SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V KONTEXTU VEŘEJNÉ POLITIKY

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V KONTEXTU VEŘEJNÉ POLITIKY Social entrepreneurship in the context of public policy Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Gabriela VACEKOVÁ, Ph.D.

Bc. Tereza KŘENKOVÁ

Brno, 2015

MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Akademický rok: 2014/2015 Studentka:

Bc. Tereza Křenková, DiS.

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Téma práce:

Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky.

Téma práce anglicky:

Social entrepreneurship in the context of public policy.

Cíl práce, postup a použité metody:

Cíl práce: Cílem diplomové práce je teoreticky vymezit sociální podnikání v podmínkách České republiky. V kontextu vlivu veřejné politiky na jeho současný stav se práce zaměří na analýzu potenciálu sociálního podnikání v ČR pomocí indikátorů sociálních podniků. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení pojmů, rešerše odborné literatury a dostupných informačních zdrojů. 2. Deskripce vývoje sociálního podnikání v ČR a komparace se zahraničím. 3. Vymezení současného stavu veřejné politiky v oblasti sociálních podniků. 4. Analýza sociálních podniků v ČR pomocí zahraničních indikátorů. 5. Syntéza získaných poznatků, case study. 6. Zhodnocení dopadu veřejné politiky na sociální podnikání v ČR s ohledem na jeho potenciál do budoucna.

Rozsah grafických prací:

Podle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Literatura:

Handbook of theory and research for the sociology of education. Edited by John G. Richardson. New York: Greenwood Press, 1986. xxiv, 377. ISBN 0313235295. International perspectives on social entrepreneurship. Edited by Jeffrey Robinson - Johanna Mair - Kai Hockerts. New York: Palgrave Macmillan, 2009. xvi, 232 p. ISBN 978-0-230-54315-7. BORNSTEIN, David a Susan DAVIS. Social entrepreneurship :what everyone needs to know. Oxford: Oxford University Press, 2010. xxii, 147. ISBN 9780195396348. HUNČOVÁ, Magdalena. Sociální ekonomika a sociální podnik. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2007. 181 s. ISBN 978-807044-946-2. DOHNALOVÁ, Marie. Sociální ekonomika v evropském kontextu. V Brně: Cerm, 2006. 314 s. ISBN 80-7204-428-1. The new social entrepreneurship :what awaits social entrepreneurial ventures?. Edited by Francesco Perrini. Northampton, MA: Edward Elgar, 2006. xxvi, 341. ISBN 1-84542-781-5.

Vedoucí práce:

Ing. Gabriela Vaceková, Ph.D. Strana 1 z 2

Pracoviště vedoucího práce:

Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie

Datum zadání práce: 7. 1. 2014 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

.................................. vedoucí katedry

.................................. prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan

V Brně dne: 10. 5. 2015

Strana 2 z 2

J m én o a pří j m ení aut ora:

Bc. Tereza Křenková

Náz ev di pl om ové práce: Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky Social entrepreneurship in the context of public policy

Kat edra:

Veřejná ekonomie

Ved o ucí di pl om ové práce:

Ing. Gabriela Vaceková, Ph.D.

R o k o bhaj ob y:

2015

Anotace Diplomová práce s názvem „Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky“ se zabývá teoretickým vymezením a deskripcí historie sociálního podnikání na území České republiky i v zahraničí. V práci je zhodnoceno jeho legislativní vymezení a vliv veřejné politiky na tento typ podnikání. Současný stav sociálního podnikání v ČR je graficky znázorněn a jeho potenciál do budoucna je vyhodnocen dle získaných teoretických poznatků a výsledků případové studie, která zahrnuje analýzu sady indikátorů a SROI analýzu na konkrétním sociálním podniku.

Annotation This diploma thesis that is called “Social entrepreneurship in the context of public policy” deals with the theoretical definition and description of the history of social entrepreneurship in the Czech Republic and abroad. The thesis evaluates the legislative definition and the impact of public policy on this type of business. The current state of social entrepreneurship is illustrated graphically and its potential for the future is evaluated according to the theoretical knowledge and the results of a case study involving the analysis of a set of indicators and SROI analysis on the specific social enterprise.

Klíčová slova Sociální podnik, sociální podnikání, sociální ekonomika, veřejná politika, legislativa, indikátory sociálního podnikání, SROI analýza.

Keywords Social enterprise, social entrepreneurship, social economy, public policy, legislative, indicators of social entrepreneurship, SROI analysis.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky vypracovala samostatně pod vedením Ing. Gabriely Vacekové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. 5. 2015

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování Ing. Gabriele Vacekové, Ph.D. za odborné rady, věcné připomínky, vstřícnost a pomoc při získání potřebných informací a podkladů k vypracování diplomové práce. Mé díky patří také paní Pavle Teplé a všem zaměstnancům sociálního podniku Laskavárna za spolupráci a ochotné jednání. Za cenné rady k natočení videoreportáže děkuji Lubošovi Fiebichovi. Velké poděkování patří také mojí rodině za finanční i psychickou podporu v průběhu celého studia.

OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................... 12 1

OBLAST SOCIÁLNÍ EKONOMIKY ........................................................................... 14 1.1 VYMEZENÍ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY V ČESKÉ REPUBLICE ............................................... 14 1.2 EVROPSKÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNÍ EKONOMICE ................................................................ 15 1.3 SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ ................................................................................................... 16 1.3.1 Pojetí sociálního podniku v ČR ............................................................................ 17 1.3.2 Evropské pojetí sociálního podniku ...................................................................... 19 1.3.3 Integrační sociální podnik .................................................................................... 20 1.4 ZAINTERESOVANÉ OSOBY V OBLASTI SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ ..................................... 21 1.5 SHRNUTÍ KAPITOLY ...................................................................................................... 23

2

DESKRIPCE VÝVOJE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ................................................ 24 2.1 HISTORIE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V EVROPSKÉM KONTEXTU ...................................... 24 2.2 SOUČASNÁ EVROPSKÁ LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA.............................................................. 26 2.2.1 Velká Británie ....................................................................................................... 27 2.2.2 Itálie ...................................................................................................................... 27 2.2.3 Rakousko ............................................................................................................... 28 2.2.4 Slovensko .............................................................................................................. 28 2.2.5 Polsko ................................................................................................................... 28 2.3 HISTORIE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V ČR ...................................................................... 29 2.4 SOUČASNÝ STAV LEGISLATIVY ..................................................................................... 30 2.4.1 Právní formy sociálních podniků .......................................................................... 31 2.4.2 Připravovaný český návrh zákona o sociálním podnikání ................................... 34 2.5 KLÍČOVÉ UDÁLOSTI V ROZVOJI SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ .............................................. 34 2.6 SHRNUTÍ KAPITOLY ...................................................................................................... 36

3

STAV VEŘEJNÉ POLITIKY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ ................... 37 3.1 FINANČNÍ PODPORA ČINNOSTI SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ ................................................... 37 3.1.1 Podpora z evropských fondů................................................................................. 38 3.1.2 Státní finanční podpora ........................................................................................ 39 3.1.3 Dotace krajských úřadů a obcí ............................................................................. 40 3.1.4 Granty soukromých donátorů a nadací ................................................................ 41 3.2 INICIATIVY PODPORUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODNIKY ................................................................ 41 3.3 PODPORA IDENTIFIKACE SOCIÁLNÍHO PODNIKU ............................................................ 43 3.3.1 Indikátory P3 - People, Planet, Profit, o. p. s. ..................................................... 43

3.3.2 Indikátory EMES...................................................................................................44 3.4 NÁSTROJE K URČENÍ HODNOTY SOCIÁLNÍHO PODNIKU .................................................44 3.4.1 Měření nefinanční hodnoty sociálního podniku....................................................44 3.5 SOUČASNÝ STAV SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ V ČR ..............................................................46 3.6 SHRNUTÍ KAPITOLY ......................................................................................................52 4

PŘÍPADOVÁ STUDIE ....................................................................................................53 4.1 PROJEKT LASKAVÁRNA ................................................................................................54 4.1.1 Projekt „Svačinky do škol“...................................................................................55 4.2 ANALÝZA NAPLŇOVÁNÍ INDIKÁTORŮ SOCIÁLNĚ INTEGRAČNÍHO PODNIKU ...................55 4.2.1 Veřejně prospěšný cíl ............................................................................................56 4.2.2 Sociální prospěch ..................................................................................................56 4.2.3 Ekonomický prospěch ...........................................................................................58 4.2.4 Environmentální prospěch ....................................................................................58 4.2.5 Místní prospěch.....................................................................................................58 4.3 ZHODNOCENÍ MÍRY NAPLNĚNÍ INDIKÁTORŮ A PŘÍPADNÁ DOPORUČENÍ.........................59 4.4 SROI ANALÝZA ............................................................................................................61 4.4.1 Zadání analýzy ......................................................................................................62 4.4.2 Mapování výsledků ...............................................................................................67 4.4.3 Stanovení dopadu ..................................................................................................72 4.4.4 Výpočet společenské návratnosti ..........................................................................76 4.4.5 Závěrečná zpráva a uplatnění výsledků analýzy...................................................78

5

ZHODNOCENÍ DOPADU VEŘEJNÉ POLITIKY NA SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ .80

ZÁVĚR ....................................................................................................................................85 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................................................87 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................93 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................94 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................95 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................95 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................96

ÚVOD Téma diplomové práce „Sociální podnikání v kontextu veřejné politiky“ jsem si vybrala, protože je v dnešní době velmi diskutovaným a k jeho výraznému rozvoji došlo v České republice až v posledních deseti letech. Prostředí, do kterého spadá působnost sociálních podniků, se nazývá sociální ekonomika, která patří k velmi rychle se rozvíjejícím oblastem po celém světě [Jurčík, 2009]. Prvotním záměrem při vzniku sociálních podniků zpravidla není vidina zisku. Jsou charakteristické vykonáváním veřejně prospěšných činností a jejich přínos je shledáván ve snaze o inkluzi osob určitým způsobem znevýhodněných na trhu práce. Pro tyto osoby je velmi obtížné splňovat pracovní podmínky ziskově orientovaných firem, vyžadují zpravidla specifickou pracovní pozici, která je jim individuálně přizpůsobena dle jejich možností a schopností. Při zakládání sociálních podniků je nutné disponovat vyšší mírou odborných znalostí, aby byla důkladně zvážena právní forma podnikání, podnikatelský záměr a identifikována struktura cílových sociálně či zdravotně znevýhodněných zaměstnanců. Velmi důležité je také zvážit dostupnost státní podpory a zdrojů, které jsou podnikatelskému záměru k dispozici, aby byly v budoucnu na pracovním trhu dlouhodobě udržitelné. Cílem diplomové práce je teoreticky vymezit sociální podnikání v podmínkách České republiky. V kontextu vlivu veřejné politiky na jeho současný stav se práce zaměří na analýzu potenciálu sociálního podnikání v ČR pomocí indikátorů sociálních podniků. Struktura diplomové práce se skládá z pěti kapitol, přičemž každá kapitola dále obsahuje oddíly a pododdíly, jejichž členění bude vytvořeno dle nutnosti zahrnutí všech relevantních informací k tématům jednotlivých kapitol. Na konci každé kapitoly bude uvedeno stručné shrnutí poznatků, které byly dle metodického postupu v průběhu práce zjištěny. První kapitola se bude zabývat definicí pojmů, které s tématem práce úzce souvisí a jejich vysvětlení je nezbytné pro další části práce. Definice jednotlivých pojmů budou popsány jak v rámci českého prostředí, tak i z evropského hlediska. Závěrem první kapitoly budou identifikovány skupiny osob, které jsou považovány za osoby sociálně či zdravotně znevýhodněné na trhu práce. Následující kapitola se bude zabývat deskripcí vývoje sociálního podnikání v České republice i ve světě. Klíčové události, které patřičně přispěly k rozvoji sociálního podnikání, budou přehledně shrnuty pomocí tabulek. Na českou i evropskou historii bude navazovat současný stav legislativního vymezení oblasti sociálního podnikání. 12

Protože sociální podnikání není v České republice legislativně vymezeno, je nutné se zabývat i postojem veřejné politiky k sociálním podnikům. Třetí kapitola se tedy bude zabývat stavem veřejné politiky v oblasti sociálních podniků, kde budou zhodnoceny finanční možnosti, které mohou sociální podniky využít. Dále instituce, které přispívají k rozvoji sociálního podnikání, ale i způsoby, jak prokázat, že se jedná o sociální podnik oproti běžnému. Činnosti, které sociální podniky provozují, jsou zpravidla veřejně prospěšné, a proto bude v kapitole uveden i způsob, jak tyto činnosti prokázat. Závěrem kapitoly bude zhodnocen současný stav sociálních podniků v České republice. Získané teoretické poznatky budou uplatněny při zpracování případové studie na konkrétním sociálním podniku. Do jaké míry je podnik považován za sociální, bude zhodnoceno pomocí sady indikátorů neboli ukazatelů. Následně bude zpracována Analýza společenské návratnosti investice, v rámci které budou zjištěny změny, které u zainteresovaných stran tohoto podniku nastaly a jaké má pro ně podnik přínosy. Zpracované parciální analýzy poskytnou adekvátní informace získané testováním přímo v praxi. Dle výstupů případové studie a nabytých teoretických poznatků bude vyhodnocen potenciál sociálního podnikání v České republice do budoucna. Zabývat se tématem sociálního podnikání považuji za nezbytné, protože doposud v České republice k jeho legislativnímu vymezení nedošlo a není dostatečně vnímáno z pohledu veřejné politiky i přesto, že jeho cílem je dosažení veřejného prospěchu. Diplomová práce bude zakončena navrženými doporučeními, které budou zpracovány dle získaných teoretických poznatků rešerše zahraniční literatury a zpracované případové studie.

13

OBLAST SOCIÁLNÍ EKONOMIKY Sociální podnikání, kterým se práce zabývá, patří do oblasti sociální ekonomiky, jejíž charakteristika se v pojetí různých autorů liší. Stejně tak rozdílná je i definice pojmu sociální podnikání, která je vymezena v dalším oddíle. Co se týče sociálního podnikání, důležité je především znázornění diferenciace obecného sociálního podniku a sociálně integračního podniku. Shrnutí definic a pojmů je zpracováno dle rozsáhlé rešerše české i zahraniční literatury. V závěru první kapitoly jsou vymezeny subjekty a klíčoví aktéři zainteresovaní v oblasti sociální ekonomiky, kteří jsou nepostradatelní pro její existenci. Klíčovým obdobím, jež se pojí s prvními zmínkami o sociální ekonomice, je přelom 21. století, kdy se začaly objevovat nové problémy, ke kterým musí evropské země hledat inovativní řešení. Jedná se především o nárůst počtu znevýhodněných osob, s čímž souvisí i jejich obtížné začleňování do společnosti. Mnoho problémů souvisí i s demografickými změnami, kterými je stárnutí populace a nemožnost zabezpečení jejich potřebné péče členy rodiny. Stejně tak nezbytné je dbát o kvalitu života celé populace šetrným a obnovitelným využíváním dostupných zdrojů. Důležitý dopad má i ekonomická globalizace. Oblast sociální ekonomiky hraje ve všech těchto diskutovaných faktorech významnou roli, protože jejich řešení vyžaduje specifické inovace [Jurčík, 2009:55].

1.1 Vymezení sociální ekonomiky v České republice Sociální ekonomika je považována za určitou alternativu veřejného sektoru a trhu. Její rozvoj souvisí s řešením problémů sociálního státu, přičemž nutné je sdílení odpovědnosti za kvalitu služeb a jejich rozsah. Tato odpovědnost by měla být společně sdílená v rámci veřejného sektoru, firem i nestátního neziskového sektoru [CVNS, 2005:4]. „Koncept sociální ekonomiky vychází z premisy, že stát a municipality již nemohou v plné míře uspokojovat rozmanité a rostoucí potřeby obyvatel a ani je finančně zabezpečovat, ale že ani čistě komerční pojetí nevyhovuje nárokům demokratické společnosti“ [Jurčík, Mravcová, 2009:56]. Přidanou hodnotou sociální ekonomiky je posilování a využívání tzv. sociálního kapitálu, pod tímto pojmem se skrývají mezilidské vztahy, důvěra, pochopení a pomoc druhým [tamtéž, 2009:56]. Významným obdobím v rozvoji sociální ekonomiky na území České republiky byl její vstup do Evropské unie [Hunčová, 2007:14]. Přičemž rozvoj sociální ekonomiky byl prioritně zapříčiněn nedostatečným finančním zabezpečením a uspokojováním rostoucích potřeb obyvatelstva [Jurčík, 2009:55]. 14

Klíčovým cílem sociální ekonomiky je zařazení znevýhodněných osob na pracovní trh, ale také snížení závislosti lidí na státní podpoře. Stát vystupuje v oblasti sociálních podniků jako počáteční podpora a usnadnění podmínek, aby mohlo dojít k rozvoji tohoto typu podnikání [Hunčová, 2007:14]. Součástí sociální ekonomiky jsou aktivity, které provádí družstva, spolky, vzájemně prospěšné organizace, jejichž cílem je poskytování služeb klientům, nikoliv však vytváření zisku [Dohnalová, Průša, 2011:27]. Ve spolupráci PS Definice s dalšími pracovními skupinami a zainteresovanými osobami vznikla definice, jež je přejatá z evropského kontextu, avšak plně přizpůsobena stávajícímu stavu českého prostředí a sociální ekonomiky. Definice byla schválena výroční členskou schůzí TESSEA a v roce 2011 revidována. „Pojem sociální ekonomika vnímáme jako souhrn aktivit uskutečňovaných subjekty sociální ekonomiky, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje“ [Francová, 2011:14]. Pojem sociální ekonomika je v současné době inovativně aplikován především na oblast samosprávných, soukromých neziskových subjektů, jejichž rozhodování zahrnuje demokratické prvky. Jedná se o sdružení osob, které usilují především o dosažení všeobecně prospěšných cílů a to ekonomickou činností na trhu. Veškeré aktivity těchto sdružení mají na široké okolí pozitivní sociální dopady [Hunčová, 2007:14].

1.2 Evropský přístup k sociální ekonomice V rámci evropského kontextu se sociální ekonomikou zabývá Evropská komise, Evropský ekonomický a sociální výbor a OECD. Sociální ekonomika je v evropském pojetí propagována jako nástroj k začlenění společnosti do jejího vnímání, k ekonomickému rozvoji a posílení zaměstnanosti ve všech oblastech. I přes integraci států do Evropské unie neexistuje na její úrovni společná definice. Každý stát si ji vymezil podle svých kulturních a ekonomických tradic [Jurčík, Mravcová, 2009:56]. Jacques Defourny založil v roce 1990 centrum sociální ekonomiky a v roce 1996 evropskou síť EMES, která byla právně upravena roku 2002. Cílem této společnosti je vybudování evropské databáze teoretických a empirických znalostí z univerzitních výzkumných center. Společnost byla založena na belgické univerzitě Liége, na které sídlí i Mezinárodní centrum pro výzkum a informace o kolektivní ekonomice CIRIEC. Obě instituce spolupracují s ostatními zeměmi, provádí výzkumy a vydávají studie i publikace zahrnující teorii pro popis sociálních podniků z různých zemí světa, ale i pro sociální ekonomiku [Dohnalová, Průša, 2011:31]. 15

Spoluřešitelským pracovištěm se v rámci projektu týkajícího se modelů sociálních podniků a jejich procesu institucionalizace zapojila v roce 2013 Fakulta humanitárních studií Karlovy univerzity v Praze [Katedra studií občanské společnosti, online]. Cílem mezinárodní výzkumné organizace CIRIEC, která vznikla v roce 1947, je sběr informací, realizování výzkumů a publikování prací zaměřených na veřejně prospěšné služby. Klíčovým zájmem je především oblast sociální ekonomiky, jejíž problematiku sleduje v rámci celého světa [CIRIEC, online]. CIRIEC definuje koncept sociální ekonomiky jako: „soubor soukromých, formálně založených společností, s rozhodovací samostatností a svobodou členství, jež byly vytvořeny za účelem splnění potřeb jejich členů prostřednictvím trhu a výroby zboží a poskytování služeb, pojištění a finančních služeb, kde rozhodování a jakékoliv rozdělování zisků nebo přebytků mezi členy není přímo svázáno s kapitálem nebo poplatky zaplacenými jednotlivými členy, kteří mají každý jeden hlas. Sociální ekonomika také zahrnuje soukromé a formálně založené organizace s rozhodovací samostatností a svobodou členství, které poskytují netržní služby pro domácnosti a jejichž případné přebytky není možné vyčlenit pro ekonomické agenty, kteří je vytvářejí, kontrolují nebo financují“ [Dohnalová M., Průša L., 2011:36]. Sociální ekonomika disponuje specifickými činnostmi, jež jsou definovány Evropským ekonomickým sociálním výborem, patří k nim akcentování sociálních cílů, kladení důrazu na sociální prvky bez prioritního účelu maximálního obratu a dosažení zisku. Vyžadování preference hodnot jako je solidarita, sociální odpovědnost, sociální soudržnost, demokratické řízení, participace občanů, autonomie a kombinace ohledů a zaujetí k veřejnému zájmu [Vanický, Truhlářová, 2008:6]. Zkušenosti ze zemí Evropské unie ukazují, že právě sociální ekonomika a sociální podnikání dokáží spojit k řešení nových problémů zdánlivě protichůdné motivy, kterými je ekonomická racionalita, sociální cíle, poskytnutí příležitostí k zařazení sociálně znevýhodněných občanů, ohleduplnost k místnímu životnímu prostředí a respekt k různým tradicím [Jurčík, Mravcová, 2009:56].

1.3 Sociální podnikání Podnikání je v obchodním zákoníku uvedeno jako „soustavná činnost prováděna samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“ [Zákon č.513/1991 Sb.].

16

Avšak sociální podnikání posiluje význam vlastního hospodaření s účelem vytvoření zdrojů, které budou následně použity pro realizaci vytyčeného poslání. Jedná se o samotné podnikání, jež se pohybuje na hranici mezi ziskovými a neziskovými subjekty [Boukal, 2013:161]. Tabulka 1.1: Diferenciace logiky ziskových a neziskových subjektů Myšlení charitativních organizací

Obchodní uvažování

Maximalizace zisku pro splnění společenských potřeb.

Maximalizace zisku k dosažení potřeb majitele či investora.

Poskytovatelé získávají příjmy přemlouváním dárců, aby pomohli dosáhnout stanoveného poslání.

Poskytovatelé získávají příjmy podle konkurence ceny a kvality.

Úspěch založen na dosažení organizačních cílů. Hlavním cílem je veřejný zájem.

Úspěch založen na schopnostech maximalizace rozdílu mezi výnosy a náklady a dosaženého zisku.

