MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA SOCIÁLNÍ PRÁCE A SOCIÁLNÍ POLITIKY
Trh práce okresu Karviná v kontextu státní politiky zaměstnanosti MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE
Autor práce: Vedoucí práce:
Bc. Tomáš Waloszek Mgr. Ondřej Hora, Ph.D. Brno 2013
MASARYK UNIVERSITY IN BRNO FACULTY OF SOCIAL STUDIES DEPARTMENT OF SOCIAL WORK AND SOCIAL POLICY
Labour market of Karviná region in context of national employment policy DIPLOMA THESIS
Author: Supervisor:
Bc. Tomáš Waloszek Mgr. Ondřej Hora, Ph.D. Brno 2013
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Brně dne . . .10.5.2013 . . .. . . ....... ........... (podpis)
Děkuji svému vedoucímu diplomové práce, panu Mgr. Ondřeji Horovi, Ph.D., za odborné vedení při vzniku této práce. Dále bych rád poděkoval pracovníkům Úřadu práce v Karviné za ochotu a poskytnutí svých názorů na zkoumanou problematiku.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 1
POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ............................................................................... 9 1.1
Vymezení pojmů v problematice zaměstnanosti..................................................... 9
1.2
Vymezení politiky zaměstnanosti ......................................................................... 12
1.3
Aktivní politika zaměstnanosti .............................................................................. 15
1.4
Pasivní politika zaměstnanosti .............................................................................. 16
1.5
Instituce politiky zaměstnanosti ............................................................................ 16
1.5.1
Ministerstvo práce a sociálních věcí .............................................................. 17
1.5.2
Úřady práce .................................................................................................... 17
1.5.3
Agentury práce ............................................................................................... 18
1.6
Evropský sociální fond .......................................................................................... 20
1.7
Změny v politice zaměstnanosti ............................................................................ 21
1.7.1
Vývoj služeb zaměstnanosti........................................................................... 21
1.7.2
Reforma zaměstnanosti 2012 ......................................................................... 22
1.8 2
3
Dopady politiky zaměstnanosti na trh práce ......................................................... 24
OPATŘENÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI ....................................................... 25 2.1
Opatření politiky zaměstnanosti a politiky pracovního trhu ................................. 25
2.2
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ................................................................ 28
2.2.1
Rekvalifikace ................................................................................................. 31
2.2.2
Investiční pobídky.......................................................................................... 31
2.2.3
Veřejně prospěšné práce ................................................................................ 32
2.2.4
Společensky účelná pracovní místa ............................................................... 33
2.2.5
Překlenovací příspěvek .................................................................................. 34
2.2.6
Příspěvek na zapracování............................................................................... 34
2.2.7
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program............................... 35
2.3
Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti................................................................ 36
2.4
Účinky a efekty opatření politiky zaměstnanosti .................................................. 37
NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE OKRESU KARVINÁ ............................ 41 3.1
Charakteristika okresu Karviná ............................................................................. 41
3.1.1 3.2
Grafické znázornění okresu Karviná ............................................................. 42
Trh práce okresu Karviná ...................................................................................... 43
4
3.2.1
Historický náhled trhu práce v okrese Karviná ............................................. 43
3.2.2
Situace na trhu práce v okrese Karviná ......................................................... 44
EMPIRICKÁ ČÁST .................................................................................................. 53 4.1
Cíl výzkumu .......................................................................................................... 53
4.1.1 4.2
Hlavní výzkumná otázka a dílčí výzkumné otázky ....................................... 53
Metodologie výzkumu .......................................................................................... 54
4.2.1
Výzkumný vzorek .......................................................................................... 55
4.2.2
Schéma rozhovoru ......................................................................................... 56
4.3
Analýza a interpretace ........................................................................................... 58
4.3.1
Politika zaměstnanosti ................................................................................... 58
4.3.2
Situace na trhu práce v okrese Karviná za poslední dva roky ....................... 61
4.3.3
Aktivní politika zaměstnanosti a její ovlivňování trhu práce ........................ 63
4.3.4
Pasivní politika zaměstnanosti a její ovlivňování trhu práce ......................... 66
4.3.5
Pozitivní aspekty politiky zaměstnanosti ....................................................... 69
4.3.6
Problematické aspekty politiky zaměstnanosti .............................................. 70
4.3.7
Potřeba změn v politice zaměstnanosti .......................................................... 73
4.4
Závěrečná diskuze a shrnutí .................................................................................. 75
ZÁVĚR ............................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 82 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ .............................................................................. 90 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 91 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 92 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................. 93 ANOTACE ......................................................................................................................... 94 ANNOTATION .................................................................................................................. 95 JMENNÝ A VĚCNÝ REJSTŘÍK .................................................................................... 96 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 99 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 100 Příloha č. 1: Budova Úřadu práce v Karviné ............................................................. 100 Příloha č. 2: Organizační struktura kontaktního pracoviště Úřadu práce v Karviné . 101 STAŤ ................................................................................................................................. 102
ÚVOD V úvodu této práce si přiblížíme zvolenou problematiku, postup a cíle jejího zkoumání. Předmětem bude nadále problém nezaměstnanosti a především pak politika zaměstnanosti. Dle Kellera (2012) se dá nadsázkou říci, že dluhy státu se budou brzy přenášet na domácnosti, neboť proběhla a bude probíhat řada reforem. To jinými slovy znamená, že se bude přímo na potřebné (na nemocné, na seniory, studenty a jejich rodiny, na potenciální nezaměstnané) přenášet stále větší část toho, na co se zatím skládali formou daní a pojistného prakticky všichni. Domácnosti si kvůli tomu budou muset vytvářet nemalé finanční rezervy‘‘ (Keller, 2012). Jednou z proběhlých reforem jsou i změny v nezaměstnanosti. V rámci opatření státní politiky zaměstnanosti schválila od ledna 2012 vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných zpřísnění pravidel pro podporu v nezaměstnanosti. Zdá se tedy, že toto zpřísnění má negativní vliv na hospodaření domácnosti, ve smyslu ztíženého přístupu k finančním zdrojům a možná i informacím týkajících se vládních změn. Vláda může svými opatřeními zlepšovat informovanost o volných pracovních místech, financovat rekvalifikace, podporovat migraci za prací či zmírňovat dopady nezaměstnanosti, typicky vyplácením dávek v nezaměstnanosti a sociálními dávkami (Novotný, 2009). Od 1. ledna 2012 se tedy pro občany České republiky mnohé mění. Tímto datem začínají platit i reformní změny týkající se státní politiky zaměstnanosti (Krajňanský, 2012). V rámci uvedených skutečností mě však zajímá, jak a nakolik politika zaměstnanosti reálně ovlivňuje trh práce. Jednou z vhodných možností, jak toto zjistit, jsou názory lidí pracující v této oblasti, čili lidé z praxe. Pro svou práci a problém nezaměstnanosti jsem si zvolil okres Karviná. Dle Sirovátky (1995) je na lokální úrovni lepší příležitost hodnotit účinky jednotlivých programů (Sirovátka, 1995). Vysoká míra nezaměstnanosti řadí okres Karviná dlouhodobě na přední příčky celorepublikové statistiky, což v tomto regionu vytváří sociální problém. Vlivy opatření státní politiky zaměstnanosti na trh práce v Okrese Karviná budu zkoumat skrze názory pracovníků Úřadu práce v Karviné. Považuji to za vhodnou metodu zkoumání z několika důvodů. Pracovníci úřadu práce monitorují trh práce, vedou evidence, reagují na změny vládních zásahů a tím se plně orientují ve zkoumané oblasti. Mohou tedy nejlépe posloužit ke kvalitnímu zpracování informací týkající se posouzení vlivu opatření státní politiky zaměstnanosti na trh práce okresu Karviná. Výsledky své práce chci oslovit především širší veřejnost, pracovníky Úřadu práce Karviná a spolupracujících organizací a v neposlední řadě i samotné tvůrce veřejných 7
politik. Diplomová práce se zabývá státní politikou zaměstnanosti, jakožto skupinou faktorů ovlivňující trh práce. Symbolickým cílem práce je zmapovat státní politiku zaměstnanosti a její opatření, trh práce a problém nezaměstnanosti v okrese Karviná. Aplikačním cílem je zjištění nových
poznatků
v rámci
využití
zefektivnění
činnosti
politiky
zaměstnanosti
a ovlivňování lokálních trhů práce. Jako žádoucí stav si představuji takový, kdy opatření státní politiky zaměstnanosti přímo odráží potřeby trhu práce okresu Karviná. K tomuto zhodnocení poslouží rozhovory s pracovníky Úřadu práce v Karviné, jenž se v dané problematice orientují. Prospět by to mělo tvůrcům veřejných politik, vedení města Karviné a pracovníkům Úřadu práce v Karviné pro uvědomění si stavu problému a případné plánování změn do budoucna. Poznávacím cílem je pak odpověď na následující otázku:
,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná‘‘?
8
1 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V první kapitole této diplomové práce si definujeme všechny potřebné pojmy, jenž jsou relevantní pro zkoumání zvolené problematiky. Z těchto pojmů si vymezíme výchozí oblasti, kterými se práce bude posléze ubírat. Jedná se tedy o obecná východiska pro posouzení jednotlivých aspektů, jenž jsou předmětem této práce.
1.1 Vymezení pojmů v problematice zaměstnanosti Celá práce de facto vychází z problematiky jednoho sociálního problému, pojmu nazývaného nezaměstnanost. Ten si proto objasníme jako první. Dle Mareše (2002) někteří autoři prosazují myšlenku, že nezaměstnanost je arbitrární a subjektivní pojem, který lze jen obtížně přesně měřit (Mareš, 2002). ,,Přes mnohé rozdíly lze však při různém vymezování nezaměstnanosti přece jen najít obecnou shodu alespoň v tom, že jde o aproximaci aktuálního počtu osob současně: - schopných práce (věkem, zdravotním stavem, ale i osobní situací), - chtějících zaměstnání (často se ještě specifikuje nyní, aktuálně), ale - jsoucích přes tuto snahu v daný okamžik bez zaměstnání (tedy i přes svou snahu, která je různě vymezována jako přiměřená, nenalézajících přiměřené zaměstnání)‘‘ (Mareš, 2002, str. 15-16). Podle obecné definice, platné v zemích EU, jsou za nezaměstnané považovány osoby: - bez placeného zaměstnání (v některých případech pracující, ale jen malý počet hodin, pod stanoveným limitem), - registrované na úřadech práce (ve Velké Británii na úřadě zprostředkujícím podporu v nezaměstnanosti), - hledající práci a jsou schopny a ochotní ihned do ní nastoupit (Eurostat, 1992, in Mareš, 2002). Jisté odlišnosti v tom, jak vymezují nezaměstnanost jednotlivé členské země EU, se týkají zejména typu hledaného zaměstnání (zda osoba hledá zaměstnání na plný či částečný úvazek) (Mareš, 2002). Dle Dubské (2008) z Českého statistického úřadu tato ,,definice nezaměstnanosti používaná Eurostatem (1992) vychází z definice Mezinárodní organizace práce (ILO)‘‘ (Dubská, 2008, str. 168). Zdá se tedy, že při definici nezaměstnanosti a nezaměstnaných vychází Mareš (2002) z Eurostatu (1992) a Eurostat pak z Mezinárodní organizace práce. 9
Na pojem nezaměstnanost se však dá nahlížet z různých pohledů. Jednu z jednodušeji uchopitelných definic použili autoři Hartl, Hartlová (2000). Ti vymezují pojem nezaměstnanost následovně. Je to „situace, kdy ve
společnosti existuje určitá
skupina lidí, kteří by mohli pracovat a z větší části by chtěli, ale nemohou, v důsledku nedostatku pracovních příležitostí“ (Hartl, Hartlová, 2000, str. 357). Nyní v jasné vazbě na nezaměstnanost objasníme další důležitý pojem. Rozsah nezaměstnanosti, kterou jsme právě vymezili, vyjadřuje míra nezaměstnanosti (unemployment rate). Ta je definovaná vztahem:
U L
x 100
Kde: U je počet nezaměstnaných (zpravidla jsou sem zařazování pouze lidé aktivně hledající práci), L je počet pracovních sil.
Za přirozenou míru nezaměstnanosti (natural rate of unemployment) je označován stav, kdy počet nezaměstnaných je nižší, nebo rovný počtu volných pracovních míst (Keřkovský, 2004). Bavili jsme se zde o nezaměstnaných osobách. Pro vymezení nezaměstnaných osob se používají dva přístupy. Jeden z nich využívá Ministerstvo práce a sociálních věcí a druhý Český statistický úřad. Z těchto dvou zdrojů také pocházejí základní statistiky týkající se nezaměstnanosti. Je však potřeba mezi oběma ukazateli rozlišovat, neboť se jejich definice liší. Zatímco ČSÚ používá definici nezaměstnaného v podobě, v jaké ji formulovala Mezinárodní organizace práce (ILO), MPSV používá vymezení vlastní, jehož východiskem je registrace nezaměstnané osoby na úřadu práce (Mazouch, Fisher, 2011). ,,Zaměstnavatel získává potřebné zaměstnance na trhu práce, pomyslném místě, kde se utvářejí podmínky zaměstnanosti (včetně ceny práce) interakcí nabídky práce (zaměstnanci) a poptávky po práci (zaměstnavatelé). Smyslem trhu práce je alokovat práci zaměstnanců mezi zaměstnavatele, kteří realizují produkt společnosti. Naplnění vzájemných představ a očekávání je podmínku dosažení cílů a uspokojení potřeb zaměstnanců i zaměstnavatelů‘‘ (Šikýř, 2012, str. 27). S pomocí Šikýře (2012) jsme zde odkryli nový pojem, a to trh práce. 10
Holman (2005) vymezuje trh práce následovně: ,,trh práce je charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce. Na trhu práce existuje konkurence na straně poptávky i na straně nabídky. To znamená, že práci poptává mnoho firem a nabízí ji mnoho lidí. Tržní nabídka práce je součtem individuálních nabídek práce. Tržní poptávka po práci je poptávka všech firem v dané ekonomice po práci‘‘ (Holman, 2005, str. 142). Tyto informace jsou zásadní pro laickou veřejnost, neboť dle mého názoru se v běžném životě vyskytuje zcela opačné pojetí, tedy že práci nabízejí firmy a lidé ji poptávají. Takovýto pohled je však z vědeckého hlediska zcela nesprávný. Při hodnocení komplexu aktivit, které ovlivňují zaměstnanost a nezaměstnanost, je potřeba rozlišit dvě odlišné oblasti:
1. ,,Makroekonomickou – hospodářskou politiku, která je obecně ekonomicky stimulující, jejím cílem je nejčastěji podpořit ekonomický růst, a v souvislosti s tím i tvorbu pracovních příležitostí a zaměstnanost. Dosah jejich opatření je většinou dost široký: ovlivňuje ekonomické procesy celkově, a oblast zaměstnanosti je jedním ze sledovaných cílů ovlivněných nejčastěji nepřímo v souvislosti s celkovou dynamikou ekonomiky.
2. Politiku zaměřenou především na pracovní trh, jejímž cílem je stimulovat v prvé řadě zaměstnanost a eliminovat nezaměstnanost. Opatření politiky pracovního trhu se snaží ovlivnit více méně přímo stranu nabídky a stranu poptávky na pracovním trhu. Politika trhu práce (může být chápána jako mikroekonomická politika) sleduje přitom v zásadě dva cíle: a) Snížení úrovně nezaměstnanosti b) Redistribuci nezaměstnanosti mezi skupinami obyvatelstva‘‘ (Sirovátka, 1995, str. 31).
V této kapitole jsme si objasnili pojmy, jenž jsou důležité pro uchopení zkoumané problematiky. Vzhledem k tomu, že politika zaměstnanosti je předmětem této práce, věnuji ji samostatné kapitoly, které následně poslouží k vypracování empirické části. Nyní tedy k obecným východiskům v tématu politiky zaměstnanosti.
11
1.2 Vymezení politiky zaměstnanosti Tuto kapitolu věnuji vymezení politiky zaměstnanosti, jakožto teoretickým východiskům stanovené problematiky. Konkrétní opatření této politiky zaměstnanosti budou rozebrána v kapitole č. 2. V prvé řadě zde budu vycházet ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, což je v tomto případě stěžejní opora. Dle tohoto zákona, zákona č. 435/ 2004 Sb., se v § 2 píše, že státní politika zaměstnanosti v České republice zahrnuje zejména: a) zabezpečování práva na zaměstnání, b) Úřad práce České republiky, c) koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku na trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d) tvorbu a koordinaci jednotlivých programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, e) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, f) tvorbu a zapojení do mezinárodních programů a opatření k zajištění priorit souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, g) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce i) poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, j) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, k) opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, l) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti). Tyto jednotlivé aspekty budou v práci dále obsaženy a rozebrány detailněji. ,,Hlavními cíli politiky zaměstnanosti je podle zákona o zaměstnanosti (Zákon 435/2004 Sb.) dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Oba tyto cíle 12
je ovšem třeba poněkud relativizovat, neboť sebelépe koncipovaná státní politika je sama o sobě nemůže dokázat naplnit‘‘ (Kuchař, 2007, str. 161). Po představení politiky zaměstnanosti v rámci zákona se nyní podíváme na to, jak se politika zaměstnanosti odráží v odborné literatuře. Co se definice týče, Dvořáková (2007) tvrdí, že ,,státní politika zaměstnanosti představuje činnosti zaměřené na dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, využití zdrojů pracovních sil a zabezpečení práva na zaměstnání. Politiku zaměstnanosti zabezpečuje MPSV (Správa služeb zaměstnanosti) a úřady práce. Je úzce provázána se státní hospodářskou, regionální, sociální a vzdělávací politikou, odpovídající měnícím se podmínkám trhu práce. Financování politiky zaměstnanosti lze rozdělit na financování pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti (Dvořáková a kol., 2007, str. 98). O aktivní a pasivní politice zaměstnanosti se blíže dovíme podrobnější informace. Obdobnou definici politiky zaměstnanosti poskytuje ve stejném roce Krebs (2007), který tvrdí, že ,,obecně lze politiku zaměstnanosti vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil‘‘ (Krebs a kol., 2007, str. 296). Jednotlivá opatření budou rozebrána v kapitole č. 2. V předešlé kapitole jsme si vymezili, co je to míra nezaměstnanosti. Jak však tento pojem souvisí s probíranou politikou zaměstnanosti? Dle Potůčka (1995) je míra nezaměstnanosti základním kritériem, podle něhož se posuzuje úspěšnost či neúspěšnost politiky zaměstnanosti. ,,Metodika výpočtu míry nezaměstnanosti jako procenta nezaměstnaných z celku obyvatelstva v ekonomicky aktivním věku bývá různá - závisí na vymezení cílové populace i na definici toho, kdo je nezaměstnaný. Tento indikátor se stává i předmětem politického zápolení: vláda má (na rozdíl od odborů) pochopitelně vždy sklon dát přednost metodice, která vede k nižšímu výslednému procentu nezaměstnanosti‘‘ (Potůček, 1995, str. 63). Potůček (1995) dále popisuje, že ,,cílovou populaci politiky zaměstnanosti je veškeré obyvatelstvo v ekonomicky aktivním věku a děti a mládež připravující se na své povolání ve školách. Vymezení cílové populace se ovšem může lišit podle toho, od jakého věku povoluje zákon zaměstnávat pracovníky (ve vyspělých zemích je práce dětí zakázána), kdy vzniká nárok na odchod do důchodu, ale i kulturně a sociálně podmíněnými vzory uplatnění mužů a žen na trhu práce‘‘ (Potůček, 1995, str. 64).
13
Po vymezení politiky zaměstnanosti jako takové a její cílové populace si nyní představíme, kdo jí na státní úrovni vlastně vykonává. Dle zákona č. 435/ 2004 Sb. státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají:
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí b) Úřad práce České republiky (Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti).
Těmto zmíněným institucím věnuji samostatnou kapitolu, konkrétně kapitolu č. 1.5. Úřad práce totiž posléze poskytne základ k vypracování empirické části této práce. Na zmíněnou myšlenku bych opět rád navázal Potůčkem (2007), i když jinou publikací, a to, že ,,stát odpovídá za vývoj státní politiky zaměstnanosti s účastí zaměstnavatelů a odborů. Stát by měl také spolupracovat s jinými subjekty, které jsou na trhu práce aktivní, zvláště s místními a krajskými samosprávami, profesními organizacemi a asociacemi sdružujícími postižené osoby‘‘ (Potůček, 2007, str. 284). Z tohoto důvodu si v kapitole č. 1.5. vymezíme i takzvané ,,agentury práce‘‘. Jak se politika zaměstnanosti dostala do podoby, v jaké ji známe dnes? ,,Tradičním přístupem k řešení problému nezaměstnanosti (a s ní spojené chudoby) byly charitativní aktivity. Nezaměstnanost byla až do třicátých let a Velké krize1 chápána spíš jako individuální problém nezaměstnaných. Až v třicátých letech byly položeny teoretické základy jejího chápání jako sociálně-ekonomického jevu (Beveridge, 1930, in Sirovátka 1995), už předtím se však postupně vytvářely systémy zajištění příjmu v době nezaměstnanosti. Teprve v důsledku krize ve třicátých letech se ale rozvíjí tzv. aktivní politika zaměstnanosti, spojená zpočátku spíš s makroekonomickou expanzivní politikou a vycházející z Keynesovy teorie. V této době byly také položeny základy rozlišení ,,pasivní´´ politiky zaměstnanosti (kompenzace za ztrátu výdělku v době nezaměstnanosti) a ,,aktivní‘‘ politiky zaměstnanosti a pracovního trhu (přímé formy intervence na pracovním trhu nebo v ekonomice, se záměrem zvýšit zaměstnanost)‘‘ (Sirovátka, 1995, str. 35–36). Shrnuto na závěr, vlády se tedy snaží problémy na pracovním trhu řešit tzv. státní politikou zaměstnanosti. Rozlišujeme:
1
Zde se má na mysli velký propad akcií na americké burze v roce 1929 a následovný hospodářský kolaps.
14
a) pasivní politiku zaměstnanosti - zmírňuje dopad nezaměstnanosti, a to vyplácením dávek v nezaměstnanosti. b) aktivní politiku zaměstnanosti - prostřednictvím speciálních nástrojů se snaží udržet vysokou zaměstnanost (Dvořáček, Slunčík, 2012). Bližší informace o politice zaměstnanosti jistě podají pracovníci Úřadu práce v Karviné, což bude předmětem empirické části.
1.3 Aktivní politika zaměstnanosti V předešlé kapitole jsme si vymezili, že politika zaměstnanosti se rozlišuje na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti. Prvně si vyjasníme aktivní politiku zaměstnanosti, konkrétní opatření pak budou předmětem kapitoly č. 2. Aktivní chování pracovníka na pracovním trhu má podporovat aktivní politika zaměstnanosti. Odtud tedy pramení tento název (Krebs a kol., 2005). Nyní k definici. ,,Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a Úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty‘‘ (Jakubka, Trylč, Schmied a kol., 2012, str. 1038). Myšlenku o tom, které instituce zabezpečují politiku zaměstnanosti v České republice jsme již obsáhli v kapitole č. 1.2. V rámci zajímavého poznatku, že dle situace mohou tyto ,,úřady‘‘ spolupracovat s dalšími subjekty, si posléze přiblížíme ještě takzvané ,,agentury práce‘‘. Dle Zadražilové (2010) je aktivní politika zaměstnanosti důležitým nástrojem k řešení problémů na trhu práce. Její význam vzrůstá s tím, jak se v souvislosti s ekonomickou krizí zvyšuje míra nezaměstnanosti (Zadražilová a kol., 2010). Míru nezaměstnanosti jsme vymezili v první kapitole. Na tuto myšlenku bych navázal publikací od Tošovské, Sidorova, Ritschelové a Farského (2010), kteří uvádějí, že aktivní politika zaměstnanosti pomáhá sladit nabídku a poptávku na trhu práce a vrátit co největší počet uchazečů do pracovního procesu. K tomu využívá několik nástrojů (Projsová, in Tošovská, Sidorov, Ritschelová a kol., 2010). Tyto nástroje jsou popsány kapitolou č. 2. ,,Aktivní politika zaměstnanosti by měla nezaměstnaným pomoci začlenit se rychle do práce; nedaří se to příliš u dlouhodobě nezaměstnaných, a to ani v příznivějších hospodářských poměrech, než jsou současné. Zákon definuje vhodné zaměstnání, které má uchazeč povinnost přijmout, pokud však odmítne, nejsou často ukládány sankce, které 15
zákon nabízí. Úřady práce ne vždy trvají na přesném dodržování individuálního akčního plánu, takže nezaměstnaní nejsou dostatečně motivováni k plnění svých povinností; jejich spoluodpovědnost je třeba zvýšit a více vázat poskytování sociálních dávek na jejich aktivní spolupráci s úřadem práce‘‘ (Zadražilová a kol., 2010 str. 123). Dle Krebse (2007) se ,,aktivní politika zaměstnanosti rozvíjí časově později, prakticky po druhé světové válce‘‘ (Krebs a kol., 2007, str. 297-298). Konkrétní nástroje této politiky pak budou předmětem druhé kapitoly, kde budou i podrobně popsány, a konečně také součástí výzkumné části.
1.4 Pasivní politika zaměstnanosti Nyní si vyjasníme druhou stranu aktivní politiky zaměstnanosti, a to politiku pasivní. Tato oblast není natolik rozsáhlá jako oblast aktivní politiky zaměstnanosti, nicméně má svou důležitou hodnotu. ,,Uchazečům o zaměstnání, kteří nemohou najít práci, je poskytován příspěvek v nezaměstnanosti. Tento příspěvek může být odvozen od výše posledního výdělku (většina evropských zemí) nebo může být stanoven v jednotné výši pro všechny nezaměstnané (Velká Británie od roku 1982)‘‘ (Potůček, 1995, str. 66). Smyslem pasivní politiky zaměstnanosti je tedy kompenzovat nezaměstnaným po přechodnou dobu a v určité míře ztrátu pracovního příjmu, a umožnit jim tak, aby si našli pracovní uplatnění, které bude v souladu s ekonomickými potřebami a ambicemi ekonomiky (Krebs a kol., 2007). V rámci pasivní politiky zaměstnanosti bych rád zmínil myšlenku autorů Čevely, Čeledové a Zvoníkové (2010), kteří tvrdí, že současná politika zaměstnanosti v České republice již neklade takový důraz na příjmovou ochranu nezaměstnaných, ale zdůrazňuje spíše potřebu investic do lidí a jejich schopností (Čevela, Čeledová, Zvoníková, 2010). Jak se tento důraz projevuje na lokálním trhu práce se dozvíme v praktické části.
1.5 Instituce politiky zaměstnanosti V kapitole č. 1.2. a 1.3. bylo řečeno, že naše probírané téma, politiku zaměstnanosti, zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně tedy správa služeb zaměstnanosti a úřady práce. V této kapitole si tyto instituce přiblížíme. I na ně totiž navazuje empirická část této práce. 16
1.5.1
Ministerstvo práce a sociálních věcí
První institucí, kterou si představíme, bude ministerstvo práce a sociálních věcí a jeho správa služeb zaměstnanosti. ,,Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy na úseku práce a sociálních věcí‘‘ (Beck, Hacaperková, Králová a kol., 2012, str. 127). Dle Dvořákové (2012) MPSV ČR: a) Usměrňuje a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. b) Zpracovává celostátní koncepce a programy státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce. c) Zabezpečuje zpracovávání analýz a prognóz vývoje na trhu práce, a to včetně mezinárodního srovnávání. d) Zabezpečuje správu a poskytování prostředků na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a zajišťuje národní financování opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce. e) Zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti. f) Pro účely zaměstnanosti zajišťuje vedení centrální evidence zájemců o zaměstnání, uchazečů o zaměstnání, osob se zdravotním postižením, cizinců, volných pracovních míst, volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, agentur práce a evidenci povolení k výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí (Dvořáková a kol., 2012). Pod MPSV spadají instituce zvané úřady práce. Ty si nyní vymezíme.
1.5.2
Úřady práce
V této kapitole si přiblížíme další, poměrně dobře známou instituci, úřad práce. Právě na tuto instituci jsem se vydal v rámci svého empirického zkoumání. Institut Úřadu práce byl v České republice založen Ministerstvem práce a sociálních věcí dne 17. října 1990 na základě zákonného opatření ČNR č. 306/1990 Sb. Mezi hlavní důvody vzniku úřadů práce bylo naplnění úkolů státní politiky zaměstnanosti v jednotlivých okresech (Schelle, Schelleová, 2011). Úřady práce jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou a jejich nadřízeným orgánem je tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí, které jsme vymezili výše (Dvořáková, Smrčka a kol., 2011). V Úřadu 17
práce České republiky působí krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště (Beck, Hacaperková, Králová a kol., 2012). Právě toto kontaktní pracoviště se nachází ve městě Karviná, kde byl prováděn výzkum této práce. Jednou z hlavních náplní úřadu práce je zprostředkování zaměstnání. V žádném případě se však nejedná o povinnosti zajistit lidem práci, úřad slouží pouze jako zprostředkovatel mezi zaměstnavateli a osobami hledajícími práci (Schelle, Schelleová, 2011). Stejný názor zastávají i čeští autoři. Siegel (2012) tvrdí, že domněnka, že úřady práce tu jsou od toho, aby uchazečům hledaly práci, je zcela mylná. K tomu totiž nemají ani kompetence, ani možnosti. Úřad práce je v první řadě evidenčním místem, které spravuje legislativu v oblasti zaměstnanosti, respektive nezaměstnanosti. Registrace na úřadu práce pak znamená získání určitých práv2 a přijetí odpovídajících povinností (Siegel, 2012).
