DOBA POSTNÍ A VELIKONOČNÍ 2012 Čiňte pokání a věřte evangeliu. Marek 1,15

DOBA POSTNÍ A VELIKONOČNÍ 2012 Čiňte pokání a věřte evangeliu. Marek 1,15

2

Jákob—doba postní a velikonoční 2012

Obrátit se „od čeho“ a „k čemu“

Doba postní... „Už zase?“ „Proč?“ „Hurá, už začíná!“ Tu poslední větu asi sotva kdy uslyšíme. Spíše je někde v podvědomí vžito, že jde o období náročné, ne příjemné. Je to hlavně období nepochopené. Když se řekne půst, nevěřící si vybaví dietu: „Postit se znamená nejíst.“ My věřící k tomu přidáme představu o utrpení, které bychom měli v této době zakoušet. Čím více, tím lépe. Bůh ale nemá zalíbení v utrpení člověka. Při udílení znamení pokání – při popelci – užíváme větu z Matoušova evangelia: „Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ Není tam: „držte hladovku, trestejte se“ či „způsobujte si utrpení.“ Jde o slovo, které v překladu doslova znamená „změňte smýšlení“. A navíc věřte evangeliu – radostné zvěsti o Boží lásce k člověku, na kterou máme odpovědět svou vírou. Často, když mluvíme o době postní, vyjmenováváme „od čeho“ se obrátit. Čeho se vzdát, čeho se zříct, co ve svém zaběh-

lém životě zbořit. Ano, i to je potřeba, ale neboříme vlastní závislosti jen proto, abychom si řekli: „Výborně, podařilo se, jsem dobrý.“ Nebo v opačném případě k tomu, abychom si vyčítali, že jsme to nezvládli. Aby byl půst plodný, musí být naše obrácení „k něčemu – k někomu“ – a to vždy k Bohu. A zde je třeba se ptát: „Jakou cestou se mohu já k Bohu obrátit.“

Postavme si před sebe tři kroky, které nám k určení této cesty mohou pomoci. 1. Upřímná modlitba Nejprve je třeba prosit. Obrácení není jen v našem úsilí, ale je to Boží milost. Je třeba prosit Ducha svatého o poznání vlastní hříšnosti a také o poznání toho, co mě přiblíží k Bohu. K této modlitbě je třeba přidat touhu. Aby se dílo podařilo, musím chtít.


2. Ochotné a splnitelné předsevzetí Postní předsevzetí má být splnitelné. Vše by ale mělo být Bohu nabízeno s láskou, radostně. Protože Bůh miluje radostného dárce. 3. Vědomí správného cíle Půst ve své podstatě je těžký, protože i život sám je někdy těžký, ale je také radostný, protože je pro nás setkáním s Bohem. A k Bohu přece náš život směřuje. Půst tedy může být dobou radosti, protože se v ní můžeme k milujícímu Bohu přiblížit. Vše, na co se zaměříme, by nás mělo vést k Bohu. Cílem tedy není zhubnout postem, zachovat si psychohygienu nebo najít čas na domácí práce odepřením si televize. Kéž tedy najdeme to, co nás obnoví, změní naše smýšlení, přivede blíže k Bohu. Ať už je to modlitba, která nám umožní zakusit, že zde nejde jen o naše slova, ale o spočinutí v náruči milujícího Boha. Ať už vezmeme do rukou Písmo a začteme se do evangelia, které chce promlouvat ke mě samotnému. Ať už vypnu rádio, televizi či počítač a vezmu do ruky duchovní knížku nebo přijdu na bohoslužbu i ve všední den. Kreativitě se meze nekladou. Kéž využijeme všech možností, které nám změnu smýšlení umožní. Ať to jsou křížové cesty, setkání při postních katechezích nebo duchovní obnova s naším vzácným hostem, bývalým rektorem kněžského semináře Mons. Vojtěchem Šímou. Kéž letos prožijeme dobu postní v duchovní radosti. váš P. Ladislav

3

Postní rozjímání V současné době jsme v naší zemi svědky toho, že mnoho křesťanů považuje svátost biřmování za určitý „zbytečný“ nadstandart. Tato svátost je proto často odsouvána na dobu, kdy bude více času, nebo kdy si trochu více ujasníme základy víry apod. Letošní rok je druhým přípravným rokem na výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu, které oslavíme v roce 2013. Otec arcibiskup Mons. Jan Graubner ve svém pastýřském listu zdůraznil, že je to především Duch svatý, který buduje Boží království ve světě. A jestliže my nehoříme takovou vírou, abychom zapalovali všechny kolem nás, pak je nutné obnovit své rozhodnutí pro Boha a otevřít se působení Ducha svatého, který může změnit i dnešní svět. K zamyšlení nad touto svátostí nám mohou pomoci každodenní postní rozjímání, která připravili kněží uherskobrodského děkanátu. Texty k rozjímání pro první postní týden naleznete jako přílohu tohoto časopisu. Další týdny budou pro zájemce k dispozici v kostele. Kompletní texty si pak můžete stáhnout na farních internetových stránkách www.vlcnov.farnost.cz. na titulní straně: u horní brány kostela, fotografie údajně z počátku dvacátých let minulého století vlevo: křížová cesta, kostel Svatého Ducha, Ostrava - Zábřeh

