13 T y pogr a f i a 10/2012 č . 1239 r očn í k 115
Editorial
Kreativita se stává stále ãastûji lékem na negativní vlivy aktuálních krizí. Mnohé tiskárny a reprodukãní, knihafiská a obaláfiská studia referují o své úspû‰né promûnû a orientaci k nov˘m aktivitám, které jim otevfiely nové trhy a pomohly jim pfieÏít hrozící insolvenci a odvrátit bankrot. V praxi tento nov˘ sílící trend znamená vyhledávání tûsnûj‰í spolupráce s umûlci, kreativními studii, agenturami a mlad˘mi tvÛrci. Ti poslednû jmenovaní ukázali v nedávném souboru v˘stav 12. roãníku Designbloku, letos umístûn˘ch v praÏsk˘ch historick˘ch palácích, mnoho svûÏích námûtÛ, nápadÛ a projektÛ, z nichÏ mohou nejrÛznûj‰í v˘robci i prÛmyslové podniky získávat nové inspirace pro inovaci sv˘ch ãasto zastaral˘ch a sterilních v˘robních programÛ. V pûti v˘stavních dnech potvrdila vysoká náv‰tûvnost, Ïe souãasná spoleãnost i v˘robní sféra hledají nové neotfielé a moderní dobû odpovídající nápady, které mohou zv˘‰it a oÏivit vadnoucí obchod a kupní sílu. Nové produkty a nové technologie mohou zvednout zájem zákazníkÛ nejen v umûleck˘ch fiemeslech, ale soubûÏnû i v nabídce tiskáren. Pfiíznaãn˘m jevem souãasného designu spotfiebních a prÛmyslov˘ch v˘robkÛ je pouÏití moderního písma. Samozfiejmostí je to u projektÛ jednotného designu, Bez jednotného typu písma a pfiísného pfiedpisu jeho dÛsledného pouÏívání si dnes uÏ nikdo neumí dobrou a úãinnou reklamu pfiedstavit, neudûlá to Ïádn˘ moderní a chytfie fiízen˘ podnik. Tento princip je uplatÀován nejen u velk˘ch organizací, ale stejnou mûrou i v mal˘ch firmách s mal˘m poãtem zamûstnancÛ. Kdo chápe potfiebu jednotného vizuálního stylu, ten umí racionálnû myslet a perspektivnû fiídit vlastní firmu, rozvíjet koprodukce a exportovat. Písmena a dobrá typografie se podílí ve spotfiebním zboÏí, v architektufie, stavebnictví a urbanismu. Zdaleka nejde jen o úroveÀ obalÛ a inzerce. Moderní v˘robci oceÀují poradenství tiskáren, grafick˘ch studií a kreativních agentur (do nichÏ pfie‰lo mnoho odbornû zdatn˘ch pracovníkÛ z reprodukãních a pfiedtiskov˘ch oddûlení tiskáren). Moderní grafické podniky tyto návaznosti a objednávky vítají, protoÏe mohou nabídnout a obchodnû zhodnotit kvalifikaci sv˘ch lidí a vytváfiet opût nadhodnotu, která kdysi byla samozfiejmou souãástí tiskárenské nabídky. Ta síla je ve skuteãné kvalifikaci lidí a nenahradí ji Ïádná byÈ ‰ikovná reklama a sebechvála. JiÏ mnohokrát jsme na stránkách Typografie ãetli, Ïe z tiskáren vycházeli v daleké i blízké minulosti nejkvalitnûj‰í typografové, korektofii jazyka a úpravy, znalci barev a litografick˘ch standardÛ, tiskov˘ch materiálÛ, fotografického obrazu a jeho zpracování, retu‰e a fotomontáÏe. I nová vizuální média, nakladatelé a vydavatelské redakce tûÏí z této bohaté základny a dobrého odborného ‰kolství. Nemusíme si pfiíli‰ fandit, staãí tûchto pfiedností v souãasnosti i budoucnosti vyuÏít ve prospûch vlastní budoucnosti a efektivnosti, která rozhodne, kdo pfieÏije a kdo propadne. Taková je realita doby a rostoucí konkurence. Nafiíkání na „pfiíli‰ mnoho tiskáren“ nikam nevede, trh sám si rozdûlí dobré od ‰patn˘ch. Dennû na obrazovkách televizních kanálÛ mÛÏeme poznat, kde byli zapojeni dobfií designéfii a typografové, kvalitu poznáváme z ãitelnosti, pfiehlednosti a z rozli‰ení podstatného od vedlej‰ího. VÏdyÈ obrazovka rovná se stránka a tu umûli nejlépe tvofiit v tiskárnách. JiÏ potfiinácté se rozbíhá pfiíprava soutûÏe „Kalendáfi roku“, která loni zaznamenala nové oÏivení dvojnásobn˘m poãtem pfiihlá‰ek a titulÛ. SoutûÏ byla na Ïádosti vydavatelÛ roz‰ífiena o stolní kalendáfie, jich pfii‰la fiádka do loÀské pfiehlídky. V˘sledky na‰li ãtenáfii ve 4. ãísle leto‰ního roãníku a hodnocení jejich úrovnû probûhlo na tradiãní v˘stavû pfii veletrhu Reklama, Polygraf 2012, kterou zaji‰Èuje spolupofiadatel, agentura M.I.P. Roste úroveÀ koncepcí kalendáfiÛ, designu, fotografie, tiskov˘ch technik a reprodukcí, ale také pouÏit˘ch papírÛ, kartonÛ a tiskov˘ch barev. Samostatnou kapitolu enormního pokroku pfiedstavují techniky zu‰lechÈování povrchu tiskov˘ch archÛ, kde pfiibyla fiada nov˘ch materiálov˘ch a vizuálních efektÛ, která bude nadále narÛstat s nov˘mi technologiemi a rostoucím poãtem tiskáren, které se na cesty roz‰ífiení pfiidané hodnoty a zhodnocování specializovaly spolu se sv˘mi partnery a koproducenty. V pfiíloze ãasopisÛ Typografia, Marketing&Media a Heidelberg Info naleznete pfiihlá‰ky do soutûÏe a kriteria hodnocení. Pfiejeme v‰em ãtenáfiÛm pfiíjemn˘ podzim a pfiedvánoãní ãas. Vladislav Najbrt
Typografia byla mediálním partnerem 25. mezinárodního Bienále grafického designu Brno 2012.
Autory obálky jsou Vladislav Najbrt a Ondfiej Cejnar, ktefií pouÏili logo soutûÏe Kalendáfi roku. 13. roãník soutûÏe je ve znamení hnûdé barvy.
