!"#2 ˇ CERVEN 2012
´ VITE, ´ CO JITE? ´ ´ MOHOU MRTV I POM AHAT ˇ ´ ZIVYM? STRANA 10
!"#2
˚ ˇ ´ ´ PRUMERN ´ ´ Y NAKLAD 41 042 000 ´ VYCHAZI CELKEM V 84 JAZYCICH
´ ´ VITE, CO JITE?
ˇ´ ´ 10 Co rıka Bible´ ´ ˇ ´ Mohou mrtvı pomahat zivym? ˇ ´ ´ ˇ ´ 12 Bible — Kniha presnych proroctvı — 2. cast ´ ´ ´ 15 Mladı lide se ptajı ´ ˇ ´ Jsme ˇ ´ jenom kamaradi, nebo neco vıc? — 1. cast ´ ´ 18 Dılo nahody? ˇ ´ ´ ´ Svetelkujıcı ulita ˇ ´ ˇ ´ 19 Nasel jsem opravdovou lasku a vnitrnı klid
ˇ ˇ ´ 3 Jsou vase potraviny bezpecne? ˇ 4 1. Nakupujte moudre ˇ ˇ 5 2. Udrzujte cistotu ´ ˇ ˇ ˇ ´ 6 3. Jıdlo peclive pripravujte a uchovavejte ´ ˇ ´ 7 4. Bute opatrnı, kdyz jıte mimo domov ´ ˇ ˇ 8 Zdrave potraviny pro vsechny uz brzy!
ˇ ´ ´ ´ ´ 22 Batika — Prekrasna latka z Indonesie ´ ´ 24 EURO 2012 — Historicka udalost ´ ´ ˇ ´ 26 Jedly hmyz — Nas nezapomenutelny ´ ´ ´ ˇ gurmansky zazitek ˇ 28 Pozorujeme svet ˇ ˇ ´ ˇ˚ 29 Od nasich ctenaru ´ 30 Kvız pro celou rodinu ˇ 32 Pomohla mi prekonat zlozvyk
ˇ ˇ ´ JSOU VASE POTRAVINY BEZPECNE? ˇ ˇ „V Nemecku zavreli ˚ ˇ skolu kvuli E. coli.“ ´ TISKOVA AGENTURA ˇ REUTERS, NEMECKO
´ „Nakaza salmonelou ´ ˇ ´ v p eti statech souvisı ´ ´ ˇ ˇ ˇ s lusteninovymi klıcky.“ USA TODAY
´ „Maso z 6 krav krmenych ´ ´ radioaktivnı slamou se dostalo do 9 prefektur.“ THE MAINICHI DAILY NEWS, JAPONSKO
˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙ ˙
´ ´ ˇ VEDENE titulky se loni objevily v novinach behem ´ ´ ˚ ´ ´ ´ pouhych dvou tydnu. Alimentarnı nakazy neboli oneˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ mocnenı z potravin postihnou ve vyspelych zemıch kazdy ´ rok asi 30 procent lidı. ´ ´ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ Jak na vas takove zpravy pusobı? „Mıvam strach a nekdy ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ i zlost,“ rıka Hoj, ktery zije v Hongkongu. „Mam dve deti a de´ ˇ ´ ˇ la mi starosti, jak a kde se pro ne jıdlo pripravuje.“ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ V chudsıch zemıch zabıjı onemocnenı z potravin a vody ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ rocne miliony lidı, vetsinou detı. „Na nasich trznicıch ne´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ jsou potraviny chranene pred mouchami, destem, vetrem ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ani prachem,“ rıka Bola z Nigerie. „Kdyz ctu nebo slyˇ´ ´ sım o nemocech z potravin, mam obavy. Chci svou rodinu ´ chranit.“ ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Je vubec mozne ochranit sve blızke pred zavadnymi po´ ´ˇ ´ ´ ´ ˇ travinami? Kanadska potravinarska inspekce uvadı: „Kdyz ˇ ˚ ˇ ´ se do nasich obchodu dostanou nebezpecne potraviny, jsou ´ ´ ˇ ´ ´ toho plne noviny. A to je namıste. Ale zavadnymi se potra´ ´ ˚ ˇ ´ viny mohou stat take v dusledku toho, co delame nebo neˇ ´ delame doma v kuchyni.“ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ Jak muzete chranit svou rodinu pred alimentarnımi naˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ kazami? Prectete si o ctyrech zpusobech, jak zajistit, aby ˇ ˇ ´ vase potraviny byly bezpecne.
U
ˇ ˇ ´ NEJRIZIKOV EJS I SKUPINY ˇ ˇ´ ´ Nekterı lide jsou k nemo´ ˇ ´ cem z potravin zvlas nachyl´ ˇ´ nı. Patrı k nim: ˇ ˇ ˘ deti do peti let ˇ ´ ˇ ˘ tehotne zeny ´ ˘ lide nad 70 let ´ ´ ˘ lide s oslabenym ´ ´ imunitnım systemem ˇ Jestlize vy nebo ten, kdo ´ ´ ´ ˇ ´ s vami jı, spada do nektere ˇ ˇ z techto skupin, meli byste ´ ´ ˇ ´ byt velmi opatrnı, kdyz jıdlo ˇ ´ pripravujete, servırujete a konzumujete. Zdroj: New South Wales Food Authority, ´ Australie
ˇ Probute se! cerven 2012
3
ˇ ´ ˇ ´ razenych ten den. Co nespotrebuji, dam do ´ mrazaku.“
ˇ 1. NAKUPUJTE MOUDRE
ˇ ´ˇ OKUD si potraviny nepestujete, nejspıs si ˇ je kupujete na trznici nebo v supermar´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ketu. Ktere zasady vam pomohou pri vyberu ˇ ´ ´ zdravotne nezavadnych potravin? ´ ˘ Promyslete si, kdy co nakoupıte ˇ´ ´ „Nejdrıv si nakupte trvanlive potraviny,“ ´ ˇ ´ ˇ radı Informacnı centrum bezpecnosti potra´ ˇ ´ ´ vin v Australii. „Veci z chladicıch a mrazicıch ˚ ˇ´ ˇ ´ boxu si dejte do kosıku az nakonec.“ Teple ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ jıdlo nakupujte tesne pred tım, nez pujdete ˚ domu. ´ ˇ ˇ ´ ´ ˘ Davejte prednost cerstvym potravinam ˇ ˇ ´ Nakupujte pokud mozno cerstve potravi´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ny.1 Ruth, ktera zije v Nigerii a ma dve deti, ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ rıka: „Vetsinou jdu na trh brzy rano, kdy jsou ˇ ˇ ˇ ´ potraviny jeste cerstve.“ Elizabeth z Mexika ´ ´ ˇ ˇ ´ take chodı na trznici. Vysvetluje: „Majı tam ˇ ´ ´ ˚ ˇ cerstve ovoce a zeleninu a navıc si je muzu saˇ ´ˇ ma vybrat. Vzdycky kupuji maso ze zvırat po-
P
ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 1 Viz clˇ anek „Podnet 1 — Jezte zdrave“, kter y vysel v Probute se! z brezna 2011.
!"#2 4
˘ Potraviny kontrolujte ˇ ´ ´ Je slupka plodin neporusena? Nenı maso ˇ ´ ´ divne cıtit? U balenych potravin zkontrolujte ˇ ´ ˇ obal. Pokud je poskozeny, mohou se dovnitr ˇ ´ dostat ˇ nebezpecne bakterie. ´ ´ Cchung Faj z Hongkongu, ktery je zvykly ˇ´ ´ ´ nakupovat v supermarketu, rıka: „Je take nut´ ´ ˇ ´ ne podıvat se na datum spotreby uvedene na ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ obalu.“ Proc? Odbornıci upozornujı, ze i kdyz ˇ ´ ´ ´ ´ prosle potraviny vypadajı, vonı a chutnajı dobˇ ´ ´ re, mohou byt zdrojem nakazy. ˇ ˇ ˇ ˘ Potraviny bezpecne prepravujte ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ Pokud opakovane pouzıvate nakupnı tasˇ ´ ˇ ku nebo umelohmotnou nadobu, pravidelne ji ´ ´ umyvejte horkou vodou se saponatem. Maso ´ ´ ´ ˇ a ryby davejte do jinych nadob nebo tasek ˇ ´ ˇ nez ostatnı potraviny, aby nedoslo ke kontaminaci. ˇ ´ ´ Manzele Enrico a Loredana z Italie naku´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˚ pujı v okolı sveho bydliste. Rıkajı: „Domu to ´ ´ ˇ pak nemame daleko a nemusıme riskovat, ze ´ ´ se potraviny zkazı.“ Pokud vam cesta z ob´ ´ ˇ ˚ ´ chodu trva vıc nez pul hodiny, dejte chlazene ˇ ´ ´ ˇ nebo mrazene potraviny do chladicı tasky neˇ bo jinak zajistete, aby byly v chladu. ˇ´ ˇ ´ ´ V dalsım clanku se dozvıte, jak uchovat ˇ ´ ˇ potraviny bezpecne i potom, co je prinesete ˚ domu.
ˇ ´ ˇ ˇ UCTE SVE DETI: „Vedu detiˇ k tomu,
aby kontrolovaly datum spotreby na obalu, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ treba kdyz si kupujı neco na svacinu.“ ´ (Ruth, Nigerie)
ˇ ˇ´ ˇ ´ TENTO CASOPIS slouzı k poucenı ce´ ˇ ´ ˇ ˇ le rodiny. Ukazuje, jak je mozne resit ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ dnesnı problemy. Prinası zpravy, vypravı o lidech z mnoha ze´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ mı, zabyva se otazkami nabozenstvı i vedy. Jde vsak dal. Pro´ ˇ´ ´ ˇ ´ nika pod povrch a poukazuje na hlubsı vyznam soucasnych ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ udalostı, pricemz je vzdycky politicky neutralnı a nevyvysuje ˇ ˇ´ ˇ ˇ jednu rasu nad druhou. Tento casopis vsak predevsım po˚ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ vzbuzuje k duvere ve Stvoriteluv slib, ze soucasny nicem´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ny a nezakonny system vecı bude brzy nahrazen pokojnym ˇ ´ ´ ˇ a bezpecnym novym svetem.
´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytovana v ramci celosvetove ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ biblicke vzdelavacı cinnosti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Po´ ´ ´ ˇ ´ ´ kud nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma — ˇ ´ ˇ ´ ´ Prekladu noveho sveta (se studijnımi poznamkami). ´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jeˇ ´ hovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedny redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 5 2012 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania. ˇ ´ Vsechna prava vyhrazena.
June 2012 Monthly CZECH
Vol. 93, No. 6 Printed in Germany
ˇ ˇ ˇ Casto tedy hadry vymenujte a povrchy v kuˇ ˇ ´ chyni cistete horkou vodou se saponatem neˇ ´ ˇ ˇ ´ bo dezinfekcnım prostredkem. To vsak nenı ˇ ´ ˇ ˇ vzdycky jednoduche. Bola zije v dome, kde ne´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ nı tekoucı voda. „Je to velky problem,“ rıka. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ „Ale na mydle a vode nikdy nesetrıme, takze ˇ ˇ ´ ˚ ˇ´ ˇ ´ nase kuchyn i cely dum jsou porad ciste.“
ˇ ˇ 2. UDRZUJTE CISTOTU ˇ ´ ´ ´ ODOBNE jako chirurg chranı sve pacien´ ˇ ˇ ´ ty tım, ze si pred operacı umyje ruce, ste´ ´ ˇ ˇ ´ rilizuje nastroje a dba o cistotu na operacnım ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ sale, vy muzete chranit svou rodinu tım, ze ´ ˇ ´ ˇ mate ciste ruce, kuchyn i potraviny.
P
˘ Myjte si ruce ´ Podle kanadskeho ministerstva zdravot´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ nictvı „se rukama prenası asi 80 procent bez´ ˇ ´ ˇ ´ ´ nych infekcnıch onemocnenı, jako je r yma ˇ ˚ ˇ ´ nebo chripka“. Ruce si proto dukladne umy´ ˇ ´ vejte mydlem a vodou, a to pred jıdlem, po ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ pouzitı toalety a kdyz se chystate jıdlo pripravovat. ˇ ˇ ˘ Udrzujte cistotu v kuchyni ´ ˚ ´ ˇ Z vysledku jedne studie vyplynulo, ze za´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ´ tımco nejcistsım mıstem doma byva zachod, ´ ´ ´ ´ ˇ ´ „nejvıce fekalnıch bakteriı je na houbickach ´ ´ nebo hadrech na nadobı“. ˇ
´
´ ˇ ´ ˇ ˇ JE K DISPOZICI V TECHTO JAZYCICH: afrikanstina, albanstina, amharstina, angliˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ctina,6 7 arabstina, armenstina, barmstina, bembstina, bislama, bulharstina, cebuanˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ´ stina, cestina,7 cevstina, cınstina (tradicnı)7 (audionahravky pouze v mandarınske cınˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ stine), cınstina (zjednodusena), cwanstina, danstina,7 estonstina, evestina, fidzijstina, ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ finstina,7 francouzstina,6 87 gruzınstina, gudzaratstina, hebrejstina, hiligaynonstina, ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ hindstina, chorvatstina, igbostina, ilokanstina, indonestina, islandstina, italstina,6 7 ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ japonstina,6 7 jorubstina, kannadstina, korejstina,6 7 kyrgyzstina, litevstina, lotystina, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ lozi, maarstina, makedonstina, malajalamstina, malgastina, maltstina, nemcina,6 7 ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ngalstina, nizozemstina,6 7 norstina,7 pandzabstina, pedi, polstina,6 7 portugalstina,6 87 ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ rarotongstina, rumunstina, rundstina, rustina,6 7 rwandstina, rectina, samojstina, sin´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ halstina, slovenstina, slovinstina, sothstina, srbstina, svahilstina, sonstina, spanelstiˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ na,6 7 svedstina,7 tagalstina,7 tamilstina, thajstina, tok pisin, tonga, tongstina, tsonga, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ turectina, wistina, ukrajinstina, urdstina, vietnamstina, xhostina, zulustina ´ ´ ´ ´ 6 Take na CD 8 Take na MP3 CD-ROM 7 Audionahravky take na www.jw.org
˘ Ovoce a zeleninu operte ˇ Nez se ovoce a zelenina dostanou na trh ´ ´ nebo do obchodu, mohou byt kontaminovaˇ ´ ´ ny spinavou vodou, jinymi syrovymi potravi´ˇ ´ ˇ nami, zvıraty nebo vykaly. Dokonce i kdyz jste ´ ˇ´ ˚ zvyklı ovoce a zeleninu loupat, nejdrıve je duˇ ˇ ´ kladne omyjte, abyste odstranili skodlive bakˇ ˇ ´ ˇ´ ´ terie. To vyzaduje cas. Daiane z Brazılie rıka: ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ „Kdyz delam salat, nespecham pri tom, abych ˇ´ ˇ mohla listy poradne oprat.“ ´ ˇ ˘ Syrove maso ´ oddelujte od ıch potravin ˇ ´ ˇ ostatn ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Sırenı bakteriı zamezıte tım, ze veskere sy´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ rove maso, drubez, ryby a morske plody date ´ˇ ´ ´ ´ zvlas do uzavıratelnych nadob nebo je bezˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ pecne zabalıte. Mejte je oddelene od ostat´ ˇ´ ˇ ´ ´ nıch potravin a pouzıvejte na ne jine prkenko ´ ˚ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ a jiny nuz. Pokud jine prkenko a nuz nemate, ˇ ˇ ´ ´ ˇ vzdy je pred zpracovanım techto surovin a po ˇ ˚ ˇ nem dukladne omyjte horkou vodou se sapo´ natem. ˚ ˇ ˇ ´ ´ A te se muzete pustit do varenı. Jakych ´ ˇ ˇ ˇ zasad byste se pri tom meli drzet?
ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ UCTE SVE DETI: „U´ cıme deti, aby si pred jıdlem
myly ruce a aby oplachly nebo vyhodily potraviny, ´ ktere jim spadly na zem.“ (Hoj, Hongkong)
´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ MATE Zˇ AJEM O DALSI INFORMACE NEBO SI PREJETE, ABY S VAMI NEKDO BEZ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ´ ˇ ´ PLATNE STUDOVAL BIBLI? Napiste svedkum Jehovovym na prıslusnou adresu. Uplny
´ seznam adres na www.watchtower.org/address. Britanie: The Ridgeway, London ˇ najdete ´ NW7 1RN. Cesk a republika: PO Box 90, 198 00 Praha 9. Maarsko: Budapest, Pf 20, ˇ H-1631. Nemecko: 65617 Selters. Polsko: ul. Warszawska 14, PL-05830 Nadarzyn. Rusko: ´ PO Box 182, 190000 St. Petersburg. Slovensko: PO Box 2, 830 04 Bratislava 34. Spojene ´ ´ staty americke: 25 Columbia Heights, Brooklyn, NY 11201-2483. Srbsko: PO Box 173, SRB ˇ ´ 11080 Beograd/Zemun. Svedsko: PO Box 5, SE-732 21 Arboga. Ukrajina: PO Box 955, 79491 Lviv - Briukhovychi.
ˇ Probute se! cerven 2012
5
´ ˇ ˇ 3. J IDLO PECLIV E ˇ PRIPRAVUJTE ´ A UCHOVAVEJTE ´ ˇ ˇ ´ EHKOMYSLNY kuchar ve starovekem Iz´ ˇ ˇ raeli natrhal plane tykve, a prestoze je neˇ ˇ ´ ´ ´ ´ znal, pridal je do duseneho jıdla. Stravnıci, kteˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ rı se bali, ze jıdlo je otravene, vykrikli: „V hrnci ´ ´ je smrt.“ (2. Kralovska 4:38–41) ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ Z tohoto prıbehu vyplyva, ze je potreba daˇ ´ ´ vat si pozor na nedbale pripravene jıdlo, proˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ toze cloveku muze uskodit, nebo mu dokonce ˚ ˇ ´ ˚ ˇ zpusobit smrt. Onemocnenı z potravin muze´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ te predejıt, kdyz budete vedet, jak jıdlo peclive ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ pripravovat a uchovavat. Prectete si nasledujı´ ˇ ˇ ˇ ´ cı ctyri doporucenı. ˇ ´ ˇ ˘ Nerozmrazujte maso pri pokojove teplote ˇ ˇ ´ ´ ´ Ministerstvo zem ed elstv ı USA uv ad ı: ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ „I kdyz je pri rozmrazovanı na kuchynske linˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ce vnitrnı cast [masa] stale zmrzla, muze byt ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ vnejsı vrstva potraviny v takzvane nebezpecne ´ ˇ ´ ´ ˇ zone teplot, tedy mezi 4 a 60 °C. V teto zone ˇ´ se bakterie rychle mnozı.“ Potraviny rozmraˇ ´ ˇ zujte v chladnicce, v mikrovlnne troube nebo ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ v neporusenem sacku ve studene vode.
L
6
ˇ Probute se! cerven 2012
˚ ˇ ˇ ˘ Potraviny dukladne tepelne zpracujte ˇ ´ ´ Podle Svetove zdravotnicke organizace „doˇ ´ ´ ´ ´ ˇˇ ˇ statecna tepelna uprava zabije temer vsechny ˇ ´ ˇ ˇ nebezpe cn e mikroorganismy“. Kdy z p ri´ ˇ ˇ´ ´ ˇ pravujete jıdlo, predevsım polevku nebo neco ˇ ´ ˇ ˇ duseneho, ujistete se, ze teplota pokrmu je mi´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ nimalne 70 °C.1 Jelikoz muze byt tezke odhadˇ ˇ ´ ˚ ´ nout teplotu uvnitr nekter ych pokrmu, mnozı ˇ ˇ´ ´ ˇ kuchari pouzıvajı teplomer na maso. ´ ´ ˇ´ ˘ Jıdlo podavejte co nejdrıve ´ ´ ˇ ˚ ´ Hotove jıdlo by nemelo zustat v pokojove ˇ ˇ´ ˇ teplote prılis dlouho, jinak by se mohlo zka´ ˇ zit. Proto ho podavejte brzy, pokud mozno ˇ ´ ˇ ´ ´ hned po uvarenı. Udrzujte studene jıdlo stude´ ´ ´ ´ ˇ´ ˚ ˇ ne a teple jıdlo teple. Naprıklad maso muzete ˇ ˇ ˇ ponechat v troube pri teplote asi 90 °C. ´ ´ ´ ˇ ˘ Se zbylym jıdlem nakladejte moudre ´ ˇ ´ ´ ˇ Anita, ktera zije v Polsku, servıruje jıdlo vetˇ ˇ´ ˇ sinou ihned potom, ˇ ´ ´ co ho uvaˇr´ ı. Ale co kdy´ z ˇ ´ nejake zbude? Rıka: „Co nejdrıv ho zmrazım ´ ´ ´ v malych porcıch, aby bylo snadne ho rozmra˚ ´ ´ zit.“ Pokud zbytky pokrmu davate do lednice, ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˚ snezte je do trı az ctyr dnu. ˇ ´ ´ ˇˇ ˇ Kdyz jıte v restauraci, musıte verit kuchari, ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ kter y jıdlo pripravuje. Jak muzete chranit svou ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ rodinu v prıpade, ze si na jıdlo nekam zajdete? ˇ ´ ˇ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ 1 Nekter ´ e potraviny, ˇ ˇ ˇ ´ jako nap ´ rıklad dr ubez, musı byt tepelne zpracovany pri vyssıch teplotach.
ˇ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ UCTE SVE DETI: „Kdyz varˇ ı´ moje ´deti,
kladu jim na srdce, aby se rıdily navodem ´ ¨ uvedenym na obalu.“ (Juk Ling, Hongkong)
ˇ ´ ˇ ´ 4. BUDTE OPATRN I, KDYZ JITE MIMO DOMOV
´ ´ ´ Zdravy a energicky 38lety Jeff vzal svou ´ˇ rodinu do restaurace poblız Pittsburghu ´ ´ ˇ ´ ˇ ve Spojenych statech. Mesıc nato zemrel ´ ´ ´ ˇ´ ˇ na akutnı selhanı jater. Co bylo prıcinou? ´ ´ V jeho jıdle byla jarnı cibulka kontami´ novana hepatitidou A.
´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ EMER polovinu vsech penez, ktere lide ´ ´ ´ ´ ´ ´ v jedne zapadnı zemi dajı za jıdlo, utratı ´ ˇ ´ ´ ´ v restauracıch. Presto tam jıdlo podavane v re´ ´ ˇ´ ˚ stauracıch souvisı asi s polovinou prıpadu ali´ ´ ´ mentarnıch nakaz. ˇ ˇ ´ ´ Je pravda, ze kdyz si date jıdlo v restauraci, ˇ ´ ˇ nekdo jiny nakoupil suroviny, uklidil kuchyn ˇ a uvaril, ale jste to vy, kdo rozhoduje, kam se ˚ ´ ´ ´ pujdete najıst, co si objednate a zda si zbyle ´ ´ jıdlo nechate zabalit.
T
´ ˇ ˘ Porozhlednete se kolem ˇ ˇ ´ ˇ „Kdyz do nejake restaurace prijdeme po´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ prve,“ rıka Daiane z Brazılie, „podıvam se, ˇ´ ˇ jestli jsou stoly, ubrusy a to, co na nich lezı, cis´ ˇ´ˇ ´ ´ te a jestli jsou cısnıci upravenı. Pokud ne, ode´ ˇ ´ ˇ ´ jdeme a hledame neco jineho.“ V nekter ych ze´ ˇ ´ ´ ˇ mıch pravidelne kontrolujı a hodnotı cistotu ´ ´ ´ ´ ˇ ˚ v restauracıch pracovnıci kontrolnıch uradu. ´ ˇ Vysledky jsou pak k dispozici verejnosti. ˇ ´ ´ ˚ ˘ Zva domu ´ ˇ zte, zda si zbyle jıdlo vezmete ´ ˇ Urad pro kontrolu potravin a leciv ve Spo´ ´ ˇ ˇ ˚ jenych statech doporucuje: „Jestlize se domu ´ nedostanete do dvou hodin od doby, kdy vam ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ jıdlo prinesli na stul, [nebo jeste drıve pri venˇ ´ ´ ´ kovnı teplote nad 30 °C] zbyle jıdlo nechte ˇ´ ˇ ˇ ´ v restauraci.“ V prıpade, ze si ho nechate za˚ balit, jete rovnou domu a dejte ho do chladˇ nicky. ˇ´ ˇ ´ ´ Pokud se budete rıdit doporucenımi v teto ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ ˇ´ ˇ serii clanku, budete mıt vetsı jistotu, ze to, co ´ ´ ´ jıte, bude nezavadne.
ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ UCTE SVE DETI: „U cıme deti, aby nejedly nic, ˇ ´
co by jim mohlo uskodit.“ (Noemi, Filipıny)
´ ZDRAV E POTRAVINY ˇ PRO VSECHNY
ˇ UZ BRZY! ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ ´ KDYZ muzete udelat urcite prakticke kro´ˇ ˚ ´ ´ ky, aby se na vas stul dostavalo nezavad´ ´ ˇ ˚ ˚ ˇ ne jıdlo, hodne faktor u ovlivnit nemuzete. Naˇ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ prıklad nemuzete osobne zkontrolovat veskere ˇ ´ potraviny, nez je koupıte nebo zpracujete. ˇ ´ ´ ´ Mozna musıte nakupovat potraviny, ktere jsou ´ ˇ ˇ ´ ´ dovazeny zdaleka. A nektere mohou byt kon´ ˇ ´ ´ taminovany nebezpecnymi latkami ze vzdu˚ chu, vody nebo pudy. ´ ˇ ´ ´ Zprava Svetove zdravotnicke organizace na´ ´ ´ ´ ´ zvana „Jak mıt alimentarnı nakazy pod kon´ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ trolou: Mezinarodnı problem“ uvadı, ze nekte´ ´ ´ ´ ´ ˇ re otazky tykajıcı se bezpecnosti potravin „se
I
´ ˇ ˇ ´ ´ ´ nedajı vyresit na urovni jednotlivych vlad, ale ˇ ´ ´ ´ ´ ´ vyzadujı mezinarodnı spolupraci“. Alimentar´ ´ ˇ ´ ´ nı nakazy jsou tedy celosvetovym problemem. ´ ´ ˇ ´ Mnozı lide pochopitelne namıtnou, jak si ˚ ˇ ´ ˇ ´ muzeme byt jisti, ze brzy budou zdrave poˇ ˇ ´ ´ traviny pro vsechny. Jehova, „Pan cele zeme“, ˇ ˇ ´ ´ ´ totiz slibuje, ze problemy souvisejıcı s potraˇ ˇ ˇ ˇ´ vinami budou vyreseny. (Jozue 3:13) Nekterı ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˚ mozna tvrdı, ze zavadne potraviny jsou dukaˇ ´ ˚ ˇˇ zem toho, ze Bohu se neda duverovat. Ale zaˇ´ˇ ´ ´ myslete se: Pokud by cısnık svou nedbalostı ´ ´ ´ znehodnotil jıdlo, bylo by spravne svalit vinu ˇ na kuchare?
´ ´ ˇ ˚ „SBIRKA ZDRAVOTN ICH PREDPISU“ ˇ ´ ˇ´ˇ ˚ Asi pred 3 500 lety dostali Izraelite Mojzısuv ´ ´ ´ ˇ zakon, ktery je chranil pred mnoha nemocemi ˇ´ ˇ z potravin. Obsahoval naprıklad tyto predpisy: ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˘ Nepouzıvat nadoby, ktere prisly do kontak´ ´ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ ˇ tu s mrtvym zvıretem. „Kazda nadoba, jız se neˇ´ ´ ´ ˇ ´ jak pouzıva, bude dana do vody a bude necista ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ az do vecera, a pak bude cista.“ (3. Mojzısova 11:31–34) ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˘ Nejıst zvıre, ktere zemrelo prirozenou smrtı. ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ˇ „Nebudete jıst zadne jiz mrtve telo.“ (5. Mojzısova 14:21)
8
ˇ Probute se! cerven 2012
´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˚ ˇ ˘ Dojıst zbyle jıdlo brzy. „Nazıtrı se take muze ´ ´ ˇ jıst to, co z nı zbude. Ale co zbude z masa obeˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ˇ ti tretı den, ma se spalit ohnem.“ (3. Mojzısova 7:16–18) ´ ´ ˇ ˇ Doktor medicıny A. Rendle Short vyjadril pre´ ´ ˇ ˇ´ˇ ˚ ´ ´ ´ kvapenı nad tım, ze Mojzısuv zakon ve srovnanı ˇ´ ´ ´ ´ ˚ s tehdejsımi zakony okolnıch narodu obsahoval ´ ´ „tak moudrou a rozumnou sbırku zdravotnıch ˇ ˚ predpisu“.
ˇ ´ ˇ Podobne jsou to lide, ne Stvoritel, kdo nese ˇ ˇ ˇ´ ˇ odpovednost za to, ze na nası planete jsou po´ ˇ ´ ´ ´ traviny znehodnocovany. To, ze je stale vıce za´ ´ ˇ ´ ´ ˚ vadnych potravin, majı na svedomı lide. Buh ˇ ˇ ˇ´ slibuje, ze budou „zniceni ti, kdo nicı zemi“. ´ (Zjevenı 11:18) ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ Buh uz dokazal, ze mu zalezı na tom, aby ´ ´ ´ ˇ ˇ to, co jıme, bylo kvalitnı. Prave on vytvoril ze˚ ˇ ´ ˇ´ ´ mi a dal vyr ust „kazdemu stromu zadoucımu ´ ´ ˇ´ˇ na pohled a dobremu k jıdlu“. (1. Mojzısova ´ ˇ ˇ 2:9) A dokonce pote co lidstvo zacalo trpet ne´ ´ ´ mocemi, Jehova dal svemu lidu konkretnı poˇ ´ ´ kyny k ochrane potravin i zdravı. (Viz rameˇ ´ ´ ˇ ˚ cek „Sbırka zdravotnıch predpisu“.) ˚ ´ ˇ´ ´ Co dal Buh lidem k jıdlu? Bible rıka: „Ne´ ´ ´ ˇ ´ˇ chava zelenou travu rasit pro zvırata a rostˇ ˇ ˚ ˇ linstvo ke sluzbe lidstvu, aby zpusobil, ze ze zeˇ ´ ´ ˇ me vyjde potrava a vıno, ktere rozradostnuje ´ ˇ ˇ ˇ srdce smrtelneho cloveka, aby se oblicej leskl ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ olejem, a chleb, kter ˇ y zivı prave srdce smrtelˇ ˇ ´ neho cloveka.“ (Zalm 104:14, 15) V Bibli je ta´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ke napsano: „Kazdy pohybujıcı se zivocich, ´ ˇ ´ ˇ´ ´ kter y je nazivu, a vam slouzı k jıdlu.“ (1. Mojˇ´ˇ zısova 9:3) ˇ´ ˇ´ ˇ´ ´ ˚ O nası budoucnosti Bozı Slovo rıka: „[Buh] ˇ ´ ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ jiste da des pro vase semeno, jımz oseva˚ ´ ´ ˚ te zemskou pudu, a jako vynos zemske pudy ´ ´ ˇ ´ ´ ´ˇ chleb, kter y se stane tucnym a olejnatym. Vas ´ ´ dobytek se bude toho dne past na prostorne ˇ ´ˇ ˇ ´ ´ pastvine.“ (Izajas 30:23) Dnesnı znepokojujı´ ´ cı novinove titulky budou tedy brzy nahrazeny ´ˇ ´ ´ ˇ prohlasenım: „Zdrave potraviny pro vsechny!“
ˇ Stvoritel slibuje, ˇ ze v budoucnosti bude ´ dostatek kvalitnıch potravin.
