PROBLEMATIKA REGULAČNÍCH POPLATKŮ V KONTEXTU KRAJSKÉ POLITIKY

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika

PROBLEMATIKA REGULAČNÍCH POPLATKŮ V KONTEXTU KRAJSKÉ POLITIKY The issue of user fees in the regional policy context Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Veronika Krůtilová

Autor: Bc. Adéla Pernicová

Brno, 2011

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

PERNICOVÁ Adéla

Obor:

Veřejná ekonomika

Název tématu:

PROBLEMATIKA REGULAČNÍCH POPLATKŮ V KONTEXTU KRAJSKÉ POLITIKY The issue of user fees in the regional policy context

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Problematika regulačních poplatků je velmi aktuálním a veřejností sledovaným problémem v České republice. Hlavní diskutovanou otázkou je odůvodněnost jejich vybírání a spravedlivý/nespravedlivý dopad na jednotlivé občany. Proto se kraje ČR rozhodly řešit problematiku regulačních poplatků rozdílným způsobem. Diplomová práce se zabývá analýzou těchto přístupů a jejich možnými dopady na hospodaření a další záměry vybraných krajů. Cíl práce: Cílem práce je determinovat přístupy vybraných krajů k řešení problematiky regulačních poplatků a zhodnotit jejich možný dopad na hospodaření a další záměry krajů. Postup práce a použité metody: 1. Úvod do problematiky, vymezení pojmů, krajská politika. 2. Deskripce a analýza systému regulačních poplatků v ČR. 3. Přístup vybraných krajů k hrazení regulačních poplatků. 4. Analýza a zhodnocení ekonomických dopadů těchto přístupů na hospodaření vybraných krajů. 5. Vyvození závěrů.Při zpracování diplomové práce bude použito zejména metody analýzy, deskripce a komparace, jakožto základních metod tvorby vědeckých prací.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury:

Potůček, Martin. Veřejná politika. Praha : Sociologické nakladatelství (SLON), 2005. 399 s. ISBN 80-86429-50-4. Peková, Jitka - Pilný, Jaroslav - Jetmar, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2., přeprac. vyd. Praha : ASPI, 2005. 555 s. ISBN 80-7357-052-1. Jurníková, Jana. Zdravotní politika na komunální a regionální úrovni. In Jak řídit kraj. město a obec : sociální a technická infrastruktura : rukověť územní samosprávy. III. díl. 1. vyd. Brno-Praha : Masarykova univerzita a Institut pro místní správu Praha, 2002. s. 5667. ISBN 80-210-2956-0.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Veronika Krůtilová

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2010

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2010

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Adéla Pernicová Problematika regulačních poplatků v kontextu krajské politiky Issue of user fees in the regional policy context Veřejná ekonomie Ing. Veronika Krůtilová 2011

Anotace Problematika regulačních poplatků je velmi aktuálním a veřejností sledovaným problémem v České republice. Hlavní diskutovanou otázkou je odůvodněnost jejich vybírání a spravedlivý/nespravedlivý dopad na rozpočty domácností a jednotlivé občany. Proto se kraje ČR rozhodly řešit problematiku regulačních poplatků vlastním způsobem. Diplomová práce Problematika regulačních poplatků v kontextu krajské politiky se zabývá deskripcí jednotlivých forem úhrad, které kraje zvolily pro úhradu regulačních poplatků za pacienty v krajských zdravotnických zařízeních a analýzou možných dopadů těchto úhrad na rozpočty a další záměry krajů. K ilustraci je použito příkladu Středočeského, Jihomoravského a Jihočeského kraje.

Annotation The issue of user fees is a very current and watched topic in the Czech Republic. The main discussed question is a justness of their collection and fair/unfair impact on people and household budget. That is why the regions in the Czech Republic decided to solve this issue their own way. The diploma thesis The issue of user fees in the regional policy context focuses on the ways of user fees refund in the regional health care facilities and on the possible impacts of the refund on regional budgets and other intentions. The examples of the Central Bohemia Region, the South Moravian Region and the South Bohemian Region are used.

Klíčová slova Regulační poplatky ve zdravotnictví, kraje, zdravotní politika

Keywords User fees in health care system, regions, health care policy

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Problematika regulačních poplatků v kontextu krajské politiky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Veroniky Krůtilové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomické-správní fakulty MU.

V Brně dne

vlastnoruční podpis autora

…………………………………

……………………………………

Poděkování Děkuji Ing. Veronice Krůtilové za všestrannou pomoc, poskytnuté konzultace, rady a připomínky, kterými mi byla nápomocna při zpracování této diplomové práce.

Obsah Úvod............................................................................................................................................9 1.

Financování zdravotnictví – specifika, přístupy, spoluúčast ............................................10 1.1

2.

3.

1.1.1

Veřejné zdravotní pojištění .................................................................................12

1.1.2

Soukromé platby .................................................................................................12

1.1.3

Regulační poplatky .............................................................................................13

1.1.4

Výdaje domácností na zdraví ..............................................................................18

Zdravotní politika.............................................................................................................21 2.1

Zdravotní politika státu ..............................................................................................21

2.2

Zdravotní politika na krajské úrovni ..........................................................................22

Přístup krajů k hrazení regulačních poplatků ...................................................................26 3.1

Deskripce forem úhrad v jednotlivých krajích ...........................................................26

3.2

Právní dopady úhrady regulačních poplatků za pacienty ...........................................30

3.2.1

Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže .........................................32

3.2.2

Stanovisko Ministerstva financí České republiky ..............................................32

3.2.3

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví České republiky ....................................33

3.2.4

Stanovisko Odboru dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR ..........................33

3.3 4.

Systém financování zdravotnictví v ČR.....................................................................12

Ekonomické dopady úhrady regulačních poplatků za pacienty .................................35

Analýza a zhodnocení ekonomických dopadů na hospodaření vybraných krajů .............42 4.1

Středočeský kraj .........................................................................................................42

4.1.1

Politické složení zastupitelstva a Rady Středočeského kraje..............................43

4.1.2

Rozpočet kraje na rok 2008 a jeho čerpání .........................................................43

4.1.3

Rozpočet na rok 2009 a jeho čerpání ..................................................................44

4.1.4

Rozpočet na rok 2010 a jeho čerpání ..................................................................46

4.1.5

Úhrada regulačních poplatků ..............................................................................48

4.1.6

Shrnutí .................................................................................................................50

4.2

Jihomoravský kraj ......................................................................................................51

4.2.1

Politické složení zastupitelstva a Rady Jihomoravského kraje ...........................52

4.2.2

Rozpočet kraje na rok 2008 a jeho čerpání .........................................................52

4.2.3

Rozpočet kraje na rok 2009 a jeho čerpání .........................................................54

4.2.4

Rozpočet kraje na rok 2010 a jeho čerpání .........................................................56

4.2.5

Úhrada regulačních poplatků ..............................................................................57

4.2.6

Shrnutí .................................................................................................................61

4.3

Jihočeský kraj .............................................................................................................62

4.3.1

Politické složení zastupitelstva a Rady Jihočeského kraje .................................63

4.3.2

Rozpočet kraje na rok 2008 a jeho čerpání .........................................................64

4.3.3

Rozpočet kraje na rok 2009 a jeho čerpání .........................................................64

4.3.4

Rozpočet kraje na rok 2010 a jeho čerpání .........................................................65

4.3.5

Úhrada regulačních poplatků ..............................................................................66

4.3.6

Shrnutí .................................................................................................................67

Závěr .........................................................................................................................................69 Literatura ...................................................................................................................................71 Internetové zdroje .....................................................................................................................71 Seznam tabulek .........................................................................................................................80 Seznam grafů ............................................................................................................................80 Seznam obrázků ........................................................................................................................81 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................81 Seznam příloh ...........................................................................................................................81 Přílohy.......................................................................................................................................82

Úvod Financování zdravotnictví je nepochybně jednou z klíčových oblastí fungování systému zdravotní péče. V posledních letech je téměř všemi zeměmi světa zdůrazňována potřeba navýšení spoluúčasti pacientů, jinak hrozí neúměrné zadlužování států a celková nefunkčnost zdravotnictví. Česká republika od roku 2008 přistoupila k zavedení regulačních poplatků, které měly tvořit dodatečný příjem lékařů a zdravotnických zařízení, ale také, a to především, měly svou regulační funkcí snížit neúměrné a neopodstatněné počty návštěv pacientů u lékařů, plýtvání léky a rovněž i zdravotní péčí. Tato novinka však již od počátku rozdělila veřejnost i politické představitele v otázce své opodstatněnosti, ale především dopadu na rozpočty domácností, tedy rozpočty jednotlivých pacientů. Krajští představitelé se proto rozhodli ve zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem uhrazovat regulační poplatky za pacienty z krajských rozpočtů. Tyto úhrady s sebou přinesly nejedno úskalí, které souviselo s právními, ale i s ekonomickými aspekty. Vyvstalo mnoho otázek, které byly zaměřeny především na hospodárnost a účelovost vynakládání finančních prostředků a především, kterých zdrojů kraje bylo v tomto případě využito a zda to nemělo za následek nerealizaci jiných krajských záměrů či nárůst zadluženosti. Diplomová práce Problematika regulačních poplatků v kontextu krajské politiky se zabývá jednotlivými postupy úhrad, které kraje při této své činnosti zvolily a zhodnocením možných dopadů proplácení regulačních poplatků za pacienty v krajských zdravotnických zařízeních na rozpočty a další záměry krajů. K podrobnější analýze je využito příkladu Středočeského kraje, Jihomoravského kraje a Jihočeského kraje. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první a druhé kapitole je vymezen teoretický základ zdravotní politiky a regulačních poplatků v České republice, třetí kapitola pak podrobněji rozebírá formy úhrad v jednotlivých krajích a právní kontext celé problematiky. Poslední kapitola je pak zaměřena na analýzu ekonomických a finančních ukazatelů v rámci tři zvolených krajů a vyslovení závěrů v rámci těchto analyzovaných krajů. Cílem diplomové práce je determinovat přístupy vybraných krajů k řešení problematiky regulačních poplatků a zhodnotit jejich možný dopad na hospodaření a další záměry krajů. Práce vychází z teoretických východisek a obecně akceptovaných zavěrů v této oblasti. Při zpracování byla použita metoda deskripce, analýzy, syntézy a komparace, jakožto základních metod tvorby vědeckých prací.

9

1. Financování zdravotnictví – specifika, přístupy, spoluúčast Přestože zdravotní péče ovlivňuje celkové zdraví jedince jen z části, je celá oblast zdravotnictví nepochybně jednou z klíčových politik všech zemí světa. Vyznačuje se však specifickými vlastnostmi oproti jiným veřejným politikám, proto i přístupy k financování zdravotnictví mohou být odlišné. Na zdravotnictví je možno nahlížet jako na veřejný statek, pak hraje důležitou roli daňový systém a zdravotní pojištění, nebo jako na soukromý statek, kde je důraz kladen na odpovědnost pacienta a soukromé financování.1 Existují rozdílné názory na to, jestli je vhodné a možné ve zdravotnictví uplatňovat ekonomické zákonitosti a stavět na nich. Spotřebitel (pacient) není ve stejném postavení jako na trzích ziskových, nemá dostatečné množství informací a není schopen se samostatně rozhodnout, kterou službu bude čerpat.2 Naproti tomu je zdravotnictví jedním z finančně nejnáročnějších sektorů a právě ekonomické přístupy a analýzy jsou nezbytné pro zabezpečení jeho fungování. Celý systém zdravotní péče je podmíněn vztahy mezi třemi základními subjekty. A to pacienty, financujícími subjekty a poskytovateli zdravotní péče. Hlavní funkcí pacientů je jednak spotřeba zdravotní péče a služeb a jednak jejich participace na financování těch služeb, kterých využívají. V řadě zemí jsou povinni jako formu spoluúčasti platit zdravotní pojištění, ať už veřejné či komerční (obecně připojištění), doplácet za některé úkony a léky či je hradit v plné výši (přímé platby či forma určitého limitu, kdy do stanovené výše hradí pacient výdaje za péči sám, dále pak zdravotní pojišťovna).3 Některé zdroje platbu zdravotního pojištění za spoluúčast pacienta nepovažují. Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje za hotovostní platby pacientů přímé platby (pacient hradí službu přímo), spoluúčast (kterou dále dělí na spoluplatby, spolupojištění a odečitatelnou spoluúčast) a neoficiální platby.4 Obecně je tedy možné identifikovat 4 způsoby financování zdravotní péče: •

systém, založený na přímé úhradě pacientů – nejrozšířenější formou platby jsou peněžní prostředky, kterými musí pacient uhradit veškeré služby, které spotřebovává. Problémem může být vysoká cena některých zákroků, které se tak stávají pro pacienta nedostupnými.

1

Gulliford, M., Morgan, M., Edited by.Access to health care. Str. 2. Feldstein, Paul J. Health care economics. Str. 12. 3 Durdisová J., doc. Ing., CSc. Ekonomika zdraví. Str.100. 4 WHO Europe. What are the equity, efficiency, cost containment and choice implications of priváte health-care fading in western Europe? [online]. 2

10

•

systém, kde má dominantní postavení veřejné zdravotní pojištění. Část finančních prostředků je hrazena pacienty formou pojistného, část zdravotními pojišťovnami a část státem.

•

systém s převahou soukromého (komerčního) pojištění – hlavní činnost je v rukou zdravotních pojišťoven. Výše pojistného se odvíjí od rizika čerpání prostředků jednotlivých pojištěnců, které si vypočte sama pojišťovna. Může tak docházet k nedostupnosti pojištění pro nízkopříjmové pacienty či je jejich zdravotní riziko tak vysoké, že je pojišťovna nepojistí.

•

systém, kde hlavním zdrojem finančních prostředků jsou daňové výnosy státu.5

Neustále se rozvíjející technologie a způsoby léčení mají za následek vzrůstající nároky pacientů na druh léčby, a s tím související růst nákladů na ni. Již od 90. let minulého století se tak mnoho zemí snaží najít vlastní a co nejlepší způsob financování zdravotnictví prostřednictvím reforem většího či menšího rozsahu.6 Často se jedná o zavedení jisté formy spoluúčasti pacienta na hrazení léčebných výloh při současném zachování role státu jako zastřešujícího subjektu.7 Argumenty pro zavedení přímé formy spoluúčasti mohou být následující: •

snížení nadměrného využívání zdravotní péče, kterou usnadňuje existence zdravotního pojištění

•

zvýšení výnosů plynoucích do zdravotnictví

•

spoluúčast navrací informaci o ceně, kterou zdravotní pojištění potlačuje

Naproti tomu může zavedení spoluúčasti generovat následující problémy: •

pokud budou existovat určité výjimkové skupiny, může správa celého systému generovat transakční náklady a spoluúčast tak nebude mít efekt zvýšení příjmů do zdravotnictví

•

špatné nastavení spoluúčasti může mít za následek nedostupnost některých druhů zdravotní péče, zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel.8

Důsledkem je neustále pokračující diskuze o zavedení či nezavedení přímé finanční spoluúčasti. Hlavními aktéry celé problematiky financování jsou političtí představitelé, kteří většinou usilují o její zavedení, jakožto dalšího zdroje příjmů do zdravotnictví, lékaři a jiné zájmové skupiny a rovněž veřejnost. Ve snaze o reformní kroky není výjimkou ani Česká 5

Barták, M. Ekonomika zdraví. Sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Str.83. Gulliford, M., Morgan, M., Edited by.Access to health care. Str. 2.. 7 Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR. Zdravotnictví za hranicemi. Přehled vybraných reformních opatření v evropských zemích. [online]. 8 WHO Europe. What are the equity, efficiency, cost containment and choice implications of priváte health-care fading in western Europe? [online]. 6

11

republika. I zde se stala otázka finanční spoluúčasti pacientů v posledních letech velmi probíraným tématem.

1.1 Systém financování zdravotnictví v ČR Převážná část výdajů na zdravotnictví je v České republice pokryta prostředky z veřejného zdravotního pojištění, které spravuje celkem devět zdravotních pojišťoven. Tato část pokrývá přes 70% výdajů na zdravotnictví, státní a územní rozpočty pak zajišťují pokrytí zhruba 7%. Největší dynamiku vývoje zaznamenávají soukromé výdaje, jejichž procentuální zastoupení díky zavedení regulačních poplatků neustále stoupá. V současnosti tvoří zhruba 16 %.9

1.1.1

Veřejné zdravotní pojištění

Systém veřejného zdravotního pojištění je v České republice upraven zákonem o veřejném zdravotním pojištění, o zaměstnaneckých pojišťovnách, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a zákonem o Všeobecné zdravotní pojišťovně. K obnovení pojistného, jak ho známe dnes, došlo v roce 1993.10 Základní principy zdravotního pojištění v České republice: •

povinné pro všechny osoby s trvalým pobytem v České republice

•

povinné pro cizince, kteří pracují pro zaměstnavatele mající sídlo v České republice

•

neexistuje možnost vystoupení ze systému – povinnost hrazení pojistného může být přerušena při dlouhodobém pobytu v zahraničí a splnění striktně daných podmínek

•

neexistuje možnost rodinného pojistného – každá osoba musí být pojištěna samostatně

•

sazba pojistného je pevně daná zákonem ve výši 13,5 %

1.1.2

Soukromé platby

Ještě před zavedením regulačních poplatků fungovaly a fungují v České republice doplatky ve zdravotnictví, jakožto soukromý zdroj financování zdravotnictví. Jedná se např. o: •

doplatky za léčiva

•

doplatky u zubního lékaře

Doplatky za léčiva fungují v České republice již po mnoho let. Každá pojišťovna by měla mít svůj seznam, který určuje, kolik pacient musí uhradit za určitý lék a kolik hradí zdravotní 9

Barták, M. Ekonomika zdraví. Sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Str.91. Něměc, J. Principy zdravotního pojištění. Str.190.

10

12

pojišťovna. Seznam musí korespondovat s doplatky na léky, které stanoví Ministerstvo zdravotnictví. To rovněž spravuje na svých internetových stránkách databázi, kde je možné dohledat doplatek za každý lék.11 Doplatky se u zubního lékaře platí za „nadstandardní“ úkon, jako je např. bílá zubní plomba. Výše doplatku se liší rovněž podle toho, zda má zubní ordinace smlouvu s pojišťovnou či nikoliv. Pokud nemá, hradí pacient vždy celý úkon. Zubní ordinace či klinika by měla mít vždy vyvěšený svůj sazebník přímo v ordinaci.12 1.1.3

Regulační poplatky

Regulačním poplatkem je obecně možno chápat „nastavení prahové ceny zdravotní služby, která omezí zbytečné čerpání péče. Regulační poplatek nemá být prohibitivně vysoký, aby neomezoval poptávku po péči, jejíž poskytnutí je účelné.“ (Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR, 2009). Situace před rokem 2008, který se měl stát pro české zdravotnictví reformním, ukazovala podle tvůrců reformy na to, že dochází k neúměrnému plýtvání finančních prostředků plynoucích do oblasti zdravotnictví. Počet návštěv u lékařů byl neúměrně vysoký, a také finance vydávané za léčivo byly ve srovnání s jinými státy v Evropě jedny z nejvyšších.13 Proto od roku 2008 došlo k určitým změnám, z nichž regulační poplatky jako další forma spoluúčasti na financování zdravotnictví byly největší novinkou. Také se z celé původně připravované reformy zdravotnictví podařilo politickým představitelům prosadit pouze je. Jejich osud je však neustále nejistý.

11

Ministerstvo zdravotnictví.[online]. iHNed.cz. Revoluce u zubařů. Za obyčejnou plombu by lidé měli zaplatit 400 korun. [online]. 13 Ministerstvo zdravotnictví ČR. Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008. [online]. 12

13

Graf č. 1 Počet návštěv lékaře za rok 2008 na obyvatele ve vybraných státech EU

Rakousko 6,9 Belgie 6,9 Česká republika 13,3 Finsko 4,2 Německo 7,8 Maďarsko 11,31 Nizozemí 5,9 Polsko 6,8 Portugalsko 4,5 Slovensko 13,56

Pramen: European Health for all database. Dostupné z: . Upraveno.

Graf zobrazuje počet návštěv u lékaře za rok 2008. Z grafu vyplývá druhé místo České republiky ve srovnání s ostatními vybranými státy EU. Prvenství patří Slovenské republice (13,56 návštěv). V České republice je počet návštěv nepatrně nižší a činí 13,3. Jedním z cílů zavedení regulačních poplatků bylo tento počet návštěv co nejvíce snížit.

V České republice byly zavedeny regulační poplatky ve výši 30, 60 a 90 Kč. Jejich účelem především bylo, aby si pacient uvědomil, že zdravotní péče není bezplatná a její neúměrné čerpání stojí státní rozpočet velké množství peněz. Výše je podle tvůrců reformy velice nízká oproti jiným zemím Evropy a má tedy především regulační funkci.14 Většina zemí Evropské unie rovněž systém regulačních poplatků v určité podobě využívá. Celá myšlenka byla postavena na experimentu, který provedla organizace RAND. Ta potvrdila, že pokud jsou pacienti nuceni částečně hradit zdravotní péči, které využívají, dochází k poklesu její spotřeby. Experiment prokázal snížení především spotřeby preventivní péče. Negativní dopad však mělo snížení spotřeby na vrstvu chudých, kde se prokázalo zhoršení jejich zdraví. Přesto země EU formu spoluúčasti dále využívají, a to např. v následující podobě: 14

Ministerstvo zdravotnictví ČR. Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008.

14

•

frančíza – používaná ve Švýcarsku. Jedná se o částku, do jejíž výše pojišťovna nehradí zdravotní služby. Pojištěnec má možnost si zvolit výši frančízy, od ní je poté odvozena výše pojistného. Ve Švýcarsku jsou rovněž hrazeny poplatky 30 Kč za hospitalizaci, 70 % léčiv v plné výši, pacienti se podílí 10 % spoluúčastí. Systém platí i pro děti.

•

rozvětvený systém poplatků – nalezneme ve Švédsku. V systému je využíváno regulačních poplatků a procentuální spoluúčasti za léčiva. Regulační poplatky jsou stanoveny v poměrně vysoké výši – 77 až 154 Kč za návštěvu lékaře, 154 až 231 Kč za návštěvu pohotovosti, atd. Poplatky nehradí těhotné ženy a děti.

•

procentuální podíl na nákladech za zdravotnické služby – využíván ve Francii. Pojištěnec hradí 0 až 100 % nákladů v závislosti na typu péče.15

•

v Německu je nastaven ochranný roční limit pro každého ve výši 2 % z příjmu, regulační poplatek za návštěvu lékaře se platí za každé čtvrtletí ve výši 10 EUR bez ohledu na počet návštěv. Poplatky za léky jsou stanoveny ve výši 10 % z ceny léku, nejvýše však může pacient hradit částku 10 EUR. Děti do 18 let poplatky neplatí.16

Následující graf zobrazuje srovnání výše regulačních poplatků ve vybraných zemích EU.

Graf č. 2 Regulační poplatky – srovnání s Rakouskem, Německem a Švédskem

Pramen: Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008. Dostupné z: . 15

Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR. Zdravotnictví za hranicemi. Přehled vybraných reformních opatření v evropských zemích. [online]. 16 Rozsíval, T. Poplatky ve zdravotnictví v Česku a v Německu – srovnání 2008. Britské listy. www.blisty.cz.[online].

15

Graf zobrazuje výši regulačních poplatků ve vybraných vyspělých zemích Evropy v porovnání s Českou republikou. Výše jednotlivých regulačních poplatků je vztažena k výši průměrné mzdy. Z grafu je patrné, že v ČR jsou regulační poplatky na nejnižší úrovni. Nutno ovšem zdůraznit, že je zde Česká republika srovnávána s vyspělými zeměmi, otázkou tedy zůstává, jak by si vedla ve srovnání s podobnými ekonomikami. Podle tvůrců regulačních poplatků je však i ve srovnání s Chorvatskem, Lotyšskem či Slovenskem např. regulační poplatek za návštěvu u lékaře nastaven na podobné nebo dokonce nižší úrovni.