13
OBSAH CONTENTS 1 Jitka Böhmová PrÛmyslová v˘roba kalendáfiÛ a diáfiÛ Industrial production calendars and diaries 3 Vladislav Najbrt Noviny v turbulencích Newspapers in turbulence 4 Vût‰í ochrana Ïivotního prostfiedí prostfiednictvím technologie Using technology to protect the environment 5 Nov˘ tiskov˘ stroj KBA Rapida 75-5+L CX v Tiskárnû Protisk New printing machine KBA Rapida 75-5 + L CX in Tiskárna Protisk 6 Ondfiej Sedláãek Jak to vypadá se zárukami kvality a pravosti v praxi Guarantees of quality and authenticity in practice 7 Îeny v tiskárnách a médiích – Alena Mlezivová, jednatelka Severotisku Women in printing houses and media – Alena Mlezivová, executive of Severotisk 8 Veletrh Svût reklamy Praha 2012 The trade fair World of advertising Prague 2012 10 Milan Lelek Retu‰ jako nástroj úpravy snímku pro optimální „realitu“ obrazu Retouch image editing as a tool for optimal „reality“ of an image 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 V˘stava ZdeÀka Zieglera k jeho 80. narozeninám Exhibition of Zdenek Ziegler for his 80th birthday 14 Pavel Noga Moje setkání s Edem Benguiatem My meeting with Ed Benguiat 16 Dvû nebo tfii vûci, co vím o Provo Two or three things I know about Provo 18 Czech Press Photo 2012 Czech Press Photo 2012 19 ¤ídící informaãní systémy v tiskárnách Managing information systems in printing houses 19 Zmûna v ãele KBA CEE v Polsku Change in management of KBA CEE in Poland 20 Designblok, Prague Design and Fashion Week 2012 Designblok, Prague Design and Fashion Week 2012 21 Adobe pfiedstavuje Acrobat XI s nov˘mi cloud sluÏbami Adobe introduces Acrobat XI with new cloud services 22 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti‰tûná digitálním tiskem vloÏená uvnitfi ãísla
TYPOGRAFIA 10/2012/1239/ROâNÍK 115 Odborn˘ ãasopis ãesk˘ch polygrafÛ a typografÛ Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 www.typografiacz.cz Fax 220 961 441 ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar‰ová, 776 664 427
[email protected] ·éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, 776 613 647
[email protected] Pfiedseda redakãní rady Milan Mar‰o Redakãní rada Jaroslav Hru‰ka, Jan Král, Milan Mar‰o, ZdeÀka Mar‰ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock˘ Zahraniãní partnefii Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Vladislav Najbrt a Ondfiej Cejnar Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, 164 00 Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã + 14 % DPH Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú. 51-2279360247/0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN 0322-9068, Registrováno pod MK âR 7504 Podávání zásilek povolila âeská po‰ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk˘ch ãlánkÛ. Toto ãíslo je ti‰tûno barvami dodan˘mi firmou Michael Huber CZ
PrÛmyslová v˘roba kalendáfiÛ a diáfiÛ
V˘roba kalendáfiÛ a diáfiÛ je velmi specifická, protoÏe je to sezonní zboÏí. Je nutné v‰e dobfie naplánovat a odhadnout na základû dlouhodobého v˘voje trhu jaké kalendáfie a diáfie budou v pfií‰tím roce Ïádané mezi spotfiebiteli. Vût‰ina spoleãností, které se na v˘robu kalendáfiÛ a diáfiÛ specializují, jsou více knihárnami neÏ tiskárnami, ale samozfiejmû záleÏí na jejich konkrétním sortimentu. Obecnû shrnu, jak to v takov˘ch podnicích chodí. Nejvût‰í v˘robci kalendáfiÛ a diáfiÛ v âesku jsou specializované spoleãnosti, které vût‰inou vyrábí standardní stolní i nástûnné kalendáfie a diáfie podle katalogu pro velkoobchody, které je dále distribuují. Nûktefií produkují také individuální kalendáfie a diáfie podle pfiání zákazníka. âást produkce, kterou vyrábí pro velkoobchody je vût‰inou vût‰í neÏ ta, kterou vyrábí pro individuální zákazníky. NejÏádanûj‰í jsou klasické denní diáfie, to znamená, Ïe na kaÏdé stránce je jeden den, s deskami potaÏen˘mi hladkou koÏenkou a ozdoben˘ch raÏbou, k tomu se dûlají i t˘denní a mûsíãní, aby si to mohl zákazník zkompletovat a vytvofiit sadu. U firemních diáfiÛ na objednávku je nejÏádanûj‰ím materiálem na desky téÏ hladká koÏenka doplnûná vyraÏen˘m logem spoleãnosti. Specialitou nûkter˘ch v˘robcÛ jsou diáfie se se‰ívan˘mi deskami, kdy se desky vyrábí z více druhÛ koÏenky. I ty jsou u spotfiebitelÛ oblíbené kvÛli své jedineãnosti. Specifika v˘roby kalendáfiÛ a diáfiÛ Úskalím v˘roby kalendáfiÛ a diáfiÛ, je to, Ïe se nedá naplánovat. V˘robci nikdy neví, co se bude líbit a co ne, nikdy nedokáÏou pfiesnû odhadnout mnoÏství, které je tfieba vyrobit a musí je vyrobit jiÏ na jafie, aby byli pfiedpfiipraveni na sezónu. Pfiedem musí tu‰it, co a kolik se asi bude spotfiebitelÛm líbit, ãeho se kolik prodá. Velkou roli hraje sledování konkurence, protoÏe materiály jsou podobné, a kdyÏ konkurence pfiijde s nûãím, ãeho se prodává velké mnoÏství – napfi. nové standardní diáfie – musí ostatní v˘robci pfiem˘‰let, za jakou cenu je nabídnou, coÏ je hodnû tûÏké. Vydavatelství kalendáfiÛ a diáfiÛ mají vût‰inou své vlastní v˘robní provozy, nûktefií kooperují s tiskárnami a knihárnami. Jsou také vydavatelství, která si zboÏí nechávají vyrábût v zahraniãí a potom je do âeské republiky dováÏejí. Oba pfiístupy mají své v˘hody i nev˘hody. KdyÏ je zboÏí vyrobeno v zahraniãí, dosáhne prodejce lep‰í ceny, ov‰em velká nev˘hoda je to, Ïe potom nemÛÏe dûlat individuální tisky na míru. Taková jsou hlavní specifika v˘roby kalendáfiÛ a diáfiÛ. Nejvût‰ím problémem je sezónnost. Podnik
specializovan˘ na v˘robu kalendáfiÛ a diáfiÛ musí vyrábût cel˘ rok jako jiné tiskárny a najít pro nûj náhradní program neb˘vá zas tak jednoduché. Problémem je i konkurence, kdyÏ zaãne napfiíklad konkurenãní firma vyprodávat, musí na to ostatní v˘robci zareagovat odpovídající zmûnou dlouhodobého plánu. V˘roba diáfiÛ podle individuálního pfiání zákazníka je moÏná jen u nûkter˘ch v˘robcÛ. Ti mají vût‰inou nûkolik typÛ úpravy vnitfiních stran, které si zadavatel mÛÏe vybrat v katalogu, a stejnû tak si mÛÏe vybrat i z rÛzn˘ch typÛ desek, do kter˘ch je potom blok zavû‰en. Pokud zákazníkovi nestaãí standardní nabídka katalogu, zpracování diáfie je moÏné zcela pfiizpÛsobit jeho pfiání, vytisknout lze blok s individuálním kalendáriem, dodat záloÏku s logem firmy, potisknout pfiedsádku, desky potáhnout jin˘m materiálem, neÏ jak˘ je standardnû v nabídce, udûlat v˘sek v hmatníku... Individualizovat lze i nástûnné a stolní kalendáfie, které v˘robci standardnû dodávají. Nejãastûji si spoleãnost vybere motiv nástûnného kalendáfie a na zadní list nechá vytisknout svoje logo. Stejn˘m zpÛsobem si mÛÏe zákazník objednat i stolní kalendáfi. Vût‰ina firem v dne‰ní dobû volí tento zpÛsob v˘roby firemních kalendáfiÛ kvÛli jeho rychlosti a ekonomické v˘hodnosti. Jsou ale samozfiejmû stále spoleãnosti, které kaÏdoroãnû zadávají v˘robu zcela individualizovan˘ch firemních nástûnn˘ch i stolních kalendáfiÛ, které se pak vãetnû fotografií nebo jiného specifického obrazového obsahu pfiipravují nûkolik mûsícÛ v grafick˘ch studiích. V˘roba diáfiÛ Diáfie jsou nejãastûji zpracovány jako vazba V8 s lepen˘m nebo ‰it˘m blokem a jejich v˘roba probíhá v nûkolika etapách. Nejprve se vût‰inou pfiedvyrobí urãité mnoÏství blokÛ, ãást se zavûsí do desek a zb˘vající bloky se skladují na individualizované zakázky. V˘robû diáfiÛ je pfiizpÛsobeno i strojní zafiízení specializovan˘ch provozÛ. Pro v˘robu standardní vazby V8 se v bûÏn˘ch tiskárnách a knihárnách pouÏívají stroje zapojené do linky, zpracování diáfiÛ lépe vyhovuje pouÏívat stroje pro jednotlivé operace samostatnû. Taková mohou b˘t specifika strojního vybavení. Bloky se tisknou zpravidla ofsetem, nûktefií v˘robci pouÏívají kotouãové ofsetové tiskové stroje, na kter˘ch jsou poti‰tûné archy rovnou sloÏeny a perforovány ve hfibetu (pro lepen˘ blok). V˘robci nabízí standardnû nûkolik barev papíru a stejnû tak nûkolik barev potisku bloku. Blok b˘vá vût‰inou ti‰tûn dvûma pfiím˘mi barvami – ‰edou a pestrou, záleÏí na standardní nabídce jednotliv˘ch v˘robcÛ nebo pfiání zákazníka, pokud
Typografia 10 2012
