Teorie měření a regulace

Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb

T- MaR

CW01

Teorie měření a regulace Praxe – názvy

1. ZS – 2015/2016

© 2015 - Ing. Václav Rada, CSc.

MĚŘENÍ – praktická

T- MaR

OBECNÝ ÚVOD - praxe Elektrotechnická měření mohou probíhat pouze při splnění určitých podmínek - dodržení předpisů o hygieně a bezpečnosti práce + předpisů a norem elektrotechnických ustanovených pro bezpečnost práce s elektrickými zařízeními + zásady praktických postupů při měření.

ALE …..

Je nutno splnit ještě další podmínky … © VR - ZS 2015/2016


T- MaR

OBECNÝ ÚVOD - praxe Postup experimentu - analýza problému určeného k měření - příprava a volba měřicí metody - stanovení postupy měření, záznamu a vyhodnocení - vlastní měření - zpracování výsledků - rozbor výsledků a stanovení závěrů

- odůvodnění voleb, průběhu a závěrů - vypracování zprávy (protokolu), vč. měření a výsledků, vč. popisu metody a průběhu měření, tabulek, grafů, literatury © VR - ZS 2015/2016


T- MaR

OBECNÝ ÚVOD - praxe Obvyklé pracovní prostředí elektrických i elektronických měřicích přístrojů má tyto hodnoty: * teplota vzduchu okolního prostředí

0 (-10) až +35 (30) oC * relativní vlhkost vzduchu

45 až 75 % * (barometrický) tlak vzduchu

86 až 160 kPa. © VR - ZS 2015/2016


T- MaR

OBECNÝ ÚVOD - praxe NEOBVYKLÉ pracovní prostředí elektrických i elektronických měřicích přístrojů je mimo tyto hodnoty – odpovídá např. tropické oblasti nebo oblastem věčného chladu, a ledu nebo oblasti s velmi vysokou vlhkostí nebo horské či vysokohorské oblasti . Přístroje ale musí vždy být konstruovány a připraveny pro práci v té které nikoliv běžné oblasti. Mimo určené pracovní podmínky nesmíme přístroj či zařízení použít.

© VR - ZS 2015/2016

MĚŘENÍ – TEORIE A PRINCIPY

T- MaR

Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou.

Výsledkem měření je číslo (hodnota), které vyjadřuje poměr zkoumané veličiny k jednotce (jednotkové hodnotě) – součástí je i nezbytné uvedené jednotky dané, měřené fyzikální veličiny. Význam měření je hlavně v tom, že: - charakterizuje měřenou veličinu významně přesněji než vágní (s fuzzy charakterem) kvalitativní údaje (např. dlouhý, vysoký, těžký), - dovoluje měření opakovat a porovnávat, - výsledek lze zpracovávat matematickými prostředky. © VR - ZS 2015/2016


T- MaR

Měření se týká zejména (a lze říci, že převážně) měření neelektrických veličin, které jsou součástí uceleného objektivního obrazu řešeného problému nebo aktuálního stavu.

Nejprve vybrané úvodní pojmy – aby bylo zřejmé o čem je řeč. © VR - ZS 2015/2016


T- MaR

TEORIE MĚŘENÍ - metody PŘÍMÁ - vyplývá z definice měřené veličiny (rychlost) NEPŘÍMÁ (kombinační) - veličina se zjistí (vypočte) ze vztahu k jiné veličině, kterou skutečně změříme NEZÁVISLÁ (absolutní) - přímým odečtem veličiny (čas)

…………………

© VR - ZS 2009/2010


T- MaR

TEORIE MĚŘENÍ - metody ………… SROVNÁVACÍ (relativní) – porovnáním s etalonem = kompenzační (výchylková, nulová, rozdílová)

– substituční (nahrazovací) – interpolační (dvě kompenzační nebo substituční hodnoty, které určí interpolací výsledek)

** vzhledem k času = statická – dynamická (velmi náročné na přípravu a vyhodnocení) © VR - ZS 2009/2010


T- MaR

OBECNÝ ÚVOD - praxe Názvosloví Měřicí rozsah = minimální a maximální hodnota měřené veličiny, kterou je přístroj schopen zpracovat a indikovat - aniž by došlo ke ztrátě informace nebo k poškození přístroje – jsou v něm zaručeny technické parametry měřicího přístroje. U ručkových přímo-ukazujících přístrojů se obvykle rozsah shoduje s údaji na stupnici (výjimkou jsou ručkové přístroje s potlačenou nulou). U digitálních je udán v technickém popisu přístroje. © VR - ZS 2014/2015


T- MaR

OBECNÝ ÚVOD - praxe Názvosloví Měřicí rozsah stupnice = rozumí se údaj mezi nejmenší a největší hodnotou, které jsou na stupnici uvedeny. Udává, které konkrétní hodnoty (čísla hodnot) jsou v daném rozsahu zjistitelné (naměřitelné). Obvykle se kryje s hodnotami stupnice platné pro daný rozsah. U digitálních přístrojů závisí i na počtu cifer zobrazovacích displejem – nebo nastaveném rozsahu zobrazení dané veličiny u zobrazovacích monitorů.

