněji analyzovány výsledky týkající se hodnocení jednotlivých prvků mateřské školy. Tab. č. 4 vyobrazuje spokojenost rodičů s vybavením a vzhledem Mateřské školy Veverská Bítýška. Nejlepší známku získaly prvky vybavení tříd (nábytek apod.), pomůcky (hračky, psací potřeby aj.) a vybavení šaten a sociálního zařízení. O všech složkách můžeme na základě interpretace jejich mediánu tvrdit, že 50 % dotázaných rodičů dětí, jež ve školním roce 2011/2012 navštěvují tuto školku, je ohodnotilo nejlepší známkou. Mnohem hůř bylo hodnoceno vybavení zahrady (prolézačky, pískoviště atd.), které si vysloužilo průměrnou známku 2,18 +/- směrodatná odchylka o hodnotě 0,99, která dokládá, že v průměru se odpovědi lišili zhruba o jednu známku (o hodnotu 1). Za vůbec nejhorší prvek školky považují respondenti venkovní vzhled, který získal průměrnou známku 3,29 +/- 1,12. Prvky vybavení šaten a sociálního zařízení byly hodnoceny pouze známkami výborně a chvalitebně. U prvků vybavení tříd a pomůcky se již objevila známka dobře. Vybavení zahrady a venkovní vzhled byly známkovány na celé hodnotící škále. Tab. č. 4: Tabulka spokojenosti rodičů s vybavením a vzhledem školky ve Veverské Bítýšce vybavení tříd

pomůcky

vybavení šaten a soc. zařízení

vybavení zahrady

venkovní vzhled

PRŮMĚR

1,53

1,53

1,39

2,18

3,29

SMĚRODATNÁ ODCHYLKA

0,58

0,68

0,49

0,99

1,12

MEDIÁN

1

1

1

2

3

MINIMUM

1

1

1

1

1

MAXIMUM

3

3

2

5

5

zdroj: dotazníkové šetření, vlastní práce

Dále bylo zjišťováno, jak jsou rodiče spokojeni se stravováním, výukou a pedagogy. Výsledky vidíme v tab. č. 5. Pedagogickému sboru jistě zalichotí, že jej rodiče ohodnotili průměrnou známkou 1,33. V průměru se odpovědi příliš nelišili. Rovněž úroveň stravování se zdá být na velice uspokojivé úrovni, jelikož si vysloužilo průměrnou známku 1,55 +/- 0,61. Respondenti jsou spokojeni také se způsobem výuky, tedy s programem dětí během dne. Nejhůře z hodnocených prvků této kategorie dopadlo kulturní vyžití, tj. pestrost kulturních akcí, jakými jsou divadelní představení, maškarní dny, výlety apod. Nicméně i tato položka byla hodnocena víceméně kladně. Všechny prvky hodnotilo minimálně 50 % respondentů známkou výborně, což dokládají jejich mediány.

38

Vlastní práce

Tab. č. 5: Spokojenost rodičů se stravováním, výukou a pedagogy v Mateřské škole Veverská Bítýška stravování

způsob výuky

pedagogové

kulturní vyžití

PRŮMĚR

1,55

1,61

1,33

1,69

SMĚRODATNÁ ODCHYLKA

0,61

0,70

0,66

0,87

MEDIÁN

1

1

1

1

MINIMUM

1

1

1

1

MAXIMUM

3

3

4

4


Nejhoršími známkami udělenými jednotlivým 9 prvkům byly známky nedostatečné, zaregistrované v odpovědích týkajících se venkovního vzhledu a vybavení zahrady. Naopak vybavení šaten a sociálního zařízení bylo hodnoceno pouze známkami výborně a chvalitebně. 4.3.2

Postoje rodičů ke zpoplatnění školky

Při rozhodování o tom, zda by bylo výhodné v MŠ Veverská Bítýška školné zavést, či nikoliv, patří mezi stěžejní argumenty také názory samotných rodičů. Ohlasy na tuto školku jsou nadmíru kladné. Mateřskou školku by doporučilo svým příbuzným či známým 46 z 49 rodičů, poněvadž jsou s ní, ať už více či méně, spokojeni. Z dotázaných 49 rodičů, jejichž dítě v současnosti navštěvuje školku, si téměř polovina z nich vybrala MŠ ve Veverské Bítýšce na základě dobrých zkušeností vlastních či svých příbuzných. Dobrá lokalita, resp. shodnost místa bydliště s lokalitou školky, rozhodla při výběru školky u 33 % respondentů. U potenciálních rodičů připadají v úvahu obě možnosti – MŠ ve Veverské Bítýšce by si lidé zvolili hlavně proto, že bydlí ve stejné obci, a to s i bez dobrých předchozích zkušeností s tímto zařízením. Celých 92 % výběrového vzorku si je vědomo, že se ve veřejných školkách za péči o dítě platí měsíční poplatek. To by mohlo omezit eventuální stížnosti v okamžiku případného zavedení školného v tomto zařízení. Překvapením dotazníkového výzkumu se staly zvolené adekvátní výše školného. Na grafu č. 5 si můžeme všimnout, že pouze 3 respondentům připadá možnost zpoplatnit péči o dítě nepřípustná. 14 % rodičů vybralo částku 1-199 Kč. Nejčetnější odpovědí se stalo rozmezí 200-399 Kč, které zvolilo 38 % dotázaných. Druhým nejčastěji vybraným návrhem na výši školného je peněžní částka v rozmezí 400-599 Kč. Dokonce ani vyšší částky nebyly zcela ojedinělé. Důvod ochoty platit úplatu za předškolní vzdělávání spatřuji v uvědomění si, že je v dnešní době poměrně běžné za školku platit. Zvláště mezi brněnskými školkami jen těžko nalezneme veřejnou školku, kde školné zavedeno není. Další příčina této ochoty může spočívat v úvaze rodičů, že je lepší si za školku zaplatit, než shánět jinou formu hlídání dítěte. Člověk si rozmyslí, zda platit za veřejnou školku v řádech stovek korun, či několik tisíc v případě soukromé školky. Při aktuálním problému převisu poptávky po místech ve školkách nad nabídkou by si navíc měl rodič vážit, když jeho dítě bude do MŠ přijato, a to i za cenu platby za jeho pobyt ve školce.

Vlastní práce

39

Graf č. 5: Četnosti odpovědí otázky Jaká výše školného by podle Vás byla adekvátní? 35 38% 30

31%

Počet pozorování

25

20

15 15% 10

6%

5 4%

2%

4%

0 0 Kč 1-199 Kč

200-399 Kč 600-799 Kč 1 000-1 999 Kč 400-599 Kč 800-999 Kč adekvátní výše školného


Za účelem seznámení se s postoji rodičů ke konkrétní výši jsem dle vyhlášky vydané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vypočítala maximální výši školného (viz kapitola Výpočet výše školného), které by MŠ Veverská Bítýška byla oprávněna vybírat. Jedná se o měsíční poplatek 400 Kč (po zaokrouhlení na celé stokoruny). Zvolené maximální částky (viz graf č. 6) korespondují s výběrem adekvátní částky. Častokrát byla vybrána stejná výše či částka o jeden interval vyšší. Kategorie jiná možnost nabízela jedincům navrhnout subjektivně zvolené rozmezí školného. Ve všech navržených případech se jednalo o volbu polovičního intervalu, například tedy rozmezí 100-199 Kč. Jak vidíme na grafu č. 6, nejčetnější odpovědí byla částka 400-599 Kč, pro kterou hlasovalo 33 % rodičů. Shrneme-li intervaly dohromady, více než tři čtvrtiny respondentů je ochotno měsíčně zaplatit 1-800 Kč. Graf č. 6: Četnosti odpovědí na otázku Jakou maximální výši školného byste byli ochotni, resp. schopni platit? 30 28

33%

26 24 22

26%

Počet pozorování

20 18 16

19%

14 12 10

11%

8 6 4

5% 4% 2%

2 0

0-199 Kč 400-599 Kč 800-999 Kč 1 200-1 399 Kč jiná_částka 200-399 Kč 600-799 Kč 1 000-1 199 Kč 1 400-1 599 Kč maximální v ýše školného


40

Vlastní práce

Podíváme-li se na graf. č. 7, zjistíme, že školné ve výši 400 Kč/měsíc by spíše neovlivnilo 37 % zákonných zástupců dětí. Současně 30 % respondentů se přiklání k variantě, že by tento nový měsíční výdaj jejich rozpočet spíše ovlivnil. Pokud spojíme varianty určitě ANO a spíše ANO a proti nim shrneme možnosti spíše NE a určitě NE, dostáváme se na poměr 47 % ku 53 %. Nepatrně tak existence vlivu placení školného 400 Kč/měsíc na rodinný rozpočet zaostává za skutečností, že tato úplata by rodinné rozpočty dotazovaných neovlivnila. Graf č. 7: Četnost odpovědí na otázku Ovlivnilo by školné ve výši 400 Kč/měsíc Váš rodinný rozpočet? 35

37%

30

31%

Počet pozorování

25

20

15 16%

16%

10

5

0 určitě ANO

spíše ANO

spíše NE

určitě NE

vliv školného na rodinný rozpočet


V rámci 9. otázky dotazníku (viz příloha F) byli rodiče tázáni, jak by se při zpoplatnění péče o dítě (poplatek 400 Kč/měsíc) zachovali. Ze sedmi předdefinovaných způsobů chování a možnosti uvést individuální postup byly vybírány dvě odpovědi. Jen jeden respondent se v odpovědi lišil – odhlásil by dítě ze školky a ponechal ho v péči jiného člena rodiny (babičky, dědečka aj.). Možnost Moje dítě bude školku i nadále navštěvovat, placení školného mi nevadí zaznačilo 57 % lidí. Variantu Moje dítě bude školku i nadále navštěvovat, jinou možnost hlídání nemám zvolilo 42 % jedinců. Rodiče tedy neuvažují o soukromé školce, paní na hlídání ani například o možnosti zůstat s dítětem doma či přihlásit dítě do školky v místě jejich zaměstnání.

Vlastní práce

41

Graf č. 8: Četnosti odpovědí na otázku Jak se zachováte v případě zavedení školného 400 Kč/měsíc? 55 50 57 % 45 40

Počet pozor.

35

42 %

30 25 20 15 10 5 1% 0 1

2

3

chování

vysvětlivky: 1 = Odhlásím dítě ze školky a bude jej hlídat jiný člen rodiny (babička, dědeček apod.) 2 = Moje dítě bude školku i nadále navštěvovat. Placení školného mi nevadí. 3 = Moje dítě bude školku i nadále navštěvovat. Jinou možnost hlídání nemám. zdroj: dotazníkové šetření, vlastní práce

Při testování závislosti mezi proměnnými, resp. mezi odpověďmi na otázky zaměřujících se na školné28 a některými vybranými proměnnými, jež mohou ovlivňovat tyto odpovědi, byly zjištěny následující vzájemné vztahy29. V tab. č. 6 lze vidět, že hodnota korelačního koeficientu 0,7356 vztahu proměnných adekvátní výše školného a maximální výše školného dosvědčuje, že mezi těmito proměnnými existuje poměrně silná přímá lineární závislost. Je logické, že je mezi těmito proměnnými potvrzen lineární vztah. Lidé volili intervaly adekvátní i maximální výše velmi podobně – často byla výše maximálního školného zvolena o jeden interval vyšší než v případě adekvátního školného nebo se tyto intervaly dokonce shodovaly. Čím lidé považují za přiměřené školné vyšší částky, tím jsou také ochotni platit vyšší maximální hranici školného. Statisticky významnější závislost je prokázána také mezi adekvátní výší školného a příjmu na jednu osobu domácnosti. Zákonné zástupce při výběru adekvátní výše ovlivňovala jejich rodinná finanční situace. Čím se mají rodiny z finančního hlediska lépe, tím by také byli ochotni platit za péči o dítě více. Rodiče, kteří nemají peněz nazbyt, by rádi platili za péči o dítě co nejméně. Naopak rodičům z domácností, kde připadá na jednoho člena více peněžních prostředků, by nevadilo platit školné vyšších částek, poněvadž mají peněz dostatek a další výdaj by jim nikterak neovlivnil jejich životní standard.

Tj. adekvátní a maximální výše školného, vliv zpoplatnění školky na rodinný rozpočet domácností a chování respondentů v případě zpoplatnění školky.

28

Přičemž pro číselně vyjádřené proměnné byly vypočítány koeficienty korelace a pro proměnné slovního charakteru či kombinace slovní a číselné proměnné byl použit Cramerův koeficient. Významné závislosti jsou v tabulkách vyznačeny červeně.

29

42

Vlastní práce

O věku respondentů lze tvrdit následující – čím jsou rodiče mladší, tím za maximální výši školného volí vyšší částky. To může být odůvodněno faktem, že starší ročníky jsou z dřívějších časů zvyklí na výraznější sociální podporu státu v oblasti poskytování veřejných statků. Střední lineární závislost je potvrzena také ve vztahu spokojenosti rodičů (resp. průměrné známky) a adekvátní výše školného a dále i v souvislosti s maximální výší školného (blíže viz kapitola 4.3.3). O ostatních vztazích můžeme tvrdit, že s méně než 5% pravděpodobností neuděláme chybu, když se přikloníme k faktu, že lineární závislost mezi danými proměnnými neexistuje. O proměnných lze říci, že jsou nekorelované. Přestože není potvrzen lineární vztah mezi veličinami, může mezi nimi existovat jiná závislost, například kvadratická. Výsledky korelace mohou být také zkresleny malým rozsahem výběrového souboru. Proto nelze tvrdit, že se mezi zkoumanými veličinami nevyskytuje žádný vzájemný vztah, proměnné jsou pouze statisticky neprůkazné. Tab. č. 6: Korelace vybraných proměnných adekvátní výše školného

maximální výše školného

adekvátní výše školného

- 1,0000

- 0,7356


- 0,7356

- 1,0000

věk respondenta

- 0,0998

- 0,3228

počet dětí

- 0,1888

- 0,1758

příjem/osoba

- 0,2340

- 0,1406

průměrná známka

- 0,4569

- 0,3004 zdroj: dotazníkové šetření, vlastní práce

Tab. č. 7 dokládá statisticky významnou závislost mezi proměnnými adekvátní výše školného a hodnocení rodinné finanční situace. Lidem, kteří považují finanční situaci domácnosti za standardní či až nadstandardní, připadají přiměřené vyšší částky školného. Naopak rodiče hodnotící své rodinné příjmy jako neuspokojivé by byli za školku ochotni platit jen nepatrné částky. Je zřejmé, že lidem, kteří nemusejí s penězi šetřit, nebude školné vadit. Naopak pro rodiče v tíživější finanční situaci bude výběr školného představovat značné problémy. Vztahy mezi adekvátní, resp. maximální výší školného a proměnnými pohlaví a vzděláním nejsou statisticky průkazné. Tab. č. 7: Korelace vybraných proměnných adekvátní výše školného


pohlaví

0,2970

0,2380

vzdělání

0,2500

0,2654

hodnocení rodinné finanční situace

0,5200

0,2994


Vlastní práce

43

Při testování proměnných, které by mohly být závislé na proměnných vliv školného na rodinný rozpočet a chování respondenta při zavedení školného (viz tab. č. 8), byl opět zaznamenán velký počet statisticky neprůkazných výsledků. Statisticky významná závislost, která může být zobecněna, byla objevena u těchto 2 proměnných a proměnnou průměrný příjem na jednu osobu. Čím mají lidé v dané domácnosti více disponibilních peněžních prostředků, tím se také školné méně projeví na rozpočtu dané domácnosti. O vztahu proměnné příjem/osoba a chování respondenta při zavedení školného lze říci, že lidé, v jejichž domácnosti připadá na uspokojení osobních potřeb jednoho člena rodiny více peněžních prostředků, by se při zavedení školného zachovali následovně – dítě by ze školky ve Veverské Bítýšce neodhlásili, protože placení školného jim nevadí. Naopak rodiče, kteří musejí na osobu v domácnosti počítat s nižšími peněžními prostředky se školným nesouhlasí. Dle jejich názoru vy však jejich dítě i nadále MŠ navštěvovalo, poněvadž jinou možnost nemají. Důvodem jejich chování je absence alternativní formy hlídání. Tab. č. 8: Korelace vybraných proměnných vliv školného na rodinný rozpočet

chování respondenta při zavedení školného

vzdělání respondenta

0,2676

0,2488

hodnocení příjmů domácnosti

0,2874

0,1533

místo pracoviště respondenta

0,2900

0,2906

průměrný příjem/osoba

0,3992

0,4014 zdroj: dotazníkové šetření, vlastní práce

V tab. č. 9 jsou zaznamenány závislosti proměnné vzdělání a dvou proměnných, které by právě se vzděláním mohly být v lineárním vztahu. Vypočítané závislosti jsou ovšem statisticky neprůkazné. Tab. č. 9: Korelace vybraných proměnných vzdělání znalost školného

0,2252

úbytek peněz z jiných zdrojů


Tab. č. 10 zachycuje vypočítané závislosti proměnných, které by mohly ovlivňovat průměrnou známku vyjadřující spokojenost rodičů s MŠ Veverská Bítýška. Hodnota Cramerova koeficientu mezi proměnnou průměrný příjem na osobu a průměrnou známkou vyjadřuje středně silný lineární vztah. Lidé jsou se školkou tím méně spokojeni (hodnotí jí vyššími známkami), čím mají vyšší příjmy. To lze vysvětlit, že lidé s vyššími příjmy mají nastaven, díky dostatečnému množství vydělaných peněžních prostředků, určitý standard žití a od něj se odvíjí také zvýšené nároky kladené na poskytovatele služeb. Vztah mezi vzděláním a průměrnou známkou je statisticky nevýznamný.

