drupa 2012
Typografia 5/2012 • ã. 1235 • roãník 115
Editorial jarní
Ano, je jaro, ale my pracujeme. Tisk a média mají Ïnû. ProtoÏe na jafie se toho dûje a tiskne velmi mnoho: po dlouhé zimû se probudily aktivity mnoha lidí, skupin, spoleãností, rozjely se tradiãní i nové festivaly, malá i masová setkání od mil˘ch pfiátelsk˘ch aÏ po ty hlasité masové, bezprogramové na Václaváku, dominuje lidská tvofiivost, moÏná probuzena tradiãními Velikonocemi, které letos byly velmi lidské a milé. Vytisklo se opût mnoho stránek, které ukázaly, co umí lidé i dûti, postiÏení obãané a pamûtníci krásn˘ch fiemesel a receptÛ. Bylo pfiímo radostí ãíst barevné ãasopisy, katalogy, obdivovat u‰lechtilé barvy na krásném papíru. Srdce tiskafie, fotografa i malífiky pfiijímalo s vdûãností kvalitní reprodukce, o jak˘ch se nám je‰tû pfied pár lety nesnilo. Tiskafiské a papírenské médium udûlalo velk˘ skok do budoucnosti. Proto ani nejvût‰í odborná událost leto‰ního roku, svûtov˘ veletrh tiskafiství drupa, nevyzafiovala skepsi blíÏícího se zániku. Naopak stala se povzbuzením a naãerpáním nov˘ch impulzÛ, nové energie a nové potence v‰em, kdo se Ïiví a nadále chtûjí Ïivit tiskem, potiskováním nejen papíru a kartonu, kreativní grafickou ãinností lidské spoleãnosti. MoÏná kdosi podlehl váhavému a spí‰e pesimistickému pocitu zpochybnûn˘ch lidí, ktefií souãasn˘ v˘voj pro sebe vyhodnotili jako oslabení a dokonce zánik tisku na papír a zaãali hlásat fázi zániku. Ale to se nestalo a drupa pfiedvedla nesl˘chanou a nevídanou kreativitu, kterou bychom smûle mohli pfiirovnat k vynálezu odlévan˘ch knihtiskov˘ch liter na prahu nové civilizace. Digitalizace pfiinesla tiskafiÛm a typografÛm neãekanou vzpruhu: tisknout se bude dál! Papír Ïije, protoÏe budou a musí b˘t lesy, protoÏe lidská tvofiivost a lidské smysly chtûjí papír a tisk, protoÏe je lidsk˘m smyslÛm blízk˘ a pfiíjemn˘. Samozfiejmû: musíme poãítat s posuny mezi technikami a zpracovatelsk˘mi technologiemi, mezi tradiãními a nov˘mi materiály a nosiãi informací, ale to nejcennûj‰í, ãtení, psaní, vizuální vnímání jazyka, typografie, obrazu, barev i ãernobílého projevu, grafiky a fotografie ve dvou ãi tfiech dimenzích, to v‰e bude lidskému pokolení milé, pfiíjemné a Ïádoucí. Myslím, Ïe drupa vy‰le od bfiehÛ R˘na dobré a pozitivní signály pro budoucnost na‰í branÏe, protoÏe média se vejdou vedle sebe a spolu budou rozvíjet nové nápady, objevy a poznatky. Velk˘, nikoli zcela nov˘ je razantní postup digitálních technologií, jejichÏ kvalita i v˘konnost vzrÛstá. Oãekávan˘ postup technologie inkjetu se plnû potvrzuje a pfiinesl jiÏ vyzrálé systémy, jejichÏ kvalita i produktivita se jiÏ témûfi rovnají produkãnímu ofsetu. Ov‰em ofset ani digitální tonerov˘ tisk nespal a pfiiná‰í stále nové efektové technologie na zu‰lechÈování povrchÛ a v prÛniku do oblasti 3D, jak jsme s Kodakem dokumentovali v minulém ãtvrtém ãísle Typografie. Podstatné je zji‰tûní, Ïe v‰e, co jsme se v oboru nauãili, uplatníme i v pfií‰tích letech v˘voje tisku. Opût se rozmnoÏila pestrobarevnost veletrÏního publika. Pfiibylo tváfií, které neomylnû zafiadíme mezi národy asijské, ãínské, jihoamerické, indické a tichomofiské. Tûch bylo skuteãnû mnoho a dokumentovaly nová tûÏi‰tû v˘voje, kde se nûco dûje. Byli jsme na drupû v prvních dnech a tento dojem dominoval jak pfii pohledu do proudu náv‰tûvníkÛ, tak na plochy a prostory vystavovatelÛ. Pfied odjezdem jsme potkávali doslova prÛvody IndÛ a jim pfiíbuzn˘ch národností. JiÏ z dojmu prvních dnÛ bylo patrné, Ïe branÏe se mocnû rozvíjí a dá mnoha lidem novou práci a perspektivu. Zfiejmû ani v˘robci technologie a tiskov˘ch materiálÛ nepfiijdou zkrátka. To není nad‰eneck˘ a emocionálnû motivovan˘ pohled. Je to vûcné konstatování pfiíznivého svûtového v˘voje oboru. Investiãní ãinnost jde ruku v ruce s krizemi skuteãn˘mi i virtuálními, ale zfiejmû podstatné je pozitivní nasmûrování hlavního proudu v˘voje. Samozfiejmû je nutné správnû vyhodnocovat pohyby na‰eho i svûtového trhu, ostatních médií a tendencí spoleãnosti, pfiizpÛsobovat zamûfiení svého podnikání a osobního v˘voje, abychom obstáli v místní i mezinárodní konkurenci, na kterou jsme je‰tû nedávno nebyli zvyklí. Jako nás pfied desítkami let nezlikvidovala televize ani internet, tiskafie a vydavatele nelikvidují ãteãky ani nové tablety, online techniky ani mobily a nejspí‰ ani dosud nezvefiejnûné technologické hity, které pfiinese blízká budoucnost.I my je vítáme. Z informací a novinek drupy budeme v Typografii otiskovat mnohé materiály a nûkterá vyjádfiení pfiedních odborníkÛ a prognostikÛ, pfiedních v˘robcÛ techniky a v˘znamn˘ch designérÛ, ktefií budou mít rostoucí vliv na ti‰tûn˘ i neti‰tûn˘ sortiment informaãních, kulturních a obchodních produktÛ. Bude ãemu se uãit, mnoho nového pfiinese nutnost systematického vyuãování a poznávání, ale i to je vlastnû dobré pro vydavatele, tiskárny, ‰koly a i typografy. Budou mít stále co dûlat a to je dobrá zpráva jak pro podnikatele, tak pro zamûstnance. Pfiejeme dobr˘ vítr do plachet. Vladislav Najbrt
OBSAH CONTENTS 1 drupa 2012: tisk je silnûj‰í neÏ kdy jindy drupa 2012: printing is stronger than ever 3 drupa 2012 v obrazech drupa 2012 in pictures 4 Jitka Böhmová Îeny v tiskárnách a médiích – Anketa Personalistika v tiskárnách #1 Women in printing houses and media – Questionnaire Human Resources in printing houses #1 5 Catherine Carter UdrÏitelnost – zelená pro úspûch Sustainability – Giving Success The Green Light 8 Ondfiej Sedláãek Ti‰tûná reklama táhne jiÏ staletí Print advertising has attracted hundreds of years 10 Jitka Böhmová Nov˘ ãlen Kolegia Typografie Workpress Corporation The new member of Kolegium Typografie Workpress Corporation 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 Ondfiej Michálek Piktogramiády Olympic pictograms 16 Rozhovor s pfiedsedou pfiedstavenstva KBA Clausem Bolza-Schünemannem: Jen se nespecializovat! Interview with Chairman of the KBA Claus Bolza-Schünemann: Just no specialization! 17 Quo vadis heatset? Quo vadis heatset? 18 Vladislav Najbrt Stránky MistrÛ #21 Pages of Misters #21 20 Nejkrásnûj‰í ãeské knihy roku 2011 The most beautiful Czech books of 2011 22 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti‰tûná digitálním tiskem vloÏená uvnitfi ãísla