ˇ ´ ´ CO R IK A BIBLE
´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ O CELA staletı lide verı, ze mrtvı moˇ ´ ˇ´ ˇ ´ hou radit zivym. Naprıklad staroveky ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ recky basnık Homer vypravı prıbeh o Odys´ ˇ ˇ ˇ seovi, ktery se zoufale touzil dozvedet, jak ´ ˚ by se mohl vratit domu na ostrov Ithaka. Vyˇ ´ ´ dal se proto do podsvetı, aby se na to dota´ ˇˇ zal mrtveho vestce. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Mnozı lide doufajı, ze mrtvı jim odpovı na ˇ ´ ´ ´ ˇ slozite otazky, a tak se jich ptajı prostred´ ´ ´ ´ ´ ´ nictvım spiritistickych mediı, spı v hrobkach ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ svych predku nebo provadejı ruzne okultnı ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ritualy. Je skutecne mozne dostat nadpriro´ zenou pomoc od mrtvych?
P
ˇ´ˇ ´ Rozsıreny zvyk
ˇ ´ ˇ´ To, ze lze komunikovat s mrtvymi, ucı ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ mnoha svetova nabozenstvı. The Encyclope´ ´ ˇ dia of Religion poznamenava, ze „nekromanˇ ´ ˇ ´ cie neboli umenı ci zvyk pomocı magie vyvo´ ´ ´ l avat duchy mrtv ych je hlavn ı formou ˇˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ vestenı“, a dodava, ze tento zvyk je „velmi ˇ´ˇ ´ rozsıreny“. The New Catholic Encyclopedia to ˇ ´ ´ ˇ potvrzuje, kdyz uvadı, ze „nekromancie se ˚ ´ ´ ´ ˇ v ruznych formach provozuje po celem sve´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ te“. Nenı tedy divu, ze clenove mnoha naˇ ´ ˇ´ ´ bozenstvı se snazı zıskat informace z duchov´ ˇ´ˇ nı rıse. ˇ ´ ˇ ´ Ackoli takovy kontakt se zemrelymi „byl ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ cırkvı jednoznacne odsouzen,“ pıse se v The New Catholic Encyclopedia, „o tomto zvyku
´ Mohou mrtv ı ´ ˇ ´ pomahat zivym? ´ ˇ ˇ jsou v obdobı stredoveku a renesance opako´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ vane zmınky“. Co k teto veci rıka Bible? ˇ ´ Meli byste se radit s mrtvymi?
ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Ve staroveku Jehova Buh jasne rekl sveˇ ˇ ´ mu lidu: „Nemel by se v tobe najıt nikdo, ´ ˇ´ˇ kdo . . . se dotazuje mrtvych.“ (5. Mojzısova ˇ ´ ´ ˇ 18:9–13) Proc dal takovy zakaz? Pokud by zi´ ´ vı mohli mluvit s mrtvymi, nebylo by od Bo´ ˇ ˇ ´ ha laskave, aby jim to umoznil? Jenze takova ´ ˇ ´ ´ komunikace nenı mozna. Jak to vıme? ´ ˇ´ ´ ˇ ´ Bible na mnoha mıstech rıka, ze mrtvı ˇ ˇ si nejsou niceho vedomi. Zamyslete se nad ˇ ´ ´ ´ tım, co je napsano v Kazateli 9:5: „Ziv ı ˇ ´ ˇ ˇ si . . . uvedomujı, ze zemrou; ale pokud jde ´ ˇ ´ nic.“ o mrtv ˇ e, ti si neuvedomujı naprosto ´ ˇ V Zalmu 146:3, 4 je podobna myslenka: ´ ˚ ˇ ´ „Nevkladejte duveru v urozene ani v syna ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ pozemskeho cloveka, kteremu nepatrı za´ ´ ˇ chrana. Jeho duch vychazı, on jde zpet do ´ ´ ˚ ´ sve zemske pudy; v ten den opravdu zanikajı ˇ ´ˇ jeho myslenky.“ A prorok Izajas mluvil o zeˇ ´ ˇ ´ mrelych jako o tech, kdo jsou „bezmocnı ve ´ˇ smrti“. (Izajas 26:14) ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ Hodne lidı ale verı, ze se prostrednictvım ´ ´ ´ ˇ´ spiritismu spojili se svymi blızkymi, kterı zeˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ mreli. Takove zazitky nejsou necım ojediˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ nelym, a tak je zrejme, ze mnozı skutecne ´ ˇ´ˇ ˇ ´ mluvili s nekym z duchovnı rıse. Jak ale uka´ ´ˇ ´ ´ ˇ zujı vyse uvedene biblicke verse, nemluvili ´ ´ s mrtvymi. S kym tedy? Kdo to byl?
ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ 1. Zelva je na poslednım obrazku. 2. Zaba je na prvnım ´ obrazku. 3. 19 000. 4. B. ˇ ´ ODPOVEDI KE STRANAM 30 A 31
10
ˇ Probute se! cerven 2012
´ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ V Bibli se pıse, ze nekterı duchovnı Bozı ´ ´ ˚ ˇ synove se proti svemu tvurci vzbourili a stali ´ ˇ´ˇ se demony. (1. Mojzısova 6:1–5; Juda 6, 7)
´ ˇ s kralem a stavel se proti spiritismu. Saul ˇ ´ ve skutecnosti dostal informace od demona, ´ ´ ktery se za Samuela vydaval. (1. Samuelova 28:3–20) ´ ˇ´ ˇ´ ´ Demoni jsou Bozı nepratele a kontakt ˇ ´ ˚ s nimi je nebezpecny. Z tohoto duvodu je ˇ´ v Bibli tento prıkaz: „Neobracejte se k spiri´ ´ ´ ˇ tistickym mediım a nerate se s temi, kdo ´ ´ ˇ ´ ´ ´ z povolanı predpovıdajı udalosti, abyste se ˇ ˇ´ˇ jimi neznecistili.“ (3. Mojzısova 19:31) Ten, ´ „kdo se dotazuje mrtvych“, je podle 5. Mojˇ´ˇ ˇ ˇ´ ´ zısovy 18:11, 12 „necım odpornym Jehovo´ ˇ vi“. Jehova usmrtil krale Saula proto, ze ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ „jednal neverne . . . , a take proto, ze poza´ ´ dal spiritisticke medium, aby se dotazovalo“. (1. Paralipomenon 10:13, 14) ˇ ´ Ke komu byste se tedy meli obratit, pokud ´ ˇ ˇ ˇˇ´ mate pocit, ze potrebujete pomoc z vyssıˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ho zdroje, naprıklad kdyz stojıte pred vaz´ ´ ´ ˇ nym rozhodnutım nebo hledate odpovedi na ˇ ´ ´ slozite otazky? Bible popisuje Jehovu jako ˇ ´ ˇ ˇ „Vzneseneho Ucitele“. Pokud tedy vy a vasi ˇˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˇ nejblizsı zkoumate Bibli a rıdıte se jı, muzete ´ ´ ´ ˇ na sebe vztahnout tato slova: „Tve vlastnı usi ˇ ˇ´ ´ ˇ´ uslysı za tebou slovo, jez rıka: ‚To je ta ces´ ´ˇ ˇ ta. Chote po nı.‘ “ (Izajas 30:20, 21) Kres´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ane dnes neocekavajı, ze uslysı doslovny ´ ˇ hlas praveho Boha. Jehova je vede prostred´ ˇ´ ´ ´ ´ nictvım Bible. Jakoby jim rıka: „Rad vas povedu.“ ´ ´ ˇ Tyto duchovnı bytosti podporujı falesnou ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ predstavu, ze lidsky zivot smrtı nekoncı. Aby ´ ˇˇ ´ ´ ´ ´ tomu lide verili, demoni se vydavajı za mrtve ´ ˇ ´ a mluvı s zivymi. ´ ´ ´ ´ Bible vypravı o izraelskem krali Saulovi, ´ ´ ˚ ˇ ktery pote, co ho kvuli jeho neposlusnosti ˇ ´ Jehova opustil, se prostrednictvım spiritis´ ´ ˇ tickeho media pokusil hledat radu u zemre´ leho proroka Samuela. Saul opravdu dostal ˇ ´ ˇ´ˇ odpove z duchovnı rıse, ale ne od Samuˇ ˇ ´ ´ ela. Samuel totiz predtım odmıtl setkat se
´ ´ ZAJ IMALO BY VAS?
˚ ´ ´ ˇ ´ ˘ Jak se Buh dıva na to, kdyz se lide ˇ ´ ´ pokousejı komunikovat s mrtvymi? ˇ´ˇ (5. Mojzısova 18:9–13)
´ ˇ ´ ˘ Mohou mrtvı poskytovat zivym ˇ ´ ˇ ´ nejake informace? Proc si to myslıte? (Kazatel 9:5)
˚ ˇ ˚ ˇ ˘ Ke komu se muzeme s duverou obracet ´ ˇ o pomoc? (Izajas 30:20, 21) ˇ Probute se! cerven 2012
11
ˇ ´ CAST
1
2
3
4
5
6
7
8
BIBLE ˇ ´ ´ KNIHA PRESNYCH PROROCTVI ´ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ Tato serie osmi clanku rozebıra jeden vyznacny ´ ´ ˇ rys Bible — jejı proroctvı neboli to, co predpoˇ ˇ ˇ ´ ´ vedela do budoucnosti. Clanky vam pomohou ´ ˇ ´ ´ zıskat odpovedi na tyto otazky: Jsou biblicka pro´ ´ ´ ´ roctvı pouze vymyslem chytr ych lidı? Nebo jsou ´ ´ ´ ´ inspirovana Bohem? Vybızıme vas, abyste pro˚ zkoumali dukazy.
´ Prchejte z Babylonu! ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ PREDCHOZIM clanku teto serie jsme ˇ ´ ´ ´ ´ ´ rozebrali tri biblicka proroctvı tykajıcı ´ ˚ ˚ ˇ ˇ´ se Abrahamovych potomku. Dukazy svedcı ˇ ˚ ˇ o tom, ze Buh tyto sliby splnil na starove´ ˇ´ kych Izraelitech, kterı byli potomky Abrahama. ˇ ´ ´ ˇ´ ´ Staroveky Babylon byl dalsım narodem, ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ktery sehral dulezitou roli v biblickych deji´ ˇ ˇ´ ´ ˇ nach, a to predevsım v 7. stoletı pr. n. l. Po-
V
ˇ asi 732 pr. n. l.: ´ ˇ ˇ ´ ´ Izajas predpovıda ´ ´ pad Babylonu
´ Babylon si podrobuje ´ Asyrii ´ ˇ ˇ´ ´ Jeremjas zacına ˇ slouzit jako prorok
12
607
617
625
647
ˇ (pr. n. l.)
ˇ Dopisy z ´ Lakise ´ ˇ potvrzujı ´ Jeremjasovo ´ proroctvı o ´dobytı Judy Babylonem
ˇ ´ — CAS OVA OS A 632
´ BABYLON
´ ´ ˇ ´ ˇ dıvejme se na tri proroctvı, jez se k babylon´ ´ ´ ´ skemu kralovstvı vztahujı, a prozkoumejme, ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ zda existujı nejake dukazy, ze pochazejı od Boha.