1.5.3
Agentury práce
V kapitole č. 1.2. a 1.3. jsme si stanovili důvody pro vymezení takzvaných Agentur práce. Agentura práce může nalézt zaměstnání nejen občanovi - uchazeči o práci, ale i zaměstnavateli, který potřebuje doplnit pracovní síly. Tuto činnost může provádět za účelem zisku (Jouza, 2007). Agentura práce je podle ustanovení § 59 odstavce 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, povinna do 31. ledna běžného roku sdělovat písemně generálnímu ředitelství Úřadu práce České republiky zejména tyto údaje za předchozí kalendářní rok: a)
počet volných míst, na která bylo požadováno zprostředkování zaměstnání podle ustanovení § 14 odstavce 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti;
b) počet jím umístěných fyzických osob;
2
Mezi práva patří nárok na podporu (hmotné zabezpečení), hrazení zdravotního, případně sociálního (důchodového) pojištění a možnost využití podpůrných nástrojů, jako je například rekvalifikace, hmotná podpora při zahájení podnikání, konzultace s psychologem apod. (Siegel, 2012).
18
c)
počet jeho zaměstnanců, kteří byli dočasně přiděleni k výkonu práce u uživatele podle ustanovení § 14 odstavce 1 písmena b) zákona o zaměstnanosti, přičemž se uvede zvlášť počet občanů České republiky, počet občanů Evropské unie, počet občanů ostatních členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a počet ostatních cizinců podle státní příslušnosti (MPSV, 2012c).
Závěrem této kapitoly shrneme princip agenturního zaměstnávání a představíme si úskalí, které z toho mohou plynout a tím se odrazit i v empirické části této práce. Principem agenturního zaměstnávání je dočasné umístění zaměstnanců k výkonu práce u jiného zaměstnavatele, a to na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, uzavřené mezi příslušným zaměstnancem a agenturou práce. Zaměstnavatel tedy dočasně umístěné zaměstnance nepřijímá do pracovního poměru, pouze si je od pracovní agentury ,,pronajímá‘‘ , a to na základě příslušné dohody uzavřené mezi ním a agenturou práce. Agenturní zaměstnávání však může být považováno za ,,prekérní zaměstnání‘‘. Tím se myslí, že takovéto zaměstnání vykazuje menší míru stability a vyšší míru flexibility oproti standardnímu pracovnímu poměru, což se možná projevuje i na trhu práce v našem probíraném okresu Karviná (Smejkal, BachrachováSchelová, 2011). Stejně tak se vyjadřuje i Kislingerová (2011). Dle této autorky je pro organizace agenturní zaměstnávání výhodné v tom, že snižuje právní a investiční rizika spojená se zaměstnáním osob. Výhodou je rovněž využití pracovníka po skutečně nutnou dobu a poté není nutné hledat pro pracovníka jiné uplatnění. Pracovníkovi však agenturní zaměstnávání poskytuje nižší míru stability a vyšší míru nejistoty; je tedy pro něj méně výhodné (Kislingerová a kol., 2011). Agentury práce mají spíše doplňkovou funkci, významnou například při hromadném propouštění a nalézání nových pracovních míst V empirické části se o agenturách práce mohou respondenti zmínit, neboť se jedná o instituci reflektující problém nezaměstnanosti a je rovněž v kontaktu s generálním ředitelstvím Úřadu práce České republiky, jak jsme se již dozvěděli. Tato instituce se tedy může podílet při ovlivňování trhu práce okresu Karviná.
19
1.6 Evropský sociální fond V této kapitole si přiblížíme jeden z nástrojů Evropské unie na podporu zaměstnanosti, Evropský sociální fond. S politikou zaměstnanosti totiž úzce souvisí a dále o něm ještě uslyšíme v rámci konkrétních opatření. Kromě politiky zaměstnanosti ho někteří autoři, jako například (Ochrana, Pavel, Vítek, 2010) zařazují i do tzv. politiky soudržnosti. Ta se realizuje podporou regionů (Ochrana, Pavel, Vítek a kol., 2010). ,,Evropský sociální fond je zaměřen především na podporu zaměstnanosti a přizpůsobivosti pracovníků, vzdělávání, rovných příležitostí na trhu práce, posílení začleňování znevýhodněných osob na trh práce a podporu reforem v oblastech zaměstnanosti a začleňování‘‘ (Jeníček a kol., 2010, str. 112). Evropský sociální fond tedy přispívá k posílení hospodářské a sociální soudržnosti, a to snahou ke zvyšování zaměstnanosti a zvyšováním počtu pracovních míst a jejich kvality (Veber, Srpová, 2008). To úzce souvisí s politikou zaměstnanosti. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech (MPSV, 2008). Tento program je v České republice realizován na období 2007 2013 a řádově se pro Českou republiku jedná zhruba o 1811,8 mil. EUR (Staňková, 2007) a z českých veřejných zdrojů je financování programu navýšeno o dalších 0,33 mld. EUR (MPSV, 2008). Při využívání peněz z tohoto fondu a vůbec fondů z celé EU je však možno nalézt několik překážek. Z výčtu lze uvést například: omezení rozpočtovým obdobím Evropské unie, nedostatek jistoty, že bude finanční podpory z fondů získána, nedostatek praktických zkušeností, politické překážky a podobně (Ostřížek a kol., 2007). Evropský sociální fond napomohl velkou měrou okresu Karviná v rámci financování nejrůznějších aktivit. Z výčtu dat se nyní podíváme na tři nejvýraznější nástroje, jenž ovlivňují trh práce okresu Karviná. V rámci následující tabulky zjistíme, kolik míst bylo ve zkoumaných letech vytvořeno pomocí národních prostředků a prostředků získaných z ESF.
20
Tabulka 1: Srovnání národních prostředků a prostředků ESF v okrese Karviná
Ukazatel K 31.12.2011 Veřejně prospěšné Národní prostředky Vytvořeno 260 míst práce ESF Vytvořeno 190 míst Společensky účelná Národní prostředky Vytvořeno 284 míst pracovní místa ESF Vytvořeno 163 míst Rekvalifikační Národní prostředky Vytvořeno 913 míst programy ESF Vytvořeno 1 206 míst Zdroj dat:
, vlastní zpracování
K 31.12.2012 Vytvořeno 8 míst Vytvořeno 344 míst Vytvořeno 310 míst Vytvořena 4 místa Vytvořeno 369 míst Vytvořeno 363 míst
Uvedená tabulka poskytla srovnání ve financování počtu vytvořených míst za roky 2011 a 2012. Je patrné, že Evropský sociální fond je pro okres Karviná skutečnou pomocí. Financování z ESF se však podílelo i na kontrolní činnosti v rámci aktivní politiky zaměstnanosti či na poradenských programech, kdy například v roce 2011 byly výdaje na poradenské programy v okrese Karviná z 88,4 % hrazeny právě z ESF a 11,6 % z národních prostředků (MPSV, 2012a). V empirické části se od respondentů můžeme dozvědět více.
1.7 Změny v politice zaměstnanosti V této kapitole si vyjasníme proběhlou reformu v politice zaměstnanosti a probereme změny, jenž poslouží k lepšímu uchopení jak teoretické, tak empirické části.
1.7.1
Vývoj služeb zaměstnanosti
V závěru roku 1989 došlo k zásadním politickým změnám, na které bezprostředně navázaly změny v ekonomické oblasti. Po obnovení činnosti MPSV ČR byly zahájeny práce na vybudování českého systému služeb zaměstnanosti. Institucionální systém služeb zaměstnanosti prošel určitým vývojem (Dvořáková a kol., 2012). Do roku 2011 politiku zaměstnanosti zabezpečovalo MPSV prostřednictvím územních orgánů práce, čili úřadů práce. Ty byly předmětem kapitoly č. 1.5.2. Tyto územní orgány státní správy měly právní subjektivitu, byly samostatnou účetní jednotkou, měly samostatnou personální politiku a jejich řídícím orgánem byla Správa služeb zaměstnanosti, jako organizační útvar MPSV. Od 1. 4. 2011 vešel v účinnost zákon o Úřadu práce ČR, kterým se změnila struktura a řízení úřadů práce. Na základě uvedeného zákona byl zřízen Úřad práce České republiky, který je správním úřadem s celostátní 21
působností a je podřízen MPSV. Nové organizační uspořádání má zajistit jednotný postup a dostupnost veškerých dosud poskytovaných služeb občanům, přinést administrativní úspory a posílit kontrolní činnost úřadů práce. Novou hierarchii nyní tvoří generální ředitelství v Praze, 14 krajských poboček a 409 kontaktních pracovišť (Dvořáková a kol., 2012).
1.7.2
Reforma zaměstnanosti 2012
Dle Bonoliho (2006) mají být reformy provedeny tak, aby byly schopny snížit náklady sociálního státu (Bonoli, 2006, vlastní překlad). Politika zaměstnanosti vychází ze zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, o kterém jsme tak často hovořili. Ten byl za dobu své téměř osmileté platnosti mnohokrát měněn a novelizován. Jeho poslední dvě rozsáhlé novely prošly legislativním schvalováním na konci roku 2011 s účinností od 1.1.2012. Tyto novely upravují celkem asi 60 bodů v zákoně o zaměstnanosti, které se týkají především úpravy problematiky nelegální práce, zpřísnění úpravy podmínek podpory v nezaměstnanosti, zrušení institutu chráněné dílny, vymezení nového institutu zprostředkování zaměstnání v rámci tzv. ,,sdíleného zprostředkování zaměstnání´´ a v neposlední řadě se novely zákona o zaměstnanosti dotýkají problematiky sankcí za nelegální práci (Neščáková, 2012). Druhá novela implementuje do zákona o zaměstnanosti směrnice Evropské unie a týká se problematiky, kdy cizinec vykonává práci pro právnickou či fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu, pokud je u něj vyžadováno. Vzhledem k tomu, že druhá novela implementuje evropskou legislativu, můžeme předpokládat její schválení (Neščáková, 2012). Od ledna 2012 se mění podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Podpora nezaměstnanosti je předmětem kapitoly č. 2.3.této práce. Změna spočívá v úpravě délky rozhodného období, ve kterém je nutné získat alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění, ze tří let na dva roky. Nárok na podporu tedy má občan s bydlištěm na území ČR, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění. Potřebnou dobu pojištění je možné získat i prostřednictvím tzv. náhradních dob, což je například doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby. Co se tyče podpory v nezaměstnanosti, novelou 22
s účinností od 1.1.2012 se nemění ani výše podpory v nezaměstnanosti, ani délka podpůrčí doby pro její vyplácení (MPSV, 2011a). Další ,,novinkou‘‘ probírané novely je nový nástroj, a to zvolená rekvalifikace. Rekvalifikace jsou v této práci předmětem kapitoly č. 2.2.1., o zvolené rekvalifikaci ještě uslyšíme v kapitole 3.2.2., kde se dozvíme konkrétní počty za okres Karviná. A co to tedy znamená v praxi? Uchazeč o zaměstnání si může od 1. 1. 2012 sám vybrat rekvalifikační kurz i rekvalifikační zařízení, které však musí mít akreditovaný vzdělávací program. Podle vlastního uvážení si tak uchazeč zvolí druh pracovní činnosti, v níž má zájem získat kvalifikaci za účelem získání zaměstnání. Podmínkou však je, že úřad práce musí posoudit uplatnitelnost takto získané kvalifikace na trhu práce a zároveň posoudit, zda rekvalifikace vyhovuje zdravotnímu stavu uchazeče. Stanoven je maximální limit úhrady ceny za rekvalifikaci, pokud se překročí, rozdíl ceny hradí sám uchazeč. Úřad práce zvolenou rekvalifikaci uhradí pouze v případě, když předem vydá zájemci o tuto rekvalifikaci potvrzení, že po doložení úspěšného absolvování kurzu rekvalifikační kurz uhradí (MPSV, 2011a). Od 1. 1. 2012 dochází i k významnému posunu v oblasti spolupráce s agenturami práce, které byly předmětem kapitoly č. 1.5.3. K tomuto posunu dochází formou sdíleného zprostředkování zaměstnání. Krajská pobočka úřadu práce může uchazeče o zaměstnání zařadit na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem do tzv. sdíleného zaměstnání, v němž úřad práce spolupracuje se soukromými agenturami práce. O této spolupráci jsme již také hovořili. Cílem je zvýšit efektivitu zprostředkování zaměstnání a umožnit efektivní využití různých forem zprostředkování uchazečům o zaměstnání, kteří aktivně sami práce hledají. Agentury práce tak mohou získat příspěvek na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání a navíc k tomuto příspěvku získat další příspěvek, pokud umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou nebo pokud si tato osoba udrží zaměstnání minimálně 6 měsíců (Vybíhal, 2012).
23
1.8 Dopady politiky zaměstnanosti na trh práce Trh práce ovlivňuje nespočet faktorů. Dle Baldwina, Wyplosze (2006) ovlivňují trh práce všechny čtyři svobody jednotného vnitřního trhu EU, čili pohyb zboží, pohyb služeb, pohyb kapitálu a pohyb pracovníků (Baldwin, Wyplosz, 2006, vlastní překlad). Koubek (2011) zase uvádí faktory demografické, ekonomické, sociální, technologické, sídelní a politicko-legislativní (Koubek, 2011). Další autorka, Pauknerová (2012) zase popisuje, jak trh práce v ČR zásadním způsobem ovlivňuje narůstající podíl imigrantů (Pauknerová, 2012). Výčet autorů a faktorů ovlivňující trh práce by byl velmi dlouhý. My si však povíme pouze o těch, které vycházejí z našeho probíraného tématu, politiky zaměstnanosti. Vláda3 ovlivňuje trh práce mnoha způsoby. Především je sama významným zaměstnavatelem, neboť ve veřejném sektoru (armáda, policie, převážná část školství a zdravotnictví, státní správa atd.) zaměstnává velký počet osob. Trh práce ovlivňuje také zdaňováním pracovních příjmů a některými sociálními platbami. Mzdy a zaměstnanost jsou přímo či nepřímo ovlivňovány všemi zásahy vlády, které působí na intenzitu hospodářské aktivity země a které jsou předmětem pozornosti v makroekonomii. Významná je i právní regulace pracovního trhu cestou zákonů a nařízení, upravující vztahy mezi zaměstnavateli (Jurečka, 2010). O legislativním rámci a změnách politiky zaměstnanosti jsme si již pověděli v kapitole č. 1.7. Jak a nakolik politika zaměstnanosti reálně ovlivňuje trh práce bychom se měli dozvědět v empirické části na základě rozhovorů s pracovníky Úřadu práce v Karviné. Ti nám jistě poskytnou své praktické zkušenosti a pohledy, jenž vycházejí z jejich každodenní práce. Celá první kapitola sloužila k uvedení do problematiky a stanovení výchozích termínů. Všechny probírané oblasti se totiž mohou projevit v empirické části při provádění rozhovorů s pracovníky Úřadu práce v Karviné. Po vymezení stěžejních pojmů a obecných východisek se nyní blíže podíváme na jednotlivá opatření politiky zaměstnanosti a pracovního trhu.
3
Termín ,,vláda‘‘ zde používáme jako synonymum slova ,,stát´´, tzn. v poněkud širším smyslu, než jsme v českém kontextu zvyklí.
24
2 OPATŘENÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI Ve druhé kapitole této práce budeme jednotlivé zmíněné pojmy více specifikovat. Konkrétně se tím myslí to, že se podíváme na konkrétní opatření a nástroje zkoumané oblasti, politiky zaměstnanosti. Ty poslouží empirické části, kde je problematika aplikována na okres Karviná. To už ale předbíháme, nyní ke konkrétním opatřením a nástrojům. Rozebrány budou ve stejném pořadí, jak byly zmíněny v kapitole č. 1.
2.1 Opatření politiky zaměstnanosti a politiky pracovního trhu V kapitole č. 1.1. jsme se dozvěděli, že Sirovátka (1995) rozlišuje při hodnocení komplexu aktivit, které ovlivňují zaměstnanost a nezaměstnanost, dvě odlišné oblasti, i když těsně spjaté. Je to makroekonomická – hospodářská politika, jejímž cílem je nejčastěji podpořit ekonomický růst, a v souvislosti s tím i tvorbu pracovních příležitostí a zaměstnanost. Oblast zaměstnanosti je tedy jedním ze sledovaných cílů. Jako druhá oblast je to pak politika zaměřená především na pracovní trh, jejímž cílem je stimulovat v prvé řadě zaměstnanost a eliminovat nezaměstnanost. Opatření politiky pracovního trhu se snaží ovlivnit více méně přímo stranu nabídky a stranu poptávky na pracovním trhu (Sirovátka, 1995). V této kapitole si nastíníme opatření obou těchto oblastí. Betcherman, Luinstra, Ogawa (2001) popisují na základě podkladů Světové banky několik důvodů, proč je prospěšné trh práce regulovat a důležité činit nezbytná opatření. Jsou jimi následující důvody:
a) Důvody diskriminační, kdy někteří pracovníci mohou doplácet na svou neschopnost ovlivňovat svou situaci, například z důvodu vysokého věku, pohlaví, národnosti, což může vést k znevýhodňování těchto skupin. b) Důvody nerovných působení sil na pracovním trhu, kdy se zaměstnanci mohou ocitnout ve slabé vyjednávací pozici a tím k nespravedlivému zacházení s nimi. c) Důvody nedostačujících informací, kdy pracovníci, ale i samotní zaměstnavatelé, mohou postrádat informace, která potřebují pro svá rozhodnutí. To může u zaměstnanců následně ohrožovat zdraví a jejich bezpečnost.
25
d) Důvody nedostatečných zajištění proti rizikům, kdy pracovníci často nejsou schopni sami sebe uchránit před riziky spojenými s možností nezaměstnanosti či invalidity (Betcherman, Luinstra, Ogawa, 2001, vlastní překlad). Co se týče opatření politiky zaměstnanosti, podle Krebse (2007) se ,,orientují zejména na tyto aktivity:
a) Na rozvoj infrastruktury trhu práce Prostřednictvím sítě specializovaných institucí (úřady, zprostředkovatelny práce) zabezpečuje zprostředkovatelské, informační a poradenské služby. Vytváří tak dokonalejší informovanost o volných pracovních místech (jejich struktuře a náročnosti apod.) i o uchazečích o práci, (jejich kvalifikaci, požadavcích apod.), která při značné segmentaci trhu práce je nezbytná. b) Podporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností Poskytuje např. finanční podpory na nová pracovní místa zaměstnavatelům, začínajícím podnikatelům, podporuje veřejně prospěšné práce a usnadňuje zaměstnávání mladistvých a handicapovaných občanů. c) Zaměřuje se na zvýšení adaptability pracovní síly Růst strukturální nezaměstnanosti staví požadavek adaptability a mobility velmi kategoricky (značná role v tomto směru připadá samotné školské soustavě). Politika zaměstnanosti k ní přispívá organizováním a podporou rozmanitých rekvalifikačních programů. d) Podílí se na zabezpečení životních podmínek těch, kteří se stali dočasně nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti‘‘ (Krebs a kol., 2007, str. 297). První tři skupiny aktivit ve své podstatě směřují k podpoře aktivního přístupu pracovníka na trhu práce, a bývají proto souhrnně označovány jako aktivní politika zaměstnanosti, a aktivity spojené se zabezpečováním nezaměstnaných jsou označovány jako pasivní politika zaměstnanosti (Krebs a kol., 2007). Opatření těchto dvou politik budou vymezeny posléze. Nyní k opatřením politiky pracovního trhu. Dle Sirovátky (1995) jsou rozlišeny dvě základní oblasti politiky pracovního trhu podle toho, zda sledují záměr začlenit nebo naopak vyčlenit pracovní sílu z pracovního trhu. Konkrétních opatření je pak osm typů: 26
Politika exkluze
Strana poptávky: a) předčasné důchody b) zákaz práce imigrantů, zákaz práce mladistvých.
Strana nabídky: c) placená mateřská dovolená, přídavky na děti, podpory imigrantům na návrat domů, podpory samostatně hospodařícím a podnikajícím. d) dočasné rozšíření povinné školní docházky, zavedení či snížení limitu výdělku pracujících důchodců.
Politika exkluze z pracovního trhu zahrnuje celek státních zákonů, institucí a opatření, která regulují legální cíle a materiální životní podmínky zaměstnaných i nezaměstnaných. Ovlivňuje funkce trhu práce jako takového tím, že eliminuje přebytek nabídky práce. Má však určité limity účinnosti.
Politika zařazení na pracovní trh
Strana poptávky: a) podpora zaměstnavatelům na přijímání zaměstnanců, krátkodobé příspěvky, subvence mezd, úlevy na daních a odvodech. b) pokuty zaměstnavatelům za nenaplnění předepsaných kvót určitých typů pracovníků (především zdravotně postižených), ustanovení o maximální pracovní době, ochrana proti neoprávněnému propouštění.
Strana nabídky: c) pracovní příprava a rekvalifikace, kontinuální vzdělávání, finanční příspěvky na mobilitu pracovníků. d) stanovení mzdy a úrovně kvalifikovanosti práce, kterou jsou povinni přijmout nezaměstnaní pod hrozbou odnětí podpor, omezení a zpřísnění podmínek pro poskytování podpory v nezaměstnanosti, její výše a doby poskytování, standardy mezd dohodnuté mezi odbory a zaměstnavateli (Sirovátka, 1995). 27
Sirovátka (1995) tvrdí, že ,,opatření politiky trhu práce jsou chápána jako doplněk makroekonomické politiky. Nejsou samospasitelná v tom smyslu, že by spolehlivě zajišťovala řešení nerovnováh na pracovním trhu a tvořila chybějící pracovní místa. Na druhé straně jsou významná tím, že napomáhají efektivnímu fungování pracovního trhu a snižují tak zatížení a potřebu makroekonomických regulací s ohledem na zaměstnanost a nezaměstnanost‘‘ (Sirovátka, 1995, str. 35). I přes uvedená opatření je pracovní trh nadále nejvíce ovlivňován skupinou kulturních, institucionálních, legislativních a politických faktorů (Betcherman, Luinstra, Ogawa, 2001, vlastní překlad).
2.2 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti V této kapitole si představíme jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Toho bude docíleno pomocí zákona o zaměstnanosti a odborné literatury. Nyní ke konkrétním nástrojům, které budou následně blíže specifikovány. Mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří podle zákona o zaměstnanosti rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek na zapracování a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program; součástí aktivní politiky zaměstnanosti je však i poradenství úřadu práce pro volbu povolání a zprostředkování vhodného zaměstnání, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením a cílené programy k řešení zaměstnanosti schvalované vládou nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí (Zadražilová a kol., 2010). Stejně tak se píše i v zákoně o zaměstnanosti, kdy jsou součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti také: a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. b) Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78 c) sdílené zprostředkování zaměstnání (§119a) d) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§120).
28
V souladu s potřebami trhu práce může Úřad práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo (Jakubka, Trylč, Schmied a kol., 2012). Nyní zpátky ke konkrétním nástrojům. Je-li nízký stav nabídky volných pracovních míst - a to jak z hlediska profesního, tak územního - přistupuje aktivní politika zaměstnanosti k vytváření společensky účelných pracovních míst. Ta mohou být vytvářena několika způsoby. Může jít o nové pracovní místo zřizované nebo vyhrazené zaměstnavatelem na základě dohody s příslušným úřadem práce, které obsadí takovým uchazečem evidovaným úřadem práce, kterému není možno pracovní uplatnění zajistit jiným způsobem. Dále mohou být zřizována nová pracovní místa pro uchazeče evidované na úřadech práce, kteří začnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. V obou případech mohou úřady práce poskytnout příspěvek k úhradě nákladů na zřízení společensky účelného pracovního místa, a to buď ve formě finančně omezené návratně finanční výpomoci, dotace na úhradu mezd, dotace na úhradu úroků z úvěrů nebo jiné účelově určené dotace v omezené výši. Na tyto příspěvky však není právní nárok. Další nástroj - rekvalifikace, se pokouší zkvalitnit nabídkovou stranu trhu práce. Úřady práce organizují rekvalifikace v případech, kdy struktura poptávky na trhu práce neodpovídá struktuře nabídky. Rekvalifikace má za cíl změnit či rozšířit dosavadní kvalifikaci uchazeče o práci s tím, že nové znalosti a dovednosti mu umožní ucházet se o širší spektrum možných pracovních míst. S účinností od 1. 1. 2006 platí širší pojetí rekvalifikace, které zahrnuje nejen získání nebo rozšíření stávající kvalifikace, ale také její zvýšení nebo prohlubování, včetně udržování nebo obnovování. Jedná se zejména o rekvalifikaci osob, které po určité období nevykonávaly své povolání (matky na mateřské dovolené, dlouhodobě nezaměstnaní) a je nutno jejich znalosti obnovit. Za rekvalifikaci se nově považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Podle nové úpravy se definice rekvalifikace vztahuje nejen na uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání, ale i na všechny osoby, které si například zajišťují rekvalifikaci samy nebo ji pro ně zajišťuje zaměstnavatel (Bičáková, in Tošovská, Sidorov, Ritschelová a kol., 2010). Významným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou též investiční pobídky, v jejichž rámci je hmotně podporováno vytváření nových pracovních míst a hrazeny rekvalifikace či školení nových zaměstnanců. Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst v územní oblasti, ve které průměrná míra nezaměstnanosti v územní oblasti platí i pro poskytnutí hmotné podpory na 29
rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Ta může být zaměstnavateli poskytnuta na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy. Další tři nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou zaměřeny na konkrétní skupiny uchazečů o pracovní místa. V prvním případě jde o finanční příspěvky zaměstnavatelům, kteří vytvoří místo pro odbornou praxi absolventů škol či pro získání kvalifikace mladistvých evidovaných na úřadu práce. Tato praxe je de facto součástí vytváření společensky účelných pracovních míst a má usnadnit mladistvým jejich vstup do prvního zaměstnání či udržet jejich nezaměstnanost na společensky únosné míře, zejména v období vstupu silných populačních ročníků na trhu práce. Ve druhém případě jde o osoby se změněnou pracovní schopností, resp. poskytování příspěvku na zřízení či provoz chráněné dílny či pracoviště. Poslední skupinou jsou pracovníci ohrožení dočasným propuštěním v případě přechodu podniku na nový perspektivní program. Za takovéto situace mohou úřady práce částečně a na přechodnou dobu dotovat mzdové náklady těchto zaměstnanců a předejít tak jejich krátkodobému propuštění. Akcent aktivní politiky zaměstnanosti se ale v jednotlivých etapách transformace české ekonomiky měnil (Procházková, in Tošovská, Sidorov, Ritschelová a kol., 2010). Shrnuto, nástroji aktivní politiky zaměstnanosti jsou především: a) rekvalifikace b) investiční pobídky c) veřejně prospěšné práce d) společensky účelná pracovní místa e) překlenovací příspěvek f) příspěvek na zapracování g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. ,,Většina činností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je prováděna na regionální úrovni, aby bylo možné pružně reagovat na problémy daného regionu. Zákon však nevylučuje ani centrální úroveň (investiční pobídky na úrovni Generálního ředitelství Úřadu práce)‘‘ (Jakubka, Trylč, Schmied a kol., 2012, str. 1038). Zmíněné nástroje si nyní přiblížíme.
30
2.2.1
Rekvalifikace
Prvním nástrojem, který si objasníme blíže, bude rekvalifikace. Rekvalifikace, která je jedním z nástrojů realizace aktivní politiky zaměstnanosti patří i k formám dalšího vzdělávání zaměstnanců. Definici a vymezení rekvalifikace nalezneme v § 108 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. ,,Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání‘‘ (Macháček, 2010, str. 99). Jak jsme se již dozvěděli v předchozí kapitole, ,,úřady práce organizují rekvalifikace v případech, kdy struktura poptávky na trhu práce neodpovídá struktuře nabídky‘‘ (Tošovská, Sidorov, Ritschelová a kol., 2010, str. 67). A jaký cíl by měla rekvalifikace naplňovat? Dle Mareše (1998) je ,,cílem rekvalifikace dosáhnout flexibility na trhu práce, a to pomocí zlepšování kvality pracovní síly. Jedinci, jenž je postižen nezaměstnaností a ve většině případů i s ní spojenou demotivací pro hledání zaměstnání, to napomůže usnadnit jeho přístup k novému zaměstnání a přizpůsobit strukturu nabídky práce strukturálním změnám, k nimž na trhu práce dochází neustále‘‘ (Mareš, 1998, str. 122). Mareš (1998) dále uvádí, že ,,výcvik pracovní síly se stále častěji stává i investicí do budoucnosti‘‘ (Mareš, 1998, str. 122). Rekvalifikace s konkrétními čísly budou nadále zmíněny v kapitolách trhu práce okresu Karviná.
2.2.2
Investiční pobídky
Druhým nástrojem jsou investiční pobídky. ,,Problematiku investičních pobídek upravuje zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů‘‘ (Dvořáková a kol., 2007, str. 90). ,,Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle
31
zvláštního právního předpisu, hmotně podporuje: vytváření nových pracovních míst, rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců‘‘ (Neščáková, 2012). Obecně se dá říci, že ,,investiční pobídky jsou v nabídce většiny zemí a působí jako atraktory nadnárodních firem‘‘ (Sarafian 1993, In Štrach, 2009, str. 109). ,,Jsou rozhodující ve chvíli, kdy zahraniční investor má vyhlédnuto několik lokalit, jejichž základní podmínky jsou zhruba stejné. Pak mezi jednotlivými lokalitami nastupuje tvrdá konkurence, což se projevuje v nabízených investičních pobídkách. Regiony usilují o získání zahraničního investora, protože: v regionu se sníží nezaměstnanost, vzniká síť menších firem, počínaje dodavateli a konče sítí služeb, které jsou napojeny na zahraniční společnosti, díky zahraničnímu investorovi dochází k celkové revitalizaci daného regionu, regiony díky tomu mohou získat vyšší daňové výnosy do místních rozpočtů‘‘ (Kunešová, Cihelková a kol., 2006, str. 37). Nutno však podotknout, že investiční pobídky jsou jedním z nejkontroverznějších témat hospodářské politiky až do současnosti. Jahn (2002) argumentuje, že Česká republika prakticky pobídky poskytovat musí, protože je poskytují i ostatní země. Dále ale poznamenává, že ve světě bez pobídek by Česka republika měla výhodnou pozici (Jahn, 2002, in Žídek, 2006). Klaus4 (2002) se naproti tomu domnívá, že nejlepší pobídkou je dobré podnikatelské prostředí včetně nízkého zdanění (Klaus, 2002, in Žídek, 2006). Klausovy vlády plošné zavedení pobídek odmítaly a sám Klaus je jejich trvalým kritikem (Žídek, 2006).