se jedná o individualizovan˘ tisk. Dal‰í operací je lepení blokÛ, které probíhá na klíÏící lince, sloÏky jsou sneseny a blok je slepen disperzním lepidlem. Slepen˘ blok je nutné pfied zavû‰ením do desek dostateãnû dlouho su‰it nûkolik hodin. Nevyplatí se su‰ení uspûchat, v˘sledná pevnost bloku by nebyla dobrá. Bloky mohou b˘t i ‰ité nití na standardní ‰icí lince – záleÏí na vybavení jednotliv˘ch v˘robcÛ. Jsou pevnûj‰í neÏ ty lepené a odpadá u nich doba potfiebná k dÛkladnému proschnutí lepidla. Zavû‰ení do desek pfiedchází perforování rÛÏkÛ, bez tohoto drobného detailu – odtrhovacího rÛÏku – jiÏ dnes diáfi u zákazníkÛ neobstojí, ãím více praktick˘ch detailÛ tím lépe. V˘robci, ktefií strojní vybavení na perforování rÛÏkÛ nemají a ani tuto operaci nekooperují, vût‰inou diáfi vybaví alespoÀ záloÏkovou stuÏkou – je to vyuÏíváno zejména u denních diáfiÛ od formátu A5. Desky diáfiÛ se vyrábí na standardních deskovacích strojích pro knihafiskou v˘robu. Materiálem pro v˘robu nûkter˘ch typÛ desek b˘vá speciální lepenka s vrstvou molitanu, díky tomuto materiálu jsou pak desky diáfiÛ na dotek mûkké. Koncoví spotfiebitelé si na tyto mûkké desky zvykli natolik, Ïe nûktefií v˘robci tento materiál pouÏívají na desky v‰ech sv˘ch standardních diáfiÛ od formátu A5. Hotové desky jsou vût‰inou zu‰lechtûny raÏbou fólií nebo slepotiskem, buì ze standardní nabídky nebo individuálním motivem zákazníka. Okraje desek men‰ích formátÛ mohou b˘t ozdobnû pro‰ity nití v kontrastní barvû. Pro‰ívat lze ov‰em jen okraje desek z lepenky bez molitanové vrstvy. Kapitola sama pro sebe je v˘roba se‰ívan˘ch desek, která je specialitou a konkurenãní v˘hodou urãit˘ch v˘robcÛ. Je nároãnûj‰í na pfiesnost vypracování a ãas, ale koncové uÏivatele rozhodnû oslovuje. Materiál na potah desek se nejprve nafieÏe nebo vyseká (záleÏí na tvaru spoje) poté se jednotlivé potahové materiály ruãnû slepí a pfii‰ijí. Dal‰í v˘roba je stejná jako u potahu z jednoho kusu, ale v˘sledn˘ vzhled desek je mnohem zajímavûj‰í. Se‰ívané desky jsou draωí neÏ desky s potahem z jednoho kusu, coÏ je logicky dáno hlavnû vût‰ím poãtem operací a v˘raznûj‰ím podílem ruãní práce. Zavû‰ení blokÛ do desek probíhá na zavû‰ovací lince. Poté následuje závûreãná kontrola, balení a expedice buì k prodejci ãi zadavatelské firmû nebo do skladu. V˘roba kalendáfiÛ Nejjednodu‰‰í je na zpracování nástûnn˘ kalendáfi, pokud se tedy bavíme o prÛmyslové v˘robû velk˘ch vydavatelství kalendáfiÛ: tisk, fiezání, sná‰ení, pfiiloÏení zadní strany a zavû‰ení do spirálové vazby. Tomu ov‰em pfiedchází peãliv˘ v˘bûr fotografií nebo obrazov˘ch motivÛ buì z fotobanky nebo je‰tû nároãnûj‰í
pofiízení fotografií vlastních. Specializovaní vydavatelé ale i jiní zadavatelé kalendáfiÛ vût‰inou osloví zku‰ené fotografy, ktefií jim zhotoví a pro reprodukci perfektnû upraví obrázky pfiesnû podle jejich poÏadavku. Úpravy obrazu v poãítaãi zaberou zpravidla více ãasu neÏ samotn˘ tisk a knihafiské zpracování kalendáfie. Se stolními kalendáfii je po v˘robní stránce práce více: vytisknou se, ofiíznou, snesou, pfiidá se lepenkov˘ stojánek a komplet se spojí na lince spirálou. Pfiíprava obrazového materiálu do stolního kalendáfie ov‰em mÛÏe b˘t stejnû nároãná, zvlá‰tû pokud se jedná o plnû individualizovan˘ firemní kalendáfi. Vzpomínám si na stolní kalendáfi telekomunikaãní firmy, kde na fotografii pro kaÏd˘ t˘den byl zamûstnanec této firmy v inscenované situaci, která pfiibliÏovala jeho funkci a úkoly. Nafocení takov˘ch dvaapadesáti fotografií mÛÏe b˘t srovnatelné s focením pro módní ãasopis a stejnû tak jejich následná postprodukce (úprava v poãítaãi). Fotografie do stolních kalendáfiÛ velcí vydavatelé také objednávají u fotografÛ, ale záleÏí také na jejich finanãních moÏnostech, tom do jaké míry se chtûjí originálními obrázky odli‰it od konkurentÛ a zejména jestli se jim tato investice a práce vyplatí vzhledem k v˘sledn˘m prodejÛm. Je tedy velmi dÛleÏité, jak uÏ jsem zmínila, zji‰Èovat a sledovat jak jsou urãité typy kalendáfiÛ a diáfiÛ u spotfiebitelÛ Ïádané. V˘voj na trhu je prostû potfieba sledovat aÈ se zab˘váte ãímkoli. A je‰tû dÛleÏitûj‰í je na zmûny trhu správnû reagovat. Mal˘ rozhovor o kalendáfiích Na otázky t˘kající se tvorby a v˘roby kalendáfiÛ jsem se zeptala pana Jana VaÀka, majitele studia Koncept Design. 1. Pokud chce zákazník ve spolupráci s Vámi vytvofiit kalendáfi, jaké jsou nejãastûji jeho poÏadavky? Aby mûl kalendáfi vypovídací schopnost, byl hezk˘, esteticky zpracovan˘ a také by mûl b˘t – aspoÀ tedy u nás – zaloÏen˘ na fotografiích, které vypovídají o obsahu toho kalendáfie a jeho poslání. Pokud je to pro urãitou skupinu lidí, coÏ jsou napfi. kalendáfie Ministerstva zdravotnictví, musí mít schopnost sdûlit právû prostfiednictvím fotografií, Ïe Ïivot se zdravotním omezením v mnoha pfiípadech nemusí b˘t negativní. Pokud se jedná o jiné kalendáfie dûlali jsme napfi. pro povodí Vltavy, tam byl poÏadavek ryze dekorativní tedy pûkné fotografie pfiírody. 2. Jsou va‰i zákazníci pfiístupní novátorsk˘m fie‰ením kalendáfiÛ napfi. ve vazbû, v pouÏit˘ch materiálech nebo v prostorovém fie‰ení? Urãitû jsou, ale je to dané ekonomick˘mi aspekty, takÏe pokud jsou finanãní prostfiedky k dispozici,
dá se udûlat cokoliv. Pokud finanãní prostfiedky nejsou, tak se tomu musí fotografie, materiály a cel˘ kalendáfi pfiizpÛsobit, aby vypadal, co nejlépe. 3. Jak dlouho trvá pfiíprava kalendáfie pfied vlastním tiskem? V zásadû pÛl roku, protoÏe u nás se vÏdy jedná o focení. VÏdycky se jedná o to, aby fotografie dopadly co nejlépe. Vym˘‰lí se koncepce kalendáfie, vym˘‰lí se, co bude obsahovat, jezdí se na lokace, zjistit, jak to tam vypadá. V pfiípadû pfiírody zji‰Èujeme svûtelné podmínky v konkrétní lokalitû v dan˘ ãas. Pokud se jedná o ministerské kalendáfie, hledáme lidi, ktefií budou ochotní b˘t v kalendáfii, vym˘‰líme situace nebo dokument z prostfiedí zdravotnû postiÏen˘ch. 4. Jaké jsou nejãastûj‰í chyby a zlozvyky tiskáren pfii v˘robû kalendáfiÛ? To nevím, protoÏe na‰i dodavatelé z fiad tiskáren chyby nedûlají. 5. Napadlo Vás nûkdy vyuÏít pfii tvorbû kalendáfie personalizaci, kterou umoÏÀuje digitální tisk? Mám pocit, Ïe jsme jednou personalizaci dûlali, ale ne digitálním tiskem, protoÏe podle na‰ich pfiedstav není digitální tisk pro kalendáfie úplnû vhodn˘. 6. Nástûnn˘ kalendáfi je vnímán jako reprezentativní dekorace interiéru. Jak by mûl podle Vás vypadat nástûnn˘ kalendáfi, kter˘ by ãlovûka vyz˘val k dennímu pouÏívání? Já si myslím, Ïe je zásadní rozdûlit funkci kalendáfie, jak fiíkáte, tedy dekorativní, potom by se nemûl pouÏívat, protoÏe není pfiedurãen k denní potfiebû. V druhém pfiípadû se jedná o pracovní kalendáfi, kter˘ samozfiejmû mÛÏe b˘t nûãím ozvlá‰tnûn nebo zajímavû zpracován, ale je u nûj priorita, aby se s ním dalo pracovat. To jsou dva základní typy, které by se mûly fie‰it, skloubit je dohromady si neumím dost dobfie pfiedstavit. Pokud je nûco dekorativní, nemûlo by se to popsat nûjak˘mi poznámkami. 7. V dne‰ní dobû je mnoho moÏností jaké kalendáfie pouÏívat napfi. v poãítaãi, v mobilu, v iPadu nebo klasick˘ diáfi a stolní kalendáfi. Jak˘m kalendáfiÛm pro denní pouÏití dáváte pfiednost Vy? UpfiednostÀuji synchronizovan˘ kalendáfi v digitální podobû, aby ve v‰ech pouÏívan˘ch zafiízeních bylo v‰e aktuální. Navíc se tyto kalendafie dají sdílet mezi pracovníky, coÏ je v na‰em studiu dávno zavedená praxe, která nám velmi pomáhá v organizaci a fiízení projektÛ. × Pfiipravila Jitka Böhmová
Nov˘ tiskov˘ stroj KBA Rapida 75-5+L CX v Tiskárnû Protisk
Tiskárna Protisk, s.r.o. sídlí v âesk˘ch Budûjovicích a zab˘vá se pfiedev‰ím zpracováním nároãn˘ch publikací jako jsou monografie a katalogy v˘tvarníkÛ, za které získala mnohá ocenûní v âesku i v zahraniãí. O instalaci nového tiskového stroje KBA Rapida 75-5+L CX jsme hovofiili s Martinem ·tûchem, Hanou Böhmovou a Jifiím Böhmem z vedení firmy. Proã jste se rozhodli pofiídit do Tiskárny Protisk nov˘ tiskov˘ stroj KBA Rapida 75-5+L CX? Na tuto investici jsme se pfiipravovali jiÏ nûkolik let. Stroje z Dobru‰ky mají u nás dlouholetou tradici. Poslední tiskov˘ stroj Polly Prestige 574 u nás spolehlivû slouÏil více jak 8 let. Za tuto dobu v Tiskárnû Protisk vytiskl pfies 100 milionÛ tiskÛ a pomohl nám docílit úspûch na v˘stavách nejkrásnûj‰ích knih jak v âesku, tak v zahraniãí. Postupné sniÏování cen tiskovin a zkracování termínÛ dodání nás nutily zamyslet se, jak tyto zásadní otázky fie‰it. Nûkolik let jsme sledovali dûní v KBA, zúãastÀovali se dnÛ otevfien˘ch dvefií v Dobru‰ce a sledovali, jak se tam rodí zcela nov˘ tiskov˘ stroj vybaven˘ nejmodernûj‰ími technick˘mi fie‰eními, které umoÏnily zkrátit dobu pfiíprav, sníÏit makulaturu a zv˘‰it rychlost tiskového stroje. ProtoÏe nejsme v oblasti dotací, nejevili o nás – aÏ na malou v˘jimku z Graffinu – ostatní prodejci zájem. Na‰e rozhodnutí padlo na predrupû, kterou jsme s na‰imi tiskafii nav‰tívili v Radebeulu v bfieznu tohoto roku. Na drupû, kde jsme mûli moÏnost vidût i technologie konkurenãní vÛãi KBA, jsme se nicménû pfiesvûdãili, Ïe na‰e rozhodnutí bylo správné a toto bylo pfiímo v Düsseldorfu stvrzeno podpisem Martina ·tûcha.