4


Koncily mimořádné události v dějinách Církve Před nedávnem vyhlásil Svatý otec Benedikt XVI. Rok víry, který začne v říjnu 2012 a skončí na slavnost Ježíše Krista Krále roku 2013. Podnětem k této celocírkevní akci je 50. výročí zahájení 2. vatikánského koncilu. Koncil byl vždy v dějinách církve mimořádnou událostí víry. V dějinách se pak hovoří o 21 ekumenických koncilech, které mají zásadní význam pro život církve. Podívejme se společně na zajímavosti některých koncilů v historii. Podle současných pravidel svolává koncil, tedy shromáždění biskupů celé církve k projednávání závažných teologických témat, pouze papež, který jej přímo nebo prostřednictvím zástupce řídí. On jej také ukončuje a pod každým vydaným dokumentem musí být jeho podpis. V případě úmrtí papeže se koncil přerušuje a nový papež v něm buď pokračuje nebo jej ukončí. Koncily se označují podle místa setkání a případně pořadovou číslovkou, po kolikáté se tam sněm již konal.

První koncil V podstatě o prvním koncilu neboli sněmu můžeme hovořit už v prvotní církvi – zkuste si nalistovat 15. kapitolu Skutků apoštolských, kde se řešila problematika závaznosti zachovávání příkazů mojžíšského zákona pro tzv. pohanokřesťany. A apoštolové pod vedením sv. Petra (prvního papeže) v síle Ducha sv. rozhodli, že nebudou na křesťany z pohanství nakládána žádná zbytečná břemena (srov. Sk 15, 19 – 21). O tom pak sepsali společný list a odeslali ostatním církevním obcím. Jednalo se o první sněmování biskupů v dějinách.

Svatý Mikuláš mezi biskupy První velký ekumenický (tedy týkající se celosvětové církve) koncil byl svolán roku 325 do města Nicea (Nikaim), proto se nazývá 1. nicejský koncil (označení první napovídá, že v tomto městě se konal ještě jeden, a to roku 787). Na prvním sněmu se sešlo 318 biskupů. Někteří z nich zakusili na sobě v nedávné době za císaře Diokleciána krutá pronásledování pro víru. Vždyť církev získala svobodu teprve roku 313 tzv. Ediktem milánským, který vydal císař Konstantin Veliký. Na tomto sněmu se projednávala různá témata, např. datum Velikonoc, a byla odsouzena bludná nauka Ariána, který tvrdil, že Ježíš Kristus jako druhá božská osoba není stejné podstaty s Otcem. Nejspíš se vám vybaví nicejsko -cařihradské vyznání víry, ve kterém společně vyznáváme, že Ježíš je stejné podstaty s Otcem. Na koncilech byla skládána různá vyznání víry – ne že by se obsah víry lišil, nýbrž bylo třeba něco upřesnit či zdůraznit. Jednou ze zajímavostí je, že mezi účastníky tohoto sněmu byl jistý Nikolaos, biskup v Myře (je podepsán pod dokumenty tohoto sněmu). Že vám to něko-


5

ho připomíná? Ano, je to náš velmi populární světec začátku doby adventní sv. Mikuláš.

„Petr promluvil ústy Lva“ Jedním z významných ekumenických sněmů je tzv. chalcedonský, který se konal od 8. 10. do 1. 11. roku 451, který mimo jiné definoval a tím potvrdil víru církve, že Ježíš Kristus má dvě přirozenosti – božskou a lidskou. Tomuto sněmu předsedali papežští vyslanci (papežem byl v té době slavný sv. Lev Veliký, † 461). Když byl na sněmu přečten papežův věroučný list, shromáždění zvolalo: „To je víra otců, víra apoštolská. Tak všichni věříme. Petr promluvil ústy Lva.“ Tento výrok potvrzuje nepřímo i víru účastníků koncilu v papežský primát nad ostatními biskupy.

Konec jednoty Po odtržení ortodoxních církví při tzv. velkém východním schizmatu roku 1056 se v podstatě pravoslavní a další východní křesťanské církve všeobecných sněmů aktivně neúčastnili (s výjimkou koncilu ve Florencii, kam byl koncil přeložen z Basileje a Ferrary, když došlo k dočasnému sjednocení západní a východní církve). Proto pravoslavní uznávají pouze prvních osm koncilů.

Od Tridentu k Vatikánu Opravdu velkým a významným koncilem byl koncil tridentský, konaný v letech 1545 – 1563 v severoitalském Tridentu.

Tento sněm odsoudil protestantismus a svými mnoha dekrety pomohl jasně definovat církevní nauku např. o svátostech, o očistci a mnoho dalšího. Pak nebyl více jak 300 let koncil svolán. To učinil až roku 1869 bl. Pius IX., který svolal 1. vatikánský koncil, který se konal v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Jednání koncilu muselo být z politických důvodů přerušeno a koncil nebyl nikdy dokončen. Na tomto sněmu byla definována papežská neomylnost v otázce rozhodnutí víry a mravů, primát papeže nad celou církví a bylo potvrzeno, že lidský rozum a víra jsou různými cestami k poznání pravdy. Proto si lidské poznání a poznání víry nemohou odporovat.

