Dentální hygiena v parodontologii

MARARYKOVA UNIVERZOTA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Petra Dundálková

Dentální hygiena v parodontologii Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Zdeňka Knechtová

Brno 2013

Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

Brno 18. června 2013 …………………………………….

Děkuji Mgr. Knechtové Zdeňce, za odborné a trpělivé vedení mé bakalářské práce. Také děkuji všem respondentům za ochotné vyplnění dotazníku. Můj dík patří i celé mojí rodině a pracovnímu týmu Parodontologie s.r.o. za podporu a trpělivost, kterou mi nepřetržitě poskytovali. V neposlední řadě chci poděkovat svému příteli, který při mně stál během mého studia a dodával mi v něm energii.

OBSAH:

ÚVOD ................................................................................................................... 8 1

DENTÁLNÍ HYGIENA ............................................................................... 9 1.1

Vyšetření pacienta s onemocněním parodontu ..................................... 9

1.1.1 Vyšetření parodontálního sulku ....................................................... 10 1.1.2 Krvácení z gingivy .......................................................................... 11 1.1.3 Hladina attachmentu ........................................................................ 12 1.1.4 Postižení furkací .............................................................................. 12 1.1.5 Pohyblivost zubů ............................................................................. 13 1.1.6 Indexy hygieny úst .......................................................................... 13 1.1.7 Pomocná vyšetření v parodontologii ............................................... 14 1.2

Motivace pacientů s onemocněním parodontu .................................... 14

1.3

Instruktáž dentální hygieny ................................................................. 14

1.3.1 Zubní kartáčky ................................................................................. 15 1.3.1.1 Technika čištění zubů ................................................................ 15 1.3.1.2 Zubní pasty................................................................................ 16 1.3.2 Jednosvazkový (solo) kartáček ........................................................ 16 1.3.3 Interdentální hygiena ....................................................................... 17 1.3.3.1 Dentální vlákna ......................................................................... 17 1.3.3.2 Zubní párátka............................................................................ 18 1.3.3.3 Interdentální kartáčky ............................................................... 18 1.4

Scaling - vyhlazení zubního kořene .................................................... 19

1.4.1 Kyrety .............................................................................................. 20 1.4.2 Ultrazvukové odstranění zubního kamene ...................................... 20 1.4.3 Leštění zubů..................................................................................... 21

4

2

PARODONTOLOGIE ............................................................................... 22 2.1

Gingivitida........................................................................................... 22

2.1.1 Akutní gingivitida ............................................................................ 22 2.1.2 Akutní nekrotizující ulcerózní gingivitida....................................... 23 2.1.3 Chronická gingivitida ...................................................................... 23 2.1.4 Zvláštní formy gingivitidy ............................................................... 23 2.2

Marginální parodontitida ..................................................................... 24

2.2.1 Prepubertální parodontitida ............................................................. 24 2.2.2 Lokalizovaná juvenilní parodontitida .............................................. 25 2.2.3 Rychle progredující parodontitida ................................................... 25 2.2.4 Pomalu progredující parodontitida .................................................. 25 2.3

Terapie parodontitidy .......................................................................... 26

2.3.1 Iniciální terapie ................................................................................ 26 2.3.2 Korektivní chirurgická terapie ......................................................... 27 2.3.2.1 Gingivektomie ........................................................................... 27 2.3.2.2 Apikálně posunutý lalok ............................................................ 28 2.3.2.3 Laloková operace (metoda řízené tkáňové regenerace) ........... 28 2.3.2.4 Augmentační materiál ............................................................... 29 3

KOMPETENCE DENTÁLNÍ HYGIENISTKY ........................................ 31

4

CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ....................................................... 32

5

METODIKA ............................................................................................... 33

6

5.1

Pilotní šetření ...................................................................................... 34

5.2

Výběr vzorku ....................................................................................... 34

5.3

Zpracování dat - technika .................................................................... 34

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ................................. 36 6.1

Analýza a popis demografických údajů respondentů.......................... 36

6.1.1 Pohlaví respondentů ........................................................................ 36 5

6.1.2 Věk respondentů .............................................................................. 37 6.1.3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ........................................ 38 6.2

Analýza a popis znalostních a zvyklostních položek dotazníku ......... 39

6.2.1 Typ používaného zubního kartáčku ................................................. 39 6.2.2 Používání mezizubního kartáčku ..................................................... 40 6.2.3 Využívání jiných pomůcek při toaletě dutiny ústní ......................... 41 6.2.4 Pomůcky využívané na čištění zubů................................................ 42 6.2.5 Frekvence čištění zubů respondentů ................................................ 43 6.2.6 Čas věnovaný čištění zubů respondenty .......................................... 44 6.2.7 Používání desinfekčních roztoků nebo gelů .................................... 45 6.2.8 Krvácení z dásní respondentů .......................................................... 46 6.2.9 Krvácení dásní jako běžný jev při čištění zubů ............................... 47 6.2.10 Definice krvácení dásní ................................................................. 48 6.2.11 Jak postupovat při krvácení dásní .................................................. 49 6.2.12 Definice parodontózy..................................................................... 50 6.2.13 Rizikové faktory vzniku parodontózy ........................................... 51 6.2.14 Faktory ovlivňující vznik zubního kamene ................................... 52 6.2.15 Získání informací o parodontóze ................................................... 53 7

DISKUZE ................................................................................................... 54

8

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ........................... 60

ZÁVĚR ................................................................................................................ 61 ANOTACE .......................................................................................................... 62 ANNOTATION................................................................................................... 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ........................................ 64 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................... 66 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 67 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 69 6

SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................. 70 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................. 71 PŘÍLOHY ............................................................................................................ 72

7

ÚVOD

Téma dentální hygiena v parodontologii jsem si zvolila proto, že už 6 let pracuji v odborné praxi Parodontologie s.r.o., kde provádím klientům dentální hygienu, asistuji při parodontologických operacích a zastávám i asistenci u stomatologických výkonů. Onemocnění parodontu patří k nejčastějším chronickým infekčním onemocněním dutiny ústní a má velký vliv na zdraví celého organismu, obzvláště na kardiovaskulární systém. Parodontitida bývá nejčastější příčinou ztráty zubů. Jedinou prevencí a léčbou onemocnění parodontu je pravidelné a systematické odstraňování mikrobiálního povlaku, který je hlavní příčinou vzniku parodontitidy. V praxi se setkáváme s klienty různých věkových kategorií s různě velkým postižením dásní a závěsného aparátu zubu. Hlavní cíl naší práce je vedení klientů k správné péči o dutinu ústní. Dále nám jde o to, aby klienti pochopili, že jejich potíže způsobuje mikrobiální povlak a zmírnění jejich obtíží záleží hlavně na jejich intenzivní péči o dutinu ústní v domácím prostředí. Největší problém lpí v pozdním příchodu klientů na parodontologii, který ovlivňuje záchranu některých zubů. Často pacienti s onemocněním parodontu kladou za vinu celkově špatný stav chrupu svým praktickým zubním lékařům, které pravidelně v půlročních intervalech navštěvují. Teoretická část práce je rozdělená do tří kapitol. V první kapitole je popsána a vysvětlena dentální hygiena. Objasňuje vyšetření, které se provádí u klientů s parodontitidou, hodnocení úrovně domácí péče, pomůcky a zacházení s nimi a čištění zubního kamene. Druhá kapitola je věnována parodontóze a jejímu dělení, diagnostice a léčbě. Ve třetí kapitole jsou uvedeny kompetence dentální hygienistky. Empirická část práce popisuje výsledky dotazníkového šetření. V diskuzi je znázorněno hodnocení výsledků dotazníkového šetření, vzhledem ke stanoveným cílům a očekávaným výsledkům a jejich porovnání s výsledky autorů prací obdobného zaměření. Součástí je i návrh řešení zjištěných nedostatků.

8

1

DENTÁLNÍ HYGIENA

Dentální hygiena se zabývá prevencí a terapií parodontopatií, které jsou podmíněné zubním plakem. Byl prokázán kauzální vztah mezi onemocněním parodontu a úrovní dentální hygieny. Kvalitní dentální hygiena není vázána pouze na parodontologickou péči, její kvalitu ovlivňuje také výsledky konservační a estetické stomatologie, ortodoncie, pedostomatologie, protetiky i implantologie. Pod pojmem ústní hygiena rozumíme ošetření zubního kazu a jeho následků, léčbu ortodontických anomálií, extrakce radixů a neošetřitelných zubů, opatření vedoucí k odstranění sekundárních vlivů podporujících přetrvávání plaku v dutině ústní a v neposlední řadě opatření zaměřeným na likvidaci zubního mikrobiálního povlaku.1 Aktivity prováděné v prevenci a léčbě parodontopatií dělíme na fázi ordinační, neboli povinnosti zubního lékaře popř. dentální hygienistky, a na fázi domácí, což jsou povinnosti pacienta. Mezi kompetence zubních lékařů patří základní vstupní vyšetření se stanovením diagnózy a návrhu plánu léčby. Nejdůležitějším faktorem při plánování léčby je motivace pacientů s instruktáží domácí hygieny a také odstranění zubního kamene.2

1.1 Vyšetření pacienta s onemocněním parodontu Hlavní příčinou vzniku onemocnění parodontu je mikrobiální povlak, pokud není přítomen, tak onemocnění nemůže propuknout. Vyšetření pacienta je důležitým krokem k sestavení plánu ošetření a léčby. Parodontóza se projevuje zarudnutím, zduřením dásně a zvýšeným krvácením při sondáži gingiválního chobotu. V pokročilém stádiu onemocnění se objevuje pohyblivost zubů a změna jejich polohy v zubní řadě. Nezbytnou součástí vyšetření je zjištění anamnestických údajů a zhotovení rentgenového snímku, který nám napoví, zda došlo ke ztrátě alveolární kosti nebo tkáně.

1 2

Srov. DŘÍZHAL, I., SLEZÁK, R., Základy parodontologie, s. 168-169 Srov. MAZÁNEK, J., a kol., Stomatologie, minimum pro praxi, s. 45

9

Ke zjištění ztráty podpůrné tkáně je třeba vyšetřit všechny bukální, linguální, palatinální, distální a mesiální plochy všech zubů pomocí speciální kalibrované sondy a zaznamenat do speciální dokumentace spolu s krvácením po sondáži, hladiny attachmentu (tj. vzdálenost mezi cemento-sklovinnou hranicí a dnem dásňového chobotu), postižením furkací (objevuje se v pokročilém stádiu parodontitidy a postihuje prostor mezi kořeny distálních zubů), pohyblivostí zubů a ústní hygienou. Toto vyšetření provádí lékař při první návštěvě pacienta a dále po celkovém ošetření (přibližně po 1 měsíci aktivní léčby).3

1.1.1 Vyšetření parodontálního sulku Pro zjištění hloubky parodontálního sulku neboli ztráty podpůrné tkáně, se používá parodontální sonda, na konci zakončená kuličkou o průměru 0,5 mm a jejíž kalibrace je po 3 a následně po dvou milimetrech (Obr. 1).

Obr. 1 – Parodontologická sonda s kuličkou na hrotu4

Sonda se drží podobně jako tužka. Při sondáži se prsteníkem podepíráme o zub, co nejblíže k místu sondování, zavedeme sondu paralelně s průběhem povrchu kořene na dno sulku (příp. chobotu) s minimálním vynaložením síly. Velikost sondáže je rozdíl mezi okrajem gingivy a nejhlubším dosaženým bodem chobotu, hloubka v milimetrech se zapíše do dokumentace.5,6 Zdravý parodont je charakterizován narůžovělou barvou a hloubkou parodontálního sulku do 3 mm. Při zánětlivých změnách zjišťujeme přítomnost krvácení gingivy, zubního kamene a hloubku parodontálního sulku nad 3 mm (tzv. parodontální chobot, kapsa, což je volný prostor mezi kořenem zubu a dásní). Při hloubce chobotu 3

Srov. BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s. 17

4

http://lascod.cz/cze/Materialy-pro-ordinaci/Nastroje-Zeffiro/Ordinacni-nastroje/ZFA-045Parodontologicka-sonda

5

Srov. BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s. 18-19 Srov. ČERNÝ, D., a kol., Praktický rádce zubního lékaře, kap. 3/4.5 s. 1-2

6

10

v rozmezí 3-5 mm mluvíme o mělkém parodontálním chobotu. Choboty hlubší jak 5 mm označujeme jako hluboké parodontální choboty, které dělíme na pravé a nepravé. S ohledem na hloubku parodontálních chobotů byl stanoven index CPITN (Commmunity Periodontal Index of Treatment Needs), je to orientační index, pomocí něhož určujeme míru postižení parodontu. Pro jeho stanovení se chrup rozdělí do 6 sextantů, může dosahovat hodnot 0-4 přičemž: 0 = zdravý parodont; 1 = přítomnost krvácení; 2 = přítomnost zubního kamene; 3 = nález mělkého parodontálního chobotu; 4 = nález hlubokého parodontálního chobotu.7

1.1.2 Krvácení z gingivy U zdravé gingivy se krvácení neobjevuje. Pokud po sondáži dáseň krvácí, znamená to, že se zde nachází subgingiválně uložený plak a zánětlivý buněčný infiltrát a to je známkou onemocnění parodontu.8 Vyšetřuje se pomocí parodontální sondy, kterou se objede papila v různých mezizubních prostorách. Hodnotí se po sextantech. Vhodným indexem pro hodnocení krvácení je index PBI (Papillary Bleeding Index). Přičemž: 0 = krvácení se nevyskytuje; 1 = na okraji dásně je patrná krvavá tečka; 2 = jednotlivé body splývají a vytváří souvislou linii; 3 = interdentální trojúhelník vyplněn krví; 4 = vytvoření kapky krve v místě papily.9 Dalším indexem je krvácení po sondování neboli BOP (Bleeding on Probing), měří se také pomocí parodontologické sondy, která se zavede na dno defektu, a tam se s ní pohybuje. Tento index je jednodušší než PBI, hodnotí se jen, zda krvácí, nebo ne. Výsledek se zaznamenává v procentech, používá se zlomek: součet krvácivých míst x 100 a výsledek se vydělí celkovým počtem měřených míst.10

7

Tamtéž, kap. 3/4.5 s. 2-4 Srov. BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s. 19 9 Srov. STAROSTA, M., a kol., Praktický rádce zubního lékaře, kap. 3/4.2 s. 1-2 10 Srov. MUTSCHELKNAUSS., R. E., Praktická parodontologie, klinické postupy, s. 147 8

11

1.1.3 Hladina attachmentu Cílem měření je zjištění vzdálenosti mezi hranicí skloviny a dnem dásňového chobotu. Měří se pomocí sondy s milimetrovou stupnicí tzv. Williamsovou sondou (Obr. 2).