TYPOGRAFIA 5/2012/1235/ROâNÍK 115 Odborn˘ ãasopis ãesk˘ch polygrafÛ a typografÛ Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 www.typografiacz.cz Fax 220 961 441 ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, 776 664 427
[email protected] ·éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647
[email protected] Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partner Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Vladislav Najbrt a Ondfiej Cejnar Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã + 14 % DPH Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504 Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch ãlánkÛ. Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou Michael Huber CZ
drupa 2012: tisk je silnûj‰í neÏ kdy jindy
Mnoho vûcí se událo v tiskovém prÛmyslu od drupy 2008. Ekonomická krize zpÛsobila, Ïe se fiada firem musela pfiizpÛsobit zcela nov˘m podmínkám a proto se spoleãnosti se zastaral˘m zafiízením a zastaral˘mi obchodními modely tûÏko vyrovnávaly se stále rychlej‰ím tempem zmûn a s poÏadavky zákazníkÛ. Zatímco mnoho spoleãností bylo v posledních letech z podnikání vytlaãeno, jiné byly velmi úspû‰né a rostly mnohem rychleji neÏ jejich vrstevníci. Nepochybnû to bylo do znaãné míry v dÛsledku vytvofiení nov˘ch obchodních modelÛ, ale také to byl v˘sledek dÛsledného vyuÏívání nov˘ch technologií a optimalizovan˘ch v˘robních strojÛ. Na veletrhu drupa 2012 ãetní dodavatelé tiskov˘ch zafiízení ukazují fie‰ení, o kter˘ch se pfied 10 lety málokomu zdálo, Ïe by se stala realitou. Mnoho let se diskutuje o tom, jestli digitální tisk nahradí ofset. Ve skuteãnosti digitální tisk nahrazuje ofset v malém formátu, jak je to zfiejmé v mnoha polygrafick˘ch spoleãnostech. Zatímco v roce 2008 tiskoví v˘robci pfiedstavili nûkolik nov˘ch strojÛ pro mal˘ formát, v roce 2012 je zfiejmé, Ïe vût‰ina novû vyvinut˘ch strojÛ, které jsou k vidûní na veletrhu drupa, jsou urãeny pro stfiední a velk˘ formát. Pfiesto je ofsetov˘ tisk silnûj‰í neÏ kdy jindy. Nyní vás krátce seznámíme s tím,
(1)
(2)
co nabídly stánky v˘znamn˘ch v˘robcÛ ofsetov˘ch tiskov˘ch strojÛ. Goss International (1) Centrum „obalové“ zóny obsadily stroje Sunday Vpak 3000 a Sunday Vpak 500 pro produkci skládacích krabiãek, flexibilních obalÛ, pfiedti‰tûn˘ch produktÛ a etiket. V zónû „komerãního tisku“ byl kladen dÛraz na 96stránkovou kotouãovou tiskovou jednotku Sunday 5000 s ‰ífikou pásu 2860 mm. Byla zde k vidûní také 16stránková kotouãová tisková jednotka M-600. V zónû „novinového tisku“ Colorliner CPS web (Compact Printing System) doplÀuje stroj Goss FPS. K dispozici bylo také první pfiedstavení Goss Magnum HPS s jedním válcem po obvodu desky (v˘kon aÏ 70 000 kopií/hod.). Heidelberg (2) pfiedstavil své nové tiskové stroje fiady Speedmaster SX. Tyto modely jsou kombinací fiady Speedmaster XL s platformou Speedmaster SM. Mohou b˘t konfigurovány s ‰irok˘m spektrem tiskov˘ch jednotek. Speedmaster SX 52 se pohybuje v rozpûtí od dvou do deseti tiskov˘ch jednotek s obracením nebo bez. Rozmanité systémy povrchového zu‰lechtûní zahrnující UV lakování, technologii bezzónového barevníku Anicolor nebo inline vysekávání jsou dostupné. Speedmaster SX 74 je také dostupn˘ v provedení se dvûma aÏ deseti tiskov˘mi jednotkami s nebo bez obracení a nebo zu‰lechtûním. Speedmaster SX 102 je nová generace tiskov˘ch strojÛ pro formát B1 od Heidelbergu. Optimalizovaná dráha archu, stejnû jako válec s chytaãi a systém ze stroje Speedmaster XL 105 jsou základem pro v˘robní rychlost aÏ 14 000 archÛ za hodinu. LED-UV su‰icí jednotka Drystar, kterou ukázal Heidelberg, je energeticky úsporná UV su‰ící jednotka pro stroje Speedmaster XL 75 a Speedmaster XL 105. KBA (3) pfiedvedla stroj Rotajet 76b, coÏ je vysoko objemov˘ kotouãov˘ tiskov˘ inkjetov˘ systém pro tisk on-demand nebo
(3)
(5)
(6)
personalizovanou produkci. Jeho maximální tisková rychlost dosahuje 150 m/min., maximální ‰ífika kotouãe je 780 mm a pouÏívá barvy na vodní bázi. V segmentu velkoformátového tisku KBA oficiálnû odhalila vy‰‰í verzi ‰estibarvového stroje Rapida 145 s novou lakovací jednotkou, trojitou podávací délkou a automatickou logistikou stohu. Rapida 105 byla pfiedvedena spoleãností KBA jako hybridní stroj pro ofsetov˘ a inkjetov˘ tisk. Tento stroj s pûti tiskov˘mi jednotkami a lakovací jednotkou je doplnûn inkjetovou tiskovou jednotkou se dvûma Atlantic Zeiser Delta 105i UV systémy pro personalizovan˘ pfiítisk a kódování. Letos pfiedvedená nejvy‰‰í rychlost Rapidy 106, poprvé uvedené na drupû 2008, je zv˘‰ena jako opce na 20 000 archÛ/hod. pfii jednostranném tisku a na 18 000 archÛ/hod. pfii tisku oboustranném. Pro stfiední formát urãená Rapida 75 E (formát 530 x 750 mm, max. rychlost 15 000 archÛ/hod.), poprvé pfiedstavená na Ipexu 2010, je nyní dostupná s nov˘m kontrolním stolem, inline zafiízením pro mûfiení barevnosti Qualitronic Color Control, moÏností tisku UVbarvami a s obracecím zafiízením. Pro novinov˘ tisk uvedla KBA kompaktní tiskovou vûÏ novinového kotouãového stroje Commander CL pfiedstavující modulární moÏnosti poloautomatické a plnû automatické v˘mûny tiskov˘ch desek. Byla zde také tisková vûÏ 16stránkového stroje KBA C16 pro komerãní kotouãov˘ ofset. Komori na svém stánku pfiedstavila osmibarvov˘ stroj Lithrone G 40P s H-UV vytvrzováním, kter˘ mÛÏe b˘t pfiepnut na oboustrann˘ tisk, pûtibarvov˘ Lithrone S 29 s H-UV vytvrzováním, Nov˘ ‰estibarvov˘ Lithrone GX 40 s H-UV vytvrzováním pro potisk lepenky a s lakovací jednotkou pro potisk lepenky, nov˘ pûtibarvov˘ Lithrone G 40 s infraãerven˘m su‰ením a lakovací jednotkou, ãtyfibarvov˘ Lithrone A 37 a pûtibarvov˘ Enthrone 29 P, kter˘ mÛÏe b˘t pfiepnut˘ na oboustrann˘ tisk (E 529 P). Spoleãnost Komori bude také nabízet technologii demonstrující nov˘ 20palcov˘ kotouãov˘ inkjetov˘ tiskov˘ stroj s rozli‰ením 1200 dpi a maximální rychlostí 150 m/min. a dále 29palcov˘ ãtyfibarevn˘ archov˘ inkjetov˘ digitální tiskov˘ stroj s rozli‰ením 1200 dpi a maximální rychlostí 3 300 archÛ/hod. Na veletrhu Drupa byl také pfiedstaven zcela nov˘ barevn˘ digitální tiskov˘ stroj pro segment A3+.