6


Poslední koncil A už se blížíme k 2. vatikánskému sněmu, který svolal bl. Jan XXIII. a slavnostně jej zahájil 11. 10. 1962. O svolání ekumenického koncilu již uvažoval jeho předchůdce, blahé paměti papež Pius XII. Na koncil byli pozvání nejen všichni katoličtí biskupové (je to jejich povinnost účastnit se koncilu), ale také mnoho zástupců ekumeny. Od nás byl přítomen např. pozdější kardinál Fr. Tomášek nebo kandidát svatořečení kardinál Josef Beran, který měl zde i proslov. Bohužel nemohli být přítomni někteří biskupové z východního bloku, neboť zde bylo tvrdé komunistické pronásledování církve a mnozí z nich byli pro svoji víru a statečnost ve vězení. Celkem bylo na tomto koncilu přítomno přes 2500 biskupů, mezi nimi byl na všech zasedáních aktivně přítomen dnes již bl. Jan Pavel II. Mezi teologickými poradci (nebiskupy) bylo několik dnešních kardinálů a i náš papež Benedikt XVI. jako poradce německého kardinála Fringse. V příštím vydání si připomeneme průběh 2. vatikánského sněmu a jeho zajímavosti, kterých není málo. Postupně pak budeme nahlédneme do jednotlivých dokumentů, abychom se seznámili s jejich hlubokým duchovním a naukovým bohatstvím, které je dodnes aktuální a inspirativní. Tento článek je převzat z časopisu Tarzicius č.1/2012


7

Biblický seriál IX. Lukášovo evangelium uzavírá trojici synoptických evangelií (vedle Markova a Matoušova ev.) a právě jemu jsou věnovány následující řádky. V textu jsou použity tyto zkratky: ev. – evangelium; L – Lukášovo ev.; Mk – Markovo ev.; Mt – Matoušovo ev.; Sk – Skutky apoštolů. Stavba Lukášova evangelia: Předmluva (1,1-4) Úvod (1,5 – 4,13) I. Působení v Galileji (4,14 – 9,50) II. Na cestě do Jeruzaléma (9,51 – 19,27) III. V Jeruzalémě a okolí (19,28 – 24,53)

L tvoří jednak materiál z Markova evangelia (asi 60%), dále pramen s Ježíšovými výroky a také vlastní látka, které je více než u Mt. Jako jediné z evangelií začíná předmluvou evangelisty. Tradice o L sahá až do poloviny 2. st., nejstarším známým svědkem je sv. Irenej: „Lukáš, průvodce Pavlův, zapsal do knihy jím hlásané evangelium.“ L hovoří ve srovnání se synoptiky pozorně o nemocných a jejich nemocích (4,38; 5,12; 8,43) – mohl být lékařem. Badatelé poukazují na to, že podobný způsob vyjadřování, s jakým se setkáváme u L, se vyskytoval i u jiných vzdělaných lidí ve starověku, kteří nebyli lékaři. Ukazuje něco v tomto ev. na to, že byl Pavlovým průvodcem? Objevují s v něm některé myšlenky, které jsou společné s terminologií v Pavlových listech, např. univerzalita spásy. U L je málo patrná Pavlova teologie ospravedlnění na základě víry, Skutky apoštolů – které napsal také Lukáš – svědčí o tom, že existuje určité napětí mezi obrazem apoštola Pavla z jeho listů a tím, co je o něm řečeno ve Sk. Proto četní katoličtí biblisté hovoří o tom, že autor 3. ev. nebyl průvodcem apoštola Pavla. Autor je vzdělaný člověk, dobře ovládající řečtinu. Pravděpodobně byla jeho mateřštinou, asi pohanokřešťan. L připisuje svoje evangelium Teofilovi (1,3), on zastupuje ostatní adresáty L, a to především křesťany z pohanství, kteří se potřebovali utvrdit v tom, co už částečně poznali. Za místo napsání L se považuje některá církevní obec mimo Palestinu, tradice hovoří o oblasti Řecka. Pro dobu napsání L ukazuje už jeho předmluva 1,1–4 na nemalý časový odstup od udá-