Obr. 2 – Měření hladiny attachmentu Williamsovou sondou11

1.1.4 Postižení furkací Riziko postižení furkací hrozí u vícekořenových zubů a je častou komplikací u onemocnění parodontu. Měří se parodontální sondou a pro lepší určení se používá tzv. Naberova sonda (zahnutá furkační sonda, obr. 3). Dle stupně postižení furkace je volena i individuální terapie: Stupeň I. = sonda do furkace pronikne po 3mm Stupeň II. = sonda pronikne nad 3 mm Stupeň III. = sonda pronikne celým rozsahem furkace (skrz na skrz).12

Obr. 3 – Měření furkace Naberovou sondou13 11

http://www.jofs.in/viewimage.asp?img=JOrofacSci_2012_4_1_75_99888_f2.jpg Srov. BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s. 20 13 http://www.dimensionsofdentalhygiene.com/2012/08_August/Departments/Tips_on_Technique.aspx 12

12

1.1.5 Pohyblivost zubů Pohyblivost zubů je většinou subjektivně vnímaným příznakem pacienta spolu s putováním zubů. Při měření se používají prsty ruky nebo tupých konců rukojetí nástrojů. Přesnější a objektivnější je měření pomocí přístroje Periostest. Rozlišujeme 4 stupně viklavosti: Stupeň 0 = přirozený pohyb zubu Stupeň 1 = horizontální pohyblivost do 1 mm Stupeň 2 = horizontální pohyblivost zubu o více jak 1 mm Stupeň 3 = horizontální pohyblivost více jak 2 mm + vertikální mobilita.14

1.1.6 Indexy hygieny úst V dutině ústní se vyšetřuje přítomnost plaku a stav orální hygieny a popisuje se pomocí indexů: 

Index pro plak podle Quigleye a Heina – u tohoto indexu se používá obarvení plaku pomocí indikátoru a pak se hodnotí vestibulární a orální plošky zubů.



Index pro plak podle Silnesse a Löea – posouzení plaku na zubním krčku, který se setře sondou a hodnotí se ve stupních: Stupeň 0 = bez plaku; Stupeň 1 = po setření sondou tenká vrstva plaku; Stupeň 2 = přítomnost plaku na krčku zubu viditelná pouhým okem, aproximální plochy jsou čisté; Stupeň 3 = viditelný plak na krčku a na aproximálních plochách.



Index pro aproximální plak (API) podle Langeho a spol. – hodnocení interdentálních prostorů ano/ne (přítomen plak, nepřítomen plak). Hodnotí se pomocí sondy nebo barevného indikátoru a výsledek se vyjadřuje v procentech podle vzorce: součet zubů s nálezem plaku x 100 a výsledek se podobně jako u určení PBI vydělí součtem měřených ploch.



Index orální hygieny podle O’learyho – vyšetření přítomnosti plaku na všech čtyřech plochách (mesiálně, distálně, vestibulárně a orálně) podle rozlišení ano/ne. Uplatňuje se zde barevná detekce a procentuální vyjádření jako u API. Jednoduché provedení a názorné pro pacienta.15

14 15

Srov. STAROSTA, M., a kol., Praktický rádce zubního lékaře, kap. 3/4.7 s. 1 Srov. MUTSCHELKNAUSS., R. E., Praktická parodontologie, klinické postupy, s. 149-151

13

1.1.7 Pomocná vyšetření v parodontologii Další, pomocná vyšetření se provádí hlavně u agresivních forem onemocnění, kde potřebujeme vyšetřit obsah parodontálního sulku. Provádí se pomocí papírových čepů, které se zasouvají do aktivního parodontálního defektu a určují se, pomocí kultivace, parodontální patogeny a DNA. Díky zjištění původců onemocnění se stanoví terapie pomocí antibiotik a chemoterapeutik.16

1.2 Motivace pacientů s onemocněním parodontu V motivaci pacientů s onemocněním parodontu je důležitá informovanost. Informovaný pacient je zároveň i motivovaný. Pacienti, kterým byl poskytnut dostatek informací o jejich onemocnění, jsou aktivnější v léčbě, řídí se radami lékaře a mají snahu o vyléčení. Onemocnění parodontu lze znázornit různými způsoby. Vhodné je při motivaci využití modelů lebky člověka, odborné literatury nebo různých brožur, předvést jak se zachází s parodontální sondou a v neposlední řadě je podrobný popis pacientova rentgenového snímku. Pacienti musí být během rozhovoru seznámeni s příčinou parodontitidy, její léčbou a jak se dá zabránit jejímu návratu.17

1.3 Instruktáž dentální hygieny Nejlepší prezentace ústní hygieny a doporučených technik je nejúčinnější přímo v ústech pacienta. Při instruktáži bychom neměli opomenout na srozumitelnost a taktnost. Měli bychom zabezpečit soukromí, bez přítomnosti jiných osob, s výjimkou ošetřujícího personálu.18 Instruktáž provádí nejlépe dentální hygienistka. Ukázka a nácvik správného čištění zubů probíhají přímo v ústech pacienta, kde hygienistka ukáže jak čistit zuby, pa-

16

Srov. STAROSTA, M., a kol., Praktický rádce zubního lékaře, kap. 3/4.11, str. 1 Srov. BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s. 40-41 18 Srov. DŘÍZHAL, I., SLEZÁK, R., Základy parodontologie, s. 169 17

14

cient ji pomocí zrcátka sleduje a pak se pokusí techniku zopakovat. Opakování probíhá tak dlouho, dokud pacient úkon přesně nepochopí a bezchybně ho nezopakuje. První instruktáž probíhá při prvním příchodu pacienta do ordinace a trvá přibližně 30 minut. Reinstruktáž dentální hygieny se provádí dle potřeby při pravidelných kontrolách (jednou za půl roku), využívá se u ní taktéž zubních modelů.19

1.3.1 Zubní kartáčky Zubní kartáčky jsou důležité v každodenní péči o chrup, pomáhají odstraňovat zbytky potravy ze zubů včetně zubního plaku. Zubní kartáčky se vyrábí v mnoha provedeních. Mají různé velikosti, tvar, tuhost a délku štětin. Při onemocnění parodontu jsou lepší měkké kartáčky s krátkou pracovní částí a stejně dlouhými štětinami (Obr. 4). Zubní kartáčky by se měli pravidelně měnit, což je individuální záležitost (dle tlaku na kartáček a správného užívání). Výměna by měla nastat při změně postavení štětin, tvaru a směru štětin, to nastává přibližně po 2,5 měsících pravidelného používání. Opotřebovaný kartáček ztrácí schopnost dostatečného odstraňování plaku.20

Obr. 4 – Kartáčky s vhodnou velikostí pracovní části a zástřihem štětin21

1.3.1.1 Technika čištění zubů Při čištění by měl být kladen důraz na správnou techniku čištění zubů. Měli bychom se vyvarovat poškození dásně a zubů samotných. Špatná technika a nevhodné

19

Srov. STAROSTA, M., ADÁMKOVÁ, H., Repetitorium paradontologie, s. 28 Srov. BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s. 78-83 21 Vlastní fotografie autorky 20

15

používání pomůcek mohou vést k obnažení kořenového cementu a dentinu a obroušení zubního krčku.22 Nejlepší technika, vzhledem k onemocnění parodontu, je Bassova technika (Obr. 5). Ta spočívá v přiložení kartáčku pod úhlem 45° tak, aby konce štětin směřovaly do parodontálního chobotu a pod lehkým tlakem se pohybuje kartáčkem tam a zpět, přičemž konce štětin jsou stále zanořeny v sulku. Díky této technice se štětiny kartáčku můžou dostat až 0,9 mm pod okraj gingivy a odstraňovat subgingivální plak. Délka trvání čištění Bassovou technikou by měla být 4-5 minut. Čištění zubů kartáčkem by mělo být 2x denně a dále vždy po jídle.23

Obr. 5 – Technika Modifikovaného Basse – principem je dostat se do dásňového žlábku (sulku)24

1.3.1.2 Zubní pasty Zubní pasty nemají v oblasti parodontologie velký význam. Účinky past, jako je redukce plaku a zubního kamene, zmírnění zánětu, jsou až nulové. Podobně jsou na tom i ústní vody.25

1.3.2 Jednosvazkový (solo) kartáček Tyto kartáčky mají jen jeden svazek štětin a zalomené držátko, pomáhají dočistit obtížně dostupná místa, jako jsou distální plochy stoliček, linguální a palatinální plochy zubů, odhalené krčky zubů, fixní rovnátka a implantáty (Obr. 6,7). Přikládají se také pod úhlem 45°do gingiválního sulku a pomocí Bassovy techniky se provádí krouživé pohyby sem a tam. 22

Srov. BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s. 78-83 Tamtéž, s. 80-83 24 Vlastní fotografie autorky 25 Srov. DŘÍZHAL, I., SLEZÁK, R., Základy parodontologie, s. 169 23

16

Obr. 6 – Dočištění distálních ploch26

Obr. 7 – Jednosvazkové kartáčky27

1.3.3 Interdentální hygiena Do kategorie interdentální hygieny řádíme čištění mezizubních prostor, na které obyčejné ani jednosvazkové kartáčky nestačí. Zde se také ukládá plak a nečistoty. Pomůcky k odstranění nečistot se volí individuálně, dle velikosti mezizubních prostor.28

1.3.3.1 Dentální vlákna Dentální vlákna jsou vyráběná ze stočených nylonových vláken a ve dvou verzích, dental floss a superfloss. Dental floss jako samotné vlákno, nebo v držátku. Vlákno se zavádí do mezizubních prostor, přitáhne se k aproximální ploše zubu, kde se vlákno zploští a pilovitými pohyby se prostor čistí. Vlákno je k jednomu použití. Superfloss obsahuje dentální vlákno, střední část je pěnová a pevný konec, který se využívá jako zaváděcí například pod mezičleny fixních můstků a kolem implantátů. Dentální vláknem čistíme mezizubní prostory 1x denně. Při nesprávném použití může dojít k poškození mezizubních papil.29

26

Vlastní fotografie autorky Vlastní fotografie autorky 28 Srov. BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s. 91, 106 29 Srov. DŘÍZHAL, I., SLEZÁK, R., Základy parodontologie, s. 175-177 27

17

1.3.3.2 Zubní párátka Tříhranná párátka se využívají hlavně u větších mezizubních prostorů (Obr. 8). Kromě čistícího účinku mají i účinek masážní a to když zavedeme párátko do mezizubního prostoru a cíleně stlačujeme papilu proti kostnímu podkladu.30

Obr. 8 – Zubní párátka31

1.3.3.3 Interdentální kartáčky Při léčbě parodontopatií jsou interdentální kartáčky tou nejlepší volbou.32 Na trhu jsou různá provedení kartáčků. Krátké kartáčky, které se nasazují do dlouhého držátka (Obr. 9), další jsou kartáčky s kovovým dříkem a různé provedení speciálních držátek. Také se liší svým průměrem, který by měl odpovídat velikosti interdentálního prostoru. Mezizubní kartáčky jsou vhodné na čištění klasických mezizubních prostorů, zubů po resekci kořene, také se využívají u průchodných furkací a u pevných protetických náhrad a implantátů. Čištění mezizubních prostorů by se mělo provádět 1x denně, kartáček se zavádí do interdentálního prostoru a pohybuje se s ním podél stěny obou zubů (i v gingiválním sulku) sem a tam. Zubní pasta se v tomto případě nepoužívá (Obr. 10, 11).33 Vhodnější je namočení mezizubního kartáčku do antimikrobiální látky, chlorhexidinu. Podle studií při používání chlorhexidinu dochází k 75% redukci plaku.34

30

Srov. DŘÍZHAL, I., SLEZÁK, R., Základy parodontologie, s. 175-177 Vlastní fotografie autorky 32 Srov. BOTTICELLI, A. T., Dentální hygiena, teorie a praxe, s. 98 33 Tamtéž, s. 98-99 34 Srov. MUTSCHELKNAUSS., R. E., Praktická parodontologie, klinické postupy, s. 121 31

18

Obr. 9 – Mezizubní kartáčky různých velikostí, které se nasazují do dlouhého držátka 35

Obr. 10 - Čištění mezizubních prostor mezizubním kartáčkem v dlouhém držátku36

Obr. 11 – Srovnání mezizubního kartáčku, vlákna a párátka. Na první pohled je kartáček jediným účiným řešením37

1.4 Scaling - vyhlazení zubního kořene Scaling, neboli vyhlazení zubního kořene je metoda používaná k odstranění supragingiválního a i subgingiválního kamene. Většinou se provádí ve více návštěvách, 35

Vlastní fotografie autorky Vlastní fotografie autorky 37 http://www.estedent.cz/cim-cistit-zuby.htm 36

19

dle úrovně hygieny a množství zubního kamene. K tomuto účelům se používají především ruční, nebo ultrazvukové přístroje.