Spoleãnost Logotec (4) pfiedvedla po úspû‰né testaci aktuální novinku pro v˘robce barevn˘ch ãasopisÛ a katalogÛ, nov˘ v˘konn˘ filtraãní systém WEB LOGOTEC, urãen˘ pro akcidenãní heatsetové kotouãové ofsetové rotaãky. Dále vystavil osvûdãené filtraãní systémy Logotec CMS typ L pro archové ofsetové stroje a rotaãky pro nekoneãn˘ tisk obchodních tiskovin, formuláfiÛ a etiket CMS Print L a pro CtP linky a procesory CMS Plate typ 3. Systémy jsou doplnûny nov˘mi pfiístroji pro úpravu vody pfied procesem pfiípravy desek a tisku. Manroland (5) Web Systems GmbH prezentovala provozní koncept „jednoho stisknutí“ stejnû jako aktualizace a vylep‰ení tiskov˘ch strojÛ. Rodina novinov˘ch kotouãov˘ch strojÛ Colorman E-Line a stroj Lithoman S pro heatsetové 96stránkové produkty byly také atrakce stojící za pozornost. Archov˘ Manroland se na svém stánku zamûfiil na obalov˘ prÛmysl a vystavil Roland 708 LV pfiedstavující nov˘ inline foiler, lakovací jednotku a inline kontrolní technologie. Planatol pfiedvedl nov˘ vysoce v˘konn˘ skládací lepicí systém pro kotouãov˘ tisk. Podélné lepicí systémy Combijet 9 NET a 9 DT poskytují pfiesné lepicí linky a velmi nízkou spotfiebu lepidla. Planatol také ukázal nov˘ systém krytování pro Combijet 9 NET. V oblasti lepicích systémÛ pro lepení v tiskovém stroji, spoleãnost pfiedstavila Crossjet, nov˘ koncept produktu pro lepicí systémy vyuÏívajícího speciální ventilovou technologii, která poprvé
umoÏÀuje bezdotykovou aplikaci lepidla pro lepení v tiskovém stroji. Ryobi (6) pfiedvedlo stroj Ryobi 1050-1 s inline jednotkou pro aplikaci fólie a Ryobi 928 s LED UV su‰ením. Nové vysoce v˘konné LED UV su‰ení je speciálnû vyvinuto pro lakování a bylo pfiedvedeno na stroji Ryobi 755G s inline lakováním. Tato su‰iãka je schopna zpracovávat fólie i lepenky. Pro formát A3 Ryobi také prezentovalo pûtibarvov˘ model s inline lakováním. To byla struãná ochutnávka toho, co bylo k vidûní na drupû 2012 v oblasti tisku. V dal‰ích ãíslech budeme postupnû zvefiejÀovat ãlánky o drupû t˘kající se dal‰ích oblastí polygrafického prÛmyslu napfi. pfiedtisková pfiíprava, knihafiská v˘roba, ti‰tûná elektronika...
(4)
Anketa: Náv‰tûvníci na drupû 2012 Jako vÏdy jsme rozeslali polygrafick˘m podnikÛm anketu t˘kající se náv‰tûvy drupy. Za krátké ãasové období od zaãátku drupy do uzávûrky tohoto ãísla nám dorazila jen jedna kladná odpovûì, ale vûfiíme, Ïe dal‰í budou následovat v pfií‰tím ãísle. Ing. Vladimír Chytil, tiskárny Omikron Kolik zamûstnancÛ vyslal vበpodnik na leto‰ní veletrh drupa? âtyfii osoby. Kter˘ch akcí jste se Vy nebo va‰i kolegové zúãastnili? Pfiedvedení digitálních a ofsetov˘ch strojÛ. Zamûfiili jste se na veletrhu drupa 2012 na nûjakou konkrétní oblast? Napfi. hardware, software, pfiedtisková pfiíprava, tisk, dokonãující zpracování, ofset, digitální tisk, flexotisk, hlubotisk, sítotisk, tampónov˘ tisk, apod.? Pro‰li jsme kromû flexotisku, hlubotisku, sítotisku a tampónového tisku v‰echny obory, mûli jsme na to dva dny. Co vás na veletrhu drupa nejvíce zaujalo? Velmi názorn˘ smûr, kam se bude ubírat polygrafie v dal‰ích letech. Jak˘ pfiínos pro Vás mûla náv‰tûva drupy 2012? Velmi v˘razn˘, proti minulé drupû vzniklo v na‰em oboru mnoho zajímav˘ch a podnûtn˘ch novinek. Byla to pro nás velká inspirace pro na‰e investice, které plánujeme v leto‰ním a pfií‰tím roce jak v ofsetovém, tak digitálním tisku. ×
drupa 2012 v obrazech
2 3
ÎENY V TISKÁRNÁCH A MÉDIÍCH ANKETA
Personalistika v tiskárnách #1
Téma hledání nov˘ch pracovních sil aneb, jak se tiskárny vûnují personalistice, mû jako novináfiku lákalo uÏ dávno. Jak tiskárny shání nové pracovníky, co vnímají jako nejvût‰í problém pfii hledání nov˘ch pracovních sil, která pozice je nejÏádanûj‰í a která naopak nejhÛfie obsaditelná – to v‰e mû zajímalo. Vzhledem k tomu, Ïe v nové rubrice „Îeny v tiskárnách a médiích“ vûnujeme pozornost postavení Ïen, zafiadila jsem do ankety i otázky t˘kající se rovného odmûÀování za stejnou práci a zji‰Èování rodinn˘ch pomûrÛ uchazeãek o zamûstnání. Z odpovûdí vypl˘vá, Ïe tiskárny Ïeny nediskriminují a rovné odmûÀování muÏÛ a Ïen za stejnou práci je samozfiejmostí. 1 Jak˘m zpÛsobem sháníte nové pracovní síly? (inzeráty ti‰tûné, inzeráty na webu, odborné ‰koly, úfiady práce, personální agentury, personální servery, brigádníci…) 2 Na kterou pozici se nejhÛfie shání dobr˘ pracovník a o kterou je naopak velk˘ zájem? 3 Co vnímáte jako nejvût‰í problém pfii hledání nov˘ch pracovních sil? 4 Pokud pfiijímáte Ïenu, ptáte se jí na její rodinn˘ stav a dûti? 5 Funguje ve va‰í firmû rovné odmûÀování Ïen a muÏÛ za stejnou práci?