8


lostí (po r. 70), většina biblistů klade sepsání mezi lety 80 – 90 po Kr., je to doba, kdy vzniklo také Mt. L zdůrazňuje a vyzdvihuje Ježíšovu lidumilnost a dobrotu. Ježíš je představen jako zachránce – spasitel (2,11) chudých a ubohých v nejširším slova smyslu: „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově.“ Týká se to i chudých v konkrétním slova smyslu (6,20 jsou blahoslavení chudí oproti Mt 5,3 chudí v duchu; to ani u L neznamená, že pouhý nedostatek majetku zaručuje účast na Božím království). V Ježíšových slovech i činech zachycuje L zájem o tyto chudé, je to např. vdova z Naimu, jíž umřel jediný syn (7,12), chudák Lazar (16,20.22) v podobenství o boháči a Lazarovi. V duchovní bídě jsou hříšníci, že Ježíš přišel kvůli nim, je pevnou součástí synoptické tradice: „Syn člověka má na zemi moc odpouštět hříchy“ (Mk 2,10; Mt 9,6; L 5,24) a „nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky“ (Mk 2,17; Mt 9,13; L 5,32 má dodatek „k obrácení“). V L je tato pravda navíc podtržena působivými texty: podobenství o marnotratném synu a milujícím otci, Ježíšovo setkání s ženou – hříšnicí (7,36– 50) a celníkem Zacheem (19,1-10). Také jen v L 23,43 dostává kající lotr odpuštění: Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ V tomto ev. je velmi zřetelně vidět, že „syn člověka přišel, aby hledal a zachránil, co zahynulo“ (19,10). Významné místo v L zaujímají ženy: vdova z Naimu, shrbená žena, vdova v chrámě, Alžběta 1,5; prorokyně Anna 2,36; sestry Marta a Marie 10,38–42; ženy, které doprovázely Ježíše 8,2n; ženy na křížové cestě 23,27–31; žena ze zástupu 11,27n. Zvláštním způsobem je vyzvednuta také Ježíšova matka Maria. Poslušně přijímá andělovo zvěstování (1,38), pronáší Magnificat (1,46–55), je velebena ženou ze zástupu (11,27), je také vzorem, jak se otevírat Božímu slovu 2,19: „Maria uchovávala všechna tato slova a rozvažovala o nich v srdci.“ Nelze lépe zakončit tento díl biblického seriálu než předchozím veršem, představení evangelisty Lukáše dokončíme v dalším čísle Jákoba. am

Biblická soutěž pro dospělé VII. Ve které kapitole Lukášova evangelia najdete podobenství o marnotratném synu a milujícím otci? Odpověď i se svým jménem a adresou vhoďte do nadepsané krabice u zpovědnice nebo pošlete e-mailem na adresu redakce, a to do 11.3.2012.


9

Mimo soutěž se můžete zapojit do vzpomínání, kdy poprvé jste se setkali s Písmem svatým, kdo vás k němu přivedl… K naší radosti a se souhlasem autorek vám dva takové příspěvky předkládáme. „Své dětství i dospívání jsem prožila v době hluboké totalitní moci, kdy víra i čtení Bible bylo zavrhováno. Návštěva hodin náboženství se potom odrážela na výběru a přijetí na střední školu. V některých lidech zůstalo hanění a zavrhování četby Písma svatého dodnes. Moje první setkání s Biblí bylo už v dětském věku, kdy dvě dědečkovy sestry – byly to řádové sestry v klášteře – posílaly dopisy, které obsahovaly kromě svatých obrázků i ručně nebo strojově psané lístky, které, jak jsem zjistila až později, vždy obsahovaly rozjímání nad texty z Písma svatého. Jelikož rodiče chodili do práce, trávila jsem i se sestrou hodně času s dědečkem a taky s babičkou, kteří nám z těchto lístků od sestřiček z kláštera často četli a tím nás vlastně vedli k poznání víry, Bible a Boží lásky. S Biblí v knižní podobě jsem se popr-

vé setkala na prázdninách u své pratety, slečny učitelky Františky, která byla velmi vzdělaná, v tehdejší době často zkoušená tvrdým a nekompromisním režimem. Vzpomínám si, že měla velké Písmo svaté, které měla schované ve skříni, vždy pečlivě zabalené v bílém ručníku. S posvátnou úctou a láskou ho vytahovala a četla mi z něj. Měla v něm zvýrazněno hodně vět, žalmů, odstavců, … I v dnešní uspěchané době, kdy se už nemusíme bát komunismu, často vzpomínám na tyto tři lidi, kteří už nejsou mezi námi, odpočívají na místním hřbitově a dovedli i v čase pronásledování víru předávat a co je nejdůležitější – nebáli se toho! Bibli už mám dávno svoji, není sice tak velká jako ta tetiččina, ale obsah je stejný a potřebný pro každý den, pro celý život.“

„Asi jako každé dítě i já jsem měla krásnou velkou Bibli. Dal mi ji dědeček a byly v ní krásné rytinové černobílé obrázky. Strašně jsem si ji chtěla přečíst, a tak jsem začala. Jenže jako dítě jsem tomu moc nerozuměla a

neměl ji se mnou kdo číst. A tak jsem toho po přečtení prvních pár kapitol ze Starého zákona nechala. Vidíte, ani jsem se nedostala dál, i když mám tuto Bibli pořád schovanou u rodičů, ani nevím, jestli obsahuje Nový zákon. Jak jsem rostla, tak jsem asi