Zdroj: zpracováno autorkou dle Gildron B., Hasenfeld Y., 2012

PS Definice ve spolupráci s ostatními pracovními skupinami navrhla úpravu definice specifičtější pro sociální podnikání jako „podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použitý pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu“ [Francová, 2011:14]. Profesor Muhammad Yunus, který podporuje oblast sociální ekonomiky a je také laureátem Nobelovy ceny definoval podmínky sociálního podnikání následovně [Strzelcová, 2012]: • cílem podnikání je řešení problémů, které ohrožují společnost a odstraňování chudoby, • podnikání musí být udržitelné ekonomicky i finančně, • zisk není rozdělován mezi majitele ani podílníky, ale je reinvestován do rozvoje lidského kapitálu a společnosti, • zaměstnanci sociálního podniku pracují v příznivých podmínkách za tržní mzdu, • alespoň 40 % pracovníků musí být sociálně ohrožených. 1.3.1 Pojetí sociálního podniku v ČR V českém prostředí existuje spousta definic, charakterizujících sociální podnik. V každé se však objevují prvky, kterými jsou si definice velmi podobné. „Sociální podnik je ve smyslu

17

Schumpeterovského podniku 1 sociálně orientovaným, realizovaným inovativním záměrem, dosahovaným prostřednictvím ekonomické činnosti za přítomnosti reálných ekonomických rizik.“ Přičemž definice vychází z evropského pojetí, je tak chápána Evropskou komisí a OECD a za sociální podnik je považován především malý podnik [Hunčová, 2007:36]. Sociální podnik zpravidla poskytuje konkrétní služby prospěšné pro celou společnost, zabývá se zejména zvýšením zaměstnanosti, ale i ochranou před riziky členům i místním společenstvům [Hunčová, 2007:31]. Dohnalová a Průša přisuzují sociálním podnikům také povinnost splnění znaků evropského kontextu. „Sociální podniky představují podmnožinu subjektů sociální ekonomiky, která naplňuje definiční znaky (ekonomické a sociální charakteristiky) sestavené na základě výzkumů evropské výzkumné společnosti EMES“ [Dohnalová, Průša, 2011:31]. Dle Boukala je pojem sociální podnik nahrazován sociální firmou, které se vyznačují některými společnými znaky. „Sociální firmy se zabývají tzv. sociálním podnikáním. Jde o podnikatelské subjekty, které působí na trhu a nabízejí přitom uplatnění znevýhodněným lidem.“ [Boukal, 2013:161] Přičemž definovaným znevýhodněným osobám by při práci měla být poskytována přiměřená pracovní a psychosociální podpora [Equal online, 2008]. Zřizovatelem sociálních firem mohou být Nestátní neziskové organizace, které zakládají samostatnou právnickou osobu, která jako sociální firma podniká. Pro sociální firmu doposud neexistuje legislativní vymezení, řídí se podle standardů, které stanovili samotní nositele myšlenky sociálních firem [Boukal, 2013:161]. Významné poznatky v oblasti sociální ekonomiky a sociálního podnikání shromáždila a dokončila v roce 2008 Iniciativa EQUAL 2. Výzkumné informace jsou využívány ve veřejné správě, pomáhají vznikajícím podnikům a všem, které sociální ekonomika zaujala [Sociální firmy online, 2007:57]. Současně také definovala sociální podnik jako „subjekt sociálního podnikání, tj. právnická nebo fyzická osoba nebo její část s příslušným živnostenským oprávněním. Sociální podnik je podnik s převládajícími sociálními cíli, jehož hospodářské přebytky jsou reinvestovány za účelem dosahování těchto cílů v podniku nebo komunitě, a který se neřídí potřebou maximalizovat zisk akcionářů a majitelů“ [tamtéž, 2007:57]. Definice obecného podniku je uspořádána do prostředí sociálních podniků. Definice je pro

1

Dle J. A Schumpetera jsou inovace klíčovým prvkem podnikatelské činnosti, za inovace považoval jen první

uvedení na trh nového technologického postupu, výrobku, suroviny. (srov. www.businessinfo.cz, 2011) 2

Iniciativa Equal vznikla v rámci programovacího období 2000 – 2006, jejím cílem bylo vyvíjet a prosazovat

nástroje podporující znevýhodněné skupiny. (srov. www.equal.cz, 2006)

18

všechny podnikatelské subjekty společná, avšak v případě naplňování cíle sociálního podniku se nejedná o obohacování podnikatelského subjektu, ale je použit ve firmě k uspokojení stanovených cílů, ke kterým patří zejména integrování sociálně nebo zdravotně znevýhodněných osob do činnosti podniku [Boukal, 2013:162]. 1.3.2

Evropské pojetí sociálního podniku

Ačkoliv je sociální podnikání relativně novým předmětem studií, v evropském kontextu existuje značné množství literatury zabývající se tímto tématem. Sociální podnikání je činnost zaměřená na řešení sociálních cílů, jejichž operace na trhu korespondují s operacemi soukromých organizací [Gidron, Hasenfeld, 2012:25]. Dle J. Defournyho, který je prezidentem evropské sítě EMES a C. Borzaga „je sociální podnik převážně malý a střední a to včetně družstev. Inovativnost lze spatřovat v odlišnosti cílů, v multizdrojovém financování, v odlišném přístupu k vytváření pracovních míst a také v novém typu podnikavosti, kterým je způsob nesení rizik na principu podílníků a podporovatelů a také včetně partnerství s veřejným sektorem“ [Borzaga, Defourny, 2001:12]. V sociálních podnicích jsou lidé za svou práci odměňováni, je tu ale i část lidí, kteří svoji práci vykonávají dobrovolně. Díky této dobrovolnosti a pomoci, která posiluje důvěru podniků, získávají na trhu výhodnější postavení [Defourny, 2014]. Stabilita sociálních podniků je vyžadována ve dvou dimenzích, a sice zda je toto podnikání schopno přežít v dlouhodobém horizontu a zda si udrží zamýšlenou rovnováhu sociálního přínosu a úspěchu na trhu v průběhu času. Přežití a růst jsou klíčovými motivátory pro každou organizaci, ať už ziskovou či neziskovou. Zaměření a charakter sociálního podniku je průběžně ovlivněn finančními možnostmi a tlakem na životní prostředí. Sociální podniky jsou organizace, které jsou poháněny sociálními úkoly a aplikují tržní strategie k dosažení sociálních či environmentálních účelů [Gidron, Hasenfeld, 2012:19]. Od sociálních podniků je na jedné straně požadováno dosažení obchodního úspěchu, na druhé straně naplnění stanovených sociálních cílů s demokratickou účastí, přičemž nutné je udržení jejich stability v průběhu času a dodržení hranice, kdy je ještě podnik sociálním a současně je schopný udržet se na trhu [Gidron, Hasenfeld, 2012:23]. Sociální podniky jsou jen jiný druh firmy a jiný druh charitativní organizace. Možná, že společnosti potřebují být více oddané sociální péči. Možná, že charity potřebují být podnikavější a soběstačnější. Být sociálně odpovědnou firmou je žádoucí, dokonce i v případě, že jsou její zisky nižší [Billis, 2010:169]. 19

1.3.3

Integrační sociální podnik

Integrační sociální podniky WISE 3 se liší od obecných sociálních podniků, které jsou popsány výše tím, že jsou prioritně orientovány na zaměstnávání sociálně či zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce. Mnoho evropských zemí již rozvíjí na podporu tohoto typu podnikání specifické programy, protože je nezbytné řešit problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti. Sociálními podniky jsou tak často vnímány pouze integrační sociální podniky [Defourny, Nyssens, 2010:236]. Dle Hunčové je sociálně integrační podnik charakterizován: „WISE je sociální podnik k integraci osob sociálně vyloučených. Je to oblast participativní, demokratické, neziskové a ne-pro-ziskové ekonomiky, umožňující zaměstnávání hendikepovaných osob nebo poskytování sociálních služeb zejména personálního charakteru, včetně typu rekvalifikace, zprostředkování práce, podpory podnikatelských iniciativ a podobné. Specifickou sociální firmou zajišťující zaměstnanost v postiženém regionu může být sebezaměstnávající se osoba OSVČ“ [Hunčová, 2007:19]. Tematická síť TESSEA sdružující podnikatele, NNO a další instituce považuje za integrační sociální podnik: „subjekt sociálního podnikání“, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo fyzická osoba, které splňují principy integračního sociálního podniku. Integrační sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, kterým je zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, a tento cíl je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního [TESSEA online, 2011:15]. Výzkumný tým EMES specifikoval na základě výzkumu 160-ti sociálních podniků v 10 zemích EU rozdělení integračně sociálních podniků dle činnosti [EMES online, 2004]. • WISE orientované na zaměstnávání výrazněji znevýhodněné skupiny, jejichž možnosti pracovního uplatnění jsou téměř nepravděpodobné. Cílem je vytvoření pracovních míst dlouhodobě podporovaných z veřejných prostředků. • WISE vytvářející dlouhodobá samofinancovaná pracovní místa, kterým jsou v zahajovací fázi poskytnuty veřejné prostředky. Střednědobým cílem je dosažení schopnosti samofinancování a snížení podpory zaměstnancům za účelem posílení jejich dovedností a kompetencí.

3

WISE (Work Integration Social Enterprise) – zkratka používaná v zahraničí pro sociálně integrační podniky.

20

• Tranzitivní WISE jsou typem krátkodobých projektů, v rámci kterých je poskytnuto sociálně znevýhodněným pracovní místo či zaškolení za účelem zvýšení kvalifikace účastníků a následného umístění na otevřeném trhu práce. • WISE zaměřené na resocializaci, který je adaptován na duševně nemocné osoby a osoby s těžším zdravotním postižením, přičemž cílem těchto podniků je jejich zapojení do strukturovaných aktivit a pomoc k navázání sociálních kontaktů.

1.4 Zainteresované osoby v oblasti sociálního podnikání Zainteresovanou osobou v oblasti sociálního podnikání je považovaný každý, kdo se určitým způsobem podílí na činnostech týkajících se sociální ekonomiky. Klíčoví činitelé jsou determinováni dle jejich celorepublikového, územního či regionálního rozsahu. Přičemž na těchto různých úrovních působí jak parlament, který schvaluje opatření podle zvoleného programu, tak i obce nebo kraje, které jsou sociálními subjekty na úrovni samosprávných jednotek státu. Působení všech zainteresovaných subjektů v této oblasti je silně ovlivněno státem. Jeho aktivity nejsou jasně vymezeny, stejně tak ani míra zasahování v určité sféře. Úkolem státu v oblasti sociálního podnikání je především vytvořit a zabezpečovat prostor, ve kterém existují mechanismy posilující sociální soudržnost. Pomoc státu sociálním podnikům je tedy poskytována zejména změnou postojů vlády v oblasti poskytování veřejných služeb [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:61]. Aktivity sociální ekonomiky jsou naplňovány subjekty privátními, kterými jsou zakladatelé, poskytovatelé a rozhodovatelé v postavení soukromých osob. Zakladatelé těchto veřejnosti prospěšných podniků jsou označováni sociálními podnikateli. Zakladateli mohou být i dobrovolně vytvořená sdružení občanů, která jsou nezávislá na vládě a mají různé právní formy, kterými se bude zabývat 3. kapitola [tamtéž, 2010:62]. Za stakeholdery, kteří jsou v průběhu činností pro sociálního podnikatele nepostradatelní, co se týče poskytované podpory a financování jejich aktivit, jsou považovány ministerstva, vládní agentury, úřady práce, představitelé obcí a státní správy, organizace podporující místní rozvoj, komunitní skupiny, ostatní sociální podniky/družstva, podnikatelské svazky, organizace podporující malé a střední podnikání, banky a finanční ústavy, filantropické organizace, náboženské organizace, soukromý sektor, vzdělávací instituce, poskytovatelé dotací EU a ostatní poskytovatelé dotací, místní spolky a organizace, společensky zodpovědní podnikatelé [SČMVD, 2010:17].

21

Identifikace výše zmíněných institucí a skupin je také nezbytná k navázání pracovních vztahů. Stakeholdery, na které by se měl sociální podnik nejvíce koncentrovat v průběhu celé své činnosti, jsou vlastní zaměstnanci a uživatelé služeb či výrobků, které nabízí [tamtéž, 2010:17]. Hlavním kritériem, dle kterého je možné podnikatelský subjekt považovat za sociální, je zaměstnávání znevýhodněných osob, neboli osob ohrožených sociálním vyloučením či již sociálně vyloučené, k nimž patří [Boukal, 2013:162]: • Osoby se zdravotním postižením – osoby znevýhodněné vůči ostatním členům ve společnosti svým zdravotním postižením [Zákon č.108/2006 sb.]. • Děti, mládež a mladí dospělí – osoby ohrožené sociálně patologickými jevy 4, opouštějící ústavní zařízení ve věku 15-26 let. • Etnické a národnostní menšiny, osoby z jiného sociokulturního prostředí. • Cizinci – osoby legálně žijící na území ČR nejméně jeden rok. • Osoby bez přístřeší – osoby nemající ubytování, obývají nouzová obydlí, opouští zařízení pro výkon ochranné nebo ústavní výchovy, osoby končící výkon trestu odnětí svobody. • Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby zneužívané komerčně [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:22]. • Osoby pečující o blízkou osobu, která je ohrožena sociálním vyloučením, • osoby, u kterých byla diagnostikována závislost na návykových látkách, • osoby vedené delší dobu než jeden rok v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadem práce České republiky, • Další nespecifikované osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené maximálně tři měsíce před nástupem do výkonu zaměstnání [MPSV online]. Subjekty sociální ekonomiky specifikovali také dle provedených mezinárodních výzkumů evropské společnosti EMES a CIRIEC. Obě společnosti definují sociální ekonomiku na základě jejích subjektů dle normativního i institucionálního přístupu. Subjekty se dle definic vyznačují soukromým charakterem, autonomním rozhodováním, ekonomickou aktivitou (produkce výrobků či služby poskytované lidem). „Hlavním účelem subjektů sociální ekonomiky je stanovena služba lidem, komunitě či společnosti, možnost částečného

4

Mladí lidé, kteří opustili ústavní zařízení ve věku 15-26 let a pocházejí ze sociálně slabých rodin, jsou ohroženi sociální nežádoucími jevy, nacházejí se v obtížné životní situaci, selhávají v profesní přípravě a jsou ohroženi nezaměstnaností. (srov. Boukal, 2013, str. 163)

22

přerozdělování zisku a demokratický princip rozhodování založený na zásadě „jeden člověk, jeden hlas [EVERS, 2004:11].“ Organizace občanského sektoru a sociální ekonomiky se vyznačují společnými znaky svých subjektů, ke kterým patří dobrovolnost, samosprávnost, jsou formálně organizované a soukromé [tamtéž, 2004]. Mezi těmito subjekty však existují i odlišné znaky, jejichž náhled poskytuje následující tabulka. Tabulka 1.2: Subjekty sociální ekonomiky Kritérium

Subjekty občanského sektoru

Subjekty SE podle CIRIEC a EMES

Stanovení cíle

Nevymezuje cíle organizace.

Hlavním cílem je sloužit členům, určité komunitě nebo společnosti.

Použití zisku

Nedovoleno rozdělení zisku.

Povoleno omezené přerozdělení zisku.

Zdroj: zpracováno autorkou dle Defourny,2001

1.5 Shrnutí kapitoly Dle rešerše české a zahraniční literatury byla v první kapitole definována oblast sociální ekonomiky, která se vyznačuje především jejími pozitivními přínosy pro společnost a jejím prioritním účelem je začlenění společnosti do jejího vnímání. V prostředí sociální ekonomiky jsou preferovány hodnoty, jako je solidarita, sociální odpovědnost, soudržnost, demokratické řízení, participace občanů, autonomie a zaujetí veřejného zájmu. Sociální ekonomika staví prioritně na potřebě zvýšení veřejného prospěchu, který je předmětem sociálního podnikání. Stanovení veřejně prospěšného cíle je specifické pro obecné sociální podniky, avšak důležitá je jejich diferenciace od integračně sociálních podniků. Povinností těchto podniků je zaměstnávání osob sociálně či zdravotně vyloučených z běžného trhu práce. V případě obou typů podniků je případný zisk z činnosti reinvestován zpět do jeho rozvoje. Koncept sociálního podniku nekonkuruje konceptům třetího sektoru a není ani jejich náhradou, pro sociální ekonomii je přínosný a obohacuje ji (Mezinárodní studie neziskového sektoru, Univerzita J. Hopkinse). Zaměstnanci sociálních podniků jsou za odvedenou práci odměňováni. Velmi často jsou však do činnosti těchto podniků zapojeni i dobrovolníci, díky jejichž pomoci a projevené podpoře je zvyšována důvěra sociálních podniků a získávají na běžném trhu výhodnější postavení. Sociální podniky však musí stejně jako běžné podniky dosahovat obchodních úspěchů. Jejich přidanou hodnotou je naplňování stanovených veřejně prospěšných cílů. Přičemž nutné je při jejich činnosti vymezení hranice, kdy se stále ještě mohou považovat za sociální a současně jsou soběstačné na pracovním trhu. 23

2 DESKRIPCE VÝVOJE SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ První zmínky o sociální ekonomice se objevují již v 19. století, avšak její vznik a vývoj se v jednotlivých regionech liší. Následující kapitola se bude zabývat deskripcí vývoje sociálního podnikání. Jelikož k prvním zmínkám o sociální ekonomice a jejímu vymezení došlo ve Francii, její vývoj je nejprve popsán v evropském kontextu a následně je popsán způsob začlenění sociálního podnikání do českého prostředí. Vývojové etapy sociálního podnikání jsou zpracovány dle syntézy zahraničních a českých zdrojů.

2.1 Historie sociálního podnikání v evropském kontextu Počátkem devatenáctého století se již začaly objevovat první zmínky o problémech, kterými se zabývá sociální ekonomika. [EMES online, 2010]. Hlavním důvodem vzniku současného sektoru sociálního podnikání byl tedy hospodářský pokles v západní Evropě v roce 1970. Zvyšující se nezaměstnanost způsobila velký tlak na systém sociálního zabezpečení. Společnost se snažila se sociálními problémy vyrovnávat zaváděním inovativních programů. V roce 1980 byla Národní radou pro vztahy mezi vzájemnými společnostmi, asociacemi a družstvy sepsána ve Francii Charta sociální ekonomiky. Francie začlenila roku 1981 pojem sociální ekonomiky do legislativy jako skupinu organizací, které fungují na demokratickém principu, nepatří k veřejnému sektoru a zisk přerozdělují pro své účely a další rozvoj zejména v oblasti zkvalitňování služeb pro své členy a celou společnost. Sociální podnikání se tak ve Francii stalo uznávanou formou podnikání a postupně se začalo rozšiřovat i do dalších zemí [Dohnalová, 2006:21]. V roce 1989 se začíná diskutovat o pojmu sociální ekonomiky už i v dalších státech Evropské unie. Řada zemí se začíná zaměřovat na podporu sociální ekonomiky a její rozvoj prostřednictvím budování nápomocných institucí. V tomtéž roce se rozvíjí i vědecké instituce a v roce 1996 vzniká EMES neboli specializovaná síť zabývající se vývojem sociálního podnikání v Evropě [EMES online, 2015]. Od tohoto období se začaly objevovat i první WISE podniky, jejichž záměrem byla adaptace nezaměstnaných na běžný pracovní trh a jejich podpora při hledání zaměstnání. V některých oblastech začal být sektor sociálního podnikání silně podporován vládami, které přispěly k urychlení jejich růstu. Vláda považovala sociální podniky za partnery, skrze které byly řešeny sociálně-ekonomické problémy. Efektivní řešení problému bylo dosaženo prostřednictvím přímé státní podpory, ale i vytvořením příznivého institucionálního prostředí. V roce 1990 začalo Řecko jako první zakládat sociální družstva s ručením omezeným, v Itálii se zakládaly od roku 1991 a v Portugalsku se začala objevovat sociální solidární družstva v roce 1998. 24

Španělsko se přidalo svými družstvy sociální iniciativy v roce 1999. Sociální sektor v západní Evropě je z velké části ovlivňován právními strukturami vytvořenými státem a je charakterizován sociálními účely, vytvářením pracovních míst a omezováním rozdělení zisku [Defourny, Nyssens, 2010]. Ve východní Evropě došlo ke vzniku sektoru sociálního podnikání v důsledku pádu komunismu, kdy došlo k podobným podmínkám jako v západní Evropě. V důsledku hospodářské recese roku 1970 s přechodem k tržní ekonomice dochází k masivní disalokaci v ekonomice a vysoké míře nezaměstnanosti, současně se také snižuje role státu při řešení sociálně-ekonomických otázek. Později se mnoho států snaží dostat do Evropské unie, kdy podmínkou vstupu je řešení různých socio-ekonomických problémů a současně tak připravit zemi na přistoupení k Evropské unii. Sektor sociálního podnikání ve Východní Evropě je relativně nerozvinutý, co se týče právního a institucionálního vymezení [Poon, 2011]. K důležitému rozvoji sociálních podniků došlo v poslední dekádě, konkrétně od hospodářské krize v roce 2008 se začal objevovat zvýšený zájem a šíření rozmanitých forem sociálních podniků [Gidron, Hasenfeld, 2012]. Následující tabulky poskytují stručný přehled institucí a subjektů, které byly v Evropě podnětem pro vymezení oblasti sociální ekonomiky v neziskovém sektoru a soukromém sektoru. Poslední tabulka tohoto oddílu poskytuje přehled klíčových událostí, které patřičně přispěly k rozvoji sociální ekonomiky. Tabulka 2.1: Předchůdci sociálního podnikání v neziskovém sektoru Předchůdci sociálního podnikání v neziskovém sektoru 1890: Carnegiův model 1910 – 1920: Rosenwaldův model 1960 – 1980: Norrisův Model 1970

Rozvíjení univerzit, volně dostupné knihovny, nemocnice, parky, koncertní sály, bazény, kostely. Své výdaje považuje za dobré skutky. Investování v organizacích, které se vztahují na zemědělské komunity. Své výdaje považuje za utopené náklady. Rozvoj vzdělávacích programů založených na práci s počítači, revitalizace městské čtvrti a venkovských komunit, vytváření podniků a vzdělávacích příležitostí ve věznicích, první korporátní větrné elektrárny, mobilní lékařské vozy. Své výdaje považoval za investice. Centra pro denní péči o dospělé, vzdělávací centra raného dětství, bydlení pro nízkopříjmové rodiny, odborné vzdělávání, hospicová péče, rehabilitační služby, počítačové programy na vzdělávání samostatně výdělečně činných osob. Doučovací centra, věznice, univerzity, větrné elektrárny, rehabilitační centra pro osoby psychicky narušené a závislé na návykových látkách, domácí péče o seniory.

Zdroj: zpracováno autorkou dle The Institute for Social Enterpreneurs, 2008

25

Tabulka 2.2: Předchůdci sociálního podnikání v soukromém sektoru Předchůdci sociálního podnikání v soukromém sektoru 1844: Rochdale, Anglie 1884: Chicago, Jane Addams 1895: Boston, Rev. Edgar J. Helms 1938: Washington, DC

Počátky moderní spolupráce. Účtování vyděračských cen majiteli továren a obchodníků, kdy 28 dělníků shromáždilo 28 liber, a otevřeli vlastní obchod. Noční škola pro dospělé, mateřské školy, kluby pro starší děti, veřejné kuchyně, kavárny, galerie, dívčí kluby, tělocvičny, bazény, hudební školy, dramatické skupiny, knihovny Počátky hospodárného podnikání. Zaměstnávání imigrantů k opravě a rekonstrukci nepotřebného zboží v domácnosti za účelem dalšího prodeje. Z příjmu z prodeje vyplaceny dělníkům mzdy. Wagner – O´Day. Legislativní opatření, která poskytují pracovní příležitosti pro lidi s těžkým zdravotním postižením.

Zdroj: zpracováno autorkou dle The Institute for Social Enterpreneurs, 2008

2.2 Současná evropská legislativní úprava Prostředí, ve kterém sociální podniky působí na území celé Evropy je velmi diferenciované, a proto není možné jeho jednotné legislativní vymezení. Existuje trojí koncept, do kterého se jednotlivé sociální podniky zařazují [Fiala, 2014]: • Sociální podnikání považované za nástroj podpory zaměstnanosti a čisté podpory integrace a to převážně v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí (Rakousko a Slovensko). • Sociální podnik přednostně řešící integraci, avšak umožňující i podnikání. • Sociální podnik, který má stanovené sociální cíle, avšak nemusí splňovat prvek integrační. O zaměření se stará strategická složka, kterou je rada či výbor (Polsko, Velká Británie). Sociální podniky v evropských zemích jsou v současné době zakládány především v kooperativních formách (družstva), dále jsou neziskového typu sdružení a asociací, ale i nadací a obchodních společností „s garancí“. Podmínky a přístupy k sociálním podnikům se velmi liší v jihoevropských zemích, ve Velké Británii a např. ve Skandinávií. V současné době je stále sociální podnikání nejméně vnímáno v členských zemích EU a často je spojováno pouze se zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Avšak významně se odlišuje např. Polsko a Slovensko, od kterých by se mohla ČR inspirovat [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. Myšlenka kombinace sociálního či environmentálního přínosu s obchodní orientací, statutem organizace provádějící sociální mise, která úspěšně funguje stejně jako běžný podnikatelský subjekt, je pro sociální 26

podnikatele, investory, vědce a politiky velmi atraktivní a zajímavá. V několika zemích, jako je Velká Británie, USA, Belgie, Finsko a Itálie, existují politické iniciativy na podporu těchto organizací [Gidron, Hasenfeld, 2012]. 2.2.1

Velká Británie

Sociální podniky ve Velké Británii nemají definovanou právní formu. Sociálními podniky se označují dle podstaty svého chování a společenského poslání, které vkládají do podnikání ve struktuře, řízení a způsobu využití zisku, který byl vytvořen jeho obchodními aktivitami. Sociální podniky mají formu družstev, společností s ručením omezeným s garancí, obchodních charit, sociálních firem, akciových společností a dalších [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014] V roce 2005 vstoupil v platnost model Community Interest Company (CIC). Model vychází z charakteru společnosti s ručením omezeným se zárukou (ev. Specifické akciové společnosti). Jedná se o regulátora, jehož hlavní činností je schvalování vzniku a činnosti sociálního podniku se statutem CIC. Sociální podnik je povinen prokazovat plnění stanovených podmínek např. způsob rozdělení odměn manažerům a využití zisku. Stanovené podmínky jsou orientované především na přínos sociálního podniku místním komunitám. Statut CIC usnadňuje podnikům získání kapitálu při zahájení činnosti, získání úvěru, obchodní spolupráci, podporu ze strany obce [GOV.UK online, 2014]. Sociální podniky jsou velmi často zakládány komplexními partnerskými dohodami mezi soukromými, veřejnými a neziskovými entitami. Velmi běžnou formou je nezisková holdingová organizace, která vlastní obchodní podniky za účelem generace výnosů a poskytování tréninků, zaměstnání a dalších podpůrných služeb. Mnoho forem sociálních podniků je závislých na kombinaci tržních a netržních příjmů [Gidron, Hasenfeld, 2012]. 2.2.2

Itálie

Na území Itálie došlo již v roce 1991 k zákonnému vymezení formy sociálního družstva typu A a B a již v roce 2001 působilo v Itálii 7000 sociálních družstev. Sociální družstva typu B zlepšily důvěru integračního přínosu sociálního podnikání nejen na území Itálie. Od roku 2005 vešla v platnost nová právní úprava zákonu, jež deleguje vládě povinnost dohledu na sociální podniky (zákon č. 118/2005) a také prováděcí předpis, kterým jsou vymezena pravidla pro sociální podniky (předpis č. 155/2006). Za sociální podnik je v Itálii považována organizace formy družstva, sdružení, nadace, nezávislé obchodní společnosti, která trvale provozuje hospodářskou činnost, jež činí minimálně 70 % obratu. Její činnost je zaměřená na výrobu nebo služby a sleduje cíle ve prospěch obecného zájmu. Sociálnímu podniku je také 27

vymezen okruh činností, z nichž ke klíčovým patří povinnost integrace zdravotně postižených a znevýhodněných osob, přičemž tyto osoby musí tvořit nejméně 30 % celkové pracovní síly. V Itálii není preferovaná jednotná právní forma sociálních podniků a o získání statutu rozhoduje pouze prokázání plnění stanovených pravidel [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. 2.2.3

Rakousko

Rakouské sociální podniky jsou převážně integračního typu respektující obecně platné základní znaky sociálních podniků na mezinárodní úrovni. Poslání sociálních podniků koresponduje s nástroji politiky zaměstnanosti. Rakousko rozlišuje sociálně integrační podniky tranzitní a stabilní a mimo tyto dva ještě pracovní školící centra, provozované sociálními podniky. Typ SÖB neboli Sociálně ekonomické podniky poskytují komplexní pomoc skupinám znevýhodněným na trhu práce na dobu max. 12 měsíců. Náklady jsou zpravidla dotované z politiky zaměstnanostní (60 – 80 %) a jsou v přímém kontaktu s městskou či regionální správou. Neziskové sociální firmy neboli zaměstnavatelské projekty typu GBP, jsou samostatnými právními subjekty, mají formu neziskové společnosti s ručením omezeným, sdružení. Jejich funkce jsou prioritně integrační a své náklady kryjí stejně tak z dotací na zaměstnávání. Přičemž jejich činnosti jsou sloučeny s charitami či místní samosprávou [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. 2.2.4