TomበReiter
Václav Loufek
Ing. Václav Loufek, v˘robní fieditel, H.R.G. spol. s r.o. 1 Inzerce na webu, ãerpáme z dotazníkÛ, které uchazeãi vyplní pfii osobní náv‰tûvû pfii shánûní práce, doporuãení od stávajících pracovníkÛ (znám˘, soused, pfiíbuzn˘, kamarád…) 2 TûÏko fiíct, obecnû dobr˘ pracovník na jakoukoliv pozici.
3 Nejvíce mû pfiekvapují zkreslené pfiedstavy mlad˘ch lidí. Nikde nepracovali, nic neumí, penûz chtûjí hodnû a nemají tu v˘drÏ. Zkusí a odejdou. 4 Ne. To je nám fuk. Svobodná, rozvedená, dítû, nedítû. Rozhoduje, jak umí pracovat. 5 Ano. Ing. Renata Popová, vedoucí zamûstnaneckého útvaru, Státní tiskárna cenin, státní podnik 1 ZáleÏí samozfiejmû na tom, o jakou pracovní pozici se jedná. VÏdy hledanou pozici inzerujeme na na‰ich webov˘ch stránkách, nejãastûji vyuÏíváme personální servery (u odborn˘ch pozic i odborné), personální agentury vyuÏíváme minimálnû pfii hledání klíãov˘ch pracovních pozic ve firmû. AÏ do konce roku jsme informovali o voln˘ch pracovních místech i pfiíslu‰n˘ úfiad práce, byla to na‰e zákonná povinnost. Od zaãátku roku ale uÏ volná pracovní místa na úfiad práce nehlásíme. Máme zku‰enosti i s doporuãením v˘born˘ch studentÛ a uãÀÛ z odborn˘ch ‰kol a také nûkdy vyuÏijeme doporuãení na‰ich stávajících zamûstnancÛ. Témûfi jsme upustili od ti‰tûné inzerce, jde uÏ jen o v˘jimky. Nutno ale poznamenat, Ïe v posledních minimálnû 3 letech se nejedná v na‰í firmû o Ïádné hromadné nábory zamûstnancÛ, ale spí‰e o hledání jednotlivcÛ jako náhrady za ukonãené pracovní pomûry. 2 V posledních letech je velk˘ zájem o kteroukoliv pracovní pozici, kterou inzerujeme a hledáme vhodného uchazeãe. To samozfiejmû souvisí s celkovou situací na trhu práce v âeské republice, lze
zaznamenat tendence zvy‰ujícího se poãtu uchazeãÛ i z vût‰ích vzdáleností od místa v˘konu práce s nutností kaÏdodenního dojíÏdûní do zamûstnání nebo i s nutností zmûny místa bydli‰tû. Také se na pracovní pozici ãasto hlásí uchazeãi s vy‰‰í kvalifikací, neÏ poÏadujeme. V˘jimkou není 150 uchazeãÛ na jedno pracovní místo. Samozfiejmû ãím odbornûj‰í pracovní pozice s vy‰‰ími poÏadavky na odbornou kvalifikaci a praktické zku‰enosti, tím je v˘bûr vhodného uchazeãe nároãnûj‰í a sloÏitûj‰í, do takového v˘bûrového fiízení se také hlásí niωí poãet uchazeãÛ. 3 Jako nejvût‰í problém vnímám ãasovou nároãnost v˘bûrov˘ch fiízení. Problémem zÛstává i fakt, Ïe nov˘ zamûstnanec, vybran˘ podle zvolen˘ch kritérií jako nejlep‰í, se nemusí v praxi osvûdãit nebo se pfiedstavy zamûstnavatele i zamûstnance mohou rozcházet. Je samozfiejmû moÏné takov˘ pracovní pomûr ukonãit ve zku‰ební dobû, ale pro zamûstnavatele to znamená hledání jiného vhodného uchazeãe. 4 Nechováme se diskriminaãnû, takové otázky uchazeãÛm neklademe. Jsme ale v˘robní firma, musíme proto uchazeãky informovat napfi. o práci ve smûnn˘ch provozech, o moÏnosti v˘jimeãn˘ch víkendov˘ch smûn jako práce pfiesãas, o v˘robních ‰piãkách, které mohou nastat v období letních prázdnin, apod. Na‰e zku‰enosti jsou spí‰e takové, Ïe Ïeny samy uvádûjí to, Ïe mají dûti a jak jsou staré a upozorÀují i na moÏné problémy, které by mohly v souvislosti s tím nastat. Pokud nás uchazeãka dokáÏe pfiesvûdãit o sv˘ch kvalitách, dûti rozhodnû nejsou pfiekáÏkou. Nejlep‰ím dÛkazem je urãitû fakt, Ïe jsme umoÏnili zkrácen˘ pracovní úvazek z dÛvodu péãe o dítû nejen zamûstnankyním, které se vrátily z matefiské nebo rodiãovské dovolené zpût do práce, ale i nov˘m nástupÛm. 5 V na‰í firmû máme propracovan˘, v˘konovû orientovan˘ systém odmûÀování, pro kaÏdou pracovní pozici existuje stanovené mzdové rozpûtí v závislosti na sloÏitosti
a odbornosti dané pracovní pozice. Mzda zamûstnancÛ je sloÏena z nûkolika sloÏek, nûkteré jsou variabilní a jsou závislé na pracovním v˘konu a kvalitû práce, na dodrÏování stanoven˘ch termínÛ a efektivnosti. NepenûÏní stimuly pfiitom hrají stejnû dÛleÏitou úlohu jako stimuly penûÏní. Pfii takovém systému odmûÀování zamûstnancÛ nepfiipadá nerovné odmûÀování v závislosti na pohlaví vÛbec v úvahu. Vladimír ·aur, fieditel, Tisk Horák a.s. 1 VyuÏíváme kombinace v‰ech pfiedstaviteln˘ch zdrojÛ, upfiednostÀujeme vûrohodné reference. 2 NejhÛfie se shánûjí pracovníci pro pozici obchodní zástupce, velk˘ zájem je o nenároãné administrativní pozice. 3 Pfies vysokou nezamûstnanost nedostatek vzdûlan˘ch pracovníkÛ s potfiebou skuteãnû pracovat. 4 Neptáme se, ale je pravdou, Ïe tyto informace o sobû nûktefií pracovníci podají sami od sebe. 5 V na‰í firmû neodmûÀujeme podle pohlaví, máme jiná kritéria… TomበReiter, manaÏer vnitfiních procesÛ, Boom Tisk, spol. s r.o. 1 Ve‰ker˘ nábor stál˘ch i brigádních pracovníkÛ probíhá v˘hradnû pomocí personální agentury. 2 Jednoduché administrativní pozice se obecnû obsazují nejsnadnûji. S pfiib˘vající nároãností na odbornost je obtíÏnûj‰í nalézt kvalitního pracovníka. U technick˘ch pozic je tento problém obdobn˘. 3 U absolventÛ nereálná oãekávání. V pfiípadû zájemcÛ s praxí je mnohdy obtíÏné vybalancovat na‰e základní technické poÏadavky (technické my‰lení, zruãnost) s osobnostními vlastnostmi (spolehlivost, samostatnost). 4 Ne. 5 V na‰í spoleãnosti zastáváme koncepci politiky rovn˘ch pfiíleÏitostí pro Ïeny a muÏe. × Pokraãování ankety najdete na stranû 2 v Typografii digitální.