Mezi funkce regulačních poplatků patří: •

funkce regulační – jak již bylo zmíněno výše. Poplatek má zabránit nadspotřebě a neúměrnému plýtvání zdravotní péče.

•

funkce signalizační - pacient by si díky poplatku měl uvědomit, že i jej bude nepotřebná návštěva lékaře či další zbytečný lék něco stát.

•

vyjádření pobytových, hotelových, nezdravotnických nákladů – poplatek za pobyt v nemocnici má za úkol symbolizovat náklady, které vznikají v jednotlivých zdravotnických zařízeních v souvislosti s pobytem pacienta.

•

funkce psychologická – poplatky mají odstranit představu, že je zdravotnictví bezplatné a finančních prostředků, které mohou plynout do zdravotnictví je neomezené množství.17

Od roku 2008 jsou v České republice zavedeny tyto regulační poplatky: •

30 Kč za návštěvu u lékaře – týká se návštěvy, kdy je provedeno klinické vyšetření. Osvobozeny jsou preventivní prohlídky, hemodialýza a dárcovství krve či laboratorní a diagnostické vyšetření.

•

30 Kč za výdej léků na předpis – týká se léků, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. U léků, které plně hradí pacient, se poplatek neplatí.

•

60 Kč za den pobytu v nemocnici – výjimkou jsou pobyty ve stacionáři či pouze jednodenní poskytnutí péče na lůžku.

•

90 Kč za návštěvu pohotovosti.

18

Současně s regulačními poplatky byl zaveden tzv. ochranný limit ve výši 5000 Kč, jehož smyslem bylo a je ochránit chronicky nemocné před neúměrně vysokými platbami za návštěvy lékařů a léčiva. Do ochranného limitu se započítávají doplatky za léky, poplatky za výdej léčiv a za návštěvu u lékaře. Doplatky se týkají nejlevnějších možných druhů léků,

17 18

Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jak se věci mají – regulační poplatky. [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008. [online].

16

které pacient může užívat. Nově byla také dána pravomoc do rukou lékárníků, vyměnit předepsaný lék za levnější, ale stejně účinný, pokud to lékař výslovně nezakáže.

Od všech poplatků jsou osvobozeni: •

pojištěnci v hmotné nouzi

•

pojištěnci umístění v dětských domovech nebo ve školních zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

•

občané s nařízenou ochrannou léčbou

•

občané, kteří se z důvodu ochrany veřejného zdraví musí podřídit zvláštním opatřením – lidé mající infekční onemocnění, nuceni být v izolaci či karanténě

Regulační poplatek je pacient povinen uhradit za výdej léku na recept, návštěvu lékaře a zdravotnického zařízení ihned. Poplatek za pobyt v nemocnici, který byl kratší než 30 dní, je povinen uhradit do 8 kalendářních dnů po návratu ze zařízení. Pokud byl pobyt delší než 30 dní, je lhůta pro zaplacení stanovena na poslední den kalendářního měsíce. Takto nastavené regulační poplatky vzbudily nesouhlas veřejnosti, což mělo za následek určité změny od 1. 4. 2009. Došlo především k osvobození osob mladších 18 let, které již nejsou povinny platit regulační poplatky. Pro tyto osoby a rovněž pro seniory starší 65 let byla změněna výše ochranného limitu, která v současné době činí 2500 Kč ročně.19 Dalším rozporem, který rozdělil politické představitele, byla otázka, zda regulační poplatky nejsou v rozporu s Ústavou ČR a zejména Listinou základních práv a svobod. V té je v Hlavě čtvrté, Článku 31 zakotveno, že „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“(Listina základních práv a svobod, 1993). Proto skupina poslanců předala koncept regulačních poplatků k posouzení Ústavnímu soudu. Ten se těsnou většinou vyslovil, že regulační poplatky protiústavní nejsou, je jich tedy v České republice nadále využíváno.20 Po prvním roce fungování přinesly regulační poplatky podle Ministerstva zdravotnictví celkovou úsporu přes 10 miliard Kč. Jak je v textu rozebíráno dále, domácnosti zaplatili cca 5 až 6 miliard, zbývající částku tvoří úspory uvnitř systému. Jak dokládá následující tabulka, došlo k poklesu počtu návštěv na pohotovosti o 36 %, u ambulantních specialistů o 15 %. Výrazný pokles byl také zaznamenán u počtu vydaných receptů, který činil kolem 19 20

Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jak na poplatky od 1. 4. 2009. [online]. Férová nemocnice. Projekt Ligy lidských práv. Regulační poplatky [online].

17

28 %. Podle závěrů Ministerstva zdravotnictví jde o pokles zbytných návštěv a receptů, díky kterým se tak omezilo plýtvání finančními prostředky. Peníze se podle Ministerstva mohly přesunout k pacientům vážně nemocným, jejichž léčba je více finančně náročná. Došlo tedy k růstu počtu léčených pacientů trpících rakovinou či leukémií, rovněž počet náročnějších operací, jako je např. operace kyčelních a kolenních náhrad vzrostl o 35 %.21

Tabulka č. 1 Změny poptávky po zdravotních službách v roce 2008 Návštěvy ambulantních specialistů Návštěvy ambulantních specialistů v lůžkových zařízeních Dispenzární prohlídky Pohotovost Výjezdy záchranné služby Počet ošetřovacích dnů v nemocnicích Počet hospitalizovaných v nemocnicích Počet ošetřovacích dnů v zařízeních následné péče Počet hospitalizovaných v zařízeních následné péče Počet položek na receptu Počet receptů Počet balení léků Celková úhrada

-15,32% -19,15% 10,83% -36,07% 0,49% -1,37% 3,18% -3,75% 5,09% -30,67% -27,95% -21,09% -3,48%

Pramen: Tisková zpráva: Regulační poplatky přinesly celkovou úsporu 10 miliard korun, která se investovala do dříve omezeně dostupné a nákladné léčby vážně nemocných. Dostupné z: .

Data pro další roky nejsou prozatím plně k dispozici, není tedy možné zjistit, zda regulační poplatky přináší úsporu do oblasti zdravotnictví i nadále. Jisté odhady ovšem tvrdí, že ona velká úspora v roce 2008 se v dalších letech nezopakuje. Lidé prý již zakomponovali regulační poplatky do kalkulací svých výdajů, a tak např. počty receptů stouply po velkém poklesu v roce 2008 o 6 % v roce 2009, ošetření na pohotovosti o 12 %. Ministerstvo tak údajně plánuje některé regulační poplatky navýšit, aby opět nedocházelo k nadužívání zdravotní péče.22

1.1.4

Výdaje domácností na zdraví

Výdaje domácností jsou pouze doplňkovým zdrojem financování zdravotnictví, přesto je důležité vyhodnotit, jak vysoké tyto výdaje jsou a porovnat je zejména s údaji před zavedením

21

Ministerstvo zdravotnictví. Tisková zpráva: Regulační poplatky přinesly celkovou úsporu 10 miliard korun, která se investovala do dříve omezeně dostupné a nákladné léčby vážně nemocných. [online]. 22 iHNed.cz. Online zprávy Hospodářských novin. Lidé si zvykli na regulační poplatky, návštěv u lékaře přibylo. [online].

18

a po zavedení regulačních poplatků, jakožto nového výdaje pro všechny domácnosti. Proto Český statistický úřad provedl šetření u zhruba tří tisíc domácností s cílem zjistit, jak se ve statistikách rodinných účtů jednotlivých domácností nově zavedené regulační poplatky projevily. K dispozici jsou prozatím jen data za rok 2008. 23 Dle Českého statistického úřadu vydaly domácnosti za regulační poplatky v roce 2008 více než 6 mld. Kč. Největší položku tvoří poplatky za recept a poplatky za návštěvu u lékaře. Nejméně vydali pacienti za poplatky na pohotovosti. Zajímavá je rovněž statistika, která dělí pacienty podle věku a pohlaví. Jak ukazuje následující tabulka, více v průměru za regulační poplatky vydaly ženy, a to téměř ve všech věkových skupinách. Tabulka č. 2 Průměrné výdaje na regulační poplatky na jednoho pojištěnce podle věku a pohlaví (v Kč) Poplatky za recept

Popla tky za ná vš těvu l éka ře

Muži

Muži

Ženy

Ženy

Poplatky za hospitalizaci Muži

Ženy

Poplatky za pohotovost Muži

Ženy

00-04

168

1 56

171

154

102

88

44

39

05-09

100

90

151

141

42

35

29

12

10-14

72

74

130

141

37

39

20

12

15-19

63

1 01

115

166

29

39

19

11

20-24

54

1 01

98

147

29

41

22

10

25-29

62

1 17

99

153

31

65

21

10

30-34

74

1 28

103

157

34

62

19

11

35-39

88

1 39

106

165

40

48

17

12

40-44

111

1 67

116

181

50

54

15

13

45-49

147

2 15

130

204

68

71

14

13

50-54

208

2 86

154

231

99

95

12

16

55-59

291

3 46

183

232

138

109

11

12

60-64

381

4 27

204

241

177

138

10

12

65-69

460

5 31

230

270

228

197

10

11

70-74

556

6 49

268

299

299

290

10

10

75-79

639

7 42

293

303

392

424

12

10

80-84

687

7 77

288

265

494

592

14

11

85+

694

7 46

260

205

615

797

18

12

Průměr

190

2 72

149

198

99

127

18

13

Pramen: ČSÚ. Dostupné z: . Tabulka zobrazuje přepočet celkových výdajů za regulační poplatky na jednoho pojištěnce, rozdělené podle pohlaví a věku. Z tabulky vyplývá, že v průměru souhrnně více zaplatily ženy, a to 610 Kč (osoba/rok). Na jednoho muže připadá v průměru částka 456 Kč (osoba/rok).

23

Český statistický úřad. Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000 až 2008.[online].

19

Podle dalších průzkumů vydali nejvíce za regulační poplatky lidé v důchodovém věku, kteří tak byli nejvíce zatíženi zavedením těchto poplatků. Opět tvořily největší položku poplatky za léky. Rovněž u domácností nezaměstnaných šlo o výrazný nárůst výdajů, nejméně se regulační poplatky projevily ve výdajích domácností s dětmi. Souhrnně došlo k poklesu výdajů domácností za volně prodejná léčiva a nadstandardní zdravotní služby.24

Graf č. 3 Nárůst výdajů na zdraví a regulační poplatky v roce 2008 (průměr na osobu a měsíc v Kč) 120 103 105

Průměr v Kč/měsíc

100

80

60

59

59 48

54

48 50

meziroční nárůst výdajů 41

41 regulační poplatky

40 27

33

20

0

Pramen: Krůtilová V., Dopady regulačních poplatků na domácnosti. Upraveno. Z grafu je patrné, že průměrně stouply výdaje domácností o 59 Kč za měsíc, z toho regulační poplatky tvořily u jedné osoby průměrně 48 Kč. Nejvýznamněji stouply výdaje v domácnostech seniorů. Těm stouply v průměru o 103 Kč, regulační poplatky činily 105 Kč. Rovněž pro domácnosti nezaměstnaných představovaly regulační poplatky podstatný výdaj na zdraví (41 Kč z 54 Kč na osobu za měsíc).

24

Krůtilová, V. Dopady regulačních poplatků na domácnosti. Regulační poplatky jako nový výdaj na zdraví pro české domácnosti. Zdravotnictví v České republice, s. 168-172.

20

2. Zdravotní politika 2.1 Zdravotní politika státu Zdravotní politikou se rozumí politické jednání, které má vliv na zdraví obyvatelstva. Na základě legislativních, environmentálních, ekonomických či motivačních prvků má směrovat jedince i celou společnost k takovému chování a jednání, které bude zajišťovat jejich optimální zdravotní stav a naplňovat jejich zdravotní potřeby. Jejím úkolem je zlepšit zdravotní stav obyvatelstva, zabránit šíření nemocí a v důsledku toho předčasným úmrtím. Zdravotní politika státu je dána právními normami, na základě kterých je celá oblast zdravotnictví upravena, a je realizována prostřednictvím soukromých a veřejných institucí. Stát se na zdravotní politice podílí především: •

tvorbou legislativy

•

rozvojem vědy a osvěty

•

financemi

•

formováním zdravotní soustavy.

Samotným základem pro směřování zdravotní politiky je ovšem zdravotní stav obyvatelstva.25 V průběhu let se vytvořila shoda v následujících determinantech zdraví a zdravotního stavu, které ovlivňují celkové zdraví člověka v různé míře. Jsou to: •

genetický základ (ovlivňuje celkové zdraví z 10 – 15 %),

•

faktory prostředí (ovlivňuje celkové zdraví z 20 %),

•

životní styl (způsob života, který ovlivňuje celkové zdraví z 50 %),

•

zdravotnická péče (ovlivňuje celkové zdraví z 10 - 15%).26

Tyto faktory jsou však již částečně považovány a zastaralé. Globalizace, jakožto celkové propojení světa, a rovněž zrychlující se dynamika změn společenské a přírodní povahy jsou považovány za nové faktory mající vliv na zdraví populace. V důsledku toho získává tvorba zdravotní politiky, mající vliv zejména na poskytování zdravotní péče, na významu a pozornost vládních představitelů se upírá především sem.27 Za základní koncepční dokument je možné na mezinárodní úrovni považovat deklaraci Zdraví 21, která podporuje program WHO, mající za cíl především ochranu a rozvoj zdraví populace a zdůraznění mezinárodního aspektu péče o zdraví a snížení rozdílů, týkajících se zdravotního

25

Gladkij, I. Úvod do zdravotní politiky, ekonomiky a sociologie zdravotnictví. Str. 8. Drbal, C. Česká zdravotní politika a její východiska. Str. 25. 27 Drbal, C. Česká zdravotní politika a její východiska. Str. 25. 26

21

stavu v jednotlivých zemích a regionech.28 Česká republika přistoupila k tomuto dokumentu v roce 2002 a ve svém Usnesení ze dne 30. října 2002 nabádá hejtmany jednotlivých krajů k vytváření koncepčních dokumentů zdravotní politiky kraje v souladu s touto deklarací.29 Na začátku 90. let proběhla řada diskuzí, týkajících se zdravotní politiky. Vydělily se dva základní přístupy k ní. Jeden považuje plánování za nepotřebné, vše je utvářeno na základě nabídky a poptávky (tzv. liberální přístup), druhý přístup staví na plánování, a to nejen na celostátní, ale rovněž i na regionální úrovni.30 Hlavním subjektem zastřešujícím zdravotní politiku v České republice je Ministerstvo zdravotnictví. Do jeho kompetencí patří zejména: •

tvorba obecně závazných právních předpisů

•

udělení souhlasu k provozování zdravotnického zařízení osobou ze zahraničí

•

kontrola a dozor nad přenesenou působností krajů

•

tvorba koncepčních a doporučujících materiálů týkajících zdraví a zdravotnictví.31

2.2 Zdravotní politika na krajské úrovni Kraj, jakožto územní společenství občanů je územním samosprávným celkem, který může jednat v samostatné či přenesené působnosti. Jedná se o tzv. smíšený model státní správy. V rámci své samostatné působnosti je kraj povinen se řídit zákonem či jinými právními předpisy, ale je oprávněn vydávat obecně závazné vyhlášky. Do samostatné působnosti kraje patří mimo jiné péče o rozvoj sociální péče a zdravých životních podmínek pro občany. V rámci přenesené působnosti jsou pak povinny se řídit usneseními vlády a směrnicemi. Hlavními orgány kraje, které mohou ovlivnit směřování kraje, jsou zastupitelstvo a rada kraje. Zastupitelstvo má pravomoc rozhodovat ve věcech, týkajících se samostatné působnosti kraje. V přenesené působnosti jen v rozsahu stanoveném zákonem. Rada kraje je výkonným orgánem v rámci samostatné působnosti. Je odpovědná zastupitelstvu.32 Kraj musí mít vždy zřízen finanční výbor, kontrolní výbor a výbor pro vzdělávání a zaměstnanost. Pokud je v kraji přihlášeno více než 10 % občanů k jiné než české národnosti 28

MŠMT. www.msmt.cz. Zdraví 21 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky – Zdraví pro všechny v 21. století (Projednán vládou České republiky dne 30. října 2002 – usnesení vlády č. 1046). [online]. 29 Ministerstvo zdravotnictví. www.mzcr.cz. Usnesení Vlády České republiky ze dne 30. října 2002 č. 1046 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky. Zdraví pro všechny v 21. století. [online]. 30 Háva, P. Zdravotní plány krajů. Zdravotnictví v České republice str. 1-8. 31 Středočeský kraj. Regionální informační servis. www.risy.cz. Návrh koncepce zdravotnictví ve Středočeském kraji. Březen 2004. [online]. 32 Zákon o krajích č.129/2000 Sb. [online].

22

musí kraj zřídit výbor pro národností menšiny. Výbor týkající se zdravotnictví tedy není povinně zřizován. Kraje vznikly k 1. 1. 2003 a staly se novým prvkem soustavy státní správy. Byla na ně delegována řada nových činností a kompetencí. S tím souvisí určitá nedořešenost, týkající se otázek spadajících do pravomoci krajů. V oblasti zdravotnictví byl poměrně významným problémem převod nemocnic pod krajské vedení rovněž k 1. 1. 2003 a také tvorba koncepčních materiálů. 33 Kompetence kraje v rámci přenesené působnosti v oblasti zdravotnictví: 34 •

přezkum rozhodnutí, která vydávají orgány obce ve správním řízení,

•

přezkum lékařských posudků vydaných lékaři zdravotnických zařízení, kterým kraj vydal rozhodnutí o registraci zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnické zařízení (z. č. 20/1966 Sb.),

•

posuzování případů, u nichž vznikly pochybnosti, zda byl při výkonu zdravotní péče dodržen správný postup, jako svůj poradní orgán ustanovuje v těchto případech územní znaleckou komisi,

•

vydávání rozhodnutí o registraci nestátních zdravotnických zařízení, jejich změny a rušení podle zákona č. 160/1992 Sb., včetně výkonu dozoru a kontroly nad nestátními zdravotnickými zařízeními, v případě zániku zdravotnického přebírá na základě oznámení jeho zdravotnickou dokumentaci,

•

vyhlašování výběrového řízení před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče mezi zdravotní pojišťovnou a nestátním zdravotnickým zařízením a zaujetí stanoviska k jeho výsledkům (zákon č. 48/1997 Sb.),

•

hrazení nákladů na činnosti v oblasti preventivních opatření zabraňující vzniku, rozvoje, šíření TBC (vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 224/2002 Sb.),

•

hrazení nákladů za zneškodnění nepoužitelných léčiv odevzdaných fyzickými osobami oprávněným subjektům a nepoužitelných návykových látek, přípravků a prekursorů, hrazení nákladů vzniklých lékárnám s odevzdáním nepoužitelných léčiv fyzickými osobami (zákon č. 79/1997 Sb.),

•

přebírání hlášení osob provozujících lékárnu o stavu a pohybu zásob návykových látek dle zákon č. 167/1998 Sb.,

33

Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených. Metodika tvorby Krajských plánů vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Olomouc 2002. [online]. 34 Středočeský kraj. Regionální informační servis. www.risy.cz. Návrh koncepce zdravotnictví ve Středočeském kraji. Březen 2004. [online].

23

•

zajištění přípravy na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva (zákon č. 239/2000 Sb.),

•

atd.

Kompetence kraje v rámci samostatné působnosti v oblasti zdravotnictví: 35 •

výkon zřizovatelské funkce u zdravotnických zařízení zřizovaných a spravovaných krajem,

•

zřízení a zajištění činnosti záchranné služby v rámci svého územního obvodu,

•

zřízení a správa záchytné stanice ve svém územním obvodu (v případě potřeby), ochrana před alkoholismem a toxikomaniemi (zákon č. 37/1989 Sb.)

Na podzim roku 2003 došlo k předložení návrhu zákona o zdravotnických zařízeních vládě. Tento zákon se nově zabýval tvorbou zdravotních plánů jednotlivými kraji. Myšlenka byla postavena na tom, že je potřeba zdravotní politiku na regionální úrovni plánovat, a zdravotní plány, jakožto koncepční dokumenty měly napomoci především optimalizaci sítě zdravotnických zařízení na území kraje. Struktura plánů byla zpracována formou dopisů mezi tehdejší ministryní zdravotnictví a hejtmany krajů, a to s následujícími základními body osnovy posuzující: •

demografický a populační vývoj

•

zdravotní stav populace

•

lidské zdroje

•

síť zdravotnických zařízení v kraji

•

ekonomické ukazatele

•

dopravní obslužnost, atd.

Dopisy však nebyly závazné a rovněž zákon o zdravotnických zařízeních nebyl vládou přijat. Nadále je tedy tvorba zdravotního plánu jen na uvážení jednotlivých krajů. Proto je možné tento koncepční dokument nalézt jen u některých krajů a také v různé struktuře a různého obsahu. Tvorbě plánů nenapomáhá ani fakt, že nejsou v České republice vymezeny standardy na národní úrovni a není tedy možné z nich vycházet. Zdravotní plány kraje a jejich tvorba jsou teprve na začátku jednotné metodiky a účinné praxe.36 V současnosti disponuje podobným koncepčním materiálem 10 ze 14 krajů, avšak úroveň je značně rozdílná. Především kvůli nejednotné metodice mají tyto koncepce také značně odlišnou strukturu.37 35

Středočeský kraj. Regionální informační servis. www.risy.cz. Návrh koncepce zdravotnictví ve Středočeském kraji. Březen 2004. [online]. 36 Háva, P. Zdravotní plány krajů. Zdravotnictví v České republice, str. 1-8. 37 Šedo, J., Marx, D. Analýza krajských zdravotních planů. Zdravotnictví v České republice, str. 138-144.

24

V myšlence úhrady regulačních poplatků za pacienty se kraje, v jejichž v čele stáli zástupci ČSSD, shodly. Podobně jako v případě koncepčních materiálů, jejich tvorby a struktury, se však model proplácení a systém úhrad v jednotlivých krajích poměrně značně lišil. Podrobněji se jednotlivými modely zabývá následující kapitola, která také rozebírá ekonomické a právní dopady a zaměřuje se důsledněji na kompetence krajů v oblasti regulačních poplatků.

25

3. Přístup krajů k hrazení regulačních poplatků 3.1 Deskripce forem úhrad v jednotlivých krajích Po zavedení regulačních poplatků od 1. 1. 2008 v České republice došlo k zvednutí vlny nevole mezi širokou veřejností. Hlavním důvodem byla obava, jaký dopad bude mít hrazení poplatků u lékaře na rozpočet domácností a zda se některá péče nestane především pro nízkopříjmové skupiny obyvatel nedostupná. Rovněž převažoval názor, proč by občané měli platit regulační poplatky, když již přispívají na zdravotnictví platbou pojistného. Ze strany politických odpůrců zavedení regulačních poplatků byla především jejich protiústavnost, jak již bylo zmíněno v první kapitole. Politické spory mezi levicí a pravicí se nadále vyostřovaly. Nespokojenost občanů se zdravotnickými poplatky měla za následek drtivé vítězství levicové ČSSD v krajských volbách v roce 2008. Jak dokládá následující obrázek, ve 13 krajích (tzn. kromě Hlavního města Prahy) tak vzešli jako noví hejtmani členové ČSSD, což významně ovlivnilo další dění kolem regulačních poplatků. Obr. č. 1 Volby do zastupitelstev krajů 2008 – struktura získaných mandátů

Pramen: ČSÚ. Volby do zastupitelstev krajů v roce 2008. Dostupné z: . Obrázek dokládá výsledky krajských voleb v roce 2008. Nejvíce mandátů získala ČSSD.