´ Do Babylonu jsou odvedeni Daniel a Ezekiel ˇ´ ´ ´ Zacına vladnout Nebukadnecar
Nebukadnecar ´ ´ dobyva ´ Jeruzalem
´ ˇ´ dobyl a vyplenil. Take si podrobil dalsı jud´ ˇ ˇ ˇ ska mesta, jako treba Lakis a Azeku. (Jerem´ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ jas 34:6, 7) Vetsinu tech, kdo prezili, odvedl ´ ˇ ´ do Babylonu, kde byli drzeni v zajetı 70 let. ´ ˇ Co ukazujı dejiny: ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˘ Z Bible se dozvıdame, ze v dobe znice´ ´ ´ ´ nı Jeruzalema byl kralem Babylonu Nebu´ kadnecar. Existenci tohoto krale potvrzuje ´ take archeologie. Ve Florencii je vystavena ´ ´ ´ ´ onyxova kamej, na ktere je mimo jine napsaˇ ´ ´ no: „Na pocest Merodaka, sveho pana, ne´ ˇ ˇ chal za sveho zivota udelat Nebukadnecar, ´ ´ ´ kral Babylonu.“ Nebukadnecar vladl v leˇ ˇ tech 624 az 582 pr. n. l. ´ ˘ V knize The Bible and Archaeology se pıˇ ´ ´ ´ ´ se o vykopavkach a vyzkumech provedenych ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ v Lakisi, ktere potvrzujı, ze „poslednı znice´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ nı bylo devastujıcı a pozar, ktery zachvatil ˇ ˇ ´ ˇ ´ mesto [Lakis], byl natolik silny, ze se z va´ ´ pence na budovach stalo vapno“. ˇ ˇ ´ ´ 2. proroctvı: „Ve shode s naplnenım sedmde´ ´ ˇ ´ ´ ´ sati let v Babylone k vam [ja, Jehova] obra´ ´ ´ ˇ ´ tım svou pozornost a potvrdım vam [zidovskym
539
´ ˚ ´ ˇ ´ ˇ Kyruv valec se zmi ˇ ˇ nuje o kralovˇ e politice propoustet zajatce zpet do jejich vlasti
Nebukadnecarova ´ ˇ´ vlada koncı
ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Zide jsou drzeni v zajetı v Babylone 70 let
537
582
ˇ ˇ´ ´ ´ Strana 12, dopis z Lakise: fotografie por ızena s laskavym svolenım British ´ ˚ ´ Museum; strana 13, Kyruv valec: 5 The Trustees of the British Museum
ˇ´ˇ ˇ ´ ´ Prorok Mojzıs rekl izraelskemu narodu ´ ˇ tato varovna slova: „Kdybys zcela zapomnel ´ ˇ ˇ na Jehovu, sveho Boha, a skutecne bys cho´ ˇ ˇ dil za jinymi bohy a slouzil jim a klanel se ˇ´ˇ jim, . . . naprosto zahynete.“ (5. Mojzısova ´ ˇ 8:19; 11:16, 17) Izraelite se presto proti Bohu ˇ ˇ ´ ˇ ´ opakovane bourili tım, ze uctıvali modly. ´ ´ (1. Kralovska 14:22–24) ˇ ˇ ˇ ˇ Bohu casem dosla trpelivost, a tak pri´ pustil, aby jeho vzpurny lid padl do rukou ´ ˇ ˚ ´ ´ Babylonanu. Jejich vojska vedena kralem ´ ´ ´ Nebukadnecarem, znamym take jako Nebuˇ ´ ˇ kadrecar, pritahla proti Izraeli a zacala ob´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ lehat Jeruzalem. Bylo toto oblehanı necım ´ ´ ´ ´ vyznamne? Je zajımave, co napsal prorok Je´ˇ ´ ˇˇ ˇ ´ ˇ remjas temer 20 let pred tım, nez k tomu doˇ ´ˇ slo. (Jeremjas 25:1) ˇ ´ ´ 1. proroctvı: „Protoze jste [Izraelite] neuposlech´ ˇ´ ´ ´ li mych [Bozıch] slov, hle, posılam . . . k baby´ ´ ´ ˇ lonskemu krali Nebukadrecarovi . . . a privedu je ´ ˇ ´ ´ [Babylonany] proti teto zemi a proti jejım obyva˚ ˇ ˇ ´ ´ ˚ telum a proti vsem temto okolnım narodum . . . ´ ˇ ˇ ´ ´ A cela tato zeme se stane zpustosenym mıstem, ˇ ˇ ´ ˇ ´ predmetem uzasu, a tyto narody budou muˇ ´ ´ ´ ´ set slouzit babylonskemu krali sedmdesat let.“ ´ˇ (Jeremjas 25:8–11) ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Splnenı: Po dlouhem oblehanı nakonec ˇ ´ Nebukadnecar v roce 607 pr. n. l. Jeruzalem
´ Babylonu se ˇ ´ ´ ´ zmocnujı Medove ˇ ´ a Persane ˇ ˇ ´ Zidovstı vyhnanci ´ se mohou vratit ´ do Jeruzalema
˚ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ vyhnancum] sve dobre slovo tım, ze vas privedu ˇ ´ ´ ˇ ´ˇ zpet na toto mısto [do judske zeme].“ (Jeremjas 29:10) ˇ ´ ´ ´ ´ Splnenı: Po sedmdesatiletem vyhnanstvı, ´ ˇ ˇ ˇ ktere zacalo roku 607 pr. n. l. a skoncilo ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ roku 537 pr. n. l., persky kral Kyros zidovske ´ zajatce propustil a dovolil jim, aby se vratili ´ ´ do sve vlasti a znovu postavili chram v Jeru´ ˇ zaleme. (Ezra 1:2–4) ´ ˇ Co ukazujı dejiny: ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˘ Skutecne byli Izraelite zajati v Babylone ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ 70 let, jak to predpovedela Bible? Vsimnete ˇ ´ ´ ´ si, co k tomu rekl vyznamny izraelsky archeo˚ ´ log Ephraim Stern. „Zhruba pul stoletı — od ˇ ˇ roku 604 pr. n. l. do roku 538 pr. n. l. — chy´ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ bı jakekoli doklady svedcıcı o osıdlenı. Po ceˇ´ ´ ˇ ˇ lou tu dobu se v zadnem z mest, jez Baby´ ˇ ´ ´ lonane dobyli, nikdo neusadil.“ Obdobı, ve ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇˇ kterem nebylo dobyte uzemı osıdleno, temer ´ ´ ´ odpovıda obdobı od roku 607 do roku 537 ˇ ´ ´ pr. n. l., kdy byli Izraelite ve vyhnanstvı v Ba´ ˇ bylone. (2. Paralipomenon 36:20, 21) ˇ ´ ´ ´ ´ ˘ Staroveke narody v cele Mezopotamii ´ ´ ˇ ´ ´ psaly sve zaznamy na tabulky z mekke hlıny. ˇ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ Naprıklad hlineny Kyruv valec se datuje asi ˇ ´ do roku 539 pr. n. l., tedy do stejneho roku, ´ ´ ´ ´ ´ ve kterem persky kral Kyros porazil Babylonˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ skou rısi. Na valci je mozne najıt tento napis: ´ ´ ´ ´ ´ „Ja jsem Kyros, . . . kral Babylonu.“ Dale se ´ ´ ˇ´ ˇ ´ˇ na nem pıse: „Vratil jsem [jistym drıve jme´ ´ ´ ˇ ˚ ´ novanym] posvatnym mestum na druhe straˇ ˇ ´ ne Tigridu svatyne, ktere byly dlouho v tros´ ´ ´ kach, sochy, ktere tam (kdysi) prodlevaly. . . ´ ´ ˇ ˇ ˇ (Take) jsem shromazdil vsechny jejich (neˇ´ ´ ´ kdejsı) obyvatele a vratil (jim) jejich sıdla.“ ´ ´ ´ To, co uvadı tento mimobiblicky zdroj, je ´ ˇ ˇ ˇ ´ v souladu s proroctvım, ze se zidovstı vy´ ´ ´ ˇ hnanci vratı do sve vlasti, coz bylo v Bibli za´ ˇ znamenano asi 200 let dopredu. ´ ´ ´ ´ ´ 3. proroctvı: „Babylon, okrasa kralovstvı, krasa ´ ˚ ˇ ˚ ´ pychy Chaldejcu, bude, jako kdyz Buh rozvratil
´ ´ Sodomu a Gomoru. Nikdy nebude obyvan.“ (Iza´ˇ jas 13:19, 20) ˇ ´ ˇ ˇ Splnenı: V roce 539 pr. n. l. nastal neceka´ ´ ´ ´ ˇ ´ ny zvrat udalostı — mocna svetova velmoc ´ ˇ ´ Babylon byla porazena spojenymi vojsky ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Medu a Persanu.1 Mesto uz nikdy nedosah´ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ lo sve drıvejsı slavy. Pomalu upadalo a nakoˇ ˇ ˇ ´ ´ nec se z nej stalo opustene mısto „bez oby´ˇ vatele“. (Jeremjas 51:37) ´ ˇ Co ukazujı dejiny: ˇ ´ ˘ To, ze Babylon zmizel tak dokonale, po´ ˇ ˇ tvrzujı slova ucence Toma Boiyho. Podle nej ´ ´ ´ ˇ ´ ´ „zapadnı historici a poutnıci ze sestnacteho ˇ ´ ´ ´ az osmnacteho stoletı“ sice znali symbolic´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ky vyznam mesta, ale meli problemy urcit ˇ jeho „presnou polohu“. ´ ´ ´ ˘ H. R. Hall, spravce egyptske a asyrske ´ ´ sbırky v Britskem muzeu, popsal v roce 1919 ´ ˇ ˇ Babylon temito slovy: „Je to hromada strze´ ´ ´ ´ nych zdı . . . zasypanych pıskem.“ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ K jakemu zaveru muzeme dojıt po proˇ ´ ´ ´ ˇ ´ zkoumanı techto proroctvı a jejich splnenı? ˇ Bible znovu a znovu potvrzuje, ze je knihou ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ presnych proroctvı. Predpovedi ohledne Ju´ ˇ´ dy a Babylonu se splnily do nejmensıch po´ drobnostı. ´ ˇ ˇ Jeruzalem byl znicen proto, ze Izraeli´ ˇ ˇ´ ´ ´ te nevenovali pozornost Bozım vystraham, ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ aby prestali jednat bezbozne. Po predpove´ ´ ´ ˇ zenych 70 letech vyhnanstvı v Babylone se ´ ´ ´ ˇ mohli vratit zpatky do Jeruzalema. Starove´ ˇ ´ ˇ ˚ ke mesto Babylon bylo zniceno zpusobem ´ ˇ ˚ ´ ´ popsanym v Bibli a az dodnes zustava ne´ ˇ obydlene. To je ale jen nekolik z mnoha pro´ ´ ´ ˇ roctvı, ktera jsou v teto knize obsazena. ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ Prıstı clanek bude pojednavat o udalos´ ˇ ˇ ˇ tech, ktere byly predpovezeny dlouho dopre´ ´ du a splnily se v prvnım stoletı n. l. I tato pro´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ roctvı posılı nasi duveru v presnost Bible.
14
ˇ Probute se! cerven 2012
ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 1 To, ´ ze ˇ Medie ˇ bude mıt hlavnı ulohu ˇ ˇ pri dob ´ ˇ yvanı Babyl´ oˇ nu, take predpovedel asi 200 let dopredu Izajas. (Viz Izajase 13:17–19; 21:2.)
´ MLAD I ´ LIDE ´ SE PTAJ I
´ Jsme jenom kamar adi, ˇ ´ ´ nebo neco vıc? 1. Cˇ AST
ˇ ˇ ´ ´ VYBAVIL SE I NAZVU ´ ˇ ´ TI PRI CTEN ˇ ´ TOHOTO CL ANKU NEKDO KONKRETNI?
ANO ˇ ´ HNED ˇ ˇ SI CL ANEK ˇ ´ PRECTI. MOZN ˇ ˇ A´ TO POTˇ REBUJES´ Vˇ IC, NEZ SI MYSLIS.
´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Myslıs, ze se da s nasledujıcım vyrokem souhlasit?
ˇ ´ ´ ˇ ´ Nemel bych mıt kamarady opacneho ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ pohlavı, pokud nejsem pripraveny na vazny ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ vztah, ktery muze vest k manzelstvı.
ANO
NE
ˇ´ˇ
ˇ
´
Zamysli se: Jezıs sice nemel v umyslu se
ˇ ˇ´ ˇ ozenit, ale i tak se pratelil se zenami. (Maˇ ´ˇ ´ ´ˇ tous 12:46–50; Lukas 8:1–3) Stejne to nejspıs ˇ´ ˇ ˇ bylo i v prıpade Timotea. Apostol Pavel mu ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ totiz rekl, aby se k mladsım zenam choval ja´ ˇ´ ´ ko k sestram „se vsı cudnostı“. (1. Timoteovi 5:1, 2) ´ ´ ˇ ˇ Pavlovi muselo byt jasne, ze kdyz Timoˇ´ ˚ ´ ´ ´ teus slouzı v ruznych sborech, setkava se tam ´ ˇ se spoustou mladych zen. (Marek 10:29, 30) ˇ ˇ ´ Bylo by neco spatneho na tom, kdyby se
NE ˇ ´ I TAK ˇ ˇ SI CL ANEK ˚ ˇ PRECTI. POMU ˇ ZE ´ TI TO,´ ABYˇ TVOJE P R ATELSTV I ´ ˇ ´ S NEKYM´ OPACN EHO ˇ POHLAV I NEP REROSTLO ˇ ´ ˇ V NECO VIC A CITOV E ´ ˇ JSTE SI NEUBLIZILI.
ˇ ˇ ˇ ´ s nimi kamaradil? Ne. Ale protoze se jeste neˇ ˇ chtel ozenit, musel si ve vztahu k nim stanoˇ ´ ˇ ´ vit urcite hranice, aby se do nektere nezamiˇ loval. Rozhodne s nimi neflirtoval ani si jinak ´ ´ˇ nepohraval s jejich city. (Lukas 6:31) ˚ ˇ ˇ ´ A co ty? Jsi v situaci, kdy se muzes vdat neˇ bo ozenit? ˇ´ ´ ˇ ´ Pokud ANO 4 Tvoje pratelstvı s opacnym ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ pohlavım muze vest k tomu, ze si najdes ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ manzelskeho partnera na cely zivot. (Prıslo´ vı 18:22; 31:10) ´ˇ Pokud NE 4 Musıs si stanovit hranice. ´ˇ ˇ ˇ ˇ (Jeremjas 17:9) To se ale snadneji rekne, nez ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ´ ´ udela. „Je tezke zustat jen kamaradi,“ rıka ´ ˚ ´ ´ ˇ 18leta Nia.1 „Vubec nenı jednoduche urcit, ˇ ´ ˇ´ ´ co uz je za hranicı pratelstvı.“ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ 1 Nektera jmena v tomto clanku byla zmenena.
ˇ Probute se! cerven 2012
15
´ JAKA BY BYLA TVOJE REAKCE? ˇ ZE ZIVOTA: „Esemesko´ vala jsem si s kamaradem, ´ ´ ˇ ktery bydlı pres 1 500 kilo˚ metru daleko. Psali jsme si ´ ˇ asi jednou tydne. Nebyla ˇ ´ jsem do neho zamilovana ˇ a myslela jsem si, ze on je ˇ na tom stejne. ˇ Jednou mi ´ ˇ ale napsal: ‚Cau puso. Chybıs ˇ ´ ˇ mi. Co delas?‘ Byla jsem ´ ˇ z toho uplne vedle! Odepsala ˇ jsem mu, ze ho beru jako ka´ ˇ ˇ ´ marada a ze k nemu nic vıc ´ ´ necıtım. Na to mi napsal: ˇ ‚Tak si trhni.‘ Pak uz se nikdy neozval.“ (Janette) ˘ Pokud nejsi v situaci, ´ ´ ˇ ´ kdy bys mohla mıt vazny ´ ˇ ´ ´ vztah nebo zatım o zadny ´ˇ ˇ ˇ nestojıs, jak bys odpovedela, kdybys dostala podobnou ´ zpravu jako Janette? ˘ Pokud jsi kluk, byly po´ ´ dle tebe zpravy, ktere Janette ´ ˇ dostala, vhodne? Proc si to ´ˇ myslıs? ´ ˇ ˇ´ ˘ Zda se ti, ze je lehcı zaˇ ˇ milovat se do nekoho, kdyz si ´ ´ˇ ˇ s nım pıses esemesky, nebo ˇ ´ ´ ´ kdyz se spolu vıdate a povı´ ˇ ´ˇ date si? Proc si to myslıs?
ˇ ˚ ´ˇ Proc si vubec musıs stanovit hranice? Pokud to ˇ ´ˇ ´ˇ´ˇ ˇ ´ neudelas, ublızıs sobe nebo tomu druhemu. Jak to?