Slovensko

Na Slovensku byla přijata v letech 2004 – 2006 právní úprava sociálního podniku, která je jednou ze součástí zákona o zaměstnanosti. Pro uvedení do registru nesmí sociální podnik rozdělovat více než 50 % zisku. Musí individuálně přistupovat ke svým zaměstnancům a podávat výroční zprávu. Právní forma není sociálním podnikům striktně vymezena. Sociální podniky jsou podporovány v prvním roce svého podnikání z 50% ceny práce, mají však možnost podporu prodloužit a výše podpory se tak sníží [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. 2.2.5

Polsko

V Polsku došlo v roce 2008 k novelizaci zákona o sociálním družstvu. Původně muselo mít sociální družstvo 5 – 50 členů (fyzických osob) s podmínkou 80% podílu sociálně znevýhodněných osob. K novelizaci došlo z důvodu jeho neakceptace v praxi. Nyní může být na Slovensku sociální družstvo založeno nejméně dvěma právnickými osobami. Změna způsobila zakládání družstev v kooperaci se sdruženími či obcí. Novela má velmi pozitivní dopad a sociální podnikání se patřičně rozvíjí [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. 28

2.3 Historie sociálního podnikání v ČR Již od 19. století začalo na našem území vznikat mnoho dobročinných organizací a spolků, které podporovaly vlastenectví, vědu a umění. K dobročinným spolkům patřily i neformální studentské, které byly v roce 1867 „Zákonem o právě spolčovacím“ zlegalizované. Konec první světové války byl podnětem pro zakládání charitativních a dobročinných spolků s cílem zmírnit následky války. Při vzniku Československé republiky již zabezpečovala ústava právo spolčovací a shromažďovací. Akční výbory, zřízené Ústředním akčním výborem Národní fronty, prováděly čistky a nevyhovující byly zrušeny. Nová legislativní úprava byla vytvořena až po roce 1989 [Dohnalová, 2006:314]. Za tradiční subjekty sociální ekonomiky byly považovány družstva, spolky, svépomocná hnutí, nadace a charita. Družstva začala být zakládána již ve 40. letech 19. století, současně vznikl i první družstevní zákon a v platnost vstoupl v 70. letech 19. století, kdy bylo budováno velké množství výrobních družstev. První družstvo na našem území vzniklo v roce 1847 a nazývalo se „Pražské potravní a spořitelní“. Družstva se vyznačovala solidaritou a spoluprací v sociální i materiální oblasti, neustále se rozšiřovala a proto bylo nutno vytvořit legislativní rámec, který byl deklarován v době Rakousko-Uherska. V období mezi světovými válkami se družstevnictví v tehdejším Československu začalo rozvíjet nejvíce. V Československu již v roce 1937 fungovalo kolem 15 000 demokratických ekonomických svépomocných družstev, které zaměstnávaly zhruba čtvrtinu tehdejšího počtu obyvatelstva [Dohnalová, Průša, 2011:45]. Po Druhé světové válce byla produkce mnoha družstev zpomalena a po roce 1989 se jejich počet rapidně snižoval, avšak Svaz českých a moravských výrobních družstev působí ještě dnes [Hunčová, 2007:110]. K subjektům sociální ekonomiky patřily také spolky, které začaly vznikat v době národního obrození. V roce 1951 byl novelizován zákon č. 134/1867, kterým bylo umožněno zakládat spolky. Prvním spolkem byl dělnický svépomocný spolek Oul, který byl založen v roce 1868 představitelem svépomocných snah dělnického hnutí dr. Františkem Ladislavem Chleborádem. Nejvíce prosperujícím obdobím pro spolky bylo také období mezi světovými válkami, vzniklo jich kolem 300, jednalo se o sdružovací, dělnické, sportovní, politické a literární [Dohnalová, Anderle, 2002]. K ukončení činnosti spolků došlo v roce 1951, kdy byl vydán v Československu zákon o dobrovolných sdruženích a spolcích č. 68/1951 Sb. Ty, které činnost neukončily, musely změnit svoji formu. Do roku 1989 působily spolky v rámci sdružení politických stran Národní fronty pod vedením KSČ. K nejznámějším spolkům, které byly obnoveny po roce 1989 29

a fungovaly až do období národního obrození, patří Sokol, Hlahol a Havlíček [Dohnalová, Průša, 2011:42]. K podpoře živnostníků a drobných podnikatelů vznikla v polovině 19. století svépomocná hnutí, jejichž solidarita a svépomoc upevňovala principy sociální politiky. Vznikaly tvz. Družstevní záložny neboli kampeličky, které půjčovaly peníze nejprve jen svým členům v podobě krátkodobého osobního úvěru, později začaly půjčovat i všem ostatním. První družstevní záložnou byla Občanská záložna, založená v roce 1858 ve Vlašimi. Později byla poskytována ochrana před nepříznivými životními situacemi pojišťovnami, přičemž zřízení soukromých pojišťoven byla povoleno císařským patentem v habsburské monarchii roku 1819. Veřejnoprávními institucemi mohly být pojišťovny až v roce 1821. První česká vzájemná pojišťovna vznikla v Praze 1827, shromažďovala finance svých členů, vytvářela z nich pojistné fondy a disponovala s nimi podle předem stanovených pravidel. Za vlády Josefa II. byla zrušena spousta klášterů a jejich majetek byl zkonfiskován. Získaly jej světské nadace a charity, které byly založeny především k humanitárním účelům. Nejvýznamnější nadace, která funguje od roku 1904 dodnes, se nazývá „Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových“, jejím účelem je podpora vzdělanosti a kultury. Počet dobročinných spolků, nadací a občanských asociací začal nejvíce stoupat po roce 1918 [tamtéž, 2011:47]. Historie organizací v České republice, které ve své činnosti zahrnují specifika dnešního sociálního podnikání, je velmi rozmanitá. Avšak samotný pojem „sociální podnikání“ se začíná v České republice objevovat až s přelomem roku 2000 [Bednáriková, Francová, 2011:9].

2.4 Současný stav legislativy V České republice doposud neexistuje legislativa, která by pro fungování sociálních podniků vymezila jasný právní rámec [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:15]. V roce 2014 však vstoupil v platnost zákon o obchodních korporacích, součástí zákona je vymezení sociálního družstva. „Sociálním družstvem je družstvo, které soustavně vyvíjí obecně prospěšné činnosti směřující na podporu sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s přednostním uspokojováním místních potřeb a využíváním místních zdrojů podle místa sídla a působnosti sociálního družstva, zejména v oblasti vytváření pracovních příležitostí, sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje“ [Zákon č. 90/2012 Sb.]. V definici sociálního družstva jsou zapojeny jak cíle sociálně integrační, které vyžadují zaměstnávání znevýhodněných osob, aby jim byla usnadněna cesta k začlenění na běžný pracovní trh, tak i prvky obecného 30

sociálního podniku, který svojí činností přispívá ve prospěch společnosti a nestačí ještě splňovat cíle integrační, přičemž jeho postavení je na trhu také velmi významné, avšak jako sociální družstvo nemůže být označené, protože nezaměstnává znevýhodněné osoby. [Parlamentní listy, 2014]. Sociální podniky působí na trhu na vlastní rizika a samofinancují se ze svého podnikání. Za sociální podnik tedy považujeme taková družstva, která nejsou silně orientovaná na profit [Hunčová, 2007:18]. Zákon je však příliš inspirovaný nejrůznějšími zahraničními úpravami sociálního podnikání, není příliš vhodný pro podnikání, protože obsahuje velmi přísná omezení. Jednou z těchto omezení je podmínka „assets lock“ neboli podmínka naprostého zachování majetku a nemožnosti pracovat se zajištěným dluhem. Proto je nutné vymezit přívětivější alternativu sociálního podniku [Parlamentní listy, 2014]. Sociální podniky v českém prostředí se doposud řídí podle legislativy a prostředí, ve kterém si najdou vlastní prostor pro svoji podnikatelskou činnost. Stejně tak právní forma sociálních podniků není definována, proto využívají sociální podniky několik právních forem. Aby byla zachována autonomie sociálního podniku, musí se jednat o subjekt soukromého práva

[Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:15]. Sociálním podnikem jsou mnohá občanská sdružení a nezisková sdružení majektu, kromě politických stran, hnutí, církve a náboženské společnosti [Hunčová, 2007:54]. 2.4.1

Právní formy sociálních podniků

Sociální podniky v ČR nemají vymezenou specifickou právní formu svého podnikání. Mimo běžně používané formy, jako je s. r. o., mohou být zakládány i jako družstva nebo nadace zabývající se hospodářskou činností. Výběr právní formy je často řízen potřebami zdroje a dostupností zdrojů [Boukal, 2013:161]. Sociální podnikání lze zařadit do legislativního rámce následujících zákonů [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:19]: • zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, • zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Mimo výše uvedené zákony se sociální podnik musí řídit dalšími právními normami a předpisy, které se vztahují na podnikatelské subjekty popřípadě i subjekty neziskového 31

sektoru. Před zahájením sociálního podnikání je tedy nutné ujasnit si, jaká právní forma podnikání bude pro náš druh činnosti vhodná [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:15]. Nejvíce využívanou formou podnikání je právní forma s. r. o. neboli společnost s ručením omezeným, přičemž základní kapitál v této společnosti je tvořen vklady společníků, kteří za ně ručí až do doby zapsání splacení vkladů do obchodního rejstříku. Činnost těchto podnikatelských subjektů je upravena zákonem č. 513/1991 sb. Dle obchodního zákoníku může být sociální podnik založen také jako akciová společnost, avšak tato forma je volena zcela výjimečně [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:20]. „Akciová společnost (a.s.) je typickým představitelem kapitálové obchodní společnosti. Společníci, resp. akcionáři se na ní podílejí poskytnutým kapitálem, přičemž samotný chod řídí profesionální management“ [Ministerstvo spravedlnosti ČR online, 2013-2015]. Stejně tak si může sociální podnik zvolit jako právní formu svého podnikání veřejnou obchodní společnost v. o. s., na jejímž podnikání či majetku se účastní alespoň dvě osoby a za dluhy společnosti ručí společně a nerozdílně [Businesscenter online, 1998-2015]. Vlastní sociální podnik si může založit i osoba samostatně výdělečně činná, za niž se dle zákona č. 155/1995 sb. o důchodovém pojištění považuje osoba, která činnost sama vykonává či spolupracuje při jejím výkonu. Podmínkou je dosažení 15 let a ukončení povinné školní docházky. Činnost některých sociálních podniků založených před rokem 2014 byla upravena zákonem o obecně prospěšných společnostech č. 248/1995 sb. Tento zákon byl však k 1. 1. 2014 zrušen novým občanským zákoníkem. Obecně prospěšné společnosti, u kterých nedošlo k transformaci na nadaci či nadační fond, se tímto zákonem řídí i nadále. Posláním těchto společností je poskytování obecně prospěšných služeb definovaných v zakládací listině. Zakladateli mohou být právnické i fyzické osoby. Zisk z podnikatelské činnosti musí být znovu investován do podniku a použit na činnosti, které jsou předmětem podnikání. Obecně prospěšným společnostem se daří zejména v prostředí, kde se klasickému podnikatelskému subjektu podnikání nevyplácí. Právní forma obecně prospěšné společnosti je při zakládání nových sociálních podniků často uplatňována [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:63]. Společnosti, které se tedy již neřídí zákonem o obecně prospěšných společnostech, se transformovaly na nadace a nadační fondy, jedná se o sdružení majetku pro stanovený 32

účel. Výnosy z podnikání jsou poté použity k dosažení obecně prospěšných účelů, které jsou vymezeny v zákoně č. 227/1997 Sb. Hlavní podstatou ekonomické činnosti nadací je mimo podnikání podle Obchodního zákoníku i zajištění ekonomické soběstačnosti a zhodnocování majetku. Právní formou podnikání, v rámci které nemají sociální podniky povinnost realizovat obecně prospěšné společnosti, je občanské sdružení. Mezi neziskovými organizacemi je občanské sdružení nejméně omezované v ekonomických činnostech, avšak sociální ekonomikou není příliš podporováno. Občanské sdružení musí získané prostředky použít na úhradu nákladu a investic, které byly realizované během činnosti. Nemůže tedy vykazovat zisk. Občanská sdružení jsou nejčastějším druhem nestátní neziskové organizace [Hunčová, 2007:54]. Od 1. 1. 2014 došlo ke zrušení zákona o sdružování občanů (zákon 83/1990 Sb) a právní úprava občanských sdružení resp. spolků se přesunula do nového občanského zákoníku (89/2012 Sb.). V původním zákoně chyběly především podpůrná ustanovení pro vnitřní organizaci, vymezení členských práv a ustanovení zajišťující alespoň minimální míru transparentnosti. Neexistoval veřejný rejstřík těchto sdružení, ale pouze seznam občanských sdružení zahrnující minimální množství informací. Podstatnou změnou v novém zákoníku je označení občanských sdružení jako spolků (tento pojem byl u nás používán již v době Rakouska-Uherska - srov. 106/1867 ř. z.) a to z důvodu jejich časté záměny se sdruženími dle právní subjektivity uvedených v paragrafu 829 – 841 obchodního zákoníku nebo se zájmovými sdruženími právnických osob dle paragrafu 20f – 20 občanského zákoníku. Proces transformace občanských sdružení na spolky je automatickým, aby byly zatěžovány co nejméně [Epravo online, 2009-2015]. Sociální podniky mohou mít i právní formu církve a náboženské společnosti [Hunčová, 2007:54]. „Církev a náboženská společnost vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a svébytně rozhoduje o věcech spojených s vyznáním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí“ [Portál veřejné správy online, 2015]. Jedná se o speciální zákon sdružování občanů, který je součástí zákona 83/1990 Sb. Církev lze zaregistrovat, pokud doloží 300 podpisů osob, které se k ní hlásí. Církev a náboženská společnost se stane právnickou osobou registrací, přičemž návrh k registraci musí podat ministerstvu nejméně tři fyzické osoby ve věku minimálně 18 let, které mají způsobilost k právním úkonům a mají české občanství či trvalý pobyt v ČR. Rejstřík je dle zákona o církvích veden Ministerstvem kultury [ANNOJMK online, 2015].

33

2.4.2

Připravovaný český návrh zákona o sociálním podnikání

Připravovaný návrh zákona o sociálním podnikání bude pravděpodobně obsahovat kritéria, která se od definice sociálního družstva, vedené v zákoně o obchodních korporacích, budou lišit pouze mírou rigidity. Tzn. například sociální družstvo je ministerstvem zaregistrováno jednou provždy, avšak registrace sociálního podniku by se měla považovat za kontinuální proces, který umožňuje i postupnou přeměnu. V případě porušování stanovených pravidel sociálním podnikem, by měl být projednán důvod porušování, následně vytvořen krizový plán a až po nedodržení tohoto krizového plánu, by mu měl být odebrán status [Fiala, 2014]. Ukotvení sociálního podniku do legislativy je možné třemi způsoby [Fiala, 2014]: 1. Souhrnná právní úprava zahrnující i komunální podniky s municipalitou. 2. Doplnění zákona o zaměstnanosti. 3. Aktivace cíleného programu dle stávajícího zákona o zaměstnanosti, což může provést i ministr. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, byl podle plánu legislativních prací vlády pověřen k předložení věcného záměru zákona v 1. čtvrtletí roku 2015. Paragrafové znění je očekáváno ve 4. čtvrtletí 2015. Na věcném záměru zákona se svými rozdělenými úkoly podílejí nominovaní zástupci předkladatele (MLP), spolu předkladatelé (MPSV, MPO), ale také akademici, odborníci, sociální podnikatelé a další zainteresované strany. Zákon čeká vymezení definic podle Sítě pro sociální ekonomiku TESSEA s přihlédnutím k aktuálně vznikající definici na evropské úrovni, ale také se chystá vymezit hranice zákonů o sociálním podnikání a o veřejné prospěšnosti. Zákon bude pravděpodobně navázán na zákon o zaměstnanosti, veřejných zakázkách a na daňové zákony [Vyskočil, 2014:25].

2.5 Klíčové události v rozvoji sociálního podnikání K rozvoji sociálního podnikání přispěly jak ve světě, tak i později v České republice události, jejichž stručný přehled poskytuje následující tabulka. Informace v tabulce zahrnující období od roku 1980 – 2008 jsou zpracovány dle analýzy The Institute for Social Enterpreneurs [2008]. Protože se v roce 2008 začalo sociální podnikání patřičně rozvíjet i na území České republiky, je tabulka doplněna o data z českého prostředí.

34

Tabulka 2.3: Klíčové události v oblasti sociálního podnikání Klíčové události v oblasti sociálního podnikání 1980 1982 1984 1993 1997

1998

Definice sociálního podnikání podle Ashoky zdůrazňovala, že účelem založení sociálního podniku nemusí být nutně výdělečná činnost, ale nevylučuje se. Vznik první neziskové poradenské firmy v oboru sociálních podniků. První mezinárodní konference o vydělávání peněz v sociálním podniku. První národní průzkum neziskových sociálních podniků (dotazníky). Národní centrum pro sociální podnikatele „Alpha Centrum veřejných a soukromých iniciativ) První oficiální akademický program v oboru „Podnikání v sociální oblasti“ na Harvardské univerzitě (Dees) První poradenská firma zaměřená na sociální podniky ve střední Evropě a Jižní Americe. (Lee Davis, Nicole Etchart) Škola sociálních podnikatelů (zakladatel Sir Michael Young). První národní setkání sociálních podnikatelů (Spoluzakladatelé: Jerr Boschee, Jed Emerson, Gary Mulhair, John Riggan, Bill Shore a Richard Steckel)

Centrum pro sociální inovace v Torontu. 2004 Světové fórum SKOLL sociálního podnikání (Jeff Skoll) zaměřeno na širší definici sociálního podnikání. Britská legislativa vytvořila novou formu právnické osoby, která umožňuje vstup sociálních 2005 podniků na kapitálové trhy a sociálním investorům získat finanční návratnost ze svých investic do dobrovolných a společenských organizací. Univerzitní síť pro sociální podnikání na základě spolupráce s profesory, výzkumnými 2006 pracovníky a lékaři k rozvíjení sociálního podnikání. (Zakladatelé Ashoka, Skoll centrum pro sociální podnikání, Social Entreprise Knowledge Network, EMES) Investiční fond sociálního podnikání (UK) zřízený pro investice více než čtyřletého období novým a stávajícím sociálním podnikům v oblasti zdraví a sociálních služeb. Vláda definuje 2007 sociální podnikání jako podnikání především s primárními cíli, přičemž přebytky jsou hlavně reinvestovány zpět do podnikání spíše než maximalizace zisku pro vlastníky a akcionáře. 2008 První sociální podniky spojující černé, asiatské a etnické menšiny. 2009 Tématická síť pro sociální ekonomiku TESSEA. 2010 Principy sociálního podniku zpracované společností TESSEA 2011 Projekt sociální podnikání jako způsob myšlení Ostrava Dotazníkové šetření ve sto sociálních podnicích v České republice (P3 – People, Planet, Profit 2012 o. p. s.). 2013 ČSOB vyhlásilo nový grantový program s cílem pomáhat fungujícím sociálním podnikům. Sada indikátorů pro sociální podnik a sociálně integrační podnik (P3 – People, Planet, Profit o. 2014 p. s.). 1. čtvrtletí – věcný záměr zákona o sociálním podnikání v ČR 2015 4. čtvrtletí – paragrafové znění Zdroj: zpracováno autorkou dle The Institute for Social Enterpreneurs, 2008, Dotacni.info online, České sociální podnikání online

35

2.6 Shrnutí kapitoly Kapitola se dle rešerše české a zahraniční literatury zabývala deskripcí vývoje sociálního podnikání, jak na území celé Evropy, tak i konkrétně v České republice. O spojení ekonomiky se sociálními prvky se začíná diskutovat již počátkem devatenáctého století, přičemž její vznik byl zapříčiněn především hospodářským poklesem v západní Evropě roku 1970. Prvním státem, ve kterém došlo k legislativnímu ukotvení sociální ekonomiky je Francie, kde se sociální podnikání stalo uznávanou formou podnikání. Od roku 1989 se již začaly objevovat i první sociálně integrační podniky. V tomtéž období se první zmínky o sociální ekonomice začínají objevovat i ve východní Evropě. K určitému legislativnímu vymezení sociálních podniků již došlo v několika zemích, příkladem dobré praxe je nap. Polsko a Slovensko. Protože v České republice doposud nedošlo k legislativnímu vymezení, mohly by jí být tyto státy inspirací. V Itálii, Velké Británii, USA, Belgii a Finsku existují navíc také politické iniciativy pro podporu tohoto typu podnikání. Co se týče současného stavu sociální ekonomiky v ČR, v roce 2014 vstoupil v platnost zákon o obchodních korporacích, součástí zákona je vymezení sociálního družstva. Zákon o činnosti sociálních družstev však obsahuje velmi přísná omezení a proto není příliš vhodnou formou pro podnikání. Sociální podniky si pro svoji činnost volí právní formu podnikání dle svého osobního uvážení či dostupných zdrojů. Ve 4. čtvrtletí 2015 je však očekáván nový zákon vymezující definice sociálního podnikání.

36

3 STAV VEŘEJNÉ POLITIKY V OBLASTI SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ Za veřejnou politiku jsou považovány činnosti vlády, které přímo nebo nepřímo ovlivňují působení sociálních podniků. V souvislosti se sociálními podniky hovoříme o veřejné politice na nadnárodní úrovni (politika EU), národní či federální úrovni (politika ČR), regionální politika (kraje ČR) či lokální politiky (obce a města). Kapitola poskytuje přehled možností financování činnosti sociálních podniků dle analýzy dostupných relevantních zdrojů. Mimo finanční podporu je důležité také poukázat na iniciativy, které shromažďují informace o současném stavu sociálních podniků a zpracovávají návrhy pro jejich přínosné vymezení v legislativě. Obsahem kapitoly je také vymezení principů, které by měl sociální podnik splňovat a specifikace způsobu, jak lze měřit jeho přínos pro společnost. Kapitola je uzavřená analýzou současného stavu sociálních podniků, která je zpracována dle sociálních podniků evidovaných v adresáři českého sociálního podnikání [České sociální podnikání online, 2015].

3.1 Finanční podpora činnosti sociálních podniků Nezbytnou potřebou pro vznik sociálního podniku jsou finanční prostředky. Finanční nástroje na podporu sociálního podnikání mohou být různorodé a vyžadují od sociálního podnikatele specifickou míru dovedností, zejména organizačních, administrativních a metodických. Mohou sociálnímu podnikání přinést přinejmenším potřebné dodatečné zdroje, které jsou pro něj při počáteční realizaci velmi potřebné [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:28]. Sociální podniky jsou obvykle financovány komerčně, filantropií a vládou, tyto tři zdroje příjmu jsou nazývány „tri-value organizations“ [Gidron, Hasenfeld, 2012]. Finanční prostředky je možné zajistit oslovením sponzorů, soukromých dárců, správců veřejných zdrojů nebo rozvíjet vlastní doplňkové aktivity. Všechny tyto zdroje se následně použijí k vymezení konkrétního sociálního poslání [Boukal, 2013:161]. Financovat činnost sociálního podniku je možno z vlastních, ale i cizích zdrojů. Mezi vlastní zdroje patří vklady společníků, členů a akcionářů [Dolejšová, 2008:5]. Podnikatel také může na začátku svého podnikání využít vklady, které tvoří základní kapitál. Mezi vlastní zdroje dále řadíme vyprodukovaný zisk, přičemž prioritou sociálních podnikatelů je většinu tohoto zisku investovat zpět za účelem rozvoje podnikatelské činnosti, protože tím splňuje jeden z principů sociálního podniku, které definuji na konci kapitoly. Jedná se tedy o zisk, který je použit k reinvestici a nazývá se nerozdělený zisk [Kalouda F., 2011:12]. 37

Sociální podniky, které jsou právní formy s. r. o., a. s. nebo družstva mají ze zákona povinnost vytvářet zákonný rezervní fond, ostatní podniky mohou dobrovolně vytvářet i jiné fondy, určené ke konkrétním účelům. Další možností financování sociálního podniku jsou externí zdroje financování, ke kterým patří bankovní a obchodní úvěry, finanční a operativní leasing, dotace, franchizing a rizikový kapitál. Avšak využívání těchto zdrojů ve větší míře vede k růstu zadlužení [tamtéž, 2011:12]. 3.1.1

Podpora z evropských fondů

Sociální podniky vyžadují pro svoji činnost počáteční finanční podporu, která může být poskytována i prostřednictvím fondů EU. Jedná se o finanční prostředky poskytované Evropským sociálním fondem (ESF), který je klíčovým nástrojem realizace strategie zaměstnanosti v rámci Evropy. Zodpovědným orgánem za řízení podpory ESF je MPSV [ESF online, 2013]. Dotace z Evropských fondů mohly sociální podniky získávat již od roku 2009. Významnou podporou při založení sociálních podniků byly v letech 2009 – 2013 dvě výzvy, a sice Integrovaný operační program (IOP) v rámci ERDF a Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) v rámci ESF. Obě tyto možnosti byly k dispozici všem podnikatelským oborům a pokrývaly jak investiční, tak i neinvestiční náklady potřebné k založení a následnému fungování sociálního podniku. K získání dotace bylo hlavní podmínkou sociálního podniku zaměstnání 40 % celkového počtu osob ze znevýhodněných skupin [Boukal, 2013:163]. Důležitým předpokladem pro získání dotace a dalších finančních prostředků je dobře fundraisingově prezentovaný podnikatelský záměr [tamtéž, 2013:174]. Obě podpory byly nelegislativního pojetí a hodnotily znaky a přínosy podpory sociálních podniků. Prostřednictvím IOP bylo umožněno získat až 80% dotaci do výše 200 000 Eur. Hlavní podmínkou bylo splnění stanovených kritérií sociálního podniku a realizace záměru mimo hlavní město Prahy. Přičemž získaná subvence sloužila k pokrytí nákladů na výstavbu nebo rekonstrukci budovy. K úhradě mezd realizačního týmu, ale i mezd znevýhodněných zaměstnanců sloužil OP LZZ, který nabízel až 100% dotaci do výše 200 000 Eur [Dotační.info online, 2012]. Stejně jako cílem sociální ekonomiky, bylo i cílem tohoto programu zvýšit zaměstnanost. Program pro podporu sociální ekonomiky byl neinvestiční a koncipován do šesti prioritních oblastí, kterými je adaptabilita, aktivní politika trhu práce, rovné příležitosti a sociální integrace, veřejné služby a veřejná správa, mezinárodní spolupráce a technická pomoc. Konkrétně na oblast aktivní politiky trhu práce, sociální integraci a rovné příležitosti bylo přiděleno z fondu Evropské unie 605,8 mil. Euro a 3 398,6 mil. Euro [ESF online, 2008].