26

Před krajskými volbami se pokoušela ČSSD o zrušení regulačních poplatků v Poslanecké sněmovně. Návrh byl však těsnou většinou 18. března 2008 zamítnut.38 Po tomto neúspěchu se rozhodla ČSSD jít do krajských voleb se závazkem, že pokud ve volbách

zvítězí,

začne

proplácet

regulační

poplatky

za

pacienty

v krajských

zdravotnických zařízeních. Tak se také v roce 2009 stalo.39 Jako první začal proplácet regulační poplatky za pacienty Středočeský kraj, v čele s hejtmanem Davidem Rathem, a to v lednu 2009. V únoru 2009 se pak přidaly další kraje v čele s hejtmany ČSSD.40 Jediná Praha regulační poplatky za pacienty nikdy neproplácela, a to patrně především z toho důvodu, že v čele stál primátor ODS Pavel Bém. Podle něj se jednalo o „nezodpovědný a populistický krok“ a „…prostředky vydané z krajských rozpočtů v rámci úhrad regulačních poplatků, budou chybět na užitečnější investice…“ (Informační server pražské radnice, Prohlášení primátora hl. m. Prahy Pavla Béma k situaci ve zdravotnictví, 2009). Hrazení regulačních poplatků tedy ve zbývajících krajích započalo, nebyla však stanovena jednotná metodika. To mělo později za následek výhrady především ze strany Ministerstva vnitra ČR. Nespokojenost s úhradami projevila rovněž Česká lékařská komora a Lékárnická komora41 a také zdravotní pojišťovny. Mezi 13 kraji, které regulační poplatky proplácely, bylo možné identifikovat různé postupy proplácení poplatků pacientům. I když se tyto systémy neshodovaly úplně, byly postaveny na podobném modelu. Šlo o poskytnutí daru od kraje na základě: 1) písemné darovací smlouvy nebo jiného písemného prohlášení 2) ústní darovací smlouvy42 Přehled druhu systému, který jednotlivé kraje používaly, dokládá následující tabulka.

38

Po půl roce kraje zřejmě přestanou proplácet regulační poplatky. Rozhodněte se sami, vzkazuje jim ČSSD. iHNed.cz. Online zprávy hospodářských novin.[online]. 39 Kraje asi zruší hrazení poplatků, ČSSD jim dala volnou ruku. České noviny.cz. Zpravodajský server ČTK [online]. 40 Další dva kraje končí s proplácením zdravotnických poplatků. Novinky.cz [online]. 41 Odpouštění poplatků porušuje zákon, stěžují si pojišťovnám lékárníci. www.iDnes.cz. [online]. 42 Měšec.cz. Kde se (ne)platí regulační poplatky?[online].

27

Tabulka č. 3 Způsob proplácení poplatků za pacienty v jednotlivých krajích Kraj Liberecký Olomoucký Středočeský Pardubický Zlínský Plzeňský Jihomoravský Ústecký Moravskoslezský Jihočeský Královehradecký Vysočina Karlovarský

Forma navrácení poplatku podpsané prohlášení písemná darovací smlouva ústní darovací smlouva návrh na uzavření darovací smlouvy žádost o poskytnutí finančního daru žádost o poskytnutí daru písemná darovací smlouva přijetí veřejného příslibu Ústeckého kraje trojstranná dohoda o zaplacení regulačních poplatků písemná darovací smlouva písemná nebo ústní darovací smlouva písemná darovací smlouva písemná nebo ústní darovací smlouva

Pramen: Měšec.cz.Kde se (ne)platí regulační poplatky?[online] Dostupné z:. Zpracováno autorkou. Tabulka zobrazuje způsob úhrady regulačních poplatků v prvním roce proplácení. Poté došlo ke sjednocení systémů podle vzoru Plzeňského kraje.

Důležitým faktorem bylo, zda k proplacení regulačního poplatku došlo okamžitě, tzn., zda pacient nemusel uhradit poplatek vůbec, nebo jej nejprve musel zaplatit a poplatek mu byl navrácen až zpětně. V krajích, kde byl systém postaven na ústní darovací smlouvě, stačilo ústní potvrzení ze strany pacienta, že má zájem o finanční dar od kraje. Nebylo potřeba žádného písemného závazku a poplatek byl za pacienta uhrazen přímo v krajském zdravotnickém zařízení. Písemná darovací smlouva či jiné prohlášení již znamenalo určitý specifikovaný závazek ze strany pacienta i kraje, avšak poplatek byl rovněž uhrazen za pacienta na místě a pacient tak nemusel hradit nic ze svých finančních prostředků. Jediným krajem, ve kterém byl systém proplácení poplatku postaven na zpětném hrazení, byl Plzeňský kraj. Pacient zde nejprve musel podepsat písemnou darovací smlouvu, konkrétně v případě Plzeňského kraje Žádost o poskytnutí daru, zaplatit příslušný poplatek a kraj mu poté po schválení žádosti vrátil úhradu na bankovní účet.43 Postup úhrady regulačního poplatku:

43 44

•

pacient zaplatil u lékaře poplatek a uschoval si doklad o zaplacení

•

vyplnil příslušný formulář či darovací smlouvu

•

společně s dokladem o zaplacení doručil smlouvu na krajský úřad

•

po schválení radou mu byl připsán poplatek na bankovní účet44

Benešová P. , Vašek, P. Odpouštění poplatků stálo už 220 miliónů. iHNed.cz [online]. Černá, I. Regulační poplatky. Odvětvové zpravodajství. 19. 10. 2010.[online].

28

Dalším rozdílem v jednotlivých krajích a jejich přístupech je, které poplatky pacientům propláceli a které si i nadále museli pacienti hradit sami. Ne všechny kraje přistoupily k proplácení všech existujících poplatků45, i když prvotní předvolební sliby tomu nasvědčovaly.46 Rozdíly znázorňuje tabulka č. 1 v Příloze. Důležitý je rovněž počet krajských zařízení v kraji a počet zařízení, kde k proplácení poplatků docházelo. Jak dokládá tabulka č. 4, síť zdravotnických zařízení je různě hustá a rovněž ne ve všech krajských zařízeních byly regulační poplatky hrazeny. Lze konstatovat, že tyto faktory měly vliv na celkové množství finančních prostředků, které kraje za pacienty vydaly při proplácení regulačních poplatků a mohly tak mít rozdílné dopady na rozpočty jednotlivých krajů.

Tabulka č. 4 Počet krajských zařízení, kde byly hrazeny regulační poplatky za pacienty Kraj

počet krajských zařízení

počet lékáren a krajských zařízení, kde jsou poplatky propláceny

Liberecký

3

2 lékárny, všechna krajská zařízení

Olomoucký

7

2 nemocniční lékárny, všechna krajská zařízení

Středočeský

5

všechna krajská zařízení i jejich lékárny

Pardubický

5

všechna krajská zařízení a 4 nemocniční lékárny

Zlínský

4

jen ve specializovaných ambulancích krajských nemocnic

Plzeňský

6

všechna krajská zařízení, 3 lékárny

Jihomoravský

8

všechna krajská zařízení, 4 lékárny

Ústecký

8

všechna krajská zařízení, 4 lékárny

Moravskoslezský

10

všechna krajská zařízení,8 lékáren

Jihočeský

8

všechna krajská zařízení, všechny nemocniční lékárny kromě Jindřichova Hradce

Královéhradecký

15

všechna krajská zařízení, 3 lékárny

Vysočina

5

všechna krajská zařízení, všechny nemocniční lékárny (5)

Karlovarský

4

všechna krajská zařízení, 1 lékárna

Pramen: ZDN.cz. Jak ušetřit za léky a poplatky u lékaře. Dostupné z: . Zpracováno autorkou.

45

Měšec.cz. Kde se (ne)platí regulační poplatky?[online] Pospíšil, P. Několik poznámek k možnosti úhrady regulačních poplatků z rozpočtů územních samosprávných celků. Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Česká republiky. [online]. 46

29

3.2 Právní dopady úhrady regulačních poplatků za pacienty Z hlediska právního je celá oblast regulačních poplatků již od svého počátku sporná a vyvolává řadu diskuzí. Jak bylo zmíněno v první kapitole, již po zavedení regulačních poplatků byla napadána jejich protiústavnost. V souvislosti s proplácením poplatků kraji vyvstal nový právní problém, na který je opět možné se dívat z mnoha úhlů pohledu. Podstatou problému bylo, zda kraje mají z hlediska svých kompetencí možnost nevybírat regulační poplatky. Jak je rozebíráno ve druhé kapitole, kraj jakožto zřizovatel krajských zdravotnických zařízení má pravomoc v těchto zařízeních jednat dle svých vlastních postupů, ale v souladu se zákonem. Předvolební slib, který dala ČSSD a v němž slibovala zrušení regulačních poplatků, byl z hlediska pravomocí krajů nerealizovatelný. Kraj může vybírání poplatků zrušit či omezit jen v jím zřizovaných zdravotnických zařízeních. Zastupitelstvo kraje má dále možnost předložit návrh zákona o zrušení regulačních poplatků či podat ústavní stížnost na porušení zaručeného práva územního samosprávného celku na samosprávu nezákonným způsobem.47 Regulační poplatky byly zakotveny do zákona o veřejném zdravotním pojištění k 1. 1. 2008. Zde je stanoveno, že pojištěnec je povinen uhradit regulační poplatek zdravotnickému zařízení (vyjma pojištěnců osvobozených od této povinnosti) a zdravotnické zařízení je povinno tento regulační poplatek od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, jinak mu hrozí pokuta ze strany zdravotní pojišťovny ve výši 50 000 Kč. Zdá se tedy, že není možné od pojištěnců poplatky fakticky nevybírat. Kraje se rozhodly tyto poplatky uhrazovat formou daru od kraje. Ty má v gesci rada kraje, která by měla každý tento dar projednat na svém zasedání. Darovací smlouva může mít v některých krajích jen ústní formu. Ze zákona o finanční kontrole ve veřejné správě však vyplývá nutnost písemné formy darovací smlouvy. Dochází zde tedy k rozporu.48 Dalším argumentem bylo, že takto nastavené úhrady formou darovací smlouvy jsou v rozporu s §39 Občanského zákoníku, který stanoví, že je neplatný takový právní úkon, který obchází zákon, odporuje mu, či je v rozporu s dobrými mravy. Otázkou je také diskriminace nezdravotnických zařízení, a to z toho důvodu, že pacienti upřednostňovali ta zdravotnická zařízení, která poplatky hradila a rovněž tzv. nedovolená veřejná podpora, jejíž posouzení je v rukou Evropské komise.49 47

Pospíšil, P. Několik poznámek k možnosti úhrady regulačních poplatků z rozpočtů územních samosprávných celků. Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Česká republiky. [online]. 48 Pospíšil, P. Několik poznámek k možnosti úhrady regulačních poplatků z rozpočtů územních samosprávných celků. Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Česká republiky. [online]. 49 Černá, I. Regulační poplatky. Odvětvové zpravodajství. 19. 10. 2010.[online].

30

První právní konflikt nastal v lednu 2010, kdy Ministerstvo vnitra, jakožto dozorovatel nad samostatnou působností krajů50, zahájilo správní řízení se 4 kraji (Ústeckým, Zlínským, Jihočeským, Královéhradeckým) o pozastavení výkonu usnesení krajských orgánů, které nastavily systém proplácení regulačních poplatků za pojištěnce a jejich zákonné zástupce.51 Argumentem Ministerstva bylo, že toto jednání je v rozporu s oblastí regulace veřejného zdravotního pojištění a jedná se o zásah do kompetencí státu.52 Ostatním krajům byla dána možnost sjednat nápravu. Jediný kraj Plzeňský neměl systém úhrady nastaven podle Ministerstva vnitra v rozporu se zákonem.53 Na to reagoval Ústecký kraj podáním kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu. Domáhal se vydání nálezu, že do kompetencí státu nezasahuje.54 Ústavní soud rozhodl dne 10. 8. 2010 o zastavení řízení z popudu samotného Ústeckého kraje. Ten přestal trvat na projednání návrhu a stáhl jej zpět dne 9. 7. 2010.55 Ministerstvo vnitra pro posouzení celého problému zpracovalo právní analýzu o postupu krajů při úhradách regulačních poplatků za pojištěnce a jejich zákonné zástupce. Ve své analýze vyslovilo Ministerstvo vnitra názor, že poněvadž jsou regulační poplatky upraveny v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, nespadají do samostatné působnosti krajů. Tato oblast spadá do pravomocí státu. Kompetence krajů v rámci samostatné působnosti vymezuje rovněž zákon o krajích, kde se však otázka veřejného zdravotního pojištění neobjevuje. Kraj je oprávněn nakládat a hospodařit se svým majetkem, pouze však v rámci svých kompetencí. Do těch regulační poplatky a jejich úhrada nespadají, proto z hlediska zákonného, nemůže kraj za tímto účelem svůj majetek využívat. Pravomocí kraje je jednat v zájmu místním či regionálním, veřejné zdravotní pojištění a regulační poplatky jsou však zájmem veřejným s celostátním významem. Je tedy povinností kraje jednat v souladu s právní úpravou státu.56 V souvislosti s touto analýzou si Ministerstvo vnitra vyžádalo stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví a Odboru koordinace

50

Ústavní soud České republiky. www.concourt.cz.[online]. Ústavní soud posoudí návrh na zahájení kompetenčního sporu. 51 Portál veřejné správa České republiky. www.portal.gov.cz. [online] MV zahájí správní řízení ve věci proplácení regulačních poplatků s dalšími kraji. 52 Ústavní soud České republiky. www.concourt.cz.[online]. Ústavní soud posoudí návrh na zahájení kompetenčního sporu. 53 Portál veřejné správa České republiky. www.portal.gov.cz. [online] MV zahájí správní řízení ve věci proplácení regulačních poplatků s dalšími kraji. 54 Ústavní soud České republiky. www.concourt.cz.[online]. Ústavní soud posoudí návrh na zahájení kompetenčního sporu. 55 Usnesení Ústavního soudu. Pl. ÚS 8/10. Poskytnuté z Ústavního soudu České republiky. 56 Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz. Analýza postupu krajů při úhradách regulačních poplatků za pojištěnce z hlediska překročení mezí samostatné působnosti krajů. Odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR.[online].

31

a legislativy Ministerstva vnitra.57 Podrobněji se jednotlivým stanoviskům věnují následující podkapitoly.

3.2.1

Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal koncem roku 2008 aktualitu, ve které stanoví, že pokud budou poplatky hrazeny občanům, o diskriminaci jiných než krajských zdravotnických zařízení nejde. Z hlediska nedovolené veřejné podpory však nemá potřebné pravomoci, ty spadají do kompetencí Evropské komise.58 V souvislosti s právní analýzou Ministerstva vnitra se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyslovil, že jednání krajů, které proplácely poplatky v jimi zřizovaných krajských zdravotnických zařízeních, nelze hodnotit dle zákona o ochraně hospodářské soutěže, poněvadž se nejedná o soutěžitele. Z hlediska veřejné podpory pak vyslovil názor, že pokud by byly poplatky hrazeny ve všech zdravotnických zařízeních, ne jen krajských, o veřejnou podporu by se nejednalo. Pokud kraje poplatky proplácely jen v krajských zařízeních, mohly ze zákona postupovat dle podpory de minimis. Poskytnutá podpora nesmí v každém zdravotnickém zařízení přesáhnout částku 200 000 EUR v předchozích dvou a současném rozpočtovém roce. Proplácení poplatků by mohlo také splnit náležitosti Rozhodnutí Komise 2005/842/ES o službách obecného zájmu a poskytování vyrovnávacích plateb. Podle ÚOHS však nebyly naplněny podmínky tohoto Rozhodnutí.59

3.2.2

Stanovisko Ministerstva financí České republiky

Ministerstvo financí vyslovilo v souvislosti se zákonem o krajích názor, že v tomto zákoně je uvedeno, že „výdajem rozpočtu kraje jsou jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.“ (Stanovisko Ministerstva financí, 2009) V zákoně není dále definováno, jaké tyto výdaje mohou či nemohou být. Schvalování rozpočtu spadá do samostatné působnosti kraje, proto není jednání krajů v rozporu s tímto zákonem.

57

Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz. Poskytnutí právní analýzy postupu krajů při úhradách regulačních poplatků. Č.j. MV-90433/ODK-2009 a MV-93123/ODK-2009. [online]. 58 ÚOHS. www.compet.cz. [online]. ÚOHS nabízí konzultace. 21. října 2008. 59 Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz. Poskytnutí právní analýzy postupu krajů při úhradách regulačních poplatků. Č.j. MV-90433/ODK-2009 a MV-93123/ODK-2009. Vyžádané stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. [online].

32

V souladu dle Ministerstva bylo jednání krajů z pohledu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jednalo se o závazkový vztah mezi pojištěncem a zdravotnickým zařízením. Dle občanského zákoníku je možné, aby závazek nesla za pojištěnce jiná osoba. Ministerstvo však upozorňovalo, že není kompetentní toto hledisko zcela posoudit. Podle občanského zákoníku dále šlo o peněžité plnění. Podle zákona o dani dědické a darovací jsou od daně darovací osvobozeny dotace, příspěvky a podpory z rozpočtů územních samosprávných celků. Stejně tak je od daně osvobozeno vše, nabyto na základě darovací smlouvy. Do výše 20 000 Kč není nucen obdarovaný podávat daňové přiznání, pokud není v příbuzenském nebo jiném vztahu k obdarovávajícímu.60

3.2.3

Stanovisko Ministerstva zdravotnictví České republiky

Dle zákona o veřejném zdravotním pojištění považovalo Ministerstvo zdravotnictví za obcházení zákona jednání krajů, kdy nebyla splněna podmínka uvedená v zákoně, že regulační poplatek má být uhrazen pojištěncem nebo jeho zákonným zástupcem. Není zde dle názoru Ministerstva sice přímo uvedeno, že nesmí být poplatek uhrazen nějakým jiným subjektem, podstata regulačních poplatků a jejich regulační funkce jsou tak potlačeny, a tím i důvod jejich zavedení. Další výtkou ze strany Ministerstva zdravotnictví byla zákonná lhůta 8 dnů, do které musí být uhrazen regulační poplatek po propuštění z léčebného zařízení. Pokud do 8 dnů uhrazen není, jde o porušování zákona. Povinnost vybrat regulační poplatek zdravotnickým zařízením bylo dle názoru Ministerstva porušováno v případech, kdy kraje nepožadovaly zaplacení poplatku pacientem. Systém, kde pacient musel poplatek nejprve uhradit a až poté mu byl zpětně na základě žádosti navrácen, obcházením zákona nebylo.61

3.2.4

Stanovisko Odboru dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR

Odbor dozoru a kontroly dal za pravdu Ministerstvu vnitra. Za obcházení zákona považoval rovněž i zpětné proplácení regulačních poplatků formou darů pacientům. Dle jeho názoru totiž fakticky nehradil poplatek pojištěnec či jeho zákonný zástupce, ale kraj. Rovněž také

60

Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz. Poskytnutí právní analýzy postupu krajů při úhradách regulačních poplatků. Č.j. MV-90433/ODK-2009 a MV-93123/ODK-2009. Vyžádané stanovisko Ministerstva financí. [online]. 61 Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz. Poskytnutí právní analýzy postupu krajů při úhradách regulačních poplatků. Č.j. MV-90433/ODK-2009 a MV-93123/ODK-2009. Vyžádané stanovisko Ministerstva zdravotnictví. [online].

33

docházelo k znevýhodnění jiných než krajských zdravotnických zařízení a narušování tržního prostředí. Byla tedy porušována pravidla hospodářské soutěže. Celá situace nakonec nedošla v podstatě k žádnému rozuzlení. Jak již bylo zmíněno výše, Ministerstvo vnitra zahájilo správní řízení s několika kraji a zbývající, vyjma Plzeňského kraje, vyzvala k nápravě. Správní řízení však později bylo pozastaveno, a to z toho důvodu, že Ústecký kraj podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.62 Jeho řízení bylo také nakonec pozastaveno, kvůli ukončení proplácení regulačních poplatků kraji. Důvodem byla výhrada Evropské komise.

Námitky Ministerstva vnitra převážily stanoviska ostatních správních orgánů a hrozba správního řízení měla za následek sjednocení postupů krajů proplácení regulačních poplatků v únoru a březnu 2010. Většina krajů převzala systém zpětné úhrady podle vzoru Plzeňského kraje. Rovněž se změnil systém proplácení v lékárnách, kde např. Středočeský a Jihomoravský kraj zavedl podobu slevových kuponů na léky.63,64 Správní řízení, která Ministerstvo vnitra započalo, však byla přerušena, kvůli kompetenční žalobě Ústeckého kraje, která je rozebírána na začátku kapitoly. Než došlo v této věci k vyjádření soudu, kraje přestaly poplatky za pacienty hradit. Novým právním problémem, který se však objevil, byly výtky ze strany Evropské komise. Prostřednictvím jejího neoficiálního vyjádření mohlo jít o nedovolenou veřejnou podporu a rovněž byl systém diskriminační vůči nekrajským zdravotnickým zařízením. Tato výtka přišla v květnu 2010, kdy se však blížily parlamentní volby. ČSSD předpokládala své vítězství a následné zrušení regulačních poplatků jako takových, proto měla v plánu od proplácení poplatků v krajích upouštět.65 Evropská komise navrhla na zasedání s představiteli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže buď úplné zrušení úhrady poplatků za pacienty v krajských zdravotnických zařízeních, nebo jejich proplácení ve všech zdravotnických zařízeních. To by však znamenalo příliš velkou zátěž pro krajské rozpočty. Jako první tedy přestal s úhradami Pardubický kraj, a to od 2. 6. 2010.66 V následujících měsících se přidaly další kraje.

62

Madiafax.cz. Ministerstvo přerušilo správní řízení s kraji kvůli zdravotnickým poplatkům. [online]. idnes.cz. Změna vyplácení regulačních poplatků v kraji přinese slevu léků. [online]. 64 iHNed.cz. Pecina se Rathovi vyhnul. Za proplácení poplatků hrozí nyní trest jiným krajům. Správní řízení zahájilo ministerstvo vnitra se čtyřmi kraji. Podle něho porušují zákon.[online]. 65 Aktualne.cz. EK vadí proplácení poplatků v nemocnicích. Zřejmě pozdě. [online]. 66 Zprávy.rozhlas.cz. Proplácení zdravotnických poplatků se nelíbí Bruselu. [online]. 63

34

3.3 Ekonomické dopady úhrady regulačních poplatků za pacienty Další důležitá otázka, která je spojena s celou aktivitou krajů v oblasti proplácení regulačních poplatků za pacienty souvisí se zdroji a objemem finančních prostředků, které kraje za úhradu vynaložily. Rovněž je zajímavé politické napadání krajských opozic, odkud tyto finanční prostředky byly vyčleněny a zda nebyly použity na úkor řešení důležitějších problémů v jednotlivých krajích. Následující subkapitola podává shrnující informace týkající se všech krajů jako celku. Ve čtvrté kapitole pak bude pozornost zaměřena na 3 zvolené kraje a budou zde podrobněji analyzovány ekonomické dopady v těchto krajích. Dle dostupných informací vydaly kraje za úhradu regulačních poplatků v roce 2009 zhruba 496 milionů korun.67 Pro rok 2010 měly naplánovaný rozpočet ve výši zhruba 300 milionů korun.68 Jak dokládá následující tabulka, největší objem finančních prostředků vydal Středočeský kraj, nejméně kraj Plzeňský. Důležité je připomenout, že ne všechny kraje proplácely v roce 2009 všechny regulační poplatky (viz Tabulka P. 1 v Příloze), rovněž systém úhrady nebyl jednotný. Síť krajských zdravotnických zařízení je v krajích rovněž různě hustá To vše mohlo mít dopad na počet žádostí o proplacení poplatku a celkový zájem ze strany pacientů o poskytnutí daru od kraje.

Tabulka č. 5 Finanční prostředky vynaložené na úhradu regulačních poplatků za rok 2009 a plánované prostředky na rok 2010 Kraj Liberecký Olomoucký Středočeský Pardubický Zlínský Plzeňský Jihomoravský Ústecký Moravskoslezský Jihočeský Královéhradecký Vysočina Karlovarský

2009 (vynaložené prostředky)

2010 (vyčleněné prostředky )

22 mil. Kč

20 mil. Kč

37 mil. Kč

40 mil. Kč

80,3 mil. Kč

80 mil. Kč

34 mil. Kč

17 mil. Kč

15 mil. Kč

18 mil. Kč

7,6 mil. Kč

12 mil. Kč

50 mil. Kč

50 mil. Kč

42 mil. Kč

24 mil. Kč

26 mil. Kč

15 mil. Kč

67 mil. Kč

90 mil. Kč

40 mil. Kč

8,5 mil. Kč

55 mil. Kč

55 mil. Kč

20,8 mil. Kč

20 mil. Kč

Pramen: Českénoviny.cz. Zpravodajský server ČTK. Kraje už za vracení poplatků utratily přes 600 milionů.[online]. Dostupné z: . Zpracováno autorkou. 67 68

Kraje už za vracení poplatků utratily přes 600 milionů. České noviny.cz. Zpravodajský server ČTK. [online]. Na poplatky ve zdravotnictví kraje vydaly už půl miliardy. www.novinky.cz.[online].