2.2.3
Veřejně prospěšné práce
Nyní vymezíme další, již zmíněný nástroj aktivní politiky zaměstnanosti. Jsou jimi veřejně prospěšné práce. Dle Sirovátky a Rákoczyové (2002) jsou veřejně prospěšné práce historicky nejstarším a tedy původně nejčastěji využívaným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti (Sirovátka, Rákoczyová, 2002). ,,Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem 4
Václav Klaus (*19.6.1941 v Praze) (Klaus, 1995).
32
práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Na veřejně prospěšné práce jsou mnohdy umisťování velmi obtížně zaměstnatelní uchazeči o zaměstnání, a tato činnost tudíž zamezuje ztrátě pracovních návyků těchto osob‘‘ (Jakubka, Trylč, Schmied a kol., 2012, str.1052). Stejný pohled nabízí i Dvořáková (2007). Veřejně prospěšné práce jsou podle ní nové pracovní příležitosti vytvořené za specifickým účelem. Jejich cílem je nalézt na přechodnou dobu pracovní uplatnění především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované úřadem práce. To jim může napomoci, aby se zbavili výlučné závislosti na podpoře v nezaměstnanosti nebo sociálních dávkách a zachovali si pracovní návyky (Dvořáková a kol., 2007). Veřejně prospěšné práce vymezuje § 112 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti a ještě se o nich dovíme v kapitole, která bude podávat přehled o situaci trhu práce v okrese Karviná a z empirické části této práce.
2.2.4
Společensky účelná pracovní místa
Čtvrtým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, který si vymezíme, jsou společensky účelná pracovní místa. Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce. Tato instituce byla předmětem kapitoly č. 1.5.2. Zaměstnavatel je obsazuje uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. Výše příspěvku se pak odvíjí od počtu vytvářených míst a konkrétní situace na trhu práce (Dvořáková a kol., 2012). Na příspěvek k úhradě nákladů při zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa není právní nárok. Úřad práce jej však může poskytnout ve formě: a) návratného příspěvku, b) příspěvku na úhradu úroků z úvěrů, c) jiného účelově určeného příspěvku, d) částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
33
Příspěvek je poskytován po dobu maximálně 12 měsíců, zaměstnavatel o něj žádá příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, u níž jsou vedeni uchazeči o zaměstnání, kteří mají být umístěni na zřízená či vyhrazená pracovní místa (MPSV, 2012e).
2.2.5
Překlenovací příspěvek
Překlenovací příspěvek náleží osobám, které se rozhodnou řešit nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti. Tento příspěvek je vyplácen nejdéle po dobu 5 měsíců a jeho výše se bude odvíjet od průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího tomu kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí překlenovacího příspěvku (poznámka autora: průměrná mzda za 1. až 3. čtvrtletí roku 2011 činila 23 726 Kč) (Vybíhal, 2012). Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut. Závěrem je však potřeba zmínit, že na poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa a na poskytnutí překlenovacího příspěvku není automaticky nárok. Záleží na zvážení úřadu práce, zda příspěvek žadateli poskytne, či nikoliv. A to navzdory tomu, že zákon o zaměstnanosti stanovuje, že při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují, a řadí mezi tyto uchazeče o zaměstnání i fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, a současně deklaruje, že společensky účelná pracovní místa jsou zřizována pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem (MPSV, 2011b). Překlenovací příspěvek vymezuje § 114 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2.2.6
Příspěvek na zapracování
Příspěvek na zapracování je rovněž jedním z finančních prostředků, jenž jsou poskytovány v nezaměstnanosti. Úřad práce jej poskytuje zaměstnavateli na základě dohody, pokud přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je při zprostředkování zaměstnání věnována zvýšená péče úřadu práce (Duková, Duka, Kohoutová, 2013). Tento příspěvek však lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců a na jednu fyzickou osobu, která se zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy (Dvořáková a kol., 2012), což je v současnosti 4000 korun (Jakubka, Trylč, Schmied a kol., 2012). Příspěvek 34
na zapracování slouží k tomu, aby uchazečům o zaměstnání, kterým Úřad práce věnuje zvýšenou péči, byla tato péče věnována i u zaměstnavatelů v počátcích jejich začlenění na trhu práce. Tento příspěvek tedy může být poskytován fyzické osobě, která bude zaměstnance zapracovávat (Jakubka, Trylč, Schmied a kol., 2012).
2.2.7
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
Posledním nástrojem, který si vymezíme, bude příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Arnoldová (2012) jej popisuje následovně: ,,Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může poskytnout krajská pobočka Úřadu práce zaměstnavateli, pokud přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytnout na částečnou úhradu náhrady mzdy, ale po dobu maximálně 6 měsíců a na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. 23 862 Kč‘‘ (Arnoldová, 2012, str. 57). Nový podnikatelský program představuje takovou změnu výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti zajišťované právnickou či fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající provozní činnosti s bezprostředně navazující etapou výměny technologických zařízení do doby zahájení nové provozní činnosti. Tímto programem tedy není například pouhé omezení provozní činnosti (Jakubka, Trylč, Schmied a kol., 2012). Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program vymezuje § 117 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti.
35
2.3 Nástroje pasivní politiky zaměstnanosti Po vymezení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se nyní podíváme na nástroje druhé zmíněné oblasti, a to pasivní politiky zaměstnanosti. Tato problematika není natolik rozsáhlá jako u předešlé kapitoly. Má však své opodstatnění, o tom posléze. Do nástrojů pasivní politiky zaměstnanosti je možno uvést dvě formy. Jsou jimi podpora při rekvalifikaci a podpora příjmu v nezaměstnanosti. Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se zúčastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou úřadu práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu (MPSV, 2012d). Nyní k podpoře příjmu v nezaměstnanosti. Dle Sirovátky (1995) se v průmyslově rozvinutých zemích dnes vyskytují dvě formy podpory příjmu v nezaměstnanosti:
a) Systémy pojištění v nezaměstnanosti - ,,unemployment insurance‘‘ (UI), u nás vyjádřené systémem podpor v nezaměstnanosti.
b) Systémy státní pomoci v nezaměstnanosti - ,,unemployment assistance‘‘ (UA), u nás zahrnuté do systému dávek sociální pomoci.
Rozdíly mezi oběma systémy mají důsledky jak pro rozdílnou výši a trvání kompenzace příjmu, tak pro fungování trhu práce. Vyplácení podpor v nezaměstnanosti je založeno na příspěvcích zaměstnavatelů a zaměstnanců (třeba procentem ze mzdy jako u nás) a na finanční podpoře státu. Jeho vyplácení má časově omezené trvání, výše je určena jako procento z poslední mzdy, doba poskytování závisí na době placení dřívějších příspěvků a je poskytováno bez ohledu na jiné příjmy (Sirovátka, 1995). Výše podpory v nezaměstnanosti se stanovuje metodicky několika způsoby, a to: a) na základě průměrného měsíčního výdělku, dosaženého v posledním zaměstnání; b) z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ);
36
c) násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, respektive ve kterém uchazeč nastoupil na kvalifikaci. U všech uvedených způsobů je stanovena výše podpory v nezaměstnanosti procentem buď z výdělku, nebo z vyměřovacího základu, či životního minima následovně: 65% po dobu prvních 2 měsíců; 50% po dobu dalších 2 měsíců; 45% po zbývající podpůrčí dobu; 60% v případě rekvalifikace, respektive po dobu rekvalifikace (Vybíhal, 2012). Tyto zmíněné procentuální sazby se lze dočíst i v publikaci Smejkala, BachrachovéSchelové (2011) či v ustanovení § 50 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti i podporu při rekvalifikaci vyplácí krajská pobočka úřadu práce (Neščáková, 2012). Tuto instituci jsme si rozebrali v kapitole č. 1.5.2. Nyní shrnutí této kapitoly zabývající se nástroji pasivní politiky zaměstnanosti. Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentuální sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání (Dvořáková a kol., 2012). Zdali a jak pasivní politika zaměstnanosti ovlivňuje trh práce v daném okresu bychom se měli dozvědět z rozhovorů s pracovníky Úřadu práce v Karviné.
2.4 Účinky a efekty opatření politiky zaměstnanosti Dá se téměř s jistotou tvrdit, že aktivní politika zaměstnanosti je výhodnější nežli pasivní politika zaměstnanosti, jejíž náplní je vyplácení sociálních podpor. Je totiž prevencí proti nadměrné zátěži ostatních částí systému sociálního zabezpečení, zátěži, která má navíc multiplikační efekt, neboť vyvolává potřebu dalších dávek a podpor. Bohužel praxe dostatečně výmluvně ukazuje, že již delší dobu chybí fungující nástroje tlaku vůči těm, kterým je aktivní politika zaměstnanosti určena, tedy nezaměstnaným. Štědrá politika sociálních podpor má demotivační účinek, neboť nenutí nezaměstnané převzít osobní 37
odpovědnost za své pracovní uplatnění. To výmluvně potvrzují výsledky výzkumů faktorů, které by byli nezaměstnaní ochotní obětovat pro získání zaměstnání. Je jich žalostně málo (Kuchař, 2007). Pokud jsme si vysvětlili, že aktivní politika zaměstnanosti je výhodnější nežli pasivní, Sirovátka (1997) popisuje takové efekty, že ,,existují dva hlavní způsoby, jak sociální zabezpečení brzdí ekonomický rozvoj společnosti. První je ten, že se oslabují incentivy a příjem není vytvářen. Druhý způsob je ten, že se příjmem plýtvá. Plýtvání a interní neefektivita je obecným problémem veřejných institucí a rozpočtů, které nejsou pod vlivem tržního mechanismu a kontrolovány ziskovým kritériem. Jde buď o to, že zdroje vložené do systému jsou využívány na vymezené účely a klienty ve větší než ekonomicky nezbytné míře, anebo o to, že je spotřebují jiné subjekty než klienti, jimž jsou transfery a služby určeny (a to na jiné účely než účely vymezené)‘‘ (Sirovátka, 1997, str. 166). Literatura o hodnocení přínosů aktivní politiky zaměstnanosti rozeznává několik dimenzí přínosů programů APZ (například Cranston 1992, Calmfors 1994, Layard, Nickell, Jackman 1994, Nicaise 1995, in Sirovátka, Rákoczyová, 2002). V rámci pozitivních účinků můžeme rozlišit přímé dopady na zaměstnanost a nepřímé dopady na zaměstnanost. Přímé dopady na zaměstnanost lze považovat za hlavní přínos programů aktivní politiky zaměstnanosti. V užším pojetí jde o to, zda účastníci získali zaměstnání a jak dlouho po skončení programu si ho udrželi, respektive jak dlouho se jim podařilo vyhnout se nezaměstnanosti. Z hlediska širšího přínosu programu je však potřeba všímat si kvality tohoto zaměstnání, například také úrovně mzdy, pracovních perspektiv a dalších podmínek práce. Přizpůsobení pracovní síly na trhu práce má jak krátkodobou, tak i dlouhodobou perspektivu. Proto jsou - při definování cíle zvýšení zaměstnatelnosti - vedle přímých dopadů stejně významné nepřímé dopady, neboť právě tyto ovlivňují zaměstnatelnost pracovní síly dlouhodobě. Nezaměstnaný, jenž neuspěje v získání zaměstnání bezprostředně po dokončení kurzu, nemusí být považován za neúspěšného, pokud neztrácí motivaci a aktivitu při hledání zaměstnání. Při zlepšení situace na trhu práce je schopen nabídku nových míst okamžitě využít. Z tohoto důvodu je žádoucí hodnotit situace účastníků opatření s určitým časovým odstupem po skončení programu (Sirovátka, Rákoczyová, 2002) Dle Holmana (2010) však ,,zkušenosti Evropské unie ukazují, že ani aktivní politika zaměstnanosti v podobě různých rekvalifikačních programů není schopna nezaměstnanost snížit. Tyto politiky pouze stojí daňové poplatníky miliardy eur ročně a výsledky se 38
nedostavují. Odlišné trendy v americké a evropské nezaměstnanosti jsou přesvědčivým důkazem toho, že nejlepší politikou zaměstnanosti je volný a pružný trh práce‘‘ (Holman, 2010, str. 164). Dají se Holmanovy (2010) názory podložit ještě něčím dalším? Negativní účinky některých programů aktivní politiky zaměstnanosti jsou způsobeny řadou faktorů. Tyto faktory jsou známy jako například ,,mrtvá váha‘‘ (místa, jenž by vznikla, nebo umístění, k nimž by došlo i bez programů), ,,substituce‘‘ (omezení náboru jiných pracovníků v důsledku přijetí účastníků programů), ,,vytlačení‘‘ (nahrazení již zaměstnaných pracovníků za účastníky programů). Dalším negativním účinkem programů je kupříkladu ,,efekt uzavření‘‘. V důsledku účasti v programech aktivní politiky zaměstnanosti totiž nemají nezaměstnaní tolik času na hledání zaměstnání, resp. odkládají hledání na pozdější dobu. Někdy se hovoří v souvislosti s programy veřejně prospěšných prací o vytváření ,,třetího trhu práce‘‘, kdy nezaměstnaní jsou uzavírání na dotovaných místech a přestávají soutěžit na otevřeném trhu, ztrácejí postupně i schopnost soutěžit a sebedůvěru. Nevhodné cílení programů aktivní politiky zaměstnanosti má také vážné negativní efekty (Dvořáková a kol., 2012). Z výše uvedeného je patrné, že Dvořáková (2012) přepisuje Sirovátku (1995) společně s Horákovou, Rákoczyovou (2002). Ti se mimo jiné zmiňují ještě o jiných úskalích. Co se týče rekvalifikace, je v tomto nástroji úskalím tzv. ,,creaming-off efekt‘‘. To znamená, že do programů jsou přednostně vybíráni ti uchazeči, kteří mají lepší vyhlídky na získání zaměstnání. Naopak ti, kteří by účast v programech potřebovali více, mají přístup ztížený (Horáková, Rákoczyová, 2002). ,,Mrtvá váha‘‘ o které hovoří Dvořáková (2012) v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je pak i součástí pasivní politiky zaměstnanosti, sociálního zabezpečení. ,,Jde o dávky vyplacené těm, kteří by dosáhli vyšší hranice příjmů, pokud by dávky nebyly vypláceny - k tomu dochází v důsledku efektu oprávnění na sociální dávky‘‘ (Sirovátka, 1997, str. 168). Pokud jsem dospěl k názoru, že při popisování efektů Dvořáková (2012) vychází z autorů Sirovátky (1995) a Horákové, Rákoczyové (2002), de facto vychází z autora Calmforse (1994). Zdá se totiž, že efekty politiky zaměstnanosti popisuje jako první právě Calmfors (1994) a právě z něj v některých oblastech efektů vychází Sirovátka (1995) a posléze Horáková, Rákoczyová (2002). Opatření politiky zaměstnanosti mají i finanční rozměr. Zdrojem financování těchto aktivit jsou:
39
a) Účelově vytvářené fondy na bázi pojištění v nezaměstnanosti. V České republice jde o příspěvky na státní politiku zaměstnanosti, které jsou založeny na platbách pojistného, jenž platí zaměstnanci i zaměstnavatelé a OSVČ. b) Státní rozpočty, které čerpají prostředky na financování politiky zaměstnanosti z daní (Krebs a kol., 2007). Nyní ke shrnutí této kapitoly. Celá druhá kapitola měla navázat na předešle probíranou politiku zaměstnanosti a posloužit k přiblížení opatření a nástrojů politiky zaměstnanosti. Tato oblast je velmi široká a nelehce uchopitelná. Pokusil jsem se jí tedy rozlišit na opatření politiky zaměstnanosti a opatření politiky pracovního trhu, s návazností na konkrétní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a pasivní politiky zaměstnanosti, které se mohou odrazit v empirické části práce při provádění rozhovorů s pracovníky Úřadu práce v Karviné. Jednotlivé nejdůležitější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti pak byly součástí jednotlivých podkapitol. V rámci těchto nástrojů nechyběla kapitola zabývající se jejími efekty a účinky, což považuji za velmi důležité. Po teoretickém vymezení zkoumané problematiky se nyní podíváme na trh práce v našem zvoleném okrese, okrese Karviná. Tím bychom se měli postupně dopracovat až k empirické části této práce. Následující kapitola sice bude teoretickým pojednáním, ovšem již ve světle empirických dat, což poskytne lepší návaznost na provedený výzkum.
40
3 NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE OKRESU KARVINÁ Dle Sirovátky (1995) můžeme politiku pracovního trhu hodnotit na dvou úrovních, a to úrovni celostátní a úrovni lokální, kde je lepší příležitost hodnotit účinky jednotlivých programů (Sirovátka, 1995). Pro tyto potřeby jsem si zvolil okres Karviná. V této kapitole tedy čtenářům tento okres přiblížím a následně provedu analýzu pracovního trhu, k čemuž posléze směřuje i empirická část této práce. Všechna data a jejich analýzy budou udávány za období let 2011 a 2012.
3.1 Charakteristika okresu Karviná V této kapitole si přiblížíme okres Karviná jako takový. Okres Karviná je situován v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Zaujímá rozlohu 356 km2, což jej činí čtvrtým nejmenším okresem v republice a za okresem Ostrava-město druhým nejmenším v kraji. Severně a východně hraničí s Polskou republikou. V současných hranicích vznikl okres Karviná v roce 1960 při celkové reorganizaci správního rozdělení republiky, a to sloučením bývalého okresu Karviná, severní části okresu Český Těšín a několika obcí okresu Ostrava-okolí. Od té doby došlo k územní změně okresu pouze jedenkrát – k 1. 1. 2007 se území okresu rozrostlo o obec Horní Bludovice, jež byla převedena z okresu Frýdek-Místek. Okres se skládá z celkem 17 obcí, z nichž 7 má statut města. Počtem obyvatel největší jsou statutární města Havířov (přes 82 tis.) a Karviná (přes 61 tis.). Od 1.1. 2000 je okres součástí Moravskoslezského (původně Ostravského) kraje. Pět velkých měst okresu – Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná a Orlová – se od 1. 1. 2003 stalo středisky správních obvodů obcí s rozšířenou působností a s pověřeným obecním úřadem (Český statistický úřad, 2012). ,,Okres Karviná je tedy charakteristický malou rozlohou, ale vysokou hustotou obyvatel na 1 km2‘‘ (MPSV, 2012a). Počtem obyvatel přes 270 tisíc je druhým nejlidnatějším okresem v rámci Moravskoslezského kraje a třetím v České republice (Český statistický úřad, 2012).
41
3.1.1
Grafické znázornění okresu Karviná
V této podkapitole si pro lepší ujasnění a doplnění uvedených informací nastíníme okres Karviná v grafickém zobrazení. První obrázek znázorňuje polohu okresu Karviná v rámci celé České republiky. Oranžovou barvou je vyznačen Moravskoslezský kraj, červenou poté náš probíraný okres Karviná. Obrázek 1: Okres Karviná v kontextu ČR
Zdroj: Druhým grafickým znázorněním bude výřez okresu Karviná, respektive jeho přiblížení Obrázek 2: Okres Karviná - výřez
Zdroj: (Cholewik, 2013) 42
Obrazové doplnění nám má podepřít informace poskytnuté v předešlé kapitole, jenž se zabývala charakteristikou okresu Karviná. Nyní přejdeme k našemu probíranému tématu, a to trhu práce okresu Karviná a problémy s ním spojené.
3.2 Trh práce okresu Karviná Po vymezení zkoumané lokality se v této kapitole podíváme na problém nezaměstnanosti a specifika trhu práce v okrese Karviná. To se jistě odrazí i v naší empirické části.
3.2.1
Historický náhled trhu práce v okrese Karviná
Hospodářství a zaměstnanost okresu, jeho ekonomický potenciál a současná struktura je silně ovlivněn předchozím dlouholetým historickým vývojem. Industriální rozvoj Karvinska byl ,,nastartován‘‘ nálezem černého uhlí na vrchu Čechovice v Karviné v roce 1776. Postupně se těžba rozvíjela v 19. století budováním dolů a návazně se rozvíjel průmysl koksárenský, železářský, hutní, chemický a potřebná dopravní infrastruktura.V polovině 20. století státní národohospodářská orientace na těžký průmysl ovlivnila vývoj okresu. Byly investovány obrovské finanční prostředky do otevírání a stavby nových důlních kapacit. Vyvolaná poptávka po nových pracovních silách je v šedesátých a sedmdesátých letech přitáhla za nadprůměrně honorovanou prací v dolech a perspektivou získání bytu. Návazně byla preferována výstavba bytů, obchodní sítě, dopravní infrastruktury a objektů školství, zdravotnictví a kultury. Vzniklo nové město Havířov a nové městské části s převážně sídlištní zástavbou v Karviné, Orlové, Českém Těšíně a Bohumíně. Dynamicky se stavěly bytové a rodinné domky i v dalších obcích okresu, s výjimkou území ovlivněných důlní těžbou. Dlouhodobý nedostatek pracovních příležitostí pro ženy byl zčásti uspokojen jejich zaměstnáváním do infrastruktury a byly také budovány tovární kapacity Nářadí (později Tesly) Havířov, Svitu Havířov, Kovony Karviná a Tesly Petřvald. V osmdesátých letech začala stagnace a pokles objemu těžby černého uhlí. Počátkem devadesátých let se v krátkém časovém období změnila národohospodářská koncepce. Nastal útlum těžkého průmyslu. V okrese se to projevilo zastavováním těžby ekonomicky neefektivních dolů František a Dukla a některých důlních provozů. Problémy s odbytem vlastní produkce, ale také změny ve vlastnictví firem, přispěly k omezování i likvidaci nedůlních továrních kapacit ve strojírenství, elektrotechnickém, kožedělném 43
průmyslu a k útlumu a organizačnímu rozpadu kapacit velkého stavebnictví v okrese. Uvolňované pracovní síly byly v prvé polovině devadesátých let zčásti absorbovány přechodem do drobného podnikání, do služeb, drobné řemeslné výroby a obchodní sítě, a část přešla do starobního důchodu. Teprve postupně byly vytvářeny nové investiční impulsy budováním průmyslových zón pro nové podnikatelské záměry většího rozsahu – „Nové pole“ v Karviné, „Pod zelenou“ v Českém Těšíně a podporováním podnikání v dalších městech a obcích. O této průmyslové oblasti ještě uslyšíme v empirické části. Na tyto účely jsou směrovány státní dotace, je podporována rekvalifikace formou přeškolování v kurzech organizovaných úřady práce. Všechny tyto aktivity se na konci 20. a počátku 21. století ukázaly jako nedostačující. V uvedeném období se snižovala zaměstnanost a postupně narůstala nezaměstnanost (Český statistický úřad, 2012). V uplynulých 200 letech měl tedy pro okres nezpochybnitelný význam především těžební průmysl. Ještě počátkem 90. let se těžilo více než 15 milionů tun uhlí pouze v okrese Karviná. V posledních letech však objem těžby v okrese klesá. I přes výrazné změny, které tento rezort zaznamenal, má nadále z pohledu zaměstnanosti nejvyšší 21,5 % zastoupení v okrese (MPSV, 2012a).
3.2.2
Situace na trhu práce v okrese Karviná
V této kapitole se blíže podíváme na situaci trhu práce okresu Karviná v letech 2011 a 2012. Kromě obecných indikátorů týkajících se problematiky zaměstnanosti v okrese Karviná nebude scházet analýza týkající se naší probírané látky, politiky zaměstnanosti. K tomu poslouží například rozsah nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Bližší informace nám poté poskytne empirická část, jenž bude navazovat. Celá tato kapitola by tedy měla posloužit k lepšímu pochopení a zpracování výzkumné části. První tabulkou, která poukážu na situaci v oblasti nezaměstnanosti v okrese Karviná, bude přehled jednotlivých okresů České republiky setříděných sestupně od nejvyšší míry nezaměstnanosti. Z této tabulky se dovíme, které místo okres Karviná v rámci ostatních okresů zastává a ověříme, zda se opravdu okres Karviná řadí mezi přední příčky v oblasti vysoké nezaměstnanosti, jak jsme tomu často slýchávali z médií. Tabulky uvádím pro roky 2011 a 2012, jimž se tato práce zabývá.
44
Tabulka 2: Setříděné okresy dle míry nezaměstnanosti k 31.12.2011
Pořadí Název okresu
Míra Pořadí Název okresu Míra nezaměstnanosti nezaměstnanosti v% v% 1 Jeseník 16,8 40 Liberec 9,0 2 Bruntál 16,5 41 Nový Jičín 9,0 3 Most 15,6 42 Havlíčkův Brod 8,9 4 Hodonín 14,5 43 Kladno 8,9 5 Znojmo 14,1 44 Vyškov 8,8 6 Děčín 13,9 45 Blansko 8,7 7 Chomutov 13,2 46 Klatovy 8,7 8 Ústí n. Labem 13,1 47 Jablonec n. Nisou 8,5 9 Karviná 13,1 48 Rakovník 8,4 10 Šumperk 13,0 49 Jihlava 8,3 11 Třebíč 12,6 50 Ústí nad Orlicí 8,2 12 Louny 12,3 51 Brno-město 8,1 13 Teplice 12,3 52 Frýdek-Místek 8,1 14 Sokolov 12,3 53 Cheb 8,0 15 Přerov 12,0 54 Mělník 8,0 16 Svitavy 11,7 55 Domažlice 8,0 17 Ostrava-město 11,4 56 Zlín 7,8 18 Česká Lípa 11,2 57 Brno-venkov 7,6 19 Břeclav 11,1 58 Jičín 7,6 20 Vsetín 10,7 59 Náchod 7,3 21 Kroměříž 10,5 60 Hradec Králové 7,2 22 Opava 10,4 61 Písek 7,1 23 Litoměřice 10,1 62 Jindřichův Hradec 7,0 24 Příbram 10,1 63 Plzeň-sever 7,0 25 Nymburk 10,1 64 Beroun 6,7 26 Olomouc 10,1 65 Prachatice 6,5 27 Tachov 10,0 66 Pardubice 6,1 28 Žďár n. Sázavou 10,0 67 Pelhřimov 6,0 29 Kolín 9,9 68 Plzeň-město 5,8 30 Prostějov 9,8 69 Plzeň-jih 5,8 31 Český Krumlov 9,7 70 České Budějovice 5,8 32 Karlovy Vary 9,6 71 Rokycany 5,7 33 Chrudim 9,6 72 Rych. n. Kněžnou 5,5 34 Tábor 9,5 73 Benešov 5,5 35 Strakonice 9,4 74 Mladá Boleslav 4,6 36 Trutnov 9,4 75 Praha 3,9 37 Kutná Hora 9,2 76 Praha-západ 3,9 38 Uherské Hradiště 9,2 77 Praha-východ 3,3 39 Semily 9,2 Celkem ČR 8,6 Zdroj dat: , vlastní zpracování
45
Druhá tabulka nám poskytne data ve stejných indikátorech, avšak k následujícímu roku 2012. Tabulka 3: Setříděné okresy dle míry nezaměstnanosti k 31.12.2012
Pořadí Název okresu
Míra Pořadí Název okresu Míra nezaměstnanosti nezaměstnanosti v% v% 1 Bruntál 18,0 40 Nový Jičín 9,7 2 Jeseník 16,4 41 Strakonice 9,6 3 Most 16,0 42 Rakovník 9,4 4 Znojmo 15,1 43 Blansko 9,4 5 Chomutov 15,1 44 Frýdek-Místek 9,3 6 Hodonín 14,9 45 Jablonec n. Nisou 9,3 7 Děčín 14,8 46 Nymburk 9,3 8 Karviná 14,4 47 Kladno 9,2 9 Ústí n. Labem 14,1 48 Jihlava 9,2 10 Sokolov 13,8 49 Klatovy 9,1 11 Třebíč 13,4 50 Cheb 9,0 12 Louny 13,3 51 Ústí nad Orlicí 9,0 13 Teplice 13,0 52 Brno-město 8,9 14 Šumperk 12,8 53 Zlín 8,8 15 Ostrava-město 12,8 54 Vyškov 8,7 16 Přerov 12,8 55 Mělník 8,5 17 Vsetín 11,9 56 Jičín 8,4 18 Česká Lípa 11,9 57 Brno-venkov 8,2 19 Kroměříž 11,6 58 Hradec Králové 8,2 20 Litoměřice 11,5 59 Jindřichův Hradec 8,2 21 Svitavy 11,5 60 Náchod 8,1 22 Břeclav 11,4 61 Písek 7,9 23 Opava 11,2 62 Domažlice 7,8 24 Prostějov 10,9 63 Prachatice 7,5 25 Trutnov 10,8 64 Rych. n. Kněžnou 7,3 26 Český Krumlov 10,8 65 Plzeň-sever 7,3 27 Tachov 10,7 66 Beroun 7,2 28 Žďár n. Sázavou 10,6 67 Pardubice 7,2 29 Olomouc 10,5 68 České Budějovice 6,8 30 Kutná Hora 10,5 69 Pelhřimov 6,7 31 Příbram 10,3 70 Benešov 6,7 32 Kolín 10,3 71 Plzeň-město 6,3 33 Uherské Hradiště 10,3 72 Rokycany 6,1 34 Chrudim 10,3 73 Plzeň-jih 5,8 35 Karlovy Vary 10,1 74 Mladá Boleslav 5,1 36 Havlíčkův Brod 10,1 75 Praha 4,5 37 Semily 10,0 76 Praha-západ 4,4 38 Liberec 9,9 77 Praha-východ 3,6 39 Tábor 9,8 Celkem ČR 9,4 Zdroj dat: , vlastní zpracování 46
Z výše uvedených tabulek se dá konstatovat následující. V roce 2011 se okres Karviná umístil na 9 příčce ze 77 okresů, co se týče výše míry nezaměstnanosti. Umístění v první desítce opravdu svědčí o vysoké nezaměstnanosti tohoto regionu, což zde jistě vytváří sociální problém. Druhá tabulka nám měla spíše vypovědět, zda se tento obraz mění k lepšímu či nikoli. V následujícím roce pak okres Karviná obsadil 8. místo ve výši míry nezaměstnanosti, opět z celkových 77 okresů České republiky. Trend je tedy spíše nepříznivý a okres Karviná se dostává do čela okresů nejvíce postižených nezaměstnaností. Posléze si ještě nastíníme rozsah nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v jednotlivých letech, kde můžeme odkrýt možné souvislosti. Pokud si povšimneme průměrné míry nezaměstnanosti na konci uvedených tabulek, okres Karviná představuje vysoce nadprůměrné hodnoty vzhledem k průměrné míře nezaměstnanosti České republiky. Následující tabulka poskytne bližší informace o situaci trhu práce v okrese Karviná.