© VR - ZS 2014/2015


T- MaR

OBECNÝ ÚVOD - praxe Názvosloví Konstanta = hodnota, která upravuje informaci údaje odečteného na stupnici ručkového přístroje (u digitálních bývá její hodnota rovna 1) na hodnotu odpovídající vstupnímu rozsahu měřicího přístroje. Je to hodnota, kterou musí být údaj stupnice vynásoben. Určuje vlastně, jaká skutečná (naměřená) hodnota odpovídá číslu odečtenému na stupnici přístroje. Jinak řečeno, konstanta přístroje udává kolik jednotek měřené veličiny připadá na jeden dílek stupnice. © VR - ZS 2014/2015


T- MaR

OBECNÝ ÚVOD - praxe Názvosloví Konstanta – výpočet = dělí se rozsah přístroje počtem dílků stupnice - konstanta má fyzikální rozměr daný poměrem fyzikálního rozsahu měřené veličiny a dílků stupnice (pozor = nezaměňovat s úhlem vychýlení ručky přístroje). měřící rozsah přístroje (nastavení přepínačů rozsahů) k = ----------------------------------------------------------------------počet dílků stupnice (daného rozsahu) Nezbytné použití je u klasických analogových přístrojů. © VR - ZS 2014/2015


T- MaR

OBECNÝ ÚVOD - praxe Názvosloví Správnost měření se vztahuje na odchylku mezi výsledkem a skutečnou hodnotou. Správnost kombinuje přesnost a pravdivost (tj. vlivy náhodných a systematických faktorů). Přesnost měření se vztahuje na rozdíly mezi hodnotami proměnných – rozptýlení hodnot proměnných okolo jeho střední hodnoty – mírou přesnosti je standardní odchylka. Viz prezentace o chybách. © VR - ZS 2014/2015


T- MaR

Základní zásady používání měřících přístrojů Před zahájením měření musí být na přístroji nastaven správný (odpovídající) měřící rozsah – pokud není známa ani přibližně možná reálná hodnota měřené veličiny (respektive její nejmenší a největší hodnota) , vždy nastavíme rozsah největší (pro nejvyšší hodnoty). Jinak snadno dojde k přetížení přístroje, případně k jeho poškození (obvykle nevratnému). Při volbě rozsahu vždy začínáme u nejvyššího možného !!! Měřená veličina nebo přesněji obvod, musí být ke vstupním (měřicím) svorkám připojen správně, zejména s ohledem na polaritu. © VR - ZS 2015/2016


T- MaR

Základní zásady používání měřících přístrojů Měřící přístroj by měl být připojen pouze po dobu nezbytnou ke správnému změření (odečtu hodnoty) dané veličiny. Výjimkou jsou trvale zapojená měřidla např. v technologických procesech, ve špatně dostupných měřicích místech pokud se měření opakují, u složitých zapojení, atp. Výběr vhodného přístroje musí proběhnout před měřením a musí mimo jiné obsahovat i posouzení, zda přístroj svou konstrukcí či svými vlastnostmi neovlivní měřenou hodnotu.

© VR - ZS 2015/2016


T- MaR

Měření je kvantitativní (číselné) zkoumání vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou. Výsledkem měření je tedy číslo, které vyjadřuje poměr zkoumané veličiny k jednotce, spolu s uvedením té jednotky. Význam měření je hlavně v tom, že: - charakterizuje měřenou veličinu významně přesněji než kvalitativní údaje (např. dlouhý, vysoký, těžký); - dovoluje měření opakovat a porovnávat; - výsledek lze zpracovávat matematickými prostředky.

© VR - ZS 2013/2014


T- MaR

Základní zásady používání měřících přístrojů

Měřicí přístroj musí při měření zaujímat pro něj předepsanou polohu (vodorovně, svisle, šikmo, atp.) – viz jeho technické parametry nebo příslušná značka uvedená přímo na stupnici přístroje . Nedodržení polohy má (může mít) za následek naměření nesprávných údajů (na první pohled od správných k nerozeznání).

© VR - ZS 2015/2016


T- MaR

V širším slova smyslu, ve společenských vědách, v ekonomii aj. se měřením rozumí jakékoli kvantitativní zkoumání. Například dotazníkovým šetřením, jehož výsledky lze zpracovávat statisticky.

Metaforicky se mluví o "měření sil", tj. přímém porovnání schopností například v zápase.

© VR - ZS 2013/2014

T- MaR

… a to by bylo k úvodu vše P – 1 – SI úvod © VR - ZS 2015/2016

T- MaR

© VR - ZS 2012/2013

Teorie měření a regulace

Recommend Documents