35

Tabulka zachycuje objem finančních prostředků vydaných jednotlivými kraji v roce 2009 a plánované výdaje na rok 2010. Nejvíce vydal Středočeský kraj, a to 80 mil. Kč v roce 2009, nejméně kraj Plzeňský, 7,6 mil. Kč. V případě kraje Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického se jedná o částky vyčleněné na první polovinu roku 2010. V případě Královéhradeckého kraje jde o částku vyčleněnou na první čtvrtletí roku 2010.

Zájem ze strany pacientů byl tak v jednotlivých krajích rozdílně vysoký. Nejvíce pacienti žádali o dar v kraji Středočeském, nejméně v kraji Plzeňském a Zlínském. Vliv na počet žádostí lze patrně nejvíce přisoudit složitosti systému proplácení. Ve Středočeském kraji, kde po dlouhou dobu stačila pouze ústní dohoda s pacientem, využilo možnosti daru 95 % pacientů. V Plzeňském kraji, který měl systém nastaven od počátku na základě zpětného proplácení pak 25 % pacientů.69,

70

Podrobný přehled využívání poskytnutí daru uvádí graf

č.4. Graf č. 4 Procento pacientů žádajících o uhrazení regulačního poplatku v jednotlivých krajích

100% 80% 60% 40% 20% 0%

Pramen: Proplácení poplatků asi skončí. Které kraje vracely pacientům nejčastěji? tn.cz.[online]. Dostupné z: < http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/proplaceni-poplatku-asi-skonci-ktere-kraje-vracely-pacientumnejcasteji.html>. Zpracováno autorkou. Graf zobrazuje procento pacientů, kteří v jednotlivých krajích využili možnosti proplacené regulačního poplatku. Nejvíce pacientů tuto možnost využilo ve Středočeském kraji (95 %), nejméně ve Zlínském a Plzeňském kraji (25 %). V Plzeňském pravděpodobně kvůli složitosti systému a zpětnému proplácení, ve Zlínském kvůli proplácení jen některých regulačních poplatků.

69

Proplácení poplatků asi skončí. Které kraje vracely pacientům nejčastěji? tn.cz.[online]. Odpouštění poplatků stálo už 220 milionů. Víc než třetina českých pacientů u lékaře platí, i když nemusí. Hospodářské noviny. wwwiHNed.cz.[online].

70

36

Poskytnuté i plánované finanční prostředky na úhradu regulačních poplatků nejsou zrovna nízké, proto vyvstalo mnoho otázek, odkud byly prostředky vyčleněny. Dle dostupných informací, musely kraje v různé míře přesunovat prostředky z jiných oblastí. Rovněž se se zavedením úhrad ze strany krajů začalo spekulovat, zda toto proplácení nemělo vliv na zadluženost krajů. Nutno poznamenat, že se tyto spekulace dají přičíst především politickému boji opozice s vládnoucí stranou ČSSD v krajích, která naopak tvrdila, že kraje jsou v řadě případů zadluženy ještě z dob, kdy byly v rukou ODS.71 Podle průzkumů se však míra zadluženosti zvedla v roce 2009 na 17,7 miliardy korun, oproti zhruba 14,6 miliardám korun v roce 2008. Důvodem bylo naplňování předvolebních slibů, které však ve většině krajů zůstalo v počáteční fázi. Kraje si přesto dle informací MF Dnes hojně půjčovaly a zadlužovaly tak své rozpočty.72

Tabulka č. 6 Výše dluhu v jednotlivých krajích dle průzkumu MF Dnes k říjnu 2009 (v miliardách Kč) Kraj Liberecký Olomoucký Středočeský Pardubický Zlínský Plzeňský

Nejvíce financovaná oblast

Výše dluhu

MS v klasickém lyžování

0,845 mld.

investice do silnic

2,1 mld.

opravy silnic, zdravotnictví

4 mld.

opravy silnic, školy, zdravotnictví

1,5 mld.

zdravotnictví, opravy silnic, školství

0,5 mld.

opravy silnic zdravotnictví, opravy silnic, podpora vinařů

jako jediný nemá úvěr

Jihomoravský školství, zdravotnictví Ústecký financování EU projektů Moravskoslezský rozvoj venkova, obnova silnic Jihočeský Královéhradecký splátky za pořízení sídla krajského úřadu zdravotnictví Vysočina školství, zdravotnictví Karlovarský

1 mld. 1,1 mld. 1,1 mld. 0,589 mld. 3,3 mld. 0,4634 mld. 0,039 mld.

Pramen: Oranžové sliby zadlužily kraje, jsou už 18 miliard v minusu. www.iDNES.cz.[online]. Dostupné z: < http://zpravy.idnes.cz/oranzove-sliby-zadluzily-kraje-jsou-uz-18-miliard-v-minusu-pnp/domaci.asp?c=A091126_210746_domaci_vel>. Zpracováno autorkou. Tabulka podává přehled o přiznané výši dluhu jednotlivými kraji v rámci průzkumu MF Dnes v listopadu 2009. Největší dluh přiznal Středočeský kraj. Důležitou poznámkou je, že dle MF Dnes kraje patrně neuvedly zcela správné údaje, neboť celkové zadlužení nedává v součtu částku vypočtenou Ministerstvem financí 17,7 miliard. Postačí však především informace, že po zavedení úhrad regulačních poplatků za pacienty uvádí většina krajů jako jednu z nejvíce financovaných oblastí oblast zdravotnictví. 71 72

Česká strana sociálně demokratická. www.cssd.cz. [online]. Oranžové sliby zadlužily kraje, jsou už 18 miliard v minusu. www.iDNES.cz.[online].

37

Finanční prostředky bylo nutné vyčlenit v rámci existujících schválených rozpočtů. Aby nedocházelo až k přílišnému a neúměrnému zadlužování, bylo patrně nutné přeskupit finance z jiných oblastí či neuskutečnit jiné plánované akce v rámci jednotlivých krajů. Dle informací Deníku.cz, který prováděl dotazování mezi krajskými úřady, musela být obětována řada jiných plánovaných výdajů. Následující tabulka podává přehled, z jakých oblastí byly prostředky získány, či jaké akce nebyly uskutečněny v jednotlivých krajích v roce 2009. Například v případě Moravskoslezského kraje byla vyčleněná částka 120 milionů korun údajně získána díky omezení rozvoje regionálního letiště a omezení dotací na nové linky. V případě Pardubického kraje byla mimo jiné pozastavena rekonstrukce bývalé reálky v Pardubicích. Řada krajů údajně čerpala z rezervních či jiných podobných fondů.73 Nutno poznamenat, že informace nebyly ověřovány ve všech krajských úřadech, internetový článek slouží jako doplňkový zdroj informací pro tuto subkapitolu. Pro analýzu vybraných krajů ve čtvrté kapitole byly přímo osloveny krajské úřady s žádostí o potvrzení informací z tohoto článku.

73

Regulační poplatky vyjdou kraje na stamiliony. www.denik.cz.[online].

38

Tabulka č. 7 Přehled výše finančních prostředků vyčleněných na úhradu regulačních poplatků a oblasti, ze kterých byly prostředky získány (rok 2009, v mil. Kč)

Kraj Liberecký

32 milionů

Olomoucký Středočeský

50 milionů

Pardubický

67 milionů

Zlínský

Neuskutečněný záměr

Částka

kraj nevytvoří fond podpory v nezaměstnanosti úspory ve výdajích

80 milionů

kraj nenakoupí váhy na kamiony úspory výdajů a z rezervních zdrojů, vedení kraje také pozastavilo rekonstrukci bývalé reálky v Pardubicích, kde měly vzniknout kanceláře pro úředníky peníze měly původně jít na navýšení základního jmění nemocnic kraj snížil rezervy rozpočtu kraj nekoupí Moravský dům v Praze za 100 milionů Kč rozpočet počítá jen s 25 miliony, zbytek z rezervy kraj omezí rozvoj regionálního letiště, omezí dotace na nové linky kraj ušetří na provozních výdajích úřadu, nenakoupí nová auta, bude šetřit elektřinou z rezervního fondu peníze budou chybět v jiných oblastech z Fondu likvidity

28,7 milionů

Plzeňský

30 milionů

Jihomoravský

75 milionů

Ústecký

90 milionů

Moravskoslezský

120 milionů

Jihočeský

100 milionů

Královéhradecký

50 milionů

Vysočina

80 milionů

Karlovarský

30 milionů

Pramen: Regulační poplatky vyjdou kraje na stamiliony. www.denik.cz.[online]. Dostupné z: < http://www.denik.cz/z_domova/regulacni_poplatky20090202.html>. Zpracováno autorkou.

Skutečnost, že kraje musely použít finanční prostředky na úhrady regulačních poplatků a ne na plánované záměry je rovněž napadána ze strany opozice, úhrada regulačních poplatků je podle ní jen zbytečný výdaj navíc. Hejtmani zdůrazňovali potřebnost úhrad regulačních poplatků za pacienty v době krize, kdy zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel byla tato výpomoc důležitou položkou v rámci rozpočtu domácností. Bránili se také, že škrty v jiných oblastech nebyly způsobeny proplácením regulačních poplatků, ale především vysokým propadem daňových příjmů, kvůli čemuž tak přišly krajské rozpočty o několik milionů korun.74 Kraje dále přiznaly, že ve většině případů muselo být přistoupeno ke škrtům na výdajové straně rozpočtu, a to zejména v provozních nákladech krajských úřadů, či dokonce

74

Zrušit dotace poplatku? Hejtmani budou radši propouštět. www.aktualne.cz. [online].

39

v mzdových nákladech. Přesto neustále popíraly vliv úhrady regulačních poplatků na tyto škrty. V květnu vytvořili dva poslanci ODS novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která obsahovala zákaz úhrady regulačních poplatků kraji pod hrozbou pokuty dva miliony korun, a to z toho důvodu, že je tak porušována hospodářská soutěž. Novela se dostala jen na program jednání sněmovny.75 Kraje, respektive ČSSD, počítaly s úhradami poplatků do voleb v květnu 2010, poté kalkulovaly s jejich zrušením v Parlamentu. Vítězství ve volbách se však nedočkaly. Navíc se objevila výtka ze strany Evropské komise o diskriminaci a nedovolené veřejné podpoře, většina krajů tedy od proplácení regulačních poplatků od léta roku 2010 ustoupila.

Na základě několika faktorů, které jsou rovněž rozebírány v této podkapitole, jako je počet obyvatel v kraji, počet krajských zdravotnických zařízení, časová řada počátku a konce proplácení, částka připadající na jednoho obyvatele kraje, procentuální vyjádření zájmu o úhradu ze strany pacientů, poplatků, které spadaly pod možnost úhrady, atd. byly porovnány všechny kraje, ve kterých byly hrazeny regulační poplatky za pacienty a vybrány tři kraje pro další analýzu. Jednotlivé ukazatele shrnuje Tabulka P. 2 v Příloze. Pro následující podrobnější analýzu byly vybrány kraje Středočeský, Jihomoravský a Jihočeský.

Shrnutí důvodů pro výběr Středočeského kraje: •

úhrady ve všech krajských zařízeních a lékárnách

•

nejdelší doba proplácení (začal jako první v lednu 2009)

•

vysoké finanční prostředky vyčleněné na úhradu

•

vysoký zájem ze strany pacientů o poskytnutí daru

•

původní nejjednodušší systém úhrad

•

úhrada všech regulačních poplatků bez omezení

•

kraj s nejvyšším počtem obyvatel a jednou z nejvyšších částek připadající na jednoho obyvatele

Shrnutí důvodů pro výběr Jihomoravského kraje •

75

druhý největší kraj z hlediska počtu obyvatel

Zrušit dotace poplatku? Hejtmani budou radši propouštět. www.aktualne.cz. [online].

40

•

kraj s jednou z nejvyšších částek připadající na jednoho obyvatele

•

vysoké finanční prostředky vyčleněné na úhradu

•

původní systém úhrad na základě písemné darovací smlouvy s okamžitou úhradou

•

úhrada všech regulačních poplatků bez omezení

Shrnutí důvodů pro výběr Jihočeského kraje: •

srovnatelný počet krajských zařízení v kraji s předchozími dvěma kraji

•

vysoká částka připadající na jednoho obyvatele (pacienta)

•

úhrada všech regulačních poplatků bez omezení

41

4. Analýza a zhodnocení ekonomických dopadů na hospodaření vybraných krajů Následující kapitola se nejprve zabývá jednotlivými ukazateli rozpočtu vybraných krajů s cílem zjistit, zda v některých rozpočtových oblastech lze vypozorovat náhlý pokles či růst schválených a skutečných rozpočtových finančních prostředků, či zda byla oblast zdravotnictví v letech, kdy docházelo k úhradám regulačních poplatků za pacienty, preferovanou oblastí na úkor jiných rozpočtových kapitol nebo nikoliv. Pro vyvození závěrů je pak využito především informací získaných přímo z krajských úřadů a příslušných odborů vybraných krajů. Ty byly nejprve osloveny prostřednictvím elektronické pošty. Ve většině případů však komunikace nebyla úspěšná, proto byla v případě kraje Středočeského, Jihočeského a Jihomoravského podána žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb.

4.1 Středočeský kraj Středočeský kraj, ležící uprostřed Čech patří mezi největší kraje České republiky, a to jak svou rozlohou 11 015 km2, tak počtem obyvatel, který k březnu roku 2010 činil 1 251 801 obyvatel. Kraj leží v blízkosti Prahy a je tak pro ni důležitým poskytovatelem pracovní síly a průmyslu. Prochází zde jedna z nejvytíženějších dopravních sítí v České republice. Průměrná mzda se v kraji v roce 2010 pohybovala na úrovni 21 740 Kč, registrovaná nezaměstnanost činila 6,9 %. 76 V souvislosti s úhradami regulačních poplatků za pacienty je možno Středočeský kraj považovat za průkopníka. S úhradami začal jako první ze všech krajů, a to od 1. 1. 2009.77 Rovněž částka vyčleněná na úhradu regulačních poplatků byla, jak je již zmiňováno v předchozí kapitole, jedna z nejvyšších ve srovnání s ostatními kraji. Poměr vyčleněného objemu finančních prostředků na úhradu regulačních poplatků ku jednomu obyvateli (resp. pacientovi) činil v případě Středočeského kraje 63,91 Kč v roce 2009 i 2010.78 V kraji se nachází 5 krajských zdravotnických nemocničních zařízení, kde kraj regulační poplatky za pacienty uhrazoval.79

76

Středočeský kraj. [online]. Dostupné z: . 77 Kraje přestanou proplácet zdravotnické poplatky. Novinky.cz [online]. 78 Vlastní výpočet na základě dostupných informací. Podrobný přehled shrnuje Tabulka P.2 v Příloze. 79 Středočeský kraj. [online]. Dostupné z:< http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zdravotnictvi/>.

42

4.1.1

Politické složení zastupitelstva a Rady Středočeského kraje

Radu Středočeského kraje tvoří 11 radních. Politická příslušnost všech radních je shodná, jsou členy ČSSD. Zastupitelstvo tvoří 65 zastupitelů, z nichž 26 je členem ČSSD, 25 ODS, 10 KSČM a 4 STAN. Převahu, byť mírnou, má ČSSD, která byla od počátku proti zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Politické složení je uváděno jako doplňková informace, která by však neměla být v souvislosti s úhradami regulačních poplatků opomíjena. Díky tomu, že ve vedení kraje stojí zástupci ČSSD, se podařilo kraji prosadit úhrady regulačních poplatků za pacienty ve svých krajských zdravotnických zařízeních. Graf č. 5 Politická příslušnost členů zastupitelstva Středočeského kraje 30 25 20 15 10 5 0 ČSSD

ODS

KSČM

STAN

Pramen: Středočeský kraj.wwwkr-stredocesky.cz [online]. Dostupné z:< http://www.krstredocesky.cz/portal/samosprava/zastupitelstvo/clenove-zastupitelstva-2.htm>. Zpracováno autorkou.

4.1.2

Rozpočet kraje na rok 2008 a jeho čerpání

Pro rok 2008 byla stanovena výše schválených příjmů na 17 635 937 tis. Kč, výše výdajů na 17 635 937 tis. Kč. Celková schválená bilance hospodaření tak byla rovna nule. V oblasti zdravotnictví tvořily schválené výdaje částku 778 937 tis. Kč. Vlastní schválené příjmy kraje tvořily částku 7 125 998 tis. Kč. Daňové příjmy činily 7 024 000 tis. Kč.80 Schválené výdaje na zdravotnictví tak tvořily 22,6 % celkových výdajů. Skutečná výše příjmů v roce 2008 činila 17 598 437,02 tis. Kč, skutečné vlastní příjmy kraje tvořily 7 040 821,02 tis. Kč. Skutečná výše výdajů byla 17 201 877,72 tis. Kč. Skutečné výdaje v oblasti zdravotnictví činily 826 662,51 tis. Kč.81

80 81

Rozpočet Středočeského kraje na rok 2008. [online]. Závěrečný účet Středočeského kraje za rok 2008. [online].

43

Graf č. 6 Výše skutečných výdajů v rámci jednotlivých kapitol v roce 2008 10000000

01 - Činnost Zastupitelstva 02 - Činnost Krajského úřadu

9000000

03 - Informatika 04 - Doprava

8000000

05 - Školství 7000000

06 - Kultura 07 - Zdravotnictví

6000000

08 - Regionální rozvoj 09 - Evropská integrace

5000000

10 - Životní prostředí 4000000

11 - Správa majetku 12 - Finanční řízení

3000000

15 - Územní a stavební řízení 17 - Sociální věci

2000000

19 - Ekonomický odbor 1000000

00 + 21 - Ostatní

0

kapitoly rozpočtu

Pramen: Závěrečný účet Středočeského kraje za rok 2008. [online]. Dostupné z: < http://www.krstredocesky.cz/portal/krajsky-urad/odbory/odbor-financni-a-investic/informace-z-odboru/>.Zpracováno autorkou. Zdravotnictví tvoří porovnáním skutečné výše výdajů třetí oblast s nevyššími výdaji, a to po oblasti školství a dopravy.

4.1.3

Rozpočet na rok 2009 a jeho čerpání

V roce 2009 již kraj schválil deficitní rozpočet. Schválené příjmy tvořily 15 597 313 tis. Kč, schválené výdaje pak 18 764 474 tis. Kč. Deficit byl tedy schválen ve výši 3 167 161 tis. Kč. V oblasti zdravotnictví byly schváleny výdaje ve výši 809 767 tis. Kč, což je o 3 083 tis. Kč více než v předchozím roce. Výdaje na regulační poplatky byly schváleny ve výši 80 000 tis. Kč pro rok 2009. Daňové příjmy tvořily ve schváleném rozpočtu 7 234 720 tis. Kč, vlastní příjmy kraje celkem 7 368 451 tis. Kč.82 Výdaje na zdravotnictví tvořily 23,2 % celkových výdajů, což je o 0,6 % více než v předchozím roce. Skutečné daňové příjmy tvořily v roce 2009 6 218 908,34 tis. Kč. Skutečné příjmy celkem vzrostly na 17 073 719, 22 tis. Kč. Skutečné výdaje vzrostly na 19 783 276, 15 tis. Kč. Skutečné výdaje v oblasti zdravotnictví vzrostly oproti plánovaným přibližně o 543 931 tis. Kč na částku 1 353 698,84 tis. Kč. 82

Rozpočet Středočeského kraje na rok 2009. [online].

44

Finanční prostředky na úhradu regulačních poplatků byly poskytovány měsíčně na základě Smlouvy o spolupráci v oblasti hrazení regulačních poplatků mezi uvedenými zdravotnickými zařízeními a Středočeským krajem. Skutečná výše čerpání činila v roce 2009 73 758,55 tis. Kč.83 Oblast zdravotnictví tvořila třetí oblast s nejvyššími skutečnými výdaji. Přehled skutečné výše výdajů v rámci jednotlivých kapitol zobrazuje následující graf.

Graf č. 7 Výše skutečných výdajů v rámci jednotlivých kapitol v roce 2009 10 000 000,00 01 - Činnost Zastupitelstva 02 - Činnost Krajského úřadu

9 000 000,00

03 - Informatika 8 000 000,00 04 - Doprava 7 000 000,00

05 - Školství 06 - Kultura

6 000 000,00

07 - Zdravotnictví 5 000 000,00 08 - Regionální rozvoj 09 - Evropská integrace

4 000 000,00

10 - Životní prostředí 3 000 000,00 11 - Správa majetku 2 000 000,00

12 - Finanční řízení 15 - Územní a stavební řízení

1 000 000,00

17 - Sociální věci 0,00

00 + 21 - Ostatní

kapitoly rozpočtu

Pramen: Závěrečný účet Středočeského kraje za rok 2009. [online]. Dostupné z: .Zpracováno autorkou.

V roce 2009 využil Středočeský kraj pro oblast dopravy a zdravotnictví bankovního úvěru, který byl ještě během roku 2009 částečně splacen. Půjčka byla použita na investice a opravy v oblasti dopravy a zdravotnictví, ne však na úhrady regulačních poplatků.84

83

84

Závěrečný účet Středočeského kraje za rok 2009. [online]. Závěrečný účet Středočeského kraje za rok 2009. [online].

45

4.1.4

Rozpočet na rok 2010 a jeho čerpání

V roce 2010 byl opět schválen deficitní rozpočet. Schválené příjmy činily 15 217 447 tis. Kč, schválené výdaje 15 695 789 tis. Kč. Daňové příjmy tvořily částku 6 500 000 tis. Kč, což je o 524 000 tis. Kč méně než v roce 2008 a o 734 720 tis. Kč méně než v roce 2009. Vyčleněná částka na oblast zdravotnictví činila 573 998 tis. Kč, z toho bylo vyčleněno na regulační poplatky 80 000 tis. Kč.85 Výdaje na zdravotnictví tvořily 27,3 % celkových schválených výdajů, což představuje další nárůst oproti minulým letům, a to o 4,1 %. Jedná se však o schválené výdaje, skutečné mohou být odlišné. Vlastní příjmy činily 7 375 000 tis. Kč. Výdaje podle jednotlivých rozpočtových kapitol dokládá následující shrnující graf. Výdaje na zdravotnictví v roce 2010 představovaly druhou nejvyšší položku v rámci jednotlivých rozpočtových kapitol. Údaje o celkovém skutečném čerpání finančních prostředků v rámci jednotlivých kapitol nejsou dosud prostřednictvím Závěrečného účtu za rok 2010 zveřejněny. Srovnání velikosti schválených výdajů v letech 2008, 2009 a 2010 dokládá následující graf.

Graf č. 8 Výše schválených výdajů v rámci jednotlivých kapitol v letech 2008, 2009 a 2010 10 000 000 01 - Činnost zastupitelstva

9 000 000

02 - Činnost krajského úřadu 8 000 000

03 - Informatika 04 - Doprava

7 000 000

05 - Školství 6 000 000

06 - Kultura 07 - Zdravotnictví

5 000 000

08 - Regionální rozvoj 4 000 000

09 - Evropská integrace 10 - Životní prostředí

3 000 000

11 - Správa majetku 12 - Finanční řízení

2 000 000

15 - Územní a stavební řízení 1 000 000

17 - Sociální věci 00 - Ostatní

0 2008

2009

2010

Pramen: Rozpočet Středočeského kraje na rok 2008, 2009, 2010. Dostupné z: < http://www.krstredocesky.cz/portal/krajsky-urad/odbory/odbor-financni-a-investic/informace-z-odboru/>. Zpracováno autorkou na základě informací z rozpočtů Středočeského kraje příslušných let. 85

Rozpočet Středočeského kraje na rok 2010. [online].