Tabulka 4: Indikátory situace trhu práce v letech 2011 a 2012
Uchazeči celkem Míra nezaměstnanosti (v %) Volná pracovní místa
k 31.3 20882 14,1 629
k 30.6 19756 13,3 1 131
2011 k 30.9. 19309 13,0 1 006
k 31.12. 19218 13,1 834
k 31.3 19 995 13,7 741
2012 k 30.6 k 30.9. 19 366 19 725 13,4 13,9 794 774
k 31.12. 20 319 14,4 497
Míra volných pracovních míst (v %) Pracovní síla (VŠPS + nezaměstnaní)
0,45 140718
0,81 140307
0,72 140055
0,60 139552
0,50 139658
0,60 139771
0,40 136469
0,60 136375
Zdroj dat: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes>, vlastní zpracování Pokud bychom měli interpretovat uvedenou tabulku, čísla z ní nejsou vůbec povzbudivá. Co se týče strukturální nezaměstnanosti, dle Samuelsona a Nordhause (1995) se projevuje především nesouladem nabídky a poptávky na pracovním trhu (Samuelson, Nordhaus, 1995). Porovnáme-li míru nezaměstnanosti a volná pracovní místa, dospějeme k závěru, že tento druh nezaměstnanosti zde není příliš viditelný. Strukturální nezaměstnanost je zde zastoupena jen částečně. V okrese Karviná pak zřejmě bude mít zastoupení nezaměstnanost cyklická, která již z názvu souvisí s hospodářským cyklem. V období hospodářské stagnace či poklesu cyklická nezaměstnanost roste, naopak pokud roste ekonomika, dochází k jejímu potlačování (Fuchs, 2002). Právě v našich probíraných letech dochází stále dle Vintrové (2012) k stagnaci a česká ekonomika již déle než tři roky ,,přešlapuje na místě‘‘ (Vintrová, 2012).
47
Po indikátorech situace trhu práce v okrese Karviná za roky 2011 a 2012 se nyní podíváme na takzvanou Beveridgeovu křivku. Data jsou rovněž za tato období. Beveridgeova křivka dostala název podle britského ekonoma5, který jako první popsal negativní vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou volných pracovních míst (Fuhrer, Little, Kodrzycki, Olivei, Samuelson, 2009, vlastní překlad). Učinil tak roku 1944 (Pissarides, 2000, vlastní překlad). Beveridgeova křivka je často používána jako analytický nástroj k identifikaci rozsahu a příčin strukturální nezaměstnanosti (Franz, 1992, vlastní překlad), avšak poskytuje i cenné informace o cyklických podmínkách na trhu práce (Fuhrer, Little, Kodrzycki, Olivei, Samuelson, 2009, vlastní překlad). Tyto indikátory si nyní ukážeme na trhu práce okresu Karviná. Informace poskytují následující grafy.
Graf 1: Beveridgeova křivka pro okres Karviná za období 2011 a 2012
Zdroj dat: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes>, vlastní zpracování grafu
5
William Beveridge (1879 - 1963) (Harris, 1997).
48
Graf 2: Beveridgeova křivka pro okres Karviná – výřez za období 2011 a 2012
Zdroj dat: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes>, vlastní zpracování grafu
Na základě zobrazených grafů se dá vypozorovat několik jevů. Velmi viditelným znakem je recese v ekonomice, o které jsme již hovořili. Od začátku roku 2011 docházelo k oživení ekonomiky v okrese Karviná a vzniku nových pracovních míst. Tento nárůst se bych však přičetl i sezónním pracím, neboť ke konci roku 2011 volná pracovní místa opět rapidně klesají. Stejný jev nastal v roce 2012, kdy se od počátku roku navyšovala míra volných pracovních míst. V konečné fázi, a to 31.12. 2012, je však situace ještě horší než kdykoli předtím ve sledovaném období a míra volných pracovních míst je nejnižší současně s vysokou mírou nezaměstnanosti. Patrně je zde tedy zastoupena cyklická složka nezaměstnanosti, o které jsme hovořili u tabulky č. 3. Následující dvě tabulky zjistí a popíšou rozsah nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Karviná, a to za roky 2011 a 2012. Tato tabulka podá komplexní obraz ke kapitole č. 2.2., kde jsme se zabývali nástroji aktivní politiky zaměstnanosti.
49
Tabulka 5: Rozsah nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Karviná (2011)
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Umístění uchazeči k 31.12.2011
Podíl umístěných uchazečů na celkovém počtu (v %)
Veřejně prospěšné práce
259
7,9
Společensky účelná pracovní místa – u zaměstnavatele Společensky účelná pracovní místa Samostatná výdělečná činnost Chráněné pracovní dílnyvytvoření Chráněná pracovní místavytvoření Chráněná pracovní místavymezená CHPM- SVČ OZP
31
0,9
139
4,2
59
1,8
1
0,0
0
0,0
V roce 2011 nerealizováno
V roce 2011 nerealizováno
0
0,0
Příspěvek na zapracování
0
0,0
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek na provoz CHPD, CHPM, a CHPM – SVČOZP Překlenovací příspěvek Projekty ESF OP LZZ – VPP Projekty ESF OP LZZ – SÚPM Projekty ESF OP LZZ – CP Rekvalifikace
0
0,0
248
7,6
12 204
0,4 6,2
154
4,7
0
0
2173
66,3
V roce 2011 nerealizováno
V roce 2011 nerealizováno
3280
100
Zvolená rekvalifikace
Celkem Zdroj dat: , vlastní zpracování
50
Tabulka 6: Rozsah nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Karviná (2012)
Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti
Umístění uchazeči k 31.12.2012
Podíl umístěných uchazečů na celkovém počtu (v %)
Veřejně prospěšné práce
8
0,3
Společensky účelná pracovní místa – u zaměstnavatele Společensky účelná pracovní místa Samostatná výdělečná činnost Chráněné pracovní dílnyvytvoření Chráněná pracovní místavytvoření Chráněná pracovní místavymezená CHPM- SVČ OZP
7
0,3
276
12,0
32
1,4
0
0,0
9
0,4
455
19,7
0
0,0
0
0,0
V roce 2012 nerealizován
V roce 2012 nerealizován
0
0,0
10 271
0,4 11,8
4
0,2
0
0,0
1144
49,6
99
4,3
2306
100
Příspěvek na zapracování Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek na provoz CHPD, CHPM, a CHPM – SVČOZP Překlenovací příspěvek Projekty ESF OP LZZ – VPP Projekty ESF OP LZZ – SÚPM Projekty ESF OP LZZ – CP Rekvalifikace Zvolená rekvalifikace
Celkem Zdroj dat: , vlastní zpracování
51
Nyní k analýze dat v uvedených tabulkách. V roce 2011 se aktivní politiky zaměstnanosti zúčastnilo celkem 3280 lidí, v následujícím roce 2012 to bylo už jen 2306. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti tedy došlo k výraznému úbytku podpořených osob. Důvody mohou být jistě komplexní a třeba se je dozvíme i z rozhovorů s pracovníky Úřadu práce v Karviné. V roce 2012 nebyl realizován nástroj ,,příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program‘‘, přibyl však nástroj nový, a to ,,zvolená rekvalifikace‘‘. O tomto nástroji jsme pojednali v kapitole č. 1.7.2. a vzešel právě ze zmíněné reformy politiky zaměstnanosti s účinností od 1.1.2012. Bylo by však zajímavé posoudit efektivitu tohoto nástroje, neboť se ho za rok 2012 zúčastnilo ,,pouze‘‘ 99 osob, což v součtu všech nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti činí 4,3 %. Oproti ,,klasickému pojetí‘‘ rekvalifikace, ve kterém bylo zúčastněno za rok 2012 celkem 1144 lidí, se tato necelá stovka jeví opravdu zanedbatelná. Vzhledem ke všem nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti jsou rekvalifikace nejvýznamnějším nástrojem. V roce 2011 se ho zúčastnilo 66,3% osob ze všech realizovaných nástrojů, v roce 2012 pak 49,6 %. I přes roční úbytek je to stále nejvýraznější nástroj. Oproti tomu některé hodnoty nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jsou, co se týče podílu umístěných uchazečů na celkovém počtu, nulové či téměř zanedbatelné. Za povšimnutí však stojí veřejně prospěšné práce, kdy se jich v roce 2011 zúčastnilo 259 osob, ovšem v následujícím roce 2012 se tento počet zredukoval na 8. Důvod může být následující. Nová pravidla účinná od 1.1.2012 způsobila, že pokud uchazeč příjme veřejně prospěšné práce, přijde o podporu v nezaměstnanosti. Vláda totiž zrušila možnost alespoň malého přivýdělku k podpoře. Nezaměstnaný tak za veřejně prospěšné práce (v rozsahu jen pár hodin měsíčně) dostane paradoxně třeba i mnohem méně peněz, než by dostal jako podporu v nezaměstnanosti (Mportál, 2011). Nejčastěji nezaměstnaní uklízeli zejména veřejná prostranství, v zimě pak pomáhali i se zimním úklidem (ČTK, 2012). Tato kapitola měla podat bližší obraz o situaci na trhu práce v okrese Karviná za roky 2011 a 2012, ke kterým bude směřovat i empirická část této práce. Čtenáři měla poskytnout komplexnější obraz a lepší uchopení pro výzkum. Rovněž reflektovala uvedenou teorii, která zde byla probírána.
52
4 EMPIRICKÁ ČÁST Po teoretické části jsme se nyní dostali k oblasti výzkumu. V této části práce si vymezíme metodologii výzkumu, hlavní výzkumnou otázku a z ní vyplývající otázky dílčí, výzkumný vzorek, schéma rozhovoru, které je pro tento výzkum stěžejní a konečně samotnou analýzu a interpretaci zjištěných dat.
4.1 Cíl výzkumu Empirická část této práce má za úkol zjistit, jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti v České republice a jak tato politika ovlivňuje zdejší trh práce. Důraz bude kladen na to, jak toto ,,ovlivňování‘‘ vnímají pracovníci Úřadu práce v Karviné.
4.1.1
Hlavní výzkumná otázka a dílčí výzkumné otázky
V této kapitole si vymezíme hlavní výzkumnou otázku a z ní plynoucí dílčí výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka zní: ,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná?‘‘ Dílčí výzkumné otázky pak vyvozením z hlavní výzkumné otázky a s ohledem na výše uvedenou teorii v této práci nabývají podoby:
DVO1: Jak pracovníci Úřadu práce v Karviné vnímají politiku zaměstnanosti České republiky? DVO2: Jak pracovníci Úřadu práce v Karviné popisují trh práce okresu Karviná? DVO3: Nakolik a jak podle pracovníků Úřadu práce v Karviné politika zaměstnanosti ovlivňuje trh práce okresu Karviná? DVO4: V čem spatřují pracovníci Úřadu práce v Karviné pozitivní aspekty v politice zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce okresu Karviná? DVO5: V čem spatřují pracovníci Úřadu práce v Karviné problematické aspekty v politice zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce okresu Karviná?
Uvedené dílčí výzkumné otázky budou zodpovězeny po provedení rozhovorů s pracovníky Úřadu práce v Karviné. 53
4.2 Metodologie výzkumu V této kapitole bude čtenářům představena metodologie výzkumu. S ohledem na výzkumnou otázku, která má zkoumat názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na státní politiku zaměstnanosti, bude použito kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum je, pokud jde o jeho zaměření, doplňkem výzkumu kvantitativního (není mu však podřízen). Tím má být vyjádřeno, že výzkum sociálních jevů má dvě vzájemně se doplňující části: obsah a jeho jednotlivé kvantifikovatelné charakteristiky. Úkolem kvalitativního výzkumu je odhalovat neznáme skutečnosti o sociálních a sociálněpsychických jevech, a to především existenci těchto jevů a jejich strukturu, jejich vlastnosti a funkce a faktory, které sociální či sociálně-psychické jevy ovlivňují nebo s nimi jinak souvisejí (Nový, Surynek, 2006). Z těchto důvodu legitimuji zvolení kvalitativního výzkumu. ,,Kvalitativní výzkum se provádí na malém vzorku a jeho cílem je hlubší pochopení problému a hledání odpovědi na otázku: Proč? Kvalitativní výzkum je tak vhodný pro situace, kdy o zkoumané problematice mnoho nevíme a potřebujeme ji hlouběji pochopit‘‘ (Hanzelková, Keřkovský, Mathauser a kol., 2013, str. 131). V rámci osobního dotazování rozlišujeme rozhovor strukturovaný (standardizovaný), polostrukturovaný (polostandardizovaný) a nestrukturovaný (nestandardizovaný), ve kterých se postupuje od přesného dodržování postupů, přesně stanoveného pořadí otázek, až k úplně volnému rozhovoru (Kozel a kol., 2005). S ohledem na zvolenou problematiku a hlavní výzkumnou otázku jsem se pro svůj výzkum jsem rozhodl využít polostrukturovaného rozhovoru. Reichel (2009) využívá pro strukturovaný rozhovor synonyma rozhovor řízený či rozhovor strukturovaný s otevřenými otázkami. Jeho podobu dle něj nejlépe vystihuje toto poslední pojmenování. Jde tedy o rozhovor, v němž jsou určeny jak otázky, které je třeba položit, tak jejich pořadí. Jsou to většinou otázky volné, často ovšem v předem určené a tedy závazné formulaci (Reichel, 2009). Dle Lukášové a Nového (2004) jsou v polostrukturovaném rozhovoru kladeny respondentům stejné dotazy, které mohou být podle situace výzkumníkem doplňovány a respondent má možnost svůj pohled objasnit (Lukášová, Nový a kol., 2004). Shrnuto, ,,polostrukturovaný rozhovor vychází z připravených okruhů otázek, které tazatel rozvíjí podle potřeby v průběhu rozhovoru‘‘ (Kociánová, 2010, str. 102).
54
Co se týče typu výzkumu, zvolil jsem pro empirickou část této práce tzv. terénní výzkum. Terénní výzkum (též výzkum v terénu) má směřovat k získání specifických a unikátních informací (Urban, 2011). Pro takovéto informace jsem se vypravil na Úřad práce v Karviné.
4.2.1
Výzkumný vzorek
Při nesprávném výběru výzkumného vzorku může dojít ke zkresleným výsledkům. Nejčastější chybou je nereprezentativnost výběru (struktura souboru neodpovídá populaci, ze které byl vybrán), nestejné podmínky výběru srovnávaných souborů - selektivní bias (jednotlivé srovnávané skupiny se liší nejen ve sledovaném faktoru) nebo malá velikost zkoumaného souboru (Žiaková, in Plevová, 2011). Dle Kutnohorské (2009) lze výběr vzorku provádět třemi základními způsoby. Jsou jimi náhodný výběr, záměrný výběr a smíšené výběrové postupy (Kutnohorská, 2009). Častým typem výběru je pak dle Plevové (2011) výběr záměrný. To znamená, že jsou záměrně vybírány osoby, které představují zkoumaný problém (Disman, in Plevová, 2011). Tento typ výběru je aplikován ve výzkumu této práce. Nyní si výzkumný vzorek přiblížíme. Výzkum byl prováděn se 7 respondenty (komunikačními partnery6), a to s pracovníky Úřadu práce v Karviné z oddělení zaměstnanosti, evidence a podpory v nezaměstnanosti. Právě toto oddělení má z organizační struktury této instituce, kterou přikládám v příloze, poskytnout relevantní informace. Tito pracovníci, konkrétně tedy referenti zaměstnanosti, vykonávají v rámci své profese ty činnosti, jenž by měly vhodně posloužit k vypracování empirické části. Jsou jimi například: vyřizování dohod v oblasti zaměstnanosti, zabezpečování individuálního a skupinového poradenství, zajišťování agendy pro sociální integraci obtížně umístitelných uchazečů a zájemců, poskytování informací nezbytných pro uplatnění na trhu, individuální práce s uchazeči a zaměstnavateli, zajišťování agendy přiznávání, nepřiznávání, odejmutí, zastavení či vrácení výplaty podpory v oblasti zaměstnanosti, vyřizování písemného styku s jinými státními orgány, tvorba statistik a výpočtů a podobně. V politice zaměstnanosti se tedy plně orientují, což je pro empirickou část zcela zásadní.
6
Termín použit s pomocí autora Miovského (2006).
55
Všichni pracovníci, v našem případě referenti zaměstnanosti, souhlasili s nahráváním na diktafon. Rozhovory probíhaly v místě jejich pracoviště, tedy v kancelářích Úřadu práce v Karviné. Jejich odpovědi a názory na zkoumanou problematiku byly poté doslovně přepisovány. Schéma rozhovoru poskytuje následující kapitola.
4.2.2
Schéma rozhovoru
V této kapitole přikládáme stěžejní bod této práce, a to schéma rozhovoru, jenž bylo realizováno s pracovníky Úřadu práce v Karviné. Otázky byly stanoveny v jasné vazbě na probíranou teoretickou část a takovým způsobem, aby co nejvýstižněji odpověděly na dílčí výzkumné otázky. Relevantním tématem je, jak pracovníci Úřadu práce v okrese Karviná vnímají politiku zaměstnanosti, její pozitivní a problematické aspekty a nakolik dle jejich názoru ovlivňuje trh práce okresu Karviná. Scénář polostrukturovaného rozhovoru je následující:
1) Jak vnímáte politiku zaměstnanosti v České republice? 2) Jak vnímáte situaci na trhu práce v okrese Karviná za poslední dva roky? 3) Nakolik a jak podle Vás politika zaměstnanosti ovlivňuje trh práce v okrese Karviná? 3a) Které nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jak konkrétně podle Vás ovlivňují či neovlivňují trh práce v okrese Karviná? 3b) Jak podle Vás pasivní politika zaměstnanosti ovlivňuje či neovlivňuje trh práce v okrese Karviná? 4) V čem spatřujete pozitivní aspekty politiky zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce? 5) V čem spatřujete problematické aspekty politiky zaměstnanosti jako takové při ovlivňování trhu práce? 4a) Co je podle Vás potřeba změnit, aby politika zaměstnanosti lépe odrážela potřeby trhu práce okresu Karviná? 6) Jakou pracovní pozici na Úřadu práce zastáváte? 7) Je něco, co byste ještě rád/a dodal?
56
Tyto otázky pro realizaci rozhovoru nám pomohou zodpovědět hlavní výzkumnou otázku, jenž má podobu: ,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná‘‘ a stanovené dílčí výzkumné otázky, jenž jsou vymezeny v kapitole č. 4.1.1. Schéma rozhovoru tedy není zvoleno intuitivně, ale stavěno tak, aby poskytlo vhodné pojítko ke zjištění potřebných informací. Abychom se dostali k ovlivňování trhu práce okresu Karviná, pozitivním a negativním aspektům, je nejprve potřeba zjistit, jak pracovníci Úřadu práce v Karviné vnímají politiku zaměstnanosti a situaci na trhu práce v okrese Karviná. Pro lepší uchopení problematiky je použito období za léta 2011 a 2012. Odpovědi na stanovené otázky a jejich potřebné modifikace byly doslovně přepisovány a jsou k dispozici u autora této práce. Nyní k analýze a interpretaci zjištěných názorů na zkoumanou problematiku.
57
4.3 Analýza a interpretace V této kapitole pomocí kategorií zanalyzujeme provedený výzkum a zkomparujeme s uvedenou literaturou. Posléze se po analýze zjištěných dat pokusíme zodpovědět na všechny dílčí výzkumné otázky. Následující pododstavce tedy budou mít podobu kategorií a jejich hodnocení.
4.3.1
Politika zaměstnanosti
V této kategorii zjistíme, jak pracovníci Úřadu práce v Karviné vnímají politiku zaměstnanosti jako takovou. To nám poskytne vhled do zkoumané problematiky a považuji to i za odrazový můstek, skrze který se dostaneme k trhu práce okresu Karviná. V rámci výpovědí o politice zaměstnanosti se k ní několik respondentů vyjádřilo velmi negativně a je patrné, že tyto postoje ovlivnily proběhlé reformní změny. Dokládají to myšlenkové souvislosti respondentů. Komunikační partner č. 1 se po předložení otázky na tuto oblast totiž vyjádřil následovně: ,,Politika zaměstnanosti prošla v posledním roce zásadními změnami, které negativně ovlivnily práci zaměstnanců služeb zaměstnanosti. Změny, které probíhají, nemají zásadní (no, ale ani pozitivní) vliv na výši nezaměstnanosti, tedy na snížení nezaměstnanosti ani na zkvalitnění služeb pro klienty úřadů práce. Naopak změna organizační struktury úřadů práce způsobila administrativní a technické komplikace při vyřizování agendy‘‘. Z takového názoru na politiku zaměstnanosti v České republice plyne, že příliš nepřispívá k řešení daných problémů v oblasti nezaměstnanosti a nevykazuje znaky efektivity. Alespoň k ní tedy nepřispěly reformní změny, jenž vešly v platnost minulý rok, v této práci jsme se o nich bavili v kapitole č. 1.7. Slovy komunikačního partnera č. 2, který se k politice zaměstnanosti také staví velmi skepticky: ,,Dle mě je politika zaměstnanosti v České republice prostě nedokonalá. Tím myslím, jakože nekoresponduje, nenavazuje jedno na druhé. Je špatná prostě‘‘. Komunikační partner č. 3 podal názor téměř stejně, ovšem daleko rázněji: ,,To co se odehrává na státní úrovni v politice zaměstnanosti je nehorázný binec. Rozhodovací činnost zde není žádná, vše musí přes centrálu. Vůbec se mi to nelíbí, víte asi sám, k čemu došlo v rámci reorganizací úřadů práce‘‘. Výpovědi těchto tří respondentů považuji za velice cenné, neboť jsou to informace, které není možno získat z odborné literatury a velmi přesně odráží skutečnou situaci v praxi. Ostatní komunikační partneři se pak vyjadřovali pojmy, jenž skýtá literatura či zákon o zaměstnanosti. Komunikační partner č. 4 se k politice 58
zaměstnanosti vyjádřil takto: ,,Politika zaměstnanosti zaujímá širokou oblast činností, která by měla směřovat především k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách a účelnému využití zdrojů pracovních sil. Jejím cílem by mělo být hlavně zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Za tím účelem byl výkon státní správy v oblasti politiky zaměstnanosti dán do vínku MPSV a ÚP ČR, které zajišťují činnosti, jež jsou obsaženy v § 1 zákona o zaměstnanosti‘‘. Tento respondent nepodal žádný subjektivní postoj. Komunikační partner č. 5 se vyjadřuje rovněž objektivně o činnostech a agendách politiky zaměstnanosti, ovšem i zde padly věty o reorganizaci úřadů práce: ,,Státní politika zaměstnanosti zahrnuje spoustu agendy. Mě teď napadá třeba: sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a programů pro další pracovní
uplatnění
zaměstnanců
při
strukturálních
a
organizačních
změnách
a racionalizačních opatřeních, bezplatně poskytovanou informační, poradenskou a zprostředkovatelskou činnost, zřizování nových pracovních příležitostí v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikaci občanů, poradenství pro volbu povolání a odbornou výchovu, systém evidence volných pracovních míst, zprostředkování uplatnění občanům ucházejících se o zaměstnání, výplatu podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, opatření pro zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností, výplaty dávek státní sociální podpory a dávek v hmotné nouzi. Spolu se státem vytváří státní politiku zaměstnanosti další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace. Spolupráce se rozvíjí také s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů. Zákonem č. tuším 73/2011 Sb. byla v roce 2011 zrušena původní struktura úřadů práce s okresní působností a od dubna 2011 bylo vytvořeno generální ředitelství ÚP ČR, do kterého byla převedena část zaměstnanců MPSV. V rámci této nové instituce byly vytvořeny v oblastech původních okresních úřadů v krajských městech krajské pobočky ÚP ČR. Původní okresní pracoviště se stala součástí těchto krajských poboček‘‘. Komunikační partner č. 6 se vyjadřuje velmi podobně jako předchozí respondent, a to: ,,Politiku zaměstnanosti v rámci ČR vnímám jako souhrn opatření státu a dalších subjektů na trhu práce, zejména zaměstnavatelů, územně samosprávných celků, sdružení a organizací zaměstnavatelů a odborových organizací, kteří se snaží najít rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách. Zahrnuje zejména zabezpečení práva na zaměstnání, sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských 59
zdrojů, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, taktéž poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a dalších skupin fyzických osob, které mají ztížené postavení na trhu práce a také usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území ČR a naopak, čili z území ČR do zahraniční. Dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti zabezpečuje MPSV a Úřad práce ČR, který vznikl na základě přijatého zákona č. 73/2011 Sb., od 1. dubna 2011‘‘. Výpověď tohoto respondenta nepřinesla žádné nové zajímavější informace. Byly popsány činnosti politiky zaměstnanosti tak, jak je možné se dočíst ze zákona či dostupné literatury. A konečně komunikační partner č. 7, který se už v rámci výpovědí o politice zaměstnanosti zmiňuje i o ovlivňování trhu práce: ,,Politika zaměstnanosti. No ta ovlivňuje trh práce. Ovšem podstatou vůbec celé oblasti je mít dostatek volných pracovních míst. V případě, že ta volná pracovní místa nejsou a nevznikají, anebo vznikají pouze tak, že vydrží například po dobu příspěvku na vyhrazené místo, to jsou na druhé straně taky vyhozené peníze‘‘. Z výpovědí komunikačních partnerů vyvozuji následující. V kapitole č. 1.2. jsme nahlédli do relevantní literatury a zmapovali, jak politiku zaměstnanosti vymezují někteří autoři. Například Krebs (2007) tvrdí, že ,,obecně lze politiku zaměstnanosti vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil‘‘ (Krebs a kol., 2007, str. 296). Obdobných výpovědí se nám dostalo i od komunikačních partnerů. Například respondent č. 6 se vyjádřil: ,,Politiku zaměstnanosti v rámci České republiky vnímám jako souhrn opatření státu a dalších subjektů na trhu práce, zejména zaměstnavatelů, územně samosprávných celků, sdružení a organizací zaměstnavatelů a odborových organizací, kteří se snaží najít rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách‘‘. Názor a povědomí tohoto pracovníka nám přímo koresponduje s uvedenou definicí z odborné literatury. O politice zaměstnanosti jako takové se však respondenti nevyjadřovali příliš pozitivně. Mnoho respondentů si při povídání o politice zaměstnanosti vybavilo reformu služeb zaměstnanosti a proběhlé změny, které jsme probírali v kapitole č. 1.7. Tyto změny pracovníci vůbec nehodnotí kladně. Někteří pak popsali činnosti politiky zaměstnanosti, ovšem i přesto zmínili například přijatý zákon č. 73/2011 Sb., který vnesl do politiky zaměstnanosti určité ,,novinky‘‘. Tak bylo například u respondentů č. 5 a 6. 60
V této kategorii jsem chtěl zjistit, jak politiku zaměstnanosti pracovníci popisují a vnímají. Jak politika zaměstnanosti dle názorů zaměstnanců úřadu práce ovlivňuje trh práce okresu Karviná se však dozvíme posléze.
