Teorie ekonomické regulace v kontextu drogové politiky Bc. Vendula Běláčková Adiktologie, 1. LF UK Hospodářská politika, FNH VŠE Mediální studia, FSV UK
Ekonomové milují drogovou problematiku je to jediný obchodovatelný statek, který je na
celém světě zakázaný je to ukázkový příklad toho, že regulace na trhu nefunguje a přináší víc negativ než pozitiv
Standardní teorie ekonomické regulace ekonomická regulace ve standardním pojetí
vyjadřuje to, že stát zasahuje do trhu, aby napravil jeho selhání regulace uplatňuje socio-kulturní hodnoty, které se na trhu nerealizují regulace zajišťuje vlastnosti výrobku, které spotřebitel při jeho nákupu nemůže zjistit příkladem zákaz drog nebo alkoholové licence
Teorie ekonomické regulace podle George Stiglera stát má na rozdíl od tržních hráčů specielní
pravomoci, které využívá směrem k různým trhům pravomoc zabavit majetek formou daně pravomoc přerozdělit majetek formou dotací pravomoc zamezit vstupu do odvětví pravomoc vynutit si určité chování
Konkurenční chování a teorie ekonomické regulace G. Stiglera firmy na trhu soutěží prostřednictvím cen, kvality
a diferenciace produktu firmy se snaží využít ve svůj prospěch pravomoci státu, tedy pravomoc přerozdělit majetek a zamezit vstup na trh o využití regulačních pravomocí státu neusilují jen na vlastním trhu, ale také na trhu substitutů a komplementů ke svým výrobkům
Co jsou tržní substituty a co komplementy substitut: zvýšená spotřeba subtitutu k danému
statku sníží spotřebu daného statku komplement: zvýšená spotřeba komplementu daného statku zvýší spotřebu daného statku v učebnici ekonomie je substitutem šunka a salám, komplementem lyže a vázání Co jsou substituty a komplementy k nelegálním drogám?
Regulace v kontextu drogové politiky v drogové politice odlišujeme prohibici,
dekriminalizaci a regulaci návykových látek v klasické ekonomické definici slouží regulace k lepšímu fungování daného trhu, ne jeho zákazu ani Stigler prohibici jako formu regulace neuvádí do definice regulace jako působení na trhy komplementů a substitutů prohibici zahrnuji přidáváme pravomoc státu zakázat
Kdo má zájem na zákazu drog? zájmové skupiny na trzích substitutů k
nelegálním drogám náboženství a církve výrobci alkoholu a tabáku farmaceutické firmy předpokladu, že alkohol, tabák, farmaceutické výrobky a náboženství jsou substituty a ne komplementy k nelegálním drogám
Trh se spiritualitou - minulost droga substitutem k náboženství jako přesahu
každodenní žité skutečnosti, únik z reality církve v hlavní roli regulátora drog islám v 7. století zapověděl alkohol katolická církev zase ve 14. století zakázala cannabis a halucinogení látky nástroj pnutí mezi církvemi a vysvětlení islámského fanatismu
Trh se spiritualitou - současnost žádné z velkých monotheistických náboženství
drogy nepovoluje, s výjimkou alkoholu v křesťanství úbytek spirituality provázen nadužíváním návykových látek spiritualita jako nástroj terapie závislosti
Farmaceutický průmysl a drogy řada léčiv má stejné účinky jako dnes nelegální
drogy příkladem jejich postoje je stanovisko k lékařskému využití marihuany: na německém trhu vyvíjí firma THC Pharm syntetický lék k lékařskému využití, v USA se o něj ucházejí firmy Pfizer a GlaxoSmithKlein v případě lékařského využití získají monopol
Kampaň proti nelegálním drogám Partnership for a Drug Free America americká
protidrogová kampaň od roku 1986 s finanční podporou farmaceutických firem, Phillipa Morrise a American Brands, která se nezmiňovala o rizicích nadužívání léků, tabáku ani alkoholu v roce 2000 začal u nás financovat aktivity nespecifické primární prevence pivovar Rebel “Je vědecky dokázáno, že pivo není droga.“
Rebel proti drogám „…na jeho pivních táccích psali, že pivovar Rebel přispívá na vybudování dětských hřišť v rámci programu "Proti drogám". Bavil jsem se představou Komorouse jak na dětském hřišti odtrhává dětem od úst jointa a místo toho jim do rukou vkládá lahváče Rebela.“
Závěry otázka, zda jsou legální návykové látky, farmaceutické přípravky a náboženství skutečně substituty k nelegálním drogám je diskutabilní zájmy obvykle prosadí málo četné skupiny uvedené zájmové skupiny se nemusí přímo podílet na regulaci – pokud přiznáme, že z ní profitují, mohou se jako černí pasažéři pouze podílet na udržení současného stavu
Komplementy k nelegálním drogám oblíbené tvrzení, že z kriminalizace drog nejvíc
profitují drogoví dealeři, protože policie mafiím zajišťuje ochranu vstupu do odvětví na kriminalizaci drog je závislý represivní aparát liberální ekonomové si myslí, že zájmovou skupinou na prohibici drog jsou také lékaři a potažmo adiktogové
Stigler, G. J.: The Theory of Economic Regulation. Public Choice Theory II. Cambridge: Cambridge University Press, 1989 Bc. Vendula Běláčková Adiktologie, 1. LF UK, Hospodářská politika, FNH VŠE, Mediální studia, FSV UK
[email protected]