46

Graf zobrazuje schválené výdaje podle jednotlivých rozpočtových kapitol v letech 2008, 2009 a 2010. Zdravotnictví tvoří v roce 2008 třetí nejvyšší položku, v roce 2009 pak po oblasti školství, dopravy a kapitoly Ostatní čtvrtou oblast s nejvyššími schválenými výdaji. V roce 2010 je patrný pokles výdajů ve všech oblastech. Nejvyšší položku představuje doprava a hned za ní je kapitola Zdravotnictví.

Celkový přehled čerpání skutečných výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol a jejich kolísání zobrazuje následující tabulka, ze které je možno vypozorovat, ve kterých oblastech došlo k nárůstu skutečných výdajů a ve kterých naopak výdaje poklesly.

Tabulka č. 8 Časová řada - Čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001 – 2009 v tis. Kč Ukazatel Třída 1 - Daňové příjmy v tom: Podíly na daních Třída 2 - Nedaňové příjmy Třída 3 - Kapitálové příjmy Vlastní příjmy celkem Třída 4 - Přijaté transfery Příjmy celkem 01-Činnost zastupitelstva 02-Činnost krajského úřadu 03-Informatika 04-Doprava 05-Školství 06-Kultura 07-Zdravotnictví 08-Regionální rozvoj 09-Mimořádné situace 09-Evropská integrace 10-Životní prostředí 11-Správa majetku a veřejné zakázky 12-Finanční řízení 15-Územní a stavební řízení 17-Sociální věci 19-Ekonomický odbor Ostatní Výdaje celkem Saldo (příjmy - výdaje) Přijetí bankovního úvěru Ostatní financování Financování celkem Celková bilance hospodaření

r. 2001

r. 2002

132

r. 2003

r. 2004

r. 2005

r. 2006

r. 2007

r. 2008

r. 2009

1 267 318 1 266 790 152 649 11 074 1 431 041 3 103 987 4 535 028

1 420 952 1 414 622 134 324 40 182 1 595 458 10 210 856 11 806 314

1 563 993 1 562 474 373 639 21 560 1 959 192 10 461 594 12 420 786

5 605 078 5 602 507 435 248 10 593 6 050 919 8 192 163 14 243 082

6 017 782 6 014 546 452 746 8 512 6 479 040 8 830 585 15 309 625

6 561 269 6 555 523 510 638 22 975 7 094 882 8 403 266 15 498 148

7 040 821 7 037 993 428 448 19 013 7 488 282 9 179 512 16 667 794

6 218 908 6 215 896 450 679 450 6 670 037 10 403 682 17 073 719

18 971 171 150 14 959 130 692 3 017 074 111 090 30 246 21 681 525 038

39 120 372 970 37 721 1 354 244 6 978 716 291 672 1 162 550 94 383 340 308

82 893 516 514 1 870 284 7 455 691 309 219 817 532 216 157

129 005 408 669 22 665 3 033 502 7 765 034 363 235 882 325 165 172

155 002 420 771 39 873 3 510 044 8 230 385 404 357 907 204 168 037

130 300 427 472 54 714 3 391 951 8 610 038 376 373 871 409 176 814

167 259 458 804 55 662 5 057 915 9 148 749 307 812 826 663 215 538

129 000 484 541 26 086 5 937 935 9 473 362 420 330 1 353 699 702 749

15 855 10 942

78 593 10 224

145 478 7 745

5 144 318 034 4 877

102 569 276 882 10 567

207 640 239 758 13 869 2 315

215 005 367 167 18 380

155 625 349 398 15 656 2 157

15 000

847 198

27 509 868 436

892 124

947 360

61 739 4 144 437

7 279 11 614 978

143 957 12 461 415

187 368 14 177 154

127 282 15 300 333

208 561 32 805 110 915 17 191 235

243 022

3 363 1 099 064

163 355 1 212 292 755 14 959 975

491 223 19 784 783

16 465

390 591

191 336

-40 629

65 928

9 292

538 173

-523 441

-2 711 064

-16 465 -16 465

-390 591 -390 591

-191 336 -191 336

40 629 40 629

-65 928 -65 928

-9 292 -9 292

-538 173 -538 173

920 000 -396 559 523 441

1 620 000 1 091 064 2 711 064

0

0

0

0

0

0

0

0

0

14 491 14 622 1 100 907 1 115 529 20 924 89 695

956 200 13 900 11 521 3 461

Pramen: Středočeský kraj. Časová řada - Čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001 – 2009. Dostupné z:< http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/ekonomicke-informace/cerpani-rozpoctu-kraje/>. Upraveno.

Celkové výdaje zaznamenávají neustálý růst, stejně tak celkové příjmy. Z tabulky je rovněž zřejmé, že čerpání v oblasti zdravotnictví zaznamenalo v roce 2009 nárůst o 527 035 tis. Kč, což je oproti předchozím rokům nárůst poměrně výrazný. Stejně tak však v oblasti dopravy došlo k nárůstu výdajů o 880 020 tis. Kč a v oblasti regionálního rozvoje o 487 211 tis. Kč, 47

což rovněž nejsou zanedbatelné částky. Přisuzovat tedy úhradám regulačních poplatků krajem výrazné omezování výdajů v jiných oblastech není relevantní. Z tabulky je také patrný neustálý růst deficitu a přijetí bankovního úvěru v roce 2008 a 2009. Podle dostupných informací byl tento úvěr použit na oblast dopravy a zdravotnictví, avšak na investice a opravy v těchto oblastech, nikoliv na úhrady regulačních poplatků. Rok 2009 představoval pokles celkových příjmů kraje, a nárůst výdajů, kvůli čemuž došlo k nárůstu deficitu. Naproti tomu však došlo k nárůstu vlastních příjmů kraje. Daňové příjmy rovněž vzrostly oproti roku 2008. V roce 2010, který je rozebírán výše, byla schválena nižší úroveň celkových příjmů i celkových výdajů. Rovněž poklesly daňové příjmy kraje. Vlastní příjmy vzrostly oproti předchozímu roku. Oblast zdravotnictví zaznamenala nárůst schválených výdajů, vyjádřeno procentuálním podílem na celkových schválených výdajích. Je však složité z tohoto faktu vyvozovat závěry, protože skutečné čerpání finančních prostředků do oblasti zdravotnictví není k dispozici.

4.1.5

Úhrada regulačních poplatků

Systém úhrady regulačních poplatků byl nejprve postaven pouze na ústní darovací smlouvě, poté byl přepracován po vzoru Plzeňského kraje. V lékárnách kraj začal poskytovat slevové kupony.86 Jak je již zmiňováno v předchozí kapitole, jednoduchý systém proplácení měl patrně vliv na počet žádostí o poskytnutí daru. Kraj žádalo o poskytnutí daru 95 % pacientů. Ke změně systému došlo od 1. 8. 2010 Usnesením č. 052-27/2010/RK ze dne 26. 07. 2010.87 Důležité je rovněž zmínit, že přestože ostatní kraje po výtkách Evropské komise s úhradami skončily, Středočeský kraj v nich i nadále pokračoval, změnil však systém proplácení. Nově musí pacient poplatek uhradit, uschovat si daňový doklad a spolu s vyplněnou žádostí poslat na krajský úřad. Rada kraje pak na svých zasedáních čtvrtletně posoudí a určí, komu budou poplatky uhrazeny. Původně měla být možnost podání žádosti o navrácení poplatku umožněna jen lidem v hmotné nouzi, od této podmínky však bylo upuštěno. Středočeský model nově zavádí systém úhrad i v soukromých zařízeních v kraji, čímž se snaží vyhovět podmínce stanovené Evropskou komisí. Ovšem dle vyjádření hejtmana Ratha mají větší šanci na odsouhlasení poskytnutí daru pacienti využívající služeb krajských zdravotnických

86

Středočeský kraj ode dneška mění systém úhrady poplatků. Deník referendum [online]. Středočeský kraj. [online]. Usnesení č. 052-27/2010/RK ze dne 26. 07. 2010. Dostupné z: < http://www.krstredocesky.cz/portal/samosprava/rada/usneseni-rady.htm>.

87

48

zařízení, a to především z toho důvodu, že kraj má větší kompetence celý postup kontrolovat.88,89 V období od 1. 8. 2010 do 31. 10. 2010 bylo vyhověno 531 žádostem v rámci krajských zdravotnických zařízení v celkové výši 392 610 Kč, 26 žádostem v rámci ostatních zdravotnických zařízení v kraji v celkové výši 35 520 Kč. 69 žádostí bylo zamítnuto. Častým důvodem byl chybějící doklad či žádost, neúplné číslo bankovního účtu pacienta, nebo také zdravotnické zařízení nespadající pod Středočeský kraj.90 Průměrný věk pacientů, kterým bylo vyhověno, činil 60 let. Průměrná částka, o jejíž navrácení pacienti žádali, a bylo jim vyhověno, činila přibližně 996 Kč. V dalším čtvrtletí (1. 11. 2010 až 31. 12. 2010) byla situace obdobná. Bylo vyhověno 471 žádostem v rámci krajských zdravotnických zařízení v celkové výši 497 220 Kč, 44 žádostem v celkové výši 51 510 Kč v ostatních zdravotnických zařízeních, 61 žádostí bylo zamítnuto. 91 Částka vydaná v roce 2009 na úhradu regulačních poplatků tvoří 11,4 % celkových výdajů v oblasti zdravotnictví, jejichž výše byla v roce 2009 stanovena na 809 767 tis. Kč, v roce 2010 pak 12,3 %.92

88

Středočeský kraj. [online]. Dostupné z: . 89 Středočeský kraj omezí žákovské jízdné zdarma i hrazení poplatků. České noviny.cz. Zpravodajský server ČTK. 90 Středočeský kraj. [online]. Usnesení č. 040-40/2010/RK ze dne 8.11.2010. 91 Středočeský kraj. [online]. Usnesení č.025-03/2011/RK ze d ne 17. 1. 2011. 92 Rozpočty Středočeského kraje na jednotlivé roky. Vlastní výpočet.

49

Tabulka č. 9 Přehled schválených úhrad regulačních poplatků v jednotlivých měsících a letech

Úhrada regulačních poplatků v jednotlivých letech 2009 7 919 400 7 795 200

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

2010 5 849 010 6 004 860 7 021 140 6 893 220 6 851 190 6 651 930 6 601 200

6 991 080 6 176 250 6 282 360 5 739 630 5 446 650 6 207 780 6 426 750 5 808 820 6 548 640

428 130 548 730

71 342 560

celkem

46 849 410

Pramen: Usnesení Rady Středočeského kraje. Dostupné z: http://www.krstredocesky.cz/portal/samosprava/rada/usneseni-rady.htm. Zpracováno autorkou. Tabulka zobrazuje výši finančních prostředků schválených Radou Středočeského kraje za úhrady regulačních poplatků pacientům v jednotlivých měsících. Údaje za měsíc březen 2009 nejsou na internetovém portálu Středočeského kraje dostupné.

4.1.6

Shrnutí

I když je možné vypozorovat určité změny na výdajové straně rozpočtu v rámci jednotlivých kapitol, přisuzovat pokles určitých a naopak nárůst kapitol jiných pouze úhradám regulačních poplatků není jasně prokazatelné. Lze však konstatovat, že i když data přímo neukazují jasné výrazné změny některých kapitol, kraj by si přinejmenším mohl vzít nižší úvěr na rekonstrukce ve zdravotnictví o proplacenou částku regulačních poplatků, v tomto ohledu by tedy regulační poplatky mohly mít vliv na hospodaření kraje. Dle informací poskytnutých ze samotného Středočeského kraje nebylo nutné provádět škrty v rámci jiných oblastí či nerealizovat jiné záměry kraje pouze v důsledku úhrad regulačních poplatků za pacienty v krajských zdravotnických zařízeních. Na úhrady regulačních poplatků formou daru pacientům byly použity vlastní zdroje rozpočtu Středočeského kraje. Schválenou výši finančních prostředků a skutečné čerpání zobrazuje následující tabulka.93

93

Slámová, J. referent oddělení rozpočtu, Odbor finanční a investic Středočeského kraje. Elektronická pošta ze dne 25. 2. 2011.

50

Tabulka č. 10 Regulační poplatky v roce 2009 a 2010

Schválený rozpočet Upravený rozpočet Rok 2009 80 000,00 80 000,00 Rok 2010 80 000,00 65 169,20

v tis. Kč Skutečnost 73 758,55 53 532,93

Pramen: Slámová, J. referent oddělení rozpočtu, Odbor finanční a investic Středočeského kraje. Elektronická pošta ze dne 25. 2. 2011. Upraveno. Poněkud zarážející je fakt, že se výše finančních prostředků dle informací poskytnutých Odborem finančním a investic neshoduje s Tabulkou č. 9, která byla sestavena na základě jednotlivých Usnesení Rady Středočeského kraje a schválených výší finančních prostředků jako darů pacientům. V případě roku 2009 může být rozdíl dán úhradami v březnu 2009, které nejsou na internetovém portálu kraje k dispozici. Čím je dán rozdíl roku 2010 je však těžké odhadnout.

Důležité je rovněž zmínit, že v roce 2010 mohlo dojít k celkovému poklesu na příjmové straně vlivem hospodářské krize, která dopadala na krajské rozpočty nejvíce právě v tomto roce. Docházelo tedy k celkovým úsporným opatřením v rámci rozpočtu. Tato informace nebyla Středočeským krajem potvrzena, byla však zmiňována krajem Jihomoravským. Lze však předpokládat, že rok 2010 představoval rok úspor pro většinu, ne-li pro všechny kraje České republiky.

4.2 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj (JMK) leží v jihovýchodní části České republiky, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem, což mu zaručuje výhodnou strategickou polohu. Počtem 1 140 000 obyvatel se řadí mezi nejlidnatější kraje České republiky. V kraji se v posledních letech rozvíjí především počítačový průmysl, rovněž zemědělství má zde své velké zastoupení. Jižní Morava je známá především jako vinařská oblast, zemědělská půda zde zaujímá 60 % rozlohy kraje. Rozvinuté je zde také vysoké školství, zejména v Brně.94 Průměrná hrubá měsíční mzda činila v roce 2010 24 071 Kč, nezaměstnanost se v regionu k únoru 2011 pohybovala na úrovni 10,78 %.95 Částka vyčleněná na úhradu regulačních poplatků na jednoho obyvatele (resp. pacienta) činila v roce 2009 64,98 Kč.96

94

Portál Jihomoravského kraje. [online]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=27204&TypeID=2>. 95 Český statistický úřad. [online]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/home>. 96 Vlastní výpočet.

51

4.2.1

Politické složení zastupitelstva a Rady Jihomoravského kraje

Stejně jako v případě Středočeského kraje stojí v čele Jihomoravského kraje hejtman ČSSD, Michal Hašek. Graf č. 9 Politická příslušnost členů zastupitelstva Jihomoravské kraje

Kandidující strana ČSSD KDU-ČSL ODS KSČM

Česká strana sociálně demokratická Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy

Počet mandátů

%

26 18 11 10 65

40 27,7 16,9 15,4 100

Pramen: Portál Jihomoravského kraje. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=53078&TypeID=2 >. Upraveno.

V zastupitelstvu Jihomoravského kraje má výraznou převahu ČSSD se 40 mandáty, na druhém místě je pak s 18 mandáty KDU - ČSL. Rada Jihomoravského kraje má 11 členů, z nichž 5 je členem KDU – ČSL a 6 ČSSD.97 4.2.2

Rozpočet kraje na rok 2008 a jeho čerpání

Pro rok 2008 byly schváleny výdaje ve výši 5 558 474 tis. Kč., upraveným rozpočtem byly navýšeny o 9 795 794 tis. Kč, tedy na 15 354 268 tis. Kč. Na konci roku 2008 činily skutečné výdaje celkem 14 697 980 804,98 tis. Kč. Nejvýznamnější položku tvořilo školství, které se na běžných výdajích podílelo 70,7 %, dále oblast dopravy, která se podílela 13,9 %. Oblast zdravotnictví se na běžných výdajích podílela 3,1 % a byla tak třetí nejvýznamnější položkou výdajové strany rozpočtu. Stejné pořadí těchto kapitol rozpočtu bylo i v případě kapitálových výdajů.98 97

Portál Jihomoravského kraje. [online]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=54674&TypeID=1>. 98 Závěrečný účet JMK za rok 2008. [online].

52

Příjmy byly v roce 2008 schváleny ve výši 5 219 044 tis. Kč, jejich skutečná výše na konci roku 2008 činila 14 902 368 tis. Kč. Skutečná velikost daňových příjmů byla 4 896 184 tis. Kč, jejich podíl na celkových příjmech kraje činil 32,9 %. 99 Rozpočet byl tedy přebytkový.

Graf č. 10 Přehled čerpání výdajů JMK v roce 2008 (kromě oblasti školství) Dopra va 45,00 Sociální služby a pomoc a společ.činnost v soc. za bezpečení a politice zaměstna nosti

40,00

Procento na celkových výda jích

Průmysl, sta vebnictví, obchod a služby 35,00 Vodní hospodá řství 30,00 Kultura, církve a sdělova cí prostředky 25,00 Bydlení, komunální služby a územní rozvoj 20,00 Tělovýchova a zá jmová činnost 15,00 Zdravotnictví 10,00 Ochra na životního prostředí 5,00 Stá tní moc, stá tní správa , úz. samospráva a pol. strany

0,00 kapitoly rozpočtu

Ostatní činnosti

Pramen: Závěrečný účet JMK za rok 2008. Portál Jihomoravského kraje. [online]. Dostupné z: . Zpracováno autorkou. Graf zobrazuje čerpání ostatních výdajů, kromě školství, které tvoří největší část, a to přibližně 64 % výdajů. Z těchto dalších oblastí je nejvýznamnější doprava a dále zdravotnictví.

Zadluženost Jihomoravského kraje je dána především úvěrem, který si Jihomoravský kraj vzal v roce 2005 od Evropské investiční banky. Kraj tak může čerpat 1200 mil. Kč na financování maximálně 50 % investičních nákladů akcí JMK, které Evropská investiční banka musí vždy odsouhlasit. Akce, na které JMK čerpá nejvíce úvěrových prostředků, spadá do oblasti dopravy. V roce 2008 zaplatil Jihomoravský kraj na úrocích 44 555 tis. Kč.100 Z vlastních zdrojů kraje byly v roce 2008 poskytnuty dary a dotace v celkové výši 825 839 tis. Kč, ke konci roku zůstalo nevyčerpáno 317 232 tis. Kč. Nejvíce darů a dotací bylo poskytnuto do oblasti vodního hospodářství (17,7%), kultury a památkové péče (14 %), školství,

99

Portál Jihomoravského kraje. [online]. Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2008. Závěrečný účet JMK za rok 2008. [online].

100

53

tělovýchovy a zájmové činnosti (13,4 %). Do oblasti zdravotnictví plynulo 5,1 % vyčleněné částky na dary a dotace. Podíl darů a dotací na vlastních příjmech kraje činil 15,3 %.101

4.2.3

Rozpočet kraje na rok 2009 a jeho čerpání

Schválená výše příjmů pro rok 2009 činila 5 488 034 tis. Kč, skutečné příjmy na konci roku 2009 činily 15 539 530 tis. Kč. Daňové příjmy v důsledku hospodářské krize zaznamenaly výrazný pokles, především z důvodu nepříznivého vývoje sdílených daní, a to ze schválené výše 5 186 727 tis. Kč na skutečnou úroveň 4 308 629 tis. Kč (příjmy ze sdílených daní činily 4 275 263 tis. Kč). Skutečné plnění daňových výnosů tak bylo na konci roku 2009 o 11,8 % nižší než v roce 2008.102 V roce 2009 byly tak z důvodu zmíněných výše použity k financování výdajů prostředky z minulých let. Byly použity finanční prostředky zůstatků fondů kraje, zůstatky dotací, které byly kraji přiděleny v roce 2008, ale mohly být čerpány až v roce 2009. V důsledku celé této situace provedl Jihomoravský kraj ve třech etapách úsporná opatření, díky kterým vznikla rezerva ve výši 945 830 tis. Kč. Ta byla na konci roku 2009 téměř celá použita. Koncem roku 2009 podepsal Jihomoravský kraj další smlouvu s Evropskou investiční bankou a přijal tak další úvěr ve výši 2 000 000 tis. Kč, který čerpá od roku 2010. Výdajová strana rozpočtu zaznamenala schválené výdaje ve výši 5 602 999 tis. Kč, skutečné činily 15 483 231 tis. Kč. Rovněž kraj přistoupil k utvoření rezervy na pokrytí dopadů hospodářské krize. Bylo provedeno snížení finančních prostředků jednotlivých akcí odvětvových odborů, příspěvků na provoz příspěvkových organizací zřízených krajem, projektů podporovaných z fondů EU a také na činnost krajského úřadu. Stejně jako v roce 2008 tvořilo nejvyšší podíl na běžných výdajích financování oblasti školství (69,1 %), dále dopravy (15,6 %) a zdravotnictví (3,2 %). Největší část tvořily ve zdravotnictví příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím, projekt „Zajištění vybraných sociálních služeb na území JMK“, zabezpečení lékařské služby první pomoci a 40 037 tis. Kč bylo vydáno na úhradu regulačních poplatků ve zdravotnictví.103 Úroky úvěru Evropské investiční banky za rok 2009 činily 30 732 tis. Kč.

101

Portál Jihomoravského kraje. [online]. Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2008. Závěrečný účet JMK za rok 2009. [online]. 103 Závěrečný účet JMK za rok 2009. [online]. 102

54

Graf č. 11 Přehled čerpání výdajů JMK v roce 2009 Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství

12 000 000 000,00

Průmysl, stavebnictví, obchod a služby Doprava 10 000 000 000,00 Vodní hospodářství Všeobecné hospodářské záležitosti a ostatní ekonomické funkce Vzdělávání a školské služby

výše výdajů v tis. Kč.

8 000 000 000,00

Kultura, církve a sdělovací prostředky Tělovýchova a zájmová činnost 6 000 000 000,00 Zdravotnictví Bydlení, komunální služby a územní rozvoj 4 000 000 000,00

Ochrana životního prostředí Sociální služby a pomoc a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany

2 000 000 000,00

Jiné veřejné služby a činnosti Finanční operace 0,00 kapitoly rozpočtu

Ostatní činnosti

Pramen: Závěrečný účet JMK za rok 2009. Portál Jihomoravského kraje. [online]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=139512&TypeID=2>. Zpracováno autorkou. Stejně jako v případě roku 2008 bylo nejvíce výdajů čerpáno do oblasti školství, dále do dopravy a zdravotnictví.

Z vlastních zdrojů kraje byly v roce 2009 poskytnuty dary, dotace a příspěvky ve výši 656 714 tis. Kč, nedočerpáno zůstalo 250 034 tis. Kč. Nejvíce darů, dotací a příspěvků plynulo opět do oblasti vodního hospodářství (15,1 %), školství (12,5 %) a kultury a památkové péče (11,8 %). Zdravotnictví se nacházelo na pomyslné 6. příčce z hlediska objemu darů, dotací a příspěvků plynoucích do této oblasti oproti roku 2008, kdy stanulo na pomyslné 8. příčce. Lze tedy vysledovat nárůst darů a dotací v této oblasti, stejně tak však v oblasti územního rozvoje (tato oblast zaznamenala největší nárůst, a to o 3,1 %), či bezpečnosti, veřejného pořádku a požární ochrany (nárůst o 1,8 %). Zdravotnictví zaznamenalo nárůst o 2,3 %104, nejde však o žádný markantní nárůst oproti jiným oblastem, čili úhradám regulačních poplatků za pacienty nelze přisuzovat rozhodující postavení ve srovnání s dary plynoucími do jiných oblastí.

104

Portál Jihomoravského kraje. [online]. Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2009.