1.4.1 Kyrety Mezi ruční nástroje patří ostré kyrety různých typů, kterými se provádí scaling, neboli vyhlazení zubního kořene. Jsou však vhodné i k odstranění supra i subgingiválního kamene (Obr. 12). Toto ošetření je pro ošetřujícího náročné i pracné. Je nutná fixace ruky s nástrojem, a dále také fixujeme zuby se zvýšenou pohyblivostí prsty druhé ruky. Z povrchu kořene se musí odstranit zubní kámen, plak a i intoxikovaný zubní cement. Po ošetření se parodontální choboty vyplachují např. 3% peroxidem vodíku. Toto ošetření spadá do kompetencí zubního lékaře i dentální hygienistky.

Obr. 12 – tzv. kyretáž zubu a jeho kořene Graceyho kyretou38

1.4.2 Ultrazvukové odstranění zubního kamene Při používání ultrazvukových přístrojů je vyvinuta menší námaha ošetřujícího. Pracuje se s frekvencí 25 – 50 kHz. Lze je použít jak supragingiválně tak i subgingiválně a umožňují odstranění i masivních usazenin kamene.39

38

http://www.ppdentistry.com/dental-clinical-articles/article/non-surgical-periodontal-treatment-making-itwork 39 Srov. DŘÍZHAL, I., SLEZÁK, R., Základy parodontologie, s. 112-113

20

1.4.3 Leštění zubů Ošetření zakončujeme vyleštěním zubů a odstraněním drobných pigmentací. K tomuto účelu slouží mikromotor, na který se nasazují různé leštící gumy a kartáčky, které se namáčí do depurační pasty (leštící pasta, která odstraňuje ze zubů povlak a drobné pigmentace a zanechává zuby hladké).40 (Obr. 13)

Obr. 13. - Aplikace depurační pasty pomocí leštícího kartáčku a mikromotoru41

40 41

Srov. DŘÍZHAL, I., SLEZÁK, R., Základy parodontologie, s. 112-115 Srov. http://www.zahnarzt-tomovic.de/en/dental-hygiene-teeth-cleaning-dentist-frankfurt/

21

2

PARODONTOLOGIE

Parodontologie je obor, který se zabývá onemocněním parodontu. Hlavní příčinou postižení parodontu je zubní plak, mezi ostatní příčiny řadíme faktory lokální a systémové. Jako lokální faktory označujeme přítomnost zubního kamene, anomálie v postavení zubů a převisy výplní a korunek. Systémové jsou pak vrozené imunologické poruchy, onemocnění metabolismu a autoimunitní choroby.42

2.1 Gingivitida Gingivitida, neboli zánět dásně, je charakterizován zarudnutím, zduřením a i ulceracemi na gingivě. Při vyšetření zjišťujeme exsudaci z chobotu, krvácení po sondáži a hlubší parodontální choboty bez ztráty attachmentu (pseudochoboty). Gingivitidu rozeznáváme akutní, akutní nekrotizující ulcerózní a chronickou.

2.1.1 Akutní gingivitida Akutní gingivitida je vyvolaná mechanickým nebo termickým poškozením tkáně a i mikrobiálním povlakem, díky kterému po několika dnech přechází na gingivitidu chronickou (Obr. 14).

Obr. 14 – akutní gingivitida způsobená mikrobiálním povlakem43

42 43

Srov. VANĚK, J., a kol., Stomatologie pro studující všeobecné lékařství, s. 15-16 http://pediatricdentists.blogspot.cz/2012/02/gingivitis-cause-and-management.html

22

2.1.2 Akutní nekrotizující ulcerózní gingivitida Náhle vzniklé onemocnění postihující mezizubní papily se nazývá akutní nekrotizující ulcerózní gingivitida. S postupem času postihuje i zbytek gingivy. Po vyhojení nacházíme na gingivě krátery. Nemocná gingiva je kryta mazlavou, žlutavou membránou, která se skládá z fibrinu a buněčných zbytků. Po jejím odstranění trpí pacient silnými bolestmi a zvýšeným krvácením z místa postižení. Nejčastěji bývají postiženi pacienti ve věku 18 – 30 let, nemocní s HIV, oslabení pacienti, pacienti s chorobami krve a imunosupresivní léčbou. Nemocní si stěžují na silný foetor ex ore a zvětšení mízních uzlin. Někdy se může objevit i horečka. Mezi příčiny vzniku tohoto onemocnění řadíme nedostatečnou ústní hygienu, kouření a emocionální stres.44

2.1.3 Chronická gingivitida Chronická gingivitida je charakterizována dlouhodobým krvácením gingivy a hyperplastickým zduřením. Většinou nepozorujeme úbytek kosti, ale jsou přítomny gingivální choboty. Příčinou chronické gingivitidy je pouze mikrobiální povlak a v něm přítomny grampozitivní tyčky a koky. Výsledek léčby závisí jen na spolupráci pacienta a na domácí péči. Při dodržování pokynů lékaře, nebo hygienistky, se gingiva úplně vyhojí.45

2.1.4 Zvláštní formy gingivitidy Zvláštní formy gingivitidy se objevují při přítomnosti hormonálních změn nebo při dysregulací. Rozeznáváme těhotenskou gingivitidu, pubertální, gingivitidu intermenstrualis, menstrualis a climacterica, a gingivitidu vyvolanou kontraceptivy.46

44

Srov. HELLWIG, E., a kol., Záchovná stomatologie a parodontologie, s. 269 - 270 Srov. HELLWIG, E., a kol., Záchovná stomatologie a parodontologie, s. 269 - 270 46 Tamtéž, s. 269 - 270 45

23

2.2 Marginální parodontitida Hellwig, Klimek a Attin charakterizovali marginální parodontitidu jako: „Marginální parodontitita je zánětlivé, bakteriálními povlaky vyvolané onemocnění všech součástí marginálního parodontu, tzn. gingivy, periodoncia, cementu a alveolární kosti. Onemocnění je spojeno se ztrátou podpůrných tkání.“47 U parodontitidy se vyskytují příznaky gingivitidy spolu s úbytkem kosti, abscesy, posuny zubů a také parodontální choboty se ztrátou attachmentu. V pokročilém stádiu onemocnění se vyskytuje i pohyblivost zubů. Většinou postihuje chrup komplexně, ale může se vyskytovat jen na některých zubech. Rozlišujeme parodontitis marginalis superficialis, kde na rentgenologickém vyšetření zjišťujeme úbytek kosti maximálně do jedné třetiny délky kořene. A parodontitis marginalist profunda kdy je ztrátou attachmentu postižena více jak třetina délky kořene zubu anebo jsou postiženy furkace (Obr. 15).48

Obr. 15 – Intraorální rentgenový snímek. Šipky ukazují úbytek kosti v interdentálním prostoru a postižení furkace49

2.2.1 Prepubertální parodontitida Počátky prepubertální parodontitidy jsou už od prořezání prvních mléčných zubů mezi 2. a 4. rokem života. Rozlišujeme formu lokalizovanou, kdy jsou postiženy jen jednotlivé zuby a generalizovanou, kdy jsou postiženy všechny mléčné zuby a kdy je

47

Srov. HELLWIG, E., a kol., Záchovná stomatologie a parodontologie,s. 270 Tamtéž, s. 270 - 272 49 http://www.abstractsonline.com/OASISMedia/DisplayImage.aspx?Mkey={22FDF1E0-BB98-47D9-B08494213A1B7D4D}&cKey={126B55E6-0AEE-48C3-B751-F1B1ADD15740}&refID=2873 48

24

silný zánět gingivy. Může mít za následek až ztrátu všech mléčných zubů a celkovou náchylnost k infekcím.50

2.2.2 Lokalizovaná juvenilní parodontitida Počátek lokalizované juvenilní parodontitidy neboli zánětlivého onemocnění parodontu je mezi 10 a 13 rokem života. Jsou přítomny těžké léze parodontu a dochází k rychle progredující osteolýze. Lokalizovaná juvenilní parodontitida postihuje především střední řezáky a první moláry. Z lokalizované formy se může stát forma generalizovaná, a to zejména při zanedbání léčby. To může vést až k úplné ztrátě závěsného aparátu. Většinou plak a zubní kámen bývá přítomen v malém množství.51

2.2.3 Rychle progredující parodontitida Počátek rychle progredující parodontitidy bývá mezi pubertou a 35. rokem života a může vzniknout z juvenilní parodontitidy. Je to těžké postižení závěsného aparátu, které je rozšířené na mnoho zubů. Akutní období, kdy je gingiva zanícená, vyskytuje se i hnisavá exsudace a během několika měsíců dochází k defektům v kosti, se střídá s obdobím klidu, kdy je gingiva klidná.52

2.2.4 Pomalu progredující parodontitida Vyvíjí se na podkladu gingivitidy od 30. do 35. roku života. Úbytek kostní tkáně není lokalizován jen na určitou skupinu zubů, ale častěji se vyskytuje u molárů a řezáků. Patří mezi chronické onemocnění a probíhá v atakách. Z klidné dásně a neaktivních chobotů se rázem může stát akutní zánět s exsudací, kdy je dáseň fibroticky nebo zánětlivě ztluštělá. Pomalu progredující parodontitida je u pacientů s nedostatečnou hygienou a přítomností velkého množství plaku a zubního kamene na zubech i pod dásní.53 50

Srov. HELLWIG, E., a kol., Záchovná stomatologie a parodontologie, s. 270 - 272 Tamtéž, s. 270 - 272 52 Srov. HELLWIG, E., a kol., Záchovná stomatologie a parodontologie, s. 270 - 272 53 Tamtéž, s. 270 - 272 51

25

2.3 Terapie parodontitidy Hlavním cílem v léčbě parodontitidy je odstranění plaku a v něm přítomných mikroorganismů z povrchu zubů. To patří i do opatření preventivních. K eliminaci plaku se využívá metod mechanicko – instrumentálních a to pomocí konservativně – chirurgických postupů.54 Úspěšná terapie závisí na brzké diagnóze onemocnění, adekvátní léčbě a spolupráci pacienta. Důležitým cílem v léčbě je redukce nebo úplná eliminace Actinobacillus actinomycetemcomitans (vyskytuje se ve větším množství na postižených místech, produkuje potencionálně patogenní leukotoxin, který může vyvolat ztrátu attachmentu). Plán léčby probíhá po posouzení klinického, rentgenologického a mikrobiologického nálezu ve třech fázích, iniciální, korektivní chirurgické a podpůrné.55

2.3.1 Iniciální terapie Dle Hellwiga, Klimka a Attina je cílem iniciální terapie: „odstranění zánětlivých změn gingivy, zastavení progrese stávajícího onemocnění a vytvoření prostředí bez plaku a zubního kamene.“56 Vedle toho je významné i informovat pacienta o příčinách, průběhu a plánovaných krocích v léčbě jeho onemocnění. Iniciální terapie dále pokračuje instruktáží individuální ústní hygieny, která se v průběhu léčby neustále kontroluje a případně zlepšuje. Dále je nutné odstranit zuby se špatnou prognózou, u ostatních je provedena povrchová i hloubková kyretáž v lokální anestezii. Nutná je i eliminace míst s větším rizikem ulpívání plaku, což jsou převislé výplně a kazy.57 Jako doplňkovou léčbu sem zahrnujeme i zhotovení provizorních výplní, korunek a mostů, pokud stávající řešení nebylo terapeuticky výhodné. Také provádíme ošetření kořenových kanálků z důvodu pulpitických bolestí, nebo plánovaně před am-