ˇ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ REALITA: Pokud se zamilujes drıv, nez muzes mıt ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ vazny vztah, nekoho to zranı. Devatenactileta Kelli
´ ´ ˇ ´ ´ ˇ vypravı: „Zazila jsem to dvakrat. Poprve jsem zacala ´ ˇ ˇ´ ´ ´ k jednomu klukovi cıtit neco hlubsıho ja a podruhe ˇ´ ˇ ´ to bylo naopak. V obou prıpadech to nekomu ublıˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ zilo a ja z toho mam citove sramy az dodnes.“ ˇ ´ K zamyslenı:
´ ´ ´ ˘ Kdy a kde by bylo vhodne stykat se s kamaraˇ ´ ´ ´ ´ dy opacneho pohlavı? A jakym situacım by bylo lepˇ´ sı se vyhnout? ˇ ´ ´ ˇ ´ ˘ Proc nenı rozumne casto se parovat jen s jed´ ˇ ˇ nım clovekem? Co by z toho mohl vyvodit? A jak by ˚ to pusobilo na tebe? ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ „Nekdy sama sebe obelhavam tım, ze si rıkam: ˇ ´ ´ ‚Vzdy jsme jenom kamaradi. Beru ho jako brachu.‘ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ Jenze kdyz zacne venovat pozornost jine holce, zranuˇ ´ ˇ ˇ ´ je me to. Mam pocit, jako by me o neco okradal.“ (Denise) ´ ´ ˇ´ ˇ´ ´ Co rıka Bible: „Chytry vidı nebezpecı a skryje se, ´ ´ ´ ˇ´ ´ hlupak jde dal a doplatı na to.“ (Prıslovı 22:3, Slovo na cestu) ˇ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Pokud ´ ˇ ´ se zamiluje ˇ ´ ´ ˇ s drıv, neˇ z ˇ mu´ zes mıt vazny vztah, rıtıs se do nestestı
ˇ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ REALITA: Pokud se zamilujes drıv, nez muzes mıt ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ vazny vztah, riskujes ztratu pratelstvı. „Esemeskova-
´ ´ ´ ´ li jsme si s jednım klukem,“ vzpomına 16leta Kati, ˇ „ale brzo se mnou zacal flirtovat a psali jsme si skoˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ro kazdy den. Jednou mi rekl, ze se mu moc lıbım ˇ ´ ˇ ´ ´ a ze chce, abychom byli vıc nez kamaradi. Problem ˇ ´ ˇ ˚ ´ byl vˇ tom, ze ja jsem do nej vubec zamilovana nebyˇ la. Rekla jsem mu to, a pak uz jsme spolu mluvili jeˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ nom obcas. Nase pratelstvı skoncilo.“ ˇ ´ K zamyslenı:
´ ˇ ´ ´ ´ ˘ Kdo se cıtil zraneny? Kati, nebo jejı kamarad? ˇ ˇ ˇ ´ A proc? Mohl nekdo z nich predejıt tomu, aby to doˇ ˇ padlo spatne? Pokud ano, jak? ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˘ Jak by nekdo mohl pri esemeskovanı nevedomˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ´ ky vzbudit dojem, ze stojı o vıc nez o pratelstvı? ˇ ˇ ´ ´ ˇ „Nekdy jsem se musela drzet zpatky. Kluci dokazou ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ byt skvelı kamaradi, ale ja jsem nechtela riskovat ztraˇ´ ´ ˚ ˇ tu pratelstvı kvuli tomu, ze se zamiluju.“ (Laura) ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ Co rıka Bible: „Rozvazny clovek sve kroky zvazuˇ´ ´ je.“ (Prıslovı 14:15, Bible21) ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ Podtrzeno secteno: Kamaradit se s nekym opac´ ´ ˇ ´ ˇ ´ neho pohlavı samo o sobe nenı spatne. Pokud ale ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ jeste nemuzes mıt vazny vztah, ktery by mohl vest ˇ ´ ´ˇ k manzelstvı, musıs si stanovit hranice.
ˇ ´ ´ CO RIKAJI´ TVOJI VRSTEVNICI ˇ´ ´ ˇ Joshua: Cım vıc casu ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ travıs s jednım clovekem, ´ ˇ ˇ ˇ´ tım je pravdepodobnejsı, ˇ ˇ ˇ ze se do neho zamilujes.
ˇ ˇ Natasha: I kdyz chces, ˇ´ ´ abyste byli jenom pratele, ˇ ale jste spolu casto, ´ jeden z vas nebo oba ˇ ´ ˇ ´ zacnete cıtit neco vıc.
ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ V DAL SIM CL ANKU „MLADI LIDE SE PTAJI“ . . .
ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˇ Kdyz se clovek do nekoho zamiluje drıv, nez je ˇ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ pripraveny na vazny vztah, muze si tım pokazit poˇ ˇ ˇ ´ vest. Precti si, jak by se to mohlo stat. ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Dalsı clanky ´ z rubriky ´ ´ „Mladı lide se ptajı“ jsou k dispozici na webovych strankach www.watchtower.org/ypb
ˇ ˚ ZKUS SE ZEPTAT RODI C U
ˇ ´ Kelsey: Mozna jste ˇ´ ´ nejdrıv jenom kamaradi. ˇ ´ ´ Jenze pokud spolu travıte ˇ ˇ ˇ hodne casu, vase city ˚ ˇ ˇ se muzou rychle zmenit. ˚ ˇ´ ´ Zustat pouze prateli nenı ˇ ´ nemozne, ale chce to ´ ´ zralost a dobry usudek.
ˇ ˚ ˇ ˇ ´ Zeptej se rodicu, jak by odpovedeli na otazky, ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ktere jsou v tomto clanku oznacene puntıkem. ´ ˇ ´ ˇ ˇ Myslı si neco jineho nez ty? Pokud ano, v cem se ´ ˇ´ ˚ ˇ ´ ˇ jejich nazory lisı? Muze ti byt jejich pohled na vec ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ nejak uzitecny? (Prıslovı 11:14) ˇ Probute se! cerven 2012
17
´ ´ D ILO N AHODY?
ˇ ´ ´ ´ Svetelkujıcı ulita
´ ˇˇ ´ ´ ´ ˘ Mnozı morstı tvorove jsou schopnı biolu´ ˇ ´ ˇ miniscence, to znamena, ze dokazou vy´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ tvaret svetlo. Morsky plz Hinea brasiliana ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ vsak tuto schopnost vyuzıva vyjimecnym ˚ ˇ ´ ˇ´ ˇ zpusobem. Kdyz mu hrozı nebezpecı od ne´ ´ ˇ´ jakeho predatora, naprıklad od kraba, ´ ˇ ´ ´ ´ schova se do ulity a zacne vysılat silne zaˇ ˇ´ ˇ ˇ´ blesky svetla, cımz kraba zastrası. Jak je ˇ ´ ˇ ˇ ´ ale mozne, ze jeho ulita svetlo propustı? ´ ´ ´ ˚ ˇ Zajımave udaje: Ulita pruchodu svetla ´ ´ nebranı, ale naopak ho rozptyluje. Dimitri ´ ˇ Deheyn a Nerida Wilsonova, vedci ze Scrip´ ´ psova oceanografickeho institutu v kali´ ˇ ˇ fornskem San Diegu, zjistili, ze svetlo, kte´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ˇ´ re plz vytvarı, se skrz celou ulitu sırı ˇ ˇ ˇ rovnomerne. Ulita svetlo rozptyluje deset´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ krat ucinneji nez difuzery neboli komercnı ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ zarızenı pro rozptylovanı svetla, ktera majı ˇ ˇ ´ stejnou tlousku (0,5 mm). Plz je navıc ˇ´ˇ ˇ ´ schopen skrz ulitu sırit svetlo do okolı osm´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ krat ucinneji nez difuzery vyrobene lidmi. ´ ´ ˇ ´ ´ Je zajımave, ze takove opticke vlastnosti ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ nemajı ulity blızce prıbuznych morskych
+ ˇ ˇ ´ Zvetsena´ ulita ´ za normaln ´ ıch podmınek
+ ˇ ˇ ´ Zvetˇ sen ˇ a ulita, ˇ kdyz plz ˇ vyzaruje svetlo
ˇ ˚ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ plzu, kterı svetlo nevytvarejı. Stojı take ´ ˇ za zmınku, ze Hinea brasiliana produkuje ˇ ´ ´ ˇ svetlo takove barvy, ktera prostupuje mor´ skou vodou nejlepe. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Dr. Deheyn rekl, ze vyzkum zamereny ˇ ´ ˇ ´ ˚ na tohoto morskeho plze „by mohl byt duˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ´ lezity pro vyrobu materialu s lepsımi optic´ ´ ´ ´ kymi vlastnostmi“. Vysledky takoveho vyˇ´ ˇ´ zkumu by se daly vyuzıt naprıklad ˇ ´ ˇ ˇ v biofotonice, coz je obor, ktery se zameruˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ je na vyuzitı svetla v lekarske diagnostice ´ ´ ´ ˇ a terapii. A difuzery, ktere by dokazaly svet´ ´ ˇ ˇ lo i z maleho zdroje rozptylovat ucinneji, by ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ v dnesnı ere svetelnych diod bezpochyby ˇ ˇ ´ ˇ prispely k uspore energie. ´ ´ Co si o tom myslıte? Je schranka ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ svetelkujıcıho morskeho plze dılem nahoˇ ˇ´ ´ dy, nebo svedcı o existenci inteligentnıho ˇ Stvoritele? ˇ Vlevo: www.robastra.com; uprostred a vpravo: ´ ´ s laskavym svolenım dr. D. Deheyna, Scripps Institution of Oceanography, UC San Diego
ˇ Nasel jsem ´ opravdovou ˇ ´ lasku a vnitrnı klid ´ ´ VYPR AV I EGIDIO NAHAKBRIA
˚ ˇ ˇ ´ Vyrustal jsem s pocitem, ze o me nikdo nestojı ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ a nema me rad. Te ale cıtım, ze me druzı milujı, ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ a mam vnitrnı klid. Jak k teto zmene doslo? ´ ´ ´ ´ Rad vam to povypravım. ˇ ˇ ˇ ´ ´ RISEL jsem na svet roku 1976 v jedne chyˇ ˇ ´ ´ si s hlinenou podlahou v horach Vychod´ ´ ˇ´ ´ ´ nıho Timoru, kter y byl tehdy soucastı Indone´ ˇ ´ ˇ sie. Byl jsem osme z deseti detı a nase rodina ´ ˇ ´ ˇ ˇ byla velmi chuda. Protoze by nas rodice vsechˇ ´ ´ ny neuzivili, bratra, kter y se narodil jako me ˇ ˇ ´ ´ dvojce, si nechali a me dali na vychovu k memu bratranci. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ V prosinci 1975, jeste pred tım, nez jsem se ´ ´ narodil, vtrhla do Vychodnıho Timoru indo´ ´ ˇ ´ ´ neska vojska, coz vyvolalo partyzanskou val´ ´ ˇ ku, ktera trvala vıc nez dvacet let. To,ˇ co si ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ vybavuji z detstvı, je nasilı a utrpenı. Zive si ´ ´ ´ ˇ´ vzpomınam, jak vojaci vpadli do nası vesnice ˇ ´ ´ ´ a vsichni lide museli utect, aby si zachranili ho´ ˇ ˚ ´ ly zivot. Muj bratranec se se mnou trmacel do ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ hor, kde nasly utociste tisıce obyvatel Vychod´ nıho Timoru. ´ ˇ ´ˇ ´ Vojaci ale nasi skr ys odhalili a brzy na nas ˇ ´ ˇ´ˇ ´ zacali shazovat bomby. Mam prıserne vzpo´ ´ mınky na to, co nasledovalo — teror, smrt ´ ˇ ´ ˇ´ a zkaza. Kdyz jsme se nakonec vratili do nası ˇ ´ ´ ˇ vesnice, zil jsem v neustalem strachu. Hodne ˇ ˚ nasich sousedu beze stopy zmizelo nebo bylo ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ zabito a ja jsem si rıkal, kdy prijde rada na me. ˇ ˇ Kdyz mi bylo deset, bratranec onemocnel ˇ ˇ ˇ ˇ a zemrel, a proto me rodice poslali k babicce.
P
´ ˇ ˇ Byla to vdova znechucena zivotem a povazovaˇ ˇ ´ la me za bremeno. Zachazela se mnou jako ˇ s otrokem. Kdyz jsem byl jednou tak nemoc´ ˇ ˇ ny, ze jsem nemohl pracovat, zbila me a nechaˇ ˇ ´ ˇ ˇ la napospas smrti. Nastestı si me k sobe vzal ´ str yc a jeho rodina. ´ ˇ ˇ Ve ˇ dvan acti jsem ˇ konecne za cal chodit do skoly. Zaneˇ ´ ´ dlouho man ˇ zelka meho stryce ˇ ˇ onemocn ela a on upadl do tez´ ˇ ke deprese. Nechtel jsem jim ´ ˇ ´ ´ˇ byt uz dal na obtˇ ız, a tak jsem od nich utekl´ a ´pridal se´ ke ˇ ˚ skupine indoneskych vojaku, kteˇ´ ˇ ˇ rı zili Pral ´ v dzungli. ˇ ´ jsem ´ jim ˇ pradlo, varil a uklˇ ızel v tabo´ re. Chovali se ke mne hezky a ja se ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ cıtil nekolika mesı´ uzite ˇ cny. ˇPo ´ ´ ˇ cıch me ale prıbuznı nasli a do´ ˇ nutili ´ vojaky, aby me odvedli zpatky do vesnice. ´ Politicky aktivista
ˇ ´ ˇ ´ ˇ Po skoncen ı st redn ı skoly ˇ ˇ jsem se prestehoval do Dili, ´ ˇ ´ ´ hlavnıho mesta Vychodnıho TiEgidio jako ˇ moru, a zacal jsem studovat na politicky´ aktivista ˇ ´ univerzite. Seznamil jsem se ˇ Probute se! cerven 2012
19
´ ˇ´ ˇ tam s mnoha mladymi lidmi, kterı vysli z po´ ˇ ´ ˇ ´ dobneho prostredı. Dospeli jsme k nazoru, ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ze jediny zpusob, jak dosahnout narodnı ne´ ´ ´ ˇ ´ ˇ zavislosti a socialnıch zmen, je politicky preˇ ˚ ˇ vrat. Nase parta studentu organizovala radu ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ demonstracı, ktere casto koncily vytrznostmi. ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ Hodne mych pratel utrpelo zranenı, a nekterı ˇ ˇ ˇ dokonce prisli o zivot. ´ ´ ´ ´ V roce 2002 zıskal Vychodnı Timor nezavis´ ˇ ˇ ˇ ´ lost. V te dobe uz byla zeme zdevastovana, de´ ´ ˇ ´ ´ setitisıce lidı zemrely a stovky tisıc byly vyhna´ ˚ ˇˇ ˇ ny ze svych domovu. Veril jsem, ze se situace ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ zlepsı, ale zemi dal suzovala velka nezamestna´ ´ nost, bıda a politicke nepokoje. ´ ˇ Novy smer
ˇ ˇ´ ´ Tehdy jsem bydlel s nekolika prıbuznymi, ´ ´ ˇ mimo jine s Andrem, ktery byl o neco mladˇ´ ˇ ´ ˇ ´ sı nez ja a studoval Bibli se svedky Jehovovy´ ˇ´ ´ ´ ˚ mi. Byl jsem oddany rımsky katolık a vubec ˇ ´ ˇ ˇ ´ jsem nebyl nadseny z toho, ze se nekdo z mych ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ prıbuznych zajıma o jine nabozenstvı. Presto ˇ ´ ´ˇ ˇ jsem byl zvedavy, co se pıse v Bibli, a obcas ˇ ´ ˇ ˇ jsemˇ se zacetl do te, kterou mel Andre v lozni´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ci. Cım vıc jsem ji cetl, tım vıc me zajımala. ´ V roce 2004 mi Andre dal pozvanku na slav´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ nostnı udalost, pri ktere si svedkove pripo´ ´ ´ ˇ´ˇ ´ mınajı vyznam Jezısovyˇ smrti, a ja jsem se ˇ ˚ ˇ rozhodl, ze tam pujdu. Spatne jsem si ale po´ ˇ ˇ ´ ´ ´ zvanku precetl a na mısto setkanı jsem doraˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ zil o dve hodiny drıv. Kdyz svedkove Jehovoˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ vi, a uz mıstnı, nebo cizinci, zacali prichazet, ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ vrele mi podavali ruku a byli ocividne radi, ze ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ jsem se prisel podıvat. Silne to na me zapusoˇ ˇ ´ˇ ˇ bilo. Behem prednasky jsem si zapisoval vsech´ ˇ ˇ ´ ny biblicke verse a pozdeji je porovnal s tım, co ´ ´ ˇ ˇ je v me katolicke Bibli. Chtel jsem se ujistit, ze ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ to, o cem recnık mluvil, je skutecne pravda. A bylo to tak. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Nasledujıcı tyden jsem sel na msi do kosteˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ la. Protoze jsem jeste s nekolika dalsımi lidmi ˇ ˇ ´ ´ ´ dorazil pozde, knez nas z kostela nasilım vy´ ´ ´ ´ ´ hnal. Zatımco jsme stali venku, svoje kazanı ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ukoncil slovy: „Kez vas provazı Kristuv pokoj.“ ´ ˇ ´ ˇ ˚ Jedna odvazna zena se nahlas ozvala: „Jak muˇ ˇ zete mluvit o pokoji, kdyz jste odsud ty lidi 20