Druhý příspěvek

První příspěvek

10

v jedenácti letech dostala takovou tu Bibli jasně psanou pro děti s barevnými obrázky i přes celou stranu. Tady jsem už zjistila, že Bible obsahuje Starý i Nový zákon, ale pořád mi k tomu chybělo vedení, aby mi to někdo vysvětloval. A i tehdy jsem Bibli zanedlouho opustila. A pak nastala strááááááášně dlouhá mezera. Až před rokem, když jsem byla v neděli v kostele, měl náš pan farář kázání ohledně čtení Bible a říkal něco v tomto smyslu: „Když nebudeme vědět, co je v Bibli psáno, proč věříme v Boha, co předáme našim dětem? Čtěme Písmo každý den. Věnujme každý den kousek času Bibli a budeme znát otázky na spoustu odpovědí…“ A tehdy jsem zjistila, že já vlastně o víře nic moc nevím. A co vím, tak jen velmi povrchně. Ale vždyť já se chci setkat s Pánem Ježíšem a chci víru předávat i svým dětem. KONEČNĚ tehdy jsem se doufám otevřela Bohu a od té doby chci DOOPRAVDY poslouchat, co mi říká. Věděla jsem, že má manžel někde Bibli. Není sice veliká, obsahuje pouze Nový zákon, ale to mi pro začátek stačilo. A tak jsem se ho zeptala, kde ji má a našla jsem ji. Začala jsem ji číst podle návodu, jaký pan farář v tom kázání uvedl. Za tu dobu jsem si přečetla teprve tři evangelia. Ale pokaždé, když nějaký kousek čtu, tak zjišťuji, že Bible je doopravdy nadčasová, a vždy mi dokáže něco říci, nebo ukáže, co dělám špatně,


jak to můžu dělat… Však to určitě znáte. Hlavně mi ukazuje, jak nedokonalá jsem. Bibli nečtu pravidelně každý den, protože… (a teď bych našla strašně moc výmluv)… jsem hříšný člověk. Dokonce večer, když si ji čtu a manžel je doma, tak chce, abych četla nahlas. Ze začátku to bylo pro mě hrozně zvláštní. Nikdy mi nikdo Bibli nečetl a jako bych se za to styděla, že si ji čtu. Vidíte, jak hrozný člověk je? Pak jsem si ale zvykla a byla jsem ráda, že ji manželovi můžu číst a diskutovat s ním o různých výrocích, věcech z Bible. A myslím si, že i jemu to hodně pomáhá vidět věci jiným směrem, než se razí v dnešní době. Začala jsem snad i více žít jako křesťan a to hlavní – VIDÍM, jak Bůh vstupuje do mého života a POMÁHÁ MI! Hodně z toho, co je napsáno v Bibli, vidím, že Bůh koná i na mě a jsem mu za to hrozně vděčná. Jak jen obrátit jiné, kteří mají úplně jiný pohled na svět, aby i oni pochopili radost z Boha a z Bible? Nemusíme chodit na misie do cizokrajných zemí, stačí se pouze podívat kolem sebe… Ale poraďte mi, jak na to.“

Děkujeme


11

Postní aktivita pro DĚTI Co říkáte na to, že byste se něco nového naučily, něco hezkého vyrobily a ještě k tomu všemu udělaly i dobrý skutek? Tolik věci najednou že ani nejde? Ale jo, ty to zvládneš! Pozorně čti, jak na to: Každou neděli v době postní dostaneš po mši svaté pohlednici a papírovou skládačku. Na pohlednici v místě, kde obvykle píšeme pozdrav z dovolené, je velkým písmem vytištěno:

Vyluštil/a jsem pro tebe důležitý vzkaz: Ovoce Božího Ducha je… K vyluštění tohoto vzkazu ti pomůže papírová skládačka, kterou si nejprve rozstříháš, správně složíš a potom nalepíš na čistou stranu pohlednice, vybarvíš a do textu dopíšeš odpověď. A jak můžeme pomocí pohlednice udělat dobrý skutek? Pohlednici pak vezmi a daruj ji někomu, komu chceš udělat radost. Může to být třeba maminka, tatínek, babička, dědeček, kamarád, teta, strejda, sousedka, ale třeba i straší paní nebo pán, které potkáš ve dveřích kostela. A pokud by ti rodiče dali poštovní známku, tak ji můžeš i někomu známému odeslat. Poskládané slovo by tě mělo provázet celým týdnem. O jeho významu si popovídej s rodiči nebo prarodiči a snaž se ho ve svém životě naplňovat. Přejeme ti úspěšné pátrání po Ovoci Ducha Božího! Tento materiál je převzat z webu: deti.vira.cz

12


Naši prvokomunikanti Dne 2. 2. 2012 na svátek Uvedení Páně do chrámu nám byly při večerní mši svaté představeny děti naší farnosti, které letos poprvé přistoupí k 1. svatému přijímání. Děti, které zatím stály opodál, brzy přijmou Pána Ježíše do svých srdcí. Tam by měl být také položen dobrý základ. A to nejen rodiče, ale i my ostatní z naší farní rodiny musíme být pro ně dobrým příkladem. Náš život ve farnosti, v rodinách, v zaměstnání, ve společnosti, který děti vnímají a vstřebávají, je ovlivňuje a formuje pro jejich další kroky životem. Ať je to umění odpouštět, milovat, obětovat se, zasmát se, poctivě pracovat, brát sebe i věci s humorem a ještě mnoho ostatních věcí, to je ta opravdová škola pro naše děti. Modlitba Vyprošujme všem dětem za provokomunikanty naší farnosti, aby byly do Ježíše Pane Ježíši, už za krátký čas se stále zamilované a staly se jeho s tebou naše děti poprvé setkají ve apoštoly, kteří při něm vytrvají i svatém přijímání. tehdy, když to pro ně nebude Pomáhej jim, zrovna příjemné a pohodlné. aby se co nejlépe na tento okamžik mami připravily. Dej jim sílu, ať s tvou pomocí přemáhají každý hřích a dělají co nejvíce dobrých skutků. Žehnej také jejich rodičům a příbuzným, aby jim dávali dobrý příklad živé víry a obětavé lásky.

