Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa
DLOUHODOBÝ VÝVOJ DAŇOVÉ PODPORY RODIN S DĚTMI V ČR V KONTEXTU OSTATNÍCH NÁSTROJŮ RODINNÉ POLITIKY The long-term development of tax support for families with children in the Czech Republic in the context of other instruments of family policy
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
doc. Ing. Robert Jahoda, Ph.D.
Bc. Renata Zapletalová Brno, 2016
J m éno a pří j m ení aut ora:
Bc. Renata Zapletalová
Náz ev di pl om ové práce:
Dlouhodobý vývoj daňové podpory rodin s dětmi v ČR v kontextu ostatních nástrojů rodinné politiky
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
The long-term development of tax support for families with children in the Czech Republic in the context of other instruments of family policy
Kat edra:
veřejné ekonomie
Vedoucí di pl om ové práce:
doc. Ing. Robert Jahoda, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2016
Anotace Cílem práce je retrospektivně zhodnotit dopady vybraných daňových opatření, která mají vliv na finanční situaci rodin s dětmi. S ohledem na dostupná data a možnosti vzájemné srovnatelnosti je analýza provedena od roku 1993. První typ analýzy ukazuje, s využitím simulací příjmů modelových domácností, vývoj vlivu daňové podpory na čistých příjmech. Pro druhý typ analýzy byla použita metoda mikrosimulačního modelování na primárních datech šetření Mikrocensus a SILC. Výsledky obou typů analýz ukazují, že v rámci zkoumaného období výrazně vzrostl vliv rodinné daňové podpory na čisté příjmy a na redukci míry chudoby domácností s dětmi. Výsledkem provedených daňových opatření, která se neustále vyvíjí, je téměř rovnoměrná podpora všech příjmových skupin obyvatelstva.
Annotation The aim is to retrospectively assess the impacts of selected tax measures having an impact on the financial situation of families with children. Taking into account the available data and the possibilities of peer comparability this analysis is performed since 1993. Using a simulation income of model households, the first type of analysis shows the development of impact of tax support on net revenue. Method of microsimulation modelling on primary data of survey Microcensus and SILC was used
for the second type analysis. The results of both types of analyzes show that within the investigated period the affect of family tax support significantly grew on net income and on reduction of poverty rate of households with children. Result of the conducted fiscal measures is almost equal support for all income groups.
Klíčová slova rodinná politika, daňové výdaje, chudoba, mikrosimulační modelování, společné zdanění manželů, daňové zvýhodnění na dítě
Keywords family policy, tax expenditure, poverty, microsimulation modelling, joint taxation, child tax credit
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Dlouhodobý vývoj daňové podpory rodin s dětmi v ČR v kontextu ostatních nástrojů rodinné politiky vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Roberta Jahody, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 4. 5. 2016 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Robertovi Jahodovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
OBSAH ÚVOD ...........................................................................................................................13 1 PŘEHLED ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ O RODINNÉ POLITICE .........15 1.1 NÁSTROJE A TYPY RODINNÉ POLITIKY ............................................................15 1.2 ÚLEVY NA DANÍCH V DAŇOVÉM SYSTÉMU ČR ..............................................20 1.2.1 Daňová soustava ...................................................................................................20 1.2.2 Daňová úleva a daňový výdaj ...............................................................................20 1.3 PODPORA RODIN S DĚTMI V ZEMÍCH OECD.....................................................21 1.3.1 Nepřímá podpora rodin s dětmi ve vybraných zemích OECD..............................23 1.3.2 Struktura podpory rodiny s dětmi u 4 typů domácností v zemích OECD .............24 1.3.3 Vývoj podpory jednorodičovských domácností ve vybraných zemích ..................27 1.4 DOPADY ZMĚN DAŇOVÉ PODPORY RODIN VE SVĚTĚ .....................................................29 2 VÝVOJ PODPORY RODINY OD ROKU 1989 ..............................................34 2.1 TRANSFORMACE SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU ........................................................34 2.2 PŘÍMÁ PODPORA .....................................................................................................36 2.3 NEPŘÍMÁ PODPORA ................................................................................................39 2.3.1 Daňová podpora rodin 19892004 ......................................................................39 2.3.2 Daňová podpora rodin 20052016 ......................................................................44 2.3.3 Navrhovaná opatření pro roky 20172020 ..........................................................49 3 VYHODNOCENÍ DOPADŮ ZMĚN DAŇOVÝCH NÁSTROJŮ PRO RODINY S DĚTMI ................................................................................................................50 3.1 METODOLOGIE HODNOCENÍ DOPADŮ ZMĚN S VYUŽITÍM MODELOVÝCH DOMÁCNOSTÍ ..50 3.2 METODOLOGIE HODNOCENÍ DOPADŮ ZMĚN S VYUŽITÍM MIKROSIMULAČNÍHO MODELOVÁNÍ ..........................................................................................................................51 3.2.1 Způsob výpočtu daňové podpory v letech 19962016 ..........................................54 3.2.2 Způsob mikrosimulace alternativní politiky .........................................................56 3.3 ANALÝZA – MODELOVÉ DOMÁCNOSTI ..........................................................................57 3.3.1 Samoživitelka s jedním dítětem .............................................................................57 3.3.2 Úplná rodina se dvěma dětmi ...............................................................................58 3.4 ANALÝZA – MIKROSIMULAČNÍ MODELOVÁNÍ ...............................................................60 3.4.1 Analýza dopadu daňové podpory rodin ................................................................60 3.4.2 Mikrosimulace alternativní politiky ......................................................................69 ZÁVĚR .........................................................................................................................73 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...........................................................................77 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................83 SEZNAM TABULEK .................................................................................................84 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .......................................................................84 SEZNAM PŘÍLOH .....................................................................................................85
ÚVOD Rodina je jednou ze základních jednotek dnešní společnosti. Její hlavní funkcí je funkce reprodukční a regenerační. Rozvoj populace má samozřejmě přímý vliv na ekonomickou, ale také sociální situaci celé společnosti. V poslední době je porodnost v ČR, stejně jako i v jiných vyspělých zemích, nízká. Stát si je této skutečnosti dobře vědom. Výsledkem řešení problému je zavádění propopulačních politik, které zlepšují finanční situaci a zvýhodňují mladé rodiny pomocí speciálních nástrojů rodinné politiky. Pomoc není poskytována pouze s cílem zvýšit porodnost, ale také například s cílem podpořit rodiče na trhu práce nebo snížit chudobu domácností s dětmi. Téma diplomové práce je zaměřeno na finanční, konkrétně nepřímou podporu, čímž se rozumí zvýhodnění v oblasti daňových opatření. Naopak přímá podpora je rodinám poskytována prostřednictvím systému státního sociálního zabezpečení ve formě sociálních dávek. Podporou rodiny není jen finanční výpomoc, ale i podpora v oblasti školství, bydlení, zdravotnictví či pomoc při slaďování rodinného a pracovního života. Práce zkoumá daňovou podporu rodin, protože ve sledovaném období, od roku 1989, došlo k významnému posunu v této oblasti. Na rozdíl od přímé podpory není tato oblast příliš zkoumána a analyzována, jak ostatně potvrzuje např. Avram (2014) a Morel a kol. (2016), kteří konstatují, že sociální daňové výdaje jsou v literatuře nedostatečně zmapovanou částí sociálních reforem, i když se hojně používají. Právě rodinná politika a péče o děti jsou jednou z kategorií reforem, kde byly tyto nástroje hojně použity. Při svém výzkumu autoři také zjistili, že o dlouhodobých efektech těchto daňových nástrojů je nedostatek informací a je jim důležité věnovat více pozornosti, protože se jedná o významné položky. Cílem této práce je zhodnotit dopady konkrétních daňových nástrojů na finanční situaci rodiny. Není mi známo, že by byl vývoj a vliv nepřímé podpory na rodiny s dětmi v ČR vyhodnocován. Z tohoto důvodu může být tato diplomová práce přínosem pro odbornou veřejnost, kterou daná problematika zajímá a nebo se jí přímo dotýká. V první kapitole se věnuji oblastem, které bezprostředně souvisí s rodinnou politikou. Zmiňuji se o různých přístupech k sociálnímu státu, o problémech na trhu práce a s tím 13
související chudobou, které se sociální politika snaží předcházet. Kromě toho je provedeno srovnání podpory rodin ve vybraných státech OECD a zpracován přehled zahraniční literatury s cílem ukázat, jak změny daňových nástrojů ovlivnily různé oblasti sociální politiky ve světě. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj jednotlivých přímých, ale zejména nepřímých nástrojů, které se od roku 1989 několikrát změnily. Součásti kapitoly je také přehled důvodů, které vedly ke změnám daňových opatření. Druhá polovina diplomové práce se týká vlastního měření. Vliv daňové podpory na finanční situaci rodin s dětmi je nejprve zkoumán na modelových domácnostech a poté pomocí mikrosimulačního modelování na dostupných datech od zavedení nové daňové soustavy.
14
1 PŘEHLED
ZÁKLADNÍCH
INFORMACÍ
O
RODINNÉ
POLITICE Existuje mnoho způsobů, jak zdůvodnit poskytování podpory rodinám s dětmi. Jedním z nich je bez pochyb redukce chudoby. Jako další můžeme zmínit zajištění rovných příležitostí pro všechny, aby nikdo nebyl znevýhodněn tím, že vychovává děti oproti bezdětným rodinám. Dle portálu MPSV (2011) je „slaďování rodinného a pracovního života dlouhodobý, téměř nekončící proces. Ne každému se však podaří věnovat stejný čas rodině i práci. Z tohoto důvodu existuje právě toto slaďování neboli tzv. work-life balance, zahrnující právní předpisy a opatření zaměstnavatelů, která by měla zohlednit požadavky zaměstnanců na rovnoměrné věnování se kariéře a starání se o rodinu. Otázkou, proč zrovna podporovat rodiny s dětmi se zabývali Figari a kol. (2007, s. 23), ale např. i Průša a kol. (2014, s. 4648), kteří ve své práci rozepisují problém chudoby dětí v porovnání s celkovou chudobou. V rámci států EU se míra osob ohrožených chudobou velmi liší a v ČR je tato míra nezaopatřených dětí do 16 let dokonce jednou z nejnižších, zato rozdíl mezi celkovou mírou ohrožení chudoby a chudoby dětí do 16 let patří k těm vyšším. Je ale důležité nahlédnout hlouběji. Pokud budeme brát míru ohrožení chudobou nezaopatřených dětí do 17 let v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání rodičů, zjistíme, že v případě nízkého vzdělání jsou chudobou ohroženy 3 ze 4 dětí. ČR je tak jednou ze zemí, kde vzdělání rodičů může rozhodnout o ohrožení příjmovou chudobou dětí v budoucnu. Kapitola se obecně zaměřuje na rodinnou politiku, její nástroje, typologii a na daňové úlevy v rámci daňové soustavy České republiky. V poslední části srovnávám podporu rodin s dětmi v zemích OECD a předkládám rešerši světové literatury na téma daňové podpory rodin. Cílem této kapitoly je teoreticky uvést základní pojmy, ze kterých vycházím v dalších kapitolách, a porovnat strukturu podpory rodin ve světě.
1.1 NÁSTROJE A TYPY RODINNÉ POLITIKY Rodinná politika je nedílnou součástí sociální politiky a je obvykle prováděna prostřednictvím ekonomických, právních a sociálních opatření. Tím, že veřejné instituce 15
vědomě působí na sociální stav rodin, se rodina dostává pod státní ochranu. Podle Krebse (2010, s. 352) sleduje rodinná politika více cílů, přičemž za „hlavní cíl je považováno zmírňování nákladů rodin, které se váží s opatrováním a výchovou dětí. Dále se jedná o posilování společenské vážnosti úplných rodin s dětmi, zlepšování prostředí pro výchovu a rozvoj dětí a slaďování osobního a pracovního života.“ Obecně můžeme říct, že je podpora poskytována prostřednictvím daní, sociálních dávek a služeb. MPSV (2013) dělí nástroje podpory přesněji, a to na aktivity k podpoře rodiny a finanční pomoc. Mezi aktivity k podpoře rodiny patří: sociální služby, služby na podporu fungující rodiny,
činnosti poskytované v rámci sociálně-právní ochrany dětí. Finanční pomoc se odehrává:
přímo v oblasti systému sociálního zabezpečení, nepřímo v oblasti daňových opatření. Cíl finanční podpory rodin podle Národní koncepce rodinné politiky MPSV (2005, s. 21): „Zmírňovat rozdíly v životní úrovni rodin s nezaopatřenými dětmi a motivovat rodiny k ekonomické aktivitě a soběstačnosti. Finanční podpora by měla mít oceňující charakter a měla by spoluvytvářet prorodinnou atmosféru, která by přispívala k fungování rodiny jako celku. Vzhledem k nízké míře porodnosti by se neměla podpora týkat jen nízkopříjmových rodin, protože jedním z cílů je umožnit mladým lidem prostřednictvím finanční podpory založit rodinu.“ Konkrétně pak daňová podpora je podle Höhne (2008, s. 15) založena na následujícím principu: „Zajistit soběstačnost rodiny vzhledem k co možná nejmenší závislosti na sociálních dávkách a ponechat více finančních prostředků přímo v rodinném rozpočtu. S tím souvisí motivace k zaměstnání alespoň jednoho člena rodiny s cílem využít poskytovaných výhod.“ Smyslem jednotlivých nástrojů je naplnění dílčího cíle, ale ve výsledku všechny nástroje směřují k jednomu společnému cíli. Při využívání těchto nástrojů musí být vždy prvořadým cílem jejich efektivita. Zároveň by se měly řídit stejnými principy podpory tak, 16
aby nedocházelo k diskriminaci některého typu rodin. Jak uvedlo MPSV (2005, s. 17), „v této souvislosti je primárním cílem provázání systému sociálních dávek a daňového systému takovým způsobem, aby bylo rodinám ponecháno více peněz pro vlastní potřebu díky celkovému nižšímu zdanění a zároveň, aby byly sociální dávky vypláceny adresně těm, kdo je skutečně potřebuje. Daňová zvýhodnění by měla být hlavní formou finanční podpory rodiny.“ Typologie sociálních států V EU si každý stát vytváří svou rodinnou politiku. Podle Kellera (2005) se všechny státy snaží plnit její výše zmíněný cíl a zajistit tak občany v různých sociálních situacích, nicméně to dělají prostřednictvím odlišných institucionálních struktur, v různém rozsahu a skrze různé způsoby financování. Existuje několik různých typologií, ale jak píše Marschall a Bottomore (1992, s. 32), všechny různě kombinují tyto zásadní otázky: „Jsou sociální kompenzace nabízeny všem, anebo jsou zacíleny pouze na určitou skupinu obyvatel? Mají tyto kompenzace podobu peněžních dávek, anebo se jedná o poskytované služby? Je výše minimálních dávek vysoká, anebo nízká z hlediska životního standardu ve společnosti?“ Při tvorbě typologie je nutné přihlížet k velkému množství faktorů a vypořádat se s různými úskalími. Ze všech typologií je nejvíce známá Titmussova (1974), která rozlišila reziduální, pracovně-výkonový a redistributivní typ sociálního státu. Další, neméně známou typologií, je Esping-Andersenova (1990), která sociální státy rozlišila na liberální, konzervativní, sociálnědemokratické a později byla rozšířena ještě o 4. typ států – tzv. rudimentární - jihoevropské. Podle Kellera (2005) to byl právě Esping-Andersen, který se se vším nejlépe vypořádal a právě proto jsem si k definování typů sociálních států vybrala tuto mladší typologii. Jak lze vidět z následující tabulky č. 1, kde jsou znázorněny hlavní rysy sociálních států, jednotlivé typologie se překrývají. Reálné sociální politiky ve většině zemí EU využívají kombinaci prvků z více modelů.
17
Tabulka 1 Charakteristiky typů sociálních států Titmussova typologie reziduální Charakteristiky
pracovně výkonový
redistributivní
Esping-Andersenova typologie liberální
konzervativní
sociálně demokratický
Odpovědnost státu
minimální
optimální
totální
Distribuce podle potřeb
marginální omezený
sekundární extenzivní
primární úplný
menšina
většina
všichni
nízká
střední
vysoká
nízká
střední
vysoká
Zkoumání potřebnosti
primární
sekundární
marginální
Povaha klientů
chudáci
občané
členové společnosti
Status klientů
nízký
střední
vysoký
Rozsah povinně poskytovaných služeb Populace krytá povinně poskytovanými službami Výše příspěvků Část národního důchodu určená na služby poskytované státem
Zdroj: upraveno podle Potůčka (1995, s. 40)
Liberální model Účelem tohoto režimu je podpořit efektivitu trhu, jehož role je v tomto případě maximální. Typickým příkladem země, kde se s tímto modelem setkáme, je Velká Británie. Model zde byl zaveden v 70. letech 20. stol. Do té doby v zemi fungoval systém zavedený Williamem Beveridgem, který také obsahoval liberální prvky. Jak píše Keller (2005, s. 57) „dávky v tomto systému nemají zajišťovat určitý životní standard, ale ochránit před bídou.“ Sociální podpora nemá preventivní charakter a stát pomůže, až když ostatní možné prostředky selžou. Neexistuje zde vazba mezi příjmy a vyplacenými dávkami, tudíž v případě nouze dostanou všichni stejné minimum. Pro jejich výplatu je nutné prokázat vlastní potřebnost a jsou zkoumány majetkové poměry, avšak důraz je kladen spíše na soukromé pojištění. V poměru k HDP jsou tak sociální výdaje v tomto režimu poměrně nízké. Konzervativní model Tento nejstarší model je založen na povinném přispívaní všech pracujících do systému sociálního pojištění, přičemž zde hraje velkou roli tzv. princip ekvivalence, který funguje na 18
principu, čím vyšší příspěvek, tím vyšší čerpání. Zabezpečení v tomto systému je fixováno na platy zaměstnanců, ať už se jedná o příspěvky na sociální pojištění nebo odvedené přímé daně. Model nepracuje s redistribucí, zato klade důraz na zachování statusových rozdílů a snaží se prostřednictvím vybraných daní pomoci těm, kteří nemohou platit pojištění z důvodu zdravotního postižení, ztráty zaměstnání, matkám samoživitelkám atd. V jiných případech se musí o nepřispívající osoby postarat rodina, přímé zásahy státu jsou až na posledním místě. S tímto modelem se můžeme setkat v Rakousku, Francii, ale hlavně Německu, kde už Bismarck orientoval celý sociální systém na zaměstnance, kteří si pojištění sebe a celé rodiny zajišťovali ze svých mezd. Sociálně-demokratický model Zabezpečování občanů funguje na zásadě univerzalismu, tedy nezávisle na výdělečné činnosti. Stát na sebe bere zodpovědnost za všechny občany a chce co nejvíce podpořit rovnost obyvatel a zároveň omezit vliv trhu. Z toho sice mají všichni prospěch, ale jsou na něm všichni závislí. Systém funguje převážně v severských zemích a je primárně financován z daní. Celkově je systém finančně náročný, s čímž souvisí výše zdanění v těchto zemích. V současné době se ve Finsku, Nizozemí a Švýcarsku řeší otázka zavedení univerzálního základního příjmu, který je typický znakem pro tento model. Každý občan bez rozdílu by tak měsíčně dostával přesně stanovenou částku do svého rozpočtu. Podstatou této myšlenky je, jak uvedla ČT24 (2015), „zrušit většinu sociálních dávek, podpor a stipendií, čímž by se celý systém značně zjednodušil a ušetřilo by se na administrativě.“ Je ale otázkou, jestli by nakonec byl nový systém levnější než ten dosavadní. Rudimentární model Model typický pro jihoevropské státy bývá podle Kellera (2005, s. 59) někdy nazýván jako „duální stát, protože nese hlavní prvky konzervativního systému, kde jsou dávky fixovány na příjmy, a prvky sociálně-demokratického systému, kde je určitá podpora hrazena z daní.“ Tento model se týká států, kde se sociální stát rozvíjel s určitým zpožděním a liší se tak od zbytku Evropy. V těchto státech je typická rozvětvená rodina, kde žije více generací dohromady a mohou se tak navzájem podporovat.