ˇ Probute se! cerven 2012
´ ˇ ˇ ˇ prave vyhnal?“ Knez ji ignoroval. Odesel jsem ˇ ˇ ˇ a v kostele me uz nikdy nikdo nevidel. ˇ ˇ Brzy nato jsem zacal studovat Bibli a spolecˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ ne s Andrem chodit na shromazdenı svedku ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ Jehovovych. Nase prıbuzne to vydesilo a zaca´ ˇ ˇ li se nam stavet na odpor. Andreova babicka ´ ˇ ´ ˇ ´ nam vyhrozovala: „Vykopu dıru a zaziva vas ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ pohrbım, pokud neprestanete s tım novym naˇ ´ ´ ´ bozenstvım!“ Jejı hrozby nas ale neodradily. ´ Byli jsme rozhodnuti studovat dal. ˇ ´ ˇ Delam zmeny
ˇ ˇ ˇ ˇ Postupne jsem si zacal uvedomovat, ze jsem ˇ ´ ´ ´ vlastne nikdy nepocıtil lasku. Byl jsem drsny ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ a vnitrne nejisty a bylo pro me tezke lidem veˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ rit. Svedkove vsak o me meli opravdovy zajem. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ Kdyz jsem vazne onemocnel, mym prıbuznym ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ to bylo uplne jedno, ale svedkove me navstevo´ ´ vali a pomahali mi. Jejich laska nebyla „pou´ ´ ´ ´ ha slova“, ale byla to „opravdova laska, ktera se projevuje skutky“. (1. Jana 3:18, Today’s English Version) ˇ ˇ ˇ ˇ Prestoze jsem vypadal drsne a mel jsem taˇ ´ ˇ ˇ ˇ kovou i povahu, svedkove ke mne byli „nezˇ ´ ´ ´ ne soucitnı“ a davali mi najevo „bratrskou na´ ˇ ˇ klonnost“. (1. Petra 3:8) Poprve v zivote jsem ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ cıtil, ze me ma nekdo rad. Stal jsem se citlivejˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ sım clovekem a zacal jsem pestovat lasku k Bo˚ ˇ ˇ hu a k lidem. Svuj zivot jsem zasvetil Jehovovi ˇ a v prosinci 2004 jsem to dal najevo krtem ve ˇ ˇ ˇ vode. Zanedlouho byl pokrten i Andre. ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ Pozehnanı v dobe tezkostı
ˇ ˇ ´ Po krtu jsem mel obrovskou touhu pomaˇ´ ˇ ´ hat lidem, kterı stejne jako ja nikdy nepozna´ li pravou lasku a spravedlnost. Proto jsem se ˚ ´ ˇ ´ stal pr ukopnıkem, jak svedkove Jehovovi oznaˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ cujı toho, kdo hodne casu venuje kazatelske ˇ ˇ ˇ sluzbe. To, ze jsem mohl mluvit s lidmi o po´ ˇ ´ ˇ ´ˇ vzbudivych myslenkach z Bible, mi prinaselo ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ mnohem vetsı radost nez ucastnit se politic´ ´ ˚ ˇ ˇ kych demonstracı a boju. Konecne jsem mohl ´ lidem doopravdy pomahat. ´ ´ V roce 2006 se situace ve Vychodnım Tiˇ ˇ ´ moru opet vyhrotila. Frakcnı skupiny bojovaly ˚ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ mezi sebou kvuli pretrvavajıcım pocitum kriv-
ˇ ˇ´ ´ ´ hali mne. Naprıklad do jedne odlehle vesnice ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ jezdım jeste s dalsımi svedky na biblicka stu´ ˇ dia asi za 20 lidmi. Mnozı z nich jsou vekem ˇ´ ´ ˇ´ ´ ´ starsı a neumı cıst ani psat. Cela skupina cho´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ dı kazdy tyden na shromazdenı a tri z nich se ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ uz pripojili k nası duchovnı rodine tım, ze se ˇ ´ dali pokrtıt. ˇ ˇ ´ Pred nekolika lety jsem se seznamil s lasˇ´ ´ ´ kavou a pratelskou dıvkou Felizardou, ktera ˇ ´ ˇ ´ ´ s nadsenım prijımala to, co se dozvıdala z Bibˇ ´ le, a brzy se dala pokrtıt. Vzali jsme se v roce ´ ´ ˇ ˚ ˇ´ 2011. Mam radost take z toho, ze muj prıbuz´ ˇ´ ´ˇ ˇ ˚ ny Andre slouzı v kancelari svedku Jehovo´ ´ ´ ˇ ˇ vych ve Vychodnım Timoru. Dokonce vetsina ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ prıbuznych, vcetne Andreovy babicky, ktera ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ nas chtela zaziva pohrbıt, nynı respektuje mou ´ vıru. ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Konecne cıtım vnitrnı klid Kdysi jsem byval rozzlobeny a mel jsem poˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ e nikdo nema rad a ze si lasku ani nePo skole jsem se vratil do Baucau, kde byd- cit, ze m ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ lım do dneska. Mam radost, ze zde mohu li- zaslouzım. Ale dıky Jehovovi jsem nasel oprav´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ dem duchovne pomahat, jako kdysi jinı poma- dovou lasku a vnitrnı klid.
´ˇ ´ ´ dy. Dili bylo obklıceno a mnoho lidı z vychodu ´ ´ muselo opustit sve domovy, aby si zachranili ˇ ˇ´ ˇ zivot. Spolu s dalsımi svedky jsem utekl do ˇ ´ ´ ˚ Baucau, mesta vzdaleneho asi 120 kilometr u ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ vychodne od Dili. Nase utrpenı se vsak zmeniˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ lo v pozehnanı, protoze jsme tam zalozili novy ´ ´ ˇ sbor — prvnı sbor mimo hlavnı mesto. ˇ Tri roky nato, v roce 2009, jsem dostal po´ ´ ´ ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ zvanı, abych se zucastnil zvlastnıho skolenı ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ pro horlive kresanske sluzebnıky, ktere probıˇ ´ ´ ˇ ´ halo v Jakarte, v Indonesii. Tamnı svedkove ˇ ˇ ´ ˚ me prijali nejen do svych domovu, ale i do ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ svych srdcı. Jejich uprımna laska na me hlu˚ ´ ˇ´ ´ boce zapusobila. Cıtil jsem se soucastı celoˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ svetoveho „spolecenstvı bratr u“ — mezinarod´ ´ ˇ ˇ ´ ´ nı rodiny, ktera se o me opravdove zajıma. (1. Petra 2:17)
Egidio ˇ a Felizarda se´ cleny sboru v Baucau, ´ Vychodnı Timor
ˇ Probute se! cerven 2012
21
Batika ˇ ´ ´ ´ PREKRASN ´ A LATKA Z INDONESIE
´ ´ ˇ ´ ˇ ATIKU znajı lide uz po staletı, a presto ˇ ´ ´ ˇ ´ nevysla z mody. Batikovane odevy nosı ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ clenove kralovske rodiny pri slavnostnıch ´ ´ ˇ ´ hostinach i obchodnıci na trznicıch. Je to ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ´ ˚ nadherna latka nejruznejsıch barev a vzoru. ´ ´ ´ ˚ ˚ ˇ Jak se vyrabı? Kde ma svuj puvod? A k cemu ˇ´ ´ se dnes vyuzıva? ´ ´ ´ ˇ Batika ma dlouhou historii, ktera saha az ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ do staroveku, a je nedılnou soucastı indones´ ˇ ´ ´ ´ˇ ´ keho zivota a kultury. Vyrabı se zvlastnı tech´ ´ ´ ´ ´ nikou barvenı latek, takzvanym batikovanım. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Podobne latky si zıskaly oblibu po celem svete.
B
´ Spojenı barvy a vosku
ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ Pri batikovanı remeslnık pomocı maleho ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ medeneho nastroje, kter y je naplneny rozˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ pustenym voskem, rucne nakreslı na kus latˇ ´ ˇ ky slozity vzor. Jakmile vosk ztuhne, remesl´ ´ ´ ´ ´ nık latku obarvı. Mısta pokryta voskem si ´ ˚ ´ zachovajı svou puvodnı barvu. Tento proces ˇ ´ ˚ ´ ´ se za pouzitı r uznych barev opakuje a dıky ´ ˇ´ ´ tomu se na latce vytvorı pestre vzory. ˇ ´ ´ˇ ´ V polovine 19. stoletı se k nanasenı vosku ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ pouzıvala medena razıtka. Tato metoda byla ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ oproti rucnımu kreslenı rychlejsı a umozno´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ vala vyrabet stejne zbozı. Behem 20. stoletı ´ ´ ˇ ˇ ´ se v tovarnach zacaly vzory na tkaniny prenaˇ ´ ´ ˇ ´ set pomocı sıtotisku. Na trhu dnes prevlada´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ jı pr umyslove vyrabene latky, ale jeste porad ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ si muzete koupit batiku delanou rucne. ˇ ˇ ˇ ´ ´ Bezne se batikuje bavlna nebo hedvabı. ˇ ´ ˚ ˇ ˚ Barvy se pripravujı z listu, dreva, kury a ko22
ˇ Probute se! cerven 2012
ˇ ´ ´ ´ ´ renı, ale vyrabı se i synteticky. Mısto vosku se ˇ´ ˇ´ ´ ´ drıve pouzıvaly zeleninove pasty, sadlo, a doˇ ˇ ˇ konce i bahno. I kdyz je te vosk vetsinou ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ synteticky, stale jeste se pracuje se smesı pa´ ˇ ´ rafınu a vcelıho vosku. ´ Dlouh ´ a historie, slibna budoucnost
ˇ ˇ ´ Nikdo dnes presne nevı,ˇ kdy a kde byla ba´ ´ ˇ tika poprve vyrobena. V Cıne byly nalezeny ´ ´ ´ ´ ˇ kusy batikovane latky, ktere se datujı do ses´ ´ ´ ´ ´ teho stoletı n. l. Stale nenı jasne, kdy se zaˇ ´ ´ ´ ´ calo s batikovanım v Indonesii, ale existujı ˇ ˇ doklady, ze obchod s batikou zde kvetl uz ´ v 17. stoletı. ´ ´ ´ ´ ´ V poslednıch letech si batika zıskava stale ˇ ˇ´ ´ vetsı oblibu a stala se charakteristickym zna´ ´ ´ ˇ ´ kem indoneskeho naroda. Jelikoz ma v Indo´ ´ ˇ ˇ nesii dlouhou historii a vyznamne ovlivnuje ´ ´ ˇ mıstnı kulturu, zaradilo ji UNESCO v roce ´ ´ ˇ 2009 na seznam nehmotneho kulturnıho de´ dictvı. ´ ˇ Batikovane odevy
´ ˇ ´ ˚ ´ ´ ´ ´ Existujı tradicnı zpusoby vyroby, skladanı ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ a nosenı batiky, ktere jsou ovlivneny mıstnı´ ˇ ´ ´ ˇ mi nabozenskymi nazory a poverami. Mno´ ´ ´ ´ ´ ´ ho indoneskych provinciı ma sve typicke bar´ ˇ ˇ´ vy a motivy. Batika ze severnıho pobrezı ´ ˇ´ ˇ ´ Javy se naprıklad vyznacuje jasnymi barvami ˇ ´ ˇ ´ a casto jsou na nı vyobrazeny kvety, ptaci a ji´ ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ na zvırata. Avsak na batiku ze strednı Javy se ˇ´ ´ ˇˇ´ ˇ ´ obvykle pouzıva uzsı paleta barev a castym
´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ Pomoc ´ ı maleho mˇed´eneho nastroje se rucne kreslı voskem slozite vzory
´ ´ ´ ´ motivem byvajı geometricke tvary. Je znamo ˇ ˇ ˇ ˚ priblizne 3 000 vzor u. ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Tradicnım zenskym batikovanym odevem ˇ ˇ´ ´ ´ ´ je selendang, coz je sal nebo take latka, ktera ´ ˇ ˇ ˇ se vˇ aze pres rameno a nasikmo kolem hruˇ ˇ ´ ˇ di. Zeny v nem casto nosı miminko nebo veci ´ ˇ ˇ´ ˇ´ koupene na trhu. Kdyz je horko, slouzı sal i ja´ ko pokryvka hlavy. ˇ ´ ˇ ´ ´ Muzi nosı tradi cnı pokryvku hlavy zvanou ˇ ´ ´ ´ iket kepala. Ctvercovy kus batikovane latky ´ ˇ se omota kolem hlavy, aby vytvoril turban. ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ Bezne je povazovan za soucast spolecenskeho ˇ ´ ˇ´ ˇ odevu pro slavnostnı prılezitosti. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ Indonesane take radi nosı sarong, coz je ob´ ´ ´ ´ ´ ´ delnıkovy kus batikovane latky, ktery se ovine ˇ ˇ ˇ ´ kolem tela. Nekdy se dve protilehle strany seˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ sijı a tım se vytvorı jakasi uzka trubice. Typic´ ´ ´ ky sarong se omota kolem nohou a konec latˇ´ ˇ ˇ ´ ky se v pase zastrcı dovnitr, takze se podoba ´ ´ ˇ ˇ volne sukni. Sarong nosı jak muzi, tak zeny. ´ ´ ˇ ´ ˇˇ ´ Z batikovane latky lze vytvorit temer jakyˇ ´ ´ ˇ koli druh oblecenı — od kalhot pro volny cas ´ ´ ˇ´ po honosne roby. Tyto textilie se ale pouzıva´ ´ ´ ˇ ˇ jı take jako obrazy, zavesy, ubrusy a prehozy ´ ˇ´ ´ ´ na postel. Turiste, kterı se prochazejı po indo´ ´ ˇ ˇ´ ´ neske trznici, si mohou porıdit i batikovane ˇ ´ ´ ´ tasky, sandaly, stınıtka na lampy, a dokonce ˇ ´ ´ ´ ´ obaly na notebooky. Tato prekrasna latka ma ´ ˇ ´ opravdu mnohostranne vyuzitı!
´ ´ Latka s voskov ymi ˇ ´ ˇ ´vzory se opakovane namacı do barvy
´ Batikovany ˇ odev 1. Selendang 2. Iket kepala 3. Sarong
EURO 2012
´ ´ HISTORICKA UDALOST
ˇ Gdansk
POLSKO ˇ Poznan
ˇ VARSAVA
Vratislav KYJEV Lvov
Charkov
UKRAJINA
´ ´ ´ ´ ´ ´ ODIVATE se radi na dobry fotbalovy zapas, nebo si dokonce sami zahrajete? Poˇ ˇ ´ ˇ ´ kud ano, pravdepodobne vıte, ze evropska fot´ ´ balova asociace UEFA naplanovala na tento ´ rok mistrovstvı Evropy ve fotbale, tedy EURO ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ 2012. Vykop uvodnıho zapasu ma byt 8. cervˇ ˇ ´ ˇ na ve Varsave a finale se odehraje 1. cervenˇ ˇ ˚ ˇ ce v Kyjeve. Proc muzeme EURO 2012 oznaˇ ´ ´ ˇ´ cit za historickou udalost a jake prıpravy mu ˇ ´ ´ predchazejı?
