Měření fyzikálních veličin – chvění, vibrací a zrychlení Podle vztažného bodu se dělí na: absolutní – měří vůči seizmické hmotě, která je v „absolutním“ klidu – míněno vůči měřené části – musí být podstatně menší A hmotu než je hmota měřeného tělesa relativní – referenční hmotou je jiná část měřeného objektu.
Měření fyzikálních veličin – chvění, vibrací a zrychlení Tenzometrický snímač chvění Celkem jednoduchý princip využívající setrvačné hmoty na konci pružného nosníku. Poblíž vetknutého konce je umístěna dvojice nebo čtveřice tenzometrických snímačů. A Konstrukce snímače je uzavřena – má uvnitř vzduch – takže je tlumení působící na setrvačnou hmotu na konci nosníku velmi malé. Citlivost je dána tuhostí nosníku, proto je možné zkonstruovat a vyrobit řadu snímačů se širokým spektrem citlivostí. Konstrukce snímače – použití jako snímač zrychlení (akcelerace).
Měření fyzikálních veličin – chvění, vibrací a zrychlení Indukčnostní snímač akcelerace Feromagnetická seizmická hmota je upevněna čtyřmi plochými pružinami mezi snímacími cívkami. A
Změnou vzdálenosti δ mezi hmotou a cívkami se indukuje do cívky napětí úměrné rychlosti změny polohy seizmické hmoty. Měřicí hmota m musí být mnohem menší než hmota akcelerujícího tělesa. Tlumení jejího pohybu zajišťují ploché pružiny.
Měření fyzikálních veličin – chvění, vibrací a zrychlení Elektrické zapojení Snímače vhodné konstrukce a parametrů (v praxi lze konstatovat, že jsou to skoroAvšechny dnešní výrobky) lze použít zapojení umožňující měřit všechny tři veličiny jediným snímačem. Díky mikroelektronice a možnostem, které poskytují jednoúčelové mikropočítače se zakódovanými matematickými vztahy (rovnice – diferenciální nebo integrální) a příslušně velkou pamětí na ukládání dat i na vlastní výpočtové postupy – jsou dnes takto řešeny problémy měření chvění u strojů i stavebních objektů.