44

Vlastní práce

Tab. č. 10: Korelace vybraných proměnných průměrná známka vzdělání respondenta

0,2988

průměrný příjem/osoba


4.3.3

Testování hypotéz

Nyní bude pozornost věnována testování v úvodu práce stanovených pracovních hypotéz. Hypotéza č. 1: Rodiče, kteří subjektivně hodnotí příjmy domácnosti jako uspokojivé, se domnívají, že jim měsíční školné ve výši 400 Kč neovlivní jejich rodinný rozpočet. Jako první bude testován vliv hodnocení rodinné finanční situace na otázku, zda-li by zavedení školného ovlivnilo rodinný rozpočet dané domácnosti. Nejvíce respondentů považuje rodinnou finanční situaci za dostačující, resp. musí poměrně dost šetřit, ale peníze jim vystačí. 30 rodičů se domnívá, že by jim zavedení školného ve výši 400 Kč/měsíc rodinný rozpočet spíše neovlivnilo. V četnosti odpovědí na tentýž dotaz se na druhém místě pohybuje odpověď spíše ANO, což znamená, že zavedení poplatku za předškolní vzdělávání by se do finanční situace rodin promítlo. Podíváme-li se na nejčetnější kombinaci odpovědí (viz tab. č. 11), nejčastěji rodiče volili varianty dostačující rodinná finanční situace a nepříliš velký vliv zpoplatnění školky na rodinný rozpočet. Z výsledku lze usoudit, že peněžní částka ve výši 400 Kč nepředstavuje nikterak závratnou sumu ani pro rodiny, jejichž příjem domácnosti se pohybuje v nižších hodnotách. Tab. č. 11: Kontingenční tabulka vliv školného na rodinný rozpočet vs. hodnocení rodinné finanční situace SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE RODINY

VLIV ŠKOLNÉHO NA RODINNÝ ROZPOČET

nadstandardní standardní dostačující nedostačující

řádky součet

určitě ANO

0

4

7

2

13

spíše ANO

0

12

13

0

25

spíše NE

1

10

19

0

30

určitě NE

2

7

4

0

13

sloupce součet

3

33

43

2

81


Vlastní práce

45

Při testování existence lineární závislosti mezi vlivem školného na rodinný rozpočet a hodnocením rodinné finanční situace jsou hypotézy definovány následovně: •

H0: mezi názorem na rodinnou finanční situaci a vlivem zavedení školného ve výši 400 Kč/měsíc na rodinný rozpočet neexistuje žádná lineární závislost

• H1: mezi názorem na rodinnou finanční situaci a vlivem zavedení školného ve výši 400 Kč/měsíc na rodinný rozpočet existuje lineární závislost Z přílohy J tab. č. 26 je patrné, že p-hodnota vyšla menší než zvolené riziko (tj. 0,05), tudíž je přijata alternativní hypotéza. Tento test potvrzuje logickou úvahu o tom, že rozhodnutí rodičů, zda zavedení školného ve výši 400 Kč ovlivní či neovlivní jejich rodinný rozpočet, je lineárně závislé na hodnocení jejich rodinné finanční situace. Zpoplatnění mateřské školy by tedy měly lépe přijmout rodiče, kteří považují příjmy domácnosti za nadstandardní či standardní. Pro rodiny, které musí s vydělanými penězi šetřit, aby pokryly veškeré náklady, by zavedení školného mohlo být problematické. Hodnota Cramerova koeficientu však není statisticky průkazná, což může být zapříčiněno existencí malého rozsahu výběrového souboru. Hypotéza č. 2: Čím má rodič více dětí předškolního věku, tím menší maximální možnou částku školného volí. Testování další hypotézy má za úkol zjistit, zda se volba akceptovatelné maximální výše školného odvíjí od počtu dětí předškolního věku daného rodiče, resp. od toho, kolikrát by rodič tuto částku platil Dotazované rodiny mají nejčastěji jedno nebo dvě děti do 6 let a žádné nebo jedno dítě ve věku 6-18 let. V 79 % rodin se vyskytují 2 dospělé osoby. Důvod nižšího počtu dětí nad 6 let spatřuji v oblibě pořídit si děti v krátkém časovém intervalu za sebou. Počty členů domácností v daných věkových kategorií dokládají v příloze H tabulky č. 18-20. Z tab. č. 12 je patrné, že se respondenti nejčastěji starají o 1 dítě do 6 let věku a za maximální výši školného považují peněžní částku spadající do intervalu 400-599 Kč. Tab. č. 12: Kontingenční tabulka vliv školného na rodinný rozpočet vs. hodnocení rodinné finanční situace

MAXIMÁLNÍ VÝŠE ŠKOLNÉHO

POČET DĚTÍ DO 6 LET 1 dítě

2 děti

3 děti

řádky - součet

1-199 Kč

2

3

0

5

200-399 Kč

14

7

0

21

400-599 Kč

20

6

1

27

600-799 Kč

5

10

0

15

800-999 Kč

4

0

0

4

nad 1 000 Kč

2

5

2

9

sloupce - součet

46

31

3

81


46

Vlastní práce

Za povšimnutí stojí skutečnost, že 2 rodiče , kteří mají dokonce 3 děti předškolního věku volili maximální výši školného 1 000 Kč a více, z čehož vyplývá, že jsou tyto rodiny velmi dobře finančně zabezpečeny. Hypotézy pro testování existence lineárního vztahu mezi proměnnými zvolená maximální částka školného a počet dětí předškolního věku jsou zvoleny takto: • H0: mezi volbou maximální výše školného a počtem dětí předškolního věku v domácnosti neexistuje lineární vztah • H1: mezi volbou maximální výše školného a počtem dětí předškolního věku v domácnosti existuje lineární vztah V příloze J tab. č. 27 vidíme, že p-hodnota je menší než zvolené 5% riziko. Přijímám tedy alternativní hypotézu o existenci vztahu mezi proměnnými a mohu tvrdit, že počet dětí do 6 let věku rozhoduje při volbě maximální možné výše školného, kterou by byli rodiče ochotni za péči o dítě v mateřské škole maximálně platit. Síla závislosti mezi těmito dvěma proměnnými je na střední úrovni. Z testování této hypotézy lze vyvodit, že lidé při výběru maximální výše školného berou v potaz, kolik jejich dětí školku navštěvuje (nebo by navštěvovalo). Je totiž rozdíl, zda člověk bude měsíčně platit školné jedenkrát, nebo jeho násobek odvíjející se od počtu dětí. Veličina maximální výše školného má však mnohem silnější lineární vztah s proměnnou hodnocení rodinné finanční situace (Cramerův koeficient roven 0,52). Tím se potvrzuje logická úvaha, že lidem, kteří pracují (oni sami či další členové domácnosti) na finančně dobře ohodnocených pozicích, nevadí platit vyšší poplatky. Hypotéza č. 3: Rodiče, kteří nejsou se školkou ve Veverské Bítýšce příliš spokojeni, jsou ochotni za péči o dítě platit nižší poplatek než rodiče, kteří školku hodnotí lépe. Poslednímu testu bude podrobena hypotéza o tom, zda rodiče volí interval adekvátní výše školného v závislosti na jejich spokojenosti s MŠ. Rodiče měli za úkol ohodnotit 9 aspektů školky. Hodnotící stupnice byla totožná se školními známkami. Ze známek byl vypočítán u každého respondenta aritmetický průměr, který představoval spokojenost jedince s MŠ Veverská Bítýška. V tab. č. 13 vidíme, že průměrná známka ze všech 9 hodnocených prvků nejčastěji spadá do intervalu 1,5-2. Nejčetnější odpovědí na dotaz týkající se výběru a adekvátní výše školného je interval peněžních částek 200-399 Kč. Z tabulky lze vyčíst, že nejvíce respondentů (10 rodičů) vybralo interval maximální úplaty za předškolní vzdělávání 200-399 Kč a školku průměrně ohodnotilo známkou 1,5-2.

Vlastní práce

47

Tab. č. 13: Kontingenční tabulka vliv školného na rodinný rozpočet vs. hodnocení rodinné finanční situace

ADEKVÁTNÍ VÝŠE ŠKOLNÉHO

PRŮMĚRNÁ ZNÁMKA 1-1,5

1,5-2

2-2,5

2,5-3

řádky - součet

0 Kč

1

1

0

0

2

1-199 Kč

4

2

1

0

7

200-399 Kč

7

10

0

1

18

400-599 Kč

1

8

6

0

15

600-799 Kč

1

0

0

1

2

800-999 Kč

0

1

1

0

2

nad 1 000 Kč

0

0

2

1

3

sloupce - součet

14

22

10

3

49


Lineární vztah mezi proměnnými průměrná známka a adekvátní výše školného se byl testován na základě následujících hypotéz: • H0: mezi spokojeností s MŠ Veverská Bítýška (průměrnou známkou) a zvolenou adekvátní výší školného neexistuje lineární vztah • H1: mezi spokojeností s MŠ Veverská Bítýška (průměrnou známkou) a zvolenou adekvátní výší školného existuje lineární vztah P-hodnota (viz příloha J tab. č. 28) je nižší než zvolené 5% riziko, což vypovídá o existenci lineárního vztahu mezi těmito proměnnými. Je tedy přijata alternativní hypotéza H1 hovořící o lineární závislosti mezi adekvátní výší školného a spokojeností s MŠ. Hodnota korelačního koeficientu 0,4569 tuto závislost potvrzuje. Jelikož se jedná o větší závislost proměnných, než tomu bylo při testování předešlých hypotéz, zajímá mě také směr závislosti. V příloze J na grafu č. 15 je vidět, že lineární závislost mezi těmito proměnnými je nepřímého charakteru – čím jsou rodiče se školkou spokojenější, tím jsou ochotni platit nižší částky. Jedná se tedy o vztah opačný, než o kterém hovoří pracovní hypotéza. Tato skutečnost může být vysvětlena tím, že lidé vidí ve školném cestu ke zlepšení kvality služeb. Chování rodičů si vysvětluji tím, že lidé, kteří hodnotí školku hůře zastávají názor, že by měla školka své služby zlepšit a ve školném vidí způsob, jak toho dosáhnout. V souvislosti se zpoplatněním péče o dítě rodiče předpokládají, že peněžní prostředky vybrané ze školného budou využity k rozvoji školky a ke zkvalitnění péče o dítě. Je jistě pozitivní, že nespokojení rodiče jsou ochotni zaplatit za zlepšení služeb školky.

4.4 Výpočet výše školného Jak již bylo předesláno v kapitole 3.8.1, výši úplaty za předškolní vzdělávání stanovuje ředitel(ka) školy maximálně do výše 50 % skutečných průměrných mě-

48

Vlastní práce

síčních neinvestičních nákladů připadajících na jedno dítě v uplynulém kalendářním roce. V případě MŠ Veverská Bítýška je 50 % NIV/měsíc vyčísleno následovně30: 750000 NIV / mesic = = 62500 Kč / mesic 12 62500 . NIV / dite = = 833Kč / dite 75 833 50 _ % _ NIV = = 416,6 Kč 0,5 Maximální možný poplatek za péči o dítě může být tedy stanoven na 416 Kč. Tato částka byla zaokrouhlena na 400 Kč a následně účelně využita v dotazníku. Konkrétně se jedná o otázku č. 8 (viz příloha F), kde byli respondenti tázáni, zda by ovlivnilo měsíční školné ve výši 400 Kč jejich rodinný rozpočet. Současně byla použita v rámci otázky č. 9, jejímž úkolem bylo zjistit, jak by rodiče postupovali v případě zavedení školného v této výši. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že respondenti, jež považují za adekvátní výši školného částky vyšší než 400 Kč, tvoří 43 % výběrového vzorku. Snížíme-li školné na polovinu, tak se peněžní částka 200 Kč a větší zdá akceptovatelná více než 81 % dotázaných. Tyto statistiky dokládá graf č. 9. Graf č. 9: Procenta respondentů, kteří zvolili adekvátní výši školného 200 Kč a vyšší 31 a 400 Kč a vyšší32 100

80

81

Procenta

60

43 40

20

0 200 Kč a vyšší

400 Kč a vyšší

adekvátní výše školného


Zaměříme-li pozornost na výsledky otázky Jakou nejvyšší částku by byli rodiče ochotni, resp. schopni měsíčně platit, zjistíme, že 70 % výběrového vzorku je ochotno platit 400 Kč/měsíc a více. Poloviční školné, tj. školné ve výši 200 Kč a více, by bez větší finanční újmy uhradilo celých 96 % ze stávajících i potenciálních rodičů dětí zapsaných v MŠ Veverská Bítýška. Tyto výsledky znázorňuje graf č. 10. 30

Výše NIV za kalendářní rok 2010/2011 byla vyčtena z interní dokumentace školy.

31

Odpovědi na adekvátní výši školného očištěny o možnosti částek nižších než 200 Kč.

32

Odpovědi na adekvátní výši školného očištěny o možnosti částek nižších než 400 Kč.

Vlastní práce

49

Graf č. 10: Procenta respondentů, kteří zvolili maximální výši školného 200 Kč a vyšší33 a 400 Kč a vyšší34 100

96

80 70

Procenta

60

40

20

0 200 Kč a vyšší

400 Kč a vyšší



Vypočítaná výše školného 400Kč/měsíc je pouhou horní hranicí. Vedení školky si jeho výši může stanovit na jakékoliv částce. Nutno však podotknout, že úplata za předškolní vzdělávání musí být každý kalendářní rok přepočítána v souvislosti s možnou změnou skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů připadajících na jedno dítě v uplynulém roce.

4.5 SWOT analýza SWOT analýza bude hrát svou roli při rozhodování, zda školné v MŠ Veverská Bítýška zavést či nikoliv. Díky ní bude shrnut současný stav školky. Z logiky věci vyplývá, že cílem každé instituce je využít silných stránek a příležitostí při současné minimalizaci slabých stránek a hrozeb. SWOT analýza je vyobrazena v tab. č. 15. 4.5.1

Kladné stránky

Mezi kladné stránky patří tradice a dobrá pověst školky. Mateřská škola ve Veverské Bítýšce již vychovala několik generací. Od založení v roce 1939 nebyl její provoz ani jedenkrát přerušen. Dotazníkové šetření potvrzuje, že obyvatelé Veverské Bítýšky mnohdy ani nepřemýšlí o tom, že by jejich dítě navštěvovalo některou ze školek v okolních vesnicích. Chtějí své dítě umístit do MŠ v místě bydliště, a proto mají o místa v MŠ Veverská Bítýška zájem. Je logické, že rodiče chtějí přihlásit dítě do školky v místě bydliště. Děje se tak ať už kvůli lepší dostupnosti nebo výhodě pro děti – najdou si kamarády, s nimiž budou trávit následující roky ve školních lavicích35.

33

Odpovědi na maximální výši školného očištěny o možnosti částek nižších než 200 Kč.

34

Odpovědi na maximální výši školného očištěny o možnosti částek nižších než 400 Kč.

Ve Veverské Bítýšce již dlouhá léta funguje devítiletá základní škola, kterou navštěvují děti z Veverské Bítýšky i přilehlého okolí.

