Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení
Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina
Co je to duševní hygiena?
Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé okolnosti, problém ...
Nutí nás to přemýšlet o našem životě, hledat smysl, jak si organizovat čas, pracovat s tím, co nás štve …
Je to zároveň příležitost pro nové uspořádání stávajících věcí, které nám nemusí úplně vyhovovat …
Ale pěkně od začátku…
Slovo "hygiena" je všem důvěrně známo snad již od dětství. V lékařství je již dlouho samostatným vědním oborem. Z názvu (hygiena = zdravověda) vyplývá, že se zabývá pozitivní hodnotou života - zdravím, a tím, jak si jej udržet.
Hygieie, latinsky Hygia, byla dcerou boha lékařství Asklépia a jeho manželky Epiony, dárkyně zdraví a jeho zosobnění. V minulém století se staly sochy Hygie oblíbenou ozdobou lázeňských parků.
Něco málo definic …
DH neboli psychohygiena je nauka o tom, jak si chránit a upevňovat (případně znovu získat) duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům. Má člověka naučit, jak předcházet psychickým obtížím. Pokud již nastaly, učí ho, jak je nejlépe zvládat.
DH se uplatňuje v prevenci psychických poruch a nemocí. Zahrnuje zásady životosprávy, jednání s lidmi, řešení konfliktů a životních situací, zvládání emocionálního napětí, stresových situací, psychických zátěží ap. Možná zařízení: poradny, psychoterapeutická střediska.
Psychosomatika
Psychosomatické přístupy zdůrazňují propojení mezi duševními a tělesnými koreláty zdraví.
Psychosomatika předpokládá, že lidské tělo (soma) i duše (psyché) jsou neoddělitelně spojené nádoby
Tradiční psychosomatické uvažování Pojem „psychosomatika“ užil poprvé v roce 1818 lékař Heinroth, v knize „Učebnice poruch duševního života“ v souvislosti s poruchami spánku, o nichž se domníval, že jsou způsobeny určitými duševními stavy nebo náladami.
Tradiční psychosomatické uvažování
Tělesné symptomy mohou být odrazem psychických konfliktů, traumat, stresu či nedostatečné schopnosti zvládat emoce apod. Představa, že tělo a psychika na sebe nějak reagují, odpovídá naší běžné zkušenosti a objevuje se i v jazyce (svírá se mi žaludek, máš toho plnou hlavu…) Více než 1/3 návštěvníků lékařských zařízení nemá fyziologické koreláty svých potíží.
Chronický stres a psychická nepohoda mohou ovlivňovat imunitní systém člověka a podílet se na vzniku psychosomatických onemocnění
Infekční nemoci Kardiovaskulární onemocnění Vysoký krevní tlak Bolesti hlavy Astma Diabetes melitus Revmatická artritida Rakovina Deprese…
Psychologické (a jiné) aspekty vzniku rakoviny V souladu s dnešními vědeckými poznatky musíme hovořit o multifaktorovém vzniku onemocnění, kde navzájem neznámým způsobem interaktivně nebo kumulovaně spolupůsobí vlivy:
• Životního prostředí (záření, viry, karcinogeny,…) • Psychosociální faktory (stres, vzorce chování, …) • Imunologické, endokrinní a genetické faktory (Hurny, 1996)
Zásady zdravého životního stylu
Zásady fyzické …
Zásady psychické …
Zásady sociální …
Zdravé pracovní návyky …
Možné způsoby zvládání po ukončení léčby
Řád dne – organizace a využití času … Naučit se odpočívat, relaxovat, meditovat, … Být přiměřeně aktivní … Dělat si radost … Práce se sebou (psychoterapie) … Hledat vhodné způsoby zvládání stresu … Využívat podporu okolí (rodina, přátele, …) Mluvit o tom …
Možné fáze krize
1. fáze : ohrožení, zvýšená úzkost. Zaktivizujeme proto obvyklé vyrovnávací
strategie, což se pro někoho může odehrát v rovině svépomoci, někdo hledá pomoc u blízkých lidí. Neosvědčí-li se to, nastupuje druhá fáze
2. fáze: pocit zranitelnosti a nedostatku kontroly nad situací. Může se objevit ochromení nebo se můžeme pokoušet vyrovnat se situaci náhodným způsobem. V této fázi někdo například kontaktuje linku důvěry. Pokud úzkost přetrvává a řešení se neobjevuje, vstupujeme do další fáze
3. fáze: předefinování krize s nadějí, že důvěrně známé vyrovnávací
prostředky budou úspěšné. Nové způsoby řešení problémů mohou být rovněž účinné. Jsme obvykle schopni si připustit pocity a dělat rozhodnutí. V této fázi jsme nejpřístupnější pomoci a krizová intervence.
4. fáze: závažná psychologická dezorganizovanost. Úzkost a reakce na ni se podobají stavům paniky. Objevují se hluboké kognitivní, emocionální a psychologické změny. V této chvíli, pokud je zřejmé, že krize vyúsťuje negativně, se může krizová intervence ukázat jako nezbytná; na ni někdy naváže psychoterapie.
K čemu je dobrá psychoterapie?
Může být užitečná v kterékoliv fázi léčby či po ní Léčba je velká zátěž pro naši psychiku Neznamená to, že člověk je blázen Když přijde problém/nemoc, dává nám možnost dostat to ze sebe, nebýt s tím sám Možnost také jako podpora rodiny – i pro naše okolí je to velká zátěž a je užitečné s ní pracovat Je to příležitost pro změnu a nový začátek
Díky za pozornost!