4.3.2
Situace na trhu práce v okrese Karviná za poslední dva roky
Jak vnímají pracovníci situaci na trhu práce v okrese Karviná během uplynulých dvou let až do současnosti, bychom se měli dozvědět z následujících řádků, kde z provedených rozhovorů vytěžím ty informace, které se této oblasti týkají. Komunikační partner č. 1 o okresu Karviná vypověděl: ,,V posledních dvou letech nepatřila Karviná v počtu nezaměstnaných mezi první trojici okresů s nejvyšší nezaměstnaností, nicméně vysoký počet nezaměstnaných a nízký počet volných pracovních míst způsobuje stále velké problémy. Je zde velké procento dlouhodobě nezaměstnaných (tím myslím nad 12 měsíců), sociálně nepřizpůsobivých a žen pečujících o děti do 15 let‘‘. Tento respondent zmiňuje i rizikové skupiny na trhu práce, což u ostatních nenastalo. Je však poměrně známým faktem, že osoby s různými handicapy na trhu práce, jako například zmíněné ženy s dětmi, ale i osoby se zdravotním postižením či jiné skupiny uchazečů bez kvalifikace, jsou vytlačovány z trhu práce a vytvářejí skupinu dlouhodobě nebo opakovaně nezaměstnaných. To v okrese Karviná činí skutečně sociální problém. Komunikační partner č. 2 se vyjadřuje mírně odlišně tím, že na problematiku volných pracovních míst dodává i pohled z jiného úhlu. Vyjádřil se následovně: ,,V okrese Karviná je vysoká nezaměstnanost. V tom je ale paradoxní situace. Jsou místa, která pořád nemůžeme obsadit, jako třeba hasiči, lékaři, a pak je zde spousta lidí, kteří práci nemají. To je ten paradox. Volná místa jsou, ale lidé tam nechtějí prostě. Ví, že je to třeba špatný zaměstnavatel, že je tam vysoká fluktuace a podobně. Stejně si myslím, že se ale volná místa v tomto kraji moc nevytváří‘‘. Tenhle názor považuji za velice poutavý. Pokud jsou v tomto regionu volná a dobře placená místa, která se velmi těžko obsazují, jako například lékaři a hasiči, svědčí to buďto o nízké efektivitě školského systému nebo o migraci vzdělaných osob z okresu Karviná. Komunikační partner č. 3 se k trhu práce okresu Karviná vyjadřuje následovně: ,,Procentuelně se v míře nezaměstnanosti řadíme jako nadprůměr v republikových statistikách. Nyní se tato situace vlivem dlouhé zimy ještě zhoršuje‘‘. Tento respondent opět podal podobný názor o vysoké míře nezaměstnanosti jako jeho předchozí kolegové. Statistiku míry nezaměstnanosti za léta 2011 a 2012 61
uvádíme v kapitole č. 3.2.2., kde jsme se informace o pozici okresu Karviná již dozvěděli a tímto respondentem se nám potvrzují. Komunikační partner č. 4 popisuje: ,,Z hodnocení základních informací o měsíčním stavu a pohybu uchazečů o zaměstnání vyplývá, že v letech 2011 a 2012 se vývoj lišil, aspoň co vím já. Zatímco v roce 2011 se meziročně měsíční stavy uchazečů stále snižovaly a tento trend pokračoval tuším až do srpna 2012, asi od září 2012 se situace změnila. Stavy uchazečů se naopak začaly meziročně zvyšovat a takto to probíhá až do března letošního roku 2013‘‘. Dá se konstatovat, že toto zjištění od komunikačního partnera koresponduje s naší uvedenou Beveridgeovou křivkou v kapitole č. 3.2.2. Další komunikační partner č. 5 se příliš konkrétně o okresu Karviná a jeho trhu práce nevyjadřoval. Názory veskrze směřovaly k vytvoření ,,nového‘‘ úřadu práce, proběhlým změnám v politice zaměstnanosti a jejím následkům. V rámci těchto myšlenek se tento respondent k okresu Karviná vyjádřil takto: ,,Všechny tyto komplikace a jen část z původních informací o trhu práce omezuje možnost hodnocení vývoje trhu práce‘‘. Komunikační partner č. 6 se k okresu Karviná vyjádřil těmito slovy: ,,Okres Karviná patří dlouhodobě z hlediska míry nezaměstnanosti k okresům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v rámci ČR. V roce 2011 se meziročně měsíční stavy uchazečů o zaměstnání stále snižovaly a tento trend pokračoval do srpna 2012, od září 2012 se situace změnila. Této situaci nepřispívá ani rozsáhlá změna, kterou úřady práce prošly‘‘. Tento respondent si rovněž neodpustil poznámku o změnách ve struktuře úřadů práce. Je tedy zřejmé, že proběhlé reformní změny určitým způsobem ovlivnily výkon profese daných pracovníků. A konečně komunikační partner č. 7: ,,Pokud bych se měl vyjádřit k okresu Karviná, tak jako vůbec celá Česká republika je v současné době v hospodářské krizi. Navíc okres Karviná je známý vysokou mírou nezaměstnanosti, z dřívějška jednostrannou ekonomickou strukturou zaměřenou na těžký průmysl, což ve značné míře ovlivňuje celkový stav. Pokud bychom se měli vyjádřit k samotnému okresu Karviná, tak bez nástrojů aktivní politiky v podstatě by asi ten okres byl na tom ještě hůře než je dnes‘‘. Dále se ještě o Karviné zmínil takto: ,,V Karviné ta kupní síla je slabá, to vidíme. Mění se to. Jdete po hlavní třídě a jednou tam je prodejna obuvi, podruhé tam je prodejna potravin. Pozorujete, že lidé sice zkouší, ale zjistí pak, že se neuživí‘‘. Tento respondent poukázal na vztah mezi vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou kupní sílou zdejšího obyvatelstva. Nízká kupní síla obyvatelstva není příznivý ukazatel hospodářské úrovně okresu Karviná a může sehrávat roli v myšlení potenciálních investorů a začínajících podnikatelů.
62
Z výpovědi komunikačních partnerů se dá vyvodit následující. Všichni se shodují na tom, že v okrese Karviná je vysoká nezaměstnanost skutečně sociálním problémem. Situaci žádný z respondentů nevidí na zdejším trhu práce za uplynulé dva roky nijak pozitivně, vývoj směřuje stále spíše k horšímu. Dva komunikační partneři nezávisle na sobě zmínili, že v roce 2011 byla situace ještě docela uspokojivá, kdy se stavy uchazečů o zaměstnání dokonce snižovaly. Od té doby se však v této oblasti dá hovořit o zhoršující se tendenci. Stejné závěry se můžeme dočíst i v kapitole č. 3.2.2., kdy na konci roku 2011 Úřad práce v okrese Karviná evidoval celkem 19 218 uchazečů. O rok později, na konci roku 2012, to bylo již o více než tisíc osob navíc, celých 20 319 uchazečů o zaměstnání.
4.3.3
Aktivní politika zaměstnanosti a její ovlivňování trhu práce
V této kategorii se pokusíme zjistit, které nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ovlivňují dle názorů pracovníků trh práce okresu Karviná. Respondenti se k této oblasti vyjadřovali následovně. Komunikační partner č. 1 popisuje: ,,V současné době nejvíce ovlivňují trh práce v okrese Karviná dva nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se o veřejně prospěšné práce, kdy dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání vykonávají pomocné práce při čištění města a v druhém případě jsou to společensky účelná pracovní místa vyhrazená pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze jiným způsobem zajistit uplatnění na trhu práce‘‘. Komunikační partner č. 2 se vyjádřil velmi osobitě: ,,Když mi sem chodí lidé, či je umísťujeme do rekvalifikací, často slýchávám: ,,K čemu mi to bude‘‘? Já se pak kolikrát můžu třeba rozkrojit, a je mi to k ničemu. A já vysvětluju každému zvlášť, že bez vzdělání práci nenajdou. Stejně spousta lidí po absolvování rekvalifikačního kurzu práci nenajde. Ale víte, že už i Kalousek říkal, že lidé budou muset měnit 2x až 3x své zaměření a profesi. Lidé už často sami začínají vidět, že to je takové na nic‘‘. Komunikační partner č. 1 považuje za nejvýraznější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti při ovlivňování zdejšího trhu práce veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Myšlenka na rekvalifikační programy u něj nevyvstala. Oproti tomu druhý komunikační partner zmiňuje pouze rekvalifikace, o veřejně prospěšných pracích či společensky účelných pracovních místech řeč nepadla. Je tomu tedy přesně naopak. Zatím se však dá tvrdit, že trh práce okresu Karviná ovlivňují tyto tři nástroje. Svérázně a zcela opačně se k ovlivňování trhu práce ale vyjadřuje komunikační partner č. 3, a to: ,,Ovlivňuje velmi 63
málo. Navíc když nejsou volná pracovní místa, nezmůže politika zaměstnanosti vůbec nic. Pokud se však v dnešní době o nějaké politice zaměstnanosti dá hovořit‘‘. Jiný potenciál se skrývá u výpovědi komunikačního partnera č. 5: ,,V minulém roce 2012 byl výkon v rámci aktivní politiky zaměstnanosti ovlivněn posunutým termínem získání finančních prostředků pro úhradu výdajů poskytnutých pro realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Z těchto důvodu se tvorba pracovních příležitostí rozjížděla až koncem 1. čtvrtletí 2012, což částečně mělo vliv na pokles počtu vytvořených pracovních příležitostí. Na tomto poklesu se podílel nástroj SÚPM vyhrazených a zřízených, jejichž počet meziročně klesl. Dále počet míst v rámci nástroje SÚPM-SVČ se snížil a u nástroje VPP dosahoval taky pokles pracovních míst. Pokles u tohoto posledního nástroje byl ovlivněn přesunem původních aktivit měst, obcí a spolupracujících subjektů v rámci nástroje veřejně prospěšných prací k nástroji veřejná služba, která byl později odmítnuta jako závadová‘‘. Díky tomuto respondentu jsme se dozvěděli, že u nástrojů, které nejvíce ovlivňují trh práce okresu Karviná (veřejně prospěšné práce, SÚPM, rekvalifikační programy) došlo k výraznému poklesu míst. Komunikační partner č. 6 se k dané oblasti vyjadřuje takto: ,,Aktivní politika zaměstnanosti je určitě v okrese, kde vzniká málo pracovních příležitostí důležitým faktorem, který ovlivňuje trh práce. Jednak je to možností zaměstnat dlouhodobě evidované uchazeče formou veřejně prospěšných prací, jednak k uplatnění uchazečů přispívá i nástroj společensky účelné pracovní místo. Uchazeči o zaměstnání mají také možnost pomocí finančních prostředků APZ zahájit podnikání s příspěvkem ÚP‘‘. Tento respondent opět zmiňuje veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa, což se podobá předchozím výpovědím komunikačních partnerů. Z toho se dá usuzovat, že aktivní politika zaměstnanosti v České republice nastiňuje spíše Americký model, jenž je zaměřen spíše k veřejným pracím a pracovnímu výcviku, s cílem pomoci znevýhodněným skupinám k reintegraci na pracovní trh. Poslední komunikační partner č. 7 říká: ,,Aktivní politika trh práce ovlivňuje velmi výrazně. Na jedné straně, čili pokud bych se měl nějak stručně vyjádřit k nástrojům aktivní politiky, tak víceméně těch nástrojů je škála, od různých příspěvků na vznik nového místa, na vyhrazení pracovního místa, ať dále na druhé straně potom řada rekvalifikačních programů, poradenských programů a tak podobně. My jsme spíše toho názoru, že se nám zdají lepší nástroje ty, které vedou ke konečnému uplatnění do pracovního procesu. A proč? Protože setkáváme se s tím, že nabídka rekvalifikací je vysoká, avšak to konečné uplatnění ten uchazeč nenachází, ani když třeba absolvuje spoustu rekvalifikací, případně poradenských programů, čili jednoznačně 64
říkáme, že tam, kde je pracovní poměr, je to z hlediska toho výhodnější. Protože okres Karviná má málo volných pracovních míst, čili v celostátním ohledu jsme na jednom z předních míst v počtu volných míst na jednoho uchazeče, čili to je bych řekl jedna věc, která celou tuto situaci ovlivňuje. Z těch nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti bych vyzvedl jeden takový nástroj a sice nástroj vyhrazené místa pro absolventy - společensky účelných pracovních míst, který směřoval k zabezpečení odborné praxe osob do 30 let věku v organizačních složkách států a příspěvkových organizací. Ten asi v posledních dvou až tří letech nebyl aplikován, což je škoda. Ten nástroj byl výhodný z toho pohledu, že ta organizační složka státu měla možnost prostřednictvím agentury přijat absolventa střední školy nebo vysoké školy. On byl v podstatě v té době 6 měsíců v pracovním poměru. Čili, byla to, bych řekl, dobrá nástupnická praxe pro státní správu. Výhodou toho bylo, že v případě že se ten uchazeč osvědčil a ta organizace pak měla volné pracovní místo, tak si ho pak třeba vzala do pracovního poměru. Z praxe víme, že byť se třeba někteří uchazeči nedostali hned do pracovního poměru, ale třeba v následných jednoho až dvou let, pak ten pracovní poměr třeba získali, protože ta organizace si je pamatovala , a třeba někteří lidé odešli do důchodu, někteří rozvázali pracovní poměr, tak než aby sáhli po zcela novém zaměstnanci, tak už sáhli po tom absolventu, o kterém věděli, že těch 6 měsíců, kdy byl v tom pracovním poměru v rámci té odborné praxe, se osvědčil. Tady bych třeba konkrétně, abych to přiblížil, tak třeba Okresní správu sociálního zabezpečení, kde takto nastoupilo myslím 8-10 takovýchto absolventů v průběhu 3 až 5 let, což je velmi pozitivní, taktéž třeba Okresní soud byl úspěšný, kdy administrativní pracovnice, které dobře ovládali psaní stroje, tak jim dali přednost a zaměstnali. To znamená, že ti lidé nastupovali v organizačních složkách státu, což je třeba i Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, v té době i Úřady práce. Tento nástroj se ale v současné době opět připravuje a myslím si, že by to byla určitě pro náš region pomoc. Takže tady tento nástroj bych řekl, se nám v minulosti osvědčil a jsme plně pro to, aby i v budoucnu se znovu realizoval‘‘. Výpověď tohoto respondenta je velmi výmluvná a poskytla ucelenou odpověď na ovlivňování trhu práce okresu Karviná aktivní politikou zaměstnanosti. Názory komunikačních partnerů se dají shrnout následovně. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou jistě důležitým aspektem při ovlivňování lokálního trhu práce. V kapitole č. 1.3. jsme se zmínili, že aktivní politika zaměstnanosti důležitým nástrojem k řešení problémů na trhu práce. Její význam vzrůstá s tím, jak se v souvislosti s ekonomickou krizí zvyšuje míra nezaměstnanosti (Zadražilová a kol., 2010). Podobné 65
myšlenky nám poskytovali dotázaní komunikační partneři. Někteří respondenti však aktivní politice zaměstnanosti příliš nedůvěřují. Dokládá o tom například výpověď komunikačního partnera č. 2 a 3. Co se týče nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, respondenti nejvíce zmiňovali veřejně prospěšné práce či společensky účelná pracovní místa. Naopak k rekvalifikačním kurzům se respondenti v rámci ovlivňování trhu práce příliš nevyjadřovali. I přesto se dá z odpovědí respondentů tvrdit, že aktivní politika zaměstnanosti v České republice nastiňuje spíše ,,Americký model‘‘, jenž je zaměřen spíše k veřejným pracím a pracovnímu výcviku, s cílem pomoci znevýhodněným skupinám k reintegraci na pracovní trh.
4.3.4
Pasivní politika zaměstnanosti a její ovlivňování trhu práce
V této kategorii se stejně jako v předchozí podíváme na to, jakým způsobem pracovníci Úřadu práce v Karviné chápou a vnímají ovlivňování trhu práce, tentokráte pasivní politikou zaměstnanosti. Komunikační partner č. 1 se k položené otázce vyjádřil takto: ,,Velká část uchazečů o zaměstnání má nízkou sociální úroveň, žádnou nebo nízkou kvalifikaci, což má často za následek využívání až zneužívání sociálního systému. Častá je tzv. práce „na černo‘‘ a současně evidence na ÚP z důvodu podpory v nezaměstnanosti nebo úhrady zdravotního pojištění‘‘. Vzhledem k tomu, že osobně žiji v okrese Karviná, z vlastního názoru se domnívám, že se ve výpovědi tohoto respondenta objevují myšlenky na romské etnikum, například ve slovech, že velká část uchazečů má ,,nízkou sociální úroveň‘‘ či ,,žádnou kvalifikaci‘‘. Právě tyto informace o nepřizpůsobivých občanech v Karviné se často dovídáme také z médií, avšak v rámci předmětu zkoumání této práce nemají zvláštní význam. Zajímavé informace poskytl komunikační partner č. 4: ,,Je to velká škoda, ale výsledky pasivní politiky zaměstnanosti (což je výplata podpor) nejsou na úrovni okresu k dispozici, stejně jako informace o finančních prostředcích vynaložených na aktivní politiku zaměstnanosti. Z toho důvodu již nemáme možnost srovnání výše vyplacených finančních prostředků na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti v letech 2011 a 2012 a její hodnocení z tohoto pohledu. K dispozici jsou pouze počty uchazečů o zaměstnání a počty osob s nárokem na podporu. Rovněž údaje o dalších finančních prostředcích vynaložených na dávky státní sociální podpory nebo dávky hmotné nouze nejsou k dispozici. Takže těžko odpovídat na tuto otázku‘‘. Komunikační partner č. 6 se vyjadřuje 66
naprosto stejně jako tento respondent, čili: ,,výsledky pasivní politiky zaměstnanosti na okresní úrovni nejsou k dispozici, taktéž informace z dávek státní sociální podpory nebo dávky hmotné nouze nejsou na okresní úrovni k dispozici‘‘. Současná nedostupnost takových informací pracovníkům znesnadňuje výkon jejich povolání a jistě působí značné obtíže. Komunikační partner č. 5 pak uvádí: ,,ještě k té pasivní politice zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že počet uchazečů evidovaných u kontaktních pracovišť v okrese Karviná již směřuje k 22 tisícům osob (jako opravdu, k březnu 2013 - 21 800 něco), je vliv značný. Tolik osob nenaplňuje státní rozpočet ze svého příjmu. Naopak očekává finanční příspěvky od státu. Podpora v nezaměstnanosti, na kterou mají nárok pouze ti, kteří v posledních dvou letech získali dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, dosahuje nízkého podílu. Vzhledem k tomu, že se značně snižuje počet vyřazovaných uchazečů, a v tom také umísťovaných do zaměstnání, má tento vývoj za následek prodlužování délky evidence těchto uchazečů a další kumulaci nepříznivých faktorů, jako je např. ztráta pracovních návyků, nezájem o další vzdělávání, pologramotnost, psychosomatické problémy, alkoholismus, drogy, kriminalita apod.‘‘. Tento respondent poukázal na další negativní důsledky, jenž plynou ze sociálního problému zvaného nezaměstnanost. Kumulace takovýchto negativních faktorů jistě ztěžuje společenský život v okrese Karviná. Právě i o vysoké kriminalitě v okrese Karviná, či jen samotném městě Karviná, se často z médií dovídáme. Komunikační partner č. 7 se k pasivní politice zaměstnanosti vyjadřuje těmito slovy: ,,V pasivní politice zaměstnanosti, což je vlastně vyplácení podpory v nezaměstnanosti - došlo tam v poslední době k řadě zpřísnění. To znamená, že uchazeči již nedosáhnou na takovou výši jako minule. Řekl bych ale, že je to diskutabilní. Jako příklad uvedu: jestliže uchazeč končí pracovní poměr sám bez vážných důvodů, nemá nárok již na 65 %, 50%, 45% z čistého výdělku, ale má pouze nárok na 45%. Je někdy diskutabilní, zda je to skutečně samotným pracovníkem či organizací, že uchazeč ukončil pracovní poměr. Čili, tam to může svým způsobem i sehrát roli v neprospěch toho uchazeče, totéž jestliže Úřad práce zprostředkuje zaměstnání, a uchazeč skončí, tak se nemůže zaevidovat, do té určité doby od nástupu do toho zaměstnání. To v praxi taky někdy cítíme, že ne vždy ten zaměstnavatel je solidní a třeba ten uchazeč odejde dříve, než uplyne těch 6 měsíců. Jinak stále platí, že podpora v nezaměstnanosti se vyplácí z posledního zaměstnání. To znamená, z čistého výdělku, což není úplně objektivní, protože zase uvedu příklad: horník si vydělává hodně, v dobré víře nastoupil někde k nějakému podnikateli, který mu pak dá minimální mzdu, a v posledním zaměstnání je mu vyplácena minimální 67
mzda. Podporu by pak dostal samozřejmě z té minimální mzdy‘‘. Zpřísnění podmínek výplaty podpor v nezaměstnanosti jistě vyvolalo u specifických skupin osob nevoli. V rámci dopadů na trhu práce v okrese Karviná to však mohlo vyústit v nárůstu černé ekonomiky a setrvání v neaktivitě, takovéto zpřísnění pak nepodporuje zaměstnance ke změnám v zaměstnání, kdy raději zůstávají na místě, kde nejsou zcela spokojeni. Tuto kategorii bych shrnul následovně. K pasivní politice zaměstnanosti se respondenti příliš nevyjadřovali. Alespoň né v takové míře, jako v aktivní politice zaměstnanosti. Může o tom svědčit fakt, jenž zmiňují autoři Čevela, Čeledová a Zvoníková (2010). Ti totiž tvrdí, že současná politika zaměstnanosti v České republice již neklade takový důraz na příjmovou ochranu nezaměstnaných, ale zdůrazňuje spíše potřebu investic do lidí a jejich schopností (Čevela, Čeledová, Zvoníková, 2010). Z tohoto důvodu se nejspíš respondenti vyjadřovali spíše k aktivní politice zaměstnanosti, neboť tím více reflektují zaměření činnosti při výkonu své profese. Další důvod nám odkryje například komunikační partner č. 4 či č. 5., a to: ,,Je to velká škoda, ale výsledky pasivní politiky zaměstnanosti nejsou na úrovni okresu k dispozici‘‘ a ,,výsledky pasivní politiky zaměstnanosti na okresní úrovni nejsou k dispozici, taktéž informace z dávek státní sociální podpory nebo dávky hmotné nouze nejsou na okresní úrovni k dispozici‘‘. Pasivní politika zaměstnanosti neovlivňuje trh práce takovou měrou jako aktivní politika zaměstnanosti, několik aspektů se však nalézt dá. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti se stává, že dochází ke zneužívání systému a častá je i tzv. práce ,,na černo‘‘. Od 1.1.2012 však došlo ke zpřísnění podmínek vyplácení podpor v nezaměstnanosti, jak jsme se dozvěděli z kapitoly č. 1.7.2. a provedených rozhovorů. Tímto zpřísněním podmínek pro výplatu podpor v nezaměstnanosti můžeme očekávat několik důsledků. S podmínkami k získání dávek v nezaměstnanosti či jejich výší totiž souvisí například ochota pracovníků ke změně zaměstnání. Vyšší dávky snižují strach pracovníků ze změny zaměstnání. Snížení dávek v nezaměstnanosti či jejich nedosáhnutí tak tlumí ochotu pracovníků ke změně zaměstnání, což snižuje flexibilitu pracovního trhu. Kromě toho vysoké dávky v nezaměstnanosti a jejich dostupnost snižují ochotu nezaměstnaných hledat si zaměstnání, přičemž delší doba poskytování tento účinek zvyšuje. Snížení dávek v nezaměstnanosti pak má zesilující vliv na aktivitu nezaměstnaných najít si práci. Výše dávek v nezaměstnanosti navíc ovlivňuje nejen chování nezaměstnaných, ale působí také na lidi participující na trhu práce a lidi mimo trh práce. Aktivní politika zaměstnanosti je ale v tomto směru důležitější,
68
přímo se to dá doložit i tvrzením respondenta č. 7: ,,My jsme spíše toho názoru, že se nám zdají lepší nástroje ty, které vedou ke konečnému uplatnění do pracovního procesu‘‘.
4.3.5
Pozitivní aspekty politiky zaměstnanosti
V této kategorii zjistíme, v čem pracovníci Úřadu práce v Karviné shledávají pozitivní aspekty politiky zaměstnanosti, ať již při ovlivňování trhu práce okresu Karviná, či této politiky jako takové. Komunikační partner č. 1 se k pozitivním aspektům v politice zaměstnanosti vyjádřil následovně. ,,Aktivní politika zaměstnanosti motivuje zaměstnavatele k vytváření pracovních míst pro skupiny ohrožené na trhu práce. A pokud bych se měla vyjádřit k pasivní politice zaměstnanosti, tak pasivní politika zaměstnanosti pozitivně ovlivňuje tu kategorii nezaměstnaných, kteří se v důsledku organizačních změn u zaměstnavatele ocitnou bez práce a jsou v době, kdy hledají nové uplatnění na trhu práce finančně zajištěni prostřednictvím podpory v nezaměstnanosti. Další takovou kategorií jsou ženy vracející se z mateřské a rodičovské dovolené nebo absolventi škol‘‘. Tvorba pracovních míst je dle názoru tohoto respondenta pozitivním dopadem, jenž zvyšuje zaměstnatelnost rizikových skupin skrze úzkého kontaktu zaměstnavatelů s úřadem práce. Snížení rizika sociální exkluze je možné jednak v důsledku zvýšení příjmů nezaměstnaných a jednak rozšířením jejich sociálních sítí a obnovy strukturace času, zlepšení lidského kapitálu a pracovních dovednosti. Slovy komunikačního partnera č. 2: ,,Mě osobně se nejvíce zamlouvá nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, zvolená rekvalifikace. Ta přišla začátkem loňského roku tuším. Uchazeč si sám zvolí takový rekvalifikační kurz, který si myslí, že právě potřebuje. Samozřejmě, my to tady musíme schválit, ale je velmi dobré, že nemusí čekat na naší nabídku, která se mu třeba ani nebude zamlouvat. V tom vidím přínos‘‘. Komunikační partner č. 3 se o pozitivních aspektech politiky zaměstnanosti zmínil v těchto větách: ,,Tak nějaké pozitivní aspekty bych přece jen našel. Stále si myslím, možná jako jeden z mála, že peněz je dost. Pokud se rozhodnete začít podnikat, je možno získat finanční prostředky na rozjezd. Nákup počítače, telefonu, tiskárny a podobně, to Vám může pomoci, neboť tyto investice jsou velmi důležitá a ne každý je na začátku má‘‘. Poněkud odlišně a rázně se vyjadřuje komunikační partner č. 4: ,,Pozitivního toho moc nevidím‘‘. Komunikační partner č. 5 se naopak rozdílně vyjadřuje velmi pozitivně o aktivní politice zaměstnanosti: ,,Z celkového počtu uchazečů umístěných úřadem práce bylo více než 76 % umístěných právě prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti‘‘. 69
V rámci opačného úhlu pohledu se však zde může jednat i o nežádoucí efekt, kdy programy aktivní politiky zaměstnanosti mohou vést k redistribuci práce a narušovat fungování tržního principu. To má za následek například vytlačení jiných skupin lidí, kteří se nezúčastnili programů. Podobný názor jako komunikační partner č. 4 zastává i komunikační partner č. 6: ,,V době, kdy zaměstnavatelé nevytvářejí dostatečné počty volných pracovních míst, kde by mohli uchazeči nalézt uplatnění, je tvorba nových pracovních příležitostí pomocí aktivní politiky zaměstnanosti pozitivním aspektem politiky zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce‘‘. Konečně komunikační partner č. 7, který vidí pozitivní aspekty v následujícím: ,,V současné době běží řada nástrojů politiky zaměstnanosti, a to taky pro zaměstnavatele. Je to pro překonání krize. To znamená, že může zaměstnavatel získat od úřadu práce finanční prostředky na to, aby v době, kdy nemá práci, byli zaměstnanci školeni. To znamená, získali třeba rekvalifikačním kurzem nějaké dovednosti. Například svářečská firma nemá práci, tak pošle své zaměstnance třeba na nějaký kurz. V případě, že ta krize pomine, tak už by měli mít třeba širší uplatnění, ať už ve firmě, či někde jinde‘‘. Kategorii pozitivních aspektů politiky zaměstnanosti bych shrnul následovně. Zdá se, že pracovníci Úřadu práce v Karviné příliš pozitivních aspektů v politice zaměstnanosti nevidí. I s takovýmto pocitem jsem odcházel po provedení rozhovorů na Úřadu práce v Karviné. Důvody mohou být různé. Zajímavější bude následující kategorie, která bude zkoumat protipól, a to problematické aspekty politiky zaměstnanosti. V té se pracovníci rozpovídali poněkud větší měrou. Už z této podkapitoly je to zřejmé, například komunikačním partnerem č. 4 a vyjádřením: ,,Pozitivního toho moc nevidím‘‘. Celá tato situace může být zapříčiněna i reorganizací úřadů práce, o které se pracovníci zmiňovali v jiných oblastech.
4.3.6
Problematické aspekty politiky zaměstnanosti
V této kategorii si rozebereme kontrast výše uvedeného, a to problematické aspekty politiky zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce tak, jak je vidí zaměstnanci Úřadu práce v Karviné. Komunikační partner č. 1 vidí problém ve zneužívání sociálního systému, konkrétně zmiňuje: ,,Zneužívání evidence na úřadě práce pro účely úhrady zdravotního pojištění státem“. Komunikační partner č. 2 vidí problém v: ,,Celkovém uspořádání, centralizaci, proběhlé reformě. No reformy mají sloužit k tomu, aby byly věci lepší. Tady 70
mi to tak vůbec nejeví, ale o tom bych raději nechtěla moc mluvit. Zkrátka asi nebyla moc správným krokem. A taky vidím za problematické to, že já se můžu rozkrojit a stejně to bude k ničemu, že klientům k nalezení práce nepomůžu. Často oni nejsou ani motivováni‘‘. O těchto proběhlých změnách jsme již hovořili několikrát. Tuto reformu popisuje problematicky i komunikační partner č. 3. Velmi rázně se vyjádřil slovy: ,,Všechno je špatně, škoda říkat. Málokdo ví, že se to projevuje i zde na pracovnících. Přibylo byrokratizace, to vede a nebudete tomu věřit, k psychickým problémům pracovníků, vyšší nemocnost, dlouhodobé nemocenské se zde evidují, nejsou motivování, děs a hrůza‘‘. Komunikační partner č. 4 vidí také problematické aspekty v proběhlé reformě zaměstnanosti. Vyjadřuje se: ,,Já pociťuji zklamání nad tím, co proběhlo v posledních dvou letech. Výborné výsledky v mnohých oblastech a úroveň výkonu agend se značně snížila. Byly znehodnoceny schopnosti zaměstnanců, kteří byli přesunuti do pozic referentů s úkolem jen plnit úkoly. Dále zahlcenost právními předpisy, směrnicemi, příkazy apod., které proudí několikanásobně z MPSV, z Generálního ředitelství ÚP, z krajské pobočky a někdy ještě z pozice ředitele kontaktního pracoviště ke všem řadovým zaměstnancům bez ohledu na to, zda v této oblasti pracují. Špatně funguje i systém fungování pošty, cestování spisů k podpisu na kraj a zpětné očekávání jejich návratu na okresní pracoviště‘‘. Komunikační partner č. 5 popsal problematické aspekty politiky zaměstnanosti následovně: ,,Současný systém politiky zaměstnanosti se nezaměřuje na řešení problematiky okresu. V důsledku centralizace je prvotním měřítkem Česká republika a poté kraj. Pravomoci v okresech jsou minimální a vycházejí z centrálního, případně krajského pohledu. Z toho vyplývá poslední změna, kdy se zvýšila částka poskytovaná v rámci nástrojů APZ až na 15 tis. Kč. Ta značně převyšuje dosavadní výši i období, po které se poskytuje. Myslím, že se bez ohledu na okresní podmínky vycházelo z průměrných výdělků v ČR nebo v Praze. To nebylo pozitivně přijato ani zaměstnavateli v okrese, neboť úroveň mezd jejich zaměstnanců by se lišila oproti zaměstnancům přijatým v rámci nástrojů APZ. Nová opatření MPSV řeší 7 oblastí. Pro jednu z nich jsou již vytvořeny samostatné nástroje i metodické pokyny. Jedná se o absolventské praxe v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích. Dle mého názoru je v rámci okresu tato skupina méně problematická než mnohé jiné‘‘. Komunikační partner č. 6 popsal problémy v politice zaměstnanosti takto: ,,V období zvyšování nezaměstnanosti a nedostatku volných pracovních míst je nutné zapojit všechny subjekty na trhu práce a pomocí různých nástrojů ovlivňovat trh práce.