35

50

Vlastní práce

Další výhodou je dobrá komunikace mezi školkou a rodiči, jež je patrná z bezproblémových vztahů mezi těmito dvěma skupinami. K dobré komunikaci přispívá mj. rodinné prostředí školky, které se pedagogický sbor snaží podporovat. Komunikace s rodiči setrvává na individuálnější úrovni, než je tomu v případě velkých městských školek či základních škol, kam dochází již několik stovek dětí. V MŠ Veverská Bítýška mají vždy dvě učitelky po celý školní rok na starost 25 dětí. Při zápisu je také vyhověno žádostem, aby sourozenci navštěvovali stejnou třídu, čímž se nám zmenšuje počet rodičů, se kterými učitelka dané třídy komunikuje. Děti přicházejí do školky v ranních hodinách v doprovodu rodičů a odpoledne jsou opět svými zákonnými zástupci vyzvedáváni. Proto není pro učitelky velký problém se během několika měsíců s rodiči seznámit. Na začátku roku školka pořádá rodičovské schůzky, na kterých jsou rodiče seznámeni s nejdůležitějšími informacemi týkajícími se chodu školky. Absence závažných konfliktů mezi pedagogy a rodiči nasvědčuje, že všechny menší nedostatky jsou vyřešeny ještě před tím, než se z nich stanou problémy závažnějšího charakteru. Také ochota rodičů při vyplňování dotazníků nasvědčuje dobrým vztahům mezi zákonnými zástupci dětí a učitelkami MŠ. Ke kladným stránkám školky patří bezesporu prostředí, v němž se MŠ nachází. Možnost každodenního pobytu dětí na čerstvém vzduchu přispívá k podpoře zdravého životního stylu. Pro pedagogy školek zřizovaných malými obcemi není nic neobvyklého projít se s dětmi venku, pořádat výlety po okolí či seznamovat děti s přírodou prakticky a ne pouze prostřednictvím knížek a filmů. Školky ve větších městech však takovou výhodu nemají. Ačkoliv děti z městských školek také chodí na procházky či si hrají na školní zahradě, znečištěné ovzduší jejich zdraví příliš neprospívá. Zdálo by se, že výuka v mateřské škole je jedna velká hra. Všechny hry však mají své důvody a cíle, kterých musí být při jejich realizaci dosaženo. Školka je povinna dodržovat školní výchovný vzdělávací program, který vymezuje náplň výuky. Pedagogický sbor se snaží dětem denní program obohatit o divadelní představení, maškarní dny, sportovní soutěže či výlety. Každý měsíc školka pořádá několik akcí kulturního či sportovního charakteru, což považuji za další kladnou stránku. Mezi pozitiva jsou zařazeny také zkušenosti učitelek starajících se o děti. Pedagogický sbor se skládá ze 4 učitelek, které mají více než dvacetiletou praxi v oboru. Další dvě učitelky jsou mladšího věku a dá se říci, že díky radám a pomoci starších kolegyň za dobu svého působení v MŠ nasbíraly cenné zkušenosti. Jelikož má školka otevřeno již od 6 hodin ráno, není pro rodiče problém doprovodit dítě do školky ještě před začátkem pracovní doby. Také odpolední zavírací hodina (16 hod) umožňuje rodičům přijít si pro své dítě až po ukončení pracovní doby. Samozřejmě záleží na délce jejich pracovní doby. Některé páry se proto v doprovodu dětí střídají v závislosti na volném čase. Některé děti opouští školku již po obědě, kdy je vyzvedávají především prarodiče či staršími sourozenci nahrazující péči rodičů. Další výhodu spatřuji v kvalitě stravování. Školní jídelna dětem vyvařuje dle striktně stanovených a přísně hlídaných norem pro stravování jedinců předškolního věku. Pro každé dítě daného věku je definován potravní koš, který musí jídelna dítěti během dne, resp. týdne nabídnout. Není proto vůbec jednoduché

Vlastní práce

51

sestavit jídelníček tak, aby obsahoval všechny potřebné potraviny a přitom vyhovoval všem strávníkům. Průměrná známka 1,55 udělená rodiči při hodnocení úrovně stravování v MŠ však svědčí o tom, že jsou děti i rodiče se stravováním spokojeni. Mezi kladné stránky MŠ jsem také zařadila spokojenost s výukou a vybavením školky. Podle mého názoru jsou výsledky dotazníkového šetření velice pozitivní. Nejhůře hodnocený prvek – venkovní vzhled školky – nemůže školka sama nijak ovlivnit (budova je ve vlastnictví zřizovatele) a všechny ostatní prvky jsou hodnoceny kladně (viz kapitola 4.3.1). Snahou mateřské školy by mělo být i nadále využívat všech svých kladných stránek, podporovat je a rozvíjet. 4.5.2

Záporné stránky

Nedostačující kapacita trápí řadu veřejných mateřských školek. MŠ Veverská Bítýška není výjimkou. Celorepublikový problém spočívající ve výkyvech porodnosti se však zdá být neřešitelným. Poptávka v MŠ převyšovala ve školním roce 2011/2012 nabídku o 21 míst36. Podmínky pro přijetí dětí jsou sepsány ve školním vzdělávacím programu. Mezi přijímací kritéria jsou zařazeny věk dítěte, trvalý pobyt dítěte a individuální situace dítěte37. Do školky se tak nedostanou převážně děti matek na mateřské dovolené, děti ve věku 3 let a velké šance nemají ani rodiče, kteří chtějí svého potomka umístit do školky jen na pár hodin či dnů v týdnu. Nedostačující kapacitu školka nemůže sama nijak vyřešit. Přesně stanovený limit dětí na jednu učitelku a kapacita jedné třídy je dána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Přesto je převis poptávky nad nabídkou její zápornou stránkou, poněvadž se spousta rodičů domnívá, že rozšíření kapacity školky je v jejích kompetencích. Díky tomuto problému musí školka čelit negativním reakcím rodičů odmítnutých dětí. Vzhled školky označili respondenti v dotazníkovém výzkumu za vůbec nejhorší prvek, proto je zařazen mezi její záporné stránky. Jak již bylo uvedeno, budova školky patří jejímu zřizovateli – městysi Veverská Bítýška – který veškeré opravy a úpravy budovy financuje z obecního rozpočtu. Obec by školce jistě dovolila nechat si opravit fasádu ze svých vlastních peněžních prostředků, ale jelikož se jedná o finančně náročnou akci, není MŠ ani zdaleka schopna náklady spojené s novou fasádou pokrýt. V současnosti se mezi rodiči vytvořila skupinka, která vyžaduje více společných akcí dětí s jejich rodiči. Bohužel si však neuvědomuje, že školka je místem určeným hlavně pro výuku dětí. Dá se říci, že v okamžiku, kdy jsou pobytu dětí ve školce přítomni i jejich rodiče (zejména matky) je výuka narušena – chování dětí se mění, učitelky jsou vystaveny zbytečnému tlaku a rodiče často

Přičemž se jednalo o 12 dětí s trvalým pobytem ve Veverské Bítýšce, 4 děti bydlící mimo Veverskou Bítýšku a 5 dětí, které dosáhly věku 3 let až po 31. 8. 2011, tedy po zahájení nového školního roku. 36

Např. sourozenec navštěvující tuto školku, matka samoživitelka, dítě se specifickými vzdělávacími potřebami aj. Podrobněji viz Mateřská škola, Veverská Bítýška a) (2010, str. 5). 37

52

Vlastní práce

vyrušují. Nicméně čas od času školka může zpřístupnit program dětí také rodičům, čímž u nich bezesporu získá další plusové body. Zápornou stránkou, jejíž eliminaci by bylo v silách školky zvládnout, je nedostatečná prezentace na internetu. Školka sice má webové stránky, nicméně tyto stránky jsou poněkud nepřehledné a málo aktualizované. V dnešní době zvláště mladší rodiče uvítají, když si budou moci prostřednictvím internetu prohlédnout například fotky ze školních akcí. Nedostačující kapacitu ani nevzhlednou venkovní podobu školka příliš neovlivní. Je však schopna uspořádat nějaké akce pro děti a rodiče a vylepšit internetové stránky, ať vyrobením nových atraktivnějších webových stránek (což by však vyžadovalo vyčlenit určitý finanční obnos na jejich správu), nebo alespoň častější aktualizací stávající webové prezentace. 4.5.3

Příležitosti

Podpora městyse Veverská Bítýška je patrná nejen z finančního hlediska, ale také z ochoty řešit jakýkoliv problém. Dá se říci, že městys nechává své mateřské školce volné pole působnosti, nikterak ji neomezuje a ve většině jejích žádostí jí vyjde vstříc. Další příležitostí školky je poměrně vysoká porodnost v obci. Za posledních 10 let se každý rok narodilo v průměru 30 dětí38. Narozené děti představují potenciální zájemce o místa v MŠ. Je tedy zřejmé, že školka nemůže mít problém s naplněním kapacity, což lze nyní predikovat na tři roky dopředu (dle počtu dětí narozených v letošním roce). Vývoj porodnosti v následujících letech lze jen odhadovat. Troufám si však tvrdit, že každý rok se v obci narodí minimálně 20 dětí (v závislosti na vývoji porodnosti předchozích let a růstu počtu obyvatel městyse), což tvoří téměř třetinu kapacity školky. Oproti roku 2001 činí nárůst obyvatel 256 lidí (Český statistický úřad, 2011 a 2012). Nárůst obyvatel odráží rozdíl mezi narozenými a zemřelými, ale také přistěhovalé jedince, což lze považovat za další příležitost. Rostoucí zájem o bydlení také dokládá výstavba nových domů i bytových jednotek, jejímž následkem se obec neustále rozrůstá. Veverská Bítýška představuje pro okolní menší vesnice čítající jen několik stovek obyvatel spádovou obec. Následkem toho se lidé z menších vesnic sjíždějí do Veverské Bítýšky, ať už za prací nebo v souvislosti s poptávkou po statcích a službách. Školka ve Veverské Bítýšce je tedy zajímavá i pro rodiny žijící v sousedních vesnicích, zvláště pro lidi, kteří jsou zaměstnáni právě ve Veverské Bítýšce. Někteří rodiče tak mohou zvážit možnost zapsat dítě do MŠ v místě zaměstnání. Pro některé rodiče není rozdíl, zda dítě vodí do školky v místě bydliště a pak odjíždí do práce do Veverské Bítýšky, nebo odjíždí do městyse společně s dětmi a dítě dochází do školky v místě jejich pracoviště. Za příležitost MŠ Veverská Bítýška lze rovněž považovat skutečnost, že jsou všechny školky v okolí, se kterými rodiče srovnávají školku ve Veverské Bítýšce, zpoplatněny. Měsíční výše úplaty za předškolní vzdělávání vybírané

Průměrný počet narozených dětí vypočítán na základě údajů z matriky obecního úřadu městyse Veverská Bítýška.

38

Vlastní práce

53

v jednotlivých zařízeních jsou znázorněny v tab. č. 14, pohybují se v rozmezí 200-500 Kč. Školka se proto nemusí příliš obávat negativních reakcí ze strany rodičů v momentu zavedení školného. Tab. č. 14: Měsíční výše školného vybíraná ve vybraných školkách v okolních vesnicích MATEŘSKÁ ŠKOLA

ŠKOLNÉ [Kč/měsíc]

Chudčice

300 Kč

Tišnov Horova

440 Kč

Tišnov Humpolka

400 Kč

Tišnov Sluníčko

360 Kč

Kuřim

500 Kč

Lažánky

200 Kč

Čebín

320 Kč

Maršov

200 Kč zdroj: e-mailová korespondence

Z dotazníkového výzkumu vyplynuly další dvě příležitosti, a to ochota rodičů spolupracovat a podílet se na nejrůznějších akcích a především ochota platit poplatek za péči o dítě (viz kapitola 4.3.2). Školka by měla co nejvíce využít všech příležitostí. Zejména poslední jmenovaná příležitost by mohla být stěžejním argumentem pro rozhodnutí o zpoplatnění školky. Také podpora ze strany městyse a fakt, že všechny školky v sousedních obcích jsou zpoplatněny, připisují plusové body pro zavedení úplaty za předškolní vzdělávání. Díky rostoucímu zájmu o bydlení v městysi, poměrně vysoké porodnosti a existenci statutu Veverské Bítýšky jako spádové obce se školka nemusí obávat rizika nenaplnění kapacity. 4.5.4

Hrozby

Mezi hrozby musí být zařazeny výkyvy porodnosti, se kterými je spojen převis poptávky nad nabídkou či opačný jev vyúsťující v obavu z nenaplnění kapacity. Současná snaha vlády o snižování veřejných výdajů má za následek krácení dotací směřujících ze státního rozpočtu. Platy učitelek jsou redukovány, peněžní prostředky určené na odměny pedagogů rapidně klesají (ČTO - Česká televize Ostrava, 2012; ČTK, 2012) a ředitelky školek jsou nuceny zkracovat učitelkám úvazky jen proto, aby vyšly se sumou peněz určené na platy pedagogů. Další hrozbu představuje také růst cen, zejména elektrické energie a plynu (Topinfo s.r.o., 2012; Sto s.r.o., 2012). V MŠ Veverská Bítýška činí například náklady za spotřebu elektrické energie 13 % z provozních nákladů, v případě plynu se jedná dokonce o 20 % provozních nákladů. Z toho vyplývá, že se růst cen těchto statků výrazně dotkne rozpočtu MŠ. Školky jsou povinny dodržovat nařízení MŠMT, Krajské hygieny, Školní inspekce a dalších nadřízených subjektů, které pro MŠ představují další potenciální hrozby. Praktický příklad z MŠ Veverská Bítýška byl již uveden – v roce 2011 musely být následkem rozhodnutí Krajské hygieny z důvodu nedostačující-

54

Vlastní práce

ho prostoru rozšířeny prostory jedné ze tříd. Naštěstí tuto výzvu zřizovatel přijal zodpovědně a potřebné úpravy provedl. Díky zodpovědnému hospodaření obce byla tato přístavba financována z obecního rozpočtu. Pokud by však obec nedisponovala volnými peněžními prostředky nebo by nebyla schopna získat tento finanční obnos z cizích zdrojů (ve formě úvěru), mohlo by nesplnění nařízení některé z nadřízených institucí vyvolat obrovské potíže. Tím se také dostávám k další hrozbě v podobě závislosti rozpočtu školky na rozpočtu zřizovatele. Jestliže obec poskytne školce málo finančních prostředků, může to ohrozit nejen její chod, ale i existenci. Mateřská škola není bohužel schopna ani přes veškerou její snahu, některým hroznám vzdorovat. Zejména snižování dotací ze státního rozpočtu, kolísání porodnosti a růst cen vytvářejí mnoho potíží. Tab. č. 15: SWOT analýza Mateřské školy Veverská Bítýška SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

tradice dobrá pověst dobrá komunikace mezi školkou a rodiči lokace školky dostatek kulturního vyžití dětí zkušený pedagogický sbor dlouhá otevírací doba (6-16 hod) kvalitní stravování spokojenost rodičů s výukou i vybavením školky

nedostačující kapacita nevzhledná vnější podoba MŠ (fasáda, plot) žádosti o více společných akcí s rodiči dětí nedostatečná prezentace na internetu

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

podpora městyse Veverská Bítýška vysoká porodnost ve Veverské Bítýšce rostoucí zájem o bydlení ve Veverské Bítýšce Veverská Bítýška spádovou obcí v okolních školkách se školné platí

kolísání porodnosti snižování dotací ze státního rozpočtu růst cen (především cen energií) kontrola Krajské hygieny kontrola Školní inspekce

ochota rodičů podílet se na nejrůznějších akcí

závislost na rozpočtu městyse Veverská Bítýška

ochota rodičů platit úplatu za předškolní vzdělávání zdroj: dotazníkové šetření, vlastní práce

4.6 Ekonomický dopad školného na financování MŠ Úplata za předškolní vzdělávání by byla pro školku přínosem v podobě nového zdroje financí. Tab. č. 16 nastiňuje 4 případné situace – měsíční poplatek 100 Kč, 200 Kč, 300 Kč a 400 Kč.