38

Oba tyto programy spolu souvisejí, možnost podání skončila u OPLLZ 28. 6. 2013, u IOP 30. 6. 2013. Podpora sociálních podniků Evropskou unií působí velmi štědře. V období 2009 – 2012 se projednávalo 328 projektových žádostí, ale podpořeno jich bylo pouze 57. Ze všech žádajících byla tedy pouze 17 % přiznána žádost o dotace [Strzelcová, 2012]. Po vyčerpání této podpory už musí být sociální podnik soběstačný, neustále rozvíjet své zaměstnance a pravidelně je vzdělávat. Sociální podniky by měli lokálně působit na celou společnost či komunitu [Trčka, 2014:94]. V souvislosti s dotačním obdobím 2014 – 2020 bude poskytována menší podpora podnikům, méně operačních programů, ale snadnější žádání o dotace. První dotační výzvy v rámci nového programového období budou vyhlášeny státem ze začátku léta 2015. Pro podnikatele, obce a občanská sdružení v roli žadatelů o evropské peníze je doporučen zejména Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operační program Životní prostředí a Integrovaný regionální operační program. V tomto novém programovém období budou moci firmy, obce a regiony vyčerpat celkem 24 miliard eur, přičemž v rámci operačního programu Zaměstnanost (OP Z) bude kladen velký důraz na zvyšování zaměstnanosti a sociální začleňování lidí znevýhodněných na trhu práce. K této cílové skupině patří znevýhodnění pohlavím, věkem, národností či zdravotním postižením. Současně budou rozvíjeny formy sociálního podnikání a sociálních inovací. Projekty však budou spadat do režie úřadů práce. Systém žádání o dotace se v novém programovacím období zjednoduší díky zavedené elektronické podobě celého procesu žádostí [Záluský, 2015]. Rozdíl oproti programovému období 2007 – 2013 spočívá především v posílení zaměření na další vzdělávání zohledňující potřeby trhu práce, transformace a deinstitucionalizace zdravotní a sociální péče. Větší důraz je také kladen na integrovaná řešení [Ministerstvo pro místní rozvoj ČR online]. Podnik, zaměstnávající osoby sociálně znevýhodněné na trhu práce, může využít různých příspěvků v rámci ESF. Např. ke zvýšení zaměstnanosti absolventů na trhu práce je možné zažádat o tzv. Příspěvek odborné praxe pro mladé do 30 let, který je určen uchazečům o zaměstnání, jež jsou evidováni na úřadu práce delší dobu než 4 měsíce a doposud nemají pracovní zkušenost [ESF online, 2014]. 3.1.2

Státní finanční podpora

Subjekty sociální ekonomiky jsou dotovány i ze státního rozpočtu. Jedná se o podporu přímou, kterou je rozdělení rozpočtových i mimorozpočtových zdrojů. Poskytovaná dotace nesmí být vyšší než 70% všech výdajů na projekt. Financování dobrovolnických organizací je 39

zveřejňováno Radou vlády pro nestátní neziskové organizace a zřizuje výbor pro spolupráci s regiony, výbor pro nadační a investiční fond a výbor pro spolupráci s EU [Dohnalová, 2006:134]. Rozhodujícím kritériem k získání příspěvků v rámci státní politiky zaměstnanosti je, zda daný podnik dokáže cílové skupině poskytnout dlouhodobé pracovní uplatnění. Nárok na příspěvek není striktně vymezen počtem zaměstnaných znevýhodněných osob. Pro komerční firmy je tak mnohdy efektivnější zaměstnat jednoho zaměstnance z těchto rizikových skupin než budovat své podnikání na zaměstnávání sociálně či zdravotně znevýhodněných osob. Podpora ze strany veřejné politiky v ČR je zacílena spíše na běžné komerční firmy, kterých působí ve srovnání se sociálními podniky na trhu nesrovnatelně více [České sociální podnikání online, 2015]. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením je podporováno ze strany státu dotacemi určenými k vytvoření a provozování chráněného pracovního místa, ale i chráněných pracovních dílen. Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny jsou definovány v zákoně o zaměstnanosti. „Chráněné pracovní místo je místo zřízené pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce a obsazené po dobu 3let. Na stejně dlouhou dobu se uzavírá i dohoda. Na zřízení chráněného pracovního místa může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek, poskytnutí příspěvku, stejně tak jako dalších příspěvků není nárokové“ [Zákon č. 435/2004 Sb.]. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje dle § 78 zákona o zaměstnanosti příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně a pokrývá skutečně vynaložené mzdové náklady na zaměstnance se zdravotním postižením v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve výši 75 % měsíčně nejvýše však 8 000 Kč [Zákon č. 435/2004 Sb.]. 3.1.3

Dotace krajských úřadů a obcí

V dotačních programech krajských úřadů je často zahrnuta podpora sociálního začleňování a pracovního uplatnění znevýhodněných osob na trhu práce. Sociální podniky, které se podílejí na životě místního společenství, se mohou v rámci života v obci aktivně zapojovat do pracovních skupin ohledně komunitního plánování ve městě. Sociální podniky mohou 40

specifikovat potřeby místní komunity, reagovat na ně a vytvářet pracovní příležitosti pro znevýhodněné osoby. Města mohou v rámci dotačních programů na podporu sociálních služeb vyhlásit dotační programy pro aktivity navazující na sociální služby [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:25]. 3.1.4

Granty soukromých donátorů a nadací

Pokud stát nepodporuje programy veřejně prospěšných prací, potom je nezbytné začít spolupracovat se soukromým sektorem a stavět na první místo naplňování sociálních cílů s důrazem na generování zisku. Sociální začlenění znevýhodněných osob na trhu práce podporují i nadace a nadační fondy. Granty mohou být využity při zakládání sociálních podniků podle jejich podmínek k financování investičních i neinvestičních potřeb. Při zpracování žádosti o grant je nutné splnit požadavky nadace, aby podnik odpovídal požadavkům donátora. Nadace a nadační fondy působí celostátně nebo jsou zaměřeny na konkrétní region [Kolibová H., Václavíková A., Bélová R., 2010:25]. Grantový program na podporu stabilizace činnosti fungujícím podnikům a jejich rozvoje vyhlásilo ČSOB v srpnu roku 2013. Podpora byla nabízená prostřednictvím finanční dotace nebo odborným poradenstvím, které zajišťovali partneři projektu P3 – People, Planet, Profit, o. p. s. ve spolupráci s družstvem Ergotep. Prostřednictvím grantu bylo mezi 5 podniků rozděleno 400 000 Kč, mimo finanční pomoc se jednalo i o odborné poradenství ke zlepšení chodu firmy. O grant mohly zažádat firmy fungující dva roky, které: • Zaměstnávají znevýhodněné osoby nebo se zdravotním postižením. • Poskytují obecně prospěšné služby přispívající k sociálnímu začleňování a připívají k místnímu rozvoji [Strzelcová, 2012]. Kromě dotací jsou dalšími možnostmi financování sociálních podniků půjčky a úvěry. Specializované úvěry čistě pro sociální podniky dosud v České republice příliš nefungují. Česká spořitelna prováděla v roce 2011 pilotní projekt takovýchto půjček, ale jejich další pokračování zatím bohužel není naplánováno [Sociální podnikání info online, 2015].

3.2 Iniciativy podporující sociální podniky Do roku 2000 byl na prvních nekoordinovaných aktivitách týkajících se sociální ekonomiky a sociálního podnikání v ČR participován jen malý počet organizací, mezi něž patřilo několik neziskových organizací, ale i SČMVD A DAČR. Jednalo se spíše o diskuze týkající se odvětví sociální ekonomiky. Následně přišlo období stagnace a až v letech 2005 – 2008, které jsou spojeny s působením Iniciativy EQUAL a její tematické sítě, začíná docházet 41

k rozvoji sociální ekonomiky. V současné době působí v oblasti sociální ekonomiky v České republice řada iniciativ, které prosazují sociální podnikání a poskytují jim konzultace, pořádají workshopy a semináře, na kterých se podniky mohou prezentovat. Současně se také snaží se o monitorování současné situace sociálního podnikání. K jedné z nejznámějších patří společnost P3 – People, Planet, Profit o. p. s., která koordinuje Tématickou síť TESSEA, jež je platformou sdružující podnikatele, jednotlivce, NNO, vysoké školy a další instituce. Jejich sdíleným cílem je vytvořit podvědomí o sociálním podnikání a ekonomice v odborné i laické veřejnosti [P3 online, 2015A]. Společnost administruje webové stránky www.ceske-socialni-podnikani.cz, které patří k největšímu zdroji informací o oblasti sociálního podnikání v ČR [P3 online, 2015B]. Obrázek 3.1: People, Planet, Profit o. p. s.

Zdroj:P3 online,2015

Přehled o současném stavu sociálních podniků v ČR poskytuje také Komora sociálních podniků, přičemž k jejím hlavním cílům patří prosazování podpory sociálních podniků, vytvoření kvalitní spolupráce sociálních podnikatelů za účelem výměny zkušeností, podpora rozvoje sociální ekonomiky a navázání spolupráce se zahraničními sociálními podnikateli [Komora sociálních podniků online, 2014]. Dalším volným sdružením fyzických a právnických osob uznávajících model sociální firmy, je PSF neboli Platforma sociálních firem [PSF online, 2014]. K rozšíření povědomí o činnosti sociálních podniků mezi mladými lidmi vyhlásil Dům zahraniční spolupráce v rámci Evropského týdne mládeže soutěž s názvem „Sociální podnikání očima mladých“. Letošním tématem soutěže je „Zapojení mládeže do pracovního politického a obecně do komunitního života“. Úkolem soutěžících je představení sociálního podniku reportáží ve formě textu, fotografie, či videa. Do soutěže se může zapojit každý ve věku 13 – 30 let [Erasmus+, 2015].

42

Obrázek 3.2: Sociální podnikání očima mladých

Zdroj: Erasmus+ online, 2015

3.3 Podpora identifikace sociálního podniku Dle nabytých zkušeností z programů OP LZZ a IOP vytvořilo MPSV na období 1. 10. 2012 – 30. 6. 2015 projekt „Podpora sociálního podnikání v ČR“. Záměrem tohoto projektu je otestování podpůrné struktury pro zaměstnavatele v sociálních podnicích a vytvořit podklady k implementaci sociální ekonomiky považované za nástroj sociální politiky a politiky podpory podnikání. Lokální konzultanti a experti poskytují individuálním sociálním podnikům v rámci tohoto projektu poradenství a ověřují jejich podporu. Sekundárním cílem je přispět k vytvoření koncepce tématu sociálního podnikání za účelem identifikace sociálního podniku a sociálně integračního podniku prostřednictvím sady indikátorů [ESF online, 2014]. Téměř většina evropských zemí doposud nemá jednotné indikátory neboli principy vymezeny na národní úrovni. První verze sady definující indikátory obecného sociálního podniku a integračního sociálního podniku vznikla v roce 2011. Sady indikátorů jsou pro organizaci know-how [Fraňková, 2013]. 3.3.1

Indikátory P3 - People, Planet, Profit, o. p. s.

Společnost P3 vyhrála zakázku zadanou MPSV v rámci projektu „Podpora sociálního podnikání v ČR“ ke zpracování indikátorů definujících obecný sociální podnik a integrační sociální podnik. Projekt je financovaný z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR [Habáň, 2015]. Při zpracování indikátorů vycházela společnost z již předešlých návrhů vytvořených v rámci projektu TESSEA. Indikátory byly vypracovány dle analýzy odborné české a zahraniční literatury a prostřednictvím rozhovorů se zvolenými manažery sociálních podniků, cílem bylo vytvořit dvě sady indikátorů, aby bylo v praxi možné rozpoznat, zda je konkrétní podnik sociální či sociálně integrační. Všechny výsledky byly konzultovány pracovní skupinou složenou z pracovníků MPSV, expertů a zástupců z praxe [Francová, 2015]. 43

Rozpoznávací znaky jsou pro oba typy sociálních podniků definovány v oblasti veřejně prospěšného cíle, sociálního prospěchu, ekonomického prospěchu, environmentálního a místního prospěchu. Indikátory vznikly k 30. 4. 2014. Sociální podnikání bude s nejvyšší pravděpodobností podporované v rámci OP Zaměstnanost [Habáň, 2015]. 3.3.2

Indikátory EMES

Přístup EMES vychází při svých výzkumech z několika oborů, kterými je ekonomie, sociologie, řízení a politologie a také různých národních tradic a kontextů v Evropské unii. Navíc také řídí projekty, které jsou orientované jak empiricky tak i teoreticky a jejich cílem je objasnění a identifikace stručných definic a indikátorů [Borzaga, Defourny, 2001]. Ukazatelé byly zpočátku vymezeny do dvou podskupin, a sice čtyř hospodářských ukazatelů a pěti sociálních [Defourny, 2001:16]. Za účelem porovnání sociálních podniků se indikátory později upravily do tří podskupin, které umožňují zdůraznění činností, kterou jsou typické pro typ sociálního podniku dle EMES. Jedná se o tři ukazatele definující ekonomický a podnikatelský rozsah sociálního podniku, sociální prospěch těchto podniků, a tři ukazatele reflektující participativní řízení těchto podniků. Tato kritéria nejsou pro sociální podniky striktně závazná, jejich plnění představuje „ideální typ“ sociálního podniku. Poskytuje tak sociálním podnikům návod, jaká kritéria splňovat, aby se mohly označovat „sociálními. Ekonomické i sociální ukazatele mohou sloužit k identifikaci nově vznikajících sociálních podniků či již fungujících [Defourny, Nyssens, 2010:239].

3.4 Nástroje k určení hodnoty sociálního podniku Vzhledem k tomu, že je snazší měřit výkon organizací založených prioritně za účelem maximalizace zisku, než neziskové organizace, je pravděpodobné, že sociální podniky začnou tíhnout ke kategorii, v níž je měření výkonu a jeho následné vyhodnocení snazší. Sociální schopnost často není možné predikovat do budoucnosti, a pak je těžké znát přesný příspěvek jedné organizace [Gidron, Hasenfeld, 2012]. 3.4.1

Měření nefinanční hodnoty sociálního podniku

Používaným nástrojem k porovnání jednotlivých zakázek je využívána podniky soukromého sektoru tzv. ROI analýza (Return on Investment). V soukromém sektoru je prioritním cílem podniku dosažení zisku, a proto je relevantní měření vkládaných investic [Krátký, 2012:10]. Jak už bylo dříve zmíněno, sociální podniky nejsou primárně zakládány za účelem dosažení zisku, a proto při měření jejich celkového přínosu je klíčové zahrnout i nefinanční hodnoty. 44

Jedná se o hodnoty, jejichž prioritním cílem není vytváření finančního zisku, ale podnik se jimi snaží poukázat na svoji prospěšnost pro místní společnost, zainteresované stakeholdery a naplňuje jimi své vytyčené sociální cíle [Dohnalová, Deverová, Šloufová, 2012:84]. Tato prospěšnost či přínos se vyznačuje efektivitou, která patří k hlavním kritériím posuzování úspěšnosti podniku. Dle zákona o finanční kontrole je pojem efektivnost definován: „Efektivností se rozumí takové použití veřejných prostředků, kterými se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Efektivností je tak myšlen vztah mezi výstupy činnosti (ve formě zboží, služeb či jiných výsledků) a vstupy na tuto činnost vynaloženými. Efektivní je taková činnost, která optimalizuje využití zdrojů organizace/programu/činnosti ke tvorbě výstupů, tj. dosazení maximálního výstupu z daných zdrojů či dosažení daného výstupu s minimem zdrojů a při zachování kvality výstupů“ [Pavel, 2008:5]. Nástroje k měření těchto nefinančních hodnot vznikaly v USA již od 80. let 20. století a to především k měření služeb, jež byly hrazeny státem, aby mohly být porovnávány se službami poskytovanými soukromým sektorem [Krátký, 2012:10]. V současnosti je jednou z nejpoužívanějších metod měření efektivity sociálního podnikání SROI analýza (Social return of investment), která vychází ze zmiňované ROI analýzy a jedná se o Analýzu společenské návratnosti investic, ve které není determinován pouze finanční zisk, ale hodnotí činnosti podniku vyčíslením ekonomických, sociálních ale i environmentálních nákladů a přínosů. První studie zohledňující nefinanční dopady společností, jež je v souladu se standardy SROI analýzy, byla zpracována roku v Americe NNO Coastal Enterprises Inc. 1 roku 1996. Následně byla v USA investičním fondem REDF2 (Roberts Enterprise Development Fund) vyvinuta první metodika zabývající se analýzou společenské návratnosti investic, která byla pilotně ověřena na 23 sociálních podnicích a v roce 2001 poprvé publikována. V Evropě došlo k jejímu prvotnímu ověření v roce 2003 think-and-do tankem new economic foundation (nef) [Krátký, 2012:10]. Dle Krátkého je SROI analýza definována: „Společenská návratnost investice (SROI) je rámec pro pochopení hodnoty, kterou projekt přináší všem zainteresovaným stranám. Analýza společenské návratnosti investice je metoda umožňující vyjádřit ekonomické, sociální a environmentální dopady aktivit či investice“ [Krátký, 2012:10]. Rozlišujeme dva základní typy SROI analýzy. Prvním je tzv. prediktivní analýza, která hodnotí předpokládané vstupy a je nutné ji vypracovat předtím, než začne být projekt realizován. Přičemž získané údaje 45

slouží prioritně k nastavení projektu, aby zainteresovaným stranám přinášel co nejvíce. Druhý typ má formu evaluativní, tudíž se zabývá hodnocením výstupu s určitým časovým odstupem. Klíčovým rozdílem analýz je možnost zpracování prediktivní analýzy na základě odhadu a již získaných zkušeností z předešlých projektů. Evaluativní analýza by měla být v praxi provedena s použitím výsledků prediktivní analýzy. Analýza se může také zaměřit na hodnocení pouze jednoho aspektu organizace, nebo může hodnotit organizaci jako celek. SROI analýza je mnohostranně využitelná, může být nástrojem ke strategickému plánování, může podniku přilákat nové investory, ale je i příručkou manažerů podniku k rozhodování o efektivním využití času i peněz [A guide to Social Return on Investment, 2012]. Ke zpracování SROI analýzy konkrétního podniku existuje doporučený postup, který slouží organizacím jako příručka, avšak každá organizace se liší svoji strukturou, definovanými cíli, posláním, a proto je nutné jí přizpůsobit vlastním potřebám. Zpracování analýzy může být v kompetenci pověřeného pracovníka organizace, externího zpracovatele či investora, pro kterého je nástrojem rozhodnutí, zda naplňuje konkrétní organizace jeho očekávání. SROI analýza je v současnosti nejvíce aplikována ve Velké Británii, Německu, Nizozemí, Španělsku, Švédsku a Irsku. Mimo Evropu je metoda využívaná v Kanadě, USA, Austrálii, avšak nutné je zmínit i experty z Japonska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky [A guide to Social Return on Investment, 2012].

3.5 Současný stav sociálních podniků v ČR Jak už bylo zmíněno výše, v České republice doposud nedošlo k legislativnímu vymezení sociálního podnikání a protože nelze striktně vymezena kritéria, které by měl sociální podnik splňovat, nelze ani nalézt registr, který by evidoval všechny sociální podniky na území ČR. Společnost P3 – People, Planet, Profit, o. p. s. se však zabývá mapováním současné situace sociálních podniků a zveřejnila jejich adresář na svých provozovaných stránkách české sociální podnikání. Adresář vznikl již na podzim roku 2012, přičemž podkladem ke kontaktování podniků byl seznam sociálních podniků, který vznikl v rámci dřívějšího projektu TESSEA a využity byly i seznamy podporovaných podniků ze dvou výzev sociální ekonomiky. Adresář byl naposledy aktualizován prostřednictvím telefonického dotazování v posledním čtvrtletí 2013. V adresáři bylo ke konci března 2015 vedených 211 sociálních podniků. Pro větší přehlednost jsou sociální podniky tříděny dle oboru činnosti, místa podnikání, společenské prospěšnosti a cílové skupiny, na kterou se podnik orientuje. Adresář je v oblasti sociálního podnikání velmi přínosným, protože poskytuje reálný obraz působení sociálních 46

podniků na území ČR. Nemusí v něm však být evidovány všechny sociální podniky, protože podnik, který se považuje za sociální, vyplní jednoduchý dotazník a po schválení je již přidán do registru. Následně budou vyhodnoceny údaje zjištěné analýzou z adresáře sociálních podniků [České sociální podnikání, online]. Adresář poskytuje přehled sociálních podniků dle rozdělení podle krajů, oblasti podnikání, místa výkonu, společenské odpovědnosti a cílové skupiny. Avšak k vytvoření přehledu vývoje sociálních podniků dle roku založení a právní formy byla dle adresáře provedena jejich analýza. Účelem této analýzy je potvrzení či vyvrácení tvrzení, které se v práci vyskytly dle provedené rešerše české literatury. Tvrzení, že počet sociálních podniků se rapidně zvýšil v poslední dekádě lze potvrdit analýzou jejich vývoje. První sociální podniky začaly být zakládány již v roce 1992, kdy vznikly čtyři. Následně se v jejich vývoji až do roku 2007 nevyskytly žádné závratné změny. V roce 2007 a 2008 jich bylo založeno devět a až po období hospodářské krize (2008 – 2009) se počet přibývajících sociálních podniků začal zvyšovat. Od roku 2009 až do prvního čtvrtletí 2014 bylo také možné čerpat dotace z ESF a ERDF a proto se počet sociálních podniků rapidně zvyšoval, přičemž rekordu v počtu zakládaných sociálních podniků bylo dosaženo v roce 2012 s číslem 45. S koncem nároku na dotace byl i omezen počet zakládaných podniků, a tak v roce 2014 už jich vzniklo pouze 10. Celkový počet evidovaných sociálních podniků v současnosti je 211. Graf 3.1: Vývoj počtu sociálních podniků

Zdroj: zpracováno autorkou dle Adresáře sociálních podniků

47

Tvrzení, že nejvíce sociálních podniků je právní formy s. r. o. se potvrdilo. Do konce roku 2014 bylo 94 sociálních podniků právě této formy, druhou nejpočetnější skupinu představují občansko-prospěšné společnosti, kterých bylo založeno 56. Protože však tato právní forma byla zrušena, je třeba očekávat jejich změnu na jinou právní formu. 23 sociálních podniků je právní formy o. s., 14 OSVČ a 12 družstev. Pět sociálních podniků uvedlo právní formu „jiná“. Dva tyto podniky mají právní formu „sociální družstvo“, které v adresáři ještě není specifikována, či uvedli „jiná“ avšak patří do jedné ze specifikovaných forem. Graf 3.2: Sociální podniky dle právní formy

Zdroj: zpracováno autorkou dle Adresáře sociálních podniků

Zaměříme-li se na počet sociálních podniků v rámci jednotlivých krajů, lze dle počtu registrovaných podniků v adresáři konstatovat, že nejvíce sociálních podniků působí v Praze, celkem 46. Na druhém místě je Jihomoravský kraj s počtem 23 sociálních podniků a těsně za ním je prozatím Ústecký kraj, na jehož území bylo doposud založeno jen o tři podniky méně. Ve Středočeském, Moravskoslezském, Zlínském a Královehradeckém kraji je počet sociálních podniků téměř shodný. Nejmenší působnost sociálních podniků byla zaznamenána v Karlovarském kraji, kde byly doposud založeny pouze dva sociální podniky. Stejně tak v Libereckém kraji není sociální podnikání příliš rozvinuto a v současné době tu působí čtyři podniky, které se považují za sociální.

48

Graf 3.3: Sociální podniky dle územního působení

Zdroj: zpracováno autorkou dle Adresáře sociálních podniků

Sociální podniky působí v různých oblastech, přičemž jako předmět činnosti sociálních podniků je v některých případech uváděno i více oblastí. Dle sociálních podniků, registrovaných v adresáři, působí nejvíce podniků, a sice 47 v oblasti zahradnických služeb, úpravy zeleně, údržby nemovitostí a úklidových prací. Druhou nejvíce volenou oblastí je kategorie „ostatní“, přičemž při detailnějším zkoumání vyplynulo, že podniky volí přinejmenším jednu ze specifikovaných oblastí a mimo to ještě uvádějí kategorii „ostatní“. Např. jedna ze společností se zabývá prodejem a pronájmem lodí a jako oblast podnikání uvádí „Doprava, dopravní prostředky a náhradní díly“ a mimo to i „ostatní“. Nelze tedy striktně vymezit oblasti působení, které do této kategorie spadají, podniky spíše uvádí tuto formu, pokud nabydou dojmu, že konkrétní vymezené oblasti nepokryjí jejich celkovou oblast působení. Nejméně zastoupenou oblastí podnikání je kategorie „audiovize – technika a služby“ a „elektronika – výroba a prodej“.