Provedená centralizace úřadů práce, nové postupy a stále 71
nedoladěné informační systémy situaci ještě více zhoršuje. Myslím si, že současné probíhající změny na úřadech práce, dělají z úřadů práce pouze výplatní místo pro všechny druhy dávek, kdy se stěží vyplacení těchto dávek daří, ostatní činnosti se dostávají do pozadí, jako jsou poradenské činnosti, informační schůzky pro uchazeče a tak podobně‘‘. Tento respondent opět zmiňuje proběhlé změny ve službách zaměstnanosti, jak jsme již mohli slyšet mnohokrát. Výpovědi v problematických aspektech se u zaměstnanců Úřadu práce v Karviné neliší. Shodují se téměř ve všech sdělených názorech. Proběhlá reforma zaměstnanosti, o které jsme hovořili v kapitole č. 1.7., je jistě problematickým aspektem, alespoň to tak pociťují pracovníci Úřadu práce v Karviné. Komunikační partner č. 7 vyjádřil problematické aspekty takto: ,,Napadá mě například v pasivní politice zaměstnanosti, což je vlastně vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Došlo tam v poslední době k řadě zpřísnění. To znamená, že uchazeči již nedosáhnou na takovou výši jako minule. Řekl bych ale, že je to diskutabilní. Jako příklad uvedu: jestliže uchazeč končí pracovní poměr sám bez vážných důvodů, nemá nárok již na 65 %, 50%, 45% z čistého výdělku, ale má pouze nárok na 45%. Je někdy diskutabilní, zda je to skutečně samotným pracovníkem či organizací, že uchazeč ukončil pracovní poměr. Čili, tam to může svým způsobem i sehrát roli v neprospěch toho uchazeče. Totéž jestliže Úřad práce zprostředkuje zaměstnání, a uchazeč skončí, tak se nemůže zaevidovat, do té určité doby od nástupu do toho zaměstnání. To v praxi taky někdy cítíme, že ne vždy ten zaměstnavatel je solidní a třeba ten uchazeč odejde dříve, než uplyne těch 6 měsíců. Jinak stále platí, že podpora v nezaměstnanosti se vyplácí z posledního zaměstnání. To znamená, z čistého výdělku, což není úplně objektivní, protože zase uvedu příklad: horník si vydělává hodně, v dobré víře nastoupil někde k nějakému podnikateli, který mu pak dá minimální mzdu, a v posledním zaměstnání je mu vyplácena minimální mzda. Podporu by pak dostal samozřejmě z té minimální mzdy‘‘. Tento názor tohoto respondenta jsme již mohli zaregistrovat v kategorii o pasivní politice zaměstnanosti, ovšem zcela zapadá i sem. Dále se tento komunikační partner k problematickým aspektům vyjadřuje: ,,Ještě mě napadá k té centralizaci. Tím, že to je teď centrální, tak každý centralismus přináší to, že je všechno zdlouhavější. V případě, že ty okresy byly samostatné, tak se dalo rychleji něco aplikovat v rámci okresu, než když je to v rámci celé republiky či na úrovni krajů. Ta rychlost si myslím byla ve prospěch té samostatnosti úřadu práce. Zase v rámci jednotnosti by tam zřejmě bylo něco kladného, že by ty úřady práce měli přistupovat k té aktivní politice stejně. V praxi to ale nejde, protože jiné podmínky má třeba Bruntál, který je 72
zemědělský, jiné podmínky má Praha, kde přece jen těch míst je dostatek. Jiné podmínky má okres Karviná, který byl v minulosti zaměřen na těžký průmysl‘‘. I tento poslední respondent hovoří v rámci problematických aspektů o reformě zaměstnanosti, všechny výpovědi se v této kategorii shodují, což vytváří jisté závěry. Z výše uvedených odpovědí komunikačních partnerů, a to jak na pozitivní aspekty politiky zaměstnanosti, tak i problematické, se dají zobecnit následující závěry. Téměř každý respondent vnímá politiku zaměstnanosti při ovlivňování lokálního trhu práce spíše negativně. Našli daleko více problematických aspektů, nežli těch pozitivních. Veskrze se respondenti v rámci těchto kategorií vyjadřovali o špatném fungování a téměř vždy zmínili proběhlé změny a reformu služeb zaměstnanosti. Tyto změny tak zřejmě příliš nepomohly v ovlivňování trhu práce a zvýšení efektivity. Změny v politice zaměstnanosti byly předmětem kapitoly č. 1.7. a provedený výzkum prakticky doplnil toto teoretické vymezení. Při ovlivňování trhu práce došlo jistě ke zhoršení podmínek a snížení efektivity systému, soudě dle toho, jak se vyjadřovali dotázaní. V literatuře se však dočteme, že nové organizační uspořádání mělo zajistit jednotný postup a dostupnost veškerých dosud poskytovaných služeb občanům, přinést administrativní úspory a posílit kontrolní činnost úřadů práce (Dvořáková a kol., 2012). Dle komunikačního partnera č. 7. to však nelze v praxi příliš dobře aplikovat. Celý proces je dle něj nyní zdlouhavější a každý okres má jiné výchozí podmínky, jak jsme se dozvěděli o odstavec výše. Stejně tak se vyjadřoval například komunikační partner č. 5: ,,Současný systém politiky zaměstnanosti se nezaměřuje na řešení problematiky okresu‘‘ či komunikační partner č. 6: ,,Provedená centralizace úřadů práce, nové postupy a stále nedoladěné informační systémy situaci ještě více zhoršuje‘‘. S ohledem na výše uvedené a ráznou odpověď komunikačního partnera č. 3: ,,Všechno je špatně‘‘, se nejspíš oprávněně domnívám, že provedené změny a reforma služeb zaměstnanosti nepřinesla pozitivních změn a zvýšení efektivity při ovlivňování trhu práce. Více nám ale může napovědět i následující kategorie.
4.3.7
Potřeba změn v politice zaměstnanosti
V této kategorii se dozvíme, jak se o potřebách změn v politice zaměstnanosti vyjadřovali komunikační partneři při prováděných rozhovorech. Zde se má na mysli otázka, kde je potřeba provést změny, aby politika zaměstnanosti lépe odrážela potřeby jednotlivých okresů a byla efektivnější v ovlivňování lokálních trhů práce. Jaké změny jsou podle pracovníků Úřadu práce v Karviné zapotřebí? 73
Komunikační partner č. 1 by uvítal následující změny: ,,Zvýšení minimální mzdy a její dodržování zaměstnavateli by mohla motivovat uchazeče o zaměstnání evidované na úřadě práce k nástupu do zaměstnání. Rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a mzdou či platem by tak byl větší a tudíž k nástupu do pracovního poměru více motivační. Dalším nástrojem, kterým lze situaci zaměstnanosti řešit je kontrolní systém, který nedovolí zaměstnavatelům zaměstnávat tzv. „na černo“ a zneužívat uzavírání dohod o provedení práce, kdy nezaměstnaní pracují na zkrácené úvazky s výdělky do 4.000 Kč jen „na papíře“, a v praxi jsou úvazky plné a výdělky vyšší‘‘. I toto má však svůj protipól. Například se dá zjednodušeně tvrdit, že zvýšením minimální mzdy, jak by navrhoval tento respondent, se zvýší cena práce a odvody zdravotního a sociálního pojištění. To se prodraží samotným zaměstnavatelům, kteří by se snažili tuto částku ušetřit, například i propuštěním jiného zaměstnance. Různé důsledky by však vyžadovaly důkladnější analýzy, jenž jdou nad rámec této práce. Komunikační partneři č. 2. a 3. nezmínili žádnou konkrétní potřebu změny, nicméně komunikační partner č. 4 se pak vyjádřil: ,,Je toho asi moc, ale do okresu by se musely vrátit pravomoci samostatně rozhodovat o tom, co je důležité. Hlavně však zajistit plnou funkčnost informačních systémů, které budou poskytovat všechna data, která jsou potřebná pro mapování vývoje na trhu práce‘‘. O absenci potřebných dat jsme již slyšeli. Stejně tak tvrdí komunikační partner č. 5: ,,Dle mého názoru je potřeba zajistit naplnění informačních systémů správnými a úplnými daty. Bez nich budou diskriminovány ty osoby, které nebudou mít patřičný záznam o skupině, pod kterou spadají. V těchto případech se nedostanou do výběru pro řešení aktivní politikou zaměstnanosti‘‘. Tento názor může poukazovat na ,,creaming-off efekt‘‘, což znamená, že do programů jsou přednostně vybíráni ti uchazeči, kteří mají lepší vyhlídky na získání zaměstnání. Naopak ti, kteří by účast v programech potřebovali více, mají přístup ztížený (Horáková, Rákoczyová, 2002). Komunikační partner č. 6 opět nevyjádřil žádnou konkrétní potřebu změny, rovněž ani komunikační partner č. 7. Možná to souvisí s výpovědí typu: ,,Odpovědi na Vaše položené otázky by potřebovali více časového prostoru na zpracování, které bohužel nemám k dispozici‘‘. Dá se však chápat, že během jednoho rozhovoru se většině osob ihned nevybaví žádná potřebná změna, která by vedla k pozitivním efektům při ovlivňování lokálního trhu práce.
74
4.4 Závěrečná diskuze a shrnutí V této kapitole se pokusíme vyvodit relevantní závěry, jenž vyplynuly z provedeného výzkumu. Tím bychom měli odpovědět na poznávací cíl, čili hlavní výzkumnou otázku a její dílčí výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka zněla: ,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná‘‘? Dle klíčových zjištění a interpretací dat na ní poskytneme ucelenou odpověď. Názory na politiku zaměstnanosti se u jednotlivých pracovníků příliš neliší. To platí jak při ovlivňování trhu práce okresu Karviná, tak při vnímání politiky zaměstnanosti jako takové. Objektivně se komunikační partneři vyjadřovali obdobnými pojmy, jako nám skýtá odborná literatura a zákony. Pokud se respondenti snažili o vymezení této politiky, odvolávali se velmi často na termíny vyjádřené v zákoně o zaměstnanosti. Je to však pochopitelné. S ohledem na své povolání jsou nuceni s tímto ustanovením přicházet denně do styku. Co se týče jejich subjektivních dojmů, rovněž se názory komunikačních partnerů příliš nerozcházely. Bez výjimky se k politice zaměstnanosti vyjadřovali respondenti s velmi negativním postojem. To může být zapříčiněno několika faktory. K těmto negativním názorům přispěla reforma zaměstnanosti a platnými změnami od 1.1.2012 a reorganizace úřadů práce. V souvislosti s ovlivňováním trhu práce dle názorů respondentů tyto změny nepřispěly k lepšímu a tím pádem ani k vyšší efektivitě celého systému. K těmto změnám se pracovníci Úřadu práce v Karviné staví velmi skepticky a negativně. Přesto v nich lze shledat alespoň nějaká pozitiva. Jeden z respondentů vidí klady v novém nástroji zvaném ,,zvolená rekvalifikace‘‘. Přínos spočívá dle respondenta v tom, že si uchazeč sám zvolí takový rekvalifikační kurz, u něhož si myslí, že mu lépe dopomůže k uplatnitelnosti. Tím nemusí čekat na nabídku z úřadu práce. Ostatní aspekty proběhlých změn však vnímají dotázaní velmi negativně, a to především z následující důvodů. Vlivem centralizace je nyní vše zdlouhavější a proces neodráží skutečné potřeby jednotlivých okresů. Kromě toho nyní velmi špatně funguje poštovní systém a doručování spisů k podpisům. Není zajištěná plná funkčnost informačních systémů a chybí potřebná data, jenž byla dříve k dispozici. Současný systém politiky zaměstnanosti se nyní nezaměřuje na řešení problematiky jednotlivých okresů. Tím došlo ke zhoršení podmínek v ovlivňování lokálních trhů práce. Této situaci nepřispěl ani následující fakt, jenž komunikační partneři
75
velmi často zmiňovali. Shrnuto dle jejich názorů, nedochází-li k vytváření nových pracovních míst, nezmůže politika zaměstnanosti svými opatřeními mnoho. Vysokou míru nezaměstnanosti, jenž uvádí okres Karviná na přední příčky v republikové statistice, vnímají komunikační partneři jako skutečně sociální problém. Někteří dotázaní se ve svých negativních postojích k politice zaměstnanosti vyjádřili kladně alespoň k některým nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. Bez těchto nástrojů by dle jejich názorů na tom byl okres Karviná daleko hůře, stejně jako bez zdejší průmyslové zóny. Aktivní politika tedy v rámci zobecnění výpovědí respondentů ovlivňuje trh práce okresu Karviná velmi výrazně. Stěžejními nástroji jsou veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a rekvalifikační programy. Aktivní politika zaměstnanosti motivuje zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst pro znevýhodněné skupiny na trhu práce v okrese Karviná, ovšem jak už bylo výše zmíněno, problematika nezaměstnanosti úzce souvisí s hospodářskou situací v zemi, která se v tom samozřejmě odráží. Po zodpovězení hlavní výzkumné otázky si nyní představíme její dílčí výzkumné otázky. Ty byly stanoveny v kapitole č. 4.1.1.
DVO1: Jak pracovníci Úřadu práce v Karviné vnímají politiku zaměstnanosti České republiky?
Skrze výpovědí komunikačních partnerů a analýzou těchto dat se na tuto otázku dá odpovědět následovně. Co se týče popisu a myšlenkového ukotvení, ve svých chápáních se respondenti vyjadřují velmi obdobně dle toho, co nám skýtá odborná literatura. Například Krebs (2007) píše, že ,,obecně lze politiku zaměstnanosti vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil‘‘ (Krebs a kol., 2007, str. 296). Obdobných výpovědí se nám dostalo i od komunikačních partnerů. Například respondent č. 6 se vyjádřil: ,,Politiku zaměstnanosti v rámci České republiky vnímám jako souhrn opatření státu a dalších subjektů na trhu práce, zejména zaměstnavatelů, územně samosprávných celků, sdružení a organizací zaměstnavatelů a odborových organizací, kteří se snaží najít rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách‘‘. Názor a povědomí tohoto pracovníka nám přímo koresponduje s uvedenou definicí z odborné literatury. O politice zaměstnanosti jako takové se však respondenti nevyjadřovali příliš pozitivně. Mnoho dotázaných si při 76
povídání o politice zaměstnanosti vybavilo reformu služeb zaměstnanosti a proběhlé změny. Tyto změny pracovníci vůbec nehodnotí kladně a zdá se, že nyní politice zaměstnanosti příliš nedůvěřují. Hodnotí ji spíše jako špatnou a neefektivní.
DVO2: Jak pracovníci Úřadu práce v Karviné popisují trh práce okresu Karviná?
Všichni pracovníci Úřadu práce v Karviné se shodují na tom, že v okrese Karviná je vysoká nezaměstnanost skutečně sociálním problémem. Situaci žádný z respondentů nevidí na zdejším trhu práce za uplynulé dva roky nijak pozitivně, dle jejich názoru vývoj směřuje stále spíše k horšímu. Dva komunikační partneři se téměř souhlasně rozpovídali o tom, že v roce 2011 byla situace ještě docela uspokojivá, kdy se stavy uchazečů o zaměstnání dokonce snižovaly. Od té doby se však do současnosti dá hovořit o zhoršující se tendenci v této oblasti. Ke shrnutí názorů pracovníků se dá dodat, že nebýt nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a vytvoření průmyslové zóny na Karvinsku; byl by tento okres v republikové statistice míry nezaměstnanosti na podstatně horší pozici.
DVO3: Nakolik a jak podle pracovníků Úřadu práce v Karviné politika zaměstnanosti ovlivňuje trh práce okresu Karviná?
Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá a zřejmě by vyžadovala důkladnější analýzy. Po provedených rozhovorech na Úřadu práce v Karviné bych však k této dílčí výzkumné otázce poskytl následující odpověď. Komunikační partneři se daleko více vyjadřovali k aktivní politice zaměstnanosti, nežli k pasivní politice zaměstnanosti. Je to jistě zapříčiněno několika aspekty. Mohou o tom svědčit například následující výpovědi: ,,Je to velká škoda, ale výsledky pasivní politiky zaměstnanosti nejsou na úrovni okresu k dispozici‘‘. ,,Výsledky pasivní politiky zaměstnanosti na okresní úrovni nejsou k dispozici, taktéž informace z dávek státní sociální podpory nebo dávky hmotné nouze nejsou na okresní úrovni k dispozici‘‘. Zdá se tedy, že pasivní politika zaměstnanosti trh práce okresu Karviná až tolik neovlivňuje. Aktivní politika zaměstnanosti je v tomto směru důležitější, přímo se to dá doložit tvrzením jednoho z respondenta: ,,My jsme spíše toho názoru, že se nám zdají lepší nástroje ty, které vedou ke konečnému uplatnění do pracovního procesu‘‘. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti se však několik aspektů nalézt dá. Někdy se totiž stává, že dochází ke zneužívání systému a častá je tzv. práce ,,na 77
černo‘‘.
Od
1.1.2012
však
došlo
ke
zpřísnění
podmínek
vyplácení
podpor
v nezaměstnanosti. Tímto zpřísněním podmínek pro výplatu podpor v nezaměstnanosti můžeme očekávat několik důsledků. S podmínkami k získání dávek v nezaměstnanosti či jejich výší totiž souvisí například ochota pracovníků ke změně zaměstnání. Vyšší dávky snižují strach pracovníků ze změny zaměstnání. Snížení dávek v nezaměstnanosti či jejich nedosáhnutí tak tlumí ochotu pracovníků ke změně zaměstnání, což snižuje flexibilitu pracovního trhu. Kromě toho vysoké dávky v nezaměstnanosti a jejich dostupnost snižují ochotu nezaměstnaných hledat si zaměstnání, přičemž delší doba poskytování tento účinek zvyšuje. Snížení dávek v nezaměstnanosti pak má zesilující vliv na aktivitu nezaměstnaných najít si práci. Výše dávek v nezaměstnanosti navíc ovlivňuje nejen chování nezaměstnaných, ale působí také na lidi participující na trhu práce a lidi mimo trh práce. Aktivní politika zaměstnanosti je ale v tomto směru důležitější, přímo se to dá doložit tvrzením respondenta č. 7: ,,My jsme spíše toho názoru, že se nám zdají lepší nástroje ty, které vedou ke konečnému uplatnění do pracovního procesu‘‘. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou však důležitějším aspektem při ovlivňování lokálního trhu práce. Někteří respondenti však aktivní politice zaměstnanosti ani příliš nedůvěřují. Dokládá to několik podobných tvrzení komunikačních partnerů, kdy s nedostatkem volných pracovních míst nezmůže aktivní politika zaměstnanosti mnoho. Dle některých pak trh práce okresu Karviná ovlivňují nástroje jako veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Naopak k rekvalifikačním kurzům se respondenti v rámci ovlivňování trhu práce mnoho nevyjadřovali, i když i ty sehrávají v ovlivňování nabídky a poptávky na zdejším trhu práce značnou roli. Ke shrnutí se dá usuzovat, že aktivní politika zaměstnanosti v České republice nastiňuje spíše Americký model, jenž je zaměřen spíše k veřejným pracím a pracovnímu výcviku, s cílem pomoci znevýhodněným skupinám k reintegraci na pracovní trh.
DVO4: V čem spatřují pracovníci Úřadu práce v Karviné pozitivní aspekty v politice zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce okresu Karviná?
V rámci pozitivních aspektů při ovlivňování trhu práce okresu Karviná se dá po provedených rozhovorech tvrdit, že téměř všichni respondenti vnímají politiku zaměstnanosti spíše negativně. O problémech a úskalích, která přináší, se rozhovořili daleko více, nežli o pohledech pozitivních. Veskrze se respondenti vyjadřovali o špatném 78
fungování a téměř vždy při tom zmínili proběhlé změny systému a reformu služeb zaměstnanosti. Tyto změny tak zřejmě příliš nepomohly v pozitivním ovlivňování trhu práce a zvýšení efektivity. V rámci toho mála pozitivních, které respondenti zmínili, se dá říct následující. V rámci proběhlých změn, které již byly zmíněny, se dá za pozitivní označovat nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, a to zvolená rekvalifikace. Při tomto nástroji nemusí uchazeč o zaměstnání čekat na nabídku z Úřadu práce, která mu navíc nemusí ani ,,sednout‘‘. Pozitivním aspektem je dle některých také možnost získání finančních prostředků při rozjezdu svého podnikání. Finanční podpora může začínajícímu podnikateli velmi pomoci a nezadlužit se ihned při startu.
DVO5: V čem spatřují pracovníci Úřadu práce v Karviné problematické aspekty v politice zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce okresu Karviná?
Jak již bylo řečeno v předchozí dílčí výzkumné otázce. Téměř každý respondent vnímá politiku zaměstnanosti při ovlivňování lokálního trhu práce spíše negativně. Našly daleko více problematických aspektů, nežli pozitivních. Veskrze se respondenti v rámci těchto kategorií vyjadřovali o špatném fungování systému a téměř vždy zmínili proběhlé změny a reformu služeb zaměstnanosti. Tyto změny tak zřejmě příliš nepomohly v ovlivňování trhu práce a zvýšení efektivity. Provedená centralizace úřadů práce zapříčinila, že všechny procesy jsou zdlouhavější a neodráží potřeby jednotlivých regionů. Narůst byrokratizace přispěl k tomu, že pracovníci Úřadu práce v Karviné trpí větší nemocností a nejsou tolik ke své práci motivováni. Konkrétními problémy jsou pak dle pracovníků Úřadu práce v Karviné například tyto. Velmi nízká úroveň minimální mzdy nemotivuje uchazeče evidované na Úřadu práce k nástupu do pracovního poměru. Zvýšení minimální mzdy a její dodržování zaměstnavatelem by pak vytvořilo větší rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a mzdou (platem), což by bylo více motivační pro vstup do pracovního poměru. Dalším úskalím v situaci nezaměstnanosti je nevyhovující kontrolní systém, kdy se často zneužívají dohody o provedení práce a zaměstnavatelé taky zaměstnávají tzv. ,,na černo‘‘. Jedním z problému je podle pracovníků také nezajištění informačních systému správnými a úplnými daty. Detailněji jsme se o tom vyjadřovali v dílčí výzkumné otázce číslo 3. Dle některých pracovníků by pak rozhodně v ovlivňování lokálního trhu práce pomohlo navrácení pravomoci samostatného rozhodování o důležitých záležitostech.
79
Reformní kroky tedy nebyli krokem správným, alespoň ne dle názorů pracovníků Úřadu práce v Karviné. V této kapitole jsme po interpretaci zjištěných dat odpověděli na hlavní výzkumnou otázku a z ní vyvozené dílčí výzkumné otázky. Tato kapitola rovněž poskytla závěrečné shrnutí provedeného výzkumu, kde byla ucelena klíčová zjištění. Tím jsme se dostali až k závěru celé této práce.
80
ZÁVĚR Předmětem této práce bylo zjistit, jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti a nakolik a jak tato politika reálně ovlivňuje trh práce. Toto zkoumání bylo aplikováno na okrese Karviná, neboť dle Sirovátky (1995) je na lokální úrovni lepší příležitost hodnotit účinky jednotlivých programů (Sirovátka, 1995). S ohledem na zkoumanou problematiku bylo poznávacím cílem odpovědět na otázku: ,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná‘‘? Ta v sobě skrývala 5 dílčích výzkumných otázek. Tyto dílčí výzkumné otázky byly zodpovězeny pomocí rozhovorů se zaměstnanci lokálního úřadu práce, čili Úřadu práce v Karviné. Fotografie této instituce je součástí přílohy. Analýza provedených rozhovorů je součástí práce a obsahem kapitoly č. 4.3. Všichni pracovníci byli s výzkumem detailně obeznámeni a poskytli k němu souhlas. Výsledky výzkumu poskytuje kromě kapitoly č. 4.3. a 4.4. i stať této práce. Při provádění výzkumu na Úřadu práce v Karviné jsem se setkal s veskrze byrokratickým přístupem. Někteří pracovníci mi odmítli poskytnout rozhovor zcela, někteří souhlasili pouze s vyplněním dotazníku, což však bylo pro empirickou část této práce nepřípustné. V konečném důsledku se mi však podařilo provést rozhovory na zkoumanou problematiku se sedmi pracovníky z oddělení zaměstnanosti, evidence a PvN, konkrétně referenty zaměstnanosti. Schéma organizační struktury Úřadu práce v Karviné poskytuji v příloze. Dovoluji si konstatovat, že symbolický cíl, zmapovat státní politiku zaměstnanosti a její opatření, trh práce a problém nezaměstnanosti v okrese Karviná, byl naplněn. Poznávací cíl v podobě otázky, jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná, společně se stanovenými dílčími výzkumnými otázkami, byl zodpovězen. Závěrem bych chtěl ještě jednou poděkovat pracovníkům Úřadu práce za ochotu a čas, který mi věnovali a popřát jim spoustu spokojeně odpracovaných let v této instituci.