Vlastní práce

55

Celkový objem peněžních prostředků vybraných ze školného bylo zjištěno dle vzorce: objem _ vybranych _ peneznich _ prostedku = 0,7( Š * t * D) , kde Š = stanovená výše školného (postupně 100 Kč, 200 Kč, 300 Kč a 400 Kč), t = doba, po kterou bude školné vybíráno, resp. kdy je MŠ během školního roku otevřena, D = počet dětí, jež budou školné platit, resp. jejich zákonní zástupci. Na přelomu měsíce července a srpna je školka po dobu 4 týdnů uzavřena. Následkem toho je za časový údaj dosazeno 11 měsíců (t=11). Školku navštěvuje 75 dětí, avšak ne všichni chodí do školky každý den. Důvody absence jsou různé (nemoc, dovolené, možnost hlídání dítěte jiným členem rodiny apod.). Proto musí být celkový objem vybraných peněz vypočítán pouze pro průměrný měsíční počet dětí docházejících do školky. Průměrná docházka činí 18 dětí na jednu třídu, tj. 54 dětí na celou MŠ (D=54). Z disponibilních prostředků musíme také vyloučit školné, které se netýká dětí-předškoláků. Ti jsou podle zákona od úplaty za předškolní vzdělávání osvobozeni. MŠ navštěvuje přibližně 30 % dětí předškolního věku, proto se ve vzorci vyskytuje činitel 0,7. Podíl nového zdroje příjmů byl vyjádřen na základě navýšení celkových příjmů MŠ39, a to o jednotlivé sumy peněz přijatých ze školného. Tab. č. 16: Čtyři varianty výše školného a jejich dopad na financování MŠ (vztaženo k 1 kalendářnímu roku) ŠKOLNÉ

CELKOVÁ VYBRANÁ ČÁSTKA

PODÍL VYBRANÉ ČÁSTKY NA CELKOVÝCH PŘÍJMECH MŠ

100 Kč

41 580 Kč

1,11 %

200 Kč

83 160 Kč

2,19 %

300 Kč

125 440 Kč

3,27 %

400 Kč

166 320 Kč

4,29 % vlastní práce

Vybranou částku by školka použila na úhradu neinvestičních nákladů. Do investičních akcí se nemůže pouštět, jelikož získané peněžní prostředky z úplaty za předškolní vzdělávání nemohou být použity na krytí nákladů investičního charakteru (MŠMT, 2006, vyhláška č. 43/2006 Sb.). Za účelem zlepšení vybavení zahrady, kterou rodiče ohodnotili jako druhý nejhorší prvek školky, doporučuji rozšířit nabídku sportovních potřeb (míče, koloběžky apod.), které jsou finančně dostupné. Dalo by se také pořídit novou zahradní prolézačku či jinou konstrukci na hraní. Ceny dětských prolézaček se však pohybují v řádech desítek až stovek tisíc korun (Prolézačky 8B, 2012). Přece jen bude lepší nakoupit z vybraných peněz větší počet pomůcek a předmětů na hraní než jen jednu prolézačku. Při zamyšlení, co by se dalo na zahradu no-

39

Pro výpočet byly použity celkové příjmy školky za rok 2011, tj. 3 713 000 Kč (viz příloha G).

56

Vlastní práce

vého pořídit, by připadala v úvahu například venkovní trampolína, která se v posledních dvou letech stala velice oblíbenou atrakcí. Klasická trampolína s ochrannou sítí se dá pořídit od 2 500 Kč do 8 000 Kč dle velikosti a typu konstrukce (PROFI IMAGE s.r.o., 2012). Z vybraných peněz by také bylo užitečné pořídit nové školní pomůcky, hračky a psací potřeby, a tím zkvalitnit výuku a napomoci rozvoji dětí. Další oblastí, do které by bylo prospěšné vložit získané peníze, je kulturní život dětí. Denní program by mohl být obohacen o další divadelní a hudební představení, sportovní aktivity či výlety. Tím by se také vyplnila podmínka některých rodičů, kteří očekávají v případě zavedení školného nárůst podobných aktivit. Nutno podotknout, že uvedené celkové sumy peněžních prostředků vybraných ze školného (viz tab. č. 16) jsou pouhými modely situace zpoplatnění MŠ. Maximální výše, jež by byla školka oprávněna vybírat, by se odvíjela od skutečné výše měsíčních neinvestičních nákladů připadajících na jedno dítě za kalendářní rok předcházejícího roku, ve kterém by došlo k implementaci školného. Význačnou proměnnou, která ovlivňuje výpočet celkového finančního obnosu získaného ze školného je skutečná docházka dětí. Záleželo by tedy na aktuálním počtu dětí navštěvujících daný měsíc MŠ a na počtu předškoláků, jež jsou od této úplaty osvobozeni. Celkově vybraná částka by byla snížena také následkem redukce školného pro děti ze sociálně slabších rodin. Rodiče, jež se nachází v obtížní finanční situaci, by platili pouze poměrnou část školného - např. polovinu stanovené částky. Zákonní zástupci by ovšem museli doložit jejich příjmy potřebnými dokumenty, ze kterých by bylo zřejmé, že patří do sociálně slabší skupiny. Tím by se zabránilo kalkulaci lidí, kteří se považují za sociálně slabší, ale ve skutečnosti vydělávají peněz dostatek. 4.6.1

Argumenty PRO a PROTI zavedení školného

A) Argumenty PRO zavedení školného Na základě výsledků celorepublikového průzkumu ve školkách z roku 2008 činí průměrná výše školného 257 Kč. (Kuchařová, 2009, str. 27). Z dotazníkového šetření vyplývá, že školné ve výši 400 Kč/měsíc by u většiny rodičů rozpočet domácnosti neovlivnilo. Tuto realitu také potvrzuje Kuchařová (2009, str. 28) díky výzkumu MPSV, podle kterého by v rodině dvou dospělých s jedním dítětem měl měsíční poplatek 400 Kč40 představovat přibližně 1,5 % čistých rodinných příjmů41. Mateřské školky, za něž se musí v přiměřené výši platit, by tedy měly být pro rodiče finančně dostupné (Kuchařová, 2009, str. 28). Průzkumem Ministerstva práce a sociálních věcí se zjistilo, že se základní úplata ve veřejných školkách v roce 2008 pohybovala nejčastěji v rozmezí 101-300 Kč. Jen v 17 % oslovených školek se školné nevybíralo vůbec. Maximální částka tvořila 800 Kč. Výše školného se odvíjí od velikosti obce. Ve skupině obcí o 2 000-9 999 obyvatelích, do které spadá Veverská Bítýška, se v 94,6 % školek školné vybírá. 40

Průzkum MPSV zahrnoval do částky 400 Kč také stravné.

41

Vztaženo k příjmům a životním podmínkám roku 2007. (Kuchařová, 2009, str. 28)

Vlastní práce

57

(Kuchařová, 2009, str. 97-98) Lze tedy konstatovat, že zpoplatnění veřejných školek je v dnešní době zcela normální, naopak školky, kde se školné nevybírá, představují výjimky. Další pozitivní ekonomickou skutečností pro zavedení školného je fakt, že poptávka momentálně převyšuje nabídku. Tento stav se dá odstranit zpoplatněním či navýšením ceny za poskytnutí dané služby. Podle Kuchařové (2009, str. 14) spočívá celorepublikový problém nedostačující kapacity školek ve výkyvech porodnosti, od nichž se odvíjí kapacitní změny reagující na pokles dětí předškolního věku v minulých letech. Další příčiny jsou spatřovány v nedostačující nabídce alternativních forem hlídání dětí, neochotě firem zřizovat tato zařízení, ale také v nezájmu státu podporovat MŠ a řešit tento problém. Nadměrná poptávka tak škodí pozitivnímu slaďování rodinného a pracovního života. (Kuchařová, 2009, str. 48) Přitom by v mnoha případech pouze stačilo navýšit maximální možnou kapacitu těchto zařízení a překlenout tak dočasný zvýšený zájem o předškolní vzdělávání, způsobený kolísáním porodnosti. Veverská Bítýška je spádovou obcí. Narozdíl od školek v malých vesnicích se proto nemusí obávat ani finančních a provozních problémů, které se odvíjí od nevytížené kapacity. Malé obce se dle výzkumu MPSV každoročně strachují, že nebude jejich kapacita zcela naplněna (Kuchařová, 2009, str. 84). MŠ ve Veverské Bítýšce se již několik let potýká s opačným problémem a spoustu žádostí o pobyt dítěte je MŠ nucena zamítnout. Vyskytla-li by se situace, kdy by počet zájemců z řad dětí z Veverské Bítýšky nedosáhl kapacity 75 dětí, jistě by bylo možné doplnit stav dětmi z okolních vesnic, popř. i větších měst. Z výsledků plynoucích z dotazníkového výzkumu vyplývá, že se však MŠ Veverská Bítýška nemusí obávat odlivu zájemců o volná místa. Rodiče by v případě zavedení školného své dítě ze školky neodhlásili. První skupina se tak rozhodla z důvodu neexistence lepší alternativní možnosti hlídání a druhé části rodičů by výběr školného vůbec nevadil. Tím se dostáváme k dalšímu, velice významnému argumentu pro zavedení školného. Jak již bylo rozebráno v předešlé kapitole, 70 % rodičů by bylo schopno platit školné ve výši 400 Kč za měsíc a dokonce 96 % domácností by zvládlo unést pravidelný měsíční výdaj 200 Kč. Stěžejní pozitivní stránkou zpoplatnění školky je však vznik nového peněžního zdroje mateřské školy, který by byl využit pro zkvalitnění poskytování předškolního vzdělání. Poněvadž je provoz školky financován formou dotace z obecních peněžních prostředků, je nutné zamyslet se nad tím, zda by obec po zavedení školného nesnížila sumu, kterou školce poskytuje. Dle subjektivního názoru starosty obce pana Mifka by k úbytku peněz určených mateřské škole nedošlo. Záleželo by ovšem na tom, jaké stanovisko by ke zpoplatnění školky zaujalo celé zastupitelstvo při schvalování dotace v rámci každoročního schvalování rozpočtu. B) Argumenty PROTI zavedení školného MŠ Veverská Bítýška je jedinečná v tom, že nikdy úplatu za předškolní vzdělávání nevybírala, což je pro rodiče bezesporu pozitivní. Pro srovnání – školky v okolních obcích jsou již několik let zpoplatněny. Další negativní dopad spatřuji v nákladech spojených s výběrem poplatku. Školné by mohlo být placeno hotovostí, jak je tomu u stravného, nebo bankovním převodem. Výběr hotovosti by však přinesl další starosti zaměstnancům

58

Vlastní práce

školky. Navíc obě varianty by musely být také pečlivě kontrolovány, s čímž jsou spojeny další náklady na spotřebu času. Ačkoliv částky do 400 Kč/měsíc nejsou nikterak závratné (potvrzuje nám to i dotazníkový průzkum), pro některé rodiny by poplatek za školku přestavoval velký problém. Jednalo by se o sociálně slabší rodiny, které musejí značně šetřit, aby pokryly veškeré své náklady na chod domácnosti. Také matky, které se o dítě (děti) starají samy, by se mohly dostat do finančních potíží. Rovněž očekávání rodičů by mohlo pověst školky mírně poškodit. Podle názorů některých respondentů by se zavedení školného mělo projevit v navýšení kulturních akcí, zlepšení výuky či ve zvelebení prostředí školky. Lidé chtějí vidět výsledky, proto by bylo dobré, aby alespoň první rok po zpoplatnění školky byly nově získané peníze vynaloženy na nějaký na první pohled viditelný prvek školky, kterého by si rodiče všimli a ocenili jeho vylepšení. Shrnutí ekonomického dopadu Všechny kladné a záporné stránky i příležitosti a hrozby, resp. ekonomický dopad zavedení školného pro MŠ Veverská Bítýška shrnuje SWOT analýza v tab. č. 17. Tab. č. 17: SWOT analýza zavedení školného v MŠ Veverská Bítýška SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

vznik nového disponibilního zdroje peněžních prostředků

náklady spojené s výběrem poplatku

rozšíření kulturního života dětí v MŠ zvýšení kvality poskytování péče o dítě zlepšení platového ohodnocení pedagogů

ztráta jedinečnosti bezúplatného poskytování péče o dítě omezení přístupu dětí ze sociálně slabších rodin předpokládané zvýšené nároky na služby ze strany rodičů

větší spokojenost rodičů s výukou i vybavením školky zmenšení finanční závislosti na dotaci od zřizovatele PŘÍLEŽITOSTI aktuální převis poptávky nad nabídkou po místech v MŠ předpokládaná podpora městyse Veverská Bítýška predikce bezproblémového naplnění kapacity školné se v dnešní době platí v cca 93 % veřejných MŠ (i ve školkách v okolí)

HROZBY nesplněná očekávání rodičů negativní názory zastupitelů na školné s následným snížením příspěvku od obce

ochota rodičů platit úplatu za předškolní vzdělávání vlastní práce

Vlastní práce

4.6.2

59

Návrh podoby školného

Po analýze aktuální situace Mateřské školy Veverská Bítýška a zhodnocení všech kladných i záporných stránek zpoplatnění pobytu dětí jsem dospěla k názoru, že by bylo výhodné úplatu za předškolní vzdělávání zavést. Důležitým argumentem pro toto rozhodnutí je příznivá statistika, která vyplynula z dotazníkového výzkumu – většině rodičů by školné nevadilo a rozhodně by i nadále měli zájem o to, aby jejich potomek navštěvoval právě školku ve Veverské Bítýšce. Rodiče jsou totiž s touto školkou spokojeni. Variantu poplatku ve výši 100 Kč zavrhuji. V dnešní době má 100 Kč poměrně malou hodnotu, proto by většina rodičů zaplatila tuto částku bez větších protestů. Školka by však získala pouze cca 41 000 Kč. Rodiče by bezesporu srovnávali školné s poplatkem školek v přilehlém okolí obce. V okolních školkách se školné pohybuje v rozmezí 200-400 Kč. Pro rodiče by jistě byl přijatelnější poplatek ve výši 200 Kč, který by akceptovalo 96 % rodičů. Nicméně částka okolo 83 000 Kč představuje pro školku méně zajímavý finanční obnos, poněvadž se jedná pouze o polovinu částky vybrané v případě dvojnásobné výše školného. Výsledky zavedení školného nebudou tím pádem tak patrné, protože školka nebude mít k dispozici tolik peněžních prostředků. Dle mého názoru si však rodiče budou všímat všech změn, resp. pokud se zavede ve školce školné, rodiče budou očekávat také odpovídající zlepšení kvality poskytování služeb. Podle průzkumu MPSV (Kuchařová, 2009, str. 28) a výsledků dotazníkového šetření je vliv výdaje 300 a 400 Kč na rodinný rozpočet téměř srovnatelný. Pro školku je však rozdíl, zda získá cca 166 000 Kč (v případě školného 400 Kč/měsíc) nebo o více než 40 000 Kč méně (bude-li školné 300 Kč/měsíc). Na základě názorů respondentů na adekvátní a maximální výši školného bych doporučila vybírat měsíční částku 400 Kč, kterou by bylo schopno akceptovat 70 % dotázaných. MŠ by tím získala přibližně 166 000 Kč a mohla tak výrazně vylepšit její vnitřní i vnější vybavení. Tato vybraná částka by zároveň umožňovala platově lépe ohodnotit (nejspíš formou odměn) učitelky a krýt rostoucí provozní náklady. Z finančního obnosu cca 166 000 budou snadněji (než například z polovičního peněžního obnosu vybraného z poplatku 200 Kč) vyčleněny peněžní prostředky určené na odměny zaměstnancům, čímž bude moci školka alespoň nepatrně kompenzovat celorepublikové snižování mezd učitelek, k němuž vláda přistoupila v souvislosti se snahou o snížení veřejných výdajů (ČTO – Česká televize Ostrava, 2012; ČTK, 2012). Otázkou zůstává, jak budou na školné lidé reagovat z psychologického hlediska. Zda by rodiče pro začátek spíše uvítali nižší výši školného s následným zvyšováním tohoto poplatku (tzn. nejprve zavést školné např. 200 Kč a postupně jej navyšovat až do maximální možné výše) nebo lépe přijmou nárazové zavedení školného ve výši 400 Kč/měsíc, jehož výše však setrvá v následujících minimálně třech, pěti letech na stejné úrovni. Z dotazníkového šetření mezi rodiči stávajících i potenciálních dětí zapsaných v MŠ Veverská Bítýška plyne, že rodiče by byli za péči o dítě ochotni platit. Přesto se domnívám, že reálná situace zpoplatnění MŠ by přinesla vlnu negativ-

60

Vlastní práce

ních reakcí. A nezáleželo by ani tak na výši školného, jako na samotném faktu, že bude předškolní vzdělávání zpoplatněno. Proto bych zavedla rovnou poplatek 400 Kč/měsíc a následujících minimálně pět let bych jeho výši výrazně neměnila42. Tím by se předešlo negativním ohlasům v případě navyšování úplaty v následujících letech. Je samozřejmé, že zpoplatnění péče o dítě bude pro rodiče i školku výraznou změnou a především rodiče budou potřebovat čas, aby si na nový výdaj spojený s výchovou dětí zvykli. Rozhodnutí o výši úplaty za předškolní vzdělávání je sice omezeno horní hranicí, ale dále zcela záleží na subjektivním názoru vedení MŠ. Pro někoho může být rozhodující výše školného vybíraného ve školkách v okolních vesnicích, jiný bude za stěžejní argument považovat možnost vybrat ze zákona stanovenou maximální možnou částku a získat dostatek peněžních prostředků na rozvoj školky.