54

Srov. HELLWIG, E., a kol., Záchovná stomatologie a parodontologie, s. 281 Srov. Quintessenz, Parodontologie, II.listopad 2003, s.21-28 56 HELLWIG, E., a kol., Záchovná stomatologie a parodontologie, s. 281 57 Srov. Quintessenz, Parodontologie, II.listopad 2003, s.28 55

26

putací kořene (hemiextrakcí).58 Je nutné uvést dlahování zubů, které se provádí u zvýšené viklavosti, jež má negativní vliv na vznik attachmentu během parodontologické léčby. Užívá se dlah nákusných (dlouhodobé využití, obzvláště v noci, kdy zabraňuje zatínání zubů a přetěžování závěsného aparátu), dále dlahy intrakoronální (do orální nebo kousací plochy zubů se do vybroušeného žlábku vloží drát a zalije se kompozitem) a využívají se i dlahovací mosty.59 Tato fáze léčby trvá přibližně 8 týdnů. Po uplynulé době by se mělo stanovit znovu posouzení parodontálních tkání.60

2.3.2 Korektivní chirurgická terapie Ve fázi korektivní chirurgické terapie se využívá cíleného léčebného zásahu ve formě otevřených kyretáží, resektivních metod nebo rekonstrukčních technik pomocí lalokových operací. V tomto případě by mělo být nasazeno antibiotické krytí v ověřené kombinaci amoxicilinu a metronizadolu.61 Chirurgickokorektivní zákroky se provádí při nedosažení cílů iniciální terapie, při přítomnosti aktivních zánětlivých chobotů s hloubkou nad 5,5 mm. Chirurgické zákroky mají smysl pouze tehdy, pokud pacient zcela spolupracuje při dentální hygieně a dodržuje doporučené postupy i v domácí péči.62

2.3.2.1 Gingivektomie Gingivektomie se provádí u nepravých parodontálních chobotů a u mělkých pravých parodontálních defektů. Nejčastěji se indikuje u hyperplazie gingivy a u estetického prodloužení korunky zubu (Obr. 16).

58

Srov. MUTSCHELKNAUSS., R. E., Praktická parodontologie, klinické postupy, s. 223 Tamtéž, s. 254, 267-278 60 Srov. Quintessenz, Parodontologie, II.listopad 2003, s.28 61 Tamtéž, s. 28-31 62 Srov. HELLWIG, E., a kol., Záchovná stomatologie a parodontologie, s. 289 59

27

Obr. 16 – gingivektomie z kosmetického hlediska u řezáků63

2.3.2.2 Apikálně posunutý lalok Apikálně posunutý lalok umožňuje osteoplastiku. Provádí se tehdy, pokud po gingivektomie došlo k odhalení krčků zubu (nedostatek připojené gingivy). 64

2.3.2.3 Laloková operace (metoda řízené tkáňové regenerace) Tato metoda se používá od počátku osmdesátých let. Laloková operace umožňuje znovuvytvoření závěsného aparátu zubů (reattachmentu) postižených parodontózou. Dochází k znovuvytvoření cementu zubního kořene, alveolární kosti, parodontu a k připojení epitelového úponu na zub.65 Při operaci odpreparujeme mukoperiostální lalok s vestibulární i palatinální strany, kompletně odstraníme všechnu granulační tkáň z kostního chobotu, očistíme a ohladíme povrch kořene od zbytků subgingiválního zubního kamene a nekrotických částí cementu zubního kořene a také očistíme vnitřní stranu mukoperiostálního laloku od vrostlých granulačních tkání (Obr. 16, 17). Čistý kostní chobot se vyplní materiálem podobným vlastní kosti (augmentační materiál, Obr. 18, 19). Potom následuje přiklopení a adaptace mukoperiostálního laloku a fixace suturou (Obr. 20).66

63

http://blog.modsquaddental.com/?tag=gummy-smile

64

Srov. STAROSTA, M., a kol., Praktický rádce zubního lékaře, kap. 3/7., str. 2 Srov. FASSMAN, A., Řízená tkáňová a kostní regenerace ve stomatologii, s.47 66 Srov. HELLWIG, E., a kol., Záchovná stomatologie a parodontologie, s. 299-300 65

28

Bývá pravidlem, že po zákroku se provádí kontrolní rentgenový snímek a sleduje se uložení materiálů. Vyšetření se opakuje v průběhu následujících devíti měsíců a sledujeme proces osteogeneze a osteointegrace (nárůst kostní tkáně). Pooperačně se předepisují širokospektrá antibiotika k lepšímu vhojování materiálů.67

2.3.2.4 Augmentační materiál Jako augmentační rekonstrukční materiál můžeme použít vlastní kost (autotransplantát), upravenou kostní tkáň z jedince téhož druhu (alotransplantát) a kostní tkáň od jiného živočišného druhu (xenotransplantát). Také se využívá materiálů přírodního nebo syntetického materiálu, jako jsou kovy, slitiny, polymery a keramické nebo skelné materiály. Za nejvhodnější materiál se považuje autologní štěp, jeho odebrání je však velmi náročné a efekt nejasný. Alotransplantát a xenotransplantát se již moc neužívají, hlavně z důvodů alergických a imunitních reakcí. V současné době se používají materiály syntetické. Mezi ně patří například trikalciumfosfátová keramika, hydroxyapatit. Materiál by měl mít vlastnosti bioaktivní (vytvářet přímé spojení s kostí), resorbovatelný a schopný indukce (udávat podnět pro buněčné dělení a růst kosti). Výhodou těchto materiálů je, že nejsou závislé na dárci, jsou sterilní, nízké riziko při transplantaci, mechanická odolnost. Pro regeneraci kosti je důležité, aby se materiály spojily s krevním koagulem, zachovalé osteoblasty a kontakt s živou kostní tkání. Přes navrstvené materiály v čistém kostním chobotu se umístí membrána, která brání vrůstání měkkých vazivových tkání do defektu, překlopí se mukoperiostálním lalokem a ten se spojí suturou. Díky membráně prostupují do kostního chobotu pouze buňky z okolní kosti.68

67 68

Srov. FASSMAN, A., Řízená tkáňová a kostní regenerace ve stomatologii, s. 48 Srov. FASSMAN, A., Řízená tkáňová a kostní regenerace ve stomatologii, s. 13-14, 19-20, 93

29

Obr. 17, 18 – odklopení mukoperiostálního laloku z vestibulární (kostní defekt u zubu číslo 15 dosahoval až k čelistní dutině) a palatinální strany a odstranění granulačních tkání z defektů 69

Obr. 19, 20 – vyplnění vyčištěných defektů hydroxyapatitem a trikalciumfosfátem70

Obr. 21 – přiklopení mukoperiostálního laloku a spojení suturou71

69

Vlastní fotografie autorky Vlastní fotografie autorky 71 Vlastní fotografie autorky 70

30

3

KOMPETENCE DENTÁLNÍ HYGIENISTKY

Dentální hygienistka může podle vyhlášky č. 55/2011 Sb., § 3 odst. 1 vykonávat činnosti: vychovávat a instruovat pacienty k pravidelné a systematické preventivní péči

-

o ústní hygienu; stanovit úroveň individuální hygieny, provádět nácvik postupů a technik ústní

-

hygieny a kontrolovat jejich účinnost; provádět kolektivní zdravotně-výchovnou činnost zaměřenou na prevenci zub-

-

ního kazu, parodontopatií, ortodontických anomálií a na racionální výživu. Pod odborným dohledem lékaře může dentální hygienistka vykonávat: v rozsahu určeném zubním lékařem vstupní a kontrolní vyšetření ústní dutiny

-

včetně získání anamnézy, zhodnocení stavu parodontu a měkkých tkání, orientačního zhodnocení stavu chrupu a jeho kazivosti; -

provádět otisky chrupu;

-

odstraňovat zubní plak a kámen z mezizubních a supragingiválních prostorů, leštit povrch zubů profylaktickými materiály;

-

odstraňovat subgingivální zubní kámen v rámci nechirurgické léčby;

-

provádět ošetření citlivého dentinu a aplikaci profylaktických materiálů, jako jsou fluoridové roztoky;

-

provádět odstraňování retenčních míst plaku a povrchové úpravy výplní;

-

provádět odborné čištění zubů, bělení a obdobné estetické úpravy;

-

informovat ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích ošetřování pacientů a doporučovat kontrolní vyšetření zubním lékařem nejdéle po 6 měsících.

Dentální hygienistka může pod přímým dohledem lékaře vykonávat: -

provádět pečetění fisur;

-

aplikovat povrchovou anestézii pro povrchové znecitlivění dásní.72

72

http://www.fnkv.cz/soubory/87/vyhlaska_55-r-2011.pdf

31

4

CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíl 1: Zjistit informovanost respondentů o parodontitidě Očekávaný výsledek: 1. Předpokládám, že méně než 50 % respondentů bude jako příčinu vzniku parodontózy uvádět dědičnost 2. Předpokládám, že méně než 50 % respondentů bude uvádět příčinu vzniku parodontózy zubní plak a zubní kámen 3. Předpokládám, že více než 50 % respondentů bude uvádět, že informace o parodontóze získali od svého ošetřujícího lékaře 4. Předpokládám, že více než 50 % respondentů umí definovat parodontózu 5. Předpokládám, že více než 75 % respondentů uvede příčinu krvácení z dásní, a jak při něm postupovat 6. Předpokládám, že méně než 75 % respondentů zná důvod vzniku zubního kamene Cíl 2: Zjistit zvyklosti respondentů v oblasti péče o dutinu ústní Očekávaný výsledek: 1. Předpokládám, že více než 50 % respondentů používá, vzhledem ke svému onemocnění (parodontóze), vhodně zvolené pomůcky při čištění zubů 2. Předpokládám, že více než 75 % respondentů využívá při čištění zubů více než dvě pomůcky 3. Předpokládám, že více než 50 % respondentů si čistí zuby 2x denně 4. Přepokládám, že méně než 50 % respondentů si nečistí zuby dostatečně dlouhou dobu (nemocní parodontitidou přibližně 11-15 min.). Cíl 3: Zjistit, zda se u respondentů v průběhu ošetření objevilo krvácení dásní Očekávaný výsledek: 1. Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že se u nich objevilo při čištění zubů krvácení dásní 32

5

METODIKA

Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku parodontitidy. Pro mou průzkumnou část jsem si zvolila formu dotazníkového šetření. Dotazník vlastní konstrukce jsem osobně distribuovala v soukromém zařízení Parodontologie s.r.o., v období měsíce března 2013. Vedoucí pracoviště i klienti byli seznámeni s průzkumem a souhlasili, že do něj budou zařazeni. Osloveni byli všichni klienti, kteří toto pracoviště v období měsíce března 2013 navštívili. Dotazník byl anonymní a skládal se z 18 otázek, z nichž 3 byly identifikační (13), 8 otázek si týkalo zvyklostí respondentů při čištění zubů (4-10) a také 8 otázek (1118) zjišťovalo informovanost respondentů o parodontitidě. V rámci mého prvního cíle, který se týkal informovanosti respondentů v oblasti parodontitidy, bylo stanoveno 6 očekávaných výsledků. První očekávaný výsledek se týkal role dědičnosti v příčině vzniku parodontitidy a byl zjištěný v položce č. 16. Druhý očekávaný výsledek zjišťoval, zda respondenti vůbec budou uvádět příčinu vzniku parodontitidy zubní plak a kámen, ten byl zjištěn také v položce č. 16. Třetí očekávaný výsledek týkající se poskytnutí informací o parodontóze (ošetřující lékař) zjišťovala položka č. 18. Definici parodontózy, což byl čtvrtý očekávaný výsledek, zjišťovala položka č. 15. V pátém očekávaném výsledku jsem mapovala, zda respondenti znají příčinu krvácení z dásní a jak při něm postupovat a to zjišťovala položka č. 12, 13, 14. Vyhodnocení šestého očekávaného výsledku vycházelo z položky č. 17 a týkalo se toho, zda respondenti znají důvod vzniku zubního kamene. Výsledky jsem zpracovala do tabulek a grafů, kde jsou uvedeny v absolutních četnostech a relativních četnostech. Druhý cíl, týkající se zvyklostí respondentů v oblasti ústní hygieny, se vztahovaly 4 očekávané výsledky. V prvním očekávaném výsledku jsem zjišťovala, zda respondenti užívají vzhledem ke svému onemocnění vhodně zvolené pomůcky ne čištění zubů, toto zjišťovaly položky č. 4, 5, 6 a 10. Položky č. 6 a 7 zjišťoval druhý očekávaný výsledek, a to zda respondenti využívají více než dvě pomůcky na čištění zubů. Zda si respondenti čistí zuby 2x denně, toho se týkal třetí očekávaný výsledek a byl zjištěn v položce č. 8. Ve čtvrtém očekávaném výsledku jsem mapovala, zda respondenti věnují dostatek času na čištění zubů, to zjišťovala položka č. 9, což byla otevřená otázka

33

a respondenti zde uváděli, kolik času věnují čištění zubů. Vyhodnocení je zpracované v tabulkách a grafech, uvedené v absolutní a relativní četnosti. V rámci třetího cíle kde jsem zjišťovala, zda se u respondentů během ošetření objevilo krvácení dásní, byl stanoven jeden očekávaný výsledek a byl ověřován v položce č. 11. Výsledky jsou zpracované do tabulek a grafů v relativních a absolutních četnostech.