55

4.2.4

Rozpočet kraje na rok 2010 a jeho čerpání

Na internetovém portálu není k dispozici schválený rozpočet na rok 2010 ani prozatím závěrečný účet. Informace jsou tedy čerpány z Informací o vývoji rozpočtu Jihomoravského kraje za 1. - 3. čtvrtletí 2010. Schválené příjmy pro rok 2010 činily 4 981 628 tis. Kč, upravený rozpočet navýšil tyto příjmy na 15 206 454 tis. Kč. K 30. 9. 2010 činily 13 573 052 tis. Kč. Daňové příjmy tvořily k 30. 9. 2010 3 464 675 tis. Kč, čímž plnily rozpočet ze 75,7 %. Výnosy ze sdílených daní pak byly k tomuto datu naplněny ze 75,6 % a činily 3 453 923 tis. Kč. V položce sdílených daní se stejně jako v roce 2009 projevila hospodářská krize. Jejich velikost byla v roce 2010 v porovnání se stejným obdobím roku 2009 vyšší o 159 062 tis. Kč, ale schválená výše příjmů byla oproti roku 2009 rovněž vyšší, a to o 292 561 tis. Kč.105 Schválená výše výdajů činila 5 492 655 tis. Kč, výdaje čerpané k 30. 9. 2010 činily 11 381 688 tis. Kč. Vlivem nepříznivého vývoje daňových příjmů byla přijatá opatření, která znamenala snížení plánovaných příjmů i výdajů o 50 000 tis. Kč v říjnu 2010. Stejně jako v předchozím roce byly výdaje nejvíce čerpány v oblasti školství, dále dopravy a zdravotnictví. Na úhradu regulačních poplatků bylo k 30. 9. vyčerpáno 31 047 tis. Kč. Úroky úvěru od Evropské investiční banky zaplacené ke stejnému datu činily 12 528 tis. Kč.

105

Informace o vývoji rozpočtu Jihomoravského kraje za 1. - 3. čtvrtletí 2010. Portál Jihomoravského kraje. www.jihomoravsky.cz. [online].

56

Graf č. 12 Přehled čerpání výdajů JMK k 30. 9. 2010 Zemědělství, lesní hospodářství a rybářství

8 000 000 000,00

Průmysl, stavebnictví, obchod a služby Doprava 7 000 000 000,00 Vodní hospodářství Všeobecné hospodářské záležitosti a ostatní ekonomické funkce Bydlení, komunální služby a územní rozvoj

výše výdajů v tis. Kč

6 000 000 000,00

Ochrana životního prostředí 5 000 000 000,00

Ostatní činnosti související se službami pro obyvatelstvo Sociální služby a pomoc a společné činnosti v sociálním zabezpečení a politice zaměstnanosti Civilní připravenost na krizové stavy

4 000 000 000,00

Bezpečnost a veřejný pořádek Požární ochrana a integrovaný záchranný systém

3 000 000 000,00

Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany Jiné veřejné služby a činnosti 2 000 000 000,00 Finanční operace Ostatní činnosti 1 000 000 000,00 Vzdělávání a školské služby Kultura, církve a sdělovací prostředky 0,00

Tělovýchova a zájmová činnost kapitoly rozpočtu Zdravotnictví

Pramen: Informace o vývoji rozpočtu Jihomoravského kraje za 1. - 3. čtvrtletí 2010. Portál Jihomoravského kraje. www.jihomoravsky.cz. [online]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=140409&TypeID=2>. Zpracováno autorkou.

4.2.5

Úhrada regulačních poplatků

Jihomoravský kraj začal regulační poplatky proplácet v únoru 2009, k ukončení došlo k 30. 6. 2010.106 Poplatky byly uhrazovány v 8 krajských nemocnicích a 3 dětských ozdravovnách a léčebnách.107 Systém byl od počátku nastaven tak, že pacient musel podepsat písemnou darovací smlouvu, uhradit poplatek však zpočátku nemusel. Ke změně došlo od 1. 3. 2010, kdy byl přepracován dosavadní systém a započal systém zpětného proplácení poplatků. Pacient musel nejprve formálně poplatek uhradit, např. formou nákupu kuponu regulačního poplatku v nemocničním automatu, ten však po předložení v ordinaci a podepsání darovací smlouvy dostal na místě určeném nemocnicí ještě při téže návštěvě ihned nazpět. Oficiálně dostal nazpět uhrazenu pouze tzv. zálohu (i když v plné výši regulačního poplatku) a dar

106

JUDr. Dagmar Dorovská, Odbor kontrolní a správní Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Informace o výdajích na regulační poplatky ve zdravotnictví. Materiál poskytnut na základě žádosti o poskytnutí informací ze dne 22. 2. 2011. 107 MUDr. Oldřich Ryšavý, člen Rady Jihomoravského kraje. Seznam nemocnic bez regulačních poplatků. [online]. Dostupné z: .

57

až po schválení Radou kraje.108 Hned po zavedení úhrad přemýšleli krajští představitelé o úhradách poplatků i v městských nemocnicích. Například v Brně totiž krajské nemocnice nejsou, pouze městské. Radní však s touto myšlenkou neuspěli.109 Úhrada poplatků v lékárnách byla změněna k 1. 2. 2010. Pacienti již nemuseli podepisovat darovací smlouvy, ale regulační poplatek jim byl uhrazen prostřednictvím slevy z doplatků na léky.110 V únoru 2010 rovněž vyzval hejtman kraje otevřeným dopisem poslance Jihomoravského kraje, aby při jednáních Poslanecké sněmovny hlasovali pro částečné nebo úplné zrušení regulačních poplatků.111 Stejná situace se opakovala na podzim roku 2010. Hejtman opakovaně zdůrazňoval, že podle něj regulační poplatky neplní svou funkci, ale slouží jen k navýšení příjmů zdravotnických zařízení. Jak je již rozebíráno v předchozí kapitole, plošné zrušení poplatků se však dosud prosadit nepodařilo.112 Úhradu regulačních poplatků prováděl kraj prostřednictvím jím zřizovaných příspěvkových organizací. Ty uzavíraly darovací smlouvy s pacienty. Dary pak byly následně projednávány Radou Jihomoravského kraje na pravidelných zasedáních.113

108

Nováček, J. Jižní Morava změnila způsob vybírání a zpětného proplácení poplatků u lékařů. Listy jižní Moravy.cz [online]. 109 Týden.cz - Jihomoravský kraj: zmizí poplatky i v nemocnicích měst? [online]. 110 Nováček, J. Kraj změní systém poplatků v lékárnách. Listy jižní Moravy.cz [online]. 111 Portál Jihomoravského kraje. 9. 2. 2010 Hejtman vyzývá poslankyně a poslance za Jihomoravský kraj ke zrušení regulačních poplatků. [online]. 112 Portál Jihomoravského kraje. 23. 11.2010 Kraj žádá přehodnocení systému regulačních poplatků. [online]. 113 JUDr. Dagmar Dorovská, Odbor kontrolní a správní Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Informace o výdajích na regulační poplatky ve zdravotnictví. Materiál poskytnut na základě žádosti o poskytnutí informací ze dne 22. 2. 2011.

58

Tabulka č. 11 Přehled schválených úhrad regulačních poplatků v jednotlivých měsících a letech Zasedání Rady Jihomoravského kraje dne 2010 24.8. 22.7. 11.6. 13.5. 11.3. celkem 2009 26.11. 29.10. 24.9. 23.7. 25.6. 28.5. 30.4. 2.4. celkem

Schválená výše darů 4.058.420,-- Kč 3.399.950,-- Kč 3.332.410,-- Kč 3.111.400,-- Kč 3 990 130,-- Kč 17 892 310,-- Kč 4 881 840 ,-- Kč 4 650 280,-- Kč 4 266 520,-- Kč 4 524 780,-- Kč 4.409.080,-- Kč 4 473 590,-- Kč 4.666.945,-- Kč 3.403.840,-- Kč 35 236 875,-- Kč

Pramen: Usnesení schůze Rady Jihomoravského kraje. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=56638&TypeID=1>. Zpracováno autorkou. Tabulka zobrazuje výši schválených darů na úhradu regulačních poplatků v jednotlivých měsících let 2009 a 2010. Na internetovém portálu Jihomoravského kraje bohužel nejsou dostupné údaje za všechny měsíce. Informace o celkovém objemu finančních prostředků vydaných za úhrady regulačních poplatků byly poskytnuty Odborem kontrolním a právním na základě žádosti o poskytnutí informací a jsou rozebírány dále.

Finanční

prostředky

byly

v roce

2009

poskytovány

z Fondu

pro

zdravotnictví

Jihomoravského kraje. Počáteční stav fondu v roce 2009 činil 4 398 tis. Kč. Příjmy fondu tvořily především příděly z rozpočtu kraje (167 263 tis. Kč), příjmy z pronájmu nemovitostí (1 150 tis. Kč) a další příjmy (474 tis. Kč). Čerpání Fondu bylo na počátku roku 2009 schváleno ve výši 165 213 tis. Kč, v průběhu roku však bylo navýšeno na 172 317 tis. Kč. Prostředky pro vyrovnání navýšení byly získány ze zůstatku Fondu z minulých let, sankčních plateb a přídělu z rozpočtu kraje. Předpokládané použití Fondu v roce 2009: -

převod z Fondu do rozpočtu kraje ve výši 55 637 tis. Kč, z toho prostředky ve výši 49 837 tis. Kč sloužily pro řešení dopadů hospodářské krize

-

úhrada provozních nákladů společnosti CEJIZA, s.r.o. ve výši 5 800 tis. Kč

59

-

největší část tvořila úhrada regulačních poplatků za pacienty ve výši 41 700 tis. Kč a na reprodukci majetku ve zdravotnictví ve výši 20 750 tis. Kč

-

příspěvky na provoz lékařské služby první pomoci ve výši 15 200 tis. Kč

-

další výdaje v souladu se statutem Fondu

Skutečné použití Fondu: -

převod Fondu do rozpočtu byl realizován v plné výši

-

úhrada regulačních poplatků ve výši 40 037 tis. Kč

-

výdaje na reprodukci majetku ve zdravotnictví ve výši 20 750 tis. Kč

-

příspěvky na provoz lékařské služby první pomoci ve výši 15 200 tis. Kč

-

dotace neziskovým organizacím v oblasti zdravotnictví ve výši 4 037 tis. Kč

-

dotace vybraným nemocnicím na budování sítě pracovišť ve výši 5 994 tis. Kč

Zůstatek Fondu činil na konci roku 2009 3 723 tis. Kč a byl převeden na základě usnesení Zastupitelstva do rozpočtu kraje. K 31. 12. 2009 byl Fond pro zdravotnictví Jihomoravského kraje zrušen.114 Pro srovnání je dále uvedeno čerpání Fondu v letech 2007 a 2008, kdy regulační poplatky uhrazovány krajem nebyly. V roce 2008 činil počáteční stav Fondu 31 493 tis. Kč.

Hlavním příjmem byl příděl

z rozpočtu kraje ve výši 82 709 tis. Kč, nevyčerpané příspěvky na provoz ve výši 11 978 tis. Kč a příjmy z prodeje majetku ve výši 11 479 tis. Kč. Schválené čerpání Fondu činilo 111 435 tis. Kč, navýšené čerpání pak 137 689 tis. Kč, financované především ze zůstatku Fondu z minulých let. Největší objem prostředků byl použit na reprodukci majetku JMK ve zdravotnictví, a to ve výši 65 901 tis. Kč. Druhou nejvyšší položkou bylo financování rozvoje infrastruktury v oblasti zdravotnictví, především dotace Nemocnici Znojmo na rekonstrukci a dostavbu ve výši 20 014 tis. Kč. Během roku byly poskytnuty dotace na investice na reprodukci majetku ve výši 65 899 tis. Kč, příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím na zabezpečení lékařské služby první pomoci ve výši 17 942 tis. Kč, dotace Fakultní nemocnici u sv. Anny na projekt Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno ve výši 10 000 tis. Kč a dotace nestátním neziskovým organizacím ve výši 114

Závěrečný účet JMK za rok 2009. [online].

60

7 933 tis. Kč. Na konci roku byly zpět převedeny prostředky ve výši 7 130 tis. Kč do Fondu pro sociální věci JMK, které byly do Fondu pro zdravotnictví dočasně převedeny v roce 2007. Zůstatek Fondu činil na konci roku 2008 4 398 tis. Kč.115 Do zdravotnictví se tedy investovalo zhruba 140 mil. Kč v roce 2008, ale v podstatě veškeré prostředky byly určeny na zdravotnictví jako takové (dostavba, rekonstrukce, záchranná služby, výzkumné centrum), zatímco v roce 2009 to bylo sice 170 mil., ale z těchto prostředků bylo určeno 50 mil. Kč na řešení dopadů hospodářské krize a 40 mil. Kč na úhradu regulačních poplatků za pacienty, což pro zdravotnictví jako takové moc velký přínos nemělo. V roce 2007 činil počáteční stav Fondu 18 461 tis. Kč, který byl v průběhu roku navýšen na částku 54 153 tis. Kč. Prostředky Fondu byly především čerpány na reprodukci majetku JMK, a to hlavně na akci Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno ve výši 10 000 tis. Kč a rozvoj infrastruktury. Zůstatek Fondu činil na konci roku 2007 31 493 tis. Kč.116 Z vývoje finančních prostředků ve Fondu pro zdravotnictví JMK je možné vysledovat, že v roce 2009, kdy započaly úhrady regulačních poplatků za pacienty, vznikla nová položka týkající se těchto darů, současně však byly nově vyčleněny finanční prostředky na řešení dopadů hospodářské krize. Peníze tedy nebyly použity jinde jen v souvislosti s poskytováním těchto darů pacientům. Dalším faktem je, že pouze na konci roku 2009 nevykazoval Fond pro zdravotnictví JMK žádný zůstatek, tento fakt je však možné přičíst jeho zrušení ke konci roku 2009, ne úhradám regulačních poplatků, jakožto nové položky čerpání.

4.2.6

Shrnutí

Z přesunů a pohybů mezi jednotlivými oblastmi v rámci jednotlivých rozpočtových let je sice možné vypozorovat určité změny, nikoliv však markantní a znamenající jasný dopad úhrad regulačních poplatků za pacienty na rozpočet kraje. Proto byl kraj osloven s konkrétní žádostí o informaci a sdělil následující skutečnosti. V roce 2009 kraj vyčlenil na úhrady regulačních poplatků částku 75 000 tis, Kč, která byla hrazena z vlastních zdrojů kraje. Konkrétní vlastní příjmy však nelze těmto výdajům přiřadit, protože jsou používány ke krytí všech výdajů zahrnutých ve schváleném rozpočtu kraje. Vyčleněné prostředky byly během roku 2009 sníženy o částku 33 300 tis. Kč na úroveň 41 700 tis. Kč. Zbývající částka byla převedena do rezervy na řešení dopadů hospodářské krize (částka 10 000 tis. Kč), prostředky ve výši 5 800 tis. Kč byly použity ke krytí dotace společnosti CEJIZA, s.r.o., 15 000 tis. Kč bylo použito ke krytí dotace Úrazové nemocnici 115 116

Závěrečný účet JMK za rok 2008. [online]. Závěrečný účet JMK za rok 2007. [online].

61

v Brně na projekt Zdravotnické přístroje a zařízení a částka 2 500 tis. Kč byla bezúčelně poskytnuta jako příspěvek na provoz Zdravotnické záchranné službě Jihomoravského kraje. V roce 2010 bylo na úhradu regulačních poplatků vyčleněno 50 000 tis. Kč. Opět byly tyto výdaje kryty vlastními příjmy kraje. Do data 30. 6. 2010, ke kterému bylo proplácení regulačních poplatků ukončeno, bylo čerpáno 31 051 tis. Kč. Přebytek ve výši 5 000 tis. Kč byl použit na pokrytí výpadku daňových příjmů kraje a zbývající přebytek ve výši 13 949 tis. Kč byl použit k navýšení příspěvku na provoz a dotací na investice zřízeným příspěvkovým organizacím v oblasti zdravotnictví. V roce 2009 ani 2010 nebylo nutné provést škrty přímo v souvislosti s úhradami regulačních poplatků v jiných oblastech ani nerealizovat jiné záměry kraje. Škrty a úsporná opatření byla podle vyjádření kraje nutná pouze z důvodu nepříznivých dopadů probíhající hospodářské krize v těchto letech. Kraj tak musel kvůli výpadku v plnění daňových výnosů ze sdílených daní provést ve třech etapách úsporná opatření a vytvořit rezervu na řešení dopadů hospodářské krize. Úspora se týkala všech oblastí, zdravotnictví nevyjímaje. V roce 2009 byly sníženy výdaje na regulační poplatky o 10 000 tis. Kč, v roce 2010 o 5 000 tis. Kč.117 Podrobnější popis úsporných opatření kraje uvádí Informace o úsporných opatřeních v rozpočtu JMK v letech 2009 a 2010 v Příloze.

4.3 Jihočeský kraj Jihočeský kraj je znám především jako zemědělská oblast bohatá na rybníkářství a lesnictví. Rovnocenným se však postupným vývojem stává i zpracovatelský průmysl v této oblasti. Kraj zaujímá 12,8 % území celé České republiky, z toho 4 % jsou tvořena vodními plochami. Nachází se zde přes 7 000 rybníků. Území není bohaté na energetické suroviny, zato však je zde velká zásoba písku, štěrku či cihlářské hlíny. Jihočeský kraj vykazuje nejnižší hustotu zalidnění mezi jednotlivými kraji v České republice. Nezaměstnanost činila na konci roku 2009 7,78 %, průměrná hrubá měsíční mzda činila 20 472 Kč.118 Částka připadající v rámci prostředků vyčleněných na úhrady regulačních

117

JUDr. Dagmar Dorovská, Odbor kontrolní a správní Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Informace o úsporných opatřeních v rozpočtu JMK v letech 2009 a 2010. Materiál poskytnut na základě žádosti o poskytnutí informací ze dne 22. 2. 2011. 118 Česká statistický úřad. Jihočeský kraj. [online]. Dostupné z: .

62

poplatků na jednoho obyvatele činila v roce 2009 156,67,119proto byl kraj zvolen k podrobnější analýze. Nutno poznamenat, že informace, které jsou dostupné na internetovém portálu Jihočeského kraje, jsou poměrně málo podrobné ve srovnání s předchozími dvěma kraji. Proto poslední subkapitola není úplně obsahově shodná s předcházejícími dvěma. Pro vyvození závěrů bylo opět využito informací přímo z krajského úřadu, rovněž však nebyly natolik obsáhlé jako v případě Jihomoravského a Středočeského kraje.

4.3.1

Politické složení zastupitelstva a Rady Jihočeského kraje

Stejně jako v případě krajů Jihomoravského a Středočeského je ve vedení Jihočeského kraje hejtman strany ČSSD, Jiří Zimola. Počty mandátů jednotlivých stran v Zastupitelstvu kraje dokládá následující graf.120

Graf č. 13 Politická příslušnost členů zastupitelstva Jihočeského kraje

Pramen: Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Dostupné z: .

Převahu v Zastupitelstvu rovněž jako v předchozích krajích má ČSSD s 22 mandáty. Za ní je ODS s 19 mandáty. Zbývající mandáty jsou rozděleny mezi KSČM (10 mandátů) a KDUČSL (4 mandáty). 119

Vlastní výpočet. Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Dostupné z: < http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1411&par[lang]=CS>. 120

63

Rada kraje se skládá z 11 členů, z toho 7 Radních je členy ČSSD, 4 Radní pak členy ODS.121

4.3.2

Rozpočet kraje na rok 2008 a jeho čerpání

Pro rok 2008 byly schváleny příjmy ve výši 9 694 725 600 Kč, výdaje ve výši 9 619 725 600 Kč, rozpočet byl tedy schválen jako přebytkový. Přebytek měl být použit na splátku úvěru od Evropské investiční banky. V průběhu roku však docházelo k postupným úpravám, takže rozpočet na konci roku 2008 byl schodkový. Skutečné příjmy činily 10 098 490 358,66 Kč, skutečné výdaje 10 168 571 654,61 Kč. Výdaje v oblasti zdravotnictví byly vyčleněny ve výši 475 421 tis. Kč, což je, stejně jako v případech předchozích dvou krajů, třetí nejvyšší výdajová položka rozpočtu po oblasti školství a dopravy. Daňové příjmy kraje byly schváleny ve výši 4 371 975 tis. Kč, skutečné činily 4 399 746 816,29 Kč, což představuje plnění z 98, 26 %. Finanční hospodaření kraje bylo ovlivněno v roce 2008 především zapojením přebytku minulých let, musel tak být minimalizován schodek kraje, což se podařilo a z původního schodku ve výši – 690 300,9 tis. Kč bylo na konci roku vykázáno snížení na -70 081,29 tis. Kč. Další vliv mělo získávání peněžních prostředků ze Strukturálních fondů EU, při jejichž čerpání se kraj stává spolufinancovatelem a často předfinancovatelem svých projektů. V roce 2008 měl kraj zřízeny 4 fondy, a to Fond sociálních potřeb, Fond vodního hospodářství, Fond zastupitelů a Fond rozvoje škol. Fond pro zdravotnictví v kraji zřízen nebyl.122

4.3.3

Rozpočet kraje na rok 2009 a jeho čerpání

V roce 2009 byl schválen deficitní rozpočet. Schválené příjmy činily 10 629 130 600 Kč, schválené výdaje 11 090 930 600 Kč. Schodek byl dle závěrečného účtu kraje kryt úvěrovými zdroji. Hlavními prioritami rozpočtu bylo kofinancování a předfinancování projektů ze Strukturálních fondů EU, oprava krajských silnic, podpora mateřských školek, pokrytí splátek úvěru od EIB, pokrytí nákladů na činnost zdravotnických organizací a řešení zdravotnických poplatků. Pro tuto oblast byl v roce 2009 schválen rozpočet ve výši 100 000 tis. Kč, skutečné čerpání na konci roku 2009 činilo 72 785 444 Kč. Daňové příjmy byly v roce 2009 naplněny z 100,03 % a činily 3 885 364 671,87 Kč. Přesto docházelo v průběhu roku 121

Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Dostupné z: < http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[id_v]=148&par[lang]=CS>. 122 Rozpočet a závěrečný účet za rok 2008. [online].

64

2009 k rozpočtovým úpravám, a to zejména z důvodu snížení odhadu daňových příjmů kraje v důsledku hospodářské krize. Na základě této skutečnosti byly snižovány zejména provozní výdaje krajského úřadu a příspěvkových organizací zřizovaných krajem. Dalším důležitým faktem bylo zapojení přebytku hospodaření z minulých let, které mělo vliv na úpravy rozpočtu a rovněž dotace ze státního rozpočtu a státních fondů, které měly za následek přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu. Záporné saldo příjmů nebylo nutné pokrýt přijetím dalšího úvěru.123 Proplácení regulačních poplatků tak lze považovat za klíčovou oblast pro rok 2009, která však neměla znatelný dopad na hospodaření kraje, či rozpočtové úpravy.

4.3.4

Rozpočet kraje na rok 2010 a jeho čerpání

V roce 2010 byl schválen přebytkový rozpočet. Schválené příjmy činily 11 378 186 tis. Kč, schválené výdaje 10 892 883 tis. Kč. Přebytek byl schválen ve výši 485 303 tis. Kč a měl být použit především na splátky přijatých úvěrů. Mezi hlavními prioritami v roce 2010 již zdravotnické poplatky nefigurují. Byla na ně však vyčleněna opět poměrně značná částka, a to 90 000 tis. Kč. V některých oblastech bylo podle dostupných informací nutné provést odchylky od střednědobého rozpočtového výhledu. Byla snížena převážná část provozních výdajů ve všech oblastech a rovněž v rámci provozních výdajů krajského úřadu. Došlo ovšem ke krácení také v oblasti grantové a dotační politiky a některých investičních výdajů. Přesto další úvěry kraj nepřijal.124 Skutečné výdaje činily 9,9 mld. Kč, skutečné příjmy 10,2 mld. Kč. Přebytek činil 329 milionů korun a byl použit na splacení úvěru od EIB a Komerční banky. Kraj čerpal nižší úroveň investičních výdajů, a to především z důvodu pozastavení dotací z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Investice spolufinancované Evropskou unií tak byly převedeny do následujícího roku. K výkyvu daňových příjmů došlo ve výši 114 mil. Kč. Kraj plánoval především opravy silnic a jejich novou výstavbu, čerpání investic do těchto oblastí však započalo až ve druhém pololetí a tak bylo zhruba 162 milionů Kč převedeno do roku 2011.125

123

Rozpočet a závěrečný účet za rok 2009. [online]. Rozpočet Jihočeského kraje na rok 2010. [online]. 125 Přebytek rozpočtu Jihočeský kraj využil na splácení půjček. Denní zpravodajství o veřejných zakázkách. [online]. 124

65

Závěrečný účet za rok 2010 prozatím není na oficiálních stránkách kraje k dispozici, proto jsou informace čerpány především ze schváleného rozpočtu na rok 2010 a z informací dostupných na internetovém portálu kraje.