V ãem vidíte nejvût‰í v˘hody tohoto zafiízení? Tiskov˘ stroj KBA Rapida 75-5+L CX není nároãn˘ na prostor, ale to není to hlavní. Jeho pfiednost spoãívá v rychlosti pfiíprav. Dobu pfiíprav zkracuje pfiedev‰ím automatické nastavování formátu a síly potiskovaného papíru, pasování pomocí ACR kamery a vyhodnocování tisku pomocí Spectro Drive. Zkrácení doby pfiíprav je umoÏnûno nejen fiadou opcí ale i systémem PSO, kter˘ je ve firmû zavádûn, coÏ umoÏÀuje tisk zakázky i na ostatních tiskov˘ch strojích pfii shodné barevnosti. Ovládání tiskového stroje je tak jednoduché, Ïe nûktefií tiskafii dosahují rozjezdu od 30 do 50 archÛ u standardních zakázek pfii rychlosti aÏ 15 000 archÛ za hodinu. Po mûsíci a pÛl od pfiedání tiskového stroje máme najeto pfies 4 miliony tiskÛ. Samotná montáÏ probíhala tak rychle, jako pfiípravy v tiskovém stroji. Ve stfiedu jsme demontovali a odvezli star˘ a dobr˘ tiskov˘ stroj Polly. Ve ãtvrtek byl sloÏen nov˘ tiskov˘ stroj KBA Rapida 75-5+L CX a tento stroj byl v úter˘ následující t˘den pfiedán do provozu. Po krátké instruktáÏi techniky KBA CEE panem Mervartem a panem Kozohorsk˘m byl zapoãat tisk. Ve ãtvrtek, to znamená dva dny po pfiedání, byl tiskov˘ stroj najet do nepfietrÏitého provozu. Takto rychl˘ rozjezd byl umoÏnûn také tím, Ïe na‰e osádky byly s pfiedstihem pfied instalací nového stroje poslány na instruktáÏ do KBA v Radebeulu a Dobru‰ce. Proã je pro Vás pfiínosné mít tiskov˘ stroj s in-line lakovací jednotkou? Pûtibarvové tiskové stroje mají v Tiskárnû Protisk letitou tradici. Zab˘váme se v˘robou nároãn˘ch publikací, prospektÛ a katalogÛ,
Martin ·tech, Hana Böhmová a Jifií Böhm z vedení firmy
Tiskov˘ stroj KBA Rapida 75-5+L CX v Tiskárnû Protisk, s.r.o. v âesk˘ch Budûjovicích
které je tfieba zu‰lechÈovat nejen pátou barvou, ale i lakem. Pût barev jsme v na‰í firmû mûli a postupnû zji‰Èovali, Ïe je to málo – chybûlo nám pût barev in-line nalakovat. Ani s tiskov˘m lakem jsme nebyli úplnû spokojeni a proto jsme na‰im zákazníkÛm nabídli lak disperzní v matu i lesku. Tohoto laku jsme od zaãátku provozu nového stroje spotfiebovali 2 000 litrÛ, coÏ je dobrá známka toho, Ïe na‰i zákazníci tento lak uvítali. Jste spokojeni s rozsahem potisknuteln˘ch materiálÛ? Dosud jsme potiskovali papír standardní gramáÏe, tak jako vût‰ina ostatních tiskáren s tiskov˘mi stroji ve formátu B2. Nov˘ tiskov˘ stroj KBA Rapida 75-5+L CX nám umoÏÀuje potiskovat materiály do síly 0,8 mm. Kombinace pûti barev a disperzního laku na materiál aÏ do síly 0,8 mm dává obchodníkÛm volné ruce v tom, Ïe mÛÏou vzít jakoukoli práci, neboÈ Tiskárna Protisk je vybavena i v˘sekem. Jaké typy zakázek na tomto zafiízení tisknete? Tiskov˘ stroj nám novû umoÏÀuje potiskovat materiály vy‰‰ích gramáÏí a otevfiel tak cestu ke zpracování obalÛ. Dále umoÏÀuje v daleko vût‰í mífie a kvalitû zpracovávat nároãné fotografické publikace i monografie malífiÛ, sochafiÛ a dal‰ích umûlcÛ. Tyto publikace si pfiipravujeme ve vlastním studiu, které máme nastaveno na parametry nejen tiskového stroje KBA Rapida 75-5+L CX. Tûmto umûleck˘m publikacím vûnujeme zv˘‰enou pozornost i po stranû kvalitního knihafiského zpracování, a proto je knihafisky dokonãujeme v Pohofielicích za dozoru pánÛ Ing. ZdeÀka Pospí‰ila a Milana Berana. × Pfiipravila Jitka Böhmová.
Jak to vypadá se zárukami kvality a pravosti v praxi
Dostal jsem za úkol struãnû pohovofiit na téma kvalita, certifikace, kontrola, pravost, jakost aj., s ohledem na vyuÏití tûchto „benefitÛ“ v marketingu. Pochopitelnû známe v polygrafii nejrÛznûj‰í certifikáty – napfi. ISO 9001 (kvalita obecnû), ISO 12647 (kvalita tisku), které zaruãují, Ïe se firma problematikou kontroly kvality zab˘vá a „garantuje“ kvalitní v˘robky. Jak tiskárny (a nejen ony) potvrzují, na certifikátech kvality trvají pfiedev‰ím státní a nadnárodní firmy pfii v˘bûrov˘ch fiízeních. Je ov‰em otázkou, jak a zda lze vyuÏít podobné certifikace, garance a dal‰í „doklady“ v praxi – v „divokém“ marketingovém boji mezi ãistû komerãními subjekty. Kvalitní v˘stup je základem Asi první vûcí, kterou budu jako zákazník od své tiskárny za své peníze poÏadovat, je kvalitní v˘stup. Jde o „technickou“ rovinu, tedy ji lze do jisté míry stanovit a kontrolovat opût „technicky“ – normou ãi odborn˘m posudkem (kdyby snad ‰lo o nûjakou reklamaci apod.). Ov‰em marketing se nezab˘vá „technickou“ rovinou. Marketing je veskrze Ïiv˘ organismus, kter˘ bují jako vegetace v de‰tném pralese. Prodírá se (zdánlivû bez ladu a skladu) v‰emi voln˘mi místy, zaplÀuje je a pou‰tí zde kofieny. Marketéfii prominou, ale tak to je. Je-li na trhu volné míseãko, hned tam musím pustit své reklamní sdûlení, podchytnout dan˘ segment a zaloÏit „fan klub“ znaãce, za kterou kopu. Vzhledem k právû uvedenému je tedy jasné, Ïe pouhé konstatování: „splÀujeme tuto a tuto normu“, nestaãí. Nároãn˘, velk˘ (jak jiÏ bylo fieãeno ãasto státní ãi nadnárodní) klient jistû tuto „garantovanou“ samozfiejmost ocení, ov‰em pro vût‰inu trhu to nebude v˘hoda, která by nám dávala zásadní pfiednost. Osobnû sice nesouhlasím s tím, Ïe „kvalitní zboÏí se prodává samo“ – toho jsem si za dlouhá léta na poli reklamy, marketingu a médií skuteãnû nev‰iml, ale základem kvalita pochopitelnû musí b˘t, vÏdy a v‰ude. Pokud je zákazník spokojen, velmi rychle se svûfií jinému: „tam jdi, tam to dûlají dobfie“. A na druhou stranu platí, Ïe není-li zákazník spokojen, informace o nás, jako o „neschopn˘ch“, se ‰ífií je‰tû rychleji. V dne‰ní dobû elektronick˘ch médií – e-mailÛ, sociálních sítí ap. – jde obojí skuteãnû rychlostí blesku. Pfiesto v‰ak myslím, Ïe máme-li jakékoliv osvûdãení o kvalitû, bylo by nerozumné ho v marketingu nevyuÏít. KaÏdá vûc,