Amen.


schola

Samuel

Jsme prima skupina mladých lidí, která s radostí a odhodlaností zpívá Pánu Bohu. Aby nám to opravdu dobře zpívalo:

každou sobotu se v 9.00 scházíme ve farní učebně, kde nacvičujeme písničky na neděli všichni se kamarádíme a trávíme spolu volný čas (slavíme spolu Vánoce, narozeniny, svátky, nejen o prázdninách jezdíme na soustředění a na různé akce) a především stejně jako náš jmenovec Samuel nasloucháme Bohu a chceme se mu líbit! Neváhej a přijď mezi nás i Ty! Kontaktuj vedoucí scholy Kateřinu Zemkovou nebo přijď rovnou na naši zkoušku.

Těšíme se!

13

Tip z farní knihovny Právě vyšla kniha Petra Piťhy SLYŠTE SLOVO A ZPÍVEJTE PÍSEŇ s podtitulem Život svatých Cyrila a Metoděje a příběh Velehradu (vydal Poustevník ve spolupráci s Maticí velehradskou). Autor v úvodu píše: „Tuto knihu jsem psal pro moravské a české děti a pro mládež. Byl bych jistě rád, aby se i ti, kdo z ní budou předčítat svým dětem a vnukům, četbou potěšili. Není to knížka pro vědecké pracovníky a není to učebnice. Přesto je v ní dost základních poznatků, aby si čtenář mohl udělat obraz dob, o nichž se v knize píše. Mým přáním nebylo na prvém místě někoho poučit. Chtěl jsem Vám přiblížit dvě velké postavy našich dějin, představit Vám je jako živé lidi.“ am

Farní knihovna je otevřena vždy 1. a 3. neděli v měsíci po ranní mši svaté.

14


Celostátní setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou, od 14. do 19. srpna. Motto

„Ovocem Ducha je láska, radost, pokoj…“ (Gal 5,22) Celostátní setkání mládeže probíhá v duchu světových dní mládeže a koná se v České republice přibližně jednou za 5 let.

Setkání je určeno pro mladé lidi od 14 do 30 let, kteří chtějí prožít několik dní ve společenství mladých lidí. (Horní věková hranice neplatí pro kněze, řeholníky, řeholnice, spolupracovníky a výjimky na základě domluvy s Arci/Diecézním centrem pro mládež).

Program Program bude velmi pestrý a bohatý, že si v něm může najít každý něco zajímavého: např. setkání s přáteli a poznávání nových lidí, zajímavá témata přednášek, kvalitní přednášející, nevšední slavení eucharistie, poutavé katecheze, osobní setkání s biskupy, skvělá hudba, sport, kreativní dílny,…

Pouť rodin V rámci Celostátního setkání mládeže jsou zváni i rodiče a rodiny s dětmi na Pouť rodin, která se koná v sobotu 18. srpna 2012.

CHCEŠ NA SETKÁNÍ JET, ALE SAMOTNÉMU SE TI NECHCE? V TAKOVÉM PŘÍPADĚ KONTAKTUJ KOHOKOLI Z MODLITEBNÍHO SPOLEČENSTVÍ MLADÝCH A VYDEJ SE DO ŽĎÁRU S NÁMI!

Praktické informace

Cena je 1100,- Kč (zahrnuje účastnický poplatek s ubytováním a stravou). Při zaplacení do konce května: 950,-Kč . V případě finančních potíží se obrať na Arcidiecézní centrum pro mládež v Olomouci. Přihlašovat se můžeš přes elektronickou přihlášku do 31. července. Mladší 18ti let musí mít svými rodiči či zákonným zástupcem vyplněnou „Kartu mladších“. Ubytování je zajištěno na školách, ve třídách – odděleně děvčata a chlapci. Spacák a karimatku s sebou. Stravování je ve školních jídelnách. V nabídce jsou také bezlepková a diabetická jídla. Účast lidí s handicapem je zajišťována individuálně. Je nutné si zajistit doprovod. Kontaktuj Sekci pro mládež ČBK na email [email protected] Můžeš-li nabídnout své schopnosti pro službu druhým, přihlas se do přípravných týmů. Více na: zdar2012.signaly.cz


15

Historické fotografie z biřmování Pastorační rada vyzývá všechny pamětníky, kteří vlastní jakékoli dobové fotografie, zvláště momentky, týkající se udílení svátosti biřmování, aby je zapůjčili (prosíme přinést do zákristie). Z těchto fotografií bude poté vytvořena, doufáme, velmi zajímavá výstava.