Nutno podotknout, že částka úplaty za předškolní vzdělávání se může v jednotlivých letech, ač nepatrně, v řádech několika desítek korun, lišit v závislosti na přepočítání její maximální výše (50 % neinvestičních nákladů připadajících na jedno dítě v uplynulém kalendářním měsíci). 42

Diskuze

61

5 Diskuze Dotazníkové šetření mezi rodiči dětí, které ve školním roce 2011/2012 navštěvují a které by mohly v budoucnu navštěvovat Mateřskou školu Veverská Bítýška, bylo provedeno za účelem zjištění postojů rodičů k zavedení školného v tomto zařízení. Dotazník měl také za úkol odhalit spokojenost rodičů s vybavením, prostředím a výukou školky. Cílovou skupinu představovali rodiče dětí ve věku do 7 let, kteří bydlí v městysi Veverská Bítýška. Marketingového průzkumu se zúčastnilo 81 respondentů – 49 rodičů dětí zapsaných ve školním roce 2011/2012 v MŠ Veverská Bítýška a 32 potenciálních zájemců o místa v této školce. Počet jednotek výběrového vzorku mohl být považován za dostatečně reprezentativní část základního souboru, který čítá cca 239 jedinců. Nutno také podotknout, že problém spočívající v duplikaci rodičů – jedno dítě má dva rodiče a rodiče mají i více dětí – byl vyřešen dotazováním pouze jednoho z dvojice rodičů. Dotazník obsahoval 20 otázek. Respondenti nejprve odpovídali na otázky zjišťující, z jakého důvodů si vybrali, resp. proč by si vybrali mateřskou školku ve Veverské Bítýšce. Další část dotazníku se zaměřovala na problematiku školného. Stěžejními otázkami pro průzkum i celou bakalářskou práci byly dotazy týkající se adekvátní výše školného, maximální výše školného a předpokládaného chování zákonných zástupců dětí v okamžiku zavedení poplatku za péči o dítě v MŠ. Pomocí zbývajících otázek byly zkoumány socioekonomické charakteristiky respondentů. Po seznámení se s výsledky marketingového výzkumu a po shrnutí pozitivních i negativních dopadů zavedení školného bych mateřské škole ve Veverské Bítýšce doporučila úplatu za předškolní vzdělávání začít vybírat. Domnívám se, že implementace školného by nikterak nepoškodila kladné stránky školky (shrnuté ve SWOT analýze). Spíše by některé z nich byly ještě posíleny. Konkrétně by šlo o kulturní vyžití dětí, které by mohlo být díky novému zdroji peněžních prostředků rozšířeno, a spokojenost rodičů s vybavením školky. Naopak slabé stránky by mohly být potlačeny. Zpoplatnění pobytu dětí ve školce by mohlo snížit poptávku po místech ve škole. Dotazníkový průzkum sice nepotvrdil odliv dětí z MŠ následkem zpoplatnění tohoto zařízení, nicméně jistě by se našlo pár rodičů, jež by zvážili možnost jiné formy hlídání. Bezesporu by se jednalo o matky na mateřské dovolené a rodiče dětí, které může hlídat jiný člen rodiny (prarodiče apod.). Problém s nedostačující kapacitou by však i nadále setrval. Podle Kuchařové (2009, str. 14) trápí převis poptávky nad nabídkou, způsobený kolísáním porodnosti, celou Českou republiku. V silách předškolních zařízeních však není pružně reagovat na vzrůst či pokles dětí. Vinu přitom můžeme hledat v nařízeních MŠMT týkajících se povolené kapacity a počtu pedagogů, které musí školky striktně dodržovat. Navýšení kapacity třídy, potažmo počtu dětí na jednu učitelku by přitom v mnoha případech poptávku s nabídkou dokázalo alespoň dočasně vyrovnat. Zakládat nové školky, rozšiřovat původní kapacity a nabírat nové pedagogické pracovnice by sice vyřešilo tento nedostatek, ale za pár let, až opět stavy dětí poklesnou, by tyto prostory zely prázdnotou a učitelky by musely být propuštěny.

62

Diskuze

Podíváme-li se na další zápornou stránku školky, žádosti o více společných akcí s rodiči dětí by mohly být vyslyšeny. Z nově získaných peněz by mohla být uhrazena nejedna akce pro děti, popř. i pro rodiče dětí. Školné by však nemělo žádný vliv na prvek, s nímž jsou rodiče spokojeni nejméně – nevzhledná vnější podoba MŠ (fasáda, plot) – poněvadž vyhláška č. 43/2006 Sb. dovoluje použít peněžní prostředky ze školného výhradně na úhradu neinvestičních nákladů. Pokud by vyhláška povolovala také krytí nákladů spojených s investiční aktivitou, školka by ani v tomto případě vnější podobu nevylepšila. Budova školky je totiž ve vlastnictví obce a veškeré úpravy a opravy jsou financovány z obecního rozpočtu. Městys Veverská Bítýška ale má mnohem akutnější projekty, které musí v dohledné době realizovat. Obecní úřad by školce jistě dovolil, aby si fasádu opravila sama. Poněvadž se však jedná o finančně velice náročnou investici, nebyla by školka schopná ze svých peněžních prostředků pokrýt tyto náklady ani v případě vzniku nového peněžního příjmu – školného. Dalším argumentem pro zavedení školného jsou definované příležitosti MŠ (sepsané ve SWOT analýze). Zájem o MŠ by ani po zpoplatnění školky výrazně neklesl. Je to dáno především lokalitou městyse, ve kterém se školka nachází. Status spádové obce pro okolní malé vesnice a rostoucí zájem o bydlení v této obci (obec se stále rozrůstá) napovídají o tom, že školka jistě nebude mít v budoucnu nouzi zaplnit uvolněná místa. Podpora ze strany zřizovatele je bezesporu další výhodou. Také hrozby pro školku v podobě snižování dotací ze státního rozpočtu či závislost MŠ na rozpočtu městyse Veverská Bítýška nahrávají tomu, aby mateřská škola začala hledat nové zdroje příjmů. Zvláště aktuálně a hojně diskutovaná, vládní opatření prováděná za účelem snížení státního deficitu, resp. státního dluhu se bezesporu negativně dotýkají a v budoucnu jistě patrně dotknou také resortu školství. Samotné zavedení školného má také své kladné a záporné stránky, lze identifikovat i příležitosti a hrozby. Zpoplatnění péče o dítě bude pro školku významné, jelikož jí vznikne nový peněžní zdroj, čímž přestane být zcela závislá na příjmu peněžních prostředků získaných od zřizovatele. Školka bude moci rozšířit kulturní program a zlepšit kvalitu poskytování služeb, od čehož se odvíjí větší spokojenost rodičů. Díky školnému by si mohli polepšit také zaměstnanci, a to prostřednictvím možných odměn. Zavedení školného ovšem skrývá i stinné stránky. Školka například ztratí svoji výjimečnost a stane se další veřejnou školkou, kde se bude za předškolní vzdělávání platit. Náklady spojené s výběrem školného vytvářejí další komplikace. Nicméně i v současnosti rodiče platí stravné a jednorázové náklady spojené s nejrůznějšími akcemi (výlety, divadelní představení apod.), proto lze předpokládat, že pro školku výběr školného nebude představovat příliš velkou zátěž. Školka se také stane hůře dostupnou pro sociálně slabší rodiny. Rovněž zvýšené nároky na služby školky ze strany rodičů představují negativní důsledek zavedení školného. Za příležitosti v souvislosti se zavedením školného můžeme považovat aktuální nadměrnou poptávku po místech v MŠ, podporu městyse, predikci naplnění kapacity MŠ bez větších obtíží, ochotu rodičů platit za předškolní vzdělávání svých potomků, ale také skutečnost, že v 93 % veřejných školek je předškolní vzdělávání zpoplatněno. Nesplně-

Diskuze

63

ná očekávání rodičů a negativní postoj zastupitelů obce k zavedení úplaty za předškolní vzdělávání řadím mezi možné hrozby. Vedení školy je oprávněno stanovit výši školného přibližně až do výše 400 Kč (při výpočtu maximální výše se vychází z neinvestičních výdajů předchozího kalendářního roku, proto je nutné horní hranici školného každý rok přepočítávat). Dle mého názoru by pro školku bylo přínosné školné zavést. Z dotazníkového výzkumu mezi rodiči dětí současně i potenciálně navštěvujících tuto MŠ vyplývá, že školné by rodiče přijali bez zbytečných protestů. Prvním důvodem je fakt, že ve všech okolních školkách se již tento poplatek několik let platí. Druhou příčinou tohoto odhadu je výsledek dotazníkového šetření, z něhož plyne, že školné ve výši 400 Kč/měsíc by rodinné rozpočty daných respondentů převážně neovlivnilo. Navrhuji školné ve výši její (zaokrouhlené) maximální výše, tj. 400 Kč/měsíc. Z průzkumu mezi rodiči plyne, že by byli ochotni platit úplatu za předškolní vzdělávání spíše v intervalu 1-199 Kč, než 200-399 Kč. Pro školku by měl však větší dopad poplatek nad 200 Kč/měsíc, poněvadž by získala dvojnásobek vybraných finančních prostředků, a mohla tak realizovat mnohem zajímavější projekty. Navíc viditelné výsledky, které budou zákonní zástupci po zpoplatnění očekávat, budou patrnější a pro školku realizovatelnější, získá-li MŠ přibližně 166 000 Kč při výběru 400 Kč/měsíc a ne o polovinu méně výběrem 200 Kč/měsíc. Výběrem cca 166 000 Kč bude školka moci využít i určitou část na ohodnocení svých zaměstnanců a alespoň částečně jim kompenzovat celostátní snižování jejich mezd zapříčiněné vládními škrty veřejných výdajů. Stanovením výše školného 400 Kč/měsíc předpokládám, že by tento poplatek v následujících letech setrval na stejné úrovni. Druhou možností je zavést školné nižší, tedy například pro rodiče akceptovatelnějších 200 Kč/měsíc za účelem umožnění zvyknout si na nový výdaj spojený s péčí o dítě. Jelikož je tlak na snižování veřejných výdajů v současnosti poměrně silný a dá se odhadovat, že peněžní prostředky získané od státu či dokonce i od zřizovatele budou klesat, je zřejmé, že se bude výše školného postupně zvyšovat, a to mnohdy až na její maximálně možnou hodnotu. Je logické, že reálné zpoplatnění MŠ bude pro rodiče i školku představovat velkou změnu. Proto se raději přikláním k variantě zavést školné 400 Kč/měsíc a následujících minimálně pět let jeho výši výrazně nezvyšovat. Při výběru 200 Kč/měsíc se dá totiž odhadovat, že poplatek v budoucnu poroste a jeho navýšení přinese další vlnu negativních reakcí. Otázkou zůstává, co je pro rodiče z psychologického hlediska únosnější. Pokud by školka dostala dotace od zřizovatele a státu v obdobné výši jako tomu bylo v roce 2011, tvořil by nový zdroj přibližně 4 % celkových příjmů školy. Vybrané peníze by školka jistě využila na úhradu provozních nákladů. Především by se jednalo o školní pomůcky, hračky a psací potřeby, pomocí nichž lze zkvalitnit výuku a které by napomohly zlepšit podmínky pro individuální rozvoj dětí. Dle mého názoru i podle slov paní ředitelky Šoukalové by nové peněžní prostředky směřovaly také na obohacení kulturního života dětí. Uspořádalo by se více maškarních dnů, výletů, sportovních akcí, divadelních a hudebních představení. Některé z nich by byly zorganizovány společně pro děti i jejich rodiče, čímž by byli uspokojeni zákonní zástupci dětí, kteří se zavedením školného sou-

64

Diskuze

hlasí, ale jen s podmínkou současného navýšení počtu akcí podobného typu. V úvahu připadá také nákup hracích konstrukcích na zahradu školky. Vhodnou investici například spatřuji v nákupu venkovní skákací trampolíny pro děti. Zvláště v prvním roce zpoplatnění školky bych doporučovala investovat peníze tak, aby rodiče měli možnost zaregistrovat určité zlepšení. Přece jen viditelné výsledky rodiče přesvědčí, že výběr školného je jen pro dobro jejich dětí. Navíc podle výzkumu provedeného Ministerstvem práce a sociálních věcí, se v 94,6 % školek, jejichž zřizovatelem je obec s 2 000-9 999 obyvateli (do této kategorie spadá Veverská Bítýška), školné vybírá (Kuchařová, 2009, str. 97-98). Poplatek za péči o dítě je tedy zcela běžnou záležitostí. Jak zde již bylo několikrát uvedeno, úplata za předškolní vzdělávání je definována ve vyhlášce č. 43/2006 Sb. §6 a představuje maximálně 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů připadající na jedno dítě v uplynulém kalendářním roce. V případě zavedení školného je tím pádem školka povinna každý rok přepočítat maximální možnou částku, kterou by byla oprávněna vybírat. Prvopočáteční obava z reakcí rodičů na školné nebyla vyplněna. Dotazníkový výzkum ukázal, že rodiče by i nadále své dítě v této školce ponechali. Některým by sice školné vadilo, ale jelikož nemají alternativní možnost hlídání jejich potomka, poplatek za školku by zaplatili. Ostatním rodičům placení školného nevadí, což je pro můj názor zavést školné příznivým důkazem. Odpověď na otázku, zda by v případě zavedení školného přišla školka o část peněz získaných od zřizovatele, zůstává v rovině úvah. Dotace pro školku je každoročně projednávána zastupitelstvem při sestavování rozpočtu. Záleželo by tedy na názorech jednotlivých zastupitelů, jak by se k této záležitosti vyjádřili. Dle názoru starosty pana Josefa Mifka je peněz určených na školství málo, proto by podle jeho subjektivního názoru dotaci pro školku nikterak nekrátil. Ať už by se dotace od zřizovatele vyvinula jakýmkoliv směrem, je zřejmé, že zavedení školného by bezesporu zlepšilo finanční situaci MŠ Veverská Bítýška. Testování hypotéz stanovených v cílech této bakalářské práce přineslo tyto výsledky: • Rozhodnutí rodičů, zda zavedení školného ve výši 400 Kč/měsíc ovlivní či neovlivní jejich rodinný rozpočet, závisí na tom, jak hodnotí jejich rodinnou finanční situaci. Zavedení školného by tedy měli lépe přijmout rodiče, kteří považují příjmy domácnosti za nadstandardní či standardní. Pro rodiny, které musí s vydělanými penězi šetřit, aby pokryly veškeré náklady spojené s chodem domácnosti, by zpoplatnění mateřské školky mohl být značný problém. • Při volbě maximální možné výše školného, které by zákonní zástupci byli ochotni za péči o dítě v MŠ platit, rodiče zohledňovali, kolik jejich dětí školku navštěvuje nebo by mohlo navštěvovat. Mnohem větší síla lineárního vztahu se však projevila mezi veličinami maximální výše školného a hodnocení rodinné finanční situace, z čehož vyplývá, že vyšší maximální částky školného volí lidé, jež hodnotí příjmy domácnosti za dostačující a naopak nižší výši školného vyžadují rodiče, jež považují příjmy za nepříliš uspokojivé.

Diskuze

65

• Čím jsou rodiče se školkou spokojenější (udělili školce v hodnocení jednotlivých prvků lepší známky), tím jsou ochotni platit nižší částky (zvolili nižší interval adekvátní výše školného. Tato skutečnost může být vysvětlena tím, že lidé vidí ve školném cestu ke zlepšení kvality služeb a jsou ochotni za toto zlepšení zaplatit. Na rozdíl od třetí pracovní hypotézy, první i druhá hypotéza byly potvrzeny. Bakalářská práce bude sloužit vedení Mateřské školy Veverská Bítýška při rozhodování o možné implementaci školného jako podklad shrnující pozitiva a negativa zavedení školného, resp. jeho ekonomický dopad na školku, ale také na děti a jejich rodiče.