4.3.5

Úhrada regulačních poplatků

Jihočeský kraj započal s úhradami regulačních poplatků podobně jako většina krajů v únoru 2009 a ukončil tuto činnost k 1. 7. 2010. Důvodem byly především výhrady Evropské komise. Přesto se Jihočeský kraj rozhodl poskytovat slevy v lékárnách podobně jako kraj Středočeský a Jihomoravský. V současné době je kraj nucen čelit následkům úhrady regulačních poplatků v lékárnách v podobě žaloby, kterou na něj podala společnost Česká lékárna. Ta se cítí postižena tím, že docházelo k úhradám regulačních poplatků v krajem zřizovaných nemocnicích a jejich lékárnách, společnost Česká lékárna tak byla nucena jakožto soukromá společnost poplatky uhrazovat také, aby tak nepřišla o zákazníky. Jihočeský kraj má tak údajně povinnost uhradit společnosti zhruba 340 tis. Kč, které byly na úhrady poplatků lékárnou vydány v únoru 2009. Celková ztráta společnosti činí 11 mil. Kč. Podle Jihočeského kraje však společnost prokazatelně v letech 2009 a 2010, kdy docházelo k úhradám regulačních poplatků v lékárnách, prosperovala. Je tedy rozhodnut se bránit soudně.126 Celá aktivita úhrad regulačních poplatků byla podle hejtmana kraje vyjádřením nesouhlasu s regulačními poplatky a vytvořením tlaku na Poslaneckou sněmovnu, aby byly tyto poplatky plošně zrušeny. Rovněž kraj zdůrazňoval, že dalším záměrem bylo usnadnit občanům řešení jejich sociální situace.127 Jihočeský kraj uhrazoval regulační poplatky v 7 krajských nemocnicích, šesti lékárnách a ve třech dalších zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem formou písemné darovací smlouvy.128 Po prvotních výtkách ze strany Ministerstva vnitra nehodlal kraj na svém systému nic měnit.129 Důvodem jeho výběru pro podrobnější analýzu byl především velký objem finančních prostředků, které kraj na úhrady regulačních poplatků ve svých rozpočtech vyčlenil. Počet obyvatel v kraji je zhruba o polovinu nižší než v kraji Středočeském a Jihomoravském, částka připadající na jednoho obyvatele činila 104,97. Její výše by se však

126

Jihočeský kraj se brání proti žalobě od lékárenského řetězce. www. rozhlas.cz[online]. Aktuality. Zastupitelé zrušily dary pacientům na úhradu regulačních poplatků. Oficiální stránky Jihočeského kraje.cz [online]. 128 Aktuality.Regulační poplatky za necelých pět milionů uhradí za pacienty Jihočeský kraj. Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. 129 Jihočeský kraj nezmění systém proplácení regulačních poplatků. www.rozhlas.cz[online]. 127

66

dala zdůvodnit počtem krajských zdravotnických zařízení, který je vyšší ve srovnání se zbývajícími dvěma kraji. Za únor 2009 činily úhrady v celkovém součtu 4,9 milionů korun, z toho 2,8 milionů korun tvořila

úhrada

šedesátikorunového

poplatku

za

hospitalizaci,

390

tis.

Kč

za devadesátikorunový poplatek za ošetření na pohotovosti, 480 tis. za úhradu třicetikorunového poplatku za ošetření v ambulanci, 1,14 milionů Kč na úhrady poplatků v nemocničních lékárnách. 130

4.3.6

Shrnutí

Rozpočty a závěrečné účty Jihočeského kraje neobsahují tak podrobné informace, ze kterých by se dal přehledně zjistit pohyb výdajů v rámci jednotlivých oblastí a kapitol. Stejně jako v případě Jihomoravského a Středočeského kraje byla podána žádost o poskytnutí informací, zda musel kraj provést škrty v rámci rozpočtu či nerealizovat některé záměry v souvislosti s úhradami regulačních poplatků. Dle poskytnutých informací kraj poskytoval dary prostřednictvím jím zřízených a založených zdravotnických zařízení. V roce 2009 byly na úhradu vyčerpány finanční prostředky ve výši 72 785 444 Kč a v roce 2010 ve výši 40 659 100 Kč. Kraj čerpal tyto prostředky stejně jako ostatní kraje z vlastních příjmů a nemusel v souvislosti s úhradami provádět škrty v jiných oblastech. Kraj prováděl úsporná opatření a standardní korekce výdajů, které však neměly přímou vazbu na poskytování darů pojištěncům.131

Pro ucelený pohled na celou problematiku regulačních poplatků a komplexnost celé analýzy je důležité rovněž zmínit otázku účelného a hospodárného využití finančních prostředků, které kraje za úhradu regulačních poplatků vydaly. Zákon o krajích tuto povinnost obsahuje. Jak je rozebíráno ve třetí kapitole, vyžádalo si Ministerstvo vnitra stanovisko příslušných správních institucí. Ty se otázkou účelnosti a hospodárnosti zabývaly. Dle jejich vyjádření porušovaly kraje svou aktivitou v oblasti regulačních poplatků tuto povinnost, poněvadž mají ze zákona povinnost hospodařit s majetkem kraje v souladu s jeho úkoly a záměry, souvisejícími s výkonem vymezené působnosti. Ta je však dotazovanými institucemi považována za překročenou, a tak lze konstatovat, že k účelnému a hospodárnému využití majetku, resp. finančních prostředků nedocházelo. V zákoně je také obsažena 130

Aktuality.Regulační poplatky za necelých pět milionů uhradí za pacienty Jihočeský kraj. [online]. Mgr. Hovorka D., vedoucí Odboru marketingu a vnějších vztahů. Odpověď na žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů. 131

67

pravomoc Rady kraje rozhodovat o poskytnutí daru do výše 100 000 Kč jednomu subjektu, ta by byla splněna. Vytýkáno je však krajům neodůvodněné poskytování a neexistence písemného závazku v podobě darovací smlouvy v některých krajích zejména na počátku úhrad regulačních poplatků za pacienty. Není tak jasné, na základě čeho Rada příslušného kraje, který umožňoval jen ústní přislíbení daru, rozhodovala.132

132

Ministerstvo vnitra České republiky. Poskytnutí právní analýzy postupu krajů při úhradách regulačních poplatků. Č.j. MV-90433/ODK-2009 a MV-93123/ODK-2009. Vyžádané stanovisko Ministerstva zdravotnictví. [online]. Dostupné z: < http://www.mvcr.cz/clanek/poskytnuti-pravni-analyzy-postupu-kraju-pri-uhradachregulacnich-poplatku.aspx>.

68

Závěr Regulační poplatky a vše, co je s nimi spjato zapříčinilo již řadu diskuzí. Nejprve šlo o opodstatněnost jejich zavedení, později se na první místo diskuzí a titulní strany novinových článků dostaly kraje se svou aktivitou hradit poplatky za pacienty z krajských rozpočtů. Po hlubším prozkoumání celé problematiky úhrad regulačních poplatků za pacienty z finančních prostředků krajů je možné vyslovit následující závěry. Je nepochybné, že šlo především o politický tah levicové ČSSD, která se tak snažila dostat voliče na svou stranu a doufala ve vítězství v parlamentních volbách, což se jí ovšem nepodařilo. Občané již patrně přizpůsobili své chování a na povinnost hradit regulační poplatky si zvykli. Čerpání prostředků však krajští představitelé odůvodňují především snahou zmírnit dopady regulačních poplatků na rozpočet domácností, přilákání voličů nevyslovují jako prvotní cíl. Kraje od počátku nezvolili jednotný postup úhrad, což s sebou přineslo určité problémy, především výhrady ze strany Ministerstva vnitra ohledně porušování zákona v souvislosti s nevybíráním poplatků přímo od pacientů a překročení krajských kompetencí celou touto činností. Důležité však je, zda tato aktivita měla dopad na krajské rozpočty. Dle vyjádření příslušných krajských odborů a představitelů krajských úřadů se úsporná opatření, která shodou okolností probíhala v letech, kdy kraje regulační poplatky za pacienty proplácely, musela být provedena z důvodu probíhající hospodářské krize a výraznému propadu daňových výnosů krajů. Nebylo však údajně nutné provádět výrazné škrty v jiných výdajových oblastech, ani nerealizovat původně zamýšlené záměry. Úsporná opatření se např. v případě Jihomoravského kraje týkala převážně provozních výdajů krajského úřadu, na kterých se kraj snažil ušetřit především. Přijaté bankovní úvěry jednotlivé kraje rovněž opodstatňují realizací jiných záměrů nesouvisejících s úhradami regulačních poplatků. Otázky hospodárného a účelného využití prostředků, které kraje za úhrady vydaly, a překročení jejich kompetencí je možné považovat za více než sporné, což jim také bylo především ze strany Ministerstva vnitra vytýkáno. Bohužel se tyto spory nedočkaly jasných závěrů. Co je ovšem možné považovat za velice nevhodné a v očích veřejnosti i Evropské unie nežádoucí, je neustálá rozepře politických představitelů týkající se regulačních poplatků a rovněž nekonzistentnost krajské a vládní politiky. Ta zapříčinila řadu problémů a stála po celou dobu trvání úhrad poplatků kraji zcela proti sobě. Každá ze stran pouze hledala právní kličky a skulinky, kterými by mohla své jednání obhájit. Až zásah a hrozba ze strany Evropské komise pomohli celou situaci vyřešit a dovést k určitému konci. 69

Závěrem je tedy možné shrnout, že proplácení regulačních poplatků za pacienty jednotlivými kraji a vliv těchto úhrad na krajské rozpočty v letech 2009 a 2010 není zcela prokazatelný. Získané informace jsou neúplné, data, se kterými bylo pracováno, nejsou detailní, a proto lze za stěžejní považovat informace poskytnuté přímo z příslušných odborů jednotlivých krajských úřadů. Tyto informace je však také nutné brát s jistou rezervou, neboť je jasné, že by zaměstnanci úřadu patrně veřejně neoznámili nemožnost realizace jiných záměrů či vliv proplácení regulačních poplatků na krajské rozpočty. Kraje se tedy dle svých vyjádření k žádným škrtům ani přesunům finančních prostředků uchylovat nemusely, veškerá úsporná opatření dávají za vinu hospodářské krizi a jejími vlivu především na daňové příjmy kraje, k jejichž poklesu došlo zejména v roce 2010 a nemělo za následek nerealizaci jiných původně zamýšlených záměrů. Cílem diplomové práce bylo determinovat přístupy vybraných krajů k řešení problematiky regulačních poplatků a zhodnotit jejich možný dopad na hospodaření a další záměry krajů. Je tedy možné shrnout, že se stanovený cíl podařilo naplnit.

70

Literatura 1. Gulliford, M., Morgan, M., Edited by. Access to health care. Routledge Taylor & Francis Group London 2003. 207 s. ISBN 0-415-27546-6. Str. 2. 2. Barták, M. Ekonomika zdraví. Sociální, ekonomické a právní aspekty péče o zdraví. Wolters Kluwre Česká republika. 1. Vydání. Praha 2010. 224 s. ISBN 978-80-7357503-8. Str.83. 3. Drbal, C. Česká zdravotní politika a její východiska. První vydání. Galén, Praha 2005. 96 stran. ISBN 80-7262-340-0. Str. 25. 4. Durdisová J., doc. Ing., CSc. Ekonomika zdraví. Oeconomica Nakladatelství VŠE. Praha 2005. 228 s. ISBN 80-245-0998-9. Str.100. 5. Feldstein, Paul J. Health care economics. Fifth Edition. Clifton Park : Delmar, 2002. 627 s. ISBN 0-7668-0699-5. Str. 12. 6. Gladkij, I. Úvod do zdravotní politiky, ekonomiky a sociologie zdravotnictví. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2000. ISBN 80-244-0176-2. Str. 8. 7. Háva, P. Zdravotní plány krajů. Zdravotnictví v České republice, Praha, Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví. ISSN 1213-6050, 2014, roč. 4, č. 2/2004, s. 1-8. 8. Krůtilová, V. Dopady regulačních poplatků na domácnosti. Regulační poplatky jako nový výdaj na zdraví pro české domácnosti. Zdravotnictví v České republice, Praha, Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví. ISSN 1213-6050, 2010, roč. 13, č. 1/2010, s. 168-172. 9. Něměc, J. Principy zdravotního pojištění. Grada Publishing, a.s. 1.vydání. Praha 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-2628-1. Str.190 10. Šedo, J., Marx, D. Analýza krajských zdravotních planů. Zdravotnictví v České republice, Praha, Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví. ISSN 1213-6050, 2014, roč. 9, č. 12/2009, s. 138-14.

Internetové zdroje 1. Aktualne.cz. EK vadí proplácení poplatků v nemocnicích. Zřejmě pozdě. [online]. Citováno dne: [20. 2. 2011]. Dostupné z: . Aktuálně.cz - Zrušit dotace poplatku? Hejtmani budou radši propouštět. www.aktualne.cz. [online]. Citováno dne: [21.2.2011]. Dostupné z:< http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=649786>. 2. Černá, I. Regulační poplatky. Odvětvové zpravodajství. 19. 10. 2010.[online]. Citováno dne: [4. 2. 2011]. Dostupné z: < 71

http://samba.fsv.cuni.cz/~kameni/Odvetvove%20zpravodajstvi/Prezentace%20ZS%20 2010/19.10.%20Regulacni%20poplatky%20Cerna.pdf>. 3. Česká strana sociálně demokratická. www.cssd.cz. [online]. Citováno dne:[21. 2. 2011]. Dostupné z: < http://www.cssd.cz/inews/video/rozpocty-kraju>. 4. Českénoviny.cz - Kraje asi zruší hrazení poplatků, ČSSD jim dala volnou ruku. České noviny.cz. Zpravodajský server ČTK [online]. Citováno dne [4. 2. 2011]. Dostupné z: . České noviny. Cz - Kraje už za vracení poplatků utratily přes 600 milionů. České noviny.cz. Zpravodajský server ČTK. [online]. Citováno dne: [20. 2. 2011]. Dostupné z: < http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/kraje-uz-za-vraceni-poplatku-utratilypres-600-milionu/486983>. Středočeský kraj omezí žákovské jízdné zdarma i hrazení poplatků. České noviny.cz. Zpravodajský server ČTK. www.ceskenoviny.cz. Citováno dne: [6. 3. 2011]. Dostupné z: . 5. Český statistický úřad. Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech 2000 až 2008.[online]. c2010. Citováno dne [30. 10. 2010]. Dostupné z:< http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3306-10?OpenDocument&Click=>. ČSÚ. Volby do zastupitelstev krajů v roce 2008. Citováno dne: [13. 3. 2011]. Dostupné z: . Český statistický úřad. www.czso.cz. [online]. Citováno dne: [13. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/home>. Česká statistický úřad. Jihočeský kraj. www.czso.cz. [online]. Citováno dne: [20. 3. 2011]. Dostupné z: .

6. Deník.cz - Regulační poplatky vyjdou kraje na stamiliony. www.denik.cz.[online]. Citováno dne: [21. 2. 2011]. Dostupné z: < http://www.denik.cz/z_domova/regulacni_poplatky20090202.html>. 7. Deník referendum.cz - Středočeský kraj ode dneška mění systém úhrady poplatků. www.denikreferendum.cz. [online]. Citováno dne: [6. 3. 2011]. Dostupné z: . 8. Férová nemocnice. Projekt Ligy lidských práv.Regulační poplatky[online]. c2008. Citováno dne: [29. 10. 2010]. Dostupné z: . 9. iDnes.cz - Odpouštění poplatků porušuje zákon, stěžují si pojišťovnám lékárníci. www.iDnes.cz. [online]. Citováno dne: [20. 2. 2011]. Dostupné z: < 72

http://zpravy.idnes.cz/odpousteni-poplatku-porusuje-zakon-stezuji-si-pojistovnamlekarnici-1zu-/domaci.asp?c=A090114_145224_domaci_bar >. idnes.cz. Změna vyplácení regulačních poplatků v kraji přinese slevu léků. [online]. Citováno dne: [20. 2. 2011]. Dostupné z: < http://brno.idnes.cz/zmena-vyplaceniregulacnich-poplatku-v-kraji-prinese-slevu-leku-pxm-/brnozpravy.asp?c=A100120_175532_brno_dmk >. idnes.cz. Oranžové sliby zadlužily kraje, jsou už 18 miliard v minusu. www.iDNES.cz.[online]. Citováno dne: [21. 2. 2011]. Dostupné z: < http://zpravy.idnes.cz/oranzove-sliby-zadluzily-kraje-jsou-uz-18-miliard-v-minusupnp-/domaci.asp?c=A091126_210746_domaci_vel>. 10. iHNed.cz. Online zpráva hospodářských novin. [online]. c1996-2011. Citováno dne: [29. 1. 2011]. Dostupné z:< http://domaci.ihned.cz/c1-40419370-revoluce-u-zubaruza-obycejnou-plombu-by-lide-meli-zaplatit-400-korun>. iHNed.cz. Online zprávy Hospodářských novin. Lidé si zvykli na regulační poplatky, návštěv u lékaře přibylo. [online]. c1996-2010. Citováno dne: [30. 10. 2010]. Dostupné z:< http://domaci.ihned.cz/c1-45787700-lide-si-zvykli-na-regulacnipoplatky-navstev-u-lekare-pribylo>. iHNed.cz. Po půl roce kraje zřejmě přestanou proplácet regulační poplatky. Rozhodněte se Citováno dne: [4. 2. 2011]. Dostupné z: < http://domaci.ihned.cz/c144079890-po-roce-a-pul-kraje-zrejme-prestanou-proplacet-poplatky-rozhodnete-sesami-vzkazuje-jim-cssd>. iHNed.cz - Benešová P. , Vašek, P. Odpouštění poplatků stálo už 220 miliónů. iHNed.cz [online]. Citováno dne: [4. 2. 2011]. Dostupné z: < http://hn.ihned.cz/c137981350-odpousteni-poplatku-stalo-uz-220-milionu>. iHNed.cz. Pecina se Rathovi vyhnul. Za proplácení poplatků hrozí nyní trest jiným krajům. Správní řízení zahájilo ministerstvo vnitra se čtyřmi kraji. Podle něho porušují zákon.[online]. Citováno dne: [20. 2. 2011]. Dostupné z: < http://m.ihned.cz/c410072040-39723810-700000_pdadetail-pecina-se-rathovi-vyhnul-za-proplacenipoplatku-hrozi-nyni-trest-jinym-krajum >. iHNed.cz. Odpouštění poplatků stálo už 220 milionů. Víc než třetina českých pacientů u lékaře platí, i když nemusí. Hospodářské noviny. wwwiHNed.cz.[online]. Citováno dne: [21. 2. 2011]. Dostupné z:< http://hn.ihned.cz/c1-37981350-odpousteni-poplatkustalo-uz-220-milionu>. 11. Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR. Zdravotnictví za hranicemi. Přehled vybraných reformních opatření v evropských zemích. [online]. Citováno dne [25. 10. 2010]. Dostupné z: < http://www.kulatystul.cz/cs/system/files/Zdravotnictvi+za+hranicemi_FINAL_3.pdf>. 12. Listy jižní Moravy.cz - MUDr. Oldřich Ryšavý, člen Rady Jihomoravského kraje. Seznam nemocnic bez regulačních poplatků. Listy jižní Moravy.cz [online]. Citováno dne: [18. 3. 2011]. Dostupné z: . 73

Nováček, J. Jižní Morava změnila způsob vybírání a zpětného proplácení poplatků u lékařů. Listy jižní Moravy.cz.[online]. Citováno dne: [18. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.listyjm.cz/zdravotnictvi/jizni-morava-zmenila-zpusob-vybirani-azpetneho-proplaceni-poplatku-u-lekaru.html>. 13. Mediafax.cz. Ministerstvo přerušilo správní řízení s kraji kvůli zdravotnickým poplatkům. Citováno dne: [6. 2. 2011]. Dostupné z: . 14. Měšec.cz. Kde se (ne)platí regulační poplatky?[online] Citováno dne: [4. 2. 2011] Dostupné z:< http://www.mesec.cz/clanky/kde-se-neplati-regulacni-poplatky/>. 15. Ministerstvo zdravotnictví. www.mzcr.cz.[online]. c2010. Citováno dne: [29. 1. 2011]. Dostupné z: . Ministerstvo zdravotnictví ČR. Návod na použití českého zdravotnictví v roce 2008. [online]. c2010. Citováno dne: [21. 10. 2010]. Dostupné z: < http://www.mzcr.cz/dokumenty/navod-na-pouziti-ceskehozdravotnictvi_758_1533_1.html>. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jak se věci mají – regulační poplatky. [online]. c2008. Citováno dne: [28. 10. 2010]. Dostupné z: . Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Jak na poplatky od 1. 4. 2009. [online]. c2009. Citováno dne: [28. 10. 2010]. Dostupné z:< http://www.mzcr.cz/obsah/jak-od1dubna-2009-na-regulacni-poplatky_1549_1.html>. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Tisková zpráva: Regulační poplatky přinesly celkovou úsporu 10 miliard korun, která se investovala do dříve omezeně dostupné a nákladné léčby vážně nemocných. [online]. c2010. Citováno dne: [30. 10. 2010]. Dostupné z: . Ministerstvo zdravotnictví. www.mzcr.cz. Usnesení Vlády České republiky ze dne 30. října 2002 č. 1046 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky. Zdraví pro všechny v 21. století. [online]. Citováno dne: [22. 1. 2011]. Dostupné z: . 16. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. www.msmt.cz. Zdraví 21 – Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky – Zdraví pro všechny v 21. století (Projednán vládou České republiky dne 30. října 2002 – usnesení vlády č. 1046). [online]. Citováno dne: [22.1.2011]. Dostupné z: . 74

17. Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz. Analýza postupu krajů při úhradách regulačních poplatků za pojištěnce z hlediska překročení mezí samostatné působnosti krajů. Odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR.[online]. Citováno dne: [22. 1. 2011]. Dostupné z: < http://www.mvcr.cz/clanek/poskytnuti-pravnianalyzy-postupu-kraju-pri-uhradach-regulacnich-poplatku.aspx>. Ministerstvo vnitra České republiky. www.mvcr.cz. Poskytnutí právní analýzy postupu krajů při úhradách regulačních poplatků. Č.j. MV-90433/ODK-2009 a MV93123/ODK-2009. [online]. Citováno dne: [22. 2. 2011]. Dostupné z: < http://www.mvcr.cz/clanek/poskytnuti-pravni-analyzy-postupu-kraju-pri-uhradachregulacnich-poplatku.aspx>. 18. Novinky.cz - Další dva kraje končí s proplácením zdravotnických poplatků. Novinky.cz [online]. Citováno dne: [4. 2. 2011]. Dostupné z: . Novinky.cz - Na poplatky ve zdravotnictví kraje vydaly už půl miliardy. www.novinky.cz.[online]. Citováno dne: [20. 2. 2011]. Dostupné z: . Novinky.cz. Kraje přestanou proplácet zdravotnické poplatky. www.novinky.cz. [online]. Citováno dne: [6. 3. 2011]. Dostupné z: . 19. Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Citováno dne: [20. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1411&par[lang]=CS>. Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Citováno dne: [20. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[id_v]=148&par[lang]=CS>. Rozpočet a závěrečný účet za rok 2008. Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Citováno dne: [21. 3. 2011]. Dostupné z: . Rozpočet a závěrečný účet za rok 2009. Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Citováno dne: [21. 3. 2011]. Dostupné z: . Rozpočet Jihočeského kraje na rok 2010. Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Citováno dne: [21. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1520&par[lang]=CS>. Aktuality. Zastupitelé zrušily dary pacientům na úhradu regulačních poplatků. Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Citováno dne: [21. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krajjihocesky.eu/index.php?par[id_v]=1&par[lang]=CS&par[akt]=2642>. 75