81
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje: 1) ARNOLDOVÁ, A. Sociální zabezpečení I. Praha: Grada, 2012. 1.vyd. ISBN 978-80247-3724-9 2) BALDWIN, R., WYPLOSZ, CH. The Economics of European Integration. McGrawHill. 2006. 2nd edition. ISBN 9780073322421 3) BECK, P., NIEDERLE, P., HACAPERKOVÁ, D., KRÁLOVÁ, J. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky pro osoby se zdravotním postižením. Olomouc: Anag. 2012. 1. vyd. ISBN 978-80-7263-744-7 4) BETCHERMAN, G., LUINSTRA, A., OGAWA, M. Labour Market Regulation: International Experience in Promoting Employment and Social Protection. Social Protection Discussion Paper Series, No. 0128. The World Bank, 2001. 5) BONOLI, G. New Social Risks and the Politics of Post-Industrial Social Policies, In ARMINGEON, K., BONOLI, G. (eds.): The Politics of Post-Industrial Welfare States. Adapting post-war social policies to new social risks. New York: Routledge, 2006. 6) ČEVELA, R. , ČELEDOVÁ, L. ZVONÍKOVÁ, A. Posudkové lékařství: vybrané kapitoly. Praha: Grada, 2010. 1. vyd. ISBN 978-80-247-3285-5 7) DUBSKÁ, D. Školní statistická ročenka 2008. Praha: Český statistický úřad, 2008. 1.vyd. ISBN: 978-80-250-1728-9 8) DUKOVÁ, I., DUKA, M., KOHOUTOVÁ,I. Sociální politika. Praha: Grada, 2013. 1.vyd. ISBN 978-80-247-3880-2 9) DVOŘÁČEK, J. , SLUNČÍK, P. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? Praha: C.H.Beck, 2012. 1. vyd. ISBN 978-80-7400-224-3 10) DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C.H.Beck, 2007, 1. vyd. ISBN 978-80-7179-893-4 11) DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Řízení lidských zdrojů..Praha: C.H. Beck, 2012. 1. vyd. ISBN 978-80-7400-347-9 12) DVOŘÁKOVÁ, Z. SMRČKA, L. a kol. Finanční vzdělávání pro střední školy. Se sbírkou řešených příkladů na CD. Praha: C. H. Beck. 2011. 1.vyd. ISBN 978-80-7400008-9 13) FRANZ, W. Structural unemployment. Heidelberg: Physica-Verlag. 1992. ISBN 37908-0605-6 82
14) FUCHS, K. Nezaměstnanost v ekonomické teorii. In Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002. 1. vyd. ISBN 80-247-9006-8 15) FUHRER, J. LITTLE, J. S., KODRZYCKI K. Y., OLIVEI P. G., SAMUELSON A. P., Understanding Inflation and the Implications for Monetary Policy: A Phillips Curve Retrospective. Massachusetts: MIT Press, 2009. ISBN 978-0-262-01363-5 16) HANZELKOVÁ, A., KEŘKOVSKÝ, M., MATHAUSER, M. VALSA, O. Business strategie - krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2013. 1.vyd. ISBN 978-80-7400-455-1 17) HARRIS, J. William Beveridge: A Biography. Oxford: Clarendon Press, 1997. ISBN 0-19-820685-2 18) HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál. 2000, 1.vyd. ISBN 80-7178-303-X 19) HOLMAN, R. Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. Praha: C. H. Beck, 2005. 2. vyd. ISBN 80-7179-890-8 20) HOLMAN, R. Makroekonomie, středně pokročilý kurz, Praha: C.H.Beck, 2010. 2. vyd. ISBN 978-80-7179-861-3 21) HORÁKOVÁ, M., RÁKOCZYOVÁ, M. Přínosy rekvalifikací pro znevýhodněné skupiny nezaměstnaných. In Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. 2002. Brno: Masarykova univerzita. 22) JAKUBKA J., TRYLČ L., SCHMIED Z., KNEBL P., TOMANDLOVÁ L., HLOUŠKOVÁ P., HOFMANNOVÁ E., Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem k 1. 1. 2012. Anag, 2012. 6. vyd. 978-80-7263-713-3 23) JOUZA, L. Vzory smluv, dohod, žalob a písemností podle zákoníku práce s komentářem. Praha: Polygon. 2007, 5. vyd. ISBN 978-80-7273-146-6 24) JENÍČEK, V. a kol. Vyvážený rozvoj. Na globální a regionální úrovni. Praha: C.H.Beck, 2010. 1.vyd. ISBN 978-80-7400-195-6 25) JUREČKA, V. Mikroekonomie. Praha: Grada. 2010. 1.vyd. ISBN 978-80-247-3259-6 26) KEŘKOVSKÝ, M. Ekonomie pro strategické řízení. Teorie pro praxi. Praha: C.H.Beck, 2004. 1. vyd. ISBN 80-7179-885-1 27) KISLINGEROVÁ, E. a kol. Nová ekonomika. Nové příležitosti? Praha: C.H.Beck, 2011. 1.vyd. ISBN 978-80-7400-403-2 28) KLAUS, V. Dopočítávání do jedné. Praha: Management Press, 1995. ISBN 80-8560311-X 29) KOCIANOVA, R. Personální činnosti a metody personální práce. Praha: Grada, 2010. 1.vyd, ISBN 978-80-247-2497-3 83
30) KOUBEK, J. Personální práce v malých a středních firmách. Praha: Grada, 2011. 4.akt.a dopl. vyd. ISBN 978-80-247-3823-9 31) KOZEL, R. a kol. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada, 2005. 1. vyd. ISBN 80-247-0966-X 32) KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2007. 4. vyd. ISBN 978-80-7357276-1 33) KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2005. 3. vyd. ISBN 80-7357-050-3 34) KUCHAŘ, P. Trh práce, sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80246-1383-3 35) KUNEŠOVÁ, H., CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy. Praha: C. H. Beck, 2006. 2. vyd. ISBN 80-7179-455-4 36) KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha: Grada, 2009. 1. vyd. ISBN 978-80-247-2713-4 37) LUKÁŠOVÁ, R., NOVÝ. I. a kol. Organizační kultura. Od sdílených hodnot a cílů k vyšší výkonnosti podniku. Praha: Grada, 2004. 1.vyd. ISBN 80-247-0648-2 38) MACHÁČEK, V. Zaměstnanecké benefity. Praktická pomůcka jejich daňového řešení. Praha: C.H.Beck, 2010. 1. vyd. ISBN 978-80-7400-301-1 39) MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha:Sociologické nakladatelství, 1998. 2. vyd. ISBN 80-901424-9-4 40) MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha:Sociologické nakladatelství, 2002. 3.vyd. ISBN 80-86429-08-3 41) MAZOUCH, P. , FISHER, J. Lidský kapitál - měření, souvislosti, prognózy. Praha: C.H. Beck. 2011. 1.vyd. ISBN 978-80-7400-380-6 42) MIOVSKÝ, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006. ISBN: 80-247-1362-4 43) NEŠČÁKOVÁ, L. Pracovní právo pro neprávníky, rozbory vybraných ustanovení, praktická aplikace, vzory a příklady. Praha: Grada, 2012, 1. vyd. ISBN 978-80-247-4091-1 44) NOVÝ, I.,SURYNEK, A. Sociologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2006. 2. vyd. ISBN 80-247-1705-0 45) OCHRANA, F., PAVEL, J.,VÍTEK, L., a kol. Veřejný sektor a veřejné finance. Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. Praha: Grada, 2010. 1.vyd. ISBN 978-80-247-3228-2
84
46) OSTŘÍŽEK, J. a kol. Public Private Partnership. Praha: C.H.Beck, 2007. 1.vyd. ISBN 978-80-7179-744-9 47) PAUKNEROVÁ, D. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada. 2012. 3. vyd. ISBN 978-80-247-3809-3 48) PISSARIDES A. CH. Equilibrium Unemployment Theory. Massachusetts: MIT Press, 2000. 2nd Edition. ISBN 0-262-161-87-7 49) PLEVOVÁ, I. Ošetřovatelství I. Praha: Grada, 2011. 1.vyd. ISBN 978-80-247-3557-3 50) POTŮČEK, M. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 1.vyd. ISBN 80-85850-01-X 51) POTŮČEK, M. Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2126-2 52) REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. 1. vyd. ISBN 978-80-247-3006-6 53) SAMUELSON, P., A. NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha: NS Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0494-X 54) SCHELLE, K., SCHELLEOVÁ, I. Geschichte der tschechischen öffentlichen Verwaltung. Grin Verlag, 2011. 1. auflage. ISBN 978-3-640-79720-2 55) SIEGEL, Z. Jak hledat a najít zaměstnání. Praha: Grada, 2012. 3 vyd. ISBN 978-80247-4407-0 56) SIROVÁTKA, T. Sociální zabezpečení (vybrané texty). Brno: Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80-210-1671-X 57) SIROVÁTKA, T. Politika pracovního trhu. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995. 1.vyd. ISBN 80-210-1251-X 58) SMEJKAL, V., BACHRACHOVÁ SCHELOVÁ, H. Velký lexikon společenského chování. Praha: Grada, 2011. 2. vyd. ISBN 978-80-247-3650-1 59) STAŇKOVÁ, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. Praha: C.H.Beck, 2007. 1.vyd. ISBN 978-80-7179-926-9 60) ŠIKÝŘ, M. Personalistika pro manažery a personalisty. Praha: Grada, 2012. 1.vyd. ISBN 978-80-247-4151-2 61) ŠTRACH, P. Mezinárodní management. Praha: Grada, 2009. 1. vyd. ISBN 978-80247-2987-9
85
62) TOŠOVSKÁ, E., SIDOROV, E., RITSCHELOVÁ, I., FARSKÝ, M. Makroekonomické souvislosti ochrany životního prostředí. Praha: C. H. Beck, 2010. 1. vyd. ISBN 978-80-7400-308-0 63) URBAN, L. Sociologie trochu jinak. Praha: Grada, 2011. 1.vyd. ISBN 978-80-2473562-7 64) VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada, 2008. 2. akt. a dopl. vyd. ISBN 978-80-247-2409-6 65) VYBÍHAL, V. Mzdové účetnictví 2012. Praha: Grada, 2012. 15. vyd. ISBN 978-80247-4101-7 66) ZADRAŽILOVÁ, D. a kol. Společenská odpovědnost podniků. Transparentnost a etika podnikání. Praha : C.H.Beck, 2010. 1. vyd. ISBN: 978-80-7400-192-5 67) Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 68) ŽÍDEK, L. Transformace české ekonomiky, 1989 - 2004. Praha: C.H.Beck, 2006. 1. vyd. ISBN 80-7179-922-X
86
Internetové zdroje: 69) CALMFORS, L. Active Labour Market Policy and Unemployment – a Framework for the Analysis of Crucial Design Features. [Online]. 1994 [Citace: 24. 1. 2013] Dostupné z WWW: < http://www.oecd.org/dataoecd/50/4/33936463.pdf> 70) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Charakteristika okresu Karviná [Online]. 18. 6. 2012 [Citace: 24. 1. 2013] Dostupné z WWW: 71) ČTK Některá města zklamalo zrušení veřejné služby pro nezaměstnané [Online]. 27.11.2012 [Citace: 24. 1. 2013] Dostupné z WWW: 72) CHOLEWIK, M. Okres Karviná [Online]. [Citace: 24. 1. 2013] Dostupné z WWW: 73) KELLER, J. Keller komentuje reformy, které zaplatí střední třída.Parlamentní listy [Online]. 2012 [Citace: 16. 8. 2012] Dostupné z WWW: 74) Jméno autora obrázku není známo. Okres Karviná [Online]. 2013 [Citace: 24. 1. 2013] Dostupné z WWW: 75) KRAJŇANSKÝ, V. Reforma státní politiky zaměstnanosti [Online]. 2012 [Citace: 21. 10. 2012] Dostupné z WWW: < http://brno.proalt.cz/reforma-statni-politiky-zamestnanosti/> 76) MPORTÁL Podpora v nezaměstnanosti od ledna 2012 - veřejně prospěšné práce [Online]. 14.11. 2011 [Citace: 21. 10. 2012] Dostupné z WWW: < http://finance.mportal.cz/podpora-v-nezamestnanosti-od-ledna-2012--verejne-prospesne-prace-105558.html>
87
77) MPSV Analýzy stavu a vývoje trhu práce v okrese Karviná [Online]. 2012a [Citace: 24. 1. 2013] Dostupné z WWW: 78) MPSV Statistiky nezaměstnanosti [Online]. 2012b [cit. 30.1.2013] Dostupné z WWW< http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes> 79) MPSV Agentura práce – hledání [Online]. 2012c [cit. 12.3.2013] Dostupné z WWW< http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace> 80) MPSV Rekvalifikace [Online]. 26. 10. 2012d [cit. 12.3.2013] Dostupné z WWW< http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/rekvalifikace> 81) MPSV Nezaměstnanost [Online]. 2011a [cit. 12.3.2013] Dostupné z WWW 82) MPSV Překlenovací příspěvek podporuje uchazeče o zaměstnání v začátcích jejich podnikání [Online]. 2011b [cit. 12.3.2013] Dostupné z WWW< http://www.mpsv.cz/cs/10414> 83) MPSV Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti [Online]. 23. 1. 2012e [cit. 12.3.2013] Dostupné z WWW 84) MPSV Evropský sociální fond v ČR OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) [Online]. 2008 [cit. 12.3.2013] Dostupné z WWW< http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz> 85) NOVOTNÝ, R. Nezaměstnanost a co jí ovlivňuje [Online]. 2009 [Citace: 24. 10. 2012] Dostupné z WWW: < http://www.investujeme.cz/nezamestnanost-a-co-ji-ovlivnuje/>
88
86) SIROVÁTKA, T., RÁKOCZYOVÁ, M. Rozsah a cílenost programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR, zájem o programy a motivace účastníků. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti na lokálním trhu práce [Online]. Praha: VÚPSV. 2002 [cit. 28.4.2013] Dostupné z WWW 87) VINTROVÁ, R. Ekonomická stagnace v ČR a podceňování domácí poptávky [Online]. 22.05.2012 [cit. 25.3.2013] Dostupné z WWW: < http://vintrova.blog.vsem.cz/2012/05/22/ekonomicka-stagnace-v-cra-podcenovani-domaci-poptavky/>
89
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ APZ
Aktivní politika zaměstnanosti
DVO
Dílčí výzkumná otázka
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČSÚ
Český statistický úřad
ILO
Mezinárodní organizace práce
PvN
Podpora v nezaměstnanosti
ÚP
Úřad práce
§
Paragraf
90
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Okres Karviná v kontextu ČR ........................................................................... 42 Obrázek 2: Okres Karviná - výřez ....................................................................................... 42
91
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Srovnání národních prostředků a prostředků ESF v okrese Karviná................. 21 Tabulka 2: Setříděné okresy dle míry nezaměstnanosti k 31.12.2011................................. 45 Tabulka 3: Setříděné okresy dle míry nezaměstnanosti k 31.12.2012................................. 46 Tabulka 4: Indikátory situace trhu práce v letech 2011 a 2012 ........................................... 47 Tabulka 5: Rozsah nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Karviná (2011) ........ 50 Tabulka 6: Rozsah nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Karviná (2012) ........ 51
92
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Beveridgeova křivka pro okres Karviná za období 2011 a 2012 ............................ 48 Graf 2: Beveridgeova křivka pro okres Karviná – výřez za období 2011 a 2012 ............... 49
93
ANOTACE Masarykova univerzita v Brně Fakulta sociálních studií Katedra sociální politiky a sociální práce Název práce: Trh práce okresu Karviná v kontextu státní politiky zaměstnanosti Autor práce: Bc. Tomáš Waloszek Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Hora, Ph.D. Počet slov základního textu: 23 200 (Od úvodu po závěr bez poznámek a příloh) Tato práce se zabývá problematikou politiky zaměstnanosti a jejím ovlivňování lokálního trhu práce, okresu Karviná. Teoretická část pojednává o politice zaměstnanosti jako takové, jejich nástrojích a proběhlých reformních změnách v této oblasti. Na to je navázáno analýzou nezaměstnanosti trhu práce okresu Karviná za uplynulé dva roky, čili za období let 2011 a 2012. Tato část představuje vhodné přemostění k empirické části, která poskytuje názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti a její ovlivňování zdejšího trhu práce. Symbolickým cílem práce bylo zmapovat státní politiku zaměstnanosti a její opatření, trh práce a problém nezaměstnanosti v okrese Karviná. Aplikačním cílem bylo zjištění nových poznatků v rámci zefektivnění činnosti politiky zaměstnanosti a ovlivňování lokálních trhů práce. K tomu posloužily rozhovory s pracovníky Úřadu práce v Karviné, jenž se v dané problematice orientují. Poznávacím cílem bylo odpovědět na otázku: ,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná‘‘? Výzkum odhalil, že názory na politiku zaměstnanosti jsou u pracovníků Úřadu práce v Karviné spíše negativního charakteru a zdejší trh práce ovlivňuje velmi málo. Za problematický aspekt považují především proběhlou reformu služeb zaměstnanosti a reorganizaci úřadů práce.
Klíčová slova
Politika zaměstnanosti; Trh práce; Nezaměstnanost; Aktivní politika zaměstnanosti; Pasivní politika zaměstnanosti; Ovlivňování; Úřad práce; Okres Karviná.
94
ANNOTATION Masaryk University in Brno Faculty of Social Studies Department of Social Politics and Social Work Name of the diploma thesis: Labour market of Karviná region in context of national employment policy Author of the diploma thesis: Bc. Tomáš Waloszek Supervisor: Mgr. Ondřej Hora, Ph.D. Number of signs in the basic text: 23 200 (From the introduction to the conclusion without bottom notes and attachments) This work is dealing with issue of employment policy and its influence on local labor market of district Karviná. Theoretical part deals with employment policy as such, its tools and reforms in this field. For that is connected analysis of unemployment in labour market of district Karviná for last two years in 2011-2012. This part presents suitable shift to practical part, which provides opinions of employment office workers on employment policy and its influence on local labour market. Symbolic goal of this work was to explore national employment policy and its measures, labour market and problem of unemployment in district Karviná. Application aim was to location of new findings in terms of streamlining of function of employment policy and influence of local labour market. For this assessment served interviews with employment office workers, who understand this issue. Cognitive goal was an answer to a question: „What are the opinions of employment office workers on employment policy as element influencing labour market in district Karviná“? The research revealed, that views of employment office workers on employment policy are rather negative and that it affects local labour market very little. As a problematic aspect they mainly consider reform of employment
services
and
reorganization
of
employment
office.
Keywords
Employment policy; Labour market; Unemployment; Active employment policy; Passive employment policy; Influencing; Labour office; District Karviná.
95
JMENNÝ A VĚCNÝ REJSTŘÍK A
Fuchs ..................................................... 47
agentura práce ........................... 18, 23, 87 aktivní politika zaměstnanosti.. 15, 30, 52 Arnoldová ............................................. 35
H
B Bachrachová-Schelová.......................... 19 Baldwin ................................................. 24 Beck .................. 17, 18, 81, 82, 83, 84, 85 Betcherman ............................... 25, 26, 28 Beveridge .................................. 14, 48, 82 Bičáková ............................................... 29 Bonoli.............................................. 22, 81 C Calmfors................................................ 39 Cihelková .............................................. 32 creaming-off efekt................................. 39 Č Čeledová ......................................... 16, 68 Česká republika.... …7, 12, 14, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 40, 41, 42, 44, 47, 53, 56, 58, 60, 68, 76, 100, 103, 105, 107, 110, 115, 118, 122 Český statistický úřad .... 9, 10, 41, 44, 81, 86, 89 Čevela ............................................. 16, 68 D Disman .................................................. 55 Dubská .................................................... 9 Duka ...................................................... 34 Duková .................................................. 34 Dvořáček ......................................... 15, 81 Dvořáková..13, 17, 21, 22, 31, 33, 34, 37, 39, 73 E efekty ........................................ 37, 39, 40 ekonomika ..................... 11, 25, 38, 43, 81 F Farský.................................. 15, 29, 31, 84 Fisher .................................................... 10 Franz ..................................................... 48 Fuhrer .............................................. 48, 82
Hacaperková ................................... 17, 18 Hanzelková ........................................... 54 Hartl ........................................ 10, 82, 136 Hartlová .................................. 10, 82, 136 Hloušková ......... 15, 29, 30, 33, 34, 35, 82 Hofmannová ..... 15, 29, 30, 33, 34, 35, 82 Holman ........................................... 10, 39 Horáková............................................... 39 I individuální akční plán ................... 15, 23 investiční pobídky ......... 28, 29, 30, 31, 32 J Jahn ....................................................... 32 Jakubka ............. 15, 29, 30, 33, 34, 35, 82 Jeníček .................................................. 20 Jouza ..................................................... 18 Jurečka .................................................. 24 K Karviná .... 1, 2, 4, 7, 8, 15, 19, 24, 25, 31, 33, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 60, 61, 62, 63, 66, 69, 70, 72, 73, 74, 76, 77, 78, 79, 80, 86, 87, 93, 94, 97, 98, 99, 100, 101, 103, 105, 107, 108, 109, 111, 112, 114, 115, 116, 118, 119, 122, 128, 130, 132 Keller ................................................ 7, 86 Keřkovský ....................................... 10, 54 Kislingerová .......................................... 19 Klaus ..................................................... 32 Knebl................. 15, 29, 30, 33, 34, 35, 82 Kociánová ............................................. 54 Kodrzycki ....................................... 48, 82 Kohoutová............................................. 34 Koubek .................................................. 24 Kozel ..................................................... 54 Krajňanský .............................................. 7 Králová ........................................... 17, 18 Krebs ........... 13, 15, 16, 26, 40, 60, 76, 83 Kuchař............................................. 13, 38 Kunešová .............................................. 32 Kutnohorská .......................................... 55 96
kvalifikace ....................................... 27, 28
P
L
pasivní politika zaměstnanosti .............. 37 Pauknerová ........................................... 24 Pavel ..................................................... 20 Pissarides ........................................ 48, 84 Plevová ................................................. 55 politika zaměstnanosti ... …1, 7, 8, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 20, 22, 24, 25, 26, 28, 29, 30, 31, 33, 36, 37, 39, 40, 44, 47, 49, 50, 51, 52, 56, 59, 60, 63, 64, 65, 66, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 86, 93, 100, 101, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 118, 119, 120, 121, 130, 132, 133 pomoc v nezaměstnanosti ..................... 36 Potůček ............................... 13, 14, 16, 84 pracovní místa ..26, 28, 29, 33, 47, 49, 50, 51, 60, 100, 105, 118 pracovní trh .... ..11, 14, 15, 24, 25, 26, 27, 28, 40, 41, 47, 84 Procházková .......................................... 30 Projsová ................................................ 15 překlenovací příspěvek .. …30, 34, 50, 51, 87 příspěvek na zapracování . ..28, 30, 34, 50, 51 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ..28, 30, 35, 50, 51, 52
Lidské zdroje a zaměstnanost ............... 20 Little ................................................ 48, 82 Luinstra ..................................... 25, 26, 28 Lukášová ............................................... 54 M Macháček .............................................. 31 Mareš ................................................ 9, 31 Mathauser.............................................. 54 Mazouch................................................ 10 Mezinárodní organizace práce .... 9, 10, 89 Miovský ........................................ 55, 128 míra nezaměstnanosti ..... 7, 10, 13, 15, 30, 47, 65 Moravskoslezský kraj ........... 41, 107, 108 MPSV... 10, 13, 14, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, 33, 34, 36, 41, 44, 59, 71, 87, 89, 107, 108, 110, 111, 113, 115 mrtvá váha............................................. 39 N nabídka práce ........................................ 11 Neščáková ........................... 22, 32, 37, 83 nezaměstnanost .. …7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 18, 20, 22, 25, 26, 27, 28, 30, 32, 33, 34, 36, 37, 38, 40, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 52, 58, 59, 60, 61, 62, 66, 67, 69, 71, 72, 73, 76, 79, 80, 82, 86, 87, 93, 99, 100, 101, 103, 105, 110, 111, 113, 115, 116, 118, 121 Niederle ........................................... 17, 18 Nordhaus ............................................... 47 Novotný .................................................. 7 Nový............................ 35, 45, 46, 54, 111 O Ogawa ....................................... 25, 26, 28 Ochrana ................................................. 20 Olivei .............................................. 48, 82 opatření .... 7, 8, 11, 12, 13, 15, 17, 20, 25, 26, 27, 28, 29, 37, 40, 59, 60, 71, 76, 80, 93, 110, 113, 115 Ostřížek ................................................. 20 OSVČ .............................................. 36, 40 ovlivňování ..7, 11, 24, 37, 53, 56, 60, 62, 64, 69, 77, 80, 87, 101, 103, 105, 108, 112, 116, 118, 119
R Rákoczyová........................................... 39 reforma .............. 7, 20, 22, 52, 70, 86, 104 Reichel .................................................. 54 rekvalifikace .. …7, 12, 18, 23, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 36, 37, 39, 44, 50, 51, 52, 59, 60, 69, 75, 78, 87, 103, 110, 115, 118, 120, 130 Ritschelová ......................... 15, 29, 31, 84 S Samuelson ................................. 47, 48, 82 Sarafian ................................................. 32 Schelle............................................. 17, 18 Schelleová ....................................... 17, 18 Schmied ............ 15, 29, 30, 33, 34, 35, 82 Sidorov ................................ 15, 29, 31, 84 Siegel .................................................... 18 97
Sirovátka . ….7, 11, 14, 25, 27, 28, 36, 38, 39, 41, 80 Slunčík ............................................ 15, 81 Smejkal ................................................. 19 Smrčka .................................................. 17 sociální problém ................ 7, 9, 47, 81, 83 sociální zabezpečení ................. 33, 38, 39 společensky účelná pracovní místa .... ..28, 29, 30, 33, 34, 50, 51, 63, 64, 65, 78, 100, 119, 133 Staňková................................................ 20 Surynek ................................................. 54 Š Šikýř ...................................................... 10 Štrach .................................................... 32 T Tomandlová ...... 15, 29, 30, 33, 34, 35, 82 Tošovská ............................. 15, 29, 31, 84 trh práce… . 1, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, 19, 20, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 33, 34, 36, 37, 39, 40, 43, 44, 47, 48, 52, 53, 56, 59, 60, 61, 62, 63, 65, 66, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 76, 77, 78, 79, 80, 82, 83, 87, 93, 100, 101, 103, 104, 105, 106, 107,108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 118, 119, 120, 121, 130, 132, 133 Trylč .................. 15, 29, 30, 33, 34, 35, 82 U Urban ............................................ 55, 128 úřad práce ..... 4, 7, 8, 9, 10, 12, 14, 15, 17, 18, 21, 22, 23, 24, 28, 29, 30, 33, 34, 35, 36, 37, 40, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 62, 63, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 76, 77, 78, 79, 80, 89, 93, 97, 98, 99, 100, 102, 104, 105, 109, 110, 112, 114, 115, 116, 120, 121, 122, 128, 130, 132 V Valsa ..................................................... 54 veřejně prospěšné práce ..... 26, 28, 30, 32, 52, 63, 65, 78, 86, 100, 105, 133
Vintrová ................................................ 47 Vítek ..................................................... 20 vláda ............................................ 7, 24, 52 volná pracovní místa ......................... 7, 26 Vybíhal ..................................... 23, 34, 37 vzdělávání ............. 20, 27, 31, 67, 81, 113 W Wyplosz ................................................ 24 Z Zadražilová ................... 15, 16, 28, 65, 85 zákon č. 435/ 2004 Sb. .................... 12, 14 zákon o zaměstnanosti .................... 18, 22 zaměstnanec ..... 10, 19, 25, 27, 29, 30, 31, 32, 36, 40, 58, 59, 65, 70, 71, 80, 100, 108, 110, 111, 113, 119, 120 zaměstnání ... 9, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 22, 23, 28, 29, 31, 32, 33, 34, 36, 37, 38, 39, 59, 61, 63, 66, 72, 73, 76, 78, 87, 100, 101, 107, 108, 110, 112, 113, 115, 116, 118, 121 zaměstnanost .... 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 28, 29, 31, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 40, 43, 44, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 76, 77, 78, 79, 80, 85, 87, 89, 93, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 114, 115, 116, 118, 119, 121, 122, 128, 130, 132, 133 zaměstnavatel ... 10, 18, 19, 24, 25, 27, 30, 31, 32, 34, 35, 40, 50, 51, 59, 69, 70, 71, 73, 79, 101, 110, 113, 116, 120 změny ..... 7, 21, 43, 44, 60, 71, 73, 76, 78, 79, 116 zprostředkování zaměstnání..... 18, 22, 23, 28, 34 Zvoníková ....................................... 16, 68 Ž Žiaková ................................................. 55 Žídek ..................................................... 32
98
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Budova Úřadu práce v Karviné Příloha č. 2: Organizační struktura kontaktního pracoviště Úřadu práce v Karviné
99
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Budova Úřadu práce v Karviné
Zdroj: , vlastní zpracování
100
Příloha č. 2: Organizační struktura kontaktního pracoviště Úřadu práce v Karviné
Organizační struktura kontaktního pracoviště Úřadu práce Karviná Ředitel kontaktního pracoviště Sekretariát Vedoucí sekretariátu Asistent Administrativní pracovník Referent majetkové správy Referenti zaměstnanosti (2x) Referenti nepojistných sociálních dávek (3x) Pracovník pro technické a provozní činnosti Oddělení zaměstnanosti, evidence a PvN Vedoucí oddělení Referent zaměstnanosti - volná místa Referenti zaměstnanosti (4x) Referát zprostředkování Vedoucí referátu zprostředkování Referenti zaměstnanosti (11x) Referát podpora v nezaměstnanosti Vedoucí referátu podpory v nezaměstnanosti Referenti zaměstnanosti (11x) Oddělení nepojistných sociálních dávek Vedoucí oddělení nepojistných sociálních dávek Referát DOZP Referenti nepojistných sociálních dávek - DOZP a PnP (4x) Sociální pracovník III. - DOZP a PnP (5x) Referát státní sociální podpory Vedoucí referátu státní sociální podpory Referenti nepojistných sociálních dávek (14x) Referát hmotné nouze Vedoucí referátu hmotné nouze Referenti nepojistných sociálních dávek - Metodik HN (3x) Referent nepojistných sociálních dávek - HN (16x) Zdroj: , zjednodušeno, vlastní zpracování
101
STAŤ Úvod
Název magisterské diplomové práce zní: ,,Trh práce okresu Karviná v kontextu státní politiky zaměstnanosti‘‘. Již z názvu je patrné, že předmětem práce je problém nezaměstnanosti a především pak politika zaměstnanosti. Pro zkoumání této problematiky jsem si zvolil okres Karviná. Dle Sirovátky (1995) je na lokální úrovni lepší příležitost hodnotit účinky jednotlivých programů (Sirovátka, 1995).Vysoká míra nezaměstnanosti řadí okres Karviná dlouhodobě na přední příčky celorepublikové statistiky, což v tomto regionu vytváří sociální problém. Vlivy opatření státní politiky zaměstnanosti na trh práce v Okrese Karviná byly zkoumány skrze názory pracovníků Úřadu práce v Karviné. Považuji to za vhodnou metodu zkoumání z několika důvodů. Pracovníci úřadu práce monitorují trh práce, vedou evidence, reagují na změny vládních zásahů a tím se plně orientují ve zkoumané oblasti. Mohou tedy nejlépe posloužit ke kvalitnímu zpracování informací týkající se posouzení vlivu opatření státní politiky zaměstnanosti na trh práce okresu Karviná. Výsledky své práce chci oslovit především širší veřejnost, pracovníky Úřadu práce Karviná a spolupracujících organizací a v neposlední řadě i samotné tvůrce veřejných politik. Má magisterská diplomová práce se tedy zabývá státní politikou zaměstnanosti, jakožto skupinou faktorů ovlivňující trh práce. Symbolickým cílem práce bylo zmapovat státní politiku zaměstnanosti a její opatření, trh práce a problém nezaměstnanosti v okrese Karviná. Aplikačním cílem bylo zjistit nové poznatky v rámci využití zefektivnění činnosti politiky zaměstnanosti a ovlivňování lokálních trhů práce. Jako žádoucí stav si představuji takový, kdy opatření státní politiky zaměstnanosti přímo odráží potřeby trhu práce okresu Karviná. K tomuto zhodnocení posloužily rozhovory s pracovníky Úřadu práce v Karviné, jenž se v dané problematice orientují. Prospět by to mělo tvůrcům veřejných politik, vedení města Karviné a pracovníkům Úřadu práce v Karviné pro uvědomění si stavu problému a případné plánování změn do budoucna. Poznávacím cílem bylo odpovědět na otázku:
,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná‘‘? 102
Vymezení pojmů
Celá práce de facto vychází z problematiky jednoho sociálního problému, pojmu nazývaného nezaměstnanost. Na pojem nezaměstnanost se však dá nahlížet z různých pohledů. Jednu z nejlépe uchopitelných definic použili autoři Hartl, Hartlová (2000). Ti vymezují pojem nezaměstnanost následovně. Je to „situace, kdy ve společnosti existuje určitá skupina lidí, kteří by mohli pracovat a z větší části by chtěli, ale nemohou, v důsledku nedostatku pracovních příležitostí“ (Hartl, Hartlová, 2000). Dle Mareše (2002) někteří autoři prosazují myšlenku, že nezaměstnanost je arbitrární a subjektivní pojem, který lze jen obtížně přesně měřit (Mareš, 2002). Rozsah
nezaměstnanosti
vyjadřuje
takzvaná
míra
nezaměstnanosti
(unemployment rate). Ta je definovaná vztahem:
x 100
Kde: U je počet nezaměstnaných (zpravidla jsou sem zařazování pouze lidé aktivně hledající práci), L je počet pracovních sil.