49

Graf 3.4: Sociální podniky dle oblasti podnikání

Zdroj: zpracováno autorkou dle Adresáře sociálních podniků

Jako svoji společenskou prospěšnost uvádí sociální podniky nejčastěji oblast rovných příležitostí (zaměstnávání sociálně či zdravotně znevýhodněných osob) v kombinaci s orientací na životní prostředí a ekologii, rozvoj místního společenství, sociální oblast či kulturní. Společenskou prospěšnost však uvádí celkem 192 podniků. Na rozvoji místního společenství se podílí 120 podniků a poskytováním sociálního poradenství a sociální pomocí se zabývá celkem 128 sociálních podniků. Indikátory sociálních podniků, které byly blíže specifikovány v oddíle 3.1 zahrnují tyto oblasti mimo kulturní oblast. Činnosti sociálních podniků tak nemusí být přímo orientovány na tuto oblast, ale většinou jsou tyto činnosti spojeny s rozvojem místního společenství. Jako svoji veřejnou prospěšnost uvedlo kulturní oblast celkem 46 podniků. Pro splnění podmínek sociálně integračního podniku je mimo jiné nutné zaměstnávat pevně daný podíl sociálně či zdravotně znevýhodněných osob z celkového počtu zaměstnanců. Z adresáře sociálních podniků však tento údaj nelze zjistit a proto lze pouze vyvodit, že podniky směřují spíše k formě WISE podniků. Jakým způsobem lze činnost těchto sociálně integračních podniků zdůvodnit v praxi bude uvedeno zpracováním případové studie v následující kapitole.

50

Graf 3.5: Sociální podniky dle společenské prospěšnosti

Zdroj: zpracováno autorkou dle Adresáře sociálních podniků

Nejpočetnější cílovou skupinou, které jsou specifikovány dle oblasti rovných pracovních příležitostí, jsou osoby se zdravotním postižením. Na tuto skupinu je zaměřeno celkem 143 podniků. Druhou nejpočetnější skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnání. Na zaměstnávání těchto sociálně znevýhodněných je orientováno 68 podniků. Sociální podniky jsou zatím nejméně orientované na začlenění osob se závislostmi na běžný pracovní trh. Graf 3.6: Počet sociálních podniků dle cílových skupin

Zdroj: zpracováno autorkou dle Adresáře sociálních podniků

51

3.6 Shrnutí kapitoly Kapitola s názvem „Stav veřejné politiky v oblasti sociálních podniků“ se nejprve zabývala finanční podporou, kterou mohou sociální podniky čerpat z evropských fondů, v rámci státní aktivní politiky zaměstnanosti či dalších zdrojů. Tato finanční podpora je pro mnohé podniky nezbytně důležitá alespoň při jejich zakládání, avšak míra jejich čerpání závisí zpravidla na zkušenostech a odborných znalostech žadatelů. Součástí kapitoly je také vymezení institucí, které v ČR přispívají k rozvoji sociálního podnikání. K jedné z nejznámějších patří společnost P3 – People, Planet, Profit o. p. s., která koordinuje Tématickou síť TESSEA. Tato společnost vytvořila sadu indikátorů obecného sociálního podniku a sociálně integračního podniku. Naplnění těchto indikátorů určitým sociálním podnikem v praxi představuje ideální sociální či sociálně integrační podnik. Dle definic sociálního podniku vyplývá, že prioritním účelem jeho založení není dosažení zisku. Podnik je založen za účelem veřejného prospěchu, a proto je nutné měřit, zda a jakým způsobem je tento prospěch dosažen a odůvodnit smysluplnost jeho prováděných aktivit. Nástrojem k identifikaci přínosů zainteresovaných stran je tzv. SROI analýza, přičemž zveřejnění dopadu aktivit určitého projektu jej pozitivně vyzdvihuje a zvyšuje jeho podvědomí široké veřejnosti. Na závěr kapitoly je zhodnocen současný stav sociálních podniků v ČR, kde jsou předchozí teoretické poznatky porovnány v praxi dle adresáře sociálních podniků. Současný celkový počet sociálních podniků je 211, přičemž největší počet z nich se nachází v Praze. Největší počet sociálních podniků byl založen v roce 2012 a z celkového počtu nejvíce podniká pod právní formou s. r. o. Nejčastěji zmiňovanou společenskou prospěšností je zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce a to konkrétně osob se zdravotním postižením.

52

4 PŘÍPADOVÁ STUDIE Předmětem případové studie je sociální podnik s názvem Laskavárna. Dle analyzovaných oblastí současného stavu sociálních podniků ČR v předchozí kapitole se sociální podnik řadí k těm, kteří využili pro založení dotací z evropských fondů v rámci programového období 2009 – 2013. Pro založení kavárny byla vytvořena občansko-prospěšná společnost NAPROTI o. p. s., podnik tak nepatří do skupiny nejvíce využívané právní formy s. r. o. Svým umístěním spadá pod Pardubický kraj, ve kterém působí pouze dvě sociální kavárny, které zastávají principy sociálního podniku. Kromě Laskavárny je to ještě Komuniké, o. p. s. – Rettingovka se sídlem v Litomyšli. Laskavárna se svojí činností řadí k oblasti podnikání „Pohostinství a ubytování“. Podniků zabývající se touto činností je v ČR evidováno 33. Uvedenou cílovou skupinou, na kterou se Laskavárna orientuje, jsou lidé se zdravotním postižením. Dle výzkumu vyplývá, že na tuto skupinu se zaměřuje nejvíce sociálních podniků, celkem 143. V současné době již Laskavárna kromě této cílové skupiny pobírá příspěvek na odbornou praxi zaměstnance po studiích. Specifikovanou společenskou odpovědností je rozvoj místního společenství, oblast rovných příležitostí, sociální a kulturní oblast. Naplnění této odpovědnosti bude blíže specifikováno v podkapitole 5.2. Analýza indikátorů sociálně integračního podniku. Tabulka 4.1: Laskavárna dle kritérií adresáře sociálních podniků Rok založení

2011

Právní forma

o. p. s.

Územní působení

Pardubický kraj

Oblast podnikání

Pohostinství a ubytování

Cílová skupina

Lidé se zdravotním postižením

Společenská prospěšnost

Rozvoj místního společenství, oblast rovných příležitostí, sociální oblast, kulturní oblast.

Zdroj: zpracováno autorkou

Sociální podnik Laskavárna byl pro zpracování případové studie vybrán z důvodu přívětivé komunikace s paní manažerkou. Laskavárna působí v mém rodném městě Moravské Třebové, která je součástí pardubického kraje. Počet obyvatel evidovaných v Moravské Třebové k 1. 1. 2014 činil 10 413 [Moravskotřebovský zpravodaj, 2015]. Případová studie se skládá ze dvou parciálních analýz. První analýza se bude zabývat zhodnocením míry naplnění indikátorů sociálně integračního podniku a ve druhé části bude 53

provedena SROI analýza tohoto podniku, která nám poskytne obraz o jejím místním přínosu pro identifikované zainteresované strany. Sociální podnik Laskavárna, neboli první z projektů NAPROTI o. p. s., vznikl 1. 3. 2012 a v září roku 2013 byl k němu připojen i projekt „Svačinky do škol“. Protože se pracovní činnosti zaměstnanců Laskavárny prolínají s činnostmi týkajícími se tohoto projektu a v rámci SROI analýzy by nebylo možné tyto činnosti od sebe odlišovat, projekt „Svačinky do škol“ bude do zkoumání zahrnut také. Nejprve bude tedy stručně popsán sociální podnik a projekt, jež jsou předmětem analýz.

4.1 Projekt Laskavárna Název Laskavárna vznikl spojením „laskavá kavárna“, jedná se o sociálně terapeutickou kavárnu, která je prvním projektem obecně prospěšné společnosti NAPROTI. Současně byla také založena jako první v celém regionu Moravskotřebovska a Jevíčka. „Laskavárna je koncipována jako trvale udržitelná sociální firma, kde společně pracují lidé S i BEZ zdravotního postižení. Všichni dohromady společně tvoří tým, který vám chce nabídnout to nejlepší, abyste se v naší kavárně cítili příjemně a pohodově“ [Laskavarna online, 2012]. Projekt Laskavárna byl realizován pomocí finanční podpory Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Doba realizace projektu byla stanovena od 1. 3. 2012 – 28. 2. 2014 [tamtéž, 2012]. Laskavárna se nachází v prostorách Řeholního domu menších bratrů. Prostory k provozu poskytli „bratři františkáni“, kteří je i na své náklady zrekonstruovali. Podnikatelský záměr Laskavárny získal na dva roky finanční podporu z Evropského sociálního fondu a OPLZ ve výši 3,7 mil. Kč a ze státního rozpočtu ČR 0,6 mil. Kč. Ze získaných prostředků byly během provozu financované náklady na pronájem prostor, mzdy šesti zaměstnanců, základní vybavení pro práci handicapovaných zaměstnanců, vzdělávání a propagace vznikajícího subjektu. Stanoveným cílem bylo, aby se Laskavárna dokázala do tří let samofinancovat a do pěti let již fungovat s mírným ziskem. Cílovou skupinou Laskavárny jsou osoby se zdravotním postižením, ke kterým patří převážně lidé s duševním onemocněním, lidé s mentálním handicapem, s onkologickým onemocněním [Laskavarna online, 2012]. V současné době kavárna zaměstnává pouze čtyři zaměstnance na celý úvazek a ostatní na poloviční, dva z celkového počtu zaměstnanců patří do skupiny běžných zaměstnanců, avšak na jednoho z nich je čerpán „Příspěvek odborné praxe pro mladé do 30 let“. Prioritním cílem analyzované kavárny je zaměstnávat osoby zdravotně a sociálně znevýhodněné na trhu práce. Nápad k založení projektu vznesla Místní Oblastní charita Moravská Třebová (OCHMT) za účelem uplatnění klientů jejích sociálně terapeutických dílen 54

Ulita, aby si klienti osvojili pracovní návyky a mohli se zařadit na pracovní trh. Postupem času je třeba zaměřit se také na zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných s handicapem tzv. lidí „z venku“ mající malou šanci uplatnění v „běžných“ firmách. 4.1.1

Projekt „Svačinky do škol“

Projekt „je inovativní službou, která si klade za cíl dopřát místním školákům a studentům dobrou, čerstvou a vyváženou stravu „jako od maminky“ a přispět tak ke zdravějšímu stravování a boji proti obezitě dětí“ [Laskavarna online, 2012]. Služba začala být Laskavárnou poskytována v září roku 2013 žákům 1. - 4. tříd a s dalším začínajícím školním rokem se nabídka rozšířila o větší svačinky pro starší žáky, studenty, ale i dospělé. Každý týden si tak může zájemce vybrat ze tří variant a svačinky jsou dodávány dětem do škol přímo na přestávku. Partnerem projektu je místní Pekárna „Moravec pekárny“, která poskytuje slevu 10 % na odebírané pečivo. V následující tabulce jsou uvedeny ceny poskytovaných svačinek. Přičemž svačinky pro žáky 1. – 4. třídy základní školy neboli menší svačinky jsou nabízeny za cenu 15 Kč a žáci si mohou vybrat z varianty A nebo B. Pro starší žáky a dospělé jsou svačinky nabízeny za cenu 22 Kč, v tomto provedení je možno volit pouze jednu variantu (vzor jídelníčku svačinek přiložen přílohou) [Laskavarna online, 2012]. Tabulka 4.2: Cena svačinky dle typu a odběratele Typ svačinky Odběratelé

Cena

A

Mladší žáci

15 Kč

B

Mladší žáci

15 Kč

C

Starší žáci, studenti a dospělý 22 Kč

Zdroj: zpracováno autorkou dle Laskavarna, 2012

4.2 Analýza naplňování indikátorů sociálně integračního podniku Cílem analýzy je zhodnocení relevantnosti sady indikátorů sociálně integračního podniku v sociálním podniku Laskavárna. K provedení analýzy byly zvoleny indikátory zveřejněné MPSV, které je možno nalézt v příloze práce. Pomocí těchto indikátorů lze identifikovat sociální podnik. Indikátory definující sociálně integrační podnik zohledňují oblast naplňování: •

veřejně prospěšného cíle (1 princip, 1 indikátor),

•

sociálního prospěchu (3 principy, 6 indikátorů),

•

ekonomického prospěchu (3 principy, 3 indikátory),

•

environmentálního prospěchu (1 princip, 1 indikátor),

•

místního prospěchu (3 principy, 3 indikátory). 55

Každá oblast ke stanovení míry naplnění indikátorů bude postupně zhodnocena analýzou jednotlivých indikátorů. Informace uvedené v analýze byly zjištěny dle rozhovoru s manažerkou podniku Laskavárna. 4.2.1 Veřejně prospěšný cíl Princip 1a) Veřejně prospěšný cíl zaměstnávání a sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce definovaný v zakládacích dokumentech. • Indikátor 1a1: Podnik má veřejně prospěšný cíl zaměstnávání a sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, který je formulován v zakládacích dokumentech, a tyto dokumenty jsou veřejně dostupné. Naplnění: ANO Důkaz naplnění: Definice veřejně prospěšného cíle zaměstnávání a sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce v publikaci uveřejněné na webu organizace www.laskavarna.cz. Publikace je spolufinancovaná z ESF prostřednictvím OP LZZ a z části ze státního rozpočtu. Pro záměr vybudování Laskavárny byla v roce 2011 založena společnost Naproti o. p. s., jejímž posláním a cílem je zaměstnávání osob zdravotně a sociálně znevýhodněných na trhu práce. Veřejně prospěšným cílem sociálního podniku Laskavárna je zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob a začlenění klientů z místní OCHMT na běžný pracovní trh. Finančním cílem Laskavárny je po vyčerpání dotací, které byly na projekt poskytovány dva roky, dosáhnout postupně samofinancování. 4.2.2 Sociální prospěch Princip 2a): Zaměstnávání a sociální začleňování osob ze znevýhodněných skupin. • Indikátor 2a1: Podíl osob ze znevýhodněných skupin (OZS) tvoří více než 30 % zaměstnanců a tyto informace jsou veřejně dostupné. Naplnění: ANO Důkaz naplnění: Počet zaměstnanců uvedený v publikaci zveřejněné na webu sociálního podniku Laskavárna tvořil k 28. 2. 2014 celkem 17 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců z definovaných cílových skupin byl 11 (64,70 %). Počet zaměstnanců v době analyzování k 20. 3. 2015 činil 17 zaměstnanců, z nich 14 zaměstnanců z definovaných cílových skupin (82,35 %). • Indikátor 2a2: Zaměstnancům ze znevýhodněných skupin je poskytována podpora zohledňující jejich specifické potřeby. Naplnění: ANO 56

Důkaz naplnění: Na každé směně je k dispozici zaměstnancům ze znevýhodněných skupin asistent (běžný zaměstnanec), který zohledňuje specifické potřeby jednotlivých zaměstnanců a ke každému přistupuje individuálně podle jeho potřeb. Náplň práce asistenta se liší dle aktuální potřeby každého zaměstnance. Princip 2b): Účast zaměstnanců a členů na směřování podniku. • Indikátor 2b1: Zaměstnanci nebo členové jsou pravidelně a systematicky informováni o chodu podniku, výsledcích hospodaření a naplňování veřejně prospěšných cílů. Naplnění: ANO Důkaz naplnění: O chodu podniku a naplňování veřejně prospěšných cílů jsou zaměstnanci informováni na pořádaných poradách, které probíhají čtvrtletně. Z důvodu tří nových zaměstnanců dojde k navýšení počtu pravidelných porad. O hospodářských výsledcích mají zaměstnanci podniku obecné podvědomí jen do jisté míry, aby nedošlo ke zneužití důvěryhodných údajů. • Indikátor 2b2: Zaměstnanci nebo členové jsou zapojeni do rozhodování o směřování podniku. Naplnění: ANO Důkaz naplnění: Zaměstnanci jsou participováni na rozhodování ohledně řízení podniku. Strategie podniku týkající se rozvoje nabídky, akcí apod. jsou diskutovány v rámci celého kolektivu. Princip 2c): Důraz na rozvoj pracovních kompetencí znevýhodněných zaměstnanců. • Indikátor 2c1: Zaměstnanci ze znevýhodněných skupin jsou vzděláváni dle individuálních možností. Naplnění: ANO Důkaz naplnění: Na rozdíl od tréninkové dílny, kde jsou zaměstnanci nazýváni klienty a pracují podle individuálních plánů, zaměstnanec Laskavárny musí plnit pracovní náplň pozice, na kterou byl vybrán. Protože se však jedná o sociální podnik, pracovní místa jsou vytvořena tak, aby bylo umožněno pracovat i sociálně znevýhodněným lidem a je brán ohled na jejich individuální možnosti. U každého jednotlivce jsou vedením podniku posouzené jeho schopnosti formou pohovorů a tréninku při nástupu do zaměstnání. Následně je zaměstnanec přidělen asistentovi, který se mu věnuje a postupně ho zaučuje. Zaměstnancům jsou poskytnuty veškeré podpůrné opatření, které potřebují. 57

4.2.3 Ekonomický prospěch Princip 3a): Případný zisk používán přednostně pro rozvoj sociálního podniku nebo na naplnění jeho veřejně prospěšných cílů. • Indikátor 3a1: Více než 50 % případného zisku reinvestováno do rozvoje sociálního podnikání a naplňování deklarovaných veřejně prospěšných cílů a informace o využití případného zisku je veřejně dostupná. Naplnění: NELZE URČIT Důkaz naplnění: Sociální podnik vykázal za loňský rok ztrátu ve výši 348 377 Kč. Princip 3b): Autonomie v manažerském rozhodování a řízení na externích zakladatelích či zřizovatelích. • Indikátor 3b1: Manažerské řízení podniku je nezávislé na externím zřizovateli či vlastníkovi. Naplnění: ANO Důkaz naplnění: neexistuje externí vlastník ani zřizovatel. Jedná se o samostatnou organizaci. Laskavárna je projektem Obecně-prospěšné společnosti NAPROTI. Princip 3c): Alespoň minimální podíl tržeb z prodeje výrobků a služeb na celkových výnosech. • Indikátor 3c1: Tržby z prodeje výrobků a/nebo služeb tvoří alespoň 50% z celkových výnosů podniku. Naplnění: ANO Důkaz naplnění: Sociální podnik Laskavárna je kromě příspěvků od úřadu práce, závislý výhradně na tržbách. 4.2.4 Environmentální prospěch Princip 4a): Zohledňování environmentálních aspektů výroby i spotřeby. • Indikátor 4a1: Podnik má formulované zásady environmentálně šetrného úřadování a provozu a naplňuje je v praxi. Naplnění: ANO Důkaz naplnění: Podnik důsledně třídí odpady, snaží se zbytečně neplýtvat a používá úsporné elektrospotřebiče a žárovky. 4.2.5 Místní prospěch Princip 5a): Přednostní uspokojování místní komunity a místní poptávky. • Indikátor 5a1: Podnik se ve své činnosti orientuje na lokální potřeby. Naplnění: ANO 58

Důkaz naplnění: Do projektu „Svačinky do škol“ jsou zapojeni odběratelé přímo v Moravské Třebové. Jedná se o 2. ZŠ, Základní škola kostelní náměstí a Gymnázium. Mimo tento projekt Laskavárna pro místní zájemce pořádá 2x měsíčně tzv. Chytrý kvíz. Princip 5b): Přednostní využívání místních zdrojů. • Indikátor 5b1: Podnik přednostně využívá místní zdroje: a) zaměstnává místní obyvatelé, b) nakupuje od místních dodavatelů. Naplnění: a) ANO, b) NELZE Důkaz ne/naplnění: a) Mezi zaměstnanci pracují někteří bývalí klienti místní charity. Všichni zaměstnanci podniku mají vedené trvalé bydliště přímo v městě působení podniku či v regionu. b) Odběr pečiva od firmy Moravec Pekárny a zeleniny od firmy Hájek se sídlem přímo v Moravské Třebové. Avšak v regionu není možnost nákupu dalších potřebných surovin, mléčné výrobky dříve nakupovány od firmy Miltra, ale ta již ukončila svoji činnost. Princip 5c): Spolupráce sociálního podniku s místními aktéry. • Indikátor 5c1: Podnik komunikuje a spolupracuje s místními aktéry. Naplnění: ANO Důkaz naplnění: Laskavárna spolupracuje s organizacemi pod záštitou města – Zdravé město. Prostory podniku jsou nabízeny jako důstojné výstavní místo regionálním umělcům k výstavě jejich děl. Přičemž výzva k výstavě je uveřejněná i v nápojovém listu. V Laskavárně jsou pořádány besedy a přednášky. Laskavárna se zapojila do vánočních trhů s prodáváním bramborových placek.

4.3 Zhodnocení míry naplnění indikátorů a případná doporučení Cílem této analýzy bylo zhodnotit míru naplnění indikátorů sociálně integračního podniku v Laskavárně. Ke zhodnocení byly zvoleny indikátory definované MPSV, které zpracovala společnost P3 – People, Planet, Profit o. p. s. Analyzovanými částmi byl veřejný prospěch, sociální prospěch, ekonomický prospěch, environmentální a místní. Informace, kterými byla zhodnocena míra naplnění jednotlivých indikátorů, byli zjištěny prostřednictvím rozhovoru s manažerkou podniku Laskavárna. Dle provedené analýzy sociální podnik Laskavárna nenaplňuje kritérium 3a1., z důvodu dočasného nedosažení zisku z činnosti podnikání. Druhým kritériem, které není zcela 59

naplněno je kritérium 5a1. b) a to z důvodu nedostatečného počtu dodavatelů surovin, které Laskavárna ke své činnosti potřebuje. Sociální podnik Laskavárna by pravděpodobně splnil status sociálního podniku dle těchto definovaných indikátorů, protože v případě jejich zakotvení v legislativě by nebylo nutné naplnit všechny indikátory. Analýzu může sociální podnik využít jako nástroj k naplňování těchto indikátorů i nadále a k udržení svých činností dle jednotlivých indikátorů, aby byl považován za sociální. Následující tabulka poskytuje stručný přehled míry naplnění jednotlivých indikátorů sociálním podnikem Laskavárna. Tabulka 4.3: Shrnutí naplňování indikátorů sociálního podniku Indikátor sociálně integračního podniku

Naplnění

1a1: Podnik má veřejně prospěšný cíl zaměstnávání a sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, který je formulován v zakládacích dokumentech, a tyto dokumenty jsou veřejně dostupné. 2a1: Podíl osob ze znevýhodněných skupin (OZS) tvoří více než 30 % zaměstnanců a tyto informace jsou veřejně dostupné. 2a2: Zaměstnancům ze znevýhodněných skupin je poskytována podpora zohledňující jejich specifické potřeby. 2b1: Zaměstnanci nebo členové jsou pravidelně a systematicky informováni o chodu podniku, výsledcích hospodaření a naplňování veřejně prospěšných cílů. 2b2: Zaměstnanci nebo členové jsou zapojeni do rozhodování o směřování podniku. 2c1: Zaměstnanci ze znevýhodněných skupin jsou vzděláváni dle individuálních možností. 3a1: Více než 50 % případného zisku reinvestováno do rozvoje sociálního podnikání a naplňování deklarovaných veřejně prospěšných cílů a informace o využití případného zisku je veřejně dostupná. 3b1: Manažerské řízení podniku je nezávislé na externím zřizovateli či vlastníkovi. 3c1: Tržby z prodeje výrobků a/nebo služeb tvoří alespoň 50% z celkových výnosů podniku. 4a1: Podnik má formulované zásady environmentálně šetrného úřadování a provozu a naplňuje je v praxi.

ANO ANO ANO ANO ANO ANO NELZE ANO ANO ANO

5a1: Podnik se ve své činnosti orientuje na lokální potřeby a) zaměstnává místní obyvatelé

ANO

b) nakupuje od místních dodavatelů.

NELZE

5b1: Podnik přednostně využívá místní zdroje:

ANO

5c1: Podnik komunikuje a spolupracuje s místními aktéry.

ANO

Zdroj: zpracováno autorkou dle výstupů analýzy indikátorů sociálně integračního podniku

60

4.4 SROI analýza Druhou částí případové studie je SROI analýza, která je popsána v kapitole 3.4.1. SROI analýza se skládá z 6 fází, přičemž jednotlivé fáze budou stručně popsány v dalším textu. Před popsáním procesu zpracování jednotlivého kroku je stručně uveden teoretický postup dle [A guide to Social Return on Investment, 2012]. Fáze, kterými se bude analýza zabývat, jsou ilustrovány v následujícím obrázku: Obrázek 4.1: Fáze SROI analýzy

Zdroj: zpracováno autorkou, inspirace dle A guide to Social Return on Investment, 2012

Součástí zpracovaných jednotlivých kroků SROI analýzy bude také mapa dopadů. Jedná se o tabulku, která poskytuje přehled o vyčíslených hodnotách. Detailně zpracovaná mapa dopadů bude přiložena k práci přílohou, jednotlivé kroky budou popsány v následujícím textu. 61

4.4.1

Zadání analýzy

V zadání analýzy by měl být stanoven předmět analýzy a její cíl. Obsahem zadání by také měl být účel analýzy, stanoven její příjemce a vymezen kontext, ve kterém bude analýza zpracována. Jednoduše je nutné určit, co bude měřeno, jakým způsobem a proč [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Určení rozsahu analýzy Účelem analýzy je zjistit a ověřit společenské dopady sociálního podniku Laskavárna jako celku včetně projektu „Svačinky do škol“ na jeho zainteresované strany. Cílem analýzy je seznámení vedení podniku s nástrojem SROI a jejími možnostmi. Analýza bude sloužit podniku k doložení jeho činnosti a přínosů pro místní aktéry, k podpoře strategického plánování a jako prokazatelný dokument k předkládání při žádosti o finanční zdroje, dotace či úlevy. Příjemcem analýzy je sociální podnik Laskavárna. Dosažené výsledky budou komunikovány s paní manažerkou podniku předložením hodnotící zprávy o výsledcích a dopadech obsahující i zpracovanou mapu dopadů a výpočet ukazatele SROI. Finanční výsledky projektu budou měřeny za poslední kalendářní rok, protože se jedná o první rok, ve kterém již plně fungoval i projekt „Svačinky do škol“ a také došlo k ukončení čerpání evropských dotací a je tak nutné činnosti podniku směřovat k samofinancování. Z důvodu stále probíhajících aktivit byla zvolena prediktivní analýza. U již ukončených projektů by bylo možné projekt hodnotit s odstupem času, avšak v tomto případě to není možné. Pro organizaci bude nastaven systém sběru dat, dle kterých je následně možné zpracovat evaluativní analýzu. Součástí vypracované analýzy bude také grafická úprava a tisk zprávy. Ke zpracování analýzy budou v další části práce identifikovány zainteresované strany projektu a z nich vybrány nejdůležitější k následnému vyhodnocení jejich přínosů analyzovaného projektu. Vhodně stanovené cíle projektu by měly splňovat pravidlo SMART [A guide to Social Return on Investment, 2012].