která nás odli‰í od konkurence, se poãítá. Staãí mít logo úspû‰né certifikace na webov˘ch stránkách, v prospektu na‰í spoleãnosti ãi v zápatí oficiálního hlaviãkového papíru nebo e-mailu. Není jakost jako jakost... DrÏitelÛ známky jakosti ãi diplomu za kvalitní produkci jsou ve v‰ech oborech desítky, snad stovky. Nechci sniÏovat úroveÀ ani v˘povûìní hodnotu Ïádné ze soutûÏí, pfiehlídek, veletrhÛ, „mistrovství“ ãi jin˘ch „utkání“. Jistû jde prvotnû o zámûr odli‰it ty nejkvalitnûj‰í v˘robce nebo provozovatele ãehokoliv od tûch ménû kvalitních. Ov‰em vezmûte si pfiíklad z v‰eobecnû známé profese, jakou je pivovarnictví. Jde taktéÏ o „technickou“ disciplínu, která lze jistou mûrou posuzovat normativnû, pfiesto i zde nalezneme nespoãet marketingov˘ch „trikÛ“. Tfieba fakt, Ïe soutûÏí o prvenství v této branÏi jsou skuteãnû spousty, tedy i nositelÛ nûjakého ocenûní (pfiedem se omlouvám sládkÛm, Ïe jsem vzal na pa‰kál zrovna je – vybírat bych mohl i ze sv˘ch fiad, tfieba z cen pro reklamní tvÛrce, které v‰ak ãtenáfii nejspí‰ znát nebudou...). Namátkou jsem prolistoval internet a vybral dobfie známá i zcela specifická ocenûní: âeská pivní peãeÈ, Anketa o nejhezãí pivní plechovku, Pivo âeské republiky, Tmavé pivo roku, Novináfiské pivo, Cena ãesk˘ch sládkÛ, Minipivovar roku nebo Pivní poãin roku. A to je jen mal˘ v˘bûr. Sami uznáte, Ïe zabodovat v nûkteré z disciplín je statisticky celkem reálné (pfiiãemÏ nic proti novátorsk˘m poãinÛm ani dlouhodobû kvalitním v˘robcÛm!). Z hlediska marketingu v‰ak jde o dÛleÏit˘ prvek, kter˘m se dan˘ v˘robce mÛÏe pochlubit. A nemusí jít nutnû o získání cen ve v‰ech kategoriích. Staãí se profilovat v nûkteré z nich. I to pomÛÏe znalosti jména / znaãky spoleãnosti. A tím se vracím k tomu, co jsem jiÏ nûkolikrát (a nejen na stránkách Typografie) napsal: Specializace hraje dÛleÏitou roli. NesnaÏme se o to, b˘t jedniãka ve v‰ech „kategoriích“. V dne‰ním svûtû to není v silách Ïádné „men‰í“ ani „stfiední“ spoleãnosti. Buìme kvalitní ve v‰em, ale pokud se nám podafií vybudovat jméno díky vysoké specializaci a „super“ kvalitû v jedné „kategorii“, vyuÏijme toho na maximum. Tfieba v rovinû PR: dejme vûdût sv˘m zákazníkÛm o na‰em úspûchu v tisku, aÈ jiÏ regionálním (nebo celostátním – podle na‰í pÛsobnosti) ãi v na‰em interním (newsletter, prospekt, v˘roãní zpráva atd.).
„Trendy“ To hrozné slovo oznaãuje situaci, Ïe v‰echno lidské konání má své aktuální „vzory“, „vÛdce“, „ideje“ apod. A nejde jen o umûní, módu nebo Ïivotní styl. „Trendy“ se projevuje ve v‰ech oborech, reklamu a marketing nevyjímaje. Pfied ãasem se v Typografii hovofiilo o „trendy“ pfiístupu k ekologii a k tomu jsem napsal: „Doba si ohled na ochranu a aktivní, dlouhodobou péãi o na‰e okolí vyÏaduje, a to jak ze strany jednotlivcÛ – bûÏn˘ch obãanÛ, tak ze strany v˘robcÛ, popfi. dodavatelÛ – tfieba zrovna polygrafick˘ch spoleãností. Tento tlak se projevuje ãím dál více a logicky se tedy stává jedním z dÛleÏit˘ch aspektÛ, které firmy zohledÀují ve sv˘ch obchodních a marketingov˘ch koncepcích...“ ZmiÀoval jsem v této souvislosti, jak vyuÏít rÛzn˘ch „ekologick˘ch“ certifikací, kter˘ch je dnes nepfiebernû, k tzv. „zelenému marketingu“. Tedy k pfiesvûdãení zákazníka, Ïe vyuÏití na‰ich sluÏeb a produktÛ „nepo‰kozuje“ Ïivotní prostfiedí, vyhovuje my‰lence „dlouhodobû udrÏitelného rozvoje“ atd. Pfiidaná hodnota se poãítá Jistou paralelu k vyuÏití „zelen˘ch znaãek“ shledávám i u vyuÏití dal‰ích certifikací. Zákazníci se jiÏ dnes automaticky ptají, neboÈ mají na v˘bûr, zda a co v jaké kvalitû produkujeme a co si tedy za své peníze odnesou. Je to dan˘ fakt, tedy nepfiem˘‰lejme v „dravém“ marketingu o tom, zda se nám to líbí nebo zda „b˘t trendy“ (ne)chceme. Poãítejme s touto otázkou dopfiedu a máme-li co nabídnout, dejme zákazníkovi pfiidanou hodnotu. AÈ jiÏ pÛjde o „komplexní“ ISO, ãi jen dílãí ocenûní za kvalitu v té které kategorii na‰í produkce. Samo o sobû to k prosazení na trhu nepostaãí, ale vyplnûní volného místeãka na‰í pfiedností se také poãítá. A úplnû nakonec, i kdyÏ na toto téma vtipkovat rozhodnû nechci: fiada lahví alkoholu z nedávné ãeské provenience mûla také pûknû a profesionálnû proveden˘ kolek i etiketu, byÈ obsah stál konzumenta Ïivot. U kolkÛ ne‰lo sice o „garantovanou kvalitu“ v pravém slova smyslu, to moÏná nastane v budoucnu, ale i zde platilo, Ïe formálnû dokonale proveden˘ „obal“, se v‰emi náleÏitostmi, není zárukou kvality obsahu. Ten mluví sám za sebe a Ïádná „garance“ mu nepomÛÏe... × Ondfiej Sedláãek,
[email protected] Autor se zab˘vá poradenskou a lektorskou ãinností v oboru reklamy, marketingu a komerãní komunikace. Více o nabízen˘ch sluÏbách naleznete na www.drej.cz.
ÎENY V TISKÁRNÁCH A MÉDIÍCH
6 7
Alena Mlezivová, jednatelka Severotisku Dne 31. srpna 2012 zemfiela paní Alena Mlezivová, dlouholetá jednatelka tiskárny Severotisk a v˘znamná Ïena ãeského polygrafického prÛmyslu. Bylo jí pouh˘ch 50 let. SvÛj profesní Ïivot zasvûtila polygrafii a podílela se na rozvoji a úspû‰ích tiskárny Severotisk v Ústí nad Labem. Zaãátky v n. p. Severografia Alena Mlezivová vystudovala v letech 1977 – 1981 Stfiední prÛmyslovou ‰kolu grafickou v Praze a po jejím ukonãení nastoupila do ústeckého v˘robního závodu tehdej‰ího n. p. Severografia jako korektorka. Postupnû se v tomto podniku vypracovala na vy‰‰í pozice napfi. technoloÏku, vedoucí plánování nebo v˘robní koordinátorku. V roce 1992 se stala ãlenkou t˘mu Severografie Invest, kter˘ byl povûfien pfiípravou závodu 03 n. p. Severografia v Ústí nad Labem na privatizaci. V roce 1994 vydavatelská skupina PNP z Pasova dostavûla v Ústí nad Labem akcidenãní tiskárnu s rotaãním ofsetov˘m tiskov˘m strojem a vznikla tak zcela nová tiskárna Severotisk, která byla urãena na v˘robu ãasopiseck˘ch pfiíloh pro deníky této skupiny. Tehdy byla Alena Mlezivová jmenována jednatelkou spoleãnosti Severotisk a zÛstala jí dlouh˘ch osmnáct let.