19
1.2 ÚLEVY NA DANÍCH V DAŇOVÉM SYSTÉMU ČR Daň, povinná nenávratná platba do veřejného rozpočtu, bez které by jen těžko mohl fungovat veřejný sektor. Příjmy veřejných rozpočtů se skládají především z daní, sociálního pojištění, nedaňových a kapitálových příjmů a dotací. A právě daně spolu se sociálním pojištěním, které má charakter daně, i když jí přímo není, představují dle MFČR (2015) 85 % příjmů veřejných rozpočtů. 1.2.1
Daňová soustava V daňové soustavě ČR se daně dělí na přímé a nepřímé. U přímých daní vždy známe
osobu, která bude daň platit. Budu mezi ně řadit i sociální a zdravotní pojištění. Typicky mezi ně ale patří daně: důchodové – daň z příjmu fyzických osob (dále „DPFO“), daň z příjmu právnických osob, majetkové – daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí, silniční daň. Naopak u nepřímých daní, jak už název vypovídá, není přesně známo, kdo nakonec jednu z těchto daní zaplatí: spotřební, daň z přidané hodnoty (dále „DPH“), ekologická. Podporu lze rodinám poskytovat prostřednictvím více druhů daní. Ovšem nejdůležitějším faktorem při výběru daně je především adresnost a vnímání podpory samotným občanem, neboli její transparentnost. Z tohoto důvodu jsou důchodové daně v praxi nejvíce využívané, ale samozřejmě nejen tam lze spatřit prorodinné prvky. Je tomu tak například u DPH, kdy je zboží rozděleno do více kategorií s jinou daňovou sazbou. 1.2.2
Daňová úleva a daňový výdaj V této práci daňovou úlevu a daňový výdaj používám stejně, jako je vymezil Jareš
(2010, s. 1): „Daňové úlevy jsou definovány jako ustanovení daňových zákonů, která představují pro poplatníka nižší daňovou povinnost nebo její pozdější splatnost.“ Daňový 20
výdaj je spíše podmnožinou daňové úlevy, ve významu úlevy, která představuje skutečný výdaj uskutečňovaný prostřednictvím daňového systému. Jejich význam tedy není v ČR úplně totožný, ale v akademické zahraniční literatuře (např. Altshuler, 2008; Fookes, 2009; OECD, 2010) se setkáváme s různými definicemi, kde jsou pojmy ztotožňovány. Vybrala jsem jednu v originálním znění podle OECD (2010, s. 12): „Tax expenditures are provisions of tax law, regulation or practices that reduce or postpone revenue for a comparatively narrow population of taxpayers relative to a benchmark tax.” Pro vládu znamenají snížení příjmu, pro daňové plátce snížení daňové povinnosti. Proto se zavádění a změna daňových prvků, nejen na podporu rodiny, vždy promítne i ve veřejném rozpočtu. Daňové úlevy mají různé formy, tj. osvobození od daně, odečitatelné položky od základu daně, odpočet uznatelných výdajů, nižší sazba daně, sleva na dani aj. V ČR je poskytováno velké množství úlev, které se dělí do více skupin, a to podle typu daně, které se týkají. Od DPFO se dle zákona České národní rady č. 586/1992, Sb. o daních z příjmů osvobozují např. příjmy ze sociálních dávek, z nemocenského pojištění, ze stipendií od veřejných institucí, z plnění vyživovací povinnosti, z příspěvku ze stavebního spoření a za určitých okolností i příjmy z prodeje nemovitostí. Od základu daně si může poplatník odečíst příspěvek na jeho penzijní či životní připojištění, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, úroky zaplacené z úvěru ze stavebního spoření nebo například poskytnutá bezúplatná plnění. Právnické osoby mají od daně osvobozeny členské příspěvky, výnosy sbírek, výnosy z operací na finančním trhu, aj. Základ daně si mohou snížit např. odpočtem částek na podporu vývoje a výzkumu nebo vypořádáním majetkových podílů. Daňová povinnost se fyzickým i právnickým osobám snižuje, pokud zaměstnávají zdravotně postižené osoby. Poplatníkům DPFO může být daňová povinnost snížena o slevu na poplatníka, manželku, na invaliditu, za umístění dítěte nebo na vyživované dítě. Úleva je poplatníkům poskytována i prostřednictvím nižší sazby DPH na určité druhy zboží a služeb.
1.3 PODPORA RODIN S DĚTMI V ZEMÍCH OECD Každý stát si jednotlivé prvky podpory specifikuje po svém a rozdíly mezi systémy podpory jsou opravdu velké. Rodinám může být podpora poskytována přímo, nepřímo či
21
kombinovaně. Cílem této podkapitoly je zjistit strukturu podpory rodin ve vybraných zemích OECD, kterými jsou státy EU.1 Zdrojem této podkapitoly jsou data z OECD, která jsou statisticky zpracována a publikována v Taxing wages (OECD, 2015). Na 8 modelových domácnostech, které se liší složením a výší příjmů, lze sledovat, jak povinné odvody a přijaté transfery ovlivní čisté příjmy domácnosti. Slouží k tomu informace o výši daní, sociálního pojištění placeného jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem, o výši peněžních transferů, daňových úlev, průměrné a mezní daňové sazby. K porovnání veřejných výdajů vynaložených na podporu rodin s dětmi v zemích OECD slouží následující graf č. 1. V grafu jsou seřazeny zkoumané země podle výše celkových výdajů v % HDP na podporu rodin s dětmi. Graf 1 Veřejné výdaje na služby, peněžní transfery a daňové úlevy na podporu rodin s dětmi ve vybraných zemích OECD v roce 2011 v % HDP
Zdroj: vlastní úprava dle dat z OECD (2013) 1
Řecko bylo vyřazeno z důvodu velmi odlišných výsledků, které by nebylo možné jednoznačně interpretovat
spolu s ostatními zeměmi.
22
Česká republika patří mezi země s nižšími výdaji na celkovou podporu rodin s dětmi, ale zároveň je spolu s Německem zemí, kde je poskytována nejvyšší daňová podpora. 1.3.1
Nepřímá podpora rodin s dětmi ve vybraných zemích OECD Rodinné politiky v jednotlivých státech mohou podporovat rodiny přímo, nepřímo
nebo kombinovaně. V rámci této části je provedeno srovnání systémů nepřímé podpory rodin s dětmi ve vybraných zemích v roce 2014. Rodiny s dětmi jsou podporovány zejména prostřednictvím odčitatelné položky nebo daňové slevy na vyživované dítě. Některé státy neposkytují podporu přímo vztaženou k dětem, ale podporují rodinu poskytováním jiných daňových úlev, které jsou ovlivněny přítomností dětí, v níže uvedené tabulce č. 2 označeno jako “jiné daňové úlevy pro rodinu“. Takovou úlevou může být například úleva pro samoživitele či úleva pro jednoho z manželů, který pečuje o dítě. Pokud není výše těchto úlev univerzální, tak je nejčastěji ovlivněna pořadím či počtem dětí v domácnosti. V některých případech je závislá i na výši příjmu domácnosti. Tabulka 2 Struktura daňové podpory směřované k dětem ve vybraných zemích OECD v roce 2014 kód státu Austria
AT
Belgium
BE
Czech Republic
CZ
Denmark
DK
Estonia
EE
Finland
FI
odečitatelná položka na dítě
daňová sleva na dítě
výši úlevy ovlivňuje zejména: pořadí dětí počet dětí
jiné daňové úlevy pro rodinu
pořadí dětí žádná daňová podpora rodin
počet dětí, příjem a složení domácnosti
pořadí dětí
France
FR
Germany
DE
Hungary
HU
Ireland
IE
Italy
IT
Luxembourg
LU
Netherlands
NL
jiné daňové úlevy pro rodinu
Norway
NO
jiné daňové úlevy pro rodinu
počet dětí jiné daňové úlevy pro rodinu
věk dítěte jiné daňové úlevy pro rodinu
23
Poland
PL
pořadí dětí
Portugal
PT
věk dítěte
Slovak Republic
SK
Slovenia
SV
Spain
ES
Sweden
SE
Switzerland
CH
United Kingdom
UK
pořadí dětí
pořadí dětí žádná daňová podpora rodin
počet, věk dětí a výše příjmu domácnosti
Zdroj: vlastní tvorba, data OECD (2015)
Ve všech vybraných státech kromě Finska a Švédska je rodinám s dětmi poskytována nepřímá podpora s tím, že převažuje daňová sleva nad odečitatelnou položkou na vyživované dítě. V Dánsku, Irsku, Lucembursku, Nizozemsku a Norsku není přímo poskytována daňová podpora na dítě, ale existuje zde jiná rodinná podpora, kterou ovlivňuje přítomnost dítěte. 1.3.2
Struktura podpory rodiny s dětmi u 4 typů domácností v zemích OECD Výpočty této podkapitoly jsou založeny na datech z publikace Taxing wages, kterou
OECD statisticky zpracovává od roku 2000. Pro potřebu zjištění struktury podpory rodiny byly převzata hrubá mzda před zdaněním, čisté příjmy po zdanění, průměrná daňová sazba, daňová povinnost, výše přijatých peněžních transferů, průměrná sazba a výše povinného sociálního pojištění placeného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem pro 4 typy neboli 2 vybrané dvojice domácností. Průša a kol. (2014, s. 97) uvádí, že „vliv podpory pro rodiny s dětmi je nejlépe dokladovatelný při porovnání čistých příjmů dvou stejných domácností, z nichž jedna vychovává nezaopatřené děti a druhá nikoliv.“ Můžeme tedy říct, že pokud je v dané dvojici rozdíl například v daňové povinnosti či ve výši peněžních transferů, je to způsobeno poskytnutou podporou rodinám s dětmi. Srovnávám domácnost jednotlivce s domácností samoživitele 2 dětí, přičemž výše příjmu dospělé osoby činí 67 % průměrné mzdy. Tato srovnávaná dvojice neúplných jednorodičovských domácností je značena jako “67–x–2 (0)“. Dále srovnávám domácnosti, kde se nachází 2 dospělé osoby, první osoba s příjmem 100 % a druhá s příjmem 33 % průměrné mzdy, které se opět liší v tom, jestli mají 0 nebo 2 děti. Dvojice úplných dvourodičovských domácností je značena jako “100–33–2 (0)“.
24
Abych mohla velikost této podpory mezi státy srovnávat, vyjadřuji ji v % průměrné mzdy v každém státě. Tímto způsobem můžu zároveň porovnávat podporu pro neúplné a úplné rodiny. Výsledek tohoto srovnání prezentuji v následujícím grafu č. 2 pomocí zkratek definovaných v tab. č. 2. Graf 2 Podpora neúplné a úplné rodiny v % průměrné mzdy ve vybraných zemích OECD v roce 2014
Zdroj: vlastní tvorba, data OECD
Pro neúplné rodiny poskytuje nejvyšší podporu Irsko a pro úplné rodiny Maďarsko a Slovinsko. Výše podpory ve všech státech závisí na tom, jaký model sociální politiky v zemi převažuje. Od toho se odvíjejí objem finančních prostředků přidělených na sociální oblast. Při celkovém pohledu na graf č. 1 lze říci, že necelá polovina států podporuje úplné i neúplné rodiny téměř rovnoměrně. Větší polovina států, jako například Irsko, Dánsko, Spojené království, Itálie či Nizozemí výrazněji podporují neúplné rodiny. Jediná Francie a mírně i Polsko podporují více rodiny úplné. Průměrná podpora pro neúplné rodiny v uvedených státech činí 12,8 % a pro úplné rodiny 8,9 % průměrné mzdy. Podpora v ČR pro oba typy rodin dosahuje 13 % průměrné mzdy. 25
Jak lze vidět z grafu č. 3 a 4, rozdíl čistých příjmů ve srovnávané dvojici může být způsoben peněžními transfery, nižším sociálním pojištěním pro zaměstnance nebo nižší daňovou povinností, která je ovlivněna daní z příjmů, státními a místními daněmi. Graf 3 Skladba rozdílu čistých příjmů u domácností 67 – x – 2 (0) v roce 2014
Zdroj: vlastní tvorba, data OECD
Graf 4 Skladba rozdílu čistých příjmů u domácností 100 – 33 – 2 (0) v roce 2014
Zdroj: vlastní tvorba, data OECD
Z výše uvedených grafů je jasně viditelné, že v některých státech, jako v Polsku a Španělsku, je celá podpora v obou případech poskytována prostřednictvím nižší daňové povinnosti a naopak je tomu ve Finsku a Švédsku, kde je celá podpora tvořena peněžními 26
transfery poskytovanými státem. V ČR2 a SR je míra daňové i dávkové podpory stejná bez závislosti na tom, jestli se jedná o úplnou či neúplnou rodinu. Ve všech ostatních uvedených státech se skladba podpory liší podle toho, jestli se jedná o úplnou či neúplnou rodinu. Největší změnu skladby celkové podpory lze vidět u Spojeného království, kde je celá podpora pro úplnou rodinu tvořena peněžními transfery, ale pro neúplnou rodinu z větší části tvořena daňovou podporou, konkrétně daňovou slevou na dítě. V Nizozemsku a v menší míře v Německu získávají zaměstnanci rodinnou podporu prostřednictvím sníženého sociálního pojištění. 1.3.3
Vývoj podpory jednorodičovských domácností ve vybraných zemích Vývoj sleduji v období 2000–2014 z důvodu dostupnosti dat, která OECD zpracovává. Na grafu č. 5 je znázorněn vývoj celkové podpory jednorodičovské domácnosti se
2 dětmi v % průměrné mzdy. Ze zkoumaných zemí jsou v grafu zobrazeny pouze ty, ve kterých se celková podpora ve sledovaném období změnila o více jak 3 p. b. průměrné mzdy. Graf 5 Vývoj celkové podpory v % průměrné mzdy u jednorodičovských domácnosti se 2 dětmi od roku 2000 u zemí se změnou větší než 3 p. b.
Zdroj: vlastní tvorba, data OECD 2
Domnívám se, že OECD pro ČR vykazuje chybná data. Stejnou situaci jsem vymodelovala v modelu
TAXBEN a tato dvourodičovská domácnost se dvěma dětmi by v roce 2014 neměla nárok na dávkovou podporu. Situace byla konzultována s vedoucím práce, který chybu OECD potvrdil.
27
V České republice se celková podpora od roku 2000 výrazně snížila. Zatímco v roce 2000 představovala 26 % průměrné mzdy, na konci sledovaného období jen 13 %. V Estonsku, Finsku, Norsku, Slovensku a Slovinsku také došlo k poklesu podpory vyjádřené v % průměrné mzdy, nicméně ne v tak velké míře. Opačným směrem se vyvíjela podpora ve Spojeném království a v Irsku, kde významně vzrostla. V následujícím grafu č. 6 lze pozorovat, jak se u jednorodičovských domácností se 2 dětmi měnil podíl daňové podpory na celkové podpoře. Ze sledovaných zemí jsou v grafu znázorněny ty, kde se od roku 2000 podíl daňové podpory změnil o více než 10 %. Graf 6 Vývoj podílu daňové podpory na celkové podpoře u jednorodičovských domácností se 2 dětmi od roku 2000 u zemí se změnou větší než 10 %
Zdroj: vlastní tvorba, data OECD
V ČR domácnost samoživitele se dvěma dětmi zaznamenala výrazný nárůst daňové podpory z 15,5 % na 67,7 % z celkové podpory oproti domácnosti jednotlivce. Velká změna stejného směru se týkala také domácností na Slovensku. Naopak ke snížení podílu daňové podpory na celkové podpoře došlo v Irsku a v menší míře v Lucembursku.
28
1.4 Dopady změn daňové podpory rodin ve světě V rámci této práce hodnotím dopady změn daňových nástrojů pro rodiny s dětmi v určitém časovém období v ČR. Ke změnám ale došlo i v jiných zemích, kde byl také zkoumán jejich dopad, ať už na nabídku práce, vlastní spotřebu či na samotný blahobyt. Tato podkapitola je zaměřená na světové zkušenosti se změnami daňové podpory. Avram (2014) pomocí mikrosimulačního modelování zjišťovala, jaký dopad mají nezdanitelné položky a daňové slevy na nerovnost, měřenou přes GINI koeficient, ve vybraných státech včetně ČR. K objasnění problému bylo potřeba získat externí odhady ušlých daňových příjmů díky daňovým úlevám. Podle výsledků Avram (2014) má na zmiňované daňové úlevy, které jsou ve většině evropských zemí univerzální, nárok téměř každý. Ve srovnání s jinými zeměmi, tvoří nezdanitelné položky v ČR jen velmi malý podíl příjmů v domácnosti, o to více jsou ale významné daňové slevy, k čemuž přispívá i existence daňového bonusu. Vliv na nerovnost mají ze zkoumaných zemí odečitatelné položky v Německu a daňové slevy v Itálii. V ostatních případech nelze hovořit o redukování nerovnosti díky daňovým úlevám. Avram, (2014, s. 28) závěrem konstatuje, že „podpora nízkopříjmových rodin prostřednictvím daňových nástrojů není tím nejefektivnějším způsobem.“ Otázku spotřeby domácností řešil Michel a Ahmad (2011), kteří se pomocí mikrosimulačního modelu snažili zjistit, jaký na ni mají dopad změny výše daňové slevy na dítě. Tato analýza byla provedena po zavedení této slevy v roce 1997 a následně po jejím navýšení v roce 2003. Díky datům z Consumer Expenditure Survey zjistili, že daňová sleva na dítě neznamená podnět k vyšší spotřebě. Výsledky dávají důkaz o tom, že daňové slevy na dítě ovlivňují spotřebu úplně odlišně než mezní daňová sazba. Tento fakt si někteří politici vysvětlují tak, že široce pojaté daňové slevy znamenají jiné ekonomické stimuly než mezní daňové sazby. Vliv přímé a nepřímé podpory na chudobu v USA řešil také Pressman (2011), který ve své studii poukazuje na to, že v USA je k podpoře rodin s dětmi využívána daňová politika místo přímých příspěvků. Od roku 2001 je poskytována daňová sleva na dítě, která nemůže přejít v daňový bonus a pro chudé rodiny je tak téměř bezvýznamná, protože pokud nemají 29
příjmy a nemají tudíž ani daňovou povinnost, nemá se jim sleva z čeho odečíst. V tomto případě, jak potvrdil i Ozava, Hong (2003), jsou slevy cílené na středně a vysokopříjmové rodiny. Stejné je to i s daňovým osvobozením pro rodinu. Tyto slevy na dani obecně pomáhají, ale pomoc se netýká chudých rodin s dětmi, na které by měla být především cílena. Pressman (2011) chtěl zjistit, jak by přímé dávky pro rodinu ovlivnily chudobu dětí a využil k tomu data z Luxembourg Income Study. Jak uvádí např. Blank (2008) či Pressman, Scott (2010), bylo měření chudoby v USA několikrát hojně diskutováno. Zejména kvůli tomu, že měření chudoby je založeno na příjmech před zdaněním, což v minulých desetiletích nebyl problém, ale dnes je. Dalším problémem je používání absolutní definice chudoby. I když je celá studie směřována na USA, autor zde srovnává vliv přímé podpory na chudobu i v jiných rozvinutých zemích. Zavedené přídavky na děti mají ve většině těchto zemí kladný vliv na chudobu dětí, jen v USA je tento efekt téměř nulový a to kvůli jejich absenci. Prvním jeho zjištěním v této studii je nedostatek podpory pro nízkopříjmové rodiny s dětmi. Autor nasimuloval vliv daňové slevy na dítě na redukování chudoby v USA a zjistil, že daňová zvýhodnění neposkytují rodinám s dětmi velkou finanční pomoc. Chudobu dětí redukovaly pouze o 0,7 procentního bodu, což je výrazně méně než vliv přímé podpory u jiných zemí. Autor dále nasimuloval vliv zvyšování přídavku na dítě, přičemž začal u 1 000 $ na dítě za rok a skončil na 4 000 $. Co se týče míry chudoby, při výši 1 000 $ a 2 000 $ by zaostávala USA za zbytkem světa, s přídavkem ve výši 3 000 $ by se blížila úrovni Anglo-saských zemí a s přídavkem 4 000 $ by se chudoba dětí dostala na průměr vyspělých zemí. Tato politika by stát v roce 2004 stála 160 miliard $, ale snížila by dětskou chudobu o téměř 50 %. Holzer a kol. (2007) odhadl náklady dětské chudoby na 500 miliard $ ročně s tím, že jsou způsobeny sníženou produktivitou, narůstající kriminalitou a náklady na zdravotní péči. Reformou by se tedy ušetřilo přibližně 250 miliard $ a politika by se stala vysoce nákladově efektivní. Výsledky této studie vytvořily silný argument, že by USA měla následovat zbytek světa a zavést program přídavků na dítě. Ke stejnému závěru došli i Ozava, Hong (2003), kteří se také věnovali výslednému efektu zavedení přídavků na děti a to i společně s upravenou slevou na dani pro pracující (v původním znění „Earned income tax credit“). Zjistili, že by tyto dvě změny zvýšily příjmový status dítěte, chudoba dětí by byla redukována a snížila by se příjmová nerovnost u dětí. 30
Vývojem daňové podpory pro rodiny s dětmi v Itálii se zabývali Gastalti, Liberati (2009). Význam daňových slev dlouhodobě narůstal. Zatímco v roce 1991 představovaly daňové slevy 30 % objemu prostředků určených na přídavky na děti, v roce 2007 je daňové nástroje převýšily. Autoři ve své studii uvedli hned několik důvodů, proč začaly být preferovány. Například:
daňové slevy jsou spíše daňové výdaje než přímé výdaje. V období, kdy růst veřejných výdajů ohrožuje ekonomiku, je politicky jednodušší snížit daňové příjmy prostřednictvím poskytování daňových slev než vyplácet přímé dávky,
daňové i dávkové nástroje rodinné politiky jsou považovány za nástroje k podpoře nízkých příjmů. V nedávných debatách bylo poukázáno na to, že by daňové slevy mohly být používány k podpoře příjmů u domácností pod hranicí chudoby a také k přerozdělování příjmů,
daňová podpora je zaměřena na všechny pracovníky s příjmem, kdežto dávková podpora hlavně na zaměstnance. Podnikatelé je můžou také využívat, avšak podpora pro jejich děti prochází jinými formami přímých výdajů. Stejně je tomu i v ČR, kde si podnikatelé při uplatnění paušálních výdajů nemůžou odečíst daňovou slevu na dítě.