• Specifické – měření dopadu sociálního podniku Laskavárna, zahrnující i projekt „Svačinky do škol“ na jeho zainteresované strany. • Měřitelné – přínos sociálního podniku vyhodnocen ukazatelem SROI a doložen zpracovanou mapou dopadů. Finanční situace měřena dle posledního roku, aktuálního počtu zaměstnanců, dobrovolníka a zkušeností manažera organizace. 62

• Akceptovatelné – přijaté na základě konzultací s paní vedoucí diplomové práce a vedoucí Laskavárny. • Realizovatelné – data zjišťována pomocí polostrukturovaných rozhovorů, dotazníků a účetní uzávěrky roku 2014. • Terminované – předpokládaný termín dokončení analýzy 30. 4. 2015. Identifikace zainteresovaných stran Za zainteresované strany považujeme všechny jednotlivce, skupiny či organizace, které zaznamenávají působením činností zkoumaného sociálního podniku pozitivní nebo negativní změny. Analýza SROI nám poskytne přehled hodnot, které u zainteresovaných stran nastaly či jim byly odebrány [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Relevantní zainteresované strany podniku Laskavárna byly identifikovány prostřednictvím osobního kontaktu s paní manažerkou Laskavárny, první zahrnutou zainteresovanou stranou jsou sociálně znevýhodnění zaměstnanci. Tato skupina zaměstnanců má na pracovišti vždy k dispozici jednoho asistenta ze skupiny běžných zaměstnanců, a proto jsem mezi zainteresovanou skupinu zahrnula i tyto běžné zaměstnance. Klíčovou roli zastává v Laskavárně paní manažerka, bez které by projekt neexistoval a proto je další zainteresovanou skupinou. Velmi důležití jsou pro sociální podniky dobrovolníci, kteří jsou ochotni přispět svojí činností, protože i Laskavárně jedna osoba dobrovolně pomáhá, zahrnula jsem ji také mezi zainteresované strany. Existují zainteresované strany, kterých není možné se přímo dotázat a potom je nutné najít osoby, které budou hovořit za tuto zainteresovanou stranu [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Jak již bylo zmíněno výše, analýza bude zaměřena na organizaci jako celek, součástí hodnocení je tedy i projekt „Svačinky do škol“. Nejvíce zainteresovanou stranou projektu jsou žáci 1 – 4. tříd. Protože od této skupiny není možné získat požadované informace, zainteresovanou skupinou byli identifikováni jejich zákonní zástupci – rodiče. Pro úspěšnost projektu „Svačinky do škol“ je směrodatný i přístup ředitelů a učitelů, jejichž žáci svačinky pravidelně odebírají, a proto jsou začleněni jako další zainteresovaná strana. Sociální podnik Laskavárna je kromě příspěvků aktivní politiky zaměstnanosti, závislý především na svých tržbách, které se odvíjí od spokojenosti zákazníků, a proto patří i zákazníci mezi zainteresované strany. Posledními zainteresovanými stranami jsou investoři 63

a místní veřejná správa. Avšak sociální podnik v současné době nemá žádného přímého investora, pouze několik finančních darů, avšak tito dárci nejsou přímou zainteresovanou stranou. V rámci projektu „Svačinky do škol“ je Laskavárně účtována při odběru pečiva od místního dodavatele nižší částka o 10 % oproti běžným odběratelům. Místní veřejná správa v současné době sociální podnik také nepodporuje žádnými speciálními úlevami. Tabulka níže znázorňuje přehled identifikovaných zainteresovaných stran, pozitivní či negativní změny, které jsou u těchto skupin očekávány, rozhodnutí o zahrnutí či nezahrnutí do analýzy a důvod k tomuto rozhodnutí. Následně definuje aktivity, které se konkrétní zainteresované strany týkají. Dále určuje metodu zahrnutí zainteresované strany do analýzy a vymezuje počet respondentů z každé skupiny. Do SROI analýzy jsou zahrnuty strany, které byly vyhodnoceny jako nejvíce zainteresované strany na základě polo strukturovaného rozhovoru s paní manažerkou podniku a definovaných cílech podniku. Patří mezi ně sociálně znevýhodnění zaměstnanci, běžní zaměstnanci, paní manažerka podniku, dobrovolnice a rodiče dětí. Ředitelé a učitelé škol nebyli zahrnuti z důvodu nepřímé účasti na projektu. Zákazníci kavárny nebyli zahrnuti z důvodu nutnosti pravidelnějšího a dlouhodobějšího zaměření na tuto skupinu, avšak jejich aktuální pohled by mohl být ovlivněn různými okolnostmi a neposkytoval by relevantní vypovídající hodnotu. Stejně tak různé kategorie obyvatel vnímají dopady zkoumaných aktivit odlišně dle jejich věku, vzdělání, výši příjmu, a pokud by vzešly významné rozdíly, bylo by vhodnější tuto zainteresovanou stranu rozdělit do menších koherentních skupin. Investoři a místní veřejná správa také nebyli zahrnuti do SROI analýzy, protože v současné době není možno vyhodnotit přínos této strany z důvodu nedostatku dat.

64

Tabulka 4.4: Identifikace zainteresovaných stran

Zdroj: zpracováno autorkou, inspirace dle A guide to Social Return on Investment, 2012

Metody komunikace se zainteresovanými stranami Pro potřeby SROI analýzy mohou být informace od zainteresovaných stran získány různými metodami. K zapojení zainteresovaných stran jsou v zahraničí realizovány metody přímého dotazování, neformální diskuze zástupců klíčových stran, zasílání dotazníku emailem, uspořádání vzdělávací či společenské akce [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Možnost komunikace se zainteresovanými stranami v sociálním podniku Laskavárna byla odsouhlasená paní manažerkou. Sociálně znevýhodnění zaměstnanci podniku mají jak fyzické, tak i psychické handicapy. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila u této skupiny kvalitativní metodu, konkrétně formu polostrukturovaného rozhovoru, a to především protože dokáže citlivěji přistupovat k těmto skupinám osob. Pokládáním otevřených otázek je také možné zjistit více informací, a proto pro komunikaci s manažerkou podniku a paní dobrovolnicí byla také zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru. Co se týká rodičů 65

dětí, na vyžádání byly získány od paní manažerky emailové adresy a následně rodiče osloveni s žádostí o vyplnění online dotazníku. Dotazník byl konzultován s paní socioložkou Mgr. Laurou Fónadovou, Ph.D. a struktura dotazníku byla zpracována dle vzoru Závěrečné zprávy stáže studentů ESF MU v institucích české a francouzské veřejné správy [Fónadová, 2014]. Do výzkumu byl zapojeni rodiče dětí, kteří odebírají svačinky od začátku fungování projektu. Při zapojování zainteresovaných stran do analýzy není nutné trvat na získání co největšího nebo reprezentativního vzorku zainteresovaných skupin. Dotazování je možné ukončit ve chvíli, kdy již nejsou získávány doposud neznámé informace a důvodně očekáváme, že již byly zaznamenány podstatné skutečnosti [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Co se týče počtu zapojených respondentů, v případě zainteresované skupiny manažera podniku a dobrovolníka, se jedná vždy pouze o jednu osobu. Celkový počet sociálně znevýhodněných zaměstnanců je 14, avšak relevantní skupinou pro výzkumné šetření bylo zvoleno 8 zaměstnanců dle konzultace s paní manažerkou podniku, ostatní zaměstnanci nebyli zahrnuti z důvodu krátkého působení v podniku nebo vykonávají činnost, která se liší od předmětu zkoumání. V případě dotazníkového šetření rodičů, bude do zkoumání zapojeno 10 rodičů. Rodiče jsou dle dostupných informací podniku pravidelnými a dlouhodobými odběrateli svačinek. Informace tak budou vyhodnoceny z dlouhodobého hlediska a nebudou ovlivněny jednorázovými odběry. Tabulka 4.5: Metody komunikace se zainteresovanými stranami a počet respondentů

Zdroj: zpracováno autorkou, inspirace dle A guide to Social Return on Investment, 2012

66

Na plán způsobu zapojení a počtu zainteresovaných stran navazuje mapování výsledků, které bude blíže specifikováno v následující podkapitole. 4.4.2 Mapování výsledků Nyní se přesouváme do stěžejní fáze SROI analýzy. Jedná se o zpracování tzv. mapy dopadů, která determinuje logickou vazbu mezi vstupy, aktivitami, výstupy zapříčiněnými těmito aktivitami a popisem vzniklých výsledků. Za vstupy jsou považovány spotřebovávané zdroje. Aktivitami jsou v rámci SROI analýzy zamýšleny činnosti, které organizace realizuje s využitím dostupných vstupů. Za výstupy jsou považovány konkrétní výsledky činností organizace, přičemž výsledky mohou mít pozitivní či negativní dopady výstupů na stakeholdery. Dopady projektu jsou označovány výsledky, které jsou způsobeny zkoumaným projektem. Identifikace a vyjádření hodnoty vstupů Protože se v rámci SROI analýzy hodnotí společenská návratnost investice, je třeba tyto vstupy neboli investice vyjádřit. V rámci analýzy je nutné identifikovat všechny příspěvky zainteresovaných stran, ať už finanční materiální či nemateriální povahy, které přispívají k uskutečnění aktivit projektu. Značnou část vstupů tvoří také výdaje projektu, a proto by mezi vstupy měly být zahrnuty úplné náklady projektu včetně přímých i nepřímých (režijní náklady organizace) [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Do vstupů v případě analyzovaného projektu Laskavárny a „Svačinky do škol“ jsou zahrnuty úplné náklady na projekt. Finanční náklady jsou vyčísleny za období kalendářního roku 2014 a to z důvodu vzniku projektu „Svačinky do škol“ až v září 2013. Relevantním obdobím k výzkumu je tedy až rok 2014, kdy projekt probíhá již v celém školním roce. Současně podnik přestává být k 28. 2. 2014 dotován z ESF a je tak nutné docílit postupně samofinancování. Finančními vstupy potřebnými pro činnosti podniku Laskavárna včetně projektu „Svačinky do škol“ jsou celkové provozní náklady. K těmto nákladům patří náklady na spotřebu energie, materiálu, opravy, nákup materiálu a jejich celková suma je 860 501 Kč. Mzdové náklady zaměstnanců činí celkem 670 549 Kč (do hrubé mzdy jsou zahrnuty i odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem). Co se týče vstupů, které do projektů investuje skupina sociálně znevýhodněných zaměstnanců, jedná se o čas. Identifikovanými vstupy u běžných zaměstnanců je vyhodnocen také čas a schopnosti, které vkládají do své činnosti.

67

V rámci mezinárodní sítě The SROI Network proběhla diskuze o oceňování času, který stráví na projektu či hodnocených aktivitách příjemci podpory – cílová skupina. Experti se shodli na tom, že čas strávený cílovou skupinou se do oceněných vstupů nepočítá [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Vstupem dobrovolnice, která zastává pozici statutárního orgánu, avšak podnik zastupuje při vyřizování záležitostí ohledně financování podniku, byl identifikován její odpracovaný čas. Dle manažerky podniku byl stanoven na 0,6 plného úvazku, její čas vkládaný do projektu je ohodnocen ve výši průměrné měsíční mzdy administrativních pracovníků Pardubického kraje dle Regionální statistiky ceny práce ve výši průměrné mzdy, tedy 12 660 Kč (0,6 průměrné mzdy). Pokud budeme brát v potaz mzdu za celý rok částka je 151 920 Kč [ISPV online, 2010 - 2014 ©]. Vstupem jsou pro podnik dále přijaté dary sponzorů, které činily za rok 2014 celkem 22 000 Kč. Dotace od města činila 5000 Kč. Příspěvek v rámci aktivní politiky zaměstnanosti od úřadu práce na mzdy sociálně znevýhodněných zaměstnanců činil 1 007 098 Kč. Přičemž v této částce je již započítaný i příspěvek na zaměstnance bez pracovní zkušenosti na poskytnutí odborné praxe. Jednotlivé definované vstupy jsou uvedeny v mapě dopadů, přiložené přílohou, v prvním sloupci „Vstupy zainteresovaných stran“ a jejich hodnota je následně vedle vyčíslena. Tabulka 4.6: Vyjádření hodnoty vstupů Typ vstupu

Hodnota

Provozní náklady

860 501 Kč

Mzdové náklady

670 549 Kč

Čas dobrovolníka

151 920 Kč

Přijaté dary

22 000 Kč

Dotace město

5 000 Kč

Provozní dotace

1 007 098 Kč

Celkem

2 717 068 Kč

Zdroj: zpracováno autorkou, inspirace dle mapy dopadů (příloha)

68

Vyjádření hodnoty výstupů Pro pojem výstupy jsou charakteristické konkrétní výsledky aktivit projektu. Výstupy je možné převzít z dokumentace projektu nebo zkoumané aktivity, nebo je mohou být určeny dle výzkumu jednotlivých stran, které jsou do projektu zainteresované [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Výstupy jsou popsány v mapě dopadů ve 3. sloupci. Přičemž ke každému identifikovanému vstupu jsou přiřazeny výstupy, které realizací projektu vznikly. Provozní náklady, které je nutné investovat do realizace projektu Laskavárny a projektu „Svačinky do škol“ přinesly Laskavárně stálé zákazníky, které však není možné konkrétně vyčíslit a 60 dětí, které svačinky pravidelně odebírají. Výstupem mzdových nákladů vynaložených na zaměstnance je 14 sociálně znevýhodněných zaměstnanců pracujících samo či s minimální podporou asistenta barmana. Popis výsledků a vyčíslení jejich hodnoty SROI analýza je založena na výsledcích, přičemž výsledek je kvantitativně odlišný ukazatel od výstupu. Výsledek je charakterizován jako změna, která nastala u zainteresovaných stran při zkoumaných aktivitách projektu. V této fázi je také nutno stanovit měřitelné ukazatele u jednotlivých stakeholderů, pomocí nichž bude prokázáno, že výsledky nastaly. Po stanovení ukazatelů musí být také určeno jejich kvantitativní naplnění. Pro velikost vzorku dotazovaných osob, aby byla zajištěna průkaznost šetření, neexistuje žádné stanovené pravidlo. Metodika SROI připouští zpracování získaných výsledků na nereprezentativním nebo zcela náhodně vybraném vzorku respondentů [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Třetím krokem této fáze je popis výsledků, ke kterým došlo u zapojených zainteresovaných stran. V této fázi je také specifikováno, jakým způsobem byly výsledky zjišťovány a kolik osob bylo z identifikovaných zainteresovaných stran k šetření vybráno. Do analýzy budou zahrnuty výsledky dle stanovených cílů a názorů zainteresovaných stran. Výsledkem pravidelných návštěv zákazníků Laskavárny jsou tržby za její poskytované služby a zboží. Realizace projektu „Svačinky do škol“ získala již 60 pravidelných odběratelů, do výsledků jsou tak zahrnuty příjmy z této služby. Stakeholdery tohoto projektu byli identifikováni rodiče dětí dle průzkumu pomocí online dotazníku, jehož znění a grafické vyhodnocení je k dispozici v příloze. Přínos svačinek dětem byl vyhodnocen na základě 10 získaných odpovědí. Celkový počet dětí těchto deseti respondentů je 18, přičemž 13 z nich využívá službu svačinek. Všech deset dotazovaných 69

rodičů považuje svačinky za zdravé. 70 % dotazovaných rodičů hodnotí přínosem svačinek z dlouhodobého hlediska možné zamezení či snížení obezity jejich dětí. U identifikovaných vstupů - mzdové náklady na sociálně znevýhodněné a běžné zaměstnance, bylo výstupem stanoveno 14 sociálně znevýhodněných zaměstnanců, kteří již pracují sami či s minimální podporou. V rámci rozhovoru hodnotilo přínosem práce v Laskavárně pět zaměstnanců zlepšení jejich duševního zdraví, dva považují za přínos zlepšené rodinné vztahy a tři na sobě od doby zapojení do tohoto projektu pozorují zlepšení sebevědomí a komunikace. U této skupiny zainteresovaných stran je zmiňována spousta změn, které se však finančně vyčíslit nedají. Práci v sociálním podniku zaměstnanci hodnotí velmi odlišně od zaměstnání v běžném podniku. Práci v sociálním podniku hodnotí pozitivně zejména z důvodů velmi dobrých vztahů na pracovišti. „Moc pěkný kolektiv, milí lidé“ [dle dotazovaného respondenta]. Protože část zaměstnanců přišla pracovat do Laskavárny z místní chráněné pracovní dílny, hodnotí práci v Laskavárně pozitivně z důvodů získání nových dovedností a zkušeností, které jim dříve byly neznámé. Zainteresovaná skupina vidí v práci v Laskavárně také potenciál do budoucna co se týče zlepšení uplatnění a zařazení na běžném pracovním trhu. Změnou u dotazovaných je také zlepšení životosprávy, tito respondenti dříve pracovali v běžném podniku na směnný provoz, ze zdravotních důvodů jim byl uznán částečný invalidní důchod a v této situaci již shledávají obtížnější uplatnitelnost na pracovním trhu, práci v Laskavárně hodnotí jako klidnou. Většina dotazovaných respondentů uvedla Laskavárnu jako jedinou nabídku zaměstnání, která jim byla k dispozici. Zaměstnanci z chráněných pracovních dílen uvedli v případě neexistence Laskavárny návrat zpět do chráněné pracovní dílny. „Z Laskavárny bych neodešla, jsem tu spokojená“ [dle dotazovaného respondenta]. „Lepší je být v kolektivu mezi lidmi, než sedět doma.“ Přínos Laskavárny byl zhodnocen další zainteresovanou skupinou, kterou je běžný zaměstnanec. Z této strany je velmi zdůrazňován rozdíl mezi běžnými podniky, ve kterých zaměstnanec dříve pracoval a mezi sociálním podnikem. Práce v běžném podniku je hodnocena jako neustálý stres a hektika, přetvářka na pracovišti a velmi chladné prostředí ze strany personálu i vedení. Stresové situace se velmi podepisují na zdraví zaměstnanců, což dokazuje i studie otištěná European Hearth Journal, přičemž u respondentů ovlivněných stresem se vyskytlo dvakrát větší riziko onemocnění srdce či srdečního infarktu [European Heart Journal, 2013]. U běžného zaměstnance se zpočátku objevoval strach z práce 70

se sociálně a fyzicky handicapovanými lidmi a nevědomost, jak s těmito lidmi spolupracovat, avšak sám v sobě díky této práci objevil sociální cítění a schopnosti, které mu byli dosud neznámé. „I za cenu, že ztratím nějaké peníze, mi tato práce za to stojí“ [dle dotazovaného respondenta]. Pozitivní vyčíslitelnou změnou je stanoveno zlepšení duševního zdraví, co se týče klidu a vnitřní pohody. Současně se práce projevila i na zlepšení rodinných vztahů. „Pro mě je tohle dovolená“ Další zainteresovanou stranou je dobrovolník. Paní pracovala dříve jako předsedkyně místní charitativní rady a byla také zaměstnankyní ve státní správě. Její obavou při pomoci na projektu byl především nedostatek zkušeností, co se týče odbornosti. Paní pracuje pro společnost dobrovolně. V o. p. s. je statutárním orgánem ředitel a je nutné ho ustanovit, aby bylo možné přijímat na projekt dotace. Manažerka podniku však tuto funkci vykonávat nemůže, protože je zakladatelkou správní rady. Aby vykonávala tyto dvě činnosti, není možné ani v rámci zákona o o. p. s. ani v rámci nového občanského zákoníku a statutární orgán nemůže být zároveň v pracovněprávním vztahu. Pro podnik pracuje od roku 2011, zastupuje společnost navenek. V monitorovacím období zastávala 0,2 celkového úvazku, avšak skutečná odpracovaná doba činila při nejmenším polovinu pracovního úvazku. Po skončení možnosti čerpání mzdových prostředků ze mzdových projektů nebyly motivací k pomoci Laskavárně peníze. Za přínos projektu považuje obohacení o spoustu nových znalostí v oblasti sociálního podnikání. „Začínali jsme jako tým kolegyň a kamarádek“ práce má smysl, dělám jí ráda, hlavně s lidmi, kteří tu jsou.“ Hybnou silou sociálního podniku Laskavárna je její manažerka, kterou na myšlenku založení sociálního podniku přivedla sestra zaměstnaná v oblastní charitě. Protože dříve pracovala v oblasti realit, kde se negativně projevila hospodářská krize, rozhodla se k založení sociálního podniku. Práci v sociálním podniku hodnotí oproti předchozí jako náročnější, protože se neustále řeší aspekt, na kolik je podnik sociální či výdělečný běžný podnik. Hranice toho, kdy už není sociální, je dle manažerky těžko hmatatelná. Zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob hodnotí naprosto odlišně od běžných zaměstnanců, protože vyžadují specifický přístup. „Z mého pohledu je to čistější podnikání, má to smysl, není tak komerční“ [manažerka Laskavárny]. Dle rozhovoru vyplynulo, že svoji práci považuje za určité poslání pomoci sociálně znevýhodněným lidem. Přínosem založení sociálního podniku jsou pro tuto zainteresovanou stranu především získané vědomosti pod právní formou podnikání o. p. s. 71

„Při zakládání Laskavárny jsem měla pouze chabé podvědomí o tom, co je to o. p. s. a jakým způsobem spolupracovat s lidmi s mentálním či jiným duševním onemocněním nebo postižením.“ „Naučila jsem se hrozně moc věcí. Toto podnikání je dnes a denně výzva, hrát si s veřejností a ukazovat jim, že můžeme být i jiní než běžný podnik a přesto se uživit. Abychom byli schopni kavárnu udržet, je potřeba se neustále rozvíjet. Práce mě hrozně moc baví, já bych za kavárnu dýchala, nevadí mi být tu od rána do večera. V těžkých chvílích mě kolektiv pochopil a dokázal mě podržet, což v běžném podniku také tolik nefunguje“ [manažerka Laskavárny]. Dle rozhovoru s manažerkou podniku došlo u zaměstnanců především ke zbavení srachu z komunikace s veřejností, zvýšení sebevědomí. Získání dovedností co se týče obsluhy hostů a přípravě nápojů. „Nyní se rádi předvedou tím, co se naučili a práce je baví. Zaměstnancům s duševním onemocněním práce velmi prospívá a zamezuje vzniku depresí“ [manažerka Laskavárny]. „Jsme jedna velká parta“. 4.4.3

Stanovení dopadu

V rámci této fáze dochází k prověření, jestli jsou výsledky, ke kterým u cílových skupin dochází, opravdu způsobeny zkoumanými aktivitami. Tato fáze se skládá z kroků: Výpočet hrubého dopadu Hrubý dopad se vypočítá vynásobením množství výsledku z předchozí fáze, a to konkrétně z kroku „Sběr dat o výsledcích“ hodnotou z kroku „Vyjádření hodnoty výsledků“. Výsledkem je hrubý roční dopad [A guide to Social Return on Investment, 2012].