5.1 Pilotní šetření Před zahájením distribuce dotazníku jsme provedla pilotní šetření. Rozdala jsem dotazník osmi respondentům a zjišťovala, zda byly otázky srozumitelné a zda bylo všemu porozuměno. Všechny otázky byly správně pochopeny a bylo možné přistoupit k vlastnímu výzkumnému šetření.

5.2 Výběr vzorku Dotazník vlastní konstrukce jsem osobně distribuovala v soukromém zařízení Parodontologie s.r.o., v období měsíce března 2013. Vedoucí pracoviště i klienti byli seznámeni s průzkumem a souhlasili, že do něj budou zařazeni. Osloveni byli všichni klienti, kteří toto pracoviště v období měsíce března 2013 navštívili, všichni byli orientovaní s různým stupněm postižení parodontu. S celkového počtu 120 rozdaných dotazníku se mi jich 120 vrátilo, návratnost je tedy 100%. Všechny dotazníky byly vyplněny správně a kompletně, proto jsem nemusela žádný vyřadit.

5.3 Zpracování dat - technika Pro zpracování výsledků byly použity počítačové programy Microsoft Word a Microsoft Excel. Každá otázka v dotazníku je zpracovaná do tabulky a grafu a výsle-

34

dek je vyjádřen v absolutních a relativních četnostech. Celkem bylo zpracováno 120 dotazníků.

35

6

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

6.1 Analýza a popis demografických údajů respondentů 6.1.1 Pohlaví respondentů Tab. 1 – Pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

muž

51

42,5 %

žena

69

57,5 %

Celkem

120

100 %

V položce č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu respondentů 120 (100%) bylo 51 (42,5 %) mužů a 69 (57,5 %) žen (viz. tab. 1, graf 1).

60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% muž

žena

Graf 1 - Pohlaví respondentů

36

6.1.2 Věk respondentů Tab. 2 – Věk respondentů

Věk respondentů



18 – 30 let

17

14 %

31 – 45 let

44

37 %

46 – 65 let

59

49 %

Celkem

120

100 %

V položce č. 2 jsem zjišťovala věk respondentů. Tato otázka byla otevřená, respondenti měli uvádět svůj věk. Získané údaje jsem rozdělila do jednotlivých věkových skupin a to následovně: mladší dospělost (18 – 36 let), tato skupina byla nejméně zastoupena, a to 17 respondenty (14 %). Střední dospělost (31 – 45 let) zastoupena 44 respondenty (37 %) a starší dospělost (46 – 65 let), která byla nejpočetněji zastoupena 59 respondenty (49 %) (viz. tab. 2, graf 2).

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 18 – 30 let

31 – 45 let

46 – 65 let

Graf 2 - Věk respondentů

37

6.1.3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Tab. 3 – Nejvyšší dosažené vzdělání

Nejvyšší dosáhnuté vzdělání



základní

3

2,5 %

střední bez maturity

23

19 %

střední s maturitou

38

32 %

vyšší odborné

9

7,5 %

vysokoškolské

47

39 %

jiné

0

0%

120

100 %

Celkem

Položka č. 3 zjišťovala nejvyšší ukončené vzdělání respondentů. Nejvyšší počet respondentů uvedlo variantu vysokoškolské vzdělání a to 47 (39 %). Další skupinu tvoří respondenti, kteří dosáhli středoškolského vzdělání s maturitou 38 (32 %). 23 (19 %) respondentů uvedlo variantu vzdělání střední bez maturity, 9 (7,5 %) respondentů vyšší odborné vzdělání a 3 (2,5 %) uvedlo základní vzdělání. Možnost jiné, nezvolil žádný z respondentů (viz. tab 3, graf 3).

40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

Graf 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání

38

6.2 Analýza a popis znalostních a zvyklostních položek dotazníku 6.2.1 Typ používaného zubního kartáčku Tab. 4 – Typ zubního kartáčku

Typ zubního kartáčku



měkký

65

54 %

střední

42

35 %

tvrdý

3

2,5 %

elektrický

2

1,5 %

střídám je

8

7%

120

100 %

Celkem

V položce číslo 4 jsem zjišťovala typ respondenty používaného zubního kartáčku. Nejvíce respondentů, a to 65 (54 %) uvedlo, že používá měkký kartáček. Další nejpoužívanější je kartáček střední 42 (35 %). 3 (2,5 %) respondenti uvedli tvrdý kartáček, 2 (1,5 %) používají elektrický kartáček a 8 (7 %) respondentů kartáčky střídá (viz tab. 4, graf 4).

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% měkký

střední

tvrdý

elektrický

střídám je

Graf 4 – Typ používaného zubního kartáčku

39

6.2.2 Používání mezizubního kartáčku Tab. 5 – Používání mezizubního kartáčku

Používání mezizubního



ano

83

69 %

ne

19

16 %

občas

18

15 %

Celkem

120

100 %

kartáčku

V položce číslo 5 jsem zjišťovala návyky respondentů v oblasti používání mezizubních kartáčků. 83 (69 %) respondentů uvedlo, že používá mezizubní kartáček, 19 (16 %) nepoužívá a 18 (15 %) respondentů používá občas mezizubní kartáček (viz tab. 5, graf 5).

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ano

občas

ne

Graf 5 – Používání mezizubního kartáčku

40

6.2.3 Využívání jiných pomůcek při toaletě dutiny ústní Tab. 6 – Jiné pomůcky

Jiné pomůcky



ano

63

53 %

ne

23

19 %

občas

34

28 %

Celkem

120

100 %

Tabulka číslo 6 ukazuje, zda respondenti používají i jiné pomůcky na čištění zubů. 63 (53 %) respondentů uvedlo, že ano. Odpověď ne, označilo 23 (19 %) respondentů a 34 (28 %) uvedlo odpověď občas (viz tab. 6, graf 6).

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ano

občas

ne

Graf 6 – Používání jiných pomůcek na čištění zubů

41

6.2.4 Pomůcky využívané na čištění zubů Tab. 7 – Pomůcky na čištění zubů

Pomůcky na čištění zubů



jednosvazkový kartáček

77

40 %

dentální nit

27

14 %

párátka

28

15 %

ústní sprcha

17

9%

masážní kužel (stimulátor)

41

22 %

jiné

0

0%

190

100 %

Celkem

Na otázku číslo 6 navazovala otázka číslo 7, kde respondenti mohli volit více odpovědí. V tabulce číslo 7 je znázorněno, jaké typy pomůcek respondenti používají. Nejvíce používaná pomůcka je jednosvazkový kartáček označený 77 (40 %) respondenty. Další nejužívanější pomůckou je masážní kužel (stimulátor), který uvedlo 41 (22 %) respondentů, dále párátka 28 (15 %), 27 (14 %) respondentů uvedlo dentální nit a 17 (9 %) respondentů uvedlo ústní sprchu. Žádný z respondentů uvedl možnost jiné (viz tab. 7, graf 7).

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Graf 7 – Pomůcky na čištění zubů

42

6.2.5 Frekvence čištění zubů respondentů Tab. 8 – frekvence čištění zubů

Frekvence čištění zubů



1x denně

7

6%

2x denně

83

69 %

3x denně

12

10 %

po každém jídle

17

14 %

nepravidelně

1

1%

nečistím vůbec

0

0%

120

100 %

Celkem

V tabulce číslo 8 je znázorněná frekvence čištění zubů. Čištění zubů 1x denně uvedlo 7 (6 %) respondentů, 2x denně 83 (69 %) respondentů, 3x denně 12 (10 %) respondentů, 17 (14 %) respondentů uvedlo čištění zubů po každém jídle, 1 (1 %) si zuby čistí nepravidelně. Možnost nečistím vůbec, nebyla označena (viz tab. 8, graf 8).

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Graf 8 – Frekvence čištění zubů

43

6.2.6 Čas věnovaný čištění zubů respondenty Tab. 9 – Čas věnovaný čištění zubů

Čas věnovaný čištění zubů



1 – 5 minut

52

43 %

6 – 10 minut

30

25 %

11 – 15 minut

16

13 %

16 – 20 minut

13

11 %

21 minut a více

9

8%

120

100 %

Celkem

V položce číslo 9 jsem zjišťovala, kolik času věnují respondenti čištění zubů. Získané údaje jsem rozdělila do 5 kategorií. Kategorii 1 – 5 minut označilo 52 (43 %) respondentů, 30 (25 %) respondentů označilo kategorii 6 - 10 minut. 11 – 15 minut označilo 16 (13 %) respondentů, 13 (11 %) respondentů si čistí zuby 16 – 20 minut a 21 minut a více bylo označeno 9 (8 %) respondenty. Tato otázka byla otevřená, respondenti uváděli dobu čištění zubů, minimální hodnota byla uvedena 1 minuta a maximální 30 minut (viz tab. 9, graf 9).

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1 – 5 minut 6 – 10 minut

11 – 15 minut

16 – 20 minut

Graf 9 – Doba věnovaná čištění zubů

44

21 minut a více

6.2.7 Používání desinfekčních roztoků nebo gelů Tab. 10 – Desinfekční roztoky nebo gely

Desinfekční roztoky nebo



ano

48

40 %

ne

72

60 %

Celkem

120

100 %

gely

Tabulka číslo 10 znázorňuje používání desinfekčních roztoků nebo gelů jako prevenci a léčbu parodontózy. 48 (40 %) respondentů uvedlo kladnou odpověď a 72 (60 %) respondentů uvedlo odpověď zápornou. Při kladné odpovědi respondenti mohli uvádět název přípravku, který používají. Nejvíce jich uvedlo používání Corsodyl gelu (15), dále Parodontax roztok (13) a Paroex gelu (13), uváděli také Listerine (5), který však nemá žádnou léčivou složku jako třeba chlorhexidin a ve dvou případech respondenti používají vlastní bylinkové roztoky (viz tab. 10, graf 10).

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ano

ne

Graf 10 – Používání dezinfekčních roztoků nebo gelů

45

6.2.8 Krvácení z dásní respondentů Tab. 11 – Krvácení dásní respondentů

Krvácení dásní respondentů



ano

11

9%

ne

55

46 %

občas

54

45 %

Celkem

120

100 %

V položce číslo 11 jsem zjišťovala, zda respondentům krvácí při čištění zubů dásně. 11 (9 %) respondentů uvedlo odpověď ano, 55 (46 %) uvedlo odpověď ne a občasné krvácení dásní uvedlo 54 (45 %) respondentů (viz tab. 11, graf 11).

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% ano

občas

ne Graf č. 8 – Krvácení dásní

46

6.2.9 Krvácení dásní jako běžný jev při čištění zubů Tab. 12 – Krvácení dásní jako běžný jev při čištění zubů

Krvácení dásní jako běžný



ano

4

3%

ne

104

87 %

nevím

12

10 %

Celkem

120

100 %

jev při čištění zubů

V položce číslo 12 jsem zjišťovala, zda si respondenti myslí, že krvácení dásní je běžným jevem při čištění zubů. Odpověď ano uvedli 4 (3 %) respondenti, odpověď ne 104 (87 %) respondentů a 12 (10 %) respondentů uvedlo nevím (viz tab. 12, graf 12).

90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ano

nevím

ne

Graf 12 – Krvácení dásní jako běžný jev při čištění zubů

47

6.2.10 Definice krvácení dásní Tab. 13 – Definice krvácení dásní

Definice krvácení dásní



0

0%

13

11 %

92

77 %

nevím

15

12 %

Celkem

120

100 %

běžný příznak při správném čištění zubů způsobené poraněním kartáčkem, mezizubním kartáčkem působeno dlouhodobou přítomností zubního plaku a kamene

V tabulce číslo 13 jsou uvedeny varianty odpovědí na otázku zjišťující, čím je způsobeno krvácení dásní. Žádný z respondentů nevolil možnost, že krvácení dásní je běžný příznak při správném čištění zubů. Krvácení dásní způsobené poraněním kartáčkem nebo mezizubním kartáčkem zvolilo 13 (11 %) respondentů. 89 (74 %) respondentů uvedlo jako správnou odpověď dlouhodobé působení zubního plaku a kamene a 18 (15 %) respondentů odpověď nevědělo (viz tab. 13, graf 13).