Jediným omezením daňových slev v Itálii je jejich nemožnost jít do záporu. Otázkou ale je, zda by neměl existovat daňový bonus, který by se stal komplementem přídavků na děti při podpoře nízkopříjmových domácností. Pokud by se tak stalo, mohly by daňové nástroje při přerozdělování a snižování chudoby fungovat lépe než přímé příspěvky. Z výsledků vyplývá, že je to právě neexistence daňového bonusu, která způsobuje, že nejsou daňové slevy v redistribuci příjmů a snižování chudoby efektivnější než přídavky na děti. Výsledek analýzy může být spíše stimulem k debatě o výběru nejvhodnějšího nástroje na podporu rodin s dětmi, nejen v Itálii, ale ve všech evropských zemích. Jak zavedení daňové slevy pro pracující rodiny (dále v originálním znění „WFTC“ – working families tax credits) v roce 1999 ovlivnilo nabídku práce rodin s dětmi, řešil ihned po jejím zavedení Blundell a kol. (2000), přičemž se tomuto tématu věnuje i v mnoha dalších pracích. Zpětným pohledem na vývoj míry nezaměstnanosti po zavedení WFTC se zabýval 31
i Brewer a kol. (2006), který hodnotil situaci od zavedení této slevy až do roku 2003. Cílem této slevy bylo zvýšit pracovní motivaci a podpořit nezaměstnané dostat se na pracovní trh. WFTC nahradila již podobnou existující slevu, která byla hlavní podporou pro pracující rodiny s dětmi. Stala se obecnější, změny se týkaly hlavně výše daňové slevy, stropu a příspěvku na náklady na péči o děti. Pro zhodnocení efektů této reformy si Blundell a kol. (2000) vybral dvě cílové skupiny: samoživitele a manželský pár s dětmi. Byli vyloučeni podnikatelé, důchodci a studenti. Pro správné vyhodnocení bylo potřeba mít k dispozici dostatek vzorků z obou cílových skupin včetně podstatných informací o každé z těchto domácností, aby bylo možné vypočítat čisté příjmy po zavedení nové reformy. K tomu autoři použili model TAXBEN aplikovaný na data Family Resources Survey. V neposlední řadě potřebovali i model, který bude predikovat změny v nabídce práce, které jsou následkem reforem celého sociálního systému. Pro simulaci si vytvořili rozpočtová omezení každého jednotlivce, která zahrnují různá daňová zvýhodnění a mezní daňové sazby. Dále se v simulaci zabývali náklady, které jsou spojené s péčí o děti. Pro rodiče, kteří odpracovali více než 16 hodin týdně vznikl nový příspěvek na péči o dítě, který by mohl mít velký vliv na nabídku práce. Cílem celé této studie bylo předpovědět, jak budou rodiny reagovat na změnu ekonomických okolností způsobených zavedením WFTC. Autoři vygenerovali čisté příjmy spojené s počtem odpracovaných hodin před a po zavedení WFTC, tudíž mohli odvodit novou nabídku práce, která se u samoživitelů zvýšila o 2,2 procentních bodů. U vdaných žen, které žijí s pracujícím manželem, došlo k poklesu o 0,57 procentního bodu. Otázka potenciálu pro změny v oblasti péče o děti zůstala otevřená, protože se zjistilo, že není pravděpodobné, že by došlo k velkým změnám účasti na trhu práce, ale za to by to mohlo mít významné důsledky na výdaje. Brewer a kol. (2006) tento efekt zkoumal za celé období 1999–2003. Spočítal, že čistý vliv zavedení WFTC spočíval ve zvýšení míry zaměstnanosti matek samoživitelek o 5,11 procentních bodů.
U rodičů, kteří žijí společně, se zaměstnanost matek mírně snížila
a naopak se mírně navýšila zaměstnanost otců. Ve zmiňovaném období došlo ale k mnoha jiným reformám, které se týkaly daňové a dávkové podpory, čímž se výsledný celkový efekt snížil. U matek samoživitelek došlo celkově k nárůstu o 3,72 procentních bodů a u mužů a žen žijících v páru se míra snížila o 0,4 a 0,49 procentního bodu.
32
V roce 2005 došlo v ČR k zavedení společného zdanění manželů. Kromě jiných pozitivních efektů, které se týkaly podpory rodin, se toto zdanění negativně podepsalo na nabídce práce vdaných žen s malými dětmi. Jak zjistila Kalíšková (2014), šlo o pokles 2,9 procentních bodů ve srovnání se svobodnými či bezdětnými ženami a s obdobím před zavedením společného zdanění. U vdaných žen se staršími dětmi se nabídka snížila o 2 p. b. Tyto změny byly hodně závislé na rozdílu mezi platem manžela a manželky. S tím souvisí fakt, že pokud žena měla muže s vysokým vzděláním, došlo k poklesu nabídky až o 5,5 procentních bodů. Nabídka práce mužů se téměř nijak nezměnila. Výsledky dokazují, že v ČR i přes celkem vysokou zaměstnanost žen a nízkou cenovou elasticitu jejich nabídky práce, mají bonusy poskytované prostřednictvím daňového systému významné dopady na nabídku práce žen. Dle Kalíškové (2014) by tento efekt byl pravděpodobně větší v zemích EU, kde je nabídka práce více citlivá na změnu mezd. Politici v zemích EU usilují o zvýšení nabídky práce žen, proto by jim tato studie mohla pomoci v rozhodování, jaký nástroj použít.
33
2
VÝVOJ PODPORY RODINY OD ROKU 1989 Cílem této kapitoly je zachytit přeměnu sociálního systému a jeho pozdější změny,
které měly vliv na podporu rodin s dětmi. I přesto, že je tato práce primárně zaměřena na vývoj nepřímé podpory rodin, předkládám i vývojový přehled nástrojů přímé podpory, protože některé z těchto nástrojů vstupují do analýz provedených v poslední kapitole této práce.
2.1 TRANSFORMACE SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU Za období komunismu klesla hospodářská úroveň a došlo k zaostávání řady sociálních oblastí. Jak uvedlo MPSV (2009, s. 4), „v období kolem roku 1989 klesala nejen porodnost, ale i sňatečnost, a proto byl veřejný sektor nucen začít pracovat na tvorbě nových přístupů k podpoře rodin.“ Byla zahájena transformace české ekonomiky, která znamenala změny i v jiných oblastech. Sociální reforma byla tedy komplementem reformy ekonomické a její implementace měla zásadní vliv na celou společnost. Potřebu transformace potvrdil i Krebs (2010). V sociálním systému vymezil závažné nedostatky, které byly překážkou pro úspěšné vyřešení důsledků ekonomického rozvoje. Nedostatky byla například neexistence valorizace dávek, nepřipravenost na budoucí demografický vývoj, existence velkého množství dávek, čímž byl systém nepřehledný a složitý, neexistence možnosti zajistit se soukromě pro možnou nadcházející sociální událost či nemožnost přenosu nároků z jiných zemí. Cílem transformace byl přechod od centrálně řízené ekonomiky k efektivnímu tržnímu systému a vybudování stabilního demokratického základu. Stát působil jako monopol, který řídil, kontroloval a měl v rukou veškerá opatření nejen v sociální oblasti. Při poklesu ekonomické aktivity se začaly objevovat problémy s financováním, k čemuž Krebs (2010, s. 103) dodává: „Sociální systém signalizoval, že beze změn postavení občanů, bez korekcí výdajů na sociální účely a změn ve způsobu jeho financování nutně vyústí v krizi.“ Z výše uvedených důvodů vznikl úpravou předešlého zákona o sociálním zabezpečení zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, který znamenal zásadní koncepční změnu celé soustavy sociálního zabezpečení. 34
Na počátku 90. let se objevil ekonomický problém evropského rozměru jménem dlouhodobá a přetrvávající nezaměstnanost, který byl prohlouben existencí snadno dostupných sociálních dávek, které demotivovaly občany ke vstupu na trh práce a nezaměstnanost tak mnoho jedinců chápalo jako možný životní styl. Cílem reforem bylo vymýtit tuto myšlenku. Kotýnková (2007, s. 21) píše: „Kvůli obavám z výskytu negativních sociálních jevů byl již v prvních krocích transformace v roce 1990 souběžně se scénářem ekonomické transformace vytvořen Scénář sociální reformy. Jeho účel spočíval ve vytvoření záchranné sociální sítě, která by měla ochránit širokou vrstvu obyvatelstva před ztrátou zaměstnání, či přímo ochránit obyvatele před propadem do chudoby při případné ztrátě zaměstnání. Každému by měla být zajištěna určitá minimální pomoc v případě, že se dostane do závažné sociální situace.“ Díky snadno dostupným sociálním dávkám, kterými stát vyrovnával nerovnosti mezi lidmi, nedošlo v době vysokého nárůstu nezaměstnanosti ke změnám v příjmové nerovnosti. Podle Kotýnkové (2007) záchranná sociální síť svůj úkol v 90. letech splnila. Transformace měla postupně směřovat k adresnějšímu poskytování podpory a k minimalizaci zneužívání sociálních dávek. Prvním krokem k této změně byla úprava státního vyrovnávacího příspěvku v roce 1993. Od této doby si každý musí o dávky zažádat. Současně s touto změnou došlo ke vzniku nové daňové soustavy, která také výrazně ovlivnila finanční podporu rodin. Zákon, kterým byla provedena komplexní daňová reforma, se nazývá zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Ten definoval různé druhy daní, prostřednictvím kterých lze rodinám poskytovat podporu. Hlavním nástrojem podpory rodin s dětmi zůstala i nadále odečitatelná položka na vyživované dítě. Podle MPSV (2009) byla současně s konceptem záchranné sociální sítě podpora rodiny soustředěna na podporu nízkopříjmových rodin, což vyústilo v sociální reformu, kdy se zákonem č. 117/1995, Sb. o státní sociální podpoře (dále „zákon o SSP“) stala státní sociální podpora samostatným pilířem rodinných dávek. Nově vzniklé dávky byly rozděleny na příjmově testované a univerzální dávky pro všechny. Další výrazné změny nastaly v roce 2005, kdy byla odečitatelná položka na dítě nahrazena daňovým zvýhodněním na dítě s možností daňového bonusu a vznikla možnost 35
společného zdanění manželů. Nárok na příjmově testované dávky ovlivňuje výše životního minima rodiny (dále „ŽM“), které existuje již od roku 1991. Přijetím zákona č. 110/2006, Sb. o životním a existenčním minimu se změnil jeho výpočet a tudíž i některé sociální dávky, které jsou na něj navázány. Další změny v podpoře nastaly po zavedení zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla nahrazena dosud progresivní sazba daně z příjmu jednotnou sazbou. Ze své podstaty bylo zrušeno společné zdanění manželů a byly navýšeny daňové slevy na dítě. Od roku 2008 také došlo k výrazným změnám v oblasti sociálních dávek.
2.2 PŘÍMÁ PODPORA V současné době se přímou rodinnou podporou rozumí především dávky státní sociální podpory (dále „SSP“), kterými jsou rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, porodné, pohřebné a příspěvek na bydlení. Kromě toho může rodina čerpat i dávky pomoci v hmotné nouzi nebo dávky z nemocenského pojištění. Pro zachování sociálního smíru byl v roce 1990 zaveden státní vyrovnávací příspěvek, který sloužil jako zvláštní sociální dávka k vyrovnání sociálních důsledků zvýšení některých maloobchodních cen pro obyvatelstvo. Nejdříve byl poskytován plošně, ale později došlo k jeho omezení, čímž v rodinné politice začal adresný způsob poskytování dávek. Příspěvek byl zrušen zákonem o SSP. Příspěvek byl přetransformován na významnou dávku SSP sociální příplatek. Tímto příspěvkem stát pomáhal krýt finanční náklady rodinám, jejichž příjmy nedosahovaly stanovené hranice příjmů, vyjádřené jako násobek ŽM. Šlo o příjmově testovanou dávku a nárok na ni byl ještě vázán s péčí o dítě. Výše příspěvku byla nepřímo úměrně závislá k výši příjmu. K 1. 1. 2011 došlo k jeho zrušení a byl zakomponován do příspěvku na péči, který upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. K dorovnávání příjmů na úroveň ŽM rodiny sloužily dávky sociální potřebnosti definované zákonem č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. Přijetím zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi byly nahrazeny dávkami pomoci v hmotné nouzi. V letech 19912004 existoval k zabezpečení rodiny vojáka zaopatřovací příspěvek. 36
Zákon o SSP definoval příspěvek na dopravu, který přispíval rodinám ke krytí nákladů spojených s dojížděním dětí do školy do místa mimo trvalé bydliště. K 1. 7. 2004 byl zrušen a od 1. 9. 2004 nahrazen slevami na žákovském jízdném v autobusové i železniční dopravě, což bylo dle příslušné důvodové zprávy vyhodnoceno jako efektivnější způsob řešení podpory. Slevy jsou v současnosti hojně využívány. Do roku 1995 byla rodinám poskytována podpora při narození dítěte. Zákonem o SSP vznikla nová dávka porodné, jejímž účelem bylo jednorázově přispět na náklady související s narozením dítěte. Dávka byla zavedena jako nezávislá na příjmu. Od roku 2011 se dávka změnila na příjmově testovanou a byla vyplácena jen na první živě narozené dítě. Dle aktuálního znění zákona je porodné vypláceno, pokud příjem rodiny za poslední čtvrtletí před narozením dítěte byl pod hranicí 2,7 násobku ŽM. Porodné lze čerpat v rodině pouze dvakrát, a to 13 000 Kč na první a 10 000 Kč na druhé dítě. V případě dvojčat se jedná o částku 23 000 Kč. Kromě peněžité pomoci v mateřství, poskytované z nemocenského pojištění, se v zájmu zlepšení populačního vývoje pro ženy pečující o dítě poskytoval mateřský příspěvek. Cílem příspěvku bylo zlepšit populační vývoj a podpořit matku v období, kdy kvůli péči o dítě není výdělečně činná. Zákonem č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku se částečně změnila koncepce této dávky a z mateřského se stal rodičovský příspěvek, tím došlo ke zrovnoprávnění matky a otce při výchově dětí. Zásadní změny v poskytování rodičovského příspěvku nastaly přijetím zákona o SSP a poté v roce 2007 přijetím zákona o životním a existenčním minimu. Od roku 2008 si dokonce rodiče mohou zvolit délku pobírání a výši příspěvku. Při rychlém čerpání obdrží 11 400 Kč měsíčně po dobu prvních dvou let dítěte, při klasickém čerpání 7 600 Kč do 3 let věku dítěte a při pomalém čerpání 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. Nárok na příspěvek má rodič, který pečuje o dítě mladší 4 let nebo dokud nevyčerpá částku 220 000 Kč, která je limitem pro čerpání rodičovského příspěvku. Dávka přídavek na dítě byla dříve součástí nemocenského pojištění, od roku 1985 nebyla valorizována a byla stanovena paušálně podle počtu dětí. V roce 1993 došlo k úpravě její výše a rozlišování podle stáří dítěte. Zákonem o SSP se přídavek stává testovanou dávkou a jeho smyslem je dlouhodobě pomáhat rodinám s krytím nákladů, které souvisí s výchovou 37
dětí a v důsledku toho tak žijí na nižší životní úrovni než rodina bez dětí. Výše příspěvku je dána součinem ŽM a daného koeficientu, přičemž se rozlišovaly 3 výměry, které závisely na příjmu. Ze 3 výměr se od roku 1997 kvůli ekonomickému poklesu staly jen 2 výměry a snížil se výpočtový koeficient, v roce 1999 se vrátilo k 3 výměrám. Od roku 2008 se výrazně změnily podmínky nároku i výše přídavku. V současné době získává přídavek nezaopatřené dítě v případě, že příjem rodiny nedosahuje 2,4 násobku ŽM rodiny. Jeho výše je pevně stanovena dle věku dítěte na 500 Kč pro děti do 6 let, 610 Kč od 615 let a pro studenty 1526 let 700 Kč. Dětem, které měly nárok na přídavek na dítě, byl od dubna 2006 poskytován příspěvek na školní pomůcky, který se vyplácel jednorázově ve výši 1 000 Kč v případě, že bylo dítě přihlášeno k zápisu k povinné školní docházce. Příspěvek byl k 31. 12. 2007 zrušen. Další nově vzniklou testovanou dávkou, kterou zavedl zákon o SSP, je příspěvek na bydlení, který pomáhá jak jednotlivcům, tak i rodinám s krytím nákladů na bydlení. Jeho původní výpočet záležel na částce ŽM, příjmu a na příslušném koeficientu. V souvislosti se zákonem o ŽM a zákonem o pomoci v hmotné nouzi došlo v roce 2007 k výrazné změně, protože se začala zohledňovat forma vlastnictví, velikost obývané obce, skutečné náklady na bydlení a počet členů domácnosti. Důležitým krokem bylo také stanovení normativních nákladů, podle kterých se vypočítá výše příspěvku. Nemálo významnou podporou byly dávky pěstounské péče definované zákonem o SSP. Celkem je tvořil příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Od 1. 1. 2013 přestaly být dávky součástí systému SSP a nově je upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Rodinám s dětmi mohou být poskytovány i dávky pomoci v hmotné nouzi, které řeší nedostatečný příjem domácnosti. Jsou jimi příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.