66

Závěr

6 Závěr Problematika školného ve veřejných školkách se stala v dnešní době poměrně ožehavým tématem k diskuzím. Jedním z důvodů je současný problém nedostačujících kapacit předškolních zařízeních. Nadměrná poptávka může být obecně snížena zpoplatněním či navýšením ceny poskytování předškolního vzdělání. Nicméně poplatky vybírané ve veřejných školkách stále představují zanedbatelné částky ve srovnání se soukromými školkami či využitím hlídání dítěte soukromou osobou a zájem o místa v těchto zařízeních je i přes jejich zpoplatnění opravdu vysoký. Příčina nebývalého zájmu spočívá především ve výkyvech porodnosti, na kterou mateřské školky nejsou schopny pružně reagovat. Vedení Mateřské školy Veverská Bítýška stojí již několik let před rozhodnutím, zda zavést úplatu za předškolní vzdělávání, či nikoliv. Zatím si v konkurenčním prostředí okolních školek drží jedinečné postavení a školné nevybírá. Tato bakalářská práce má za úkol zhodnotit ekonomický dopad zavedení školného v mateřské škole Veverská Bítýška a napomoci při rozhodování o jeho možné implementaci. Nutným předpokladem pro vyhotovení praktické části bakalářské práce bylo seznámit se, v rámci literárního přehledu, s fungováním a především s financováním předškolních zařízení v České republice. Provedené dotazníkové šetření mělo napovědět, zda by rodiče současných dětí zapsaných v MŠ Veverská Bítýška a dětí, které by v budoucnu mohli tuto školku navštěvovat, byli ochotni poplatek za péči o jejich potomka platit a jak by se při zpoplatnění této služby zachovali. Výsledky průzkumu byly více než příznivé. V této školce by své dítě i po zavedení školného nadále ponechalo 99 % rodičů. Jedné skupině rodičů školné nevadí. Druhá část oslovených rodičů má sice proti školnému výhrady, nicméně z důvodu absence alternativní možnosti hlídání dětí by úplatu ze předškolní vzdělávání uhradila a dítě by v žádném případě z MŠ neodhlásila. Překvapením dotazníku se stala reakce na adekvátní a maximální částky školného. Vztáhnu-li názor respondentů na částku 200 Kč/měsíc, celých 81 % považuje tuto peněžní sumu za přiměřenou. Dvojnásobně vysoké školné – 400 Kč/měsíc – připadá adekvátní 43 % rodičů. Pouze 3 % z oslovených odmítají úplatu za předškolní vzdělávání hradit. V krajním případě by bylo maximální výši školného, tj. 400 Kč/měsíc ochotno platit celých 96 % dotázaných. Pobyt ve školce je pro děti velice prospěšný, proto není divu, že je o tuto službu nebývalý zájem a rodiče jsou za ni ochotni i platit. Mateřské školy totiž pozitivně ovlivňují fyzický i psychický vývoj dítěte. Podle odborníků spočívá největší přínos školek v socializaci jedince, kdy se dítě učí začleňovat se do společnosti a vycházet a komunikovat se svým okolím (Čáp a Mareš, 2001, str. 54). Tím si děti osvojují hodnoty a normy dané společnosti a především rozvíjí vlastní individualitu (Havlík a Koťa, 2002, str. 100). Předškolní vzdělávání také napomáhá pozdějším studijním úspěchům. Hlídání dětí v mateřských školách rovněž podporuje slaďování rodinného a pracovního života (Kuchařová, 2009, str. 48). Díky výsledkům dotazníkového šetření hovořícího ku prospěchu implementace školného, na základě vypracování SWOT analýzy a shrnutí pozitivních

Závěr

67

i negativních stránek zpoplatnění pobytu dětí v MŠ Veverská Bítýška navrhuji zavést v Mateřské škole Veverská Bítýška úplatu za předškolní vzdělávání, a to ve výši 400 Kč/měsíc. Tato částka rodinné rozpočty příliš neovlivní, ale z logiky věci vyplývá, že pro školku bude mít v systému jejího financování patrnější dopad než v případě stanovení poplatku nižší hodnoty. Reálné zavedení školného bude v každém případě představovat pro rodiče určitou změnu. Proto se přikláním k variantě začít vybírat 400 Kč/měsíc, ale v blízké budoucnosti, minimálně čtyř pěti let, školné nenavyšovat. Stanovení nižšího poplatku, například ve výši 200 Kč/měsíc, by bylo sice pro rodiče přijatelnější, nicméně předpokládaný růst školného v následujících letech by přinesl v budoucnosti další vlnu negativních reakcí. Na růst cen totiž lidé reagují negativně. Z měsíčního školného 400Kč/dítě by školka získala přibližně 166 000 Kč, které by mohla použít na úhradu provozních nákladů. Vyhláška vydaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zakazuje použít peníze vybrané z úplaty za předškolní vzdělávání na úhradu investičních nákladů. Školka by tedy mohla pořídit nové hračky, psací potřeby a jiné pomůcky, jež napomáhají při výuce dětí. Dále by bylo možno vylepšit vybavení zahrady, které rodiče hodnotí hned po venkovním vzhledu školky jako druhý nejhorší prvek tohoto zařízení. Určitá část peněžních prostředků by měla být vynaložena také na rozšíření kulturních a sportovních akcí. Jelikož by rodiče se zpoplatněním školky očekávali i viditelné výsledky, bylo by dobré využít peněžní prostředky tak, aby rodiče výsledky skutečně zaregistrovali a byli s nimi spokojeni. Vznik nového peněžního zdroje představuje jistě nejvýznamnější dopad zpoplatnění péče o dítě. Školka přestane být zcela finančně závislá na dotacích od zřizovatele. Pomocí nově získaných peněžních prostředků bude moci zkvalitnit prostředí i výuku a tím celkově zlepšit poskytování služeb. Uvidí-li rodiče patrné a uspokojivé výsledky, budou se školkou ještě více spokojeni. Vedení školky bude moci rovněž lépe ohodnotit své zaměstnance, kterým se v současné době v souvislosti se škrty veřejných výdajů snižují platy. Za negativní dopady lze považovat vznik nákladů spojených s výběrem školného. Školka však již nyní vybírá stravné a další jednorázové poplatky (např. výdaje spojené se školním výletem), proto ji snad výběr školného nebude příliš zatěžovat. MŠ také ztratí svoji výjimečnost a stane se další veřejnou školkou, kde se bude za předškolní vzdělávání platit. Zvýšené nároky rodičů na péči o děti a zhoršení dostupnosti školky pro sociálně slabší rodiny představují další záporné stránky. Možnou hrozbou zavedení školného mohou být nesplněná očekávání rodičů. A dále také negativní postoje zastupitelů ke školnému ve školce, které by vedly k redukci dotace od zřizovatele. K rozhodnutí o zpoplatnění poskytování předškolního vzdělávání přispívá skutečnost, že v současné době převyšuje poptávka nabídku po místech v MŠ. Navíc v 94,6 % veřejných školek v obcích kategorie 2 000-9 999 obyvatel je školné zavedeno (Kuchařová, 2009, str. 98). Rovněž všechny školky v blízkém okolí Veverské Bítýšky jsou zpoplatněny. Z důvodu vysoké porodnosti, rostoucímu zájmu o bydlení v této obci a existence statutu spádové obce nebude mít Mateřská škola Veverská Bítýška ani při zavedení školného problém s naplněním kapacity. Dalším argumentem pro implementaci poplatku je ochota rodičů platit školné vyplývající z dotazníkového výzkumu.

68

Závěr

Z testování stanovených hypotéz vyplývá, že zpoplatnění mateřské školy by lépe přijali rodiče, jež hodnotí příjmy domácnosti za nadstandardní či standardní. Zavedení školného by naopak mohlo ohrozit finanční situaci rodin, které náklady domácnosti pokryjí jen díky intenzivnímu šetření. Mezi volbou maximální částky školného a počtem dětí předškolního věku sice existuje lineární závislost, avšak volba maximální částky školného spíše závisí například na hodnocení rodinné finanční situace. Vyšší částky volí lidé, kteří hodnotí příjmy domácnosti jako uspokojivé, a naopak rodiče, jež považují příjmy za nedostačující, jsou ochotni, resp. schopni platit nižší částky. Mezi spokojeností zákonných zástupců se službami ve školce a volbou adekvátní výše školného existuje nepřímý lineární vztah – respondenti považují za přípustnou tím nižší částku, čím jsou se školkou spokojenější. Tento fakt lze vysvětlit tím, že rodiče, kteří hodnotí školku hůře, považují školné za způsob, kterak úroveň poskytování předškolního vzdělávání vylepšit. Pevně věřím, že tato práce bude cenným zdrojem informací pro vedení mateřské školy ve Veverské Bítýšce při rozhodování o tom, zda školné zavést, či nikoliv.

Seznam použitých zdrojů

69

7 Seznam použitých zdrojů ADÁMKOVÁ, Petra. Právní regulace financování školství, vědy a výzkumu. Praha: Tribun EU, 2009. ISBN 978-80-7399-677-2. BRDEK, Miroslav a Helena Vychová. Evropská vzdělávací politika: Programy, principy a cíle. Praha: Aspi Publishing, 2004. ISBN 80-86395-96-0. BUDÍKOVÁ, M., M. Králová a B. Maroš. Průvodce základními statistickými metodami. Praha: Grada Publishing, a.s. 2010. ISBN 978-80-247-3243-5. BURIÁNOVÁ, J., V. Jakoubková , H. Nádvorníková a kol. Řízení mateřské školy: komplexní přehled všech povinností spojených s řízením MŠ. 30. aktualizované vydaní. Praha: Raabe, 2011. ISSN 1801-8394. ČÁP, Jan a Jiří Mareš. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. ISBN 807178-463-X. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ socialni-zabezpeceni-pojistne/zneni.aspx ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp-pojistne/cast1.aspx ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška MF č. 125/1993 Sb., podmínky a sazby ZPOZ za škodu při pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/ zakony/zpoz/priloha2.aspx ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. In: Sbírka zákonů České republiky. 1995. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/ seznamy/117-1995-sb-zakon-o-statni-socialni-podpore.html ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souv. zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1997. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/vzp/ cast2.aspx ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=250/ 2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

70


ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ mfcr/xsl/zakony_1542.html ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2004. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novyskolsky-zakon ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. In: Sbírka zákonů České republiky. 2005. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ dokumenty/vyhlaska-c-14-2005-sb-o-predskolnim-vzdelavani-1 ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky. In: Sbírka zákonů České republiky. 2005. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q =84/2005&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování. In: Sbírka zákonů České republiky. 2005. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-107-2005-sb-1 ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech. In: Sbírka zákonů České republiky. 2005. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/ sbirka-zakonu/SearchResult.aspx?q=492/2005%20&typeLaw=zakon&what= Cislo_zakona_smlouvy ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 43/2006 Sb, kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. In: Sbírka zákonů České republiky. 2005. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-43-2006-sbkterou-se-meni-vyhlaska-c-14-2005-sb-o-predskolnim-vzdelavani ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-472-2011-sbkterym-se-meni-skolsky-zakon ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad: veřejná databáze [online]. © 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/ tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=VZD4010UC&&kapitola_id=17 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Malý lexikon obcí ČR 2010: Jihomoravský kraj, okres Brno-venkov. [online]. ©2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/1302-10


71

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Práce, sociální statistiky. Český statistický úřad: vydáváme [online]. © 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ csu/2008edicniplan.nsf/t/F30049D941/$File/331008a01.pdf ČTK. Finanční noviny.cz: ekonomický server ČTK. Školy už dostaly peníze na platy, od května jim ale hrozí snížení [online]. ©1996-2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/skoly-uz-dostalypenize-na-platy-od-kvetna-jim-ale-hrozi-snizeni/775415&id_seznam=445 ČTO - Česká televize Ostrava. Učitelkám v mateřinkách klesly platy až o pět tisíc korun [online]. ©2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-ostrava/zpravy/173467-ucitelkam-vmaterinkach-klesly-platy-az-o-pet-tisic-korun/ DVOŘÁČEK, JIŘÍ. Základy pedagogiky pro učitele a vychovatele. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2005. ISBN 80-7290-159-1. EACEA. Education, Audiovisual & Culture Executive Agency . Early Childhood Education and Care in Europe: Tackling Social an Cultural Inequalities. Brussels. 2009. ISBN 978-92-9201-007-2. E-MAILOVÁ KORESPONDECE (MŠ Lažánky, MŠ Čebín, MŠ Maršov, MŠ Chudčice, MŠ Kuřim, MŠ Tišnov Sluníčko, MŠ Tišnov Horova, MŠ Tišnov Humpolka) FANTOVÁ , Věra a Renata Šikulová. Pracovní a školské právo v praxi mateřské školy. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Turkyně v Ústí nad Labem, 2008. ISBN 978-80-7414-047-1. FRANCOVÁ, EVA. Financování školství a školy. Studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2004. ISBN 80-244-0801-5. HANZELKOVÁ, A., M. Keřkovský, D. Odehnalová, a O. Vykypěl. Strategický marketing. Teorie pro praxi. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN978-807400-120-8. HAVLÍK, Radomír a Jaroslav Koťa. Sociologie výchovy a školy. Praha: Portál, 2002. ISBN 978-80-7367-327-7. HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. ISBN 80-247-0447-1. INSTITUTE FOR INFORMATION ON EDUCATION. Education System of The Czech Republic. Prague: Institute for Information in Education, 1998. ISBN 80211-0254-3. INTERNÍ DOKUMENTACE MŠ VEVERSKÁ BÍTÝŠKA

72


JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. Strategie a trendy. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. ISBN 978-80-247-2690-8. KALOUS, Jaroslav. Teorie vzdělávací politiky. Praha: Ústav pro informace ve vzdělání, 1997. ISBN 80-211-0247-0. KATZOVÁ, Pavla. Bezplatnost posledního ročníku mateřské školy. Poradce ředitelky mateřské školy. 2012, č. 6, s. 12. ISSN 1804-9745. KOZEL, R., L. Mynářová a H. Svobodová. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. ISBN 978-80-2473527-6. KREBS, V., J. Durdisová, O. Poláková a J. Žižková. Sociální politika. Praha: CODEX, 1997. ISBN 80-85963-33-7. KŘÍŽAN, Petr. O obci. Veverská Bítýška [online]. ©2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.obecveverskabityska.cz/page.php?section=oobci&show =oobci KUBAS, Patrik. Nový model financování regionálního školství – otázky a odpovědi. Řízení školy. 2012, č. 3 , s. 22-23. ISSN 1214-8679. KUCHAŘOVÁ, Věra. Síť zařízení denní péče o děti předškolního věku v ČR. Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-51-4. KUCHAŘOVÁ, Věra a kol. Péče o děti předškolního a raného školního věku [online]. Praha: VÚPSV, 2009 [cit. 2012-04-03] . Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_299.pdf MALACH, Antonín. Analýza vývoje školství v jihomoravském regionu. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80-210-1438-5. MALÝ, Ivan. Vliv veřejného sektoru na efektivnost rozvoje regionů. Brno: Masarykova univerzita, 2001. ISBN 80-210-2571-9. MATEŘSKÁ ŠKOLA, VEVERSKÁ BÍTÝŠKA a). Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání: 2009-2012. Veverská Bítýška: 2010. Interní dokumentace. MATEŘSKÁ ŠKOLA, VEVERSKÁ BÍTÝŠKA b). Rozpočet 2011. Veverská Bítýška: 2011. Interní dokumentace. MATRIKA MĚSTYSE VEVERSKÉ BÍTÝŠKY MĚSTYS VEVERSKÁ BÍTÝŠKA a). Veverská Bítýška slovem i pohledem. Brno: F.R.Z. agency s.r.o., 2011. ISBN 978-80-87332-33-7.


73

MĚSTYS VEVERSKÁ BÍTÝŠKA b). Slovo starosty. Zpravodaj Veverská Bítýška [online]. 2011, č. 07 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.obecveverskabityska.cz/urad/files/z_07_2011.pdf MĚSTYS VEVERSKÁ BÍTÝŠKA c). Slovo starosty. Zpravodaj Veverská Bítýška [online]. 2011, č. 12 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.obecveverskabityska.cz/urad/files/z_12_2011.pdf MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Statistiky: počty obyvatel v obcích. Ministerstvo vnitra České republiky: efektivní veřejná správa [online]. ©2010 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/statistikypocty-obyvatel-v-obcich.aspx MŠMT. Normativy [online]. © 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/normativy-1 MŠMT. Práce, sociální statistiky. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: ekonomika školství [online]. © 2006 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ekonomika-skolstvi/rozpis-rozpoctu-primych-vydaju-narok-2005-jednotlivym-krajum?highlightWords=Rozpis+rozpo%C4% 8Dtu+p%C5%99%C3%ADm%C3%BDch+v%C3%BDdaj%C5%AF+Rg%C5%A0+ %C3%9ASC+rok+2005+jednotliv%C3%BDm+kraj%C5%AFm MŠMT. Příloha 1. Věstník: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2004, č. 02 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/ PDF/msmt16022004.PDF MŠMT. Příloha č. 1: Mateřské školy s celodenní provozem [online]. Praha: 2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/folder/814/ MŠMT. Statistická ročenka školství 2011/2012 - výkonové ukazatele. Ústav pro informace ve vzdělání [online]. © 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp MŠMT. Tématicky zaměřené statistiky a podkladová data. Ústav pro informace ve vzdělání [online]. © 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/ clanek/445/1803 MŠMT. Výkonové ukazatele: Rok 2011/2012. Ústav pro informace ve vzdělání [online]. © 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/clanek/ 730/2117 MŠMT. Vývojová ročenka školství v ČR: rok 2003/04-2009/10. Ústav pro informace ve vzdělání [online]. © 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/clanek/729/2009 MUSGRAVE, Richard Abel and Peggy Brewer Musgrave. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994. ISBN 80-85603-76-4.