Nov˘ ãlen Kolegia Typografie Workpress Corporation
Západoãeská firma Workpress Corporation vznikla pÛvodnû jako ofsetová tiskárna. V˘vojem na polygrafickém trhu se ov‰em orientovala stále dál a dál. Její cesta vedla pfies sítotisk, polepy aut, reklamní ãinnost, v˘robu reklamy aÏ k Elox Printu, coÏ je dnes pátefi její produkce, kdy vyrábí pro v‰echny letecké spoleãnosti svûta elektropanely do interiérÛ letadel. Sídlo se nachází ve ·Èáhlavech jiÏnû od Plznû a poboãka je v PlzniLochotínû. S panem Bohumilem Doubkem jsem hovofiila o technologii Elox Print a dal‰ích aktivitách firmy Workpress, kterou vlastní a dále rozvíjí spoleãnû se svou sestrou Pavlínou Doubkovou. Co podle Vás umí va‰e firma nejlépe? Za hlavní klady a dÛvody proã spolupracovat s námi, vyzdvihuji zejména individuální a zodpovûdn˘ pfiístup k fie‰ení jednotliv˘ch problémÛ a snahu v‰e uzpÛsobit tak, aby nበzákazník byl maximálnû spokojen. V dne‰ní dobû, kdy se kvalita stala standardem, rychlost dodání a doprava aÏ k zákazníkovi bûÏnou skuteãností, del‰í termín splatnosti ryze normální, je potfieba se soustfiedit na produkty, které nebudou v obyãejné nabídce, ale
budou zákazníkovi ulehãovat napfi. jeho v˘robu a pomáhat mu nûjakou kvalitou navíc. To je asi to, na co se soustfiedíme nejvíc a co podle nás vede k tomu, b˘t konkurenceschopnûj‰í. Nabízíte tedy urãitou specializaci, kterou jiné firmy nenabízejí. Tím Ïe se nesoustfiedíme jen na tisk, ale na‰e odvûtví nás dovedlo aÏ na CNC v˘robu, fiezání vodním paprskem a celkovou v˘robu ‰ir‰ího spektra vûcí nejenom tiskovin, tak kdyÏ pfiijde zákazník, kter˘ má zájem napfi. o reklamu u silnice, jsme schopní dodat v‰e kompletnû na klíã. Zákazník se nemusí zajímat, jak se vyrobí konstrukce, jak se bude co tisknout, zafiídí se to tak, aby to pro nûj bylo co nejpohodlnûj‰í. Ale jak fiíkám, od toho jdeme nyní stranou, abychom se nemuseli dohadovat s konkurencí, a dále rozvíjíme Elox Print, kde nejbliωí konkurence je v Nizozemí a ten produkt je pfiedev‰ím o kvalitû dodávek a ne o handrkování se o halífie, tak jako to b˘vá u tiskovin. ProtoÏe dle mého názoru, dne‰ní stav odpovídá opravdu tomu, Ïe získat novou zakázku je z velké ãásti podráÏení ceny, která uÏ tak není nikdy vysoká. Tûch zakázek s velkou marÏí je vzácnû a jsou hlídanûj‰í neÏ centrální banka.
Mladí podnikatelé sourozenci Bohumil Doubek a Pavlína Doubková ze spoleãnosti Workpress Corporation
3. Jak o sobû dáváte vûdût stávajícím a potencionálním zákazníkÛm? Na‰í reklamu a propagaci rozdûlujeme na dvû ãásti s tím, Ïe jedna je pasivní, druhá aktivní. Ta pasivní spoãívá v tom, Ïe se pfiirozenû úãastníme akcí, kde je moÏné zviditelnûní, sponzorujeme rÛzné akce, kde jsme k vidûní, máme v pronájmu reklamní plochy, které nám pfiivádûjí pfiedev‰ím do reklamní agentury nové zákazníky. Pak je tady záleÏitost té aktivní propagace, kdy vyhledáváme cílenû zákazníky pro nበobor Elox Print, kdy jezdíme po svûtov˘ch v˘stavách leteck˘ch interiérÛ a vyhledáváme pfiímo konkrétní odbûratele, které oslovujeme a snaÏíme se s nimi najít cestu spolupráce. V tom na‰em oboru je v˘hodou i nev˘hodou to, Ïe kdyÏ ta spolupráce zaãne, tak to není záleÏitost jedné zakázky ale záleÏitost na del‰í dobu trvání. CoÏ má v˘hodu v tom, Ïe kdyby na‰eho zákazníka snad nûkdo oslovil s lep‰í cenou, tak se nejde za lep‰í cenou, ale rozhoduje kvalita spolupráce. Lep‰í cena nemusí vÏdycky znamenat u‰etfiené peníze. Ale pro nás je tím pádem tûωí se dostat nûkam, kde uÏ má nûkdo spolupráci zavedenou. Jediná moÏnost je nabídnout nûco víc, navrhnout produkt, tak, aby byl vhodnûj‰í pro zákazníka tak, jak ho konkurence neumí vyrobit nebo se tím nezab˘vá. Cena je v tomto pfiípadû aÏ na druhé koleji. Asi takto se soustfiedíme na dal‰í v˘voj a hledání nov˘ch zákazníkÛ. Jak vidíte souãasnou situaci na polygrafickém trhu, dá se je‰tû mluvit o finanãní krizi? My jsme v poãátku finanãní krize zaãínali, takÏe pro nás je to normální doba. Ten zlat˘ ãas pfiedtím jsme jako firma nezaÏili, takÏe jsme jiÏ od zaãátku s tímto korespondovali. Podle mého názoru je teì ta krize, pokud jí tak mÛÏeme fiíkat, v takové klidnûj‰í fázi, mÛÏeme pozorovat, Ïe hlavní aspekt uÏ odeznûl. Jestli pfiijde jiná silnûj‰í, to ví jen pár vybran˘ch ekonomÛ. Ale kaÏdopádnû je to spravedliv˘m trestem pro nezodpovûdn˘ pfiístup
podnikatelÛ, ktefií si neuváÏenû berou leasingy a pÛjãky na stroje, které nedokáÏou splatit. NeÏ tito ne‰Èastníci popadají, tak nenávratnû po‰kozují ceny i pro ty zdravû sm˘‰lející a zodpovûdnû podnikající firmy. Polygrafick˘ trh se hodnû mûní díky elektronick˘m komunikaãním technologiím a sílícímu digitálnímu tisku, jak na tyto zmûny reagujete? Já internet v tomhle smûru vnímám jako zavr‰ení globalizace, které s polygrafií úzce souvisí v tom, Ïe kdyÏ se k tomu pfiidá je‰tû snaha o zmírnûní celosvûtové spotfieby papíru, tak ve v˘sledku opravdu té produkce ub˘vá kaÏd˘m dnem. Není to o tom, Ïe by to sniÏoval digitální tisk nebo Ïe by to sníÏení nákladÛ pfiímo souviselo s digitálním tiskem. I my jako tiskárna s moÏností tisku vlastních prospektÛ se zamûfiujeme na propagaci tam, kde zákazník skuteãnû je a to je vût‰inou na internetu. Co se t˘ãe ãteãek a hlavnû internetu v mobilu – já jako mlad˘ ãlovûk si neumím pfiedstavit, Ïe si pÛjdu koupit noviny, kdyÏ ve chvíli kdy jsou ve stroji, uÏ jsou staré. Nostalgie novin jednou zmizí a moje generace se toho moÏná je‰tû nedoãká, ale urãitû ji to hodnû zasáhne, uÏ nyní je to vidût. To samé co se t˘ãe ãasopisÛ. BlíÏí se doba, kdy bude mít vût‰ina lidí svÛj iPad, kde si budou ãíst ãasopisy, internetová trafika na ãasopisy uÏ je i dnes celkem normální vûc. KdyÏ jsem pracoval v tiskárnû na ãasopisy, tak jsem vidûl, Ïe ta produkce jasnû slábne. KaÏd˘m rokem jdou náklady dolÛ, je to stejn˘ proces, jako u vymícení osvitov˘ch filmÛ a pfiechodu na digitalizaci, je nevyhnuteln˘ a ty produkce v polygrafii budou stále ub˘vat. Proã by nûkdo tisknul manuál k autu, kter˘ bude mít dvû kila papíru, kdyÏ to mÛÏe b˘t na malém CD, které si kaÏd˘ pustí na vlastním poãítaãi nebo rovnou online. Vidím to velice skepticky. Je potfieba se soustfiedit na ‰ir‰í okruh produkce nejenom na tisk.