Rozvoj v˘roby v tiskárnû Severotisk Za tuto dobu pro‰el ústeck˘ Severotisk znaãn˘m roz‰ífiením v˘roby. JiÏ v roce 1997 do‰lo k rozjezdu druhého tiskového stroje jako vrcholu druhé etapy rozvoje tiskárny. V roce 2002 byl spu‰tûn provoz stfiediska Finishing, které vzniklo na základû poptávky ze strany zákazníkÛ. Toto stfiedisko bylo vybudováno úpravami budovy novinového centra, odkoupeného v tomto roce od vydavatelství VLP, které zde ukonãilo provoz novinové rotaãky. Dal‰í v˘znamnou rozvojovou etapou byla v roce 2006 koupû a instalace nové 48 stránkové rotaãky Lithoman III 48 S, tedy jiÏ tfietího tiskového stroje, kter˘ v˘raznû roz‰ífiil kapacitu v˘roby. Byla pfiistavûna hala pro nov˘ tiskov˘ stroj a probûhla pfiístavba prostor ke knihárenskému provozu. V roce 2008 byla spu‰tûna linka na vazbu V1 Müller Martini TEMPO 22 s moÏností vkládání pfiíloh. Tfii roky poté Severotisk roz‰ífiil sluÏby stfiediska Finishing o moÏnost strojního zpracování pfiíloh investicí do linky BUHRS 4000. Do‰lo tak k nahrazení ruãního zpracování strojním a roz‰ífiení o dal‰í typy dokonãovacího zpracování jako je jednotlivé balení do fólie ãasopisÛ s rÛzn˘mi pfiílohami nebo adresace vãetnû vyfiazení podle PSâ. Alena Mlezivová byla ctiÏádostivá a cílevûdomá, spolehlivá, mûla smysl pro zodpovûdnost nejen za sebe, ale i za druhé a právû díky tûmto vlastnostem byla ve vedoucí pozici v tiskárnû Severotisk tak úspû‰ná a mezi spolupracovníky a zamûstnanci oblíbená. Její promy‰lené investice do nov˘ch technologií a obchodní politika zajistily i v dobû hospodáfiské stagnace v posledních letech dobr˘ hospodáfisk˘ v˘sledek
tiskárny Severotisk a dobrou pozici mezi ostatními závody nadnárodní skupiny EDS, mezi jejíÏ ãleny patfií kromû tiskáren v Polsku, Nûmecku, Maìarsku a Rumunsku také ãeské podniky Svoboda a Typos. Osobní zamy‰lení spolupracovníka V bûhu ãasu, pracovních stresÛ, kolotoãe povinností a v ãase kdy je nutné dostát nárokÛm v‰edního dne a v‰ichni pfiipomínáme parostroje sípavû supící, v klidném protikladu stála témûfi dvacet let v ãele Severotisku Alenka Mlezivová, klidná a rozváÏná, a tich˘m hlasem promlouvala i o závaÏn˘ch vûcech. Takto dokázala pevnû a vlídnû fiídit i mnohdy drsné „severní tiskafie“. Její telefonní „ahoj“ mírné a vstfiícné vÏdy i za ãasÛ nejvût‰ích stresÛ, nám zní dosud v u‰ích Vrcholem jejího Ïivota, aniÏ by to tenkrát vûdûla a aniÏ bychom to mohli vûdût i my gratulanti, byla leto‰ní jarní oslava jejích 50. narozenin. Jak záfiila, jak byla ‰Èastná. A celá továrna, v‰ichni zamûstnanci Severotisku od managementu po zamûstnance z v˘roby, i spousta pfiátel z branÏe stála dlouhou fiadu ke gratulaci. KaÏd˘ jí skuteãnû upfiímnû potfiásl rukou, pohlédl do oãí a pfiinesl dárek. Ona si pro kaÏdého zamûstnance na‰la ãas, hovofiila s ním a eventuelnû mu i pomohla, kdyÏ se dostal do potíÏí... Víme, jak velmi si jí váÏili a mûli jí rádi nûmeãtí kolegové z vedení EDS. Spolupracovníci a pfiátelé mûli to ‰tûstí ponofiit se do jejího svûta, sledovat rozhodovací postupy, souvislosti i dÛsledky jejího jednání a ãinÛ. Byla v˘jimeãn˘ duch utváfiející na‰i pfiítomnost. × Zpracovala Jitka Böhmová.
Alena Mlezivová, jednatelka tiskárny Severotisk s.r.o., foto z roku 2005
Severotisk pfiedstavuje moderní rotaãní heatsetovou tiskárnu specializovanou na v˘robu plnobarevn˘ch ãasopisÛ, katalogÛ, prospektÛ a dal‰í akcidence ve vysok˘ch nákladech.
Retu‰ jako nástroj úpravy snímku pro optimální „realitu“ obrazu
Pfied dvûma lety jsem pro ãasopis „Typografia“ napsal ãlánek „Základní pfiehled v˘voje digitálních kamer z hlediska jejich pouÏitelnosti v profesionální a poloprofesionální oblasti fotografické praxe“. Tentokrát bych se chtûl podûlit o zku‰enosti se zpracováním formátu RAW.
Interní zpracování obrazu mÛÏe b˘t v kvalitním fotoaparátu vypu‰tûno s tím, Ïe obrazová metadata (data, popisující vlastnosti digitálních objektÛ) a data zobrazovacího senzoru, budou uloÏena v tzv. RAW datovém souboru, pfiiãemÏ se jedná o „surov˘“ formát, kter˘ je strukturován odli‰nû u kaÏdého v˘robce. Tato data jsou ãasto prezentována jako „digitální negativ“. V konverzi RAW, která je souãástí post-produkce na poãítaãi pomocí odpovídajícího „Photo studia“, jsou poté uloÏené hodnoty z nezpracovan˘ch údajÛ obrazového formátu interpolovány a pfies zpracování obrazu (podle poÏadavkÛ uÏivatele „ruãnû“) provedeny. Fotografování do formátu RAW pfiedpokládá zpracování snímkÛ na poãítaãi s programem umoÏÀujícím zpracování tohoto „digitálního negativu“. Je nezbytné, aby program zpracovával „nቓ formát RAW. Pro mne je to pro Sony DSC-R1 soubor RAW s pfiíponou .sr2. Pokud není pro na‰i digitální kameru v programu taková pfiípona k dispozici, lze provést konverzi „pfievodníkem“ Adobe Digital Negative Converter do formátu DNG, pfiípona .dng. V pracovním oknû Zoner Photo Studia 14 (ZPS) pfiepnu na záloÏku RAW. PouÏívám 64 bitovou verzi a pracuji vÏdy s formátem RAW. Pracuji vÏdy s jednotliv˘mi snímky, pochopitelnû po v˘bûru a selekci snímkÛ. Únosná prezentace z dovolené je do cca 100 snímkÛ, ãím ménû tím lépe. Snímek, o kter˘ se bude v tomto pfiípadû jednat je ‰irokoúhl˘ zábûr lázeÀského parku ve Franti‰kov˘ch Lázních. EXIF informace: 1/1000s, F8.0, ISO 160, ohnisková vzdálenost 14,50 mm (pfiepoãet na kinofilm 25 mm), 23. srpna 2012, 10:19:42, DSC-R1. Prvním krokem by mûlo b˘t vyváÏení bílé. V tomto pfiípadû není nutn˘ Ïádn˘ zásah. Dále kontrolujeme pomocí pfiepalÛ ztrátu kresby ve svûtlech a stínech. Ztráta kresby je zfiejmá na zeleném zbarvení pfiepalÛ a také na histogramu. Jakmile pracujeme s nástroji ovlivÀujícími expozici, svûtla, stíny a kontrast, je vhodné si hlídat vznik pfiepalÛ a omezit zásahy (posuny jezdce) tak, aby byla hranice stínÛ a svûtel na optimální úrovni. Po korekci svûtel a stínÛ (svûtla – 76, stíny – 66) vidíme i zmûnu v rozloÏení histogramu. ·piãková svûtla vykazují pfiepaly, jak lze kontrolovat pfies zobrazení 1:1 na monitoru (kopie monitoru dole). Provedené zásahy vykazují pfiepaly ve formû Ïlut˘ch a ãerven˘ch flíãkÛ. To je ale správnû, protoÏe bíl˘ altán potfiebujeme zdÛraznit. Kdysi se taková ‰piãková svûtla vytváfiela ve fotomechanice pomocí masky na negativu, nebo pracnou retu‰í.