V rámci výpočtu hrubého dopadu jsou nejprve stanoveny měřitelné výsledky, následně je identifikován prostředník a jeho finanční hodnota. Tato finanční hodnota je následně převedena dle množství zainteresovaných osob a zkoumaného období na hrubý dopad. Měřitelnými výsledky dle zjišťovaných změn u jednotlivých zainteresovaných stran byly identifikovány dle údajů z výsledovky sociálního podniku celkové tržby projektu Laskavárna za předchozí rok, které činily 994 486 Kč a tržby získané z projektu „Svačinky do škol“ ve výši 115 048 Kč. Částky jsou uvedeny v hodnotě za celý kalendářní rok, a proto hrubý dopad je vyčíslen ve shodných částkách. Dalším měřitelným výsledkem byla zjištěna zdravá a výživná strava v rámci projektu „Svačinky do škol“, prostředníkem byl stanoven kurz zlepšení výživy dítěte ve výši 900 Kč/h. [Kurzy ATAC online, 2015], který by rodiče mohl inspirovat k přípravě zdravých a výživných svačinek v případě neexistence projektu. Hrubý dopad byl tedy u počtu 72

60 odběratelů vyčíslen na 54 000 Kč, přičemž výsledek je hodnocen za období jednoho roku, kdy služba již plně fungovala. Prostředníkem v této oblasti byly stanoveny také náklady na léčbu obézního dítěte za rok, které byly dle studie dětské obezitologie stanoveny na 75 000 Kč [S dětmi proti obezitě online, 2013]. Náklady na léčbu obézního dítěte byly vyčísleny pouze u poloviny odpovědí respondentů. Do výpočtu nelze zahrnout všechny respondenty a to z důvodu jiných možností jejího snížení. Hrubý dopad byl vyčíslen částkou 1 575 000 Kč. Prostředník kurzu zlepšení výživy dítěte a náklady na léčbu obézního dítěte byly vyčísleny především, protože je nutno poukázat na neustále se zvyšující počet obézních dětí, přičemž dle průzkumů zveřejněných na portále Obesity news, vyplynulo, že obezita dětí přetrvává až do dospělosti a s jejím nárůstem se zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění či diabetu mellitu 2. typu [Obesity news, 2011]. K výsledkům vyhodnoceným dle provedených polo strukturovaných rozhovorů zaměstnanců, patří především zlepšení duševního zdraví, přičemž prostředníkem jsou stanoveny náklady na psychiatrickou léčbu jednoho pacienta ve výši 47 424 Kč [CSpsychiatr online, 2005]. K identifikované změně došlo u šesti zaměstnanců, hrubý dopad celkem činí 284 544 Kč. Zlepšení rodinných vztahů pozorují ve svém životě tři zaměstnanci. Prostředníkem v této oblasti je stanovena cena rodinného poradenství, která se průměrně dle informací dostupných na internetu, pohybuje ve výši 1000 Kč/h. [Psychoprofi online], částka je stanovena v této nejnižší sazbě i přesto, že hodin je k úspěšné terapii potřeba více. Částka je stanovena opět za celou dobu působení projektu a její celková hodnota je 9000 Kč. Prostředníkem ke zvýšení sebevědomí byl stanoven kurz ke zvýšení sebevědomí, jehož cena činí 3627 Kč [Jobs online, 2015]. Co se týče běžných zaměstnanců, ke zmiňovanému přínosu dovednosti pracovat s handicapovanými zaměstnanci je stanoven prostředník náklady na školení práce s handicapovanými, jehož cena za 8 hodin činí 1 390 Kč [Nove inzeraty online, 2015], protože tato změna byla identifikována u dvou zaměstnanců, celkový hrubý dopad je 2 780 Kč. Posledním měřitelným přínosem je u dobrovolníka úspora nákladů na externí konzultaci, jejímž prostředníkem je stanoveno školení v oblasti fungování sociálních podniků, jehož výše je 4 250 Kč [Ergoeduka online, 2003-2015]. Hodnoty k měřitelným výsledkům byly vyjádřeny dle expertních odhadů. Výsledky byly vyhodnoceny pouze českými hodnotami. Existují i otevřené databáze výsledků, ukazatelů a způsobů vyjádření hodnoty tzv. WikiVOIS, která je mezinárodní sítí odborníků The SROI Network, dle kterých jsem se inspirovala ke stanovení výsledků, avšak k poměření jsem dohledala hodnoty z českého prostředí pro zachycení reálného vyčíslení ukazatele SROI [The Global VALUE Exchange, 2013]. 73

Tabulka 4.7: Vyčíslení hrubého dopadu Měřitelný výsledek

Hrubý dopad

Tržby Laskavárna

994 486 Kč

Tržby projekt „Svačinky do škol“

115 048 Kč 54 000 Kč

Zdravá a vyvážená strava

1 575 000 Kč

Boj s obezitou Zlepšení duševního zdraví

284 544 Kč

Zlepšení rodinných vztahů

3 000 Kč

Zvýšení sebevědomí

10 881 Kč

Dovednost pracovat s handicapovanými

2 780 Kč

Úspora nákladů na externí konzultaci

4 250 Kč

Zdroj: vlastní zpracování autorkou dle mapy dopadů (příloha)

Očištění Nulovou variantou je označeno množství výsledků, které by nastalo v případě, že by nebyl žádný projekt realizován [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Nulová varianta nebyla v případě analýzy zaznamenána a v každém z vyčíslených dopadů je tedy vyčíslena v hodnotě 0. V případě, že by nedošlo k realizaci projektu Laskavárna a jejího projektu „Svačinky do škol“, zákazníci, kteří nyní navštěvují Laskavárnu by pravděpodobně navštěvovali jinou kavárnu, avšak konkrétně kavárna v městě žádná celoročně otevřená není a vyčíslit tedy nulovou variantu v tomto případě je nemožné. Současně také podobný projekt jako jsou „Svačinky do škol“ v regionu žádný nefunguje. V případě přínosů zainteresovaných zaměstnanců, je toto očištění také v nulové výši, protože téměř všichni uvedli, že neměli jinou možnost zaměstnání. Dobrovolnice, která podniku pomáhá, má k Laskavárně určitý vztah a v případě neexistence tohoto sociálního podniku, by nemohla pomáhat jinému sociálnímu podniku, protože dle zpracované analýzy sociálních podniků v ČR v regionu žádný nepůsobí. Další fází při očišťování dopadu je zohlednění efektu vytěsnění. V rámci analýzy SROI by mělo být zváženo, zda nevytěsní zkoumaný výsledek jiný. Tento efekt však nemusí být součástí každé analýzy, protože v některých případech není relevantní [A guide to Social Return on Investment, 2012].

V rámci SROI analýzy sociálního podniku Laskavárna nebyl tento efekt zkoumán.

74

V rámci fáze přivlastnění je posouzeno, do jaké míry byl výsledek zapříčiněn zkoumanými aktivitami a jakou částí se na výsledku podílely jiné organizace nebo vlivy. Přivlastnění je vyjádřeno jako procentní odhad výše jiných vlivů na projekt. Očišťování výsledků je fází, v rámci které se analytik přiznává, že posuzovaná změna není nikdy zapříčiněna jen jednou aktivitou či vlivem. Odhad může být posouzen dle vlastních zkušeností, dle dotazování zainteresovaných stran nebo konzultací s jinými organizacemi [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Míra přivlastnění byla vyčíslena u projektu „Svačinky do škol“ konkrétně u měřitelného výsledku zdravé a vyvážené stravy. Protože se jedná pouze o svačinku a ne o celodenní stravu a poskytování zdravé a vyvážené stravy je u rodičů zapříčiněno i vlivem médií, hodnota přivlastnění byla stanovena na 50 %. Přivlastnění nebylo ohodnoceno vyšší hodnotou, protože tento projekt je inovativní službou, která může dětem nahradit rušené školní automaty, svačinka je dětem doručována až do školy a dbá se na zamezení výskytu obezity. Veřejnosti je tak podvědomě vnucována myšlenka zlepšení stravy jejich dětí, ve které někteří budou pokračovat i po ukončení projektu při přestupu na střední školu. Přivlastnění bylo v případě projektu svačinek vyčísleno i u boje s obezitou dětí, kdy je k jejímu zamezení nutné komplexní zlepšení životosprávy dítěte, přičemž v potaz je brána i nutnost zapojení sportu a celodenní vhodná strava. Přivlastnění bylo tedy vyčísleno na 75 %, protože projekt některé rodiče k lepší životosprávě nasměřuje a dle provedeného dotazníkového šetření i tento přínos z projektu vnímají. U zaměstnanců byla vyčíslena míra přivlastnění u zlepšení duševního zdraví, zlepšení rodinných vztahů a zvýšení sebevědomí 20 %, protože dle provedených rozhovorů byly změny způsobeny především získáním zaměstnání v Laskavárně, avšak nelze vyloučit i jejich zapříčinění jinými podněty. V případě dobrovolníka byla hodnota stanovená jako nulová, protože dobrovolnice nemá možnost získat dovednosti nabyté v Laskavárně v jiném sociálním podniku. Výpočet čistého dopadu Vypočítaný hrubý dopad byl v minulé fázi očištěn o odhadnutá procenta. Hodnotu čistého dopadu získáme, pokud od hrubého odečteme nulovou variantu, efekt vytěsnění a přivlastnění. Celkový čistý dopad je součtem čistého dopadu všech řádků. Dopad = (množství x hodnota ukazatele) x (1 – nulová varianta) x (1 – vytěsnění) x (1 přivlastnění) [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Hodnota čistého dopadu v analýze byla celkem vyčíslena na 1 776 054 Kč. Detailní výpočet je uveden v příloze v mapě dopadů. 75

Tabulka 4.8: Výpočet čistého dopadu Hrubý dopad Nulová varianta Přivlastnění Čistý dopad 994 486 Kč

0%

0%

994 486 Kč

115 048 Kč

0%

0%

115 048 Kč

54 000 Kč

0%

50 %

27 000 Kč

1 575 000 Kč

0%

75 %

393 750 Kč

284 544 Kč

0%

20 %

227 635 Kč

3 000 Kč

0%

20 %

2 400 Kč

10 881 Kč

0%

20 %

8 705 Kč

2 780 Kč

0%

0%

2 780 Kč

4 250 Kč

0%

0%

4 250 Kč

Zdroj: zpracováno autorkou, inspirace dle mapy dopadů (příloha)

4.4.4

Výpočet společenské návratnosti

V předchozí fázi byl zjištěn dopad projektu v konkrétním roce. Některé dopady se však mohou projevovat dlouhodobě. K určení dopadu je používán časový úbytek, aby bylo zřejmé, jak se bude dopad v budoucnu měnit [A guide to Social Return on Investment, 2012].

Projekce čistého dopadu v dalších letech V rámci tohoto kroku je k jednotlivým ukazatelům vyjádřen procentuálně přínos či újma, která u konkrétních měřitelných výsledků v budoucnu nastane. V případě tržeb Laskavárny, je nutné tyto tržby zvýšit, aby byl podnik schopen dosáhnout samofinancování a nevykazoval ztrátu. Předpokládá se tedy, že se tržby v následujících letech zvýší alespoň o 10 %. V případě projektu svačinky do škol bylo také stanoveno zvýšení o 10 %. Dle dotazovaných respondentů se 90 % z nich chystá služby svačinek využívat i v příštím roce, přičemž k nim pravděpodobně přibydou noví žáci 1. ročníku. Projekt je poměrně čerstvý a zájem veřejnosti o zdravou stravu a nutnosti bojovat proti obezitě dětí se neustále zvyšuje. Stejné procentuální vyjádření přínosu projektu svačinek lze očekávat tedy i u výsledku zdravé a vyvážené stravy a boji proti obezitě dětí. V případě výsledku zlepšení duševního zdraví a zvýšení sebevědomí byl stanoven nárůst do budoucna u zaměstnanců o 20 % dle získaných informací v rámci provedených rozhovorů s manažerkou podniku. Protože v loňském roce skončilo dotační období a někteří ze zaměstnanců jsou již zaškoleni a dokáži pracovat sami či s drobnou pomocí a tyto změny na sobě pozorují nejvíce, je nutné zohlednit také tři nové zaměstnance, u kterých se tato 76

změna pravděpodobně projeví v následujícím období. V případě dovednosti pracovat s handicapovanými se předpokládá, že asistenti se musí přizpůsobit vždy možnostem konkrétního zaměstnance a je po něm vyžadován flexibilní přístup, nárůst do budoucna je vyčíslen 10 %. U zlepšení rodinných vztahů nebyl útlum ani nárůst stanoven a to z důvodu, že rodiny zaměstnanců nebyly zapojeny do výzkumu a nelze tak stanovit budoucí dopad. V případě úspory nákladů na externí konzultaci byl stanoven nárůst ve výši 5 % a to z důvodu nutnosti přizpůsobovat se neustálým legislativním změnám a získávat pro chod podniku granty či dotace. Tabulka 4.9: Čistý dopad v následujících letech Čistý dopad

Nárůst/útlum

Čistý dopad v jednotlivých letech 1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

994 486 Kč

+ 10 %

994 486 Kč

1 093 935 Kč

1 203 328 Kč

1 323 661 Kč

115 048 Kč

+ 10 %

115 048 Kč

126 553 Kč

139 208 Kč

153 129 Kč

27 000 Kč

- 10 %

27 000 Kč

24 300 Kč

26 730 Kč

29 403 Kč

393 750 Kč

+ 10 %

393 750 Kč

433 125 Kč

476 438 Kč

524 081 Kč

227 635 Kč

+ 20 %

227 635 Kč

341 453 Kč

409 743 Kč

491 692 Kč

2 400 Kč

0%

2 400 Kč

2 400 Kč

2 400 Kč

2 400 Kč

8 705 Kč

+ 10 %

8 705 Kč

9 575 Kč

10 533 Kč

11 586 Kč

2 780 Kč

+ 10 %

2 780 Kč

3 058 Kč

3 364 Kč

3 700 Kč

4 250 Kč

-5%

4 250 Kč

4 038 Kč

4 239 Kč

4 451 Kč

Zdroj: zpracováno autorkou, inspirace dle mapy dopadů (příloha)

Výpočet čisté současné hodnoty a ukazatele SROI Pro výpočet budoucí hodnoty je v Británii ve veřejném sektoru stanovena tzv. diskontní sazba, která je mírou výnosu vyčíslena vládou na 3,5 % za rok. Diskontní sazba nebyla v českém prostředí zatím striktně vymezena. Sazba se průměrně v různých zemích pohybuje mezi 3 – 5 %. Avšak v prostředí českého sociálního podnikání je obvykle stanovena ve výši 5 % [Krátký, 2012:10]. Proto i v rámci této analýzy je vycházeno z 5% sazby. Současná hodnota je následně vyčíslena sečtením dopadů v každém roce, které jsou sníženy o tento koeficient. Ukazatel společenské návratnosti neboli SROI získáme, pokud získanou celkovou současnou hodnotu vydělíme celkovými vstupy do projektu. 77

Výsledkem této prediktivní analýzy vytvoří každá investovaná koruna do projektu, společenskou hodnotu ve výši 3,06 Kč.

Ukazatel = SROI

Současná hodnota celkem 8301425 = = 3, 06 :1 Vstupy celkem 2717068

[A guide to Social Return on Investment, 2012]

Aby byla zvýšena kvalita zpracované analýzy je vhodné na závěr vypracovat analýzu citlivosti. Poskytne nám přehled, jak se bude měnit SROI ukazatel, pokud se budou měnit nějaké vstupní parametry [A guide to Social Return on Investment, 2012]. Protože se v tomto případě však jedná o prediktivní analýzu a odhad výsledků, dosažené hodnoty provedenou analýzou citlivosti by byli pouze velmi orientační a proto její zpracování není předmětem této SROI analýzy. 4.4.5

Závěrečná zpráva a uplatnění výsledků analýzy

SROI analýza hodnotila skutečné dopady sociálního podniku Laskavárna včetně projektu „Svačinky do škol“ na její zainteresované strany. Analýza je vypracovaná za rok 2014 z důvodu plného fungování projektu „Svačinky do škol“ až v tomto roce. Ukazatel společenské návratnosti investice SROI činí 3,06:1. Což znamená, že každá koruna, která byla do tohoto podniku investovaná, přinesla společenskou hodnotu ve výši 3,06 Kč. Inspirací při zpracování SROI analýzy byly již zpracované případové studie především v zahraničí, které jsou k dispozici na www.sroi.cz. Dle studie již provedených SROI analýz se vyčíslený ukazatel pohybuje v hodnotě 1-4 :1. Výsledek 3,06:1 v sociálním podniku Laskavárna je zapříčiněn tím, že Laskavárna je jediným sociálním podnikem v regionu a je poměrně novým projektem, který činnosti svého podnikání neustále inovuje. Nejvíce zainteresované strany projektu byly identifikovány na základě rozhovoru s manažerkou podniku. V rámci výzkumu byly informace od zainteresovaných stran zjišťovány prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru a online dotazníku. Během analýzy byla zjištěna nedostatečná podpora sociálního podniku ze strany města. V rámci žádosti o příspěvky, si mohou organizace ročně zažádat o dotaci ve výši 0 – 20 000 Kč. Dle dostupných informací Laskavárna dosáhla pouze na hranici 5 000 Kč. Otevření sociálního podniku by bez podpory aktivní politiky zaměstnanosti a uplatnění mzdových nákladů nebylo možné. Z Evropského sociálního fondu a operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost získala Laskavárna v roce 2012 podporu na rozjezd provozu na dva roky ve výši 3,7 mil. Kč

78

a ze státního rozpočtu 0,6 mil. Kč. Rok 2014 je tedy prvním rokem, kdy se Laskavárna snaží dosáhnout samofinancování a vykazuje už pouze mírnou ztrátu ve výši 348 377 Kč. Laskavárně by určitě pomohla větší podpora ze strany města, co se týče i poskytnutí úlev, jakožto sociálnímu podniku, co se týče hrazení nákladů za propagační předměty před vchodem do Laskavárny či zbavení pronájmu při stánkovém prodeji na různých společenských akcích ve městě. Podnik nepatří přímo pod sociální službu, protože podniká. Město však má možnosti, jak sociální podnik podpořit. Proto bude analýza sloužit také jako podklad při žádosti o dotace či různé úlevy, přičemž doporučením Laskavárně je poukazovat na přínos, který má projekt pro zainteresované strany projektu a aktivity, které poskytuje místním občanům. Současně byl při této analýze jako prediktivní stanoven způsob sběru dat, ve kterém může organizace i nadále pokračovat dle této analýzy. Při zakládání podniku byl jedním ze stanovených cílů zaškolit osoby sociálně znevýhodněné tak, aby byly schopny do tří let pracovat sami či s minimální podporou. Dle dosažených výsledků v rámci SROI analýzy byly tyto cíle naplněny. Zaměstnanci mají vytvořené zázemí, jsou zaškoleni a pracují podle zaběhnutého řádu. O výsledku analýzy bude manažerka podniku informována předložením tištěné podoby zpracované SROI analýzy včetně analýzy naplnění indikátorů sociálně integračního podniku.

79

5 ZHODNOCENÍ

VEŘEJNÉ

DOPADU

POLITIKY

NA

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V následující kapitole bude dle rešerše získaných poznatků a dle zpracované případové studie zhodnocen dopad veřejné politiky na sociální podnikání v České republice a navržena doporučení k vytvoření přijatelného prostředí pro rozvoj sociálního podnikání. Závislost sociálních podniků na dotacích a příspěvcích V programovém období 2009 – 2013 bylo sociálním podniků umožněno zažádat a po schválení čerpat dotace z ESF a ERDF. Tyto dotace však byly poskytnuty ve většině případů pouze na realizaci zamýšleného projektu a následně jsou podniky odkázány pouze na podporu v rámci aktivní politiky státu. Dle výsledků zpracované případové studie vyplývá, že tento konkrétní sociální podnik je závislý na dotacích z úřadu práce a bez těchto financí by podnik nebyl schopný existovat. Příspěvek na mzdové náklady sociálně znevýhodněných zaměstnanců činí nyní 75 % celkových nákladů. Při zakládání podniku však tento příspěvek činil 100 % celkových mzdových nákladů. Změny těchto podmínek nemohly sociální podniky očekávat, z čehož vyplývá nestabilita ze strany státu, která rozvoji sociálních podniků neprospívá. Aby byly tyto podniky motivovány k jejich rozvoji, je nutné vytvořit stabilní ekonomické a politické zázemí, které je bude motivovat v jejich rozvoji. Sociální podniky mají možnost využívat stejně jako běžné podniky daňové úlevy, avšak dle případové studie konkrétního sociálního podniku vyplynulo, že podnikat se ziskem a v případě jeho vykazování ukládají indikátory těchto podniků povinnost reinvestovat zisk zpět k rozvoji podniku. Aby se sociální podniky dokázaly samofinancovat, je také nutné zvýšit své obraty, kdy je nevyhnutelné stát se plátcem DPH. V tomto okamžiku je povinné odvádět ze zisku 21% DPH, které však pro sociální podniky tvoří z čistého zisku mzdu jednoho zaměstnance. V současné době jsou podporovány zejména sociálně integrační podniky, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Na podporu dosáhnou všechny sociální podniky bez ohledu na jejich právní formu, takže se nejedná o podporu sociálních podniků, ale o podporu zaměstnanosti. Stát staví sociální podniky na úroveň běžných, což způsobuje i pohled veřejnosti na tento podnik jako na běžný a v mnoha případech není ani postoj místní veřejné správy odlišný.

80

Zvýšení zájmu místní veřejné správy Dle provedené případové studie sociální podnik mohl získat od místní veřejné správy jako každá drobná organizace, podporu ve výši 0 – 20 000 Kč, sociální podnik obdržel v rámci této podpory dvakrát 5000 Kč. Nyní však již nemá nárok ani na tuto částku. Sociální podnik se snaží propagovat účastí na městských akcích, avšak pronájem musí platit stejně tak jako běžný podnik a není mu umožněno ani bezplatné umístění reklamních tabulí. K podpoře sociálních podniků z městského rozpočtu existují způsoby, avšak neexistuje vůle, jak tyto způsoby prosadit. Je však nutné, aby tato podpora nepřinášela negativní dopad na stranách ostatních konkurenčních subjektů, a proto je nutné zvážit míru podpory a její odůvodnění. Při žádosti o příspěvky by sociální podniky měly doložit svoji prospěšnost pro společnost v místě svého podnikání. Tímto způsobem je především zvyšována věrohodnost činností, kterými se sociální podnik zabývá. Vyhodnocování dopadů sociálního podnikání Průkazným materiálem při doložení veřejně prospěšných činností je tzv. SROI analýza, která byla zpracována na konkrétním sociálním podniku v rámci případové studie. Analýza je nástrojem pro zjištění finančních ale i nefinančních přínosů podniku. Klíčové problémy nastaly při zpracování analýzy u metod zapojení zainteresovaných stran, kterými jsou většinou identifikovány osoby zdravotně a sociálně znevýhodněné. Do této skupiny patří i osoby s duševní poruchou a je nutné zvážit, jakým způsobem budou do výzkumu zahrnuty. Není vhodné využít kvantitativních metod, protože zjištěné informace by nemusely mít relevantní vypovídající hodnotu. V tomto případě je lepší zvolit kvalitativní metody, pokusit se s respondenty navázat adekvátní interakci, přičemž při pokládání otevřených otázek je možné zjistit větší množství informací, které by byly výzkumem prostřednictvím dotazníku naprosto opomenuty. Tuto etapu je nutné si časově naplánovat i s dotazovanými respondenty z důvodu její časové náročnosti. Další problémy se vyskytly při oceňování hodnot měřitelných výsledků. V Českém prostředí sociálních podniků není dostatek indikátorů, prostředníků a také zkušeností, se kterými by se bylo možné inspirovat a vycházet z nich. Zpracovaných SROI analýz v českém prostředí je pouze pár, avšak některé při vyčíslení výsledků vychází z ukazatelů k vyjádření hodnoty z WikiWOIS, která je mezinárodní sítí odborníků.

81

Při zpracování analýzy je možné se v této síti informovat, jakým způsobem je možné hodnoty vyjádřit, avšak uvedené hodnoty považuji za nevhodné pro zpracování SROI analýzy v ČR a to už jen z důvodu nutnosti převodu finančních jednotek dle aktuálního kurzu. Proto k zachycení co nejreálnější hodnoty ukazatele je vhodnější dohledat hodnoty v ČR. Analýza začíná být v celém světě čím dál více používanější a mezinárodní síť přispívá ke sdílení indikátorů a návodů, jakým způsobem je měřit. Dle zpracované SROI analýzy sociálního podniku Laskavárna považuji za její největší přínos popis zjištěných změn, které byly realizovaným projektem způsobeny v životech zainteresovaných stran. Myslím, že je velmi prospěšné, aby se tyto podniky prezentovaly navenek se svými výsledky a dávaly tak veřejnosti najevo, že neexistuje pouze „běžné“ podnikání, ale i podnikání, kterým je možné pomoci znevýhodněným, kteří si práce velmi váží. Propagace sociálního podnikání semináři a formou videí Mimo zpracování SROI analýz jednotlivými sociálními podniky považuji za nezbytné dávat veřejnosti najevo, že tyto podniky existují a jakým způsobem fungují. V současné době působí v oblasti sociální ekonomiky v České republice řada iniciativ, které prosazují sociální podnikání a poskytují jim konzultace, pořádají workshopy a semináře, na kterých se podniky mohou prezentovat. Současně se také snaží se o monitorování současné situace sociálního podnikání. Tyto semináře považuji za velmi přínosné, dle analyzovaného sociálního podniku vyplynulo, že se jich účastnila i manažerka Laskavárny, kde se podělila o své zkušenosti se zájemci o tento druh podnikání. Z důvodu nedostatku času a jejich místa konání v Praze, však není možné účastnit se jich pravidelně. Sbírání těchto zkušeností od dobře fungujících sociálních podniků by mělo být pořádáno v rámci celé České republiky, aby mohly přispět svými poznatky. „Velký přínos pro oblast sociálního podnikání by mohla mít do budoucna také snaha o zapojení mladých lidí a zvýšení jejich podvědomí o sociálně podnikatelských činnostech“ [manažerka podniku Laskavárna]. Příkladem dobré praxe přispívající k rozvoji podvědomí mládeže je soutěž „Sociální podnikání očima mladých“, která byla vyhlášena v rámci Evropského týdne mládeže. Protože manažerka podniku shledává problém v neadekvátním vnímání sociálního podnikání veřejností, zapojila jsem se, se sociálním podnikem Laskavárna do soutěže také. Videoreportáž, která byla zařazena do slosování je přiložena na zadních deskách práce.

82

Osvěta široké veřejnosti V průběhu zpracování diplomové práce jsem se setkala s nedostatečnou informovaností veřejnosti o samotném pojmu sociálního podnikání. Tato domněnka se mi následně potvrdila i v analyzovaném sociálním podniku Laskavárně. „V České republice chybí osvěta a zapojení veřejnosti do tématu sociální podpory. Většinová veřejnost by se měla naučit vnímat sociálně i zdravotně znevýhodněné osoby a podat jim adekvátní pomoc“ [manažerka podniku Laskavárna]. Považuji za nezbytně nutné dávat veřejnosti najevo, že mezi námi jsou lidé, kteří jsou určitým způsobem znevýhodnění, avšak chtějí v rámci svých možností žít běžným životem. V zájmu široké veřejnosti je těmto lidem pomoci začlenit se na běžný pracovní trh. „Podpora není splněna při převedení nevidomého přes přechod, je nutno mu i ukázat, že do společnosti patří.“ [manažerka podniku Laskavárna]. Teprve potom, až bude veřejnost dostatečně obeznámena s tématem sociálního podnikání a je třeba začít postupně odbourávat bariéry mezi běžnými zaměstnanci, sociálně či tělesně znevýhodněnými zaměstnanci a širokou veřejností, aby mohlo dojít k jejich inkluzi. Příkladem dobré praxe je sociálně terapeutická kavárna v Moravské Třebové, která je považována za běžnou ze strany zákazníků. Avšak je tak považován i ze strany místní veřejné správy a jejich podpora je vnímána jako nepotřebná, je tedy nutné prosazovat své přínosy, jak již bylo zmíněno výše. Označení sociálního podniku statusem „sociální“ Aby mohly být striktně odděleny „běžné podniky“ a sociální, je nutné vymezit závaznou sadu indikátorů a stanovit míru jejich naplnění. Ke splnění účelu sady indikátorů je nezbytná jejich konzultace se stakeholdery a její pilotní testování. V rámci případové studie byla testována sada indikátorů Společnosti P3, která byla zpracována dle zakázky MPSV. Sada obsahuje 14 indikátorů. V případě testovaného podniku nebyly naplněny pouze dva indikátory, a sice indikátor týkající se reinvestice zisku, který nebylo možné naplnit z důvodu prozatímního vykazování ztráty a také indikátorů, týkajícího se odběru zboží od místních dodavatelů. Indikátor nebyl naplněn, protože v regionu nejsou nabízeny dostupné zdroje, které podnik ke své činnosti potřebuje. V tomto případě tedy není ani možné splnit již zmiňované dva indikátory a podnik tak považuji za „příklad dobré praxe“. Průkazným podkladem o míry naplnění sady indikátorů by měl být formulář, do kterého bude sociální podnik své výsledky zaznamenávat a směřovat svoji činnost tak, aby míra jejich naplnění byla co nejvyšší a případné odchylky odůvodněny. Při splnění těchto indikátorů považuji za adekvátní označit podnik statusem „sociální“.