Z REDAKČNÍ RADY Možná to ani není veřejně známo, ale až do podzimu roku 2009 tvořil farní zpravodaj otec Ladislav sám. Až v létě zmíněného roku oslovil budoucí členy redakční rady, zda by se nechtěli na psaní (v té době už Farního časopisu Jákob) podílet. Redakce Jákoba má už na svém kontě jedenáct vydání. Chtěli bychom proto nejen otci Ladislavovi poděkovat. Milý otče Ladislave, děkujeme Vám za všechnu energii, trpělivost a také podněty, které do tvorby Jákoba vkládáte. Bez Vaší iniciativy by farní časopis v rozsahu, kvalitě a pravidelnosti, jak ho známe dnes, určitě nevycházel. Chceme také poděkovat našim občasným přispěvatelům: Ludmile Kašpaříkové, Kateřině Zemkové, Václavu Mošťkovi, Pavlu Bravencovi, Magdaléně Šobáňové (překlady), Radce Cifrové (překlady), členům modlitebních společenství a všem, kteří jste nám dali jakýkoli podnět pro vytvoření příspěvků. Také si moc vážíme vás, kteří se zapojujete do soutěží, které prostřednictvím Jákoba vyhlašujeme. Velkou podporu nacházíme také u vás, kteří nám poskytujete zpětnou vazbu (pozitivní i negativní) a podporujete nás v práci. Samozřejmě by Jákob nikdy neležel pěkně vyrovnaný na pokladničkách v kostele, nebýt věrných dobrovolníků, kteří nikdy neváhají strávit několik hodin kompletováním jednotlivých výtisků. V neposlední řadě musíme poděkovat vám všem, kteří nyní držíte Jákoba v ruce. Nejsme profesionálové, a tak se stává, že se občas nějaký nedostatek vloudí. Děkujeme vám za vaši vlídnost a pochopení. Chceme vás také povzbudit ve vlastní tvorbě a pokud byste se chtěli s druhými podělit o nějakou informaci či o vlastní zážitek, tak neváhejte a posílejte své příspěvky na náš e-mail: [email protected]. Děkujeme

16


Přijďte se nechat ozářit paprsky Kristovy lásky.

Adorační den naší farnosti Neděle 1. dubna Zahájení (po hrubé mši svaté) v 10.30 hodin Společné zakončení v 18.00 hodin Přijďme prosit za naše rodiny, děti, mládež, farní společenství, obec, vzájemné vztahy, nemocné. Naše farnost modlitbu potřebuje. Kristus nás vyzívá: „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.“ (Lk 11,9)

Využijme Jeho výzvu!

Postní dobu si můžeme i v tomto roce obohatit návratem ke starobylé křesťanské tradici – almužně. Peníze za požitky, které si během postu odřekneme, můžeme vložit do tzv. postniček. Tyto prostředky poté církev prostřednictvím Charity použije na pomoc potřebným. Podstatou je, že člověk do malé papírové schránky vloží obnos přibližně ve výši ceny požitku, který si odřekl. Nejedná se o sbírku, nýbrž o naši vlastní duchovní formaci. Zapojme se proto do této aktivity a nezapomeňme k ní připojit i děti a mládež v našich rodinách.


17

Dobrá akce pro mládež, studenty, dospělé, svobodné, manžele, rodiče s malými i staršími dětmi a seniory je:

KATOLICKÁ CHARISMATICKÁ KONFERENCE 2012

P. Daniel-Ange (nar. 1932), francouzský kněz a řeholník. V roce 1950 vstoupil k benediktinům a posléze žil v několika menších nových komunitách zasvěceného života. Dvanáct let strávil jako misionář 11. - 15. 7. 2012 ve Rwandě (1958 - 71), pak se vrátil do Evropy, studovat teona výstavišti BVV v Brně logii a několik let žil v poustevMotto konference: ně. Až r. 1981 přijal kněžské svěcení. Otřesen sklíčeností „Máme proč se veselit a radovat“ mladých, pocítil vnuknutí jim (Lk 15,32) pomoci, a tak r. 1984 založil první mezinárodní katolickou Hlavní host P. Daniel Ange školu modlitby a evangelizace Co je dobré vědět? pod názvem Jeunesse Lu• Když se rozhodnete, určitě nebudete litovat mière, která působí dodnes. • Program se koná ve velké klimatizované hale Jako misionář a kazatel navštívil řadu zemí světa, kde nejra• Možnost levného ubytování a stravování ději mluví k mladým a setkává • Počítá se i s rodiči s malými dětmi se s nimi. Velmi se angažuje • Větší děti se mohou zapojit do Konference pro v ekumenickém dialogu s praděti, která probíhá souběžně s programem pro voslavnou církví, v níž má řadu dospělé přátel. • Mladí lidé se mohou přihlásit jako dobrovolníci Napsal přes 50 knih, např. svěa pomáhat s organizací a pořádáním aktivit pro tově známý Raněný pastýř, Kdo je můj bratr?, Tvé tělo je děti stvořeno pro lásku a Homose• Setkáte se zde s mnoha známými osobnostmi, xuální… (Některé z titulů jsou také třeba s přáteli, které jste dlouhý čas nevik dispozici k zapůjčení ve farní děli, ale hlavně: Můžete si zde najít i nové přá- knihovně). tele! (Lidy)