74


NAHODIL, František a kol. Veřejné finance v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-162-5. OCHRANA, F., J. Pavel, L.Vítek a kol. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3228-2. OSOBNÍ KONZULTACE s ředitelkou MŠ Veverská Bítýška paní Stanislavou Šoukalovou OSOBNÍ KONZULTACE se starostou městyse Veverská Bítýška panem Josefem Mifkem PEKOVÁ, Jitka a Jaroslav Pilný. Veřejná správa a finance. Praha: Codex Bohemia, 1998. ISBN 80-85963-85-X. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, Jitka. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2008. ISBN 978-80-7357-351-5. POLÁK, Pavel. Průvodce rokem ředitele základní a mateřské školy: včetně vzorů používaných dokumentů. Olomouc: ANAG, 2007. ISBN 978-80-7263-388-3. POTŮČEK, Martin a kol. Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. ISBN 80-86429-50-4. PROFI IMAGE s.r.o. Trampolíny pro radost. Trampolíny se sítí STANDARD [online]. ©2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.pro-trampoline.eu/ cz-kategorie_45013-0-trampoliny-se-siti-standard.html PROLEZAČKY 8D. Ceník leden 2012 [online]. ©2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.prolezacky.cz/files/cenik_hriste_8d_web2.pdf PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2097-5. PUCHINGER, Zdeněk. Financování školy: vybrané kapitoly pro regionální školy: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2591-7. PUŠKINOVÁ , Monika. Novela školského zákona – přehled nedůležitějších změn. Řízení školy. 2012, č. 2 , s. 4-7. ISSN 1214-8679. SDRUŽENÍ PRO VZDĚLÁVACÍ POLITIKU. České vzdělání & Evropa: Strategie rozvoje lidských zdrojů při vstupu do Evropské unie. Praha: Tauris. 1999. ISBN 80-211-0312-4. STÁVKOVÁ, Jana a J. Dufek. Marketingový výzkum. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. ISBN 80-7157-795-2.


75

STO s.r.o. Vývoj cen energií [online]. ©2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.sto.cz/57798_CZ-Investo%C5%99i-V%C3%BDvoj_cen_energi% C3%AD.htm SVOBODA, Ivo a Miroslav Marinčák. Správní řízení a finance v životě školy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2007. ISBN 978-80-244-1827-8. ŠMELOVÁ, Eva. Mateřská škola: teorie a praxe I. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2004. ISBN 80-244-0945-3. TOPINFO s.r.o. Ceny zemního plynu platné od 1.1.2011 do 31.12.2011 [online]. ©2001-2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/8092-cenyzemniho-plynu-platne-od-1-1-2011-do-31-12-2011 VÝZKUMNÝ ÚSTAV PEDAGOGICKÝ. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání [online]. Praha: 2004. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ vzdelavani/ramcovy-vzdelavaci-program-pro-predskolni-vzdelavani

76

Seznam použitých grafů, obrázků a tabulek

8 Seznam použitých grafů, obrázků a tabulek (vyjma příloh) Grafy Graf č. 1: Zřizovatelé mateřských škol ČR ve školním roce 2011/2012...........................22 Graf č. 2: Věkové kategorie dětí v mateřských školách ČR ve školním roce 2011/2012.........................................................................................................24 Graf č. 3: Peněžní zdroje Mateřské školy Veverská Bítýška v kalendářním roce 2011 [Kč]...........................................................................................................35 Graf č. 4: Náklady Mateřské školy Veverská Bítýška v kalendářním roce 2011 [Kč]......36 Graf č. 5: Četnosti odpovědí otázky Jaká výše školného by podle Vás byla adekvátní?........................................................................................................39 Graf č. 6: Četnosti odpovědí na otázku Jakou maximální výši školného byste byli ochotni, resp. schopni platit?...........................................................................39 Graf č. 7: Četnost odpovědí na otázku Ovlivnilo by školné ve výši 400 Kč/měsíc Váš rodinný rozpočet? ........................................................................................... 40 Graf č. 11: Četnosti odpovědí na otázku Jak se zachováte v případě zavedení školného 400 Kč/měsíc? ................................................................................................. 41 Graf č. 9: Procenta respondentů, kteří zvolili adekvátní výši školného 200 Kč a vyšší a 400 Kč a vyšší .............................................................................................. 48 Graf č. 10: Procenta respondentů, kteří zvolili maximální výši školného 200 Kč a vyšší a 400 Kč a vyšší ...................................................................................49

Obrázky Obr. č. 1: Schéma veřejných finančních toků směřujících do mateřských škol zřízených obcemi..............................................................................................25

Tabulky Tab. č. 1: Vývoj počtu českých mateřských škol celkem a školek zřízených obcemi za posledních 10 let...............................................................................................23 Tab. č. 2: Republikové normativy pro věkovou skupinu 3-5 let stanovené na rok 2012............................................................................................................27 Tab. č. 3: Vývoj republikových normativů neinvestičních výdajů (NIV) v letech 2004 až 2012 ....................................................................................................27 Tab. č. 4: Tabulka spokojenosti rodičů s vybavením a vzhledem školky ve Veverské Bítýšce ..............................................................................................................37 Tab. č. 5: Spokojenost rodičů se stravováním, výukou a pedagogy v Mateřské škole Veverská Bítýška ............................................................................................. 38 Tab. č. 6: Korelace vybraných proměnných prováděná pomocí Pearsonova koeficientu korelace .........................................................................................42

Seznam použitých grafů, obrázků a tabulek

77

Tab. č. 7: Korelace vybraných proměnných zjišťována pomocí Cramerova koeficientu ....................................................................................................... 42 Tab. č. 8: Korelace vybraných proměnných zjišťována pomocí Cramerova koeficientu ....................................................................................................... 43 Tab. č. 9: Korelace vybraných proměnných zjišťovaná pomocí Cramerova koeficientu....................................................................................................... 43 Tab. č. 10: Korelace vybraných proměnných zjišťována pomocí Cramerova koeficientu .................................................................................................... 44 Tab. č. 11: Kontingenční tabulka vliv školného na rodinný rozpočet vs. hodnocení rodinné finanční situace............................................................................... 44 Tab. č. 12: Kontingenční tabulka vliv školného na rodinný rozpočet vs. hodnocení rodinné finanční situace............................................................................... 45 Tab. č. 13: Kontingenční tabulka vliv školného na rodinný rozpočet vs. hodnocení rodinné finanční situace............................................................................... 47 Tab. č. 14: Měsíční výše školného vybíraná ve vybraných školkách v okolních vesnicích ....................................................................................................... 53 Tab. č. 15: SWOT analýza Mateřské školy Veverská Bítýška .......................................... 54 Tab. č. 16: Čtyři varianty výše školného a jejich dopad na financování MŠ (vztaženo k 1 kalendářnímu roku) ................................................................ 55 Tab. č. 17: SWOT analýza zavedení školného v MŠ Veverská Bítýška............................ 58

78

Seznam příloh

9 Seznam příloh Příloha A

Právní normy upravující školství ................................................................79

Příloha B

Cíle předškolního vzdělávání ..................................................................... 80

Příloha C

Právní formy a zřizovatelé mateřských školek............................................ 81

Příloha D

Výpočet krajských normativů..................................................................... 82

Příloha E

Normativy mzdových prostředků............................................................... 84

Příloha F

Dotazník ......................................................................................................85

Příloha G

Rozpočet MŠ Veverská Bítýška .................................................................. 89

Příloha H

Četnosti odpovědí otázek dotazníku (třídění 1. stupně) ............................ 90

Příloha I

Charakteristiky respondentů (třídění 1. stupně).........................................97

Příloha J

Testování hypotéz...................................................................................... 101

Příloha A: Právní normy upravující školství

79

Příloha A Právní normy upravující školství Stěžejními právními normami organizace a řízení školství jsou43: • Listina základních práv a svobod, jež je součástí Ústavy České republiky, • zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, • zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, • zákon ČNR 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších právních předpisů. Financování školství je upravenou v následujících právních normách: • zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), • zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, • zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, • zákon č. 420/2000 Sb., o přezkoumávání hospodaření územně samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, • zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, • zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školním zařízením, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., • a další 44. (Nahodil, 2009, str. 119; Adámková, 2009, str. 17 a 24-25) Podmínky provozu mateřských škol jsou upraveny ve vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Závazný dokument tvoří rovněž Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání č. j. 32 405/2004-22.

Legislativní orgány dále vydávají celou řadu nařízení, vyhlášek, pokynů, příkazů a směrnic. Vzdělávací zařízení se také musí řídit právními předpisy vztahujícími se k vedení účetnictví a oblasti daní. (Adámková, 2009, str. 25) 43

44

Podrobněji viz Adámková (2009, str. 97) a MŠMT (2012)

80

Příloha B: Cíle předškolního vzdělávání

Příloha B Cíle předškolního vzdělávání Cíle předškolního vzdělávání (viz tab. č. 1) jsou vyhlášeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání č. j. 32 405/2004-22. Rámcový vzdělávací program rozvíjí úvahy o oblastech zvyšující kvalitu vzdělávání. Jedná se o materiální podmínky, životosprávu, psychosociální podmínky, organizaci, řízení mateřské školy, personální a pedagogické zajištění a spoluúčast rodičů. (Fantová, 2008, str. 18) Tab. č. 1: Cíle předškolního vzdělávání ČR definované v Rámcovém vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání

úroveň vzdělávacích oblastí

obecná úroveň

FORMULOVANÉ JAKO ZÁMĚRY

FORMULOVANÉ JAKO VÝSTUPY

RÁMCOVÉ CÍLE:

KLÍČOVÉ KOMPETENCE:

1. rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání 2. osvojení hodnot společnosti 3. získání osobnostních postojů

1. kompetence v učení 2. kompetence v řešení problémů 3. kompetence komunikativní 4. kompetence sociální a personální 5. kompetence činnosti a občanské

DÍLČÍ CÍLE V OBLASTECH:

DÍLČÍ VÝSTUPY (poznatky, dovednosti, hodnoty, postoje) v oblastech:

1. biologické 2. psychologické 3. interpersonální 4. sociálně-kulturní 5. enviromentální

1. biologické 2. psychologické 3. interpersonální 4. sociálně-kulturní 5. enviromentální zdroj: MŠMT (2004, kapitola 3.3 RVP PV), vlastní práce

Příloha C: Právní formy a zřizovatelé mateřských školek

Příloha C

81

Právní formy a zřizovatelé mateřských školek

Tab. č. 2: Druhy mateřských škol v ČR a právní formy podle zřizovatelů ZŘIZOVATEL

DRUH ŠKOLY

PRÁVNÍ FORMA

MŠMT

MŠ pro děti umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy MŠ s vyučovacím jazykem národnostních menšin za podmínek dle §14 školského zákona školy, jejichž činnost byla upravena mezinárodními smlouvami

školská právnická osoba, státní příspěvková organizace

MŠ pro děti se zdravotním postižením kraj

MŠ s vyučovacím jazykem národnostních menšin a zařízení, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo, pokud kraj prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení

školská právnická osoba, příspěvková organizace

klasické MŠ obec či svazek obcí

MŠ s vyučovacím jazykem národnostních menšin MŠ, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo, pokud obec prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení jejich činnosti orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení

podnikatel klasické MŠ PO, FO soukromý neklasické MŠ ziskový sektor církev klasické MŠ a náb. spol.

školská právnická osoba, příspěvková organizace

školská právnická osoba aj. školská právnická osoba, sdružení aj. školská právnická osoba, sdružení zdroj: Adámková (2009, str. 93-96) vlastní práce

82

Příloha D: Výpočet krajských normativů

Příloha D Výpočet krajských normativů Pro definování krajských normativů jsou stěžejní následující výpočty: 1) Výpočet normativního počtu pracovníků Np =

Ž *VP , kde H

(1. 1)

Np= normativní počet pedagogických pracovníků, No= normativní počet nepedagogických pracovníků, Ž = průměrný počet dětí ve školách v rámci kraje nebo třídy, H = průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě za týden , VP = průměrný týdenní rozsah činnosti (ne)pedagogických pracovníků Stejným způsobem se provede výpočet No. 2) Výpočet normativu počtu zaměstnanců NPz = NPp + NPo

(1. 2)

NPp =

V Np

(1. 3)

NPo =

V , kde No

(1. 4)

NPp = normativní počet pedagogických pracovníků (brány v potaz plné úvazky, nezohledňovány přesčasy a práce na dohody) NPo= normativní počet nepedagogických pracovníků V = výkony, tj. počet dětí (Francová, 2004, str. 21-22) 3) Výpočet nárokové složky platu (ne)pedagogických pracovníků Nárokové složky platu spočítáme sečtením následujících hodnot za uplynulý kalendářní rok: • platové tarify, • náhrady platu, • příplatky za vedení a zastupování, • zvláštní příplatek, • ostatní příplatek,

přičemž přesčasy se nezapočítávají. Roční výše limitu mzdových prostředků se určí pomocí vztahu: MP = 12 * ( NPp * Pp + NPo * Po)

(1. 5)

Stanovené krajské normativy všech krajů České republiky pro rok 2011 si můžeme prohlédnout v příloze E.

Příloha D: Výpočet krajských normativů

83

4) Výpočet nárokové složky odvodů Rozlišujeme 4 druhy odvodů: odvody _ celkem = ZP + SP + FKSP + ZáPO

(1. 6)

a) zdravotní pojištění ZP = ( platy + OON ) * 0,09 , kde

(1. 7)

OON = ostatní osobní náklady či ostatní platby za provedenou práci (dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce a odstupné) Podle §9 ods. 2 zákona č. 48/1997 Sb. hradí dvě třetiny zaměstnavatel a jednu třetinu zaměstnanec, výše pojistného je stanovena v §2 ods. 1 zákona č. 592/1992 Sb., na 13,5 % z vyměřovacího základu. b) sociální pojištění SP = ( platy + OON ) * 0,28

(1.8)

Podle §7a, b zákona č. 589/1992 Sb., zaměstnavatel přispívá 21,5 % a zaměstnanec 6,5 % z vyměřovacího základu. c) FKSP FKSP = platy * 0,02

(1. 9)

U ostatních osobních nákladů (OON) se fond nevytváří. d) zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu ZáPO = ( platy + OON ) * 0,0042

(1. 10)

(Příloha 2 Vyhlášky MF č. 125/1993 Sb.) 5) Výpočet ostatních neinvestičních výdajů: ONIV = výkony * ONIV _ na _ 1 _ dítě , kde

(1. 11)

Známe-li rozhodné ukazatele můžeme dle §4 vyhlášky č. 492/2005 Sb. vypočítat základní částku krajského normativu neinvestičních výdajů (NIV) na jednotku výkonu, resp. jedno dítě: 1 1 NIV _ na _ 1 _ díte = 12 * 1,37 * ( * Pp + * Po) + ONIV (1. 12) Np No (Puchinger, 2010, str. 47-49)

84

Příloha E

Příloha E: Normativy mzdových prostředků

Normativy mzdových prostředků

Tab. č. 3: Normativy mzdových prostředků v kalendářním roce 2011 v jednotlivých krajích České republiky podle výkonu, tj. počtu dětí

zdroj: MŠMT (2011)

Příloha F: Dotazník

Příloha F

Dotazník

85

86



87

88


Příloha G: Rozpočet MŠ Veverská Bítýška

Příloha G

89

Rozpočet MŠ Veverská Bítýška

Tab. č. 4: Rozpočet Mateřské školy Veverská Bítýška 2011 VÝNOSY 1. PŘÍMÉ NÁKLADY NA VZDĚLÁNÍ 2.