38
2.3 NEPŘÍMÁ PODPORA Rodinám se dostává nepřímé podpory prostřednictvím daňových opatření. I když se obecně mluví o podpoře, není tím myšlena pomoc jen sociálně slabým rodinám, ale všem rodinám, kde je alespoň jedna pracující osoba. MPSV (2005, s. 20) uvedlo: „Stát chce tímto krokem motivovat osoby k zaměstnání a snížit tak počet závislých osob na sociálních dávkách.“ Pro stát jsou tato zvýhodnění daňovými výdaji. Na rozdíl od přímé podpory je obtížné predikovat dopad poskytnuté daňové podpory na veřejné rozpočty. Od roku 1989 ovlivnily objem daňové podpory tyto zásadní změny: vznik zákona o daních z příjmů, nahrazení odečitatelné položky slevou na dítě a zrušení progresivního zdanění. Dle těchto mezníků jsem rozdělila vývoj na 4 etapy. Obsahem této kapitoly jsou dvě podkapitoly, přičemž každá z nich popisuje 2 etapy vývoje a je uzavřena souhrnnou tabulkou. Kromě vývoje daňové úlevy na dítě je popsán i vývoj daňové úlevy na manžela/ku. I když tato úleva nepatří mezi nástroje na podporu rodin s dětmi, protože není podmíněna existencí dítěte v rodině, tak rodinám s dětmi, ve kterých na ni mají manželé nárok, ovlivňuje rozpočet. 2.3.1
Daňová podpora rodin 19892004 Podkapitola popisuje 2 etapy vývoje daňové podpory, které rozděluje vznik nové
daňové soustavy na základě zákona o daních z příjmů. 1989–1992 Zdaňování před rokem 1989 bylo celkem složité a neexistovala jednoduchá daňová soustava, jak ji známe dnes. Stěžejním zákonem byl zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva a k němu příslušné vyhlášky, které tento zákon aktualizovaly. Určité zvýhodnění pro rodiny s dětmi upravoval §5 příslušného zákona, který se týkal základu daně. Dle znění zákona k 1. 1. 1989 byl základem daně rozdíl mezi celkovým příjmem poplatníka (peněžním i naturálním) a výdaji vynaloženými na dosažení příjmu. Příjmy z poskytování služeb na základě povolení národního výboru se zdaňovaly odděleně od ostatních příjmů poplatníka. Při stanovení základu daně se od těchto příjmů, pokud přesahovaly částku 6 000 Kčs, odečetla částka 6 000 Kčs, měl-li poplatník dvě a více vyživovaných osob a tyto osoby nebyly uznány za vyživované u jiného poplatníka. 39
Za vyživovanou osobu se dle vyhlášky č. 146/1961 Sb., kterou se provedl zákon o dani z příjmu obyvatelstva, považovaly nezletilé a zletilé děti poplatníka, na které náležely přídavky na děti nebo výchovné a neměly vlastní příjem větší než 8 280 Kčs ročně. Vyživovanou osobou dále mohl být manžel nebo manželka, druh (družka) žijící s poplatníkem v domácnosti, děti z rozvedeného manželství a další. Pracovní příjmy podléhaly progresivnímu zdanění s tím, že poplatníkům, kteří vyživovali jednu osobu, byla daňová povinnost snížena o 20 % a těm, kteří vyživovali více než 3 osoby o 30 %. Maximálně mohla být daň snížena o 1 200 Kč a to pouze v případě, nebyla-li z tohoto důvodu snížena jiná daň. Existovala i sleva na dani, ale ta nebyla zavedena za účelem podpory rodin s dětmi. Jelikož byly dosud uplatňovány 4 různé daně (daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti, daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby a daň z příjmů obyvatelstva), které vznikly v 50. letech, byl přechod k tržní ekonomice důvodem pro zásadní změnu i v daňové oblasti. Cílem bylo také dosáhnout vyšší efektivnosti, jednoduchosti zdanění a zavést univerzální daň postihující všechny příjmy. Ovšem dosažení těchto cílů bylo v krátké době nereálné, proto docházelo k přechodným opatřením v oblasti daňových úprav. Jedním z nich je zákon č. 389/1990, Sb. o dani z příjmu obyvatelstva. V důvodové zprávě k zákonu se uvádí, že nová právní úprava sleduje posílení spravedlnosti zdanění a vymezení sociálních a jiných prvků tak, aby byly základem pro budoucí komplexní daňovou reformu. Oproti předchozímu zákonu tento zákon nově vymezuje příjmy, které jsou od daně osvobozeny. Z těchto položek se rodiny týká např. rodičovský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte a vyživovací povinnosti. Odečitatelnou položku na vyživované dítě ve výši 6 000 Kč ročně si nově mohl odečíst i poplatník, který platil výživné na dvě a více dětí. V případě výživného na jedno dítě mu náležel nárok na odpočet 3 000 Kčs ročně. Za vyživované dítě se považovalo nezletilé dítě, zletilé dítě do 26 let, které současně studovalo, nebo které studovat nemohlo z důvodu nemoci. Mezi vyživované „děti“ se řadila i osoba starší 26 let, která se připravovala na své budoucí povolání a zároveň neměla vlastní roční příjem vyšší než 14 400 Kčs.
40
Každý poplatník, který vyživoval ve společné domácnosti manžela či manželku, jejíž roční příjem nepřesahoval 14 400 Kčs, si mohl odečíst 6 000 Kčs. 19932004 Významným krokem ke komplexní daňové reformě bylo přijetí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Plánovaná účinnost zákona byla od 1. 1. 1993, tedy data, kdy zaniklo Československo a vznikla samostatná Česká republika. Ta se chtěla postupně přibližovat daňovým soustavám, které jsou typické v ostatních státech Evropského společenství. Jedním z důvodů, proč mít kvalitní daňovou soustavu, je podle důvodové zprávy k zákonu o daních z příjmů zabezpečit jednotnost zdaňování všech druhů příjmů fyzických i právnických osob. Poprvé se tady setkáváme s daní z příjmu fyzických osob, která nahradila všechny daně placené obyvatelstvem a s daní z příjmu právnických osob. Problém, se kterým se vláda potýkala, bylo pojetí univerzálnosti, čili jestli se má při zdanění přihlížet k celkové příjmové situaci občana a jestli mají být zdaňovány např. dávky nemocenského a sociálního pojištění. Při zdaňování se přihlíželo k vyživování nezaopatřených dětí a zároveň bylo zvýhodnění zkonstruováno tak, aby úlevy byly závislé na příjmu méně než doposud. V oblasti sociální politiky došlo touto změnou ke zjednodušení řešení v oblasti sociální politiky. Zákonem se mění nezdanitelná část základu daně. Základ daně, který podléhá progresivní sazbě daně, si nově poplatník, který vyživuje dítě ve společné domácnosti, může snížit o 9 000 Kčs ročně na každé dítě, maximálně však na 4 děti. Pokud se ve společné domácnosti vyskytovalo více poplatníků, mohl si snížení daně uplatnit pouze jeden z nich. Nárok na snížení základu daně o 12 000 Kčs ročně měl poplatník, který vyživoval manžela či manželku ve společné domácnosti, která neměla vlastní roční příjem větší než 20 400 Kčs. Nově byla zavedena daň z přidané hodnoty, která se stala jedním ze základních pilířů daňové soustavy. Existovaly 2 sazby zdanění zboží a služeb. Zařazení dětských plen do seznamu zboží, které podléhá nižší sazbě, rodinám odlehčilo rozpočet. Nejen z důvodu doposud vysokého daňového zatížení došlo k přijetí zákona č. 323/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o daních z příjmů. Navýšení nepřímé finanční podpory je v důvodové zprávě zdůvodněno jako následek růstu životních nákladů. Výsledkem bylo navýšení částky, o kterou bylo možné snížit základ daně, 41
z 9 000 Kčs na 10 800 Kč ročně na každé vyživované dítě v domácnosti. Početné rodiny pocítily změnu i ve zrušení limitu využití odpočtu max. na 4 děti. Kromě odpočtu na dítě, hrál důležitou roli i roční odpočet na manželku (manžela). Výše jeho odpočtu zůstala stejná, ale změnily se podmínky uplatnění. Horní hranice příjmů manželky (manžela), do které bylo možné uplatnit odpočet, se zvýšila z 20 400 Kčs na 21 600 Kč ročně. K další změně došlo zákonem č. 259/1994 Sb., který upravuje zákon o daních z příjmů a z jeho důvodové zprávy vyplývá, že základní koncepce zákona je správná, avšak předpokládá postupné snižování daňové zátěže. Poplatníci s rodinami to pocítili opětovným navýšením odečitatelné položky ze základu daně na vyživované dítě z 10 800 Kč na 12 000 Kč. Odpočet na manžela či manželku se nezměnil, pouze se navýšil limit příjmů na 24 000 Kč. Od roku 1996 vzrostla novelizací zákona odečitatelná položka na dítě na 13 200 Kč a novinkou bylo také zdvojnásobení této částky v případě, že dítě bylo držitelem průkazu ZTPP. Limit příjmu při odpočtu na manžela (manželku) se zvýšil na 26 400 Kč. Novelou zákona o DPH byly od 1. 4. 2000 zařazeny dětské autosedačky do položek podléhající snížené sazbě daně. Tento krok mohl, i když jen velmi nepatrně, odlehčit rodinám finanční rozpočet. Do roku 2004 došlo v oblasti nepřímé finanční podpory rodin pouze k navyšování odečitatelných položek na vyživované děti a limitu příjmu při odpočtu na manžela či manželku. Shrnutí období 19892004 Následující tabulka č. 3 zachycuje změny v daňových nástrojích v období 19892004, kde můžeme vidět, že některé roky byl odpočet na dítě menší než na manželku. Tento fakt je viditelný spíše na počátku sledované etapy. Od roku 1999 se situace trvale otáčí.
42
Tabulka 3 Vývoj odečitatelné položky na dítě a manžela/ku v období 19892004 účinnost od 19894 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
průměrná roční hrubá mzda 38 040 Kč 39 432 Kč 45 504 Kč 55 728 Kč 70 848 Kč 84 048 Kč 99 684 Kč 117 900 Kč 129 624 Kč 141 612 Kč 153 564 Kč 158 628 Kč 172 536 Kč 186 288 Kč 197 160 Kč 209 592 Kč
odpočet na dítě
možnost uplatnění na:
6 000 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 9 000 Kč 10 800 Kč 12 000 Kč 13 200 Kč 14 400 Kč 18 000 Kč 21 600 Kč 21 600 Kč 23 520 Kč 23 520 Kč 23 520 Kč 25 560 Kč
jedno dítě * při min. počtu 2 dětí jedno dítě * při min. počtu 2 dětí jedno dítě jedno dítě každé dítě (max. na 4) každé dítě každé dítě každé dítě každé dítě každé dítě každé dítě každé dítě každé dítě každé dítě každé dítě každé dítě
odpočet na manželku (manžela) - Kč - Kč 6 000 Kč 6 000 Kč 12 000 Kč 12 000 Kč 12 000 Kč 12 000 Kč 16 800 Kč 18 240 Kč 19 884 Kč 19 884 Kč 21 720 Kč 21 720 Kč 21 720 Kč 21 720 Kč
hranice příjmů 3 - Kč - Kč 14 400 Kč 14 400 Kč 20 400 Kč 21 600 Kč 24 000 Kč 26 400 Kč 28 800 Kč 32 040 Kč 34 920 Kč 34 920 Kč 38 040 Kč 38 040 Kč 38 040 Kč 38 040 Kč
Zdroj: vlastní tvorba na základě příslušných zákonů a dat z ČSÚ
Odečitatelné položky z daňového základu zavedené na počátku 90. let znamenaly menší daňovou zátěž, ale zároveň méně odvedených prostředků do státního rozpočtu. Podle MPSV (2004, s. 131) „byly odečitatelné položky jedinou formou daňové podpory domácností s dětmi v dané době.“ Odpočet zohledňuje zvýšené náklady na výchovu a výživu nezaopatřeného dítěte a snaží se touto částkou alespoň částečně vynahradit finanční znevýhodnění oproti domácnostem bez dětí. Od roku 1994 není omezen počet dětí, na které lze uplatnit odpočet a nerozlišuje se ani věk dětí, ve srovnání například s dávkou státní sociální podpory – přídavek na dítě. V případě 3
Hranice vlastních příjmů manželky (manžela) pro nárok na odpočet.
4
V roce 1989 a 1990 platil odpočet na dítě pouze pro rodiče dítěte, který měl příjmy z poskytování služeb na
základě povolení národního výboru. Všem poplatníkům s více než 3 dětmi byla snížena daň o 30 %, pokud z tohoto důvodu již nebyla snížena daň jiná. Pokud poplatník vyživoval jednu osobu, daň mu byla o 20 % zvýšena.
43
úplné rodiny (manželé a děti) měla kombinace odečitatelných položek na dítě a na manžela (manželku) nemalý význam. Nezdanitelnou položku na dítě mohl zaměstnavatel poplatníkovi zúčtovat již při výpočtu měsíční zálohy na daň. Pokud poplatník splňoval podmínky na odečtení nezdanitelné položky jen některé měsíce, snížil se základ daně o 1/12 částky za každý měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky. Nejčastější případ, kdy se tento výpočet využíval, bylo narození dítěte v průběhu kalendářního roku. Odečitatelnou položku na manžela (manželku) bylo možné uplatnit pouze až po skončení kalendářního roku, nikoliv měsíčně, aby bylo možné posoudit hranici vlastních dosažených ročních příjmů. Od 1. 1. 2005 byla odečitatelná položka na vyživované dítě transformována na daňové zvýhodnění na dítě. 2.3.2
Daňová podpora rodin 20052016 Podkapitola popisuje vývoj daňové podpory v etapách 20052007 a 20082016, které
oddělila účinnost daňového zvýhodnění na dítě od roku 2005 a zavedení jednotné daňové sazby od roku 2008. 20052007 Rokem 2005 nastala zásadní změna daňové podpory rodin s dětmi. V programovém prohlášení vlády Stanislava Grosse z roku 2004 se píše: „Vláda chce rozvíjet moderní sociální stát a dbát o sociální zabezpečení občanů v souladu s cíli Evropské sociální charty. V souladu s cíli Evropské unie vytvořit všestranný a vyvážený systém podpory rodin s dětmi. Vláda si byla vědoma kritického stavu demografického vývoje, který ohrožoval budoucnost společnosti České republiky, a také toho, že péče o dítě vyžaduje nové komplexní řešení.“ Nejen z těchto důvodů chtěla prosadit návrhy, které umožní ženám i mužům dobře skloubit péči o děti s uplatněním se na trhu práce. Konkrétně se jednalo o společné zdanění manželů a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Tyto dva instituty se podařilo prosadit a byly zakotveny do zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2005. Společné zdanění manželů mohli uplatnit manželé, kteří v domácnosti vyživovali alespoň jedno dítě. Podle příslušné důvodové zprávy byla nová právní úprava zpracována z komplexního pohledu na daňovou politiku a v souladu s Programovým prohlášením vlády ČR se stala součástí II. etapy reformy veřejných financí. Dále v tomto období došlo ke snížení sazeb DPFO u prvních dvou pásem 44
s cílem snížit daňové zatížení všech příjmových skupin, s důrazem na nízko a středně příjmové poplatníky. Společné zdanění manželů Tento institut byl do zákona o daních z příjmů vložen pod §13a a MPSV (2004, s. 132) byl popsán následovně: „Společné zdanění manželů znamená, že rodina bude posuzována jako jedna zdanitelná jednotka. Daňové základy manželů se sečtou, odečtou se nezdanitelné části a celkový daňový základ se vydělí dvěma. Tímto způsobem dojde k avizovanému snížení daňové progrese jejím zprůměrováním a rozložením mezi oba manžele.“ Výše zvýhodnění vzrůstala s rozdílem mezi příjmy manželů. Zejména tedy v případech, kdy jeden z manželů měl zdanitelné příjmy a druhý nikoliv, například z důvodu mateřské dovolené nebo pobírání rodičovského příspěvku, zkrátka nemohl-li pracovat z důvodu péče o dítě. Podmínkou pro uznání nároku bylo uzavření manželství a péče alespoň o jedno vyživované dítě žijící s nimi v domácnosti. Společné zdanění manželů bylo možné uplatnit jednou ročně podáním daňového přiznání každého z manželů. Od roku 2007 bylo možné instrument uplatnit i v případě, že jeden z manželů po skončení zdaňovacího období zemřel. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě Dosud používaná odečitatelná položka na vyživované dítě byla zcela nahrazena daňovým zvýhodněním na dítě, které se skládá z daňové slevy a v případě nároku i daňového bonusu. Jednalo se o zásadní změnu v systému daňových úlev poplatníků s dětmi, ale nikoliv o úplně nový instrument. Díky daňovému bonusu však daňová povinnost může být nově záporná. Při uplatnění odečitatelné položky, došlo ke snížení základu daně o stejnou částku, což, jak píše Jahoda (2006, s. 11), „v progresivním systému zdanění znamenalo vyšší efektivní podporu pro poplatníky s vyšším příjmem.“ Kdežto při použití daňové slevy, pro kterou platí stejné podmínky jako pro odečitatelnou položku, dojde ke snížení daňové povinnosti všem o stejnou částku. Poplatník, který vyživoval ve své domácnosti děti, si mohl za každé dítě odečíst 6 000 Kč ročně z vypočtené daňové povinnosti. Pro poplatníky, jejichž daňová povinnost je nižší než sleva na dani, byl zaveden daňový bonus, který je osvobozený od daně. Nárok na něj má domácnost, jejíž roční příjmy z ekonomické aktivity jsou alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Kvůli nákladům na administraci je bonus vyplácen až od výše 100 Kč. Jeho maximální výše byla v tomto období 30 000 Kč. Stejně tak jako 45
u odečitatelné položky platí, že pokud je v domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění na dítě uplatnit pouze jeden z nich. Daňový bonus lze vyúčtovat v rámci měsíčního zúčtování zálohy na daň. Daňové zvýhodnění na manžela/ku Od roku 2006 byla odečitatelná položka na manžela/ku transformována na daňové zvýhodnění na manžela/ku, které umožňovalo poplatníkovi snížit daňovou povinnost o 4 200 Kč na manžela či manželku, která žila s poplatníkem v domácnosti a neměla vlastní příjem vyšší než 38 040 Kč za zdanitelné období. V případě průkazu ZTP/P se částka zvýšila na dvojnásobek. 20082016 Další etapa změn ve veřejných financích byla odstartována v roce 2008 přijetím zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dosud klouzavě progresivní daňová sazba byla zrušena a nahrazena jednotnou sazbou DPFO 15 %. Sjednocení daňové sazby přineslo mnoho opatření, zejména v oblasti navýšení slev na dani. Daňové zvýhodnění na dítě vzrostlo z 6 000 Kč na 10 680 Kč a zároveň stoupla i maximální hranice daňového bonusu na 52 200 Kč. Zvýhodnění na manžela či manželku také vzrostlo, a to ze 4 200 Kč na 24 840 Kč. Tento téměř šestinásobný růst kompenzuje zrušení společného zdanění manželů, které mělo význam v systému progresivního zdanění příjmů. Aby se zabránilo negativním dopadům z jednotné sazby daně, vzrostla i základní sleva na poplatníka ze 7 200 Kč na 24 840 Kč. Od roku 2009 se zvýšil výdělkový limit partnera pro uplatnění daňového zvýhodnění na manželku na 68 000 Kč ročně. Během tohoto roku se musela ČR začít vypořádávat s následky světové hospodářské krize, která propukla v roce 2008. Cílem vlády, jak vyplývá z Programového prohlášení vlády (2009), bylo učinit takové kroky, které by vedly k oživení tuzemské ekonomiky. V oblasti nepřímé podpory rodin bylo s účinností od roku 2010 navýšeno daňové zvýhodnění na vyživované dítě na 11 604 Kč. Dosud existují 2 sazby DPH, přičemž ta snížená se v roce 2012 zvýšila z 10 % na 14 %. Zavedení snížené sazby mělo zmírnit degresivní dopad daně. Postupem času se ale ukázalo, že procentuální podíl zastoupení komodit se sníženou sazbou v rozpočtu nízko 46
a vysoko příjmových rodin není tak velký, jak se předpokládalo.