Pfied padesáti lety, v dobû, kdy jsem tehdy pracoval „v litografii“, byl v této tiskárnû i hlubotisk. Dobfie si pamatuji, jak si retu‰er pan Valá‰ek stûÏoval na „mizernou normu“ pro retu‰ ãernobíl˘ch diapozitivÛ pro knihu: „To na tu A4 mám opravdu jen dvacet hodin. Copak ten normafi nevidí, co je na tom práce?“ Dnes je v‰e ãasto jiÏ otázkou autora snímkÛ. Vydavatelství poÏaduje pfiedem zpracovaná, reprodukovatelná data, ãasto i vãetnû textu pro celou publikaci. Tiskárna „jen“ zpracuje data stránek pro osvit na tiskovou desku, nebo v pfiípadû digitálního tisku, pfiímo pro tisk. Dnes je to RAW datov˘ soubor, kter˘ umoÏÀuje profesionálnímu fotografovi realizovat bezztrátové úpravy, jako je korekce expozice, vyváÏení bílé, úprava pfienosu tónov˘ch hodnot (úprava tonality), zv˘‰ení ostrosti, nasycení barev, pfiípadnû i korigovat geometrické vady optiky, jako je aberace, podu‰kovité, nebo soudkovité zkreslení objektivu. Profesionální objektivy digitálních kamer mají ãasto v programech profesionálního photostudia moÏnosti linearizace. Zajímavé informace vãetnû rovnic lze získat na adrese http://www.tfhwildau.de/gerking/Verzeichnung.pdf. Jsou nabízeny funkce, nebo zásuvné moduly, které korigují vady objektivÛ, a které se navíc mûní dle nastavené hodnoty zoom. V˘sledek úprav ve v˘fiezu. RAW je urãen pro individuální úpravu snímkÛ, umoÏÀuje optimalizaci snímku. Fotografujeme do formátu RAW proto, Ïe úpravu získan˘ch snímkÛ pfiedpokládáme. Úpravy ve formátu RAW nejsou pro snímek destruktivní. Ov‰em pfied zpracováním je vhodné uloÏit zálohu snímkÛ v tomto formátu. Pfii zpracování formátu RAW jen nastavujeme parametry zpracování, jak bude pfii „vyvolání“ snímku provedena interpretace dat pro uloÏení, napfiíklad do 16bitového TIFFu pro koneãné zpracování (48bitová barevná hloubka = 3 x 16 bitÛ). PouÏitá kamera Sony DSC-R1 má moÏnost snímkÛ do formátu Adobe. Vzhledem k tomu, Ïe pouÏívám pouze oficiálnû zakoupené/získané programy, tak pro zpracování z kamery Sony pouÏívám novou verzi programu „Zoner Photo Studio“, které se skládá ze ãtyfi hlavních modulÛ: Správce, ProhlíÏeã, Editor a RAW. V tomto krátkém ãlánku jsem se zab˘val s praktick˘m pfiíkladem nasazení programu „ZPS“ v 64 bitové verzi. V souãasné dobû, kdy mÛÏeme snímky „promítat“ z JPEG formátu na plochu velkoformátového televizoru, prakticky vÏdy s uhlopfiíãkou vût‰í, neÏ je jeden metr, je dÛleÏité zpracování snímkÛ na vy‰‰í úrovni. To je plnû realizovatelné ve formátu RAW pfies studio „ZPS“. × Milan Lelek
Moje setkání s Edem Benguiatem
Legenda mezi americk˘mi tvÛrci písma Edward (Ed) Benguiat se letos doÏívá 85ti let. Jeho rozsáhlé dílo pfiedstavuje více neÏ 400 jím upraven˘ch a pfiekreslen˘ch „klasick˘ch“ písem pro potfieby fotosazby, vãetnû fiady vlastních – v‰eobecnû znám˘ch a také ãasto pouÏívan˘ch. To v‰echno by nestihl, kdyby se nerozhodl skonãit s profesionální kariérou ‰piãkového jazzového bubeníka… Moje první (ne)vûdomé setkání s Benguiatovou tvorbou bylo na stfiední ‰kole, kde jedinou tehdy dostupnou knihou se vzory písma v kopírovatelné velikosti byly Hlavsovy tfii díly Typographie. A protoÏe zaãátkem osmdesát˘ch let 20. století nebyly k dispozici kopírky, r˘sovali jsme si na svoje plakáty pfiedev‰ím geometricky konstruovaná písma podle vzorÛ z dílny ITC, která nám sv˘mi knihami zprostfiedkoval pan Hlavsa. A proto není divu, Ïe pfievaÏovala písma jako Avant Garde Gothic, Bauhaus nebo Benguiat Gothic… A písma, která Edu Benguiatovi pro‰la pod rukama, mû doprovázela i na m˘ch dal‰ích cestách Ïivotem. Realizoval jsem grafické fie‰ení regionálních novin s písmem Bookman a jednotn˘ vizuální styl finanãního ústavu jsem zase postavil na písmu Korinna. Kolikrát jsem nûkde na pozvánku pouÏil alespoÀ iniciálu vysázenou z Edwardian Scriptu uÏ asi nespoãítám… S Benguiatov˘m jménem
Obálka katalogu Benguiatovy firmy Photo-Lettering z poãátku 60. let 20. století
Ukázka ‰ablony pro fotosazbu
Obal „balíãku“ kolekce Edov˘ch písem z produkce House Industries
se ta v‰echna moje práce spojila aÏ v okamÏiku, kdy pfiedloni na berlínské typografické konferenci vystoupil se sv˘m pfiíspûvkem Rich Roat z americké písmolijny House Industries a pfiedstavil produkty své firmy – mimo jiné také exkluzivní kolekci zdigitalizovan˘ch písem Eda Benguiata, na které se slavn˘m klasikem pracoval Ken Barber. Rich Roat v minimedailónku ukázal „Edova“ nejslavnûj‰í písma a nechal ho i z filmového záznamu hovofiit. Ed vysvûtloval, proã se vzdal nadûjné dráhy jazzového bubeníka a dal pfiednost práci typografické. Ono závaÏné rozhodnutí udûlal jednou pfii placení ãlensk˘ch poplatkÛ na muzikantské unii, kdyÏ v jedné frontû vidûl stát nûkteré své hudební kolegy, které znal ze slavn˘ch jazzov˘ch orchestrÛ, ale které momentálnû Ïiví „podfiadné“ hraní na fieck˘ch a Ïidovsk˘ch svatbách… A toho se Ed nechtûl doÏít, a proto se, podle vlastních slov, stal ilustrátorem. Ed Benguiat mûl pfiitom ty nejlep‰í pfiedpoklady stát se slavn˘m muzikantem. Vystudoval Brooklynskou hudební akademii a pod pseudonymem Eddie Bernat hrál se slavn˘mi orchestry Stana Kentona a Woodyho Hermana. BengiuatÛv otec pracoval jako v˘tvarn˘ redaktor v novinách, svoji práci si ãasto nosil domÛ, a na jeho synovi to patrnû zanechalo stopy. Ed Benguiat vystudoval newyorskou ‰kolu reklamy, postupnû pro‰el prací v mnoha agenturách, aÏ si s Rodem Ronthalerem poãátkem 60. let 20. století zaloÏili firmu PhotoLettering. Zab˘vali se v˘robou písem pro tehdy pfievratnou novinku – fotosazbu nebo také písem pro pouÏití v psacích strojích – ukázalo se, Ïe písma jako Courier se zaãínají zdát jako pfiíli‰ obyãejná. Kvalitní písma s produkce
Photo-Letteringu získávaly na oblibû, proto není divu, Ïe se Benguiat ve své profesi postupnû stával uznávanou osobností. Na konci 60. let Herb Lubalin a Aaron Burns zakládají The International Typeface Corporation a u Benguiata si objednávají pfiekreslení písma Souvenir, které se okamÏitû stává prodejním bestsellerem a Benguiata dodnes nutí donekoneãna vysvûtlovat, Ïe on není pÛvodním autorem Souveniru, Ïe ho navrhl uÏ v roce 1920 Morris Fuller Benton, a Ed písmo „akorát“ znovu pfiekreslil a doplnil dal‰ími fiezy. Tak jako pozdûji pro ITC mnoho dal‰ích klasick˘ch písem i písem sv˘ch kolegÛ: napfi. Korinna, Caslon, Bookman, Avant Garde Gothic. ZároveÀ vytvofiil spoustu krásn˘ch vlastních písem: Benguiat, Tiffany, Barcelona, Edwardian Script. V polovinû 70. let 20. století spolu s Herbem Lubalinem zakládá ãasopis U&lc (verzálky a minusky). ·lo vlastnû pfiedev‰ím o maskovan˘ komerãní katalog ITC, kde byla nejrÛznûj‰ími formami pfiedstavována nejnovûj‰í písma z produkce firmy (tzn. i písma Benguiatova), ale také práce písmafiÛ jin˘ch písmolijen. Vedle odborn˘ch recenzí a hitparád písem po vzoru hudebních periodik ãasopis U&lc pfiiná‰el také ukázky ilustrací a komerãní grafiky. Také pro mnoho ãesk˘ch grafikÛ znamenal U&lc v dobû neexistence internetu moÏnost spojení s typografick˘m svûtem. Je‰tû zaãátkem 90. let si bylo moÏno ãasopis objednat, aby vám pak (i nûkolik let) zdarma docházel. Velkorysá obchodní politika, a také nástup internetu v‰ak zapfiíãinily zánik ãasopisu. Poslední ti‰tûné ãíslo vy‰lo v roce 1999 a poslední webová verze je z roku 2003. Ed Benguiat se vedle tvorby písma uplatnil také jako úspû‰n˘ ilustrátor nebo designér hlaviãek znám˘ch periodik: New York Times, Esquire, Sports Illustrated, Rider’s Digest, logotypÛ pro AT&T ãi Estee Lauder. Nepfiehlédnutelná je rovnûÏ jeho ãinnost pedagogická – více neÏ 30 let uãil na newyorské ·kole vizuálního umûní. Svojí prací pfiímo ovlivnil svût typografie 60. a 70. let 20. století. I v polovinû 80. let – dobû velkého nástupu computerové generace – jím upravené písmo Souvenir patfiilo je‰tû pofiád k tûm nejlépe prodávan˘m. V souãasné dobû si velmi dobfie rozumí s lidmi z House Industry, ktefií jsou prÛmûrnû o 40 let mlad‰í neÏ on a mají blízko k street artu… Nezb˘vá nám, neÏ Edovi popfiát pevné zdraví se spoustou elánu do dal‰ích let a ãekat, ãím nás je‰tû pfiekvapí. × Pavel Noga
Ukázka vnitfiních stran ãasopisu U&lc z roku 1987, kde je pomocí ãlánku o bratfií Grimmech pfiedstaveno písmo Benguiat
âasopis U&lc z roku 1994 a nûkteré jeho vnitfiní strany vûnované písmu Edwardian Script
Originální kresba písma Benguiat Gothic (dole) a jeho prezentace v Hlavsovû knize Typohraphia 2.