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% běžný příznak při správném čištění zubů

způsobené působeno poraněním dlouhodobou kartáčkem, přítomností mezizubním zubního plaku a kartáčkem kamene Graf 13 – Definice krvácení dásní

48

nevím

6.2.11 Jak postupovat při krvácení dásní Tab. 14 – Postup při krvácení dásní

Postup při krvácení dásní



krvácející místa nečistit

2

1%

krvácející místa pečlivě čistit

85

54 %

64

41 %

žádná odpověď není správná

6

4%

nevím

0

0%

157

100 %

kartáčkem

i

mezizubním

kartáčkem vyplachovat krvácející místa léčivými

a

dezinfekčními

přípravky (chlorhexidin)

Celkem

Položka číslo 14 zjišťovala, jak podle respondentů postupovat při krvácení dásní. Respondenti mohli volit i více odpovědí. 2 (1 %) respondenti by krvácející místa nečistili. Naopak pečlivé čištění krvácejících míst kartáčkem i mezizubním kartáčkem by volilo 85 (54 %) respondentů, vyplachování léčivými a dezinfekčními přípravky (chlorhexixin) uvedlo 64 (41 %) respondentů. 6 (4 %) by žádnou z nabízených odpovědí nevolilo a nikdo z respondentů nevěděl (viz tab. 14, graf 14).

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Graf 14 – Postup při krvácení dásní

49

6.2.12 Definice parodontózy Tab. 15 – Definice parodontózy

Definice parodontózy



onemocnění zubů

4

3%

onemocnění dásní

67

56 %

onemocnění závěsného apará-

48

40 %

onemocnění jazyka

0

0%

nevím

1

1%

120

100 %

tu zubu

Celkem

V položce číslo 15 jsem zjišťovala znalosti respondentů v oblasti definice parodontózy. 4 (3 %) respondentů si myslelo, že parodontóza je onemocnění zubů, onemocnění dásní volilo 67 (56 %) respondentů a 48 (40 %) respondentů si myslelo, že parodontóza je onemocnění závěsného aparátu zubu. Onemocnění jazyka nikdo nevolil a možnost nevím zvolil 1 (1 %) respondent (viz tab. 15, graf 15).

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% onemocnění onemocnění onemocnění onemocnění zubů dásní závěsného jazyka aparátu zubu Graf 15 – Definice parodontózy

50

nevím

6.2.13 Rizikové faktory vzniku parodontózy Tab. 16 – Rizikové faktory vzniku parodontózy

Rizikové

faktory

vzniku



jídlo

23

9%

dědičnost

85

32 %

kouření

33

13 %

zubní plak a kámen

99

38 %

používání nevyhovují zubní

9

3%

mechanické poškození dásně

12

5%

jiné

0

0%

261

100 %

parodontózy

pasty a ústní vody

Celkem

Rizikové faktory vzniku parodontózy zjišťovala položka číslo 16. Respondenti si mohli zvolit i více odpovědí. Položku jídlo zvolilo 23 (9 %) respondentů. 85 (32 %) uvedlo jako příčinu vzniku parodontózy dědičnost a 33 (13 %) respondentů kouření. Zubní plak a kámen zvolilo 99 (38 %) respondentů, používání nevyhovující zubní pasta a ústní voda oslovili 9 (3 %) respondentů a mechanické poškození dásně 12 (5 %) respondentů. Jinou možnost nevolil nikdo (viz tab. 16, graf 16).

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Graf 16 – Rizikové faktory vzniku parodontózy

51

6.2.14 Faktory ovlivňující vznik zubního kamene Tab. 17 – Ovlivnění vzniku zubního kamene

Ovlivnění vzniku zubního



složení slin a jejich množství

18

15 %

tvrdost vody

6

5%

mineralizace zubního plaku

72

60 %

složení stravy

10

8%

nevím

14

12 %

jiné

0

0%

120

100 %

kamene

Celkem

V položce číslo 17 jsem zjišťovala názor respondentů na vznik zubního kamene. 18 (15 %) respondentů si myslelo, že jeho vznik ovlivňuje složení slin a jejich množství, 6 (5 %) respondentů uvedlo tvrdost vody. Mineralizaci zubního plaku si zvolilo 72 (60 %) respondentů. 10 (8 %) respondentů dávalo za vinu vzniku zubního kamene složení stravy a 14 (12 %) respondentů správnou odpověď nevědělo. Nikdo nezvolil možnost jiné (viz tab. 17, graf 17).

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Graf č. 14 – Ovlivnění vzniku zubního kamene

52

6.2.15 Získání informací o parodontóze Tab. 18 – Získání informací o parodontóze

Získání informací o paro-



ošetřující zubní lékař

70

58 %

všeobecná sestra

4

3%

dentální hygienistka

14

12 %

známí a rodinní příslušníci

13

11 %

internet, odborné časopisy

7

6%

nikdo, moje iniciativa

12

10 %

někdo jiný

0

0%

120

100 %

dontóze

Celkem

Tabulka číslo 18 znázorňuje, kdo respondenty informoval o parodontóze. Nejčastěji respondenti uváděli, že informace o parodontóze získaly od svého ošetřujícího lékaře, a to 70 (58 %). Druhou nejčastější odpovědí byla dentální hygienistka zvolena 14 (12 %) respondenty. 13 (11 %) respondentů uvedlo známé a rodinné příslušníky, vlastní iniciativu uvedlo 12 (10 %) respondentů. Internet a odborné časopisy zvolilo 7 (6 %) respondentů a všeobecná sestra poskytla informace 4 (3 %) respondentů. Odpověď někdo jiný nevolil nikdo (viz tab. 18, graf 18).

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Graf 18 – Získání informací o parodontóze

53

7

DISKUZE

Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku onemocnění parodontu. Údaje použité pro průzkumnou část byly získané dotazníkovým šetřením. V práci byly stanoveny dva cíle a celkem jedenáct očekávaných výsledků. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 42,5 % mužů a 57,5 % žen ve věkových skupinách 18 – 30 let bylo 14 % respondentů, 37 % respondentů uvádělo 31 – 45 let a nejvíce respondentů, 49 % bylo ve věku 46 – 65 let. Nejvyšší ukončené vzdělání ve skupině respondentů bylo následovné: 2,5 % respondentů uvedlo vzdělání základní, 19 % uvádělo střední bez maturity, střední s maturitou uvedlo 32 % respondentů, vyšší odborné dosáhlo 7,5 % respondentů a nejvíce 39 % respondentů dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Možnost jiné neuvedl nikdo. Uvedené údaje byli obsáhnuté v identifikačních položkách č. 1, 2, 3. Prvním stanoveným cílem bylo zjistit informovanost respondentů o parodontitidě. K tomuto cíli bylo stanoveno 7 očekávaných výsledků, které byly vyhodnoceny v položkách č. 11, 12, 13, 14, 14, 16, 17 a 18. Položka č. 16 zjišťovala, který z uvedených faktorů má vliv na vznik parodontózy. Respondenti mohli vybírat z více odpovědí. Z analýzy této položky vycházel očekávaný výsledek číslo 1., kde předpokládám, že méně než 50 % respondentů bude jako příčinu vzniku parodontózy uvádět dědičnost a také očekávaný výsledek číslo 2., kde předpokládám, že méně než 50 % respondentů bude uvádět příčinu vzniku parodontózy zubní plak a zubní kámen. Nejčastěji uváděnou odpovědí byl zubní plak a kámen a to v 38 %, což považují za hlavní příčinu vzniku parodontitidy i autoři odborných publikací. Na druhém místě byla dědičnost 32 %, která se také podílí na vzniku parodontitidy. Podle 13 % respondentů má vliv na vznik parodontitidy kouření. Další položky parodontitidu nezpůsobují. 9 % respondentů uvedlo jídlo, 5 % mechanické poškození dásně a pouhé 3 % respondentů uvedlo používání nevyhovující zubní pasty a ústní vody. Možnost jiné nezvolil nikdo z respondentů. Podobné výsledky ve své práci uvedla také Hana Lioliasová73 a Tajana Trembová74. Očekávaný výsledek č. 1 a 2 považuji za splněný.

73 74

Porov. LIOLIASOVÁ, H., Informovanost pacientů o parodontóze a její možné prevenci, str. 43 Porov. TREMBOVÁ, T., Edukace klienta v dentální hygieně, str. 56

54

V položce č. 18 jsem zjišťovala, kdo respondenty informoval o parodontitidě. K této položce se vázal 3. očekávaný výsledek, že více než 50 % respondentů bude uvádět, že informace o parodontóze získali od svého ošetřujícího lékaře. Nejvíce respondenti označovali odpověď ošetřující lékař a to v 58 %. Druhou nejčastější odpovědí byla uváděna dentální hygienistka a to ve 12 %. S 11 % byli uváděni známí a rodinní příslušníci, 10 % respondentů označilo odpověď nikdo, moje iniciativa. Z internetu a odborných časopisů získalo informace 6 % respondentů a pouze 3 % respondentů označili všeobecnou sestru. Z tohoto šetření vyplývá, že se respondenti snaží udržet svůj chrup zdravý a hledají možnosti jak tohoto cíle dosáhnout. Dle mého názoru je uspokojivé, že návštěvy dentálních hygienistek bývají v poslední době v oblibě, což přispívá mimo jiné k častému odhalení parodontitidy. Očekávaný výsledek č. 3 považuji za splněný. Položka č. 15 zjišťovala, zda respondenti umí definovat parodontózu. Z této položky jsem získala odpověď pro 4. očekávaný výsledek, kde předpokládám, že více než 50 % respondentů umí definovat parodontózu. Správnou odpověď, onemocnění závěsného aparátu zubu, označilo 40 % respondentů. 56 % označilo onemocnění dásní, což provází parodontitidu a respondenti ji podle různých zánětů dásní odhalí (subjektivní příznak), proto tuto odpověď respondenti označovali nejvíce. Onemocnění zubů označili 3% respondentů a 1% respondentů zvolilo odpověď nevím. Nikdo z respondentů nevolil odpověď onemocnění jazyka. Očekávaný výsledek č. 4 považuji za nesplněný. 5. očekávaný výsledek, že více než 75 % respondentů si uvede příčinu krvácení z dásní, a jak při něm postupovat mapují položky č. 12, 13, 14. Položka č. 12 měla zjistit, zda si respondenti myslí, že krvácení dásní je normální. Správnou odpověď, ne, označilo 87 % respondentů. 3 % respondentů si myslí, že je krvácení dásní při čištění normální a 10 % respondentů uvedlo možnost nevím. K podobným výsledkům dospěla ve své práci i Tajana Trembová75, s jejímž názorem, že většina klientů uvádí, že jim dásně nekrvácí, však po aplikaci mezizubního kartáčku, který doposud nepoužívali, se dáseň rozkrvácí (v mezizubním prostoru probíhá zánět dásně dlouhou dobu skrytě, dokud se nepoužije mezizubní kartáček), se ztotožňuji.

75

Porov. TREMBOVÁ, T., Edukace klienta v dentální hygieně, str. 54, 71

55

Položka č. 13 prověřovala vědomosti respondentů, co je vlastně krvácení dásní. Odpověď, působení dlouhodobé přítomnosti zubního plaku a kamene, což je správná odpověď, zvolilo 77 % respondentů. 12 % nevědělo a 11 % respondentů zvolilo, že krvácení dásní je způsobeno poraněním kartáčkem, mezizubním kartáčkem. Tohle je nejčastější odpověď klientů, kteří nemají zkušenosti s dentální hygienou, je možné, že se při prvním používání mezizubních kartáčků poraní, většina z nich raději kontakt s dásní vynechává a tím se zánět dásně zhoršuje. Že krvácení dásní je běžný příznak při čištění zubů, nezvolil nikdo. V položce č. 14 respondenti uváděli, jak by postupovali při krvácení dásní, mohli volit i více odpovědí. Potěšilo mě, že 54 % respondentů by krvácející místa pečlivě čistili kartáčkem i mezizubním kartáčkem a 41 % respondentů by je vyplachovala dezinfekčními přípravky (např. s obsahem chlorhexidinu), což jsou odpovědi správné. Pouhé 1 % respondentů by krvácející místa nečistili vůbec a 4 % respondentů zvolilo, žádná odpověď není správná. Očekávaný výsledek č. 5 považuji za splněný. V položce č. 17 respondenti uváděli, co ovlivňuje vznik zubního kamene. Z analýzy této položky vycházel očekávaný výsledek č. 6, kde předpokládám, že méně než 75 % respondentů, zná důvod vzniku zubního kamene. Mineralizaci zubního povlaku označilo 60 % respondentů, složení slin a jejich množství 15 %, odpověď nevědělo 12 % respondentů. 8 % zvolilo složení stravy a 5 % tvrdost vody. Zubní kámen vzniká mineralizací zubního povlaku. Přítomnost zubního kamene a tedy i povlaku značí o nedostatečné hygieně dutiny ústní, pokud zubní povlak pravidelně a důsledně odstraňujeme, zubní kámen se nevytvoří. Opět podobné výsledky uvedla ve své práci i Tajana Trembová.76 Očekávaný výsledek č. 6 považuji za splněný. Druhým cílem bylo zjistit zvyklosti respondentů v oblasti péče o dutinu ústní. K tomuto cíli se vztahovali 4 očekávané výsledky a ty byly vyhodnoceny v položkách č. 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10. Z položek č. 4, 5, 6 a 10 vychází očekávaný výsledek č. 1, více než 50 % respondentů používá, vzhledem ke svému onemocnění (parodontóze), vhodně zvolené pomůcky při čištění zubů. Položka č. 4 zjišťovala, jaký kartáček používají respondenti na čištění zubů. 54 % respondentů používá měkký kartáček, 35 % střední, tvrdý 2,5 % a elektrický 1,5 %. Kartáčky střídá 7 % respondentů. Nejvhodnější jsou kartáčky měkké, musí se však 76