V konečném výsledku
z nižší sazby daně profitují bohatší jedinci a rodiny. Zvýšením snížené sazby by ale nejvíce utrpěli občané a rodiny s nízkým příjmem, proto došlo ke změnám v jiných oblastech, které měly poškození kompenzovat. Jednou z kompenzací, která se poskytla rodinám s dětmi, bylo zvýšení slevy na dítě o 1 800 Kč na 13 404 Kč a horní limit daňového bonusu byl posunut na 60 300 Kč. Od 1. 1. 2013 ovlivnilo rodinný rozpočet i přeřazení dětských plen ze snížené sazby do základní sazby DPH. Úplnou novinkou se ke konci roku 2014 stala sleva za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku a to přijetím zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Její výše může být maximálně do výše minimální mzdy nebo do výše prokazatelných výdajů, kterými jsou výdaje za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, nikoliv stravné či doprava do zařízení. Pro rok 2014 byla maximální sleva za umístění dítěte 8 500 Kč, v roce 2015 byla s ohledem na růst minimální mzdy navýšena na 9 200 Kč a v roce 2016 na 9 900 Kč. V Programovém prohlášení premiéra Bohuslava Sobotky zaznělo, že se „budou snažit podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období.“ Od 1. 1. 2015 se tento výrok vyplnil a došlo k úpravě daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Na první dítě bylo možné odečíst od daňové povinnosti 13 404 Kč, jak tomu bylo dosud, ovšem na 2. dítě se částka zvýšila na 15 804 Kč a na 3. dítě na 17 004 Kč. Premiér Sobotka (Česká televize, 2014) dále prohlásil: „Od ledna roku 2015 dojde ke snížení daně u léků, knih, nenahraditelné dětské výživy, ale i u dětských plen.“ Vše bylo naplněno kromě přeřazení dětských plen. Jak píše Dalibor Dostál (2014) ve svém článku, tak hlavním důvodem byla obava z opětovného zahájení řízení s Evropskou komisí, která sníženou sazbu na pleny zakazuje. V březnu 2016 bylo Poslaneckou sněmovnou schváleno navýšení daňové slevy na 2. a 3. vyživované dítě na 17 004 Kč a 20 604 Kč. Rodinám je poskytována podpora i prostřednictvím snížené sazby DPH na určité druhy zboží. Aktuálně dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty platí 3 sazby DPH: 47
základní 21 %, uplatněná při velké většině zboží a služeb včetně dětských plen, první snížená 15 %, která se vztahuje na potraviny, zdravotnické pomůcky, dětské sedačky a další položky uvedené v příloze č. 3 uvedeného zákona, druhá snížená 10 % vztahující se na kojeneckou výživu a potraviny pro malé děti, očkovací látky, obrázkové knihy pro děti aj. uvedené v příloze č. 3a. Shrnutí období 20052016 Náplní tabulky č. 12 je přehledné shrnutí vývoje nástrojů nepřímé podpory rodin s dětmi a daňového zvýhodnění na manžela/ku, které sice není přímo cílené na rodiny s dětmi, ale mnohým z nich ovlivňuje rozpočet. Tabulka 4 Vývoj daňové podpory 20052016
rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
2016
průměrná daňové zvýhodnění na dítě roční hrubá mzda ve výši: na: 18 344 Kč 6 000 Kč každé dítě 19 546 Kč 6 000 Kč každé dítě 20 957 Kč 6 000 Kč každé dítě 22 592 Kč 10 680 Kč každé dítě 23 344 Kč 10 680 Kč každé dítě 23 864 Kč 11 604 Kč každé dítě 24 455 Kč 11 604 Kč každé dítě 25 067 Kč 13 404 Kč každé dítě 25 078 Kč 13 404 Kč každé dítě 25 686 Kč 13 404 Kč každé dítě 13 404 Kč 1. dítě 26 611 Kč 15 804 Kč 2. dítě 17 004 Kč 3. dítě 13 404 Kč 1. dítě 27 006 Kč 17 004 Kč 2. dítě
max. daňový bonus
sleva za umístění dítěte
daňové zvýhodnění na manžela/ku
8 500 Kč
4 200 Kč 4 200 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč
38 040 Kč 38 040 Kč 38 040 Kč 68 000 Kč 68 000 Kč 68 000 Kč 68 000 Kč 68 000 Kč 68 000 Kč
60 300 Kč
9 200 Kč
24 840 Kč
68 000 Kč
60 300 Kč
9 900 Kč
24 840 Kč
68 000 Kč
30 000 Kč 30 000 Kč 30 000 Kč 52 200 Kč 52 200 Kč 52 200 Kč 52 200 Kč 60 300 Kč 60 300 Kč 60 300 Kč
20 604 Kč 3. dítě Zdroj: vlastní tvorba na základě příslušných zákonů a dat z ČSÚ a VZP
Daňová sleva na dítě se během období několikrát navýšila společně s maximální hranicí daňového bonusu. Zásadní změnu v konceptu daňové slevy na dítě přinesl rok 2015, 48
kdy celková výše slevy začala záviset na pořadí dětí. Maximální daňový bonus zůstal beze změny na 60 300 Kč za všechny děti. Slevu za umístění dítěte lze uplatnit od roku 2014, přičemž její maximální výše vždy odpovídá aktuální minimální mzdě. V roce 2005 ještě existovala odečitatelná položka na manžela/ku, ale od roku 2006 byla nahrazena daňovou slevou, která byla 2 roky ve výši 4 200 Kč a fungovala zároveň se společným zdaněním manželů. Se zrušením progresivního zdanění bylo zrušeno i společné zdanění, protože ztratilo účel, pro který bylo zavedeno. Jako kompenzace byla několikanásobně navýšena daňová sleva na manžela/ku i na poplatníka. Limit příjmů manžela/ky byl navýšen až o rok později. Od té doby se daňové zvýhodnění na manžela/ku nezměnilo. 2.3.3
Navrhovaná opatření pro roky 20172020 Měnící se demografickou strukturu obyvatelstva, která ovlivňuje ekonomiku, nelze
nechat bez povšimnutí. Proto je nutné stále vyvíjet nová opatření. V současné době jsou navrženy změny, které mohou ovlivnit rodiny s dětmi v blízké budoucnosti. S navýšením slev na děti pro rok 2016 bylo slíbeno navýšení i pro rok 2017. Od PSP (2015, s. 8) bylo potvrzeno, že „sleva na 1. dítě zůstane na 13 404 Kč, sleva na 2. dítě se zvýší na 19 404 Kč a na 3. dítě na 24 204 Kč.“ Aktuálně se také jedná o zavedení diferenciace sazeb odvodů důchodového pojištění pro rodiny s dětmi. Podle (OKDR, 2015) je jejím „cílem částečně narovnat transfery mezi rodinou a společností z hlediska postavení stejněpříjmových domácností a zároveň významně posílit princip zásluhovosti zohledněním zásluh pracujících rodičů na výchově budoucí generace plátců daní a pojistného. Cílem je také částečně odstranit či alespoň zmírnit nezamýšlené kontraproduktivní protipopulační prvky.“ Rodinám by se tak odlehčil rozpočet v době výchovy dětí, kdy výrazně rostou výdaje a klesají příjmy z důvodu péče o dítě. Odborná komise pro důchodovou reformu proto navrhla klesající sazbu pojistného s rostoucím počtem dětí. Ministryně Marksová (2015) potvrdila, že účinnost nového zákona se předpokládá k 1. 1. 2017. Dalším tématem, které je v současnosti diskutováno mezi MF a MPSV, je zrušení daňového bonusu kvůli jeho zneužívání. Nicméně podle MFČR (2016) by nikdo o své peníze nepřišel, protože by tento nástroj byl nahrazen jiným, více transparentním. 49
3 VYHODNOCENÍ DOPADŮ ZMĚN DAŇOVÝCH NÁSTROJŮ PRO RODINY S DĚTMI Dopady změn v daňových nástrojích jsem zkoumala jak na konkrétních modelových domácnostech, tak na celé populaci prostřednictvím mikrosimulačního modelování. Z důvodu provádění dvou typů analýz je tato kapitola rozdělena zvlášť pro modelové domácnosti a zvlášť pro mikrosimulační modelování.
3.1 Metodologie hodnocení dopadů změn s využitím modelových domácností Cílem této analýzy je na konkrétních domácnostech ukázat dopady změn rodinných daňových nástrojů a zjistit význam daňové i dávkové podpory pro vybrané modelové domácnosti. Aby bylo možné výsledky správně interpretovat a porovnávat, je analýza provedena až od roku 1993, kdy začala platit nová daňová soustava. Výchozími daty jsou data Českého statistického úřadu a příslušné zákony. Veškeré výpočty jsou provedeny v modelu TAXBEN, který byl vytvořen pracovníky katedry Veřejné ekonomie na Ekonomicko-správní fakultě. Cílem modelu je vypočítat daňovou a dávkovou podporu u různých domácností v letech 20002015, ale pro účely této analýzy jsem model rozšířila pro roky 19931999 a 2016. Výsledky jsou prezentovány s využitím čistých peněžních příjmů (dále jen „ČPP“), jejichž skladba se v jednotlivých letech liší. Základem je zdaněný příjem z ekonomické aktivity navýšený o přídavky na dítě a dále dle platného zákona v daném roce o dávky sociální potřebnosti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo daňový bonus. Vývoj přímých i nepřímých nástrojů je popsán v kapitole 2 a změny v ostatních sazbách, jako u daně z příjmu fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění, jsou spolu se všemi použitými parametry uvedeny v příloze A. Ke splnění cíle analýzy potřebuji v každém roce získat dva ukazatele. Prvním z nich je výše daňové podpory v % průměrné mzdy, druhým pak výše dávkové podpory v % průměrné mzdy. První ukazatel získám porovnáním skutečných ČPP a ČPP v případě, že odečitatelná položka na dítě, popř. daňové zvýhodnění na dítě či sleva za umístění dítěte mají nulovou 50
hodnotu a v letech 20052007 není uplatněno společné zdanění manželů. Druhý ukazatel se rovná rozdílu skutečných ČPP a ČPP bez poskytnutí přídavku na dítě a sociálního příplatku. Prostřednictvím graficky zpracovaných výsledků sleduji význam přímé a nepřímé rodinné podpory v čase, neboli o kolik % průměrné mzdy jsou příjmy modelové domácnosti vyšší díky poskytované přímé a nepřímé podpoře v daném roce.
3.2 Metodologie
hodnocení
dopadů
změn
s
využitím
mikrosimulačního modelování Cílem tohoto mikrosimulačního modelování je ukázat celkový dopad změn v oblasti rodinné daňové podpory na domácnosti s dětmi v celé společnosti. Výchozími daty pro tuto analýzu jsou data šetření Microcensus a SILC. Od zavedení nové daňové soustavy, proběhlo první šetření v roce 1997 a týkalo se příjmů z roku 1996, další šetření proběhlo v roce 2003 za příjmy z roku 2002. Tato výběrová šetření se nazývala Microcensus a podle ČSÚ (2015) „byla prováděna náhodným výběrem, s cílem získat reprezentativní údaje o úrovni a struktuře příjmů a základní sociálně demografické charakteristiky domácností.“ Po roce 2004, ve kterém ČR vstoupila do EU, bylo nahrazeno šetřením SILC, které je odnoží celoevropského šetření EU-SILC a v ČR ho provádí ČSÚ. Díky jednotné metodice Eurostatu lze mezi sebou porovnávat dlouhodobé výsledky ze všech zemí, kde šetření probíhá. Podstatou šetření je podle ČSÚ „pravidelné zjišťování životních podmínek s cílem získat údaje o příjmech, jejich struktuře a sociodemografických charakteristikách členů domácnosti, dále také například o typu a nákladech na bydlení, o výši pracovních a sociálních příjmů, dani z nemovitosti nebo o dani z příjmu fyzických osob.“ Na rozdíl od Microcensu, jsou šetření SILC číslována podle roku šetření a zahrnují příjmy za předcházející rok. Mikrosimulační analýza začíná rokem 1996, čemuž odpovídají data Microcensus 1996 a končí rokem 2016. Vzhledem k tomu, že poslední dostupná data se týkají příjmů z roku 2013 (SILC 2014), je nastavení daňové podpory v letech 20142016 simulováno na těchto datech. Veškeré výpočty jsou provedeny v programu SPSS.
51
Nejdůležitějším bodem pro další výpočty je ve všech zkoumaných letech zjistit celkovou daňovou podporu rodin, která se rovná rozdílu daňové povinnosti při uplatnění vybraných nástrojů daňové podpory rodin s dětmi a daňové povinnosti bez možnosti uplatnění této daňové podpory. Nástrojem daňové podpory pro tyto domácnosti byla do konce roku 2004 možnost snížit základ daně o odečitatelnou položku na dítě, v letech 20052007 možnost snížit základ daně prostřednictvím společného zdanění manželů a snížit daňovou povinnost o daňové zvýhodnění na dítě, v období 20082013 možnost uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a od roku 2014 k němu přibyla daňová sleva za umístění dítěte. Pro analyzování vývoje daňové podpory jsem si vybrala ukazatele, které jsou tradičními ukazateli pro výzkum vlivu dávkové podpory. Jak již bylo zmíněno v úvodu, oproti daňové podpoře je vývoj a dopad dávkové podpory běžně analyzován. Mezi autory, kteří tuto oblast zkoumali, patří např. Průša a kol. (2014), Pavel (2011) či Sirovátka a kol. (2008). Těmito ukazateli, které použili i zmínění autoři, jsou: objem podpory v % HDP, objem podpory na 1 milion dětí v % HDP, objem a skladba podpory v mld. Kč, podíl podpory na disponibilních příjmech domácností dle počtu dětí, podpora na jedno dítě pro domácnosti dle počtu dětí, distribuce podpory do decilových skupin dle disponibilního příjmu na spotřební jednotku, redistribuční vliv vybraných opatření na nezaopatřené děti, míra ohrožení chudobou podle ukazatele AROP. Objem daňové podpory v % HDP Vyjádření podpory v % HDP je celostátně sledovaný ukazatel počítaný např. Eurostatem či OECD (viz. graf č. 1), díky kterému můžeme porovnávat štědrost států v oblasti daňové podpory. V této práci ho využívám k analyzování vývoje celkové daňové podpory. 52
Objem podpory na 1 milion dětí v % HDP Pomocí ukazatele podpory na milion dětí vyjádřeného v % HDP sleduji, jestli se vývoj podpory mění úměrně počtu dětí, či nikoliv. Objem a skladba podpory v mld. Kč Cílem tohoto ukazatele je ukázat objem jednotlivých daňových nástrojů v absolutní výši, čímž zjistím, jak jsou jednotlivé nástroje využívané. Objem daňového zvýhodnění na dítě je rozdělen zvlášť na objem poskytnuté daňové slevy, která je pro stát daňovým výdajem, a objem vyplaceného daňového bonusu, který je veřejným výdajem. Podíl daňové podpory na disponibilních příjmech domácností dle počtu dětí Na domácnostech, které dělím na domácnosti s jedním, se dvěma a s třemi a více dětmi, sleduji, jak ovlivňuje počet dětí výši daňové podpory na disponibilních příjmech domácností. Podpora na dítě pro domácnosti dle počtu dětí Podpora na jedno dítě se liší podle toho, kolik dětí se v dané domácnosti nachází. Její objem měřím v % AW, protože můžu hodnoty snadno porovnávat. Distribuce podpory do decilových skupin dle disponibilního příjmu na spotřební jednotku Prostřednictvím tohoto ukazatele chci zjistit, na kterou sociální skupinu obyvatel byla podpora ve zkoumaných letech cílena a kam směřuje. Pro získání komplexnějšího přehledu o vývoji poskytované rodinné podpory sleduji i dávkovou podporu, která se rovná součtu přídavků na dítě a do roku 2011 i sociálního příplatku. Při sledování distribuce daňové a dávkové podpory rozděluji domácnosti do decilových skupin dle disponibilního příjmu na spotřební jednotku. Při prezentování výsledků využívám tzv. pseudo-Lorenzovy křivky, která slouží ke znázornění distribuce veřejné podpory. Na vodorovné ose jsou vzestupně seřazené domácnosti s ohledem na jejich příjmy a na svislé ose podíl daňové, dávkové nebo celkové podpory, která je poskytována danému decilu domácností.
53
Redistribuční vliv vybraných opatření na nezaopatřené děti Veřejná podpora domácností s dětmi by měla ovlivnit distribuci dětí do kvantilových skupin společnosti. Cílem tohoto ukazatele je tedy zjistit, jestli se díky poskytované daňové i dávkové podpoře přesouvají děti do vyšších sociálních skupin. V rámci pozorování distribuce dětí využívám rozdělení domácností do percentilových skupin, které v tomto případě dává mírně zpřesňující výsledek než v případě tradičního rozdělení do decilových skupin. Při sledování vlivu daňové podpory na redistribuci dětí rozděluji domácnosti do percentilových skupin podle disponibilního příjmu bez daňové podpory na spotřební jednotku, při sledování dávkové podpory podle disponibilního příjmu bez dávkové podpory a při sledování celkové podpory podle disponibilního příjmu bez daňové a dávkové podpory. Výsledky prezentuji stejným způsobem jako u předchozího ukazatele s tím rozdílem, že u pseudo-Lorenzovy křivky není na svislé ose podíl veřejné podpory, ale podíl z celkového počtu dětí. Míra ohrožení chudobou podle ukazatele AROP Míru ohrožení chudobou u domácností s dětmi lze měřit absolutně nebo relativně. Měření absolutní chudoby s využitím ukazatele životního minima, který je českou sociální politikou definovaný jako ukazatel absolutní chudoby, se Průšovi a kol. (2014) neosvědčil, protože se vzhledem ke změně výpočtu životního minima v roce 2007 ukázal jako hůře interpretovatelný. Z tohoto důvodu jsem zvolila ukazatel relativní chudoby, který je definován Eurostatem. Dle Eurostatu (2016) je „za chudou domácnost považována ta, jejíž příjem na spotřební jednotku je nižší než 60 % mediánové hodnoty příjmu za celou společnost.“ Tímto ukazatelem se zjistí, jestli je daná domácnost ohrožena chudobou, tzv. at risk of poverty rate (dále „AROP“). Do analýzy jsem zahrnula i dávkovou podporu, abych mohla porovnat její vliv s vlivem daňové podpory v čase. Míru ohrožení chudobou sleduji pro domácnosti s dětmi celkem a zvlášť pro domácnosti podle počtu dětí. V USA zkoumal vliv daňové slevy na dítě na redukci chudoby např. Pressman (2011). 3.2.1
Způsob výpočtu daňové podpory v letech 19962016 Vzhledem k odlišným výpočtům základů daně z příjmu v jednotlivých letech a různým
formám daňových úlev pro rodiny s dětmi, jsou vytvořeny 3 hlavní výpočtové modely podle 54
období. První z nich pro roky 1996, 2002 a 2004, druhý pro roky 20052007 a třetí pro období 20082016. Následující pasáže popisují, v čem tyto odlišnosti spočívají. 1996, 2002 a 2004 Výpočet v těchto letech vychází z dat Microcensus 1996, 2002 a z šetření SILC 2005. Podstatou je vypočítat základ daně u ekonomicky aktivních členů domácnosti tak, že se od pracovních příjmů odečte sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem a podle nároku odečitatelná položka na poplatníka, manželku či dítě. Ze základu daně, který nemůže být záporný, se na základě progresivního zdanění vypočte daňová povinnost za celou domácnost. Aby mohla být zjištěna výše daňové podpory rodin s dětmi, která má v tomto případě formu odečitatelné položky na dítě, musí být výpočet proveden znovu, ale bez možnosti odečíst tuto odečitatelnou položku. Porovnáním skutečné daňové povinnosti a daňové povinnosti bez možnosti úpravy základu daně o odečitatelnou položku na dítě, zjistím výši celkové daňové podpory pro rodiny s dětmi. 20052007 Výchozími daty jsou mikrodata z šetření SILC 2006, 2007 a 2008. Nově vstoupilo v platnost společné zdanění manželů, které mohly uplatnit pouze rodiny s dětmi. Pro rok 2005 se spočítá jako součet pracovních příjmů obou manželů, od kterého se odečítá pojištění obou manželů a odečitatelná položka na manželku/manžela, pokud na ni má jeden z poplatníků nárok. Tento základ daně je rozdělen na 2 poloviny, tudíž každý z manželů má stejný základ daně, od kterého si může dále odečíst odečitatelnou položku na poplatníka. Tento nástroj byl v systému progresivního zdanění výhodný zejména pro manžele, jejichž příjmy byly výrazně odlišné. U domácností, které nemohly tento nástroj uplatnit, se postupuje stejným způsobem jako v předchozím období. Od vypočtené daňové povinnosti se po splnění podmínek jednomu z rodičů odečítá daňové zvýhodnění na dítě, které může přejít v zápornou daňovou povinnost, ta je následně poplatníkovi vyplacena ve formě daňového bonusu. Neexistenci daňové podpory chápu v tomto období jako nemožnost využít institutu společného zdanění manželů a daňové úlevy na dítě. Pro roky 2006 a 2007 je výpočet téměř stejný, pouze místo úpravy základu daně o odečitatelné položky na poplatníka a na manželku, je snížena daňová povinnost o daňovou slevu na poplatníka a na manželku. 55
20082016 Změna výpočtu základu daně a přechod na jednotnou daňovou sazbu, to jsou 2 hlavní změny v tomto období. Vycházím z mikrodat šetření SILC 2009, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. Způsob výpočtu daňové podpory v této etapě je platný do současnosti. Základ daně tvoří součet pracovních příjmů navýšených o sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnavatelem, příjmů z podnikání a příjmů z pronájmu. Od daňové povinnosti lze odečíst daňovou slevu na poplatníka, manželku a daňové zvýhodnění na dítě. Výši podpory vypočítám jako násobek daňového zvýhodnění na dítě a počtu dětí, jejichž rodiče mají na zvýhodnění nárok. Podrobné výpočty pro rok 2013 jsou součástí této práce v příloze B. Výpočty daňové podpory pro roky 20142016 jsou založeny na příjmech roku 2013 (SILC 2014), tedy posledních dostupných datech. Je zřejmé, že výsledky od roku 2014 nejsou zcela přesné, protože kromě daňové úlevy na dítě, která se v roce 2015 a 2016 zvýšila, se navýšily i příjmy. Jelikož ale chci zjistit čistý vliv daňové podpory, počítám se zafixovanými příjmy a ostatními položkami z roku 2013. Od roku 2014 je možné uplatnit daňovou slevu za umístění dítěte, ale vzhledem k nedostatku přesných dat o návštěvě předškolního zařízení, nebyla tato sleva zahrnuta do výpočtů. Po konzultaci s vedoucím práce jsme dospěli k hrubému odhadu objemu této slevy v celé společnosti na 1,3 mld. Kč v roce 2015. Vzhledem k objemu podpory poskytnuté prostřednictvím daňového zvýhodnění na dítě, nemá absence jejího výpočtu téměř žádný vliv na ostatní sledované ukazatele. 3.2.2
Způsob mikrosimulace alternativní politiky Podstatou této analýzy je aplikace nastavení daňové podpory z roku 1996 na
příjmovou situaci v roce 2013 (SILC 2014). Výpočet je stejný jako v roce 2013 s tím, že nelze uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, ale jeden z ekonomicky aktivních členů domácnosti si může snížit základ daně o valorizovanou odečitatelnou položku na dítě, která je ve stejném poměru k průměrné mzdě jako byla v roce 1996. V tomto případě se roční odečitatelná položka rovná částce 33 693 Kč. Všechny ostatní parametry zachovávám, protože chci zhodnotit pouze alternativní nastavení daňové politiky na podporu rodin s dětmi. Nastavení alternativní politiky značím 2013 (1996). Při hodnocení této analýzy z výše definovaných ukazatelů využívám ty, ze kterých lze odvodit, jak vývoj zasáhl určité sociální skupiny, jak by 56
ovlivnil chudobu a jak by tato politika byla náročná pro veřejný rozpočet. Jedná se o tyto ukazatele: skladba daňové podpory v mld. Kč, míra ohrožení chudobou, redistribuce daňové podpory do decilových skupin domácností a redistribuce dětí vlivem poskytnuté daňové podpory v rámci decilových skupin domácností.