Rozhovor pfiedseda pfiedstavenstva KBA Claus Bolza-Schünemann Jen se nespecializovat!
Pan Bolza-Schünemann je pfiedsedou pfiedstavenstva firmy Koenig & Bauer (KBA), pfiiná‰íme Vám rozhovor s ním zpracovan˘ podle zahraniãních zdrojÛ. Podnik se sídlem ve Würzburgu je jednou z celosvûtovû vedoucích firem v oblasti tiskov˘ch strojÛ. Pan Bolza-Schünemann promluvil o strategii svého podniku v hospodáfisky obtíÏné situaci a o aktuálních trendech v branÏi tisku.
Claus Bolza-Schünemann, pfiedseda pfiedstavenstva firmy Koenig & Bauer (KBA)
Pane Bolza-Schünemanne, spoleãnost KBA nedosáhla plánovan˘ch cílÛ, ale pfied zdanûním se pfiesto nacházela v ãern˘ch ãíslech. Podnik se tím nachází v lep‰í situaci, neÏ jeho nejdÛleÏitûj‰í konkurenti v Nûmecku. âím to je? DÛleÏitou roli zde sehrálo na‰e ‰iroké produktové portfolio. Kotouãov˘ tisk, kter˘ pfiedstavuje pro v˘robce tiskov˘ch strojÛ zvlá‰tû obtíÏnou oblast, pfiedstavuje pro nás, napfiíklad jen 20 procent obratu. Hledáme uplatnûní také v okrajov˘ch oblastech, jako je tisk na plech nebo tisk cenin. Krátce fieãeno, diverzifikovali jsme, ale jen v rámci na‰eho základního podnikání, v oblasti tiskov˘ch strojÛ. Tím se i nadále nevzdalujeme na‰emu trhu. K tomu je je‰tû nutno uvést, Ïe si poãínáme velmi hospodárnû. Také v dobr˘ch dobách jsme rozdávali dosaÏen˘ zisk podílníkÛm jen ãásteãnû a více neÏ polovinu zisku ponechali v podniku. To nám teì pomáhá. Stav konjunktury v oblasti prÛmyslu tisku je jiÏ fiadu let napjat˘. Pfiichází souãasná drupa v dobrém, nebo ‰patném ãase? drupa je stále je‰tû zcela jistû celosvûtov˘m tiskov˘m veletrhem. Neúãastnit se nepfiedstavuje Ïádnou alternativu, pfiiãemÏ je jedno, jak to na trhu vypadá. Veletrh je pro KBA urãující. Ale leto‰ní rok 2012 se k tomu ãasovû dobfie hodí. Veletrh pfiinese velk˘ poãet inovací a dá fiadu impulzÛ. Poãítáme s podstatn˘m objemem prodeje. To ale probíhalo jiÏ pfied vlastním veletrhem. JiÏ první mûsíce roku byly velmi úspû‰né, coÏ je pro nás velmi pfiíznivé. Znám˘ je propad obchodu pfied veletrhem, ke kterému ale u nás nedo‰lo. Trhy tiskovin se pfiesouvají. âína se stala mezitím nejvût‰ím trhem tisku na celém svûtû. V zemích, jako je USA nebo Evropa, klesá trh tiskovin. Jak na to reaguje KBA? Tiskové stroje jsou investiãními prostfiedky a nejsou to Ïádná auta, kde je nezbytné na velk˘ch trzích vyrábût pfiímo na místû. Ale na základû enormního v˘znamu ãínského trhu pro oblast odbytu archov˘ch ofsetov˘ch strojÛ, zab˘váme se také jiÏ del‰í dobu tím, Ïe bychom tam také produkovali. S jedním ãínsk˘m v˘robcem tiskov˘ch strojÛ jsme jiÏ znaãnû pokroãili v rozhovorech o moÏné kooperaci. Doufám, Ïe je‰tû tento rok dojdeme k ujednání. Nepfievedeme ov‰em na‰i nûmeckou v˘robu jedna ku jedné do âíny. Máme zájem v âínû vyrábût low cost stroje, které by se uplatnily na tamním trhu, to je na‰e strategie.
Nebyly by cenovû v˘hodné tiskové stroje souãasnû také prostfiedkem, aby se nahromadûné investiãní poÏadavky odbûratelÛ podafiilo uspokojit i tam, kde si tiskárny nemohou dovolit ãasto pfiíli‰ drahou ‰piãkovou technologii? To je zcela jasn˘ trend. Ne kaÏd˘ potfiebuje, obraznû fieãeno, Maserati. âasto staãí auto stfiední tfiídy. KBA proto vyvinula novinovou rotaãku „Commander CL“ jako standardní stroj, u kterého nepotfiebuje zákazník, co se t˘ãe centrálních funkcí, Ïádné kompromisy, pfiesto je stroj znaãnû v˘hodnûj‰í. V tomto provedení jsme jiÏ prodali ãtyfii stroje. Jeden z prvních dodáváme americkému vydavatelství Hearst. Na druhé stranû je zde poptávka po absolutní ‰piãkové technologii, tak jako vÏdy pfiedtím. Právû v Nûmecku je tato ‰piãková tfiída opût ãasto poÏadována. Digitální tisk pfiedstavuje trend k individualizaci pfies velmi malé náklady tiskovin. Ale mezitím se ãasto ale také jedná o vût‰í náklady – které se t˘kají oblasti klasického tisku. Je také moÏné v klasickém ofsetu realizovat cenovû v˘hodnû i malé náklady? To je zcela jistû souãasn˘ pfiípad. Nov˘ konkurent, digitální tisk, vedl k dal‰ímu v˘voji automatizace a hospodárného nasazení moderních ofsetov˘ch strojÛ pro malé náklady. Jinak by nebyl aktuální podíl digitálního tisku na celkovém objemu tisku u aktuálních 15 procent a ofsetového tisku stále je‰tû u 60 procent. U velk˘ch nákladÛ zÛstane digitální tisk je‰tû dlouho za ofsetov˘m tiskem. Náklady na stránku budou je‰tû dlouho na nûkolikanásobku toho, neÏ je tomu u ofsetového tisku. Jeden z Va‰ich velk˘ch konkurentÛ, manroland, se po insolvenci skládá ze dvou podnikÛ. Jaké kosequence má tento v˘voj pro KBA? manroland se pfies insolvenci osvobodil z podstatn˘ch finanãních zátûÏí, pfiedev‰ím velk˘m sníÏením personálu. Plátce daní to stálo tfiímístné ãíslo v milionech. V budoucnu zde budou dva men‰í podniky, jeden pro archov˘ ofset, jeden pro kotouãov˘ ofset. Osobnû si myslím, Ïe pro takov˘ mal˘ podnik s pomûrnû velk˘m portfoliem produktÛ, bude obtíÏné obsluhovat svûtov˘ trh. Zvlá‰tû v oblasti archového tisku není technicky na v˘‰i konkurenãních podnikÛ. Pro KBA pfiedstavuje tato situace jak ‰anci, tak i riziko. ·ance spoãívá v tom, Ïe mÛÏe obchod od podniku manroland pfievzít. V oblasti investiãních prostfiedkÛ, kdy se smlouvy pohybují pfies deset, nebo
Quo vadis heatset?