Porov. TREMBOVÁ, T., Edukace klienta v dentální hygieně, str. 53

56

používat správná technika čištění zubů, aby byl výsledek efektivní. Většina klientů si však myslí, že středním kartáčkem vyčistí zuby lépe, že měkké kartáčky na zubech „ani necítí“. Dlouhodobé nesprávné používání tvrdších kartáčku, způsobuje, dle mého názoru, poškození zubních krčků u oslabené skloviny zubů. V položce č. 5 respondenti uváděli používání mezizubních kartáčků. Odpověď ano uvedlo 69 % respondentů, 16 % respondentů mezizubní kartáčky nepoužívá a občasné používání uvedlo 15 % respondentů. Zda respondenti používají i jiné pomůcky na čištění zubů mapovala položka č. 6. Kladnou odpověď uvedlo 53 % respondentů, 19 % nepoužívá a občas používá 28 % respondentů. Položka č. 6 ukazuje, zda klienti používají i jiné pomůcky na čištění zubů, kromě kartáčku a mezizubního kartáčku. Ano zvolilo 53 % respondentů, občas 28 % a nepoužívá 19 % respondentů. Položka č. 10 zjišťuje, zda respondenti používají při čištění zubů jako prevenci a léčbu parodontitidy dezinfekční roztoky nebo gely. Více respondentů a to 60 % nepoužívá a 40 % respondentů používá. K odpovědi „ano“ jsem požádala respondenty o název přípravku, který používají. Nejvíce uváděný byl Corsodyl gel, který obsahuje 1 % chlorhexidinu a je dobré aplikovat ho pomocí solo kartáčku a mezizubního kartáčku do dásňového žlábku (sulku). Podobně oblíbený je Paroex gel (0,12 % chlorhexidinu) a Parodontax roztok (0,2 % chlorhexidinu), které se aplikují obdobně. Občas se objevilo i používání Listerinu, dle mého názoru je jeho používání dobrý reklamní tah, neobsahuje bohužel žádnou aktivní látku a naopak obsahuje alkohol (neléčí, pouze osvěží dech). Asi 2 respondenti uvedli používání vlastních bylinných extraktů, jimiž si neublíží, můžou zánětlivou dáseň i zklidňovat, ale mají pouze dočasný efekt. Očekávaný výsledek č. 1 považuji v položce č. 4, 5 a 6 za splněný. V položce č. 10 ho považuji za nesplněný. Na očekávaný výsledek č. 2, kde předpokládám, že více než 75 % respondentů využívá při čištění zubů více, než dvě pomůcky nám odpověděla položka č. 6 a 7. V položce č. 6, jak již bylo zmíněno, zvolilo odpověď ano 53 % a odpověď občas 28 % respondentů (celkem 81 %), což splňuje očekávaný výsledek č. 2. V položce č. 7 měli respondenti uvést pomůcky, které používají. Jednosvazkový kartáček používá 40 % respondentů. 22 % používá masážní kužel. Tyto dvě položky jsou používané nejvíce, také je považuji za nejvhodnější. Jednosvazkový kartáček je 57

vhodný na dočištění špatně dostupných míst, stoliček a masážní kužel stimuluje dásně, zlepšuje prokrvení dásně a zpevňuje její povrch. Ostatní pomůcky nejsou tak důležité, záleží na klientovi, co mu je příjemné. Určitě ale nenahrazují již pomůcky zmíněné. Párátka zvolilo 15 % respondentů, dentální nit užívá 14 % respondentů a 9 % používá ústní sprchu. Očekávaný výsledek č. 2 považuji za splněný. Z položky č. 8, kde respondenti uváděli, jak často si čistí zuby vycházel očekávaný výsledek č. 3, že více než 50 % respondentů si čistí zuby 2x denně. Až 69 % respondentů uvedlo, že si zuby čistí 2x denně, 10 % 3x denně a pouhých 6 % 1x denně. Po každém jídle uvedlo 14 % respondentů, nepravidelně 1 % a položku nečistím vůbec, neoznačil naštěstí nikdo. Podobné výsledky uvádí ve své práci i Tajana Trembová77 a Hana Lioliasová.78 Očekávaný výsledek č. 3 považuji za splněný. V položce č. 9 měli respondenti uvádět čas, který věnují čištění zubů. Na to navazoval očekávaný výsledek č. 4, kde přepokládám, že méně než 50 % respondentů si nečistí zuby dostatečně dlouhou dobu (nemocní parodontitidou přibližně 1115 min.). Nejvíce respondentů uvedlo 1-5 minut a to 43 %, na druhém místě, 25 % respondentů, skončilo 6-10 minut a 13 % respondentů zvolilo 11-15 minut. 16-20 minut zvolilo 11 % a 8 % 21 minut a více. Kolik času bychom měli věnovat čištění zubů je individuální, záleží na onemocnění v dutině ústní, zdravý chrup i parodont nevyžaduje tolik pozornosti jako parodont a chrup postižený parodontitidou. Nemocní parodontózou by, podle mého názoru, měli čistit obyčejným kartáčkem, solo kartáčkem, mezizubním kartáčkem a masírovat dásně kuželíkem. To by mělo zabrat přibližně 1115 minut. Také záleží na zručnosti a motivaci klientů. Očekávaný výsledek č. 4 považuji za splněný. Třetí cíl mapoval, zda se u respondentů objevilo v průběhu ošetření krvácení dásní. K tomuto cíli se vztahoval 1 očekávaný výsledek, že více než 50 % respondentů uvede, že se u nich objevilo při čištění zubů krvácení dásní a byl vyhodnocen položkou č. 11. 9 % respondentů uvedlo, že jim dásně krvácí. Občasné krvácení zvolilo 45 % respondentů a 46 % respondentů dásně nekrvácí. Domnívám se, že většina respondentů vyplňující dotazník již absolvovala konzervativní parodontologickou terapii, což spočívá v nasazení vhodných pomůcek na čištění zubů, zácvik a vyčištění zubního kamene z povrchu zubů i pod dásní (dentální hygiena) a již jim dásně,

77 78

Porov. TREMBOVÁ, T., Edukace klienta v dentální hygieně, str. 45 Porov. LIOLIASOVÁ, H., Informovanost pacientů o parodontóze a její možné prevenci, str. 61

58

díky dobrým výsledkům terapie, nekrvácí. Očekávaný výsledek č. 1 považuji za splněný.

59

8

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Průzkum jsem prováděla na pracovišti Parodontologie s.r.o., kde se zaměřujeme na dentální hygienu a léčbu parodontitidy. Jelikož toto pracoviště navštěvují klienti, kteří se s onemocněním parodontu už setkali a absolvovali určitou terapii, jsou výsledky takřka pozitivní. Poněvadž na tomto pracovišti pracuji, setkávám se s nově příchozími klienty, kteří nemají informace o parodontitidě a dentální hygieně příliš obsáhlé. To platí v určitém procentu i o klientech parodontologie. Měla by se určitě zvýšit úroveň poskytování informací praktickými zubaři o parodontitidě a o správné technice čištění zubů. Většina klientů ani neví, co je mezizubní kartáček a troufám si říct, že v dnešní době je samozřejmostí. Onemocnění zubů a dásní by se mohlo více propagovat, v ordinacích by neměli chybět vhodně zvolené edukační materiály, které by si klient mohl odnést domů, k bližšímu nastudování. Důležité jsou i pravidelné kontroly, kdy by se klient měl dostavit při nejlepším 2x do roka na tzv. recall, kdy se zkontroluje stav dásní, hloubka parodontálního sulku (žlábku), úroveň hygieny, krvácení (indexy CPITN, PBI, atd). Při neuspokojivých výsledcích by klienti měli znovu absolvovat dentální hygienu s kompletním odstraněním zubního kamene a plaku. Klienti by měli v první řadě pochopit, než je důležitá domácí péče o chrup. Ušetří si tím spoustu problému s dásněmi i se zuby a také si tím zmenší náklady na léčbu, která je v dnešní době nákladná a mnozí na ni nemají finance a jsou přinuceni volit levnější varianty a ty většinou končí celkovými náhradami.

60

ZÁVĚR

Bakalářská práce je věnovaná dentální hygieně v parodontologii. Cílem bylo, pomocí dotazníkového šetření zmapovat informovanost respondentů o parodontitidě a jejich zvyklosti v oblasti péči o dutinu ústní. K těmto cílům jsem si stanovila 11 očekávaných výsledků. Většina klientů, navštěvující ordinaci parodontologie, používá vhodně zvolené pomůcky. Převažuje používání měkkých kartáčků na zuby, mezizubní kartáčky jsou samozřejmostí. Klienti využívají i jednosvazkové kartáčky a masážní kužely. Najdou se i tací, kteří i přes získané poznatky se jimi neřídí. V oblasti znalostí o parodontitidě, jsou respondenti informovaní. Znají hlavní příčiny vzniku parodontózy, mohou se jim proto vyhýbat. Znají i důvod vzniku zubního kamene, jen někteří přímo nedokáží specifikovat onemocnění parodontu, ale většinou ví, co k němu vede. Většina klientů má velký zájem se onemocnění parodontu vyvarovat nebo je léčit. Důležité ovšem je, aby jejich odhodlání nezačalo upadat. Správnou dentální hygienu musí klient udržovat stále. Většině z nich chybí odhodlání se do toho pustit a píle udržovat správnou techniku a pomůcky na čištění zubů. Proto je důležité, aby zdravotnický personál stále vyvíjel snahu o motivaci klienta, vedení a kontroloval klienty v oblasti péče o dutinu ústní.

61

ANOTACE

Příjmení a jméno autora:

Dundálková Petra

Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Dentální hygiena v parodontologii

Vedoucí práce:

Mgr. Knechtová Zdeňka

Počet stran:

78

Počet příloh:

3

Rok obhajoby:

2013

Klíčová slova:

dentální hygiena parodontitida prevence léčba

Bakalářská práce mapuje návyky v oblasti péče o dutinu ústní u klientů s onemocněním parodontu. Díky výsledkům dotazníkového šetření ukazuje informovanost klientů v této oblasti a využívání vědomostí v péči o chrup. Práce poukazuje na to, že v prevenci a léčbě onemocnění parodontu je stále co zlepšovat a v neposlední řadě na důležitost převzetí osobní zodpovědnosti za svůj zdravý chrup.

62

ANNOTATION

Surname and first name of author:

Dundalkova Petra

Institution:

Masaryk University, Faculty of Medicine Department of Nursing

Title of the work:

Dental hygiene in periodontology

Supervisor:

Mgr. Knechtova Zdenka

Number of pages:

78

Number of attachments:

3

Year of thesis defence:

2013

Key words:

dental hygiene periodontitis prevention therapie

This Bachelor thesis deals with habits concerning the care of oral cavity of parodontical pacients. The results of the research based on questionaires show the fact that the patients are informed about this problem and they use the knowledge they gained about the care of oral cavity. The thesis reveals that there is always something that there is always something that can be improved in the prevention and treatment of parodontal diseases and last but not least it points out the importance of personal the oral cavity responsibility for the health of.

63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ



MUTSCHELKNAUSS, Ralf E. Praktická parodontologie: klinické postupy. 1. vyd. Praha: Quintessenz, 2002. 532 s. ISBN 80-902-1188-7.



BOTTICELLI, Antonella Tani. Dentální hygiena: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Quintessenz, 2002. 216 s. ISBN 80-903-1811-8.



FASSMANN, Antonín. Řízená tkáňová a kostní regenerace ve stomatologii: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 199 s. ISBN 80-2470316-5.



MAZÁNEK, Jiří. Stomatologie: minimum pro praxi. 1. vyd. Praha: Triton, 1999. 163 s. ISBN 80-725-4032-7.



HELLWIG, Elmar, KLIMEK, Joachim, ATTIN, Thomas. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 332 s. ISBN 80247-0311-4.



ČERNÝ, Daniel, KLIMEK, Joachim, ATTIN, Thomas. Praktický rádce zubního lékaře: pracovní postupy krok za krokem. 1. vyd. Praha: Dashöfer, 2005. ISBN 80-862-2998.



DŘÍZHAL, Ivo, SLEZÁK, Radovan, a ATTIN, Thomas. Základy parodontologie: skripta pro posl. lékařské fak. Univ. Karlovy v Hradci Králové. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 182 s. ISBN 80-706-6811-3.



LIOLIASOVÁ, Hana. Informovanost pacientů o paradentóze a její možné prevenci. Bakalářská práce obhájená na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v r. 2009. 85 s. Depon in: Archiv Masarykovy univerzity.



IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. přepr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 100 s. ISBN 978-80-244-1832-2.