TRŽBY Z PRODEJE SLUŽEB, tj.STRAVNÉ

3. DOTACE OD ZŘIZOVATELE z toho: hračky, pomůcky drobný hmotný investiční materiál ostatní materiál spotřeba vody spotřeba plynu spotřeba elektrické energie opravy a udržování služby pošt nájemné služby telekomunikací ostatní služby mzdové náklady zákonné sociální pojištění služby peněžním ústavů odpisy programové vybavení CELKEM

2 713 000 Kč

REZERVNÍ FOND

NÁKLADY

9 100 Kč 2 722 100 Kč

250 000 Kč

0 Kč

250 000 Kč

750 000 Kč

0 Kč

750 000 Kč

VÝNOSY

PŘESUN

50 000 Kč + 54 000 Kč 70 000 Kč + 37 000 Kč 90 000 Kč 25 000 Kč - 1 000 Kč 150 000 Kč - 27 000 Kč 95 000 Kč - 12 000 Kč - 4 000 Kč 20 000 Kč 1 000 Kč + 1 000 Kč 10 000 Kč 15 000 Kč + 2 000 Kč 105 000 Kč - 10 000 Kč 90 000 Kč - 49 000 Kč 10 000 Kč - 10 000 Kč 3 000 Kč + 1 000 Kč 10 000 Kč + 15 000 Kč + 3 000 Kč 6 000 Kč 4 463 000 Kč

4. REZERVNÍ FOND

46 400 Kč

5. FOND ODMĚN

19 600 Kč

NÁKLADY 104 000 Kč 107 000 Kč 90 000 Kč 24 000 Kč 123 000 Kč 83 000 Kč 16 000 Kč 2 000 Kč 10 000 Kč 17 000 Kč 95 000 Kč 41 000 Kč 0 Kč 4 000 Kč 25 000 Kč 9 000 Kč 4 472 100 Kč

Mateřská škola Veverská Bítýška b) (2011), vlastní práce

90

Příloha H: Četnosti odpovědí otázek dotazníku

Příloha H Četnosti odpovědí otázek dotazníku (třídění 1. stupně)45 Tab. č. 5: Tabulka četností odpovědí otázky č. 1 Otázka č. 1: Navštěvuje Vaše dítě Mateřskou školu Veverská Bítýška? Četnost

Kumulativní četnost

Rel. četnost

Kum. rel. četnost

ANO

49

49

60,49

60,49

NE

32

81

39,51

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00


Tab. č. 6: Tabulka četností odpovědí otázky č. 2 Otázka č. 2: Proč jste si vybrali tuto školku? Četnost

Kumulovaná četnost

Rel. četnost

Kum. rel. četnost

je blízko našeho bydliště a mám s ní dobré zkušenosti

21

21

25,92

25,92

je blízko našeho bydliště, proto neuvažuji o jiné možnosti

27

48

33,33

59,25

dítě mi nevzali do jiné MŠ

1

49

1,23

60,49

ChD

32

81

39,50

100,00


Tab. č. 7: Tabulka četností odpovědí otázky č. 3 Otázka č. 3: Doporučili byste MŠ Veverská Bítýška svým známým (příbuzným)? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

určitě ANO - jsem s touto MŠ spokojen(a)

23

23

28,40

28,40

spíše ANO - jsem s touto MŠ poměrně spokojen(a)

23

46

28,40

56,79

spíše NE - MŠ má několik závažných nedostatků

3

49

3,70

60,49

ChD

32

81

39,51

100,00


45

Nejčetnější odpovědi jsou zvýrazněny zelenou barvou.


91

Tab. č. 8: Tabulka četností odpovědí otázky č. 4 Otázka č. 4: Přihlásili byste své dítě do mateřské školy ve Veverské Bítýšce? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

ANO - MŠ je v blízkosti našeho bydliště a mám s ní již pozitivní zkušenosti z minulosti

15

15

18,51

18,51

ANO - MŠ je v blízkosti našeho bydliště, proto neuvažuji o jiné možnosti

17

32

20,98

39,50

ChD

49

81

60,49

100,00


Tab. č. 9: Tabulka četností odpovědí otázky č. 5 Otázka č. 5: Víte, že v dnešní době se ve většině veřejných mateřských školek platí za péči o dítě poplatek, tzv. školné? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

ANO

75

75

92,59

92,59

NE

6

81

7,40

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00


Tab. č. 10: Tabulka četností odpovědí otázky č. 6 Otázka č. 6: Jaká výše měsíčního školného by byla podle Vás adekvátní? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

0 Kč

3

3

3,70

3,70

1-199 Kč 200-399 Kč

12 31

15 46

14,81 38,27

18,51 56,79

400-599 Kč

25

71

30,86

87,65

600-799 Kč

5

76

6,17

93,82

800-999 Kč

2

78

2,46

96,29

1 000-1 999 Kč

3

81

3,70

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00


92


Tab. č. 11: Tabulka četností odpovědí otázky č. 7 Otázka č. 7: Jakou nejvyšší částku byste byli ochotni, resp. schopni měsíčně platit? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

0-199 Kč

3

3

3,70

3,70

200-399 Kč 400-599 Kč

21 27

24 51

25,92 33,33

29,62 62,96

600-799 Kč

15

66

18,51

81,48

800-999 Kč

4

70

4,93

86,41

1 000-1 199 Kč

9

79

11,11

97,53

jiná částka ChD

2 0

81 81

2,46 0,00

100,00 100,00


Tab. č. 12: Tabulka četností odpovědí otázky č. 8 Otázka č. 8: Ovlivnilo by školné ve výši 400 Kč/měsíc Váš rodinný rozpočet? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

určitě ANO

13

13

16,04

16,04

spíše ANO spíše NE

25 30

38 68

30,86 37,03

46,91 83,95

určitě NE

13

81

16,04

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00


Tab. č. 13: Tabulka četností odpovědí otázky č. 9 Otázka č. 9: Představte si, že Vaše dítě navštěvuje školku, ve které bude zavedeno školné 400 Kč/měsíc. Jak se zachováte? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

dítě bude hlídat jiný člen rodiny

1

1

1,23

1,23

dítě bude i nadále školku navštěvovat, školné mi nevadí

46

47

56,79

58,02

dítě bude i nadále školku navštěvovat, jinou možnost hlídání nemám

34

81

41,98

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00



93

Tab. č. 14: Tabulka četností odpovědí otázky č. 10 Otázka č. 10: Myslíte si, že zavedení školného povede zároveň k úbytku peněžních prostředků školky získané od státu, kraje či obce? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

spíše ANO

7 41

7 48

8,64 50,62

8,64 59,26

spíše NE

21

69

25,93

85,19

určitě NE

12

81

14,81

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00

určitě ANO


Tab. č. 15: Tabulka četností odpovědí otázky č. 12 Otázka č. 12: Ve které obci žijete? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

Veverská Bítýška

79

79

97,53

97,53

Lažánky

1

80

1,23

98,77

Hvozdec

1

81

1,23

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00


Tab. č. 16: Tabulka četností odpovědí otázky č. 13 Otázka č. 13: Kde pracujete? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

v místě bydliště

16

16

19,75

19,75

za prací dojíždím 1-30 km

22

38

27,16

46,91

za prací dojíždím více než 30 km

6

44

7,41

54,32

pracuji z domova

2

46

2,47

56,79

jsem na mateřské dovolené

32

78

39,51

96,30

momentálně nepracuji, ale intenzivně si hledám novou práci

2

80

2,47

98,77

momentálně nepracuji a práci si nehledám

1

81

1,23

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00


94


Tab. č. 17: Tabulka četností odpovědí otázky č. 14 Otázka č. 14: S kým se o Vaše dítě (děti) staráte? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

17 60

17 77

20,99 74,07

20,99 95,06

sám (sama) - jsem rozvedený (á)

1

78

1,23

96,30

zcela sama - jsem svobodnou matkou

3

81

3,70

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00

s partnerem (partnerkou) s manželem (manželkou)


Tab. č. 18: Tabulka četností odpovědí otázky č. 15/1 Otázka č. 15/1: Kolik členů do 6 let tvoří Vaši domácnost? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

1

1 46

1 47

1,23 56,79

1,23 58,02

2 3

31 1

78 79

38,27 1,23

96,30 97,53

4

2

81

2,47

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00

0


Tab. č. 19: Tabulka četností odpovědí otázky č. 15/2 Otázka č. 15/2: Kolik členů 6-18 let tvoří Vaši domácnost? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

0

47

47

58,02

58,02

1

28

75

34,57

92,59

2

6

81

7,41

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00



95

Tab. č. 20: Tabulka četností odpovědí otázky č. 15/3 Otázka č. 15/3: Kolik členů nad 18 let tvoří Vaši domácnost? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

2

4 62

4 66

4,94 76,54

4,94 81,48

3

11

77

13,58

95,06

4

3

80

3,70

98,77

5

1

81

1,23

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00

1


Tab. č. 21: Tabulka četností odpovědí otázky č. 16 Otázka č. 16: Jaké jsou Vaše průměrné čisté příjmy Vaší domácnosti? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

20 000-29 999 Kč

12 37

12 49

14,81 45,68

14,81 60,49

30 000-39 999 Kč

22

71

27,16

87,65

40 000-49 999 Kč

6

77

7,41

95,06

50 000-59 999 Kč

1

78

1,23

96,30

60 000-69 999 Kč

3

81

3,70

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00

do 19 999 Kč


Tab. č. 22: Tabulka četností odpovědí otázky č. 17 Otázka č. 17: Jak hodnotíte Vaši rodinnou finanční situaci? Příjmy Vaší domácnosti jsou: Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

nadstandardní

3

3

3,70

3,70

standardní dostačující

33 43

36 79

40,74 53,09

44,44 97,53

nedostačující

2

81

2,47

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00


96


Tab. č. 23: Tabulka četností odpovědí otázky č. 18 Otázka č. 18: Do jaké věkové kategorie spadáte? Kumulativní četnost

Četnost

Rel. četnost

Kum. rel. četnost

méně než 20 let

1

1

1,23

1,23

20-29 let 30-39 let

12 62

13 75

14,81 76,54

16,05 92,59

40-49 let

6

81

7,41

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00


Tab. č. 24: Tabulka četností odpovědí otázky č. 19 Otázka č. 19: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

základní

1

1

1,23

1,23

vyučen(a) bez maturity

16

17

19,75

20,99

vyučen(a) s maturitou

7 36

24 60

8,64 44,44

29,63 74,07

vyšší odborné

2

62

2,47

76,54

vysokoškolské

19

81

23,46

100,00

ChD

0

81

0,00

100,00

úplné střední (maturita)


Tab. č. 25: Tabulka četností odpovědí otázky č. 20 Otázka č. 20: Jakého jste pohlaví? Četnost


Rel. četnost

Kum. rel. četnost

žena

15 66

15 81

18,52 81,48

18,52 100,00

ChD

0

81

0,00

100,00

muž


Příloha I: Charakteristiky respondentů

97

Příloha I Charakteristiky respondentů (třídění 1. stupně) V této příloze budou charakterizováno respondenti. Obyvatelé Bítýšky tvoří 98 % všech dotazovaných. Pouze jeden respondent bydlí v Lažánkách a další v Chudčicích. Názory rodičů žijících v okolních obcích Veverské Bítýšky by nám však ani nepřinesly relevantní odpovědi, poněvadž z důvodu nadměrné poptávky jsou do této školky ve Veverské Bítýšce přijímáni, až na pár ojedinělých výjimek, děti, jež bydlí v tomto městysi. Místo bydliště je totiž zohledňováno již u zápisu, při němž jsou děti bodovány podle předem stanovených pravidel. Kterak vidíme na grafu č. 1, průzkumu se zúčastnily především ženy. Tato skutečnost je dána tradiční rolí matky-pečovatelky a mateřskou vazbou mezi dítětem a matkou, což se projevuje tím, že právě spíše matky doprovází své děti do školky. Další důvod převahy žen spočívá v charakteru oslovování potenciálních zákazníků. Na veřejných místech městyse byly totiž zastiženy a dotazovány především matky na mateřské dovolené. Graf č. 1: Poměr mužů a žen v dotazníkovém šetření 70 81% 60

Počet pozor ování

50

40

30

20 19% 10

0 muž

ž ena pohlav í


98


Z grafu č. 2 vyplývá 20% zastoupení respondentů pracujících přímo ve Veverské Bítýšce. Jak již bylo zmíněno, ve Veverské Bítýšce má poměrně dost firem sídlo či provozovnu. Nejen vzhledem k aspektu úspory času a absence nákladů spojených s dopravou do zaměstnání se tyto firmy staly pro obyvatele Veverské Bítýšky vyhledávanými zaměstnavateli. Více než čtvrtina rodičů dojíždí za prací do vzdálenosti 30 km, tedy do okolních měst Kuřim, Tišnov, Brno a dalších. Graf č. 2: Graf četností odpovědí na otázku Kde pracujete? 35 40% 30

Počet pozorování

25 27% 20 20% 15 10 7% 5 2%

2%

1% nepracuji a práci nehledám

nepracuji, ale hledám práci

mateřská dovolená

pracuji z domova

dojíždím více než 30 km

dojíždím 1-30 km

v místě bydliště

0

místo zaměstnání


Věk rodičů dětí předškolního věku se většinou pohybuje v rozmezí 30-39 let (viz graf. č. 3). Tím se potvrzuje obliba posledních let pořizovat si děti až po 30. roku věku. Mladí lidé se nyní spíše než na zakládání rodiny zaměřují na cestování, vzdělávání a následně na vybudování kariéry, opatření si vlastního bydlení či alespoň na vydělání si určité peněžní částky, která jim napomůže v začátcích jejich rodinného života. U mladších respondentů můžeme odhadovat, že se v jejich případě jedná o první dítě. Naopak rodiče starší 40 let dokládají aktuální trend pořizovat si další dítě v momentě, kdy jsou první děti odrostlé a mnohdy i dospělé.


99

Graf č. 12: Věkové rozložení respondentů 70 77% 60

Počet pozorování

50

40

30

20 15% 10 7% 1% 0 méně než 20 let

20-29 let

30-39 let

40-49 let

věk


Graf. č. 4 přináší velice pozitivní výsledky. Téměř tři čtvrtiny rodičů pečují o dítě (děti) společně se svým manželem (manželkou). U této otázky jsem očekávala vyšší zastoupení možnosti, kdy lidé žijí společně s přítelem (přítelkyní). Tato skupina totiž zahrnuje jedince, kteří se rozvedli a nebo kteří žijí s partnerem (partnerkou), aniž by byli sezdáni. Obě dvě možnosti jsou v dnešní době poměrně časté. Je velice pozitivní skutečností, že oslovení rodiče spadají ze 74 % do kategorie starám se o dítě s manželem (manželkou). Vzorec tradiční úplné rodiny je pro vývoj dítěte bezesporu přínosným. Graf č. 13: Četnost odpovědí na otázku S kým se o dítě staráte? 70 74%

50 40 30 21%

10

4% střídavá péče o dítě

sám (sama) - jsem rozvedený (á)

1% s manželem (manželkou)

0

zcela sama - jsem svobodnou matkou

20

s partnerem (partnerkou)

Počet pozorování

60

s kým o dítě rodič pečuje


100


Otázka o nejvyšším dosaženém vzdělání (viz graf č. 5) odhaluje, že téměř polovina rodičů zakončila svá studentská léta maturitou. Před začátkem výzkumu jsem neočekávala tak velké zastoupení vysokoškolské populace. Ve výsledcích se však odráží snaha studentů pokračovat po maturitě ve vzdělávání, což podmiňuje také rozsáhlá nabídka vysokých škol. Graf č. 14: Četnost odpovědí u otázky Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 40 44% 35

25 23%

20 20% 15 10 9% 5

vysokoškolské

úplné střední (maturita)

vyučen(a) s maturitou

vyučen(a) bez maturity

vyšší odborné

2%

1% 0

základní

Počet pozorování

30

nejvyšší dosažené vzdělání


Příloha J: Testování hypotéz

Příloha J

101

Testování hypotéz

Tab. č. 26: Závislost mezi odpověďmi na otázky Ovlivní zavedení školného ve výši 400 Kč/měsíc Váš rodinný rozpočet? a Jak hodnotíte Vaši rodinnou finanční situaci? Cramerův koeficient

0,2874

p-hodnota


Tab. č. 27: Závislost volby maximální částky školného, kterou jsou rodiče ochotni, resp. schopni platit, a počtu dětí do 6 let koeficient korelace

0,2257

p-hodnota

0,0430

Cramerův koeficient


Tab. č. 28: Závislost volby adekvátní výše školného a spokojenosti se školkou (vyjádřenou průměrnou známkou z 9 hodnocených prvků) koeficient korelace

0,4569

p-hodnota

0,0010

Cramerův koeficient


Graf č. 15: Bodový graf maximální výše školného vs. průměr známek adekv átní v ýše školného = -121,0379+291,6622*x; 0,95 Int.spol. 1200

adekvátní výše školného [Kč]

1000

800

600

400

200

0 1,0

1,2

1,4

1,6

1,8

2,0

2,2

2,4

2,6

2,8

3,0

průměr známek


Ekonomický dopad zavedení školného v systému financování MŠ Veverská Bítýška

Recommend Documents