ˇ Doneck
P
´ ˇ´ ˇ ˇ „Vytvarıme spolecne historii“
´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Fotbalovy sampionat se v Evrope kona kaz´ ˇ ˇ ˇ de ctyri roky, a to od roku 1960. Mezi zeme, ´ ´ ktere mistrovstvı Evropy hostily v minulosti, ˇ´ ´ ´ patrı Anglie, Belgie, Francie, Italie, Jugosla-
ˇ vie, Nemecko, Nizozemsko, Portugalsko, Raˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ kousko, Spanelsko, Svedsko a Svycarsko. ´ ˇ ´ Tento rok budou fotbalovy sampionat hos´ tit Polsko a Ukrajina. V Polsku se budou zapa´ ˇ ˇ ˇ ˇ sy hrat ve mestech Gdansk, Poznan, Varsava ˇ ˇ a Vratislav (Wrocław) a na Ukrajine ve mesˇ tech Doneck, Charkov, Kyjev a Lvov. Podle organizace UEFA se „po Belgii s ˇ Ni´ zozemskem v roce 2000 a Rakousku se Svy´ ˇ ´ ˇ ´ carskem v roce 2008 jedna o tretı sampionat, ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ kter y se porada ve dvou zemıch“. Z urciteho
ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ Finalov mezi Nemeckem a Spanelskem, ´ e utk´ anı na ´EURU ˇ 2008 ´ ktere se hralo na vıdenskem stadionu Ernesta Happela
ˇ ´ ´ trznictvı navıc odhalily, jakou hrozbou jsou ´ ´ ´ pro divaky fotbalovı chuligani. ´ Vyrovnany pohled
´ Fotografie na stranach 24 a 25: Getty Images
´ ˇ Olympijsky stadion v Kyjeve
ˇ ´ hlediska je vsak EURO 2012 historickou uda´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ´ ˇ lostı. Proc to muzeme rıci? Nenı totiz jen ´ ´ ´ ´ vyvrcholenım uzke spoluprace dvou hostitel´ ´ ´ ´ skych zemı s organizatory mistrovstvı, ale jde ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ take o prvnı sampionat, ktery se bude castecˇ ´ ´ ˇ ´ ne konat i ve vychodnı Evrope. Mottem teto ´ ´ ´ ˇ´ sportovnı udalosti proto je: „Vytvarıme spoˇ ˇ lecne historii.“ ˇ´ Prıpravy
´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ´ Jednou z nejvyznamnejsıch soucastı prıˇ ´ ´ ´ prav je zajistit pro kazdy zapas dobre spor´ ´ ´ ˇ tovnı zazemı. V Poznani a Charkove proto by´ ´ ˇ ly stadiony zrenovovany a v ostatnıch sesti ˇ ´ ˇ ´ mestech byly postaveny stadiony uplne nove. Dohromady mohou pojmout zhruba 358 000 ´ ˚ divaku. ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ Vzhledem k tomu, ze se ocekava prıjezd ˇ ˚ ´ ´ ˇ tolika fanousk u, hostujıcı mesta se usilovˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ne venujı bezpecnostnım opatrenım. Bezpec´ ´ ˚ ˇ´ ˇ nost budou zajisovat tisıce pracovnıku, kterı ´ ˇ pro tuto udalost byli vyskoleni. Podle infor´ ´ macı uvedenych na webu Science & Scholarˇ ´ ˇ ´ ˇ ship in Poland k jejich zaskolenı patrila „ucast ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ na 140 akcıch, pri kterych naprıklad zajiso´ˇ ˇ vali dohled nad davem, vytvareli bezpecnost´ ´ ˇ ´ nı zony a spolupracovali se zahranicnımi bezˇ ´ ´ pecnostnımi tymy“. ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ Proc jsou takova opatrenı nezbytna? Predˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ne si organizatori uvedomujı, ze velke spor´ ´ ˇ ´ tovnı udalosti se mohou dostat do hledacku ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ teroristu. Predesle nasilne incidenty a vy-
´ ˇ ´ ˇ Mnozı fanousci to se zajmem o sport pre´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ hanejı. Jeden pripustil: „Kdyz se memu tymu ˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ nedarı, jsem nesastny a muj zivot je prazdny. ˇ´ ˇ ˇ ˇ Uprımne receno, kdyby se schylovalo k jader´ ´ ´ ´ ˇ ne valce, nejvıc starostı by mi delalo to, jestˇ´ˇ ´ ´ ´ li se prıstı vıkend bude hrat, nebo ne.“ ´ ´ ˇ ´ ´ Vyrovnany pohled na zabavu predklada ´ ´ ˇ ´ jedna stara moudra kniha, totiz Bible. Uzna´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ va, ze rozptylenı ma v zivote cloveka dulezite ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ mısto, protoze rıka, ze je „cas se smat . . . a cas ´ ˇ ´ poskakovat“. (Kazatel 3:1–4) Zaroven nas ˇ ´ ´ ´ vsak vybızı, abychom byli rozumnı. (1. Timoˇ teovi 3:2, 11) Kdyz se tedy rozhodujeme, koˇ ˇ ´ˇ ˇ ˇ ˇ´ lem ceho se bude tocit nas zivot, je treba rıdit ˇ ´ ˇ se biblickou radou, ze mame umet „rozpoˇ ´ ˇ´ ˚ znat to, na cem zalezı“. (Filipanum 1:10, No´ va smlouva)
´ ´ ZAKAZ TABAKU NA EURU 2012 ˇ´ ´ Organizace UEFA 20. rıjna 2011 oznamiˇ ´ ´ ´ ˇ ´ la, ze bude „prosazovat uplny zakaz kourenı, ´ ´ ´ ˚ prodeje a propagace tabakovych vyrobku na ˇ ´ ´ vsech stadionech, kde se budou hrat zapasy ˇ ´ sampionatu EURO 2012“. Jak toto rozhodnu´ ˚ tı zduvodnila? Prezident UEFA Michel Platini ˇ´ ´ rıka: „Cigarety na EURU 2012 nechceme proˇ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ to, ze mame uctu ke zdravı divaku a vsech ´ ˇ ´ ostatnıch, kdo se nejak do turnaje zapojı.“ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ K tem, kdo zakaz podporujı, patrı i evropska ˇ ´ komisarka Andrulla Vassiliuova. Ta hostitel´ ´ ˇ ´ ˇ´ ska mesta vybıdla, aby nekurackou zonu rozˇ´ˇ ˇ´ ˇ sırila naprıklad o restaurace a verejnou do´ ´ pravu. Prohlasila: „Fotbal a sport je o zdravı ´ ˇ ´ ˇ ´ a vykonnosti a kourenı je o presnem opaku. ˇ Proste to nejde dohromady.“
ˇ Probute se! cerven 2012
25
´ Jedly hmyz
´ ˇ ´ Nas nezapomenuteln y ´ ´ ´ ˇ gurmansky zazitek ˇ ´ MANZELKOU jsme byli pozvani na ´ ˇ´ ˚ ´ ˇ jıdlo k pratelum do poklidne ctvrti Ban´ ˇ ˇ ´ gui, hlavnıho mesta Stredoafricke republiky. ´ ´ ˇ ´ ´ ´ „Pojte dal! Doufame, ze mate hlad!“ vıtajı ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˚ nas. Uz ve dverıch cıtıme lakavou vuni cibule, ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ´ cesneku a korenı a slysıme, jak si nasi prate´ ˇ ´ ´ ´ le hlasite povıdajı. Hostitelka Ella nam nadˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ sene vypravı o jıdle, ktere pro nas pripravuje. ˇ ´ ˇ ´ „Pro hodne lidı ve strednı Africe je hmyz ˚ ˇ ´ ´ ˇ dulezitym zdrojem bılkovin,“ vysvetluje. „Ne´ ˇ ´ ˇ ˇ jıme ho proto, ze musıme, ale proto, ze skve´ ´ le chutna. A dneska si dame makongo — housenky.“ ´ ˇ ˇ ˇ To by n as nemelo p rekvapovat. I kdy z ´ˇ ´ ´ ˇ ´ hmyz na talıri nemusı byt pro kazdeho zrovna ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ lakavy, ve vıce nez stovce zemı jsou nektere ˇ ´ druhy povazovany za delikatesu.
S
Hostina v lese
ˇ ´ ´ ˚ ´ Ve Stredoafricke republice se jedı ruzne ´ ˇ ˚ druhy hmyzu. V obdobı desu se kolem terˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ mitiste a v mestskych oblastech u poulicnıho ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´ ´ osvetlenı hemzı termiti, kterym se rıka bobo. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ Po vecernı bource deti vybıhajı ven, aby jich ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ nasbıraly co mozna nejvıc. Pritom si obcas ˇ ´ ´ ´ ´ ´ nejake hodı do pusy a vyskajı radostı. Termiti ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ se jedı susenı na slunci, pecenı se solı a ochu´ ´ ´ ´ cenı palivou paprikou nebo se davajı do duˇ ´ ˚ ˇ ´ ˚ senych pokrmu ci knedlıku. ´ ´ ´ Kindagozo jsou zelene kobylky, ktere do teˇ ´ ´ ´ ´ to oblasti priletajı v obdobı sucha. Obyvatele ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ strednı Afriky je nejdrıve zbavı nozicek a kri´ ˇ ˇ´ ˇ delek a pak je upecou nebo povarı ve vode na ´ ´ mırnem ohni.
ˇ ´ Neuvarene makongo — housenky
ˇ ´ ˇ ´ Uvarene a opecene kindagozo — kobylky
´ ´ ´ ˇ ´ V teto zemi se konzumujı take nektere dru´ hy housenek. Byli jsme pozvani, abychom ´ si pochutnali na housenkach jednoho druhu ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ martinace. Velky hnedy nocnı motyl klade ´ˇ ˇ vajıcka do stromu sapeli. Kdyz se housenky ´ ˇ ´ ´ ´ ´ vylıhnou, vesnicane je sesbırajı a umyjı. Pak ˇ´ ˇ ´ ˇ´ je povarı s rajcaty, cibulı a dalsımi ingredien´ ˇ´ ´ cemi podle toho, jaky recept rodina pouzıva. ´ ˇ Aby housenky dele vydrzely, mohou se usuˇ ´ ´ ˇ ˇ sit nebo vyudit. Potom se dajı jıst i za tri me´ sıce. ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Bezpecne a vyzivne jıdlo
ˇ ˇ Ackoli vsechny druhy hmyzu nejsou jed´ ´ ˇ ´ ´ ´ le, mnohe jsou bezpecne, pokud se sbırajı ´ ˇ ˇ ˇ ´ v oblastech, ktere nejsou znecistene pestici´ ˇ ´ dy a hnojivy, a pokud jsou spravne upravene. ˇ ˇ ´ ´ Pro jistotu by se jim vsak meli vyhybat lide, ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ kterı jsou alergictı na jejich morske prıbuz´ ´ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ne — koryse. Ti totiz take patrı mezi clenov´ ˇ ˇ ´ˇ˚ ˇ´ ˇ ´ ce. Na rozdıl od vetsiny korysu, kterı se zivı
´ ´ ´ ´ rozkladajıcımi se organismy, potravou jedle´ ´ ˇ ´ ´ ho hmyzu byvajı pouze ciste listy a take rost´ ´ ´ ´ liny, ktere by lide jinak nedokazali stravit. ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Housenky obsahujı uzasne mnozstvı zivin ´ ´ v malem balenı. Podle Organizace OSN pro ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ vyzivu a zemedelstvı je v susenych housen´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ kach dvakrat vıc bılkovin nez v hovezım ma´ ´ ˇ ˇ ´ se. Odbornıci na vyzivu znovu povazujı hmyz ´ ˇ ´ ˇ za bohaty zdroj zivin pro rozvojove zeme. ´ ˚ ˚ ˇ Pouhych 100 gramu housenek muze z vel´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ke casti pokryt dennı potrebu rady vitaminu ˚ ˇ ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ a dulezitych mineralu, jako je vapnık, zelezo, ˇˇ´ ´ ˇ horcık, fosfor, draslık a zinek. Krome toho ´ ˚ ˇ ˇ mouka z rozdrcenych housenek se muze priˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ dat do kase pro podvyzivene deti, cımz se ´ˇ´ ´ ˇ ´ zvysı jejı nutricnı hodnota. Konzumace hmyzu entomofagie ˇ ˇ neboli ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ma i jine vyhody. Setrı zivotnı prostredı, ˇ ˇ protoze je spojena s malou spotrebou vody ´ ´ ´ ´ ˚ a s nızkymi emisemi sklenıkovych plynu. ´ ˇ ˇ ´ ˚ A navıc, sber hmyzu je prirozeny zpusob, jak ˇ ˚ ˚ bojovat proti skudcum. ´ Hlavnı chod
´ ˇ ˇ ´ ˇ Zatımco jsme cekali, nez se jıdlo prinese ˚ ˇ ˇ na stul, vzpomneli jsme si, ze podle smlou´ ´ ´ ˇ ´ vy Zakona, ktera byla dana starovekemu Izˇ ´ ´ˇ ˇ ´ raeli, byly kobylky cista zvırata. Sluzebnıci ´ ˇ ˇ praveho Boha, jako treba Jan Krtitel, je jedˇ´ˇ ˇ li. (3. Mojzısova 11:22; Matous 3:4; Marek ˇ ˇ ´ ´ ´ 1:6) Presto jsme zpocatku vahali, jestli si ma´ ˇ ´ me dat neco, na co nejsme zvyklı. ˇ ˇ ´ Ella prinesla z kuchyne hlavnı chod, ze ´ ˇ ´ ˇ ˇ ktereho se kourilo a ktery okamzite upoutal ˇ ´ ˇ ˇ nasi pozornost. U stolu s nami sedelo jesˇ ˇ ˚ ˇ´ ˇ ˇ ´ te osm Africanu, kterı se nadsene usmıvali, ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ kdyz pred nas Ella polozila dve velke mısy ˇ ´ ˇ housenek. Byli jsme pocteni tım, ze jsme byˇ ´ li obslouzeni jako prvnı, a dostali jsme poˇ´ radnou porci. ´ ˇ ´ ´ Pokud budete mıt moznost dat si takove ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ levne, chutne a vyzivne jıdlo, nevahejte. Bu´ ´ ´ ´ de to pro vas nezapomenutelny gurmansky ´ ˇ zazitek! ˇ Probute se! cerven 2012
27
ˇ POZORUJEME SV ET
˚ ˇ ´ ˚ ˇ Kolik druhu zivych organismu zije na zemi? ´ ˇ ˇ „Dosud nemame presnou predstavu o tom, kolik ˚ ˇ ´ ˚ ˇ ´ druhu zivych organismu existuje, coz ukazuje na zasad´ ˇ ˇ ´ nı mezeru ve znalostech o zivote na zemi,“ popisujı ˇ ´ ´ ´ ˇ vedci vysledky sveho vyzkumu v casopise PLoS Biology. ´ ˇ ˚ ˇ ´ Odhadujı, ze existuje 8,7 milionu druhu zivych organis˚ ´ ´ ´ mu plus minus jeden milion. Jinı odbornıci se domnı´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ vajı, ze to muze byt tri miliony az sto milionu dru˚ ´ hu. Dosud bylo klasifikovano pouze 1,2 milionu z nich ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ a predpoklada se, ze pri soucasne rychlosti klasifikace ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ by mohlo trvat az tisıc let, nez bude roztrıden zbytek. ˇ ˇ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ Vedci rıkajı: „Jelikoz klasifikace druhu probıha pomaˇ ´ ˇ lu, nektere z nich vyhynou, aniz bychom se o jejich exi˚ ˇ ˇ stenci vubec dozvedeli.“ ´ ´ ´ Archeologicky vyzkum pomocı satelitu ´ ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ Archeologove pouzıvajı k vypatranı mıst, ktera by je ´ ´ ˇ´ ˇ ´ mohla zajımat, novou metodu. Pomocı pocıtacoveho ´ ´ ˇ ´ ´ ´ systemu analyzujı infracervene satelitnı snımky s vyso´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ˇ kym rozlisenım. Snımky Egypta porızene z vysky 700 ˚ ˇ´ ´ ´ kilometru naprıklad odhalily 17 dosud neznamych pyˇ ´ ˚ ´ ramid, 1 000 starovekych hrobu a asi 3 000 zaniklych ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ sıdlis. Dıky tomu, ze infracervene snımkovanı umozˇ ˇ ´ ´ nuje proniknout pod povrch zeme, byly pomocı teto ´ ´ technologie odhaleny obrysy davno zapomenutych sta´ ˇ ´ veb, ktere ze zeme nejsou viditelne.