TREMBOVÁ, Tajana. Edukácia klienta v dentálnej hygiene. Bakalářská práce obhájená na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v r. 2012. 102 s. Depon in: Archiv Masarykovy univerzity.



MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ, Sbírka předpisů České republiky, Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníkům a odborných pracovníků,

64

55/2011

Sb.

Dostupné

z:

http://www.fnkv.cz/soubory/87/vyhlaska_55-r-

2011.pdf. 

VANĚK, Jiří, a kol. Stomatologie pro studující všeobecného lékařství. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 48 s. ISBN 978-80-210-5121-8.



STAROSTA, Martin, ADÁMKOVÁ, Hana. Repetitorium paradontologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 44 s. ISBN 80-244-0574-1.



BRUNNER, Monika, SALVI, Giovanni E., LANG, Niklaus P. Agresivní parodontitida. Quintessenz - Parodontologie, listopad 2003. Praha: Quintessenz. ISSN 1213-0125. 2003, roč. 4, č. 2, s.19.

ZDROJE OBRÁZKOVÝCH PŘÍLOH: 

http://lascod.cz/cze/Materialy-pro-ordinaci/Nastroje-Zeffiro/Ordinacninastroje/ZFA-045-Parodontologicka-sonda) cit. 5. 4. 2013



http://www.jofs.in/viewimage.asp?img=JOrofacSci_2012_4_1_75_99888_f2.jp g) cit. 5. 4. 2013



http://www.jofs.in/viewimage.asp?img=JOrofacSci_2012_4_1_75_99888_f2.jp g) cit. 5. 4. 2013



http://www.estedent.cz/cim-cistit-zuby.htm) cit. 6. 3. 2013



http://www.ppdentistry.com/dental-clinical-articles/article/non-surgicalperiodontal-treatment-making-it-work) cit. 5. 4. 2013



http://www.zahnarzt-tomovic.de/en/dental-hygiene-teeth-cleaning-dentistfrankfurt/) cit. 10. 4. 2013



http://pediatricdentists.blogspot.cz/2012/02/gingivitis-cause-andmanagement.html) cit. 10. 4. 2013



http://www.abstractsonline.com/OASISMedia/DisplayImage.aspx?Mkey={22F DF1E0-BB98-47D9-B084-94213A1B7D4D}&cKey={126B55E6-0AEE-48C3B751-F1B1ADD15740}&refID=2873) cit. 10. 4. 2013



http://blog.modsquaddental.com/?tag=gummy-smile) cit. 10. 4. 2013

65

SEZNAM ZKRATEK

tj.

to je

obr.

obrázek

tzv.

tak zvaný

srov.

srovnání

kol.

kolektiv

tzn.

to znamená

č.

číslo

sb.

sbírka

odst.

odstavec

tab.

tabulka

příl.

příloha

CPITN

Community Periodontal Index of Treatment Needs

PBI

Papillary Bleeding Index

BOP

Bleeding on Probing

API

Approximalraum Plaque Index

HIV

Human Immunodeficiency Virus

kHz

kilohertz

cit.

citováno

str.

strana

s.

strana

66

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 - Parodontologická sonda s kuličkou na hrotu

str. 8

Obr. 2 - Měření hladiny attachmentu Williamsovou sondou

str. 10

Obr. 3 - Měření furkace Naberovou sondou

str. 10

Obr. 4 - Kartáčky s vhodnou velikostí pracovní části a zástřihem štětin (vlastní fotografie autorky)

str. 13

Obr. 5 - Technika Modifikovaného Basse (vlastní fotografie autorky)

str. 14

Obr. 6 - Dočištění distálních ploch (vlastní fotografie autorky)

str. 14

Obr. 7 - Jednosvazkové kartáčky (vlastní fotografie autorky)

str. 14

Obr. 8 - Zubní párátka (vlastní fotografie autorky)

str. 15

Obr. 9 - Mezizubní kartáčky různých velikostí (vlastní fotografie autorky)

str. 16

Obr. 10 - Čištění mezizubních prostor mezizubním kartáčkem v dlouhém držátku (vlastní fotografie autorky)

str. 16

Obr. 11 - Srovnání mezizubního kartáčku, vlákna a párátka

str. 17

Obr. 12 - Tzv. kyretáž zubu a jeho kořene Graceyho kyretou

str. 18

Obr. 13 - Aplikace depurační pasty pomocí leštícího kartáčku a mikromotoru

str. 18

Obr. 14 - Akutní gingivitida způsobená mikrobiálním povlakem

str. 19

67

Obr. 15 - Intraorální rentgenový snímek

str. 21

Obr. 16 - Gingivektomie z kosmetického hlediska u řezáků

str. 25

Obr. 17 - Odklopení mukoperiostálního laloku z vestibulární strany (vlastní fotografie autorky)

str. 27

Obr. 18 - Odklopení mukoperiostálního laloku z palatinální strany (vlastní fotografie autorky)

str. 27

Obr. 19 - vyplnění vyčištěných defektů hydroxyapatitem a trikalciumfosfátem (vestibulární strana, vlastní fotografie autorky)

str. 27

Obr. 20 - vyplnění vyčištěných defektů hydroxyapatitem a trikalciumfosfátem (palatinální strana, vlastní fotografie autorky)

str. 27

Obr. 21 - přiklopení mukoperiostálního laloku a spojení suturou (vlastní fotografie autorky)

str. 27

68

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 - Pohlaví respondentů .......................................................................................... 36 Tab. 2 - Věk respondentů ................................................................................................ 37 Tab. 3 - Nejvyšší dosáhnuté vzdělání ............................................................................. 38 Tab. 4 - Typ zubního kartáčku ........................................................................................ 39 Tab. 5 - Používání mezizubního kartáčku ...................................................................... 40 Tab. 6 - Jiné pomůcky..................................................................................................... 41 Tab. 7 - Pomůcky na čištění zubů ................................................................................... 42 Tab. 8 - Frekvence čištění zubů ...................................................................................... 43 Tab. 9 - Čas věnovaný čištění zubů ................................................................................ 44 Tab. 10 - Desinfekční roztoky nebo gely ........................................................................ 45 Tab. 11 - Krvácení dásní respondentů ............................................................................ 46 Tab. 12 - Krvácení dásní jako běžný jev při čištění zubů ............................................... 47 Tab. 13 - Definice krvácení dásní ................................................................................... 48 Tab. 14 - Postup při krvácení dásní ................................................................................ 49 Tab. 15 - Definice parodontózy ...................................................................................... 50 Tab. 16 - Rizikové faktory vzniku parodontózy ............................................................. 51 Tab. 17 - Ovlivnění vzniku zubního kamene .................................................................. 52 Tab. 18 - Získání informací o parodontóze..................................................................... 53

69

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 - Pohlaví respondentů .......................................................................................... 36 Graf 2 - Věk respondentů................................................................................................ 37 Graf 3 - Nejvyšší dosažené vzdělání............................................................................... 38 Graf 4 - Typ používaného zubního kartáčku .................................................................. 39 Graf 5 - Používání mezizubního kartáčku ...................................................................... 40 Graf 6 - Používání jiných pomůcek na čištění zubů ....................................................... 41 Graf 7 - Pomůcky na čištění zubů ................................................................................... 42 Graf 8 - Frekvence čištění zubů ...................................................................................... 43 Graf 9 - Doba věnovaná čištění zubů.............................................................................. 44 Graf 10 - Používání desinfekčních roztoků nebo gelů .................................................... 45 Graf 11 - Krvácení dásní ................................................................................................. 46 Graf 12 - Krvácení dásní jako běžný jev při čištění zubů ............................................... 47 Graf 13 - Definice krvácení dásní ................................................................................... 48 Graf 14 - Postup při krvácení dásní ................................................................................ 49 Graf 15 - Definice parodontózy ...................................................................................... 50 Graf 16 - Rizikové faktory vzniku parodontózy ............................................................. 51 Graf 17 - Ovlivnění vzniku zubního kamene.................................................................. 52 Graf 18 - Získání informací o parodontóze .................................................................... 53

70

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 - Dotazník ........................................................................................................ 72 Příloha 2 - Žádost o povolení dotazníkového šetření ..................................................... 76 Příloha 3 - Edukační materiál ......................................................................................... 77

71

PŘÍLOHY

Příloha 1 - Dotazník

DOTAZNÍK: Vážená paní, vážený pane, Jmenuji se Petra Dundálková a jsem studentkou Masarykovy univerzity. Ve své bakalářské práci se věnuji ústní hygieně v souvislosti s onemocněním parodontu. Tímto se na Vás obracím s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který bude pro mou práci velkým přínosem. Předem děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování. Dotazník je anonymní. Prosím zaškrtněte jen jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak.

1. Jste: a) muž b) žena 2. Uveďte kolik je Vám let: ……….…………… 3. Uveďte nejvyšší ukončené vzdělání: a) základní b) střední bez maturity c) střední s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské f) jiné (prosím uveďte jaké)………………… 4. Jaký kartáček používáte na čištění zubů: a) měkký b) střední c) tvrdý d) elektrický e) střídám je 72

5. Uveďte, zda používáte mezizubní kartáček: a) ano b) ne c) občas 6. Uveďte, zda používáte i jiné pomůcky na čištění zubů: a) ano b) ne c) občas Na následující otázku odpovídej v případě, že jste odpověděli v otázce č. 6 ano nebo občas 7. Uveďte, jaké pomůcky na čištění zubů používáte (JE MOŽNÉ VYBRAT I VÍCE ODPOVĚDÍ): a) jednosvazkový (solo) kartáček b) dentální nit c) párátka d) ústní sprchu e) masážní kužel (stimulátor) f) jiné ……………………………………… 8. Uveďte, jak často si čistíte zuby: a) 1x denně b) 2x denně c) 3x denně d) po každém jídle e) nepravidelně f) nečistím vůbec 9. Uveďte, kolik času věnujete čištění zubů: ……………………………….

73

10. Uveďte, zda používáte při čištění zubů a dásní jako prevenci a léčbu parodontózy desinfekční roztoky nebo gely: a) ano, uveďte název přípravku …………… b) ne 11. Krvácí Vám dásně při čištění zubů: a) ano b) ne c) občas 12. Myslíte si, že krvácení dásní je běžným jevem při čištění zubů: a) ano b) ne c) nevím 13. Krvácení z dásní je: a) běžný příznak při správném čištění zubů b) způsobené poraněním kartáčkem, mezizubním kartáčkem c) je působeno dlouhodobou přítomností zubního plaku a kamene d) nevím 14. Jak postupovat při krvácení dásní (JE MOŽNÉ VYBRAT I VÍCE ODPOVĚDÍ): a) krvácející místa nečistit b) krvácející místa pečlivě čistit kartáčkem i mezizubním kartáčkem c) vyplachovat krvácející místa léčivými a dezinfekčními přípravky (chlorhexidin) d) žádná odpověď není správná e) nevím 15. Parodontóza je: a) onemocnění zubů b) onemocnění dásní c) onemocnění závěsného aparátu zubu 74

d) onemocnění jazyka e) nevím 16. Vyberte, který z uvedených faktorů má vliv na vznik parodontózy: (JE MOŽNÉ VYBRAT I VÍCE ODPOVĚDÍ) a) jídlo b) dědičnost c) kouření d) zubní plak a kámen e) používání nevyhovující zubní pasty a ústní vody f) mechanické poškozování dásně g) jiné………………………… 17. Uveďte, co ovlivňuje vznik zubního kamene: a) složení slin a jejich množství b) tvrdost vody c) mineralizace zubního plaku d) složení stravy e) nevím f) jiné………………………… 18. Uveďte, kdo Vás informoval o parodontóze: a) ošetřující zubní lékař b) všeobecná sestra c) dentální hygienistka d) mí známí a rodinní příslušníci e) internet, odborné časopisy f) nikdo, moje iniciativa g) někdo jiný (uveďte) ………………… Děkuji Vám za Váš čas, který jste věnovali vyplnění dotazníku. Petra Dundálková 75

Příloha 2 - Žádost o povolení dotazníkového šetření

Žádost o povolení dotazníkového šetření

Parodontologie s.r.o. MUDr. Mgr. René Caha Bratislavská 2 602 00 Brno

Věc: Žádost o povolení distribuce dotazníku

Dobrý den, jsem studentkou bakalářského studia v oboru Ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a vypracovávám bakalářskou práci na téma: Dentální hygiena v parodontologii. Žádám Vás o povolení použít dotazníky určené pacientům na parodontologii. Dotazník je anonymní a informace získané z dotazníků použiji pouze pro svoji bakalářskou práci. Přiložený dotazník je součástí žádosti. Pokud projevíte zájem, budu Vás o výsledcích mé práce informovat. Děkuji Vám za spolupráci.

S pozdravem Petra Dundálková

76

Příloha 3 - edukační materiál

Pomůcky k hygienické instruktáži

Obrázkový kalendář s onemocněním zubu i dásní 77

Měření parodontálního defektu parasondou

Postupné rozvíjení onemocnění

78

Dentální hygiena v parodontologii

Recommend Documents