dokonce dvacet let, je spolehlivost extrémnû dÛleÏitá. To pfiedstavuje u KBA urãitou sílu. Riziko spoãívá v tom, Ïe je manroland dále na trhu. Jste jiÏ pfies pÛl roku na ‰piãce spoleãnosti KBA. Kter˘m smûrem chcete podnik vést? Stání je krokem zpût. KBA se vÏdy udrÏel na trhu, protoÏe na jedné stranû prosazoval technické inovace a souãasnû rozvíjel nabídku produkãní palety. To je doposud dobr˘m receptem, to budu i nadále sledovat. KBA prosadila v minulosti skuteãné milníky branÏe. Nehledáme úspûch ve velikosti, n˘brÏ v moderní produkci a spolehlivosti. To je síla na‰eho podniku. Klíãové otázky Proã má tisk budoucnost? Co se t˘ãe rychlosti roz‰ifiování informací, jsou digitální média nepfiekonatelná. Co se ale t˘ãe serióznosti informací, nemohou drÏet krok s ti‰tûn˘m textem. Tiskové produkty mají vedle optick˘ch a haptick˘ch vlastností také zcela jinou hodnotu pro lidi. Mnoho tiskov˘ch produktÛ nemÛÏe b˘t nadto vÛbec nahrazeno. Podívejte se jen na obaly. V‰e, co fyzicky potfiebuji, nemohu nahradit virtuálními médii. Drupû je 60. Bude tady je‰tû za 60 let nûjaká drupa? To lze z dne‰ního pohledu velmi tûÏko fiíci. Pokud je Nûmecko centrem branÏe v˘robcÛ tiskov˘ch strojÛ, bude tady i nadále drupa. Ale vidíme jiÏ dnes, Ïe se v âínû pro tamní trh etablovaly dva velké print veletrhy. Jejich v˘znam mÛÏe i nadále rÛst. Co je od vynálezu knihtisku nejvût‰ím dal‰ím v˘vojov˘m bodem techniky tisku? K tomu bych se nerad jednoznaãnû vyjadfioval. Do‰lo k mnoha vynálezÛm. K nûkter˘m z nich pfiispûla i spoleãnost KBA, napfiíklad k vynálezu parou pohánûného rotaãního stroje. Vynález poãítaãové sazby, Computer to Plate a zatím je‰tû mladé techniky digitálního tisku, jsou dal‰í úspû‰né milníky. Ale kter˘ z nich vyãnívá nad ostatními, bude zfiejmé teprve mnohem pozdûji. To znamenají milníky samy o sobû. Od 3. do 16. kvûtna probíhala v Düsseldorfu v˘stava drupa. KaÏdé ãtyfii roky organizované setkání branÏe, je celosvûtovû s velk˘m odstupem nejvût‰í událostí v oblasti prÛmyslu tisku. Zde se stanovují trendy pro pfií‰tí roky. Nûmeck˘ prÛmysl tiskov˘ch strojÛ je vedoucí silou svûtového trhu a udrÏí svÛj status také v budoucnu. K tomu se fiadí také tyto interwiev s vedoucími exponenty branÏe. × Podle zdrojÛ z drupy zpracoval Milan Lelek.
JiÏ po ‰esté pozvala firma ContiTech Elastomer Coatings pfiední odborníky z oblasti tisku na sympozium ContiAir do Northeimu. Na téma „Heatsetov˘ ofsetov˘ tisk“ se se‰lo více neÏ 100 úãastníkÛ, nejvy‰‰í poãet za dobu existence této fiady sympozií. Odborníci v‰ak diskutovali nejen o poÏadavcích, v˘voji a o ‰ancích v heatsetovém tisku, n˘brÏ byli souãasnû hosty zahajovací akce ke 100. jubileu v˘roby tiskov˘ch potahÛ ContiTech. Renomovaní specialisté z polygrafického prÛmyslu se ve sv˘ch pfiedná‰kách zab˘vali moÏnostmi dal‰ího zlep‰ování v heatsetovém tisku. Dva dÛvody pro kvalitu... Rob Berndsen z heatsetové tiskárny Senefelder Misset v holandském Doetinchemu zaãal otázkou, kde se heatsetov˘ tisk momentálnû nachází a jak˘m smûrem se mÛÏe ubírat v˘voj. Firma Senefelder Misset patfií k velk˘m heatsetov˘m tiskafiÛm Evropy a tiskne na 316-stránkovém stroji a na 72-stránkovém stroji, uvedeném do provozu v roce 2009, 550 rÛzn˘ch ãasopisÛ prakticky v nepfietrÏitém provozu. Tiskárna Senefelder Misset je známá sv˘m konstantnû vysok˘m standardem kvality. Je to zpÛsobeno pfiedev‰ím dvûma skuteãnostmi. Jednak jsou v‰echny stroje vybaveny systémy barvy v uzavfiené smyãce a jednak máme u v‰ech strojÛ jen vy‰kolené tiskafie a Ïádné pomocníky,“ zdÛrazÀuje Rob Berndsen. Zelené desky neexistují Dr. Stefan Kull z firmy Kodak je pfiesvûdãen o tom, Ïe procesní stabilitu desek pro ofsetov˘ tisk je moÏno rozhodujícím zpÛsobem zlep‰it pfiedev‰ím pomocí nové technologie Squarespot Imaging Technology, coÏ je technologie, od které firma Kodak oãekává náskok na trhu. Dále chtûl tento technik firmy Kodak jednou pro vÏdy skoncovat s jednou noãní mÛrou: „Nejsou Ïádné desky bez chemie, Ïádné zelené desky,“ napsal úãastníkÛm sympozia do památníku. „Pfii vyvolávání desek je chemie nutná, i kdyÏ vodní chemické roztoky jsou pfiijatelnû snesitelné pro Ïivotní prostfiedí!“ K bezvodému ofsetu nejsou ze strany firmy Kodak stále je‰tû Ïádné oficiálnû potvrzené aktivity, mÛÏete v‰ak pfiedpokládat, Ïe tak velk˘ podnik jako je nበintenzivnû sleduje trh“ odpovûdûl na dotaz NT. Tiskové barvy pod tlakem Velké starosti pfiipravuje Dr. Fabianovi Köhnovi, technickému fiediteli firmy Siegwerk Druckfarben AG, v˘voj na trhu heatsetov˘ch barev. „Velká hrozba pfiichází od derivátÛ