ˇ ´ Sv´ etova populace, ˇ ´ kterˇ a „v roce 1999 cˇ ıtala ´ sest miliard“, presahla koncem roku 2011 sedm ´ ˇ ´ miliard. LEKARSKA FAKULTA HARVARDOVY UNIVERZITY, USA
„Celkem 58,8 procenta ´ ´ ´ obyvatel [Spojeneho kralovstvı] ´ ´ ˇ se domnıva, ze by pro jejich
ˇ ˇ ´ rodinu bylo uzitecne, ˇ kdyby si vyhradila ˇ urcitou dobu, kdy vsichni ´ ˇ´ vypnou elektronicke prıˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ stroje. . . . Kazdy tretı clovek
´ ´ ˇ ´ se cıtı zahlcen komunikacnımi ´ ´ ˇ technologiemi do te mıry, ze by ˇ potreboval uniknout z jejich do´ sahu.“ CAMBRIDGESKA UNIVERZITA,
´ BRITANIE
´ „Od roku 1976 americka bis´ ´ ´ ˇ kupska konference vydava pred ˇ ´ ´ kazdymi prezidentskymi volba´ ˇ ´ ´ ´ mi prohlasenı . . . , ktere ma
´ ˚ katol aby ˇ ıkum pomoct, ´ udelali politick e rozhod´ ˇ ˇ ´ nutı, v nem ´ zˇ se prom ´ ıtne ˇ jejich ˇ ˇ nabo ´ zenske p´ resvedcenı.“ FORDHAMSKA UNIVERZITA, USA
„Pokud se sejde doˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˚ state ˇ ´ cny ˇ po ´ cet vytrznıku, kterı chtej ´ ı vyvolat ´ zmatek v ulic ıch, nen ı ˇ ´ ˇ pro ne problem to udelat. . . . ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ Ignorovanı moralnıch merıtek ´ ˇ ´ se sice projevilo jen u male cas´ ˚ ´ ˇ ti mladych Britu, nicmene je to ˇ ˇ skupina dostatecne ´ velka na to, aby teroˇ rizovala a ponizovala ´ ˇ obyvatele teto zeme.“ ´ THE ECONOMIST, BRITANIE
ˇ ˇ ´ ˇ ˚ OD NA SICH CTEN A R U
ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ Hospicova pece — K cemu slouzı? (cervenec 2011) Jsem social-
´ ˇ ˇ nı pracovnice a skolila jsem se v jednom hospici. Osobne mohu poˇ ˇ ´ tvrdit, ze informace v Probute se! z cervence 2011 jsou pravdive. ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Zarızenı, ktera zajisujı komplexnı peci nevylecitelne nemocnym ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ lidem, jsou v dnesnım svete nezbytna. Nemohu se dockat, az prijde ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ Bozı vlada. Pak uz nikdo nerekne „Jsem nemocny“ a Buh lidem seˇ ˇ ˇ´ ´ˇ ´ tre kazdou slzu z ocı. (Izajas 33:24; Zjevenı 21:3, 4) ´ M. R., Italie
´ ˇ ´ ´ ˇ ´ Jak nam funguje stıtna zlaza?
ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ (kveten 2009) Jsem Vam nesmırne vdecna ˇ ´ ˇ ˇ za tento clanek. Pred nejakou dobou jsem ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ se dozvedela, ze mam neco se stıtnou zla´ ˇ ˇ ˇ zou, ale nic jsem s tım nedelala. Po precte´ ˇ ´ ˇ ´ ´ nı tohoto clanku jsem sla k odbornemu leˇ ´ kari, ktery mi zjistil Gravesovu-Basedowovu ˇ ˇ ´ ˇ ˇ nemoc. Nastestı se na to prislo brzy, dokud ˇ´ ´ ´ ´ ˇ byly prıznaky jen mırne. Moc Vam dekuji. T. K., Japonsko ´ ˚ ˇ ˚ ˇ ˇ Kniha, ktere muzete duverovat — ˇ ˇ ´ 1.–7. cast (listopad 2010–kveten 2011)
ˇ ´ ˇ Dekuji Vam za skvele napsanou a historicˇ ´ ´ ´ ky presnou sedmidılnou serii, ktera pojed´ ´ ´ ´ ´ nava o vyznamnych mocnostech biblickych ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ dejin. Moc bych si prala, aby ty uzasne clanˇ ˇ ´ ˇ ky vysly jako brozura. Dokazou vzbudit hlu´ ´ ´ bokou uctu k Autorovi biblickych proroctvı, ´ kterym je Jehova. ´ ´ G. H., Spojene staty
´ ´ ´ ˇ ˇ Mladı lide se ptajı . . . Co bych mel veˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ det o socialnı sıti? (cervenec 2011) Deku-
´ ˇ ´ ji Vam za tento clanek. Je mi 26 let. Dlouho ˇ ´ˇ ˇ ´ jsem premyslela o tom, ze bych si [na social´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ nı sıti] vytvorila ucet. Duvodem nebylo to, ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ abych mela vıc pratel, ale to, me k tomu ˇ ze ˇ ´ ´ hodne lidı povzbuzovalo. Clanek mi moc
ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ´ pomohl. Clovek muze zıskat pratele a nemu´ ´ ˇ ´ ´ ´ sı mıt pritom profil na socialnı sıti. ´ M. P., Filipıny ˇ ˇ ´ Myslel jsem si, ze clanek bude mluvit ´ ´ ´ ´ ˇ ´ o socialnıch sıtıch negativne, ale je napsany ˇ ´ ´ vyrovnane. Jsou tam uvedeny kladne i za´ ´ ´ ˚ ˇ porne stranky a take rady, jak se muzeme ´ ˇ ´ ´ ˇ´ chranit pred potencialnımi nebezpecımi. ˇ ´ ´ Zapamatoval jsem si, ze musım byt opatr´ ˇ ´ ´ ´ ny, kdyz na internet davam osobnı informace. ´ ´ C. W., Spojene staty
ˇ´ ´ ˇ Jak mıt sastnou rodinu (rıjen 2009)
´ˇ ´ ´ ´ ˇ Toto zvlastnı vydanı bylo pro nasi rodinu ´ ´ ´ ´ ˇ velkou pomocı. Nejvıc se mi lıbily ramecˇ ´ ˇ ´ ky „Vyzkousejte“, ktere byly u kazdeho ´ˇ ˚ ´ ´ ˇ ze sedmi klıcu. Uvedene navrhy uz uplatˇ nujeme. H. H., Korea ´ ´ Kvız pro celou rodinu Velmi Vam za tuto ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ rubriku dekuji. Nası sestilete dceri se lıbı ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ cast „Deti, najdete obrazek“ a nejvıc ji bavı ´ ˇ ´ ˚ ˇ obrazky vybarvovat. Tyto clanky zduraznu´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ ´ jı, ze je dulezite, aby rodice poucovali sve ˇ ˇ ˇ ´ ˇ deti odmalicka. To, co delate pro nase nejˇ´ ´ mensı, je neocenitelne. M. P., Polsko ˇ Probute se! cerven 2012
29
´ KV IZ PRO CELOU RODINU
˚ ˇ ˇ CO SE MUZEME NAUCIT OD . . .
Adama a´ Evy?´ ˇ ˇ ˇ
ˇ U Z T E N EK ´ DY L A K A LO VZ IT SI N EC O, CO NEN I T VOJ E? ˇ ´ˇ 1. MOJZISOVA 2:17
ˇ ´ˇ 1. MOJZISOVA 2:16
ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˙ Vybarvete obrazky. ˙ Prectete si biblicke verse, ˇ ˇ ˇ vysvetlete je a doplnte text do bublin. ˙ Najdete ´ ´ ˇ ˇ ´ na obrazcıch ukrytou (1) zelvu a (2) zabu. ˇ ˇ ˘ Odpovedi najdete na strane 10.
ˇ ´ˇ 1. MOJZISOVA 3:4 ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝ ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝ ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝ ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝ ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝ ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝ ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝ ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝
ˇ ´ˇ 1. MOJZISOVA 3:13 ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝
ˇ POZD ˚ EJI SE JICH BUH ZEPTAL, JESTLI Z TOHO STROMU ˇ ´ JEDLI. (1. MOJZIˇ SOVA 3:11)
ˇ ´ˇ 1. MOJZISOVA 3:6
ˇ ´ˇ 1. MOJZISOVA 3:12
˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝ ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝
˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝
˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝ ˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝˝
ˇ PROTOZE ADAM´ S EVOU BOHA ˇ OKRADLI, ´ VYHNAL ´ JE Z RAJE Aˇ ´ ONI ˇ ZACALI STARNOUT A UMIRAT. (1. MOJZISOVA 3:14–24)
ˇ ˇ Proc meli Adam a Eva projevit Bohu ´ ´ ˇ uctu poslouchat? ´ tım,ˇ ze ho budou ´ NAPOVEDA: Zjevenı 4:11. ˇ ˇ K cemu ze kradli? ´ ˇ vedloˇ to, ´ ˚ NAPOVEDA: Rımanum 5:12. ˇ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ Co se z jejich prıbehu muzes naucit? ´ˇ ˚ ˇ Co´ myslˇ ıs? Kdo zpusobil, ze had mluvil? ´ NAPOVEDA: Zjevenı 12:9. ˇ ´ ´ ´ Pokud byste potrebovali vıce kopiı „Kvızu ˚ ˇ pro celou rodinu“, muzete si je vytisknout ´ ´ z webovych stranek www.jw.org.
´ Do sbırky ´ napsana´ posledn´ ı biblicka kniha
Naftali ˇ ´ Znicilˇ ryte sochy ˇ ˚ ve mestech techto kmenu. (2. Paralipomenon 34:6, 7)
Simeon ˇ Zil kolem ˇ roku 650 pr. n. l.
´ ˇ J O S I J A S
ˇ ˇ Z JEHO ZIVOTA I kdyz jeho otec Amon ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ byl spatny, Josijas „cinil to, co bylo spravne ´ ˇ´ v Jehovovych ocıch“. (2. Paralipomenon ˇ 34:2) Rozhodl se, ze bude poslouchat ty, ´ ˇ kdo milujı Boha, a ne ty, kdo by na nej ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ meli spatny vliv. Dıky tomu, ze byl pokorny ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ a zalezelo mu na pravem uctıvanı, mel Bozı ˇ´ ˇ ´ ´ prızen. (2. Kralovska 22:19; 23:24, 25) ˇ ODPOV E DI A. 8, 31. (2. Paralipomenon 34:1) ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ B. Jeremjas a Sefanjas. (Jeremjas 1:1, 2; ´ ˇ Sefanjas 1:1) ´ C. „Knihu Jehovova zakona“, kterou napsal ˇ´ˇ Mojzıs. (2. Paralipomenon 34:14–18)
ˇ ´ stvorenı Adama
ˇ 4026 pr. n. l.
´ ˇ JOSI J A S ´ BIBLICK ˇ A K ARTI CK A
18
´ OT AZKY ´ ˇ ´ ˇ A. Josijas se stal kralem, kdyz mu ´ bylo
a vladl
let. ˇ´ ˇ ´ ˇ B. Kterı dva proroci meli na Josijase ´ dobr y vliv? ˇ ˇ ´ ˇ C. Co nasel knez v chramu, kdyz ´ ˇ ˚ ˇ´ ´ na Josijasuv prıkaz probıhaly opravy „Jehovova domu“?
Manasse
Efrajim
1 n. l.
98 n. l.
ˇ ˇ ˇ Vystrihni, prehni a uloz si
´ ˇ Lide a zeme ´ 3. Jmenujeme se Sash a Rosette. Je nam 9 a 8 ˇ ˇ ´ˇ ˇ ˇ ˚ a zijeme ve Rwande. Vıs, kolik je ve Rwande svedku ´ Jehovovych? Je to 19 000, 47 500, nebo 77 500? ´ ´ ˇ ˇ 4. Ktery puntık ukazuje, kde zijeme? Zakrouzkuj ho ˇ ´ ˇ ˇ a udelej puntık tam, kde zijes ty. Je to od Rwandy daleko?
ˇ ˇ Deti,´ najdete obrazek ´ ˇ ˇ ´ ´ Dokazes najıt tyto obrazky ˇ ˇ ´ v casopise? Popis svymi slovy, co na nich je.
C B D A ˇ Probute se! cerven 2012
31
Pomohla mi ˇ prekonat zlozvyk ˇ ´ ˇ ´ ˘ V lonskem roce vysla kniha Otazky ´ ´ ´ ˇ mladych lidı — Prakticke odpove´ ˇ ˇ di, 1. dıl. Na strane 180 je vysvetleno ˇ´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ Prıslovı 24:16, ktere rıka, ze spravedli´ ˚ ˇ ´ ˇ vy muze padnout sedmkrat, a preˇ ce vstane. Tyto myslenky velmi pomoh´ ´ ´ ly jedne dıvce. Napsala: „Z obrazku ´ ˇ ˇ ˚ na te strane jsem pochopila, ze Buh ´ ˇ´ ´ ´ ´ si meho pokroku vsıma. . . . Dıky teto ˇ ˇ knize jsem si uvedomila, ze se k Bohu ˚ ˇ ´ ˇ muzu modlit konkretneji a prosit ho, aby mi pomohl zbavit se pocitu bez´ cennosti. Pak budu schopna modlit se ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ k nemu drıv, nez bych pokusenı podleh˚ ˇ ´ la, a tak svuj zlozvyk prekonam. ˇ ´ ´ ˇ I kdyz jsem za ta leta padla vıc nez ´ ˇ ˇ´ ˇ ˚ ´ ´ 77krat, verım, ze svuj problem zvladnu. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ Uz si nemyslım, ze jsem ta nejvetsı hrısˇ ˇ nice na svete.“ ˚ ˇ Tuto knihu si muzete objednat tak, ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ze vyplnıte pruvodnı ustrizek a zasleˇ ´ te ho na nekterou z adres uvedenych ˇ ˇ na strane 5 tohoto casopisu.
´ Jmeno
´ ˇ ˇ´ ´ Q Nez´ avazne zad´ am o´ knihu Otazky mladych lidı —´ ´ ˇ Prakticke odpovedi, 1. dıl. Jazyk:
Adresa
ˇ ´ Q Zarite ˇ prosım, aby ˇ se mnou nekdo bezplatne studoval Bibli.
´ Otazky ´ ´ mlad´ ych lidˇ ı
prakticke odpovedi ´
ˇ Mesto
ˇ
PSC
1. DIL
www.jw.org
g12 06-B