3.3 Analýza – modelové domácnosti Pro analýzu jsou vybrány modelové rodiny tak, aby bylo možné ukázat důsledky co nejvíce změn. Jedná se o domácnost samoživitelky a úplnou domácnost s dětmi, které si zvolil například i Blundell a kol. (2000) při zkoumání změny nabídky práce po zavedení WFTC. 3.3.1
Samoživitelka s jedním dítětem V této domácnosti se nachází ekonomicky aktivní dospělá osoba s příjmem ve výši
67 % průměrné mzdy, která vychovává dítě ve věku 7 let. Dítě navštěvuje základní školu. Rodina žije v pronajatém bytě v Praze. V grafu č. 7 je znázorněn význam přímé a nepřímé podpory pro zkoumanou domácnost v letech 19932016. Hodnoty vyjadřují změny čistých příjmů domácností díky poskytnuté podpoře vyjádřené v % průměrné mzdy. Čím vyšší hodnota, tím větší význam dané podpory pro domácnost. Graf 7 Vývoj výše daňové a dávkové podpory v % AW u modelové domácnosti 1+1 (7 let) s příjmem 67 % AW
Zdroj: vlastní tvorba na základě příslušných zákonů a dat z ČSÚ
57
Od roku 1996, kdy vstoupil v platnost zákon o SSP, který přinesl úplně nové či upravené dávky, přímá podpora slábla. Změna výpočtu životního minima a úprava koeficientů pro přiznání nároku na dávky vedly k tomu, že rodina od roku 2008 ztratila nárok na přímou podporu. Ta je pro ni od této doby bezvýznamná, ale zato začal růst význam daňové podpory. Daňová podpora byla pro samoživitelku v období 19932005 téměř stejně důležitá a její výpadek by její ČPP rapidně nesnížil. Od roku 2005 mohla domácnost uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, které bylo v dalších letech navyšováno až na více než dvojnásobek od jeho zavedení. Důležitost daňové podpory začala pro rodinu samoživitelky stoupat po roce 2008, kdy byl změněn způsob výpočtu základu daně a zároveň byly výrazně navýšeny daňové slevy. Od tohoto roku má rodina nárok pouze na daňovou podporu. 3.3.2
Úplná rodina se dvěma dětmi Domácnost se skládá ze 4 členů. Rodiče jsou ekonomicky aktivní a jejich příjem je ve
výši 150 % a 50 % průměrné mzdy. Starší dítě ve věku 8 let navštěvuje základní školu. Druhé dítě ve věku 4 let pravidelně dochází do mateřské školy, kde měsíční školkovné činí 600 Kč. Rodina bydlí ve vlastním domě v Brně. Na následujícím grafu č. 8 je znázorněna důležitost podpory této rodiny od roku 1993. Graf odpovídá na otázku, o jaký objem čistých peněžních příjmů vyjádřených v % průměrné mzdy by měla rodina v daných letech více díky existenci daňové nebo dávkové podpory.
58
Graf 8 Vývoj výše daňové a dávkové podpory v % AW u modelové domácnosti 2+2 (4 a 8 let) s příjmy 150 % a 50 % AW
Zdroj: vlastní tvorba na základě příslušných zákonů a dat z ČSÚ
Z grafu vidíme, že do roku 1996, znamenala dávková podpora pro tuto domácnost významný příspěvek do rodinného rozpočtu. Od roku 1996 měla rodina nárok už jen na nižší přídavky na děti a celkově význam dávkové podpory slábl, až v roce 2008 úplně zanikl. Podobnou situaci popisuje i Průša o kol. (2014, s. 96), podle kterého „reforma z roku 2008 měla zásadní vliv na většinu domácností s dětmi, protože vlivem parametrických úprav koeficientů pro výpočet dávek ztratila většina těchto domácností nárok na přídavek na dítě a sociální příplatek. Dávky tak ztratily charakter prorodinné politiky a získaly charakter spíše chudinských dávek, jelikož jsou většinou vypláceny domácnostem bez příjmu z ekonomické aktivity.“ Opačnou situaci vidíme na křivce, která představuje vývoj daňové podpory. Již od roku 1996 je pro tuto modelovou domácnost daňová podpora významnější. Její význam se ještě více posílil od roku 2005, kdy se odečitatelná položka na dítě transformovala na daňové zvýhodnění na dítě. Další nárůst podpory zaznamenala tato domácnost od roku 2014 po zavedení slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení a po navýšení daňové slevy na 2. dítě v roce 2015 a 2016.
59
3.4 Analýza – mikrosimulační modelování První část této podkapitoly zkoumá vliv nepřímé daňové podpory na celou společnost na základě výše definovaných ukazatelů od roku 1996 až do roku 2016. Další část obsahuje výsledky modelované alternativní politiky. 3.4.1
Analýza dopadu daňové podpory rodin Analýza začíná vývojem celkové daňové podpory. Aby byly výsledky v čase
porovnatelné, vyjádřila jsem skutečnou poskytnutou podporu v % HDP. Dalším důležitým ukazatelem v grafu č. 9 je přepočet podpory na jeden milion dětí v % HDP. Graf 9 Vývoj daňové podpory pro rodiny s dětmi v % HDP, na 1 milion dětí v % HDP a celkového počtu dětí v období 19962016
* nastavení daňové podpory simulované na datech o příjmech rodin 2013 (SILC 2014) a HDP 2013 Zdroj: vlastní tvorba, ČSÚ (2016)
Z grafu je viditelné, že podíl nepřímé podpory na HDP i podíl podpory na milion dětí ve sledovaném období rostl. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2005, kdy došlo k zavedení společného zdanění manželů a k transformaci odečitatelné položky na daňové zvýhodnění na dítě. Další nárůst způsobilo navýšení daňové úlevy na dítě od roku 2012. Výsledky po roce 2013 by byly ve skutečnosti mírně odlišné, protože se souběžně s daňovým zvýhodněním na dítě zvýšily i příjmy a HDP. Nicméně vzhledem k nedostupnosti dat 60
a tendenci ukázat čistý vliv rodinné daňové politiky, používám k výpočtům zafixované příjmy a HDP roku 2013. V roce 2014 nedošlo v oblasti daňové podpory k žádné jiné změně kromě zavedení daňové slevy za umístění dítěte, která není analyzována. Z tohoto důvodu je výsledek stejný jako v roce 2013. V letech 2015 a 2016 došlo k navýšení daňové úlevy na 2., 3. a další dítě, které znamenalo navýšení objemu daňové podpory. Trend snižujícího se počtu dětí a růstu podpory vede k růstu průměrné podpory na jedno dítě. Vývoj objemu daňové podpory včetně jejího složení v mld. Kč prezentuje následující graf. č. 10. Do roku 2004 byla rodinám poskytována daňová podpora na děti pouze prostřednictvím odečitatelné položky na dítě. V roce 2005 došlo v oblasti daňové podpory k zásadním změnám. Byl zaveden institut společného zdanění manželů a odečitatelná položka byla transformována na daňové zvýhodnění na dítě, které se skládá z daňové slevy a daňového bonusu, tyto části jsou graficky odděleny. Graf 10 Vývoj a skladba daňové podpory v mld. Kč od roku 1996
* nastavení daňové podpory simulované na datech o příjmech rodin 2013 (SILC 2014) Zdroj: vlastní tvorba
Výše popsaná změna v roce 2005 znamenala výrazné navýšení celkové podpory. Společné zdanění manželů fungovalo pouze v době progresivního zdanění a jeho objem rostl, nicméně nikdy nepřekročil objem daňového zvýhodnění na dítě. Po zrušení společného zdanění manželů byla do roku 2013 celá podpora tvořena pouze daňovým zvýhodněním na dítě. Od roku 2014 mohou rodiče kromě daňového zvýhodnění na dítě uplatnit daňovou slevu 61
za umístění dítěte, která však není z výše uvedených důvodů analyzována. Daňové zvýhodnění na dítě se od doby svého zavedení průměrně skládá ze 75 % z daňové slevy a z 25 % z daňového bonusu. Podíl daňového bonusu na celkovém daňovém zvýhodnění byl nejmenší v prvním roce jeho poskytování, a to pouhých 15 %. Při navýšení daňové úlevy v roce 2012, 2015 a 2016 se poměrově navýšil objem daňového bonusu na úkor daňové slevy. MFČR v roce 2014 poprvé publikovalo Zprávu o daňových úlevách, která obsahuje odhad objemu všech daňových úlev v ČR v letech 2011 a 2012. Objemy jednotlivých daňových úlev MFČR (2014, s. 150155) vyjadřuje podílem na celkové odhadnuté částce. Upozorňuje ale na to, že „celkovou výši daňových úlev není možné přesně vyčíslit, protože se jednotlivé úlevy vzájemně ovlivňují a není tedy metodicky správné provést pouhý součet všech poskytovaných úlev.“ Vzhledem k těmto skutečnostem se objem daňové úlevy na dítě vypočítaný v rámci mého mikrosimulačního modelování liší od odhadů MFČR. V roce 2011 se jednalo o rozdíl přibližně 4,5 mld. Kč. Objem daňové podpory na disponibilních příjmech domácností se liší podle počtu dětí v domácnosti. Následující graf č. 11 ukazuje, jak vysoký je tento podíl v rodinách lišících se počtem vyživovaných dětí. Graf 11 Podíl daňové podpory na disponibilních příjmech domácností dle počtu dětí v období 19962016
* nastavení daňové podpory simulované na datech o příjmech rodin 2013 (SILC 2014) Zdroj: vlastní tvorba
62
Od roku 1996 podíl průměrné daňové podpory na disponibilních příjmech pomalu narůstal. Pozitivní změnu zaznamenaly v posledních letech rodiny se dvěma a více dětmi, protože od roku 2015 přestala být daňová úleva na dítě univerzální. Smyslem následujícího grafu č. 12 je ukázat, jak se vyvíjela průměrná měsíční daňová podpora v % průměrné mzdy u domácností, které se liší počtem dětí. Graf 12 Průměrná měsíční daňová podpora v % AW na jedno dítě v domácnostech dle počtu dětí v období 19962016
* nastavení daňové podpory simulované na datech o příjmech rodin 2013 (SILC 2014) a AW 2013 Zdroj: vlastní tvorba
V době, kdy bylo možné uplatnit společné zdanění manželů, byla průměrná roční podpora na 1 dítě nejvyšší právě u domácností s 1 dítětem. Důvodem je fakt, že výši tohoto instrumentu neovlivňoval počet dětí. Z toho vyplývá, že čím více dětí v rodině, tím menší průměrná podpora na jedno dítě, protože podporu ze společného zdanění, která tvořila téměř polovinu objemu celkové daňové podpory (viz. graf č. 10) rozpočítáváme mezi více dětí. Naopak v situaci, kdy se podpora zvyšuje s počtem dětí, jako v letech 2015 a 2016, se průměrná roční podpora na jedno dítě zvyšuje. Jedním z důsledků poskytování rodinné podpory je redukce míry chudoby domácností s dětmi. Jak velký vliv má nejen daňová, ale i dávková podpora na redukci chudoby, ukazuje graf č. 13. Pro každý rok prezentuje podle ukazatele AROP skutečnou míru chudoby 63
domácností s dětmi, míru chudoby v situaci bez daňové podpory a míru chudoby bez daňové a dávkové podpory. Graf 13 Vliv daňové a dávkové podpory na míru ohrožení chudobou domácností s dětmi v období 19962016
* nastavení daňové podpory simulované na datech o příjmech rodin 2013 (SILC 2014) Zdroj: vlastní tvorba
Při pozorování grafu je viditelné, jak rostl význam daňové podpory a pomalu zanikal význam dávkové podpory na redukci míry chudoby domácností s dětmi. Nárůst významu daňové podpory oproti dávkové potvrdila i analýza modelových domácností v kapitole 3.2. Od roku 2005 je míra ohrožení chudobou díky daňové podpoře redukována průměrně o 3 p. b. Význam daňové podpory dlouhodobě narůstal nejen v ČR, ale také např. i v Itálii, kde její vliv zkoumali Gastalti, Liberati (2009). Jak se míra chudoby domácností s dětmi lišila podle počtu vyživovaných dětí prezentuje graf. č. 14, který vystihuje situaci v roce 1996 a graf č. 15., který se týká roku 2013. Cílem tohoto porovnání je zjistit, jak se během zkoumaného období změnil vliv daňové a dávkové podpory na redukci míry chudoby domácností dle počtu dětí.
64
Graf 14 Vliv daňové a dávkové podpory na míru ohrožení chudobou domácností dle počtu dětí v roce 1996
Zdroj: vlastní tvorba
Graf 15 Vliv daňové a dávkové podpory na míru ohrožení chudobou domácností dle počtu dětí v roce 2013
Zdroj: vlastní tvorba
Největší změnu vlivu rodinné podpory lze vidět u domácností se třemi dětmi. V roce 1996 by neexistence dávkové podpory znamenala významný nárůst míry chudoby těchto domácností, kdežto v roce 2013 je její vliv daleko menší. Zato daňová podpora redukovala míru chudoby v roce 2013 mnohem výrazněji než v roce 1996. 65
Následující grafy č. 16 a 17 znázorňují, jak se během zkoumaného období změnila cílenost daňové a dávkové podpory. Rozložení podpory prezentuji prostřednictvím tzv. pseudo-Lorenzových křivek. Graf 16 Redistribuce daňové, dávkové a celkové podpory v rámci decilových skupin dle příjmu na spotřební jednotku v roce 1996
Zdroj: vlastní tvorba
Graf 17 Redistribuce daňové, dávkové a celkové podpory v rámci decilových skupin dle příjmu na spotřební jednotku v roce 2013
Zdroj: vlastní tvorba
66
Odečitatelnou položku na dítě, jako jediný nástroj nepřímé rodinné podpory v roce 1996, mohly ze své podstaty uplatňovat pouze ekonomicky aktivní domácnosti. Podpora tak byla cílena spíše na středněpříjmové domácnosti. Univerzálnost daňového zvýhodnění na děti s možností daňového bonusu pro ekonomicky aktivní domácnosti zajišťuje v roce 2013 téměř rovnoměrnou distribuci daňové podpory do všech příjmových skupin obyvatelstva. Z toho vyplývá, že daňové úlevy nemají v ČR vliv na redukování nerovnosti, k čemuž dospěla ve své studii i Avram (2014). V roce 1996 měla téměř každá domácnost s dětmi nárok na rodinnou dávkovou podporu, která se skládala z přídavku na dítě a sociálního příplatku. Výsledkem prováděných politik během sledovaného období, zejména zpřísnění podmínek pro získání nároku na přídavek na dítě, je zaměření dávkové podpory na nízkopříjmové domácnosti. V roce 2013 bylo 80 % objemu přídavku na dítě rozděleno mezi 40 % nejchudších domácností. Redistribuční vliv daňových a dávkových opatření na nezaopatřené děti prezentují grafy č. 18 a č. 19. Při jejich pozorování porovnávám redistribuci dětí v roce 1996, kdy daňová podpora spočívala v uplatnění odečitatelné položky na dítě a dávkovou podporu tvořil přídavek na dítě a sociální příplatek, s redistribucí v roce 2013 při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě a případného obdržení přídavku na dítě. Opět srovnávám první a poslední zkoumaný rok, ke kterému jsou dostupná data, abych mohla vyhodnotit vývoj vlivu rodinné podpory na redistribuci dětí.
67
Graf 18 Redistribuce dětí v rámci decilových skupin v případě neposkytnuté daňové a celkové podpory v roce 1996
Zdroj: vlastní tvorba
Graf 19 Redistribuce dětí v rámci decilových skupin v případě neposkytnuté daňové a celkové podpory v roce 2013
Zdroj: vlastní tvorba
V roce 1996 měla daňová podpora zanedbatelný vliv na distribuci dětí do decilových skupin. Tento výsledek je v souladu s výše zjištěným faktem, že význam daňové podpory byl v tomto roce velmi malý. Naopak při poskytnutí dávkové podpory lze vidět vliv na rozložení 68
dětí do příjmových skupin. Distribuce dětí při poskytnutí daňové podpory byla v roce 2013 téměř stejná s distribucí dětí v případě poskytnuté daňové i dávkové podpory. Z toho vyplývá, že dávková podpora neměla téměř žádný vliv na distribuci dětí, což je opět v souladu s výše zjištěnými výsledky, které ukazují pokles významu dávkové podpory. 3.4.2
Mikrosimulace alternativní politiky V roce 1996 byla jediným nástrojem daňové podpory odečitatelná položka na dítě,
která upravovala základ daně, zatímco v roce 2013 byla daňová povinnost snížena o daňové zvýhodnění na dítě, které se skládá z daňové slevy a daňového bonusu. Na grafu č. 20 je znázorněno, jaký by byl objem daňové podpory, kdyby se nastavení daňové rodinné podpory od roku 1996 neměnilo. Pouze by byla odečitatelná položka valorizována tak, aby byl v roce 2013 zachován stejný poměr k průměrné mzdě jako v roce 1996. Objem daňové podpory by v tomto případě byl pouze 8,8 mld. Kč neboli 0,22 % HDP, oproti skutečným 28,3 mld. Kč v roce 2013, což odpovídá 0,7 % HDP. Graf 20 Srovnání objemu skutečné daňové podpory v roce 2013 a podpory při nastavení daňové politiky z roku 1996 na příjmy roku 2013
Zdroj: vlastní tvorba
Následující graf č. 21 prezentuje skutečnou míru ohrožení chudobou domácností s dětmi v roce 2013, včetně vlivů daňové a dávkové podpory, ve srovnání s mírou ohrožení chudoby při aplikaci alternativní politiky. 69
Graf 21 Míra ohrožení chudobou domácností s dětmi v roce 2013 ve srovnání s mírou ohrožení chudoby při nastavení daňové podpory platné v roce 1996
Zdroj: vlastní tvorba
Míra ohrožení chudobou by byla v obou případech téměř stejná. Neexistence daňové podpory ve formě valorizované odečitatelné položky na dítě by míru chudoby navýšila jen nepatrně, za to dávková podpora by při nastavení alternativní politiky byla pro rodinu významnější, stejně jako tomu bylo v roce 1996, viz. graf č. 13. Graf č. 22 ukazuje srovnání rozložení daňové podpory do decilových skupin domácností podle disponibilního příjmu při platné politice v roce 2013 a v případě nasimulované alternativní daňové politiky.