Více: konference.cho.cz

18


Program neděle 26. 2. 14.30 hodin středa 29. 2. po mši svaté

1. neděle postní Křížová cesta za nová kněžská povolání (P. Ladislav) POSTNÍ KATECHEZE Zjevení ve Fatimě Videoprojekce filmu (přibližná délka setkání 90 minut)

pátek 2. 3. 17.30 hodin

Křížová cesta za rodiny (Fatimský apoštolát)

neděle 4. 3. 14.30 hodin

2. neděle postní Křížová cesta za mír mezi lidmi (Lektoři)

pondělí 5. 3. po mši svaté

pátek 9. 3. 17.30 hodin sobota 10. 3. 8.00 hodin 10.00 hodin 14.00 hodin neděle 11. 3. 14.30 hodin pondělí 12. 3. po mši svaté

pátek 16. 3. 17.30 hodin

POSTNÍ KATECHEZE Když tě to v kostele nebaví Videoprojekce přednášky P. Vojtěcha Kodeta (přibližná délka setkání 50 minut) Křížová cesta za ministranty (Ministranti) POSTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVA S MONS. VOJTĚCHEM ŠÍMOU Mše svatá a 1. přednáška Setkání s biřmovanci 2. přednáška a adorace 3. neděle postní Křížová cesta za prvokomunikanty (Zástupci rodin - rodiče prvokomunikantů) POSTNÍ KATECHEZE Udělejte všechno, co vám řekne Videoprojekce přednášky P. Raniera Cantalamessy, papežského kazatele (přibližná délka setkání 50 minut) Křížová cesta za rodiče (Děti)


19

Program neděle 18. 3. 14.30 hodin pondělí 19. 3. 18.00 hodin po mši svaté

pátek 23. 3. 17.30 hodin sobota 24. 3. 9.00 hodin

neděle 25. 3. 14.30 hodin pondělí 26. 3. 18.30 hodin čtvrtek 29. 3. 10.00 hodin pátek 30. 3. 18.00 hodin neděle 1. 4. 10.30 hodin 14.30 hodin 18.00 hodin

4. neděle postní Křížová cesta za děti (Společenství Modlitby matek) Slavnost sv. Josefa Mše svatá ze slavnosti POSTNÍ KATECHEZE Marie Goretti Videoprojekce filmu (přibližná délka setkání 100 minut) Křížová cesta za misie (Biřmovanci) Příležitost ke svátosti smíření u cizích zpovědníků Přijďte na začátek tohoto času. Pokud budou všichni přítomní vyzpovídáni, kněží odejdou. 5. neděle postní Křížová cesta za zpěváky a hudebníky (Schola a sbor) Slavnost Zvěstování Páně Mše svatá ze slavnosti Společné udílení pomazání nemocných Mše svatá v Charitním domě Křížová cesta za nevěřící a hledající (Modlitební společenství) Květná neděle ADORAČNÍ DEN Po hrubé mši svaté společné zahájení adoračního dne Modlitby za obnovu farnosti (Pastorační rada) Společné zakončení adoračního dne pokračování programu na další straně

Křížová cesta je pobožnost, kdy si připomínáme Ježíšovu cestu z Pilátova paláce na Kalvárii. Šiřili ji františkáni ve 14. a 15. století s myšlenkou na věřící, kteří se nemohli vydat do Svaté země. Je to via dolorosa - bolestná cesta. Jednotlivá zastavení na této cestě nám dávají příležitost k meditaci o Kristově utrpení a k modlitbě.

20


Program pokračování programu z předchozí strany Květnou nedělí začíná Svatý týden. Tvoří vrchol církevního roku. Připomínáme si v něm události, ze kterých vyplývá smysl a cíl veškerých lidských dějin - Ježíšovo utrpení, smrt a zmrtvýchvstání. čtvrtek 5. 4. 18.30 hodin

Zelený čtvrtek Mše svatá na památku večeře Páně - začíná Velikonoční třídení

pátek 6. 4. 18.00 hodin 18.30 hodin

Velký pátek Křížová cesta za mládež (Společenství mladých) Památka umučení Páně

sobota 7. 4.

Bílá sobota Dnes církev trvá na modlitbách u Kristova hrobu. Mše svatá - obřady velikonoční vigilie, při níž pokřtění slavnostně obnoví své křestní sliby

20.30 hodin neděle 8. 4. 7.30 hodin 9.30 hodin 14.30 hodin

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně Mše svatá Mše svatá Velikonoční svátostné požehnání

pondělí 9. 4. 7.30 hodin 9.30 hodin

Pondělí v oktávu velikonočním Mše svatá Mše svatá Doba velikonoční končí svatodušní nedělí - 27. května 2012.

Tento program obsahuje výčet těch nejdůležitějších bohoslužeb a akcí. Ostatní okolnosti budou sděleny v ohláškách. Do 3. neděle postní (11. března 2012), prosím, nahlaste v zákristii nemocné k předvelikonoční návštěvě.Termín návštěvy, při které bude udělena i svátost pomazání nemocných, bude ještě upřesněn.

Neprodejný list pro vnitřní potřebu Římskokatolické farnosti Vlčnov. Redakci tvoří Marie Mikuláštíková, Anna Mošťková, Martina Mošťková, Bronislava Podškubková a Jan Zemek pod vedením P. Ladislava Kunce.

Webové stránka naší farnosti: www.vlcnov.farnost.cz Své příspěvky a komentáře můžete posílat na adresu redakce: [email protected] Tisk: Libor Soukeník, Nivnice

DOBA POSTNÍ A VELIKONOČNÍ 2012 Čiňte pokání a věřte evangeliu. Marek 1,15

Recommend Documents