83

Legislativní vymezení sociálních podniků Nutnost legislativního ukotvení a současně i podpory sociálních podniků považuji, protože se sociální podniky vyznačují svojí prospěšností, jak pro celou společnost, tak i pro zaměstnané sociálně či zdravotně znevýhodněné osoby. Dle provedené SROI analýzy v sociálním podniku Laskavárna těmto osobám prospívá komunikace s veřejností a jejich zařazení na pracovní trh. Osoby pracující za individuálně vytvořených podmínek, které jsou přizpůsobeny jejich zdravotnímu stavu, se do ústavní péče dostanou daleko méně, než lidé, kteří jsou integrování na „běžný“ pracovní trh [manažerka Laskavárny]. Finance, kterými stát podporuje ústavní péči a léčbu osob s duševním postižením, by měly být směřovány k duševnímu rozvoji těchto osob začleněním do běžného života. Sociální podniky nejsou ve své činnosti státními institucemi dostatečně podporovány a to především z důvodu jejich nelegislativního vymezení [Jurčík, 2009]. Dle provedených analýz v oblasti současné podpory zaměstnávání znevýhodněných osob na pracovním trhu bylo zjištěno, která zákonná ustanovení přispívají v českém právním řádu k podpoře zaměstnávání těchto specifických skupin a která jej omezují. A proto je nutné vytvořit jasný legislativní rámec samotného sociálního podnikání. Ekonomické analýzy potvrdily, že podpora vzniku dlouhodobě udržitelných pracovních míst pro znevýhodněné osoby se vyplatí i ze strany veřejných rozpočtů, přičemž nutné je poukázat především na neustále se zvyšující nezaměstnanost [Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy, 2014]. V současné době je stále sociální podnikání nejméně vnímáno v členských zemích EU a často je spojováno pouze se zaměstnáváním zdravotně postižených osob. Avšak významně se odlišuje např. Polsko a Slovensko, od kterých by se mohla ČR inspirovat. Podpora pro sociální podniky je nezbytná alespoň ze začátku podnikání a to především z důvodu jejich finanční náročnosti. Mimo vyšší náklady, které sociální podniky musejí vynakládat při zaměstnávání sociálně i zdravotně znevýhodněných osob vyžadujících individuální přístup, je nutné poukázat také na psychickou náročnost tohoto podnikání pro zakladatele těchto podniků a běžné zaměstnance. Majitelé sociálních podniků poskytují podporu znevýhodněným osobám a neustále inovují činnosti svého podnikání, aby byl sociální podnik na běžném trhu udržitelným. Sociální podnikání může být považováno i za pomocný mezistupeň při cestě k začlenění sociálně znevýhodněných osob na běžný pracovní trh.

84

ZÁVĚR Téma sociálního podnikání je v České republice pojímáno dle různých autorů velmi široce a to především z důvodu absence jeho legislativního vymezení. Sociální podnikání je však zaměřeno na naplňování veřejně prospěšných cílů a hraje i důležitou roli pro místní rozvoj. Správné vnímání pojmu „sociální podnik“ se v českém prostředí začíná objevovat v ČR až v letech 2008 – 2013 a to především z důvodu, že v této době dochází k jeho největšímu rozmachu. Přičemž hlavní příčinou tohoto vývoje byla v průběhu práce identifikována možnost čerpat při realizaci sociálního podniku dotace z evropských fondů. V rámci evropského kontextu se sociální ekonomikou zabývá i Evropská komise, Evropský ekonomický a sociální výbor a OECD a pojetí sociální ekonomiky je vnímáno jako nástroj k posílení zaměstnanosti ve všech oblastech, proto považuji za nezbytné přispívat k rozvoji sociální ekonomiky podporou sociálních podniků i v ČR. Stanoveným cílem diplomové práce bylo teoreticky vymezit sociální podnikání v podmínkách České republiky. V kontextu vlivu veřejné politiky na jeho současný stav práci zaměřit na analýzu potenciálu sociálního podnikání v ČR pomocí indikátorů sociálních podniků. Teoretické vymezení pojmů týkajících se sociálního podnikání bylo provedeno dle rešerše české i zahraniční literatury. Následně byla popsána historie, která zapříčinila vznik prvních sociálních podniků a na ni navazuje zhodnocení současného stavu jejich legislativního vymezení jak v České republice, tak i v zahraničí. Velmi důležité je také zhodnocení postoje veřejné politiky k sociálním podnikům, v rámci této kapitoly je zhodnocena finanční podpora, kterou mohou při svém podnikání využít, ale i organizace, které svojí činností přispívají k rozvoji sociálního podnikání. Zhodnocení potenciálu sociálního podnikání do budoucna bylo provedeno dle získaných teoretických poznatků v rámci České republiky i v zahraničí, a také pomocí zpracované případové studie na sociálním podniku Laskavárna v Moravské Třebové. Případová studie obsahuje analýzu míry naplnění sady indikátorů sociálně integračního podniku. Součástí případové studie je také tzv. SROI analýza neboli Analýza společenské návratnosti investice. Přínosem analýzy míry naplnění indikátorů, je názorná ukázka, jakým způsobem může sociální podnik prokázat široké veřejnosti či při žádosti o příspěvky, svoji veřejnou prospěšnost. Přínosem zpracované SROI analýzy je získání zpětné vazby od zainteresovaných stran do podniku výzkumem změn, které v jejich životě účastí na projektu nastaly.

85

Nejpodstatnějším v této analýze shledávám detailně zpracovanou mapu dopadů (viz příloha) a rozsáhlý popis změn, které byly u stakeholderů zjištěny pomocí polo strukturovaného rozhovoru a prostřednictvím online dotazníku. Výzkum v praxi přispěl k navržení doporučení směřujících k rozvoji oblasti sociálního podnikání v České republice. Výstupem zpracované případové studie byla mimo jiné, nedostatečná informovanost široké veřejnosti o činnosti sociálních podniků. V průběhu vypracování diplomové práce byla vyhlášena Domem zahraniční spolupráce v rámci Evropského týdne mládeže soutěž na téma „Sociální podnikání očima mladých“. Podstatou této soutěže bylo napsat, nafotit či natočit reportáž o činnosti sociálního podniku v blízkém okolí. Ke zvýšení povědomí o činnosti sociálních podniků, jsem se do soutěže zapojila s videoreportáží o zkoumaném sociálním podniku Laskavárně (přiložena u DP). Můj příspěvek byl na slavnostním vyhlášení 7. 5. 2015 zvolen v rámci oslav Dne Evropy vítězným. Za přínos účasti v této soutěži považuji zviditelnění prospěšných činností, které Laskavárna vykonává, ať už v místě jejího působení, tak i jako příklad dobré praxe a inspirace ostatním sociálním podnikům. Dle poznatků získaných v průběhu zpracování diplomové práce je zřejmé, že sociálně a zdravotně znevýhodněné osoby si svojí práce váží. Sociální podniky jsou oproti běžným pro společnost prospěšné díky své přidané hodnotě, která se vyznačuje snahou o posílení místního rozvoje, snižováním nezaměstnanosti začleňováním sociálně či zdravotně znevýhodněných osob na běžný trh práce, ale mimo jiné také zohledňováním příznivých forem výroby a spotřeby, které nejsou v rozporu s ochranou životního prostředí.

86

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BEDNÁRIKOVÁ, D., FRANCOVÁ, P. Studie infrastruktury sociální ekonomiky ČR: plná verze. Vyd. 1. Nová ekonomika, 2011, ISBN 978-802-6009-344. BOUKAL, P. Fundraising pro neziskové organizace. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 260 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4487-2. BILLIS, D. Hybrid organizations and the third sector: challenges for practice, theory and policy. New York: Palgrave Macmillan, 2010. ISBN 9780230234642. DOHNALOVÁ, M. Sociální ekonomika v evropském kontextu. 1.vyd. Brno:CERM, 2006. ISBN 80-7204-428-3. DOHNALOVÁ, M., PRŮŠA, L. Sociální ekonomika. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-573-1. DOHNALOVÁ, M., DEVEROVÁ, L., ŠLOUFOVÁ, R., Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 978-807357-269-3. DOLEJŠOVÁ, M. Zdroje financování malých a středních podniků. 1. vyd. Bučovice: Nakladatelství Martin Stříž, 2008, ISBN 9788087106174. DEFOURNY, J. From Third Sector to Social Enterprise. In Borzaga, C., Defourny, J. The Emergence of Social Enterprise. London : Routledge, 2001, ISBN 0-415-33921-9. DEFOURNY, J., NYSSEN, M. 2010. [online, cit. 20. 12. 2014]. The EMES approach of social enterprise in a comparative perspective. Dostupné na WWW: http://www.emes.net/uploads/media/EMES-WP-12-03_Defourny-Nyssens.pdf. EVERS, A., LAVILLE, J.-L. Defi ning the third sector in Europe. In Evers, A., Laville, J.-L. (eds.) The Third Sector in Europe. Cheltenham : Edward Elgar, 2004. ISBN 1-84376-400-8. GIDRON, B., YEKESKEL H. Social enterprises: an organizational perspective. New York: Palgrave Macmillan, 2012, xx, 253 p. ISBN 978-023-0358-799. HUNČOVÁ, M. Sociální ekonomika a sociální podnik. 1. vyd. Ústí nad Labem: UJEP, 2007. 181 s. ISBN 978-80-7044-946-2. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, s. 12. ISBN 9788073803155.

87

KURKOVÁ, G., FRANCOVÁ P. Manuál: jak založit sociální podnik. Praha: P3 - People, Planet, Profit, 2012, 41 s. ISBN 978-80-260-4042-2. KOLEKTIV AUTORŮ, Příručka Sociální firma – výzva v podnikání 21. století [online], Projekt: Rozvoj sociální firmy – Program iniciativy společenství EQUAL 2007. KOLIBOVÁ H., VÁCLAVÍKOVÁ A., BÉLOVÁ R. Studijní opora k modulu: Sociální podnikání a zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce [online], Ostrava: 2010. MRAVCOVÁ, J., JURČÍK R. Průvodce zadáváním veřejných zakázek: nové možnosti zhodnocení veřejných prostředků. Praha: Otevřená společnost, c2009, 62 s. ISBN 978-8087110-16-4. SOKOL, J. Společnost jako komunikace. In DOHNALOVÁ, M., ANDERLE, P. (eds.) Občanský sektor: Úvahy a souvislosti. Moravský Beroun: Moravská expedice, 2002. ISBN 80-86511-07-3. TRČKA, L. Sociální podnikání: teorie pro praxi. Vyd. 1. Brno: Ústav sociálních inovací, 2014, ISBN 9788026072157. VANICKÝ, J., TRUHLÁŘOVÁ, Z. ed. Sociální ekonomika: Výzkumná zpráva nadnárodního partnerství Social Eterprise. 1. vyd. Praha: Orfeus, 2008. ISBN 978-80-903519-5-0.

Internetové zdroje A guide to Social Return on Investment [online]. 2012 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.thesroinetwork.org/publications/doc_details/241-a-guide-to-social-return-oninvestment-2012. ANNOJMK. annojmk.cz. : Církevní právnické organizace. [online]. 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://www.annojmk.cz/cirkevni-pravnicke-osoby. České sociální podnikání. ceske-socialni-podnikani.cz. : Adresář sociálních podniků. [online]. 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://ceske-socialni-podnikani.cz/cz/adresar-socialnich-podniku Boj s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce: Co je to Iniciativa Společenství EQUAL. Www.equal.cz [online]. 2006. vyd. [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.equalcr.cz/clanek.php?lg=1&id=5. CIRIEC. Université de Liège. [online]. http://www.ciriec.ulg.ac.be/en/pages/1_0ciriec.htm.

[cit.

2015-04-24].

Dostupné

z:

Cíle Komory. Komora sociálních podniků [online]. Mantra & WordPress, © 2014 [cit. 201504-29]. Dostupné z: http://www.komora-socialnich-podniku.cz/?page_id=55

88

DRBALOVÁ L. ESF. esfcr.cz: Odborné praxe pro mladé do 30 let v Pardubickém kraji. [online]. 5,12,2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/odbornepraxe-pro-mlade-do-30-let-v-pardubickem-kraji Ekonomické aspekty denní psychiatrické péče II Porovnání pacientů v denní péči a klasické hospitalizaci. CSpsychiatr [online]. 2005 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2005_3_148_154.pdf Epravo.cz, a.s.. epravo.cz. Transformace občanských sdružení na spolky dle nového občanského zákoníku. [online]. 1999-2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/transformace-obcanskych-sdruzeni-na-spolky-dle-novehoobcanskeho-zakoniku-91443.html Evolution of the social enterprise industry: A chronology of key events. Se-alliance [online]. The Institute for Social Entrepreneurs, 2008 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: https://www.sealliance.org/upload/Membership%20Pages/evolution.pdf FÓNADOVÁ, L. Závěrečná zpráva Stáže studentů ESF MU v institucích české a francouzské veřejné správy 2011/2013: výsledky dotazníkového šetření. Brno: Masarykova Univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2014. FIALA, Z. Sociální podnikání dostane zákon. In: Www.parlamentnilisty.cz [online]. 28. 5. 2014 [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-apetice/Zbynek-Fiala-Socialni-podnikani-dostane-zakon-320926. FRANCOVÁ, P. P3 získala zakázku MPSV na zpracování indikátorů sociálního podniku. P3 - People, Planet, Profit [online]. ©2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.p-pp.cz/cz/projekty/zakazky/228-p3-ziskala-zakazku-mpsv-na-zpracovani-indikatoru-socialnihopodniku GOV.UK: Office of the Regulator of Community Interest Companies homepage [online]. Community interest companies, 2014 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/organisations/office-of-the-regulator-of-community-interestcompanies/about#responsibilities HABÁŇ, P. Indikátory pro sociální podniky. České sociální podnikání [online]. ©2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/mpsv/indikatory-prosocialni-podniky HAVIT, s.r.o. Businesscenter.cz. Zákon o obchodních korporacích: Hlava II: Veřejná obchodní společnost. [online]. © 1998 – 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchodni-korporace/cast1h2.aspx Inovační procesy v podniku: Invence - inovace - imitace. Www.businessinfo.cz [online]. 2011. vyd. [cit. 2015-03-07]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/inovacni-procesy-vpodniku-2856.html#! 89

Increased risk of coronary heart disease among individuals reporting adverse impact of stress on their health: the Whitehall II prospective cohort study. [online]. 2013 [cit. 2015-04-29]. DOI: http://dx.doi.org/10.1093/eurheartj/eht216. Dostupné z: http://eurheartj.oxfordjournals.org/content/34/34/2697 Indicators. The Global VALUE Exchange [online]. 2013 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.globalvaluexchange.org/indicators/ Jak na sociální firmu. Sociální podnikání info [online]. © 2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.socialnipodnikani.info/jak-na-socialni-firmu/ Jak si zvýšit sebevědomí. HALASZOVÁ, Eliška. JOBS [online]. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.jobs.cz/kurzy-a-skoleni/35246-jak-si-zvysit-sebevedomi/ KRÁTKÝ, J. Porovnání přístupů měření společenské návratnosti investice (SROI) ve vybraných zemích EU [online]. 2012 [cit. 10. 1. 2014]. Dostupné z:http://esfdb.esfcr.cz/modules/products/detail.php?pid=4656 s. 10) Kurz "Výživa dětí". Kurzy ATAC [online]. ATAC spol. s. r. o., © 2008 - 2015 [cit. 2015-0429]. Dostupné z: http://www.kurzyatac.cz/kurzy/vyziva-deti KYTNAROVÁ, J. Obezita v dětském věku. Obesity news [online]. 2011 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.obesity-news.cz/?pg=clanek&id=322 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Evropské strukturální a investiční fondy. Fondy EU v ČR: Operační program zaměstnanost. [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Zamestnanost Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: Investiční podpora sociální ekonomiky. Www.mpsv.cz [online]. 2014. vyd. [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11137. Ministerstvo spravedlnosti ČR. Nový občanský zákoník. : Zákon o obchodních korporacích. [online]. © 2013–2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/konkretni-zmeny/akciova-spolecnost/ Ministerstvo vnitra. Portál veřejné správy. portal.gov.cz: Postavení církví a náboženských společností. [online]. 2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=52309&recShow=3&nr=3~2 F2002&rpp=15#parCnt Moravskotřebovský zpravodaj: Kolik nás je.. 2015. Moravská Třebová: Město Moravská Třebová. Mzdová sféra ČR - rok 2014. ISPV [online]. 2010 - 2014 © [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Aktualni.aspx. 90

Návrh na zpracování sociálních podniků do legislativy. České sociální podnikání [online]. Praha: TESSEA, 2014 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/images/zip/Analyza_WISE.zip Základy komunikace s klientem s handicapem - akreditace MPSV. 2015. Nové inzeráty [online]. [cit. 2015-05-09]. Dostupné z: http://noveinzeraty.cz/Detail/6399322 PAVEL, J. Základní analýza problematiky veřejných zakázek z pohledu 3E. Portal-vz [online]. 2008 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getmedia/2ca65af348a9-4cce-b4d2-d44f8d22baf2/3E_vs_principy_ZVZ_B4 Platforma sociálních firem ČR. PSF [online]. 2014 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.socialnifirmy.cz/index.php/o-nas Podpora sociálního podnikání v ČR [online]. Evropský sociální fond v ČR, 2013 [cit. 23. 10. 2013]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/podpora-socialniho-podnikani-v-cr POON, D., The Emergence and Development of Social Enterprise Sectors. University of Pennsylvania: Scholarly Commons., 2011 [online]. Dostupné z: http://repository.upenn.edu/sire/8/ Sociální podniky podle EMES [online]. Sociální ekonomika, 2010 [citováno 18. března 2015]. Dostupné z:http://www.socialniekonomika.cz/images/Pdf/SP_podle%20_EMES.pdf. Projekty mobility osob/mládež. Erasmus+ [online]. © 2015. [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.naerasmusplus.cz/cz/mobilita-osob-mladez/soutez/ Psychoprofi s. r. o. [online]. [cit. 2015-05-09]. http://www.psychoprofi.cz/helena-hajkova-psychoterapeut.html

Dostupné

z:

P3. P3 - People, Planet, Profit, o. p. s. [online]. ©2015 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.p-p-p.cz/cz/165-co-je-tessea2 Sociální podniky v rozšířené Evropě: Koncept a skutečnosti [online]. Cecop-est.cz[citováno 12.ledna2011]. Dostupné z: http://www.cecopest.cz/download/Socialni_podniky_Defourny_EMES1.pdf. Social Economy Europe: EMES: EUROPEAN NETWORK. Www.socialeconomy.eu.org [online]. [cit. 2015-03-07]. http://www.socialeconomy.eu.org/spip.php?rubrique541.

RESEARCH Dostupné z:

Sociální firma – výzva v podnikání 21. století. Sociální firmy [online]. Praha: Fokus Praha o. s., 2007 [cit. 2015-04-29]. Dostupné http://www.socialnifirmy.cz/images/publikace_fokus_6.pdf

z:

Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR v rámci programového období Evropského sociálního fondu 2007 – 2013. GREATER LONDON ENTERPRISE (GLE). Equalcr [online]. 2008 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.equalcr.cz/files/clanky/1368/Zaverecna_zprava_230508.pdf 91

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. STRZELCOVÁ, K. dotacni.info.cz. Dotační.info: Sociální podnikání po česku. [online]. 7. 8. 2012 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://www.dotacni.info/socialni-podnikani-po-cesku/ SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH DRUŽSTEV. Manuál pro přežití sociálního podnikatele [online]. SČMVD. 2010 [cit. 2015-03-09] TESSEA výstupy projektu. 2011. [online, cit. 20. 12. 2014]. Dostupné na WWW: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/ke-stazeni/115-tessea-vystupy-z-projektu. VYSKOČIL, M. Podklad pro koncepci politiky vlády vůči NNO do roku 2020: Sociální podnikání [online]. Brno: CVNS, 2014 [2015-03-11]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_vyskocil_pro_web.pdf Who we are. EMES [online]. © http://www.emes.net/about-us/who-we-are/

2015

[cit.

2015-04-29].

Dostupné

z:

ZÁLUSKÝ, J. Čerpat dotace bude v novém období jednodušší. 23,3,2015. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-63724660-cerpat-dotace-bude-v-nbsp-novem-obdobi-jednodussi Zákon č.513/1991 Sb. Obchodního zákoníku Zákon č.108/2006 Sb. O sociálních službách Zákon č. 90/2012 Sb. O obchodních korporacích

92

SEZNAM GRAFŮ Graf 3.1: Vývoj počtu sociálních podniků ................................................................................47 Graf 3.2: Sociální podniky dle právní formy ............................................................................48 Graf 3.3: Sociální podniky dle územního působení ..................................................................49 Graf 3.4: Sociální podniky dle oblasti podnikání .....................................................................50 Graf 3.6: Sociální podniky dle společenské prospěšnosti.........................................................51 Graf 3.5: Počet sociálních podniků dle cílových skupin ..........................................................51

93

SEZNAM TABULEK Tabulka 1.1: Diferenciace logiky ziskových a neziskových subjektů ...................................... 17 Tabulka 1.2: Subjekty sociální ekonomiky .............................................................................. 23 Tabulka 2.1: Předchůdci sociálního podnikání v neziskovém sektoru ..................................... 25 Tabulka 2.2: Předchůdci sociálního podnikání v soukromém sektoru ..................................... 26 Tabulka 2.3: Klíčové události v oblasti sociálního podnikání .................................................. 35 Tabulka 4.1: Laskavárna dle kritérií adresáře sociálních podniků ........................................... 53 Tabulka 4.2: Cena svačinky dle typu a odběratele ................................................................... 55 Tabulka 4.3: Shrnutí naplňování indikátorů sociálního podniku.............................................. 60 Tabulka 4.4: Identifikace zainteresovaných stran .................................................................... 65 Tabulka 4.5: Metody komunikace se zainteresovanými stranami a počet respondentů ........... 66 Tabulka 4.6: Vyjádření hodnoty vstupů ................................................................................... 68 Tabulka 4.7: Vyčíslení hrubého dopadu ................................................................................... 74 Tabulka 4.8: Výpočet čistého dopadu ...................................................................................... 76 Tabulka 4.9: Čistý dopad v následujících letech ...................................................................... 77

94

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 3.1: People, Planet, Profit o. p. s. ...............................................................................42 Obrázek 3.2: Sociální podnikání očima mladých .....................................................................43 Obrázek 4.1: Fáze SROI analýzy..............................................................................................61

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CIC

Community Interest Company

DAČR

Družstevní asociace České republiky

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ESF

Evropský sociální fond

IOP

Integrovaný operační program

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

NNO

Nestátní nezisková organizace

OECD

Organization for Economic Cooperation and Development

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OP Z

Operační program Zaměstnanost

ROI

Return on Investment

SČMVD

Svaz českých a moravských výrobních družstev

SÖB

Sociálně ekonomické podniky

SROI

Social Return on Investment

TESSEA

Tématická síť pro sociální ekonomiku

WISE

Work Integration Social Enterprises

95

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Indikátory sociálně integračního podniku Příloha B: Mapa dopadů Příloha C: Dotazník hodnocení projektu „Svačinky do škol“ Příloha D: Vzor jídelníčku projektu „Svačinky do škol“

96

Příloha A: Indikátory sociálně integračního podniku

Zdroj: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/mpsv/indikatory-pro-socialni-podniky

Příloha B: Mapa dopadů

Příloha C: Dotazník hodnocení projektu „Svačinky do škol“ Dotazník dostupný v online podobě na: http://www.survio.com/survey/d/P4Y7T2B2T9T9A3B2I.

Je Váš názor na tvrzení uvedená v následující tabulce? U každého tvrzení (na každém řádku) označte pouze jednu variantu odpovědi na dané škále.

Doporučil/a byste svačinky i ostatním rodičům pro jejich děti? • Doporučila, neboť lze tak nabídnout dítěti vyváženou a pestrou stravu za odpovídající cenu. • Doporučila, je to velká úspora času a vymýšlení, co dětem nachystat. Větší rozmanitost.

• • • •

Doporučuji již svačinky ostatním rodičôm. rozhodně ano Rozhodně ano Ano (4x)

Co na službě svačinek postrádáte? • Nemožnost odhlášení v daném týdnu. • Nic. (7x) Co naopak hodnotíte pozitivně? • Jednoduché ovládání výběru jídel přes internet, pestrost, je to prostě svačinka bez starostí. • Přístup pracovníků Laskavárny k řešení problémů - dítě onemocní atd. • Operativnější aktualizaci (2-3 dny předem, nikoliv na celý týden). • Různorodost a vyváženost svačinek. • Pestrost a možnost volby. • Volbu varianty. • Všechno. • Kvalitu.

Příloha D: Vzor jídelníčku projektu „Svačinky do škol“