70
Graf 22 Srovnání distribuce daňové podpory v roce 2013 s distribucí při aplikaci nastavení daňové podpory v roce 1996
Zdroj: vlastní tvorba
V roce 2013 byla distribuce daňové podpory téměř rovnoměrná v rámci všech decilových skupin, při mírném zacílení na středněpříjmové domácnosti v 6. a 7 decilu. Bez reformních opatření by do těchto decilů směřoval ještě větší podíl podpory, ale velmi by byla omezena podpora nejchudších domácností. Srovnání redistribučního vlivu daňové podpory na nezaopatřené děti při skutečném nastavení v roce 2013 a při nastavení alternativní politiky znázorňuje graf č. 23.
71
Graf 23 Redistribuce dětí v rámci decilových skupin v případě neposkytnutí daňové podpory při skutečném a alternativním nastavení rodinné daňové politiky v roce 2013
Zdroj: vlastní tvorba
Valorizovaná odečitatelná položka na dítě by neměla téměř žádný vliv jak na míru ohrožení chudobou (viz. graf č. 21), tak ani na redistribuci dětí. Výsledkem provedených reforem do roku 2013 je taková daňová podpora, díky které se děti dostávají do vyšších sociálních skupin.
72
ZÁVĚR Skutečnost, že reálná sociální politika neobsahuje prvky jen z jednoho modelu sociální politiky, platí stejně jako ve většině zemí, i v České republice. V průběhu času došlo k určitým změnám základních charakteristik, tudíž i ke změně modelu sociální politiky, který ale nikdy nebyl čistý. Před rokem 1989 se v ČR nejčastěji objevovaly prvky sociálně demokratického modelu. Byl kladen velký důraz na univerzálnost dávek, rovnostářský přístup, monopol státu v sociální oblasti a s ním související vyloučení ostatních subjektů ze sociální politiky, což znamenalo velké zatížení státního rozpočtu, ze kterého bylo v tehdejší nedemokratické době hrazeno celé sociální zajištění. Po roce 1989 se začaly objevovat společenské problémy typu nezaměstnanost, příjmová a majetková nerovnost, chudoba, sociální vyloučení a další. Po zahájení nutné transformace došlo k výrazným změnám prvků sociální politiky. Bylo zavedeno povinné placení sociálního pojištění a adresnější způsob poskytování dávek, čímž se změnil přístup sociální politiky k rodinám. Nestabilita sociální politiky na počátku 21. století se projevovala hlavně rušením a snižováním sociálních dávek a zpřísňováním nároků na jejich přiznání. Situace se ještě více umocnila po ekonomické krizi v roce 2008, která ovlivnila sociální politiku nejen v České republice. Stát musel splácet stále větší dluhy a zavádět úsporná opatření, která byla v sociální politice znát. Vzhledem k návaznosti většiny sociálních dávek na příjem a testování nároku na dávky můžeme Českou republiku řadit do liberálního modelu. Na druhou stranu daňová sleva na manželku či dříve společné zdanění manželů jsou typickými prvky konzervativního modelu a univerzální daňové zvýhodnění na dítě prvkem sociálně demokratického modelu. Nejvhodnější daní pro aplikaci daňové podpory rodiny je daň důchodová, přesněji daň z příjmů fyzických osob, protože pro daňovou podporu je velmi důležitá adresnost, která je u této daně velmi snadná, stejně tak je to i s transparentností. Každý, kdo disponuje určitou finanční gramotností, si snadno spočítá výši daně, kterou ze svého platu státu odvádí. V ostatních případech má tuto částku každý uvedený na výplatní pásce nebo na daňovém přiznání. Nicméně je důležité si uvědomit, že všechny zavedené prorodinné zvýhodňující prvky jsou nejúčinnější teprve tehdy, až když si je každý občan vědom jejich uplatnění.
73
Za sledované období došlo v oblasti daňové podpory rodin s dětmi k několika velkým změnám, které těmto domácnostem výrazně ovlivnily rozpočet. Od roku 1993 platí nová daňová soustava, která upravuje daňovou povinnost poplatníků. V době jejího zavedení byla domácnostem poskytována daňová podpora prostřednictvím odečitatelné položky na dítě, která se postupem času navyšovala. I přesto ale byl její význam ve srovnání s přímou podporou z počátku malý. Od roku 2005 se odečitatelná položka transformovala na daňové zvýhodnění na dítě. Domácnosti si od této doby nesnižují základ daně o určitou částku, ale snižují si výslednou daňovou povinnost, která pak může být i záporná. Tato část daňového zvýhodnění je poté vyplácena ve formě daňového bonusu. Zcela novým institutem v oblasti nepřímé podpory rodin se ve stejném roce stalo společné zdanění manželů, které mělo za cíl snížit daňovou povinnost u rodičů s dětmi sečtením jejich základů daně a následným rozdělením na poloviny. Podpora prostřednictvím tohoto institutu mírně narůstala, nicméně nikdy nepřekročila objem poskytnuté daňové úlevy na dítě. Po zrušení progresivního zdanění ztratilo společné zdanění svůj význam a bylo zrušeno. Kromě navýšení daňového zvýhodnění na dítě byl zrušený nástroj částečně vykompenzován několikanásobným navýšením daňové slevy na poplatníka a na manžela/ku. V letech 20082013 se daňová podpora rovnala daňovému zvýhodnění na dítě. Od roku 2014 je zaveden další nástroj rodinné daňové podpory, a to daňová sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení, jejíž objem je pouhým zlomkem celkové daňové podpory. Změny v daňové podpoře lze chápat jako součást politik vedoucích k modernizaci sociálního státu, kdy se stát snaží reagovat nejen na nová sociální rizika, ale například i snižovat byrokracii. Na jednu stranu můžeme daňové nástroje považovat za méně nákladné řešení, které nepotřebuje tolik administrativy a občan má větší svobodu při volbě služeb, například při uplatnění daňové slevy za umístění dítěte. Zároveň může být toto řešení netransparentní, neefektivní a nespravedlivé, protože nepodléhá takové kontrole jako přímé sociální dávky. Při rozhodování o přiznání nároku na většinu sociálních dávek dochází k testování příjmu. Rozhodující je výše čistého peněžního příjmu, která je porovnávána s násobkem částky živobytí. Z toho jasně vyplývá, že sociální dávky testované na příjem jsou určené pro nejchudší domácnosti neboli domácnosti z nejnižších příjmových decilů. Tento výsledek byl potvrzen na provedených analýzách. 74
Průša a kol. (2014, s. 231) konstatoval, že „na základě analýzy sociálních situací řešených rodinných dávek v evropských zemích se ukazuje, že rodinná politika by neměla být zaměřena pouze na ochranu nízkopříjmových domácností, ale cíleně by měla být orientována na podporu rodin se středními a vyššími příjmy při řešení standardních životních situací.“ Po provedení analýz bylo zjištěno, že rodinná politika jde tímto směrem, protože daňová podpora, která nabývá na významu a je základem celkové rodinné podpory, není cílena na nízkopříjmové skupiny. To ostatně vyplývá i z podstaty daňového zvýhodnění na dítě s možností daňového bonusu, které využijí pouze ekonomicky aktivní domácnosti. V 90. letech byla daňová podpora cílena spíše na středněpříjmové a bohatší domácnosti, nicméně v současné době je distribuce daňové podpory téměř rovnoměrná s tím, že do nízkopříjmových domácností je poskytován nepatrně menší podíl podpory. Opačným vývojem si prošla distribuce dávkové podpory. Získání nároku na sociální příplatek a přídavek na dítě nebylo v 90. letech zdaleka tak obtížné, jako je tomu dnes. Proto bylo rozložení této podpory do příjmových vrstev rovnoměrnější než v současné situaci, kdy je dávková podpora cílena na nízkopříjmové domácnosti. Její vliv na redukci míry chudoby a na redistribuci nezaopatřených dětí je oproti daňové podpoře minimální. Cílem práce bylo retrospektivně zhodnotit dopady konkrétních daňových nástrojů na finanční situaci rodiny. Ukázalo se, že význam daňové podpory od 90. let výrazně vzrostl na úkor dávkové podpory, která od roku 2008 získala spíše charakter chudinských dávek a většina rodin na ni ztratila nárok. Vývoj vlivu daňové podpory na redukci míry chudoby domácností s dětmi v rámci zkoumaného období výrazně vzrostl, zatímco u dávkové podpory tomu bylo přesně naopak. V Národní koncepci rodinné politiky (2005, s. 17) zaznělo, že by „daňová zvýhodnění měla být hlavní formou finanční podpory rodiny“. Provedené analýzy potvrdily, že politika na podporu rodin s dětmi je založena právě na daňových zvýhodněních. Podíl daňových úlev na celkové podpoře je v České republice v porovnání s ostatními zeměmi OECD jedním z nejvyšších. Že se opatření na podporu rodin nadále vyvíjí je viditelné z nedávno zavedené daňové slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, z aktuálně navrženého navýšení daňového zvýhodnění pro rok 2017 a také diskuze na téma diferenciace důchodového pojištění. Kvůli zneužívání je také rozjednané zrušení daňového bonusu, který by byl nahrazen jiným 75
nástrojem tak, aby nikdo o své peníze nepřišel. Cílem těchto politik je ponechat rodinám více peněz v rozpočtu díky nižším odvodům, aby mohly dětem zajistit určitou životní úroveň. Myslím si, že se rodinná politika vyvíjí správným směrem, protože motivuje občany k ekonomické aktivitě a soběstačnosti. Zároveň vzhledem k nízké porodnosti začala podporovat rodiny s více dětmi a je cílena na všechny příjmové skupiny. Díky neodvedeným finančním prostředkům mohou mladí lidé snadněji založit rodinu a zajistit celé rodině určitý životní standard. Není mi známo, že by byl sledován podrobný vývoj, dopad na míru chudoby či distribuční aspekty rodinné daňové podpory. To byl ostatně hlavní důvod vzniku této práce, jejíž výsledky ukázaly, jak velký má daňová podpora smysl. Proto doporučuji, aby byly pravidelně prováděny podobné analýzy, na základě kterých poté budou formována daňová opatření na podporu rodin s dětmi.
76
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] ALTSHULER, Rosanne. Reconsidering Tax Expenditure Estimation. National Tax Journal [online]. 2011, 64(2): 459-489 [cit. 2015-10-13]. ISSN 00280283. Dostupné z: http://eds.b.ebscohost.com/eds/Citations/FullTextLinkClick?sid=d7964533-231b-49788f3f-9c6faffaf84f@sessionmgr120&vid=6&id=pdfFullText [2] AVRAM, Silvia. The distributional effects of personal income tax expenditure [online]. 2014. ISER Working Paper Series, 41 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://econpapers.repec.org/paper/eseiserwp/2014-26.htm [3] BLANK, Rebecca. How to Improve Poverty Measurement in the United States [online]. Journal of Policy Analysis and Management 27, 2008, s. 233-254. [cit. 2016-02-03]. ISSN: 0276-8739. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Gary_Burtless/publication/228628489_How_to_imp rove_poverty_measurement_in_the_United_States/links/0c960519b85f049fa1000000.pdf [4] BLUNDELL, Richard, et al. The labour market impact of the working families' tax credit [online]. Fiscal Studies, 2000, 21.1: 75-104 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.homepages.ucl.ac.uk/~uctp39a/blundell-WFTC-Fiscal%20Studies.pdf [5] BREWER, Mike, et al. Did working families' tax credit work? The impact of in-work support on labour supply in Great Britain [online]. Labour economics, 2006, 13.6: 699720 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0927537105000928 [6] ČESKÁ TELEVIZE. Koalice rozhodla: Snížená DPH pro léky, knihy, pleny a výživu [online]. 2014 [cit. 2015-09-28]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1038279-koalice-rozhodla-snizena-dph-proleky-knihy-pleny-a-vyzivu [7] ČSÚ. Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností (SILC) [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/vykazy/vyberove_setreni_prijmu_a_zivotnich_podminek_doma cnosti [8] ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda [online]. [cit. 2016-01-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-mzdy_1985_ [9] ČSÚ. Statistika rodinných účtů – metodika [online]. 2015 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika-rodinnych-uctu-metodika [10] ČSÚ. Hlavní makroekonomické ukazatele [online]. 2016 [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/32961696/chmu040116.xlsx/d0d10a56-305d4598-b3ff-e5fa67d4a343?version=1.1 [11] ČT 24. Finsko chystá experiment, jak fungují peníze za nic [online]. 2015, [cit. 2016-0103]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1633489-finsko-chystaexperiment-jak-funguji-penize-za-nic 77
[12] MPSV. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2008 [online]. Praha, 2009, 180 s. ISBN 978-80-7421-004-4. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7870/rocenka_2008b.pdf [13] DOSTÁL, Dalibor. Od ledna začnou platit tři sazby DPH, únikům mají zabránit kontrolní hlášení [online]. 2014 [cit. 2015-09-28]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/od-ledna-zacnou-platit-tri-sazby-dph-unikum-majizabranit-kontrolni-hlaseni-58490.html [14] ESPING-ANDERSEN, Gøsta. The three worlds of welfare capitalism [online]. Princeton: Princeton University Press, c1990, xi, 248 s. [cit. 2015-10-19]. ISBN 06-910-2857-5. Dostupné z: http://isites.harvard.edu/fs/docs/icb.topic1134169.files/Readings%20on%20Social%20De mocracy/Esping%20Anderson%20%20THe%20Three%20Worlds%20of%20Welfare%20Capitalism.pdf. [15] EUROSTAT. Income distribution statistics [online]. 2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Income_distribution_statistics [16] FIGARI, PAULUS, SUTHERLAND, Supporting Families with Children through Taxes and Benefits [online]. 2007. s. 10 [cit. 2015-10-07]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=9839&langId=en [17] FOOKES, Craig. Spending through the Tax System: Tax Expenditures [online]. 2009, s. 26 [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.treasury.govt.nz/publications/researchpolicy/ppp/2009/09-01/tpp09-01.pdf [18] GASTALDI, F. & LIBERATI, P. Tax credits for dependent children and child benefits: What do we learn from the Italian experience? [online]. Journal of Economic Policy Reform, 2009. 12, 3: 219–234. [cit. 2016-02-03]. ISSN 1748-7889. Dostupné z: http://www-tandfonlinecom.ezproxy.muni.cz/doi/abs/10.1080/17487870903105569#aHR0cDovL3d3dy10YW5k Zm9ubGluZS1jb20uZXpwcm94eS5tdW5pLmN6L2RvaS9wZGYvMTAuMTA4MC8xN zQ4Nzg3MDkwMzEwNTU2OUBAQDA= [19] HÖHNE, Sylva. Podpora rodin s dětmi a vliv peněžních transferů na formu rodinného soužití [online]. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008, 63, 8 s. [cit. 2015-09-28]. ISBN 978-8087007-93-8. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_256.pdf [20] HOLZER a kol.. The Economic Costs of Poverty in the United States: Subsequent Effects of Children Growing Up in Poverty [online]. In: Washington, DC: Center for American Progress, 2007 [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: http://cdn.americanprogress.org/wpcontent/uploads/issues/2007/01/pdf/poverty_report.pdf [21] JAHODA, Robert. Analýza úprav daňového a dávkového systému v letech 2003 až 2009 z hlediska jejich adresnosti a pobídkovosti [online]. 1. vyd. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2006, 52, [40], 8 s. [cit. 2015-09-17]. ISBN 80-870-0744-1. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_210.pdf 78
[22] JAREŠ, Martin. Daňové úlevy v České republice [online]. Výzkumná studie č. 2/ 2010. Ministerstvo financí ČR, 2010, [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Odborne-vyzkumy_2010-02_Danove-ulevy-vCeske-republice.pdf [23] KALÍŠKOVÁ, Klára. Labor supply consequences of family taxation: Evidence from the Czech Republic [online]. Labour Economics, 2014, 30: 234-244. [cit. 2016-02-03]. ISSN: 0927-5371. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0927537114000517/p dfft?md5=ac1f9ec8c6fb3629698def7e057a1d0c&pid=1-s2.0-S0927537114000517main.pdf [24] KELLER, Jan. Soumrak sociálního státu. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, 158 s. ISBN 80-86429-41-5. [25] KOTÝNKOVÁ, Magdalena. Sociální ochrana chudých v České republice. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1302-7. [26] KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-585-4. [27] MARKSOVÁ, M. Sociální pojištění stoupne. S více dětmi ale dostanete slevu, potvrdila Marksová. [online]. 2014, [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/finance/socialni-pojisteni-stoupne-s-vice-detmi-ale-dostaneteslevu/r~62819b367c9111e5b6b20025900fea04/ [28] MARSCHALL, T a T BOTTOMORE. Citizenship and social class. 1st pub. London: Pluto Press, 1992. ISBN 0-7453-0477-X. [29] MFČR. Zpráva o daňových úlevách v České republice za roky 20112015 [online]. 2014, [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Dane_Zprava_2014_o-danovych-ulevach-v-Ceskerepublice-za-roky-2011-2015.pdf [30] MFČR. Fiskální výhled [online]. 2015, [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Makro-fiskalni-vyhled_2015-Q4_Fiskalni-vyhledlistopad-2015-Tabulky-a-grafy_v-02.xlsx [31] MFČR. Ministerstvo slevu na děti neruší, ale zvyšuje [online]. 2016, [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2016/ministerstvo-financi-slevuna-deti-nerus-23689 [32] MICHEL, N.; AHMAD N. Consumer response to child tax credit [online]. Empirical Economics 43, 2012, no. 3, s. 1199-1214 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z.: http://link.springer.com.ezproxy.muni.cz/article/10.1007%2Fs00181-011-0531-7 [33] MOREL, Nathalie a kol. Fiscal Welfare and Welfare State Reform: A Research Agenda [online]. 2016, LIEPP Working Paper, s. 34 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: 79
https://spire.sciencespo.fr/hdl:/2441/6tnf35nani90ravvbmcpt0tod1/resources/liepp-wp45morel-touzet-et-zemmour.pdf. [34] MPSV. Národní zpráva o rodině [online]. Praha, 2004, 224 s. [cit. 2015-08-15]. ISBN 80-868-7818-X. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/899/zprava_b.pdf [35] MPSV. Národní koncepce rodinné politiky [online]. Praha, 2005, 59 s. [cit. 2015-08-15]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf [36] MPSV. Informace o systému podpory rodiny v ČR [online]. 2009, [cit. 2015-09-17]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/7170/informace_podpora_rodiny.pdf [37] MPSV. Pro snazší sladění pracovního a rodinného života [online]. 2011, [cit. 2016-0303]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11720 [38] MPSV. Podpora rodiny [online]. 2013, [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14469 [39] OECD. Tax expenditures in OECD countries [online]. Paris: OECD, 2010, [cit. 2015-1007]. ISBN 978-926-4076-907. Dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-AssetManagement/oecd/governance/tax-expenditures-in-oecd-countries_9789264076907en#page1 [40] OECD. Public spending on family benefits in cash, services and tax measures, in per cent of GDP, 2011 [online]. 2013, [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.oecd.org/els/soc/PF1_1_Public_spending_on_family_benefits_Oct2013.xls [41] OECD. Taxing wages – Comparative tables [online]. [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/ [42] OECD. Taxing wages [online]. OECD Publishing, 2015, [cit. 2016-01-26]. ISBN 978-9264-23050-7. Dostupné z: http://www.oecd.org/ctp/tax-policy/taxing-wages20725124.htm [43] OKDR. Návrh diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi [online]. 2015, [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://www.duchodova-komise.cz/wpcontent/uploads/2015/05/N%C3%A1vrh-diferenciace-sazeb-pojistn%C3%BDchodvod%C5%AF-pro-rodiny-s-d%C4%9Btmi-21.-kv%C4%9Btna-2015.pdf [44] OZAWA, Martha N.; HONG, Baeg-Eui. The effects of EITC and children's allowances on the economic well-being of children. Social Work Research [online]. 2003, 27.3: 163178. [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://swr.oxfordjournals.org/content/27/3/163.full.pdf+html [45] PAVEL, Jan. Zhodnocení systému v roce 2011. Návrhy reformních opatření. Vliv daní a dávek na redistribuci. [online]. 2011, 44 s. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/13250/Studie_5.pdf 80