Aktuality.Regulační poplatky za necelých pět milionů uhradí za pacienty Jihočeský kraj. Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. Citováno dne: [21. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1&par[lang]=&par[akt]=1688>. Mgr. Hovorka D., vedoucí Odboru marketingu a vnějších vztahů. Odpověď na žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů ze dne 22. 2. 2011. 20. Portál Jihomoravského kraje. www.jihomoravsky.cz [online]. Citováno dne: [13. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=27204&TypeID=2>. Portál Jihomoravského kraje. www.jihomoravsky.cz. [online]. Citováno dne: [13. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=54674&TypeID=1>. Závěrečný účet JMK za rok 2008. Portál Jihomoravského kraje. [online]. Citováno dne: [13. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=108538&TypeID=2 >. Portál Jihomoravského kraje. www.jihomoravsky.cz. [online]. Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2008. Citováno dne: [18. 3. 2011]. Dostupné z :< http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529&TypeID=1>. Závěrečný účet JMK za rok 2008. Portál Jihomoravského kraje. [online]. Citováno dne: [13. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=108538&TypeID=2 >. Závěrečný účet JMK za rok 2009. Portál Jihomoravského kraje. [online]. Citováno dne: [13. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=139512&TypeID=2>. Portál Jihomoravského kraje. www.jihomoravsky.cz. [online]. Výroční zpráva Jihomoravského kraje za rok 2009. Citováno dne: [18. 3. 2011]. Dostupné z : < http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=10529&TypeID=1>. Informace o vývoji rozpočtu Jihomoravského kraje za 1. - 3. čtvrtletí 2010. Portál Jihomoravského kraje. www.jihomoravsky.cz. [online]. Citováno dne: [13. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=140409&TypeID=2>. JUDr. Dagmar Dorovská, Odbor kontrolní a správní Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Informace o výdajích na regulační poplatky ve zdravotnictví. Materiál poskytnut na základě žádosti o poskytnutí informací ze dne 22. 2. 2011. Portál Jihomoravského kraje. 9. 2. 2010 Hejtman vyzývá poslankyně a poslance za Jihomoravský kraj ke zrušení regulačních poplatků. www.kr-jihomoravsky.cz. [online]. Citováno dne: [18. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=130775&TypeID=2>. 76

Portál Jihomoravského kraje. 23. 11.2010 Kraj žádá přehodnocení systému regulačních poplatků. www.kr-jihomoravsky.cz. [online]. Citováno dne: [18. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=149858&TypeID=2>. Závěrečný účet JMK za rok 2007. Portál Jihomoravského kraje. [online]. Citováno dne: [19. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=139512&TypeID=2>. 21. Portál veřejné správa České republiky. www.portal.gov.cz. [online] MV zahájí správní řízení ve věci proplácení regulačních poplatků s dalšími kraji. Citováno dne:[6. 2. 2011]. Dostupné z:< http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/_s.155/10202?docid=124758>. 22. Právnická fakulta MU. Pospíšil, P. Několik poznámek k možnosti úhrady regulačních poplatků z rozpočtů územních samosprávných celků. Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Česká republiky. [online]. Citováno dne: [4. 2. 2011]. Dostupné z:. 23. Rozhlas.cz - Jihočeský kraj se brání proti žalobě od lékárenského řetězce. www. rozhlas.cz[online]. Citováno dne: [24. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/865760 >. Jihočeský kraj nezmění systém proplácení regulačních poplatků. www.rozhlas.cz[online]. Citováno dne [24. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/672123>. 24. Rozsíval, T. Poplatky ve zdravotnictví v Česku a v Německu – srovnání 2008. Britské listy. www.blisty.cz.[online]. Citováno dne: [29. 1. 2011]. Dostupné z: .

25. Středočeský kraj. Regionální informační servis. www.risy.cz. Návrh koncepce zdravotnictví ve Středočeském kraji. Březen 2004. [online]. Citováno dne: [23. 1. 2011]. Dostupné z:< http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=1002&mid=390>. Středočeský kraj. Regionální informační servis. www.risy.cz. Návrh koncepce zdravotnictví ve Středočeském kraji. Březen 2004. [online]. Citováno dne: [23. 1. 2011]. Dostupné z:< http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=1002&mid=390>. Středočeský kraj. www.kr-stredocesky.cz. [online]. Citováno dne: [6. 3. 2011]. Dostupné z: . Středočeský kraj. www.kr-stredocesky.cz. [online]. Citováno dne: [6. 3. 2011]. Dostupné z:< http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zdravotnictvi/>. Středočeský kraj.wwwkr-stredocesky.cz [online]. Dostupné z:< http://www.krstredocesky.cz/portal/samosprava/zastupitelstvo/clenove-zastupitelstva-2.htm>.

77

Rozpočet Středočeského kraje na rok 2008. [online]. Citováno dne: [12. 3. 2011]. Dostupné z: . Závěrečný účet Středočeského kraje za rok 2008. [online]. Citováno dne: [12. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.kr-stredocesky.cz/portal/krajsky-urad/odbory/odborfinancni-a-investic/informace-z-odboru/ >. Rozpočet Středočeského kraje na rok 2009. [online]. Citováno dne: [12. 3. 2011]. Dostupné z: . Závěrečný účet Středočeského kraje za rok 2009. [online]. Citováno dne: [12. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.kr-stredocesky.cz/portal/krajsky-urad/odbory/odborfinancni-a-investic/informace-z-odboru/>. Rozpočet Středočeského kraje na rok 2010. [online]. Citováno dne: [12. 3. 2011]. Dostupné z: . Středočeský kraj. Časová řada - Čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001 – 2009. Citováno dne: [12. 3. 2011]. Dostupné z:< http://www.krstredocesky.cz/portal/odbory/ekonomicke-informace/cerpani-rozpoctu-kraje/>. Středočeský kraj. www.kr-stredocesky.cz. [online]. Citováno dne: [12. 3. 2011]. Usnesení č. 052-27/2010/RK ze dne 26.07.2010. Dostupné z: < http://www.krstredocesky.cz/portal/samosprava/rada/usneseni-rady.htm>. Středočeský kraj. www.kr-stredocesky.cz. [online]. Citováno dne: [6. 3. 2011]. Dostupné z: . Středočeský kraj. www.kr-stredocesky.cz. [online]. Usnesení č. 040-40/2010/RK ze dne 8.11.2010. Citováno dne: [6. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krstredocesky.cz/portal/samosprava/rada/usneseni-rady.htm>. Středočeský kraj. www.kr-stredocesky.cz. [online]. Usnesení č.025-03/2011/RK ze d ne 17. 1. 2011. Citováno dne: [12. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.krstredocesky.cz/portal/samosprava/rada/usneseni-rady.htm>. Slámová, J. referent oddělení rozpočtu, Odbor finanční a investic Středočeského kraje. Elektronická pošta ze dne 25. 2. 2011. 26. Týden.cz - Jihomoravský kraj: zmizí poplatky i v nemocnicích měst? Týden.cz [online]. Citováno dne: [18. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/jihomoravsky-kraj-zmizi-poplatky-i-vnemocnicich-mest_104805.html>. 27. tn.cz - Proplácení poplatků asi skončí. Které kraje vracely pacientům nejčastěji? tn.cz.[online]. Citováno dne: [20. 2. 2011]. Dostupné z: < 78

http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/proplaceni-poplatku-asi-skonci-ktere-kraje-vracelypacientum-nejcasteji.html>. 28. ÚOHS. www.compet.cz. [online]. ÚOHS nabízí konzultace. 21. října 2008. Citováno dne: [5. 2. 2011]. Dostupné z:< http://www.compet.cz/verejna-podpora/aktuality-zverejne-podpory/uohs-nabizi-konzultace/>. 29. Ústavní soud České republiky. www.concourt.cz.[online]. Ústavní soud posoudí návrh na zahájení kompetenčního sporu. Citováno dne: [6. 2. 2011]. Dostupné z:< http://www.concourt.cz/clanek/2952> Usnesení Ústavního soudu. Pl. ÚS 8/10. Poskytnuté z Ústavního soudu České republiky. 30. Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených. Metodika tvorby Krajských plánů vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Olomouc 2002. [online]. Citováno dne: [22. 1. 2011]. Dostupné z:< http://www.vcizp.cz/doc/metodika_tvorby_krajskych_planu_vcizp_2002.pdf>. 31. WHO Europe. What are the equity, efficiency, cost containment and choice implications of private health-care fuding in western Europe? [online]. WHO 2004. Citováno dne: [25. 10. 2010]. Dostupné z: . 32. Zákon o krajích č.129/2000 Sb. [online]. Citováno dne: [22. 1. 2011]. Dostupné z:< http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb00129 >. 33. ZDN.cz. Jak ušetřit za léky a poplatky u lékaře. Citováno dne: [22. 1. 2011]. Dostupné z: . Upraveno. 34. Zprávy.rozhlas.cz. Proplácení zdravotnických poplatků se nelíbí Bruselu. [online]. Citováno dne: [20. 2. 2011]. Dostupné z:< http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropskezalezitosti/_zprava/741072>. Jihočeský kraj nezmění systém proplácení regulačních poplatků. Zprávy. Rozhlas.cz. [online]. Citováno dne: [21. 3. 2011]. Dostupné z: < http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/672123>.

79

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Změny poptávky po zdravotních službách v roce 2008…….. ……………... 18 Tabulka č. 2 Průměrné výdaje na regulační poplatky na jednoho pojištěnce podle věku a pohlaví (v Kč)…………………………………………………………………………... 19 Tabulka č. 3 Způsob proplácení poplatků za pacienty v jednotlivých krajích…………… 28 Tabulka č. 4 Počet krajských zařízení, kde byly hrazeny regulační poplatky za pacienty……………………………………………………………………………………29 Tabulka č. 5 Finanční prostředky vynaložené na úhradu regulačních poplatků za rok 2009 a plánované prostředky na rok 2010………………………………………………... 35 Tabulka č. 6 Výše dluhu v jednotlivých krajích dle průzkumu MF Dnes k říjnu 2009 (v miliardách Kč)…………………………………………………………………………. 37 Tabulka č. 7 Přehled výše finančních prostředků vyčleněných na úhradu regulačních poplatků a oblasti, ze kterých byly prostředky získány (rok 2009, v mil. Kč)…... ……... 39 Tabulka č. 8 Časová řada - Čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001 – 2009 v tis. Kč…………………………………………………………………………………… 47 Tabulka č. 9 Přehled schválených úhrad regulačních poplatků v jednotlivých měsících a letech……………………………………………………………………………………. 50 Tabulka č. 10 Regulační poplatky v roce 2009 a 2010……………………………………51 Tabulka č. 11 Přehled schválených úhrad regulačních poplatků v jednotlivých měsících a letech…………………………………………………………………………………… 59

Seznam grafů Graf č. 1 Počet návštěv lékaře za rok 2008 na obyvatele ve vybraných zemích EU…….. 14 Graf č. 2 Regulační poplatky – srovnání s Rakouskem, Německem a Švédskem……….. 15 Graf č. 3 Nárůst výdajů na zdraví a regulační poplatky v roce 2008 (průměr na osobu a měsíc v Kč)……………………………………………………………………………... 20 Graf č. 4 Procento pacientů žádajících o uhrazení regulačního poplatku v jednotlivých krajích…………………………………………………………………………………….. 36 Graf č. 5 Politická příslušnost členů zastupitelstva Středočeského kraje………………… 43 Graf č. 6 Výše skutečných výdajů v rámci jednotlivých kapitol v roce 2008…………... 44 Graf č. 7 Výše skutečných výdajů v rámci jednotlivých kapitol v roce 2009……………. 45

80

Graf č. 8 Výše schválených výdajů v rámci jednotlivých kapitol v roce 2008, 2009 a 2010……… .…………………………………………………………………………… 46 Graf č. 9 Politická příslušnost členů zastupitelstva Jihomoravské kraje…………………. 52 Graf č. 10 Přehled čerpání výdajů JMK v roce 2008 (kromě oblasti školství)…………... 53 Graf č. 11 Přehled čerpání výdajů JMK v roce 2009…………………………………….. 55 Graf č. 12 Přehled čerpání výdajů JMK k 30. 9. 2010…………………………………… 57 Graf č. 13 Politická příslušnost členů zastupitelstva Jihočeského kraje…………………. 63

Seznam obrázků Obr. č. 1 Volby do zastupitelstev krajů 2008 – struktura získaných mandátů…………… 26

Seznam použitých zkratek WHO…. Světová zdravotnická organizace JMK…...Jihomoravský kraj

Seznam příloh Tabulka P. 1 Poplatky hrazené v jednotlivých krajích…………………………………… 82 Tabulka P. 2 Shrnující tabulka vybraných ukazatelů v rámci jednotlivých krajů – část I.. 83 Tabulka P. 2 Shrnující tabulka vybraných ukazatelů v rámci jednotlivých krajů – část II. 84 Příloha P. 3 Informace o úsporných opatřeních v rozpočtu JMK v letech 2009 a 2010…. 85

81

Přílohy Tabulka P. 1 Poplatky hrazené v jednotlivých krajích Krajem hrazené poplatky Kraj

30 Kč za vyšetření

60 Kč za hospitalizaci

90 Kč za lékařskou pohotovost

Poplatky v lékárně

Liberecký

ano

ano

ano

ano

Olomoucký

ano

ano

ano

ano

Středočeský

ano

ano

ano

ano

Pardubický

ano

ano

ano

ano

Zlínský

ano

ano (pouze pojištěncům do 18 let a nad 70 let)

ne

ne

Plzeňský

ano

ano

ano

ano

Jihomoravský

ano

ano

ano

ano

Ústecký (pouze za občany s trvalým pobytem na území kraje)

ano

ano

ano

ano

Moravskoslezský

ano

ne

ne

ano

Jihočeský

ano

ano

ano

ano

Královehradecký

ano

ano

ano

ano

Vysočina

ano

ano

ano

ano

Karlovarský (pouze za občany s trvalým pobytem na území kraje)

ano

ano

ano (kromě zubní pohotovosti)

ano

Pramen: Měšec.cz. Kde se (ne)platí regulační poplatky?[online] Dostupné z:< http://www.mesec.cz/clanky/kdese-neplati-regulacni-poplatky/>.Upraveno.

Tabulka P. 2 Shrnující tabulka vybraných ukazatelů v rámci jednotlivých krajů – část I.

počet obyvatel

počet krajských zařízení

Liberecký

439 817

3

Olomoucký

641 797

Středočeský

Kraj

vyčleněný rozpočet (2009)

rozpočet 2010 (4 měsíce)

kraj hradí poplatky i v lékárnách 2 nemocnic

22 milionů

9 milionů

7

kraj hradí poplatky i v 2 nemocničních lékárnách

37 milionů

4 miliony

1 251 801

5

kraj hradí ve všech 5 krajských nemocnicích i lékarnách

80 milionů

25,7 milionu

Pardubický

516 943

5

kraj hradí ve 4 nemocnicích a lékárnách

34 milionů

17 milionů celkem

Zlínský

590 673

4

15 milionů

6,25 milionů

Plzeňský

571 980

6

7,6 milionů

2,9 milonů

1 154 191

8

70 milionů

50 milionů celkem

836 134

8

42 milionů

24 milonů celkem

1 244 172

10

26 milionů

12 milionů

Jihočeský

638 291

8

všechny lékárny kromě Jindřichova Hradce

100 milionů

25,2 milionu

Královéhradecký

554 912

15

hradí i ve 3 lékárnách

40 milionů

8,5 milionů

Vysočina

514 756

5

hradí i v lékárnách všech 5

55 milionů

7 milionů

Karlovarský

307 453

4

pouze za obyvatele, jen jedna lékárna, za zubní pohotovost si zaplatí pacient

20,8 milionů

30 mil. celkem (3,8 do dubna)

Jihomoravský Ústecký Moravskoslezský

co proplácí

kraj hradí jen ve spec. Ambulancích krajských nemocnic, 60 Kč jen za lidi do 18 let a nad 70 let, 90 všichni hradí ve 3 lékarnách zrušeny poplatky, všude v krajských nemocnicích kraj hradí ve 4 lékarnách, jinak v nemocnicích všech pouze za obyvatele, ve 4 nemocničních lékarnách v 8 lékárnách hradí, hradí jen 30 Kč na návštěvu ordinace a za položku na receptu

Tabulka P. 2 Shrnující tabulka vybraných ukazatelů v rámci jednotlivých krajů – část II.

Kraj

počet proplacených poplatků

které poplatky vracejí

datum počátku proplácení

Liberecký

51%

všechny

1.2.2009

Olomoucký

65%

všechny

1.2.2009

Středočeský

95%

všechny

1.1.2009

Pardubický

46%

všechny

1.2.2009

Zlínský

25%

Plzeňský Jihomoravský Ústecký

25% 65% 40%

Moravskoslezský

45%

Jihočeský

70%

Královéhradecký

datum konce proplácení

počty přidělených mandátů vyčleněný rozpočet ČSSD v zastupitelstvu 2009/počet obyvatel kraje 15 z 50 celkových

50,02 Kč

27 z 55 celkových

57,65 Kč

26 z 65 celkových

63,91 Kč

1.6.2010

19 z 45 celkových

65,77 Kč

1.2.2009

1.7.2010

18 z 45 celkových

25,39 Kč

1.2.2009 1.2.2009 1.2.2009

1.8.2010 1.7.2010 1.7.2010

26 z 65 celkových 22 z 55 celkových

13,29 Kč 64,99 Kč 50,23 Kč

1.2.2009

1.7.2010

31 z 65 celkových

20,89 Kč

všechny

1.2.2009

1.7.2010

22 z 55 celkových

156,67 Kč

65%

všechny

1.2.2009

10.6.2010

17 z 45 celkových

72,08 Kč

Vysočina

60%

všechny

1.2.2009

1.7.2010

21 z 45 celkových

106,85 Kč

Karlovarský

63%

jen za lidi z kraje

1.2.2009

15.6.2010

16 z 45 celkových

67,66 Kč

30 Kč za návštěvu u specialisty, do 18 a nad 70 - 60 Kč za den pobytu v nemocnici všechny všechny jen za lidi z kraje pouze za návštěvu u lékaře a položku na receptu

1.7.2010

Pramen: Zpracováno autorkou na základě dostupných informací na internetových portálech krajů a souvisejících internetových článků

Příloha P. 3 Informace o úsporných opatřeních v rozpočtu JMK v letech 2009 a 2010 Rok 2009 V návaznosti na nepříznivý vývoj ekonomické situace a sním související výpadek v plnění daňových výnosů ze sdílených daní byla v roce 2009 v rozpočtu kraje provedena ve třech etapách úsporná opatření a vytvořena rezerva na řešení dopadů hospodářské krize v objemu 945 830 tis. Kč. V rámci první etapy úspor v měsíci červnu byla usnesením ZJMK č. 250/09/Z 6 vytvořena rezerva v objemu 500 000 tis. Kč, v měsíci září byly usnesením ZJMK č. 450/09/Z 8 posílena o částku 398 077 tis. Kč a v měsíci listopadu byla usnesením ZJMK č. 486/09/Z 9 posílena o dalších 47 753 tis. Kč. Rezerva rozpočtu byla vytvořena z následujících zdrojů: • Úspory ve výdajích roku 2009 (461 624 tis. Kč) v oblastech: o Příspěvky a služby na hospodaření v lesích (2 000 tis. Kč), o Podpora průmyslu, obchodu a služeb, propagace, cestovní ruch (10 891 tis. Kč), o Doprava (130 201 tis. Kč), o Vodní hospodářství (1 529 tis. Kč), o Vzdělávání a školské služby (111 430 tis. Kč), o Kultura a památková péče (6 590 tis. Kč), o Tělovýchova a zájmová činnost (15 599 tis. Kč), o Zdravotnictví (65 689 tis. Kč, z toho výdaje na regulační poplatky byly sníženy o 10 000 tis. Kč), o Územní rozvoj, nákup majetku do vlastnictví JMK (20 695 tis. Kč), o Ochrana životního prostředí (26 210 tis. Kč), o Sociální služby a pomoc (335 tis. Kč), o Prevence kriminality (937 tis. Kč), o Požární ochrana (3 000 tis. Kč), o Činnost krajského úřadu a zastupitelstva (42 145 tis. Kč), o Mezinárodní spolupráce (8 048 tis. Kč), o Ostatní činnosti neuvedené výše (16 325 tis. Kč), • Částečné nekrytí účetních odpisů zřízených příspěvkových organizací (180 530 tis. Kč), které bylo realizováno buď snížením příspěvků na provoz příspěvkovým organizacím, nebo formou nařízení odvodů investičních zdrojů do rozpočtu kraje v následujících oblastech: o Školství (52 820 tis. Kč), o Zdravotnictví (33 444 tis. Kč) o Kultura (4 169 tis. Kč), o p. o. Správa a údržba silnic JMK (90 000 tis. Kč), o p. o. Kancelář JMK pro meziregionální spolupráci (97 tis. Kč), • použití finančních prostředků původně určených na financování projektů EU (148 261 tis. Kč), • zapojení volných finančních prostředků z minulých let (97 tis. Kč), • zapojení vyšších příjmů ze sankčních plateb v oblasti dopravy (2 025 tis. Kč). Takto vytvořená rezerva byla v závěru roku téměř v plné výši použita ke kompenzaci výpadku daňových výnosů kraje, neboť skutečné příjmy ze sdílených daní byly k 31. 12. 2009 o 909 539 tis. Kč nižší, než se předpokládalo ve schváleném rozpočtu. Nepoužitý zůstatek rezervy ve výši 36 291 tis. Kč byl v roce 2010 použit na financování projektů EU.

Rok 2010 V plnění rozpočtu daňových příjmů přetrvával vliv hospodářské krize, která negativně ovlivnila daňové výnosy kraje již v roce 2009. Z tohoto důvodu byla na zářijovém zasedání ZJMK usnesením č. 1041/10/Z 15 schválena úprava rozpočtu kraje, spočívající ve snížení rozpočtu příjmů ze sdílených daní o 50 000 tis. Kč a v odpovídajícím snížení následujících výdajů kraje: • rezerva na navýšení prostředků na platy příspěvkovým organizacím (33 000 tis. Kč), • rezerva na financování projektů EU (12 000 tis. Kč), • výdaje na regulační poplatky ve zdravotnictví (5 000 tis. Kč). Jelikož nepříznivý vývoj pokračoval, schválilo ZJMK v měsíci prosinci usnesením č. 1123/10/Z 19 vytvoření rezervy v rozpočtu JMK na rok 2010 na řešení dopadů hospodářské krize ve výši 37 295 tis. Kč. Rezerva na řešení dopadů hospodářské krize ve výši 37 295 tis. Kč byla vytvořena z úspor výdajů v následujících oblastech: • podpora průmyslu, obchodu a služeb, propagace, cestovní ruch (2 600 tis. Kč), • vodní hospodářství (100 tis. Kč), • kultura a památková péče (1 000 tis. Kč), • územní rozvoj, nákup majetku do vlastnictví JMK (15 673 tis. Kč), • ochrana životního prostředí (1 800 tis. Kč), • sociální služby a pomoc (10 422 tis. Kč), • mezinárodní spolupráce (2 500 tis. Kč), • ostatní činnosti výše neuvedené (3 200 tis. Kč). Vytvořená rezerva byla v závěru roku v plné výši použita ke kompenzaci výpadku daňových výnosů kraje, čímž byl rozpočet daňových výnosů snížen o dalších 37 295 tis. Kč. Celkem tedy představovala úsporná opatření v rozpočtu kraje v roce 2010 částku 87 295 tis. Kč. Skutečný výpadek daňových příjmů kraje byl vyšší než provedená úsporná opatření a činil 165 755 tis. Kč.133

133

Informace o úsporných opatřeních v rozpočtu JMK v letech 2009 a 2010.