balzámové pryskyfiice a minerálních olejÛ. 40 – 50 % na‰ich v˘dajÛ za suroviny se vztahuje na tyto produkty. Cena za pryskyfiici, kterou odebíráme hlavnû od ãínsk˘ch v˘robcÛ a prodejcÛ, stoupla v minul˘ch tfiech letech z 80 US dolarÛ na 3.400 US dolarÛ.“ Trh balzámové pryskyfiice ovládá na 70 % âína, která musí v poslední dobû pokr˘vat zv˘‰enou vlastní potfiebu. Stromy star˘ch porostÛ dávají stále ménû pryskyfiice a dal‰í stromy se témûfi nevysazují, protoÏe se sází na rychle rostoucí stromy pro prÛmysl celulózy. V˘voj cen minerálních olejÛ mÛÏe na základû krize na blízkém v˘chodû a v Africe kaÏd˘ fiidiã motorového vozidla sledovat dennû. Na základû tohoto mimofiádného v˘voje cen surovin vyz˘vá Dr. Köhn tiskafie, aby spoleãnû s v˘robci barev hledali spoleãná a komplexní fie‰ení, aby dokázali zvládnout tyto náklady. Gumov˘ potah, válce, nip Kvalita tisku závisí na tom, Ïe tisková barva a vlhãicí roztok se z deskového válce pfiená‰í na gumov˘ potah a koneãnû na papír optimálním zpÛsobem. Bod, na kterém se setkávají válce, barva, vlhãicí roztok, desky, tiskov˘ potah a papír, je takzvan˘ nip. Pfiítlak mezi válci, pfii kterém se zji‰Èuje v˘‰ka gumového potahu, se dosud dal mûfiit jen nepfiímo. Stefan Wegdell z firmy Nip Kontrol pfiedstavil novou techniku mûfiení, která mûfií síly ve ‰tûrbinû mezi válci a v tiskové ‰tûrbinû. Indikátor pfiítlaku firmy Nip kontrol nyní umoÏÀuje snadné sledování zmûn pfiítlaku mezi válci pomocí rychlého a bezproblémového mûfiení. Válci a jejich vlivem na v˘sledek tisku se zab˘val také Achim Siebert, fieditel firmy Weros technology. Válce Loto Tech pro mokr˘ ofset firmy Weros mají povrchovou vrstvu z teflonu, která silnû odpuzuje vodu. Tím vykazují extrémnû vysokou chemickou rezistenci, extrémnû nízké povrchové pnutí a extrémnû nízkou povrchovou drsnost. Tyto válce jsou v‰ak momentálnû k dispozici jen pro archov˘ ofset. ¤adu pfiedná‰ek zakonãil Jan Jungmann, vedoucí v˘zkumu a v˘voje tiskov˘ch potahÛ ve firmû ContiTech Elastomer Coatings: Ukázal milníky ve v˘voji heatsetového tiskového potahu na pfiíkladû nového Conti-AIR NEON blue TR – tiskového potahu pro rychlobûÏné heatsetové rotaãky. × Podle zahraniãních zdrojÛ pfieloÏil Karel Tenk.
Stránky MistrÛ #21
Kaligrafie /2/ Kaligrafie jako umûleck˘ grafick˘ projev dominovala aÏ do Gutenbergova pfievratného vynálezu knihtisku z pohybliv˘ch liter. Bylo to v˘znamné a v˘nosné fiemeslo s pevnou a vyzkou‰enou materiálovou technologií, proto se mnohá psaná, tesaná, fiezaná a odlévaná díla zachovala dodnes. Klá‰tery a panovnická skriptoria velmi rychle ztrácely svÛj hlavní v˘znam a bohaté zakázky. Jakmile se ukázalo, Ïe noví impresofii dokáÏí vysadit a vytisknout velké kniÏní svazky, jak˘mi byly Bible, právnické a vûdecké tituly, zaãalo upadat rozmnoÏování ruãním opisováním, aÏ prakticky témûfi zaniklo. Kaligrafie, krásné psaní rukou, si v dal‰ích staletích zachovala svou umûleckou úroveÀ, noblesu a v dokumentarizaci dÛleÏit˘ch a vzne‰en˘ch listin dokonce zvy‰ovala svÛj v˘znam, aÏ nepostradatelnost. DÛkazem jsou státní, ústavní, diplomatické, slavnostní a mezinárodní dokumenty, jimÏ je i nadále vûnována zvlá‰tní péãe. KaligrafÛ je dnes ménû, ale v dÛleÏit˘ch momentech a historick˘ch okamÏicích jsou vyhledáváni a povûfiováni mimofiádn˘mi úkoly. Není tomu tak dlouho, kdy ve ‰kolách se vyuãovalo krasopsaní. Na ‰kolních vysvûdãeních se psaní známkovalo s ostatními ‰kolními povinn˘mi pfiedmûty. âitelné psaní bylo dÛleÏité také pro snadné dorozumívání mezi lidmi i obchodními partnery. Jen si zkusme pfiedstavit neãitelnû napsanou fakturu nebo závaznou smlouvu. ÚroveÀ osobního individuálního písma u vût‰iny lidí rapidnû poklesla, vlastnû nejvíce
Obrazov˘ materiál jsme pfievzali z knihy Albert Kapr – Schriftkunst, VEB Verlag der Kunst, DráÏìany
Dvû rané fraktury Johanna Neudorffera st., 16. století
Dva texty z písanky Wolfganga Fuggera, Norimberk 1553
ze v‰ech základních gramotností. Nejmarkantnûj‰í je to u mlad˘ch lidí a ‰kolákÛ, ktefií vût‰inou neãitelnû ‰krábou. Jinou oblastí je kniÏní tvorba, pfiedev‰ím napfiíã staletími pûstovaná bibliofilie, v níÏ ruãnû psané dílo je sbûrateli i knihovnami vysoce cenûno a honorováno. Dal‰ím praktickou disciplinou je kaligrafická pfiíprava pro v˘robu písmolijeck˘ch znakÛ a digitálních nosiãÛ pro typografickou sazbu, ale i dne‰ních fontÛ pro sazbu poãítaãovou. Pro urychlení práce dnes pouÏívá písmafi moderní v˘konné programy, které mu stejnû jako poãítaãe a software ulehãují práci, ale na poãátku je stejnû nutn˘ umûlec kaligraf, kter˘ souboru znakÛ dává potfiebnou du‰i, styl a estetickou linii. V dne‰ním pokraãování Stránek MistrÛ pfiiná‰íme nûkteré ukázky star‰í evropské kaligrafie, jak je vytváfieli nejlep‰í umûlci ve stfiedovûk˘ch dílnách. Psaná kniha je vysoce umûlecké dílo a jeho cena se rovná ‰piãkov˘m v˘tvorÛm malífiství a sochafiství. Na‰e zemû a kultura patfií ke svûtovému dûdictví latinkov˘ch písem. Památky kaligrafického umûní se zachovaly na mnoha historick˘ch místech, navzdory mnoha válkám, které se pfiehnaly nejãastûji pfies zemû stfiední Evropy a v nichÏ mnoho skuteãn˘ch pokladÛ civilizace a kultury bylo zniãeno nebo po‰kozeno, ale i to, co zbylo, je ohromn˘m bohatstvím lidstva. × Vladislav Najbrt
Vyobrazení dvou písafiÛ – mnichÛ (z miniatury)
Unciála
Unciála
Unciála
Polounciála
Polounciála Raná fraktura z modlitební knihy císafie Maxmiliána
Strana z anglického rukopisu, psaného pozdní karolinskou
Strana, psaná humanistickou minuskulí, Florencie 1489
Gotická textura na kniÏním titulu (dfievoryt, 1493)
minuskulí, 9. století Mánoel de Antrade: Kaligrafické hry s kaligrafick˘m perem, Lisabon,1722
âeská Bastarda, 15. století
Rukopis Jana Husa
Dílna stfiedovûkého mistra písafie