[46] POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 80-85850-01-X. [47] PRESSMAN, Steven; SCOTT Robert. Consumer Debt and Poverty Measurement. Focus [online]. 27, 2010, s. 9-12. [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.irp.wisc.edu/publications/focus/pdfs/foc271b.pdf [48] PRESSMAN, Steven. Policies to reduce child poverty: Child allowances vs. tax exemptions for children [online]. LIS Working Paper Series, 2011: 323-332. [cit. 201602-03]. Dostupné z: http://www.econstor.eu/bitstream/10419/95452/1/682210870.pdf [49] Programové prohlášení vlády [online]. 2004, [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/19932010-cr/stanislav-gross/Programove-prohlaseni-vlady-Ceske-republiky_1.pdf [50] Programové prohlášení vlády [online]. 2009, [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/jednani-vlady/programove-prohlaseni/PVV-cerven-2009.pdf [51] Programové prohlášení vlády [online]. 2014, [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezitedokumenty/programove_prohlaseni_unor_2014.pdf [52] PRŮŠA, Ladislav, Petr VÍŠEK a Robert JAHODA. Alchymie nepojistných sociálních dávek. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 276 s. ISBN 978-80-7478-528-3. [53] PSP. Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 389/1990 Sb., o daních z příjmu obyvatelstva [online]. 1990, [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0066_01.htm [54] PSP. Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů. [online]. 1992, [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t1408_01.htm [55] PSP. Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 323/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. 1993, [cit. 201509-18]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0617_01.htm [56] PSP. Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. 1994, [cit. 201509-18]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t121800a.htm [57] PSP. Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 669/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. 2004, [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=12959&pdf=1 [58] PSP. Důvodová zpráva k návrhu zákona č.545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. 2005, [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=14360&pdf=1 81
[59] PSP. Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů [online]. 2015, [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=121810 [60] SIROVÁTKA, Tomáš, Ondřej HORA a Pavel KOFROŇ. Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice. Fórum sociální politiky, Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2008, roč. 2, č. 5, s. 2-8. ISSN 1802-5854. [61] TITMUSS, Richard Morris, Brian ABEL-SMITH a Kathleen TITMUSS. Social policy: an introduction. London: Allen, 1974, 160 p. ISBN 00-436-1018-8. [62] VZP. OSVČ - průměrná mzda. [online]. 2016, [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/platci/informace/povinnosti-platcu-metodika/osvc/osvc-prumernamzda
Legislativa Zákon č. 145/1961 Sb., o daních z příjmu obyvatelstva Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku Zákon č. 389/1990 Sb., o daních z příjmu obyvatelstva Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
82
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Veřejné výdaje na služby, peněžní transfery a daňové úlevy na podporu rodin s dětmi ve vybraných zemích OECD v roce 2011 v % HDP ................................................................22 Graf 2 Podpora neúplné a úplné rodiny v % průměrné mzdy ve vybraných zemích OECD v roce 2014...................................................................................................................................25 Graf 3 Skladba rozdílu čistých příjmů u domácností 67 – x – 2 (0) v roce 2014 .....................26 Graf 4 Skladba rozdílu čistých příjmů u domácností 100 – 33 – 2 (0) v roce 2014 .................26 Graf 5 Vývoj celkové podpory v % průměrné mzdy u jednorodičovských domácnosti se 2 dětmi od roku 2000 u zemí se změnou větší než 3 p. b. ...........................................................27 Graf 6 Vývoj podílu daňové podpory na celkové podpoře u jednorodičovských domácností se 2 dětmi od roku 2000 u zemí se změnou větší než 10 % ..........................................................28 Graf 7 Vývoj výše daňové a dávkové podpory v % AW u modelové domácnosti 1+1 (7 let) s příjmem 67 % AW .................................................................................................................57 Graf 8 Vývoj výše daňové a dávkové podpory v % AW u modelové domácnosti 2+2 (4 a 8 let) s příjmy 150 % a 50 % AW ................................................................................................59 Graf 9 Vývoj daňové podpory pro rodiny s dětmi v % HDP, na 1 milion dětí v % HDP a celkového počtu dětí v období 19962016 ............................................................................60 Graf 10 Vývoj a skladba daňové podpory v mld. Kč od roku 1996 .........................................61 Graf 11 Podíl daňové podpory na disponibilních příjmech domácností dle počtu dětí v období 19962016 ................................................................................................................................62 Graf 12 Průměrná měsíční daňová podpora v % AW na jedno dítě v domácnostech dle počtu dětí v období 19962016 ..........................................................................................................63 Graf 13 Vliv daňové a dávkové podpory na míru ohrožení chudobou domácností s dětmi v období 19962016 .................................................................................................................64 Graf 14 Vliv daňové a dávkové podpory na míru ohrožení chudobou domácností dle počtu dětí v roce 1996.........................................................................................................................65 Graf 15 Vliv daňové a dávkové podpory na míru ohrožení chudobou domácností dle počtu dětí v roce 2013.........................................................................................................................65 Graf 16 Redistribuce daňové, dávkové a celkové podpory v rámci decilových skupin dle příjmu na spotřební jednotku v roce 1996 ................................................................................66 Graf 17 Redistribuce daňové, dávkové a celkové podpory v rámci decilových skupin dle příjmu na spotřební jednotku v roce 2013 ................................................................................66 Graf 18 Redistribuce dětí v rámci decilových skupin v případě neposkytnuté daňové a celkové podpory v roce 1996 .................................................................................................................68 83
Graf 19 Redistribuce dětí v rámci decilových skupin v případě neposkytnuté daňové a celkové podpory v roce 2013 ................................................................................................................. 68 Graf 20 Srovnání objemu skutečné daňové podpory v roce 2013 a podpory při nastavení daňové politiky z roku 1996 na příjmy roku 2013 ................................................................... 69 Graf 21 Míra ohrožení chudobou domácností s dětmi v roce 2013 ve srovnání s mírou ohrožení chudoby při nastavení daňové podpory platné v roce 1996 ...................................... 70 Graf 22 Srovnání distribuce daňové podpory v roce 2013 s distribucí při aplikaci nastavení daňové podpory v roce 1996..................................................................................................... 71 Graf 23 Redistribuce dětí v rámci decilových skupin v případě neposkytnutí daňové podpory při skutečném a alternativním nastavení rodinné daňové politiky v roce 2013 ....................... 72
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Charakteristiky typů sociálních států ....................................................................... 18 Tabulka 2 Struktura daňové podpory směřované k dětem ve vybraných zemích OECD v roce 2014 .......................................................................................................................................... 23 Tabulka 3 Vývoj odečitatelné položky na dítě a manžela/ku v období 19892004 ................. 43 Tabulka 4 Vývoj daňové podpory 20052016 ......................................................................... 48
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AROP AW ČPP ČSÚ DPFO DPH HDP MFČR MPSV OKDR VZP WFTC
tzv. at risk of poverty rate – ukazatel chudoby dle Eurostatu průměrná mzda čisté peněžní příjmy Český statistický úřad daň z příjmu fyzických osob daň z přidané hodnoty hrubý domácí produkt Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí Odborná komise pro důchodovou reformu Všeobecná zdravotní pojišťovna working families tax credits
84
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Data a parametry použité v analýze modelových domácností Příloha B Syntaxe pro analyzování daňové podpory v roce 2013
Příloha A – Data a parametry použité v analýze modelových domácností
Příloha B Syntaxe pro analyzování daňové podpory v roce 2013 v programu SPSS *** 1) NASTAVENÍ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ DAŇOVÉHO SYSTÉMU PRO PŘÍJMY ROKU 2013 (SILC 2014)* **. compute prum_mzda=25078. compute min_mzda=8500. compute strop_sp=4. compute sp_zatel=0.25. compute sp_zanec=0.065. compute zp_zanec=0.045. compute zp_zatel=0.09. compute dan15=0.15. compute sleva_poplatnik=24840. compute sleva_dite=13404. compute dite_bonus_max=60300. compute sleva_dite_limit=6*min_mzda. compute sleva_manzelka=24840. compute sleva_manzelka_limit=68000. exe. *** 2) VÝPOČET VÝŠE DAŇOVÝCH ÚLEV PRO JEDNOTLIVÉ DOMÁCNOSTI ** 2.1) VÝPOČET PRACOVNÍCH PŘÍJMŮ PŘEDNOSTY, MANŽELKY A OSTATNÍCH ČLENŮ DOMÁCNOSTI. compute prac_prij_p=hp_hzam_p+hp_podn_p+hp_vzam+hp_vcin+p_pronaj. compute prac_prij_m=hp_hzam_m+hp_podn_m. compute prac_prij_o=hp_hzam_o+hp_podn_o. EXECUTE. ** 2.2) VÝPOČET ZÁKLADU DANĚ POPLATNÍKA. compute shm_p=prac_prij_p+ sp_zatel*min(12* strop_sp* prum_mzda,(hp_hzam_p+hp_vzam))+ zp_zatel*(hp_hzam_p+hp_vzam). var lab shm_p 'Základ daně přednosty domácnosti pro DPFO'. compute shm_m=prac_prij_m+ sp_zatel*min(12* strop_sp* prum_mzda,hp_hzam_m)+ zp_zatel*hp_hzam_m. var lab shm_m 'Základ daně druhého člena domácnosti pro DPFO'. compute shm_o=prac_prij_o+sp_zatel*min(12* strop_sp* prum_mzda,hp_hzam_o)+ zp_zatel*hp_hzam_o. var lab shm_o 'Základ daně ostatních členů domásnocti pro DPFO'. EXECUTE. * zaokrouhlení základu daně. compute mod1=mod(shm_p,100). compute ZD_p=max(0,shm_p-mod1). compute mod2=mod(shm_m,100). compute ZD_m=max(0,shm_m-mod2). compute mod3=mod(shm_o,100). compute ZD_o=max(0,shm_o-mod3). EXECUTE. ** 2.3) VÝPOČET DPFO PŘED SLEVAMI. compute dan_bezslev_p=dan15*ZD_p. compute dan_bezslev_m=dan15*ZD_m. compute dan_bezslev_o=dan15*ZD_o. EXECUTE. ** 2.4) VÝPOČET DAŇOVÉ ÚLEVY NA MANŽELA/KU S NÍZKÝMI PŘÍJMY. *SLEVA MANŽELKA*.
compute rozh_prij_manzelka=prac_prij_m+duch_m. compute rozh_prij_manzel=prac_prij_p+duch_p. * uplatňuje manžel. compute sleva_manzelka_narok_p=0. if (osob>1 and stav_p=2 and rozh_prij_manzelka<sleva_manzelka_limit and prac_prij_m<=prac_prij_p) sleva_manzelka_narok_p=1. COMPUTE sleva_manzelka_p=sleva_manzelka_narok_p*min(sleva_manzelka,max(0,dan_bezslev_psleva_poplatnik)). EXECUTE. *uplatňuje manželka. compute sleva_manzelka_narok_m=0. if (osob>1 and stav_p=2 and rozh_prij_manzel<sleva_manzelka_limit and prac_prij_m>prac_prij_p) sleva_manzelka_narok_m=1. COMPUTE sleva_manzelka_m=sleva_manzelka_narok_m*min(sleva_manzelka,max(0,dan_bezslev_msleva_poplatnik)). compute sleva_manzelka_celkem=sleva_manzelka_p+sleva_manzelka_m. exe. ** 2.5) VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB S OHLEDEM NA MOŽNOST UPLATNĚNÍ DAŇOVÉ ÚLEVY NA DÍTĚ. *SLEVA NA DĚTI- nárok na slevu. compute sl_dite_narok_p=0. if (deti>0 and prac_prij_p>sleva_dite_limit and prac_prij_p>=prac_prij_m) sl_dite_narok_p=1. compute sl_dite_narok_m=0. if (deti>0 and prac_prij_m>sleva_dite_limit and prac_prij_m>prac_prij_p) sl_dite_narok_m=1. EXECUTE. * daň po slevách, pokud to bude záporné číslo, jedná se o daňový bonus, který bude definován v následujících krocích. compute DAN_cast1_p=max(0,dan_bezslev_p-sleva_poplatnik-sleva_manzelka_p)sl_dite_narok_p*deti*sleva_dite. var lab DAN_cast1_p 'Daň přednosty po sleve na poplatnika, sleve na manzela/ku a slevě na dítě. (daň může být záporná)'. compute DAN_cast1_m=max(0,dan_bezslev_m-sleva_poplatnik-sleva_manzelka_m)sl_dite_narok_m*deti*sleva_dite. var lab DAN_cast1_m 'Daň 2. osoby po sleve na poplatnika, sleve na manzela/ku a slevě na dítě. (daň může být záporná)'. EXECUTE. * daňová povinnost. compute DAN_p=max(0,DAN_cast1_p). compute DAN_m=max(0,DAN_cast1_m). compute DAN_o=max(0,dan_bezslev_o-sleva_poplatnik). compute Dan_dom=dan_p+dan_m+dan_o. EXECUTE. ** 2.6) VÝPOČET DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ NA DĚTI (ALIAS DAŇOVÁ ÚLEVA) A JEJICH ČÁSTÍ: DAŇOVÉ SLEVY A DAŇOVÉHO BONUSU. * daňový bonus. compute dan_bonus_p=0. if (DAN_cast1_p<0) dan_bonus_p=min(dite_bonus_max,-DAN_cast1_p). compute dan_bonus_m=0. if (DAN_cast1_m<0) dan_bonus_m=min(dite_bonus_max,-DAN_cast1_m). *výše BONUSU celkem. compute BONUS_celkem=dan_bonus_p+dan_bonus_m. EXECUTE. compute podpora=0.
compute podpora=(sl_dite_narok_p+sl_dite_narok_m)*deti*sleva_dite. *výše SLEVY. compute sleva_celkem=podpora-BONUS_celkem. EXECUTE. *** 3)
TABULKY A VÝPOČTY PRO TABULKY
*****univerzální blok*****.
** 3.1) ZÁKLADNÍ VÝPOČTY. * Výpočet souhrnné dávkové a daňové podpory (nutno měnit výpočet s ohledem na rok, pro který je počítáno). compute B=0. compute B=pridav. compute T=0. compute T=podpora. compute BT=0. compute BT=B+T. var lab B "Výše dávkové podpory rodinám s dětmi (přídavek na dítě, případně sociální příplatek)". var lab T "Výše daňové podpory rodinám s dětmi (DZD, vliv OPO na dítě, SZM)". var lab BT "Výše dávkové a daňové podpory rodinám s dětmi". exe. * výpočet disponibilních příjmů na spotřební jednotku a alternativních příjmů domácnosti na spotřební jednotku. * příkaz rename je použit z důvodu, že v různých verzích SILC je proměnná různě pojmenovaná. RENAME variable (eu_prij_=eu_prij). compute eu_ej=eu_prij/ej. compute eu_T_ej=(eu_prij-T)/ej. compute eu_TB_ej=(eu_prij-T-B)/ej. var lab eu_ej 'Roční čisté příjmy na SJ'. exe. * výpočet podílu daňové a dávkové podpory na disponibilních příjmech domácnosti. compute B_eu=B/eu_prij. compute T_eu=T/eu_prij. compute BT_eu=BT/eu_prij. var lab T_eu 'Podíl daňové podpory na disponibilních příjmech domácnosti'. exe. * výpočet ročního životního minima a přepočítávacího koeficientu na počet osob ve společnosti. COMPUTE pkoef_osob=pkoef*osob. EXECUTE. * definice domácnosti s dětmi. compute fam=0. if (deti>0) fam=1. var lab fam ' Má domácnost nezaopatřené děti?'. val lab fam '0' 'nemá děti' '1' 'má děti'. EXECUTE. * rekódování počtu dětí. recode deti (1=1) (2=2) (3 thru 99=3) into deti2. exe. * jiná definice úplnosti domácnosti. compute dom2=3. if (dom<8) dom2=2.
if (dom<3) dom2=1. var lab dom2 'Druh domácnosti rekódováno.'. val lab dom2 '1' 'úplná rodina (čistá/smíšená)' '2' 'neúplná rodina (čistá/smíšená/nerodinná)' '3' 'jednotlivec'. exe. ** 3.2) VÝPOČET UKAZATELE AROP(60) PRO RŮZNÉ TYPY PŘÍJMŮ. * výpočet hranice chudoby pro AROP(60). weight by pkoef_osob. aggregate /outfile=* mode=ADDVARIABLES /BREAK = /med_ej 'Medianovy prijem pro vypocet AROP'=MEDIAN(eu_ej). compute tr_arop=0.6*med_ej. var lab tr_arop 'výše hranice příjmové chudoby jako 60% příjmového mediánu'. weight off. * příznak chudé domácnosti AROP(60) pro disponibilní příjem na spotřební jednotku. compute AROP=0. if (eu_ej
/PRINT=YES /TIES=MEAN. RENAME variable (Neu_ej=perc) (Neu_T_ej=perc_T) (Neu_TB_e=perc_TB). var lab perc 'Percentilová skupina domácnosti'. delete variable Reu_ej Reu_T_ej Reu_ej Reu_TB_e. exe. ** 3.4) TABULKY. use all. weight by pkoef. * základní přehledová tabulka daňové a dávkové podpory * Custom Tables. CTABLES /VLABELS VARIABLES=deti2 dom2 deti podpora sleva_celkem BONUS_celkem T B BT DISPLAY=LABEL /TABLE deti2 [C] + dom2 [C] BY deti [S][COUNT F40.0, SUM] + podpora [S][SUM] + sleva_celkem [S][SUM] + BONUS_celkem [S][SUM] + T [S][SUM] + B [S][SUM] + BT [S][SUM] /CATEGORIES VARIABLES=deti2 ORDER=A KEY=VALUE EMPTY=EXCLUDE TOTAL=YES POSITION=AFTER /CATEGORIES VARIABLES=dom2 ORDER=A KEY=VALUE EMPTY=INCLUDE TOTAL=YES POSITION=AFTER. * Custom Tables. CTABLES /VLABELS VARIABLES=fam deti T B B_eu T_eu BT_eu DISPLAY=LABEL /TABLE fam [C] BY deti [S][COUNT F40.0, SUM] + T [S][SUM] + B [S][SUM] + B_eu [S][MEAN] + T_eu [S][MEAN] + BT_eu [S][MEAN] /CATEGORIES VARIABLES=fam ORDER=A KEY=VALUE EMPTY=INCLUDE POSITION=AFTER.
TOTAL=YES
* podrobnější tabulka pro součty a podíly na příjmech * Custom Tables. CTABLES /VLABELS VARIABLES=fam deti2 dom2 deti T B B_eu T_eu BT_eu DISPLAY=LABEL /TABLE fam [C] > (deti2 + dom2) BY deti [S][COUNT F40.0, SUM] + T [S][SUM] + B [S][SUM] + B_eu [S][MEAN] + T_eu [S][MEAN] + BT_eu [S][MEAN] /CATEGORIES VARIABLES=fam dom2 ORDER=A KEY=VALUE EMPTY=INCLUDE TOTAL=YES POSITION=AFTER /CATEGORIES VARIABLES=deti2 ORDER=A KEY=VALUE EMPTY=EXCLUDE TOTAL=YES POSITION=AFTER. * distribuce podpory – testováno i pro percentily a nedává to o moc přesnější výsledek (v případě pseudo-Gini pro T je rozdíl až na 4. místě za desetinou čárkou). * Custom Tables. CTABLES /VLABELS VARIABLES=decil T B BT DISPLAY=LABEL /TABLE decil [C] BY T [S][SUM, COLPCT.SUM PCT40.1] + B [S][SUM, COLPCT.SUM PCT40.1] + BT [S][SUM, COLPCT.SUM PCT40.1] /CATEGORIES VARIABLES=decil ORDER=A KEY=VALUE EMPTY=EXCLUDE TOTAL=YES POSITION=AFTER. * chudoba rodin s dětmi s ohledem na disponibilní příjmy domácnosti a disponibilní příjmy domácnosti snížené o daňovou a dávkovou podporu
* Custom Tables. CTABLES /VLABELS VARIABLES=AROP AROP_T AROP_TB fam deti2 DISPLAY=LABEL /TABLE AROP [C] + AROP_T [C] + AROP_TB [C] BY fam [C] > deti2 [C][COLPCT.COUNT PCT40.1] /CATEGORIES VARIABLES=AROP AROP_T AROP_TB ORDER=A KEY=VALUE EMPTY=INCLUDE TOTAL=YES POSITION=AFTER /CATEGORIES VARIABLES=fam [1.00] EMPTY=INCLUDE /CATEGORIES VARIABLES=deti2 ORDER=A KEY=VALUE EMPTY=EXCLUDE TOTAL=YES POSITION=AFTER. *distribuce dětí do percentilových skupin, kdy decilové skupiny jsou stanoveny pro tři různé kategorie příjmů * Custom Tables. CTABLES /VLABELS VARIABLES=perc perc_T perc_TB deti DISPLAY=LABEL /TABLE perc [C] + perc_T [C] + perc_TB [C] BY deti [S][SUM, COLPCT.SUM PCT40.1] /CATEGORIES VARIABLES=perc perc_T perc_TB ORDER=A KEY=VALUE EMPTY=EXCLUDE TOTAL=YES POSITION=AFTER.