¤ídící informaãní Zmûna v ãele systémy v tiskárnách KBA CEE v Polsku
Problematice komplexních informaãních tokÛ a nejnovûj‰ích poznatkÛ technologické struktury v˘robních workflow v polygrafick˘ch podnicích se bude vûnovat odborn˘ semináfi Spoleãnosti tisku pfii âS VTS v Klubu na Novotného lávce v Praze 22. listopadu 2012. Komplexní fie‰ení v˘robních procesÛ Odborn˘ semináfi ¤ídící informaãní systémy v tiskárnách, zamûfien˘ na potfieby moderních polygrafick˘ch podnikÛ se bude tentokrát vûnovat komplexnímu fiízení podniku s pomocí informaãního systému. Takto integrovaná tiskárna registruje sniÏování v˘robních nákladÛ, zvy‰ování konkurenceschopnosti a celkové ziskovosti v˘roby. Je potfieba pfiipomenout, Ïe informaãní systémy vytváfiejí pro firmy prostfiedí velkého mnoÏství strategick˘ch v˘hod. Konkrétnû: rychle, komplexnû a flexibilnû urãují cenu produktu, optimalizují fiízení v˘roby a její kvalitu, zkracují marketingové cykly, protoÏe velmi rychle reagují na zmûny v poptávce trhu. Mezi dal‰í v˘hody patfií podpora elektronického obchodu se zákaznick˘m servisem po 24 hodin. Program semináfie je prÛfiezem aplikací Spoleãnost tisku pfiedstaví v programu odborného semináfie prÛfiez fie‰ení informaãních systémÛ a jejich aplikací. Spoleãnost Heidelberg Praha spol. s r.o v pfiedná‰ce s názvem Prinect 2012 – Softwarové nástroje pro komplexní v˘robnû/administrativní fiízení plnû integrované tiskárny pfiedstaví manaÏersk˘ informaãní systém Prinect Business Manager a jeho vyuÏívání pfii tvorbû kalkulací na základû kompletní technologie s následnou JDF konektivitou do produkãní ãásti. Následnû bude pfiedná‰ka zamûfiena na zpûtnou vazbu z jednotliv˘ch pfiedstaven˘ch modulÛ, vyuÏití dat zpûtné vazby v porovnání s pfiedkalkulací a vyuÏití statistiky získan˘ch dat ke zlep‰ení procesÛ v integrované tiskárnû. Cicero Stapro Group s.r.o., Pardubice prostfiednictvím prezentace s názvem Zvy‰ování efektivity firmy prostfiednictvím IS CICERO XI ukáÏe, jak fun-
guje sbûr informací o reálném prÛbûhu v˘roby a následné vyhodnocení z pohledu zakázky a dal‰í reporting. DoNet posílí Va‰e workflow, tak se jmenuje prezentace firmy Komori International Netherlands B.V Czech Branch. DoNet je digitální workflow fie‰ení Komori, v odborném semináfii bude prezentován jeho princip a aplikované fie‰ení. Bude prezentován jako systém otevfien˘ a sluãiteln˘ s nadfiazen˘mi systémy tfietích stran. Spoleãnost KBA CEE Sp. z o.o., Praha pfiedstaví Systém Productivity Plus a jeho implementace pro fiízení a optimalizaci tiskového v˘robního procesu. Prezentace systému bude probíhat jako Ïivé online spojení s nûkterou ze zahraniãních tiskáren, kde je tento systém provozován. Poté se jeden z uÏivatelÛ systému Produktivity Plus podûlí o své zku‰enosti s provozem a benefity, které mu pfiiná‰í. Spoleãnost DataLine Technology, a.s. Praha v pfiedná‰ce Hiflex – MIS fie‰ení pro kaÏdého pfiedstaví vyspûlé fie‰ení pro komplexní fiízení polygrafické v˘roby. MIS (Management Information System) Hiflex je v souãasné dobû instalován u více neÏ tfií stovek zákazníkÛ ve tfiiceti zemích svûta. Základní pfiedností tohoto informaãního systému je flexibilita s jakou pokr˘vá v‰echny potfieby uÏivatelÛ z nejrÛznûj‰ích oblastí polygrafie. Instalace jsou známé v tisku periodik, ãili v novinovém i ãasopiseckém tisku, stejnû jako v tisku etiket nebo ve v˘robû obalÛ. Pfiedná‰ka ZAK – Informaãní systém v tiskárnû Svoboda Press, pfiedstaví spoleãn˘ projekt tiskárny Svoboda Praha a spoleãnosti Quirity. Zazní zde zku‰enosti z v˘bûru informaãního systému a jeho implementace do praxe. Komplexní fie‰ení IS ZAK vãetnû rozhraní, bude popsáno prostfiednictvím fiídících procesÛ a jejich detailního zpracování. Spoleãnost Svoboda Press se chce v této závûreãné pfiedná‰ce také podûlit s úãastníky semináfie o cenné zku‰enosti pfii praktickém provozování IS ZAK a pfiínosy, které zavedení informaãního systému znamenalo. × -L‰-
Po ‰esti a pÛl letech pÛsobení v ãele KBA-Polska, resp. nástupnické spoleãnosti KBA CEE Sp. z o.o. se sídlem ve Var‰avû, která byla zaloÏena v bfieznu 2011, pfievzal dosavadní generální fieditel Oliver Becker dne 1. listopadu 2012 nov˘ pracovní úkol v severním Nûmecku a pfiedal vedení polské prodejní a servisní spoleãnosti v˘robce tiskov˘ch strojÛ Koenig & Bauer AG svému nástupci Janu Korencovi. Jan Korenc fiídí velmi úspû‰nû jiÏ od zaloÏení poboãky v Praze spoleãnost KBA CEE (= KBA Central Eastern Europe) v âeské republice a na Slovensku. V budoucnu pfievezme také odpovûdnost za v˘znamn˘ polsk˘ trh a povede tuto nadnárodní spoleãnost sám jako generální fieditel. Ralf Sammeck, ãlen pfiedstavenstva matefiské spoleãnosti Koenig & Bauer AG a pfiedseda správní rady spoleãnosti KBA CEE, podûkoval Oliveru Beckerovi za jeho úspû‰né pÛsobení ve spoleãnosti a popfiál Janu Korencovi v jeho roz‰ífiené oblasti odpovûdnosti hodnû úspûchÛ. V poradenství a péãi o zákazníky archov˘ch a kotouãov˘ch ofsetov˘ch strojÛ v Polsku, âeské republice a na Slovensku bude Jana Korence podporovat 34 zku‰en˘ch zamûstnankyÀ a zamûstnancÛ ve Var‰avû a v Praze. Pfiitom chce Jan Korenc také posílit nadnárodní spolupráci servisních montérÛ a tiskov˘ch instruktorÛ pÛsobících ve spoleãnosti KBA CEE v Polsku a âeské republice. Oliver Becker (47) prÛbûÏnû budoval v posledních ‰esti letech podíl spoleãnosti KBA na polském trhu. Na ros-
toucím segmentu trhu obalového tisku je spoleãnost KBA se sv˘mi stroji Rapida stfiedního a velkého formátu mezi dodavateli ãíslem 1. Tak byly jen za posledních dvanáct mûsícÛ dodány ãtyfii automatické stroje Rapida Jumbo tiskárnám obalÛ napfiíklad Grafpoz v Poznani, Dako v Lubartowû, VG Polska v Cheleku. Dal‰í stroj Rapida 145 novû pfiedstavené konstrukãní fiady KBA na veletrhu drupa 2012 obdrÏí v listopadu spoleãnost Neupack Polska v Bydgoszczi. Jan Korenc (46) se mÛÏe jako jednatel teprve pfied 18 mûsíci novû zaloÏené poboãky spoleãnosti KBA CEE v Praze právû tak pochlubit pozoruhodn˘mi úspûchy pfii budování efektivní servisní organizace pro âeskou republiku a Slovensko. Vedle nûkolika maloformátov˘ch strojÛ typov˘ch fiad Rapida 75 a Rapida 66 byly v tomto roce uvedeny do provozu dlouh˘ stroj Rapida 106 s dvojit˘m lakováním ve spoleãnosti Pharming, Rapida 105-5 s lakovací vûÏí ve spoleãnosti P.O.S. a ãtyfibarvov˘ stroj Rapida 145 ve spoleãnosti Typos v Plzni. PfiestoÏe byly v poslední dobû investice v oblasti kotouãov˘ch ofsetov˘ch strojÛ pro akcidenãní a novinov˘ tisk ve stfiedov˘chodní Evropû pomûrnû malé, peãuje spoleãnost KBA CEE vedle archov˘ch tiskov˘ch strojÛ i o celou fiadu kotouãov˘ch tiskov˘ch strojÛ KBA. Patfií mezi nû i maloformátov˘ stroj Genius 52UV od spoleãnosti KBA-MePrint a v budoucnu se pfiidá také na veletrhu drupa novû pfiedstaven˘ inkoustov˘ kotouãov˘ stroj RotaJET 76 pro v˘konn˘ digitální tisk. ×
Oliver Becker (47) bude po více neÏ ‰esti
Jan Korenc (46), kter˘ byl doposud ve spoleã-
letech v ãele KBA-Polska, resp. nástupnické
nosti KBA CEE jako jednatel odpovûdn˘
spoleãnosti KBA CEE Sp. z o.o. se sídlem
za âeskou republiku a Slovensko, ponese
ve Var‰avû, od 1. listopadu pokraãovat
v budoucnu jako generální fieditel celé spoleã-
ve své profesní dráze v Nûmecku
nosti odpovûdnost i za v˘znamn˘ polsk˘ trh