Za přirozenou míru nezaměstnanosti (natural rate of unemployment) je označován stav, kdy počet nezaměstnaných je nižší, nebo rovný počtu volných pracovních míst (Keřkovský, 2004). Dalším pojmem k vymezení bude trh práce. Holman (2005) vymezuje trh práce následovně: ,,trh práce je charakterizován tržní poptávkou po práci a tržní nabídkou práce. Na trhu práce existuje konkurence na straně poptávky i na straně nabídky. To znamená, že práci poptává mnoho firem a nabízí ji mnoho lidí. Tržní nabídka práce je součtem individuálních nabídek práce. Tržní poptávka po práci je poptávka všech firem v dané ekonomice po práci‘‘ (Holman, 2005, str. 142). Skrze tyto dílčí pojmy se nyní dostaneme k stěžejní probírané oblasti, politice zaměstnanosti. Co se definice týče, Dvořáková (2007) tvrdí, že ,,státní politika zaměstnanosti představuje činnosti zaměřené na dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po 103
pracovních silách, využití zdrojů pracovních sil a zabezpečení práva na zaměstnání. Politiku zaměstnanosti zabezpečuje MPSV (Správa služeb zaměstnanosti) a úřady práce. Je úzce provázána se státní hospodářskou, regionální, sociální a vzdělávací politikou, odpovídající měnícím se podmínkám trhu práce. Financování politiky zaměstnanosti lze rozdělit na financování pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti‘‘ (Dvořáková a kol., 2007, str. 98). Obdobnou definici poskytuje ve stejném roce Krebs (2007), který tvrdí, že ,,obecně lze politiku zaměstnanosti vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil‘‘ (Krebs a kol., 2007, str. 296).
Obecná východiska
Na uvedené vymezené pojmy navážeme teoretickými východisky zkoumané problematiky, jenž jsou dostupné z odborné literatury. Pozornost bude směřovat k problému nezaměstnanosti a státní politiky zaměstnanosti. ,,Hlavními cíli politiky zaměstnanosti je podle zákona o zaměstnanosti (Zákon 435/2004 Sb.) dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Oba tyto cíle je ovšem třeba poněkud relativizovat, neboť sebelépe koncipovaná státní politika je sama o sobě nemůže dokázat naplnit‘‘ (Kuchař, 2007, str. 161). Vláda ovlivňuje trh práce mnoha způsoby. Především je sama významným zaměstnavatelem, neboť ve veřejném sektoru (armáda, policie, převážná část školství a zdravotnictví, státní správa atd.) zaměstnává velký počet osob. Trh práce ovlivňuje také zdaňováním pracovních příjmů a některými sociálními platbami. Mzdy a zaměstnanost jsou přímo či nepřímo ovlivňovány všemi zásahy vlády, které působí na intenzitu hospodářské aktivity země a které jsou předmětem pozornosti v makroekonomii. Významná je i právní regulace pracovního trhu cestou zákonů a nařízení, upravující vztahy mezi zaměstnavateli (Jurečka, 2010). Dá se téměř s jistotou tvrdit, že aktivní politika zaměstnanosti je výhodnější nežli pasivní politika zaměstnanosti, jejíž náplní je vyplácení sociálních podpor. Je totiž prevencí proti nadměrné zátěži ostatních částí systému sociálního zabezpečení, zátěži, která má navíc multiplikační efekt, neboť vyvolává potřebu dalších dávek a podpor. Bohužel praxe dostatečně výmluvně ukazuje, že již delší dobu chybí fungující nástroje tlaku vůči těm, kterým je aktivní politika zaměstnanosti určena, tedy nezaměstnaným 104
(Kuchař, 2007). Rovněž dle Holmana (2010) ,,zkušenosti Evropské unie ukazují, že ani aktivní politika zaměstnanosti v podobě různých rekvalifikačních programů není schopna nezaměstnanost snížit. Tyto politiky pouze stojí daňové poplatníky miliardy eur ročně a výsledky se nedostavují. Odlišné trendy v americké a evropské nezaměstnanosti jsou přesvědčivým důkazem toho, že nejlepší politikou zaměstnanosti je volný a pružný trh práce‘‘ (Holman, 2010, str. 164). V rámci obecných východisek bych ještě rád zmínil proběhlé změny v oblasti zaměstnanosti, neboť se ve velké míře odrazily i v empirické části. Od 1. 4. 2011 vešel v účinnost zákon o Úřadu práce ČR, kterým se změnila struktura a řízení úřadů práce. Na základě uvedeného zákona byl zřízen Úřad práce České republiky, který je správním úřadem s celostátní působností a je podřízen MPSV. Nové organizační uspořádání mělo zajistit jednotný postup a dostupnost veškerých dosud poskytovaných služeb občanům, přinést administrativní úspory a posílit kontrolní činnost úřadů práce. Novou hierarchii nyní tvoří generální ředitelství v Praze, 14 krajských poboček a 409 kontaktních pracovišť (Dvořáková a kol., 2012). Politika zaměstnanosti vychází ze zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který jsme již zmínili. Ten byl za dobu své téměř osmileté platnosti mnohokrát měněn a novelizován. Jeho poslední dvě rozsáhlé novely prošly legislativním schvalováním na konci roku 2011 s účinností od 1.1.2012. Tyto novely upravují celkem asi 60 bodů v zákoně o zaměstnanosti, které se týkají především úpravy problematiky nelegální práce, zpřísnění úpravy podmínek podpory v nezaměstnanosti, zrušení institutu chráněné dílny, vymezení nového institutu zprostředkování zaměstnání v rámci tzv. ,,sdíleného zprostředkování zaměstnání´´ a v neposlední řadě se novely zákona o zaměstnanosti dotýkají problematiky sankcí za nelegální práci (Neščáková, 2012). Od ledna 2012 se mění i podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti (MPSV, 2011).
Situace na trhu práce v okrese Karviná
Diplomová práce mapovala trh práce okresu Karviná za uplynulé dva roky, čili 2011 a 2012. Data situace na trhu práce za uvedené období představuje následující tabulka:
105
Indikátory situace na trhu práce v letech 2011 a 2012
Uchazeči celkem Míra nezaměstnanosti (v %) Volná pracovní místa
k 31.3 20882 14,1 629
k 30.6 19756 13,3 1 131
2011 k 30.9. 19309 13,0 1 006
k 31.12. 19218 13,1 834
k 31.3 19 995 13,7 741
2012 k 30.6 k 30.9. 19 366 19 725 13,4 13,9 794 774
k 31.12. 20 319 14,4 497
Míra volných pracovních míst (v %) Pracovní síla (VŠPS + nezaměstnaní)
0,45 140718
0,81 140307
0,72 140055
0,60 139552
0,50 139658
0,60 139771
0,40 136469
0,60 136375
Zdroj dat: < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes>, vlastní zpracování
Pokud bych měl interpretovat uvedenou tabulku, čísla nejsou vůbec povzbudivá. Co se týče strukturální nezaměstnanosti, dle Samuelsona a Nordhause (1995) se projevuje především nesouladem nabídky a poptávky na pracovním trhu (Samuelson, Nordhaus, 1995). Porovnám-li míru nezaměstnanosti a volná pracovní místa, dospěji k závěru, že tento druh nezaměstnanosti zde není příliš viditelný. Strukturální nezaměstnanost je zde zastoupena jen částečně. V okrese Karviná pak zřejmě bude mít zastoupení nezaměstnanost cyklická, která již z názvu souvisí s hospodářským cyklem. V období hospodářské stagnace či poklesu cyklická nezaměstnanost roste, naopak pokud roste ekonomika, dochází k jejímu potlačování (Fuchs, 2002). Právě v našich probíraných letech dochází stále dle Vintrové (2012) k stagnaci a česká ekonomika již déle než tři roky ,,přešlapuje na místě´´ (Vintrová, 2012). Co se týče míry nezaměstnanosti, v roce 2011 se okres Karviná umístil na 9 příčce ze 77 okresů. Umístění v první desítce opravdu svědčí o vysoké nezaměstnanosti tohoto regionu, což zde jistě vytváří sociální problém. V následujícím roce pak okres Karviná obsadil 8. místo ve výši míry nezaměstnanosti, opět z celkových 77 okresů České republiky. Trend je tedy spíše nepříznivý a okres Karviná se dostává do čela okresů nejvíce postižených nezaměstnaností. Metodologie výzkumu Empirická část diplomové práce měla za úkol zjistit, jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti a nakolik tato politika ovlivňuje trh práce. Důraz byl kladen na to, jak toto ,,ovlivňování‘‘ vnímají pracovníci Úřadu práce v Karviné. Z tohoto důvodu bylo v práci zvoleno kvalitativního rozhovoru. Kvalitativní výzkum je vhodný pro situace, kdy o zkoumané problematice mnoho nevíme a potřebujeme ji hlouběji pochopit (Hanzelková, Keřkovský, Mathauser a kol., 106
2013). S ohledem na zvolenou problematiku a hlavní výzkumnou otázku jsem se pro svůj výzkum jsem rozhodl využít polostrukturovaného rozhovoru. Reichel (2009) využívá pro strukturovaný rozhovor synonyma rozhovor řízený či rozhovor strukturovaný s otevřenými otázkami. Jeho podobu dle něj nejlépe vystihuje toto poslední pojmenování. Jde tedy o rozhovor, v němž jsou určeny jak otázky, které je třeba položit, tak jejich pořadí. Jsou to většinou otázky volné, často ovšem v předem určené a tedy závazné formulaci (Reichel, 2009). Co se týče typu výzkumu, zvolil jsem pro empirickou část této práce tzv. terénní výzkum. Terénní výzkum (též výzkum v terénu) má směřovat k získání specifických a unikátních informací (Urban, 2011). Shrnuto, ,,polostrukturovaný rozhovor vychází z připravených okruhů otázek, které tazatel rozvíjí podle potřeby v průběhu rozhovoru‘‘ (Kociánová, 2010, str. 102). Hlavní výzkumná otázka zněla: ,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná?‘‘ Dílčí výzkumné otázky pak vyvozením z hlavní výzkumné otázky a s ohledem na výše uvedenou teorii nabývají podoby:
DVO1: Jak pracovníci Úřadu práce v Karviné vnímají politiku zaměstnanosti České republiky? DVO2: Jak pracovníci Úřadu práce v Karviné popisují trh práce okresu Karviná? DVO3: Nakolik a jak podle pracovníků Úřadu práce v Karviné politika zaměstnanosti ovlivňuje trh práce okresu Karviná? DVO4: V čem spatřují pracovníci Úřadu práce v Karviné pozitivní aspekty v politice zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce okresu Karviná? DVO5: V čem spatřují pracovníci Úřadu práce v Karviné problematické aspekty v politice zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce okresu Karviná? Výzkum byl prováděn se 7 respondenty (komunikačními partnery7), a to pracovníků Úřadu práce v Karviné z oddělení zaměstnanosti, evidence a podpory v nezaměstnanosti. Právě toto oddělení má z organizační struktury této instituce, kterou přikládám v příloze, poskytnout relevantní informace. Tito pracovníci, konkrétně tedy referenti zaměstnanosti, vykonávají v rámci své profese ty činnosti, jenž by měly vhodně posloužit k vypracování 7
Termín použit s pomocí autora Miovského (2006).
107
empirické části. Jsou jimi například: vyřizování dohod v oblasti zaměstnanosti, zabezpečování individuálního a skupinového poradenství, zajišťování agendy pro sociální integraci obtížně umístitelných uchazečů a zájemců, poskytování informací nezbytných pro uplatnění na trhu, individuální práce s uchazeči a zaměstnavateli, zajišťování agendy přiznávání, nepřiznávání, odejmutí, zastavení či vrácení výplaty podpory v oblasti zaměstnanosti, vyřizování písemného styku s jinými státními orgány, tvorba statistik a výpočtů a podobně. V politice zaměstnanosti se tedy plně orientují, což je pro empirickou část zcela zásadní.Všichni pracovníci, v našem případě referenti zaměstnanosti, souhlasili s nahráváním na diktafon. Jejich odpovědi a názory na zkoumanou problematiku byly poté doslovně přepisovány. Schéma rozhovoru je následovné:
1. Jak vnímáte politiku zaměstnanosti v České republice? 2. Jak vnímáte situaci na trhu práce v okrese Karviná za poslední dva roky? 3. Nakolik a jak podle Vás politika zaměstnanosti ovlivňuje trh práce v okrese Karviná? 3a) Které nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jak konkrétně podle Vás ovlivňují či neovlivňují trh práce v okrese Karviná? 3b) Jak podle Vás pasivní politika zaměstnanosti ovlivňuje či neovlivňuje trh práce v okrese Karviná? 4. V čem spatřujete pozitivní aspekty politiky zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce? 5. V čem spatřujete problematické aspekty politiky zaměstnanosti jako takové při ovlivňování trhu práce? 5a) Co je podle Vás potřeba změnit, aby politika zaměstnanosti lépe odrážela potřeby trhu práce okresu Karviná? 6. Jakou pracovní pozici na Úřadu práce zastáváte? 7. Je něco, co byste ještě rád/a dodal?
Výsledky výzkumu a vyvození závěrů V této kapitole se pokusíme vyvodit relevantní závěry, jenž vyplynuly z provedeného výzkumu a odpovědět na všechny dílčí výzkumné otázky.
108
Hlavní výzkumná otázka zněla: ,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná‘‘? Dle klíčových zjištění a interpretací dat na ní poskytneme ucelenou odpověď. Názory na politiku zaměstnanosti se u jednotlivých pracovníků příliš neliší. To platí jak při ovlivňování trhu práce okresu Karviná, tak při vnímání politiky zaměstnanosti jako takové. Komunikační partneři se vyjadřovali obdobnými pojmy, jako nám skýtá odborná literatura a zákony. Pokud se respondenti snažili o vymezení této politiky, odvolávali se velmi často na termíny vyjádřené v zákonu o zaměstnanosti. Je to však pochopitelné. S ohledem na své povolání jsou nuceni s tímto ustanovením přicházet denně do styku. Co se týče jejich subjektivních dojmů, rovněž se názory komunikačních partnerů příliš nerozcházely. Bez výjimky se k politice zaměstnanosti vyjadřovali respondenti s velmi negativním postojem. To může být zapříčiněno několika faktory. K těmto negativním názorům přispěla reforma zaměstnanosti a platnými změnami od 1.1.2012 a reorganizace úřadů práce. V souvislosti s ovlivňováním trhu práce dle názorů respondentů tyto změny nepřispěly k lepšímu a tím pádem ani k větší efektivitě celého systému. K těmto změnám se pracovníci Úřadu práce v Karviné staví velmi skepticky a negativně. Přesto v nich lze shledat alespoň nějaká pozitiva. Jeden z respondentů vidí klady v novém nástroji zvaném ,,zvolená rekvalifikace‘‘. Přínos spočívá dle respondenta v tom, že si uchazeč sám zvolí takový rekvalifikační kurz, u něhož si myslí, že mu lépe dopomůže k uplatnitelnosti. Tím nemusí čekat na nabídku z úřadu práce. Ostatní aspekty proběhlých změn však vnímají dotázaní velmi negativně, a to především z následující důvodů. Vlivem centralizace je nyní vše zdlouhavější a proces neodráží skutečné potřeby jednotlivých okresů. Kromě toho nyní velmi špatně funguje poštovní systém a doručování spisů k podpisům. Není zajištěná plná funkčnost informačních systémů a chybí potřebná data, jenž byla dříve k dispozici. Současný systém politiky zaměstnanosti se nyní nezaměřuje na řešení problematiky jednotlivých okresů. Tím došlo ke zhoršení podmínek v ovlivňování lokálních trhů práce. Této situaci nepřispěl ani následující fakt, jenž komunikační partneři velmi často zmiňovali. Shrnuto dle jejich názorů, nedochází-li k vytváření nových pracovních míst, nezmůže politika zaměstnanosti svými opatřeními mnoho. Vysokou míru nezaměstnanosti, jenž uvádí okres Karviná na přední příčky v republikové statistice, vnímají komunikační partneři jako skutečně sociální problém. Někteří dotázaní se ve svých negativních postojích k politice zaměstnanosti vyjádřili kladně alespoň k některým nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. Bez těchto nástrojů 109
by dle jejich názorů na tom byl okres Karviná daleko hůře, stejně jako bez zdejší průmyslové zóny. Aktivní politika tedy v rámci zobecnění výpovědí respondentů ovlivňuje trh práce okresu Karviná velmi výrazně. Stěžejními nástroji jsou veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a rekvalifikační programy. Aktivní politika zaměstnanosti motivuje zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst pro znevýhodněné skupiny na trhu práce v okrese Karviná, ovšem jak už bylo výše zmíněno, problematika nezaměstnanosti úzce souvisí s hospodářskou situací v zemi, která se v tom samozřejmě odráží.
DVO1: Jak pracovníci Úřadu práce v Karviné vnímají politiku zaměstnanosti České republiky?
Skrze výpovědí komunikačních partnerů bych na tuto otázku odpověděl následovně. Co se týče popisu a myšlenkového ukotvení, ve svých chápáních se respondenti vyjadřují velmi obdobně dle toho, co nám skýtá odborná literatura. Například Krebs (2007) píše, že ,,obecně lze politiku zaměstnanosti vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil‘‘ (Krebs a kol., 2007, str. 296). Obdobných výpovědí se nám dostalo i od komunikačních partnerů. Například respondent č. 6 se vyjádřil: ,,Politiku zaměstnanosti v rámci České republiky vnímám jako souhrn opatření státu a dalších subjektů na trhu práce, zejména zaměstnavatelů, územně samosprávných celků, sdružení a organizací zaměstnavatelů a odborových organizací, kteří se snaží najít rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách‘‘. Názor a povědomí tohoto pracovníka nám přímo koresponduje s uvedenou definicí z odborné literatury. O politice zaměstnanosti jako takové se však respondenti nevyjadřovali příliš pozitivně. Mnoho dotázaných si při povídání o politice zaměstnanosti vybavilo reformu služeb zaměstnanosti a proběhlé změny. Tyto změny pracovníci vůbec nehodnotí kladně a zdá se, že nyní politice zaměstnanosti příliš nedůvěřují. Hodnotí ji spíše jako špatnou a neefektivní.
110
DVO2: Jak pracovníci Úřadu práce v Karviné popisují trh práce okresu Karviná?
Všichni pracovníci Úřadu práce v Karviné se shodují na tom, že v okrese Karviná je vysoká nezaměstnanost skutečně sociálním problémem. Situaci žádný z respondentů nevidí na zdejším trhu práce za uplynulé dva roky nijak pozitivně, dle jejich názoru vývoj směřuje stále spíše k horšímu. Dva komunikační partneři se téměř souhlasně rozpovídali o tom, že v roce 2011 byla situace ještě docela uspokojivá, kdy se stavy uchazečů o zaměstnání dokonce snižovaly. Od té doby se však do současnosti dá hovořit o zhoršující se tendenci v této oblasti. Ke shrnutí názorů pracovníků se dá dodat, že nebýt nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a vytvoření průmyslové zóny na Karvinsku; byl by tento okres v republikové statistice míry nezaměstnanosti na podstatně horší pozici.
DVO3: Nakolik a jak podle pracovníků Úřadu práce v Karviné politika zaměstnanosti ovlivňuje trh práce okresu Karviná?
Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá a zřejmě by vyžadovala důkladnější analýzy. Po provedených rozhovorech na Úřadu práce v Karviné bych však k této dílčí výzkumné otázce poskytl následující odpověď. Komunikační partneři se daleko více vyjadřovali k aktivní politice zaměstnanosti, nežli k pasivní politice zaměstnanosti. Je to jistě zapříčiněno několika aspekty. Mohou o tom svědčit například následující výpovědi: ,,Je to velká škoda, ale výsledky pasivní politiky zaměstnanosti nejsou na úrovni okresu k dispozici‘‘. ,,Výsledky pasivní politiky zaměstnanosti na okresní úrovni nejsou k dispozici, taktéž informace z dávek státní sociální podpory nebo dávky hmotné nouze nejsou na okresní úrovni k dispozici‘‘. Zdá se tedy, že pasivní politika zaměstnanosti trh práce okresu Karviná až tolik neovlivňuje. Aktivní politika zaměstnanosti je v tomto směru důležitější, přímo se to dá doložit tvrzením jednoho z respondenta: ,,My jsme spíše toho názoru, že se nám zdají lepší nástroje ty, které vedou ke konečnému uplatnění do pracovního procesu‘‘. V rámci pasivní politiky zaměstnanosti se však několik aspektů nalézt dá. Někdy se totiž stává, že dochází ke zneužívání systému a častá je tzv. práce ,,na černo‘‘.
Od
1.1.2012
však
došlo
ke
zpřísnění
podmínek
vyplácení
podpor
v nezaměstnanosti. Tímto zpřísněním podmínek pro výplatu podpor v nezaměstnanosti můžeme očekávat několik důsledků. S podmínkami k získání dávek v nezaměstnanosti či jejich výší totiž souvisí například ochota pracovníků ke změně zaměstnání. Vyšší dávky 111
snižují strach pracovníků ze změny zaměstnání. Snížení dávek v nezaměstnanosti či jejich nedosáhnutí tak tlumí ochotu pracovníků ke změně zaměstnání, což snižuje flexibilitu pracovního trhu. Kromě toho vysoké dávky v nezaměstnanosti a jejich dostupnost snižují ochotu nezaměstnaných hledat si zaměstnání, přičemž delší doba poskytování tento účinek zvyšuje. Snížení dávek v nezaměstnanosti pak má zesilující vliv na aktivitu nezaměstnaných najít si práci. Výše dávek v nezaměstnanosti navíc ovlivňuje nejen chování nezaměstnaných, ale působí také na lidi participující na trhu práce a lidi mimo trh práce. Aktivní politika zaměstnanosti je ale v tomto směru důležitější, přímo se to dá doložit tvrzením respondenta č. 7: ,,My jsme spíše toho názoru, že se nám zdají lepší nástroje ty, které vedou ke konečnému uplatnění do pracovního procesu‘‘. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou však důležitějším aspektem při ovlivňování lokálního trhu práce. Někteří respondenti však aktivní politice zaměstnanosti ani příliš nedůvěřují. Dokládá to několik podobných tvrzení komunikačních partnerů, kdy s nedostatkem volných pracovních míst nezmůže aktivní politika zaměstnanosti mnoho. Dle některých pak trh práce okresu Karviná ovlivňují nástroje jako veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Naopak k rekvalifikačním kurzům se respondenti v rámci ovlivňování trhu práce mnoho nevyjadřovali, i když i ty sehrávají v ovlivňování nabídky a poptávky na zdejším trhu práce značnou roli. Ke shrnutí se dá usuzovat, že aktivní politika zaměstnanosti v České republice nastiňuje spíše Americký model, jenž je zaměřen spíše k veřejným pracím a pracovnímu výcviku, s cílem pomoci znevýhodněným skupinám k reintegraci na pracovní trh.
DVO4: V čem spatřují pracovníci Úřadu práce v Karviné pozitivní aspekty v politice zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce okresu Karviná?
V rámci pozitivních aspektů při ovlivňování trhu práce okresu Karviná se dá po provedených rozhovorech tvrdit, že téměř všichni respondenti vnímají politiku zaměstnanosti spíše negativně. O problémech a úskalích, která přináší, se rozhovořili daleko více, nežli o pohledech pozitivních. Veskrze se respondenti vyjadřovali o špatném fungování a téměř vždy při tom zmínili proběhlé změny systému a reformu služeb zaměstnanosti. Tyto změny tak zřejmě příliš nepomohly v pozitivním ovlivňování trhu práce a zvýšení efektivity. V rámci toho mála pozitivních, které respondenti zmínili, se dá říct následující. V rámci proběhlých změn, které již byly zmíněny, se dá za pozitivní 112
označovat nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, a to zvolená rekvalifikace. Při tomto nástroji nemusí uchazeč o zaměstnání čekat na nabídku z Úřadu práce, která mu navíc nemusí ani ,,sednout‘‘. Pozitivním aspektem je dle některých také možnost získání finančních prostředků při rozjezdu svého podnikání. Finanční podpora může začínajícímu podnikateli velmi pomoci a nezadlužit se ihned při startu.
DVO5: V čem spatřují pracovníci Úřadu práce v Karviné problematické aspekty v politice zaměstnanosti při ovlivňování trhu práce okresu Karviná?
Jak již bylo řečeno v předchozí dílčí výzkumné otázce. Téměř každý respondent vnímá politiku zaměstnanosti při ovlivňování lokálního trhu práce spíše negativně. Našly daleko více problematických aspektů, nežli pozitivních. Veskrze se respondenti v rámci těchto kategorií vyjadřovali o špatném fungování systému a téměř vždy zmínili proběhlé změny a reformu služeb zaměstnanosti. Tyto změny tak zřejmě příliš nepomohly v ovlivňování trhu práce a zvýšení efektivity. Provedená centralizace úřadů práce zapříčinila, že všechny procesy jsou zdlouhavější a neodráží potřeby jednotlivých regionů. Narůst byrokratizace přispěl k tomu, že pracovníci Úřadu práce v Karviné trpí větší nemocností a nejsou tolik ke své práci motivováni. Konkrétními problémy jsou pak dle pracovníků Úřadu práce v Karviné například tyto. Velmi nízká úroveň minimální mzdy nemotivuje uchazeče evidované na Úřadu práce k nástupu do pracovního poměru. Zvýšení minimální mzdy a její dodržování zaměstnavatelem by pak vytvořilo větší rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a mzdou (platem), což by bylo více motivační pro vstup do pracovního poměru. Dalším úskalím v situaci nezaměstnanosti je nevyhovující kontrolní systém, kdy se často zneužívají dohody o provedení práce a zaměstnavatelé taky zaměstnávají tzv. ,,na černo‘‘. Jedním z problému je podle pracovníků také nezajištění informačních systému správnými a úplnými daty. Dle některých pracovníků by pak rozhodně v ovlivňování lokálního trhu práce pomohlo navrácení pravomoci samostatného rozhodování o důležitých záležitostech. Reformní kroky tedy nebyli krokem správným, alespoň ne dle názorů pracovníků Úřadu práce v Karviné.
113
Závěr Předmětem magisterské diplomové práce bylo zjistit, jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti a jak tato politika ovlivňuje trh práce. Toto zkoumání bylo aplikováno na okresu Karviná, neboť dle Sirovátky (1995) je na lokální úrovni lepší příležitost hodnotit účinky jednotlivých programů (Sirovátka, 1995). S ohledem na zkoumanou problematiku bylo poznávacím cílem odpovědět na otázku: ,,Jaké jsou názory pracovníků Úřadu práce v Karviné na politiku zaměstnanosti, jakožto faktor ovlivňující trh práce okresu Karviná‘‘? Ta v sobě skrývala 5 dílčích výzkumných otázek. Tyto dílčí výzkumné otázky byly zodpovězeny pomocí rozhovorů se zaměstnanci lokálního úřadu práce, respektive Úřadu práce v Karviné. Všichni pracovníci byli s výzkumem detailně obeznámeni a poskytli k němu souhlas. Při provádění výzkumu na Úřadu práce v Karviné jsem se setkal s veskrze byrokratickým přístupem. Někteří pracovníci mi odmítli poskytnout rozhovor zcela, někteří souhlasili pouze s vyplněním dotazníku, což však bylo pro diplomovou práci nepřípustné. V konečném důsledku se mi však podařilo provést rozhovory na zkoumanou problematiku se sedmi pracovníky z oddělení zaměstnanosti, evidence a PvN, konkrétně referenty zaměstnanosti. Tím bych chtěl tímto pracovníkům poděkovat za ochotu a čas, který mi věnovali a popřát spoustu spokojeně odpracovaných let v této instituci.
114
Seznam použitých zdrojů ve stati
1) DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Management lidských zdrojů. Praha: C.H.Beck, 2007, 1. vyd. ISBN 978-80-7179-893-4 2) DVOŘÁKOVÁ, Z. a kol. Řízení lidských zdrojů..Praha: C.H. Beck, 2012. 1. vyd. ISBN 978-80-7400-347-9 3) FUCHS, K. Nezaměstnanost v ekonomické teorii. In Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2002. 1. vyd. ISBN 80-247-9006-8 4) HANZELKOVÁ, A., KEŘKOVSKÝ, M., MATHAUSER, M. VALSA, O. Business strategie - krok za krokem. Praha: C.H.Beck, 2013. 1.vyd. ISBN 978-80-7400-455-1 5) HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. 1.vyd. ISBN 80-7178-303-X 6) HOLMAN, R. Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných a neekonomických fakult VŠ, Praha: C. H. Beck, 2005. 2. vyd. ISBN 80-7179-890-8
škol
7) JUREČKA, V. Mikroekonomie. Praha: Grada. 2010. 1.vyd. ISBN 978-80-247-3259-6 8) KEŘKOVSKÝ, M. Ekonomie pro strategické řízení. Teorie pro praxi. Praha: C.H.Beck, 2004. 1. vyd. ISBN 80-7179-885-1 9) KOCIANOVA, R. Personální činnosti a metody personální práce. Praha: Grada, 2010. 1.vyd, ISBN 978-80-247-2497-3 10) KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2007. 4. vyd. ISBN 978-80-7357276-1 11) KUCHAŘ, P. Trh práce, sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80246-1383-3 12) MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha:Sociologické nakladatelství, 2002. 3.vyd. ISBN 80-86429-08-3 13) MPSV Nezaměstnanost [Online]. 2011 [cit. 12.3.2013] Dostupné z WWW 14) MPSV Statistiky nezaměstnanosti [Online]. 2012 [cit. 30.1.2013] Dostupné z WWW< http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes>
115
15) NEŠČÁKOVÁ, L. Pracovní právo pro neprávníky, rozbory vybraných ustanovení, praktická aplikace, vzory a příklady. Praha: Grada, 2012, 1. vyd. ISBN 978-80-247-4091-1 16) REICHEL, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. 1. vyd. ISBN 978-80-247-3006-6 17) SAMUELSON, P., A. NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha: NS Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0494-X 18) SIROVÁTKA, T. Politika pracovního trhu. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995. 1.vyd. ISBN 80-210-1251-X 19) URBAN, L. Sociologie trochu jinak. Praha: Grada, 2011. 1.vyd. ISBN 978-80-2473562-7 20) VINTROVÁ, R. Ekonomická stagnace v ČR a podceňování domácí poptávky [Online]. 22.05.2012 [cit. 25.3.2013] Dostupné z WWW: 21) Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
-komentuje-reformy-ktere-zaplati-stredni-trida-218496
116
